Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Pavla Švadlenková Statistická analýza nezaměstnanosti v regionu Tábor
Bakalářská práce
<2009>
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Statistická analýza nezaměstnanosti v regionu Tábor zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne
…………………………… ………………………………. podpis
Obsah: 1
Současné přístupy k měření nezaměstnanosti ................................................................................ 5 1.1
Statistický předmět šetření – rozdělení obyvatelstva ve vztahu k trhu práce ........................ 5
1.1.1
Zaměstnané osoby .......................................................................................................... 8
1.1.2
Nezaměstnané osoby .................................................................................................... 10
1.1.3
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo .............................................................................. 11
1.2
Míra nezaměstnanosti, specifická míra nezaměstnanosti .................................................. 12
1.3
Metody výpočtu nezaměstnanosti ....................................................................................... 16
1.3.1
Výběrové šetření pracovních sil – VŠPS (Labour force sample surfy - LFSS) ČSÚ.......... 16
1.3.2 Evidence úřadu práce – registrovaná nezaměstnanost dle ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) .................................................................................................. 17 1.3.3 1.4
Kvantitativní srovnání obou metodik měření míry nezaměstnanosti – VŠPS vs. MPSV 19
Další ukazatele na trhu práce .............................................................................................. 24
1.4.1
Míra ekonomické aktivity .............................................................................................. 24
1.4.2
Míra zaměstnanosti, specifická míra zaměstnanosti .................................................... 25
2
Důsledky nezaměstnanosti ........................................................................................................... 28
3
Vztah nezaměstnanosti a vybraných makroekonomických agregátů ........................................... 30 3.1
HDP a nezaměstnanost ......................................................................................................... 30
3.2
INFLACE a nezaměstnanost .................................................................................................. 33
3.2.1 4
5
Krátkodobá Philipsova křivka. ....................................................................................... 33
Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................................................. 37 4.1
Pohled na Českou republiku ................................................................................................. 37
4.2
Pohled na Táborský region ................................................................................................... 40
4.3
Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti ............................................................................. 43
4.3.1
Srovnání České republiky a Tábora ............................................................................... 43
4.3.2
Srovnání města (Tábor) a okolních vesnic ..................................................................... 45
Struktura nezaměstnanosti v regionu Tábor ................................................................................ 47 5.1
Dle věkových skupin obyvatelstva Táborska ......................................................................... 47
5.2
Dle vybraných profesí ............................................................................................................ 49
5.3
Dle vzdělání ........................................................................................................................... 50
6
Vliv a dopad krize ekonomiky na nezaměstnanost v Táboře ........................................................ 52
7
Závěr ............................................................................................................................................. 55
Příloha č.: 1 Mapa správního obvodu regionu Tábor ............................................................................ 57 Příloha č.: 2 Graf nabídky a poptávky po zaměstnání .......................................................................... 58 Příloha č.: 3 Okunův zákon. .................................................................................................................. 59 Příloha č.: 4 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech ČR ........................................................... 60 Příloha č.: 5 Vývoj počtu nezaměstnaných vs. volná místa .................................................................. 61 Příloha č.: 6 Graf struktury nezaměstnanosti obyvatelstva v regionu Tábor k 03. Měsíci 2009 .......... 62 Příloha č.: 7 Graf registrovaných uchazečů o práci uspořádané dle vzdělání obyvatel Tábora. .......... 63 Příloha č.: 8 Vývoj míry nezaměstnanosti za delší časové období (od roku 2001) .............................. 64 Příloha č.: 9 Míry nezaměstnanosti jednotlivých částí regionu Tábor ................................................. 65 8
Seznam citované a použité literatury ............................................................................................ 66 8.1
Monografie ............................................................................................................................ 66
8.2
Periodika, časopisy ................................................................................................................ 67
8.3
Elektronické zdroje ................................................................................................................ 67
8.4
Poznámky ze studia: .............................................................................................................. 70
1
Anotace: Diplomová práce na téma „Statistická analýza nezaměstnanosti v regionu Tábor“ souhrnně analyzuje a zhodnocuje nezaměstnanost a její vývoj v časovém horizontu 7.2004 až 3.2009 nejen v regionu, ale také v celé ČR. První část mé práce je věnována stručné charakteristice regionu a hlavně výkladu teorie okolo trhu práce – převážně nezaměstnanosti a výpočtu její míry. Další část se zabývá samotnou analýzou nezaměstnanosti a jejím kvantitativním vyjádřením. V závěru jsem poukázala na vliv ekonomické krize a její dopad na region.
Anotation: This thesis called “Statistical analysis of unemployment in the region of Tábor” concentrates on analyzing and evaluating unemployment and its progress in the time period between July 2004 and March 2009, in this region as well as the whole of the Czech Republic. The first part of my thesis is devoted to providing a brief characteristic of the region and the theory of the labour market, especially unemployment and its rate computation. The next part is focused on the unemployment analysis itself and its quantitative interpretation. In the conclusion to this paper I pointed out the phenomenon of the global economy crisis and its impact on the region.
2
ÚVOD1
Jmenuji se Pavla Švadlenková a narodila jsem se před třiadvaceti lety v okresním městě Táboře. Zde jsem také vystudovala základní a střední školu, vybudovala si přátelské a rodinné pouto. Gymnazijní vzdělání mi ještě nestačilo, a tak jsem opustila toto město a vydala se studovat vysokou školu do Prahy. Na základě bezproblémového vykonávání praxe v jedné pražské firmě, jsem od vedoucích dostala nabídku práce na plný úvazek a uvažuji o jejím přijetí. Mým snem ale stále zůstává návrat mezi mé nejbližší. Proto jsem se rozhodla blíže prozkoumat právě nezaměstnanost v regionu Tábor.
Tábor, město s bohatou historií, a jeho blízké okolí patří mezi příjemná a klidná místa v jižních Čechách. Region se rozkládá v severní části Jihočeského kraje a hraničí s Českobudějovickým, Píseckým a Jindřichohradeckým regionem. Na východě sousedí s krajem Vysočina (okres Pelhřimov) a na severu se Středočeským krajem (okresy Benešov a Příbram). Ze správního pohledu se člení na 110 obcí, z nichž 8 má statut města a 1 statut městys. Současnou mapu regionu uvádím v příloze č. 1 – Mapa správního obvodu regionu Tábor. Rozlohou 1 326 km2 se region řadí na páté místo v kraji, ale počtem obyvatel 102,5 tis. osob, stejně jako hustotou osídlení, na místo druhé. Přestože je Tábor druhým nejprůmyslovějším okresem v rámci kraje, celkový charakter výrobní základny můžeme klasifikovat jako průmyslově zemědělský.
1
Zdroje k vypracování úvodní části: [19]; [23]
3
Podívejme se na výhody Táborska z hlediska podnikatelské činnosti. Můžeme zde nalézt: o Strategicky významnou polohu regionu na ose sever-jih o Stabilní ekonomický růst o Vyvážený poměr MSP (= malých a středních podniků) a velkých podniků, rovnoměrně strukturované výrobní sektory o Dostatečně velké rozvojové plochy o Fungující institucionální základnu podpory podnikání o Podmínky pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu Přirozeně v regionu nalezneme také okolnosti směřující proti podnikatelskému rozvoji – jako například: o Nízkou disponibilitu pracovních sil zejména v technických profesích o Nízký podíl technicky vzdělaných absolventů vysokých škol a chybějící technické profese o Nedostatečnou marketingovou podporu území pro přilákání nových investorů o Nedostatečnou
flexibilitu
studijních
programů
v
návaznosti
na
poptávku
podnikatelského sektoru o Nedostatečné využívání OP RLZ pro zvyšování kvalifikace pracovníků a managementu o Nedostatečný marketing kvalitních produktů místních výrobců o Nedostatečné vazby prvovýrobců na zpracovatelský průmysl o Nízkou míru zpracování produktů primárního sektoru. Jak vidíme, v regionu se nachází ještě mezery v možném růstu, které by mohly být ještě vylepšeny. Na druhou stranu již dlouhou dobu je vybudováno docela stabilní ekonomické prostředí. Nutno podotknout, že tento rozbor byl sestaven ještě před ekonomickou krizí a proto dále zanalyzuji její působení, abychom měli reálný pohled na celou situaci. Cílem mé práce je přehledně analyzovat nezaměstnanost v táborském regionu. Analýza umožní srovnat úroveň regionu v minulém období a v současnosti, srovnat jej s Českou republikou a zjistit vliv ekonomické krize na vývoj nezaměstnanosti.
4
1 Současné přístupy k měření nezaměstnanosti 1.1 Statistický předmět šetření – rozdělení obyvatelstva ve vztahu k trhu práce2
Statistika člení obyvatelstvo do tří vzájemně se vylučujících kategorií, které, jestliže chceme pochopit metody výpočtu, musíme bezpodmínečně umět rozlišovat. Jde o zaměstnané osoby, nezaměstnané a ty, které nejsou pracovními silami. Prvé dvě kategorie představují ekonomicky aktivní obyvatelstvo, třetí ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje disponibilní pracovní síly vztažené zpravidla k určitému datu. Představu o vzájemných vztazích mezi jednotlivými kategoriemi v této oblasti včetně neaktivního obyvatelstva lze získat z následujících dvou schémat (1.1.1; 1.1.2).
2
Zdroje k vypracování této kapitoly: [1]; [24]; [26]; [29];
5
Schéma 1.1.1: Členění ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Zdroj: monografie Jílek, Moravová [1]
6
Schéma 1.1.2: Rozdělení obyvatelstva podle ekonomické aktivity a věku v ČR.
populace 0-14
ekonomicky neaktivní
Populace celkem
Zaměstnaní v NH ekonomicky aktivní (pracovní síla)
zaměstnaní v civilním sektoru příslušníci armády
populace 15 a více
nezaměstnaní
Zdroj: VŠPS, [27] – Tab. 10-11 a [1]
Pro lepší pochopení viz také: příloha č.: 2 - Graf poptávky a nabídky po práci.
7
1.1.1 Zaměstnané osoby „Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.“ [1]; [25]
Zaměstnanými rozumíme všechny placené zaměstnané (zaměstnanci a členové produkčních družstev) a všechny zaměstnané ve vlastním podniku (podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci). Podnikatele v hlavním zaměstnání je nutné odlišovat od osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) vymezených zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Kromě tzv. hlavní samostatné výdělečné činnosti zahrnuje počet OSVČ i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, kterou je nutné chápat jinak než druhé či další zaměstnání respondenta ve výběrovém šetření. Podle výše uvedeného zákona se vedlejší samostatná činnost vztahuje k systému sociálního zabezpečení, kdy např. starobní důchodci resp. nezaopatřené děti mohou vykonávat pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pracovní aktivita respondenta ve výběrovém šetření se vztahuje vždy k příslušnému referenčnímu týdnu. Opakem je Česká správa sociálního zabezpečení publikující údaje o evidenčním počtu OSVČ k poslednímu dni kalendářního měsíce. Celkový počet OSVČ je třeba navíc odlišovat od pravidelně publikovaného počtu OSVČ platících zálohy na pojistné.
8
Podle mezinárodní metodiky se řadí mezi zaměstnané i tyto skupiny osob: -
profesionální příslušníci armády a
-
osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly (nikoliv další nebo rodičovské dovolené)
Podle mezinárodní metodiky se nezařazují mezi zaměstnané tyto skupiny osob: -
osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly, a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené - jsou klasifikovány jako osoby ekonomicky neaktivní nebo nezaměstnané podle toho, zda splňují či nesplňují podmínky ILO pro zařazení mezi nezaměstnané.
Ukazatel je konstruován podle metodiky EUROSTATU3 vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (dále jen ILO).
3
EUROSTAT = „Statistický úřad EU. Zpracovává statisticky orientované analýzy a prognózy, které se periodicky
publikují, poskytuje orgánům EU údaje důležité pro jejich rozhodování a činnost a informuje jednotlivé národní státní správy a veřejnost o statisticky vyjádřitelném stavu věcí v Unii. EUROSTAT jako ústřední instituce koordinuje a sjednocuje podle možností rozdílné národní statistiky do jednotného srovnatelného systému.“ (Zdroj: Business info, dostupné na www: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/eurostat/1000697/6275/)
9
1.1.2 Nezaměstnané osoby „Definice mezinárodního standardu nezaměstnanosti je založena na třech kritériích. Podle této definice mezi nezaměstnané patří všechny osoby od stanoveného věku (u nás 15 let a starší), které ve sledovaném období souběžně splňovaly tyto tři podmínky: -
Byly bez práce, tzn. nebyly v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané;
-
Hledaly aktivně práci, to znamená, že v minulém období podnikaly určité kroky za účelem získání placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání;
-
Byly připraveny k nástupu do práce, tj. během sledovaného období byly schopny okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů nastoupit do placeného zaměstnání nebo do vlastního podniku.“ [1]
Osoby nesplňující současně všechny tři výše uvedené podmínky, se zahrnují do osob ekonomicky neaktivních. Za nezaměstnané jsou kromě předchozího pravidla považovány i osoby, které si již sice práci našli, ale nástup do zaměstnání je stanoven na pozdější dobu.
Podle kritéria registrace můžeme nezaměstnanost členit na registrované nezaměstnané a neregistrované nezaměstnané. Registrovaní nezaměstnaní představují takovou část nezaměstnaných, která si zvolila pro aktivní hledání zaměstnání služby profesionálních organizací (v ČR úřadů práce). Neregistrovanými nezaměstnanými jsou ti nezaměstnaní, kteří aktivně hledají zaměstnání jiným způsobem než prostřednictvím profesionálních organizací zprostředkujících práci. Metodickou odlišnost v ukazateli nezaměstnanosti zjišťovaném ve Výběrovém šetření pracovních sil (dále jen VŠPS) a registrovaných v úřadech práce, jejich kvantitativní srovnání popisuje kapitola 1.3.3 této práce.
10
1.1.3 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Za ekonomicky neaktivní obyvatele se považují všechny osoby bez ohledu na věk (tedy včetně osob mladších než je věk určený pro měření ekonomicky aktivního obyvatelstva – 15let), které nebyly ekonomicky aktivní podle definic ekonomické aktivity (tj. zaměstnaní nebo nezaměstnaní). Důvody jejich neaktivity mohou být objektivní nebo subjektivní.
„Ekonomicky neaktivní z objektivních důvodů jsou: děti v předškolním věku, žáci a studenti navštěvující vzdělávací a studijní instituce, starobní důchodci, nemocní nebo invalidní. Ekonomicky neaktivní ze subjektivních důvodů jsou: osoby v domácnosti – péče o děti, rodiče apod., rentiéři, ostatní (např. osoby v produktivním věku finančně nezajištěné a neochotné pracovat).“ [1]
Za ekonomicky neaktivní tedy můžeme považovat i osoby v produktivním věku, které nepracují a současně nesplňují všechny tři základní podmínky nezaměstnanosti. Například sem patří i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, kteří však nejsou schopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Pomocí statistiky můžeme sledovat počet osob v jednotlivých kategoriích ekonomicky neaktivních a jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva. Pro sociální analýzu je velmi důležitá znalost poměru počtu neaktivních a počtu nezaměstnaných, jež vyjadřuje hospodářské zatížení nezaměstnaných osob. Přehled o struktuře obyvatelstva podle ekonomické aktivity, vzdělání, věkových skupin a krajů poskytuje níže tabulka 1.4.2.1.
11
1.2 Míra nezaměstnanosti, specifická míra nezaměstnanosti
4
Jak z ekonomického tak i ze sociálního hlediska je nejdůležitější charakteristikou v této oblasti míra nezaměstnanosti (n) vyjadřující procentní podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních (na počtu pracovních sil):
N = 100 * N/A
… kdy N = nezaměstnaní a = ekonomicky aktivní obyvatelstvo (15 let a více)
Při analýze vývoje počtu nezaměstnaných je užitečné vycházet z modelu:
IN = In * Ia * Ip … kdy In = nezaměstnaní Ia = ekonomicky aktivní Ip = ekonomicky neaktivní
Kromě celkové obecné míry nezaměstnanosti lze konstruovat také specifické míry nezaměstnanosti - například podle pohlaví, věkových skupin, vzdělání apod. Nyní je však třeba upozornit na to, že se v praxi setkáváme s různými měrami nezaměstnanosti. Rozdíl mezi nimi plyne především v rozdílně použité metodice pro stanovení čitatele a jmenovatele, ale také v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů. Obecná míra nezaměstnanosti definovaná v mezinárodních doporučeních ILO je ukazatel, konstruovaný na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), kde jsou uváděny v čitateli i jmenovateli šetřené osoby podle místa jejich pobytu. Obecná míra nezaměstnanosti je doplněna mírou registrované nezaměstnanosti, která se počítá na základě počtu registrovaných nezaměstnaných MPSV.
4
Zdroje k vypracování této kapitoly: [1]; [24]; [26];
12
Míra nezaměstnanosti je důležitým indikátorem sociálního klimatu a také spolehlivým znamením měnících se ekonomických podmínek. Podle míry nezaměstnanosti se posuzuje vážnost ekonomického poklesu. I když největší pozornost je věnována celkové míře nezaměstnanosti, specifické míry nezaměstnanosti mohou poskytovat přesnější signály cyklických změn v ekonomice. Míry nezaměstnanosti některých skupin jsou na ekonomický pokles citlivější ve srovnání s ostatními – viz tabulka 1.2.1 ze Statistické ročenky ČR 2008.
V této tabulce můžeme vidět soupis měr nezaměstnanosti jednotlivých krajů, vzdělanostních a věkových skupin. Můžeme si povšimnout, že nejmenší míra nezaměstnanosti byla za rok 2007 naměřena v Pražském kraji, kde dosahovala pouhých 2,4%. V Jihočeském kraji, ve kterém se nachází náš pozorovaný region, byla naměřena třetí nejmenší míra nezaměstnanosti v hodnotě 3,3%. Ženy zde měly o více jak polovinu větší míru nezaměstnanosti (4,7%) oproti mužům (2,2%).
Ze specifických měr nezaměstnanosti ČR za rok 2007 jsou na tom nejhůře mladí (15 – 19 let) a ti, kdo jsou se základním nebo žádným vzděláním. Tyto dvě skupiny převyšují ostatní naměřené míry nezaměstnanosti o více jak 10 procentních bodů.
Zůstaneme-li u specifické míry, vidíme, že nejmenší problém se zaměstnaností mají ti, kteří vystudovali vysokou školu. Míra jejich nezaměstnanosti dosahovala v ČR roku 2007 pouhých 1,7%. Nejmenší specifická míra byla naměřena lidem, kterým je 65 let a více. Je to ale pro to, že jde o důchodový věk a spousta lidí již nepracuje a užívá si penze.
13
Tabulka 1.2.1: Obecná míra a specifické míry nezaměstnanosti podle krajů, vzdělání a věkových skupin v roce 2007. V procentech Ukazatel
Celkem
Muži
Ženy
Total
Males
Females
Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) General unemployment rate (ILO) Kraj: Hl. m. Praha
2,4
2,1
2,8
Středočeský
3,4
2,9
4,0
Jihočeský
3,3
2,2
4,7
Plzeňský
3,7
2,5
5,1
Karlovarský
8,2
7,6
9,1
Ústecký
9,9
8,2
12,4
Liberecký
6,1
4,4
8,2
Královéhradecký
4,2
3,2
5,4
Pardubický
4,4
3,4
5,8
Vysočina
4,6
3,5
6,1
Jihomoravský
5,4
4,4
6,8
Olomoucký
6,3
4,9
8,2
Zlínský
5,5
4,6
6,6
8,5
6,3
11,3
Moravskoslezský
Specifické míry nezaměstnanosti Specific unemployment rates Nejvyšší dosažené vzdělání: základní a bez vzdělání střední bez maturity
20,1
21,1
19,3
5,9
4,3
8,9
střední s maturitou
3,3
2,4
4,1
vysokoškolské
1,7
1,6
1,7
15 až 19 let
26,9
25,2
29,7
20 až 24 let
8,8
8,7
8,9
25 až 29 let
5,2
4,2
6,7
30 až 34 let
5,2
2,8
8,8
35 až 39 let
4,8
2,7
7,4
40 až 44 let
4,5
3,5
5,5
45 až 49 let
4,5
3,8
5,2
50 až 54 let
5,3
4,2
6,5
55 až 59 let
5,4
5,2
5,5
60 až 64 let
2,5
2,7
1,9
65 a více let
1,1
1,2
1,0
15 až 64 let
5,4
4,3
6,8
Věkové skupiny:
Zdroj: VŠPS, [27] – Tab. 10-15.
14
Důležitou charakteristikou sociálního klimatu je vedle míry nezaměstnanosti také délka nezaměstnanosti. Zjišťuje-li se doba trvání nezaměstnanosti u nezaměstnaných k určitému dni, pak z takto získaných údajů lze vypočítat pouze ukazatele průměrné dosavadní (k určitému okamžiku) doby nezaměstnanosti. To však nemůže být zobecněno na soubor všech nezaměstnaných po dobu celého roku. Abychom mohli zobecňovat, je nutno znát u jednotlivých nezaměstnaných začátek a konec nezaměstnanosti během sledovaného roku. Takovéto údaje poskytuje evidence úřadů práce. Na základě této evidence lze vypočítat celkovou „uzavřenou“ dobu nezaměstnanosti.
Zvláštní pozornost bychom měli věnovat údajům o dlouhodobé nezaměstnanosti (= déle než jeden rok). Tyto údaje především charakterizují skupinu osob, o které můžeme konstatovat, že je velmi obtížně umístitelná na trhu práce na rozdíl od krátkodobé nezaměstnanosti, kde může jít o krátkodobý stav v důsledku přesunu od jednoho zaměstnavatele k jinému nebo do vlastní podnikatelské aktivity a nemá zásadní dopad na jejich sociální status. Naproti tomu dlouhodobá nezaměstnanost signalizuje, že tato skupina osob buď odmítá pracovat, nebo není schopná nalézt své uplatnění na trhu práce a ztrácí jak odborné tak morální schopnosti a vlastnosti jako pracovní síla. To má přirozeně ekonomické dopady na rozpočet (sociální dávky) a také na morální a sociální dimenzi nestabilizované části společnosti. Podrobnější údaje o počtu nezaměstnaných jsou uvedeny v již zmíněné tabulce 1.2.1.
15
1.3 Metody výpočtu nezaměstnanosti 5 1.3.1 Výběrové šetření pracovních sil – VŠPS (Labour force sample surfy - LFSS) ČSÚ Výběrové šetření získává údaje o všech složkách populace – jak o aktivním tak neaktivním obyvatelstvu. S pravidelností nám poskytuje integrované a členěné informace o stavu a charakteru trhu práce, dále o celkových reálných zdrojích pracovních sil a také o ekonomické aktivitě obyvatelstva. Od roku 1993 se výběrové šetření pracovních sil provádí u 26 000 vybraných bytových jednotek. Velikost výběrového souboru odpovídá požadavkům EUROSTATU a zajišťuje reprezentativní ukazatele na úrovni NUTS1 až NUTS36 (tedy až na úroveň KRAJŮ). „Výběrové šetření pracovních sil se provádí kontinuálním způsobem v průběhu celého roku jako panelové výběrové šetření. V každém týdnu daného čtvrtletí se šetří část bytových domácností tak, aby reprezentativní výsledky byly vždy za čtvrtletí. V každém čtvrtletí se obměňuje jedna čtvrtina domácností. Využívá se tedy rotačního výběru. O každé domácnosti je tak k dispozici pět čtvrtletí pozorování, která umožňují sledovat změny na trhu práce u členů těchto domácností během tohoto období. Analýza těchto dat poskytuje zajímavý pohled na dynamiku trhu práce a nezaměstnanosti. Výběrový soubor bytových domácností se pořizuje pomocí dvoustupňového systematického výběru stratifikovaného podle hranic okresu. V prvém stupni jsou vybírány obvody a okresy, v druhém stupni se vybírají bytové domácnosti. VŠPS umožňuje komplexní sledování zaměstnanosti včetně samostatně činných osob podnikajících podle živnostenského zákona a dalších právních norem. I když je toto šetření zaměřeno především na osoby starší 15-ti let, sleduje také základní znaky u osob mladších (vztah k osobě v čele domácnosti, věk, pohlaví, státní příslušnost).“ [1]
5
Zdroje k vypracování této kapitoly: [1]; [20]; [24]; [27];
6
NUTS1 = území (3 – 7milionů obyvatel) – u nás území ČR, NUTS2 = region (800 tisíc – 3 miliony obyvatel),
NUTS3 = kraj (150 tisíc – 800 tisíc obyvatel). Zdroj: WIKIPEDIE – online encyklopedie.
16
Získané výsledky nám umožní kvantifikovat výši a strukturu disponibilní pracovní síly a to jak z hlediska současného stavu, tak i z hlediska možností dalšího vývoje. Od roku 2002 je VŠPS plně v souladu se standardem EUROSTATU. Současně se realizoval přechod na celoplošné používání elektronického dotazníku, které umožnilo ve velké míře kompenzaci náročnosti rozšíření okruhu otázek v rámci klasického modelu VŠPS. Harmonizovaný systém VŠPS zavedl kromě náplně standardního šetření systém ADHOC modulů (jednorázových šetření na určité téma, např. problematika pracovní úrazovosti a nemoci z povolání; vzdělávání a odborná výuka; délka a charakter pracovní doby; uplatnění absolventů na trhu práce – jako součást VŠPS vždy ve druhém čtvrtletí). 1.3.2 Evidence úřadu práce – registrovaná nezaměstnanost dle ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) Zatímco VŠPS je orientováno na veškerou populaci a výkaznictvím především na zaměstnance, šetření prováděná úřady práce se zaměřují na evidované uchazeče o zaměstnání. Evidence úřadů práce a MPSV zahrnuje kromě uchazečů o zaměstnání také údaje o volných pracovních místech, o vytvořených společensky účelných pracovních místech, o pracovních místech v rámci veřejně prospěšných prací, o rekvalifikaci, uplatnění rekvalifikovaných pracovníků apod. Tyto ukazatelé se zjišťují a publikují v měsíční periodicitě. Kromě toho se čtvrtletně publikují podrobnější data o věkové a vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání, délce nezaměstnanosti, výši měsíčně poskytované dávky v nezaměstnanosti, struktuře volných pracovních míst podle požadované kvalifikace a dále i údaje o cizincích pracujících v ČR a českých občanech, kteří pracují v zahraničí. „Podle platných zákonů mohou být vedeni v evidencích úřadů práce jako neumístění uchazeči o práci občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Data o neumístěných uchazečích se přebírají z Ministerstva práce a sociálních věcí.“ [25]
17
Od července 2004 je zavedena nová metodika výpočtu a MPSV díky ní zjišťuje počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Jedná se o takové uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa (= evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání). V této souvislosti může vzniknout otázka, proč je užitečné zjišťování ukazatelů nezaměstnanosti ve dvou systémech. Lze říci, že pro souhrnnou analýzu stavu a vývoje trhu práce je třeba vycházet z výsledků obou systémů. Ukazatelé nezaměstnanosti získané pomocí výběrového šetření pracovních sil jsou konstruovány podle mezinárodních definic ILO (International Labour Organization; mezinárodní organizace práce), jsou šetřeny v širších souvislostech a mohou být proto využity v hlouběji koncipovaných analýzách a prognózách týkající se nejen trhu práce a zaměstnanecké politiky, ale i životní úrovně obyvatelstva, otázek rodinné politiky, k odhadům nákladů na zabezpečení podpor v nezaměstnanosti, tzn. mnohem širších problémů z oblasti sociální i ekonomické. Údaje zjišťované na úřadech práce vystupují jako jakýsi doplněk ukazatelů z výběrového šetření pracovních sil a jsou nezastupitelné pro rozbory, na jejichž podkladě se koncipuje aktivní politika trhu práce a jejího finančního zabezpečení. Při využívání údajů z trhu práce je však nutno mít na paměti, že se odlišují nejen z věcného hlediska, ale existují také rozdíly v jejich vykazování z hlediska periodicity a z hlediska územního členění.
18
1.3.3 Kvantitativní srovnání obou metodik měření míry nezaměstnanosti – VŠPS vs. MPSV
Údaj o míře nezaměstnanosti nám může poskytnout zejména Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) nebo portál MPSV. Abychom mohli obě metodiky kvantitativně porovnat, použila jsem míru nezaměstnanosti týkající se České republiky, protože pro region Tábor metodika VŠPS není dostupná. Metodika VŠPS je používána především na ČSÚ, zatímco metodiku výpočtu dle MPSV najdeme na všech úřadech práce, tudíž je tato metodika dostupná i pro menší územní členění. Abychom mohli kvantitativně určit, jak moc se tyto metodiky od sebe odlišují, sestavila jsem tabulku č. 1.3.3.1 zobrazující hodnoty měr nezaměstnanosti v České republice od 3. čtvrtletí roku 2004 až po 4. Čtvrtletí roku 2008 (sestaveno z míry nezaměstnanosti naměřené na konci každého čtvrtletí – tj. k 31.3, 30.6, 30.9, a 31.12 daného roku).
19
Tabulka č.: 1.3.3.1: Zjištěné hodnoty míry nezaměstnanosti dle VŠPS a míry registrované nezaměstnanosti dle MPSV v období 3. Q7 2004 – 4. Q 2008.
Míra Míra Čtvrtletí nezaměstnanosti nezaměstnanosti roku: dle VŠPS (%) dle MPSV (%) III.04 IV.04 I.05 II.05 III.05 IV.05 I.06 II.06 III.06 IV.06 I.07 II.07 III.07 IV.07 I.08 II.08 III.08 IV.08
8,2 8,2 8,4 7,8 7,8 7,8 8,0 7,1 7,0 6,5 6,0 5,3 5,1 4,8 4,7 4,2 4,3 4,4
9,1 9,5 9,4 8,6 8,8 8,9 8,8 7,7 7,8 7,7 7,3 6,3 6,2 6,0 5,6 5,0 5,3 6,0
Procentní rozdíl použitých metod MPSV − VŠPS 0,9 1,3 1,0 0,8 1,0 1,1 0,8 0,6 0,8 1,2 1,3 1,0 1,1 1,2 0,9 0,8 1,0 1,6
Zdroj dat potřebných ke zpracování této tabulky: míra registrované nezaměstnanosti naměřené ke konci čtvrtletí v ČR [21], míra nezaměstnanosti dle VŠPS [28].
V tabulce můžeme vidět patrné procentní rozdíly v použitých metodikách. Jednoznačně zde vidíme větší hodnotu naměřenou na úřadu práce, proto je také rozdíl vypočítán právě odčítáním výsledku VŠPS od výsledků MPSV. Pohledem na procentní rozdíl těchto metodik můžeme konstatovat, že jejich rozdíl je v průměru roven jednomu procentu (přesněji 1,022%). Hodnoty zjištěné podle metody VŠPS ukazují průměrnou míru nezaměstnanosti rovnou 6,4%. Tudíž podle portálu MPSV je míra registrované nezaměstnanosti rovna v průměru o 1% vyššího.
7
Q – rozumíme čtvrtletí roku (quarter)
20
Grafické zpracování obou metodik (graf č.: 1.3.3.2) nám jen potvrzuje naše zjištění z předchozí tabulky, míra nezaměstnanosti vypočtena podle metodiky MPSV je o poznání menší jak hodnoty vypočtené dle VŠPS. Největší rozdíl v použitých metodikách byl ve čtvrtém čtvrtletí 2008, kdy se hodnoty lišily o 1,6%.
Graf č.: 1.3.3.2: Míra nezaměstnanosti dle MPSV a VŠPS.
Zdroj ke zpracování tohoto grafu: [21]; [28].
21
Tabulky č. 1.3.3.3, 1.3.3.4 sestavené z období třetího čtvrtletí roku 2004 až čtvrtého čtvrtletí roku 2008, ukazují četnosti měr nezaměstnanosti. Můžeme zde vidět, v jakém procentním rozmezí se míra nezaměstnanosti v tomto období pohybovala nejčastěji. První z tabulek je rozdělena dle hodnot vypočítaných metodou VŠPS, ze které je patrný fakt, že v průběhu roků 2004 – 2008 byla touto metodou naměřena míra nezaměstnanosti v České republice nejčastěji v rozmezí 7,6% – 8%.
Tabulka č.: 1.3.3.3: Četnost míry nezaměstnanosti v období 3. Q 2004 – 4. Q 2008. Hodnoty použity z výsledků VŠPS.
procentní Četnost míry N v daném rozpětí míry rozpětí od 3. Q 2004 do 4. Q nezaměstnanosti 2008 (%) 4,1 - 4,5 4,6 - 5,0 5,1 - 5,5 5,6 - 6,0 6,1 - 6,5 6,6 - 7,0 7,1 - 7,5 7,6 - 8,0 8,1 - 8,5
3,0 2,0 2,0 1,0 1,0 1,0 1,0 4,0 3,0
Zdroj dat potřebných ke zpracování této tabulky: míra nezaměstnanosti naměřené ke konci čtvrtletí v ČR dle VŠPS [28].
22
Podle výpočtů úřadů práce se hodnoty lišily opět právě o 1%. Zde bychom našli nejčastěji změřenou míru registrované nezaměstnanosti v rozmezí 8,6% - 9,1%. Srovnáním tabulek četností si také můžeme povšimnout, že u metody MPSV bylo jasněji určeno nejčastěji měřené rozpětí nezaměstnanosti. U metody VŠPS se četnost lišila o pouhé jedno změření v daném intervalu.
Tabulka č.: 1.3.3.4: Četnost míry nezaměstnanosti v období 3. Q 2004 – 4. Q 2008. Hodnoty použity z výsledků MPSV.
procentní Četnost míry N v rozpětí míry daném rozpětí nezaměstnanosti od 3. Q 2004 do (%) 4. Q 2008 5,0 - 5,5 5,6 - 6,1 6,2 - 6,7 6,8 - 7,3 7,4 - 7,9 8,0 - 8,5 8,6 - 9,1 9,2 - 9,7
2 3 2 1 3 0 5 2
Zdroj dat potřebných ke zpracování této tabulky: míra registrované nezaměstnanosti naměřené ke konci čtvrtletí v ČR [21].
23
1.4 Další ukazatele na trhu práce
8
1.4.1 Míra ekonomické aktivity
Výchozí charakteristikou pro určení ekonomické aktivity je míra ekonomické aktivity obyvatelstva (a) v %:
a = 100 * A/P
… kde a = počet ekonomicky aktivních osob P = celkový počet obyvatelstva
„Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních osob z celkového počtu obyvatelstva. Zpravidla se konstruuje z okamžikových stavů obou veličin. Velikost míry ekonomické aktivity se liší pro jednotlivé věkové skupiny a je rozdílná u mužů a žen. Proto lepší vypovídací schopnost mají tzv. specifické míry ekonomické aktivity konstruované zvlášť pro muže, ženy a pro jednotlivé (jednoleté nebo víceleté) věkové, případně jiné skupiny. Na základě specifických měr aktivity a úmrtnostních tabulek lze získat tabulky ekonomické aktivity, které poskytují informace o pracovním potenciálu, který má daná populace k dispozici. Převrácená hodnota míry ekonomické aktivity (1/a = P/A) vystihuje hospodářské zatížení aktivních osob.“ [1]
8
Zdroje k vypracování této kapitoly: [1]; [24]; [26];
24
1.4.2 Míra zaměstnanosti, specifická míra zaměstnanosti Větší vypovídající schopnost mají míry zaměstnanosti konstruované na základě ukazatele počtu zaměstnaných osob. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl zaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních: z = 100 * Z/A
… kde z = míra zaměstnanosti Z = počet zaměstnaných a = celkový počet ekonomicky aktivních (15 let a výše)
Bilanci obyvatelstva ČR, jeho strukturu a pohled na ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo v roce 2007 znázorňuje tabulka 1.4.2.1. Tato tabulka nám ukazuje absolutní počty těchto ukazatelů a můžeme z ní vyčíst například, že když nejvíce lidí má střední vzdělání bez maturity, tak nejvíce ekonomicky neaktivních má pouze základní vzdělání. Zůstaneme-li u vzdělanostní struktury, můžeme si povšimnout, že nejméně nezaměstnaných je těch, kteří mají vysokoškolský titul. Struktura obyvatelstva podle věku nám ukazuje, že lidé ve věku 15 – 19 let ještě stále studují, polovina lidí ve věku 20 – 24 je již zaměstnaná a téměř jejich druhá půlka ještě studuje. Následující věkové skupiny jsou převážně zaměstnané až do věkové kategorie 60 – 64 let a 65 a více let. Zde je již převaha přirozeně v důchodu. Členění obyvatelstva dle jednotlivých krajů nám prozradí, že nejvíce zaměstnaných nalezneme v hlavním městě Praha, nejméně v Karlovarském kraji a naopak nejméně nezaměstnaných bylo v Plzeňském kraji a nejvíce nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji.
25
Tabulka 1.4.2.1: Bilance obyvatelstva a jeho struktura podle vzdělání, věkových skupin a krajů v roce 2007. v tis. osob v tom aktivní
Active
neaktivní
Obyvatelstvo celkem Ukazatel
z toho zaměstnaní nezaměstnaní
Population, total Celkem Nejvyšší dosažené vzdělání: základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské bez vzdělání děti do 15 let nezjištěno Věkové skupiny: 0 až 14 let
Inactive
Employed
Unemployed
celkem
důchodci
studenti
Total
Retired
Students
rodičovská dovolená Parental leave
10 320,4
4 922,0
276,3
5 122,1
2 222,7
900,8
182,9
1 675,1 3 244,8 2 936,4 974,8 12,1 1 475,3 1,8
293,5 2 018,1 1 871,8 737,7 . -
73,6 126,6 63,6 12,4
657,9 869,3 535,6 147,9 10,8 1,1
559,4 27,8 287,7 26,0 -
7,6 56,9 85,4 33,0
. -
1 307,9 1 100,2 1 001,0 224,6 11,8 1 475,3 1,2
-
1 475,3
1 475,3
-
-
-
-
15 až 19 let
647,7
33,7
12,4
601,6
1,7
593,8
20 až 24 let
692,7
348,2
33,5
311,0
4,8
265,1
11,2
25 až 29 let
816,1
614,5
33,7
167,9
9,0
39,8
61,3
30 až 34 let
916,7
723,3
39,9
153,5
9,7
1,5
81,4
35 až 39 let
725,0
620,3
31,2
73,5
16,3
40 až 44 let
706,7
632,1
45,2
18,6
.
45 až 49 let
646,4
579,7
27,1
39,6
20,5
-
50 až 54 let
757,2
642,6
36,1
78,6
49,0
.
.
55 až 59 let
775,0
490,9
27,8
256,3
205,9
-
-
60 až 64 let
663,2
170,7
4,3
488,1
463,3
-
-
65 a více let
1 498,4
66,1
0,8
1 431,5
1 423,9
.
-
Hl. m. Praha
1 193,9
632,4
15,8
545,7
245,8
103,5
26,4
Středočeský
1 185,1
581,4
20,4
583,3
251,9
95,3
30,0
Jihočeský
631,9
311,8
10,6
309,5
135,6
54,9
9,7
Plzeňský
556,3
271,5
10,4
274,4
123,5
48,8
10,1
Karlovarský
305,4
146,6
13,2
145,6
61,1
24,2
4,2
Ústecký
825,6
361,6
39,9
424,1
169,2
63,5
9,9
Liberecký
432,1
199,3
12,8
219,9
93,5
38,7
10,3
Královéhradecký
550,9
265,2
11,5
274,2
122,6
51,4
8,0
Pardubický
509,0
240,1
11,2
257,7
115,6
43,7
7,3
.
23,8 4,7 .
Kraj:
Vysočina
512,8
248,3
12,1
252,4
109,8
43,5
8,4
1 135,4
532,1
30,5
572,8
250,4
104,8
21,5
Olomoucký
641,0
295,9
20,1
325,0
139,9
57,3
13,7
Zlínský
590,6
282,5
16,5
291,6
129,7
55,3
7,3
1 250,5
553,3
51,3
645,9
274,0
115,9
16,1
Jihomoravský
Moravskoslezský
Zdroj: VŠPS, [27] – Tab. 10-10.
26
Podobně jako u ekonomické aktivity lze určit specifické míry zaměstnanosti. Stupeň zaměstnanosti se v mezinárodních srovnáních považuje za důležitý indikátor ekonomického rozvoje a životní úrovně. Analytické souvislosti jednotlivých ukazatelů vyjadřuje rovnice, kde podíl zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelstva (P) je určen pomocí součinu ukazatele ekonomické aktivity a míry zaměstnanosti: Z/P = (A/P) * (Z/A)
27
2 Důsledky nezaměstnanosti
9
„Nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší mnoho negativních ekonomických a sociálních důsledků a patří k největším problémům tržních ekonomik.“ [30] Mezi hlavní ekonomické důsledky řadíme například: •
Vytváření menšího produktu než je produkt potenciální – to vyjadřuje Okunův zákon.
•
Dochází ke ztrátě kvalifikace (zároveň řadíme k sociálním důsledkům).
•
Náklady na nezaměstnanost, které jsou tvořeny například sociálními dávkami, podporou v nezaměstnanosti a výdaji na rekvalifikaci – zatěžují státní rozpočet.
K hlavním sociálním důsledkům nezaměstnanosti patří: •
Psychické zatížení - stres, zdravotní problémy, alkoholizmus a rostoucí míra kriminality.
•
Destrukce etických hodnot.
•
Radikalizace postižených skupin.
•
Pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny.
•
Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace
Přirozeně můžeme sociální důsledky zmírnit a o něco snížit pomocí dávek v nezaměstnanosti. Velikost důsledků nezaměstnanosti je přímo úměrná času → čím delší nezaměstnanost je, tím jsou její důsledky závažnější. Zvláštní problém představuje nezaměstnanost pro absolventy škol, kteří potřebují co nejdříve získat zkušenosti a pracovní návyky. Jestliže nemohou práci nalézt, jsou hůře zaměstnatelní a snižuje se také kvalita jejich práce. Přesto je pro zdravý vývoj ekonomiky určitá hladina nezaměstnanosti nepostradatelná. Za optimální hodnotu se obvykle považují 2 – 3 procenta, jež zaručují stálou míru inflace a konkurenční prostředí v oblasti trhu práce. Charakteristické pro trh práce jsou také nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní.
9
Zdroje pro vypracování této kapitoly: [30]; [34]; [37]
28
K tomu, aby nezaměstnanost zasáhla co nejmenší možný počet lidí, napomáhá především vláda, která se snaží udržet nezaměstnanost na přijatelné úrovni následujícími opatřeními: •
udržuje ekonomiku ve vzestupné fázi,
•
poskytuje sociální dávky pro nezaměstnané,
•
informuje nezaměstnané o volných pracovních místech.
Stát dále zaujímá dva postoje k nezaměstnanosti dle toho, o jakou nezaměstnanost z hlediska dobrovolnosti a nedobrovolnosti jde. Dobrovolnou nezaměstnaností se státní orgány nezabývají a naopak nedobrovolnou sledují a snaží se jí řešit pomocí aktivních a pasivních opatření politiky zaměstnanosti. Státní opatření zaměřená na eliminaci nepříznivé situace na trhu práce se orientují na nejvíce postižené regiony. Regiony se soustřednou podporou státu jsou: • strukturálně postižené regiony (průmyslové oblasti s útlumem tradičních odvětví a vysokou mírou nezaměstnanosti); • hospodářsky slabé regiony (s nižší životní úrovní, převážně jde o venkovské oblasti); • další
regiony
se
specifickými
problémy
(např.
s
vysoce
nadprůměrnou
nezaměstnaností, pohraniční oblasti, extrémně ekologicky zatížené regiony, znevýhodněné oblasti v zemědělství, území postižené povodněmi, bývalé vojenské újezdy aj.). Region Tábor, který budu v této práci dále analyzovat, vykazoval dlouhou dobu velmi dobré výsledky, tudíž ho stát do slabého regionu určitě neřadil. Nastává však otázka: Co udělala s regionem ekonomická krize? Bude region čelit jejímu působení, nebo se krizi podaří zničit dlouhodobou stabilitu regionu?
29
3 Vztah nezaměstnanosti a vybraných makroekonomických agregátů 3.1 HDP a nezaměstnanost 10 „Hrubý domácí produkt patří k nejvyužívanějším makroekonomickým ukazatelům. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních) v určitém období. Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty). U netržních služeb je přidaná hodnota vyjádřena jako souhrn náhrad zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách, pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje převod do stálých cen.“ [31]
10
Zdroje k vypracování této kapitoly: [31]; [32]; [36]; [37];
30
HDP lze vypočítat dvěma způsoby a to produktovou a důchodovou metodou. 1. Produktová metoda: HDP = C + I+ G + X … kde: C = výdaje na osobní spotřebu - výdaje dlouhodobého, krátkodobého charakteru, výdaje na spotřebu služeb a statků, tato položka je největší, tvoří až 2/3 HDP. I = hrubé domácí investice - pouze soukromé investice (firmy investují do výstavby budovy apod.) Tato položka již obsahuje odpisy. G = vládní nákupy statků a služeb - veškeré výdaje vlády na spotřebu investic. X = saldo obchodní bilance (vývoz - dovoz) 2. Důchodová metoda: HDP = W + R + Int + P + D + IBT … kde: W R Int P D IBT
= mzdy a platy = renta (u zemědělců renta z půdy) = čisté úroky (banky vyplácejí svým zaměstnancům) = zisky firem = odpisy = nepřímé daně z podnikání
HDP zahrnuje hrubé investice a z toho důvodu musíme od těchto hrubých investic odečíst odpisy ze znehodnocení kapitálů (amortizace). Chceme-li dosáhnout čistého domácího produktu NDP, tak od HDP odečteme odpisy - a NDP = HDP - a
═> do NH zahrneme pouze čisté investice.
Ekonomický růst (Economic growth) znamená zvýšení reálného potenciálního produktu v čase.
31
Mezi hlavní zdroje ekonomického růstu patří: • růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál), • růst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod. Nezaměstnanost hraje nezbytnou roli pro správné fungování ekonomiky. Dle teorie Artura Okuna je nezaměstnanost úzce spjata s vývojem hrubého národního produktu. Teorie svědčí o tom, že každé 2% poklesu produktu pod potenciální produkt zvyšují celkovou míru nezaměstnanosti o 1%. Mohli jsme se o tom přesvědčit například v současné době, kdy se právě ekonomika začala nacházet v krizi. Firmy začaly propouštět, lidí bez práce vzrostlo. Grafické vyjádření Okunovo teorie je uvedeno v příloze č.: 3. Důkazem vlivu HDP na nezaměstnanost může být i graf č.: 3.1.1 sestaven z procentního vyjádření vzestupu a poklesu jak HDP, tak míry nezaměstnanosti v období roků 1999 – 2008 (pro míru nezaměstnanosti je znám i údaj za konec března 2009, uveden proto, aby zde byla patrna rekce na pokles HDP). Vidíme zde, jak růst míry HDP napomáhá poklesu míry nezaměstnanosti a naopak. Graf č.: 3.1.1: Vývoj nezaměstnanosti a HDP od 1999 do 2008 (nezaměstnanost doplněna o údaj z 3.2009)
Zdroj dat ke zpracování:kurzy.cz [37], MPSV [21].
32
3.2 INFLACE a nezaměstnanost 11 Inflací rozumíme jakýsi projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je růst cenové hladiny (můžeme vidět na indexu spotřebitelských cen). Inflace se značně odráží na stabilitě trhu – např. snižuje kupní sílu peněz, znehodnocuje úspory, snižuje reálné mzdy, zhoršuje schopnost peněz uchovávat hodnotu, zvyšuje nejistotu v rozhodování podnikatelů, přispívá k ekonomické nestabilitě apod. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let se radikálně změnil způsob, jakým ekonomové analyzovali inflaci. Z průkopnické studie ekonoma A. W. Phillipse z Nového Zélandu vzešla křivka nesoucí ekonomovo jméno. Phillips studoval údaje o nezaměstnanosti a nominálních mzdách ve Spojeném království za více než sto let. 3.2.1 Krátkodobá Philipsova křivka. Předpokládá se, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává inflace stabilní, vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností.
11
Zdroje ke kapitole: [2]; [6]; [34]; [37];
33
Graf č.: 3.2.1.1 – Phillipsova křivka
Cenová inflace (%)
U*
U = míra nezaměstnanosti
Zdroj ke zpracování tohoto grafu:vlastní poznámky z výuky [37];
Snižováním nezaměstnanosti může růst míra inflace. Přirozená míra nezaměstnanosti = míra nezaměstnanosti, která nevyžaduje inflaci. Roční vzestup mezd. Míra růstu cen > míra růstu produktivity práce = inflační tendence.
34
3.2.1.1 Posun krátkodobé Phillipsovy křivky Zvýší-li se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru. Při poklesu setrvané inflace se křivka posune dolů. V okamžiku růstu inflace dochází k poklesu nezaměstnanosti. Graf č.: 3.2.1.1.1 – Pohyb krátkodobé Phillipsovy křivky
Míra inflace
C
B D
A
PMN
U – míra nezaměstnanosti
Zdroj ke zpracování tohoto grafu:vlastní poznámky z výuky [37]
1) v bodě a je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní. 2) expanzivní politikou snížíme míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru (PMN) za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se tedy po krátkodobé křivce z a do B. 3) Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu křivky vzhůru. 4) Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala.
35
5) Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci z C do D
3.2.1.2 Závěry Phillipsovy křivky a) Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci. b) Zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost vrátí na přirozenou míru, avšak zvýší se míra inflace. c) Snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace. Vláda může snížit míru setrvané inflace za cenu: 1) Dočasného zvýšení nezaměstnanosti nad její přirozenou míru = skutečný produkt je nižší než potenciální. Ztráta produktu představuje náklady snížení míry inflace - náklady desinflace. 2) Stát může snížit míru setrvačné inflace důchodovou politikou. Působí na firmy a odbory, aby dobrovolně nebo na základě donucení omezily tempo růstu cen a mezd. Dopad je pak takový, že pružnost cen a mezd je narušena, trh neposkytuje zcela správné informace, kam je nejvhodnější alokovat výrobní faktory, efektivnost ekonomiky se snižuje.
36
4 Vývoj nezaměstnanosti Tato část práce je věnovaná zejména pohledem na časové řady míry nezaměstnanosti, které se následně využijí k porovnávání a konečným závěrům. Metodou výpočtu pozorované míry nezaměstnanosti je metodika úřadů práce (dostupné z portálu MPSV). Dle MPSV jsem totiž zjistila nejaktuálnější hodnoty míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti pro menší území (konkrétně pro region Tábor). Proto jsou dále v textu této kapitoly využívány právě hodnoty registrované míry nezaměstnanosti.
4.1 Pohled na Českou republiku 12 „K 31. 3. 2009 evidovaly úřady práce celkem 448 912 osob, což je o 20 064 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 112 615. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 437 020 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o 20 399 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je počet dosažitelných uchazečů vyšší o 125 011 osob.“ [22] Během měsíce března bylo na úřadech práce nově zaevidováno 70 429 osob, což je o 1 220 nově evidovaných uchazečů více než v předchozím měsíci a o 32 398 více než v březnu 2008. Ke konci března bylo na úřadech práce evidováno 216 988 žen, což tvoří 48,3 % z celkového počtu nezaměstnaných, a 64 373 osob se zdravotním postižením, což tvoří 14,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Ve stejném období také bylo registrováno 27 026 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, je to o 675 osob více než v minulém měsíci a o 6 534 osob více než v březnu 2008. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 6,0 % (únor 2009 - 6,1 %, březen 2008 – 6,1 %). Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 3. 2009 činila 7,7 %, u žen byla 8,7 % a mužů 7,0 %.
12
Zdroje k vypracování této kapitoly: [20]; [21];
37
Takový je ve stručnosti pohled na aktuální situaci nezaměstnanosti ČR. V porovnání s předchozími roky dostává tato situace úplně jiný pohled. Hodnota míry registrované nezaměstnanosti
7,7% byla
naposledy takto
vysoká
v únoru roku
2007. Míra
nezaměstnanosti tedy skončila (během pouhých dvou měsíců) tam, kde byla bezmála před dvěma lety. To je fakt, který nejlépe vystihuje graf č.: 4.1.1, kde je zobrazen vývoj nezaměstnanosti od července roku 2004 do března roku 2009. Zajímavý poznatek také je, že během minulého roku se nezaměstnanost pouze vrátila na hodnotu, která byla naměřena v jeho počátku. V lednu 2008 byla naměřena nezaměstnanost rovných 6% a koncem roku – v prosinci 2008 o jednu desetinu více, tedy 6,1%. V průběhu tohoto roku ale nezaměstnanost klesla až o 1% a celých 8měsíců se držela okolo 5%. Pohledem do let minulých vidíme, jak dobře si vedla naše ekonomika, když dostala míru nezaměstnanosti z 9,8% na pouhých 5%, což je z 561 662 uchazečů na 297 880 lidí bez práce. Minimální míra nezaměstnanosti byla naměřena v měsíci květnu a červnu roku 2008, kdy dosahovala zmíněných 5%. Naopak maximální hodnotu míry nezaměstnanosti nalezneme v měsíci lednu roku 2005 (uvedených 9,8%). Graf č.: 4.1.1: Míra registrované nezaměstnanosti v ČR v období 7.2004 – 3.2009.
Zdroj dat pro zpracování: MPSV [21].
38
Průměr měsíční registrované míry nezaměstnanosti je od července 2004 do března 2009 7,46%, tudíž nyní jsme ho již překročili. Průměrný počet nezaměstnaných je v absolutních hodnotách roven 435 688 lidí.
Podíváme-li se na tabulku č.: 4.1.2 četností jednotlivých, měsíčně naměřených, procentních hodnot nezaměstnanosti, můžeme konstatovat, že nejčastěji se v tomto sledovaném období nacházela míra nezaměstnanosti mezi 8,5 – 8,9%. V tomto rozpětí byla míra nezaměstnanosti naměřena 11 krát, což znamená, že jedenáct měsíců z 57 pozorovaných se míra nezaměstnanosti pohybovala právě na této úrovni. Absolutní počet nezaměstnaných se na této hladině míry nezaměstnanosti pohyboval cca od 491 800 do 510 400 uchazečů.
Tabulka č.: 4.1.2: Četnost měr nezaměstnanosti v období 7.2004 – 3.2009.
procentní Četnost míry Nez. rozpětí míry v daném rozpětí nezaměstnanosti od 7.2004 do (%) 3.2009 5,0 - 5,4 8 5,5 - 5,9 4 6,0 - 6,4 8 6,5 - 6,9 2 7,0 - 7,4 4 7,5 - 7,9 9 8,0 - 8,4 2 8,5 - 8,9 11 9,0 - 9,4 6 9,5 - 9,9 3 Zdroj dat pro zpracování: MPSV [21].
39
4.2 Pohled na Táborský region 13 „K 31. 3. 2009 Úřad práce v Táboře evidoval celkem 3925 osob, z toho 3821 dosažitelných, což je o 219 osob více než ke konci minulého měsíce (3706). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku (2494) se počet uchazečů zvýšil o 1431 osob.“ [23] Nově přihlášených osob je 722. Je to o 82 uchazečů více než v předchozím měsíci (638) a o 371 osob víc než ve stejném období roku 2008 (351). Ženy tvoří 50,2% z celkového počtu nezaměstnaných, žen bylo tedy celkem registrováno 1970 z celkového počtu 3925 uchazečů (v minulém měsíci 50% a ve stejném období loňského roku 55,6%). Osoby se zdravotním omezením se na celkové nezaměstnanosti podílely 16,1% (v minulém měsíci byl 16,1%, ve stejném období roku 2008 20,4%), absolutní počet osob se zdravotním omezením je 630. Ke konci měsíce bylo registrováno 309 absolventů a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílí 7,9% (minulý měsíc 8,3%). Ve stejném období předchozího roku činil podíl této skupiny uchazečů 8,1%, což představovalo 203 absolventů a mladistvých. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 3. 2009 činí 6,85%. U žen je míra registrované nezaměstnanosti 7,6% a u mužů 6,2%. Hodnota registrované míry nezaměstnanosti v předchozích letech byla ale o dost lepší. Můžeme se přesvědčit pohledem na graf č.: 4.2.1, kde je přehledně vidět jakým rychlým tempem nezaměstnanost rostla v posledních měsících. Aktuální míra 6,85% ve sledovaném období (od července roku 2004 do března 2009) dosud nebyla naměřena. Nacházíme zde tedy aktuálně nejvíce lidí bez práce od 07.2004 a to přesně 3925 uchazečů. Velmi blízká byla však situace v lednu roku 2006, kdy míra nezaměstnanosti dosahovala 6,8% a počet uchazečů 3869. Situace na trhu práce se tedy v regionu Tábor posunula za pouhé tři měsíce do ledna roku 2006.
13
Zdroje dat pro vypracování této kapitoly: [20]; [22];
40
Průměrně dosahovala míra nezaměstnanosti 5,3% a v regionu se nacházelo 3081 uchazečů. Ještě na konci prosince roku 2008 byla naměřena míra nezaměstnanosti 5,0%, což ještě spadá pod průměrnou hodnotu nezaměstnanosti ve sledovaném období. Za následující tři měsíce zde nezaměstnanost vzrostla bezmála o 2%. V období červenec 2004 až březen 2009 byla naměřena minimální míra nezaměstnanosti 3,6% a to v květnu roku 2008.
Graf č.: 4.2.1: Tok Míry registrované nezaměstnanosti na Táborském regionu v období 7.2004 – 3.2009.
Zdroj dat pro zpracování: MPSV [21].
41
Tabulka č.: 4.2.2 prezentuje četnosti míry nezaměstnanosti. Nejčastěji se míra registrované nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí 5,5 – 5,9%, což představovalo v absolutním vyjádření cca od 3200 do 3400 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti byla v tomto rozmezí naměřena právě 20 krát z 57 měření.
Tabulka č.: 4.2.2: Četnost míry nezaměstnanosti naměřené na Táborském regionu v období 7.2004 – 3.2009.
procentní rozpětí Četnost míry míry Nezaměstnanosti v nezaměstnanosti daném rozpětí od (%) 7.2004 do 3.2009 3,5 - 3,9 4,0 - 4,4 4,5 - 4,9 5,0 - 5,4 5,5 - 5,9 6,0 - 6,4 6,5 - 6,9
3 9 8 7 20 5 5
Zdroj dat pro zpracování: MPSV [21].
42
4.3 Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti 14 4.3.1 Srovnání České republiky a Tábora Nejprve se podíváme na aktuální situaci nezaměstnanosti. Tabulka č.: 4.3.1.1 obsahuje zjištěné nejnovější údaje o nezaměstnanosti v ČR a regionu Tábor. Zvýrazněna jsou ta pole, která vykazují nižší (lepší) hodnotu. Můžeme si pak povšimnout, že ze zkoumaných měr nezaměstnanosti je více nižších hodnot v Táborském regionu. Na Táborsku byly naměřeny takové vyšší míry nezaměstnanosti, které se vztahují ke skupinám uchazečů s problematickým uplatněním na trhu práce. Tedy podíl žen, postižených a čerstvých absolventů. Ostatní hodnoty jsou již jen nižší průměrně o 1,5% než v České republice. Největší procentní rozdíl je zde viditelně v maximálně naměřené hodnotě míry nezaměstnanosti. V České republice byla naměřena maximální míra nezaměstnanosti o 3% vyšší než v regionu Tábor. Poměrně velký rozdíl je také ve zjištěných průměrných hodnotách. Na Táborském regionu byla zjištěna průměrná hodnota o 2,2% nižší. Tabulka č.: 4.3.1.1: Vybrané míry nezaměstnanosti v ČR a okrese Tábor.
Konec března 2009 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ženy Míra nezaměstnanosti muži Podíl žen
-
Podíl zdravotně postižených Podíl absolventů, mladistvích Minimální zjištěná hodnota míry Maximální zjištěná hodnota míry Průměrná hodnota nezaměstnanosti
míry
ČR
TÁ
7,7%
6,9%
8,7%
7,6%
7,0%
6,2%
48,3%
50,2%
14,3%
16,1%
6,0%
7,9%
5,0%
3,6%
9,8%
6,9%
7,5%
5,3%
Zdroje dat pro zpracování: MPSV – [22]; [23];
14
Zdroje dat k vypracování této kapitoly: [20]; [21]; [22]; [25];
43
Srovnáním obou časových řad míry nezaměstnanosti za stejné období dostaneme graf č.: 4.3.1.2, ze kterého je patrné, že obě míry nezaměstnanosti mají stejný průběh (co se poklesů a růstů týče). Můžeme zde přehledně sledovat rozdíl v jejich velikosti. Táborský region vykazoval ve sledovaném období průměrně o 2,2% nižší hodnotu. Graf č.: 4.3.1.2 – Tok míry nezaměstnanosti (U) v regionu Tábor a ČR za období 7.2004 – 3.2009.
Zdroj dat pro zpracování: MPSV [21];
Neopomenutelný je také fakt, že v průběhu celkem 57 vykázaných hodnot (v měsíční periodicitě) míry nezaměstnanosti za toto období je právě 16 hodnot míry nezaměstnanosti regionu Tábor nižších o 3,0% - 3,6% než v ČR (červenec 2004 – říjen 2005). Více jak polovina naměřených hodnot (přesněji 34 hodnot) míry nezaměstnanosti v regionu je v rozmezí 2,0 – 3,6% nižší než hodnoty ČR (a to v období červenec 2004 – duben 2007). Míra nezaměstnanosti v regionu Tábor se od července 2004 stále rychleji přibližuje hodnotám naměřených v ČR. Od 3,6% rozdílu po současný rozdíl pouhých 0,8%. Důkazem je tabulka 4.3.1.3 sestavená z četností rozdílů měr nezaměstnanosti = ČR – Táborsko.
44
Tabulka č.: 4.3.1.3 – Rozdíly v naměřených hodnotách nezaměstnanosti (ČR – region Tábor)
Rozdíl v naměřených mírách N 3,0 - 3,6 2,0 - 2,9 1,0 - 1,9 0 - 0,9 Celkem
Četnost 16 18 22 1 57
Zdroj dat pro zpracování této tabulky: MPSV [21];
V rámci České republiky je region Tábor se svou mírou nezaměstnanosti na 22. místě (setříděno od nejnižší míry nezaměstnanosti). Z jihočeského kraje obsadil Táborský region již čtvrtou nejnižší příčku v naměřených mírách nezaměstnanosti. 4.3.2 Srovnání města (Tábor) a okolních vesnic Pro porovnání míry nezaměstnanosti ve městě a na venkově jsem použila data z roku 2008 naměřená dle metody MPSV Jihočeským statistickým úřadem. Srovnávala jsem 69 vesnic a 6 měst patřících do Táborského regionu. Vesnice jsem si nejprve rozdělila dle velikosti a následně jsem zjistila jejich průměrnou míru nezaměstnanosti.
Tabulka
č.:
4.3.2.1
vyjadřuje
dané
kvantitativní
vyhodnocení
nezaměstnanosti vesnic. Tabulka č.: 4.3.2.1 – Průměrné, minimální a maximální míry nezaměstnanosti na vesnicích regionu Tábor. Minimální míra nezam.
Maximální míra nezam.
5,3
2,00%
12,50%
25 14 10
5,9 4,4 5,9
1,40% 2,10% 3,50%
27,90% 8,70% 9,80%
4
4,6
4,20%
5,20%
Počet vesnic
průměrná míra nezaměstnanosti (%)
do 100 obyvatel
16
100 - 200 obyvatel 200 - 500 obyvatel 501 - 1000 1001 - 2006 obyvatel
Vesnice
Zdroj dat pro zpracování:Tábor – demografické ukazatele [26]
45
Z tabulky vidíme, že největší počet vesnic se nachází v regionu se 100 – 200 obyvatel a právě zde se také nalézá vesnice Krtov (149 obyvatel) a Dolní Hrachovice (146 obyvatel), ve kterých byla zjištěna míra nezaměstnanosti pouhých 1,4%, což je současně minimální míra ze všech sledovaných vesnic. Na druhou stranu tu můžeme vidět také vesnici Dobronice u Bechyně (103 obyvatel), kde byla naměřena maximální míra nezaměstnanosti 27,9%. Průměrná míra nezaměstnanosti ze všech 69 vesnic je rovna 5,4%. V porovnání s mírou nezaměstnanosti měst, naměřenou v to samé období a stejnou metodikou, musíme uznat, že situace ve městě je na tom mnohem lépe. Města jsem rovněž pro přehlednost umístila do tabulky č.: 4.3.2.2, kde nalezneme jejich soupis od města s nejméně obyvatel po město s nejvíce obyvatel. Tabulka č.: 4.3.2.2 – míra nezaměstnanost v jednotlivých městech regionu Tábor.
Město
Počet Míra obyvatel nezaměstnanosti
Chýnov
2 257
2,5
Mladá Vožice
2 728
3,4
Planá nad Lužnicí
3 454
3,4
Bechyně
5 557
4,0
Sezimovo Ústí
7 302
3,7
Tábor 35 769 Zdroj dat pro zpracování:Tábor – demografické ukazatele [26]
4,8
Minimální míru nezaměstnanosti 2,5% nalezneme ve městě Chýnov, který je současně nejméně osídleným pozorovaným městem. Hlavní město regionu Tábor, má míru nezaměstnanosti nejvyšší, ale ne zdaleka tak vysokou jako tomu je na vesnici. Průměrná hodnota pozorovaných měst byla za rok 2008 3,6%. Je to tedy bezmála o 2% procenta méně, než bylo změřeno v okolních vesnicích. Nejmarkantnější rozdíl mezi městy a vesnicemi regionu Tábor je patrný na maximální hodnotě míry nezaměstnanosti. Ve městech byla naměřena nejvyšší 4,8%, ale u vesnic se našla naměřená míra dokonce o 23,2% větší.
46
5 Struktura nezaměstnanosti v regionu Tábor
15
5.1 Dle věkových skupin obyvatelstva Táborska Strukturu obyvatel dle věkových kategorií nám poskytuje tabulka č.: 5.1.1, která obsahuje jejich absolutní i kumulativní vyjádření. Na Táborsku můžeme aktuálně najít největší procentní zastoupení uchazečů o zaměstnání ve věku 20 – 24 let. Následuje další nejvíce zastoupená věková kategorie a to 50 – 54 let, (skupina obyvatel před důchodovým věkem). Nejméně je uchazečů do 19 let, protože se většina ještě v tomto věku věnuje studiu. Druhou nejméně obsazenou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání ve věku od 45 – 49 let. Dle mého názoru proto, že v tomto věku mívají lidé již stálé zaměstnání a nepřijde-li nějaká výjimečná situace – krach podniku, prodej podniku jinému majiteli apod. tak firma zaškolené pracovníky jen tak nepropustí. Nejvíce žen čekajících na zaměstnání je ve věku 50 – 54 let. Od 30 do 54 let tvoří ženy větší polovinu nezaměstnaných (druhou, menší polovinu, tvoří přirozeně muži). Naopak od 15 do 29 (a ještě 55 a více let) jsou více nezaměstnaní muži. Větší polovinu uchazečů (53,9%) tvoří nezaměstnaní od 15 do 39 let.
15
Zdroj pro zpracování této kapitoly: [22];
47
Tabulka č.:
5.1.1:
Rozdělení uchazečů
o zaměstnání evidovaných v Táborském
regionu
strukturovaných dle věkových kategoriích.
Věkové
Uchazeči celkem
z toho ženy
kategorie
absolutní
v%
kumul.vyj.v %
absolutní
v%
do 19 let
171
4,4
4,4
100
81
4,1
20 - 24 let
595
15,2
19,6
95,6
217
11,0
25 - 29 let
467
11,9
31,5
80,4
219
11,1
30 - 34 let
483
12,3
43,8
68,5
281
14,3
35 - 39 let
397
10,1
53,9
56,2
253
12,8
40 - 44 let
379
9,7
63,6
46,1
206
10,5
45 - 49 let
389
9,9
73,5
36,4
225
11,4
50 - 54 let
494
12,5
86,0
26,5
272
13,8
55 - 59 let
481
12,3
98,3
14,0
214
10,9
nad 60 let
69
1,7
100
1,7
2
0,1
celkem
3925
100
x
x
1970
100
průměrný věk
38,8
x
x
x
39,1
x
Zdroj: Měsíční zpravodaj 3/2009, [23]
Viz také přílohu č.: 6 – Graf struktury nezaměstnanosti dle věkových kategorií.
48
5.2 Dle vybraných profesí Rozdělení nezaměstnanosti obyvatelstva Táborska dle vybraných (nejčastějších) profesí závisí na uplatnění dané specializace na trhu práce. Podle tabulky č.: 5.2.1 zobrazující profese, které jsou nejčastěji nahlášeny na úřadu práce v Táborském regionu, můžeme říci, že nejvíce zastoupeným povoláním je zde prodavač, prodavačka. Nezaměstnáno je na Táborsku 329 lidí této profese. Těsně za prodavači se drží pomocná síla – nekvalifikovaní dělníci, kterých je pod tímto kódem (KZAM 932) nezaměstnáno 322 lidí. Nad 300 lidí také shání práci v oboru sekretáři a sekretářky. Tabulka také zobrazuje, kolik je v regionu na pozorované profese nabízeno volného místa. Z pohledu počtu nezaměstnaných a počtu volných míst jsou na tom nejhůře prodavači a nekvalifikovaní dělníci. Naopak nejlépe zde vystupuje profese zedníka, která má v regionu nejvíce nabízených volných míst a současně je na úřadu práce nahlášen nejmenší počet zájemců o toto povolání. Tabulka č.: 5.2.1 – Absolutního a relativního počtu nezaměstnaných v nejčastěji poptávaných pozicích pro zaměstnání.
KZAM
Název profese
Počet registrovaných nezaměstnaných absolutní v%
Počet volných míst na trhu práce absolutní
v%
4115 Sekretáři, sekretářky
304
7,8
2
0,8
5211 Prodavači
329
8,4
6
2,3
7122 Zedníci
123
3,1
21
8,1
832 Řidiči motorových vozidel
251
6,4
2
0,8
913 Pomocníci a uklízeči
209
5,3
0
x
9152 Vrátní
133
3,4
0
x
932 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci
322
8,2
0
x
Zdroj: Měsíční zpravodaj 3/2009, [23]
49
5.3 Dle vzdělání Níže se můžeme v tabulce č.: 5.3.1 přesvědčit o aktuální struktuře obyvatel regionu Tábor, ve které jsou uvedena nejvíce žádaná povolání s absolutními počty uchazečů. Dále je zde uvedeno také kumulativní vyjádření, dle kterého můžeme vyčíst, že se zde nachází větší polovina (přesněji 66,8%) uchazečů se vzděláním nižším než střední odborné (vyučen). V Táborském regionu se ke dni 31. 3. 2009 nachází nejvíce nezaměstnaných se středním odborným vzděláním, kteří jsou pouze vyučeni a nemají tudíž složenou maturitní zkoušku. Celkový počet těchto nezaměstnaných je 1688 lidí, z čehož se jedná převážně o mužské pohlaví (žen je totiž celkem 734). V obyvatelstvu najdeme ještě dvě větší skupiny lidí se stejným vzděláním a to ti, kteří mají základní vzdělání a nějakou praktickou školu (těch je 810) a ti, co mají úplné střední odborné vzdělání s maturitou (711 uchazečů) Nejméně je pak evidovaných uchazečů s doktorským vzděláním. Mě osobně zarazil fakt, že na Táborsku je nahlášeno celkem 16 nezaměstnaných, kteří nemají vůbec žádné vzdělání. Tábor není tak velký region a informace o tom, že se zde nachází 16 (možná i více) „negramotných“ lidí, je opravdu k neuvěření.
50
Tabulka č.: 5.3.1 – Struktura nezaměstnaných regionu Tábor dle vzdělávacích skupin.
Počet uchazečů
z toho ženy
Dosažené vzdělání Bez vzdělání Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání + praktická škola Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání (vyučen) Střední nebo stř.odb vzd. bez maturity nebo vyučení ÚSV vzdělání ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) ÚSO vzdělání s maturitou Vyšší odborné Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské Celkem
absolutní
v%
16
0,4
abs.
v%
100
10
0,5 0,1
kumul.vyj v % 0,4
7
0,2
0,6
99,6
2
810
20,6
21,2
99,4
427
21,7
78,8
44
2,2
76,2
734
37,3
104 1688
2,6 43
23,8 66,8
39 42 126 191 711 52 23 150 5 3925
1,1 3,2 4,9 18,2 1,3 0,6 3,8 0,1 100
67,9 71,1 76 94,2 95,5 96,1 99,9 100 x
33,2
2
32,1
83
4,2
28,9
96
4,9
24
420
21,3
5,8
33
1,7
4,5
20
1
3,9
60
3
0,1
2
0,1
X
1970
100
Zdroj: Měsíční zpravodaj 3/2009, [23]
Viz také přílohu č.: 7 – graf struktury nezaměstnanosti dle vzdělanostních kategorií.
51
6 Vliv a dopad krize ekonomiky na nezaměstnanost v T á b o ř e 16
Projevila se na Táborsku nějakým způsobem hospodářská krize? Jak markantně se regionu dotkla? To byly dvě základní otázky, které mě nejvíce zajímaly a na které jsem primárně hledala odpověď.
Vývoj nezaměstnanosti na Táborsku (uvedený již v kapitole 4.2 Pohled na vývoj nezaměstnanosti v regionu Tábor s grafem č.: 4.2.1) mi pomohl získat celkový náhled na situaci nezaměstnanosti v dostatečně širokém období. Na úřadu práce jsou data dostupná z roku 2004, kdy se lámala jejich metodika výpočtu a od července 2004 byl tedy výpočet míry nezaměstnanosti sestaven podle nové metodiky, kterou úřady používají dodnes. Toto časové rozpětí mi nadmíru stačilo, abych mohla určit, jestli se krize na regionu projevila a jak mnoho.
16
Zdroje pro zpracování této kapitoly: [15]; [16]; [20]; [22];
52
Graf č.:4.2.1: Míra nezaměstnanosti v regionu Tábor (červenec 2004 – březen 2009)
Zdroj: data zpracovaná z portálu MPSV, dostupná z [21]
Vývoj nám ukazuje, jak se, za pouhé 3 měsíce působení krize ekonomiky, nezaměstnanost zvedla na úroveň ledna 2006. V tomto roce byla míra nezaměstnanosti téměř stejné velikosti, jako je tomu dnes, a vyšší míru nezaměstnanosti ještě za tuto dlouhou dobu Tábor nepoznal. Z toho vyplývá, že krize na region působí opravdu velkou vahou. Během tří let (06-08) míra nezaměstnanosti směřovala k nižší velikosti (byť kolísavou měrou). Pak ale přijde nástup neočekávané krize a nezaměstnanost jako lukem vystřelí vzhůru, tudíž během tří měsíců se dostane zpět na situaci počátku roku 2006. Kolik lidí asi přišlo během krize o práci? Ještě koncem prosince 2008 bylo naměřeno celkem 2961 registrovaných nezaměstnaných. O tři měsíce později již úřad eviduje 3925 nezaměstnaných. To znamená, že během posledních tří měsíců vzrostl počet nezaměstnaných o 964 uchazečů. Takový počet nezaměstnaných na Táborském regionu nikdo nečekal. Důkazem je například vize ing. Pavla Kaczora, ředitele Úřadu práce v Táboře, který ještě před koncem měsíce března zveřejnil v novinách Jihočeský kurýr svůj odhad počtu nezaměstnaných na 500.
53
Dopad krize je patrný ve všech odvětvích výroby, dosud nevýznamný se prozatím jeví ve službách. V této situaci je velmi dobrá zpráva, že Táborský úřad práce pravidelně spolupracuje s podniky, které ohlásily hromadné propouštění, například s Kovosvitem či Silonem. Jako pozitivní se pro obyvatele Táborského regionu jeví fakt, že zaměstnavatelé mají zájem o řešení situace a úzkou součinnost s úřady práce. Ředitel ing. Kaczor se v článku vyjádřil následovně: „naší snahou je, aby co nejvíce propuštěných zaměstnanců vůbec neprošlo evidencí úřadu práce a novou práci našli dříve, než jim skončí výpovědní lhůta.“ [16] To by bylo určitě výborné řešení, ale je jisté, že tímto způsobem nemohou úřady práce pomoci všem propuštěným zaměstnancům, když na konci února bylo nahlášeno 276 volných míst a na konci března ještě o něco méně – celkem 259. Ing. Kaczor má však na věc pozitivní pohled: „očekávaný růst nezaměstnanosti na Táborsku by nyní mohlo zmírnit jarní oživení některých sezónních odvětví, například zemědělství, stavebnictví nebo ubytovací služby.“ [16] Dále se ředitel Kaczor vyjádřil k těm, kteří i přes všechny snahy zůstanou v evidenci úřadu práce. Těmto lidem v článku přislíbil vyjít vstříc a pomoci jim všemi jejich možnostmi – jako například: možnosti rekvalifikace, tematické JOB kluby apod. tak, aby doba jejich evidence na úřadě práce byla co nejkratší.
Určitě je velmi důležité, že se v regionu staví k této těžké situaci vstříc všem možnostem a snaží se pro lidi najít co nejrychlejší východisko. Musíme však doufat, že se ekonomika co nejrychleji sebere, HDP poroste směrem vzhůru a pracovních míst opět přibude.
54
7 Závěr
17
Cílem mé práce bylo přehledně analyzovat nezaměstnanost v táborském regionu. Analýza nám umožnila porovnat, jaká byla úroveň regionu v minulém období a jaká v současnosti. Také jsme ji mohli srovnávat s Českou republikou a zjistit, kvantifikovat vliv ekonomické krize na vývoj nezaměstnanosti tohoto regionu. Úvodem jsem se pokusila obeznámit čtenáře s důvody výběru mého tématu a se stručnou charakteristikou vybraného regionu. Dále jsem směřovala k tomu, abych čtenářům vysvětlila současné přístupy k měření nezaměstnanosti. To znamená, že jsem nejprve vymezila předmět šetření, tudíž jsem popsala stručnou charakteristiku základních pojmů nezaměstnanosti. Cílem této kapitoly hlavně bylo dostat se k dvěma základním metodikám, vysvětlit jejich význam a popsat, kvantifikovat rozdíly mezi nimi. Následovalo stručné vymezení důsledků nezaměstnanosti, aby čtenář měl alespoň základní ponětí, co s sebou všechno nezaměstnanost přináší. Míra nezaměstnanosti a její pohyb je spjat s řadou vlivů. Já jsem se v práci také pokusila poukázat na působení HDP a inflace a jejich součinnost s nezaměstnaností. Diplomovou práci na téma Statistická analýza nezaměstnanosti regionu Tábor jsem převážně věnovala rozboru vývoje nezaměstnanosti v letech 07.2008 – 3.2009. Vývoj jsem prozkoumala nejen v regionu, ale také v ČR, přičemž jsem použila přirozeně stejné metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti. Mohla jsem proto srovnávat a určovat, jak mnoho se tyto vývoje od sebe liší a jak mnoho se liší nezaměstnanost ve městech regionu a okolních vesnic. Podrobněji jsem se také věnovala aktuálnímu rozboru nezaměstnanosti (tj. data k 3.2009), který mi pomohl určit a také kvantifikovat jednak rozdíly s ČR, dále i aktuální strukturu nezaměstnanosti, ale také působení ekonomické krize na region. Tato část práce mi připadá nejzajímavější, co se zjištěných údajů týče. Objevila jsem totiž fakt, že se ekonomická krize na Táborsku projevila markantněji, než jsem si zpočátku představovala. Taková čísla nikdo neodhadoval a také ještě nikdy za dobu zkoumání nebyly naměřeny. Myslím si, že region nejvíce poznamenalo zrušení obrovského závodu LEGOTEX, který zanechal stovky lidí bez práce. 17
Zdroje pro zpracování této kapitoly: [30];
55
Můj osobní cíl bylo zjistit, jaká je v regionu situace trhu práce a do jaké míry bych mohla uvažovat o nalezení pracovního místa v tomto regionu. Samozřejmě neházím flintu do žita, člověk se nejdříve musí přesvědčit na vlastní kůži, protože co kdyby bylo volné místo právě v mém oboru? Nicméně jsem se rozhodla prozatím udržovat dobrý vztah mezi mým součastným zaměstnavatelem, kterého jsem si začala více vážit a jeho nabídku alespoň na první roky pro získání zkušeností přijmout. Dle mé analýzy se totiž můžeme přesvědčit, že nejen region Tábor, ale i ČR momentálně zažívá velmi těžké období, plno podniků zaniklo a ještě zaniká.
56
Příloha č.: 1 Mapa správního obvodu regionu Tábor
Zdroj: ČSÚ, dostupný z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/E2860EE3B36BFE37C1256F2000282715/$File/3112_t% C3%A1bor.jpg
57
Příloha č.: 2 Graf nabídky a poptávky po zaměstnání W (MZDY)
D
S
L*
L (ekonom. aktivita)
Zdroj pro zpracování tohoto grafu: vlastní poznámky z výuky [37];
„Kategorie ZAMĚSTNANÍ. FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST – nevyvolává spory – započítává se do dobrovolné nezaměstnanosti, jedná se o přechodné období, kdy člověk přechází mezi firmami – hledají něco lepšího; patří sem například i studenti. NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST – představuje problém pro ekonomiku a obyvatelstvo, zabývá se s ní stát. Lidé nemohou najít práci, i když jsou ochotni přijmout práci za nižší plat než si představovali. DOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST – stát neřeší, jde o lidi, kteří nejsou ochotni pracovat za mzdu nižší než si určili a striktně odmítají všechny pozice, které nabízejí menší plat.“ [37]; 58
Příloha č.: 3 Okunův zákon.
Graf znázorňující vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a změnou HDP (osa y).
Zdroj: Obrázek dostupný z encyklopedie Wikipedie jako [www dokument] na stránkách: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okuns_law_charter_quarter.JPG
59
Příloha č.: 4 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech ČR
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH ČESKÉ REPUBLIKY k 31. březnu 2009 Mír a n ezaměs tnan osti (%) 0 - 4.99 5 - 9.99 10 - 14.99 15 a v íce
DC MO
SM
LT
TU
LN
KV
JN
CL
CV SO
LB
UL
TP
MB
ME
CH
JC
RA
NB
HK
KO
PA
AB PS TC
RO
BE
PZ
UO
KH PB
PJ
ST
BR
SU
CR
BN
OP
SY
HB
KT
JE
RK PY
PM DO
NA
KL
OT OL
PI
PE
TA
ZR
PR
PV
VS
JH
PT
NJ FM
BK
JI
KA
TR
CB
BO
BM
KM
VY
ZL UH
ZN
CK
HO BV
MPS V - V EŘ 0
100
200
300 km
Zhotoveno v odd. 143 MPSV Datum zhotovení 8. 4. 2009
60
Příloha č.: 5 Vývoj počtu nezaměstnaných vs. volná místa
Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v regionu Tábor (od 1.7.2004 vývoj počtu dosažitelných nezaměstnaných) počet uchazečů
počet volných míst
3800 3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 2900 2800 2700 2600 2500 2400 2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Zdroj: [37];
61
Příloha č.: 6 Graf struktury nezaměstnanosti obyvatelstva v regionu Tábor k 03. Měsíci 2009
Věková struktura uchazečů o zaměstnání
69 100%
481
nad 60 let 55-59
90% 494 80% 389
70%
379 60%
50-54 45-49 40-44 35-39
397 50%
30-34
483
40%
467
30%
25-29 20-24 do 19 let
20%
595
10% 171 0%
1.čtvrtletí 2009
Zdroj: [37];
62
Příloha č.: 7 Graf registrovaných uchazečů o práci uspořádané dle vzdělání obyvatel Tábora.
Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání k 31.3.2009 Doktorské 0% Bez vzdělání 0% Neúplné základní Bakalářské Vysokoškolské 0% 1% 4% Vyšší odborné 1% ÚSO s maturitou (bez vyučení) 18%
ÚSO (vyučení s maturitou) 5%
Základní + praktická škola 21%
Nižší střední odborné 3%
ÚSV 3%
Střední nebo střední odborné (bez vyuč.,bez matur.) 1%
Střední odborné (vyučen) 43%
Zdroj: [37];
63
Příloha č.: 8 Vývoj míry nezaměstnanosti za delší časové období (od roku 2001) Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v regionu Tábor od roku 2001 (od 1.7.2004 je v platnosti nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti) 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50
li s l e d to p a d en 20 0 9
li s l e d to p a d en 20 0 8
li s l e d to p a d en 20 0 7
li s l e d to p a d en 20 0 6
li s l e d to p a d en 20 0 5
li s le d to p a d en 20 0 4
li s l e d to p a d en 20 0 3
li s l e d to p a d en 20 0 2
led
en
20 0
1
0,00
Zdroj: [37];
64
Příloha č.: 9 Míry nezaměstnanosti jednotlivých částí regionu Tábor
Mladovožicko 4,15%
Jistebnicko 5,63%
Táborsko 4,89%
Chýnovsko 4,32%
Bechyňsko 6,81% Soběslavsko 6,05%
Veselsko 6,02%
Zdroj: [19];
65
8 Seznam citované a použité literatury 8.1 Monografie [1]
Jaroslav Jílek, Jiřina Moravová. Ekonomické a sociální indikátory: od statistik k poznatkům. Praha: Futura, 2007. 246 s. ISBN 978-80-86844-29-9.
[2]
Rusmichová, Lada. Makroekonomie: základní kurz, 5. Vydání, Slaný: Melandrium, 2002, s. 167, ISBN 80-86175-24-3.
[3]
Brožová, D.: Kapitoly z ekonomie trhů práce, Nakladatelství VŠE, Praha, 2006, s. 173 ISBN: 80-245-1120-7.
[4]
MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172 stran. ISBN 80-86429-08-3.
[5]
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 stran. ISBN 80-7079-635-9.
[6]
Samuelson, P. A.: Ekonomie, vyd. Svoboda, Praha, 1991, str. 285-303, 327-337, ISBN 80-205-0192-4
[7]
Frait, J.: Makroekonomie, Vysoká škola báňská, Ostrava, 1997, 179 s. ISBN: 807078296X
[8]
Tuleja, P., Majerová, I., Nezval, P.: Základy makroekonomie, Computer Press, Brno, 2006, 311s. ISBN 80-251-0952-6
[9]
Buchtová, B.: Nezaměstnanost jako psychologický ekonomický a sociální problém, Grada, Praha, 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8
[10]
Beran, J.: Zpráva o vývoji situace na trhu práce v okrese České Budějovice za rok 2007, Úřad práce v českých Budějovicích, 2008, 38 s.
[11]
Kulvaitová, D.: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008, Úřad práce v Táboře, 2008, 40s. 66
[12]
Dušánková, O., Procházková, E., Ptáčníková, N., Šebestová, L.: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Praha, 2008, 260 s.
[13]
HOLMAN, R.: Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 714 s. ISBN 80-7179-3876.
8.2 Periodika, časopisy [14]
ÁČ, Prognóza úřadu práce: Do března může přijít o práci dalších 500 zaměstnanců., Palcát, 4.2.2009, Ročník 6, č. 5, s. 2.
[15]
RV, KT, Bude na konci března na Táborsku pět set nově nezaměstnaných? : Z velkých podniků propouštěl také Brisk a musel navíc omezit provoz. , Jihočeský kurýr, 11.3.2009, Ročník 3, č. 10, s. 1.
[16]
Český statistický úřad. Aktuality ČSÚ; Current CZSO news; Aktuality Českého statistického úřadu, ISSN: 1214-1461; Periodicita: 1x měsíčně, Rok vzniku: [2003]; Místo vydání: Praha
[17]
Český statistický úřad - Odbor informačních služeb. Česká statistika; Práce a mzdy: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil; Periodicita: 4x ročně; Místo vydání: Praha
[18]
Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil; Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry; Periodicita: Roční; Rok vzniku: 2006; Místo vydání: Praha
8.3 Elektronické zdroje [19]
MPSV. Pololetní zprávy [www dokument]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_ zpravy. Tábor – územní charakteristika, rozbor nezaměstnanosti. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008.
67
[20]
MPSV. Vývoj nezaměstnanosti od července 2004 [www dokument]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004, Nezaměstnanost v Táborském regionu, celé ČR. Pohled na nezaměstnanost v časovém rozmezí 07.2004 – 3.2009. Portál ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV)
[21]
MPSV. Statistiky nezaměstnanosti [www dokument]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, měsíční rozbor nezaměstnanosti – aktuální data.
[22]
MPSV. Měsíční zprávy [www dokument]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_z pravy, Měsíční rozbor nezaměstnanosti v regionu Tábor. Aktuální data k 03.2009
[23]
Tabor.cz. SWOT analýza regionu Tábor [dokument ve formátu PDF]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/docstore/uredni-deska/1178273547.pdf
[24]
ČSÚ. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS [www dokument]. 4. 2. 2009. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps, Metodické popisy ukazatelů VŠPS (Výběrové šetření pracovních sil). Český statistický úřad
[25]
ČSÚ. Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje 2008 [dokument ve formátu PDF nebo XLS]. Zveřejněno dne 24. 11. 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3112-08, Tábor – vybrané demografické ukazatele.
[26]
ČSÚ. Statistická ročenka České republiky 2008 [dokument ve formátu XLS]. Zveřejněno dne: 3. 3. 2009. Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/10n1-08-2008-1000
[27]
ČSÚ. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady [dokument ve formátu XLS]. Data dostupná v rozmezí 1993 – 2008. Zveřejněno 2. 2. 2009. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr
[28]
Pleskot. Typologie nezaměstnanosti [dokument ve formátu PDF]. Dostupné z: http://fse1.ujep.cz/materialy/KSP_pleskot_NJSPkonspekt02.pdf, Vysvětlení základních pojmů. Kdo je nezaměstnaný. Kriteria a měření nezaměstnanosti. 68
[29]
Wikipedie. Nezaměstnanost [www dokument]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost, Výklad pojmu nezaměstnanost – míra nezaměstnanosti, složky nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti a její historie.
[30]
Ireferaty. Nezaměstnanost [www dokument]. Dostupné z: http://ireferaty.lidovky.cz/305/728/Nezamestnanost, Důsledky nezaměstnanosti
[31]
Finance.cz. Státní produkce [www dokument]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/informace/ekonomika/produkce/, Hrubý domácí produkt ve vztahu k nezaměstnanosti
[32]
Kurzy.cz. Makroekonomika [www dokument]. Dostupný z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/, Vývoj HDP, nezaměstnanosti, inflace na území ČR v období 1999 – 2008.
[33]
Ministerstvo financí, odbor finanční politika. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů [dokument ve formátu PDF]. Dostupné z: http://x.kde.cz/news/akcie/dokumenty/MF-MakroPre_2009.pdf, Tabulky a grafy – HDP a nezaměstnanost, leden 2009, Ministerstvo financí- odbor Finanční politika
[34]
Stránky studentů oboru Mezinárodní vztahy a Evropská studia. Inflace a nezaměstnanost [dokument ve formátu DOC]. Přístupné z: www.vsvsmv.wz.cz/ekonomika2/050412ekonomika_keini.doc
[35]
ČSÚ. Odvětvově diferencovaný vývoj zaměstnanosti [dokument ve formátu PDF]. Aktualizace 2. 2. 2009. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020209.doc#priloha
[36]
Vysoké školy.cz. Makroekonomické veličiny [www dokument]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/ekonomika/Makroekonomick eVeliciny.htm, Vztah HDP – nezaměstnanost. Inflace – nezaměstnanost.
69
8.4 Poznámky ze studia: [37]
Výklad: paní profesorka Johnová. Makroekonomie, předmět studovaný na VOŠIS, Zimní semestr 2006.
70
