VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Rok: 2012 Šťastná Eva
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: MEZINÁRODNÍ OBCHOD
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VÝZNAM KÁVY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ
Autorka: Eva Šťastná Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc
Praha 2012
Prohlášení: Tímto prohlašuji, že jsem uvedenou bakalářskou práci vypracovala samostatně, pouze za použití uvedených zdrojů literatury.
V Praze dne...............
..................... Eva Šťastná
Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Miroslavě Zamykalové, CSc. za konzultace, cenné rady a čas strávený nad mou prací. Velké díky patří také mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................6 1
O kávě ..................................................................................................................8 1.1
Původ kávy ....................................................................................................8
1.1.1 Etiopie jako pravlast kávovníku................................................................9 1.1.2 Brazílie jako největší producent kávy ..................................................... 10 2
Druhy ................................................................................................................. 11 2.1
3
Arabica, Robusta ......................................................................................... 11
Zpracování aneb jakou cestou se káva dostane na náš stůl ................................... 14 3.1
Sklizeň......................................................................................................... 14
3.2
Úprava ......................................................................................................... 14
3.2.1 Suchá metoda ......................................................................................... 15 3.2.2 Mokrá metoda ........................................................................................ 15 3.3 4
Pražení......................................................................................................... 15
Uvedení na trh a organizace trhu ......................................................................... 17 4.1
Světová produkce kávy ................................................................................ 17
4.1.1 Dovoz kávy ............................................................................................ 19 4.1.2 Transport do odběratelských zemí .......................................................... 20
5
4.2
Největší spotřebitelé .................................................................................... 21
4.3
Vývoj světových cen kávy ...........................................................................22
Vývojové tendence a současné trendy ................................................................. 24 5.1
Organizace ................................................................................................... 24
5.1.1 Rainforest Alliance................................................................................. 24 5.1.2 SCAE ..................................................................................................... 25 5.1.3 ICO ........................................................................................................ 25 5.2
Kávové aukce .............................................................................................. 26
5.3
Cibetková káva (Kopi Luwak) ..................................................................... 27
5.4
Organická káva ............................................................................................ 27
FAIR TRADE ................................................................................................... 28 6
7
Fair Trade versus Fairtrade ................................................................................. 28 6.1
Výhody a nevýhody Fair Trade .................................................................... 29
6.2
Situace Fair Trade výrobků v ČR ................................................................. 30
První kavárny......................................................................................................31 7.1
8
Kavárny v ČR .............................................................................................. 31
Profil kavárny Korunní ....................................................................................... 33 8.1
Hypotézy ..................................................................................................... 33
8.2
Vyhodnocení hypotéz .................................................................................. 34
ZÁVĚR ............................................................................................................. 44 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................ 46 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK, OBRÁZKŮ V TEXTU A PŘÍLOH ................ 51 PŘÍLOHY ......................................................................................................... 52
ÚVOD Stejně jako obor, který studuji, mě rovněž velmi zaujal mezinárodní obchod s kávou. Nadchla mě možnost poznat podstatu této rostliny i z jiné stránky, než jak ji zná obyčejný spotřebitel. Tato práce se zabývá spotřebním chováním na trhu s kávou, který je velmi rozmanitý a plný překvapivých pravd. Cílem mé bakalářské práce je nastínit dějiny kávy, vyobrazit produkci a trh s kávou, přiblížit světový obchod s touto komoditou, znázornit její význam v mezinárodním obchodě a především popsat, co náš vztah ke kávě znamená pro miliony pěstitelů v rozvojových zemích. Celá problematika je rozdělena do dvou částí. První se zaměřuje na charakteristiku kávy, odkud pochází a jaké druhy káv rozeznáváme. V této teoretické části zmiňuji postupy, ze kterých je patrné, jak se samotná káva dostane od producentů přímo ke spotřebiteli. Především jsem se však soustředila na tržní podobu kávy. Pojednávám jak o světové produkci kávy, tak o transportu do odběratelských zemí či světové spotřebě. Dozvíme se zde o nejvýznamnějších producentech a exportérech kávy. Mou snahou je vyobrazit formování světových cen kávy a její provázanost s kávovými krizemi. V neposlední řadě uvádím trendy, zajímavosti a vývojové tendence, jakými jsou např. cibetková či organická káva. Seznámíme se blíže s organizacemi a certifikacemi, které jsou bezesporu jedním z největších trendů současnosti. V druhé části se soustředím na Fair Trade pojetí kávy. Popisuji první kavárny a kavárny v České republice. Následně jsem vytvořila profil kavárny Korunní na pražských Vinohradech. Cílem je doporučit této vybrané kavárně, působící na trhu, opatření na zlepšení současného stavu využívání marketingových nástrojů. Pro tyto účely byl proveden výzkum pomocí níže popsaných metod tak, aby byla analyzována informovanost a chování spotřebitelů na trhu s kávou.
6
Při výzkumu byla použita následující metodika zpracování: V teoretické části vztahující se k charakteristikám kávy a produkční oblasti jsem aplikovala teritoriální analýzu a využila jsem popisnou metodu. V praktické části byl proveden primární výzkum na základě dotazníkového šetření. Vzorek respondentů byl zde vybrán náhodným výběrem. Druhá metoda je také formou dotazníkového šetření. Na rozdíl od prvního dotazníku byl druhý ponechán po celý únor 2012 na vyplnění pouze zákazníkům pražské kavárny Korunní. V osmé kapitole jsou stanoveny hypotézy, ze kterých chci získat východisko pro výslednou strategii zlepšení. Poté byly zpracovány výsledky dotazníků, graficky znázorněny a potvrzeny nebo vyvráceny předem stanovené hypotézy. Výsledkem tohoto výzkumu je tedy nová navržená strategie pro kavárnu. Další metody vycházely z konzultací s odborníky, expertních pohovorů nebo byly vedeny řízené rozhovory s vedením kavárny. Pozorování mi pomohlo si uvědomit některá fakta, vycházela jsem však především ze statistických údajů. Dozvídáme se nejen zajímavosti ze světa kávy, ale i to, jaké místo káva v mezinárodním obchodě zaujímá, což je důvod pro výběr tohoto tématu. Téma jsem si také vybrala z důvodu možného přínosu pro kavárnu a především je pro mě velmi zajímavé být o krok blíže pomoci rozvojovým zemím.
7
1 O kávě Pro své blahodárné účinky je káva právem označována jako jeden z nejoblíbenějších nápojů a hned po ropě druhá nejobchodovanější surovina na světových burzách. Není tedy divu, že se ročně vypije okolo 400 mld. šálků. Ani ekonomická recese nás nepřinutí ke snížení konzumace. Na samotném začátku práce bych chtěla zmínit fakta o kávě, která tvoří podklad pro další zpracování. Prvním takovýmto faktem je, že kávovník řadíme mezi ovocné dřeviny, může býti keřem, ale také stromem, vše se odvíjí od jeho výšky. Kávovníky se rozmnožují semeny – kávovými zrníčky ze zralých plodů. Semena klíčí 3-4 týdny. Plod kávovníku obsahuje dvě oválná zelená zrna, obalená tuhou pergamenovou slupkou a nasládlou dutinou1. Tato zrna jsou otočená plochou stranou proti sobě. Každé kávové semeno je podélně rozděleno rýhou. Na první úrodu si pěstitel musí počkat 3-4 roky. Životnost kávovníku na plantážích je 25 až 50 let. Kávovník poznáme podle bílých květů jemně vonících podobně jako jasmín a podle tmavozelených lesklých listů. Z těchto květů vznikají za dobu 9-14 měsíců peckovice zvané kávové třešně 2. Běžně dostupná káva se zpravidla prodává ve směsích. U plantážní kávy se však nikdy nejedná o směsi. Nelze opomenout fakt, že káva je významným zdrojem příjmů pro mnohé země a má nepřehlédnutelný význam ve světové ekonomice. Káva se jako celosvětově rozšířený nápoj stala běžnou součástí výživy.
Původ kávy
1.1
Káva jako nápoj je známa více než tisíc let. První legenda pak pochází z roku 1671. V jedné z nejznámějších legend se mluví o pastevci, který na svém stádu koz pozoroval neobvyklou energii a plnost života. Pastevec Kaldi vypátral, že kozy ochutnaly plody kávovníku. Ze zvědavosti je okusil a i on na sobě pocítil nezvykle povzbuzující účinky.
1
PÖSSL, Martin. Káva jako životní styl. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 120 s. ISBN: 978-80-
247-2822-3. 2
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 13., 248 s. ISBN: 978-80-87049-
34-1.
8
S tajemstvím se svěřil opatu z blízkého kláštera, který se postaral o rozšíření kávového nápoje. Pominu však legendy, které nám nemohou dát 100% jistotu pravdivosti a zaměřím se spíše na fakta. Skutečnost, že káva pochází z Etiopie, je více než jistá. V 9. století se káva dostala s obchodními karavanami do Jemenu, přesněji do jemenského přístavu Adenu3, odsud se posléze káva přesunula do přístavu Mokka4. I přesto, že Arabové si své tajemství v podobě kávy velmi střežili, v roce 1616 se Holanďanům podařilo získat rostlinky kávovníku, a díky tomu opustila káva dlouhodobě uchovávaný monopol Arabského poloostrova. Ke konci 16. století se káva dostala také na Cejlon, Sumatru, Jávu a až poté do Evropy. Během doby se měnil způsob přípravy, káva plynule přecházela do velmi kultivované podoby. Do Jižní Ameriky se kávovník posléze dostal díky Francouzům. O rozšíření po Jižní a Střední Americe se zasloužili opět Holanďané.
1.1.1
Etiopie jako pravlast kávovníku
Již víme, že pravlastí kávovníku je africký kontinent, konkrétně Etiopie. Traduje se, že z Etiopie se káva rozšířila do celého světa a změnila jídelní návyky lidstva. Káva má v Etiopii dlouholetou tradici, spotřeba kávy je zde i ve zbytku kontinentu však spíše zanedbatelná. V celosvětovém měřítku je Etiopie významným producentem kávy a na africkém kontinentu hlavním pěstitelem kávy. Vyznačuje se vhodným podnebím i půdou pro pěstování. Jakostní kávy z Etiopie patří díky těmto podmínkám k nejlahodnějším a nejoblíbenějším. Příjmy z exportu kávy jsou podstatné. V současné době dosahují okolo 1/3 podílu na celkových exportních příjmech země5. Z charakteristik této země je patrné, že káva je zde pro mnohé velmi důležitý a jediný zdroj příjmů. Tabulka 1: Základní údaje o Etiopii
Rozloha (km2)
1 133 880
3
Aden je největší jemenský přístav
4
Mokka je přístavní město v Jemenu
5
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10247864775-kavovaspravedlnost/208452801380006/
9
Počet obyvatel (mil.)
84,98
Stav členství (ICO)
Vyvážející člen
Producent typu
Arabica
Sklizeň
Září, říjen, listopad, prosinec
Produkce r. 2011
9,8 mil. pytlů6
Spotřeba/obyv. r. 2010
2,3 kg
Zdroj: Vlastní zpracování dostupné z http://www.ico.org/countries/ethiopia.pdf
1.1.2
Brazílie jako největší producent kávy
Když slyším pojem gigant kávového světa, vybaví se nejen mně Brazílie. V lednu tohoto roku došlo k poklesu exportu z Brazílie, tlačí tedy cenu kávy nahoru. Meziroční pokles činí 25 % na 1,95 milionů pytlů 7. Úbytky rostliny můžeme pozorovat kvůli mrazům, které jsou pro Brazílii typické. Červen, červenec a srpen jsou nejchladnější části roku. Protože se mráz vyskytuje spíše na jihu kontinentu, producenti se zákonitě snaží přesouvat blíže k severu. Tabulka 2: Základní údaje o Brazílii
Rozloha (km2)
8 514 879
Počet obyvatel (mil.)
195,42
Stav členství (ICO)
Vyvážející člen
Producent typu
Arabica, Robusta
Sklizeň
Březen, duben
Produkce r. 2011
43,5 mil. pytlů
Spotřeba/obyv. r. 2010
5,87
Zdroj: Vlastní zpracování dostupné z http://www.ico.org/countries/brazil.pdf
6
1 žok (pytel) = 60 kg kávy
7
http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/94845-pokles-exportu-z-brazilie-tlaci-cenu-kavy-nahor/
10
2 Druhy Z 60 druhů kávy, které jsou nám známy, se jen tři druhy pěstují extenzivně: káva Arabica, káva Conephora, velmi známá jako Robusta, a káva Liberica. Dále následuje méně známá Excelsa. Nejvýznamnější v produkci je káva Arabica a Robusta, proto se ve své práci dále soustředím pouze na tyto dva druhy. Běžně zakoupená káva je druhu Robusta. Druhy kávy se poté dělí na jednotlivé odrůdy, které většinou dostávají jméno podle plantáže a oblasti, kde je farmáři vypěstovali8.
2.1
Arabica, Robusta Druhy kávy a jejich odrůdy společně se zeměpisnou délkou a šířkou, podnebím
a půdou ovlivňují různé chuťové profily kávy. Na její kvalitu má dále vliv i způsob zpracování a péče zemědělců. Pro lepší přehled jsem vytvořila tabulku s charakteristikami těchto dvou druhů a méně známého druhu Liberica. Poptávka po této kávě je, pro její velmi specifickou chuť, velmi malá, proto se i v tabulce její charakteristika vyskytuje méně. Obrázek 1: Mapa produkce kávy
Zdroj: http://www.kava-online.cz/oblasti-pestovani-kavy/svetova-produkce-kavy/
Vysvětlivky: r = Robusta, a = Arabica, m= obě odrůdy
8
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 15., 248 s. ISBN: 978-80-87049-
34-1.
11
Tabulka 3: Charakteristiky druhů Arabica, Robusta, Liberica
Arabica
Robusta
Název Země původu
coffea arabica Etiopie
coffea conephora centrální Afrika
Pěstování
Jižní Amerika (Kolumbie) Střední Amerika (Kostarika, Guatemala), Jáva, Sumatra východní Afrika Austrálie 1753 75 %
Asie (Vietnam) Afrika (Etiopie) Jižní Amerika (Brazílie) Indonésie
vyšší kvalita obsah kofeinu 1-1,75 % delikátní chuť a vůně, jemnější, mírně kyselá, aromatická, méně ostrá, není nahořklá 600-2000 m n.m. (sopečná půda, lesní forma, hornaté oblasti) 1500-2000 mm zrna větší, plošší, protáhlejší rýha uprostřed zrna zakřivená Sytá, jemně zelená barva tmavozelené
nižší kvalita 2x více, 2-4, 5 % chuťově zemitá a silná, drsnější, nahořklá
Definována roku Světová produkce Kvalita Kofein Chuť
Nadmořská výška Optimální srážky Zrna, rýha
Barva zrna Listy
Cena Náročnost
citlivá na teplotu během pražení mokrá metoda - proces fermentace 2-4x ročně 25 let (první plody po 6 letech) vyšší cena náročná na pěstování
Náchylnost
náchylná na parazity
Citlivost Metoda sběru Sklizeň Plodnost
1895 20 %
Liberica Malajsie, západní Afrika
5 % (+ ostatní), velmi nízká průměrná kvalita silná, hořká a trpká chuť
200-600 m n.m.
2000-3000 mm zrna menší, velká kávová výraznější, vypouklé, zrna zaoblenější tvar rýha rovná bledě zelená, nahnědlá, našedlá zrna tužší, mírně vlnité, kuželovité eliptické, jasně zelené, délka až 30 cm suchá metoda
plody po 2 letech nižší cena nenáročná na pěstování odolnější proti škůdcům 12
Arabica Výnosnost Optimální teplota Směsi Výška Doba zrání Kořenový systém Kvetení Výnos z 1 kávovníku Genetický rozdíl Esenciální olej Cukry
nižší výnosy 15-24 °C ve směsi s Robustou je snížena kvalita 3-8 m čas zrání květu do zralé třešně: 9 měsíců kvete a zraje současně hluboký po dešti 400-2000 g 44 chromozómů 18 % 8%
Robusta
Liberica
vyšší výnosy 24-29 °C používaná často ve směsích 8-13 m 10-11 měsíců
velké výnosy
nejvyšší, až 18 m
mělký nepravidelné 600-2200 g 22 chromozómů 8-9 % 5%
Zdroj: Vlastní zpracování dostupné z viz použitá literatura Obrázek 2: Káva Arabica a Robusta
Zdroj: http://www.roasterproject.com/2010/01/the-r-word/
13
3 Zpracování aneb jakou cestou se káva dostane na náš stůl Než uvidíme kávu tak, jak ji známe, projde mnoha procedurami. Dlouhá cesta kávy začíná na zelené plantáži. Potrvá jí více než jeden rok, než se dostane do našeho šálku. Nejprve se pochopitelně káva sklidí, poté upraví a upraží. Sklízet se může ručně nebo za pomocí strojů. Aby byla káva připravena k putování do pražíren či na burzu, využívá se buď suché, nebo mokré metody, které v této kapitole popíši. Před exportem se ze zrnek ještě odstraňuje pergamenová slupka. Káva se loupe, popřípadě dolešťuje. Po těchto procedurách je připravena k uvedení na světový trh. Převáží se v jutových pytlích tzv. žocích, přičemž 1 žok pojme až 60 kg kávy.
Sklizeň
3.1
Sběr tvoří největší část z výsledné ceny. Ačkoliv je z důvodu redukce nákladů častější metodou sklizně ruční česání, nasazují se také česací stroje. Tuto metodu sklizně však podmínky dovolí prakticky jen na větších kávových plantážích v Brazílii. V Brazílii se sklízí převážně v jarních měsících, zatímco v oblasti Střední Ameriky a Etiopie se sklízí káva od září do konce roku. V oblastech kolem rovníku, v Kolumbii nebo v africké Ugandě se káva většinou sklízí po celý rok díky stabilnímu klimatu. Sklizeň trvá okolo 6-8 týdnů.
Úprava
3.2
Nyní, když máme kávové bobule sklizené, bude třeba je patřičně upravit. Existují dva způsoby zpracování – tzv. suchá a mokrá metoda9. Můžeme se setkat i s označením polopromývaná metoda, která je – jak už název napovídá kombinací uvedených metod.
9
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 33., 248 s. ISBN: 978-80-87049-
34-1.
14
3.2.1
Suchá metoda
Tento druh úprav je méně nákladný, méně náročný na práci a používá se především pro kávu chudší kvality. Setkáme se s ním v Brazílii a západní Africe. Sklizené plody se rovnoměrně rozprostřou zhruba na tři týdny na betonové nebo kamenné podlahy a suší se na slunci, až je možné z nich pomocí loupacího stroje vyloupnout čistá zrna. Zemědělci musejí plody pravidelně obracet, prohrabávat a na noc přikrýt pro případ vlhkosti. Po usušení dochází k loupání slupek a zhruba měsíčnímu odpočinku zrnek před náročným putováním do celého světa.
3.2.2
Mokrá metoda
Použitím mokré metody se sáhne hlouběji do kapsy, zato se dokonaleji oddělí nezralá a poškozená zrna. To nám napovídá, že ač jde o náročnější způsob, zachová se při něm pravá kvalita zrn. Nejprve jsou třešinky promývány vodou v nádržích a přitom se oddělují nedozrálé plody od zralých. Po selekci se odstraňuje vrchní slupka a část dužiny. V kvasných nádržích následně probíhá tzv. proces fermentace10. Po procesu se zrnka asi 14 dní suší. Největší část vysoce kvalitních druhů kávy se zpracovává touto metodou v Guatemale, Costa Rice, Kolumbii, Mexiku, Keni a Tanzanii.
Pražení
3.3
Složité chemické procesy, které při pražení probíhají, z kávy dělají specifický a námi oblíbený nápoj. Pražení kávy obvykle probíhá ve spotřebitelské zemi, jelikož má upražená káva pouze omezenou trvanlivost. V tomto procesu káva prochází několika fázemi, přičemž v první fázi se zelené fazolky pomalu suší, aby chytly žlutou barvu. Zlomovou teplotou je 205 °C, při níž dochází k pyrolýze11. Při pyrolýze slyšíme praskající zvuk vypařující se vody,
10
Fermentace = proces, při němž enzymy uvolňují zbývající lepkavou vrstvu, pokrývající
pergamenovou slupku. Délka trvání dosahuje až 36 hodin. VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 36., 248 s. ISBN: 978-80-87049-34-1. 11
Pyrolýza = tepelný rozklad cukrů, při kterém dochází k degradaci tuků a karbohydrátů v kávovém
zrnu a vytváří se delikátní oleje a uvolňují se plynné látky.
15
kofeinu a rozpínajícího se zrna, který je nazván crack. Při takovémto zahřátí zrna mění velikost, hmotnost i barvu. Zrnko se znatelně zvětší. Barva přechází postupně od světle a středně hnědé až po tmavě hnědou a proces trvá nejdéle 25 minut. V konečné fázi dochází k úbytku cca 15-20 % hmotnosti, pozorujeme však až 40% nárůst objemu. Čím je káva více upražena, tím více zaniká její charakter a kvalita. Výslednou chuť kávy ovlivňuje teplota, přísun vzduchu, rychlost pohybu bubnu v pražičce a doba pražení12. Zrna putují z pražičky přímo do chladiče, kde se zrnka promíchávají a chladí. Při tomto procesu zrnka krásně voní. Po upražení, kdy už kvalitu kávy nemůžeme vylepšit, ale rozhodně z ní můžeme vytěžit maximum, putuje káva do našeho šálku.
12
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 52., 248 s. ISBN: 978-80-
87049-34-1.
16
4 Uvedení na trh a organizace trhu Předchozí kapitoly nás dovedly ke čtvrté, která pojednává o tom, co se s kávou děje za hranicemi. Stejně tak jako na světovém trhu, tak i ve světě obchodu s kávou převážně hovoříme o převisu nabídky nad poptávkou. V kratším období lze však hovořit i o převisu poptávky nad nabídkou a to díky obdobím sucha či mrazu. Prudký vzestup cen kávy je tedy logickou součástí těchto období. Další útlum způsobily válečné konflikty. Agentura Bloomberg uvedla, že v sezoně 2011/2012 bude poptávka po kávě Arabica převyšovat nabídku o 7 milionů pytlů 13.
Světová produkce kávy
4.1
Největším tahounem ve světové produkci kávy je Brazílie, která se v roce 2011 dostala na 43,5 milionů pytlů. Tato země vyprodukuje 1/3 světové nabídky. Hned po Brazílii následuje svou výší produkce Vietnam, Etiopie, Indonésie a Kolumbie. Kolumbie si v minulém tisíciletí držela druhou pozici, byla však předstižena zmíněnými státy. Díky vládním investicím a půjčkám Světové banky se Vietnam dostal až na druhé místo ve světové produkci kávy. Náhlý průnik Vietnamu a zrušení mezinárodních kvót14 způsobili přesycenost trhu. Z následující tabulky je dále patrný růst významu Etiopie. Rokem 2011 předčila Indonésii a Kolumbii. Etiopie vyprodukuje 7,4 % světové produkce. Hlavní oblasti pěstování kávovníků jsou tedy Jižní Amerika a východní Afrika. Káva se pěstuje asi v 70 různých zemích světa především v oblasti v pásu mezi obratníkem Raka a Kozoroha. Celková produkce v současnosti činí 132,4 milionů žoků. Odhad celkové produkce pro rok sklizně 2011/2012 dosahuje výše 128,5 milionů pytlů, což je 4,3% pád oproti předcházejícímu roku. Brazílie je vůdcem nejen v produkci, ale v letošním roce vyniká i v konzumaci. Z předpovědi pro rok 2012/2013 vyplývá, že bude v Brazílii sklizeno až 50,6 milionů pytlů.
13
http://www.boyds.com/news/coffee-prices-remain-firm-arabica-demand-forecasted-to-exceed-supply/
14
Více v kapitole 5.1.3.
17
Tabulka 4: Celková produkce vyvážejících zemí (v mil. pytlů) 2007
2008
2009
2010
2011
Svět celkem
116,7
128,3
122,9
134,2
128,5
Brazílie
36,1
45,9
39,5
48,1
43,5
Vietnam
16,5
18,5
18,2
19,5
18,5
Etiopie
5,9
4,9
6,9
7,5
9,8
Indonésie
4,5
9,6
11,4
9,1
8,8
Kolumbie
12,5
8,7
8,1
8,5
8,5
Zdroj: http://www.ico.org/prices/po.htm Graf 1: Podíl na celkové produkci kontinentů v roce 2011/2012
Zdroj: http://dev.ico.org/documents/cmr-0212-e.pdf Graf udává podíl světové produkce podle krajů. S výjimkou Afriky, u které se očekává 10% nárůst z 16,2 na 17,8 milionů pytlů, se v ostatních oblastech podíl snížil. Pokles je způsoben v důsledku silných dešťů ve Vietnamu či Indii. V Americe pozorujeme pokles také kvůli překročení srážek a dále kvůli výskytu chorob a škůdců kávy.
18
4.1.1
Dovoz kávy
Při importu kávy probíhá kontrola kvality po dlouhé cestě na lodi. Nejvýznamnějšími importéry v rámci EU jsou Německo a Itálie. Po Itálii následuje Francie, Belgie, Španělsko. Mimo EU je významným dovozcem USA, Japonsko, Švýcarsko. Pro zajímavost uvádím i stav České republiky, která není z hlediska světového významným importérem kávy. Průměrný celosvětový roční import mezi léty 1998-2000 činil 90 milionů pytlů. V roce 2010 činil dle odhadů 92 milionů pytlů. Do Evropy se v tomtéž roce dovezlo na 49 milionů pytlů15. Do USA míří až ¼ celosvětové produkce, následuje Německo, které v listopadu 2011 dovezlo 1 639 048 pytlů, dále Itálie a Francie. Importy do těchto zemí tvoří především Arabica. Tabulka 5: Importy (v 60 kg pytlích) za listopad 2010
2011
Svět celkem
9 044 067
9 028 306
EU
6 011 545
5 967 397
Německo
1 731 443
1 639 048
Itálie
771 589
774 228
Francie
590 521
605 998
Česká republika
96 526
86 835
Malta
1500
1664
USA
2 148 541
2 230 516
Japonsko
537 659
466 049
Švýcarsko
195 592
225 500
Zdroj: http://www.ico.org/prices/m4.htm
15
http://www.fao.org/docrep/006/y5143e/y5143e0v.htm
19
4.1.2
Transport do odběratelských zemí
Ročně se do celého světa exportuje pomocí automobilů, letadel nebo nejčastěji využívané lodní dopravy 5-6 milionů tun zelené kávy16. Kapacita kontejnerů je uzpůsobena až pro 250 žoků. S transportem jsou spojeny obtíže, kupříkladu mohou kávu během převozu napadnout škůdci nebo hrozí poškození vlhkem či plísní. Může se stát, že zrna čekají nějaký čas v přístavech na kontroly nebo proclení. Odběry káv uskutečňují buď přímo pražírny, nebo káva putuje na kávovou burzu, o které pojednávám více v páté kapitole této práce. Největším exportérem je přirozeně Brazílie. Stále silnějším konkurentem se stává Vietnam a následuje Kolumbie, Honduras a Indonésie. Světový export kávy činil za rok 2010/2011 33,6 milionů pytlů a celkový součet za kávový rok 2011/2012 (říjen-leden) činí 32,6 milionů pytlů. Mezi obdobími 2010/2011 a 2011/2012 je patrný pokles o 3 %17. Tabulka 6: Exporty (v 60 kg pytlích) za leden 2011
2012
Svět celkem
8 869 640
7 987 127
Brazílie
2 795 551
2 060 933
Vietnam
1 700 000
2 000 000
Kolumbie
847 817
541 582
Honduras
540 314
504 745
Indonésie
434 710
500 000
Zdroj: http://www.ico.org/prices/m1.htm
Svou výší exportu následuje po Indonésii Indie a Guatemala. Etiopie vyvezla 99 898 pytlů za leden 2012.
16
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str. 45., 248 s. ISBN: 978-80-
87049-34-1. 17
http://dev.ico.org/documents/cmr-0212-e.pdf
20
Největší spotřebitelé
4.2
Míra konzumace i způsob přípravy kávy se liší. Není pochyb o tom, že v každé zemi se vypije nemalé množství. Mezi největší konzumenty rozpustné kávy patří tradičně obyvatelé skandinávských, resp. severských zemí. Zde je velmi oblíbená metoda french press18 či jiné filtrované metody. V Německu je více oblíbená překapávaná káva a v Itálii spíše silné espresso. Kávová kultura v Itálii je velmi rozvinutá, ročně Italové vypijí 33 miliard šálků kávy. Co se České republiky týče, je spotřeba kávy oproti západoevropským zemím zanedbatelná a podprůměrná. Pokud se zaměřím na jednotlivce, spotřeba kávy v Evropě činí v průměru cca 7 kg/os/rok19. Brazílie předběhla USA, které bylo na první příčce ve světové spotřebě kávy. Průměrný Brazilec vypije 1 kávu denně. Ve Spojených státech amerických činí spotřeba 4,2 kg/os/rok, zatímco v Brazílii 5,6 kg/os/rok. Na průměrného Čecha vychází 4 kg kávy ročně. Tabulka 7: Spotřeba kávy na osobu v kg za rok 2011 Svět celkem
1,3
Finsko
12
Norsko
9,9
Island
9
Dánsko
8,7
Nizozemsko
8,4
Brazílie
5,6
USA
4,2
Česká republika
4
Skandinávie
1,3
Zdroj: http://www.geekosystem.com/coffee-consumption-worldwide-map/
Viz Tabulka 8: Světová spotřeba v příloze.
18
Přístroj určený k jednoduchému způsobu přípravy kávy.
19
Ve stavu zelených kávových bobů, kde 1,19 kg zelených kávových bobů = 1 kg pražené kávy. http://jaknakavu.eu/o-kave/aktualni-celosvetova-rocni-spotreba-kavy-na-jednoho-obyvatele/
21
Asijské země se stávají čím dál tím větším tahounem nejen v poptávce po kávě. Především Čína a Indie stále nabývá na významu. Světová poptávka zůstává i přes hospodářskou nestabilitu pružná a spotřeba se ukazuje spíše dynamická se silným potenciálem k růstu. Světová spotřeba v roce 2010 dosáhla 135 milionů pytlů, což znamená růst o 2,4 % oproti předchozímu roku. Odhad do roku 2020 říká, že by se mělo spotřebovávat více než 160 milionů žoků. Výhled do budoucna je spíše pozitivní, globální spotřeba kávy roste.
Vývoj světových cen kávy
4.3
Znakem ve vývoji světových cen kávy je již od pohledu na graf velká volatilita, kterou nedokázaly mírnit ani Mezinárodní smlouvy. Důvodem pro tuto fluktuaci jsou výkyvy v nabídce a také spekulační vlivy. Zvýšení cen nastalo především v letech 1954, 1977, 1986, 1994, 1997 a to kvůli mrazům či suchu v Brazílii. Rok 1989 byl ve znamení konce regulací ustanovených Mezinárodními
dohodami,
zrušení
kvótního
systému.
Nastalo
tedy
spotřebitelské snížení cen. Opětovné zvýšení cen nastalo od roku 1994 v důsledku prudkých mrazů. Roku 2001 nastal hluboký propad cen kávy. Příjmová minima jednotlivých pěstitelů je přiměla přestoupit např. k pěstování koky. Výroba drog začala být výhodnějším businessem. Rok 2008 a s ním související komoditní krize dovedla ceny kávy na maxima. Během komoditního boomu vzrostly ceny zemědělských výrobků 20. Od poloviny roku 2010 sledujeme prudký nárůst cen o 80 %. Dramatický pokles kávy v průběhu roku 2011 a 2012, ba přímo propad, nastal díky tomu, že zásoby kávy převyšují poptávku. Dostavily se obavy z obtíží eurozóny. Ve světovém měřítku pozorujeme spíše cenový růst kávy již od roku 2000. V únoru 2011 stoupla cena až na 2,7840 dolaru za libru 21, v přepočtu asi 50 Kč. Aktuálně pozorujeme mírný pokles ze 189,9 US cents/lb za leden 2012 na aktuálních 182,29 US cents/lb za únor 2012. Tato únorová cena zároveň označuje nejnižší úroveň za posledních 15 měsíců.
20
KALÍNSKÁ, Emilie a kolektiv. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha 2010: Grada. 232 s. ISBN 978-80-247-3396-8. 21
1 US Dollar = 100 cents, 1 US Dollar = 18,75 CZK, 1 libra = 0,453 kg
22
Výhodou v systému Fair Trade, kterému je věnována celá druhá část, je fakt, že cena kávy je vyhlášena pro každý rok. Přičemž po celý rok je tato cena pevně dodržována. Graf 2: Měsíční ceny futures kávy
Zdroj: http://www.boyds.com/news/coffee-prices-remain-firm-arabica-demand-forecasted-toexceed-supply/
23
5 Vývojové tendence a současné trendy V páté kapitole se dozvíme nejen o současných trendech, ale také o organizacích. K bližšímu popisu jsem si vybrala nejvýznamnější organizace: Rainforest Alliance, organizaci Speciality Coffee Association of Europe (dále SCAE) a Mezinárodní organizaci kávy (dále ICO)22, která sdružuje dovozce a vývozce. Dalším druhem jsou certifikáty Fair Trade, které popíši v šesté kapitole23. Rozlišujeme však mnoho dalších certifikací a to např. Organic, Smithsonian Bird Friendly®, Utz Kapeh nebo Common Code for the Coffee Community. Podíváme se také na spekulaci s kávou, s čímž souvisí kávové aukce. A v závěru této kapitoly popisuji zajímavosti v podobě cibetkové či organické kávy.
5.1
Organizace Spotřebitelé prokazují rostoucí zájem o různé druhy certifikátů, které jsou vydávané
organizacemi. Takovýto mocný nástroj totiž poskytuje větší šanci na odbyt v dnešní době přesyceného trhu. Dle mého posouzení jsou certifikace v některých případech pořizovány spíše kvůli dobré pověsti. Ve světě kávy vlastně neexistuje jednotný názor na certifikace. Pro některé znamená záruku kvality, pro jiné pouze odčerpávání peněz farmářů netransparentním organizacím. Domnívám se, že certifikace více než o kvalitě vypovídají spíše o ekonomické transparentnosti a etice.
5.1.1
Rainforest Alliance
Volbou Rainforest Alliance CERTIFIED™ se usiluje o zachování biologické rozmanitosti v produkčních oblastech. Logo zelené žáby je uznáváno po celém světě jako symbol udržitelnosti. Rainforest Alliance je nezávislá organizace, která patří k předním světovým ekologickým sdružením. Dává nám záruku, že káva pochází z plantáží farem, které
22
ICO (International Coffee Organization)
23
http://www.rozvojovka.cz/fair-trade-v-praxi-pripadova-studie-producentu-kavy-zapojenych-do-fairtrade-v-kolumbii_200_40.htm
24
jsou řízeny s ohledem na životní prostředí, respektují udržitelné zemědělství a zaručují dobré podmínky.
5.1.2
SCAE
Pro výběrovou kávu existuje speciální označení, Cup of excellence. Musí splňovat řadu důležitých kritérií, jako např. místo, kde se káva vypěstuje, způsob sběru. SCAE je první organizací, která je podporována zastřešující organizací ICO. Byla založena roku 1998 v Londýně. Účastní se členové z více než 70 zemí, mezi kterými je i Česká republika. Spolu s Americkým sdružením SCAA24 zastupují sektor organizace kávy. Disponují rozvíjejícím se vzdělávacím programem s praktickým zaměřením na všechny aspekty sektoru specialit v kávě. Členové dostávají speciální nabídky na materiál a vzdělávací pomůcky. Česká sekce je její součástí a její činnost zastřešuje občanské sdružení.
5.1.3
ICO
ICO je hlavní mezinárodní organizace pro kávu, která byla založena pod záštitou Organizace spojených národů roku 1963 v Londýně. Zajistit rovnováhu na světovém trhu s kávou a dosáhnout trvale udržitelného rozvoje si ICO stanovuje jako hlavní cíl. Jako další cíl považuje snahu zvýšit poptávku po kávě v nových ekonomikách a zajišťovat konkurenceschopnost. Spravuje Mezinárodní dohodu o kávě25. První Mezinárodní dohoda o kávě vstoupila v platnost v roce 1962 (další 1968, 1976, 1983, 1994, 2001). Poslední dohoda vstoupila v platnost dne 2. února 2011. Mezinárodní dohody z roku 1962 a 1968 se týkaly ustanovení pro uplatňování systému kvót, tedy omezení dodávek kávy. Významně přispěly k posílení ekonomik. Následné zhroucení kvót roku 1973 nebylo velkým překvapením, ICO byla nucena přistoupit ke změně nástroje. Rok 1975 byl ve znamení silného mrazu v Brazílii a následného prudkého zvýšení cen. Dohodou z roku 1976 došlo tedy k posílení a zlepšování fungování v rámci pozastavení kvót, pokud byly ceny příliš vysoké. Rázem se vytvořil systém nárazníkových zásob. Jelikož kávu lze skladovat až tři roky, vymyslel se způsob, jak ceny kávy dokonale regulovat. Při nízkých cenách na trhu se zásoby
24
Speciality Coffee Association of America
25
ICA (International Coffee Agreement)
25
budou zadržovat a tím ceny rázem vyletí nahoru. V opačném případě by se tyto zásoby pustily zpět na trh a ceny by se tím snížily. V praxi to však spíše vypadalo tak, že mnohé producentské země tyto zásoby místo zadržení prodávaly spotřebitelským nečlenským zemím. Dohoda z roku 1983 se týkala pozastavení kvót při prudkém zvýšení cen a při snížení byly následně zavedeny. Cíl těchto dohod je zřejmý, snaží se dosáhnout dlouhodobě vyvážený poměr mezi nabídkou a poptávkou. USA pro nesouhlas s obsahem dohod roku 1989 vystoupilo z organizace. Tento krok vedl k tomu, že systém kvót přestal mít smysl. V dnešní době stále platí udržování stability trhu, avšak ICO ustoupila od regulačních mechanismů.
Kávové aukce
5.2
Okruh zboží, se kterým se v současné době na burzách ve světě obchoduje, zahrnuje historicky tradiční výrobky agrárního charakteru, mezi které patří i káva. Největší hráči kávové burzy26 ovládají až 80 % obchodu a nakupují hlavně pro svojí distribuční síť. Menší firmy nakupují u obchodníků - makléřů, kteří sídlí většinou v přístavech. Rozlišujeme dva trhy kávy: cash market (hotovostní) a tzv. futures market (termínovaný). V prvním případě je to cena, kterou zaplatíme za kávu ještě dnes a v případě futures market ji určujeme pouze pro budoucí dodávky. Futures kontrakty na kávu Arabica jsou obchodovány na Newyorské komoditní burze. Na kávu Robusta pak na Londýnské i Newyorské burze. Necelý půl kilogram kávy Arabica stál na burze v létě 2010 1,37 dolaru, zatímco o rok později už 2,65 dolaru27. V letošní sezoně se očekává bohatá úroda, především kávy Robusta. Výsledkem bude pád cen na burze a snížení nákladů pro firmy přičemž největší podíl na trhu si drží švýcarská firma Nestlé. Na cenu také tlačí obava z ekonomického zpomalení v Evropě. Pokles spotřeby je jasnou součástí. Dalším trendem je to, že káva se postupně stává terčem spekulací, jedním z důvodů je rapidní nárůst poptávky na rozvíjejících se trzích. Brazílie je vzorovým příkladem tohoto trendu.
26
Jsou 4: Procter and Gamble, Philip Morris, Sara Lee a Nestlé
27
http://ekonomika.idnes.cz/potraviny-zdrazuji-kava-stoji-dvojnasobek-cheeseburgery-25-korun-p9c/ekonomika.aspx?c=A110613_210714_domaci_brm
26
Cibetková káva (Kopi Luwak)
5.3
Káva Kopi Luwak je nejdražší na světě, ojediněle označovaná jako vietnamská káva lasičková. Cena se pohybuje nad hranicí 1000 dolarů za kilogram kávy28. Protože mi cibetková káva přijde jako originální, ač trochu netradiční trend, chtěla jsem se dozvědět více. Káva pochází z Indonésie a je sbírána na Sumatře v džungli, kde žijí cibetky, malé kočkovité šelmy, které se mimo jiné živí kávovými třešněmi. Kávové boby projdou jejím trávicím ústrojím. Sběrači na kávové plantáži z oblastí ostrovů Sumatry a Jávy 29 pátrají po trusu cibetky a vybírají plody kávovníku. Má nenapodobitelnou chuť, a proto je její cena natolik vysoká. Za jeden rok se vyrobí pouze 200-500 kilogramů. Ze sledovaných záznamů jsem vypozorovala spíše nadšení a pochvaly pro tuto pochutinu. Dle expertních pohovorů jsem se však dozvěděla, že tato káva nemůže zde v České republice být pravá, jelikož je velmi citlivá a náročná na převoz a čerstvé dodání.
Organická káva
5.4
Takto značená káva musí splňovat určité náležitosti. První z nich určuje, že káva je pěstována na farmě, která po dobu min. 3 let nepoužívá pesticidy a jiné chemické látky. Organická káva musí být pěstována izolovaně od ostatních tradičních druhů a neměla by se porušovat kvalita půdy erozí. Poslední, avšak velmi podstatnou náležitostí je fakt, že pod označením „bio produkt“ se v ČR smí prodávat pouze káva upražená v certifikované pražírně. Bio káva je často produktem Fair Trade, není to však vždy podmínkou. S organickou kávou velmi úzce souvisí pojem shade grown30. Hlavním znakem je šetrnost k vegetaci a ke zvířatům. Certifikaci shade grown uděluje mimo jiné i organizace Rainforest Alliance.
28
V přepočtu přibližně 17 000 Kč. VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. Str.
23., 248 s. ISBN: 978-80-87049-34-1. 29
Součásti Indonésie
30
Shade grown značí kávu, jež byla pěstována ve stínu stromů.
27
FAIR TRADE Ke kávě v dnešní době už jednoduše tento pojem patří, byla by tedy chyba ho opomenout. Především bych chtěla podotknout dva existující rozdíly v názvosloví, jimiž jsou Fairtrade a Fair Trade. Tyto aktivity se odehrávají v odlišných rovinách. Část Fair Trade pojednává nejprve o kavárnách ve světě a poté o jedné konkrétní kavárně - Korunní.
6 Fair Trade versus Fairtrade World Fair Trade Organization 31 – dříve International Fair Trade Organisation (IFAT) je mezinárodní systém Fair Trade zahrnující 300 členských organizací v 70 zemích světa. Tzv. spravedlivý obchod se aktivně angažuje o podporu výrobců z rozvojových zemí a garantuje výrobcům a pěstitelům dlouhodobé smlouvy. Hnutí Fair Trade se hlásí k deseti obecným principům, které Fair Trade odlišují od konvenčního mezinárodního obchodu32. Viz Box 1: Mezinárodní standardy pro Fair Trade organizaci v příloze. Fairtrade - mezinárodní certifikační značku získá družstvo, které splňuje standardy vydané FLO33. Tento koncept, fungující od roku 1960, slouží jako komunikační nástroj mezi fairtradovými producenty a spotřebiteli. První káva s touto certifikací se objevila v roce 1989 v Nizozemsku34. V Kolumbii je certifikováno přes dvacet Fair Trade družstev. Zjednodušeně řečeno Fair Trade je organizace a Fairtrade ochranná certifikační známka. Mezi pojmy je však jasná souvislost, certifikace zajišťuje, že produkční řetězec respektuje Fair Trade standardy.
31
Světová Fair Trade organizace (WFTO)
32
http://www.fairtrade-asociace.cz/#!co-je-fair-trade/fair-trade/wfto
33
FLO (Fairtrade Labelling Organization), nevládní mezinárodní organizace vydávající certifikát Fair
Trade 34
pod značkou Max Havelaar
28
Výhody a nevýhody Fair Trade
6.1
Káva je ze sortimentu spravedlivého obchodu nejvýznamnější komoditou. Jak už bylo zmíněno, většina Fair Trade výrobků jsou bio, není to však pravidlem. Lidé se mylně domnívají, že tato káva je zdravější či chutnější. Dle řízeného rozhovoru s odborníkem na kávu Danielem Kolským a autorky tohoto textu označuje Fair Trade káva spíše fakt, že se káva ke spotřebiteli dostává s jasným původem, dalo by se říci, že je káva společensky odpovědná35. Spotřebitel touto cestou tedy podporuje zvolený způsob pěstování kávy. Pro přehled jsem sestavila tabulku výhod a nevýhod Fair Trade. Tabulka 8: Výhody a nevýhody Fair Trade Výhody Spravedlivá cena
Nevýhody
Rozvoj pěstitelských oblastí Udržitelný rozvoj
Vyšší ceny za kávu (díky různým certifikacím) pomůžou farmářům zlepšit jejich ekonomickou situaci pouze přechodně Nejde o globální řešení, jehož by se mohli účastnit všichni Jednorázové finanční výdaje - zavedení poplatku Nákladná administrativa
Káva s jasným původem
Trh s Fair Trade kávou je přesycen
Ekologicky šetrnější
Vysoká cena certifikací
Klade důraz na podporu znevýhodněných skupin
Rozdíl mezi konvenční a získanou cenou je stále
Přímý obchod (bez prostředníka)
menší Doplňkové prémie
36
Větší jistota odbytu a stabilita Zdroj: Vlastní zpracování dostupné z: http://www.fortezza-cafe.com/index.php?id=6.
Pro farmáře vyvstává taková výhoda, že získají nejen spravedlivou, lepší cenu, ale také garance v případě neúrody. Díky přímému obchodu, tedy bez pomoci prostředníka, jsou zaručeny vyšší nákupní ceny kávy a tím pádem zlepšení ekonomické situace na farmách. Další výhoda spočívá v rozvoji pěstitelských oblastí, především zlepšení kvality práce 35
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10247864775-kavova-spravedlnost/208452801380006/
36
Sociální prémie putuje do společného fondu. Aktuálně činí 1,10 dolaru za libru. Další prémie je poskytována za ekologické zemědělství, nyní ve výši 0,20 dolaru.
29
na farmě formou školení, technologie, certifikace apod. Udržitelný rozvoj přispívá k ochraně životního prostředí a zdraví farmářů. Navíc doplňkové prémie umožňují výstavbu škol či vybudování nemocničních zařízení. Nelze opomenout důraz na znevýhodněné skupiny. Jelikož se výroba uskutečňuje v souladu s konvencemi Mezinárodní organizace práce (ILO), chrání děti před nucenou prací. Pro nás spotřebitele je jasnou výhodou ekologická šetrnost, díky které je káva kvalitní a navíc pijeme kávu, o níž víme, odkud pochází. Největší nevýhodu spatřuji v tom, že vyšší cena za kávu způsobuje spíše přechodné zlepšení ekonomické situace. Díky vzrůstající poptávce se trh během krátké doby rozšíří a prémiové ceny placené farmářům zákonitě klesnou. Farmy jsou pak nuceny zvýšit produkci. Nevýhodou tedy není jen vysoká cena certifikací, ale také to, že férová cena garantovaná tímto systémem, je příliš nízká. Pozoruji však mnoho jiných nevýhod, kterými jsou nákladná administrativa a fakt, že trh s Fair Trade kávou je přesycen.
Situace Fair Trade výrobků v ČR
6.2
V České republice roste povědomí o výrobcích Fair Trade pozvolným tempem, obecně je zde však stále velmi nízké. Výrobky mám na mysli nejen kávu, banány, třtinový cukr, ale také rukodělné výrobky, kterými jsou např. koberce či fotbalové míče. Asociace pro Fair Trade sdružuje pět organizací, které v současné době působí v České republice. Jsou jimi: Ekumenická akademie Praha, Excellent, s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Jeden Svět, o.p.s. a Společnost pro Fair Trade. Můžeme se setkat i s jinými aktivitami, co se Fair Trade konceptu týče. Dvěma českým školám se podařilo 9. 2. 2012 získat certifikát - titul Fairtradu. Jsou jimi Masarykova základní škola Litoměřice a Střední a Jazyková škola s právem státní zkoušky Volyně. Podmínkou bylo splnění kritérií: zařazení globálních rozvojových témat do výuky, oficiální podpora Fair Trade, spotřeba fairtradových produktů či pořádání osvětových akcí pro veřejnost37. Co v ČR považujeme za novinku, je v zahraničí např. ve Velké Británii, již běžnou záležitostí.
37
http://www.fairtrade.cz/57/168-ceska-republika-ma-prvni-fairtradove-skoly/
30
7 První kavárny "Okna do společenských nálad, morálky a politiky národa", takto se dříve definovaly kavárny38. Přes tržní záležitosti jsme došli až po dobu, kdy je káva připravena na náš stůl, resp. na stůl našich kaváren, jejichž vznik podnítila vysoká poptávka po kávě. V tureckém Cařihradu byla otevřena první kavárna na světě, k této události došlo roku 1554. Začátkem 17. století, téměř o sto let poté v Evropě - Anglii a v roce 1685 ve Vídni. Co se Fair Trade kaváren, o kterých především pojednávám v této kapitole, týče, nelze hovořit o žádném boomu. První pražírna Fairtrade® kávy ve střední Evropě je nazývána konceptem mamacoffee. Smyslem mamacoffee je dopřát zákazníkům maximální zážitek spojený s kávou a poukázat na důstojný způsob pěstování kávy určené Etiopii. Čerstvě pražená káva si zachovává, na rozdíl od dlouhodobě skladovaných balených káv, plnou chuť a výraznou vůni. Nabízí výběrové jednodruhové 100% Arabiky a vlastní kávové směsi. Sortiment Fair Trade produktů byl koncem roku 2011 obohacen o čokoládu.
Kavárny v ČR
7.1
Nejeden by se mylně domníval, že první kavárna v ČR pochází z našeho hlavního města. Opak je však pravdou, prvenství patří městu Brno. První kavárna v ČR byla otevřena roku 1702 a to Turkem Ahmedem. Arab Hatalah al Damaski alias Georgius Deodatus Damascenus si roku 1714 otevřel v Praze, v dnešní Karlově ulici, první kavárnu U Zlatého hada. Po zdárném chodu kavárny si posléze otevřel druhou kavárnu U Tří pštrosů. Pro značnou oblibu a proslulost bylo vytvořeno mnoho kaváren. Některé jsou tedy tradicí a jiné si tradici teprve vytvářejí. Z dnešní doby bych neměla opomenout centrum kulturního dění a vrchol pražského kavárenství, luxusní Café Louvre v centru Prahy. Česká republika je, co se kávy týče, pod italským vlivem. V našich kavárnách narazíme na kávu dovezenou z Itálie velmi často. Mamacoffee je mimo jiné také prvním přímým dovozcem Fairtrade® čaje do České republiky. Nejprve byly produkty dováženy do ČR jako hotové zboží, tedy v surovém stavu,
38
http://cafegalerie.eu/o_kavarnach/kavarny_v_evrope
31
z evropských přístavů. Koncem roku 2008 se podařilo získat licenci v rámci společnosti FLO. V roce 2009 v návaznosti získaly Fairtrade certifikaci jako dovozce a zpracovatel Fairtrade produktů od FLO International. Po celé České republice je rozmístěno 91 kavárniček, které se pyšní certifikací Fairtrade. Mamacoffee zahrnuje kavárnu Korunní, Jiřího z Poděbrad, Pod Lipami, kavárny Londýnská, Vodičkova a školící centrum Krásovka, umístěné v Praze. Dále pak literární kavárnu v Žilině.
32
8 Profil kavárny Korunní V rámci této bakalářské práce byla navázána spolupráce s kavárnou Korunní v Praze na Vinohradech. Byly mi poskytnuty podklady a projevena ochota pracovníků při rozdávání dotazníků. Kavárny mamacoffee se vyznačují svojí otevřeností a chutí nebýt jen obchodem s kávou, ale místem příjemného i neotřelého trávení času. Svou rozlohou je kavárna velmi malá, avšak prostředí je specifické a domácky působící. Síť kaváren mamacoffee je příkladem skvělého konceptu etického podnikání, který si dokázal získat srdce mnoha milovníků dobré kávy a čaje nejenom v Čechách, ale i na Slovensku. Korunní je specifická svou vlastní balírnou kávy. Káva, kterou pražič doveze, je zde přímo balena, je tak zachována čerstvost. Poté káva putuje rovnou do dalších poboček či našich domovů. Možnost zakoupení kávy přes internet v e-shopu je další jasnou výhodou. Kromě balené kávy a čaje lze zakoupit balenou čokoládu, džusy Granini, Fairtrade cukr z Malawi, či příslušenství na přípravu kávy. Přímo v kavárně jsou k dostání pochutiny jako lanýže nebo domácí bábovka. Káva různých druhů je zde samozřejmostí. Sama jsem měla možnost degustace odrůd Ethiopia Sidamo a Guatemala, ale jsou nabízeny i např. Costa Rica nebo Ethiopia Yirgacheffe. Nechybí ani káva s kardamomem, sirupové kávy ochucené Moninem či kávy s alkoholem. Tzv. coffee to go - káva s sebou v kelímku, která se stává stále populárnější, patří rovněž ke službám kavárny Korunní. Bezkofeinová káva je zde také velmi žádaná. Ale jak se vlastně káva kofeinu zbaví? Ne jinak než složitým chemickým procesem, dokud nejsou zrna upražená. Buď se nejprve zelená zrna nechají delší dobu namočená ve vodě a začnou vylučovat kofein ven, poté se přefiltruje s aktivním uhlíkem, který absorbuje kofein, nebo se využívá dichlormetanu jako rozpouštědla, který odstraňuje kofein. Poté se napařují a suší vzduchem. Výsledná chuť kávy může být díky těmto úpravám ohrožena.
8.1
Hypotézy Níže uvádím hypotézy a otázky, které byly stanoveny před vyhodnocením dotazníků: 1) V České republice je neznalost a neinformovanost Fair Trade výrobků včetně kávy. 33
2) Klasické kavárny jsou často navštěvované oproti Fair Trade kavárnám. 3) U běžných spotřebitelů je velmi důležitá cena oproti původu kávy, což je jeden z důvodů nezájmu o Fair Trade. 4) Lidé by v Korunní uvítali rozšířený doplňkový prodej. 5) Jak často navštěvují kavárnu její zákazníci a z jakého důvodu? 6) Jaký způsob přípravy kávy je nejvíce preferovaný? 7) Souvisí návštěva Fair Trade kavárny s výší příjmů?
8.2
Vyhodnocení hypotéz Na základě výsledků výzkumu byla vyvrácena první hypotéza. V naší republice je
pojem Fair Trade spíše známý, o Fair Trade kavárnách to samé říci nelze. Z celkových 70 respondentů zná 40 pojem Fair Trade. Fair Trade kavárny zná pouhých 14 lidí, přičemž 3 z tohoto počtu je rovněž navštěvují. Dalších 56 Fair Trade kavárny nezná. Z pozorování jsem si povšimla, že občané Prahy mají pojem Fair Trade více v povědomí, zatímco mimopražští zakroužkovali spíše neznalost. Koncentrace veškerého dění Fair Trade do hlavního města by se měla postupně rozšiřovat do celé republiky. Druhá hypotéza byla z části vyvrácena, část se prokázala jako pravdivá. Ukázalo se, že 43 lidí navštěvuje klasické kavárny výjimečně. Žádný respondent nenavštěvuje kavárnu každý den, několikrát měsíčně ji navštěvuje 14 lidí. Pravdivost hypotézy spočívá v tom, že klasické kavárny jsou oproti Fair Trade běžnější záležitostí. Třetí hypotéza mě přivádí k myšlence, že kavárny jsou málo navštěvované z důvodů finančních. Jak jsem vypozorovala, dovolit si kávu v kavárně několikrát týdně může 9 z mých respondentů. Cena je nejdůležitějším faktorem pro 11 dotazovaných. Káva se pije ve velké míře, ale spíše v zázemí domovů. 23 dotazovaných pije kávu 1x denně a 15 dokonce 2x denně. Potvrdila se mi skutečnost, že spotřebitelé jsou velmi ovlivněni a svazováni cenou kávy, která zajisté nepatří k nejnižším. Na původ kávy se nehledí, Fair Trade zajímal pouze jednoho spotřebitele. Kvalita byla však pro 46 respondentů nejdůležitější. 34
Hypotézy a otázky týkající se Korunní (viz hypotézy 4-7) jsou vyhodnoceny v následujících odstavcích. Dle výsledků z dotazníků by zákazníci skutečně v Korunní uvítali rozšíření doplňkového prodeje. Z 30 dotazovaných je 20 informováno o doplňkovém prodeji a 10 není. Nejvíce oblíbené jsou čokoládové produkty, které jsou zde již k dostání. 9 z dotazovaných by si však zakoupilo i datle a dalších 5 ovoce či sušenky. Padly také návrhy na ponožky z bio bavlny nebo buchty. Korunní je svými zákazníky navštěvována poměrně často, 8 z nich sem přijde několikrát týdně a 5 dokonce každý den. Dalších 5 respondentů se zastaví výjimečně a 4 zvolili možnost několikrát měsíčně. 8 lidí zde bylo poprvé. S převahou vyhrává Fair Trade titul jako důvod návštěvy kavárny. Dalším hlavním důvodem je dobrá káva a podpora chudších zemí. Pět respondentů to má do kavárny nejblíže a čtyřem se líbí prostředí kavárny. Jedna zákaznice zvolila důvod jiný a tím je pozvání od přítele právě do Korunní. Odpověď na šestou hypotézu nám prozradí, jakou kávu zákazníci preferují. Naprostá většina si pochutnává na kávách na bázi espressa. 6 dotazovaných preferuje kávu z kafetiéru nebo bezkofeinovou kávu. Podtrženy by měly být především tyto dvě odlišné přípravy kávy. V okruhu lidí, kteří je znají, jsou velmi oblíbené. Pouze dva zákazníci označili za oblíbenou kávu s alkoholem a jeden preferuje tureckou kávu. Myslím si, že Fair Trade nesouvisí s výší příjmů. Z dotazníků je vidět, že domácnosti návštěvníků hospodaří s průměrnými platy.
35
GRAFY K DOTAZNÍKU Č. 1 Q1. Jak často pijete kávu? Odpověď
Počet respondentů (n=70)
Nepiji kávu
3
Výjimečně
22
1x denně
23
2x denně
15
3x denně
6
Více než 3x denně
1
Celkem
70
Q1. Jak často pijete kávu? Nepiji kávu Výjimečně
13
1x denně
6 22
15
2x denně 3x denně
23
Více než 3x denně
Q2. Jak často chodíte do kavárny? Odpověď
Počet respondentů
Q2. Jak často chodíte do kavárny?
(n=70) Každý den
0
Několikrát týdně
9
Několikrát měsíčně
14
Výjimečně
43
Nechodím do kaváren
4
Celkem
70
4 0 9
Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Výjimečně
14
Nechodím do kaváren
43
Q3. Co je pro Vás u kávy nejdůležitější? Odpověď
Počet respondentů (n=70)
Q3. Co je pro Vás u kávy nejdůležitější?
Cena
11
Kvalita
46
Značka
6
Odrůda kávy
1
Místo původu
0
Fair Trade
1
Odrůda kávy
Jiné: chuť
5
Místo původu
Celkem
70
Cena 1
01 5 6
Kvalita 11
46
Značka
Fair Trade Jiné: chuť
36
Q4. Víte, co je to Fair Trade? Odpověď
Počet respondentů
Q4. Víte, co je to Fair Trade?
(n=70) Ano
40
Ne
30
Celkem
70
60 40 20 0 Ano
Ne
Q5. Znáte Fair Trade kavárny? Odpověď
Q5. Znáte Fair Trade kavárny?
Počet respondentů (n=70)
Ano, znám
11
Ano, navštěvuji
3
Ne
56
11
Ano, znám 3 Ano, navštěvuji Ne
56 Celkem
70
Q6. Pijete Fair Trade kávu? Odpověď
Q6. Pijete Fair Trade kávu?
Počet respondentů (n=14)
Ano
7
7
Ne
7
0
Celkem
14
Ano
37
Ne
Q7. Pohlaví Odpověď
Počet
Q7. Pohlaví
respondentů (n=70) Žena
55
Muž
15
Celkem
70
15 Žena
55
Muž
Q8. Váš věk Odpověď
Počet respondentů (n=70)
Do 20
1
21-30
40
31-40
9
41-50
11
51-více
9
Celkem
70
Q8. Váš věk 1 Do 20
9
21-30 11
31-40
40
9
41-50 51-více
Q9. Jaký je měsíční čistý příjem Vaší domácnosti? Odpověď
Počet respondentů
Q9. Jaký je měsíční čistý příjem Vaší domácnosti?
(n=70) Do 20 000 Kč
13
20 000-30 000 Kč
14
30 000-40 000 Kč
25
40 000-50 000 Kč
9
50 000-60 000 Kč
6
60 000-více Kč
3
Celkem
70
Do 20 000 Kč 6 3
20 000-30 000 Kč
13
30 000-40 000 Kč
9 14
25
40 000-50 000 Kč 50 000-60 000 Kč 60 000-více Kč
38
Q10. Ve kterém kraji bydlíte? Odpověď
Počet
Q10. Ve kterém kraji bydlíte? Hlavní město Praha
respondentů (n=70) Hlavní město Praha Jihočeský
15
Jihomoravský
1
Karlovarský
4
Královehradecký
Jihočeský
30
1
Jihomoravský
1 2
Karlovarský
5 15
Královehradecký Liberecký
4
3 2
2
Moravskoslezský 0
Olomoucký
0
Pardubický
Liberecký
0
Moravskoslezský
2
Olomoucký
0
Pardubický
3
Vysočina
Plzeňský
4
Zlínský
Středočeský
2
Ústecký
2
Vysočina
5
Zlínský
1
Celkem
70
4
1
Plzeňský
1
30
Středočeský Ústecký
Zdroj: Vlastní výzkum
39
GRAFY K DOTAZNÍKU Č. 2 Počet respondentů (n=30) Q1. Jak často chodíte do kavárny Korunní? Každý den
5
Několikrát týdně
8
Několikrát měsíčně
4
Výjimečně
5
Jsem zde poprvé
8
Z pozorování jsem odhalila, že kavárnu navštěvují spíše stálí zákazníci. Z dotazníku však vyplývá, že jsou lákáni i noví zákazníci, za únor 2012 mi 8 nových zákazníků vyplnilo dotazník. 5 návštěvníků přijde do Korunní každý den a dalších 5 se zastaví pouze výjimečně. Q2. Jaký je hlavní důvod návštěvy Korunní? Je to nejblíže
5
Líbí se mi prostředí této kavárny
4
Protože je to jedna z Fair Trade kaváren
8
Káva mi zde chutná nejvíce
6
Chci podpořit země, které to potřebují
6
Jiný důvod:
1 (přítel mě sem pozval na kávu)
Hlavním důvodem je titul Fair Trade, 6 lidí chce podpořit rozvojové země a dalších 6 si libuje nad kvalitou kávy. Účel kaváren je tímto naplněn. Q3. Jaký způsob přípravy kávy zde preferujete? Turecká káva
1
Káva z kafetiéru (french press)
6
Kávy na bázi espressa
15
Káva s alkoholem
2
Bezkofeinová káva
6
40
15 respondentů preferuje nejčastější způsob přípravy kávy - na bázi espressa. 6 lidí upřednostňuje kávu z kafetiéru a stejný počet si pochutná na bezkofeinové kávě. Český „turek“ a káva s alkoholem jsou zde spíše výjimečnou objednávkou. Q4. Co požadujete ke kávě? (můžete zakroužkovat více) Mléko
21
Cukr
13
Voda
13
Doplněk (sušenky, čokoláda...)
6
Zde respondenti mohli vybrat více požadavků najednou. Nejvíce dotazovaných zvolilo mléko jako důležitou součást své kávy, 13 lidí preferuje cukr a vodu a 6 by si zakoupilo pochutinu. Q5. Víte, že je nabízen i doplňkový prodej? (př. čokoláda)
10
Ano
20
Ne
Naprostá většina zákazníků je s doplňkovým prodejem obeznámena. Q6. Jaké produkty byste si zde zakoupil/a, pokud by byly k dostání? Čokoládové produkty
9
Ovoce
5
Datle
9
Sušenky
5
Jiné:
2 (buchty, ponožky z bio bavlny)
Za nejoblíbenější produkt je bezkonkurenčně považována čokoláda. Sortiment by mohl být rozšířen o datle, ovoce nebo sušenky, které jsou zákazníci ochotni zakoupit.
41
Q7. Co je pro Vás u kávy nejdůležitější? Cena
4
Značka
0
Kvalita
12
Odrůda kávy
0
Místo původu
4
Fair Trade
8
Jiné:
2 (2x chuť)
Pro 12 respondentů je nejdůležitější kvalita kávy a pro 8 Fair Trade. 4 dotazovaní považují za nejdůležitější cenu a rovněž 4 dotazovaní místo původu. 2x byla zvolena možnost jiná – chuť. Q8. Co byste změnili v kavárně Korunní?
Nic
10 20
Velikost
Kavárna si zakládá na domácím prostředí, proto i kapacita je tomu uzpůsobena. 10 lidí by i přesto přivítalo větší prostory, zbylých 30 by nechalo vše při starém. Q9. Pohlaví
15 15
Žena Muž
Počet dotazovaných žen odpovídal počtu mužů, kavárnu tedy navštěvují ženy i muži stejnou měrou.
42
Q10. Váš věk Do 20
7
21-30
15
31-40
5
41-50
3
51-více
0
Nejvíce dotazovaných bylo z věkové kategorie 21-30 a to v počtu 15. Ve věku do 20 let odpovídalo 7 lidí, což je velmi pozitivní. Informovanost o Fair Trade kavárnách mezi mladšími ročníky začíná stoupat. 5 lidí zahrnují kategorii 31-40 let a 3 lidé patří do kategorie 51-více let. Q11. Jaký je měsíční čistý příjem Vaší domácnosti? Do 20 000 Kč
8
20 000-30 000 Kč
7
30 000-40 000 Kč
9
40 000-50 000 Kč
3
50 000-60 000 Kč
2
60 000-více Kč
1
Nejvíce dotazovaných má příjem 30 000-40 000 Kč. Počty jsou však velmi vyrovnané. Kavárna je dostupná pro širokou škálu sociálních skupin. Zdroj: Vlastní výzkum
43
ZÁVĚR Jsme svědky rozšíření kávy od Etiopie až po právě expandující Vietnam. Káva se bude, ať už ve větším nebo menším měřítku, stále produkovat a spotřebovávat. Vlivem mrazů, recesí nebo restriktivních opatření se mezinárodní obchod s kávou bude v čase měnit. Nová bádání zajistí změnu trendů. Dnes je to cibetková nebo organická podoba kávy, certifikace různých druhů či kritický faktor v podobě stále většího počtu spekulantů na trhu. Spravedlivý obchod je další snaha o oživení trhu s kávou. Když jsem si vychutnávala kávu v kavárnách mamacoffee a pozorovala tamější obrázky, věděla jsem, že podpora má určitou cenu. Když si člověk představí dětskou práci, která je skutečným problémem současného globalizovaného světa, uvědomí si, že už jen proto je naší podpory třeba. Zároveň si uvědomuji, že pro někoho (včetně mě) je káva pouze potěšením, pro jiné však každodenním zdrojem obživy. Český spotřebitel v současném stavu ekonomiky stále uznává jako hlavní kritérium při výběru kávy cenu. Tím těžší se stává tento problém pro výrobce a pěstitele. Podařilo se splnit stanovené cíle. Pro úplnost navrhuji obecná doporučení pro kavárnu Korunní: - Výhodou kavárny je možnost odnést si kávu domů přímo z tamější balírny. Ze svého pozorování jsem zjistila, že tato služba je velmi oblíbená. Na poutačích či letáčcích, které by měly být zavedeny, by proto neměl chybět nápis čerstvě balená káva s sebou. - V kavárně Korunní je ke každé kávě podávána čokoláda, cukr, voda popř. mléko. Myslím si, že cukr bez dalšího poplatku je jakousi slušností a voda je bezpochyby nutností. Čokolády jsou však velmi oblíbené a někteří jsou ochotni je i zakoupit, protože ke kávě prostě patří. Jedním z mých doporučení je čokoládky ke kávě rozdávat jen při koupi balené kávy domů. - Dalším pilířem je intenzivněji dbát na prosazení titulu Fair Trade město či škola. Pro Fair Trade je nezbytné předávat stále více informací lidem. Čím více lidí se bude do programu angažovat, tím se bude rozšiřovat i znalost ostatních. Zvýšit povědomí by se mělo prostřednictvím většího množství letáků, billboardů či plakátů. 44
- Velká konkurence ze strany klasických kaváren v ulici Korunní a blízkém okolí nám nedovolí nějaké extrémní zlepšení návštěvnosti. I přesto jsem příznivcem lepšího zviditelnění kavárničky. Když jsem do kavárny šla poprvé, musela jsem sama také spíše hledat, to mě přivádí na myšlenku upoutávky typu „Kvalitní poctivá káva pro každého “ nebo „Využijte pravý potenciál kávových zrnek “. Fair Trade je oceňován především kvalitou kávy, tak proč nevsadit na tuto kartu. Dozvěděla jsem se, že Korunní má spíše stálé zákazníky, kteří chodí do kavárny účelně. Upoutávky pomohou získat i nové spotřebitele. Z podomního prodeje řemeslných výrobků, se Fair Trade od 70. let pomalu propracoval do alternativního „mainstreamu“. Celé dění Fair Trade jsem se začátkem práce vnímala jako pozitivní. Postupem času s prohloubením znalostí a sjednocením myšlenek jsem usoudila, že se problematika vyznačuje spíše negativními rysy. Odhaduji, že Fair Trade je lukrativním businessem s velkým potenciálem do budoucnosti. Na druhou stranu si nemohu odpustit poznámku, že i mně se Fair Trade zdá býti do jisté míry komerční. Tuším, že do konceptu je přidán i jakýsi PR záměr v podobě pomyslné marketingové bubliny. Považuji za obcházení, když zemědělci dostávají vyšší cenu na volném trhu a tudíž je káva nejvyšší kvality prodávána právě sem. Na systém Fair Trade tedy logicky zbývá káva podřadnější. Potom se obchod s Fair Trade výrobky opravdu stává neférovým. Myslím, že je to v rozporu s původním záměrem. Další otázkou může být, zdali končí námi zaplacená částka za Fair Trade výrobky opravdu v těch správných rukách? Neinformovanost v prodejnách mé skepsi dodává ještě větší intenzitu. Stále jsme vybízeni k pomoci chudším zemím. Lidé by si snáze zvykli finanční pomoc od jiných zemí přijímat, než ji poskytovat. Během zpracovávání jsem se setkala s názory, že Fair Trade je zbytečný či s pojmy jako např. nespravedlivý obchod. Někteří zkrátka nepovažují koncept Fair Trade za svůj šálek kávy, ale spíše za nevýhodnou či dokonce kontraproduktivní myšlenku. Obhajoba je postavena na názorech, že výrobky nereagují dostatečně pružně na výkyvy cen komodit. Dále se nevyskytuje určitý respekt individuálních podmínek producentů. Producentům garantované ceny nemusí pokrýt jejich vynaložené náklady.
45
POUŽITÁ LITERATURA Knižní publikace KALÍNSKÁ, Emilie a kolektiv. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha 2010: Grada Publishing, 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3396-8. MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. PÖSSL, Martin. Káva jako životní styl. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 120 s. ISBN: 978-80-247-2822-3. VESELÁ, Petra. Kniha o kávě. 1. vyd. Praha: Smart Press, 2011. 248 s. ISBN: 978-8087049-34-1. ŽÁČEK, Zdeněk: Zajímavě o kávě a čaji. 2. vyd. Praha: Vydavatelství vnitřního obchodu, 1960. 186 s. ISBN 80-7209-142-5.
Internetové zdroje Co je fair trade. Fairtradové školy. [online]. ©2012 Asociace pro fair trade. 06. 02. 2012. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.fairtrade-asociace.cz. Důležité informace. Čím se odlišuje naše káva od ostatních. [online]. Originální brazilské webové stránky: Terra Verdi, Copyright©2011 FALNET s.r.o. [cit. 2011-12-14]. Dostupné
z:
http://www.terraverdi.eu/index.php?option=com_content&view=article&catid=4&id=10&Ite mid=6&lang=cs. FRAŇKOVÁ, Eva. Studijní materiály. Analýzy. Fair Trade v praxi - Případová studie producentů kávy zapojených do Fair Trade v Kolumbii. [online]. ©2007 člověk v tísni, o.p.s [cit. 2012-01-29]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/fair-trade-v-praxi-pripadovastudie-producentu-kavy-zapojenych-do-fair-trade-v-kolumbii_200_40.htm.
46
FRAŇKOVÁ, Eva, BYSTŘICKÁ, Šárka. Fair Trade. Co je Fair Trade? [online]. ©ZO
ČSOP
Veronica.
15.
03.
2012.
[cit.
2012-03-17].
Dostupné
z:
http://www.veronica.cz/?d=214. Historie kávy. [online]. 28. 4. 2010. Copyright ©2012, WordPress 3.0.3. a Oracle Word Press theme designed by FabThemes.com. [cit. 2011-12-14]. Dostupné z: http://www.kavy.eu/nezarazene/historie-kavy/. Info o kávě. [online]. Copyright by CAFFEE TERNITY s.r.o. Created by Evici webdesign a tvorba e-shopu. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.cafeeternity.cz/. Kavárna. O kávě. [online]. Copyright (c) 2011 | Kafírna Trutnov [cit. 2011-12-14]. Dostupné z:< http://www.kafirna-trutnov.cz/kavarna.php>. Káva je nejdražší za třicet let. Ceny žene vzhůru slabá úroda i spekulace. Brazílie drží vysoké zásoby kávy, protože doufá, že ceny dále porostou. [online]. Copyright©1996-2012, Economia, a.s. 22. 02. 2011. [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c150594450-kava-je-nejdrazsi-za-tricet-let-ceny-zene-vzhuru-slaba-uroda-i-spekulace. Káva obecně. Oblasti pěstování kávy. [online]. ©2010 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.kava-online.cz/oblasti-pestovani-kavy/svetova-produkce-kavy/. Káva je nejníže od roku 2010. [online]. Copyright©2000-2012. 17. 02. 2012. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/309089-kava-je-nejnize-od-roku-2010/. Káva opět pokračovala ve zlevňování. [online].Partners media, s.r.o. ©2000-2012. 08. 03. 2012. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zpravy-z-trhu. KULDOVÁ, Lucie, KRÁLOVÁ, Lenka. Společenská odpovědnost firem CSR. Ověřování fungování principů Fair Trade v praxi. Koncept Fair Trade. Závěr. [online]. Copyright©2011.
22.
06.
2010.
[cit.
2012-02-23].
Dostupné
z:
http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/news/overovani-fungovani-principu-fair-tradev-praxi/. Mamacoffee. Kavárny. Blog. O kávě. [online]. 25. 10. 2011. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: www.mamacoffee.cz. 47
MAŠEK, Jaroslav. Potraviny zdražují. Káva stojí dvojnásobek. [online]. Copyright ©1999-2012.
MAFRA
a.s.
14.
06.
2011.
[cit.
2012-03-06].
Dostupné
z:
http://ekonomika.idnes.cz/potraviny-zdrazuji-kava-stoji-dvojnasobek-cheeseburgery-25korun-p9c-/ekonomika.aspx?c=A110613_210714_domaci_brm. Objevy a vynálezy. Káva. [online]. © Q-klub Příbram, 2011 [cit. 2011-12-14]. Dostupné z: http://www.quido.cz/objevy/kava.htm. O
kavárnách.
Historie
kaváren.
[online].
[cit.
2012-02-21].
Dostupné
z:http://cafegalerie.eu/o_kavarnach/kavarny_v_evrope. O kávě. Aktuální celosvětová roční spotřeba kávy na jednoho obyvatele. [online]. ©2012. 23. 02. 2011. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://jaknakavu.eu/o-kave/aktualnicelosvetova-rocni-spotreba-kavy-na-jednoho-obyvatele/. O
kávě.
Pražení
kávy.
[online].
[cit.
2012-03-06].
Dostupné
z:
http://www.majkafe.cz/okave.html. O kávě. Pěstování kávy. [online]. Eco Terra d.o.o. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.balirny.com/o_kave.html. Slovo o kávě. Původ kávy. Pražení. [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné z: http://www.saggio.cz/kava.htm. ŠIMŮNKOVÁ, Z., MAJSTOROVIČOVÁ, A. Kávová spravedlnost. [online]. © Česká
televize
1996-2012.
[cit.
2012-03-10].
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10247864775-kavova-spravedlnost/208452801380006/. TOMČIAK, Boris. Zpravodajství. Komentáře a doporučení. Pokles exportu tlačí cenu kávy nahor. [online]. Copyright©2009. 06. 02. 2012. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/94845-pokles-exportu-z-brazilie-tlaci-cenukavy-nahor/. TOMČIAK, Boris. Produkční problémy u kávy nemizí. [online]. Copyright©19982012. 14. 02. 2012. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcniproblemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-i-nadale-raketove/. 48
Úvod. Původ kávy. Kávovník a základní druhy kávy. [online]. ©2011 [cit. 2011-1214]. Dostupné z Dostupné z: http://www.marcelkavobsazeno.estranky.cz/clanky/puvodkavy.html. Více informací. Původ naší cibetkové kávy. [online]. Zen Cart Template © Designed by AlgoZone.com [cit. 2011-12-14]. Dostupné z: http://www.donaco.cz/page_2.html. Vše o kávě. [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: www.svetkavy.cz. Vše o kávě. [online]. Institut kávy 2010-2012. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://institutkavy.cz/vse-o-kave/clanek/:sklizen-cerneho-zlata/poskliznove-upravy-atransport. Vše
o
kávě.
[online].
Copyright©2010
[cit.
2012-03-06].
Dostupné
z:
http://www.fortezza-cafe.com/index.php?id=6. Zajímavosti. O kávě. Z historie kávy. [online]. CaféLand©2009. 23. 11. 2009. [cit. 2012-01-29]. Dostupné z: http://www.cafeland.cz/eshop/mdl/info/o-kave.
Zahraniční zdroje About
SCAE.
[online].
United
Kingdom.
[cit.
2012-03-15].
Dostupné z:
http://scae.com/. ALMEIDA, Isis. Brazil Frost May Hurt Coffee Flowering for Next Crop, Cepea Says. [online]. ©2012 BLOOMBERG L.P. all rights reserved. 10. 09. 2011. [cit. 2012-03-15]. Dostupné
z:
http://www.bloomberg.com/news/2011-08-10/brazil-frost-may-hurt-coffee-
flowering-for-next-crop-cepea-says.html. Coffee.
[online].
[cit.
2012-03-15].
Dostupné
z:
http://www.fao.org/docrep/006/y5143e/y5143e0v.htm. Coffee prices remain firm: Arabica demand forecasted to exceed supply. [online]. ©2012 Boyd Coffee Company.
01. 04. 2012. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:
http://www.boyds.com/news/coffee-prices-remain-firm-arabica-demand-forecasted-toexceed-supply/. 49
Coffee prices remain firm: Arabica demand forecasted to exceed supply 01. 04. 2012 [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z:http://dev.ico.org/documents/cmr-0212-e.pdf. Coffee. Trade. [online]. Economic and special development. © FAO, 2012. [cit. 201203-21]. Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/006/y5143e/y5143e0v.htm. FLORES, Gerard. Coffee. [online]. ©2001-2016. Coffee Research Institute. [cit. 201203-06]. Dostupné z: http://www.coffeeresearch.org/. ICO,
About
us.
History
[online].
[cit.
2012-03-16].
Dostupné
z:
http://www.ico.org/history.asp. ICO,
About
coffee.
[online].
[cit.
2012-03-16].
Dostupné
z:
. ICO,
Statistics.
[online].
[cit.
2012-03-16].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.ico.org/coffee_prices.asp. ICO,
Prices.
[online].
[cit.
,
2012-03-16].
,
ICO,
Country
datasheets.
[online].
[cit.
2012-03-16].
Dostupné
z:
http://www.ico.org/countries/ethiopia.pdf, http://www.ico.org/countries/brazil.pdf. JOHNSTON, Joe. [online]. Copyright©2012. 08. 01. 2010. [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.roasterproject.com/2010/01/the-r-word/. QUIGLEY, Robert. A Map of Coffee Consumption Worldwide. [online]. ©2012 Geekosystem.
16.
02.
2011.
[cit.
2012-03-06].
Dostupné
z:
http://www.geekosystem.com/coffee-consumption-worldwide-map/. Rainforest Alliance. Engage Your Business. [online]. Copyright©1987-2012. Rainforest
Alliance
Privacy
Policy/Legal.
http://rainforestalliance.org/agriculture/certification.
50
[cit.
2012-02-15].
Dostupné
z:
SEZNAM GRAFŮ, TABULEK, OBRÁZKŮ V TEXTU A PŘÍLOH Seznam grafů: Graf 1: Podíl na celkové produkci kontinentů v roce 2011/2012 Graf 2: Ceny futures kávy měsíčně Grafy k dotazníku č. 1 Grafy k dotazníku č. 2 Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní údaje o Etiopii Tabulka 2: Základní údaje o Brazílii Tabulka 3: Charakteristiky druhů Arabica, Robusta, Liberica Tabulka 4: Celková produkce vyvážejících zemí (v mil. pytlů) Tabulka 5: Importy (v 60 kg pytlích) za listopad Tabulka 6: Exporty (v 60 kg pytlích) za leden Tabulka 7: Spotřeba kávy na osobu v kg za rok 2011 Seznam obrázků: Obrázek 1: Mapa produkce kávy Obrázek 2: Káva Arabica a Robusta Seznam příloh: Příloha 1 - Tabulka 8: Světová spotřeba kávy 2007-2010 (v tis. pytlů) Příloha 2 - Box 1: Mezinárodní standardy pro Fair Trade organizaci Příloha 3: Dotazník č. 1 Příloha 4: Dotazník č. 2
51
PŘÍLOHY Příloha 1 - Tabulka 8: Světová spotřeba kávy 2007-2010 (v tis. pytlů)
Zdroj: http://dev.ico.org/documents/cmr-0212-e.pdf Příloha 2 - Box 1: Mezinárodní standardy pro Fair Trade organizaci
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
vytváření příležitostí pro ekonomicky znevýhodněné producenty transparentnost a odpovědnost obchodní praktiky platba odpovídající fairtradové ceny zákaz dětské práce a nucené práce nediskriminace, genderová rovnost, svoboda sdružování pracovní podmínky budování kapacit propagace fair trade ochrana životního prostředí
Zdroj: http://www.fairtrade-asociace.cz/#!co-je-fair-trade/fair-trade/wfto
52
Příloha 3
53
Příloha 4
54
