VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY

Obor: Informatika

INTERNET JAKO ZDROJ INFORMACÍ O FIRMÁCH V ČESKÉ REPUBLICE (bakalářská práce)

Autor: Tomáš Baumrt Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Rok: 2006

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.

V Praze dne 8.6.2006

Tomáš Baumrt

2

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Vlastě Střížové, CSc. za trpělivost a pečlivost jakou věnovala vedení mé bakalářské práce.

3

Abstrakt Tato práce pojednává o informačních zdrojích v internetu, které nám zprostředkovávají informace, jež se týkají firem na území České republiky. Tyto informace jsou ve velké míře využívány převážně pro podnikatelské účely a mohou být využity například k výběru budoucího obchodního partnera. Práce je rozdělena do 9 kapitol. První kapitola slouží jako uvedení do problematiky informací a internetu jako zdroje informací. Ve druhé je obecně nastíněn přehled nejvýznamnějších informačních zdrojů s jejich stručnou charakteristikou. V dalších částech jsou podrobně rozebrány jednotlivé informační zdroje, které jsou vždy v závěru zhodnoceny a pro případné nedostatky jsou uvedena i případná doporučení k jejich řešení. Poslední částí práce je celkové shrnutí této problematiky a zhodnocení zjištěného z hlediska celku.

4

Abstract This work discusses sources of information in the Internet which provide the information, concerning firms in the Czech Republic. These information are highly exploited for entrepreneurial purposes and they may help us, e.g. with the selection of our future business partner. Work is divided into 9 chapters. First chapter serves like an introduction into problems concerning information and the Internet as a source of information. The second chapter involves a general summary of most considerable sources of information with their brief specifications. In other parts, these sources are described in detail and evaluated at the end of each chapter. For eventual inadequacies there are offered recommendations to set them right. Last part of the work provides a comprehensive summary of the topic and final evaluation of the work as a whole.

5

OBSAH 1.

ÚVOD............................................................................................................................................................ 8

2.

INFORMACE, INTERNET A INFORMAČNÍ ZDROJE ..................................................................... 10

3.

4.

2.1.

INFORMACE – POJEM, VÝZNAM, VYUŽITÍ A ZÍSKÁVÁNÍ........................................................................ 10

2.2.

INTERNET – POJEM, HISTORIE, VÝZNAM A VYUŽITÍ.............................................................................. 11

2.3.

INFORMAČNÍ ZDROJE – POJEM, VÝZNAM, VYUŽITÍ ............................................................................... 12

ZDROJE INFORMACÍ O FIRMÁCH V ČR A JEJICH STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ......... 14 3.1.

ARES.................................................................................................................................................. 14

3.2.

OKEČ ................................................................................................................................................. 15

3.3.

OBCHODNÍ REJSTŘÍK ........................................................................................................................... 15

3.4.

ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK .................................................................................................................... 16

3.5.

CERD ................................................................................................................................................. 16

ARES........................................................................................................................................................... 18 4.1.

ZDROJE PRO ČERPÁNÍ ÚDAJŮ ............................................................................................................... 18

4.2.

UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ A VYHLEDÁVÁNÍ ......................................................................................... 19

4.3.

INFORMACE DOSTUPNÉ O EKONOMICKÝCH SUBJEKTECH ..................................................................... 20

4.4.

DCEŘINÁ APLIKACE – EKONOMICKÉ SUBJEKTY ZE SCP ...................................................................... 21

4.4.1.

5.

Informace dostupné o subjektech z SCP ........................................................................................ 22

4.5.

DALŠÍ MOŽNOSTI................................................................................................................................. 23

4.6.

AKTUALIZACE ÚDAJŮ.......................................................................................................................... 23

4.7.

UKÁZKA VYHLEDÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 23

4.8.

SHRNUTÍ.............................................................................................................................................. 26

OBCHODNÍ REJSTŘÍK .......................................................................................................................... 29 5.1.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY............................................................................................................................ 29

5.2.

POVAHA ZÁPISŮ .................................................................................................................................. 29

5.3.

STRUKTURA OR .................................................................................................................................. 30

5.4.

UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ A VYHLEDÁVÁNÍ ......................................................................................... 31

5.5.

INFORMACE DOSTUPNÉ O EKONOMICKÝCH SUBJEKTECH ..................................................................... 32

5.5.1.

Zvláštní údaje ................................................................................................................................ 32

5.6.

SBÍRKA LISTIN ..................................................................................................................................... 34

5.7.

UKÁZKA VYHLEDÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 35

5.8.

SHRNUTÍ.............................................................................................................................................. 36

6

6.

ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK................................................................................................................. 38 6.1.

DĚLENÍ ŽIVNOSTENSKÝCH ÚŘADŮ ...................................................................................................... 39

6.2.

UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ A VYHLEDÁVÁNÍ ......................................................................................... 39

6.3.

INFORMACE DOSTUPNÉ O EKONOMICKÝCH SUBJEKTECH ..................................................................... 40

6.4.

UKÁZKA VYHLEDÁVÁNÍ ...................................................................................................................... 41

6.5.

SHRNUTÍ.............................................................................................................................................. 42

7.

CERD .......................................................................................................................................................... 44 7.1.

VYUŽITÍ SYSTÉMU ............................................................................................................................... 44

7.2.

FUNKCE SYSTÉMU ............................................................................................................................... 45

7.2.1.

Uživatelské rozhraní a vyhledávání............................................................................................... 45

7.2.2.

Další funkce centrálního registru dlužníků.................................................................................... 46

7.3.

INFORMAČNÍ STŘEDISKO REGISTRŮ ČR............................................................................................... 48

7.4.

DOKUMENTY KE STAŽENÍ.................................................................................................................... 49

7.5.

PRINCIP SYSTÉMU ............................................................................................................................... 50

7.6.

SHRNUTÍ.............................................................................................................................................. 51

8.

OKEČ.......................................................................................................................................................... 53 8.1.

PŘEDMĚT KLASIFIKACE ....................................................................................................................... 53

8.2.

TŘÍDICÍ KLÍČ ....................................................................................................................................... 54

8.3.

VAZBA NA JINÉ KLASIFIKACE .............................................................................................................. 55

8.4.

SHRNUTÍ.............................................................................................................................................. 56

9.

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 57

10.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.................................................................................................. 59

11.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ............................................................................ 61

12.

SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 62

13.

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................... 63

14.

PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 64

7

1.

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil „Internet jako zdroj informací o firmách v České republice“. Výběr měl hned několik důvodů. První důvod byl, že jsem během studia na VŠE v Praze již přišel s touto problematikou do styku a bylo pro mne zajímavé s ní pracovat. Dalším důvodem bylo to, že se mi Internet, coby prostředek k získání informací o firmách, jeví jako velice významný. Internet je fenoménem dnešní doby a je využíván pro spoustu účelů, kde jedním z nich je získávání informací o firmách, např. za účelem vyhledávání nových obchodních partnerů. Posledním důvodem bylo spojení dvou témat, informatického (využití internetu) a ekonomického (informace o firmách). Jde tedy o určitý druh využití Internetu v oblasti podnikové ekonomiky. Tato práce si klade za cíl analýzu nejdůležitějších informačních zdrojů Internetu, které poskytují informace o firmách v ČR. Těmito hlavními zdroji jsou systémy ARES, OR, ŽR, CERD a klasifikace OKEČ. S analýzou těchto zdrojů souvisí jejich charakteristika, popis jejich funkcí, vymezení informací, které jsou v nich k dispozici, určení výhod a nevýhod. Pokud budou nalezeny nevýhody, kladu si za cíl uvést doporučení, kterými by bylo možné tyto nevýhody odstranit úplně nebo aspoň z části. Práce je rozdělena do 9 kapitol. První kapitolou je úvod. Ve druhé kapitole následuje obecné uvedení do problematiky informací, Internetu a informačních zdrojů, kde je uvedeno, co vlastně jednotlivé pojmy znamenají, jak jsou využívány, popřípadě jejich historické aspekty. Třetí kapitola charakterizuje informační zdroje, které nabízejí informace o firmách. Hlavní část práce tvoří kapitoly 4 – 8. V nich jsou podrobně zanalyzovány jednotlivé hlavní informační zdroje ARES, OR, ŽR, CERD a klasifikace OKEČ. Struktura je koncipována podobně a to kvůli zachování přehlednosti informací v kapitolách. Některé podkapitoly se liší, ale to je způsobeno odlišnou strukturou, funkčností a možnostmi jednotlivých zdrojů. Práce s jednotlivými zdroji je ukázána v názorných příkladech, které jsou k jednotlivým zdrojům uvedeny v příslušné kapitole. Jako ukázkový příklad jsem zvolil p.Chalupu jakožto zakladatele a majitele firmy CHALUPA-RVES,a.s. a to proto, že má tato firma sídlo v místě mého bydliště a díky kontaktům ve firmě jsem mohl ověřit pravdivost údajů, které jsou v informačních zdrojích k dispozici. Po ukázkovém příkladu vždy následuje shrnutí, které je rozděleno na výhody, nevýhody a případná doporučení jak se uvedených nevýhod zbavit či je

8

zmírnit. Jde však spíše o teoretický nástin řešení než o podrobné řešení problému, které by vyžadovalo více prostoru, než bakalářská práce dovoluje. Poslední částí práce je její závěrečné shrnutí, které je celkovým shrnutím zjištěných poznatků a stanovení zda-li bylo dosaženo vytyčených cílů.

9

2.

Informace, Internet a informační zdroje

Tato práce nese název „Internet jako zdroj informací o firmách v České republice“ a je tedy vhodné zmínit se nejprve obecně o pojmech internet, informace a informační zdroje. Jako první by měl být popsán princip a význam pojmu informace, neboť ze všech tří pojmů je tento nejdůležitější a zbylé dva z něho vychází. Vymezení pojmů internet a informační zdroje budou následovat.

2.1.

Informace – pojem, význam, využití a získávání

Informace je pojem, který má mnoho různých definic. Nejčastěji však bývá informace definována jako výsledek zpracování (přiřazení určitého významu) nebo organizace získaných dat. Informaci lze také chápat jako zprávu, která je vyslána vysílačem k přijímači. Tento tok informací označujeme souhrnným pojmem komunikace. Úroveň takové komunikace pak závisí na mnoha faktorech a to buď vnějších nebo vnitřních. Mezi vnější faktory lze počítat vlivy prostředí, ve kterém komunikace probíhá. Pokud tyto vlivy ovlivňují komunikaci negativně a snižují tím pádem její kvalitu a srozumitelnost, hovoříme o tzv. komunikačním šumu. Mezi vnitřní faktory můžeme zahrnout vědomosti, zkušenosti, schopnosti logického myšlení a další schopnosti, které přijímač využívá k dekódování obdržených dat, jejich složení do logického celku a přisouzení správného významu. Význam informací je zřejmý. Bez informací, jakožto prostředku komunikace, by nebylo možné, abychom si mezi sebou cokoliv sdělili, nemohli bychom si vyměňovat zkušenosti, názory, nemohli bychom se učit nebo popisovat předměty, pocity, atd. I princip množení a evoluce je předáváním genetických informací a tudíž by bez informací nemohl být svět takový, jaký ho známe. Využití informací vyplývá z předchozího odstavce. Informace využíváme k primárním a sekundárním účelům. Primárními účely jsou myšleny účely, které jsou důležité k životu. Sekundárními účely je myšleno např. využití informací k získání výhody, zisku, prospěchu, apod., nebo využití informací k pouhému vedení konverzace s jinými osobami, či obohacování svých znalostí a zkušeností. Informace, které jsou využívány k získání výhod a prospěchu, mnohdy podléhají trendu komercializace a jsou poskytovány za úplatu či za protislužby či směnou za jiné, taktéž významné informace.

10

Získávání informací prošlo řadou změn a možností, jak získávat informace se stále rozrůstají. Z pohledu člověka lze o velkém rozvoji v získávání informací hovořit společně se vznikem a rozvojem řeči. Informace v této době bylo možno získat např. pomocí kreseb, posunků a řečí. Postupem času vzniklo písmo. Nyní v roce 2006 jsou možnosti získávání informací mnohem širší. Kresby, posunky, řeč a písmo zůstaly. K získávání informací však využíváme např. masová média, knihy, časopisy, CD, DVD, atd. V neposlední řadě se k získávání informací hojně využívá Internet.

2.2.

Internet – pojem, historie, význam a využití

Internet je celosvětová počítačová „supersíť“, která spojuje menší sítě a to za pomocí sady protokolů IP1. Název pochází z anglického slova network (síť), podle něhož tradičně názvy amerických počítačových sítí končily příponou „-net“, a mezinárodní (původně latinské) předpony inter- (mezi). Je tak vyjádřeno, že Internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, proprietární nebo lokální sítě. Pojem „Internet“ vzniká dle [9] v roce 1987. Za předchůdce Internetu lze však považovat experimentální síť ARPANET2, která byla vytvořena v roce 1969. V roce 1987 je v síti Internetu připojeno cca. 27000 počítačů. V roce 1989 je publikován návrh vývoje WWW3, který je nasazen v roce 1991. O pět let později má Internet na 55 milionů uživatelů. Dnes, v roce 2006, je počet uživatelů více než jedna miliarda. Internet je využíván k přenášení informací a poskytování mnoha služeb, jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souborů, on-line hraní her, katalogy, vyhledávání téměř veškerého druhu informací a další. Díky všem těmto službám je význam Internetu jasný. Internet slouží jako „studnice“ informací, jaké si jen umíme představit a to

1

„IP - protokol (IP, anglicky Internet Protocol) je datový protokol využívaný pro přenos dat přes paketové sítě.

Tvoří základní protokol dnešního Internetu.“ [9] 2

„Advanced Research Projects Agency NETwork (ARPANET) byla počítačová síť spuštěná v roce 1969, která

byla zárodkem toho, co dnes chápeme jako Internet. Odpojena byla v roce 1990.“ [9] 3

„World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu „Celosvětová pavučina“, je

označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů.“ [9]

11

buď dostupných za nějaký poplatek, či zdarma (s výjimkou poplatků spojených se zavedením a provozem Internetu samotného). Obrovský význam Internetu spočívá v tom, že jde o prostředí pro publikování a šíření informací bez bariér a omezení doprovázejících tradiční publikační aktivity. To má samozřejmě své klady i zápory. Na jedné straně Internet nabízí přístup k informacím bez ohledu na vzdálenosti a hranice států, na druhé straně však obrovské množství zveřejňovaných informací – prakticky kýmkoliv, kdo si „zamane“, v nejrůznějších jazycích a s minimálními pravidly, v podstatě jen technickými – znesnadňuje nejen jejich zpracování, ale především přináší mnohá úskalí při jejich vyhledávání. Internet je tedy jedním velkým informačním zdrojem, který obsahuje další informační zdroje.

2.3.

Informační zdroje – pojem, význam, využití

Za informační zdroj, lze považovat osobu, která nám informace poskytuje, či místo, kde jsou informace (data) uloženy, a ze kterých jsou podle potřeby čerpány. Zdroje mohou být charakteru hmotného (kniha, časopis, apod.) nebo nehmotného (pořad v TV, rozhlasové vysílání, Internet, apod.). V případě internetu jako informačního zdroje by se zdálo být vhodné přirovnání ke knihovně. Ale to je chybná představa. Internet sice knihovnu připomíná, ale knihovna to není. Knihovny nejsou jen budovy plné knih. Dokumenty, které jsou součástí knihovních fondů, ale také další informační zdroje – bibliografie, bibliografické báze dat apod., které jsou čtenáři a uživateli knihovnicko-informačních služeb využívány, jsou organizovány a zpracovávány takovým způsobem, aby je bylo možné snadno vyhledat podle nejrůznějších kritérií a s co největší přesností. Pro jejich zpracování jsou používány mezinárodně platné normy a pro jejich vyhledávání jsou k dispozici rovněž mezinárodně uznávaná pravidla a postupy. Toto vše je výsledkem mnohaletého vývoje. V knihovnách navíc pracují knihovníci, kteří mají odbornou kvalifikaci a praktické zkušenosti v oblasti zpracování i vyhledávání informací. Oproti tomu na Internet je často neuspořádaný a chaotický. Právě v oblasti zpracovávání a vyhledávání informací, které jsou na něm šířeny, je negativně poznamenán nedostatkem standardizace. V současné době je to však způsobeno spíše nedodržováním určitých standardů a pravidel pro elektronické publikování ze strany značného množství přispěvatelů informací. Význam informačních zdrojů spočívá jednoznačně v tom, že poskytují různé informace. Internet, jako elektronický informační zdroj má nespornou výhodu v možnosti vyhledávání informací na základě zadání termínu či slovního spojení. Tento přístup k informacím 12

usnadňují výkonné vyhledávací nástroje. Na Internetu je však k dispozici stále více informací, neboť nové elektronické informační zdroje se objevují doslova každodenně. Neustálý nárůst informací na Internetu tak způsobuje, že i při práci s relativně jednoduchými a snadno ovladatelnými nástroji, bychom měli hodně vědět, abychom dokázali možností, jež Internet nabízí, využívat účelně a efektivně. Zvlášť významné jsou širší znalosti tehdy, pokud chceme informační zdroje na Internetu využívat pro seriózní práci či studium. Poměrně často dochází ke změnám designu vyhledávacích služeb, k jejich aktualizaci nebo k rozšíření nabídky poskytovaných funkcí – podobně jako je tomu u jiných internetových zdrojů. Tato práce pojednává o informačních zdrojích v Internetu, ze kterých lze získat informace o firmách v České republice. Jejich základní přehled a stručná charakteristika jsou obsahem následující kapitoly.

13

3.

Zdroje informací o firmách v ČR a jejich stručná charakteristika

Informačních zdrojů v Internetu, které se týkají informací o firmách v ČR, je velké množství. Patří mezi ně hlavní české vyhledávací katalogy (www.seznam.cz, www.centrum.cz, www.atlas.cz ), které však vyhledají firmu přímo, případně její webové stránky (pokud je má). Informace o takto vyhledaných firmách jsou dostupné pouze v omezeném množství (adresa, kontakt, www stránky, popř. činnosti). Dalšími informačními zdroji jsou vyhledávací systémy, které jsou na informace o firmách specializované (www.inform.cz, www.databaze.cz, www.abc.cz/firmy, atd.4). Tyto zdroje jsou přehlednější, rozsáhlejší a nabízí možnost vyhledávání firem na základě rozšířeného vyhledávání. Tzn. Vyhledání firmy lze zjednodušit zadáním nějakých zpřesňujících informací. Avšak i tyto zdroje obsahují informací relativně málo (adresa, kontakt, www stránky, přehled činností, popř. stručný popis firmy). Za nejvýznamnější internetové zdroje informací o firmách v České republice lze považovat pět zdrojů. Jsou to ARES, OKEČ, obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík a CERD. Tyto zdroje nabízejí informace bez nutnosti odkazovat se na firmu samotnou, neboť tyto informace jsou vedeny v databázích, kam jsou zapisovány většinou ze zákonné povinnosti. Zde je uvedena jejich stručná charakteristika. Podrobněji popsány budou v kapitolách následujících.

3.1.

ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, jež umožňuje vyhledávání ekonomických subjektů v České republice. Je přístupný na www stránkách Ministerstva financí České republiky.5 ARES zprostředkovává zobrazení údajů o subjektech, které jsou vedeny v jednotlivých registrech z nichž tyto údaje získává. Jedná se o tzv. zdrojové registry. Dále zpřístupňuje veřejné údaje o ekonomických subjektech ze zdrojů veřejné správy. Obsahuje údaje

4

Velké množství informačních zdrojů je lokálních a vztahují se přímo k jednotlivým krajům či okresům.

5

http://wwwinfo.mfcr.cz - pozn. URL je opravdu po www bez tečky.

14

z majoritních zdrojů6, které doplňují zdroje minoritní7 a to formou hypertextových odkazů. Pro celkové zpracování informací využívá také zdrojů kontrolních8 pro zajištění správnosti zobrazených údajů.

3.2. Odvětvová

OKEČ klasifikace

ekonomických

činností

je

členěním

pracovních

činností

vykonávaných ekonomickými subjekty. OKEČ je přístupný na www stránkách Českého statistického úřadu.9 Odvětvová klasifikace poskytuje hierarchické třídění ekonomických činností a to do oddílů, skupin, tříd a podtříd na základě společných rysů a vlastností spojených s hlavní ekonomickou činností daných subjektů. Rozdělení jednotlivých činností je na základě evropské klasifikace ES-NACE.

3.3.

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je informační systém, který slouží jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, u nichž to stanoví zákon. Rejstřík má svou vlastní webovou adresu10 a vyhledávání v něm je zprostředkováno přes server Ministerstva spravedlnosti ČR11. Účelem provozování aplikace je poskytnout rychlé a obecně dostupné základní informace o jednotlivých subjektech zapsaných v obchodním rejstříku. K tomuto účelu není pro běžného uživatele přístup k informacím na www serveru omezen.

6

Majoritní zdroje – primární zdroje, ze kterých IS ARES získává informace (např. OR, ŽR, atd.).

7

Minoritní zdroje – sekundární zdroje, ze kterých IS ARES čerpá informace o firmách (např. CEDR, CEU, SCP,

atd.) 8

Kontrolní zdroje – např. URIADR

9

http://www.czso.cz

10

http://www.obchodnirejstrik.cz

11

http://www.justice.cz

15

3.4.

Živnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík je informační systém, který funguje jako částečně veřejný seznam všech podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění, kteří provozují svou živnost v územním obvodu daného živnostenského úřadu. Živnostenský rejstřík má své vlastní www stránky, na kterých je dostupný.12 Živnostenský rejstřík poskytuje informace o živnostnících, které se dělí na dvě části. Část veřejnou a část neveřejnou. Veřejná část živnostenského rejstříku je prostřednictvím Registru živnostenského podnikání přístupná na internetu13. V tomto směru je živnostenský rejstřík účinným pomocníkem všem, kteří si své nové partnery chtějí prověřit. Je užitečnější než obchodní rejstřík, neboť v obchodním rejstříku mohou být uvedeny i údaje značně zastaralé.

3.5.

CERD

Centrální registr dlužníků je informační systém, který, jak už z názvu vyplývá, umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Stejně jako obchodní a živnostenský rejstřík má CERD své vlastní www stránky, na kterých je přístupný veřejnosti.14 Systém CERD je převážně nástrojem, který slouží k legálnímu nátlaku na dlužníka své závazky hradit a dále se nezadlužovat. Stejně tak slouží k prevenci před rizikovou operací s nebonitním klientem. Systém využívají především státní instituce, města a obce, leasingové společnosti, banky, firmy, živnostníci, atd. Ale také Police ČR v rámci dohledávání nesplacených závazků u osob vyšetřovaných pro podezření z trestné činnosti.

V následujících kapitolách budou jednotlivé zdroje probrány podrobněji. A to jejich účel, funkce, využití a další poskytované služby. Ke každému informačnímu zdroji bude uvedena ukázka práce s nimi společně se stručným popisem (např. postup vyhledávání). Po ukázce

12

http://www.zivnostenskyrejstrik.cz

13

http://rzp.mpo.cz

14

http://www.dluznik.cz

16

práce s těmito zdroji bude následovat shrnutí jejich výhod a nevýhod a případných návrhů, jejichž pomocí by bylo možné docílit odstranění těchto nevýhod, nebo alespoň jejich zmírnění.

17

4.

ARES

Administrativní registr ekonomických činností je informační systém, jež umožňuje vyhledávání ekonomických subjektů v České republice. Autorem tohoto vyhledávacího informačního systému je společnost PVT a.s.15 Systém byl vytvořen na základě objednávky Ministerstva financí České republiky. Účelem webové aplikace ARES Ministerstva financí je souhrnně zpřístupnit údaje z informačních systémů pro vedení registrů a evidencí státní správy o ekonomických subjektech. ARES přehledně zpřístupňuje údaje, které přebírá ze zdrojových registrů do své vlastní databáze a současně umožňuje přístup do dalších webových aplikací orgánů státní správy, které příslušné informační systémy provozují.

4.1.

Zdroje pro čerpání údajů

Informační systém ARES obsahuje údaje ze základních (majoritních) zdrojů, které jsou formou odkazů doplněny údaji ze zdrojů minoritních a kontrolních.

• Základní (majoritní) zdroje o Obchodní rejstřík (OR), vedený rejstříkovými soudy o Živnostenský rejstřík (ŽR), vedený živnostenskými úřady o Registr ekonomických subjektů (RES), vedený Českým statistickým úřadem o Registr církví a náboženských společností (RCNS)

• Vedlejší (minoritní) zdroje o Registr plátců daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně (SD) o Centrální evidence dotací z rozpočtů (CEDR) o Centrální evidence úpadců (CEU) o Registr organizací financovaných ze státního rozpočtu (RARIS) o Středisko cenných papírů (SCP) o majoritních majitelích akcií a dalších údajích o Seznam devizových míst a licencí (SDML)

15

Podnik Výpočetní Techniky – http://www.pvt.cz

18

o Seznam politických stran a hnutí (PSH) o Seznam občanských sdružení a spolků (OSS) o Seznam pojišťoven a zajišťoven (PZ) o Seznam zodpovědných pojistných matematiků (OPM) o Seznam registrovaných pojistných nebo zajišťovacích agentů a makléřů (PAM) Jako nový zdroj se připravují Nestátní neziskové organizace (NNO)

• Kontrolní zdroje V současné době působí jako hlavní kontrolní zdroj Územně identifikační registr adres (UIRADR). ARES dále obsahuje dceřinou aplikaci, která je z něho přímo dostupná. Tato aplikace má umožnit zpřístupnění údajů Střediska cenných papírů (SCP) o majoritních majitelích akcií apod. Způsob vyhledávání je obdobný jako postup při vyhledávání v samotném systému ARES.

4.2.

Uživatelské rozhraní a vyhledávání

Systém ARES umožňuje jednak vyhledávání informací o ekonomických subjektech a jednak specializované vyhledávání informací ze Střediska Cenných Papírů (SCP) – viz. popis dceřiné aplikace. Samotná funkčnost www aplikace ARES je velmi podobná běžným vyhledávacím systémům, které jsou na internetu dostupné. Tzn. že po zadání určitých informací do příslušných polí vyhledavače a jejich následném potvrzení, se objeví subjekty, které odpovídají zadaným vyhledávacím parametrům. Po přepnutí do vyhledávání ekonomických subjektů se uživateli zobrazí vyhledávací formulář viz. Obr. 1.

Obr. 1 Vyhledávací formulář systému ARES

19

Z obrázku jsou patrné informace, podle kterých chceme daný ekonomický subjekt vyhledávat. Jedná se o údaje: •

Obchodní firma – název hledaného ekonomického subjektu

•

Obec – obec, ve které má hledaný ekonomický subjekt sídlo

•

Ulice – zpřesnění adresy sídla hledaného ekonomického subjektu

•

Č.domu – stejně jako předchozí případ

•

Právní forma – př. s.r.o., a.s., v.s., atd.

•

IČ – identifikační číslo hledaného ekonomického subjektu

•

Fin. úřad – finanční úřad, na kterém je hledaný ekonomický subjekt veden

•

OKEČ – uvedení čísla oddílu, případně skupiny OKEČ, která odpovídá činnosti hledaného ekonomického subjektu

Dotaz je možné, na základě vyplnění jednotlivých polí o subjektu, specifikovat nejrůznějšími způsoby. Další nabídky se týkají procesu vyhledávání (př. rozlišování diakritiky) a výsledného zobrazení údajů (př. zobrazení určitého počtu odpovídajících ekonomických subjektů). Po vyplnění formuláře a odeslání požadavku se zobrazí nalezené výsledky v přehledné podobě, přičemž tazatel má možnost postupně prohlížet informace podle jejich zdroje (např. informace z OR, ŽR, apod.).

4.3.

Informace dostupné o ekonomických subjektech

Po potvrzení údajů, které uživatel zadá, se objeví informace, jako je Název a místo podnikání firmy a IČ. Další informace zde nejsou. Okno s výsledkem hledání funguje totiž jako rozcestník, kde si uživatel vybere, jaké informace o vyhledaném ekonomickém subjektu požaduje. Je zde několik možnosti, vyplývající ze zdrojů, ze kterých jsou informace čerpány: •

údaje z obchodního rejstříku,

•

údaje ze statistického RES,

•

údaje z registru živnostenského podnikání,

•

údaje z registru plátců DPH,

•

údaje z registru dotací,

•

údaje z registru plátců SD,

•

a další. 20

4.4.

Dceřiná aplikace – ekonomické subjekty ze SCP

Dceřiná aplikace systému ARES slouží k vyhledání ekonomických subjektů ze Střediska cenných papírů. Je tedy evidentní, že není možné vyhledat jakýkoliv ekonomický subjekt, ale pouze ty, které jsou spojeny s vlastnictvím akcií a s tím spojeným hlasovacím právem. Tyto subjekty lze rozdělit při vyhledávání na dvě skupiny: •

majitelé akcií s podílem vlastnictví větším než 10%,

•

majitelé hlasovacích práv s podílem větším než 10%.

Soubor majitelů akcií vzniká v informačním systému SCP a je předáván do ARES denně. Aktualizace ARES probíhá také denně. Z toho vyplývá, že data o majitelích akcií mohou být stará maximálně dva dny. Datum, ke kterému údaje o majitelích akcií platí, je vždy vypsáno v pravém horním rohu detailního výpisu.

Obr. 2 Vyhledávací formulář dceřiné aplikace ARES

Vyhledávací formulář16 obsahuje dvě skupiny voleb:

• Hlavní volby o IČ o Obchodní firma / jméno

• Doplňující volby o Zobrazit vět – touto volbou je omezen počet zobrazených vět o Třídění – ovlivňuje pořadí, ve kterém jsou vyhledané subjekty zobrazeny. Je možné použít tyto volby:

16




Netříděno,




IČ,

Viz. Obr. 2

21




obchodní firma/jméno.

o Diakritika – umožňuje zapnutí či vypnutí češtiny při vyhledávání textů ve jménech a adresách

4.4.1.

Informace dostupné o subjektech z SCP

O ekonomických subjektech, které byly zobrazeny na základě zadaných údajů, jsou k dispozici tyto informace [5]: •

IČ

•

Obchodní firma / jméno

•

Informace o majiteli akcií: o typ vlastníka akcie (právnická osoba / fyzická osoba), o jméno vlastníka, o počet vlastněných akcií – stanovených k datu aktualizace v databázi, o procentní podíl vlastnictví na emisi, o odkazy na historii vlastnictví akcií.

•

Informace o majiteli hlasovacích práv: o typ vlastníka hlasovacího práva (právnická osoba / fyzická osoba), o jméno vlastníka, o pořadí v hlášení, o podíl na hlasovacích právech – stanoven ke dni podání hlášení, o odkazy na vyhledání majitele práv v datech SCP a v ARES.

•

Výpis vlastněných akcií - Tato sekce obsahuje seznam akcií, u kterých daný subjekt / osoba vlastní podíl přesahující 10%:

•

o ISIN emise akcií, o název emise akcií, o druh akcií, o počet akcií v emisi, o nominální hodnota akcií, o IČ emitenta, o obchodní firma emitenta, o počet vlastněných akcií, o procentní podíl vlastněných akcií, o odkazy na vyhledání emitenta akcií v datech SCP a v ARES. Výpis vlastněných hlasovacích práv - obsahuje seznam společností, jejichž hlasovací práva daný subjekt vlastní a jako takový byl uveden v hlášení hlasovacích práv: o IČ emitenta hlasovacích práv, o obchodní firma emitenta hlasovacích práv, 22

o datum, ke kterému bylo podáno poslední hlášení hlasovacích práv k uvedené společnosti, ve kterém se daný subjekt vyskytoval, o podíl subjektu na hlasovacích právech, o odkazy na vyhledání emitenta hlasovacích práv v datech SCP a v ARES.

4.5.

Další možnosti

Relativní novinkou systému ARES je možnost zasílání výsledku vyhledávání ze strany serveru v podobě XML17 a jeho transformace na konečný výsledek (v tomto případě HTML18) až na straně klienta. Autory systému je tento způsob získání výsledků vyhledávání doporučován (snižuje to zatížení serveru). Volbu XML / HTML je potřeba provést ještě před vlastním vyhledáním ekonomických subjektů a při její změně je nutné opět spustit vyhledání tlačítkem Vyhledat.

4.6.

Aktualizace údajů

Aktualizace údajů, které ARES zpřístupňuje, je závislá na možnostech informačních systémů (rychlost systémů, stabilnost provozu, aktuálnost obsažených informací, apod.) jednotlivých zdrojových registrů. V současnosti sami autoři systému ARES doporučují tazatelům sledovat údaj o datu poslední aktualizace jednotlivých zdrojů. Konečným cílem systému ARES je pak každodenní aktuálnost všech poskytovaných údajů.

4.7.

Ukázka vyhledávání

Pro ukázání funkčnosti systému ARES byly zadány pouze dva údaje (viz. Obr. 3). A to název firmy (RVES) a obec, ve které má firma předpokládané sídlo (Vrchlabí). Záměrně nebyla zadána právní forma ani jiné údaje. Rovněž název firmy nebyl uveden v přesném znění. Účelem zjištění bylo, jak si s těmito údaji dokáže systém poradit a později porovnat výsledky s dalšími informačními zdroji a to se stejně zadanými údaji.

17

„XML (eXtensible Markup Language, česky rozšiřitelný značkovací jazyk) je obecný značkovací jazyk, který

byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C. Umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovací jazyků pro různé účely a široké spektrum různých typů dat. Jazyk je určen především pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů. Jazyk umožňuje popsat strukturu dokumentu z hlediska věcného obsahu jednotlivých částí, nezabývá se sám o sobě vzhledem dokumentu nebo jeho částí.“ [9] 18

„HTML (HyperText Markup Language) je značkovací jazyk pro hypertext. Je jedním z jazyků pro vytváření

stránek v systému World Wide Web, který umožňuje publikaci stránek na Internetu.“ [9]

23

Obr. 3 Vyhledávání firmy RVES

Po odeslání požadavku se zobrazil výstup viz.Obr 4.

Obr. 4 Výsledek hledání firmy RVES

Výsledky hledání jsou seřazeny podle toho do jaké míry splňují zadání dotazu (hledaná firma – s přesným názvem je na prvním místě). Mimo již zobrazených informací může uživatel ještě přepínat do podrobných výpisů jednotlivých zdrojů využívaných systémem ARES. V tomto případě je to OR (obchodní rejstřík), RES (Registr ekonomických subjektů), RŽP (Registr živnostenského podnikání), DPH (Registr plátců daně z přidané hodnoty). V tomto případě byly zobrazeny dva výsledky hledání. Oba výsledky se týkaly jedné firmy. Rozdíl mezi zobrazenými výsledky je, že firma uvedená na prvním místě už fakticky neexistuje a transformovala se ve firmu uvedenou na místě druhém. Z této skutečnosti je tedy patrné, že v databázích (zdrojích) ze kterých systém ARES získává údaje, mohou být zastaralé a mohou tak být zobrazeny ekonomické subjekty, které již neexistují. To může být problémem pro uživatele, který hledá např. adresu sídla firmy a zde se mu objeví adresy dvě vztahující se k téměř shodnému názvu firmy. Přičemž jde o firmu jednu a tutéž, kde jedna však už neexistuje a proto i adresa je nepoužitelná. Takto zjištěné informace je nutné si ověřit ještě v jiném informačním zdroji. (např. OR) Výsledek hledání firmy RVES v systému ARES nabízí odkaz na informace, které byly v tomto konkrétním případě získány ze čtyř zdrojů (OR, RES, RŽP a DPH). Informace získané prostřednictvím Obchodního rejstříku byly tyto19:

19

Údaje v závorkách se vztahují přímo ke konkrétnímu příkladu.

24

•

Registrační údaje: o datum platnosti zapsaných údajů (od 10.6.2004), o soud, u kterého je subjekt veden (Krajský soud v Hradci Králové), o číslo spisu, pod kterým je subjekt veden (B 2116).

•

Základní údaje: o IČ (25942280), o obchodní firma (CHALUPA – RVES, a.s.), o právní forma (121 – Akciová společnost), o sídlo firmy ( kpt. Jaroše 496, 54301 Vrchlabí), o stav subjektu ( aktivní subjekt), o datum, kdy byl subjekt zapsán do OR (14.9.2000), o činnosti, předmět podnikání (např. Projektová činnost ve výstavbě; Návrhy interiérů včetně jejich realizace; Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, atd.).

•

Informace týkající se kapitálu společnosti: o jmění (základní), o vklad (8 000 000 Kč), o splaceno ( 100%), o akcie (na majitele, hodnota 50 000 Kč, počet akcií: 160).

•

Informace o statutárním orgánu ( zde představenstvo): o jméno ( Lubomír Chalupa, rodné číslo: XXXXXXXXXX)20, o funkce ( předseda představenstva), o bydliště ( XXXXXXXXX), o ve funkci (od 9.12.2003), o vymezení způsobu jednání za společnost.

20

•

Informace o dozorčí radě - jméno, r.č., bydliště, funkce

•

Akcionáři – jméno, r.č., bydliště

Písmeny XXXXXX jsou označeny osobní údaje.

25

Informace, které byly získány prostřednictvím Registru ekonomických subjektů jsou tyto21: •

číslo základní územní jednotky (579858),

•

okres (3610 Trutnov),

•

obec,

•

institucionální sektor (11002 – Nefinanční podniky soukromé národní),

•

kategorie dle počtu zaměstnanců (25 – 49),

•

zařazení dle OKEČ (např. 452100: Výstavba pozemních a inženýrských staveb, atd.).

Informace, získané prostřednictvím Registru živnostenského podnikání, jsou tyto: •

základní informace (jako v předchozích případech, tzn. IČ, apod.),

•

živnostenský úřad (361007 – Městský úřad Vrchlabí),

•

předměty podnikání (např. návrhy interiérů včetně jejich realizace, atd.).

Poslední výpis informací, které bylo možno získat pro tuto konkrétní firmu, byl poskytnut prostřednictvím Registru plátců DPH a byly to tyto informace: •

DIČ (CZ25942280 Právnická osoba),

•

obchodní jméno ( CHALUPA – RVES, a.s.),

•

sídlo firmy,

•

informace týkající se příslušného finančního úřadu ( FÚ ve Vrchlabí),

•

datum účinnosti registrace (10.10.2000),

•

informace o přidělení DIČ.

4.8.

Shrnutí

Výhody •

Všechny údaje, které vyhledávací informační systém umožňuje zobrazovat, je možné zobrazit i v anglickém jazyce.

21

Mimo uvedených obsahuje výpis ještě informace uvedené ve výpisech předchozích (IČ, právní forma,

obchodní firma, datum vzniku, sídlo firmy).

26

•

Ministerstvo financí si vyhrazuje právo omezit nebo znemožnit přístup k www aplikaci ARES uživatelům, kteří denně odešlou k vyřízení více než 1000 dotazů v době od 8:00 hod. do 18:00 hod. nebo více než 5000 dotazů v době od 18:00 hod. večer do 8:00 hod. rána následujícího dne, nebo se snaží o porušení bezpečnostní ochrany www serveru Ministerstva financí České republiky. [5]

•

Přes vyhledávací systém ARES jsou dostupné téměř všechny informace z ostatních zdrojů, které jsou zmíněny v této práci. Jde tedy o jakýsi spojující portál, kde je dostupná většina požadovaných informací o ekonomických subjektech na jednom místě a není tedy nutné prohledávat další věcně příbuzné stránky a zdroje.

Nevýhody •

Aktuálnost poskytovaných dat, která závisí na možnostech informačních systémů, ze kterých ARES potřebné údaje získává.

•

Možnost zobrazení ekonomických subjektů, které již fyzicky neexistují.

•

Údaje mají pouze informativní charakter.22

•

Možnost neotevření se příslušných odkazů na výpisy informací z příslušných zdrojů.

Doporučení •

Jako řešení nevýhody týkající se aktuálnosti (resp. neaktuálnosti) dat, by bylo nejvhodnější zkoordinovat aktualizování dat ve všech zdrojových informačních systémech stejně, pokud by to bylo možné. Pokud by to možné nebylo a přesto by šlo o zachování aktuálnosti všech informací na stejné úrovni, pak by bylo dobré, kdyby byla vytvořena speciální databáze. Do této databáze by se stahovala data z příslušných zdrojů a po shromáždění dat stejné aktuálnosti, by tato data byla přístupná přes systém ARES, kde by tak nahradila data stávající (tzn. data před aktualizací).

•

Doporučení jak řešit problém se zobrazováním se subjektů, které už neexistují, se nabízejí dvě. Prvním řešením by bylo takovéto subjekty nezobrazovat vůbec. Tím by však uživatel, který neví, že subjekt, o němž hledá informace, už neexistuje, mohl nabýt dojmu, že zadal do vyhledávacího formuláře špatné údaje. Proto by

22

Správci aplikace na několika místech důrazně upozorňují, že všechny údaje, které ARES zpřístupňuje, mají

pouze informativní charakter a jejich výpis proto nemůže být použit jako průkazní materiál pro úřední jednání.

27

bylo vhodnější řešení druhé, kterým by bylo zobrazení informace o tom, že daný subjekt již není aktivní (čili neexistuje). Tato informace je sice dostupná, ale jen pokud ji uživatel nalezne náhodou nebo pokud ví, že je uvedena v odkazu na výpis údajů z OR. •

Problém, který se týká toho, že aplikace má pouze informativní charakter, je těžko řešitelný ( možná neřešitelný). Souvisí však hodně s již zmíněnou aktuálností a mohlo by ho tedy vyřešit zajištění vyšší aktuálnosti dat. Přesto může zůstávat problém v tom, že i data získaná z jiných zdrojů mohou mít pouze informativní charakter.

•

Možnost neotevření se některých odkazů je spíše záležitostí nastavení počítače, který uživatel ke zjištění informací využívá, nebo v dočasném problému se serverem, jehož prostřednictvím jsou www stránky ARES poskytovány. U počítače, je důležité mít v nastavení prohlížeče povolenou funkci otevírání tzv. Pop-up oken23.

23

Pop-up je vizuální element grafického uživatelského rozhraní některých počítačových programů. Jméno

pochází od toho, že pop-up se objeví nad ostatními vizuálními elementy na obrazovce a zakryje je. [9]

28

5.

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Samotný obchodní rejstřík vede každý krajský soud (v Praze městský soud) a zapisují se v něm vždy všechny subjekty, které podnikají a mají sídlo v územním obvodu daného krajského soudu. Pokud v tomto územním obvodu své sídlo nemají, je odpovídající soud určen místem podnikání. Pokud podnikatel nemá ani místo podnikání, je vedením obchodního rejstříku pověřen soud odpovídající místu bydliště podnikatele.

5.1.

Základní principy

Obchodní rejstřík se řídí třemi základními principy a to principem veřejnosti, principem pozitivní publicity a principem negativní publicity. [12] •

Princip veřejnosti – obchodní rejstřík je přístupný volně, což znamená, že do něho může nahlížet kdokoliv a kdokoliv si z něho také může pořizovat výpisy a opisy

•

Princip pozitivní publicity - osoba, které se zápis týká, může údaje zapsané do obchodního rejstříku obecně namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění. Výjimkou by bylo, pokud by prokázala, že byly tyto údaje známy třetí osobě už dříve.

•

Princip negativní publicity - proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže osoba, které se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Pokud však toto nestanoví zákon jinak. (např. pokud uzavřu smlouvu s jednatelem s.r.o., který byl odvolán a tato skutečnost nebyla zapsána do obchodního rejstříku, pak je smlouva platná. Pokud bych však o odvolání jednatele při podpisu smlouvy prokazatelně věděl, pak by byla smlouva neplatná, neboť jsem ji uzavřel s nezpůsobilým subjektem).

5.2.

Povaha zápisů

Zápisy do obchodního rejstříku se podle své povahy dělí na dvě základní skupiny – konstitutivní a deklaratorní. [12]

29

•

Konstitutivní povaha zápisu – jde např. o zápisy o vzniku a zániku společností, o zvýšení základního kapitálu a znamenají, že daná skutečnost nastává v okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o zápisu.

•

Deklaratorní povaha zápisů – zde jde např. o zápis odvolání jednatele nebo jmenování likvidátora. V tomto případě daná skutečnost nastává v okamžiku, kdy byl např. likvidátor jmenován a soud tuto skutečnost později pouze osvědčí zápisem.

Zápisy do obchodního rejstříku nejsou povinné pro všechny subjekty. Subjekty, pro které je zápis do obchodního rejstříku povinný [16]: •

právnické osoby o nichž to stanoví zákon

•

družstva

•

obchodní společnosti

•

zahraniční osoby, které chtějí podnikat na našem území

•

fyzické osoby s obratem nad 120 milionů Kč ročně

•

fyzické osoby provozující živnost průmyslovým způsobem (je v ní spojeno několik na sebe navazujících samostatných živností)

•

fyzické osoby o nichž to stanoví zvláštní předpis

Všichni ostatní podnikatelé se mohou nechat do obchodního rejstříku zapsat na vlastní žádost.

5.3.

Struktura OR

Obchodní rejstřík se skládá z oddílů, které se dále skládají z vložek. Oddíly jsou rozlišené písmenem a označují formu obchodní společnosti (např. oddíl B jsou akciové společnosti, oddíl C jsou s.r.o.). Vložky oproti tomu označují jednotlivý subjekt a jsou rozlišeny číslem, a to vzestupně podle doby prvního zápisu daného subjektu do obchodního rejstříku. Pro každou vložku je veden samostatný rejstříkový spis, do kterého jsou ukládány všechny písemnosti, které se týkají operací se zápisem v obchodním rejstříku a sbírka listin, která je veřejně přístupná na internetu. Do obchodního rejstříku se pak zapisují údaje, které jsou uvedené v § 28 –29 Obchodního zákoníku. Dle [17] k nim patří zejména: •

firma (obchodní jméno) a bydliště nebo sídlo podnikatele,

•

IČ, 30

•

předmět podnikání,

•

právní forma společnosti (s.r.o., a.s. atd.),

•

jména a bydliště nebo názvy a sídla statutárních orgánů spolu s údajem, kdy vznikla či zanikla jejich funkce a jakým způsobem za právnickou osobu jednají,

•

specifikace odštěpného závodu, je-li zřízen,

•

jméno prokuristy a jeho bydliště.

5.4.

Uživatelské rozhraní a vyhledávání

Princip vyhledávání v obchodním rejstříku je opět velmi podobný běžným vyhledávacím systémům stejně jako ARES. Pro vyhledávání ekonomických subjektů se uživateli zobrazí vyhledávací formulář viz.Obr. 5.

Obr. 5 Formulář pro vyhledávání v OR

Formulář dává možnost výběru vyhledávat podle jména firmy, podle jmen osob (majitelů, jednatelů) či registr úpadců. Vstupní pole formuláře lze rozdělit do dvou základních kategorií: •

údaje základní- alespoň jeden z nich musí být vyplněn: o o o o o

název subjektu, IČ, spisová značka (skládající se z "oddílu", "vložky" a kolonky "vedená u" ), příjmení (fyzické osoby), rodné číslo (fyzické osoby),

31

•

údaje doplňující- údaje zpřesňující, musí být vždy alespoň s jedním údajem základním: o o o o o o

obec, sídlo soudu (soud u kterého je subjekt veden), právní forma, ulice, jméno (fyzické osoby), angažmá.

Pokud nebude zadán alespoň jeden ze základních údajů pro vyhledávání (a to i v případě zadání různého počtu údajů doplňujících), bude obsluha upozorněna na přílišnou obecnost vyhledávacích kritérií a následně jí bude umožněno nové zadání vyhledávacích kritérií. Dále je možné zvolit, kolik firem se zobrazí na jedné stránce, jak se mají nalezené firmy třídit atd.

5.5.

Informace dostupné o ekonomických subjektech

O ekonomických subjektech, které byly zobrazeny na základě zadaných údajů, jsou k dispozici tyto informace: •

datum zápisu,

•

obchodní firma,

•

sídlo,

•

identifikační číslo,

•

právní forma,

•

předmět podnikání,

•

a další informace v závislosti na právní formě (informace o členech představenstva, dozorčí rady, prokuristech, atd.).

Tyto informace jsou k dispozici jednak ve zkráceném aktuálním výpisu, ale také s celou historií zápisů a změn v obchodním rejstříku.

5.5.1.

Zvláštní údaje

Tzv. „Zvláštní údaje“ jsou informace, které souvisí přímo s jednotlivými právními formami ekonomických subjektů. V následujícím přehledu je uveden jejich výčet společně s přiřazením k příslušným právním formám.

32

Veřejná obchodní společnost: •

jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka.

Komanditní společnost: •

jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka,

•

určení, kdo je komplementář a kdo je komanditista,

•

výše vkladu každého komanditisty do základního kapitálu a rozsah jeho splacení.

Společnost s ručením omezeným: •

jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka,

•

výše základního kapitálu,

•

výše vkladu každého společníka do základního kapitálu,

•

rozsah jeho splacení,

•

výše obchodního podílu každého společníka,

•

jména a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce,

•

zástavní právo k obchodnímu podílu, bylo-li zřízeno.

Akciová společnost: •

výše základního kapitálu,

•

rozsah jeho splacení,

•

počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií,

•

případné omezení převoditelnosti akcií na jméno,

•

jména a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce,

•

pokud má společnost jediného akcionáře, zapisuje se i firma nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště tohoto akcionáře.

Družstvo: •

výše zapisovaného základního kapitálu a výše základních členských vkladů,

•

u státního podniku: -

zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovat, a určený majetek. 33

5.6.

Sbírka listin

Ze sbírky listin můžeme zjistit číslo listiny, její typ, datum vzniku, datum příchodu na soud a datum, kdy byla založena do sbírky listin. Nevýhodou je, že smlouvy nejsou k dispozici v digitalizované podobě. To by se ale do budoucna mohlo změnit. Pojem sbírky listin zahrnuje následující listiny: •

zakladatelské dokumenty,

•

v některých případech notářský zápis, který obsahuje usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo rozhodnutí zakladatelů nahrazující usnesení valné hromady a stanovy a jejich pozdější změny,

•

rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, konkursním správcem, vyrovnacím správcem, nuceným správcem anebo vedoucím organizační složky,

•

rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby a rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti, zpráva o průběhu likvidace, seznam společníků, jimž je vyplacen podíl na likvidačním zůstatku,

•

výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky,

•

posudky znalců na ocenění nepeněžitých vkladů – při založení, přeměnách právnické osoby, zvýšení kapitálu,

•

rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání,

•

smlouva o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části,

•

ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku, včetně jejich změn,

•

doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání, zrušení společného jmění manželů – vypořádání, rozhodnutí soudu o rozdělení jmění,

•

Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může osoba, které se zápis týká, namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění. Existují výjimky, kdy skutečnosti jsou účinné:

34

dříve – osoba, které se zápis týká prokáže, že třetí osobě bylo provedení zápisu v OR známo. Skutečnosti jsou účinné ode dne zápisu, později – třetí osoba prokáže, že nemohla vědět o zveřejnění. Skutečnosti jsou účinné po 16 dnech od zveřejnění. •

Údaje a obsah listin jsou zveřejňovány v Obchodním věstníku, který vydává Ministerstvo spravedlnosti. Je-li rozdíl mezi tím, co bylo zapsáno do obchodního rejstříku a co bylo zveřejněno, platí znění zapsané.

5.7.

Ukázka vyhledávání

Byly zadány stejné údaje jako při vyhledávání v systému ARES - název firmy (RVES) a obec, kde má sídlo (Vrchlabí). Na rozdíl od systému ARES obchodní rejstřík nenašel žádný subjekt, který by vyhovoval zadaným údajům. Po změně názvu firmy na přesný název – CHALUPARVES, bylo vyhledávání úspěšnější (viz. Obr.6).

Obr. 6 Výsledek hledání firmy RVES v OR

Informace, které jsou dostupné ihned po potvrzení údajů zadaných do vyhledávacího formuláře, jsou velmi stručné a týkají se názvu, sídla, IČ, čísla spisu a data zápisu do OR. Více informací lze najít pod odkazem „Výpis platných“, kde se otevře okno s výpisem platných informací o vyhledaném subjektu (poslední změny zapsané na soudu). Tyto informace jsou v úplné shodě s údaji získanými v systému ARES prostřednictvím OR a je

35

tedy patrné, že provázání těchto dvou systémů funguje dobře a neobjevují se tak rozlišné informace o stejném subjektu. Ještě více informací lze získat pod odkazem „Úplný výpis“, kde otevře okno s výpisem všech informací o vyhledaném subjektu (poslední změny zapsané na soudu a zároveň historie již neplatných údajů, např.: staré jméno, sídlo firmy, atd.). Informace, které jsou již neplatné jsou zvýrazněny podtržením, což usnadňuje přehlednost mezi informacemi aktuálními a těmi neplatnými. Odkazem „Sbírka listin“ u vyhledaných subjektů lze zobrazit informace ze sbírky listin, kde je možné získat náhledy digitalizovaných stránek veřejných listin subjektu. V tomto případě šlo např. o účetní uzávěrky, výroční zprávy auditu, stanovy společnosti, notářský zápis, atd. a to pro různá období. Elektronicky byly však dostupné pouze dva dokumenty (účetní uzávěrky, výroční zpráva audit za rok 2005 a stanovy společnosti, účetní uzávěrky za rok 2003). Náhled do těchto listin je umožněn odkazem na příslušnou listinu, kde ji lze procházet po jednotlivých stránkách.

5.8.

Shrnutí

Výhody •

Dostupnost velkého množství informací o ekonomických subjektech, které je navíc rozděleno do dvou částí s ohledem na aktuální platnost údajů. To je výhoda i oproti systému ARES.

•

Dostupnost rejstříku na internetu stejně jako v případě ARES je nespornou výhodou. Je to praktické, jednoduché, rychlé a účelné

•

Dostupnost sbírky listin, která dovoluje nahlížet do některých vybraných dokumentů, týkajících se firmy

Nevýhody •

Problém s nutností zadávat přesné údaje do vyhledávacího formuláře. Zvláště pro uživatele, který např. nezná přesný název firmy, kterou hledá. Může tak nalézt firem velké množství nebo naopak žádnou.

•

Nedostupnost některých listin ve sbírce listin.

•

Při prohlížení listin, které jsou dostupné v elektronické formě, je nutné zobrazovat každou stránku listiny zvlášť. 36

Doporučení •

Řešení problému s nutností zadávat přesné informace může být snadno řešitelné prostudováním návodu vyhledávání v OR, který je však dostupný ve formě odkazu až v okně, které je výsledkem hledání. Proto by bylo vhodné tento návod (či odkaz na něj) uvést už na www stránce, kde je vyhledávací formulář.

•

Nedostupnost některých listin má dvě příčiny. První příčinou je aktuálnost. Některé listiny se vztahují ke starším datům a existují už novější verze (např. stanovy společnosti). Proto by bylo vhodné evidovat i listiny, které nejsou aktuální. Pokud by nebylo možné takto archivovat všechny listiny, pak aspoň listiny, které mají větší význam. (např. výroční zprávy, audit, apod.). Druhou příčinou nezobrazení některých listin je to, že nejsou dostupné pro veřejnost. Pro tyto účely by mohl být zřízena aplikace, která by umožňovala autentizaci uživatele. Uživatel by prošel registrací a pak by měl přístup k těmto listinám prostřednictvím zadání svého uživatelského jména a hesla.

•

Problém s nutností zobrazovat stránky listin odděleně je snadno řešitelný a to formou downloadu celistvého dokumentu, který by obsahoval všechny stránky příslušné listiny.

37

6.

Živnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík je částečně veřejný seznam všech podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění, kteří provozují svou živnost v územním obvodu daného živnostenského úřadu. Rejstřík je veden živnostenskými úřady, které jsou povinny rejstřík aktualizovat a předkládat ho k ústřední evidenci podnikatelů. Rejstřík je rozdělen na dvě části - veřejnou a neveřejnou. Do veřejné části může nahlížet každý, kdežto do části neveřejné může nahlížet pouze ten, kdo osvědčí právní záměr. Informace o živnostnících, které jsou veřejně přístupné, lze najít na internetovém portálu www.zinostenskyrejstrik.cz, který je při samotném vyhledávání přesměrován na oficiální databázi a stránky Ministerstva průmyslu a obchodu.24 Portál živnostenského rejstříku poskytuje nejen vyhledávání konkrétních živnostníků a informací o nich, ale i další užitečné odkazy pro založení a vedení živnostenského podnikání. Nejvíce odkazů se týká portálu podnikání a exportu.25 Živnost a živnostenské podnikání upravují tyto právní normy: •

zák. č. 455 / 1991 Sb. o živnostenském podnikání26,

•

zák. č. 570 / 1991 Sb. o živnostenských úřadech27.

24

http://rzp.mpo.cz

25

http://www.businessinfo.cz

26

upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Rozděluje živnosti na

živnosti volné, řemeslné, vázané a koncesované. Řeší vydávání živnostenských listů, koncesních listin a zánik živnostenských oprávnění. Upravuje živnostenský rejstřík včetně jeho členění na veřejnou a neveřejnou část a poskytování údajů z něho. Řeší součinnost orgánů státní správy. 27

stanoví, co to jsou živnostenské úřady a jejich kompetence. Upravuje kompetence okresního živnostenského

úřadu, kterými jsou vydávání živnostenských oprávnění pro živnosti řemeslné, vázané a koncesované, provádění změn a zrušení těchto živnostenských oprávnění, provádění kontrol podnikatelů, ukládání pokut, vedení živnostenského rejstříku na úrovni okresu a rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů. Dále upravuje kompetence obecních živnostenských úřadů, kterými jsou vydávání živnostenských

38

6.1.

Dělení živnostenských úřadů

Živnostenské úřady se dělí podle rozsahu své působnosti na tři typy. S nejmenší působností je živnostenský úřad obecní, následuje ho živnostenský úřad okresní a nejvyšším je potom Český živnostenský úřad Obecní živnostenský úřad slouží pouze pro živnosti ohlašovací – volné. Okresní živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík a slouží činnostem týkajících se živností ohlašovacích ( řemeslných a vázaných) a koncesovaných. Český živnostenský úřad vede ústřední evidenci všech podnikatelů a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního živnostenského úřadu.

6.2.

Uživatelské rozhraní a vyhledávání

Uživatelské rozhraní živnostenského rejstříku (viz. Obr. 7) je podobné vyhledávacím formulářům jiných webových aplikací. Navíc vzhled živnostenského rejstříku prošel nedávno rekonstrukcí, nyní je přehlednější a lépe se s ním pracuje.

Obr. 7 Vyhledávací formulář Živnostenského rejstříku

Formulář dává na rozdíl od OR možnost vyhledávat pouze podle jmen fyzických osob, neboť pouze fyzické osoby mohou vykonávat živnost.

oprávnění pro živnosti volné, provádění změn a zrušení vydaných živnostenských oprávnění, provádění kontrol podnikatelů a ukládání pokut.

39

Vstupní pole formuláře obsahuje tyto položky: • • • • • • • • •

IČ, podnikatel, okres, obec, část obce, ulice, orientační číslo – číslo, orientační číslo – znak, domovní číslo.

Pokud není zadáno přímo IČ, je uživatel vyzván, aby ve spojení s některým z dalších údajů zadal ještě údaj určující obec. U položek Obec a Ulice je možné zadat pouze začátek názvu. Pokud není zadán přesný název obce a zadání vyhovuje více obcí, bude uživatel vyzván, abys své zadání upřesnil výběrem ze seznamu obcí vyhovujících původnímu zadání. Položky Číslo domovní a Číslo orientační jsou při vyhledávání porovnávány i „křížem“, neboť při udávání adresy jsou tato čísla často zaměňována. Pokud uživatel zná pouze jedno číslo, je jedno do které položky ho vyplní.Vyplnění položky Okres je možné pouze výběrem ze seznamu okresů.

6.3.

Informace dostupné o ekonomických subjektech

O ekonomických subjektech, které byly zobrazeny na základě zadaných údajů, jsou k dispozici tyto informace: •

obchodní firma,

•

IČ,

•

sídlo,

•

evidující úřad,

•

živnost (včetně již zaniklých28),

•

provozovny k činnosti (adresy, kde je činnost vykonávána, seřazeny dle uvedených živností).

28

U zaniklých činností je uvedeno, že jde o činnosti zaniklé a jsou také odlišeny jinou barvou písma (šedou).

40

Tyto informace jsou k dispozici jednak ve zkráceném aktuálním výpisu, ale také s celou historií zápisů a změn v živnostenském rejstříku.

6.4.

Ukázka vyhledávání

Ukázkou je vyhledání zakladatele a vlastníka firmy CHALUPA-RVES, neboť živnostenský rejstřík slouží k vyhledávání podnikatelů nikoliv podniků. Pro menší počet odpovídajících údajů byla zadána i kolonka „Obec“ (Vrchlabí) (viz. Obr. 8).

Obr. 8 Vyhledávací formulář živnostenského rejstříku - ukázka

Obr. 9 Výsledek hledání podnikatele

Celkem bylo při vyhledávání, na základě zadaných údajů, nalezeno 8 odpovídajících výsledků. Z toho třetí v pořadí byl hledaný podnikatel p. Lubomír Chalupa a čtvrtá v pořadí byla firma, kterou p. Chalupa založil a jejímž je vlastníkem.

41

Obr. 10 Výpis bez historie

Ve spodní části okna každého nalezeného subjektu je možnost volby výpisu s historií či bez ní (viz. Obr. 9). V okně výpisu (viz. Obr. 10) je zobrazeno jméno obchodní firmy, IČ, sídlo, evidující úřad, provozované (ale i zaniklé) živnosti a provozovny k daným živnostem. Informace, které jsou veřejně nepřístupné jsou přes internet nepřístupné. Tyto informace lze získat pouze na příslušném živnostenském úřadě. Při zvolení možnosti výpisu s historií je zobrazen vesměs stejný výpis jako bez historie s tím rozdílem, že jsou uvedena data, ke kterým byly uvedené skutečnosti zapsány. Kromě výpisu s historií či bez je ještě možnost vyhledání podnikatele v obchodním rejstříku, které je popsáno v předchozí kapitole.

6.5.

Shrnutí

Výhody •

Dostupnost informací ze Živnostenského úřadu elektronickou formou. Není nutné dodržovat tedy žádné úřední hodiny či stát fronty.

•

Dostupnost informací, které se týkají živností a živnostníků včetně odkazu např. na OR.

•

Možnost elektronicky podepsaného výpisu, který zaručuje pravdivost údajů.

•

Možnost výpisu ve formě XML stejně jako u systému ARES

Nevýhody •

Nezobrazování údajů, které nejsou veřejně přístupné.

•

Ve výsledném výpisu se mohou, podobně jako u systému ARES, objevit živnostníci, kteří již živnost neprovozují.

•

Chybí návod jak postupovat při vyhledávání 42

Doporučení •

Problém nedostupnosti neveřejných údajů by mohl být řešen podobně jako u OR v případě sbírky listin. Tedy vytvoření aplikace, která by sloužila k autorizování uživatele.

•

Jako u systému ARES lze řešit problém s vypsáním neaktivních živnostníků jejich úplným vyloučením nebo jejich výrazným označením, aby bylo na první pohled jasné, že už živnost neprovozují.

•

Absence návodu je řešitelná taktéž snadno. Stačilo by ho vypracovat v podobné formě jako u OR a uvést ho nebo odkaz na něj přímo na www stránce, kde je vyhledávací formulář.

43

7.

CERD

Centrální registr dlužníků je informační systém, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Jeho prostřednictvím jsou zobrazovány údaje, které jsou vedeny v jednotlivých registrech, již několikrát zmiňovaných tzv. zdrojových registrech). Systém je pod dohledem státní správy. Registr slouží k vytvoření jakéhosi způsobu (legálního) nátlaku na dlužníka, aby své závazky uhradil a dále se nezadlužoval. Slouží také k prevenci před rizikovou operací s nebonitním klientem (fakturace, výběrová řízení, zaměstnanecký poměr, atd…) Subjekt je evidován na základě písemného souhlasu CERD a to dle zákona č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů.. CERD využívají státní instituce, města a obce, leasingové společnosti, banky, firmy, živnostníci, a další. Registr pak také využívá policie České republiky a to za účelem dohledávání nesplacených závazků u osob, které jsou vyšetřovány pro podezření z trestné činnosti. CERD je provozován společností CorpInvest, a.s., webové stránky CERD můžeme najít na www.cerd.cz nebo na www.dluznik.cz.

7.1.

Využití systému

Systém CERD slouží jako zdroj informací, které je vhodné či, v některých případech, nutné vědět pro realizování určitých činností. •

při poskytování půjček, úvěrů

•

při fakturacích, smluvních plněních

•

pro výběrová řízení a veřejné pobídky – Systém eviduje i subjekty, které nedodržely smluvní podmínky a cenu za vykonání své činnosti podstatně zvýšily. (Jde o nekalou soutěž, kdy společnost vyhraje výběrové řízení díky tomu, že nabídne nejnižší ceny ze všech zúčastněných ve výběrovém řízení, které poté nedodrží). Obce a města využívají CERD pro efektivní výběr zhotovitele při výběrových řízeních za účelem minimalizace rizika vzniku ztráty pro obec nebo město.

44

•

v realitní činnosti Realitní kanceláře zprostředkovávají řadu podnájmů, které mnohdy nejsou následně hrazeny - tím nájemník způsobil škodu. Tím, že je firma vedena v registru se zvyšuje její důvěryhodnost

•

při výběru zaměstnance Do registru jsou vkládány fyzické osoby, jejichž vinnou byla společnosti způsobena škoda.29 Zaměstnavatel tak zvýší pracovní efektivitu svého zaměstnance, zaměstnanec je nucen plnit své úkoly svědomitě a v případě, že je již zanesen do rejstříku jinou firmou, může jeho nový zaměstnavatel zjistit jaké má nový uchazeč o zaměstnání vůči dané firmě.

7.2.

Funkce systému

Centrální registr dlužníků nabízí velké množství funkcí, které lze rozdělit na dvě části: Jednu funkci hlavní (vyhledávací) a funkce ostatní.

7.2.1.

Uživatelské rozhraní a vyhledávání

Hlavní funkcí, na které vlastně celý registr svou podstatou stojí, je vyhledávání dlužníků, tj. subjektů, vůči kterým mají jiné subjekty určité pohledávky. Dlužníka lze vyhledat na základě několika údajů. Stejně jako u předešlých vyhledávacích formulářů je základním údajem IČ. Další údaje jsou již odlišné a patří mezi ně rodné číslo, číslo občanského průkazu popřípadě číslo pasu. Společně s vyhledáváním dlužníků je hlavní funkcí vyhledávání společníků a statutárních orgánů v jiných obchodních firmách za účelem zjištění možné duplicity podnikání pod jinou firmou, vyhledávání míry zadluženosti statutárních orgánů a společníků a výpis pevných linek. [8]

29

To se však týká takových fyzických osob, které před nástupem do zaměstnání či v jeho průběhu daly

zaměstnavateli písemný souhlas k nakládání s jejich osobními údaji.

45

Obr. 11 Vyhledávací formulář CERD

Vstupní pole formuláře (viz. Obr. 11) obsahuje tyto položky: • • •

IČ, rodné číslo, vyhledávání fulltextem ve všech položkách.

7.2.2.

Další funkce centrálního registru dlužníků

Systém CERD nenabízí pouze možnost vyhledávání, ale také poskytuje mnoho dalších speciálních funkcí, z nichž některé jsou poskytovány bezplatně, jiné jsou zpoplatněny. •

Hlídací pes

Služba hlídací pes je pronájem loga do zápatí faktur klientů. Logo CERD na faktuře by mělo sloužit k tomu, aby si dlužník firmy lépe ohlídal splatnost faktury, neboť po jejím nezaplacení by byl vložen do systému CERD.30 •

Výpis o bezdlužnosti

Jedná se o výpis, o který si zažádá klient, jež potřebuje doložit bankovním, leasingovým či jiným společnostem, že není veden v registrech nesplacených či problémově hrazených závazků. O tento výpis lze prostřednictvím systému CERD pouze zažádat a ten je poté zasílán do vlastních rukou žadatele.

30

Hlídacího psa smí využít pouze firmy používající software s pevnou volbou Hlídacího psa nebo registrovaný

subjekt se smlouvou o přístupu do CERD

46

•

Moje závazky

Tato služba umožňuje fyzickým a právnickým osobám nahlížet do seznamu vlastních dluhů v databázi CERD. Služba je poskytována za peněžní úhradu31 a to na dobu 10 let. •

Moje bonita

Funkce upozorní klienta se 14ti denním předstihem na to, že je v systému veden jako dlužník, klient má tak dostatek času na urovnání sporu s věřitelem a tím se vyhnout ztrátě bonity.32 •

Informace a monitoring

Tyto služby mají klienty chránit proti neplatičům a zároveň neporušit zákon č. 101/2000 Sb33, U fyzických osob je třeba si předběžně vyžádat souhlas k nakládání s osobními údaji, v němž je uveden účel zpracování. Pokud věřitel nevlastní tento souhlas - rodné číslo dlužníka bude vymazáno z databáze a dlužná částka bude přeřazena do neověřených údajů. Na formulář pro souhlas je uveden v CERD odkaz34. •

Nástroj pro vlastní vymáhání dluhů

Jedná se o sadu obálek určených k upomínání klientů. Obálka obsahuje logo CERD, které zaručuje to, že si dlužník uvědomí, že může být zadán do Centrálního registru dlužníků. Zasláním obálky s upomínkou je tak vytvořen tlak na dlužníka, neboť v rámci veřejné pošty tato transparentní výstraha nutí neplatiče řešit neodkladně tuto úhradu svého závazku. Tato služba je opět poskytnuta za peněžní úhradu.35

31

fyzická osoba 1.200,- Kč a právnická 5.000,- Kč [8]

32

tuto službu může využívat pouze osoba, které se to bezprostředně týká (v případě firmy - statutární zástupce)

33

„správce je povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, pokud

zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas"

[8]

34

http://www.dluznik.cz/pdf/cerd_souhlas.doc

35

Cena 100ks – 1000,-Kč s DPH; cena pro uživatele CERD a smluvních účetních programů : 200ks – 1000,-Kč

s DPH a 1000ks – 3500,-Kč s DPH [8]

47

Obr. 12 Vzhled obálky (Pramen: http://www.dluznik.cz/efektivni_metoda_vymahani.php )

•

Bezplatné upomínání dlužníků

Systém CERD umožňuje zaslání on-line upomínky neplatiči oficiálním emailem. Klient pouze vyplní formulář zobrazený na stránkách CERD. •

Negativní informace o firmách

Zde fyzické či právnické osoby vkládají informace o svých dlužnících, které jsou určeny široké veřejnosti. •

Odkup a inkaso pohledávek

Jedná se o automatizovaný systém určený k prodeji pohledávek zejména za fyzickou a právnickou osobou. Členové CERD mají k dispozici administrativní rozhraní nabídky k odprodeji svých pohledávek prostřednictvím finanční skupiny CorpInvest, a.s. •

Certifikáty CERD

Dle CERD společnost vlastnící toto označení získá lepší přístup k dotacím, úvěrům či nebankovním půjčkám. Certifikátem CERD garantujete všem subjektům svou dobrou stabilitu firmy na trhu. Možnost označení svých služeb a výrobků barevným logem certifikátů GOLD, SILVER, BRONZE.36

7.3.

Informační středisko registrů ČR

Tato sekce obsahuje položky:

36

Viz. Příloha 4

48

•

Přihlášení do registru dlužníků - Pro přihlášení do registru dlužníků je nezbytné být registrovaný v CERD. Bez této registrace není možné do systému vstoupit a tudíž ani využívat jeho služeb

•

Veřejný registr dlužníků – obsahuje údaje o neplatičích, kteří byli vybráni registrovaným uživatelem na veřejnou vývěsku

•

Černá kniha CERD – obsahuje seznam vymáhacích agentur, které, které CERD nedoporučuje pro spolupráci, seznam firem se zvýšeným rizikem (např. firmy bez fyzického sídla) a nakonec tzv. „seznam CERD“, ve kterém se objeví ty firmy, které se pokoušejí zneužít systému CERD.

•

Burza pohledávek - obsahuje seznam pohledávek, které je možné odkoupit

•

Vzkazník – veřejná nástěnka - funguje jako jakési upozornění na nesolidní firmy, ať už to jsou firmy zadlužené či firmy s nesolidním jednáním

•

Protikorupční systém ČR (PSČR) – obsahuje informace týkající se anonymní linky, na kterou lze volat při podezření na korupci.

•

Podané návrhy na konkurs – databáze firem, které byly navrženy na konkurs. Výpis obsahuje název firmy, IČ, adresu, rozhodovací období a lhůtu do rozhodnutí. Stejně jako informaci o stavu (konkurs byl zastaven, návrh na konkurs byl zamítnut, apod.)

•

Certifikáty CERD – viz. Kapitola 8.2

•

Reference CERD – reference na státní subjekty. Soukromé subjekty (banky, leasingové společnosti , obchodní společnosti a živnostníci nejsou součástí seznamu).

7.4.

Dokumenty ke stažení

Pro usnadnění práce se systémem, porozumění některým informacím nebo seznámení s určitými ujednáními obsahují www stránky registru možnost stáhnout si dokumenty, které tyto informace obsahují.Téměř ve všech případech je soubor ve formátu „wordovského“ dokumentu (*.doc). Příkladem mohou být následující dokumenty: •

uživatelský návod,

•

souhlas s nakládáním s osobními údaji,

•

využití registru – informace pro zaměstnavatele, 49

•

využití registru – informace pro firmy,

•

upomínka dlužníkovi,

•

uznání závazku a splátkový kalendář

•

a další.

7.5.

Princip systému

Uvedené schéma (viz. Obr. 13) naznačuje informační toky využívané registrem CERD.

Obr. 13 Schéma informačních toků využívaných registrem CERD [8]

Transport neplatičů Zelená barva na uvedeném schématu ukazuje, jak putují dlužníci do jádra systému. Zde jsou údaje porovnávány a vyhodnocovány a následně hromadně exportovány zpět státní správě a soukromému sektoru. Dlužník v databázi CERD se tak postupem času stává zcela nebonitní a díky své neschopnosti splácet dluhy je vyřazen z běžného obchodního styku. Systém včasné výstrahy Červená barva demonstruje nový systém včasného varování. V případě že CERD vyhodnotí informaci o neplatiči či jiné osobě jako podezřelou, (např. rychlý nárůst nesplacených závazků v poměru k základnímu kapitálu společnosti), bude během několika minut předána 50

příslušným státním orgánům s požadavkem na prošetření zjištěných skutečností. Systém disponuje časovým zpožďovačem, jehož úlohou je poskytnutí času kontrolním orgánům k prověření předané informace. Po stanovené době je informace uvolněna a předána do veřejné části registru a médiím. Platby 180 dní po splatnosti Oranžová barva označuje pohledávky s datem 180 dnů po splatnosti. Každý návštěvník webových stránek tak může zdarma dohledat problémového neplatiče. Podle [8] bude v roce 2007 téměř vyloučeno krytí hospodářské trestné činnosti úředníky, neboť systém v několika fázích informuje o prohřešcích všechna spektra kontrolních orgánů, včetně široké veřejnosti a médií.

7.6.

Shrnutí

Výhody •

Systém CERD působí jako prevence, neboť si mnoho subjektů dá pozor na to, aby nebyly zveřejněni jako dlužníci, čímž by se snížila nejen jejich důvěryhodnost, ale také z toho vyplývající nižší šance na získání obchodních partnerů, zákazníků, zaměstnanců, apod.

•

Zahrnutí monitorovacího systému MPS, který sleduje každého uživatele připojeného na server CERD. V případě pokusu uživatele o neoprávněný průnik do databází CERD je automaticky vygenerován podnět administrátorovi, který na základě závažnosti podnětu může přímo podat podnět k trestnímu stíhání narušitele či provést jiná administrativní a technická opatření.

•

Velké množství funkcí, které systém nabízí.

Nevýhody •

Existence řady duplicitních funkcionalit, které se projevují tak, že jsou stejné funkce přístupné z více míst avšak pod jiným názvem, což v konečném důsledku přispívá k nepřehlednosti a celkové ztrátě orientace v systému.

•

Nemožnost dostat se do systému i po projití registrací. To je způsobeno tím, že po vyplnění registračního formuláře je ještě nutné společnosti CorpInvest, a.s. zaslat kopii vlastního výpisu z obchodního rejstříku poštou. Tím se celá procedura registrace

51

prodlouží. Z toho také vyplývá, že uživatelem systému CERD mohou být pouze osoby, které jsou zapsané v OR.

Doporučení •

Řešení problému možné duplicity některých funkcí lze vyřešit tím, že správci aplikace tyto funkce projdou a odstraní ty, které se objevují víckrát. Zůstanou pak pouze jedny odkazy na příslušné funkce a tím se zvýší přehlednost v systému CERD.

•

Nutnost odeslání kopie výpisu z obchodního rejstříku s razítkem by šlo vyřešit odesláním výpisu v elektronické formě. K ověření platnosti by se dalo například využít elektronického podpisu, který je dnes k takovým účelům hojně používán. Zkrátila by se tak doba nutná k registrování nového uživatele systému CERD.

52

8.

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností je záměrně uvedena jako poslední z informačních zdrojů, které se týkají informací o firmách v ČR. Na rozdíl od systémů ARES, OR, ŽR a CERD není vyhledávacím systémem, ale klasifikací, která je vypracována za účelem kategorizace údajů, které souvisí s ekonomickým subjektem. Díky tomuto účelu ji lze považovat za významnou součást týkající se této problematiky, i když nejde čistě o informační zdroj. Poskytuje však základ, který je potřebný pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. S ohledem na informační závazky vůči OSN, MMF a také s ohlédnutím k připravovaným dohodám s Evropskými společenstvími bylo při přípravě OKEČ rozhodnuto, že se bude plně vycházet ze statistické klasifikace ekonomických činností Evropských společenství ES-NACE revize1. Klasifikace OKEČ byla zavedena do statistické praxe v roce 1994. V současné době byla, provedena aktualizace klasifikace OKEČ37 a vydává se jako třetí vydání a to právě na základě aktualizačních změn a úprav dle evropského standardu NACE revize 1. Odvětvová klasifikace je zpracována podle pravidel závazných pro vytvoření odvětvových klasifikací členských států ES38. Klasifikace respektuje, jak je ve světě obvykle chápána užitečnost různých činností a tím i vymezuje produktivní oblasti tak, jak je vyžadovalo především při zavádění národního účetnictví do ekonomické a statistické praxe České republiky.

8.1.

Předmět klasifikace

Předmětem odvětvové klasifikace ekonomických činností jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty a jsou určované jejich vývojem. Obecně je činnost dána

37

Aktualizace proběhla k 1.9.2005 viz. Příloha 2

38

Council Regulation (EEC) No 3037/90 z 9.10.1990, Council Regulation (EEC) No 761/93 z 24.3.1993 a

Council Regulation (EEC) No č.29/2002 z 19.12.2001 [3]

53

kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření specifických výrobků nebo výkonů (služeb). Položky jednotlivých oddílů jsou jednotky organizační struktury, jejichž činnost svými výsledky obsáhne jednu nebo více skupin nebo tříd výrobků, průmyslových prací či služeb (výkonů).39 Jednotlivá odvětvová seskupení ekonomických činností lze definovat charakteristickými výsledky těchto činností, tzn. těmi třídami výrobků, prací a výkonů, v nichž jsou výsledky pracovních činností z jednotlivých seskupení klasifikovány. Nejedná se tedy o třídění dle výrobků, které dané ekonomické subjekty produkují, nýbrž o třídění dle činností, které k vytvoření těchto výrobků vedou. Klasifikace je univerzální a to v tom smyslu, že musí umožnit zařazení jak státní správy a činnosti vlád, místní správy, tak i velkých hospodářských a společenských organizací i drobných podnikatelů. Třídicím kritériem tedy také není rozdělení na tržní a netržní činnosti.

8.2.

Třídicí klíč

Pro třídění činností je využita kombinace alfabetického a číselného kódu, která tvoří třídící klíč, který umožňuje vytvářet různá účelová seskupení činností. Třídicí klíč je tvořen následovně: a) alfabetický klíč – je tvořen písmeny abecedy a je dvoustupňový A – sekce AA - subsekce b) numerický klíč – je tvořen pěti číslicemi a je čtyřstupňový

Obr. 14 Numerická část třídícího klíče [3]

39

Viz. Příloha 1

54

Pokud páté místo není uvedeno v systematické části klasifikace, znamená to, že daná čtyřmístná položka se dále nečlení a na pátém místě se doplňuje znak "0", přičemž text na čtvrté a páté pozici je totožný, např.: 01.21 Chov skotu (ten se dále nedělí) 01.21 0 Chov skotu Oproti tomu se např. položka 02.01. člení následovně: 02.01

Pěstování lesa a těžba dřeva

02.01 1 Pěstování lesa 02.01 2 Těžba dřeva Odvětvová klasifikace ekonomických činností obsahuje 17 sekcí, 16 subsekcí, 62 oddílů, 224 skupin, 513 tříd a 663 podtříd ekonomických činností.40

8.3.

Vazba na jiné klasifikace • Vazba OKEČ a ISIC

OKEČ není jedinou klasifikací a je s dalšími svázána. Jde hlavně o ISIC a o klasifikaci produkce. Vzhledem k tomu, že OKEČ je vytvořena podle pravidel pro tvorbu odvětvových klasifikací v zemích ES na bázi NACE revize 1.1, zajišťuje mezinárodní srovnatelnost statistických dat nejen v rámci zemí ES, ale též v rámci OSN. Do úrovně oddílů (2 místa číselného kódu) je kódování OKEČ, NACE a ISIC totožné, od 3. místa se může ISIC lišit v dalším číslování jednotlivých činností. OKEČ je značně podrobnější než ISIC.

• Vazba OKEČ na klasifikaci produkce Čtyřmístná klasifikace OKEČ byla vzata jako základ kódů při vytvoření klasifikace produkce. Ta je podrobně specifikována na jiných místech a je vydávána jako samostatná klasifikace (SKP).

40

Hodnoty četností převzaty z http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/Konstrukce%20kodu%20okec 8.6.2006

55

• Vazba OKEČ a ARES Zde nejde o vztah ve smyslu provázanosti oddílů či organizování do seskupení. Vztah OKEČ a ARES spočívá v tom, že v systému ARES je možné vyhledávat ekonomické subjekty i na základě třídícího klíče OKEČ.41 Stejně tak lze v systému ARES při vyhledání ekonomického subjektu získat jeho zařazení dle OKEČ (viz. Obr. 15).

Obr. 15 Získání OKEČ ze systému ARES

8.4.

Shrnutí

Odvětvová klasifikace třídí ekonomické činnosti do seskupení, která se vždy vyznačují stejnou oblastí, do které činnosti spadají. Její univerzálnost je prokazatelná, neboť do jednotlivých sekcí a dalších hierarchických uspořádání lze zařadit jakoukoliv známou ekonomickou činnost. Klasifikace je využita především pro účely státní statistiky a tvorbě statistických analýz. Dále je klasifikace využita v už dříve zmíněném vyhledávacím systému ARES. Klasifikace je využívána spíše ke statistickým účelům než aby sloužila běžné veřejnosti, či uživatelům, kteří se zajímají o určité informace o ekonomických subjektech. Protože je OKEČ klasifikací nedají se stanovit žádné výhody či nevýhody.

41

viz. kapitola 8.2 str.54

56

9.

Závěr

V práci byly zanalyzovány hlavní internetové zdroje informací o firmách v České republice. Těmito zdroji byly vyhledávací systémy ARES, OR, ŽR a CERD a klasifikace OKEČ. Jednotlivé zdroje byly charakterizovány, byly popsány jejich funkce, vymezeny informace, které v nich lze najít. Pro názornou ukázku byly uvedeny příklady včetně obrázků a popisu. Na základě těchto příkladů byla vytvořena shrnutí, která obsahují výčty výhod a nevýhod a v případě nevýhod jsou stanovena i doporučení, která by mohla vést k odstranění či zmírnění zjištěných nevýhod. Systém ARES je ze všech analyzovaných informačních zdrojů nejobsáhlejší. Nabízí totiž největší množství dostupných informací o firmách v ČR a to díky velké provázanosti s dalšími informačními zdroji, jako jsou OR, RŽP, DPH, a další. Jde o systém, který je přehledný a dobře se s ním pracuje. Systém nemá žádné závažné nedostatky s výjimkou možnosti zobrazení ekonomických subjektů, které již neexistují a to bez jakéhokoliv zvýraznění. Další menší nevýhodou je různá aktuálnost zobrazených informací, která je však způsobená tím, že jsou informace získávány z různých zdrojů a ty se navzájem liší právě dobami aktualizací. Druhým nejlepším zdrojem z hlediska množství dostupných informací byl OR. Stejně jako systém ARES nabízí velké množství informací o ekonomických subjektech v ČR ne však v takovém rozsahu. To je však potlačeno tím, že u OR je na první pohled patrné, zda vyhledaný ekonomický subjekt existuje či již ukončil své působení. Velkým pozitivem je možnost nahlédnutí do sbírky listin příslušného ekonomického subjektu. S touto výhodou však souvisí i nevýhoda a to, že některé listiny nejsou dostupné vůbec a u těch, které dostupné jsou, je nutné prohlížet každou stránku odděleně. Výhodou je uvedení návodu, jak pracovat s vyhledávacím formulářem pro zvýšení efektivnosti při vyhledávání. Nevýhodou však je, že tento návod není dostupný na www stránce, kde se nalézá vyhledávací formulář. Na podobném principu jako je OR funguje i ŽR. Jeho grafické rozhraní je stejné jako u OR a vyhledávání probíhá na stejném principu s rozdílem odlišných vstupních údajů. Se systémem se pracuje velmi dobře, neboť je přehledný a všechny informace jsou lehko dostupné. Velkou výhodou je možnost elektronicky podepsaného výpisu, čímž je zajištěna pravdivost údajů. Z toho je patrné, že využívání elektronického podpisu se stále více rozšiřuje. V tomto případě díky tomu odpadá nutnost vyzvednutí úředně potvrzeného výpisu přímo z příslušného 57

živnostenského úřadu, který má, stejně jako všechny úřady, vymezené úřední hodiny. Nevýhodou je, že pokud uživatel chce zjistit informace, které nejsou veřejně přístupné, musí stejně využít úředních hodin příslušného živnostenského úřadu, neboť takové informace nejsou v elektronické podobě dostupné. Drobnější nevýhodou může být neexistence návodu, jak vyhledávat pomocí vyhledávacího formuláře, jako tomu bylo např. u OR. Systém CERD je velkým přínosem v oblasti budování a udržování důvěryhodnosti ekonomických subjektů. Uživatelem systému mohou být pouze subjekty zapsané v OR. Systém funguje jako prevence, neboť si mnoho subjektů dá pozor na to, aby nebyly zveřejněny jako dlužníci, čímž by se snížila nejen jejich důvěryhodnost, ale také z toho vyplývající nižší šance na získání obchodních partnerů, zákazníků, zaměstnanců, apod. To je také největší výhodou systému. CERD nabízí velké množství dalších funkcí, s čímž je však spojena nevýhoda existence řady duplicitních funkcionalit, které se projevují tak, že jsou některé funkce přístupné z více míst pod jiným názvem, přičemž jde ale o tytéž funkce. To způsobuje mírnou nepřehlednost v systému a možnou ztrátu orientace.

Klasifikace OKEČ není informačním zdrojem jako takovým, a proto i struktura podkapitol týkající se OKEČ je jiná než v případě ostatních informačních zdrojů. Jde však o významnou část této problematiky a proto byla část práce věnována právě OKEČ. Klasifikace třídí ekonomické činnosti do seskupení, která se vždy vyznačují stejnou oblastí, do které činnosti spadají. Tato seskupení jsou označena pomocí třídícího klíče číslem, na jehož základě je možné specifikovat vyhledávání např. v systému ARES. Klasifikace je využita především pro účely státní statistiky a k tvorbě statistických analýz. Z důvodu povahy OKEČ nebylo možné stanovit žádné výhody či nevýhody a tím pádem ani žádná doporučení. Věřím, že práce splnila svůj účel a že se mi podařilo dosáhnout cílů, které jsem si stanovil, tedy zanalyzovat hlavní zdroje informací o firmách v ČR, charakterizovat je, popsat jejich funkce a vymezit informace, které jsou v nich dostupné. To vše ukázat na příkladě a zjištěná fakta shrnout, určit výhody a nevýhody jednotlivých systémů a navrhnout případná doporučení, která by vedla k úplnému nebo aspoň částečnému odstranění zjištěných nevýhod.

58

10. Seznam použitých zkratek ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů

ARPANET

Advanced research projects agency network

a.s.

Akciová společnost

CD

Compact disk

CEDR

Centrální evidence dotací z rozpočtů

CERD

Centrální registr dlužníků

CEU

Centrální evidence úpadců

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

DVD

Data versatile disk

ES

Evropské společenství

ES-NACE

Nomenclature générale des activités économiques dans les Communautés européennes

EU

Evropská unie

HTML

Hypertext markup language

HTTP

Hypertext transfer protocol

IČ

Identifikační číslo

IP

Internet protocol

IS

Informační systém

ISIC

International standard industrial classification

MMF

Mezinárodní měnový fond

MPS

Monitoring people system

NNO

Nestátní neziskové organizace

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OR

Obchodní rejstřík

OSN

Organizace spojených národů 59

RARIS

Registr organizací financovaných ze státního rozpočtu

RCNS

Registr církví a náboženských společností

r.č.

Rodné číslo

RES

Registr ekonomických subjektů

RVES

Realizace vodních a ekologických staveb

SCP

Středisko cenných papírů

SD

Spotřební daň

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

TV

Televize

UIRADR

Územně identifikační registr adres

URL

Uniform resource locator

v.o.s.

Veřejná obchodní společnost

WWW

World wide web

XML

Extensible markup language

ŽR

Živnostenský rejstřík

60

11. Seznam použité literatury a zdrojů Internetové stránky: [1] Oficiální server Ministerstva informatiky ČR: http://www.micr.cz [2] Oficiální server Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz [3] Oficiální internetové stránky Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz [4] Oficiální internetové stránky živnostenského rejstříku: http://www.zivnostenskyrejstrik.cz [5] Internetové stránky Ministerstva financí ČR týkající se systému ARES: http://wwwinfo.mfcr.cz [6] Internetové stránky obchodního rejstříku: http://www.obchodni-rejstrik.cz [7] Přehled právních předpisů upravujících nejdůležitější činnosti: http://www.oku.bk.cz/bul5.htm [8] Oficiální stránky systému CERD: http://www.dluznik.cz ; http://www.cerd.cz [9] Stránky internetové encyklopedie Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana [10] Internetové stránky databáze firem: http://www.databaze-firem.net [11] Internetové stránky Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz [12] Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti ČR: http://www.justice.cz [13] Internetové stránky business centra: http://business.center.cz [14] Dokument “50 years of the conference of european statisticians: http://www.unece.org/stats/publications/50yearsCES.pdf

Knihy: [15] SYNEK, M. A KOL.: Podniková ekonomika; C. H. Beck, Praha 2002 [16] ŠVARC, Z. A KOL.: Obchodní právo; Vysoká Škola Ekonomická v Praze, 2005 [17] Zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákonník 61

12. Seznam obrázků Obrázek 1: Vyhledávací formulář systému ARES Obrázek 2: Vyhledávací formulář dceřiné aplikace ARES Obrázek 3: Vyhledávání firmy RVES Obrázek 4: Výsledek hledání firmy RVES Obrázek 5: Formulář pro vyhledávání v OR Obrázek 6: Výsledek hledání firmy RVES v OR Obrázek 7: Vyhledávací formulář živnostenského rejstříku Obrázek 8: Vyhledávací formulář živnostenského rejstříku - ukázka Obrázek 9: Výsledek hledání podnikatele Obrázek 10: Výpis bez historie Obrázek 11: Vyhledávací formulář CERD Obrázek 12: Vzhled obálky Obrázek 13: Schéma informačních toků využívaných registrem CERD Obrázek 14: Numerická část třídícího klíče Obrázek 15: Získání OKEČ ze systému ARES

62

13. Seznam příloh Příloha 1: Vymezení a charakteristika nejdůležitějších seskupení OKEČ Příloha 2: Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci OKEČ Příloha 3: Přehled certifikátů CERD Příloha 4: Certifikát CERD Příloha 5: Ceny za služby přístupů CERD

63

14. Přílohy 14.1.

Příloha 1: Vymezení a charakteristika nejdůležitějších

seskupení OKEČ A – Zemědělství, myslivost, lesnictví B – Rybolov a chov ryb Oddíly 01 až 05 zahrnují činnosti, jejichž hlavním zaměřením je řízení a ovlivňování biologických procesů na základě využití půdy, vody a klimatických podmínek.

C – Těžba nerostných surovin Oddíly 10 až 14 zahrnují získávání a prvotní úpravu nerostných surovin určených k dalšímu zpracování.

D – Zpracovatelský průmysl Oddíly 15 až 37 zahrnují zpracování surovin - a to jak vytěžených, tak získaných v zemědělství a v lesnictví. Jsou zde obsaženy činnosti, které směřují k výrobě nových výrobků, ale také činnosti obnovující užitné hodnoty již vyrobených výrobků. Výjimku tvoří následující činnosti – opravy a údržba: •

opravy a údržba kotlů a hořáků ústředního topení,ventilace a klimatizace pro domácnost

•

opravy a údržba motorových vozidel kromě motocyklů

•

opravy a údržba motocyklů

•

opravy a údržba výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

•

drobné opravy a údržba železničních vozů

•

opravy a údržba počítačů a kancelářských strojů

Odpady z výroby i spotřeby se vrací do průmyslového zpracování zejména z důvodů nedostatečné surovinové základny, energeticky méně náročnějšího zpracování a řešení problémů životního prostředí. Činnosti, které jsou spojené právě se zpracováním těchto druhotných surovin, jsou soustředěny v oddíle 37. 64

E – Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Oddíl 40 se týká výroby a rozvody elektřiny, vody a plynu, rozvodu a získávání tepelné energie a shromažďování a další úpravy vody. Oddíl 41 zahrnuje shromažďování, úpravu a rozvod pitné nebo užitkové vody všem odběratelům. Dále obsahuje činnosti spojené s ochranou před škodlivými účinky vod.

F – Stavebnictví Oddíl 45 se zabývá výstavbou stavebních objektů pevně spojených s místem výstavby, jejich opravami, údržbou, modernizací a rekonstrukcí.

G - Obchod; Opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Oddíly 50, 51, 52 obsahuje obchodní činnosti, které se dále diferencují na velkoobchodní, tzn. nákup a prodej zboží určeného pro další prodej nebo k dalšímu zpracování, a na maloobchodní, které zajišťují především prodej zboží přímému spotřebiteli.Do obchodních činností se zahrnují též velkoobchodní zprostředkovatelé a činnosti, které nemají vliv na změnu základního charakteru zboží (třídění, oddělování, míšení, balení apod.). Oddíl 50 soustřeďuje prodej (velkoobchodní i maloobchodní), opravy a údržbu motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot. Maloobchod (52) zahrnuje prodej nového a použitého zboží pro osobní potřebu nebo použití převážně v domácnosti, případně další podpůrné služby obchodu (např. instalaci elektrických přístrojů). Do maloobchodního prodeje se rovněž přiřazuje prodej psacích strojů, papírenského zboží, barev nebo dřeva, třebaže tyto výrobky nemusí být určeny pouze pro osobní spotřebu nebo pro použití v domácnosti. Jsou zde také zahrnuty opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost.

H – Ubytování a stravování Oddíl 55 zahrnuje různé možnosti krátkodobého ubytování a stravování. Přísluší sem provoz hotelů, penzionů, turistických ubytoven, vysokoškolských kolejí, domovů mládeže, restaurací apod.

65

I – Doprava, skladování a spoje Oddíly 60, 61, 62, 63 obsahují osobní a nákladní dopravu. Z pomocných činností se do oddílu 63 přiřazuje především skladování a manipulace s nákladem. V činnostech cestovních kanceláří a agentur se považuje za dominantní zprostředkování dopravy, tudíž je tato činnost začleněna do kategorie, ve které je klasifikována doprava. Oddíl 64 zahrnuje činnosti poštovní a telekomunikační.Činnosti poštovní zahrnují především sběr, dopravu a dodávání poštovních zásilek včetně periodického tisku, a to jak státní tak soukromé služby.Činnosti telekomunikační zahrnují přenášení zvuku, obrazu, údajů nebo jiných informací telefonním, telegrafním spojením.

J – Finanční zprostředkování Oddíly 65, 66, 67 zahrnují získávání, přerozdělování nebo zprostředkování finančních zdrojů včetně pojišťovnictví.

K – Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti Oddíl 70 zahrnuje pronájem, prodej, koupi včetně zprostředkování a správu vlastních i pronajatých nemovitostí. Patří sem též prodej pozemků. Oddíl 71 zahrnuje pronájem strojů a zařízení jednotlivcům i organizacím. Zapůjčení stroje včetně obsluhujícího personálu se považuje za výkon činnosti příslušného. Oddíl 72 zahrnuje tvorbu softwaru, zpracování dat, poradenské a jiné služby v oblasti výpočetní techniky a opravy a údržbu kancelářských strojů a počítačů. Oddíl 73 zahrnuje základní a aplikovaný výzkum a vývoj, čerpající z výzkumu nebo z praxe, směřující k výrobě nových materiálů či výrobků a zkvalitňující existující stav výroby. Oddíl 74 zahrnuje různé činnosti přispívající k rozvoji podnikání a obchodu, vykonávané jak pro ekonomické subjekty, tak pro jednotlivé osoby. Jsou to např. právní, účetní a auditorské činnosti, poradenství v oblasti podnikání, průzkum trhu a veřejného mínění, architektonické a inženýrské činnosti (včetně projektování), reklamní činnosti, zprostředkování pracovních sil, pátrací a ochranné činnosti. Průmyslové čištění a všeobecný úklid zahrnuje i čištění podlah, nábytku, topenišť a dezinfekční a deratizační činnosti.

66

L – Veřejná správa a obrana; Povinné sociální zabezpečení Oddíl 75 zahrnuje činnosti ústředních orgánů, zastupitelstev, celnic, obecních úřadů apod. na různých úrovních, které zajišťují řízení a provoz daňových soustav, statistických služeb, zdravotnictví, vzdělávání, soudnictví, sociální zabezpečení, kulturní služby, vojenskou a civilní obranu apod.

M – Vzdělávání Oddíl 80 zahrnuje státní i soukromé vzdělávání všech typů, směřující převážně k přípravě pro zaměstnání. Je zde zahrnuta i předškolní příprava, pokud se nejedná o týdenní mateřské školy, kde převládá složka sociální

N – Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnosti Oddíl 85 zahrnuje ústavní i ambulantní péči o zdraví obyvatelstva včetně hygienického dozoru, kosmetických služeb prováděných zdravotnickými zařízeními, a přírodního léčitelství. Do oddílu 85 patří i veterinární. Sociální péče je orientována na poskytování sociální pomoci dětem, starým lidem a osobám s určitými omezeními ve schopnostech se o sebe postarat.

O – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Oddíl 90 zahrnuje sběr a odstraňování pevných odpadů včetně jejich likvidace, odvod a čištění odpadních vod, údržbu kanalizační sítě, ulic, silnic, sanační a podobné činnosti. Oddíl 91 zahrnuje činnosti členských organizací různého zaměření. Oddíl 92 soustřeďuje umělecké a kulturní činnosti, které se podílejí na rozvoji znalostí a kulturní úrovně lidí (nejsou však zaměřeny na výkon povolání), a další činnosti zábavního, sportovního a rekreačního charakteru.

P – Činnosti domácností Oddíly 96, 97 zahrnují činnosti domácností, které produkují výrobky nebo poskytují služby pro vlastní potřebu.

67

Q – Exteritoriální organizace a instituce Oddíl 99 zahrnuje činnosti exteritoriálních organizací a institucí, což jsou organizace a instituce jiných států. V této sekci a oddílu se nacházejí hlavně velvyslanectví různých zemí.

14.2.

Příloha 2: Sdělení Českého statistického úřadu o

aktualizaci OKEČ Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje s účinností od 1. září 2005 aktualizaci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen „OKEČ“), vydané sdělením Českého statistického úřadu č. 486/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003. Aktualizace OKEČ je prováděna na základě požadavku Ministerstva financí a týká se třídy 52.61 - Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby, která bude rozdělena na 2 podtřídy: 52.61 1 - Maloobchod prostřednictvím internetu a 52.61 9 - Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby jiný než prostřednictvím internetu. Platnost do 31. srpna 2005 52.61

Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby

Platnost od 1. září 2005 52.61

Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby

52.61 1

Maloobchod prostřednictvím internetu

52.61 9

Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby jiný než prostřednictvím internetu

Poznámka: Třída 52.61 se do 1. září 2005 nedělila na žádné podtřídy

Vysvětlivka: Podtřída 52.61 1 - Maloobchod prostřednictvím internetu zahrnuje elektronické obchodování prostřednictvím internetu, kdy zboží je vybráno na internetu, zaplaceno prostřednictvím elektronického bankovnictví nebo jiným způsobem (např. v hotovosti při převzetí zboží, dobírkou, bankovním převodem) a dodáno kurýrní službou či prostřednictvím přepravní společnosti, kterou zajistí daný internetový obchod. Pramen: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/aktualizace_klasifikace_okec_k_1_9_2005

68

14.3.

Příloha 3: Přehled certifikátů CERD Typ

GOLD

Cena

20.000,- Kč

SILVER 10.000,- Kč

BRONZE 5.000,- Kč

Obsah

1. 2. 3. 4. 5.

Kontrola bonity za předešlé daňové období Společnost vykazující zisk Bezdlužnost v databázích CERD Proveden vlastní audit společnosti Dostatečné krytí průběžných závazků

1. Kontrola bonity za předešlé daňové období 2. Bezdlužnost v databázích CERD 1. Bezdlužnost v databázích CERD

Pramen: http://www.dluznik.cz/certifikat-cerd.php 12.7.2006

14.4.

Příloha 4: Certifikát CERD

69

14.5.

Příloha 5: Ceny za služby přístupů CERD

měsíčně (1.000 Kč/měsíc x12 )** + právní poradenství zdarma + služba Moje Bonita + služba OnLine24 + služba Hlídací pes + informace o dlužnících na klientské lince 776 000 007 (info. bez internetu)

ročně (10.000 Kč/rok)** + právní poradenství zdarma + služba Moje Bonita + služba OnLine24 + služba Hlídací pes + informace o dlužnících na klientské lince 776 000 007 (info. bez internetu) 1 měsíc (2.000 Kč/1 měsíc)**

ročně (2.000 Kč/rok) PROMO AKCE! + právní poradenství zdarma + služba OnLine24 + služba Moje Bonita + služba Hlídací pes + možnost vytvořit www stránky za 1.999,- Kč** s reklamním bannerem CERD **Ceny jsou bez DPH

70