Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistky
Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice Studijní obor: Statistické metody v ekonomii
Autor bakalářské práce: Veronika Doskočilová Vedoucí bakalářské práce: doc.Ing. Jitka Langhamrová, Csc.
Sňatečnost v Českých zemích v období 1950-2011
školní rok 2012/2013
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a ţe jsem uvedla všechny pouţité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne
.……………… podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala zejména své vedoucí bakalářské práce doc.Ing. Jitce Langhamrové, Csc. za uţitečné rady, připomínky a návrhy v průběhu zpracování bakalářské práce.
Abstrakt Tato bakalářská práce nese název Sňatečnost v Českých zemích v letech 1950 – 2011. Jejím hlavním cílem je zmapovat některé ukazatele sňatečnosti, zhodnotit jejich vývoj, změny ve vývoji a průběh. Sňatečnost je zde prezentována formou ukazatelů sňatečnosti. Na začátku se práce zabývá vývojem sňatečnosti jako takové v průběhu sledovaného období 1950 – 2011. Popisuje změny ve vývoji, zásadní faktory, které sňatečnost ovlivnily v průběhu sledovaného období a dostává se aţ k současnému stavu sňatečnosti. Dále se práce zabývá vývojem míry sňatečnosti. Tuto sňatečnost sleduje pro muţe a ţeny zvlášť. Hodnotí vývoj míry sňatečnosti a rozdíly mezi pohlavím, které jsou zde patrné. Práce dále sleduje sňatečnost z pohledu sezónnosti sňatečnosti. Sezónnost sňatečnosti je zde prezentována na základě sezónních indexů. Rovněţ jsou zde zaznamenány změny, zejména co se týká kulturních tradic a pověr. Další část práce se zabývá prvosňatečností a zkoumá ji skrze index prvosňatečnosti. Práce v této fázi řeší, jak moc velkou část tvoří prvotní sňatky, zda pořád ještě převládají tak, jako tomu bylo dříve a jaké změny se v této oblasti udály. Poslední část práce je věnována míře sňatečnosti nevdaných.
Klíčová slova: sňatečnost, vývoj sňatečnosti, míra sňatečnosti, sezónnost sňatečnosti, sezónní index sňatečnosti, prvosňatečnost, míra sňatečnosti nevdaných
Abstract The bachelor thesis is titled Marriage rate in Czech countries in 1950 – 2011. Its primary goal is to explore marriage coefficients and valorize its development, changes and course of them. The marriage rate is presented in form of coefficients of marriage. In the beginning, the thesis inquire into development of marriage in 1950 – 2011. It describe changes in development and the main factors which have an influence to marriage. It describe it up to the present. The thesis inquires into development of marriage rate. It describe the marriage rate for men and women separated. It describes the marriage rate and differences between men and women. In the next part thesis describe seasonality marriage rate. It is presented in the form of seasonal indexes marriage rate. There are also describes changes. Especially in the cultural traditions and superstitions. The next thesis inquires into marriages of singles. It is presented in the form of marriage rate of singles. It describes size of part which participates on marriage. And if it is still the main part, as it was in past. The last part of the thesis describes marriage rate of not-married women.
Key words: marriage rate, marriage rate development, seasonality of marriage rate, seasonal index marriage rate, marriage rate of not-married women, marriage rate index of not-married women
Obsah 1.
Úvod ............................................................................................................................7
1.1.
Vymezení základních ukazatelů a metod ..................................................................8
1.2.
Metodika pouţitá pro výpočet sezonních indexů sňatečnosti .....................................8
2.
Sňatečnost..................................................................................................................10
2.1.
Vymezení základních pojmů...................................................................................10
2.2.
Míry sňatečnosti .....................................................................................................14
2.3.
Vývoj počtu uzavřených sňatků v letech 1950 – 2011 .............................................14
2.4.
Vývoj míry sňatečnosti dle věku ţenicha ................................................................22
2.5.
Vývoj míry sňatečnosti dle věku nevěsty ................................................................24
2.6.
Sezónnost sňatečnosti .............................................................................................27
2.7.
Vývoj sňatečnosti svobodných................................................................................32
2.8.
Vývoj míry sňatečnosti nevdaných .........................................................................36
3.
Závěr .........................................................................................................................38
Seznam příloh ...................................................................................................................41 Seznam pouţité literatury ..................................................................................................46
1. Úvod
Za téma své práce jsem si vybrala sňatečnost v českých zemích v letech 1950 – 2011. Mým cílem bylo zmapovat vybrané ukazatele sňatečnosti, zhodnotit jejich vývoj a zaměřit se na specifické rysy sňatečnosti v Českých zemích. Sňatečnost je svým způsobem specifická. Je totiţ jediným demografickým ukazatelem, který závisí čistě na vůli jedince a lze jej libovolněkrát opakovat. Ve své práci jsem se zaměřila nejprve na vývoj sňatků jako takový v průběhu let. Celé časové období jsem si pro přehlednost rozdělila na menší části a věnovala se tak kaţdé části zvlášť, abych je mohla dopodrobna prozkoumat. Jak je z mé práce vidět, kaţdé období se vyznačuje něčím specifickým a kaţdé období je svým způsobem jiné. Poté jsem se zaměřila na klasickou míru sňatečnosti. Zhodnotila jsem její vývoj a to jak za muţe, tak za ţeny zvlášť. Pozorovat tuto skutečnost zvlášť pro kaţdé pohlaví bylo velmi důleţité, jelikoţ zde panují značné rozdíly, kterými se dále ve své práci také zabývám. Velmi důleţitou částí mé práce je také pozorování vývoje sňatečnosti. Sňatek jako takový je obecně v ţivotě jedince důleţitým faktorem a kaţdý tak svatbu pečlivě plánuje. Díky tomu lze pozorovat určité sezónní výkyvy v této oblasti. Sňatky například velmi závisí na počasí. Lidé proto málokdy plánují sňatek do měsíců, o kterých se všeobecně ví, ţe nejsou nakloněny příznivému počasí. Důleţitou roli hrají také ekonomické moţnosti. V neposlední řadě pak různé kulturní či náboţenské tradice. A také různé pověry. Kaţdý jistě zná pověru „svatba v máji, do roka máry“. Tato pověra byla velmi dlouhou dobu vinu na tom, ţe počet sňatků v měsíci květnu byl dlouhodobě velmi nízký. Jak tato pověra vznikla a má-li ještě dnes na obyvatelstvo naší země takový vliv jako kdysi, i to se pokusím ve své práci zdůvodnit. A dalším významným faktorem, který se v poslední době objevuje, jsou tzv. „magická data“. V další fázi mé práce jsem se zaměřila na sňatečnost svobodných. Vzhledem k tomu, ţe sňatek lze v ţivotě jedince nesčetněkrát opakovat, bylo pro mne důleţité, zaměřit se na sňatky pouze svobodných, abych tak mohla prozkoumat, jakou měrou se svobodní podílí na sňatečnosti. Sňatečnost svobodných jsem si opět rozdělila na sňatky dle ţenicha a sňatky dle nevěsty. I zde jsou totiţ, stejně jako v jiných oblastech sňatečnosti, patrné jisté rozdíly. Jako poslední jsem se rozhodla prozkoumat vývoj sňatečnosti nevdaných ţen. V naší společnosti se totiţ stále objevují ţeny, které se za celý ţivot nevdají ani jednou. Ať uţ 7
z osobních důvodů, nebo z ekonomických či náboţenských. Zajímalo mne, jak velký podíl tvoří tyto ţeny a zda jejich počet narůstá, nebo naopak klesá.
1.1.
Vymezení základních ukazatelů a metod
Základní ukazatel, dle kterého hodnotíme sňatečnost, je jednoznačně hrubá míra sňatečnosti. Je to nejjednodušší ukazatel, jelikoţ se vypočítá jako počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu obyvatelstva za sledované časové období (například kalendářní rok). Velkou nevýhodou tohoto ukazatele je ale fakt, ţe je velmi ovlivněn věkovou strukturou té které zkoumané populace. Vzhledem k tomuto se bohuţel nehodí k mezinárodnímu srovnávání. Někdy je nazýván také jen „sňatečnost“ nebo „obecná míra sňatečnosti.“ Dále je také moţno zkoumat mužskou a ženskou sňatečnost a to kaţdou zvlášť, jelikoţ obě vykazují podstatné rozdíly. Také je moţnost vypočítat sňatečnost svobodných, a to jako poměr prvních sňatků k počtu svobodných sňatkuschopných. Menší komplikací pro výpočet jsou tzv. smíšená manželství. V tomto manţelství jeden z manţelů vstoupil do manţelství poprvé, ten druhý nikoli. Dalším ukazatelem, dle kterého můţeme zkoumat sňatečnost, je specifická sňatečnost. Ta se dá vypočítat dle věku pro kaţdý věk zvlášť a je zásadně počítána pro kaţdé pohlaví odděleně, ojediněle i pro vybrané kategorie sňatkuschopných osob.1
Sňatkuschopné obyvatelstvo jsou obecně osoby, které splňují zákonné či zvykové podmínky, které jsou vyţadovány pro uzavření sňatku. Osoby, které tyto podmínky nesplňují, jsou označovány jako sňatkuneschopné obyvatelsto.2
1.2.
Metodika použitá pro výpočet sezonních indexů sňatečnosti
Ve své práci prováděla výpočty s počty sňatků, které se ale vztahovaly ke kalendářním měsícům s různou délkou (dle gregoriánského kalendáře). Vzhledem k tomuto faktu jsem musela výchozí absolutní počty sňatků přepočítat na stejný počet dní. Zároveň jsem při 1 2
ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: codex bohemia, 1997, 272 - 276. ISBN 80-85963-43-4. ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: codex bohemia, 1997, 272 - 276. ISBN 80-85963-43-4.
8
přepočtu zohlednila fakt, zda se jedná či nejedná o přestupný rok. Provedla jsem tedy očištění od kalendářních variací a to následujícím způsobem. Pro nepřestupný rok jsem postupovala následovně. Nepřestupný rok má 365 dní, takţe měsíce, které mají 31 dnů (leden, březen, květen, červenec, srpen, říjen a prosinec) jsem vydělila číslem 1,0191781. Toto číslo jsem dostala podílem
. Měsíc únor je specifický tím,
ţe má 28 dní, takţe jsem jej vydělila číslem 0,9205479. Toto číslo odpovídá podílu
.
Měsíce, které měli počet dní 30, tedy duben, červen, září a listopad, jsem vydělila číslem 0,9863013, které odpovídá podílu
.
U přestupného roku jsem výpočty provedla obdobně. Přestupný rok má 366 dní. Měsíce s počtem 31 dní, tedy leden, březen, květen, červenec a srpen jsem vydělila číslem 1,0163934. To odpovídalo analogicky jako u předchozích výpočtů podílu
. Měsíc únor je opět
specifický, jelikoţ má v přestupném roce 29 dní. Vydělila jsem ho proto číslem 0,9508196, coţ je podíl
. Měsíce s počtem dní 30, tedy duben, červen, září a listopad jsem podělila
číslem 0,9836065, které odpovídá podílu
.3
Z takto upravených dat jsem následně získala sezonní indexy sňatečnosti pro jednotlivé měsíce poměrem upraveného absolutního počtu událostí v měsíci k celkovému součtu upravených událostí za kalendářní rok vydělených dvanácti. Kontrolou zde je fakt, ţe součet jednotlivých sezonních indexů za celý rok musí dát výsledek dvanáct. 4 V mé práci jsem však počítala tyto indexy za období několika let, nejčastěji za celou dekádu. Abych tedy získala tato data, postupovala jsem následovně. Poměrem upraveného průměrného počtu sňatků za určité období v měsíci jsem vydělila celkovým součtem upravených průměrných počtů sňatků za rok, vydělených dvanácti. Kontrolou zde je opět fakt, ţe součet jednotlivých indexů za rok by měl být roven dvanácti.
ROUČKA, Michal – SKOČDOPOLOVÁ, Radka. Vývoj sezónní sňatečnosti v Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 116. ISSN 0011–8265. 3
4
KAČEROVÁ, Eva. Mezinárodní srovnání sezónnosti sňatečnosti. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad. 2004, roč. 46, č. 3, s. 186. ISSN 0011–8265.
9
Vzorce, pomocí kterých jsem vypočítala indexy sňatečnosti, vypadají takto: 1. Průměrný počet upravených sňatků v určitém měsíci za určitý sledovaný počet let:
S
(1)
,
kde S t+k,m je upravený počet sňatků v daném měsíci m za roky t aţ t+k; n značí počet let. 2. Sezonní index sňatečnosti pro určitý měsíc za sledovaný počet let:
S S Kde S
,
(2)
je upravený průměrný počet sňatků za měsíc m a za sledované roky n.
2. Sňatečnost 2.1.
Vymezení základních pojmů
Sňatek Pomocí sňatku dochází mezi dvěma osobami opačného pohlaví k uzavření manţelství. Uzavřením sňatku se také předpokládá reprodukční chování manţelů. Manţelství má také dlouhodobě daleko vyšší stabilitu, neţ neformální souţití. Ţeny, které uzavřou manţelství, mají také více dětí, neţ ţeny, které do manţelství nevstoupí. Velkou zásluhu na tom má schopnost vytvořit rodinné zázemí a jistoty. A také vytvoření lepších ţivotních podmínek pro své děti, coţ se ţenám daří daleko lépe v manţelství neţ mimo něj. Sňatek je to formální akt, který lze opakovat. Osoba, která jednou uzavřela sňatek, se můţe rozvést a znovu uzavřít nový sňatek. Mezi nejvýznamnější událost v ţivotě kaţdé osoby ovšem patří pouze první sňatek. Je nejoslavovanější. Pak také rozlišujeme na sňatky druhého a dalšího pořadí. Ty nastávají u osob jiţ jednou či vícekrát rozvedených či ovdovělých. Jsou ovšem i tací, kteří z mnoha důvodů za celý svůj ţivot neuzavřou ţádný sňatek. Jestliţe oba partneři, kteří vstupují do manţelství, uzavírají svůj první sňatek, jedná se o sňatek protogamní. Jestliţe u
10
jednoho nebo obou partnerů jiţ jde o několikátý sňatek, nazývá se takový sňatek palingamní. 5 V České republice můţe občan uzavřít dva druhy sňatků. Sňatek občanský a sňatek církevní.
Sňatek občanský Občanským, nebo také civilním sňatkem se nazývá sňatek, který probíhá před představitelem státu. Pravidla pro uzavření tohoto sňatku tedy určuje stát. Představitelem státu, který tyto snoubence oddá je starosta, místostarosta, nebo jiný člen zastupitelstva obce, popřípadě městské části, který je pověřen tuto činnost vykonávat. V České republice tento sňatek probíhá na obecním úřadě, který je pověřen vést matriku, ale se souhlasem matričního úřadu můţe obřad proběhnout na kterémkoli snoubenci vybraném místě. V cizině lze sňatek uzavřít například na lodi nebo v letadle, pokud jsou pod českou vlajkou. Pokud obřad neproběhne na obecním úřadě, který je pověřen vést matriku, musí být přítomen zaměstnanec místně příslušného matričního úřadu. Do matriky, konkrétně do matriční knihy manţelství se sňatek také zapisuje. Církevní sňatek Církevním sňatkem se nazývá sňatek, kde oddávajícím je kněz nebo jiná osoba pověřená církví či náboţenskou společností. Takovýto sňatek probíhá na místech určených k tomuto obřadu, například kostel nebo jiné místo pro konání náboţenských obřadů. Obřad se řídí zvyklostmi a tradicemi církve, pod kterou snoubenci sňatek uzavírají. Platnost tohoto sňatku nebyla vţdy rovnocenná s občanským sňatkem. Takovýto rovnocenný sňatek mohou snoubenci uzavřít aţ od roku 1992. Pokud chtějí snoubenci uzavřít církevní sňatek, musí primárně také splnit podmínky dané zákonem a oddávajícímu musí předloţit potvrzení matričního úřadu, ţe tyto podmínky splňují. Ohlašovací povinnost má v tomto případě církev. Do zákonem stanovené lhůty musí na matriční úřad oznámit, ţe došlo k uzavření sňatku. Pokud snoubenci uzavřeli nejprve církevní sňatek, nemohou jiţ uzavřít sňatek občanský. Opačně ale lze. Jestliţe tedy uzavřeli sňatek občanský, mohou uzavřít i sňatek církevní, který na občanský sňatek nebude mít vliv. 6
5
PAVLÍK, Zdeněk – RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka – ŠUBRTOVÁ, Alena. Základy demografie. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. s. 240. ISBN 21–075–86 6
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Zákon o rodině. [Online] 29. Červen 2009. Dostupné z URL:
.
11
V ţivotě jednotlivce je sňatek jako takový velmi důleţitou událostí. Jak velkou váhu sňatku lidé přikládají, se můţeme snadno přesvědčit. Je dopředu zpravidla velmi dlouho plánován. Sňatkem se pro dva mladé lidi mění dosavadní struktura jejich ţivota, mění tím svůj rodinný stav, zakládají společný ţivot. Sňatek je zpravidla doprovázen zvláštní ceremonií, určitou tradicí, typickou pro daný stát. V České republice se ceremoniál, při němţ dochází k uzavření sňatku, nazývá svatba.
Svatba Svatba funguje jako stvrzení svazku dvou lidí a představuje jejich vstup do manţelství. Ţena, která do manţelství vstupuje, je nazývána nevěstou, muţ ţenichem. Oba dohromady jsou nazýváni snoubenci. Vstup do manţelství probíhá při svatebním obřadu, kdy si ţenich a nevěsta řeknou své „ano“ a vymění si navzájem prstýnky. Při svatebním obřadu musí být kromě snoubenců a oddávajícího přítomni také dva svědci. Ke sňatku jsou však potřeba i dokumenty, které umoţní, aby na jejich základě oddávající ţenicha a nevěstu oddal. Při sňatku českých občanů musí oba doloţit občanské průkazy, rodné listy, pokud je jeden ze snoubenců jiţ rozvedený, tak musí doloţit pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manţelství, pokud je jeden z partnerů ovdovělý, tak úmrtní list předchozího manţela/manţelky. Dále pak rodné listy společných dětí, pokud jsou takové a také rodné listy dětí nevěsty, jestliţe jejich otec není znám. U nás je sňatek definován zákonem a kaţdý jedinec, který chce uzavřít sňatek, musí splnit zákonem dané náleţitosti. Jsou to tzv. limitující faktory pro uzavření sňatku. Patří mezi ně minimální sňatkový věk, rodinný stav, určitý stupeň pokrevnosti a pohlaví manţelů. 7 Minimální sňatkový věk Minimální sňatkový věk je zákonem stanoven v mnoha zemích a můţe být rozdílný pro muţe i pro ţenu. V České republice je minimální sňatkový věk 18 let pro obě pohlaví.
Ve
zvláštních případech pak můţe sňatek uzavřít i mladší osoba. Většinou se tak děje v případě těhotenství partnerky. V tomto případě můţe soud na návrh nezletilého zplnoletit oba partnery, aby mohli uzavřít sňatek. Ani jeden z partnerů však nesmí být mladší 16 let.
7
PAVLÍK, Zdeněk – RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka – ŠUBRTOVÁ, Alena. Základy demografie. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. s. 240. ISBN 21–075–86
12
Rodinný stav Sňatek také mohou uzavřít pouze osoby, které jsou svobodné, rozvedené nebo ovdovělé. Naše společnost je monogamní, jelikoţ jedinec zde můţe mít pouze jednoho partnera/partnerku. Existují však i společnosti, kde je povoleno tzv. mnohoţenství (tzv. polygynní společnost) či mnohomuţství (tzv. polyandrická společnost) a tam tato podmínka neplatí. Stupeň pokrevnosti V mnoha zemích je zakázán také sňatek do určitého stupně pokrevnosti, tzn. sňatky mezi příbuznými. V ČR je tento sňatek zakázán v přímé linii. Jedná se o sňatek mezi rodiči, prarodiči a jejich potomky nebo o sňatek mezi sourozenci. Sňatky v tzv. pobočné linii jsou povoleny, například tedy bratranec a sestřenice se jiţ mohou vzít. 8 Pohlaví novomanželů Sňatek mohou uzavřít pouze osoby opačného pohlaví. V České republice byl sice schválen zákon o registrovaném partnerství, ale není brán jako rovnocenný sňatek. Vzhledem k nízkým počtům a především proto, ţe z tohoto svazku nemohou vzejít potomci, nejsou tato registrovaná partnerství sledována a nemají ani větší význam pro sledování populačního vývoje. 9 Sňatečnost Četností vzniku manţelství se zabývá sňatečnost. Je to demografický proces, jenţ zkoumá sňatky jako hromadný jev. Sňatečnost má stále vliv na porodnost a proto ji řadíme hned za jevy přirozené reprodukce. Můţeme pozorovat i tzv. sezonnost sňatečnosti. Je to dáno tím, ţe snoubenci přikládají velkou váhu tomu, kdy sňatek uzavřou. Pečlivě vybírají měsíc i den konání svatby. Díky tomu lze pozorovat během roku určité výkyvy a frekvence počtu uzavřených sňatků. Sňatečnost měříme pomocí ukazatelů sňatečnosti. Úroveň sňatečnosti je v České republice velmi nízká. Vliv na tuto skutečnost má i fakt, ţe jiţ jednou rozvedení či ovdovělí nespěchají se vstupem do manţelství a často uţ do něj nevstoupí vůbec.
8
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Zákon o rodině. [Online] 29. Červen 2009. Dostupné z URL: . 9
DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM. Sňatečnost. Demografický informační portál. [Online] 2009 ISSN 1801–2914. Dostupné z URL: .
13
2.2.
Míry sňatečnosti
Sňatečnost můţeme měřit a pozorovat pomocí různých ukazatelů. Tyto míry lze spočítat pro jednotlivé věky zvlášť a také zvlášť pro jednotlivá pohlaví. Hrubá míra sňatečnosti je základní ukazatel. Vyjadřuje relativní četnost sňatků v populaci. Vyjadřuje se v promile a je definována takto:
(3) kde S ukazuje počet uzavřených sňatků ve sledovaném období a obyvatelstva ve sledovaném období. Je vztaţena vţdy na 1000 obyvatel.
ukazuje střední stav 10
Lze také sledovat míry sňatečnosti pro kaţdé pohlaví zvlášť. Mezi mužskou sňatečností a ženskou sňatečností je někdy značný rozdíl a vyplatí se je proto sledovat odděleně. Spočítají se jako poměr počtu sňatků, ku počtu sňatkuschopného obyvatelstva kaţdého pohlaví. Také míry sňatečnosti svobodných jsou velmi významným ukazatelem, protoţe poměr svateb, kdy oba snoubenci jsou svobodní, je stále nejvyšší. Spočítá se jako poměr prvních sňatků k počtu svobodných muţů a ţen. Míry sňatečnosti rozvedených a míry sňatečnosti ovdovělých se spočítají obdobně. Lze také měřit podíl trvale svobodných. Tento ukazatel nám udává podíl těch, kteří nevstoupili do manţelství do určitého věku, po kterém jsou jiţ první sňatky velmi zřídka. Tento věk je nejčastěji 50 let. Většinou je nahrazen podílem zůstávajících svobodných. Dále můţeme pozorovat a měřit také míry sňatečnosti podle věku, průměrný věk při sňatku, rozdíl věku novomanželů, pravděpodobnost uzavření sňatku, četnost svobodných, průměrný věk při prvním sňatku, mediánový a modální věk při prvním sňatku.11
2.3.
Vývoj počtu uzavřených sňatků v letech 1950 – 2011
V následující části bych ráda popsala vývoj počtu uzavřených sňatků v letech 1950 – 2011. Pro lepší přehlednost a ucelenost jsem si sledované období rozdělila na desetileté intervaly, pouze poslední interval je delší, tedy dvanáctiletý.
10 KALIBOVÁ, Květa – PAVLÍK, Zdeněk – VODÁKOVÁ, Alena. Demografie (nejen) pro demografy. 3. přepracované vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. s. 123. ISBN 978–80–7419–012–4. 11 ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: codex bohemia, 1997, 272 - 276. ISBN 80-85963-43-4.
14
1950-1959 Na začátku roku 1950 byl počet uzavřených sňatků velmi vysoký. V roce 1950 došlo ke sníţení věku, při kterém je moţno uzavřít sňatek z 21 let na 18 let. Také byly vypláceny novomanţelské půjčky, coţ přispělo k nárůstu počtu manţelství. V tomto období uzavíralo sňatek mnoho lidí jiţ v mladém věku. Důvodů bylo mnoho. V tehdejší společnosti bylo snadné osamostatnit se, finančně se zajistit a přivést tak dítě do zajištěného manţelství. Důvodem k uzavření sňatku bylo také velmi často těhotenství partnerky. Byly zde také určité sociální jistoty v podobě různých sociálních dávek, přidělení bytu a novomanţelských půjček. Toto období se proto také někdy označuje jako marriage boom. V období po válce je nejčastěji uplatňován model tradiční rodiny. Rodina vznikala sňatkem a děti se plodily v manţelství. 12 Vývoj počtu sňatků v tomto období lze vidět v následujícím grafu. Graf č. 1: Vývoj počtu sňatků v letech 1950 – 1959. 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování
12
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí
fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3
15
1960 – 1969 Toto období je povaţováno za období tradiční rodiny. Pokračuje zde trend, který se často označuje jako pokračující „marriage boom“. Mnoho lidí uzavíralo sňatek. Příčiny lze hledat i v tom, ţe v těchto letech dorostly do sňatkového věku válečné a poválečné generace, které jsou velmi početné. V těchto letech byla vysoká míra sňatečnosti. Důvodů je více. Lidé přestali mít strach z bídy, z případné nezaměstnanosti. Nebyli uţ tak nejistí, a proto se rozhodli vstoupit do manţelství.
13
Vývoj počtu sňatků v letech 1960 – 1969 přikládám. Graf č. 2: Vývoj počtu sňatků v letech 1960 – 1969. 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování
1970 – 1979 Intenzita sňatečnosti v tomto období klesá, a to jak u svobodných, tak i u rozvedených a ovdovělých. Příčiny poklesu můţeme hledat i v tom, ţe se začínají uplatňovat i jiné formy souţití, neţ klasické manţelství. Například značně se uplatňovalo tzv. faktické manţelství. 13
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí
fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3
16
Znamená to, ţe partneři spolu ţijí a fakticky fungují jako manţelé, ale nejsou oddáni. Pouţívá14 se pro ně téţ označení druh a druţka. V tomto období je tzv. faktické manţelství oblíbené především u starších osob. Další formou bylo například souţití dvou mladých lidí předtím, neţ se rozhodnou vstoupit do manţelství. Novým fenoménem se také stává tzv. LAT (living apart together), jinak také oddělená souţití. Partneři zde preferují souţití a hospodaření v oddělených domácnostech. I přes pokles sňatečnosti si ale Česká republika dokázala udrţet tradiční model časných sňatků a tradiční rodiny aţ do počátku 90. let. Vývoj počtu sňatků v letech 1970 – 1979 jsem znázornila v následujícím grafu. Graf č. 3: Vývoj počtu sňatků v letech 1970 – 1979 100 000
95 000
90 000
85 000
80 000 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování
1980 – 1989 V tomto období byla sňatečnost velmi vysoká. Česká republika patřila k zemím s univerzální úrovní sňatečnosti. Jako samozřejmost se v tehdejší době bral sňatek v co nejmladším věku. Mladé dívky se vdávali v průměru okolo 21 let. Mladí muţi se ţenili v průměru okolo 24 roku 14
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí
fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3
17
ţivota. V roce 1985 byla polovina ţenichů, kteří vstupovali do prvního manţelství, ve věku 21,9 – 27,4 let. S tímto průměrem mělo Československo jeden z nejniţších věků při uzavírání sňatků v Evropě. Čím později sňatek přišel, tím více člověk vybočoval a společnost na něj nazírala jako na podivína, dívala se na něj skrz prsty. Lidé se proto snaţili uzavřít sňatek v co nejmladším věku, aby tak vyhověli společenským tradicím. Tyto sňatky byly často neuváţené, s čímţ souvisela i vysoká rozvodovost a další uzavírání sňatků, druhých a dalších. To mělo za následek další zvyšování míry sňatečnosti. Jen velmi málo rozvedených lidí zůstalo ţít bez opětovného vstupu do manţelství. Aţ 40 % rozvedených muţů se do 5 let od rozvodu znovu oţenilo. U rozvedených ţen to tak zcela neplatilo. Ty se vdávaly aţ mnohem později a méně, neţ muţi. Z 1000 rozvedených ve věku 15-49 let se znovu oţenilo 110 muţů a 91 ţen. V roce 1990 se prudce zvedl počet sňatků. Tento jev souvisel zejména se skutečností,
ţe
bylo
dopředu
oznámeno
zrušení
poskytování
nízkoúročených
novomanţelských půjček od 1.1.1991. Vývoj sňatků v období 1980 – 1989 je znázorněn v následujícím grafu: Graf č. 4: Vývoj počtu sňatků v letech 1980 – 1989 85 000 83 000 81 000 79 000 77 000 75 000 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování 1990 – 1999 Sňatečnost se pak začala prudce měnit od roku 1990. V roce 1991 a 1992 byla tato změna ještě méně výrazná, průměr počtu uzavřených sňatků v tomto období ještě odpovídal celkovému průměru, a sice 7 sňatků na 1000 obyvatel. V dalších dvou letech však tento 18
průměr klesl a na nízké hladině jiţ zůstal aţ do přelomu století. V té době byl průměr okolo 5 sňatků na 1000 obyvatel. Z dlouhodobého průměru můţeme vyčíst, jak velký úbytek sňatků v tomto období nastal. Od roku 1950 aţ do roku 1993 počet sňatků nikdy neklesl pod 60 000 a počet sňatků na 1000 obyvatel nikdy neklesl pod 6. V tomto období byla sňatečnost nejniţší od roku 1945. Zároveň se zvýšil průměrný věk nevěst před prvním sňatkem. V roce 1993 byl tento věk 23,2 let a do roku 2000 vzrostl na 26,9 let. V roce 1994 však poprvé klesl počet uzavřených sňatků pod 60 000 a od této doby stále klesal. V letech 1996 – 2000 se pak průměrný počet sňatků pohyboval okolo 55 000. Úbytek sňatků nastává i přes fakt, ţe věku 20 a vice let se začínají doţívat početné generace 70. let. Pokles sňatečnosti můţe mít svou příčinu také ve společenském zvratu v roce 1989. Mladá generace začala po této změně měnit svůj ţivotní styl, sňatky v co nejmladším věku jiţ nebyli společenskou nutností, a tudíţ ubylo jak neuváţených sňatků, tak následných druhých a dalších sňatků z důvodu rozvodu. Mladá generace má nyní přístup na volný trh pracovních sil, coţ ale vyţaduje lepší a delší přípravu na budoucí povolání. Počet studentů vysokých škol prudce vzrostl. Po ukončení školy také absolvent potřeboval delší pracovní zkušenosti. Navíc je zde i moţnost vycestovat a pracovat či studovat v zahraničí. Nemají před sebou jiţ jednotný ţivotní styl, jeţ platil doposud, ale naopak nepřeberné mnoţství moţností a perspektivu. Z těchto důvodů mnozí odkládají manţelství do vyššího věku. Tato skutečnost vyplývá také ze změny ekonomických podmínek. Lidé se hůř dostávají k vlastnímu bytu, mají menší sociální jistoty. Zvyšuje se také ta část populace, která se rozhodla, ţe proţije celý ţivot bez partnera, popřípadě bez stálého partnera a tudíţ na sňatek vůbec nepomýšlela. A také ta část, která se rozhodla manţelství uzavřít aţ po určité době partnerského souţití, či aţ po narození dětí. Změny, které v tomto období nastaly a zapříčinily tak sníţení sňatečnosti, paradoxně přiblíţily průměrnou míru sňatečnosti u nás té, která byla v té době standardní v západní Evropě. V té proběhl největší pokles v 70. a 80. letech a od té doby si drţí stálou úroveň. V tomto období se tak stává běţné, ţe polovina 25-letých ţen ještě nevstoupila do manţelství. viz.15
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3 15
19
Vývoj počtu sňatků v letech 1990 – 1999 přikládám v následujícím grafu.
Graf č. 5: Vývoj počtu sňatků v letech 1990 - 1999 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování 2000 – 2011 Od roku 1990 pak sňatečnost klesá velmi dramaticky a postupně se tak dostává na nejniţší úroveň sledovaného období. V letech 2001 – 2005 bylo uzavřeno průměrně pouze 51 000 sňatků. V roce 2003 vývoj počtu sňatků zaznamenal své lokální minimum. V tomto roce bylo uzavřeno méně neţ 50 000 sňatků. A navzdory tomu, ţe se ve sňatkovém věku stále ještě nachází početné generace 70.let. Méně sňatků bylo uzavřeno pouze v letech 1915 – 1917, v období první světové války. V roce 2004 počet sňatků začíná vzrůstat, i kdyţ ne nijak dramaticky. V roce 2005 je zrušena povinná vojenská sluţba a v roce 2006 bylo povoleno uzavření registrovaného partnerství. Oba faktory ale mají jen podruţnou roli ve změně vnějšího rámce uzavírání sňatků. Daleko výraznější byl nárůst v roce 2007. V tomto období bylo oddáno nejvíce párů za posledních 10 let. Posunuje se i věk, kdy mladí muţi vstupují do prvního manţelství a to na rozmezí 25,9 – 33,0 let. V roce 2008 se z 1000 rozvedených znovu oţení pouhých 41 muţů a 38 ţen. Je zde tedy vidět značný pokles oproti období druhé poloviny 80. let. A podobný trend lze pozorovat i u ovdovělých. V následujících obdobích bohuţel sňatečnost prudce klesá a v roce 2011 se dostává na nejniţší úroveň od roku 1918. V současné době jsou sňatky na velmi nízké úrovni. Je to dáno také ekonomickou situací, kdy 20
lidé si nejsou jisti svou prací, nemají mnoho sociálních jistot a mají daleko těţší cestu zabezpečit se. Daleko více v této době dávají přednost studiu a budování kariery, aby se tak pro budoucí ţivot zajistili a sňatek tudíţ přesouvají aţ na pozdější dobu. Také se mění struktura faktických manţelství. V této době převaţují faktická manţelství u osob do 30 let věku. Jde především o předmanţelský test souţití bez dětí. Jen málo partnerů ţije ve faktickém manţelství zároveň s dětmi. 161718 Pro představu přikládám graf vývoje počtu sňatků v období 1950 – 2011. Vývoj počtu sňatků v období 2000 – 2011 přikládám v následujícím grafu.
Graf č. 6: Vývoj počtu sňatků v letech 2000 – 2011 60 000 58 000 56 000 54 000 52 000 50 000 48 000 46 000 44 000 42 000 40 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3 17 BURCIN, Boris, Tomáš KUČERA. Populační vývoj České republiky 2007. 1.vydání. Praha: Katedra demografie a geodemografie PřF UK v Praze, 2009, 25 - 32. ISBN ISBN 978–80–86561–46-2. 18 BURCIN, Boris, Editovala Ludmila FIALOVÁ. Populační vývoj České republiky v letech 2001-2006. 1.vydání. Praha: Katedra demografie a geodemografie PřF UK v Praze, 2007, 23 - 30. ISBN ISBN 978–80–86561–77–6 16
21
2.4.
Vývoj míry sňatečnosti dle věku ženicha
Graf č. 7: Vývoj míry sňatečnosti dle věku ženicha, pro věk 15 – 34 za období 1950 - 2011
140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
15-19
20-24 25-29
1950 1953 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 2011
30-34
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
V grafu č. 1 vidíme vývoj míry sňatečnosti dle věku ţenicha v období 1950-2011. Pro přehlednost nejdříve uvádím graf s věkovou strukturou do 34 let a poté graf se staršími ţenichy, jelikoţ tam nejsou změny tak výrazné a v jednom grafu by nebylo vše přehledné. Nejdříve se zaměříme na vývoj míry sňatečnosti u muţů do 19 let. Ve věku do 34 let zaujímá v grafu téměř nejniţší pozici. Muţi se tedy nikdy neţenili v hojném počtu v takto mladém věku. Na začátku padesátých let byla míra sňatečnosti muţů do 19 let 11,1 a zhruba tuto hodnotu si uchovala aţ do začátku 70. let. Poté mírně stoupala, ale většího vzestupu se dočkala aţ v 70. A 80. let. Tehdy dosahovala své největší hodnoty, a sice 14 – 15 sňatků na 1000 muţů. V devadesátých letech začala opět klesat, a to prudce aţ o polovinu. V současné době je průměrně 0,7 sňatků za 1000 muţů ve věku do 19 let. Vidíme tedy, ţe v dnešní době se mladí muţi téměř neţení. Věková skupina muţů ve věku 20-24 let tvořila velmi dlouho dominantní skupinu ţenících se muţů. V padesátých letech byla sňatečnost těchto muţů přes 95 sňatků na 1000 muţů. 22
V dalších desetiletích dokonce ještě vzrostla. V šedesátých letech dosahovala svého maxima, kdy míra sňatečnosti byla více neţ 123 sňatků na 1000 muţů. V dalších letech však začala klesat, v devadesátých letech téměř o polovinu, kdy v 80. letech byla míra sňatečnosti 107,3 sňatků na 1000 muţů a v 90. letech pak pouze 58,2 sňatků na 1000 muţů. V posledních letech klesla sňatečnost muţů ve věku 20-24 let velmi prudce, pohybuje se okolo 15 sňatků na 1000 muţů. Věková skupina muţů ve věku 25-29 let patřila v 50. letech mezi druhou nejpočetnější. Míry sňatečnosti muţů ve věku 25-29 let dosahovala v těchto letech téměř 76 sňatků na 1000 muţů. Bohuţel zde začala míra sňatečnosti klesat jiţ od počátku 60. let a ve svém poklesu aţ na mírný vzestup v 80. letech pokračuje aţ do současnosti. V posledních 20 letech se míra sňatečnosti v této věkové skupině pohybuje okolo 41 – 42 sňatků na 1000 muţů. U muţů ve věkové skupině 30-34 let dochází poprvé ke vzestupu od 50. let do současnosti. V 50. letech dosahovala sňatečnost těchto muţů 25 sňatků na 1000 muţů. Od počátku 60.let aţ do přelomu století se udrţovala mezi 17 – 18 sňatky, ovšem v posledních 10 letech stoupla míra sňatečnosti v této věkové skupině na téměř 30 sňatků na 1000 muţů. Je zde tedy vidět, ţe muţi se v dnešní době jiţ neţení v mladém věku a stále více muţů odkládá sňatek z nejrůznějších příčin aţ po 30. roku věku. Graf č. 8: Vývoj míry sňatečnosti dle věku ženicha, pro věk 34 – 60+ za období 1950 - 2011 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
35-39 40-44
45-49 50-54 55-59
1950 1953 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002 2005 2008 2011
60+
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
23
V grafu č. 2 jsem znázornila změny v míře sňatečnosti u muţů ve starších věkových kategoriích. Změny nebyla oproti předchozím skupinám tak výrazné, a proto jsem je oddělila do zvláštního grafu. Tyto věkové skupiny si v průměru za celá léta zachovaly bud stejnou míru sňatečnosti, nebo se jen mírně zvedla či klesla. Například u věkové skupiny 35-39 je sice mírné kolísání, ale průměrná míra sňatečnosti se za celá léta pohybovala mezi 9,6 – 14 sňatků na 1000 muţů. Ve věkové skupině 40-44 let bylo kolísání ještě daleko menší. Průměrná míra sňatečnosti se pohybovala mezi 6 – 8 sňatky na 1000 muţů. U dalších věkových skupin je pak míra sňatečnosti téměř konstantní. U věkové skupina 45-49 se pak pohybovala mezi 5 – 6 sňatky na 1000 muţů, u věkové skupiny 50-54 mezi 4 – 5 sňatky na 1000 muţů, ve věkové skupině 55-59 mezi 2,9 – 3,4 sňatky. Věková skupina 60+ má dlouhodobě nejniţší míru sňatečnosti. Míra sňatečnosti se pohybovala mezi 1,3 – 1,8 sňatků na 1000 muţů za celé sledované období. Lidé v tomto věku jiţ téměř neuzavírají sňatky. V posledních letech bohuţel není tato skupina s nejniţší mírou sňatečnosti. Je jí právě věková skupina muţů do 19 let.
Vývoj míry sňatečnosti dle věku nevěsty
2.5.
Zde bych ráda prozkoumala vývoj míry sňatečnosti dle věku nevěsty v letech 1950 – 2011. Opět zde rozdělím jednotlivé věkové skupiny do dvou grafů, jelikoţ ve starších věkových skupinách nejsou změny tak výrazné a v jednom grafu by se na ně nešlo přehledně zaměřit. Graf č. 9:Vývoj míry sňatečnosti dle věku nevěsty, pro věk 15 – 34 za období 1950 - 2011 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
15-19 20-24 25-29
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty 24
2010
2006
2002
1998
1994
1990
1986
1982
1978
1974
1970
1966
1962
1958
1954
1950
30-34
Míra sňatečnosti mladých ţen do19 let patřila dlouhá léta mezi druhou nejpočetnější skupinu ţen, které uzavíraly sňatky. V 50. letech byla míra sňatečnosti 69 sňatků na 1000 ţen. V 50. letech byla průměrná míra sňatečnosti u ţen 67 sňatků na 1000 ţen. V 60. a 70. letech míra sňatečnosti u ţen do 19 let věku stoupla, a to aţ na 75 sňatků na 1000 ţen. Poté bohuţel začala klesat, v 90. letech dokonce velmi prudce a to z 67 na 28 oproti 80. létům. V posledních deseti letech pak dosahuje míra sňatečnosti ţen do 19 let pouhé 4 sňatky na 1000 ţen a patří tak mezi jednu z nejniţších věkových skupin, ve kterých ţeny uzavírají sňatky. Věková skupina ţen ve věku 20-24 let patřila dlouho mezi nepočetnější skupinu, ve které ţeny uzavíraly sňatky. Vidíme, ţe v 50. letech byla míra sňatečnosti u ţen v této věkové skupině velmi rozkolísaná. Na začátku 50. let byla míra sňatečnosti 120 sňatků na 1000 ţen. V roce 1953 míra sňatečnosti klesla na 97 sňatků na 1000 ţen, v následujícím roce opět vylétla a v roce 1957 opět klesla na téměř stejnou hodnotu jako v roce 1953. V 60.letech začala míra sňatečnosti u ţen ve věku 20-24 mírně klesat, ale aţ do 90.let si udrţela průměr okolo 102 – 104 sňatků na 1000 ţen. Poté ovšem velmi prudce klesla, v 90.letech téměř o polovinu, na 66 sňatků na 1000 ţen, v dalších letech téměř znovu o polovinu. V současné době se průměrný počet sňatků v této věkové skupině pohybuje okolo 35 sňatků na 1000 ţen, coţ je oproti 50. letům obrovský propad. Věková skupina ţen 25-29 let patřila v 50. letech mezi třetí nejpočetnější skupinu ţen uzavírajících sňatek. Průměrná míra sňatečnosti dosahovala v 50. letech téměř 30 sňatků na 1000 ţen. V dalších letech kolísala okolo 28 sňatků na 1000 ţen, jediný výraznější propad nastává v 60. letech, kdy se průměrná míra sňatečnosti propadá na 22 sňatků na 1000 ţen. V posledních 10 letech však počet ţen, které uzavírají sňatek v tomto věku stoupá a v současné době míra sňatečnosti těchto ţen stoupla na 47 sňatků na 1000 ţen. Lze tedy pozorovat, ţe zatímco dříve ţeny uzavíraly sňatek spíše ve věku do 24 let, v posledních 10 letech ubývá ţen, které se vdávají mladé, a naopak výrazně přibývá ţen, které se vdávají ve věku 25-29 let. Věková skupina ţen 30-34 let také zaznamenala nárůst oproti posledním letům, i letům předchozím. V 50. letech byla průměrná míra sňatečnosti 13 sňatků na 1000 ţen. V 60. letech nastává mírný pokles na hodnotu 9, avšak v dalších letech si udrţuje průměrnou hodnotu 11 – 13 sňatků na 1000 ţen. V posledních 10 letech však vidíme větší nárůst, a to aţ na téměř 20 sňatků na 1000 ţen. 25
Graf č. 10: Vývoj míry sňatečnosti dle věku nevěsty, pro věk 35 – 60+ za období 1950 2011 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
35-39 40-44 45-49 50-54 55-59
1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010
60+
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty Zde uvádím míry sňatečnosti u ţen v letech 35-60+. V těchto skupinách nejsou změny tak výrazné, a proto se na ně zaměřím zvlášť. U ţen ve věku 35 – 39 nedochází v průběhu času k nějakým velkým změnám. V průměru se pohybuje okolo 6 – 9 sňatků na 1000 ţen. V posledních letech však mírně stoupá a je tak moţné, ţe ţeny stále častěji posouvají sňatek do pozdějšího věku, a více ţen bude uzavírat sňatek v tomto věku. Ţeny ve věku 40 – 44 let také nemají vysokou míru sňatečnosti. Ovšem v porovnání s předchozím vývojem stoupá. Pro sňatek je stále oblíbenější mladší věk, ale nárůst míry sňatečnosti u ţen v tomto věku svědčí o tom, ţe i v tomto věku ţeny rády uzavírají sňatek a stále jich přibývá. U ţen v pozdějším věku není jiţ míra sňatečnosti tolik zajímavá. Pohybuje se totiţ velmi nízko, téměř vţdy pod 5 sňatků na 1000 obyvatel. Ţeny ve věku 60+ si dokonce udrţují téměř konstantní míru sňatečnosti, a do méně neţ 1 sňatek na 1000 ţen.
26
2.6.
Sezónnost sňatečnosti
Z dlouhodobých informací a statistik, které sledují vývoj sňatečnosti a její sezonnost, lze vyčíst určitá fakta o oblíbených či naopak neoblíbených měsících, ve kterých lidé uzavírají sňatky. Nejméně oblíbeným měsícem, kdy lidé uzavírají sňatky, je květen. Tuto pozici si květen udrţel poměrně dlouho. Důvod pověry, proč sňatek uzavřený v květnu přináší smůlu, dodnes není známý. Je zde ale několik moţností. Můţe to být způsobeno tím, ţe pokud bylo dítě počato po svatbě v květnu, musí rodička v nejrizikovějších měsících, tedy ve třetím a čtvrtém, vykonávat těţké práce o ţních. To se pak mohlo negativně projevit na zdravotním stavu rodičky a dítěte. Další variantou je moţný komplikovaný porod v zimním období. 19 Mezi další obecně málo oblíbené měsíce, ve kterých lidé příliš nevstupují do manţelství, patří také únor, listopad a prosinec. Naopak nejoblíbenější měsíc pro vstup do manţelství není tak zdaleka jednoznačný. Velmi oblíbený je měsíc červen, obecně letní měsíce, měsíc září. Červen je velmi oblíbeným měsícem zejména proto, ţe se v něm konaly svatby „odloţené“ z května. Lidé dbali na pověry a v květnu vstupovat do manţelství nechtěli. Ale také se v červnu konaly svatby, které by jinak z důvodu letních měsíců byly odloţeny aţ na září. Dalším oblíbeným měsícem je září, které naopak kompenzuje svatby odloţené z letních měsíců z důvodu letních prázdnin. Je zde ale také určité procento nucených sňatků. Je to způsobeno tím, ţe mnoho mladých lidí o letních prázdninách snáze naváţe nové známosti a díky absenci antikoncepce mnoho ţen otěhotnělo právě v období prázdnin. 20 1950 – 1959 Z přiloţeného grafu č. 5 vidíme, ţe v 50. letech byl nejméně oblíbeným měsícem květen a to díky stále přetrvávajícím pověrám. V tomto měsíce se uskutečnilo průměrně pouze 2559 svateb. Sezonní index sňatečnosti v květnu dosahoval pouze hodnoty 0,4. Druhým nejméně
19
ROUČKA, Michal – SKOČDOPOLOVÁ, Radka. Vývoj sezónní sňatečnosti v Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 118. ISSN 0011–8265 20
ROUČKA, Michal – SKOČDOPOLOVÁ, Radka. Vývoj sezónní sňatečnosti v Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 119. ISSN 0011–8265
27
oblíbeným měsícem pro uskutečňování svateb byl leden, se sezonním indexem sňatečnosti 0,6. Zde uţ nejde o ţádnou pověru, ale spíše o klimatické podmínky, které v lednu panují. Naopak nejoblíbenější měsíc byl v těchto letech duben, kdy si lidé kompenzovali květnové svatby. Sezonní index sňatečnosti je téměř 1,4. V tomto měsíci se uskutečnilo průměrně 8479 svateb. Druhý nejoblíbenějsí měsíc je překvapivě říjen a prosinec. Sezonní indexy sňatečnosti jsou u obou měsíců 1,3. Takové mnoţství svateb v podzimních a zimních měsících nebývá obvyklé. Lidé své svatby plánují spíše do letních měsíců. Graf č. 11: Sezónní index sňatečnosti v období 1950 – 1959 1,6 1,4
Index
1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty 1960 – 1969 Z grafu lze vyčíst, ţe nejméně oblíbeným měsícem pro uskutečňování sňatků byl opět květen. Je zde tedy vidět, ţe pověry a strach z květnových svateb stále přetrvávají. Sezonní index sňatečnosti je dokonce ještě menší, neţ za období 1950-1960. Druhým nejméně oblíbeným měsícem je opět leden, se sezonním indexem sňatečnosti 0,5. Coţ je také méně, neţ za minulé sledované období. Naopak nejoblíbenější je tradičně měsíc duben, se sezonním indexem sňatečnosti 1,4. Hned za ním jsou měsíce červenec a říjen.
28
Graf č. 12: Sezónní index sňatečnosti za období 1961 – 1969 1,6 1,4
Index
1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty V roce 1965 se více neţ třetina svateb uskutečnila v měsících duben, červen 1970 – 1979 Dle grafu opět vidíme, ţe květen si stále drţí své prvenství jako nejméně oblíbený měsíc pro vstup do manţelství. Sezonní index sňatečnosti je 0,3. Druhý je tradičně leden. Nejoblíbenější měsíc je duben a hned za ním červen. Graf č. 13: Sezónní index sňatečnosti za období 1971 – 1879 1,6 1,4
Index
1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty 29
1980 – 1989 V tomto období zůstává nejméně oblíbeným měsícem pro uzavírání sňatků tradičně květen. Avšak tento fakt je naopak velmi kompenzován mnoţstvím uzavíraných sňatků v měsících duben a červen, které patří v tomto období k měsícům velmi oblíbeným. Málo oblíbené jsou také zimní měsíce, kdy je tradičně uzavíráno méně sňatků. Březen zde má charakter průměrného měsíce, coţ jednoznačně dokazuje setření vlivu církve a jejích předpisů o omezování konání slavností v době Velikonoc. V červenci a v srpnu se počet sňatků opět lehce propadá, avšak v září opět stoupá. Ke konci roku je naopak opět niţší, vzhledem ke klimatickým podmínkám. Graf č. 14: Sezónní index sňatečnosti za období 1981 – 1989 1,6 1,4
Index
1,2 1 0,8 0,6
0,4 0,2 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
1990 – 1999 Od roku 1990 se stává nejoblíbenějším měsícem vstupu do manţelství červen a to hned z několika důvodů. Lidé si takto mnohdy kompenzují květnové svatby. Nebo naopak chtějí stihnout svatbu před nastávajícími prázdninami. Novomanţelé, kteří uzavřeli sňatek v červnu, pak mnohdy vyuţívají jako svatební cestu zájezdy do zahraničí, tzv. last minute. 21
21
POLÁŠEK, Vladimír. Silnější neţ pověra – změny v sezónnosti sňatků. Zpravodaj české demografické společnosti. Praha: Hlavní výbor České demografické společnosti, 2005, č. 36, ISSN 1213–7480.
30
Někdy byl měsíc červen vystřídán měsíci červenec, srpen či září. Bylo to ale krátkodobě, například z důvodů neopakovatelných dat, které mohlo mnoho párů povaţovat za magické. Například 9. 9. 1999. Druhé místo zaujímá měsíc září. Obecně však lze říci, ţe nejvíce svateb se uskutečňuje v letním období, v období červen – září. Snoubenci totiţ mají moţnost pojmout svatbu trochu netradičním způsobem a uspořádat ji ve venkovním prostředí. Duben je zde tedy aţ třetím nejoblíbenějším měsícem pro uzavření manţelství, coţ je velmi nezvyklé oproti předchozím obdobím. Naopak nejméně oblíbeným měsícem je květen, se sezonním indexem sňatečnosti 0,3. Ke konci roku se pak sezonní index sňatečnosti znovu propadá aţ na téměř 0,6, a to kvůli klimatickým podmínkám.
Index
Graf č. 15 Sezónnost sňatečnosti v období 1990 – 1999 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
2001 - 2011 Toto období je velmi specifické a zajímavé z hlediska změn. Dříve bylo naprosto zřejmé, ţe nejméně oblíbeným měsícem pro sňatky byl květen a to dlouhodobě. Ale zde je tomu jinak. V období let 2002 – 2010 byl nejméně oblíbeným měsícem pro uzavírání sňatků leden. Sesadil tak z prvního místa květen. Není zcela jasné, co tuto změnu zapříčinilo a vyvstává tak otázka, zda je stále aktuální pověra o nešťastných manţelstvích uzavřených v květnu. Květen tedy skončil aţ na druhém místě a v některých letech v tomto mezidobí dokonce aţ na třetím nebo dokonce čtvrtém místě. Byl průběţně střídán měsíci únor, listopad a prosinec. 31
V letech 2008 – 2010 pak byl aţ na šestém místě v pořadí neoblíbenosti. Mezi neoblíbené měsíce se v tomto období zařadil i březen. Naopak nejoblíbenějším měsícem pro vstup do manţelství se stal červen, coţ je také velmi neobvyklé a sesadil tak z prvního místa duben, který byl první dlouhodobě. Navíc sezonní index sňatečnosti pro měsíc červen dosazuje hodnoty 2,0, coţ je daleko více, neţ kdy dosahoval duben ve všech předchozích obdobích. Druhým nejoblíbenějším měsícem pro uzavření sňatků se zde stalo září, třetím srpen a čtvrtým červenec. Duben se v tomto srovnání stal aţ pátým nejoblíbenějším měsícem. To je obrovský propad. Není zcela jasné, co tuto změnu zapříčinilo. Graf č. 16: Sezónnost sňatečnosti v období 2000 – 2011 2,5
Index
2 1,5 1 0,5 0
Měsíc
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
2.7.
Vývoj sňatečnosti svobodných
Pro sňatečnost svobodných se někdy uţívá také název prvosňatečnost. Prvosňatečnost udává podíl muţů a ţen, které do 50 let věku uzavřou sňatek. Vývoj prvosňatečnosti v Českých zemích lze rozdělit do několika fází, z nichţ nejdůleţitější jsou dvě fáze. První fází je období od druhé světové války do začátku 90. let a druhá fáze je období následující po tomto datu. 22
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-80-86561-52-3 22
32
V první fázi, tedy v období od 2. světové války do začátku 90. let, bylo běţné uzavírat sňatky brzy a takto je uzavíralo mnoho mladých lidí. Tuto fázi můţeme ještě rozdělit na několik částí. V první části – v období do počátku 60. let – byl úhrn redukovaných prvních sňatků přes 100 %. Úhrn redukovaných prvních sňatků udává podíl osob, které do 50 let věku uzavřeli alespoň 1 sňatek. Tento podíl, tedy přes 100 % znamenal, ţe sňatečnost byla v tomto období velmi vysoká a zároveň se sniţoval věk, při kterém mladí lidé vstupují do manţelství poprvé. V roce 1970 byl u ţen průměrný věk při prvním sňatku 21,5 let a u muţů 24,3 let. Intenzita prvosňatečnosti v tomto období byla 90 % u muţů a 92 % u ţen. Na konci 60. let byly také zavedeny opatření populační politiky, coţ výrazně zvýšilo sňatečnost. Mladí lidé dostávali tzv. novomanţelské půjčky.
Tyto půjčky se poskytovaly novomanţelům, kteří dosáhli
maximálně 30 let včetně a jejichţ čistý příjem činil méně neţ 5 000 Kčs. Půjčka mohla být poskytnuta do maximální výše 30 000 Kčs a úrok se lišil dle toho, na co byla půjčka poskytnuta. V zásadě byly dvě moţnosti. Půjčka poskytnutá na koupi bytu s úrokem 1 % nebo půjčka poskytnutá na zařízení bytu s úrokem 2,5 %. Obě se splatností 10 let. Další zvýhodnění, kterého mohli mladí novomanţelé vyuţít, byl státní příspěvek na dítě. Dluţníkům stát poskytl 2000 Kčs za první dítě, které se doţilo 1 roku a za kaţdé další dítě, které se doţilo 1 roku pak 4 000 Kčs. Dle odhadů tuto půjčku vyuţilo aţ ¾ rodin, kterým na ni vznikl nárok. 30 000Kčs v té době znamenal příjem za přibliţně 18 měsíců. Díky všem těmto faktorům sňatečnost rostla a svého maxima dosáhla v roce 1978, kdy svobodných ţen do manţelství vstoupilo 98 %. Muţi dosáhli svého maxima o 5 let dříve, a sice v roce 1975, kdy svobodných muţů vstoupilo do manţelství 95 %. S tím byl zároveň spojen i velmi nízký věk při vstupu do prvního manţelství (muţi 24,3 let a ţeny 21,4 let). Na konci 70. let se však intenzita prvosňatečnosti vrátila na svou původní úroveň z konce 60. let, a sice 95 % alespoň jednou vdaných ţen a 90 % alespoň jednou vdaných muţů. Společnost však stále vykazovala tzv. tradiční rysy, mezi které patřil časný a častý sňatek. Rok 1989 byl však rokem posledním, kdy společnost tyto rysy vykazovala. Rok 1990 byl pak velmi výrazný z hlediska zlomu, který nastal. Aţ do konce 80. let byl nejčastější sňatek v období 20 – 24 let věku. Druhý nejčastější byl ve věku mladších 20 let. Po roce 1990 se ale vše mění. Sňatečnost v České republice pomalu začala přecházet ze starého tradičního modelu na modernější, který byl prosazován v Evropě jiţ od 70. let. V roce 1990 bylo na konci roku
33
uzavřeno ještě velké mnoţství sňatků. Důvod byl jediný. 23 Od 1. 1. 1991 přestal stát garantovat novomanţelské půjčky spořitelnám. Ty je přestaly poskytovat a mnoho lidí se tak snaţilo uzavřít sňatek ještě před 1. lednem, aby mohli půjčku čerpat. V tomto období tak vzrostly počty sňatků zejména 18 – 24 letých muţů a ţen. V tomto roce zároveň ještě pokles průměrný věk při prvním sňatku. U muţů na 24 let a u ţen na 21,4 let. Třetí etapa vývoje prvosňatečnosti začala rokem 1992. Charakteristickou pro tuto skupinu je prudce se sniţující intenzita sňatečnosti a naopak zvyšující se věk při prvním sňatku. Muţů, kteří do 50 let uzavřou alespoň 1 sňatek, je 63 % a ţen 70 %. Vidíme tedy jasný pokles oproti předchozím obdobím. Zároveň růst věku při prvním sňatku ukazuje, ţe průměrný věk při prvním sňatku je 28 let u ţen a 31 let u muţe. Ukazatel redukovaných prvních sňatků je v této době nepřesný, protoţe se nacházíme v období rychlých změn, co se týče sňatkového chování, ale i přesto se pouţívá pro mezinárodní srovnání. Od roku 2003 je zároveň nejčastějším věkem, kdy mladí lidé vstupují do manţelství, věk mezi 25-29 lety. Sňatečnost u mladých lidí do 20 let věku naopak klesá téměř na nulu. Začalo také ubývat sňatků, kde oba partneři vstupují do sňatku svobodní. V 70. letech byl tento podíl 75%, v roce 2006 jiţ jen 65%. Patří však stále mezi nejčetnější sňatky. 24 V následujících tabulkách se můţeme přesvědčit o tom, jaký vliv mají jednotlivé skupiny na celkové sňatečnosti svobodných. Zde uvádím v tabulce průměrný podíl jednotlivých skupin na celkové sňatečnosti svobodných ţen. Je zde vidět, ţe v 50. letech téměř poloviční podíl zaujímají ţeny ve věku 20 – 24 let. Tento podíl se ještě zvýšil v následujících desetiletích. Svého maxima dosáhl v roce 1997, kdy svobodné ţeny ve věku 20 – 24 let zaujímaly 61,85 % na celkové sňatečnosti svobodných ţen. Pak ale následoval pokles a v roce 2011 připadlo pouhých 19 % svobodných ţen v tomto věku na celkové sňatečnosti svobodných. Obrovský pokles je znát také u ţen ve věku 18 – 19 let. V 50. letech tvořily více jak ¼ na celkové sňatečnosti svobodných ţen. V roce 1996 dokonce více jak 38 %. Vlivem
23
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina , partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí
fakulta, 2008, 28 - 30. ISBN 978-80-86561-52-3. 24
RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina , partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí
fakulta, 2008, 28 - 30. ISBN 978-80-86561-52-3.
34
ekonomických změn a změny smýšlení lidí o manţelství ale tento trend upadá a v roce 2011 jiţ ţeny v tomto věku tvoří z celkového podílu jen něco málo přes 1 %. U ţen do 17 let tento podíl klesl téměř na nulu, v současné době se jedná o méně neţ půl procenta. Naopak vzestup je znatelný u ţen ve věku 30 – 34 let. Dříve tvořily ţeny v tomto věku v průměru 2 – 3 % na celkovém podílu sňatečnosti svobodných ţen. Nyní se ale podíl u těchto ţen výrazně zvedá. V roce 2011 je to jiţ téměř 20 %. I u ţen ve věku 35 – 39 let je vzestup, ale jen velmi mírný. V dalších věkových skupinách je spíše pokles. Je tedy vidět, ţe svobodných ţen, které by uzavírali sňatek v pozdějším věku, například 40+, jiţ tolik není. Tabulka č. 1: Průměrný podíl jednotlivých věkových skupin na celkové sňatečnosti svobodných žen:
-17
18-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
1,62
50-54
55+
1950-1960
4,70
26,06
49,15
12,44
3,79
1,58
0,66
1961-1970
4,63
35,71
49,63
6,18
1,68
0,91
1971-1980
4,02
31,14
52,14
9,35
2,03
0,58
0,27
0,18
0,12
0,17
1981-1990
3,60
33,98
49,77
9,00
2,27
0,78
0,27
0,13
0,07
0,13
1991-2000
1,60
23,23
54,78
15,94
2,82
0,85
0,35
0,20
0,12
0,12
2001-2011
0,11
3,00
30,78
46,19
15,23
3,04
0,81
0,39
0,21
0,24
0,80
0,46
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty V další tabulce uvádím průměrné podíly jednotlivých věkových skupin na celkové sňatečnosti svobodných muţů. U nich se struktura o něco liší. Nejpočetnější skupina, která zaujímala dlouhá léta majoritní podíl na celkové sňatečnosti svobodných, byli muţi ve věku 20 - 24 let. Jiţ v 50. letech byl tento podíl téměř poloviční. V dalších letech ještě výrazně stoupl, v 60. a 70. letech pak více neţ 60 % svobodných muţů uzavíralo manţelství v tomto věku. V roce 1969 dokonce více neţ 67 % svobodných muţů uzavřelo manţelství ve věku 20 – 24 let. Bohuţel ale v poslední době tento podíl klesá a v roce 2011 to bylo jiţ pouze 8,37 %. O něco méně výrazná, ale přesto důleţitá změna se udála také u svobodných muţů ve věku 25 – 29 let. Jejich podíl na sňatcích svobodných muţů byl v 50. letech průměrně 35 %. V dalším 35
desetiletí výrazně klesl, ale pak začal opět růst a v roce 2003 tvořil více neţ 50 % muţů, kteří v tomto věku vstupují do manţelství svobodní. Bohuţel do roku 2011 opět výrazně klesl a to na 35 %. Stále více svobodných muţů se také ţení ve věku 30 – 34 let. V roce 2011 to bylo více neţ 36 % svobodných muţů. To je obrovský nárůst oproti předchozím letům, kdy sňatečnost svobodných muţů v tomto věku tvořila méně neţ 10 %. V ostatních věkových skupinách se výrazné změny neodehrály. Ani se zbylí muţi v ostatních věkových skupinách nepodílí na sňatečnosti svobodných muţů nijak výrazným podílem. Tabulka č. 2: Průměrný podíl jednotlivých věkových skupin na celkové sňatečnosti svobodných mužů:
-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
0,00
55-59
60+
1950-1960
4,32
47,01
35,48
8,21
2,55
1,90
0,00
1961-1970
6,70
64,07
20,96
4,77
1,90
0,90
1971-1980
7,01
61,99
23,85
4,50
1,30
0,60
0,36
0,20
0,10
0,09
1981-1990
8,71
57,44
25,18
5,70
1,75
0,58
0,26
0,15
0,10
0,12
1991-2000
6,63
50,18
30,28
8,24
2,60
1,04
0,50
0,26
0,12
0,15
2001-2011
0,60
15,08
45,16
27,61
7,61
2,10
0,86
0,48
0,27
0,24
0,52
0,30
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
2.8.
Vývoj míry sňatečnosti nevdaných
Míra sňatečnosti nevdaných nám ukazuje, kolik sňatků připadá na 1000 nevdaných ţen. Nejčastěji se počítá zejména proto, abychom určily vývojové tendence. Pomocí tohoto ukazatele můţeme sledovat změny ve vývoji sňatečnosti nevdaných. Ukazuje nám intenzitu sňatečnosti, jelikoţ zkoumáme, kolik sňatků připadne na 1000 nevdaných ţen. V následující tabulce č. 3 jsou uvedeny míry sňatečnosti nevdaných za roky 1950-2011 uspořádané do skupin a zprůměrované, pro lepší přehled. Z přehledu v tabulce lze vidět, ţe jednoznačně nejvyšší míra sňatečnosti nevdaných připadá dlouhodobě na ţeny ve věku 20-24 let. Mezi roky 1950 aţ do roku 1980 připadá okolo 300 36
sňatků na 1000 nevdaných ţen v tomto věku. Mezi roky 1990 - 2000 došlo k prudkému poklesu, i tak ale zůstává míra sňatečnosti nevdaných v tomto věku nejvyšší. Změna nastává aţ v posledních 10 letech, kdy nejvyšší míra sňatečnosti nevdaných připadá na ţeny ve věku 25 – 29 let. Lze zde tedy pozorovat trend posledních let, kdy ţeny stále častěji odkládají sňatek do pozdějšího věku. Míry sňatečnosti nevdaných pro ţeny ve věku 25 – 29 let patřily dlouhodobě mezi druhé nejčetnější. Dalo by se tak říci, ţe nejvíce ţen uzavřelo sňatek mezi 20 a 29 rokem ţivota. Obrovský pokles lze také pozorovat ve věkové skupině ţen mezi 15 – 19 rokem. Dříve připadalo 73 sňatků na 1000 nevdaných ţen. Dnes jsou to jiţ pouze necelé 4 sňatky na 1000 nevdaných ţen ve věku 15 – 19 let. Vidíme tedy, ţe v dnešní době se jiţ ţeny prakticky nevdávají ve věku do 20 let. Tabulka č. 3: Průměrné míry sňatečnosti nevdaných od roku 1950 do roku 2011: 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
1950-1960
73,65
299,35
184,39
102,47
63,17
41,39
19,64
1961-1970
76,75
306,58
166,30
88,33
52,46
34,85
23,56
1961-1971
82,87
311,65
201,15
105,99
60,09
39,78
26,80
1961-1972
73,35
281,65
170,32
87,75
50,74
34,59
24,64
1961-1973
30,29
126,44
109,60
57,81
33,30
23,77
18,69
1961-1974
3,79
38,71
85,84
58,63
30,90
21,11
16,61
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty Zajímavé je také pozorování, kolik sňatků celkem připadalo dříve na 1000 nevdaných ţen a jak je tomu dnes. K tomu poslouţí následující graf č. 12. V období 1950 – 1960 to bylo v průměru 116 sňatků na 1000 nevdaných ţen. Vrcholu dosahuje míra sňatečnosti nevdaných v letech 1974 – 1976, kdy připadá téměř 140 sňatků na 1000 nevdaných ţen ve věku 15 – 49 let. Pak ale křivka prudce klesá s tím, jak klesá počet sňatků. V roce 1990 ještě hodnoty mírně vylétly nahoru s tím, jak mnoho párů uzavíralo sňatky před 1. 1. 1991, aby mohly čerpat novomanţelskou půjčku. Pak ale prudce klesá a v současné době připadá pouze 30 sňatků na 1000 nevdaných ţen ve věku 15 – 49 let.
37
Graf č. 17: Počet sňatků na 1000 nevdaných žen
1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1971 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010
150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování
3. Závěr
Sňatečnost a mnou prozkoumané ukazatele sňatečnosti, prošly od roku 1950 do roku 2011 určitým vývojem. Je to patrné jiţ z prozkoumání vývoje sňatků jako takového. Z mého průzkumu sňatečnosti jako takové za průběh celého sledovaného období je jasně zřetelné, ţe sňatky v průběhu času závisely velkou měrou na ekonomické a politické stabilitě země. V letech 1960 - 1970 díky propopulační politice mnoho osob uzavřelo sňatek, aby získalo jisté výhody. Další sňatkový boom před 1.1. 1991 dokazuje, ţe lidé uzavírali sňatky také kvůli penězům. Aby dosáhli na novomanţelské půjčky, které pro mnoho novomanţelů znamenalo snazší start do manţelství. Je zde také vidět trend poslední doby, kdy lidé jiţ manţelství nepreferují jako prvotní a jedinou formu souţití. Mnoho párů se rozhodne ţít spolu ve faktickém manţelství a nikdy do manţelství jako takového nevstoupit. Začíná se také více preferovat LAT – tedy oddělené souţití. Tyto formy manţelství lidé často berou jako manţelství na zkoušku. Je také jasně zřetelné, ţe počet sňatků dlouhodobě klesá. Dříve byl sňatek do určité míry společenskou nutností a standardem. Ekonomické podmínky také více napomáhaly mladým, aby do manţelství vstupovaly. Doba se ale měnila a v současné době je časný sňatek něco, co je velmi ojedinělé. Lidé preferují sociální a ekonomické zajištění před 38
vstupem do manţelství. Preferují také kariéru a osamostatnění se. Na děti a manţelství nepomýšlí v první řadě tak, jak tomu bylo dříve. I z vývoje míry sňatečnosti je jasně patrné, ţe doba se radikálně změnila. A to jak z pohledu ţenicha, tak i z pohledu nevěsty. U muţů byla dlouhou dobu dominující skupina muţů ve věku 20 – 24 let. To se radikálně změnilo, dnes tato skupina patří mezi ty s nejniţší mírou sňatečnosti. Naopak zvyšuje se míra sňatečnosti u starších věkových skupin. U ţen je to obdobně. Velmi dlouho byla věková skupina ţen ve věku 20 – 24 let tou s nejvyšší mírou sňatečnosti. Za ní hned následovala skupina ţen 15 – 19 let. U muţů to takto paradoxně nebylo, skupina 15 – 19 let u muţů nikdy neměla tak výraznou míru sňatečnosti, jako u ţen. I u ţen ale tato míra sňatečnosti postupem času velmi radikálně klesla a v současné době se rovná téměř nule. A stejně jako u muţů, i u ţen se postupně zvyšuje míra sňatečnosti ve vyšších věkových skupinách. Oba tyto faktory jednoznačně odráţí fakt, ţe lidé stále častěji posouvají sňatek do vyššího věku z důvodů, které jsem popsala výše. I sezónnost sňatečnosti prošla za celé sledované období zajímavým vývojem. Především v posledních letech jiţ neplatí, ţe květnové svatby jsou tak neoblíbené, jako bývaly kdysi. Je sice stále málo ţádaný, ale ještě méně sňatků se uskutečňuje v lednu a únoru. Je zde tedy patrný fakt, ţe lidé jiţ nejsou tolik ovlivněni pověrami a nepřikládají jim jiţ takovou váhu jako kdysi. Daleko větší roli pro ně zřejmě hrají povětrnostní podmínky a počasí. I z toho důvodu je leden a únor nyní řazen mezi nejméně oblíbené měsíce. Zajímavý vývoj je vidět i u míry prvosňatečnosti. V dřívějších letech byla prvosňatečnost velmi vysoká. Například v roce 1978 byla prvosňatečnost 98 %. Ţen ve věku 18 – 19 let dokonce byla více jak čtvrtina. A ţen ve věku 20 – 25 dokonce téměř polovina. Bohuţel postupem času se situace obrátila a v současné době zaujímají více jak polovinu ţeny ve věku 25 – 29 let. I z tohoto je jasně vidět, ţe ţeny svůj vstup do manţelství odkládají do pozdějšího věku. A podobný trend je moţné pozorovat i u muţů. I míra sňatečnosti nevdaných postupem času velmi klesá. Ze všech těchto faktorů lze vyčíst fakt, ţe sňatků v české republice ubývá. Ubývá počtu zavřených sňatků za rok, ubývá mladých lidí, kteří by vstupovali do manţelství. Doba se
39
radikálně změnila a sňatečnost se tomu přizpůsobila. Místo sňatků lidé ţijí „na hromádce“. Místo časných sňatků lidé budují karieru. Otázkou zůstává, jak se sňatečnost bude vyvíjet dál.
40
Seznam příloh
Tabulka č. 1: Sezónní indexy sňatečnosti v letech 1950 – 2011 : Únor
Leden
Březen
Květen
Duben
Červen
1950-1960
0,66377386
0,7962731
0,7809249
1,3492426
0,4008102
1,0653368
1961-1970
0,52274399
0,6300508
0,8214051
1,3985573
0,3518632
1,2031569
1971-1980
0,53813459
0,617297
1,0040958
1,4325465
0,3118616
1,3896839
1981-1990
0,59506599
0,635537
1,0478709
1,4335974
0,3469343
1,4053635
1991 - 2000
0,51513917
0,5914468
0,9370957
1,4624904
0,315044
1,6616427
2001 - 2011
0,29922399
0,3777251
0,5781986
1,1891276
0,4992605
2,0361058
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Červenec Srpen 1950-1960
1,082605
1,04456 1,111671 1,316335 1,086707
1,30176
1961-1970
1,292033 1,127384 1,059523
1971-1980
1,243828 1,064746 1,168739 1,239267
1981-1990
1,076369 1,014945 1,212113 1,274715 1,017344 0,940146
1991 – 2000
1,131101 1,182854 1,439756 1,231162 0,849885 0,682383
2001 – 2011
1,624371 1,756182 1,752857 0,964872 0,517989 0,404086
1,30472 1,064519 1,224044 1,00528 0,984522
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty Tabulka č. 2: Míry sňatečnosti – ženy za období 1950 – 2011 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60+
19501960
67,2
109,6
29,8
13,4
8,1
5,5
3,8
2,3
1,3
0,4
70,2
103,4
21,9
9,5
6,3
5,1
4,3
2,8
1,7
0,6
75,3
104,8
28,3
13,1
7,6
5,6
4,6
3,2
1,9
0,6
67,6
102,9
27,9
12,8
8,0
6,0
4,7
2,8
1,5
0,4
28,8
66,1
28,2
11,3
6,6
5,0
4,2
2,8
1,5
0,4
4,2
35,4
47,0
19,9
9,1
6,1
4,8
3,3
2,0
0,4
19611970 19711980 19811990 1991 2000 2001 2011
Zdroj: czso, vlastní výpočty
41
Tabulka č. 3: Míry sňatečnosti – muži za období 1950 – 2011 15-19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60+
1950-1960
10,6
95,2
75,5
25,2
12,0
7,7
5,4
4,2
3,4
1,8
1961-1970
11,1
123,3
54,4
17,7
9,8
6,7
5,2
4,0
3,3
1,7
1971-1980
14,2
113,1
51,1
19,1
11,3
7,9
6,2
5,0
4,0
1,7
1981-1990
14,9
107,3
52,7
18,4
10,7
7,6
5,8
4,2
3,2
1,5
1991 - 2000
7,3
58,2
42,3
18,1
9,6
6,5
5,2
4,1
2,9
1,3
2001 - 2011
0,7
15,1
41,4
28,9
14,0
8,3
5,9
4,6
3,4
1,4
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
Tabulka č. 4: Míra sňatečnosti svobodných žen za období 1950 – 2011
Průměrný věk
-17
18-19
20-24
25-29
svobodné
30-34
35-
40-
45-
50-
39
44
49
54
55+
nevěsty 1950
5,238 20,562 48,823 16,610
3,175 2,366
2,488
0,737
1951
5,618 21,862 49,526 15,097
3,322 1,859
2,063
0,653
1952
4,862 22,707 49,624 14,707
3,794 1,680
2,004
0,622
1953
3,938 24,175 50,033 13,768
4,309 1,323
1,835
0,619
1954
3,693 23,415 51,228 13,635
4,565 1,120
1,699
0,646
1955
3,971 24,092 51,156 12,989
4,375 1,168
1,637
0,612
1956
4,448 24,924 49,655 12,219
4,579 1,549
1,782
0,843
1957
5,491 27,928 48,673 10,623
3,817 1,501
1,278
0,688
1958
4,574 30,712 47,833 10,004
3,567 1,596
1,102
0,611
1959
4,733 33,047 46,874
8,981
3,132 1,621
1,016
0,597
1960
5,179 33,237 47,218
8,160
3,019 1,638
0,947
0,601
1961
5,597 34,786 46,570
7,278
2,616 1,533
1,052
0,566
1962
4,924 37,106 46,607
6,450
2,178 1,262
0,926
0,547
5,525 37,392 46,554
6,141
1,947 1,135
0,820
0,484
1964
21,957 4,859 36,664 48,319
5,768
1,890 1,033
0,918
0,550
1965
21,836 4,807 38,278 47,351
5,558
1,705 0,934
0,853
0,514
1966
21,780 4,284 38,411 48,396
5,441
1,390 0,833
0,761
0,485
1967
21,879 4,095 35,385 51,555
5,687
1,320 0,730
0,803
0,425
1968
21,911 3,939 33,233 54,001
5,906
1,248 0,610
0,676
0,388
1969
21,893 4,193 32,949 53,697
6,475
1,186 0,543
0,606
0,352
1970
21,929 4,044 32,872 53,272
7,046
1,327 0,533
0,578
0,327
1963
.
42
1971
22,038 3,982 31,023 54,376
7,816
1,378 0,509 0,338 0,254 0,125 0,198
1972
22,081 4,166 30,636 53,675
8,638
1,572 0,463 0,302 0,218 0,142 0,188
1973
22,088 4,122 30,884 53,027
9,052
1,643 0,498 0,269 0,202 0,129 0,174
1974
22,094 4,013 31,424 52,280
9,298
1,746 0,471 0,254 0,186 0,154 0,174
1975
22,066 4,088 31,723 51,949
9,142
1,906 0,526 0,243 0,161 0,128 0,135
1976
22,126 3,642 31,899 51,672
9,455
2,110 0,551 0,248 0,148 0,124 0,151
1977
22,205 3,810 30,905 52,037
9,579
2,346 0,601 0,236 0,194 0,113 0,179
1978
22,299 3,896 29,568 52,601 10,011
2,520 0,647 0,277 0,185 0,122 0,172
1979
22,259 4,171 30,836 50,695 10,292
2,560 0,735 0,270 0,158 0,116 0,166
1980
22,164 4,307 32,492 49,046 10,260
2,530 0,754 0,242 0,133 0,095 0,140
1981
22,163 4,240 33,463 47,976 10,228
2,631 0,794 0,283 0,118 0,104 0,162
1982
22,037 4,043 35,192 47,419
9,553
2,420 0,771 0,247 0,133 0,093 0,128
1983
22,010 3,932 35,514 47,331
9,521
2,353 0,815 0,245 0,113 0,059 0,118
1984
22,036 3,813 33,698 50,062
8,830
2,298 0,758 0,240 0,096 0,072 0,133
1985
22,100 3,687 32,239 51,703
8,590
2,446 0,784 0,264 0,119 0,040 0,127
1986
22,143 3,560 32,143 51,938
8,545
2,252 0,877 0,280 0,141 0,076 0,187
1987
22,133 3,177 32,202 52,339
8,606
2,223 0,836 0,279 0,148 0,058 0,134
1988
22,070 3,159 33,822 50,807
8,627
2,197 0,757 0,275 0,143 0,060 0,154
1989
22,042 3,146 34,541 49,798
9,055
2,066 0,794 0,312 0,151 0,048 0,088
1990
21,861 3,226 36,991 48,359
8,430
1,774 0,654 0,301 0,138 0,069 0,058
1991
21,445 4,128 38,624 45,544
8,551
1,873 0,712 0,267 0,144 0,065 0,093
1992
21,552 3,507 38,684 45,582
8,789
1,923 0,767 0,312 0,212 0,124 0,100
1993
21,701 2,844 36,233 48,144
9,201
2,056 0,766 0,348 0,202 0,064 0,142
1994
21,999 1,758 30,875 53,307 10,269
2,283 0,786 0,345 0,168 0,101 0,108
1995
22,423 1,245 24,756 57,593 12,203
2,579 0,789 0,389 0,226 0,125 0,096
1996
22,780 0,872 18,959 61,232 14,760
2,777 0,712 0,288 0,165 0,131 0,104
1997
23,252 0,616 15,141 61,854 17,413
3,230 0,882 0,399 0,238 0,120 0,106
1998
23,602 0,452 12,330 61,647 20,449
3,313 0,975 0,372 0,202 0,131 0,129
1999
24,095 0,319
9,739 58,034 26,229
3,762 0,982 0,366 0,244 0,184 0,140
2000
24,555 0,238
7,005 54,818 31,528
4,387 1,103 0,390 0,226 0,128 0,176
2001
24,992 0,227
5,895 49,347 37,123
5,278 1,229 0,390 0,212 0,125 0,173
2002
25,466 0,209
4,774 43,995 41,884
6,809 1,399 0,394 0,237 0,158 0,142
2003
25,909 0,140
3,992 39,075 45,982
8,317 1,465 0,470 0,247 0,181 0,129
2004
26,336 0,144
3,500 33,796 49,280 10,583 1,602 0,532 0,257 0,155 0,152
2005
26,681 0,114
3,031 30,737 50,131 13,019 1,969 0,458 0,231 0,150 0,161
2006
27,109 0,096
2,598 27,772 50,082 16,018 2,244 0,624 0,235 0,162 0,169
2007
27,374 0,069
2,451 26,192 49,353 18,029 2,596 0,669 0,293 0,167 0,183
2008
27,564 0,050
2,167 25,540 48,036 19,723 3,188 0,679 0,254 0,160 0,202
2009
27,945 0,071
1,838 22,913 47,530 22,316 3,920 0,722 0,301 0,193 0,196
43
2010
28,218 0,064
1,467 20,021 44,929 23,348 6,489 1,746 0,912 0,477 0,546
2011
28,491 0,057
1,289 19,181 43,724 24,036 7,336 2,244 1,067 0,432 0,635
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
Tabulka č. 5: Míra sňatečnosti svobodných mužů za období 1950 – 2011
Průměrný
-19
20-24
45-
50-
55-
44
49
54
59
30-34
1950
4,212 42,143 38,728
7,280
4,086 2,889
0,000
0,000
1951
4,748 44,269 37,148
7,565
3,184 2,516
0,000
0,000
1952
5,250 43,569 37,170
8,450
2,601 2,438
0,000
0,000
1953
5,107 45,108 35,894
8,921
2,097 2,323
0,000
0,000
1954
4,511 44,897 36,627
9,532
1,847 2,061
0,000
0,000
1955
4,072 46,549 36,109
9,058
1,918 1,847
0,000
0,000
1956
3,730 46,895 35,661
8,898
2,336 1,875
0,000
0,000
1957
3,804 49,158 34,802
7,969
2,234 1,497
0,000
0,000
1958
3,482 49,994 34,557
7,742
2,455 1,240
0,000
0,000
1959
4,262 50,990 33,037
7,551
2,609 1,097
0,000
0,000
1960
4,338 53,531 30,523
7,375
2,630 1,095
0,000
0,000
1961
5,053 56,368 27,476
7,015
2,463 1,135
0,000
0,000
1962
5,564 60,008 24,292
6,258
2,324 1,076
0,000
0,000
6,508 61,898 22,140
5,818
2,158 1,046
0,000
0,000
svobodného
35-39
40-
25-29
věk
60+
ženicha
1963
.
1964
24,457
6,225 64,583 20,152
5,225
2,081 0,974
0,000
0,000
1965
24,367
7,160 64,635 19,547
4,804
2,006 0,939
0,000
0,000
1966
24,215
7,574 65,602 18,948
4,241
1,898 0,880
0,000
0,000
1967
24,140
7,583 66,132 18,931
3,949
1,698 0,875
0,000
0,000
1968
24,067
7,148 67,004 19,163
3,632
1,599 0,695
0,000
0,000
1969
24,005
7,176 67,411 19,302
3,234
1,427 0,704
0,000
0,000
1970
24,039
7,028 67,010 19,671
3,548
1,353 0,685
0,000
0,000
1971
24,141
6,854 65,836 20,793
3,741
1,292 0,662 0,403 0,187 0,117 0,116
1972
24,263
6,637 64,058 22,580
3,865
1,318 0,757 0,407 0,178 0,093 0,106
1973
24,281
6,747 62,917 23,639
4,135
1,171 0,649 0,380 0,181 0,087 0,093
1974
24,258
7,166 62,613 23,408
4,261
1,166 0,631 0,396 0,206 0,068 0,085
1975
24,205
7,858 61,989 23,468
4,249
1,150 0,555 0,338 0,220 0,068 0,105
1976
24,259
7,673 61,622 23,732
4,515
1,195 0,521 0,328 0,216 0,095 0,102
1977
24,326
7,363 61,373 23,973
4,652
1,306 0,618 0,340 0,182 0,117 0,076
44
1978
24,472
6,527 60,827 24,827
5,086
1,420 0,549 0,342 0,236 0,108 0,079
1979
24,522
6,601 59,920 25,476
5,195
1,505 0,562 0,331 0,205 0,116 0,089
1980
24,560
6,627 58,789 26,595
5,292
1,476 0,532 0,313 0,175 0,122 0,079
1981
24,634
6,906 57,242 27,663
5,378
1,573 0,531 0,267 0,202 0,129 0,109
1982
24,580
8,015 55,867 27,870
5,482
1,647 0,473 0,256 0,159 0,134 0,099
1983
24,462
8,979 55,784 27,139
5,431
1,602 0,506 0,231 0,160 0,086 0,083
1984
24,476
9,028 56,063 26,263
5,908
1,641 0,533 0,242 0,147 0,076 0,098
1985
24,461
8,647 57,543 24,844
6,124
1,802 0,470 0,233 0,141 0,095 0,101
1986
24,486
8,696 58,358 23,821
5,917
1,817 0,646 0,272 0,147 0,131 0,195
1987
24,509
8,646 58,352 23,475
6,229
1,914 0,688 0,252 0,149 0,115 0,180
1988
24,416
9,197 58,364 23,271
6,009
1,854 0,647 0,262 0,145 0,105 0,146
1989
24,457
9,165 57,451 24,384
5,654
1,992 0,742 0,289 0,144 0,078 0,101
1990
24,176
9,863 59,352 23,088
4,915
1,659 0,611 0,249 0,118 0,068 0,077
1991
24,153 11,830 57,229 22,440
5,239
1,923 0,730 0,292 0,137 0,088 0,092
1992
24,244 11,972 56,590 22,682
5,080
2,132 0,832 0,365 0,161 0,068 0,118
1993
24,400 11,319 55,849 23,260
5,676
2,188 0,885 0,390 0,201 0,092 0,140
1994
24,707
8,958 55,298 25,001
6,596
2,285 0,956 0,462 0,223 0,088 0,133
1995
25,023
6,681 54,800 26,547
7,705
2,332 1,014 0,458 0,246 0,101 0,116
1996
25,420
4,899 52,856 29,283
8,567
2,370 1,008 0,477 0,262 0,116 0,161
1997
25,946
3,745 49,170 32,076
9,806
2,765 1,147 0,619 0,344 0,146 0,181
1998
26,271
2,925 45,451 35,868 10,232
2,942 1,313 0,651 0,307 0,144 0,166
1999
26,699
2,290 40,031 40,541 11,223
3,245 1,278 0,630 0,362 0,211 0,188
2000
27,125
1,695 34,509 45,097 12,236
3,774 1,281 0,677 0,348 0,181 0,201
2001
27,574
1,236 29,394 48,184 14,294
4,130 1,277 0,685 0,391 0,234 0,175
2002
28,072
1,058 24,419 50,450 16,384
4,682 1,480 0,702 0,394 0,205 0,225
2003
28,531
0,758 20,288 51,469 19,300
4,959 1,566 0,780 0,439 0,261 0,180
2004
28,953
0,696 16,871 50,659 22,970
5,414 1,729 0,775 0,419 0,237 0,229
2005
29,317
0,574 13,931 49,881 26,346
5,596 1,930 0,772 0,524 0,232 0,214
2006
29,723
0,506 12,235 47,306 29,567
6,664 1,952 0,817 0,429 0,268 0,255
2007
30,054
0,441 11,137 44,451 32,439
7,554 2,218 0,826 0,484 0,228 0,223
2008
30,327
0,400 10,802 42,281 33,664
8,547 2,342 0,765 0,555 0,342 0,302
2009
30,762
0,321
9,703 39,031 35,637 10,521 2,570 0,984 0,574 0,338 0,321
2010
31,007
0,302
8,668 37,168 37,081 11,806 2,769 1,101 0,561 0,308 0,235
2011
31,300
0,339
8,379 35,842 36,016 13,838 3,245 1,211 0,491 0,330 0,309
Zdroj: czso.cz, vlastní výpočty
45
Seznam použité literatury
ROUBÍČEK, Vladimír. Úvod do demografie. Praha: codex bohemia, 1997, 272 - 276. ISBN 80-85963-43-4. ROUČKA, Michal – SKOČDOPOLOVÁ, Radka. Vývoj sezónní sňatečnosti v Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 116. ISSN 0011–8265. KAČEROVÁ, Eva. Mezinárodní srovnání sezónnosti sňatečnosti. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad. 2004, roč. 46, č. 3, s. 186. ISSN 0011–8265. PAVLÍK, Zdeněk – RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka – ŠUBRTOVÁ, Alena. Základy demografie. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. s. 240. ISBN 21–075–86 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Zákon o rodině. [Online] 29. Červen 2009. Dostupné z URL: . DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM. Sňatečnost. Demografický informační portál.
[Online]
2009
ISSN
1801–2914.
Dostupné
z
URL:
. KALIBOVÁ, Květa – PAVLÍK, Zdeněk – VODÁKOVÁ, Alena. Demografie (nejen) pro demografy. 3. přepracované vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. s. 123. ISBN 978–80–7419–012–4. RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina, partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí fakulta, 2008, 26 - 28. ISBN 978-8086561-52-3
46
BURCIN, Boris, Tomáš KUČERA. Populační vývoj České republiky 2007. 1.vydání. Praha: Katedra demografie a geodemografie PřF UK v Praze, 2009, 25 - 32. ISBN ISBN 978–80– 86561–46-2. BURCIN, Boris, Editovala Ludmila FIALOVÁ. Populační vývoj České republiky v letech 2001-2006. 1.vydání. Praha: Katedra demografie a geodemografie PřF UK v Praze, 2007, 23 30. ISBN ISBN 978–80–86561–77–6 ROUČKA,
Michal
–
SKOČDOPOLOVÁ,
Radka.
Vývoj
sezónní
sňatečnosti
v
Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 118. ISSN 0011–8265 ROUČKA,
Michal
–
SKOČDOPOLOVÁ,
Radka.
Vývoj
sezónní
sňatečnosti
v
Československu po druhé světové válce a současná situace v mezinárodním srovnání. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje. Praha: Český statistický úřad, 1990, roč. 32, č. 2, s. 119. ISSN 0011–8265 POLÁŠEK, Vladimír. Silnější neţ pověra – změny v sezónnosti sňatků. Zpravodaj české demografické společnosti. Praha: Hlavní výbor České demografické společnosti, 2005, č. 36, ISSN 1213–7480. RYCHTAŘÍKOVÁ, Jitka, Věra KUCHAŘOVÁ. Rodina , partnerství a demografické stárnutí. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědeckí fakulta, 2008, 28 - 30. ISBN 978-8086561-52-3.
47
