VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘ SKÁ PRÁCE Veronika Homolová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

Veronika Homolová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Analýza obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií (bakalářská práce)

Autor: Veronika Homolová Vedoucí práce: Ing. Přemysl Průša, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu v závěru této práce. V Praze, dne 05. 05. 2012

……………….…… podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ: Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Přemyslovi Průšovi, Ph.D., vedoucímu mojí bakalářské práce za jeho odborné vedení, vstřícnost a cenné rady při vypracování této práce.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 1 ZDROJ ČÍSELNÝCH DAT A METODIKA JEJICH ZPRACOVÁNÍ .......................................... 2 1.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O BRAZÍLII ....................................................................... 3 1.1 Teritoriální charakteristika.............................................................................. 3 1.2 Ekonomická charakteristika............................................................................ 4 1.2.1 Ekonomické sektory ............................................................................. 4 1.2.2 Hlavní ekonomické ukazatele............................................................... 9

2.

ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ VZTAHY ........................................................................ 15 2.1 Členství Brazílie v mezinárodních organizacích na podporu ....................... 15 obchodu 15 2.2 Brazílie jako rozvojová země ....................................................................... 19 2.3 Česko-brazilské bilaterální vládní dohody ................................................... 20

3.

BRAZILSKÝ EXPORT ............................................................................................. 22 3.1 3.2 3.3 3.4

4.

BRAZILSKÝ IMPORT ............................................................................................. 27 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5.

Teritoriální struktura ..................................................................................... 22 Komoditní struktura...................................................................................... 23 Export z Brazílie do ČR................................................................................ 24 Příklady firem dovážejících zboží z Brazílie................................................ 26

Teritoriální struktura ..................................................................................... 27 Komoditní struktura...................................................................................... 28 Dovoz do Brazílie z ČR ............................................................................... 29 Příklady firem dovážejících zboží do Brazílie.............................................. 31 Případová studie: firma Technistone ............................................................ 32

VSTUP NA BRAZILSKÝ TRH ................................................................................... 33 5.1 Hlavní rizika zahraničního obchodu s Brazílií ............................................. 36

6.

ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 39 6.1 Doporučení pro české dodavatele ................................................................. 40

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 43 POUŽITÉ ZDROJE .......................................................................................................... 44 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ....................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................... 56 PŘÍLOHA 1: ŽÁDOSTI BRAZÍLIE K WTO O UROVNÁNÍ SPORŮ .................................... 58 PŘÍLOHA 2: ŽÁDOSTI K WTO O UROVNÁNÍ SPORŮ S BRAZÍLIÍ .................................. 59

Analýza obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií

ÚVOD Zahraniční obchod České republiky je prakticky závislý na situaci v Evropské unii a zejména Německa. Většina našeho zboží končí právě na tamních trzích a stejná situace panuje i v oblasti importu do ČR. Jakákoliv ekonomická i politická závislost na vybraných státech může být velmi nebezpečná, z toho důvodu je potřeba dosáhnout větší diverzifikace v oblasti zemí zapojených do zahraničního obchodu ČR. Federativní republika Brazílie představuje pro český i unijní obchod zajímavého partnera. Její trh je vzhledem k počtu obyvatel obrovský, politický systém demokratický a ekonomika neustále roste. Z hlediska importu do ČR má Brazílie co nabídnout. Vládou ČR schválená exportní strategie pro roky 2012 - 2020 stanovuje dvanáct prioritních zemí, mezi kterými se počítá také s Brazílií [1]. Navýšení podílu obchodu s Brazílií zemí se tak snaží podpořit nejen česká proexportní opatření, ale i vyhlášené politiky Evropské unie. Cílem této bakalářské práce je představit brazilskou ekonomiku z pohledu jejích komparativních výhod a nevýhod a analyzovat obchodní vztahy Brazílie s Českou republikou z hlediska objemu i komoditní struktury a to nejen ve statickém vyjádření uplynulého roku, ale i v přehledných grafech znázorňujících vývoj obchodu za poslední léta. Na začátku práce bude představena Brazílie z hlediska geografického a ekonomického, s vymezením zahraničního obchodu země a jeho současné teritoriální a komoditní struktury. Do tohoto rámce jsou zasazeny česko-brazilské obchodní vztahy včetně specifik vstupu na místní trh. V závěru práce jsou shrnuty poznatky, definovány hlavní trendy a přednesena predikce budoucího vývoje obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií.

1


ZDROJ ČÍSELNÝCH DAT A METODIKA JEJICH ZPRACOVÁNÍ Podkladem pro tuto práci jsou především databáze tří institucí, zainteresovaných do brazilského a českého zahraničního obchodu. Protože se vyskytují odchylky v datech z jednotlivých zdrojů, bylo zvoleno uvedené pořadí. Pokud v jednom zdroji informace chybí, jsou informace čerpány z následujícího. Použitý pramen je uveden u každé tabulky, grafu i obrázku. 1. Hlavním zdrojem je Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (dále IBGE) [2], kde jsou k dispozici souhrnná data o HDP, importu a exportu Brazílie. 2. Konkrétní komoditní a teritoriální struktura brazilského zahraničního obchodu je založena na datech databáze Konference OSN o obchodu a rozvoji UNCTADStat [3], kde jsou k dispozici data ze všech států světa i regionálních uskupení. Nejnovější údaje jsou obsaženy za rok 2010. 3. Pro detailní pohled do komoditní struktury česko-brazilského obchodu byla využita data Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) [4]. Pro vytěžení databází a sestavení časových řad byly použity matematické funkce aplikace MS Excel 2007. Ze statistických metod jde o metodu srovnání. Data jsou v tabulkách vyjádřena v absolutních hodnotách nebo procentech, pokud tak poskytují názornější obraz o dané problematice. Základní jednotkou pro vyjádření objemu transakcí byl zvolen americký dolar v měnovém kurzu běžného roku. Jako dostatečný časový rozsah bylo zvoleno období 2000 – 2010. Pokud jsou dostupná novější data, jsou uvedena v textu. Jsou zastoupeny tři druhy grafů – koláčový graf pro znázornění kompletní struktury obchodu, vícerozměrný sloupcový graf a nejčastěji graf spojnicový, ve kterém je možné sledovat vývoj v celém časovém období.

2


1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O BRAZÍLII 1.1 Teritoriální charakteristika „Federativní republika Brazílie je přímořský stát, zabírající téměř polovinu kontinentu Jižní Ameriky. Hraničí na severu s Francouzskou Guyanou, Surinamem, Guyanou a Venezuelou, na západě s Kolumbií, Peru a Bolívií, na jihu s Paraguají, Argentinou a Uruguají. K Brazílii náleží i několik ostrovů v Atlantském oceánu – Fernando de Noronha, Trindade, Martin Vaz, Sao Pedro a Sao Paolo.“ [5] Brazílií prochází rovník i obratník kozoroha, vládne zde vlhké tropické a subtropické podnebí.[6] Největší řekou je Amazonka, kterou lemuje „největší deštný prales na zemi. Jeho plocha zabírá 42% brazilského území a je domovem mnoha známých i dosud neobjevených druhů živočichů a rostlin. Předpokládá se, že zde mohou dosud žít i domorodé komunity, které dosud nepřišly do styku s okolním světem.“ [7] Hlavní město Brazílie se nazývá Brasília, ale největším městem je Sao Paulo. Ve městech žije necelých 85 % všech obyvatel Brazílie. [6] Průměrný roční přírůstek obyvatelstva klesl na 0,9 % [8], přesto je země s počtem téměř 198 milionů obyvatel pátou nejlidnatější zemí světa. [9] Hlavou státu je prezidentka Dilma Vana Rousseff, která v roce 2011 vystřídala po dvou volebních obdobích prezidenta Luize Inácia da Silvu, zvaného Lula. [10] „Úředním jazykem je portugalština, pro snadnou srozumitelnost je používaná též španělština. V obchodních kruzích je rozšířena angličtina.“ [8] Encyklopedie Britannica k tomu dodává: „V brazilské portugalštině zdomácnělo mnoho cizích slov. Jazyk v mateřské zemi i v její bývalé kolonii prošel několika transformacemi, a přestože obě země zavedly psaný standard, vznikly tak velké rozdíly ve výslovnosti a slovní zásobě, že jsou pro brazilské diváky srozumitelnější filmy ze sousedních jihoamerických zemí ve španělštině, než filmy v evropské portugalštině.“ [6] Oficiální náboženství bylo zrušeno po vyhlášení republiky v roce 1889, přesto se dvě třetiny brazilských věřících hlásí k římskokatolické církvi. Zbytek populace je především protestantského vyznání, ale objevují se i alternativní náboženství. [6]

3


Kancelář Czech Trade v Sao Paulu charakterizuje Brazílii jako: „bývalou portugalskou kolonii, která dnes patří mezi politicky stabilní a prosperující země založené na demokratickém systému. Brazílie je silná tržní ekonomika s šestým1 nejvyšším HDP na světě, s nízkou mírou inflace a liberalizovaným vnitřním trhem. Jedná se o největší a zároveň nejlidnatější zemi Latinské Ameriky, která je administrativně rozčleněná na 26 federálních států.“ [11] (Viz Obrázek 1.) Obrázek 1 - 26 federativních států a federální distrikt Brasília

Zdroj: [12]

1.2 Ekonomická charakteristika 1.2.1

Ekonomické sektory

Největší podíl na tvorbě HDP Brazílie mají služby 65 %, dále průmysl 29 % a zemědělství představuje 6 % celkového HDP. [13]

1

Podle údajů z prosince 2011 se Brazílie posunula z deváté už na šestou příčku. Viz například článek Brazílie je šestou největší ekonomikou světa. Deník.cz [online]. Aktualizováno 2011-12-26 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.denik.cz/ekonomika/brazilie-je-sestou-nejvetsi-ekonomikou-sveta.html

4


Sektor obchodu a služeb, energetika Podle údajů brazilské vlády je sektor obchodu a služeb považován „za jednu z hnacích sil ekonomického rozvoje v zemi. V posledních letech tento sektor pomohl ke zvýšení vnitřní a vnější konkurenceschopnosti, vzniku tisíců pracovních míst a urychlil technický pokrok v zemi.[14] Důležitost terciárního sektoru v brazilské ekonomice dokládá vyhláška federální vlády, která „dne 6. září 2005 ustavila v rámci ministerstva pro rozvoj, průmysl a obchod speciální subjekt s názvem ministerstvo obchodu a služeb, který dostal mimo jiné na starosti zjednodušení registrace a legalizace stávajících podniků, a také zřízení integrovaného zahraničního obchodu se službami.“[15] „Brazílie je devátým největším spotřebitelem energie na světě, 75 – 90 %2 elektrické energie pochází z brazilských vodních elektráren, významně se na výrobě podílejí tepelné elektrárny. Brazílie provozuje také dvě jaderné elektrárny, jejich podíl na celkové výrobě elektřiny však dosahuje jen přibližně dvou procent.“ [6, 13] Obrázek 2 - Logo fotbalového mistrovství světa

Obrázek 3 – Logo olympijských her 2016

Zdroj: [17]

Zdroj: [17]

V současné době se očekává největší rozmach ve stavebnictví, neboť „se ukazuje, že chybí silnice, letiště, nové domy. A to v roce 2014 očekává Brazílie nápor fotbalových fanoušků z celého světa. A o dva roky později budou v Riu de Janeiro pořádat Olympijské hry.“ [16] Tyto dvě události jsou i centrálním brazilským sektorem služeb podávány jako příležitost pro další rozvoj sektoru služeb, jak je patrné z loga fotbalového mistrovství v roce 2014 (viz Obrázek 2 a Obrázek 3).

2

prameny se liší, zdroj [13] uvádí 75 %; zdroj [6] uvádí 9/10.

5


Sektor průmyslu V sektoru brazilského průmyslu vládne „národní plán Brasil Maior, navržený na období 2011 - 2014. Cílem tohoto plánu je zvýšit konkurenceschopnost domácího průmyslu formou podpory technologických inovací a zvýšením přidané hodnoty. Dalšími opatřeními v rámci plánu je snížení daní, financování inovací, stimulace investic do vysoce a středně vyspělých technologií. Na zaměstnance se zaměřuje program na kvalifikaci pracovních sil, do oblasti životního prostředí cílí financování projektů, které snižují emise skleníkových plynů.“ [18]

Nerostné bohatství Nerostné bohatství představuje pro brazilský obchod silnou komparativní výhodu. Světová mapa nerostného bohatství z období 2008-2009 [19] přiznává Brazílii ložiska bauxitu, olova a zinku, zlata, železné rudy, diamantů a uhlí. Tento strohý výčet zdaleka nevy-

Obrázek 4 - Nerostné bohatství Brazílie

stihuje obrovské nerostné bohatství, kterým Brazílie disponuje. Podle Encyklopedie Britannica je Brazílie „jednou ze světových velmocí na poli těžby, zemědělství a výroby. Je největším producentem celé řady minerálů, především železné rudy, cínu, bauxitu, manganu,

zlata,

křemene

a dalších drahých kamenů.“ [6] Pokud výše uvedené suroviny budeme považovat za zdroj kom-

Zdroj: [19]

parativní výhody pro brazilský zahraniční obchod, následující dvě položky mohou v brzké době představovat výhodu absolutní. Jde o niob a tantal, což jsou prvky méně běžné, ovšem mající strategický význam „pro světovou průmyslovou výrobu, především špičkové technologie. Evropská komise ve svém sdělení z 2. února 2011 zdůraznila důležitost surovin a sestavila pře-

6


hled, kde 14 nerostných surovin bylo označeno za „velmi důležité“ pro Evropskou unii.“ [20] Ložiska surovin jsou označena na mapě světa (viz Obrázek 5) s tím, že v Brazílii se počítá právě s tantalem a niobem, „které se v přírodě vyskytují vždy společně. V roce 2010 bylo v Brazílii vytěženo 58 kt čistého niobu, přičemž ostatní státy světa produkovaly společně 5 kt.“ [21] „Tantalu bylo ve stejném roce vytěženo v Brazílii 180 tun z celosvětových 580 tun. Zde není jedinečnost Brazílie tak znatelná jako v případě niobu, tantal se těžil v množství 110 t v Mosambiku a 100 t ve Rwandě.“ [22] „Niob se využívá jako příměs do nerezavějící oceli na lopatky plynových turbín a proudových motorů, ostří dlát a vrtáků a dále ve sklářství při výrobě některých druhů optických skel.“ [21] „Tantal se používá k výrobě elektrických kondenzátorů, chirurgických nástrojů a vláken elektronek.“ [22] Obrázek 5 – Koncentrace ložisek surovin na mapě světa

Zdroj: [20]

„Na počátku roku 2008 ohlásila Brazílie objevení nového ložiska ropy a zemního plynu a to tzv. pré-sal,“ [23] „tedy pod cca osmikilometrovou vrstvou mořské soli, která se nachází pod 2 kilometry hlubokým dnem oceánu.“ [24] Toto ložisko ropy a zemního plynu zdaleka není první, které se v Brazílii nachází. „Již od poloviny osmdesátých let minulého století, kdy Brazílie kryla svoji spotřebu ropy ze 70 % dovozem, se brazilská

7


vláda snažila snížit tento poměr, který znamená velkou závislost na obchodních partnerech. Záměr se podařil a Brazílie je nyní v ropě soběstačná.“ [23] Tzv. pré-sal ložisko představuje vstupenku mezi největší exportéry ropy na světě, záleží na Brazílii, s jakou intenzitou se do těžby pustí, a jaké budou náklady spojené s těžbou v takové hloubce.

Výroba „V Brazílii dominují spíše menší podniky, jen málo z nich zaměstnává přes 100 zaměstnanců. Přesto vychrlí odvětví automobilového průmyslu téměř 2 miliony aut ročně. Významná je též produkce elektrotechnického, chemického, farmaceutického, potravinářského a textilního průmyslu, papírenství, ocelářství a stavba letadel.“ [6] „V produkci biolihu z cukrové třtiny se Brazílie za USA řadí na druhou nejvyšší příčku, společně tyto země vyrobí 90 % světové produkce této komodity. Uplatňuje se především jako palivo do flex-fuel automobilů, jichž je v Brazílii 90 %. Velká podíl bioetanolu jde na export, Brazílie je největším světovým vývozcem této komodity.“ [13] Brazilským průmyslovým odvětvím v kontextu zahraničního obchodu se věnuje jedna z následujících kapitol.

Sektor zemědělství V sektoru zemědělství lze najít mnoho zdrojů komparativních výhod pro brazilský zahraniční obchod, jsou snadno identifikovatelné podle podílu Brazílie na světovém obchodu s těmito komoditami. Český oficiální portál pro podnikání a export charakterizuje brazilské zemědělství: „Více než polovinu využívané orné půdy zabírá pěstování sóji, Brazílie je druhým největším producentem i vývozcem této komodity. Druhou příčku v celosvětovém vývozu zaujímá brazilská kukuřice, jejíž pěstování zabírá cca. pětinu využívané půdy. Země je celosvětově největším producentem i vývozcem cukru a biolihu z cukrové třtiny, kávy, pomerančové šťáv a tabáku.

8


Na úspěchu brazilského zemědělství se významně podílí EMBRAPA - Brazilská společnost pro zemědělský výzkum, která je v současnosti nejvýznamnější světovou institucí v oblasti výzkumu tropického zemědělství. Hlavní komoditou brazilského zemědělství je ovšem obilí, které je určeno především pro domácí spotřebu, část je ho potřeba ještě dovážet. Významná je rovněž produkce bavlny, rýže a fazolí.“ [8] Encyklopedie Britannica uvádí navíc „první místo v exportu manioku a produkci kakaa a banánů. Země dále vyváží jutu a černý pepř, palmový olej, česnek, buráky a čaj.“ [6] V seznamu suchých skořápkových plodů stojí za zmínku paraořechy (v angličtině brazil nuts = brazilské ořechy), přestože „ekonomicky významné je jejich pěstování pouze v několika severních státech. Brazilští zemědělci chovají více než 200 milionů kusů skotu, čímž převyšují počet obyvatel země. Výroba a export baleného masa a drůbeže řadí Brazílii na první místo na světě. Dlouhé pobřeží Atlantiku a mnohé úrodné řeky představují skvělý zdroj pro rybolov, ale toto odvětví není zatím v Brazílii na dostatečné úrovni.“ [6]

1.2.2

Hlavní ekonomické ukazatele

Brazílie se v základním rozdělení zemí zjednodušeně řadí mezi rozvojové regiony, což je způsobeno zejména mimoekonomickými ukazateli. Z ekonomického hlediska jde o zemi vyspělou, jejíž HDP v přepočtu na obyvatele již přesáhlo hranici 10000 USD. [13] Celková výše HDP v roce 2011 převýšila 2500 miliard amerických dolarů [25], což v tabulce největších ekonomik, kterou pravidelně sestavuje britská společnost CEBR, vydalo na šesté místo (viz Tabulka 1). Oproti roku 2010 poskočila Brazílie o jeden stupínek a předhonila tak velkou Británii. V ekonomickém světě to způsobilo velký rozruch, brazilský ministr financí Guido Mantega byl mnohokrát citován v novinách: „ V posledních deseti letech rostla brazilská ekonomika o šest až devět procent ročně. Jak poslední statistiky ukazují, loni se

9


tempo růstu snížilo na 2,7 %, což se stalo záměrně intervencí vlády v obavě před přehřátím ekonomiky.“ [16]. Tabulka 1 - Pozice Brazílie v kontextu největších ekonomik světa k 26. prosinci 2011

pořadí

země

HDP v miliardách USD

1. 2.

USA Čína

15065 6988

3.

Japonsko

5855

4.

Německo

3629

5.

Francie

2808

6.

Brazílie

2518

Zdroj: [25]

Brazilský vzestup je podle analytika Karla Wichse postaven na třech hlavních pilířích. Je to celosvětové zdražování ropy a potravin, a zejména rozvíjející se vnitřní trh. Brazílie vlastní tolik ropy, že se dostává mezi největší exportéry na světě. Podobně je tomu s výrobou strategických potravin, které Brazílie vyváží. [16]

Rating Stabilitu ekonomiky, politického a právního systému a mnoho dalších ukazatelů sledují ratingové agentury, které pravidelně zveřejňují žebříčky zemí a upravují je podle momentálního vývoje. „Nejvyšší rating dlouhodobě dostávají nejvyspělejší země světa nabízející investorům stabilní hospodářsky rostoucí ekonomiku s nízkou inflací, nezaměstnaností, vzdělaným obyvatelstvem a kvalitní infrastrukturou. Na opačné straně se nachází země s vysokým zadlužením, jejichž ekonomika se potýká se závažnými problémy a celkovou platební neschopností.“ [26] K nejznámějším agenturám patří Standard & Poor's (dále S&P), Fitch a Moody's. Aktuální rating České republiky, Brazílie a Chile je uveden v tabulce 2. Brazílie se na žebříčku všech tří agentur nachází shodně ve skupině nejhůře hodnocených ekonomik na investičním stupni, tedy mezi takovými, kam je ještě doporučováno investovat.

10

Analýza obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií Tabulka 2 - Aktuální rating ČR, Brazílie a Chile

Česká republika Brazílie Chile

S&P AABBBA+

Moody's A1 Baa3 Aa3

Fitch A+ Baa3 A2

Zdroj: [26]

Z ostatních zemí jižní Ameriky se mezi státy na investičním stupni objevuje ještě Chile, které u agentury Moody's a u agentury Fitch stojí na stupínku těsně pod Českou republikou. Agentura Standard & Poor's hodnotí důvěryhodnost Chile dokonce lépe než České republiky. Při rozšíření geografického vymezení na celou latinskou Ameriku, figuruje na seznamu zemí na investičním stupni ještě Mexiko, a sice o jednu až dvě pozice lépe než Brazílie.

Stabilita měnového kurzu „Měna Brazílie se nazývá real, značí se B$ nebo BRL a dělí se na 100 centavos.“ [8] Podle informací, zveřejněných agenturou Czech Trade, „nejde o volně směnitelnou měnu.“ [8] Směnný kurz, který je k dispozici na stránkách České národní banky byl ke dni 29. března 2012 ve výši 10,196 CZK / 1 BRL. [27] Graf 1 - Kurz BRL vůči USD od roku 2000

Zdroj: [28]

11


„Nejsnadnější směnitelnost realu je za americký dolar.“ [8] Graf 1 ilustruje vývoj směnného kurzu realu vůči americkému dolaru od ledna roku 2000 do března 2012. Z grafu je patrné, že nejvyšších hodnot ke 4 BRL za 1 USD bylo dosaženo na přelomu let 2002 - 2003, s maximem 3,766 BRL za 1 USD v říjnu 2002, „kdy v zemi zmítané sociálními nepokoji zvítězil v prezidentských volbách představitel levicové Strany práce Luís Inácio da Silva, který vyhlásil na tehdejší podmínky velmi smělé a radilkální cíle zejména na poli boje s chudobou.“ [29] Po obě volební období kurz realu rostl až k výkyvu na konci roku 2008, kdy „rekordně rostoucí ekonomiku Brazílie zasáhla finanční krize. Na druhou stranu byla Brazílie jednou z prvních zemí, kde došlo k oživení ekonomiky.“ [30]

Míra otevřenosti ekonomiky „Míra otevřenosti ekonomiky ukazuje význam zahraničního obchodu pro danou zemi. Nejčastěji se vypočte jako poměr exportu nebo importu k hrubému domácímu produktu. Otevřenost ekonomiky je obvykle nepřímo úměrná velikosti země a zvyšuje se s růstem její ekonomické úrovně.“ [31] Podíl hodnoty zahraničního obchodu na celkovém HDP Brazílie dosáhl v loňském roce dvanáct procent. Import dosahoval třináct procent. Lépe jsou tato data srozumitelná v širším kontextu, který přináší tabulka 3. Tabulka 3 - Podíl importu a exportu na HDP vybraných zemí a uskupení v roce 2010

země

podíl importu na HDP

podíl exportu na HDP

Brazílie

11,15 %

12,15 %

Latinská Amerika a Karibik

22,35 %

22,37 %

Evropská unie

39,68 %

38,89 %

Česká republika

79,31 %

74,55 %

Chile

31,85 %

38,72 %

Zdroj: [32]

Výstupy v tabulce potvrzují výše uvedenou teorii, že čím větší je ekonomika, tím menší je její otevřenost. Brazílie je jednou z největších světových ekonomik, a její otevřenost, měřená podílem importu a exportu na celkovém HDP země, je z nejnižších, zhruba o polovinu nižší než je hodnota za celou Latinskou Ameriku a Karibik. Česká

12


republika a Chile, které zde zastupují malé ekonomiky, jsou v porovnání s ostatními zeměmi otevřenější, přičemž Česká republika ještě dvakrát více než Chile.

Vývoj zahraničního obchodu Brazílie Již bylo zmíněno, že Brazílie patří mezi země se silným ekonomickým růstem. Vývoj výše HDP za posledních dvanáct let dokládá graf 2. Ilustruje také vývoj absolutních hodnot importu a exportu Brazílie za odpovídající roky. Graf 2 - Výše HDP, importu a exportu Brazílie

Zdroj: [2]

Z horního grafu se může zdát, že hrubý domácí produkt dosahuje mnohem vyššího tempa růstu než zahraniční obchod, který během celosvětové finanční a ekonomické krize v roce 2009 dokonce meziročně poklesl. Na ekonomickém růstu se krize v roce 2009 projevila pouze snížením tempa růstu. Graf 3 - Podíl importu a exportu na HDP Brazílie

Zdroj: [2]

13


Podíl importu na HDP Brazílie se pohybuje mezi jedenácti a třinácti procenty. Podíl exportu na HDP vykazuje větší výkyvy, od deseti procent z roku 2000 až po největší nárůst na 16 procent v roce 2004. Oba sledované podíly vykazují stagnaci, to znamená, že tempo růstu absolutní výše importu i exportu dosahuje tempa růstu HDP (viz Graf 3).

14


2. ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ VZTAHY 2.1 Členství Brazílie v mezinárodních organizacích na podporu obchodu Brazílie je členem mnoha mezinárodních organizací nejen na poli obchodních vztahů. V poslední době je často zmiňovaná snaha Brazílie dosadit do čela Světové banky svého kandidáta namísto tradičního Američana [33] nebo prohlášení zemí BRICS o finanční pomoci evropským zemím, kterým se ještě nepodařilo vymanit z ekonomické krize, skrze Mezinárodní měnový fond. [34] Na amerických kontinentech působí několik nadnárodních organizací, kde se Brazílie sdružuje: OAS – Organizace Amerických států (Organization of American States; viz Obrázek 6), kde Brazílie [35] je členským státem od roku 1948 a Česká republika, stejně jako Evropská Unie pozorovatelem [36]. Podle vlastních internetových stránek stojí organizace na „čtyřech pilířích, kterými jsou demokracie, lidská práva, bezpečnost a rozvoj. Tyto oblasti jsou vzájemně provázané.“ [37] Obrázek 6 - Logo OAS

Obrázek 7 - Logo MERCOSUR

Zdroj: [38]

Zdroj: [40]

MERCOSUR – Mercado Común del Sur (portugalsky – MERCOSUL – Mercado Comum do Sul; česky Společný trh jihu; viz Obrázek 7) „byl založen v roce 1991 Argentinou, Brazílií, Paraguají a Uruguají. O přijetí Venezuely za plnohodnotného člena společenství se jedná. Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru jsou přidruženými členy společenství.“ [39]

15


Podle oficiální webové stránky si MERCOSUR klade za cíl „volný pohyb zboží, služeb a výrobních faktorů, odstranění tarifních i netarifních omezení pohybu zboží, vytvoření společné vnější celní politiky a přijetí společné obchodní politiky vůči třetím zemím. Dále je zmíněna koordinace postojů v ekonomických fórech, sladění makroekonomických a odvětvových politik mezi smluvními státy, a sice v oblasti zahraničního obchodu zemědělství, průmyslu, finanční a měnové, zahraniční směny kapitálu, služeb, dopravy a komunikací, a zajistit podmínky zdravé konkurence mezi smluvními stranami. Smluvní strany se zavázaly harmonizovat v příslušných oblastech své právní předpisy.“ [39] Brazílie je dále členem „OSN, skupiny G77, skupiny Rio, Meziamerické dohody o vzájemné pomoci TIAR, Amazonského paktu a dalších.“ [13] Pro mezinárodní obchodní vztahy i s Českou republikou má klíčový význam Světová obchodní organizace (dále WTO), jejímž členem je Brazílie od samého počátku 1. ledna 1995. Česká republika je členem WTO také od 1. ledna 1995, v současné době hájí naše zájmy Evropská unie, která je brána jako samostatný člen. [41] WTO dle vlastních informací operuje na základě „asi šedesáti různých dohod a jejich příloh, souhrnně nazvaných jako výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. Lze je rozdělit do šesti skupin: •

zastřešující dohoda o založení WTO

•

dohoda o clech a obchodu (GATT),

Obrázek 8 - Logo WTO

která se věnuje problematice hmotného zboží •

dohoda o obchodu se službami (GATS)

•

obchodní aspekty duševního vlastnictví (TRIPS)

•

řešení mezinárodních sporů (Dispute Settlement)

•

revize národních vládních obchodních politik.“ [43]

Zdroj: [42]

Požadavek na řešení mezinárodního sporu u WTO si zadala Brazílie celkem pětadvacetkrát. Z tabulky v příloze 1 je patrné, které produkty jsou pro brazilský export klíčové, které oblasti si nejvíce chrání. Deset sporů proběhlo s USA, neboť je to po Číně druhý největší odběratel brazilského exportu. [45] Sedm sporů bylo vedeno proti Evropskému Společenství, tři proti Kanadě, dvě proti Argentině a po jednom proti Mexiku, Peru a Turecku (viz Obrázek 9).

16


Nejčastěji se Brazílie domáhala spravedlnosti kvůli pomerančovému a grapefruitovému džusu a kvůli výrobkům z oceli. S Kanadou vedla dlouholetý spor o dotování lokální výroby kanadských letadel, kde původní stížnost doplňují další dvě. Zajímavá je historie sporu s Evropským společenstvím, kde si Brazílie nejprve stěžuje, že ES uplatňuje preferenční sazby na dovoz kávy ze zemí, které aktivně bojují proti obchodu s drogami a světovému terorismu. Následně byla Brazílie pravděpodobně do programu zahrnuta také, protože o dva roky později si opět podává stížnost na to, že ES se rozhodlo zrušit preferenční sazby na dovoz kávy ze zemí, které aktivně bojují s terorismem a obchodu s drogami. Obrázek 9 - Stížnosti Brazílie k WTO

Zdroj: [46]

Směrem do současnosti požadavků Brazílie na rozhodnutí sporů výrazně ubylo, poslední je evidován z roku 2008, což může být zapříčiněno tím, že veškeré důležité spory již byly rozhodnuty, nebo tím, že domáhání se spravedlnosti tímto způsobem je zdlouhavé a mnohdy je o nápravě rozhodnuto až po několika letech od podání žádosti, kdy už se odvětví přizpůsobilo nebo přeorientovalo na jiný trh. Ze všech sporů bylo

17


s konečnou platností rozhodnuto 11 (v tabulce je číslo sporu označeno tučně), dalších 14 je stále v jednání už po několik let. Brazílie figurovala také na druhé straně sporu – jako obviněný (viz Obrázek 10). Celkem je proti ní evidováno 14 případů, jejichž výčet je uveden v příloze 2 [44]. Nejčastěji – čtyřikrát – si na Brazílii stěžovalo USA a stejný počet stížností pocházel z Evropského společenství. Po jedné stížnosti je evidováno z asijské Indie, Filipín, Srí Lanky a Japonska, jedna stížnost je od jižního souseda Argentiny a jednou se proti Brazílii ohradila Kanada. Obrázek 10 - Stížnosti zemí na Brazílii u WTO

Zdroj: [47]

V roce 1996 podalo Japonsko stížnost k WTO na brazilská opatření stěžující investice do automobilového průmyslu, evidovanou pod číslem DS51. Během krátké doby na tuto stížnost navázaly Spojené státy Americké (DS52). Protože se v rozhodování sporu nic nedělo, podaly USA ještě jednu stížnost o rok později (DS81, rok 1997), neboť bylo zjištěno, že Brazílie podporuje určité automobilové společnosti z Japonska, jižní Koreje a Evropského společenství. V roce 1997 se ke stížnosti přidává i Evropské společenství (DS81). Všechny tyto stížnosti jsou zatím v jednání. Brazilské proexportní dotace na letadla, na které si stěžuje Kanada ve sporu DS46, lze vnímat jako rozbušku, která vedla Kanadu k odvetným opatřením, uvedeným Brazílií

18


ve sporech DS70, DS71 a DS222. Všechny hlavní spory, které mezi Kanadou a Brazílií v této oblasti vznikly, byly již vyřešeny. Mnohé spory se týkají celní problematiky, zejména antidumpingových cel v různorodých oblastech – jutové pytle z Indie, PET pryskyřice z Argentiny; importních cel na sušený kokos z Filipín a ze Srí Lanky; a dále na administrativní překážky importu. Poslední stížnost proti Brazílii byla podána Argentinou v roce 2006. Z celkových čtrnácti sporů byly do dnešního dne rozhodnuty čtyři, zbývajících sedm je stále v jednání.

2.2 Brazílie jako rozvojová země Při čistě ekonomické klasifikaci rozvojových zemí by do jejich skupiny Brazílie nepatřila, protože výše HDP a ekonomický růst řadí tuto zemi k největším na světě. OSN používá pro hodnocení vyspělosti země metodiku HDI – index lidského rozvoje, který také zohledňuje ekonomické ukazatele, ale obohacuje je o řadu sociálních a ekologických kritérií. Mezi sociální kritéria lze zařadit úroveň vzdělanosti, podíl výdajů do zdravotnictví na HDP, stupeň genderové rovnoprávnosti, procento populace pod hranicí chudoby, úmrtnost dětí a rodiček a počet dětí, narozených nedospělým matkám. Z oblasti ekologie index zohledňuje „výši emisí CO2, velikost spotřeby pitné vody, odlesňování či počet ohrožených druhů rostlin a živočichů. [48] Graf 4 - Human Development Index 1985-2011 pro vybrané oblasti

Zdroj: [49]

19


V poslední zprávě z roku 2011 [49] byla hodnota HDI pro Brazílii stanovena 0,718, což ji řadí na 84. místo. V grafu 4 je znázorněno porovnání s Českou republikou, která se s indexem 0,865 zařadila na 27. příčku světového žebříčku. Nejvýše se z regionu latinské Ameriky a Karibiku umístilo Chile – s hodnotou indexu 0,805 na 44. místě. Nejlépe hodnocenou zemí v loňském roce bylo Norsko, za ním Austrálie a Nizozemí. V žebříčku zemí stejného regionu – Latinské Ameriky a Karibiku – figuruje Brazílie na podprůměrném 20. místě z celkových 33. Od OSN čerpá Brazílie prostředky například z fondu Organizace pro výživu a zemědělství FAO v programech na ochranu pralesa, obnovu zničených amazonských oblastí, boj proti desertifikaci, ochranu tradičních potravin a udržitelné zemědělství, rybolov, a také na boj proti hladu a chudobě. [50] Z programů Dětského fondu OSN - UNICEF - probíhají v Brazílii akce na zvýšení gramotnosti, zdravotní péče, snížení násilí dospívajících, boj proti rasismu v dospívání, boj proti HIV/AIDS. [51] Podle zaměření pomoci jednotlivých programů se jeví Brazílie jako typická rozvojová země, která bojuje s hladem a chudobou, nedostatečnou zdravotní péčí, vysokou kriminalitou, rasismem a nedostatečnou ochranou životního prostředí.

2.3 Česko-brazilské bilaterální vládní dohody V seznamu vyhlášených mezinárodních smluv ministerstva zahraničních věcí figuruje mezi 488 bilaterálními smlouvami pouze jedna s Brazílií – Smlouva č. 200/1991 Sb. mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Uzavřena byla 26. srpna 1986 ve městě Brasília. [52] Podle portálu businessinfo.cz jsou relevantní ještě dvě další smlouvy: - Základní dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Brazilské federativní republiky z 2. července 1985 [53] - Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci z 12. dubna 2008. [53]

20


Další dohody lze najít na multilaterální úrovni, například dohoda mezi EU, která zastupuje mimo jiné i Českou republiku a MERCOSUR, který zastupuje mimo jiné i Brazílii. Současným dokumentem je Rámcová dohoda o spolupráci mezi Evropskými hospodářskými společenstvími a Brazilskou federativní republikou ze 29. června 1992. V jednání je Meziregionální asociační dohoda mezi EU a MERCOSUR. [53]

21


3. BRAZILSKÝ EXPORT 3.1 Teritoriální struktura Dlouhodobě směřoval největší podíl brazilského zboží na trh Spojených států Amerických. V letech 2000 - 2002 zaujímal americký trh čtvrtinový podíl na vývozu Brazílie. Od roku 2003 lze sledovat klesající podíl trhu USA, přestože v absolutním vyjádření objem obchodu stále rostl. V roce 2000 představoval objem exportu z Brazílie do USA 13,4 miliardy USD, v roce 2008 to bylo více než dvojnásobek – 27,7 miliardy USD. Za rok 2009 objem obchodu klesl na 15,7 miliardy a z tabulky lze vysledovat, že Brazílie přeorientovala své exportní aktivity směrem do Číny. Tabulka 4 - Teritoriální struktura brazilského exportu 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

USA

25%

25%

26%

23%

21%

20%

18%

16%

14%

10%

10%

Argentina

12%

9%

4%

6%

8%

9%

9%

9%

9%

9%

9%

Nizozemí

5%

5%

5%

6%

6%

5%

4%

6%

5%

5%

5%

Německo

5%

4%

4%

4%

4%

4%

4%

5%

5%

4%

4%

Japonsko

5%

3%

4%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

4%

Itálie

4%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

Francie

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

Belgie

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

Mexiko

3%

3%

4%

4%

4%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

Velká

3%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

Chile

2%

2%

2%

3%

3%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

Čína

2%

3%

4%

6%

6%

6%

6%

7%

8%

13%

16%

Venezuela

1%

2%

1%

1%

2%

2%

3%

3%

3%

2%

2%

Rusko

1%

2%

2%

2%

2%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

Indie

0%

0%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

2%

2%

Británie

Zdroj: [3]

22


Podíl vývozu Brazílie na čínské trhy vytrvale rostl za celé sledované období, od roku 2009 získal na intenzitě, až se vyšplhal na 16 % v roce 2010. To staví Čínu na pozici největšího odběratele brazilského zboží. Tabulka 4 ilustruje vývoj teritoriální struktury brazilského exportu. Zajímavá je ještě pozice souseda Brazílie – Argentiny, se kterou měla Brazílie na začátku sledovaného období velmi úzký vztah – až 12 % brazilského exportu končilo na argentinských trzích. V roce 2002 došlo k hlubokému propadu – až na 4 %, což lze vysvětlit, stejně jako propad kurzu brazilského realu v této době, sociálními nepokoji v Brazílii, po kterých následovalo první volební období prezidenta da Silvy.(30). V současné době se exporty do Argentiny udržují na devíti procentech brazilského vývozu, což představuje pro Brazílii třetí největší odbytiště.

3.2 Komoditní struktura Brazílie v roce 2010 vyvezla nejvíce zboží ze skupiny SIDS 23 – suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv – objemem 52,6 miliard USD tvořila tato skupina 27 % celkového exportu. Na vrcholu žebříčku je tato položka novinkou, od počátku sledovaného období až do roku 2008 zaujímala první příčku položka strojů a dopravních prostředků. V roce 2009 poklesla z necelých 42 miliard USD na 26,3 miliardy USD. Druhou nejvíce zastoupenou položkou byly potraviny a živá zvířata, s objemem 42,1 miliardy USD tvořily 23 % celkového exportu (viz Graf 5). Graf 5 - Komoditní struktura brazilského exportu 2010 v dělení dle SIDS

Zdroj: [3]

3

SIDS = Malé ostrovní rozvojové státy (Small Island Developing States)

23


K vysokému růstu obchodu s touto komoditou došlo v roce 2007, kdy se vyhoupla na druhou příčku právě za stroje a dopravní prostředky. Přes deset procent celkového exportu tvoří ještě položka tržních výrobků, tříděných podle materiálu, jejichž podíl na celkovém exportu během celého sledovaného období klesá (z původních 20 % v roce 2000 klesl do roku 2010 na 12 %) a položka minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů, jejichž podíl naopak po celé sledované období roste (v roce 2000 jen 2 %; v roce 2010 už 10 %) Na největší odbytiště – do Číny – míří nejčastěji právě suroviny nepoživatelné, dále minerální paliva, maziva a příbuzné materiály a tržní výrobky. Tyto tři položky okupují přední příčky již od roku 2005. Na druhý největší exportní trh – do Spojených států amerických míří naopak nejvíce výrobků ze skupiny SIDS 6 – tržní výrobky tříděné podle materiálu, dále minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, které o jednu příčku poskočily až v roce 2009 a vystřídaly tak tradičně nejsilnější skupinu strojů a dopravních prostředků. Ve vztahu k USA je patrný největší propad právě této skupiny, což lze přičíst světové finanční a ekonomické krizi, „během které v USA vyhlásila bankrot automobilka General Motors, do té doby druhý největší producent vozů na světě.“ [54]

3.3 Export z Brazílie do ČR Česká ekonomika je ve srovnání s brazilskou ekonomikou velmi nevýznamná. Z celkového objemu vývozu z Brazílie končí v České republice méně než jedno procento zboží. Vývoj ukazuje Tabulka 5. Tabulka 5 - Vývoj exportu z Brazílie do ČR v milionech USD; podíl ČR na exportech z Brazílie v procentech rok v%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0,07 % 0,07 % 0,06 % 0,09 % 0,08 % 0,05 % 0,04 % 0,04 % 0,03 % 0,03 % 0,02 %

v mil. $

37,3

40,2

35,2

66,3

80,2

57,3

48,9

60,3

37,2

43,2

45,8

Zdroj: [3]

Lze předpokládat, že malá česká ekonomika nedokáže držet krok s výraznými přírůstky brazilské ekonomiky. Z důvodu různé míry otevřenosti obou ekonomik ale nejsou absolutní hodnoty zahraničního obchodu neporovnatelné. „Hodnota vývozu z ČR do-

24


sahuje dvou třetin hodnoty vývozu z Brazílie.“ [53] Z tohoto důvodu není ani z pohledu České republiky podíl importu z Brazílie výraznou položkou. Pohybuje se každoročně v řádu desítek milionů USD, což představuje podíl pod jedno procento.4 Vývoj importu uvádí Tabulka 6. Tabulka 6 - Vývoj importu z Brazílie do ČR v milionech USD; podíl Brazílie na importech do ČR v procentech rok v%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0,12 % 0,12 % 0,09 % 0,14 % 0,13 % 0,08 % 0,05 % 0,05 % 0,05 % 0,04 % 0,04 %

v mil. $

37,3

40,2

35,2

66,3

80,2

57,4

48,9

60,3

37,2

43,2

45,8

Zdroj: [3]

V komoditní struktuře českých dovozů nelze určit dominantní položku. Jak vyplývá z Grafu 6, byly za sledované období od roku 2000 dominantní tři různé zbožové skupiny. Graf 6 - Vývoj dovozů z Brazílie do ČR v milionech USD, hlavní položky

Zdroj: [3]

V letech 2000 až 2003 byly hlavní brazilskou komoditou na českém trhu potraviny, v roce 2003 dosáhla tato položka největšího objemu 37,8 milionu USD. Hned v dalším roce byla dominantní komoditou s hodnotou exportu 43 milionů USD položka strojů a zařízení. Od roku 2005 hodnoty obou popsaných položek nabraly sestupný trend, vy-

4

podle ČSÚ [4] by to bylo cca 3,7 ‰ za rok 2010, ke zkreslení mezi jednotlivými zdroji dat dochází z důvodu časového posunu a rozdílné evidence reexportů.

25


stoupala naopak položka tržních výrobků tříděných podle materiálu, která v roce 2010 s hodnotou 23 milionů USD tvořila polovinu všech exportů z Brazílie do ČR. Podle databáze zahraničního obchodu ČSÚ [4] se k nám ze skupiny tržních výrobků nejvíce dovážely výrobky z kůže, a netvářený hliník. Ze skupiny potravin se k nám nejvíce dováželo zejména drůbeží maso, nepražená káva a krmiva pro zvířata, především olejnaté pokrutiny ze sójových bobů. Ve skupině strojů a dopravních prostředků byly nejvíce zastoupeny díly pro pístové motory. Z poslední skupiny, která je v rámci brazilskočeského obchodu výrazná - skupiny průmyslového spotřebního zboží - se k nám nejvíce dovážela brazilská obuv.

3.4 Příklady firem dovážejících zboží z Brazílie Podle seznamu firem, zveřejněných na stránkách brazilského Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior [55], odeslala v roce 2011 nejvíce zboží společnost Cascavel couros LTDA, která vyváží zvířecí kůže, dále převládá káva a tabák: Philip Morris Brasil, Sara Lee Cafes do Brasil, Universal Leaf Tabacos, CTA Continental Tobaccos Alliance. Třetí skupinu tvoří nadnárodní společnosti působící v oblasti automotive: Robert Bosch, Volkswagen, Behr Brasil, Continental Brasil Industria automotiva. Úspěšným dodavatelem produktů z Brazílie je česká společnost Cosmopolitan Brazilian Wines. „Společnost byla založena v roce 2004 a tehdy pro mnohé brazilské výrobce vína byla Česká republika prvním exportním trhem.“ [56] „V dnešní době už brazilští vinaři využívají Českou republiku jako své distribuční centrum pro Evropu“ [57] a „mnohá brazilská vína již získala prestižní mezinárodní ocenění.“ [56]

26


4. BRAZILSKÝ IMPORT 4.1

Teritoriální struktura

V tabulce lze vysledovat dlouhodobé prvenství USA, přestože jejich podíl na importu zboží do Brazílie udržuje po celé sledované období klesající trend. Absolutně nejvyšší hodnoty dosahoval import z USA v roce 2010 (35,3 miliard USD), což v celkovém objemu brazilských importů představuje pouze 19 %. Na druhé příčce se po několik let střídaly sousední Argentina a evropské Německo, v roce 2007 je dostihla Čína a její podíl na importech do Brazílie neustále roste, zatímco podíl Německa a Argentiny pomalu klesá (viz Tabulka 7). Tabulka 7 - Teritoriální struktura importu do Brazílie (údaje v %) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

USA

27%

28%

26%

23%

22%

20%

20%

20%

19%

20%

19%

Čína

2%

2%

3%

4%

6%

6%

8%

9%

11%

11%

13%

Argentina

12%

11%

10%

10%

9%

8%

9%

9%

8%

9%

8%

Německo

8%

9%

9%

10%

9%

9%

8%

8%

7%

8%

7%

3%

3%

3%

2%

3%

3%

3%

3%

3%

4%

4%

Japonsko

4%

4%

4%

4%

4%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

Nigérie

1%

2%

2%

3%

3%

5%

4%

4%

3%

3%

3%

Itálie

4%

4%

4%

4%

4%

3%

3%

3%

3%

3%

3%

Francie

4%

4%

5%

3%

4%

4%

3%

3%

3%

3%

3%

Chile

2%

2%

1%

2%

2%

2%

3%

3%

2%

2%

2%

Velká Británie

0%

0%

1%

1%

1%

1%

2%

2%

2%

1%

2%

Španělsko

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

2%

2%

2%

2%

Alžírsko

2%

2%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

Korejská republika (jižní Korea)

Zdroj: [3]

Překvapivá je v první desítce největších importérů pozice Korejské republiky (5. příčka s objemem necelých 8 miliard USD za rok 2010) a zejména afrických zemí Nigérie

27


a Alžírska. Největšího podílu na celkovém brazilském dovozu dosáhla Nigérie v roce 2005 a to pěti procent, což představuje 4 miliardy USD. Od té doby její podíl na importech klesl na 3 % v roce 2010, v absolutním vyjádření ještě o jednu miliardu USD vzrostl, Nigérie se dostala na sedmou příčku pomyslného žebříčku. Třikrát se za sledované období probojovalo mezi desítku největších dovozců i Alžírsko a to v letech 2000, 2004 a 2005 s objemem dovozů 1,5 – 2,9 miliardy USD. Z vyspělých ekonomik do Brazílie dováží ještě Japonsko, jehož podíl se dlouhodobě drží na 3 %. V roce 2010 to představovalo 6,2 miliardy USD.

4.2 Komoditní struktura Největší importní kategorií zboží byla v roce 2010 položka strojů a dopravních prostředků, hodnota jejich dovozu dosáhla téměř 71 miliard USD. Z hlediska celkového importu Brazílie to představuje 39 %. Po celé sledované období od roku 2000 tvořila tato položka okolo 40 % brazilského importu s největším propadem (procentním i absolutním) v roce 2009 (viz Graf 7). Graf 7 - Komoditní struktura brazilského importu za rok 2010 v dělení dle SIDS

Zdroj: [3]

Druhá největší kategorie byla v roce 2010 položka chemikálií a příbuzných výrobků v hodnotě 32,3 miliardy USD a podílem 18 % na celkovém dovozu do Brazílie. Podíl chemických výrobků na brazilském dovozu vykazuje setrvalý trend, pohybuje se za celé sledované období okolo 20 % bez větších výkyvů. Sedmnácti procenty se na bra-

28


zilském dovozu podílí kategorie minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, podíl větší než 10 % mají ještě kategorie tržních výrobků a průmyslového spotřebního zboží. Od největšího dovozce - z USA – plyne nejvíce zboží kategorie stroje a dopravní prostředky, dále chemikálie a příbuzné výrobky a od roku 2007 také minerální paliva, maziva a příbuzné materiály. Více než polovinu dovozu tvoří kategorie strojů a dopravních prostředků také v případě Číny, následují tržní výrobky a průmyslové spotřební zboží. Od sousední Argentiny získává Brazílie také nejvíce strojů a dopravních prostředků, na druhém místě jsou dodávky potravin a živých zvířat a následují chemikálie a minerální paliva. Dovoz od afrických partnerů (Nigérie, Alžírsko) se skládá z 98 – 99 % z minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů.

4.3 Dovoz do Brazílie z ČR V roce 2010 bylo podle statistiky UNCTAD vyvezeno z České republiky do Brazílie zboží za 449,4 miliony USD, což na celkovém brazilském importu představuje podíl 2,4 ‰ (viz Tabulka 8). Tabulka 8 - Vývoj exportu z ČR do Brazílie v milionech USD; podíl ČR na importech do Brazílie v procentech rok v%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

0,08 % 0,08 % 0,11 % 0,12 % 0,18 % 0,28 %

v mil. $

45,8

47,4

51,2

60,2

110,5

218,5

2006

2007

2008

2009

2010

0,24% 0,22 % 0,21 % 0,25 % 0,24 %

229,9

266,3

374,3

320,7

449,4

Zdroj: [3]

Z pohledu České republiky to znamená, že 3,4 ‰ českého exportu směřovalo na brazilský trh. Z obou tabulek (viz Tabulka 8 a Tabulka 9) vyplývá rostoucí objem obchodu, za sledované období vzrostla hodnota exportu z ČR do Brazílie desetkrát, z původních 45,8 milionu USD v roce 2000 na 449,4 milionu USD v roce 2010. Růst hodnoty českého exportu na brazilské trhy se vyznačoval vyšší dynamikou, než samotný růst hodnoty českého exportu i samotný růst hodnoty brazilského importu. Oproti celkovým brazilským importům rostl česko-brazilský export za sledované období trojnásobně, v porovnání s celkovými českými exporty dvojnásobně. Stále se ale pohybují v řádu desetiny procent.

29

Analýza obchodních vztahů mezi Českou republikou a Brazílií Tabulka 9 - Vývoj importu z ČR do Brazílie v milionech USD; podíl Brazílie na exportech z ČR v procentech rok v%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0,16 % 0,14 % 0,13 % 0,12 % 0,17 % 0,28 % 0,24 % 0,22 % 0,26 % 0,28 % 0,34 %

v mil. $

45,8

47,4

51,2

60,2

110,5

218,5

229,9

266,3

374,3

320,7

449,4

Zdroj: [3]

V komoditní struktuře českých vývozů do Brazílie je se 67 % jednoznačně nejvýznamnější položka strojů a dopravních prostředků. Za celé sledované období si tato kategorie udržuje podíl na česko-brazilském vývozu mezi 60 a 70 %. Podíl tržních výrobků je tradičné kolem 17 %. Obě dvě hlavní položky udržují stejné tempo růstu jako celkové exporty z ČR do Brazílie. Podíl českého vývozu chemikálií za celé sledované období klesal, v roce 2007 jej převýšil vývoz průmyslového spotřebního zboží, jehož podíl naopak za celé sledované období rostl. Graf 8 - Vývoj dovozů z ČR do Brazílie v milionech USD, hlavní položky

Zdroj: [3]

Z kategorie strojů a dopravních prostředků mířilo do Brazílie nejvíce díly a čerpadla pro pístové motory a další díly motorových vozidel; a elektrické motory na střídavý proud, dále strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu, (v roce 2011 zejména pro stavebnictví), a přístroje pro spínání elektrických obvodů. V roce 2011 byla výrazná také položka strojů pro třískové obrábění kovů (viz Graf 8). Z kategorie tržních výrobků, tříděných podle materiálu, se z ČR v roce 2010 nejvíce vyvezlo slitiny železa, v roce 2011 byl vysoký podíl konstrukčního materiálu pro že-

30


lezniční a tramvajové tratě a další zámečnické výrobky. V kategorii průmyslového spotřebního zboží šlo nejčastěji o nábytek a zařízení pro lékařské ordinace, ale i optické přístroje. Z chemikálií byly nejvíce zastoupeny výrobky z plastických hmot v neprvotních formách a to konkrétně umělá střeva (SIDS položka 5811).

4.4 Příklady firem dovážejících zboží do Brazílie Podle přehledu, který každoročně publikuje brazilské Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior [58], tvořily v roce 2011 převážnou většinu importu z ČR do Brazílie podniky, vyrábějící automobily. Seznam uvádí vždy brazilského partnera pro import, přesto je možné odhadnout, že český dovozce byl ze stejné skupiny. Na prvním místě stojí Volkswagen do Brazil, o něco níže Mercedes Benz, Scania, Peugeot-Citroen, Continental, Robert Bosch, General Motors, Valeo, Volvo, Ford Motor Company. Všechny tyto firmy jsou známé mezinárodní značky v oblasti automotive. Lze předpokládat, že prvotní kontakt s brazilskou stranou učinilo obchodní oddělení mateřské firmy mimo Českou republiku. Zvláštní skupinu lze vyhradit leteckému průmyslu. Druhým největším importérem v roce 2011 byla společnost Embraer S.A.,třetí nejvýznamnější výrobce letadel na světě. V listopadu roku 2010 se v Brazílii konaly technologické dni agentury CzechInvest, kde se jednalo také o spolupráci v oblasti letectví a kosmonautiky [59]. Objem dovozu z ČR společností Embraer v následujícím roce dokazuje úspěšnost akce. Jedním z dlouhodobějších dodavatelů letadel je česká společnost Aircraft Industries a.s., která první dva letouny L410 dodala do Brazílie v roce 2006. Od té doby objem exportu tímto směrem stále roste. [60] Členem česko-brazilské obchodní komory je také firma SECO Aerospace a.s., která založila Joint-Venture s brazilskou společností Manuita. Spolupráce s brazilci je pro celou skupinu Seko velkým přínosem, neboť v místních podmínkách s evropským knowhow vyrábějí komponenty pro parní turbíny. [61] V příkladech úspěšných firem v aktualitách CzechTrade [11] jsou zmíněny společnosti ŽĎAS a Kovobel, nicméně na vlastních stránkách se k úspěchu na brazilském trhu nepřiznávají.

31


Dle vlastních slov se na brazilský trh chystá Plzeňský prazdroj přes svého exportního partnera SAB Miller. Ten už je v Latinské Americe zavedený, především v Argentině, Peru nebo Kolumbii. [62]

4.5 Případová studie: firma Technistone Za příklad české firmy, jejímž čtvrtým největším světovým odběratelem je Brazílie, byla zvolena Technistone a.s. Vyrábí „konglomerovaný kámen, což je neporézní kompozitní výrobek tvořený anorganickými leštitelnými granuláty, k sobě kompaktně spojenými za pomoci polyesterové pryskyřice, barevně laděný vhodnými pigmenty. Po opracování má odolný povrch různých rozměrů, dodávaný ve formě desek, dlaždic, či mozaiky. Využití nalezne v soukromé i průmyslové sféře jako kuchyňské, stolní či koupelnové desky, konstrukční prvky, parapety, pulty, schodiště, dlažby, obklady, mozaiky, atd.“ [63] „Firma měla zkušenosti ze zahraničního obchodu s jinými zeměmi i se spoluprácí s Czech Trade. Již v roce 2006 si nechali kanceláří Czech Trade v Sao Paulu zpracovat podrobnou analýzu brazilského trhu. Získali tak velmi podrobný dokument, který uváděl jak pozitiva, tak i negativa brazilského trhu. Především upozorňoval na vysokou konkurenci v oboru a náročnost dovozu. Na cílovém trhu našli brazilskou firmu, která se specializovala na dovozy kamene do Brazílie, přestože je kamenický průmysl v Brazílii nejrozvinutější na světě. Pomocí tohoto partnera se podařilo zařadit český konglomerovaný kámen mezi prestižní značky, na které si potrpí brazilská střední a bohatší vrstva. Přestože obchod stojí především na osobních kontaktech a dlouhodobých vztazích, je potřeba neustále přicházet s novými inovacemi. Značka Technistone se neomezuje pouze na barevnou obměnu, ale vyvíjí nové typy povrchů s odlišnými vlastnostmi. Obchodování nabralo rychlý spád – zatímco v prvním roce odešel do Brazílie jen jeden kontejner se zbožím, v následujících letech už sedmnáct, pak třicet a v dalším se očekávalo přes čtyřicet. Z hlediska nových příležitostí se Technistone upíná k chystaným sportovním událostem, v návaznosti na něž hodlá nabídnout do modernizované hotelové infrastruktury své produkty.“ [64]

32


5. VSTUP NA BRAZILSKÝ TRH O Brazílii je všeobecně známo, že v zemi panuje vysoká korupce. Podle článku časopisu Český export „mnozí evropští investoři tvrdí, že zhruba na jeden dolar investovaný oficiální cestou je třeba počítat s jedním investovaným bez dokladu.“ [65] Problémy s celním a daňovým zatížením a neefektivní byrokracií přiznává i kancelář CzechTrade v Sao Paulu, která české aktivity v Brazílii podporuje. [11] „Brazilci jsou přátelští, ale seriózní obchodníci, kteří svá jednání vedou spíše zdrženlivě.“ [66]. „Jsou sebevědomí a jsou zvyklí na jednání na vysoké úrovni.“ [67]. „Obchodní jednání je delší, běžně končí společným obědem nebo večeří. Při prvním setkání ani nemusí dojít na samotné jádro věci, pro Brazilce je důležité poznat obchodní partnery i po osobní stránce a získat vzájemnou důvěru.“ [68] Brazilci upřednostňují dlouhodobé kontakty“ [56], proto i kancelář CzechTrade radí: „…dlouhodobě pečovat o osobní vztahy. Po vstupním jednání - třeba na oborovém veletrhu - je potřeba partnery aspoň jednou navštívit a pozvat je na prohlídku svého podniku.“ [11] „Brazilští obchodní partneři jednají v týmu a osobně, prostřednictvím telekomunikačních nástrojů se kontrakty uzavírají zřídka. Byrokratické založení velí Brazilcům vše písemně zaznamenávat do oficiálního zápisu z jednání a kontrakty formulovat do nejmenších detailů.“ [66] Ani to však nezajistí soudní vymahatelnost kontraktu. „Vymahatelnost práva je“ podle pana Lošťáka, vedoucího kanceláře CzechTrade v Sao Paulo „relativně nákladná, velmi zdlouhavá a neefektivní. Soudů a právníků je nedostatek, na rozdíl od (nových) zákonů. Ochrana duševního vlastnictví je velmi chabá.“ [68]. „Jednání probíhají nejčastěji konzultativním stylem, tedy v duchu win-win.“ [66]. „Vizitky by měly být velmi kvalitní a v portugalštině. Akademické tituly a vědecké hodnosti se nepoužívají, vždy musí být uvedena funkce, kterou partner zastává ve firmě, za niž jedná.“ [66] Než dojde na konkrétní obchodní jednání, je potřeba překonat mnoho překážek. Předně je potřeba zvážit samotný vstup na brazilský trh. Mezi nejdůležitější kroky patří: •

„uvědomit si, že místní trh nelze zpracovávat e-mailovou korespondencí z ČR“ [69]

33


•

„získat relevantní informace v oboru, např. návštěvou oborových veletrhů, zjištění důležitých konkurentů a potenciálních klientů. Na internetové zdroje se nelze spoléhat.

•

podle typu produktu si udělat představu o dovozních bariérách do Brazílie

•

stanovit strategii pro vstup na trh a zvolit způsob spolupráce s místním partnerem

•

na oborovém veletrhu nebo při osobní cestě do Brazílie navázat osobní komunikaci s potenciálními partnery.“ [68]

V oblasti zmíněných dovozních bariér se uvádí „komplikované dovozní procedury, vysoká cla a dovozní poplatky. Nepřehledný a složitý systém cel, daní a poplatků může navýšit CIF5 cenu dováženého zboží o více než 70 procent. Celní procedura je v porovnání s ostatními zeměmi, kde se odbavení počítá na hodiny, kalkulována ve dnech. Například v případě proclení v přístavu může jít i o 10 dnů. Náklady na celní a přístavní poplatky jsou přitom až o 50 procent vyšší, než je ve světě obvyklé, v případě kontejnerů činí dokonce násobek nákladů v evropských přístavech. Náklady na jiný druh přepravy zboží jsou však ještě vyšší, ať už se jedná o dopravu silniční či leteckou.“ [67] Další překážkou je přebujelá administrativa, která komplikuje proces založení firmy. „Při rozjezdu nové firmy v Brazílii je třeba absolvovat 13 různých procedur a trvá to skoro čtyři měsíce, 119 dní. Získání stavebního povolení v Brazílii zabere neuvěřitelných 469 dní - a je potřeba oběhnout 17 úřadů. Brazilská vláda již řadu let slibuje, že firmám jejich činnost usnadní. Obvykle ale zatím zůstalo jen u slov. Nyní vláda mluví o tom, že ulehčí život vývozcům a dovozcům vytvořením jediného místa, kde by šlo vyřídit všechna potřebná povolení.“ [70] Pokud se i tento krok podaří, je potřeba zaplatit daně. Ty představují v Brazílii další zásadní překážku obchodu. Daňové zatížení je opravdu vysoké a právní systém dostatečně složitý a proměnlivý, takže se vyplatí za tímto účelem najmout komerční firmy, které se specializují na právní či daňové poradenství, celní problematiku a tak dále.“ [68] Uvádí se, že „daňová agenda zabere neuvěřitelných 2600 hodin ročně.“ [70]

5

cena CIF představuje cenu zboží včetně veškerých nákladů, pojištění a přepravného za zboží, které je dodáno až na palubu lodi v přístavu sjednaném. Je to jedno z pravidel INCOTERMS pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu, které vydává Mezinárodní obchodní komora. Více informací: http://www.incoterms2010.cz/incoterms-2010

34


Ve všech zmíněných krocích je českým obchodníkům k dispozici brazilská kancelář CzechTrade.“ [68] Přímo na stránkách CzechTrade jsou jmenovány perspektivní obory pro export do Brazílie: •

„letecký průmysl

•

investiční celky

•

dopravní a manipulační prostředky

•

strojírenství

•

užitkové sklo, bižuterie a drobné zboží

•

voda, odpady a životní prostředí.“ [11]

Businessinfo.cz považuje na základě smíšené komise dohody o mezivládní spolupráci z roku 2010 za klíčové mimo zmiňovaný letecký a automobilový průmysl a ochranu životního prostředí ještě obory: •

„energetika, agroprůmysl a lesnictví, informační technologie, infrastruktura a dopravní systémy, obrana, stavebnictví.“ [71]

Časopis Moderní řízení, jehož část přetiskuje EnviWeb, vidí příležitosti pro české exportéry v oblasti „zpracování komunálního a průmyslového odpadu, subdodávek v rámci těžebních projektů a subdodávek pro energetické projekty.“ [72] Aktuální poptávky z teritoria Brazílie a tamní vyhlášené veřejné zakázky mohou čeští dodavatelé najít na stránkách businessinfo.cz. Ke dni 4. 5. 2012 jsou evidovány dvě poptávky: •

„ze 24. 4. 2012 poptávka po českém pivu od zahraniční kanceláře CzechTrade Sao Paulo

•

ze 30. 4. 2012 poptávka od brazilské společnosti Globo news comercio de electronicos LTDA ME po dlouhodobých dodávkách domácích spotřebičů, telefonů, herních konzolí, digitálních fotoaparátů, oblečení, bot, parfémů a dalších.“ [73]

35


Mezi zahraničními projekty je „do 6. června otevřený tendr od Světové banky na obnovu distribuční sítě elektrické energie v Brazílii. Jde o kompletní dodávku služeb i zboží, včetně regulačních a meřících technologií pro distribuční sítě.“ [73] Příležitostí je mnoho, ovšem mnohá jsou také rizika, která s sebou obchod s Brazílií nese.

5.1 Hlavní rizika zahraničního obchodu s Brazílií Podle učebnice mezinárodního obchodu a marketingu [74] se vyčleňuje pět hlavních skupin rizik – tržní, komerční, přepravní, teritoriální a kurzová. Tržní rizika se vztahují k podmínkám na konkrétním trhu. „Jsou ovlivněny změnou celkové konjunkturní situace v určité zemi, změnou vztahu nabídky a poptávky po určitém zboží, změnami v postavení rozhodujících dodavatelů nebo odběratelů nebo v důsledku změn v jejich prodejní či nákupní politice, změnami v technologii, sezónními výkyvy apod.“ [74] Konjunkturní situaci na brazilském trhu je obtížné odhadovat. „Jako jedna z prvních zemí se Brazílie vymanila z celosvětové ekonomické a finanční krize z roku 2008“ [30] a vzhledem k mohutným investicím, které jsou plánovány v souvislosti „s mistrovstvím světa ve fotbale a olympijskými hrami, se dá očekávat další růst. Dále se plánuje rozvoj energetiky a infrastruktury, výstavby a modernizace letišť, přístavů, loděnic a vodních elektráren.“ [69] Varování před přílišným optimismem přinášejí Hospodářské noviny v článku s příznačným názvem Recese začala drolit i cihly z 5. dubna 2012: „odborníci letos často přemýšlejí, co stojí za výrazným zpomalením růstu zemí BRIC. Brazílie podle nich ubrala plyn v podpoře přehřívající se ekonomiky, kterou ohrožuje vysoká inflace.“ [75] Samotná Brazílie odhaduje růst HDP v roce 2012 na 4,5 %. [71] Změna poptávky brazilského trhu má charakter odklonu od morálně zastaralých výrobků a technologií směrem k novým, zejména ekologickým variantám. Komerční rizika tkví v „nesplnění závazku obchodním partnerem, například odstoupení od smlouvy, nesplnění nebo vadné plnění kontraktu, bezdůvodné nepřevzetí zboží, platební neschopnost nebo nevůle.“ [74]. Právně je možné těmto rizikům předcházet začleněním sankcí do smlouvy, v Brazílii je však „vymahatelnost práva neefektivní“

36


[68]. CzechTrade k tomu doporučuje: „velmi pečlivě vybírat nové obchodní partnery, investovat do získání kvalitních informací o místním trhu a firmách předem. Dále doporučuje trvat na platbě předem – alespoň ze začátku, a jejím pojištění.“ [68] Přepravní rizika představují nebezpečí, že „během dopravy může dojít ke ztrátě nebo poškození zboží.“ [74] Předně je třeba smluvně ujednat zeměpisné určení přechodu rizika z prodávajícího na kupujícího. Významné zjednodušení na tomto poli nabízí dodací parity INCOTERMS, které vytvořila Mezinárodní obchodní komora. Dalším bodem je „výběr spolehlivého dopravce a sjednání pojištění přepravních rizik v přiměřeném rozsahu u spolehlivé pojišťovny.“ [74] Pro minimalizaci rizik lze zvolit například leteckou přepravu z ČR do Brazílie společnosti DB Schenker Logistics, která v roce 2011 zavedla „přímý charterový let z Frankfurtu do Viracopos v Brazílii. Odlétá se dvakrát týdně a sváží se i z České republiky.“ [76] Celá přeprava od českého dodavatele až k brazilskému odběrateli je zajištěna jednou společností a nejsou zbytečně překládány, což „minimalizuje poškození a případné ztráty zásilky. Po celou dobu je možné pohyb zásilky sledovat v online trackingové aplikaci na webových stránkách společnosti.“ [76]. Teritoriální rizika „souvisejí s nejistotou politického a ekonomického vývoje jednotlivých zemí, přírodními katastrofami, embargy, bojkoty zboží apod.“ [74] V Brazílii přetrvává ochrana domácích producentů na úkor importérů také v podobě administrativních překážek dovozu. „Dovozy podléhají celnímu sazebníku MERCOSUR, na některé druhy zboží je clo až ve výši 85 %. Na dovozní clo navazují daně z průmyslových výrobků, která se také liší podle druhu zboží. Modelový příklad na stránkách businessinfo.cz uvažuje dovoz stroje v hodnotě 100 tis. USD ve dvacetistopém kontejneru lodní dopravou do přístavu Santos. Po přičtení dovozního cla, daně z průmyslových výrobků, daně z oběhu zboží a služeb, sociálních příspěvků, daně z námořního přepravného, poplatku za používání počítačového systému pro uvolnění přepravních dokumentů, daně za uvolnění přepravních dokumentů pro společnost zajišťující celní deklarace, daně za kapotizaci v přístavu6, poplatku za ověřený překlad

6

capatazia [port.] = podle společnosti APL, poskytující kombinovanou kontejnerovou přepravu jde o „destination delivery charge“, česky poplatek za dodání zboží. Zdroj: http://www.apl.com/pricing/tarfrules/AP1/R023.TXT

37


dokumentů a poplatku za deklaranta se cena zásilky vyšplhala na 176855 USD, tedy téměř o 77 % výš. [77] Kurzová rizika znamenají „možnost, že v důsledku vývoje kurzů měn bude muset účastník zahraničních ekonomických vztahů vynaložit vyšší náklady nebo bude mít nižší výnosy oproti původnímu předpokladu. Může nastat i opačný stav, kdy má vývoj měny pozitivní vliv na náklady a výnosy z obchodní transakce.“ [74]. Graf vývoje brazilského realu je uveden v úvodní části práce (Graf 9 - Kurz BRL vůči USD od roku 2000). Pouze poslední dva roky je měnový kurz bez výrazných výkyvů. Nejméně rizikové pro české prodejce je sjednání kupní ceny v českých korunách, pro brazilského partnera je nejméně riziková kupní cena v realech. Pokud se strany nedohodnou na jedné z těchto měn, mohou zvolit měnu neutrální, nabízí se euro nebo americký dolar, případně měnový koš, tyto varianty představují riziko pro obě strany. Ochranu proti kurzovým rozdílům nabízí „operace na devizovém trhu, zejména termínové nákupy a termínové prodeje zahraniční měny. Ty umožňují v době uzavření smlouvy zafixovat podmínky, za nichž bude určitá zahraniční měna v budoucnu koupena či prodána.“ [74]

38


6. ZHODNOCENÍ Brazílie je spíše uzavřenou ekonomikou, podíl exportu na HDP dosahuje pouze 12 %. K tomu je portfolio cílových trhů rozloženo do celého světa a zahrnuje jednak rozvojové země, tak i rozvinuté tržní ekonomiky. Nejvíce – z jedné čtvrtiny obchoduje Brazílie - se státy severní a jižní Ameriky, což je výhodné z hlediska geografické blízkosti. Největším exportním trhem je Čína, se kterou ji pojí členství v BRICS (společné hospodářské uskupení rychle rostoucích ekonomik – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) [75]. Z evropských zemí se na nejvyšším místě objevuje Nizozemí, „u této destinace je však obtížné určit, jaké procento zboží je určeno pro tamní trh a kolik zboží jen prochází přes nizozemské námořní přístavy.“ [45] Z teritoriálního hlediska lze proto brazilský export považovat za dobře strukturovaný a lze předpokládat vysokou odolnost vůči ekonomickým výkyvům, pokud se nevyskytnou celosvětově. Z přehledu celkového exportu Brazílie vyplývá, že zbožová struktura je z poloviny tvořena surovinami a zemědělskými produkty na nízkém stupni zpracování, s nízkou přidanou hodnotou, tedy levné v rámci mezinárodního obchodu. V detailním pohledu do struktury brazilsko-českého vývozu sice dominují tržní výrobky, ale rovněž založené na jednoduchém zpracování přírodních surovin – kůže, maso. V předchozích kapitolách bylo zmíněno mnoho komodit, u kterých je Brazílie největším světovým vývozcem. Všechny tyto komodity patří do skupiny zemědělských produktů nebo surovinového bohatství. Těžba surovin a extenzivní využití zemědělské půdy pro mezinárodní obchod má mimo ekonomického dopadu ještě silný dopad ekologický. Levné dřevo na vývoz a potřeba dodatečné zemědělské půdy způsobily nevratné změny na tváři amazonského pralesa. Největší položku vývozu Brazílie tvořila jeden čas skupina strojů a dopravních prostředků, což je typická položka pro export rozvinuté ekonomiky. Při bližším průzkumu na příkladu ČR je vidět, že se jedná o části motorů, s největší pravděpodobností opět produkt s nízkou přidanou hodnotou.

39


Import Brazílie je téměř ze 40 % tvořen položkou stroje a dopravní prostředky, což je kategorie velmi rozsáhlá a může zahrnovat jak složitá výrobní zařízení, tak i subdodávky jednoduchých dílů pro montážní linky aut. V případě Brazílie šlo v roce 2010 nejčastěji o silniční vozidla a jejich součásti. Z detailnějšího zkoumání [3] vyplývá, že polovinu importů v této skupině tvoří kompletní automobily, zhruba jedna třetina jsou díly a příslušenství do aut, které by mohly tvořit vstupy pro montážní linky. Přestože v zemi působí v oblasti automotive7 mnoho zahraničních firem, brazilský trh svojí poptávkou většinu produkce pohltí.8 Na export je určena jen malá část výroby. Mezi ostatními položkami této kategorie není žádná výrazně objemnější než ostatní. Dováží se výrobní stroje a zařízení pro průmysl a také pro stavebnictví, které v následujících letech poroste díky sportovním událostem celosvětového významu, které bude Brazílie hostit. Ostatní komoditní kategorie jsou zastoupeny vcelku rovnoměrně, což s přihlédnutím k malé otevřenosti brazilské ekonomiky působí odolně vůči ekonomickým výkyvům. Také teritoriální struktura brazilského importu je vcelku rovnoměrná, země není závislá na jednom hlavním dodavateli, zvláště pokud bude podíl importu ze Spojených států Amerických nadále klesat. Země prohlubuje svoje vztahy s Čínou, pokud podíl dovozů z této destinace poroste i v následujícím období stejným tempem, mohla by Čína uchvátit většinu trhu pro sebe, což by zvyšovalo rizikovost portfolia dodavatelů.

6.1 Doporučení pro české dodavatele Podpora českých exportérů ze strany ministerstva průmyslu a obchodu i agentury CzechTrade je vysoká, nicméně po letmém seznámení s poměry na brazilském trhu jde o velmi rizikový podnik. Vzhledem k velké geografické vzdálenosti a administrativním překážkám se mohou náklady vyšplhat velmi vysoko. Hlavním doporučením předcházejícím vstup na trh je určitě osobní návštěva oborových veletrhů v Brazílii, které slouží všude ve světě jako zdroj informací o konkurenci, ale i potenciálních zákaznících.

7 8

do oblasti automotive patří všichni dodavatelé komponent pro automobilový průmysl V roce 2010: dovoz aut: 679 902 ks; vývoz aut 767 432 ks; v Brazílii vyrobeno 3 646 133 ks aut.[78]

40


Protože přímý vstup na brazilský trh je administrativně náročný, mohla by česká firma využít některou z alternativních forem nenáročných na kapitálové investice – licence či franšízy – nebo strategické spojenectví s podniky stejného oboru, tzv. piggybacking. V komoditní struktuře českého průmyslu je několik oborů, které jsou v Brazílii potřeba. Turbíny do elektráren, které vyrábí plzeňská Škoda Power, se tradičně vyvážejí do evropských i asijských zemí, letos byl jeden projekt dokončen v Chile [79]. Další podniky se mohou uplatnit při modernizaci a výstavbě dopravní infrastruktury. Perspektivní jsou vzhledem ke vzdálenosti trhu zejména investiční celky a dovoz know-how. Je třeba si uvědomovat nejen ekonomický přínos pro exportéra, ale i dopad na importní trh a na celosvětovou situaci. Dopravu do Brazílie lze zajistit letadly nebo na palubě námořních lodí, což má za následek vysokou ekologickou zátěž, zejména emise skleníkových plynů. Pokud vezmeme v úvahu koncepci trvale udržitelného rozvoje, vyvstane otázka, zda je pro obě země nutná, přínosná a tedy vhodná vzájemná směna. V případě, že ano, měla by se omezit právě na poskytnutí know-how, případně několika málo vzorků, a hmotné zboží by mělo být nakupováno lokálně. Pro dovoz zboží do Brazílie hovoří fakt, že zmiňovaná linka Frankfurt - Viracopos je v relaci z Evropy nevytížená. Pokud by se letadla měla do jižní Ameriky vracet prázdná, je pak v souladu s ekologickými aspekty trvale udržitelného rozvoje tuto relaci také využít. Ve stejném smyslu je možné uvažovat o nutnosti, resp. vhodnosti dovozu zboží z Brazílie. Bez její železné rudy, titanu, niobu a dalších nerostných surovin se těžko obejde evropské strojírenství. Snížení je možné u masných produktů, kdy je prokázáno, že dodatečné rozšíření chovu je doprovázeno likvidací amazonského pralesa [80]. Maso a masné výrobky není nutné dovážet přes půl světa. Brazílii by nejvíce prospělo, kdyby bylo možné o ní uvažovat jako o světovém exportéru čistého vzduchu. Finanční podpora pozitivních externalit zatím není v celosvětovém měřítku zavedena, proto dál dochází k ekonomicky efektivní, ale ekologicky velmi neefektivní směně zboží. Negativní ekologický dopad se pak řeší zpětně z fondů na obnovu životního prostředí, přičemž některé změny jsou nevratné, a navíc je všeobecně známý fakt, že prevence je levnější než investice do následné obnovy.

41


Domnívám se, že s podporou Evropské unie i české vlády podíl českého exportu do Brazílie dále poroste. Velké naděje se upínají především ke zmiňovaným sportovním událostem, přičemž obě události jistě přispějí ke zvýšení turistického zájmu o destinaci. Českému zahraničnímu obchodu by prospělo snížení závislosti na Německu a dalších evropských zemích, na druhou stranu je Brazílie dosti vzdálený trh. Doporučení by český export i import směřovalo na geograficky bližší trhy. Brazílie by mohla být strategickým spojencem Evropské unie z hlediska boje proti terorismu a obchodu s drogami. Takové politické partnerství je pak vhodné upevňovat směnou zboží. Příspěvek České republiky do evropského obchodu s Brazílií v současné době není natolik výrazný, aby poskytoval zásadní argument pro vyjednávání bezpečnostních otázek.

42


ZÁVĚR Při psaní práce jsem se přesvědčila o pravdivosti slov pana Lošťáka z agentury CzechTrade, který tvrdí, že na internetové zdroje se při získávání informací o brazilském trhu nelze spoléhat. Oficiální internetové stránky brazilských ministerstev byly naposledy aktualizovány v roce 2010 a popisují situaci v zemi před třemi lety. Statistické údaje, evidované brazilským statistickým úřadem, UNCTAD a Českým statistickým úřadem pro stejnou relaci se výrazně liší, proto jsem se při popisu komoditní struktury držela především poměrného zastoupení jednotlivých skupin namísto absolutních hodnot obchodu. Téma brazilského zahraničního obchodu mě velmi zaujalo a musím přiznat, že jsem před prostudováním materiálů o této zemi měla dosti zkreslený obrázek. Data českobrazilského obchodu nejsou překvapivá, pokud z Brazílie dovážíme méně než jedno procento zboží, nejsou brazilské produkty na našem trhu všeobecně známé. Stále si kladu otázku, jaké dopady na světovou ekonomiku bude mít posun rozvojových zemí BRICS na pozice zemí s největším HDP, zvláště pokud se budou domáhat rozhodovací pravomoci ve strategických otázkách.

43


POUŽITÉ ZDROJE [1] Exportní strategie ČR 2012-2020. MPO - Koncepce a strategie. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument103015.html [2] Séries Estatísticas & séries Históricas.IBGE: Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística. [online databáze] [cit. 2012-04-04]. Vlastní výpočet z dat v tabulkách SCN40, SCN42 a SCN52. Dostupné z WWW: http://seriesestatisticas.ibge.gov.br/lista_tema.aspx?op=0&no=12 [3] Merchandise trade matrix, exports in thousands of dollars, annual 1995-2010; economy Brazil; product: Total all products. UnctadStat. UNCTAD [online databáze]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx [4]

Databáze zahraničního obchodu. Český statistický úřad. [online databáze]. cit. 2012-04-09. Dostupné z WWW: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO

[5] MIČKOVÁ, Karolína, Lenka FILIPOVÁ a Michal VANČURA. Regionální geografie Ameriky pro studenty učitelství zeměpisu pro základní školy. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Pedagogická fakulta, katedra geografie. Dostupné z WWW: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/z/vyuka/regucebnice/16-03_Brazilie.pdf [6] Brazil: Britannica Online Encyclopedia. [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/78101/Brazil [7] LOUIS, Regis St., Gary Prado CHANDLER, Andrew DRAFFEN, Molly GREEN, Thomas KOHNSTAMM, Robert LANDON a Ginger Adam OTIS. Brazílie. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2006, 807 s. ISBN 80-735-2350-7. [8] Základní informace o teritoriu Brazílie. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000 631/#sec4

44


[9] Počítadlo obyvatel planety Země. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.euroekonom.cz/planeta/obyvatele.html [10] Luiz Inacio Lula da Silva: Britannica Online Encyclopedia. [online]. [cit. 201203-15]. Dostupné z WWW: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/861479/Luiz-Inacio-Lula-daSilva?an-chor=ref1088600 [11] Brazílie, Amerika, CzechTrade ve světě. CzechTrade: partner pro váš export [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/amerika/brazilie/ [12] Brazil. Mapa. Britannica Online Encyclopedia. [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.britannica.com/EBchecked/media/771/Brazil [13] Ekonomická charakteristika země Brazílie. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000631/ [14] Comércio e serviços. Portal Brasil [online]. aktualiz. 2010.[cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.brasil.gov.br/sobre/economia/setores-daeconomia/co-mercio-e-servicos/br_model1?set_language=pt-br [15] Comércio e serviços: O Setor de Serviços Brasileiro. MINISTÉRIO DO DESENVOLVIMENTO, Indústria e Comércio Exterior. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.desenvolvimento.gov.br/sitio/interna/interna.php ?area=4&menu=3123 [16] Karel Wichs: Brazilská velmoc. ČESKÝ ROZHLAS 6. [online]. [cit. 2012-0330]. Dostupné z WWW: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/karelwichs-brazilska-velmoc--1031419 [17] Copa de 2014: Oportunidades para o setor de Serviços. CEBRASSE. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.cebrasse.org.br/copa2014.php

45


[18] Indústria: Portal Brasil. [online]. aktualiz. 2010 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.brasil.gov.br/sobre/economia/setores-da-economia/industria [19] World Mineral Map: Mapa. Maps of World: We do magic to Maps [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.mapsofworld.com/world-mineralmap.htm [20] Suroviny - Evropský průmysl potřebuje přístup ke kritickým surovinám. EVROPSKÁ KOMISE. [online]. aktualiz. 2012-03-23 [cit. 2012-04-02]. http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/tajani/hot-topics/rawmaterials/index_cs. htm [21] Niob, popis a vlastnosti prvku. Periodická tabulka [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.prvky.com/41.html Všechna čísla ověřena ze zprávy USGS Minerals Information: Mineral Commodity Summaries. U. S. GEOLOGICAL SURVEY, U. S. DEPARTMENT OF THE INTERIOR. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/mcs/2011/mcs2011.pdf [22] Tantal, popis a vlastnosti prvku. Periodická tabulka [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.prvky.com/73.html; Všechna čísla ověřena ze zprávy USGS Minerals Information: Mineral Commodity Summaries. U. S. GEOLOGICAL SURVEY, U. S. DEPARTMENT OF THE INTERIOR. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/mcs/2011/mcs2011.pdf [23] Brazil: Background Note. U. S. DEPARTMENT OF STATE. [online]. [cit. 201204-04]. Dostupné z WWW: http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35640.htm, [24] Kilometry převzaty z grafiky IMPORTÂNCIA DO PRÉ-SAL NO DESENVOLVIMENTO DO BRASIL. Culturamix.com [online]. Poslední aktualizace 201203-16 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://economia.culturamix.com/ dinheiro-2/importancia-do-pre-sal-no-desenvolvimento-do-brasil

46


[25] Brazil has overtaken the UK´s GDP. CENTRE FOR ECONOMIC AND BUSINESS RESEARCH [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.cebr.com/wp-content/uploads/Cebr-World-Economic-League-Tablepress-release-26-December-2011.pdf [26] Rating - S&P, Moody's a Fitch: FXstreet.cz Svět obchodování na FOREXu [online]. Poslední aktualizace 2012-03-14 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW: http://www.fxstreet.cz/rating-sp-moodys-a-fitch.html [27] Kurzy devizového trhu. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_ kurz.jsp [28] FRB H10: Data Download. Foreign exchange rates – Brazil spot exchange rate. Board of Governors of the Federal Reserve System [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.federalreserve.gov/datadownload/Download.aspx?rel=H10&series=0f a18aac76a4c150d4d189a359c92c36&filetype=spreadsheetml&label=include&lay out=seriescolumn&from=01/01/2000&to=03/31/2012 [29] KLÍMA, Jan. Brazílie. 1. vyd. Praha: Libri, 2003, 218 s. Stručná historie států, sv. 11. ISBN 80-727-7176-0. Strana 183. [30] Brazil Economy 2012. Countries of the World [online]. Last updated 2012-02-21 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.theodora.com/wfbcurrent/brazil/brazil_economy.html [31] KUNEŠOVÁ, Hana a Eva CIHELKOVÁ. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 319 s. ISBN 80-7179455-4. Strana 72-73. [32] World Databank. THE WORLD BANK. [online databáze]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://databank.worldbank.org. Vlastní výpočet z dat za rok 2010.

47


[33] Podaří se zlomit dogma? Světovou banku by mohla vést Afričanka. ČT 24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajství na českém internetu. [online]. aktualiz. 2012-03-28 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/170026-podari-se-zlomit-dogmasvetovou-banku-by-mohla-vest-africanka/ [34] Čína nebo Brazílie chtějí Evropě pomoci s krizí, peníze prolijí přes MMF. ČT 24 Nejdůvěryhodnější zpravodajství na českém internetu. [online]. aktualiz. 201110-14 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/139548-cina-nebo-brazilie-chtejievrope-pomoci-s-krizi-penize-proliji-pres-mmf/ [35] OAS: Who We Are: Member States. ORGANIZATION OF AMERICAN STATES. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.oas.org/en/about/member_states.asp [36] OAS:: SER :: DIA :: Permanent Observers Countries. ORGANIZATION OF AMERICAN STATES. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.oas.org/en/ser/dia/perm_observers/countries.asp [37] OAS :: What We Do. ORGANIZATION OF AMERICAN STATES. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.oas.org/en/about/what_we_do.asp [38] OAS :: Logo. ORGANIZATION OF AMERICAN STATES. [online]. [cit. 201204-05]. Dostupné z WWW: http://www.oas.org/en/about/logo.asp [38] OAS :: Our Structure : Specialized Organizations. ORGANIZATION OF AMERICAN STATES. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.oas.org/en/about/specialized_organizations.asp [39] Quem Somos. MERCOSUR. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.mercosur.int/t_generic.jsp?contentid=4002&site=1&channel=secretar ia&seccion=2;

48


[40] Logomercosur-principal.jpg (836 x 618). MERCOSUR. [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z WWW: http://www.mercosur.int/innovaportal/file/3968/1/logomercosur-principal.jpg [41] WTO: Understanding the WTO - members. WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/org6_e.htm [42] Logo_lite_en.gif (177 x 53). WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/images/wtomenus/logo_lite_en.gif [43] WTO: Understanding the WTO - Overview : a navigational guide. WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/agrm1_e.htm [44] WTO: dispute settlement - Disputes by country/territory. WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/dispu_e/dispu_by_country_e.htm – Brazílie, vlastní tabulka dle uvedených jednacích čísel jednotlivých sporů [45] Zahraniční obchod země Brazílie. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/ [46] WTO: dispute settlement - Map of disputes between WTO Members: Brazil as complainant. WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/dispu_e/dispu_maps_e.htm?country_selecte d=BRA&sense=c [47] WTO: dispute settlement - Map of disputes between WTO Members: Brazil as respondent. WORLD TRADE ORGANIZATION. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/dispu_e/dispu_maps_e.htm?country_selecte d=BRA&sense=r

49


[48] International Human Development Indicators. UNDP. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://hdrstats.undp.org/en/indicators/default.html [49] International Human Development Indicators: HDI Trends. UNDP. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/en/data/trends/ [50] FPMIS - Field Programme Management Information System (BuiltIntranetPrjListBySO). FAO. Technical Cooperation Department [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: https://extranet.fao.org/fpmis/FPMISReportServlet.jsp?div=& type=countryprofileo-pen&language=EN&countryId=BR [51] Relatório Anual 2011. UNICEF. [online]. pub. 2012-03-23 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.unicef.org/brazil/pt/UNI23.pdf [52] Seznam vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal souhlas zákonodárný sbor a jimiž je Česká republika vázána, které jsou v evidenci MZV. MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.mzv.cz/public/df/a5/49/75578_665767_sez120106.pdf [53] Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Brazílie . BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000631/ [54] Automobilka GM vyhlásila bankrot, USA postihl největší průmyslový krach. iDNES.cz – zprávy, kterým můžete věřit. [online]. aktualiz. 2009-06-01 [cit. 201204-09]. Dostupné z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/automobilka-gm-vyhlasilabankrot-usa-postihl-nejvetsi-prumyslovy-krach-14w-/ekozahranicni.aspx?c=A090601_141117 _eko-zahranicni_vem [55] Comércio Exterior: Empresas EXPORTADORAS por Países e Unidades de Federação. Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior. [online databáze]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.desenvolvimento.gov.br/sitio/interna/interna.php?area=5&menu=144 4&refr=603

50


[56] Czech-Brasilian Chamber of Commerce – Cosmopolitan Brasilian Wines. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.czbrcham.org/v%C3%ADt%C3%A1me_v%C3%A1s/cosmopolitan_ brazilian_wines_cz [57] Brazílie: Brazilská vína. [online]. aktualiz. 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.brazilskavina.cz/index.php/brazilie/ [58] Comércio Exterior: Empresas IMPORTADORAS por Países e Unidades de Federação. Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior. [online databáze]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.desenvolvimento.gov.br/sitio/interna/interna.php?area=5&menu=144 6&refr=603 [59] Češi jednají s Brazilci o spolupráci v letectví a kosmonautice. Novinky.cz – nejčteněší zprávy na českém internetu. [online]. aktualiz. 2010-11-23 [cit. 201205-04]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/veda-skoly/217456-cesijednaji-s-brazilci-o-spolupraci-v-letectvi-a-kosmonautice.html [60] Výroční zpráva společnosti Aircraft Industries, a. s. 2010. [online]. [cit. 2012-0504]. Dostupné z WWW: http://www.let.cz/files//Media/Vyrocni_zprava_2010.pdf [61] Seko Do Brasil. Seko Aerospace, a.s. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.sekoedm.cz/o-seko-group/seko-do-brasil/ [62] Latin America divisional seminar (July 2011) PDF (10.28Mb). SABMiller – News & Media. Media Downloads. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=153 [63] Technistone – konglomerovaný kámen. Informace o produktu. Technistone, a. s. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.technistone.eu/cz/index.php?obsah=info_o_produktu [64] Technistone versus brazilská žula: Brazilci si potrpí na design. Trade Review: Dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade 2/2010.[online]. strana 15 [cit. 2012-05-04]. ISBN: MK ČR 17031. Dostupné z WWW: http://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-

51


materialy-ke-stazeni/4-9-3-klientsky-casopis-trade-review/Trade-Review-c-22010.pdf [65] Obchod komplikuje korupce i cla. Český export - magazín týdeníku Profit [online]. aktualiz. 2011-10-10 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://ceskyexport.tyden.cz/clanek/obchod-komplikuje-korupce-i-cla/ [66] GULLOVÁ, Soňa a Františka MÜLLEROVÁ. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3. dotisk 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 239 s. ISBN 978-80245-1021-7. [67] Brazilský trh – překážková dráha. HospodářskéNoviny.cz: Prestižní deník s důrazem na ekonomiku [online]. aktualiz. 2009-11-19 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-39123150-brazilsky-trh-prekazkova-draha [68] Martin Lošťák: Brazílie je velký nenasycený trh s řadou příležitostí. CzechTrade – Partner pro Váš export. [online]. aktualiz. 2010-09-22 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.czechtrade.cz/reference/czechtrade-media/martin-lostakbrazilie-je-velky-nenasyceny-trh-s-radou-prilezitosti-gt/ [69] Martin Lošťák: Motorem Brazílie je Sao Paulo. BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export [online]. aktualiz. 2011-11-09 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/lostak-motorem-brazilieje-sao-paulo/1000631/62376/ [70] Brazílie a Mexiko: Souboj obrů. CzechTrade – Partner pro Váš export. [online]. aktualiz. 2012-04-12 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechtrade.cz/reference/czechtrade-media/brazilie-a-mexiko-soubojobru/ [71] Očekávaný vývoj v teritoriu. Brazílie . BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-ocekavany-vyvoj-vteritoriu/10/1000631/ [72] Perspektivní obory pro české firmy v Brazílii. EnviWeb - zpravodajství pro životní prostředí, příroda, ekologie, odborné akce [online]aktualiz. 2012-01-31 [cit.

52


2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/89974/perspektivni-obory-pro-ceskefirmy-v-brazilii [73] Brazílie . BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/brazilie/1000631/ [74] MACHKOVÁ, Hana, Alexej SATO a Miroslava ZAMYKALOVÁ a kolektiv. Mezinárodní obchod a marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 266 s. ISBN 80-247-0364-5 [75] Recese začala drolit i cihly. Ekonom.cz: Aktuální ekonomické zpravodajství [online]. aktualiz. 2012-04-05 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://ekonom.ihned.cz/c1-55299150-recese-zacala-drolit-i-cihly [76] DB Schenker zavádí přímý charterový let do Brazílie. Logistika ATOZ [online]. aktualiz.2011-06-14 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.logisticsatoz.com/db-schenker-zavadi-primy-charterovy-let-dobrazilie [77] Zahraniční obchod země. Brazílie. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/ [78] Anuário da Indústria Automobilística Brasileira - 2011. ANFAVEA. [online]. vyd. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.virapagina.com.br/anfavea2011/, strana 64, 73 a 77 [79] Mejillónes v provozu. Škoda Power: Tiskové zprávy [online].aktualiz. 2012-0213 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.doosan.com/skodapower/cz/pressRelease.do?cmd=viewPressRelease &searchTxt=&no=20120222111004351686&pageNo=1&mode=&sideSearchTxt =&sort=PRESS_DATE

53


[80] Amazonský tropický deštný prales. Greenpeace Česká republika [online]. Aktualiz. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Ochrana-pralesu/Amazonie/ [81] Prameny z brazilské portugalštiny a španělštiny přeloženy pomocí: Překladač Google [online]. Dostupné z WWW: http://translate.google.com/

54


SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1 - 26 federativních států a federální distrikt Brasília ...................................... 4 Obrázek 2 - Logo fotbalového mistrovství světa……………………............................ 5 Obrázek 3 - Logo olympijských her 2016…………………….. .................................... 5 Obrázek 4 - Nerostné bohatství Brazílie......................................................................... 6 Obrázek 5 - Koncentrace ložisek surovin na mapě světa ............................................... 7 Obrázek 6 - Logo OAS……….. ................................................................................... 15 Obrázek 7 - Logo MERCOSUR ................................................................................... 15 Obrázek 8 - Logo WTO ................................................................................................ 15 Obrázek 9 - Stížnosti Brazílie k WTO.......................................................................... 17 Obrázek 10 - Stížnosti zemí na Brazílii u WTO ........................................................... 18 Tabulka 1 - Pozice Brazílie v kontextu největších ekonomik světa k 26. prosinci 2011 ......................................................... 10 Tabulka 2 - Aktuální rating ČR, Brazílie a Chile ......................................................... 11 Tabulka 3 - Podíl importu a exportu na HDP vybraných zemí a uskupení v roce 2010....................................................................... 12 Tabulka 4 - Teritoriální struktura brazilského exportu................................................. 22 Tabulka 5 - Vývoj exportu z Brazílie do ČR v milionech USD; podíl ČR na exportech z Brazílie v procentech ............................................................................. 24 Tabulka 6 - Vývoj importu z Brazílie do ČR v milionech USD; podíl Brazílie na importech do ČR v procentech ................................................................. 25 Tabulka 7 - Teritoriální struktura importu do Brazílie (údaje v %).............................. 27 Tabulka 8 - Vývoj exportu z ČR do Brazílie v milionech USD; podíl ČR na importech do Brazílie v procentech ........................................................................... 29 Tabulka 9 - Vývoj importu z ČR do Brazílie v milionech USD; podíl Brazílie na exportech z ČR v procentech .................................................................... 30

Graf 1 - Kurz BRL vůči USD od roku 2000................................................................. 11 Graf 2 - Výše HDP, importu a exportu Brazílie ........................................................... 13 Graf 3 - Podíl importu a exportu na HDP Brazílie ....................................................... 13 Graf 5 - Komoditní struktura brazilského exportu 2010 v dělení dle SIDS ................. 23 Graf 6 - Vývoj dovozů z Brazílie do ČR v milionech USD, hlavní položky……........ 25 Graf 7 - Komoditní struktura brazilského importu za rok 2010 v dělení dle SIDS ...... 28 Graf 8 - Vývoj dovozů z ČR do Brazílie v milionech USD, hlavní položky ............... 30

55


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK B$

brazilská měna - brazilský real

BRIC

společné hospodářské uskupení rychle rostoucích ekonomik - Brazílie, Rusko, Indie, Čína

BRICS

společné hospodářské uskupení rychle rostoucích ekonomik - Brazílie, Rusko, Indie, Čína, JAR

BRL

brazilská měna - brazilský real

CIF

Doložka INCOTERMS – náklady, pojištění a přepravné; ujednaný přístav určení (Cost, Insurance and Freight)

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EMBRAPA

Brazilská společnost pro zemědělský výzkum

EU

Evropská unie

FAO

Organizace pro výžívu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations)

G77

skupina G77 při OSN = volná koalice rozvojových zemí

GATS

Všeobecná dohoda o obchodu se službami (General Agreement on Trade in Services )

GATT

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade)

HDI

Index lidského rozvoje (Human Development Index)

HDP

hrubý domácí produkt

IBGE

Brazilský institut geografie a statistiky (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística)

INCOTERMS

Soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě (International Commercial Terms)

MERCOSUR

Společný trh jihu [portugalsky – MERCOSUL (Mercado Comum do Sul)]

OAS

Organizace Amerických států (Organization of American States)

OSN

Organizace spojených národů

56


Rio

skupina Rio = seskupení 23 latinsko-amerických a karibských států

S&P

americká finanční společnost Standard & Poor's

SIDS

Malé ostrovní rozvojové státy (Small Island Developing States)

TIAR

Meziamarické dohody o vzájemné pomoci (Tratado Interamericano de Assistência Recíproca)

TRIPS

Obchodní aspekty duševního vlastnictví (Trade-related aspects of Intellectual Property Rights )

UNCTAD

Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development)

UNCTADStat

Statistická databáze Konference OSN o obchodu a rozvoji

UNICEF

Dětský fond OSN (The United Nations Children's Fund)

USA

Spojené státy americké (The United States of America)

USD

americká měna - americký dolar

WTO

Světová obchodní organizace (World Trade Organization)

57

PŘÍLOHA 1: ŽÁDOSTI BRAZÍLIE K WTO O UROVNÁNÍ SPORŮ číslo sporu DS4

země

rok žádosti 1997

komodita

obsah stížnosti

benzín

USA uplatňuje technické překážky obchodu

DS217

2000

obecně

USA pokračuje v dumpingu tzv. Byrd Amendment

DS218

2000

ocel

DS224

2001

patenty

DS239

2001

silikon

2002

džus

DS259

2002

ocel

DS267

2002

bavlna

USA požaduje clo za určité produkty z uhlíkové oceli USA znemožňuje poskytování licencí z určitých patentů za hranice země USA uplatňuje anti-dumpingová cla na čistý silikon z Brazílie Florida uvalila vlastní daň na dovoz zpracovaných pomerančových a grapefruitových produktů USA uplatňuje dodatečné daně na dovozy určitých výrobků z oceli USA dotuje export bavlny

DS365

2007

DS382

2008

zemědělská produkce džus

DS69

1997

drůbež

USA poskytuje subvence a garance vývozních úvěrů USA uvalilo anti-dumpingová a další cla a admin. překážky na dovoz pomerančového džusu z Brazílie ES uplatňuje tarifní překážky obchodu

DS154

1998

káva

ES uplatňuje preferenční sazby vůči třetím zemím

DS209

2000

káva

ES postupně ruší preferenční sazby cla

DS219

2000

litina

2002

cukr

ES uplatňuje anti-dumpingové clo na trubky z Brazílie ES dotuje export cukru

2002

drůbež

DS409

2010

léky

DS70

1997

letadla

Nová nomenklatura ES předepisuje sůl jako složku mražených kuřecích kousků bez kostí a na jejich import uvaluje vyšší dovozní daň ES opakovaně zabavilo léky, které porušovaly patenty, a které pocházely z Indie a jiných zemí, ale putovaly přes nizozemské letiště a přístavy do Brazílie a dalších zemí Kanadská vláda dotuje export civilních letadel

1997

letadla

doplňuje DS70

2001

letadla

2000

bavlna

2001

drůbež

Kanada poskytuje vývozcům letadel exportní úvěry a záruky za půjčky Argentina uplatňuje bezpečnostní opatření proti dovozu tkanin z bavlny a bavlněných směsí z Brazílie Argentina chybně vyhodnotila dovoz drůbeže z Brazílie a uplatnila anti-dumpingová cla Mexiko uvalilo dočasné anti-dumpingové clo na vysokonapěťové transformátory z Brazílie Peru uplatňuje dovozní clo

USA

DS250

DS266 DS269

Evr. spol.

DS71

Kanada

DS222 DS190

Argentina

DS241 DS216

Mexiko

2000

DS112

Peru

1997

transformátory autobusy

DS208

Turecko

2000

ocel

Turecko chybně vyhodnotilo vývoz oceli a trubek z oceli z Brazílie a uvalilo na ně anti-dumpingové clo

Zdroj: [44]

58

PŘÍLOHA 2: ŽÁDOSTI K WTO O UROVNÁNÍ SPORŮ S BRAZÍLIÍ číslo sporu DS52

země

DS65 USA

DS197 DS199 DS81 DS116 DS183

Evr. spol.

DS332 DS355 Argentina DS22 Filipíny DS229 Indie DS51

Japonsko

DS46 DS30

Kanada Srí Lanka

rok komodita žádosti 1996 auta

popis

Brazílie uplatňuje zvláštní opatření na investice do automobilového průmyslu, stížnost založena na Japonské DS51 1997 auta Brazílie stále neodstranila opatření z DS52, navíc podporuje určité společnosti z Japonska, jižní Koreje a Evropského společenství 2000 obecné Brazílie uplatňuje systém minimálních cen pro stanovení hodnoty importu pro celní účely 2000 patenty Brazílie zakazuje dovoz technologií, patentovaných v Brazílii (ve smyslu výhradního upřednostňování lokálních výrobců) 1997 auta Brazílie uplatňuje zvláštní opatření na investice do automobilového průmyslu, navazuje na DS51, DS52 a DS65 1998 obecné Brazilská centrální banka uplatňuje zvláštní platební podmínky na importy 1999 obecné Brazílie uplatňuje mnohá opatření, například stanovení minimální ceny a licenční systém, zejména na textilní produkty, sorbitol a karboxymetylcelulózu (E466). 2005 pneumatiky Brazílie zakázala dovoz protektorovaných pneumatik z ES 2006 PET Brazílie uplatňuje antidumpingové clo na PET pryskyřice z Argentiny 1995 kokos Brazílie uvalila clo na Filipínský sušený kokos 2001 juta Brazílie uvalila antidumpingové clo na jutové pytle z Indie 1996 auta Brazílie uplatňuje zvláštní opatření na investice do automobilového průmyslu 1996 letadla Brazílie dotuje export letadel 1996 kokos Brazílie uvalila clo na sušený kokos a sušené kokosové mléko ze Srí Lanky

Zdroj: [44]

59

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘ SKÁ PRÁCE Veronika Homolová

Recommend Documents