VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. rok Liutsko Ilona

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

rok 2013

Liutsko Ilona

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Běloruská ekonomika a dopad světové krize na její vývoj

Bakalářská práce Vypracovala: Ilona Liutsko Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Běloruska ekonomika a dopad světové krize ne její vývoj“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ………..….. ..……………….. Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Ilyovi Bolotovovi, MBA, Ph.D. za ochotu, cenné rady a

připomínky při vypracování bakalářské práce.

Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................... 4 1.

EKONOMIKA BĚLORUSKA ...................................................................................... 7

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Základní makroekonomické ukazatelé ........................................................................................ 7 Rozvoj HDP ................................................................................................................................. 8 Inflace ........................................................................................................................................ 10 Přímé zahraniční investice ......................................................................................................... 11 Průmysl a export ........................................................................................................................ 15

2.

SVĚTOVÁ EKONOMICKÁ KRIZE: POJEM, ZÁKLADNÍ RYSY, PŘÍČINY... 21

2.1 Pojem ekonomická krize ............................................................................................................... 21

2.2 Příčiny a obsah ekonomické krize .................................................................................... 28 3.

DOPAD EKONOMICKÉ KRIZE NA EKONOMIKU BĚLORUSKA ................... 35

3.1 Dopad současné ekonomické krize na Běloruskou republiku ....................................................... 35 3.2 Řešení krize ................................................................................................................................... 40

ZAVĚR .................................................................................................................................. 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................ 48 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 51 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................... 52

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BYR ECB EU EUR FED HDP MMF MPI OPEC OSN PZI RUB SNS TAF TSLF USA USD

běloruský rubl Evropská centrální banka Evropská unie euro Federal Reserve System (Federální rezervní systém) hrubý domácí produkt Mezinárodní měnový fond Multidimensional Poverty Index Organization of Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyvážejících ropu) Organizace spojených národů přímé zahraniční investice ruský rubl Společenství nezávislých států Term Auction Facility Term Securities Lending Facility United States of America (Spojené státy americké) americký dolar

ÚVOD Současné hospodářské cykly jsou nevyhnutelně doprovázeny inflačními procesy, které navzájem působí s cyklickým rozvojem ekonomiky, mají na ni negativní vliv. V této souvislosti jsou státy objektivně nuceny vypracovávat určité opatření a provádět cílenou protiinflační politiku. Při celkovém pohledu podstata ekonomické politiky v období krize spočívá v působení státu na úhrnnou poptávku a/nebo úhrnnou nabídku za účelem udržování jejich dynamické rovnováhy při potřebné míře zaměstnanosti, úrovni cen a růstu příjmu. Americký ekonom P. Samuelson rozlišuje tři ekonomické funkce státu v regulaci tržních procesů: účinnost, spravedlnost a stabilizace. První funkce - spočívá v tom, že stát snižuje nebo celkem likviduje negativní důsledky spontánně rozvijící tržní ekonomiky. Druhá funkce státu je realizace sociální spravedlnosti. Uskutečňuje se prostřednictvím výnosu ve prospěch sociálně nechráněných vrstev společnosti na základě progresivního zdanění, důchodového zabezpečení, poskytnutí pomoci práceneschopným, nezaměstnaným občanům a početným rodinám. Stabilizace ekonomiky – třetí ekonomická funkce státu – se realizuje prostřednictvím propracování protikrizového programu, provedení protiinflační a sociální politiky. Konečně, všechny ekonomické funkce státu jsou spojeny s řešením problému makroekonomické rovnováhy1. Současná finanční krize se projevila zpomalením průmyslové výroby, propadem burzovních indexu; úpadkem komerčních bank, investičních fondů, pojišťoven, průmyslových korporací; zhoršením podmínek úvěrování, proměnlivostí úrokových sazeb a měnových kurzů; poklesem příjmů domácností a růstem nezaměstnanosti. Téma bakalářské práce je ve výše uvedených souvislostech velmi aktuální, čímž byl předurčen i její výběr. Cílem této práce je na základě analýzy vlivu globální finanční krize na ekonomiku Běloruské republiky vypracovat opatření pro další její účinný rozvoj. Objektem zkoumání je světová krize, předmětem výzkumu je vliv světové krize na hospodářství Běloruské republiky. 




























































 1 
REZIAKOVA E., POTAPOVA N., ZASLAVSKAJA M. Ekonomicheskaja teorija. Makroekonomika. MGIU, 2008. ISBN: 978-5-2760-1482-1 2


Sovremennyje finansovyje rinki: stretegija razvitija. Mezinárodní vědecká konference. Petrohrad:

K dosažení hlavního cíle jsou stanoveny tyto dílčí cíle: - popsat ekonomiku Běloruské republiky; - analyzovat tendence rozvoje základních makroekonomických ukazatelů Běloruské republiky; - odhalit specifika průmyslového a exportního rozvoje; - prozkoumat definice hospodářské krize; - odhalit příčiny a obsah hospodářské krize; - popsat dopad finanční krize na ekonomiku Běloruské republiky; - navrhnout opatření k řešení finanční krize Běloruské republiky. Teoretickým a praktickým problémům světových finančních krizí ve vědecké literatuře je věnovaná dostatečná pozornost. Zároveň změny ve finančním systému, které byly spojeny s krizí v USA a probíhající v současné fázi vývoje světové ekonomiky, vyžadují zkoumání vlivu moderních teoretických koncepcí na příčiny vzniků finančních krizí. To znamená, že je důležitá kritická analýza trendů ve světové praxi, opatření a likvidace důsledků krizí. Je nutné také vědecké ohodnocení perspektiv vývoje světového finančního trhu, což je podmíněno omezenosti kruhu vědecko-praktických výzkumů mezinárodní financové činností2. Při provedení výzkumu byla používána analýza odborné literatury, monografií, článků v periodickém tisku, a také statistické údaje Národního statistického výboru a Národní banky Běloruské republiky.






























































 2 
Sovremennyje finansovyje rinki: stretegija razvitija. Mezinárodní vědecká konference. Petrohrad: SPbGEU, 2013


1. EKONOMIKA BĚLORUSKA 1.1 Základní makroekonomické ukazatelé Pro objektivní analýzu pohybu a základních ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje je nutno vyčlenit několik nejcharakterističtějších rysů pro hospodářství Běloruské republiky: -

vysoká míra otevřenosti a integrace do světového obchodu (ke dni 1. ledna

2013 vývoz zboží činil 85 % HDP); -

nedostatek přírodních zdrojů a závislost na dovozu surovin a energie;

-

historicky daná specializace ekonomiky na zpracování;

-

rozvinutý průmysl, vedoucí odvětví je strojírenství (výroba zemědělských

strojů a těžkých nákladních vozidel) a zpracování ropy, jež jsou tradičně považovány za vědecko-náročné3. Statistika nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů nasvědčuje, že navzdory finanční krizi 2008 - 2012 v národním hospodářství se dá sledovat růst ekonomického rozvoje. Po dobu let 2010 až 2012 je v ekonomice republiky zajištěna finanční stabilita a makroekonomická rovnováha a je dosaženo řady pozitivních výsledků, které se vyznačují: -

podstatným snižováním inflační úrovně;

-

stabilizací a předvídatelností měnového kurzu běloruského rublu (BYR);

-

stabilní situací na vnitřním měnovém trhu;

-

zachováním devizových rezerv s plným a včasným plněním zahraničních a

vnitřních devizových závazků; -

zlepšením stavu platební bilance a dalšími pozitivními změnami.

V sociální sféře je vyřešen klíčový úkol roku 2012 – úroveň příjmů obyvatelů je obnovena na předkrizovou. Bělorusko se může pochlubit úspěchy v boji proti nezaměstnanosti, která ke dni 1. 1. 2013 činila 0,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a měla tendenci se v průběhu let 1995–2012 snižovat. To je jeden z nejnižších ukazatelů v Evropě. Dokonce i během krize v roce 2009 míra nezaměstnanosti v Bělorusku činila méně 




























































 3 
Ekonomicheskij rost Respubliki Belarus’: globalizacija, innovacija, ustojchivost’. Mezinírodní vědecká konference. Minsk: BGEU, 2012, s. 3-5; 41-48; 78-80; 102-104; 112-113; 144-145. 


než 1 %. V Bělorusku je pozorován postupný růst reálných peněžních příjmů obyvatelstva, v zemi se výrazně snížil podíl sociálně slabých lidí.4 Podle zprávy Organizace spojených národů (OSN) z roku 2012 o lidském rozvoji podle indexu chudoby Multidimensional Poverty Index (MPI), který je vypočítán pro 108 zemí, je Bělorusko s nulovým indexem a spolu se Slovenskem a Slovinskem vede světový žebříček5. 1.2 Rozvoj HDP

Ve stejnou dobu v roce 2012 se intenzivněji projevila tendence zpomalování tempa ekonomického růstu ve srovnání s výsledky prvních třech čtvrtletí na pozadí tendence snížení tempa růstu objemů průmyslové výroby a vývozu zboží a služeb. Vývoj HDP během roků 2005–2012 je uveden v tabulce 1. Tabulka 1 Výhoj HDP HDP -v běžných cenách, mld. RUB - na obyvatele, tis. RUB HDP (mld. USD)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

65067

79267

97165

129791

137442

164476

297158

527385

6733

8253

10163

13622

14457

17330

31368

55724

29,6

37

44,7

60,3

48,9

54,7

50,9

63,1

Zdroj: [17]

V roce 2012 objem HDP v běžných cenách činil 527,4 bilionů rublů, což představuje nárůst oproti roku 2010 ve stálých cenách o 1,5 % (tabulka 1). Podstatnou mírou přispěl k růstu HDP průmysl (+1,8 %), zemědělství (+0,5 %), doprava a spoje (+0,5 %), čisté daně z produktů (+0,4 %)6. V roce 2012 hrubý domácí produkt Běloruské republiky na obyvatele činil 55,7 milionu rublů. Podle údajů Světové banky v roce 2012 se Bělorusko dle objemu vytvořeného HDP v amerických dolarech umístilo na 73. místě ve světě ze 192 zemí. Podíl 




























































 4 
Ekonomicheskij rost Respubliki Belarus’: globalizacija, innovacija, ustojchivost’. Mezinírodní vědecká konference. Minsk: BGEU, 2012, s. 3-5; 41-48; 78-80; 102-104; 112-113; 144-145. 5


Národní statistický výbor Běloruské republiky [on-line] http://belstat.gov.by/homep/ru/struct/main.php


6


Osnovnyje tendencii v ekonomike i denezhno-kreditnoj sfere Respubliki Belarus’. Analiticheskoe obozrenije. Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, 145 s.


Běloruské republiky na světovém HDP činil 0,08 %. Dynamiku HDP v procentech k roku 2000 představíme na obrázku 1 Obrázek 1 Vývoj HDP

Zdroj: [19]

Jak je vidět z výše uvedených údajů, od roku 2000 HDP Běloruské republiky mělo stabilní vzestupný trend, i rok 2009 nebyl výjimkou, a to navzdory skutečnosti, že ve většině zemí růst HDP v tomto období měl negativní trend. Zpomalení hospodářského růstu ve srovnání s rokem 2009 je podmíněné prováděním opatření na snížení domácí poptávky v zájmu odstranění makroekonomické nerovnováhy, která se projevila v posledních letech.7 Strukturu HDP představíme na obrázku 2 Obrázek 2 Struktura HDP Běloruska (%)

Zdroj: [19]






























































 7 
Národní statistický výbor Běloruské republiky [on-line] http://belstat.gov.by/homep/ru/struct/main.php


Struktura HDP, která je znázorněna na obrázku 2, ukazuje poměrně silnou výrobní orientaci běloruské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že ve vyspělých zemích podíl služeb na HDP je na úrovni 70 až 80 %, v Bělorusku existuje podstatná rezerva růstu v této oblasti. 1.3 Inflace

Je třeba poznamenat, že hlavním problémem běloruské ekonomiky je problém inflace. Po celém sledovaném období index spotřebitelských cen kolísá kvůli periodickému znehodnocením běloruského rublu. Takže v roce 2011 běloruský rubl byl znehodnocen třikrát, což vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen 2,08 krát.8 Hlavními příčiny inflace v Bělorusku jsou9: 1.

Deficit státního rozpočtu. Patří sem nadměrná emise peněz v hotovostní a

bezhotovostní formě, zvýšení počtu bankovních úvěrů nad rámec skutečných potřeb hospodářství, dotace na neefektivní výrobu, nadměrné výdaje na sociální programy, zachování obrovského byrokratického aparátu. Vysoká míra rozpočtového hospodaření v ekonomice a neefektivní vedení hospodářství. 2.

Omezení hospodářské soutěže. Monopol největších korporací, firem,

společností, které samostatně stanoví cenu na trhu a určují vlastní náklady. V Bělorusku je hodně monopolních společností. Exestují v těžebním průmyslu (např.: Belaruskalij), a v jiných průmyslových odvětvích (o.a.s. Atlant, republikánský unitární výrobní podnik Vitjaz, o.a.s. Beltransgaz, o.a.s. Amkodor atd.). 3.

Dolarizace ekonomiky. Dolarizace je proces nahrazení slabé národní měny

tvrdou měnou, v tomto případě americkým dolarem, které ve větší či menší míře plní všechny funkce peněz, ale především se používá zejména ke spořicí. Například v roce 2012 obyvatelstvo Běloruska nakoupilo v bankách valuty o 781,4 milionů amerických dolarů více než prodalo10.






























































 8 
SHIMANOVICH, G Perspektivy fiskal’noj politiki i finansirovanija budjetnogo deficita v Belarusi. Minsk: issledovatel’skyj centr IPM, 2012, s. 22
 9


SHIMANOVICH, G Perspektivy fiskal’noj politiki i finansirovanija budjetnogo deficita v Belarusi. Minsk: issledovatel’skyj centr IPM, 2012, s. 22


10


SHIMANOVICH, G Perspektivy fiskal’noj politiki i finansirovanija budjetnogo deficita v Belarusi. Minsk: issledovatel’skyj centr IPM, 2012, s. 22


4.

Globální krize. Globální finanční krize, která začala v roce 2008, ovlivnila

celou světovou ekonomiku a každou zemi zvlášť. Hloubka postižení ekonomiky každého státu je jiná, záleží to především na hospodářské stabilitě země. Běloruskou ekonomiku recese zasáhla později a v menší míře než naše sousedy. Jeden z nejdůležitějších problémů ekonomiky Běloruské republiky je tedy růst spotřebitelských cen. Za uplynulé období země se pokusila přejít na inovační cestu rozvoje ekonomiky. Je modernizováno a zrekonstruováno kolem 300 podniků v provozu, je osvojeno kolem 400 nových technologií. Tímto způsobem hospodářský a sociální rozvoj Běloruské republiky ji umožnil obsadit 68. místo ze 182 zemí dle zobeňujícího indexu úrovně sociálněekonomického rozvoje – indexu rozvoje lidského potenciálu.11 1.4 Přímé zahraniční investice

Utvořené podmínky pro podnikání a ziskávání investic v Bělorusku jsou pozitivně ohodnoceny mezinárodními organizacemi. Ve zprávě Světové banky Doing Business 2012 podle indexu snadnosti podnikání je Bělorusko posunuto na 69. místo ze 183 zemí, a to až z 91. místa v roce 2010 (s ohledem na úpravu metodiky hodnocení). Pro srovnání, Ruská federace je umístěna na 120. pozici, Ukrajina – 152.12 V roce 2012 došlo k použití 151,9 bilionů rublů investic do dlouhodobého hmotného majetku, který ve srovnatelných cenách činil 90,2 % ve srovnání s rokem 2011. Zatímco podíl investic do strojů a zařízení na celkových investicích činil 42,5 %, podíl stavebních prací činil 48,3 %. Snížení tempa růstu je do jisté míry podmíněno prováděním politiky snížení domácí poptávky, optimalizací financování vládních program, omezením vlastních zdrojů institucí a úvěrování ekonomiky. Při té příležitosti není v plné míře realizována náhrada chybějících objemů vnitřních zdrojů zahraničními, jejichž podíl činil 9,2 %.13






























































 11 
SHIHNEVICH, A.U. Belarus’ v Evropejskoj i mirovoj torgovle. Informační věstník. Administrativa Prezidenta Běloruské republiky. 2012, č. 11, s. 61
 12


SHIHNEVICH, A.U. Belarus’ v Evropejskoj i mirovoj torgovle. Informační věstník. Administrativa Prezidenta Běloruské republiky. 2012, č. 11, s. 63


13


MUHA D. Perspektivy privlechenija investicij v ekonomiku Belarusi na uslovijah EEP. Bankovskij vestnik, srpen 2012, s. 35


Saldo finančního účtu platební bilance v roce 2012 byl negativní ve výši 1,5 miliard dolarů (v roce 2011 záporné saldo finančního účtu činilo 4 miliardy dolarů). To znamená, že podle závěrů roku 2012 ekonomika Běloruska byla "čistým" dlužníkem finančních zdrojů ve vůči zbytku světa (růst zahraničních závazků byl doprovázen poklesem zahraničních aktiv). Závazky vůči okolnímu světu zvýšila o 1,1 miliardy dolarů, zahraniční aktiva obyvatel Běloruské republiky snížila o 0,4 miliardy dolarů.14 V tabulce 2 bereme v úvahu dynamiku zahraničních investic do ekonomiky Běloruské republiky. Tabulka 2 Přiliv zahraničních investic do Běloruska, mlld. dolarů

2005 Hrubé zahraniční investice Přímé zahtaniční investice

2006

1 816,2 4 036,1 451,3

748,6

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 421,9

6 525,9 9 303,7 9 085,5 18 878,6 14 329,8

1 313,5

2 279,8 4 821,1 5 569,4 13248,02 10 358,4

Zdroj: [21, s. 30], vlastní dopočty Celkový podíl investic na fixním kapitálu na HDP činil 28,8 %. Celkem během roku 2012 do reálného sektoru Běloruské republiky (s výjimkou bank) se dostalo 14,3 mld. dolarů hrubých zahraničních investic, včetně přímých – 10,4 mld. dolarů (73 % z celkového počtu), portfoliových – 0,02 mld. dolarů, ostatní – 3,9 mld. dolarů. Příliv finančních prostředků do Běloruské republiky zajišťují hlavně přímé zahraniční investice, snížení čistých zahraničních aktiv bankovního sektoru a přilákaní zahraničních půjček a úvěrů. Na druhé straně, významný růst pohledávek v podobě obchodních úvěrů a záloh přispěl k odtoku kapitálu do zahraničí.15 Čistá investiční pozice státu vůči zahraničí se rovná rozdílu mezi zahraničními aktivy a závazky. Čistá investiční pozice určuje závislost hospodářství na vnějším světu a ukazuje vztah mezi zahraničními aktivy, které má k dispozici, a dlužnými částkami jiným státům. Převýšení závazků nad aktivy ukazuje na to, že země je „čistým dlužníkem“ k vnějšímu světu. Převýšení aktiv nad závazky ukazuje na „čistého věřitele“. To znamená, že státní podniky získávají základní část dodatečných investičních fondů prostřednictvím úvěrových linek s různými bankami působícími v Běloruské republice. Je zřejmé, že tento nástroj celkem plnil svou funkci v určitém časovém intervalu, protože v zemi 




























































 14 
Platební bilance, mezinárodní investiční pozice a hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky. Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, s. 29 15


Platební bilance, mezinárodní investiční pozice a hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky. Minsk:

Národní banka Běloruské republiky, 2013, s. 31 


probíhal významný a stabilní růst průmyslové výroby a celkem ekonomiky. Avšak od druhé poloviny roku 2008 se v reálné ekonomice začaly projevovat závažné negativní jevy spojené s prudkým poklesem dostupnosti a zdražením bankovních úvěrů. Uvedeme další faktor, který má negativní dopad na hospodářský růst a je spojen se zahraničními investicemi – jejich nerovnoměrné odvětvové rozdělení. Tabulka 3 uvádí statistiku zahraničních investic v reálném sektoru běloruského hospodářství podle ekonomické činnosti na období let 2006–2012. Tabulka 3 Rozdělení zahraničních investic podle ekonomické činnosti

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Celkový součet Zpracovatelský průmysl

1 816,2 806,0

4 036,1 894,0

5 421,9 2 371,2

6 525,9 2 802,2

9 303,7 2 816,8

9 085,5 2 071,1

18 878,6 1 822,8

Zemědělství Doprava Stavebnictví

2,8 213,5 16,2

11,5 340,8 31,3

29,4 748,2 52,3

31,6 678,2 103,9

24,2 3 725,9 67,6

14,9 5 037,3 84,4

26,5 5 849,0 78,1

Zdroj: [2, s. 49], vlastní dopočty

Analýza odvětvové struktury PZI v Běloruské republice ukázala, že v posledních letech největší podíl investic směřoval do oblasti dopravy a komunikací, na druhém místě je průmysl (tabulka 3), v jiných oblastech je jeho příliv nevýznamný. Podle průzkumu běloruských hospodářských subjektů zapojených do republikánského systému Monitorování podniků v roce 2012 bylo mezi podniky reálného sektoru ekonomiky hlavním motivem investiční činnosti udržení stávající výrobní kapacity, poukázaly na to 66,8 %, průmyslových, 77,9 % stavebních a 75,7 % dopravních společností. Intenzifikace a modernizace výroby se staly motivem investiční činnosti pro 56,5 % z dotázaných podniku, ve stavebnictví – pro 28,1 %, v dopravě – pro 28 %. Za účelem dalšího snížení cen svých výrobku a zvýšení jejich konkurenceschopnosti se hospodářské subjekty zaměřily na snižování spotřeb energie a výrobních materiálů. Pro 33,5 % průmyslových podniků je také jedním z hlavních motivů pro investiční činnost šetření zdrojů. Kromě toho, mezi faktory, které motivují podniky dělat kapitálové investice, bylo rozšíření stávající výroby a snížení nákladů na pracovní sílu. Důležitým motivem pro investiční činnost průmyslových podniků byla také výroba nové produkce (31,8 % podniků účastnících

průzkumu). Je třeba poznamenat, že průmyslové a dopravní podniky podle průzkumu, začaly věnovat větší pozornost obnovení výrobkového sortimentu.16 Monitorování podniku odhalilo také faktory, které omezují investiční činnosti a investiční zdroje. S ohledem na výše uvedené je možné vyčlenit následující faktor ohrožení ekonomické bezpečnosti Běloruské republiky - nízká technologická (nebo inovační) úroveň výroby. Existují případy (jsou sice vzácné), kdy továrny postavené zahraničními podnikateli se vyznačují nízkou technologickou úrovní a využíváním zastaralých výrobních metod, jelikož při "levnosti" pracovní síly je mechanizace zbytečný luxus. Podle statistik se podíl investic do základního kapitálu k HDP v Běloruské republice v roce 2012 snížil, ale stále zůstal vysoký – 28,8 %. Pro srovnání, v Ruské federaci v roce 2012 objem investic do stálých aktiv činil 19,2 % k HDP a byl o 6,7 % vyšší než v roce 2011, v Republice Kazachstán v roce 2012 investice do stálých aktiv tvořil 18,1 % k HDP a o 3,8 % zvětšil ve srovnání s úrovní v roce 2011.17 Studie ukazují, že převládajícím zdrojem investic do stálých aktiv v roce 2012 byly vlastní prostředky organizací – 41,1 %, ze státního a místních rozpočtů – 16,1 %, úvěry běloruských bank – 23,3 %. Podíl zahraničních zdrojů na objemu investic do stálých aktiv (s výjimkou úvěrů zahraničních úvěrových linek) činil 5,8 %; pro srovnání, v roce 2011 – 9,7%.18 Tak, podle mého názoru, proudy zahraničních investic je vhodné směřovat k vývoji zcela nových výrobků, přičemž se nesmí zapomínat ani na intelektuální vývoj, který v moderní globální ekonomice má vyšší hodnotu a konkurenceschopnost a nevyžaduje stejné kapitálové náklady (materiál, suroviny, náročné na pracovní sílu).






























































 16 
Bulletin bankovních statistik/ Národní banka Běloruské republiky – Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, č 5.
 17


Bulletin bankovních statistik/ Národní banka Běloruské republiky – Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, č 5.


18


Národní statistický výbor Běloruské republiky [on-line] http://belstat.gov.by/homep/ru/struct/main.php


1.5 Průmysl a export Základem ekonomiky Běloruské republiky je průmysl. V roce 2012 v Běloruské republice působilo 13 tisíc průmyslových podniků. Kromě toho více než 10 tisíc podnikatelů provádí průmyslovou činnost.19 V průmyslové výrobě je zaměstnáno 1,2 milionu lidí, což činí čtvrtinu z celkového počtu obyvatel zaměstnaných ve všech odvětvích hospodářství. Je třeba poznamenat, že v průběhu 2000–2008 je pozorován růst průmyslové výroby, avšak krizové jevy v roce 2009 přivedly k poklesu průmyslové produkce ve srovnání s rokem 2008 o 3,1 %. Nicméně, v roce 2010 došlo k oživení průmyslové výroby a její objem se zvýšil ve srovnání s rokem 2009 o 11,7 %. Nicméně poté, v průběhu 2011–2012, probíhá zpomalení růstu průmyslové výroby a v roce 2012 v některých průmyslových odvětvích jsou sledovány některé krizové jevy, jež způsobily snížení objemů průmyslové výroby. Největší pokles průmyslové výroby v roce 2009 byl zajištěn snížením výroby dopravních prostředků a zařízení (pokles výroby o 42,8 %, ale později v letech 2010–2012 došlo k oživení tohoto průmyslového sektoru), výroby elektrických zařízení (pokles o 22,1 %), výroby dřevarským průmyslem (o 13,6 %). V letech 2010–2012 probíhá oživení objemů výroby. Avšak krize z roku 2012 je pozorována v následujících odvětvích: dřevozpracující průmysl, průmysl papíru a celulózy a vydavatelství, průmysl minerálních výrobků, těžební průmysl, což je spojeno se změnami cen na světových trzích. Celkově v roce 2012 objem výrobené v průmyslových odvětvích produkce činil 616 bilionů BYR.20 Bělorusko se specializuje na výrobu vozidel, strojů a zařízení, chemickém průmyslu, zpracování ropy, textilním a oděvním průmyslu, potravinářské výrobě. Podle odborných odhadů Bělorusko produkuje kolem 30 % světových sklápěcích vozu, 14 % draselného hnojiva, 8 % traktorů, 1,8 % másla, 1,2 % chladniček a mrazniček. Struktura průmyslového komplexu určuje vysoký stupeň otevřenosti ekonomiky Běloruské republiky, její zaměření na zahraniční trhy. Více než 60 % domácích výrobků se vyváží. 




























































 19 
Razvitije otraslej real'nogo sektora ekonomiki. Belorusskaja ekonomika: analiz, prognoz, regulirovanije, 2013, č. 3, s. 20. 20


Razvitije otraslej real'nogo sektora ekonomiki. Belorusskaja ekonomika: analiz, prognoz,

regulirovanije, 2013, č. 3, s. 20

V posledním desetiletí se dynamika zahraničního obchodu Běloruské republiky vyznačuje rychlým nárůstem objemu obchodu a služeb. To je způsobeno vysokým tempem hospodářského růstu, zvýšením vědeckého, technického a tranzitního potenciálu, zapojením do integračních procesů v zemích SNS, a také diverzifikací obchodně-ekonomických vztahů s ostatními regiony světa. Dynamika objemu zahraničního obchodu Běloruské republiky je uvedena v tabulce 4. Tabulka 4 Dynamika zahraničního obchodu Běloruska v roce 2005-2012 (mil. dollarů)

celkový obrat export import saldo SNS export import saldo Rusko export import saldo

2000

2005

2008

2009

2010

2011

2012

15 972

32 687

71 952

49 873

60 168

87 178

92 395

7 326

15 979

32 571

21 304

25 284

41 419

45 991

8 646

16 708

39 381

28 569

34 884

45 759

46 404

-1 320

-729

-6 810

-7 265

-9 600

-4 340

-413

10 469

18 202

40 317

27 540

34 172

48 470

53 809

4 399

7 060

14 360

9 316

13 636

20 375

23 676

6 070

11 142

25 957

18 224

20 536

28 095

30 133

-1 671

-4 082

-11 597

-8 908

-6 900

-7 720

-6 457

9 315

15 834

34 059

23 444

28 035

39 439

43 825

3 710

5 716

10 552

6 718

9 954

14 509

16 284

5 605

10 118

23 507

16 726

18 081

24 930

27 541

-1 895

-4 402

12 955

-10 008

-8 127

-10 421

-11 257

Zdroj: [8, s. 14] V průběhu let 2000–2012 probíhá růst obratu zboží Běloruské republiky z 15 972 milionů amerických dolarů v roce 2000 na 92 395 milionů amerických dolarů v roce 2012. Během tohoto období se záporné saldo obchodní bilance snížilo z 6,81 miliardy v roce 2008 (když měla maximální výši) na 413 milionů amerických dolarů v roce 2012. Saldo zahraničního obchodu v roce 2012 bylo záporné ve výši 413 milionů dolarů a bylo způsobeno schodkem zahraničního obchodu se zeměmi SNS (7 854,9 milionů dolarů). Přebytek

obchodní bilance se státy mimo SNS činil 4 138,5 milionů dolarů. Obrat zahraničního obchodu činil 92 395 milionů a vzrostl o 44,5 %.21 Z toho 53,809 miliard (58,2 % zahraničního obchodu) tvořili země SNS, včetně Ruské federace – 43 825 milionů (45,4 %), země mimo SNS – 38 204,9 milionů dolarů (47,4 %), včetně Evropské unie (dále jen EU) – 23 767,3 (27,5 %). Vývoz činil 45 991 milionů dolarů (75,8 % HDP), což je o 1,11 krát více než v roce 2011. Rok 2012 byl charakerizován změnou v podmínkách dodávek ropy a ropných produktů. Vývoz energetického zboží činil 14 078 milionů dolarů, což je o 2,1 krát více než v roce 2011. Fyzické objemy dodávek energie do zahraničí se zvýšily o 1,5 krát, zatímco průměrná cena za ně – o 35,8 %. Vývoz ostatních výrobků (kromě energie) byl ve výši 27 331,5 milionů dolarů a vzrostl o 47,3 %. Přitom došlo k nárůstu jak v objemu dodávek těchto výrobků (o 20,7 %), tak v průměrné ceně (o 17,8 %). Hlavními druhy vyváženého zboží byly: ropa a ropné produkty, jejichž vývoz činil 13 857 milionů (34,4 % vývozu), a draselná hnojiva – 3 351,4 milionu (8,3 %). Zboží vyrobené v Bělorusku byly dodány do 156 zemí. Do Ruské federace se prodalo 34 % celkového vývozu Běloruské republiky, z nichž 37,8 % činila dodávky dopravních vozidel, strojů a zařízení, 23,7 % - zemědělských výrobků a potravin. Do zemí EU bylo dodáno 39 % z celkového vývozu, zatímco podíl vývozu minerálních výrobků do těchto zemí tvořil 69 %.22 Za vývoz zboží bylo obdržen příjem ve výši 45.991 milionů dolarů (nárůst o 1,1 krát). Výnosy v eurech tvořily 37,2 % všech peněžních příjmů z vývozu zboží (v roce 2011 – 32,3 %), v ruských rublech – 30,4 % (37,6 %) a v amerických dolarech – 26,1 % (29, 2 %). Dovoz zboží činil 46 404 milionů dolarů (82,6 % HDP) a zvýšil se o 1,4 %. Zatímco průměrné dovozní ceny se zvýšily o 13,2 %, fyzický objem – o 15,8 %. Dovoz energetických produktů tvořil 18 628,5 milionu dolarů a ve srovnání s rokem 2011 se zvýšil 1,6 krát. Přitom fyzický objem dovážených energonosičů se zvýšil o 35,7 %, průměrné ceny – o 14,6 %. Vedoucí postavení v oblasti dodávek zboží ze zahraničí zastává ropa, zemní plyn, automobily a ropné produkty. Ropa byla dovezena v částce 9 387,5 milionu dolarů (20,5 % z dovozu zboží), zkapalněný a zemní plyn - 5 434,4 milionů dolarů (podíl 11,9 %), ropné produkty - 3 487,4 (podíl 7,6 %) a auta - 2 636,2 milionu (podíl 5,8 %). Dovoz zboží se 




























































 21 
KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s.17
 22


KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 18


uskutečňoval ze 188 zemí. Hlavním dodavatelem zboží zůstala Ruská federace, jejíž podíl na dovozu zboží byl 54,5 %. Z Ruska se dodávaly především minerální výrobky (66,8 % z celkového dovozu z Ruska) a základní kovy (11,5 %). Podíl dovozu z EU tvořil 19 %. Z těchto zemí byly převážně dodávany stroje a zařízení (33,4 % z dovozu z EU), chemické výrobky (13,9 %) a zemědělské a potravinářské výrobky (11,6 %). Uhrazení dovozu zboží činilo 41414,5 milionů dolarů (až 29,9 %). Platby v amerických dolarech tvořily 42,7 % z celkového počtu plateb za dovoz zboží (v roce 2010 41,2 %), v EUR - 31,5 % (32,5 %) a v ruských rublech - 23,2 % (25,1 %).23 Souhrně vývoz Běloruska představuje širokou nomenklaturu. Mezi hlavní vývozní položky patří ropné produkty a ropa, draselná a dusíkatá hnojiva, kovové výrobky, nákladní automobily, traktory, chemická vlákna, pneumatiky, mléčné a masné výrobky a cukr. Základ dovozu tvoří energetické zdroje (ropa, zemní plyn) a suroviny, materiály a komponenty (kovy a jejich produkty, suroviny pro chemický průmysl, strojní součásti) a výrobní zařízení. Bělorusko dodržuje obchodní vztahy s více než 180 zeměmi po celém světě.24 Ve struktuře vývozu země vyniká Ruské federace (34,3 % v roce 2012), Nizozemsko (15,4 %) a Ukrajina (10,4 %) (obrázek 3). Do Ruska vyváží hlavně zemědělské produkty a strojírenské výrobky, do Nizozemí a do Ukrajiny směřují dodávky výrobky běloruského odvětví zpracování ropy.25 Přes výrazný růst vývozu Běloruska v letech 2005 - 2012 jeho úroveň na obyvatele je poměrně nízká (4400 tisíc amerických dolarů) ve srovnání s některými státy světa, srovnatelnými z hlediska počtu obyvatel a které nemají stejně jako Bělorusko přístup k moři (obrázek 1.8).






























































 23 
KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 19
 24


KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 19


25


KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 20


Obrázek 3 Teritoriální struktura vývozu Běloruska

Zdroj: [8, s. 24], vlastní dopočty

Jeden z možných důvodu zpoždění Běloruské republiky za těmito zeměmi je převaha ve struktuře vývozu zboží s nízkou přidanou hodnotou a polotovarů. Obrázek Podíl exportu na obyvatele ve vybraných státech, tis. dolarů

30 25

29,8

20 15

17,2

$%&1

11,2

10

1,2

5 0 !v"carsko

#eska republika

Mad'arsko

Srbsko

Zdroj: [8, s.25], vlastní dopočty

Pro srovnání, ve vývozu zboží České republiky, jejíž struktura vývozu je srovnatelná se strukturou vývozu ostatních vyspělých zemí uvedených ve vzorku (výjimkou Švýcarska, kde je ve vývozu vysoký podíl hodinek a šperků), dominují auta (9,6 %), a také díly a příslušenství k nim (6,5 %). Kromě toho, značnou část zaplňují takové zboží jako počítače a jejich komponenty (6,3 %), telefonní přístroje (2,2 %), monitory a projektory (2,1 %). Všechny druhy uvedeného zboží patří k technicky náročným výrobkům s vysokou přidanou hodnotou.26 Podstatně se liší od výše uvedené struktury struktura vývozu Srbska, kde hlavní podíl 




























































 26 
RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 18

vývozu zaujímají polotovary, suroviny a zemědělské výrobky. V souladu s tím má vývoz na obyvatele v této zemi relativně nízkou hodnotu (1200 amerických dolarů)27. Nejdůležitějším faktorem růstu vývozu je úroveň konkurenceschopnosti jejích hlavních výrobců na světovém trhu. Hlavním odbytištěm pro produkty z Běloruské republiky je Ruská federace. Celkově podíl vývozu Běloruské republiky v ruském dovozu se od roku 2000 postupně snižoval, v důsledku čeho přivedl k více než dvojnásobnému snížení – z 11 do 5 % (obrázek 5). Obrázek 4 Podíl vývoyu Běloruské republiky v ruském dovozu za rok 2000-2012 15% 10% 5% 0% 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

Zdroj: [32, s.117], vlastní dopočty Rozvoj exportu je důležitou formou začlenění Běloruska do světové ekonomiky. Podmínky činnosti běloruských podniků jsou charakterizovány především špatnou materiální a surovinovou základnou v zemi, což dělá nevyhnutelným vývoj dovozních operací. Na druhé straně, vysoká kapacita národních výrobců, omezený domácí trh, stejně jako potřeba získávaní měny na zaplacení dovozních smluv dávají na první místo v seznamu nejdůležitějších problémů vývoj běloruského vývozu. Bělorusko dováží více zboží než výváží, tj. utrácí více peněz, než vydělává. To vede ke snížení devizových rezerv a růstu dluhů. Deficitní obchodní bilance s republikami SNS a zdroje jejího pokrytí napovídá o velmi silné závislosti Běloruska na vznikajících obchodních a hospodářských vztazích. Současná struktura ekonomiky, surovinová a energetická orientace Běloruska vyžaduje hledání alternativ. Stability platební bilance přímo souvisí s problémem vnitrostátní sazby platebních prostředků. Nerovnováha v platební bilanci se především projevuje tempem růstu kursu národní měny.






























































 27 
KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 19


2. SVĚTOVÁ EKONOMICKÁ KRIZE: POJEM, ZÁKLADNÍ RYSY, PŘÍČINY

2.1 Pojem ekonomická krize Ekonomickou krizi lze definovat jako nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou zboží a služeb, která způsobuje depresi v ekonomicce. Je tedy druhem recese. Základní typy - krize z nedostatečné výroby (deficit) a krize z nadvýroby. Krize z nedostatečné výroby obvykle je způsobená mimoekonomickými příčinami a je spojená s narušením normálního procesu (ekonomické) výroby pod vlivem přírodních katastrof nebo politických opatření (různorodé zákazy, války atd.) Recese přispívají k intenzifikaci ekonomického růstu, překonaní jeho extenzivního charakteru. Během období depresí jsou tyto trendy poznamenány dlouhodobou stagnací nekonkurenceschopných struktur a zlepšením stavu konkurenceschopných, což tvoří předpoklad pro celkové hospodářské oživení. Negativními důsledky růstu v tržní ekonomice jsou snížení konkurence, přežití zastaralých nekonkurenceschopných struktur, zmírnění stimulů k modernizaci výroby, k snížení nákladů pomocí technických zdokonalení, hromadění disproporcí a zachování extenzivní povahy ekonomického růstu. S ohledem na toto, oživení je fází cyklu příznivější pro ekonomický pokrok než růst, tehdy standardní regulační opatření v tržním hospodářství, jejímž cílem je omezit růst, jsou určeny nejen zabránit krizi, ale také prodloužit fázi oživení.28 Při srovnávací analýze krizí v minulosti a současných krizí se musí počítat s moderními proměnami forem vývoje klasických cyklů. Tyto proměny můžeme dát dohromady v následných nejvíce podstatných bodech29: 1 ) cykly se zkrátily na 5-8 let a někdy ve výjimečných případech na 2-4 roky; 2 ) v důsledku se cyklické krize staly častější; 3) hloubka a závažnost krize, příznačné pro ně snížení výroby a dalších složek úrovni 




























































 28 
LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.
 29


LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.


ekonomického rozvoje kvůli regulačnímu zásahu státu se v průběhu času snižuje; 4) změny v podmínkách řešení krize, zkrácení nebo celkové mizení z cyklů fáze deprese; 5) místo dřívějšího snížení cen vznikla stagnace – paradoxní kombinace růstu cen, poklesu výroby, nezaměstnanosti a inflace; 6) rozšíření možností vědeckého a technologického pokroku ve snižování nákladů, zabezpečení rychlého přechodu od krize k hospodářskému nárůstu; 7) současně díky intenzifikaci hospodářského růstu a zadržování nárůstu se zkrátily fáze nárůstu a rozšířily se fáze oživení; 8) průběh cyklických krizí se propojil s průběhem strukturních, zesílením disproporcí v hospodářských strukturách; 9) v cyklické dynamice může dojít k výpadku, obvykle krátký interval, který dovoluje předem diagnostikovat krizi způsobnou snížením poptávky po spotřebitelském zboží dlouhodobé spotřeby (automobily, nemovitost, nábytek atd.) ; 10) došlo ke shodě (synchronizaci) cyklických výkyvů v otevřených ekonomikách různých zemí. Na konci XIX. – počátku XX. století začali mnozí ekonomové věnovat pozornost cyklickým výkyvům. Toto období může být považováno za počáteční v teorii cyklů. Monetární teorie říká, že kolísání ekonomické aktivity závisí na velikosti peněžního toku. Deprese je způsobena poklesem spotřeby v důsledku zmenšení sumy oběživa a zpomalení rychlosti oběhu peněz. Na druhou stranu, během růstu probíhá inflace. Pokud bychom mohli stabilizovat tok peněz, hospodářský cyklus by neexistoval. Vzhledem k tomu, že monetární systém je velmi nestabilní, není to ve skutečnosti možné.30 Nejznámější mezi prvními teoriemi cyklů se stala koncepce N. D. Kondratěva a J. Schumpetera. Ruský ekonom Kondratěv přišel k závěru, že existují „velké cykly“ délkou 48 – 55 let. Každá taková vlna se skládá ze dvou fází: stoupání a klesání. Pro vzestup jsou příznačné investiční aktivita a investice kapitálu do zvýšení objemu výroby, doprovázené růstem zaměstnanosti a výší úroků z půjček. Ve fázi klesání se objevuje přebytek kapitálu, který nenachází uplatnění v žádné z oblastí, v důsledku čehož se snižuje objem výroby, roste






























































 30 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5 8018 0272 Х


nezaměstnanost a v souvislosti s klesáním poptávky na půjčky se snižuje úrok z půjčky.31 Podle teorie N. D. Kondratěva hmotným základem frekvence dlouhodobých výkyvů je obnova základního kapitálu, která je založena na zavádění nových technologií, materiálů, zdrojů surovin a energetiky. V odůvodnění vlnového charakteru investičního procesu se tento ekonom opíral na zákonitosti pohybu úvěrového kapitálu. Tvrdil, že rychlé zvýšení kapitálových investic během vzestupné vlny cyklu vede ke skokovému zvýšení poptávky po úvěrových zdrojích, k růstu úroku z půjčky, což vede k vyčerpání finančních prostředků. Nedostatek dluhového kapitálu přivádí k omezení výroby a přechodu na klesající vlnu "velkého cyklu". Slabost investičního procesu v tomto období dovoluje obnovit úvěrové zdroje a použít je ve fázi obnovy. Provedená podrobná analýza umožnila Kondratěvovi přijít k čtyřem výsledkům, které jsou velmi důležité nejen pro charakteristiku velkých cyklů, ale také pro jejich pochopení. Za prvé, přibližně za dvě desetiletí před vzestupnou vlnou dochází k oživení v oblasti technických vynálezů, které jsou široce uplatňované na samém začátku této fáze cyklu. Za druhé, období vzestupných vln jsou bohatší na velké sociální otřesy a převraty než klesající vlny. Za třetí, klesající vlna je doprovázená dlouhodobou depresí v zemědělství. Za čtvrté, dlouhé cykly ekonomické konjunktury se projevují současně s průměrnými cykly, pro které jsou také charakteristické fáze vzestupu a krizi.32 Myšlenka Kondratěva byla rozvinutá rakouským ekonomem J. Schumpeterem. J .Schumpeter odůvodnil koncepci, v souladu s kterou základem dlouhodobých výkyvů je vlnová dynamika technických a technologických inovací, které obsahují: za prvé, vytvoření zásadně nového zboží nebo přidání nových vlastností existujícímu zboží; za druhé, zavedení nové metody výroby; za třetí, nové technologie; za čtvrté, získání nového odbytiště, za páté, použití nového zdroje suroviny nebo energie; za šesté, změny v organizaci výroby. 33 V své teorii se J. Schumpeter spoléhal na principy technologického determinismu a vycházel z toho, že přechod z fáze růstu k fázi klesání a naopak se vysvětluje nerovnováhou trhu, která vzniká kvůli inovacím. Tato myšlenka může být podána takovým způsobem. 




























































 31 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5 8018 0272 Х
 32


AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5-8018-0272Х


33


LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.


Inovace otevírají možnosti výdělečných investic kapitálu, což vede k zavádění novější techniky a technologií v řadě průmyslových odvětví. To přispívá k urychlené akumulaci kapitálu, růstu míry zisku a hospodářskému růstu. Vzhledem k nasycení trhu celková poptávka začne klesat, průměrná norma zisku klesá, část kapitálu se stává nadbytečnou. Vstoupí v platnost klesající vlna, ze které je jediným východiskem další inovace. Za těchto podmínek se velký důraz klade na činnost velkých podniků, protože působí na podporu technického pokroku. Zrovna jejích inovační činnost zabezpečuje koncentraci a zavedení inovací a na tlačí ekonomiku, aby přešla na vzestupnou vlnu rozvoje.34 Dominantní postavení v teorii ekonomických krizí zaujímá keynesiánství. Jako součást ekonomického systému se předpokládá jistý druh stabilizačních prvků, které měly zmírnit pokles a způsobit přechod k fázi oživení. Jedním z nich je pokles cen. Klesání vždy byly doprovázené poklesem cen nebo přírůstkem hodnoty peněz. Lidé v očekávání poklesu cen jsou nuceni nechávat v hotovostní více peněz. Pokud však ceny klesly, znamená to růst reálných zásob peněz obyvatelstva. V budoucnosti v takových případech lidé začínají očekávat ne další pokles cen, ale jejich růst. Předpokládalo se, že zvýšení kupní síly peněz a očekávání růstu cen budou nutit lidi, aby snížily své hotovostní rezervy a spotřebitelské výdaje. Výsledkem bude oživení ekonomiky. Co se týče druhé složky efektivní poptávky investičních nákladů, rovněž se snižují během klesání. Výsledkem tohoto procesu je snížení poptávky po dluhovému kapitálu, úroků z vypůjčených prostředků. Pokles úroků z úvěru způsobuje zvýšení stimulů k investicím, které vyvolá během času oživení ekonomiky.35 Keynesiánská teorie ekonomické krize se skládá ze čtyř složek: za prvé představa o faktorech určujících investiční poptávku (investiční funkce), za druhé představa o faktorech určujících spotřebitelskou poptávku (funkce spotřeby), za třetí princip multiplikátoru, za čtvrté princip akcelerátoru. Základní myšlenky keynesiánství je možné zformulovat takto. Velikost národního důchodu a spolu s nim i zaměstnanosti závisí na velikosti agregátní poptávky, která se skládá ze spotřebitelských nákladů společnosti a úspor. V souladu s platností "základního psychologického zákona" spotřebitelské náklady společnosti přesahují růst příjmů. Toto je první příčinou, proč celková poptávka není dostačující. Vzhledem k tomu, že se rozdíl mezi výnosy a náklady společnosti zvětšuje, je nutno zvýšit investice, které musí 




























































 34 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5-8018-0272Х 35


LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.


vyplnit tuto rostoucí mezeru. Ve skutečnosti kapitálová nasycenost a stabilita úrokové sazby ve vyspělých zemích vede k tomu, že podnikatelé nemohou investovat v požadované míře. Toto je druhá příčina nedostatečnosti celkové poptávky.36 Z tohoto Keynes došel k závěru, že jestli se spolehat na působení spontánního tržního mechanismu, ekonomický systém je odsouzen k chronické nedostatečnosti agregátní poptávky a nezaměstnanosti. Řešení teto situaci spočívá v aktivním zásahu státu do ekonomiky za účelem regulaci efektivní poptávky jak spotřebitelské, tak i investiční. Hlavními nástroji regulaci se staly fiskální politika, tj. manipulace veřejnými výdaji a příjmy a také daňovými sazby za účelem zvýšení nebo snížení poptávky, opatření měnové a úvěrové politiky, včetně změn v úrokových sazbách a operací na volném trhu. Nejdůslednější myšlenku keynesiánství rozpracoval A. Hansen. Dle jeho teorií ekonomické krize je nejzávažnější příčinou růstu výroby technický pokrok, který přispívá k vytváření nových odvětví a žádá nové dodatečné investice – autonomní. Výsledkem každé z těchto investic je startování procesu součinnosti multiplikátoru a akcelerátoru, to znamená, že investice způsobují růst výnosů, které jsou tím vyšší, čím větší je náchylnost ke spotřebě. Tento proces vyvolává průmyslové investice, které dále zvyšují příjmy. Proces se pokračuje tak dlouho, až se nevyčerpá součinnost multiplikátoru a akcelerátoru. Růst, způsobený vnějšími faktory (technický pokrok) a od nich odvozeným výrobním kumulativním procesem, může být dostačující nebo nedostačující k využití dostupných zdrojů ke zvýšení zaměstnanosti. Schopnost ekonomiky dosáhnout hranici výrobních možností je určená: za prvé velikosti autonomních investic, vyvolaných inovací, za druhé mezním sklonem ke spotřebě, která určuje hodnotu multiplikátoru, za třetí hodnotou akcelerátoru. Ukončení růstu a změn ke klesání se odehrávají díky dvojím důvodem. Především to je vyčerpání autonomních investic, spojené se snížením očekávané výši výnosu, zvýšení cen výrobních prostředků, zvýšení úrokové sazby. Druhá skupina důvodů je spojená se zmírněním procesu součinnosti multiplikátor – akcelerátor.37 Moderní monetární teorie cyklu se zakládá na myšlenkách M. Friedmana, kterých lze shrnout následovně. V rámci ekonomického systému jsou možné cyklické výkyvy způsobené selháváním peněžního obratu. Jejich příčinou je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou peněz. 




























































 36 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5 8018 0272 Х 37


AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008

ISBN 5 8018 0272 Х

Nicméně zcela je vyloučena možnost dlouhé nerovnováhy spojené s vnitřními vlastnostmi ekonomického systému.38 Na rozdíl od keynesiánské teorie, ve které funkce poptávky po penězích je nestabilní a je ovlivněná spekulativními motivy, prvořadý význam pro monetární teorie cyklu je stabilita funkce poptávky po penězích. Díky tomu, že poptávka je stabilní, a nabídka je velmi nestabilní a závislá na politice peněžních a úvěrových institucí, hospodářský růst vyžaduje neustálý přírůst peněžní zásoby v oběhu. V rámci monetarismu změny v peněžních zásobách nutně ovlivňují velikost národního důchodu, částečně se projevují v růstu cen nebo reálného důchodu. Distribuce zvýšené nabídky peněz mezi rostoucími cenami a reálným důchodem je určena dvěma faktory: za prvé vztahem mezi současnou úrovní výroby a úrovni odpovídající plné zaměstnanosti. Jinými slovy, čím blíže je ekonomika k plné zaměstnanosti, tím ve větší míře nárůst peněžní zásoby bude stimulovat růst cen než národní důchod a naopak. Za druhé v podmínkách inflace samotné očekávání růstu cen bude měnit růst peněžních zásob na další růst cen a ne národního důchodu.39 Závěrečným bodem v monetární teorie cyklu je proces adaptace poptávky po penězích k měnící se výši cen. Poptávka po penězích v tomto procesu jistě předbíhá přírůst (zmenšení) peněžních zásob. Je to způsobeno subjektivními důvody. Skutečnost je taková, že vlastníci finančních aktiv je hodnotí ne na základě aktuální cenové dynamiky, ale na základě již existujícího úrovně cen. Výsledkem je podcenění nebo přecenění jejich reálné hodnoty. Vzhledem k tomuto poptávka po penězích, a zboží a finančních aktivech je vyšší nebo nižší než skutečná, mezi nabídkou a poptávkou vznikají rozpory, které jsou příčinou cyklických výkyvů.40 Posouzení teorií cyklických výkyvů by bylo neúplným, kdybychom obešli psychologické koncepce. Zabírají poměrně izolované místo v ekonomické vědě. Podrobná analýza psychologických teorií cyklu umožňuje vyčlenit jako samostatné tři směry. První je zastoupen prací W. Jevonse a V. Pareto. Tito výzkumníci považovali za příčinu cyklických 




























































 38 
LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.
 39


LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.


40


LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1.


výkyvů přítomnost spekulativních motivů na trhu zboží a na burze cenných papírů. Růst v ekonomice je způsoben převahou optimistické nálady, která provokuje spekulativní rozfoukávání poptávky, vede ke zbytečnému nárůstu objemu výroby a odchyluje ekonomiku z cesty rovnováhy. Pokles přichází v důsledku růstu úroku z úvěru, panikářství a řady zkrachování. Druhý směr je reprezentován teorii A.Pigou. Základem obchodních výkyvů je úroveň očekávaných výnosů z nových investic a poměr faktické a očekávané hodnoty příjmů. A.Pigu se domníval, že pokud skutečný příjem je vyšší než očekávaný, provokuje to podnikatele k optimistickému posouzení budoucna, což vede ke zvýšení výroby a investic. Nicméně kvůli tomu, že výrobci nemají informace o plánech svých konkurentů, nabídka výrobků v určitém okamžiku přesáhne poptávku, faktický příjem bude zaostávat za očekávaným, uvědomění této situace se obrátí omezením výroby a investic. Třetí směr je reprezentován "teorii rovnováhy cyklu" R. Lucasa. Teorie je založena na interakci měnových šoků a mechanismu akcelerátoru. Nečekaný růst peněžních zásob a z toho vyplývající zvýšení cen ekonomičtí agenti spojují s růstem státních výdajů na podporu hospodářství, stimulaci ekonomického růstu při stejné úrovni agregátní poptávky. V tom čase, kdy výrobci uvědomují chybu a začínají snižovat výrobu a zaměstnanost, přichází pokles.41 Rakouská teorie hospodářského cyklu vysvětluje, že hospodářské cykly jsou mj. přímým důsledkem neefektivní a destruktivní politiky centrální banky, která vede k dlouhodobému podhodnocení úrokových sazeb, což vede k poskytování úvěrů v nadměrném množství, vzniku spekulativních ekonomických bublin a zkrácení úspor. Nejdřív poskytování úvěrů zvyšuje nabídku peněz, podnikatelé mají tendenci k chybným investicím - zbytečně investují do výrobních procesů, které jsou více oddělené od současných potřeb a mají delší dobu trvání. Potom ceny a příjmy kvůli počátečním faktorům rostou a roste spotřeba, a podnikatelé si uvědomují, že investice do výroby ve velkém měřítku byly neúčelné. První fáze se nazývá "boom" (vznik, růst), druhá fáze - identifikace ztrátových investic – je "krize" (pokles). Deprese je další etapa, během níž se ztrátové podniky krachují a výrobní faktory měli by se rychle vrátit k "skutečnější" výrobě. Likvidace nezdravých podniků, "volné kapacity" falešně vytvořených podniků a neplánovaný prostoj původních výrobních faktorů se musejí rychle snížit na nižší úroveň výroby, což se děje během etapy deprese. 




























































 41 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5-8018-0272Х 


Etapa deprese přichází po etapě růstu. Během růstu probíhá inflace především kvůli úvěrům. Během krize jsou banky nuceny zpřísnit podmínky pro získání úvěrů, což vede ke zkrácení počtu úvěrů. Jinými slovy, zkrácení počtu úvěrů vede ke snížení peněžní zásoby v oběhu, tzn. způsobuje deflaci. Dalším možným důsledkem je růst poptávky po penězích pomocech: -

očekávání poklesu cen v důsledku krize a snížení poptávky, lidem šetří peníze

za účelem velkých nákupů v budoucnosti; -

dlužníci budou platit dluhy, nechávat výdaje na splacení půjček;

-

nestabilita na trzích nutí investory k odložení projektů.

Spolu se zpomalením růstu množství peněz a zvýšením poptávky po penězích ceny 42

klesají.

2.2 Příčiny a obsah ekonomické krize Krizové jevy se začaly projevovat ve světovém hospodářství od roku 2001, kdy došlo k prudkému poklesu akciových indexů. Zrovna toto období se stalo koncem boomu spojeného se stanovením globalních trhů počítačů, počítačových programů, komunikačních systemů. Očekáváné perspektivy rozvoje těchto trhů výrazně převýšily reálnou možnost jejich rozšíření, jejich rychlý růst se zastavil. To se projevilo v mírné dynamice objemů prodeje a ziskovosti vedoucích výrobců. Na začátku XX. st. růst světové ekonomiky zabezpečují ne vedoucí země, ale skupina rozvíjejících se zemí díky využití technologií vyvinutých v druhé polovině XX. století.43 Na začátku XX. st. v podmínkách nebezpečí ekonomické recese centrální banky vedoucích zemí používaly klasický nástroj podpory podnikatelské aktivity - snížení úrokové sazby. Byla zvýšena nabídka peněz. Pokud by se globální ekonomika nacházela v střednědobé cyklické recesi, tyto opatření by stačily na vstoupení do trajektorie ekonomického růstu. Nicméně, za podmínek dlouhodobého zpomalení technologického rozvoje politika "levných peněz" přivedla k vytvoření spekulativních bublin na akciovém trhu a trhu s nemovitostmi. Krize na akciovém trhu v letech 2001-2002 a kolaps na trhu hypotečních dluhopisů v 




























































 42 
AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5-8018-0272Х 43


RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij

ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 19

letech 2007 - 2008 letech jsou fáze tétéž globální krize světového finančního sektoru. V dobách krize se snížilo výrobní používání kapitálu. Pravidelné poklesy tržních ukazatelů se začaly kombinovat se spekulativní aktivitou, a to i na akciových trzích, trzích s ropou, zlatem, nemovitosti.44 Demontáž základních prvků státní regulace ve vedoucích zemích se projevila v odmítnutí ovlivňovat tržní ekonomiku. V USA byl zrušen Glass-Steagallův zákon, který zakazoval komerčním bankám transakce s korporativními cennými papíry, a tím odděloval bankovní činnost od obchodů s akciovými fondy. Ve výsledku zrušení Glass-Steagallova zákona se v bankovním sektoru začala aktivní sekuritizace aktivů - emise cenných papírů jako zabezpečení poskytnutých úvěrů. Například, komerční banky vytvářely ze svých aktivů pooly, do které by se v náhodně zvoleném poměru mohly zahrnovat úvěry podnikatelským subjektům, dluhy klientů po kreditním kartám, půjčky na vzdělání a nákup automobilů, hypotéky. Jako záruka takových poolu se imitovaly obligace s konkrétní splatnosti. Tyto obligace majitelé mohli zastavovat v bankách, aby získali úvěry. Jinými slovy poskytování nových úvěrů zabezpečovaly jíž dříve poskytnuté úvěry. Tak vznikla úvěrová pyramida.45 Důležitou příčinou globální krize ve vyspělých zemích se stalo vytváření ekonomického modelu založeného na vysoké zadluženosti ekonomických subjektů domácností, firem a států. V takové ekonomice se díky množství finančních transakcí vytvářejí uvolněné úvěrové limity, to znamená široké možnosti získání půjček pro domácnosti a podniky se zisky nedostatečnými ke splácení dluhů. V USA, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Řecku a ve Finsku před krizí agregátní spotřeba domácností přesáhla jejich celkové disponibilní příjmy, to znamená, že velikost úspor se stala zápornou. Celkový dluh domácností v USA: v roce 1929 (před ekonomickou krizi) - 100 % HDP, v 50. letech XX. století – kolem 45 % HDP, v roce 2012 160 % HDP.46 Fungování dluhové ekonomiky objektivně určuje potřebu přerozdělení rizika držitelů závazků.Výsledkem je šíroká praxe tvorby komplexní sady finančních derivátů. 




























































 44 
RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s.22 45


RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij

ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 23 46


GLAZIEV, S Mirovoj ekonomicheskyi krizis kak process smeny tehnologicheskih ukladov. Voprosy ekonomiky 2013,č. 3, s. 26


Nízké úrokové sazby stanovené podle amerického Federálního rezervního systému vyvolaly boom na trhu s nemovitostmi a rozvoj hypotečních úvěrů. Vytvořil se velký trh hypotečních obligací podporovaný částečnou státní dotací hypotečních agentur. V předkrizovém období vládl názor, že funkce centrální banky jako věřitele poslední instance se účinně doplňuje tržní disciplínou, především řízením rizik v samotných finančních institucích a kontrolou ze strany akcionářů. Navíc se předpokládalo, že účinným nástrojem prevence finanční nestability je bankovní obezřetnostní dohled, tedy kontrola dodržování kvantitativních standardů bankovních aktivit a také dohled nad trhem s cennými papíry. Nicméně globální finanční krize odhalila neúčinnost jak tržní disciplíny, tak i řízení rizik finančních institucí. Za podmínek globální finanční krize došlo k snížení efektivity využívání konkrétních nástrojů měnové a úvěrové politiky. To, že komerční banky jako zajištění úvěrů přijímaly širokou škálu cenných papírů, včetně finančních derivátů, vedlo ke vzniku tzv. likvidity kolektoralizirované (collateralized liquidity). To znamená, že spolu s tradičními druhy likvidity – základní peněžní a pohotovou – se vytvořil nový druh likvidity. Jeho objevení se vysvětluje snadností získání peněžních prostředků na kauci cenných papírů.47 Praxe poskytování úvěrů pod finanční nástroje vedla k zastavení úvěrování při poklesu cen na zastavované aktivy. Ukázalo se, že mnohé strukturované finanční nástroje jsou natolik složité ve svém složení, že při změně situace trh již není schopen je adekvátně vyhodhodnocovat. V tomto ohledu se projevilo riziko, které bylo pojmenováno odhadní. Na počátku globální finanční krize došlo k zastavení poskytování půjček - "stávka věřitelů". Banky preferovaly vyvarovat se mezibankovních úvěrů. Byl zastavený mechanismus násobení peněz. Přerozdělení rizik mezi konkrétními odvětví finančního sektoru v důsledku transakcí zajišťování ve skutečnosti vedlo k vytvoření rizika systémového fungování ekonomického systému. Za podmínek "stávky věřitelů a snížení zajištění úvěrů v důsledku poklesu cen finančních aktiv centrální banky vedoucích zemí přijaly opatření k urychlenému růstu nabídky peněz, tzn. likvidity. Tato opatření byla naléhavá. Při je realizace vyšlo najevo, že nástroje nutné k poskytování likvidity bankovnímu sektoru jsou nedostatečné. Tyto nástroje měnové a úvěrové politiky musely být spěšně vytvořené. To znamená, že FED oznámil zahájení dražeb likvidity (term auction facility - TAF), kde mohou banky získat úvěr až na 




























































 47 
GLAZIEV, S Mirovoj ekonomicheskyi krizis kak process smeny tehnologicheskih ukladov. Voprosy ekonomiky 2013,č. 3, s. 28


jeden měsíc. Zavedení TAF bylo zaměřeno na poskytování úvěrů seznamu závazků. Tento nástroj se používá ke snížení likvidity na mezibankovním trhu.48 Během krize Federální rezervní systém zahájil program poskytování dealerům amerických fiskálních obligací na kauci méně likvidních cenných papírů. Tento program byl nazván Term Securities Lending Facility - TSLF. V rámci něho Federální rezervní systém přijímá na kauci hypoteční obligace různých vydání. V současné situaci na trhu se hodnocení těchto dluhopisů stalo relativním pojmem. Fakticky si Federální rezervní systém převzal riziko jejich hodnocení. Evropská centrální banka (ECB) od samého začátku krize podnikla rozměrné operace ke zvýšení likvidity bankovního sektoru a stanovila velký seznam cenných papírů přijatelných jako zabezpečení půjček komerčním bankám. Tento seznam zahrnoval nejen obligace zajištěné aktivy, včetně hypotečních úvěrů, ale také firemní akcie. Všechny akcie musely být denominováné v eurech. Právo na získání úvěrů ECB použily kolem 8000 bank. Hodnocení záruky v absenci tržní ceny si převzala ECB.49 Centrální banka Spojeného království na počátku finanční krize neprováděla mimořádné operace ke zvýšení likvidity a omezila se na podporu úrokové sazby na mezibankovním trhu, ale později začala realizovat repo operace, přijímat na kauci dluhopisy v širokém rozsahu, včetně hypoték. Tak, centrální banky za prvé vytvořily dodatečné nástroje poskytnutí likvidity ve finančním sektoru, a za druhé přijímaly jako zajištění hypoteční dluhopisy, které neměly skutečnou tržní hodnotu. Tak finanční instituce plnily funkci nejen věřitele poslední instance, ale i regulátoru trhu poslední instance. Přijetím dluhopisů na kauci si centrální banky převzaly riziko hodnocení těchto cenných papírů. Vlastně banky dotovaly finanční sektor. Účinky takové činnosti finančních instituc vedoucích zemí ohrožují světovou ekonomiku vypuknutím inflace a významně zvyšují riziko nestability světového finančního systému. Během let 2010 – 2012 platí tendence ke zhoršení situace. Bezprecedentní je růst vládního dluhu. V letech 2007 - 2012 suverenní dluhy států "velké sedmičky" se zvýšily o více než 50 %, států eurozóny - o 45 - 60 %. V roce 2007 jenom tři rozvinuté ekonomiky měly dluh vyšší než 90 % HDP, v roce 2012 jíž deset. To jsou zase Řecko, Irsko, Španělsko, 




























































 48 
GLAZIEV, S Mirovoj ekonomicheskyi krizis kak process smeny tehnologicheskih ukladov. Voprosy ekonomiky 2013,č. 3, s. 30
 49


GLAZIEV, S Mirovoj ekonomicheskyi krizis kak process smeny tehnologicheskih ukladov. Voprosy ekonomiky 2013,č. 3, s. 31


Portugalsko, Kypr, Itálie. "Časovanou bombou" je americký dluh. "Bezpečný" státní dluh Japonska (je financován domácími investory) dosáhl obrovských rozměrů 230 % HDP.50 To znamená, že v roce 2013 při akumulaci nadměrné koncentrace rizika spočívajícího ve státních dluhách, budou nevyhnutelně vznikat situace, kdy chyby v politických rozhodnutích mohou vést k okamžitému poklesu na finančních trzích a následovně k nové vlně krize. Od roku 2000 se cena ropy proměňuje v převážně finanční proměnnou, stejnou jako měnové kurzy, ceny kovů, zlata, akcí. Výroba, poptávka a zásoby ropy, politické otřesy, činnost OPEK staly pro tuto proměnnou v krátkodobém horizontu druhořadými faktory. Cena ropy je tvořená na derivátových burzách v New Yorku, Chicagu a Londýně v úzké souvislosti s kurzem amerického dolaru jako globální rezervní měny (80 % z obratu finančního světa). Finanční hráči (spekulanti, ti, kteří investují do komoditních indexů) zaujímají téměř 60 % pozic na burze ropných derivátů. Od počátku roku 2000 se ropné deriváty uznaly jako finanční nástroj investičních banek a fondů. Argumenty na podporu faktu, že rok 2013 je spojen s velkým potenciálním poklesem světových cen na suroviny a akcie: Za prvé počet otevřených pozic ropných futures v listopadu 2012 byl vyšší než "vrcholný", ze kterého v roce 2008 ceny ropy prudce klesly (v červnu cena ropy značky Brent byla 114 dol./ barel, v prosinci - 38 dolarů). Již v roce 2000 byl počet otevřených pozic ropných futures pouze 0,5 mln. 5 Dále se trh ropných derivátů rozrůstal během sedmi let. Po tu ocelou dobu ceny ropy rostly spolu s počtem otevřených pozic. V červenci 2007 - květnu 2008 toto číslobylo třikrát větší než v roce 2000 (1,4 - 1,55 miliony pozic). Z této úrovní začal krizový pád cen ropy. V létě roku 2008 se počet otevřených pozic klesl na minimum 1,1 - 1,2 miliony.51 Pak znovu následoval skok trhu, růst "otevřeného zájmu" na 1,6 miliony pozic v roce 2011. Nové maximální ceny. Dále znovu pád, předpovědi, že ceny ropy klesnou na krizovou úroveň (červen 2012) a opět skok v cenách ropy. V listopadu 2012 počet otevřených pozic






























































 50 
RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 26
 51


RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 29


opět prevýšil 1,6 milionů. Trh ropných derivátů roste bez "zpomalení". V budoucnu nové vrcholy a pády, hloubka kterých není známá. Za druhé americký akciový trh se přiblížil ke svému vrcholu v roce 2007, po kterém začal pád. Dne 8. října 2007 hodnota Dow Jonesová indexu činila 1 4093, 1. října 2012 – 13 610. V těchto výškách akce jsou extrémně citlivé na pokles. Americký finanční trh stahuje likviditu, nechává další trhy studenými. To je cesta k mýdlové bublině. Analogická situace se odehrávala na trhu akcií firem „internetové horečky“ koncem 1990. let, kdy po krizi na rozvíjejících se trzích v letech 1997-1998 a odtáhnutí z ně kapitálu peníze investorů se soustředily ve Spojených státech. Jako výsledek je bublina firem "nové ekonomiky", která praskla v březnu-dubnu roku 2000 [25, s. 30]. Za třetí v základě dynamiky cen ropy, akcií, kovů z velké části jsou změny kurzu amerického dolaru. Při upevnění amerického dolaru ceny finančních aktiv, včetně ropy, jdou dolů. Stačí dolar z dnešního kurzu v rozmezí 1.25 - 1,3 $ za euro dostat do intervalu 1,20 1,15 za euro a ceny ropy mohou klesnout na 80 dolarů za barel nebo i níže. V březnu 2012 cena ropy značky "Brent" dosáhla 125 dolarů za barel. V polovině roku 2012 byla cena jíž pod 90 dolary. Mezitím se dolar upevnil v rozmezí od 1,34 do 1,25 USD / EUR. Přiblížení k "bublině" amerických finančních trhů, upevnění dolaru a zpřísnění v USA regulaci finančních trhů, pokud k tomuto dojde, v budoucnu nevyhnutelně znamená tlak na světové ceny finančních a komoditních aktiv směrem dolů.52 Finance vyspělých ekonomik jsou na hranici, na které je můžeme uznat za "potlačované". Rychle se rozšiřuje přímé řízení finančního sektoru (zpřísnění a rozšíření požadavků na dostatečnost kapitálu finančních institucí, zavedení standardů finanční páky, likvidity, kapitálových rezerv, rozšíření sféry řízení, udělování licencí a obezřetnostního dohledu, zavedení mezinárodní kontroly nad systémově důležitými finančními konglomeráty, oprávnění regulátorů k zavádění norem, které by se přímo regulovaly dynamiku derivátů na trhu (limity pozic, marže), možnost zákazu nebo omezení výplaty bonusů, zásah do mechanismu určení tržní úrovně úrokové sazby (LIBOR), atd. Zesilují se nadnárodní struktury finanční regulace. Do praxe se zavádí Tobinovy daně z finančních transakcí. Souhrně v současnosti se v překonání hospodářské krize klíčovým stává konflikt mezi pokusy podporovat oživení podnikatelské činnosti prostřednictvím uvolněné měnové politiky ("fiskální úlevy", velmi nízká sazba – záporná s ohledem na inflaci) a regulačním tlakem, pod 




























































 52 
RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 31


vlivem kterého se omezují schopnosti a motivace finančních institucí k úvěrové expanzi a rozšíření investic. Mezinárodní statistiky ukazují, že finanční sektor je "sevřený", je studený, jeho růst a vývoj měl v posledních letech deformovanou povahu (komoditní deriváty). Další strana konfliktu je politika rozpočtových omezení, zvýšení daní a strukturální reformy jako způsobu řešení dluhové krize eurozóny. Prudká omezení mají opačný efekt - pokles HDP, růst rozpočtových schodků, nižší výběr daní, sociální výbuchy.

3. DOPAD EKONOMICKÉ KRIZE NA EKONOMIKU BĚLORUSKA 3.1 Dopad současné ekonomické krize na Běloruskou republiku Dopady světové finanční a hospodářské krize na běloruskou ekonomiku vzhledem k zaostalosti finančních a akciových trhů v zemi a jejich slabé integraci do globálního finančního systemu se projevily s určitým zpožděním ve srovnání s ostatními zeměmi. Při tom se základní vliv uskutečňoval přes zahraniční obchody, výkyvy světových rezervních měn (dolar, euro), růst cen úvěrových zdrojů na vnitřním trhu a zvýšení potřeby zahraničních úvěrů. Vliv akciového kanálu na běloruskou ekonomiku se projevil především ve zlevnění hodnoty aktiv běloruských podniků a organizací. Jako důsledek světové finanční a ekonomické krize v roce 2009 se začaly projevovat negativní trendy ve vývoji běloruské ekonomiky: výrazný pokles vývozu a devizových příjmů, zvýšení záporného salda obratu zahraničního obchodu, snížení devizových rezerv a rostoucí napětí na měnovém trhu, růst státního a hrubého zahraničního dluhu, snížení rentability a zmenšení zisků, zpomalení ekonomického růstu, omezení nákladní dopravy, růst nadměrných zásob hotových výrobků a závazků a pohledávek, častější nucené dovoleny a necelý pracovní týden.53 Hlavním kanálem vlivu světové krize na národní ekonomiku se stal zahraniční obchod, což je dáno především strukturou běloruského vývozu (obr. 6).54






























































 53 
ZLOTNIKOVA, E. Infliacionnyje posledstvija krizisa v Belarusi i stranah Evropy. Bankovskyj vestnik, únor 2013, s. 55
 54


ZLOTNIKOVA, E. Infliacionnyje posledstvija krizisa v Belarusi i stranah Evropy. Bankovskyj vestnik, únor 2013, s. 56


Obrázek 5 Komoditní struktura vývozu Běloruska (%)

Zdroj: [7, s. 58]

Klíčovou roli v exportu do krizového období zaujímaly minerální výrobky (37,9 %), chemické výrobky (18,9 %), železné a barevné kovy (7,8 %) a stroje, zařízení, dopravní prostředky (18,7 %). Vůči těmto komoditním skupinám došlo k prudkému zhoršení situace na zahraničních trzích. V důsledku poklesu cen a poptávky po vedoucích položkách běloruského vývozu (především ropy a ropných produktů, chemických produktů, draselných hnojiv, neželezných kovů, strojírenských výrobků) došlo k výraznému snížení exportu. Při tom vývoz do států nepatřících do SNS klesl kvůli snižování průměrných cen a do Ruské federaci kvůli poklesu fyzického objemu.55 Zároveň se za těchto podmínek prohloubil problém vysokých nákladů na zachování ekonomického růstu v zemi. S prudkým poklesem cen a poptávky po běloruských výrobkách udržování pozitivních ukazatelů tempa (zejména v průmyslových odvětvích zabezpečujících většinu vývozu zboží) vedlo k růstu zásob průmyslových výrobků ve skladech a zhoršení finančních ukazatelů spolu se současným zvýšením závazků a pohledávek. Poměr hotových průmyslových výrobků ve skladech a měsíční objem jejich výroby (zejména v strojírenství a obrábění kovů) dosáhl maximální velikosti 115,4 %. Současně snížení zásob hotových výrobků v podnicích bylo doprovázené nárůstem pohledávek






























































 55 
ZLOTNIKOVA, E. Infliacionnyje posledstvija krizisa v Belarusi i stranah Evropy. Bankovskyj vestnik, únor 2013, s. 59

(maximální úroveň nesplacených pohledávek v roce 2009 dosáhla 17 %) a pomalejším ve srovnání s exportem tempem růstu devizních příjmů.56 To vedlo k potřebě získat zahraniční úvěry do ekonomiky Běloruské republiky. Základní získání záhraničních úvěrů bylo vládou Běloruské republiky zahájeno v roce 2007. Největší objem získaných úvěrů byl v roce 2009, a nejmenší objem úvěrů vypůjčených vládou Běloruské republiky v období 2007-2011 byl v roce 2010 ve výši 475,5 milionu amerických dolarů. To znamená, že za hlavní fázi získání státní půjčky může být považován rok 2007, kdy vláda Běloruské republiky získala zahraniční půjčky ve výši 1534,6 mil dolarů (24,2 % hrubé půjčky). Hlavní objem vypůjčených prostředků poskytly Ruská federace a Venezuela.57 Příčiny nutnosti získání úvěrů do ekonomiky Běloruské republiky jsou následující: 1) omezení dodávek ropy do Běloruské republiky, což vedlo k poklesu výroby ropných produktů, což následně vedlo k zmenšení vývozu; 2) růst záporného salda platební bilance, což ovlivnilo nutnost jeho financování; 3) vysoký poměr importu ve výrobě, což vede ke stálému použití importních součástek.58 Proto jíž v roce 2008 vláda Běloruské republiky získala zahraniční půjčky ve výši 1561 milionů dolarů. Hlavní objem finančních prostředků poskytla Ruské federace (698,4 milionu dolarů), Čína (543,1 milionu dolarů) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (293,1 dolarů), rezidenti Itálie a Německa. V roce 2009 úvěr MMF v rámci programu stand-by činil 2 837,6 milionů dolarů, zbytek příjmů byl poskytnut Ruskou federaci ( 1350,3 milionů dolarů ).59 V roce 2010 bylo získáno 475,5 milionů dolarů prostřednictvím získání v prvním čtvrtletí roku 2010 finální tranši úvěru MMF. 




























































 56 
ZLOTNIKOVA, E. Infliacionnyje posledstvija krizisa v Belarusi i stranah Evropy. Bankovskyj vestnik, únor 2013, s. 60
 57


Národní banka Běloruské republiky. Hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky napříč odvětví a

finanční nástroji. [on-line]. [cit. 2013-10-3] 58


Platební bilance, mezinárodní investiční pozice a hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky. Minsk:

Národní banka Běloruské republiky, 2013, s. 102 59


Ministerstvo financí Běloruska. Statní dluh: současný stáv. [on-line]. [cit. 2013-10-3] http://minfin.gov.by/rmenu/dolg/vnesh_dolg/now/


Vládou Běloruské republiky přitažené dlouhodobé úvěry vytvořily vnější dluh na začátku roku 2012 ve výši 9 762,5 milionů amerických dolarů. Dlouhodobý zahraniční dluh je dluh se splatností delší než jeden rok, který je převzatý z cizího státu, a musí být zaplacen v cizí měně, zbožím a službami. To zahrnuje půjčky do Mezinárodního měnového fondu, přímé investice, a také dluhy, které se platí ve měně povinné země. Obrázek 7 představuje dynamiku zahraničního dluhu z dlouhodobých vládních úvěrů přijatých vládou Běloruské republiky.60 Obrázek 6 Dynamika zahraničního dluhu Běloruska

12000

9762,7

10000 8000

7784,6

8260,1

2010

2011

6000 3596,7

4000 2000

2035,7 549,1

501,1

2006

2007

0 2008

2009

2012

Zdroj: [3], vlastní dopočty To znamená, že celkový zahraniční dluh dle dlouhodobých úvěrů zvýšil z 549,1 millionů dolarů v 2005 až na 9762,5 millionů dolarů, tedy 17,7 krát. Důležitým ukazatelem poměru zahraničního dluhu je vztah hrubého vnějšího dluhu na obyvatele k HDP. Roční HDP v dolarech USA se vypočítá jako součet dolarů USA za předchozích 12 měsíců. To znamená, že hrubý vnější dluh země dne 1.1.2013 dosáhl 62,3 % HDP, zatímco v roce 2010 byl hrubý zahraniční dluh 51,6 % k HDP, tj. je vidět nárůst o 10,7 % k HDP. To znamená, že když ekonomika zpomaluje, dochází k nárůstu úvěrů (což vlastně svědčí o zaměření zahraničních půjček na domácí spotřeby). Zahraniční dluh na jednoho obyvatele v roce 2011 činil 3594,5 millionů dolarů, ve srovnání s rokem 2010 je vyšší o 19 % (3594,5 / 2995,7 * 100-100).61 Obrázek 7 představuje dynamiku zahraničního dluhu k HDP.






























































 60 
RIA Novosti. Pravitel’stvo do 2014 g. opredelit shemu vneshnih zajmov goskorporacij [on-line]. [cit. 2013-9-18] http:// %.ria.ru/economy/20110808/413571784.html
 61


RIA Novosti. Pravitel’stvo do 2014 g. opredelit shemu vneshnih zajmov goskorporacij [on-line]. [cit. 2013-9-18] http:// %.ria.ru/economy/20110808/413571784.html


Obrázek 7 Dynamiku zahraničního dluhu k HDP

Zdroj: [3], vlastní dopočty Hrubý zahraniční dluh při vývozu zboží a služeb ke dni 1.1.2012 dosáhl úrovně 72,9 %, o proti 95 % (údaje ke dni 1.1.2011) a jevilo se zlepšení kritéria stability krátkodobého zahraničního dluhu, který slouží jako jeho vztah k devizovým rezervám. Dne 1. ledna 2012 se devizové rezervy Běloruské republiky pokrývaly 54,8 % krátkodobého zahraničního dluhu (ke dni 1. ledna 2011 - 39,7 %). Dluhová zátěž na veřejné finance je vztah poměru plateb na obsluhování externího dluhu k vládním příjmům republikánského rozpočtu - činil 3,3 %. Z toho vyplývají tyto negativní trendy.62 - Prudký nárůst hrubého zahraničního dluhu, včetně vnějšího veřejného dluhu. - Výrazný nárůst vnějších půjček veřejného sektoru. Hlavní výši zahraničního dluhu tohoto sektoru činil dlouhodobý dluh organů státní vlády. - Omezení možnosti dále získat úvěry pro firemní sektor posiluje potřebu financování deficitu běžného účtu platební bilance. Financování uvedeného deficitu nemůže být dosaženo bez současného splění dvou podmínek: navýšení závazků vůči nerezidentům a snížení požadavků pro nerezidenty (tj. snížením čistých zahraničních aktiv země). Na druhé straně, to vede ke snížení čistého příjmu z investic, což dále zhoršuje rovnováhu platebního deficitu na běžném účtu. Vzhledem k současným trendům ve vývoji mezinárodních platebních vztahů, ke zlepšení situace v této oblasti by mělo usilovat o dosažení struktury platební bilance na běžném účtu, která by byla v souladu s udržitelnou a efektivní alokací kapitálových pohybů.






























































 62 
MOJSEJCHIK G., SILIVONCHIK N. Platejnyj balans respubliky: perspektivy (Belarus’) Financy, uchet i audit, 2013, č 5, s. 26


- Negativní dopad světové finanční krize na konkurenceschopnost běloruského vývozu. Jeho vývoj způsobil pokles globální poptávky po zboží a službách, což vedlo k poklesu světových cen hlavních běloruských vývozních artiklů (ropných produktů, strojírenství a zpracování kovů, potraviny, doprava, s výjimkou potrubní dopravy, a případně draselného hnojiva). Jako výsledek, bychom měli očekávat nejen snížení příjmu v cizí měně, ale také snížení výnosů z vývozních cel na ropné produkty, jejichž velikost je vázána na světových cenách ropy. - Nedostatečný objem devizových rezerv, který je jeden z nejnižších mezi zeměmi SNS a rozvojovými zeměmi. Vzhledem k nebezpečí intenzivního odlivu kapitálu prostřednictvím zaplacení externího firemního dluhu, situace by se mohla v této oblasti ještě zhoršit. - Extrémně nízké využití tržních nástrojů vnějšího financování - dluhových cenných papírů. V současné mezinárodní praxi hlavním nástrojem státního dluhu je právě problematika cenných papírů (především euroobligací). To jsou zásadně odlišné objemy (od 100 milionů dolarů USA), i flexibilní řízení dluhu (možnost dalších emisí v už stávajících a odkupu dluhopisů z trhu), také širší základ investorů (nejen banky, ale i investiční fondy, velké soukromé investory), a co je nejdůležitější, nižší náklady na získaní. - Vysoké a rychle rostoucí náklady na obsluhovaní dluhu, které mohou vyžadovat refinancování v roce 2013-2014 (když pro Bělorusko přijde vrchol platby na externí veřejný dluh). Růst zahraničního dluhu v Běloruské republice se komplikuje obtížemi při řízení dluhu. To znamená, že za zvýšením objemu financování z externích zdrojů jsou základní výdaje vypůjčené finanční prostředky. Účinnost půjčky by měla být zajištěna odpovídajícím růstem produkce zboží a služeb založených na nových moderních technologií. Když externí půjčky jsou zaměřeny na investování rostoucích odvětví hospodářství, modernizaci výrobní kapacity podniků a zavádění nových technologií, dovolí to zemi zvýšit budoucí hospodářský růst a zaplatit za vypůjčené finanční prostředky. Nicméně, to se v ekonomice Běloruské republiky neděje, externí financování směřuje k pokrytí schodku běžného účtu (vlastně na udržování dovozu), tj. na spotřebu, spíše než na strukturální reformy a modernizaci ekonomiky. 3.2 Řešení krize Světová krize odhalila některé nedostatky a slabá místa běloruské ekonomiky, kterým se dařilo vyhnout v podmínkách poměrně příznivé vnější ekonomické konjunktury na vedoucí pozice tuzemského exportu. Především se to týká vysoké koncentrace běloruského exportu

pro každý typ výrobku, země a výrobce, nízké vyrobitelnosti exportu, jeho významného objemu, a také nevýznamné ziskovosti a subvencovaného množství vývozu zboží. Proto perspektiva rozvoje běloruské ekonomiky bude v nadcházejících letech určena stavem konjunktury zahraničních ekonomik, poněvadž pro provedení efektivních strukturních změn a zavedení moderních technologií Bělorusko potřebuje čas a podstatné finanční prostředky, které v podmínkách krize jsou omezené. Nutno podotknout, že v minulých letech s poměrně příznivými vnějšími ekonomickými podmínkami se nepodařilo podstatně změnit strukturu tehdejší běloruské ekonomiky a exportu. Také pokusy ignorovat skutečnou součastnou ekonomickou situaci na zahraničních trzích a v zemi mohou jenom odložit odchod z krize a zvýšit náklady, které s tím jsou spojené. V naváznosti na to je nutno provést dodatečné úpravy ekonomické politiky země, která by prospívala nejenom obnově ekonomického růstu, ale také i udržování poměrné makroekonomické rovnováze. Z pohledu autorky, především se to týká udržování ekonomického růstu prostřednictvím akumulace (nebo pomalé redukce) nadnormativních skladových zásob hotové produkce a nadměrného stimulování domácí poptávky. Možná, že praxe dovedení parametrů k vyrobcům měla určitý efekt v podmínkách příznivé konjunktury na odpovídající typy produkce. Avšak požadavky na zvýšení produkce vybraných typů průmyslové produkce v podmínkách podstatného klesání vnějších poptávek vedly k řadě negativních důsledků. Jak je známo, průmyslová výroba se vyznačuje vysokou dovozní kapacitou, která podle údaje meziodvětvové balance činí kolem 50 %, a v některých odvětvích (např. strojírenství) – ještě víc.63 Takovým způsobem vidíme, že pro její výrobu se realizuje významný dovoz suroviny, energetických zdrojů a příslušenství z Ruské federace, což zhoršuje saldo nynějšího účtu platební bilance a zvyšuje napětí na devizovém trhu. Zároveň, v podmínkách zmrazení a vyplavování provozních prostředků kvůli práci ve skladu se zvyšuje spotřeba podniků ve drahých úvěrových zdrojích. Nehledě na opatření, která byla přijata, reálné snižování skladových zásob hotové produkce v nejbližší době bude vypadat jako dost velký problém, což bude zadržovat oživení ekonomiky v některých odvětvích. Jiné země s cílem zpomalit proces konjunkturálního poklesu výroby v podmínkách světové krizi se nesnažily vyrábět produkci s klesající poptávkou. Možná, že jednou z malá vyjímek je Švédsko, když se během krize v roce 1977 cvičilo se subvencování výroby 




























































 63 
SHIMANOVICH, G. Vneshnij dolg Belarusi: problema ustojchivosti. Ekonomika Belarusi: issledovanija, prognozy, monitoring, 2013, č. 8, s. 10


produkce, která dlouho zůstávala na skladě. Stát nahrazoval podnikům až do výše 20 % všech skladových nákladů v případě záchrany pracovních míst. Jako výsledek, v polovině roku 1977 se skladové zásoby počítaly na více než 16 miliard dolarů, což je o 5-6 miliard více než nejvyšší úroveň Švédska. Možná, že v případě krátkodobého zhoršení světové konjunktury by tato opatření měla určitý efekt. Ale dále, nehledě na přijetí řady státních opatření na aktivizaci exportu, Švédsko, na rozdíl od jiných malých západoevropských zemí, dokonce i do roku 1981 nedokázalo obnovit předkrizovou úroveň výroby.64 Na druhé straně, doplňková stimulace domácí poptávky (zejména investiční), nehledě na její pozitivní vliv na dynamiku ekonomického rozvoje, má určitá omezení, související s velikostí domácího trhu a možností realizace tamních domácích výrobků (která se vyznačuje vysokou dovozní kapacitou, což nedovoluje uzpůsobit rozvoj národní produkce), a také s omezením financování, se potřeby ve větší míre stále likvidují díky vnějším půjčkám [29, с. 12]. Tento přístup, jak je známo, aktivně použila Čína, která pro jeho realizaci měla odpovídající předpoklady. Za prvé, Čína je velká země s objemným domácím trhem, jehož potřeby (s výjimkou dovozu energie a surovin) jsou splněny především domácí výrobou. Navíc, v době krize světové ceny na nosiče energie významně poklesly, což za určitého posílení jüanu navíc podpořilo čínské výrobce. Kromě toho, Čína má největší devizové rezervy ve světě, což dovolilo zaměřit část finančních prostředků na stimulaci domácí poptávky a zvýhodnění úvěrů na nákup čínského zboží namísto finanční podpory americké ekonomiky za podmínek vysokého měnového rizika v důsledku nestability hlavní světové rezervní měny. Pokud jde o udržení vnější poptávky, určitý účinek čínská ekonomika získala poskytováním souvisejících úvěrů do jiných zemí.65 V Běloruské republice je rozšiřování domácí poptávky spojeno s vývojem leasingových systémů na nákup domácích strojírenských výrobků a preferenčním úvěrováním nákupu domácího zboží dlouhodobé spotřeby. Všechny výše uvedené směry mají na jedné straně omezení, na druhé straně vedou ke zvýšení dovozu, aniž by za krátkou dobu došlo k významnému dopadu na růst vývozu. Například, strojírenské výrobky a řada zboží dlouhodobé spotřeby mají poměrně malý podíl na domácím trhu. Rozšíření uplatňování tohoto zboží na domácím trhu (s výjimkou 




























































 64 
Národní banka Běloruské republiky. Hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky napříč odvětví a finanční nástroji. [on-line]. [cit. 2013-10-3]
 65


SHIMANOVICH, G. Vneshnij dolg Belarusi: problema ustojchivosti. Ekonomika Belarusi: issledovanija, prognozy, monitoring, 2013, č. 8, s. 13


přesunu takovým způsobem podobných dovážených produktů) vede ke zvýšení dovozu bez odpovídajícího vývozu. Zkušenost novějších dějin Běloruska ukazuje, že mechanismy založené na expanzivním pumpování peněz do ekonomiky, použití metody administrativního nátlaku na výrobce, jakož i využití zdrojů za stlačené ceny (prácovní síla, energie atd.) jsou stále více omezené ve svých možnostech. S ohledem na tuto skutečnost se v poslední době postupně snižuje emisní podpora ekonomiky, zaměřená na finanční stabilizaci, snížení míry devalvace a inflace, přidání nové kvality ekonomickému růstu, založenému na finančních podnětech ve výrobě, za tvrdých rozpočtových omezení. Institucionální prostředí a dokonalejší makroekonomická politika by měla usnadnit řešení složitého problémů spojeného se stárnutím kapitálu. Dnes je jeho aktivní část opotřebovana více než na 70 %, a tento proces pokračuje.66 Zároveň Bělorusko určuje na investice asi 17-18 % svého hrubého domácího produktu. Zdá se, že to je dostatečné množství pro normální reprodukci fixního kapitálu (v mnoha vyspělých zemích včetně Spojených států je toto číslo nižší). Avšak pro zemi, která zdědila obrovský objemy finančních prostředků, je tento podíl investic na údržbu a běžné rozmnožování jednoznačně nedostatečné vzhledem k relativně malému HDP. Z tohoto důvodu je pro vyřešení tohoto problému vhodné použít dva přístupy. Za prvé je nutno se zbavit výrobních kapacit, které nejsou schopny produkovat konkurenceschopné produkty. Podle odborných odhadů v současné době jsou výrobní kapacity Běloruska zatížené na 50-60 %, ale ty, které jsou schopny vyrábět konkurenceschopné zboží, jsou zatížené na 8090 %. Právě ony by měly produkovat co nejintenzivněji. Za druhé je vhodné zvýšit podíl investicí na HDP na 22-25 %, a to především díky zahraničním investicím. Dovolí to udržovat roční míru růstu HDP ze strany nabídky na úrovni 5-8 %, a proto z hlediska řešení problému stárnutí základních prostředků urychleně rozšířovat investice, aniž by zvýšil jejich podíl na HDP.67 Kombinace těchto dvou přístupů je nejvhodnější pro běloruskou ekonomiku. Přilákání investic do ekonomiky předpokládá růst hrubých úspor domácností, podniků a státních úřadů, zvyšování jejich podílu na tvorbě hrubého kapitálu a kapitálových investic 




























































 66 
MATIAS, A. Belorusskaja ekonomika v period krizisa i postkrizisnyj period. Bankovskij vestnik, říjen 2012, č. 9(222), s. 8
 67


MATIAS, A. Belorusskaja ekonomika v period krizisa i postkrizisnyj period. Bankovskij vestnik, říjen 2012, č. 9(222), s. 10.


při postupném poklesu podílu finančních transakcí (akumulace devizových rezerv, vývoz kapitálu, čisté splácení státního dluhu atd.). Vzhledem k orientaci ekonomiky na tempo růstu normy akumulace růst konečné spotřeby má být o něco nižší než růst HDP. Zároveň se zdá vhodné i nadále se soustředit na vysoká tempa růstu dolarového vyjádření mezd. Takový ekonomický kurz dovolí: za prvé vytvářet silnější podněty k práci, za druhé poskytnout více vhodných podmínek pro reprodukci

jeho

základního

faktoru

-

lidského

kapitálu,

za

třetí

snížit

odtok

nejkvalifikovanějších pracovníků do zahraničí, za čtvrté podpořit růst objemů agregátní poptávky, za páté vytvořit základ pro hospodářský růst hrubých úspor, které se za vhodných tržních mechanismů transformují do kapitálových investic. Je nutno poznamenat, že ze strany poptávky se na dynamice HDP nejvíc podílí spotřeba domácností. Ale v posledních dvou letech se růst efektivní poptávky ve velké míře pokrývá dovozem, což vysvětluje pokles HDP vlivem tohoto faktoru. Obecně platí, že i když se vývozní poptávka v reálném vyjadření zvýšovala, účinek vnější složky na HDP v posledních letech byl většinou negativní, v důsledku čeho se otázka substituce dovozu stává velmi relevantní. S ohledem na bilanci vývozu, dovozu a hrubého národního disponibilního důchodu, a také závislosti na dovážených surovinách, materiálech a součástkách, v důsledku vývoje substituce dovozu v perspektivním období, je vhodné o 40 až 50 % iniciovat růst HDP vnější poptávkou, o 50-60 % - vnitřní.68 Podíl nárůstu díky změnám v domácí poptávce může být o něco nižší v případě výrazného zapojení zahraničních investic do ekonomiky země, které budou zaměřené na nejmodernější zahraniční technologie. Uspokojení domácí poptávky po investičním zboží se předpokládá zajištěním především díky jeho dovozu. S ohledem na to je v Bělorusku docela možné záporné saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami. To však neznamená růst zahraničního dluhu, který pokryjí zahraniční investice. Pro dosažení vysokého tempa růstu výroby a příjmů obyvatelů je zásadním prvkem makroekonomické politiky její zaměření na rozvoj podniků s vysokou přidanou hodnotou, která je typická pro vědecky náročné, špičkové technologie, dokončovacího průmyslu. Naopak v těžebním průmyslu, s malým rozdělováním, přidaná hodnota není tak významná. To znamená, že role státu by měla především zajistit účinné fungování národního hospodářství na základě optimální koordinace hospodářských zájmů všech účastníků hospodářského procesu. V případech, když ekonomické regulátory v zásadě nejsou schopny 




























































 68 
MATIAS, A. Belorusskaja ekonomika v period krizisa i postkrizisnyj period. Bankovskij vestnik, říjen 2012, č. 9(222), s. 11


uvést do souladu hospodářské zájmy kvůli jejich podstatným rozdílům, musí se uplatňovat správní opatření. Zlepšení účinnosti měnové politiky lze dosáhnout pouze pomocí indikátoru objemu transakcí v ekonomice při určování poptávky po penězích. To umožní efektivně řídit peněžními agregáty a snižovat množství peněz v oběhu pod spekulativním tlakem na národní měnu.

ZAVĚR Současná světová finanční krize se vyrazně liší od předchozí a nezapadá do žádné z existujících ekonomických teorií. Expertní posudky o její rozvoji a příčiny se často diametrálně rozcházejí, nejsou jednoznačné, každý vytváří předpovědi na základě svých zkušeností a osobních pozorování. Jasně je to, že tato krize je globální. Finanční krize ukazala provázanost mezi státy a reginony světa a odrazila relativně slabou ochranu proti globálním otřesům. Globální finanční krize zasáhla běloruskou ekonomiku v menší míře (z důvodu nedostatečného rozvoje finančního sektoru), ale výrazně ovlivnila její vývoj. Za prvé krize výrazně ovlivnila růst zahraničního dluhu země, a byla spojena s nedostatekem finančních prostředků na světovém trhu. Za druhé, globální krize vede ke znehodnocení měny a inflaci v Bělorusku. Hlavní obchodní partneři Běloruska jsou silně ovlivněny globální finanční krizí, což omezuje vývozy do těchto zemí z důvodu poklesu kupní síly obyvatel. Za těchto podmínek je jediným způsobem, jak zachránit vývozní potenciál Běloruska je zvýšit konkurenceschopnost domácích výrobků stejně jako geografickou a komoditní diverzifikaci vývozních toků republiky. Je potřeba také zvažit možnost zvýšení běloruského vývozy do jiných státu méně ovlivněných krize (Čína, Indie, Brazílie a země Perského zálivu). Krize ukázala, že pro dosažení udržitelného hospodářského rustu je potřeba udělat následující. Obnovit a modernizovat výrobu. Běloruská ekonomika je otevřená a vyváží se až 60 % HDP. Zároveň se zachovává vysoká energetická náročnost běloruského výrobního průmyslu. Nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného hospodářského růstu, podle mého názoru, je udržení dlouhodobé makroekonomické stability prostřednictvím hospodářské restrukturalizace běloruské ekonomiky na základě přímých zahraničních investic, růstu produktivity a inovační činnosti všech subjektů, snížení deficitu zahraničního obchodu, snížení spotřeby materiálu, nákladů a zvýšení kvality výrobků. Modernizace by měla probíhat spolu s postupnou změnou ve struktuře běloruského průmyslu a měla by být zameřená na obnovu technických dovědností a technického vybavení.

Zvýšení podílu výroby, která používá místní suroviny (zpracování dřeva, papírové výrobky, potravinářské výrobky, lehké průmyslové výrobky, stavební materiály, apod.) sníží závislost na dovozu. Světová krize také ukázala nezbytnost chránit místního výrobce pomocí subvencí, dotací, úvěrů a různorodých kompenzací. Za běžných okolností by měl být dovoz podnětem k soutěži. Je třeba více využívat příležitosti, kterými disponuje Bělorusko. Podle předpokladu expertů světové ceny potravin za 15 letech porostou o 15–20 %. Bělorusko by mělo zvýšit zemědělskou produkci o 2–3 krát na úkor intenzivních technologií. Věnovat pozornost nejen výrobě komodit ale také realizaci jejích odbytu. Zvýšení podílu exportu nových výrobků a zboží vyrobeného na bázi špičkových technologií zejména pro vývoz do zemí SNS. Tímto způsobem krize nejen způsobila problémy, ale také ukázala návody k jejích řešení. Není dostatečné mít pouze zdroje pro výrobu zboží, musíte být stále schopen prodat vyrobené produkty. Proto je nezbytně přemýšlet o potenciálním zákazníkovi, což by mělo začít analýzou světových trhů, konkurenčního prostředí, rizik v této oblasti, chování konkurentů. Pouze v případě, že výsledky této studie ukazují dostatečně vysokou pravděpodobnost prodeje, je možné začínat fázi výroby.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] AGAPOVA, T.A, SEREGINA, S.F. Makroekonomika. – M. Delo i servis, 2008 ISBN 5-8018-0272-Х [2] Bulletin bankovních statistik/ Národní banka Běloruské republiky – Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, č 5. [3] Národní banka Běloruské republiky. Hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky napříč odvětví a finanční nástroji. [on-line]. [cit. 2013-10-3] [4] Ministerstvo financí Běloruska. Statní dluh: současný stáv. [on-line]. [cit. 201310-3] http://minfin.gov.by/rmenu/dolg/vnesh_dolg/now/ [5] GLAZIEV, S Mirovoj ekonomicheskyi krizis kak process smeny tehnologicheskih ukladov. Voprosy ekonomiky 2013,č. 3, s. 26-35 [6] Grecija podkosila dollar.Izvestija, 2013, č. 64, s. 3 [7] ZLOTNIKOVA, E. Infliacionnyje posledstvija krizisa v Belarusi i stranah Evropy. Bankovskyj vestnik, únor 2013, s. 55-67 [8] KOVALEV, M. Itogi vypolnenija plana nacional’noj eksportnoj programmy. Vestnik associacij belorusskih bankov, 2013, č.3, s. 14-27 [9] LEMESHEVSKIJ, I.M. Mikroekonomika: mirovoj opit i belorusskaja praktika. 3. vyd. Minsk: FUAinform, 2009. 470s. ISBN 978-985-6868-10-1. [10] LEMESHEVSKIJ, I.M. Nacional’naja ekonomika Belarusi: osnovi strategii razvitija. Kurs lekcij dlia studentov ekonomicheskih special’nostej vuzov. Minsk: FUAinform, 2012. 512 s. ISBN 978-985-6868-52-1 [11] LUCHENOK, A.I. Makroekonomicheskoe regulirovanije -2010: problemi i puti ih reshenija. Financy, uchet i audit, 2010, č. 3, s. 40-51. [12] MATIAS, A. Belorusskaja ekonomika v period krizisa i postkrizisnyj period. Bankovskij vestnik, říjen 2012, č. 9(222), s. 3-10. [13] MVF: Na bor’bu s krizisom uzhe potracheno $10,8 trln. [on-line] [cit. 2013-9-30] http://bfm.ru/news/ [14] MOJSEJCHIK G., SILIVONCHIK N. Platejnyj balans respubliky: perspektivy (Belarus’) Financy, uchet i audit, 2013, č 5, s. 25-27. [15] MUHA D. Perspektivy privlechenija investicij v ekonomiku Belarusi na uslovijah EEP. Bankovskij vestnik, srpen 2012, s. 32-37.

[16] Novosti ekonomiki i finansov [on-line]. [cit. 2013-10-07] http:// %.confinex.ru [17] Osnovnyje tendencii v ekonomike i denezhno-kreditnoj sfere Respubliki Belarus’. Analiticheskoe obozrenije. Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, 145 s. [18] Národní banka Běloruské republiky [on-line]. http:// %.nbrb.by/ [19] Národní statistický výbor Běloruské republiky [on-line] http://belstat.gov.by/homep/ru/struct/main.php [20] Platební bilance Běloruské republiky. Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, 148 s. [21] Platební bilance, mezinárodní investiční pozice a hrubý zahraniční dluh Běloruské republiky. Minsk: Národní banka Běloruské republiky, 2013, 186 s. [22] Pogashenije gosudarstvennogo dolga [on-line]. [cit. 2013-9-10] http:// %. minfin.gov.by/rmenu/ dolg/vnesh_dolg/now [23] RIA Novosti. Pravitel’stvo do 2014 g. opredelit shemu vneshnih zajmov goskorporacij [on-line]. [cit. 2013-9-18] http:// %.ria.ru/economy/20110808/413571784.html [24] Razvitije otraslej real'nogo sektora ekonomiki. Belorusskaja ekonomika: analiz, prognoz, regulirovanije, 2013, č. 3, s. 19-20. [25] RUDENKOV, M.V. Krizis v mirovoj ekonomike: projavlenije i preodolenije. Belorusskij ekonomicheskij zhurnal, 2013, č. 1, s. 17-33. [26] Strategija privlecheneja primych inostrannyh investicij na period do 2015 goda. Usnesení Rady Ministrů a Národní banky č.51/2 18.01.2012 [27] HESTANOV, R. Sojuz neravnyh. Kto sil'neje vsego postradal ot krizisa. Ekspert, 2012, č. 10 (696). [28] SHESTOVSKIJ, V Vneshneekonomicheskaja dejatel’nost’ trebujet regulirovanija. Nacional’naja ekonomicheskaja gazeta, 2012, č 1. [29] SHIMANOVICH, G. Vneshnij dolg Belarusi: problema ustojchivosti. Ekonomika Belarusi: issledovanija, prognozy, monitoring, 2013, č. 8, s. 8-16 [30] SHIMANOVICH, G Perspektivy fiskal’noj politiki i finansirovanija budjetnogo deficita v Belarusi. Minsk: issledovatel’skyj centr IPM, 2012, 22 s. [31] SHIHNEVICH, A.U. Belarus’ v Evropejskoj i mirovoj torgovle. Informační věstník. Administrativa Prezidenta Běloruské republiky. 2012, č. 11, s. 61-75

[32] Ekonomicheskij rost Respubliki Belarus’: globalizacija, innovacija, ustojchivost’. Mezinírodní vědecká konference. Minsk: BGEU, 2012, s. 3-5; 41-48; 78-80; 102104; 112-113; 144-145. [33] REZIAKOVA E., POTAPOVA N., ZASLAVSKAJA M. Ekonomicheskaja teorija. Makroekonomika. MGIU, 2008. ISBN: 978-5-2760-1482-1 [34] Sovremennyje finansovyje rinki: stretegija razvitija. Mezinárodní vědecká konference. Petrohrad: SPbGEU, 2013 [35] Undata [on-line]. [cit. 2013-12-13] http:// %.data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=BELARUS

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Výhoj HDP ..............................................................................................................................8 Tabulka 2 Přiliv zahraničních investic do Běloruska, mlld. dolarů .......................................................12 Tabulka 3 Rozdělení zahraničních investic podle ekonomické činnosti ................................................13 Tabulka 4 Dynamika zahraničního obchodu Běloruska v roce 2005-2012 (mil. dollarů) .....................16

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Vývoj HDP..............................................................................................................................9 Obrázek 2 Struktura HDP Běloruska (%) ................................................................................................9 Obrázek 3 Teritoriální struktura vývozu Běloruska ...............................................................................19 Obrázek 4 Podíl vývoyu Běloruské republiky v ruském dovozu za rok 2000-2012 .............................20 Obrázek 5 Komoditní struktura vývozu Běloruska (%) .........................................................................36 Obrázek 6 Dynamika zahraničního dluhu Běloruska .............................................................................38 Obrázek 7 Dynamiku zahraničního dluhu k HDP ..................................................................................39