Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Dominik Kostka Databázová aplikace pomocí ASP.NET Bakalářská práce

2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Databázová aplikace pomocí ASP.NET zpracoval samostatně a použil pouze zdroje, které cituji a uvádím v seznamu použitých informačních zdrojů.

V Praze, 19. 12. 2011

................................ Dominik Kostka

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Davidu Klimánkovi, Ph.D. za čas věnovaný při konzultačních hodinách a některé připomínky k práci. Dále děkuji rodině za podporu a trpělivost.

Abstrakt Bakalářská práce Databázová aplikace pomocí ASP.NET se snaží zpracovat návrh a implementaci rezervačního systému restaurace. Pro její vývoj jsou používány následující softwarové prostředky: vývojové prostředí Visual Studio 2010 a webové technologie ASP.NET, XHTML, CSS a AJAX. V teoretické části bakalářské práce jsou čtenáři seznámeni se základními principy webové technologie ASP.NET, její komparací s alternativními technologiemi PHP a JSP a rešerší existujícího řešení pro rezervační systém restaurace. V praktické části jsou názorné ukázky návrhu a implementace databázové aplikace a popis jejího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky s návrhy možností dalšího využití. Klíčová slova: Databáze, aplikace, ASP.NET, rezervační systém restaurace

Abstract The bachelor thesis Database application by ASP.NET deals with the proposal and implementation of a restaurant reservation system. For the development are used following software resources: IDE Visual Studio 2010 a websites technology ASP.NET, XHTML, CSS a AJAX. In the theoretical part of the bachelor thesis are readers acquainted with basic principles of the web technology ASP.NET in comparison with alternative technologies PHP and JSP, and with the research of existing solutions for the restaurant reservation system. In the practical part are demonstrative examples of the proposal and implementation of database application and the description of its development. In the conclusion of the thesis are summarized all findings and suggestions of other application.

Obsah Obsah................................................................................................................................7 Úvod..................................................................................................................................9 Teoretická část...............................................................................................................10 1

Představení technologie ASP.NET .....................................................................10 1.1

1.1.1

Architektura .NET Frameworku.......................................................10

1.1.2

Kompilace .NET aplikací .................................................................12

1.2

Charakteristika VB .NET .................................................................13

1.2.2

Charakteristika C# ............................................................................14

Komunikace klienta a serveru....................................................................15

1.3.1

Objektový model ASP.NET stránek ................................................15

1.3.2

Postback a ViewState .......................................................................17

1.4

Komponenty ASP.NET Web Controls ......................................................18

1.5

Masterpages ...............................................................................................19

1.6

Formátování pomocí Themes a Skins........................................................21

1.6.1

Princip použití motivů ......................................................................21

1.6.2

Motivy vs. CSS.................................................................................21

1.7

3

Používané programovací jazyky................................................................13

1.2.1

1.3

2

Základní principy ASP.NET......................................................................10

Zabezpečení ASP.NET aplikací ................................................................22

1.7.1

Autentizace .......................................................................................22

1.7.2

Autorizace ........................................................................................23

ASP.NET vs. konkurenční technologie...............................................................24 2.1

PHP ............................................................................................................24

2.2

JSP .............................................................................................................25

2.3

Porovnání technologií ................................................................................27

Rešerše řešení pro rezervační systém..................................................................29 3.1

Současná funkcionalita systému ................................................................29

3.2

Proces rezervace v systému .......................................................................29

3.3

Jak rozšířit funkcionalitu systému .............................................................30

7

Praktická část ................................................................................................................31 4

5

6

7

Návrh informačního systému restaurace .............................................................31 4.1

Funkční požadavky IS ...............................................................................31

4.2

Datové modely...........................................................................................32

4.2.1

Konceptuální model .........................................................................32

4.2.2

Logický model..................................................................................33

4.2.3

Fyzický model ..................................................................................34

4.3

Databázové tabulky....................................................................................35

4.4

Normalizace ...............................................................................................36

Návrh aplikace rezervační systém restaurace......................................................37 5.1

Funkcionalita .............................................................................................37

5.2

Případy užití...............................................................................................38

5.3

Přihlášení uživatele ....................................................................................39

5.4

Vytvoření rezervace ...................................................................................40

5.5

Diagram tříd ...............................................................................................41

5.6

Stavový diagram ........................................................................................42

5.7

Diagram nasazení.......................................................................................43

Implementace databáze .......................................................................................44 6.1

Vytvoření tabulek ......................................................................................44

6.2

Referenční integrita a integritní omezení...................................................45

6.3

Naplnění tabulek daty ................................................................................46

Implementace aplikace ........................................................................................47 7.1

Rámec aplikace pomocí Masterpages........................................................47

7.2

Propojení aplikace a SQL databáze ...........................................................48

7.3

Začlenění komponent ASP.NET Web Controls ........................................49

7.4

Vzhled aplikace..........................................................................................50

7.5

Distribuce aplikace na web ........................................................................51

Závěr...............................................................................................................................52 Seznam použitých zdrojů .............................................................................................53 Přílohy ............................................................................................................................55

8

Úvod Zadáním mé bakalářské práce je návrh a implementace databázové aplikace pomocí ASP.NET. Při jejím vývoji kladu důraz především na využití serverových ovládacích prvků, které poskytuje technologie ASP.NET. Aplikace představuje rezervační systém restaurace. Toto téma jsem si zvolil z toho důvodu, že se již dlouho zajímám o problematiku technologie ASP.NET, a proto jsem touto cestou konkretizoval její přínos v praxi na rezervačním systému restaurace, který nabízí v této podobě více funkcí než alternativní webové technologie. V rámci vývoje používám primárně prostředky technologie ASP.NET. Kromě serverových ovládacích prvků využívám programovací jazyk C# pro tvorbu obslužného kódu událostí, které jsou vyvolané uživatelem aplikace. Pro vytvoření přehledného grafického uživatelského rozhraní využívám jednak ASP.NET masterpages, které slouží k vytvoření jednotného vzhledu aplikace, dále ASP.NET Themes and Skins, jež umožňují konfigurovat vzhled serverových ovládacích prvků a rovněž technologii CSS pro formátování jednotlivých HTML elementů stránek. Při zpracování jsem primárně čerpal z publikace Beginning ASP.NE T 4 in C# and VB eBook, dále také z vývojářské brožury Webový vývoj v ASP.NET 2.0 pomocí bezplatných Express nástrojů pro úplné začátečníky od společnosti Microsoft a z publikace Návrh databází od Michaela J. Hernandeze. Pro úplnost a ucelenost projektu jsem získal další důležité informace z internetových materiálů, jako například: .NET Framework od začátku od Tomáše Hercega nebo webový portál Microsoft MSDN ASP.NET 4. Dílčí výstupy vývoje jsem zpracoval v praktické části, a to jak vizuálně, pomocí vývojových diagramů, tak i ukázkami kódu z průběhu programování aplikace.

9

Teoretická část 1 Představení technologie ASP.NET ASP.NET je technologie pro tvorbu webových aplikací a služeb od firmy Microsoft a považuje se za nástupce starší technologie ASP. Název ASP.NET je odvozen od předchůdce ASP, obě technologie však fungují na odlišném principu. Starší ASP používá k vývoji aplikací skriptovací programovací jazyky jako VBScript apod., které se interpretují, což má výrazný dopad na rychlost aplikací. Oproti tomu ASP.NET používá téměř výhradně jazyky kompilované, které navíc již plně podporují principy OOP. Geneze ASP.NET na základě [9] je následující: 

ASP verze 1.0 (distribuováno s IIS 3.0) v prosinci 1996



ASP verze 2.0 (distribuováno s IIS 4.0) v září 1997



ASP verze 3.0 (distribuováno s IIS 5.0) v listopadu 2000



ASP.NET verze 1.0 (součást rozhraní .NET Framework 1.0) v lednu 2002



ASP.NET verze 1.1 (.NET Framework 1.1) v dubnu 2003



ASP.NET verze 2.0 (.NET Framework 2.0) v listopadu 2005



ASP.NET verze 3.5 (.NET Framework 3.5) v prosinci 2007



ASP.NET verze 4 (.NET Framework 4.0) v dubnu 2010

1.1 Základní principy ASP.NET 1.1.1 Architektura .NET Frameworku ASP.NET je součástí rozhraní .NET Framework. Jedná se o prostředí potřebné pro běh a vývoj .NET aplikací. Nabízí jak spouštěcí rozhraní, pomocí něhož lze vyvíjené

aplikace

spouštět

a

testovat,

tak

i

velké

množství

potřebných

programátorských knihoven. Umožňuje tak programátorům vyvíjet .NET aplikace v jakémkoliv

programovacím

jazyce,

jenž

podporuje

základní

součást .NET

Frameworku zvanou CLR.[2] Komponenta .NET Framework zajišťuje pro vývojáře automatické provádění následujících nezbytných procesů na základě [2] a [19]: 

Správa paměti, vytváření a rušení objektů pomocí Garbage Collection



Spouštění a zastavování vláken kódu, podpora Multithreadingu



Zabezpečení kódu a kontrola oprávnění k prováděným operacím



Rozšiřitelnost metadat



Linkování potřebných knihoven a komponent do paměti apod. 10

O všechny tyto operace se stará právě CLR - viz obrázek celé architektury .NET Frameworku:

Obrázek 1.1: Architektura .NET Framework [2] Architektura rozhraní .NET Frameworku se skládá z několika softwarových vrstev, a na základě [2] a [19], uvádím stručnou charakteristiku každé z nich: 

Operační systém – standardně pouze Windows OS



Common Language Runtime (CLR) – běhové prostředí .NET Frameworku, jehož role je ekvivalentní k roli JVM na vývojové platformě Java. Jeho základní funkce uvádím výše a podrobně jsou popsány v [2].



Base Class Library (BCL) – knihovna, která obsahuje nejčastěji používané pomocné funkce pro práci se soubory, třídění, diagnostiku, síťovou komunikaci apod.



ADO.NET (ActiveX Data Object for .NET) – knihovna zpřístupňující práci s externím daty s možností jejich prezentace ve formátu XML.



ASP.NET Web Forms and Web Services – knihovna pro vývoj uživatelského rozhraní webových aplikací a služeb. Tuto součást používám v praktické části práce při vývoji ukázkové webové aplikace.



Windows Forms – knihovna pro vývoj uživatelského rozhraní desktopových aplikací, např. pro Windows.



Common Language Specification (CLS) – je specifikace definující sadu základních vlastností. Tyto vlastnosti musí mít programovací jazyky používané pro vývoj .NET aplikací. 11

V nejvyšší

vrstvě

architektury .NET

Framework

se

nachází

sada

nejpoužívanějších jazyků pro vývoj .NET aplikací. Vyvinula je sama firma Microsoft speciálně pro platformu .NET a všechny patří mezi jazyky s plnou podporou OOP. Výrazně zefektivňují vývoj aplikací a umožňují jejich snadnější rozšiřitelnost o nové moduly. Podrobněji je charakterizuji v následující kapitole.[2] Poslední součástí schématu, nikoliv ovšem .NET Frameworku, je vývojové prostředí Visual Studio .NET, také od firmy Microsoft. Prostředí dokáže operovat se všemi vrstvami .NET Frameworku a pro profesionály představuje nejkomplexnější vývojový nástroj na zmiňované platformě.[19]

1.1.2 Kompilace .NET aplikací Kompilace zdrojového kódu aplikací spouštěných na platformě .NET je prováděna dvěma různými způsoby [2]: 

Aplikace vytvořené na platformě.NET kompiluje a spouští přímo CLR, jedná se o tzv. řízený kód.



Aplikace vytvořené na jiné platformě, nebo ty, u nichž je použití řízeného kódu explicitně zakázáno, se kompilují do tzv. neřízeného kódu.

Do druhé varianty spadají např. všechny aplikace napsané v jazyce C++, jelikož ten patří mezi jazyky s absolutní volností a jeho kompilátor neumí vygenerovat řízený kód. U jazyků, jejichž kompilátor dovede vygenerovat řízený kód, se program přeloží do kódu jazyka CIL – Common Intermediate Language (dříve označovaného jako MSIL – Microsoft Intermediate Language). Jedná se o univerzální jazyk podobný Assembleru (strojový programovací jazyk), jehož smyslem je zjednodušit přenášení existujícího kódu .NET aplikací mezi různými platformami. CIL je však mnohem vyspělejší, jelikož dokáže pracovat s objekty, metodami a jinými datovými strukturami používanými v jazyce, ze kterého se program překládá. Nevýhoda CIL spočívá v neexistenci procesoru schopného přímo vykonávat jeho kód. Kód v jazyce CIL se tudíž pomocí JIT kompilátoru přeloží do tzv. nativního (strojového) kódu platformy, na níž se aplikace spouští. Popsaný princip kompilace platí obecně pro všechny .NET aplikace (tedy i desktopové). Pro ASP.NET webové aplikace platí, že jejich kód se nikdy neinterpretuje, je tedy plně kompilovaný. Při kompilaci se vytvoří jeden či několik souborů typu .dll nebo .exe, jež se označují jako tzv. assembly (jednotka používaná pro libovolně velkou

12

zkompilovanou část kódu .NET aplikace). Podrobně jsou assembly soubory popsány v [2]. Kód webové stránky stačí jen umístit na webový server do virtuálního adresáře, zkompiluje se automaticky při prvním přístupu klienta a stránka se uloží do vyrovnávací paměti jeho webového prohlížeče. Kdykoliv se kód stránky změní, je při dalším přístupu klienta ke stránce rekompilován.

Obrázek 1.2: Kompilace a spouštění .NET aplikací [2] Jednotlivé webové stránky aplikace v ASP.NET se tedy kompilují znovu pouze tehdy, když dojde k aktualizaci jejich zdrojového kódu, což podstatně zvyšuje rychlost běhu aplikace, resp. načítání stránek.

1.2 Používané programovací jazyky Jak zmiňuji v předchozí kapitole, .NET Framework resp. ASP.NET podporuje pro vývoj svých aplikací použití libovolného jazyka kompatibilního s CLR. Mezi ně patří např. VB .NET, C#, J# , JScript, Managed C++ a jiné. Prvním dvěma jmenovaným se věnuji v této kapitole, jelikož jsou to dva nejužívanější jazyky pro psaní webových aplikací v ASP.NET.

1.2.1 Charakteristika VB .NET VB.NET je objektově orientovaný jazyk, vyvinul se z jazyka Visual Basic. Visual Basic byl prvním jazykem, jenž umožňoval díky svému vývojovému prostředí jednoduše vytvářet okenní aplikace s pokročilým uživatelským rozhraním za pomocí techniky drag and drop a následným dopsáním obslužného kódu. Již ve své době však 13

zaostával za konkurencí, a to především kvůli pomalému běhu jeho aplikací a omezeným možnostem vývoje. Jeho poslední klasická verze je Visual Basic 6 z roku 1998. Tato verze již sice částečně podporovala OOP, ale zaměřovala se především na databázové aplikace. Se zveřejněním první verze platformy .NET uvolnila firma Microsoft vlastní verzi jazyka pod názvem Visual Basic 7, který se označuje jako oficiálně první verze VB.NET. V současnosti je jeho nejnovější verze Visual Basic 10 (označovaná také jako Visual Basic 2010). VB.NET sebou přinesl celou řadu novinek. K jeho základním charakteristikám [6] patří: 

nezávislost na cílové platformě,



kompletní podpora OOP včetně rozhraní, dědičnosti a generických datových typů,



rozsáhlé množství knihovních funkcí,



pokročilá práce s databázemi, podpora technologie LINQ,



zpětná kompatibilita s rozhraními COM a WinAPI,



povinná deklarace proměnných (od verze 7),



názvy všech slov kódu jsou case insensitive (nezávislé na velikosti písmen),



automatická detekce konce řádků kódu (od verze 10).

Kompletní specifikace jazyka VB .NET je samozřejmě mnohem širší a popisuje ji dokumentace jazyka [17]. Závěrem k VB.NET dodávám, že je vhodnou variantou pro vývojáře, co začínají s vývojem na platformě .NET bez jakýchkoliv zkušeností s programováním. Díky originální syntaxi patří k těm snadno srozumitelným a definuje velké množství klíčových slov, jež jsou pro začátečníky lehce zapamatovatelné. Partial Class Default4 Inherits System.Web.UI.Page Protected Sub Button1_Click(ByVal sender As Object, ByVal e As System.EventArgs) Handles Button1.Click Me.Visible = False End Sub End Class

Tabulka 1.1: Ukázka kódu jazyka VB .NET [9]

1.2.2 Charakteristika C# Na rozdíl od VB .NET patří C# mezi nové jazyky. Vyvinula ho firma Microsoft a vznikal paralelně s první verzí platformy .NET, pro kterou je určen. C# přímo vychází z jazyků C/C++ a Java, s nimiž ho spojuje velmi podobná syntaxe. Je tak primárně určen pro vývojáře na těchto platformách, protože je nenutí učit se syntaxi zcela novou. 14

Mezi jeho základní charakteristiky patří následující výčet vlastností podle [2] a [6]. A jak zmiňuje ([2], str. 6): „Většina uvedených vlastností vychází přímo z funkcionality vývojového rámce .NET.“: 

Čistě objektová orientace



Nativní podpora komponentového programování (Controls)



Podpora pouze jednoduché dědičnosti a násobné implementace rozhraní



Vedle členských dat přidává objektům vlastnosti a události



Podpora atributového programování



Zpětná kompatibilita se stávajícím kódem na binární i strojové úrovni



Názvy všech slov kódu jsou case sensitive (rozlišují se velká a malá písmena)



Konec řádku kódu musí být označen středníkem (je nesignifikantní)

Implementace jazyka C# s názvem Visual C# je rovněž součást vývojového prostředí Visual Studio .NET. Pro kompletní specifikaci odkazuji i zde na dokumentaci jazyka [4]. Na závěr opět uvádím ukázku kódu, tentokrát pro C#: public partial class Default5 : System.Web.UI.Page { protected void Button1_Click(object sender, EventArgs e) { Button1.Visible = false; } }

Tabulka 1.2: Ukázka kódu jazyka C# [9]

1.3 Komunikace klienta a serveru Tuto kapitolu věnuji konkrétním specifikům ASP.NET, komunikace klienta a serveru, na němž ASP.NET aplikace běží. Čerpám v ní ze zdrojů [19], [1].

1.3.1 Objektový model ASP.NET stránek S příchodem ASP.NET se vývoj webových aplikací a služeb zásadně změnil. Do té doby existoval zásadní rozdíl mezi principem vytváření klasických desktopových a webových aplikací. Tvorba desktopových aplikací se stala postupně pro vývojáře všeobecně snadnou činností. Aplikace se skládá z jednotlivých navzájem propojených formulářů (Forms). Každý formulář obsahuje jeden nebo více ovládacích prvků (Controls) – jako jsou tlačítka (Button), rozbalovací seznamy (DropDownList), kalendáře (Calendar) apod. Při vytváření formuláře se jednotlivé prvky jednoduše přetahují z palety prvků. Každý vývojový nástroj má samozřejmě omezený počet těchto prvků. V případě, že nestačí, existují v zásadě dvě možnosti. Buď prvky dokoupit, nebo použít volně dostupné prvky vytvořené jinými vývojáři, nebo si naprogramovat své vlastní. [19] 15

Podstatou ovládacích prvků v ASP.NET je, že všechny fungují na principu OOP. Každý prvek se chová jako objekt, má definované určité vlastnosti (výška, šířka, barva apod.). Prvky také na základě interakce s uživatelem vyvolávají událost (např. kliknutím myši na tlačítko). Samotný vývoj aplikace spočívá hlavně v programování obslužného kódu těchto událostí, tzv. kódu na pozadí (Code Behind), který je umístěn v samostatném souboru navázaném na soubor s webovou stránkou. ASP.NET využívá pro tvorbu webových aplikací osvědčené principy vývoje desktopových aplikací a zároveň poskytuje koncovým uživatelům komfortní a efektivní uživatelské rozhraní. Každá ASP.NET stránka je uložena v souboru s příponou .aspx. Obsahuje stejně jako formulář desktopové aplikace ovládací prvky, což jsou v tomto případě objekty umístěné na serveru. Stejně tak i tyto objekty mají definované vlastnosti a události, které na nich mohou vyvolávat uživatelé.[19]

Obrázek 1.3: Princip komunikace klientský prohlížeč-ASP.NET server [19] Na straně klienta se při nahrání stránky zobrazuje pouze její čistý HTML popřípadě XHTML obraz. Klient, resp. jeho webový prohlížeč není zatěžován nutností dodatečné instalace různých appletů (doplňkových programů) jako je ActiveX apod. Jediná interaktivita klientského prohlížeče a serveru probíhá pomocí Javascriptů, jejichž podpora v prohlížeči je společně s podporou HMTL, resp. XHTML jedinou podmínkou pro zobrazení stránky. Všechny ovládací prvky stránek se umísťují na server a zde se také spravují. ASP.NET aplikace tak kladou na stranu klienta minimální požadavky.

16

1.3.2 Postback a ViewState Všechny objekty (ovládací prvky) použité v ASP.NET stránce existují na serveru pouze po dobu vykonávání klientských požadavků, poté se do klientského prohlížeče pošle stránka s aktualizovanými HTML obrazy všech ovládacích prvků.[19] Princip pouze dočasného uložení ovládacích prvků stránky v paměti serveru nutně vede k otázce, jak tyto prvky opětovně reagují na události vyvolané klientem. To zajišťuje ASP.NET funkce nazývaná Postback. V případě, že klient provede akci na některém ovládacím prvku (stisknutí tlačítka, výběr položky v rozbalovacím seznamu apod.), pošlou se z jeho prohlížeče pomocí Javaskriptu informace o vyvolané události. Na základě nich se na serveru obnoví celý objektový model stránky se všemi prvky. Pokud je k prvku přiřazen obslužný kód události, tak se provede. Následně je celá aktualizovaná stránka odeslána zpět na klienta.[19] Využití funkce Postback se u jednotlivých ovládacích prvků liší. Typickým příkladem prvku, který by bez této funkce postrádal význam, je tlačítko. Naopak např. u prvku rozbalovací seznam závisí použití funkce na aktuálních potřebách vývojáře. Zapnutí nebo vypnutí funkce Postback se pak určuje pomocí jeho vlastnosti AutoPostBack. Funkce Postback má však nevýhodu ve velkém zatěžování serveru. Proto její nadměrné používání může způsobit zpomalení ASP.NET aplikace, jež se projeví značně dlouhým „problikáváním“ prohlížeče při aktualizaci stránek. Při vývoji aplikace je tedy vhodné zvažovat, zda u jednotlivých prvků funkci použít či nikoliv.[19] Funkce Postback tedy zajišťuje komplexní aktualizaci ASP.NET stránky. To však pro její správné zobrazení nestačí. Proto, aby se mohl na serveru obnovit celý objektový model stránky, musí server obdržet informace o aktuálním stavu jednotlivých ovládacích prvků stránky zobrazených na klientovi. Uchování těchto stavů umožňuje funkce zvaná ViewState. Výsledek její činnosti se ve zdrojovém kódu stránky zobrazené v klientském prohlížeči projeví následovně:[19] Tabulka 1.3: Výsledek funkce ViewState v kódu ASP.NET stránky [19] Při každé

rekonstrukci

objektového

modelu

stránky

získává

server

od jednotlivých prvků jejich stav a ten pak po dokončení rekonstrukce posílá ve zdrojovém kódu stránky zpět do prohlížeče v zakódovaném a digitálně podepsaném skrytém vstupním poli. Při následném klientském požadavku se pomocí funkce 17

Postback odešle obsah pole zpět na server, kde se podle něj aktualizuje stav ovládacích prvků. Používání funkce ViewState u prvků se řídí nastavením hodnoty jejich vlastnosti EnableViewState. Podrobně práci s funkcemi Postback a ViewState popisuji v praktické části práce.[19]

1.4 Komponenty ASP.NET Web Controls Před vznikem ASP, resp. ASP.NET se ve webových stránkách používaly klasické HMTL ovládací prvky (HTML Controls). ASP.NET poskytuje vývojářům svou vlastní sadu webových ovládací prvků (Web Server Controls), jejichž funkcionalita zahrnuje veškeré možnosti HTML Controls, ovšem ASP.NET je výrazně rozšiřuje a přidává řadu nových. Podle aktuální verze ASP.NET 4 je lze rozdělit podle jejich funkcionality do následujících kategorií [1]: 

Standard Controls – je skupina nejčastěji používaných prvků. Patří sem prvky, které jsou odvozené od prvků ze standardních webových formulářů, a také řada komplexnějších prvků – tyto umožňují pokročilou manipulaci se statickými i dynamickými daty. Nejsou vázány na žádné HTML elementy a umožňují naprogramovat pokročilou funkcionalitu pomocí obslužného kódu událostí, které zachytávají.



Data Controls – je skupina prvků, které slouží pro práci s externími daty, typicky s těmi umístěnými v relační databázi.



Validation Controls – zahrnuje všechny standardní validační prvky. Ty například umožňují kontrolovat vyplnění povinných polí formuláře, správně zadané uživatelské jméno a heslo při přihlášení uživatele apod.



Navigation Controls – poskytuje prvky ke znázornění navigace v ASP.NET webu, tj. zobrazení kompletní mapy webu pomocí stromové struktury nebo např. nastavení jejího XML datového zdroje.



Login Controls – tyto prvky obsahují veškeré funkce potřebné k autentizaci uživatele při vstupu do ASP.NET webové aplikace. Patří sem např. prvky zobrazující přihlašovací uživatelské rozhraní nebo umožňující uchování přihlašovacích údajů uživatele v paměti webového prohlížeče.



HTML Server Controls – je sada prvků vytvořená konverzí ze standardních HTML elementů. Umožňuje jejich použití v ASP.NET stránce. Tyto prvky totiž dokáže ASP.NET server zpracovat, ale standardní HTML elementy považuje za nesrozumitelný text. Musí být navíc vždy součástí HTML elementu

. 18

Následující obrázek znázorňuje přehled některých Web Server Controls dostupných ve vývojovém prostředí VS:

Obrázek 1.4: Web Server Controls v prostředí VS Každý prvek z Web Server Controls s výjimkou těch z kategorie HTML Server Controls se deklarují značkou . Ty, které sdružují více prvků do jednoho celku, se ukončují párovou značkou . Bez výjimky mají všechny prvky atribut runat=“server“, protože běží na straně serveru. Níže uvádím příklad deklarace prvku Calendar:

Kromě výchozích Web Server Controls lze v ASP.NET vytvářet vlastní prvky tzv. Custom Server Controls1, jež jsou vždy kombinací těch výchozích, ale jsou doplněné o specifickou funkcionalitu pomocí obslužného kódu událostí, formátování vzhledu apod.

1.5 Masterpages Masterpages, neboli

stránky předloh, slouží v ASP.NET jako

šablona

pro standardní stránky s individuálním obsahem, jež se označují jako Contentpages. Masterpages v zásadě definují veškeré společné prvky použité v Contentpages a jejich jednotné umístění v nich. Můžou přitom zahrnovat jakýkoliv statický text, HTML elementy nebo serverové ovládací prvky. Obsah Masterpage se ukládá do souboru

1

http://www.asp.net/Community/Control-gallery/

19

s příponou .master. Použítí Mastepage jako šablony pro konkrétní Contentpage se deklaruje následovně [9]: <%@ Master Language="C#" CodeFile="MasterPage.master.cs" Inherits="MasterPage" %>

Direktiva @Master určuje použití šablony. Atribut Language značí použitý jazyk pro tvorbu kódu na pozadí, CodeFile uvádí název sdruženého souboru Masterpage. Obsahuje tento kód s případnou cestou k němu v adresářové struktuře vzhledem ke kořenové složce webu. Inherits nastavuje dělení obsahu Masterpages aktuální Contentpage. Kromě výše uvedených obsahuje každá Masterpage jeden nebo více speciálních ovládacích prvků s názvem ContentPlaceHolder. Ten definuje ve stránce šablony jednotlivé oblasti (regiony) pro umístění tzv. nahraditelného obsahu, jenž je specifikován až v příslušných Contentpages a pro každou z nich je zcela individuální. ContentPlaceHolder

definuje

pro Contenpages

všechny

společné

oblasti

s nahraditelným obsahem, všechny ostatní lze editovat pouze přímo v Masterpage.[9] Deklaruje se takto:

Atribut id jednoznačně identifikuje daný ContentPlaceHolder. V Contentpage se nastavení jeho obsahu definuje následovně:

Toto je nahraditelný obsah ContentPlaceHolderu.

Ovládací prvek Content odkazuje na ContentPlaceHolder s id=“Header“ a umožňuje definovat jeho specifický obsah pro ContentPage. Masterpages lze v ASP.NET aplikacích připojovat na třech různých úrovních, jež se liší rozsahem působnosti [9]: 

Na úrovni stránky – Používá se pro navázání konkrétní Contenpage na Masterpage. Definice tohoto navázání je použita v příkladech výše.



Na úrovni složky – Definuje se v lokálním konfiguračním souboru Web.config. použitím elementu pages a váže všechny ContentPages z konkrétní složky webu na jednu Masterpage.



Na úrovni aplikace – Váže všechny Contentpages v aplikaci k jedné Masterpage. Definuje se shodně jako v předchozím případě, ovšem

20

v globálním konfiguračním souboru Web.config umístěném v kořenovém adresáři webu.

1.6 Formátování pomocí Themes a Skins 1.6.1 Princip použití motivů Motiv je sada vlastností, která definuje v ASP.NET vzhled jednotlivých stránek a v nich umístěné ovládací prvky. Skládá se z jednoho či více souborů uložených v adresáři, jehož název je zároveň i názvem motivu. Adresář motivu je umístěn v adresáři App_Themes, který slouží jako standardní úložiště pro motivy webové aplikace. Obsahuje různé typy souborů v závislosti na cíli použití [9]: 

Skins (Vzhledy) – soubory vzhledu mají příponu .skin a obsahují nastavení vlastností pro ovládací prvky v rámci použitého motivu. Vzhledy se dělí na dva různé typy podle rozsahu užití, a to na výchozí vzhledy a pojmenované vzhledy. Výchozí vzhledy zaručí jednotný formát všech ovládacích prvků jednoho typu (např. Button) ve všech stránkách s daným motivem. Pojmenované vzhledy se definují pomocí atributu SkinID u jednotlivých ovládacích prvků a umožňují použít individuální vzhled pro každý prvek bez ohledu na jeho typ.



CSS šablony – jsou soubory s příponou .css, obsahují definice všech kaskádových stylů pro HTML elementy stránky v rámci použitého motivu. Tyto soubory se automaticky umístí do hlavičky stránky, ve které je motiv užíván.



Pomocné prostředky – jsou soubory obrázků, audia, videa aj., které slouží jako zdroje pro vzhledy a CSS šablony.

1.6.2 Motivy vs. CSS Z výše uvedeného plyne, že použití motivů není principiálně v rozporu s technologií CSS. Součástí motivu může být jedna nebo více CSS šablon. Přesto se tyto dvě technologie značně odlišují, a to v následujících parametrech [19]: 

Úroveň formátování – CSS slouží k formátování na úrovni jednotlivých HTML elementů, zatímco motivy umožňují formátovat ovládací prvky na stránkách, ale i vzhled stránek samotných jednotně.



Zpracování – Při použití CSS formátování se informace o něm posílají do klientova prohlížeče společně se samotnou stránkou, ke které se vztahují. Zde jsou teprve zpracovány a propojeny se stránkou. Naproti tomu motivy se 21

zpracovávají již na serveru, kde se následně propojí s příslušnou stránkou a do prohlížeče je odeslán jen koncový HTML obraz naformátované stránky. 

Nastavení použití – CSS musí být nastaveny pro každou stránku zvlášť, obvykle propojením stránky a CSS souboru, který obsahuje příslušné vlastnosti. U motivů lze jejich použití nastavit v konfiguračním souboru Web.config pro všechny stránky webové aplikace najednou.



Priorita použití – V CSS platí při použití stylu priorita lokálně nastavených vlastností před těmi globálními. U motivů je tomu naopak. Pokud je určitá vlastnost nastavena v motivu stránky i individuálně u ovládacího prvku, použije se hodnota z motivu. Toto pravidlo ovšem lze změnit použitím motivů typu StyleSheetTheme [19], jež mají nižší prioritu než individuálně nastavené vlastnosti u ovládacích prvků.

Obě technologie se díky těmto odlišnostem při formátování webových stránek velmi dobře doplňují, a proto je vhodné je kombinovat.

1.7 Zabezpečení ASP.NET aplikací 1.7.1 Autentizace Autentizace je bezpečnostní proces, který slouží k ověření identity uživatele webové aplikace. Zpravidla se provádí skrze přihlašovací dialog, kdy je uživatel povinen zadat své uživatelské jméno a heslo k účtu ve webové aplikaci. Druhou možností je ověřování pomocí certifikátu, který má uživatel uložený na pevném disku počítače, z něhož do aplikace přistupuje. V ASP.NET se standardně k ověření identity používá první způsob. Provádí se v závislosti na typu aplikace pomocí dvou různých mechanizmů [15] a [19]: 

Windows Authentication – užívá se převážně pro ověření uživatelů v intranetových aplikacích. Pro autentizaci uživatele se použije jeho lokální účet na dané platformě společně s ověřením jeho IP adresy a domény ze strany IIS serveru.



Forms Authentication – tento způsob se používá u většiny webových aplikací. Přihlašovací údaje uživatelů se ukládají do speciální relační databáze, která je součástí aplikace. Při autentizaci musí uživatel vyplnit příslušné jméno a heslo v přihlašovacím formuláři. V případě úspěšného přihlášení se jeho přihlašovací jméno uloží do digitálně podepsaného řetězce cookies a takto se uchovává při přechodu uživatele mezi jednotlivými webovými stránkami. 22

Pro vytváření uživatelských účtů existuje v ASP.NET webový konfigurační nástroj jménem ASP.NET Web Site Administration Tool, jenž je standardně součástí vývojového prostředí VS.NET, popřípadě zdarma dostupného VWD Express. Po jeho spuštění v libovolném internetovém prohlížeči lze na záložce Security vytvářet nové uživatelské účty. Nejprve se ovšem musí nastavit typ autentizace na From the internet. Toto nastavení se uloží do konfiguračního souboru aplikace Web.config a zároveň vytvoří novou SQL databázi ASPNETDB, do níž se ukládají informace o uživatelských účtech.[19] Po vytvoření účtu je nutné zařadit do ASP.NET stránky také příslušný přihlašovací dialog. K tomu slouží validační ovládací prvek Login. Kromě tohoto prvku se pro účely autentizace využívají rovněž další ovládací prvky. Všechny patří do skupiny prvků ASP.NET Login Controls a podrobně jsou popsány v [14]. Řadu z nich představuji a používám v praktické části práce při vývoji aplikace rezervační systém restaurace.

1.7.2 Autorizace Autentizace uživatelů je pouze dílčím krokem v rámci zabezpečení aplikace. Zásadním administračním nástrojem pro práci s uživatelskými účty je autorizace. Jedná se o rozdělení uživatelů do jednotlivých uživatelských skupin, tzv. rolí. Role umožňují hromadně definovat přístupová pravidla pro uživatele v rámci webové aplikace. Určují, ke kterým částem (stránkám) aplikace smí jednotlivé uživatelské role přistupovat a jaká data zobrazovat a editovat. Uživatelské role se v ASP.NET definují ve výše zmíněné databázi ASPNETDB ve speciální tabulce Roles. V tabulce Users, obsahující kompletní informace o uživatelských účtech, resp. profilech, jsou role přiřazovány jednotlivým uživatelům. V ASP.NET lze role definovat buď přímou editací tabulek Roles a Users v databázi ASPNETDB, nebo stejně jako v případě autentizace využít administrační nástroj ASP.NET Web Site Administration Tool.[19] Po definování jednotlivých rolí je nutné nastavit také jejich přístupová práva. Nejvhodnějším způsobem je opět využití nástroje ASP.NET Web Site Administration Tool. Na záložce Security pomocí volby Create Access Rules se definuje nová tabulka přístupových práv pro jednotlivé role. Použitím volby Manage Access Rules lze tabulku s nadefinovanými přístupovými právy kdykoliv zobrazit a editovat.[19]

23

2 ASP.NET vs. konkurenční technologie ASP.NET pochopitelně není jedinou dostupnou technologií pro vývoj webových aplikací. V této kapitole se zabývám přestavením alternativních technologií PHP a JSP a jejich porovnáním s technologií ASP.NET.

2.1 PHP PHP (Hypertext Preprocessor, dříve označován jako Personal Home Page) je celosvětově rozšířený skriptovací jazyk. Primárně byl vytvořen jako nástroj pro tvorbu dynamických webových stránek. Protože byl PHP již od svého vzniku používán jako součást struktury jazyků HTML, XHTML apod., stal se vhodným nástrojem i pro vývoj webových aplikací Postupným vývojem se stal také alternativou pro programování desktopových aplikací.[3] PHP vzniklo v roce 1994. Vytvořil jej Rasmus Lerdorf, který se rozhodl napsat systém umožňující evidovat přístup na jeho webové stránky. Program byl původně vytvořen v jazyce PERL a později, kvůli velkému serverovému zatížení, přepsán do efektivnější podoby v jazyce C. Tyto C skripty byly dále publikovány jako sada nazvaná Personal Home Page Toolkit, později také pod názvem Personal Home Page Construction KIT - zkráceně PHP.[3]

Obrázek 2.1: Princip činnosti PHP 24

V roce 1995 spojil Lendorf projekt PHP s jiným projektem - označovaným jako Form Interpreter (FI). Vznikl nový nástroj jménem PHP/FI 2.0 a rychle se rozšířil po celém světě. V roce 1998 vznikla nová verze jazyka označována jako PHP 3, která již podporovala také systém Windows (PHP původně fungovalo pouze v UNIX systémech). Současná verze jazyka je PHP 5, která již výrazněji podporuje např. principy OOP. Na základě [3] a [12] mezi typické vlastnosti PHP patří: 

Je to svobodný software (Open Source) s vlastní širokou vývojářskou komunitou.



Je dynamicky typový, typ proměnné se stanovuje až v okamžiku její inicializace.



Je interpretovaný, jeho zdrojový kód je uchováván v neměnné formě až do okamžiku svého spuštění. Následně je pomocí tzv. interpretu překládán do strojového kódu počítače. To způsobuje pomalejší vykonávání kódu než u jazyků kompilovaných.



PHP skripty se provádí na straně serveru, klient operuje vždy až s jejich výsledkem.



Je platformě nezávislý, lze v něm vyvíjet pod libovolnou kombinací OS a hardwaru počítače.



Jeho syntaxe je kombinací syntaxe jazyků C, PERL, Pascal a Java.



Má k dispozici velké množství API knihoven. Tyto knihovny umožňují pokročilou práci s textem, grafikou, soubory apod.



Umožňuje pracovat s většinou databázových serverů (MSSQL, MySQL, Oracle, PostgreSQL, ODBC aj.).



Podporuje řadu internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP aj.).

2.2 JSP JSP (JavaServer Pages) je skriptovací programovací jazyk, používaný k vývoji dynamických webových stránek a aplikací vyvinutý společností Sun Microsystems (dnes Oracle Corporation). Rozšiřuje standardní možnosti jazyka Java určeného primárně pro vývoj desktopových aplikací. První kompletní verze specifikace jazyka JSP byla uvedena již v roce 1999 jako reakce na dříve vydanou konkurenční technologii ASP od společnosti Microsoft.[16] JSP funguje nad platformou J2EE (Java 2 Enterprise Edition) a využívá veškerou její funkcionalitu. Vychází z původní javovské technologie pro tvorbu serverových 25

aplikací, která je založena na vývoji malých programů tzv. servletů (v Javě nazývaných javaservlety). Jedná se o platformě nezávislé moduly, které obsluhují požadavky HTTP protokolu na straně serveru. Tím se také liší od tzv. appletů, jež pracují na straně klienta. V JSP však už není nutné programovat celý servlet, který kvůli své rozsáhlosti obvykle značně zatěžuje výkon serveru, ale stačí pouze do HTML kódu stránky dopsat několik značek v jazyce JSP. Výsledná funkčnost aplikace je v podstatě shodná a podstatně méně zatěžuje server. Na následujícím schématu uvádím princip činnosti JSP aplikace :

Obrázek 2.2: Princip činnosti JSP Model 2 [8] Jedná se o schéma rozšířeného modelu klient-server v JSP, tzv. Modelu 2. Jeho činnost je založena na návrhovém vzoru MVC (Model-View-Controller) a vychází ze základního modelu 1 [8]. Zde uvádím základní princip komunikace klient-server v JSP na základě [16]: Klient vyšle požadavek (request) na webovou JSP stránku, tzn. stránku uloženou ve zdrojovém souboru s koncovkou .jsp. Požadavek se nasměruje na příslušný webový server. Server detekuje, že požadovaná stránka je typu JSP a přesměruje požadovaný JSP soubor do tzv. JSP Servlet stroje. V případě, že je soubor volán poprvé, stroj ho pouze překontroluje a pokračuje bodem 4, v opačném případě ho převede na servlet. Vytvořený a zkompilovaný (pomocí JSP Compileru) servlet je uložen v souboru s koncovkou .class. Vytvoří se instance servletu, jež je zpracována a v podobě HMTL obrazu odeslána do klientského prohlížeče jako odpověď (respond) na klientský požadavek.

26

2.3 Porovnání technologií V této kapitole se zabývám vzájemným porovnáním všech tří představených webových technologií z hlediska vývojáře. K tomu využívám některé principy metody vícekriteriálního rozhodování [5]. Porovnat naprosto objektivně výše zmíněné technologie nelze, proto používám určitá zjednodušení, abych mohl srovnání vůbec provést. Zjistil jsem, že nelze dostatečně kvalitně určit míru důležitosti (váhu) jednotlivých vývojářských kritérií. Proto předpokládám jejich ekvivalentnost. K porovnání technologií využívám pouze kritéria kvalitativní [5], a to dvojího typu: 

Binární kritéria – kritéria typu Ano/Ne. Definují existenci určité pozitivní vlastnosti pro danou technologii (např. podpora více platforem).



Bodovací kritéria – kritéria definovaná kvalitativní bodovou stupnicí. Určují ty vlastnosti, u nichž je vhodné rozlišovat intenzitu (např. podpora OOP).

Pomocí vlastního testování jednotlivých technologií docházím k následujícím výsledkům (kritéria jsou seřazena abecedně): Kritérium Data Controls Multithreading Nativní vývojové prostředí Open Source Ošetření programových výjimek Podpora OOP Podpora více jazyků) Podpora více platforem Podpora webových serverů Podpora webových služeb

Technologie PHP Ne Ne

ASP.NET Ano Ano

JSP Ano Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Ne

Ano

Ano

Ano

vysoká Ano

nízká Ne

vysoká Ne

Ne

Ano

Ano

nízká (standardně pouze IIS)

vysoká (Apache, IIS)

vysoká (Apache, IIS)

Ano

Ano

Ano

Tabulka 2.1: Porovnání webových technologií [autor] Na základě uvedených výsledků lze konstatovat, že ASP.NET je ve většině uvedených kritérií kvalitnější než konkurenční technologie. Ve 2 kritériích poskytují všechny technologie srovnatelnou kvalitu a pouze v kritériu Podpora více platforem je ASP.NET horší než obě konkurenční technologie.

27

Výsledky porovnání je samozřejmě nutné brát s rezervou. Osobně se přikláním k technologii ASP.NET, a to především proto, že poskytuje komfortní vývojové prostředí pevně provázané s platformou, serverové ovládací prvky, které značně usnadňují především počáteční fázi vývoje aplikací, a umožňuje programovat prakticky v kterémkoliv jazyce, který odpovídá specifikaci CLS. Naproti tomu JSP je vhodný pro zkušené vývojáře v Javě, kteří nejsou kvůli němu nuceni přeorientovávat se na jinou technologii. PHP naopak poslouží především začínajícím vývojářům, kteří vyvíjí méně rozsáhlé aplikace. Jeho syntax je přehledná a díky tomu je jazyk rychle osvojitelný. Další jeho výhodou je např. platformní nezávislost PHP aplikací. Každá z technologií má určité vlastnosti/výhody, které mohou vývojáři preferovat před ostatními. Z velké části tedy závisí výběr čistě na osobních preferencích.

28

3 Rešerše řešení pro rezervační systém V této kapitole se zabývám rešerší již existujícího a implementovaného řešení pro rezervační systém realizovaný skrze portál RezervujStůl.cz. Systém vytvořil team vývojářů fungující pod záštitou webového portálu VašeWebovky.cz [18]. Jedná se o skupinu profesionálních vývojář, která vyvíjí redakční a rezervační systémy pomocí webových technologií PHP, MySQL, Ajax, jQuery, HTML a CSS. Na základě této rešerše stanovuji funkcionalitu svého řešení rezervačního systému. Určuji, co je vhodné z daného řešení použít a o které funkce systém rozšířit.

3.1 Současná funkcionalita systému Systém nabízí univerzální parametrizované řešení, které je možné implementovat do různých typů podniků, jako jsou restaurace, pizzerie, sportovní centra, hotely s restaurací apod. Systém v současnosti poskytuje svým uživatelům následující funkcionalitu ([11], sekce O systému): 

Výběr stolů pomocí interaktivního plánku místností



Podpora více místností – lze rezervovat např. nekuřácký salonek a zároveň venkovní terasu



Výběr stolů podle umístění v restauraci s detailem každého stolu fotografie, kapacita míst, popis stolu apod.



Vlastní nastavení otevírací doby restaurace - možnost nastavení speciální otevírací doby, např. přes svátky.



Přehledné schéma obsazenosti pro obsluhu restaurace



Možnost provozování systému na webových stránkách dané restaurace

3.2 Proces rezervace v systému Proces rezervace stolů z pohledu zákazníka restaurace: 1. Zákazník si na webu restaurace vybere datum, čas a stůl, vyplní své údaje a odešle rezervaci. 2. Na vyplněný e-mail obdrží informaci o provedené předběžné rezervaci. 3. Po schválení provozovatelem restaurace obdrží zákazník e-mailem potvrzení jeho rezervace. Proces rezervace stolů z pohledu provozovatele restaurace: 1. Rezervační systém oznámí novou rezervaci. 29

2. Provozovatel zkontroluje údaje zákazníka a potvrdí rezervaci (zákazník automaticky obdrží potvrzovací e-mail).([11], sekce Jak to funguje)

3.3 Jak rozšířit funkcionalitu systému Celý rezervační systém [11] umožňuje zákazníkům restaurace využívat pouze funkce spojené s rezervací stolu on-line. Cílem mého vlastního řešení pomocí technologie ASP.NET je rozšířit tuto část systému o následující funkcionalitu: 1. Online rezervace menu – umožňuje zákazníkovi restaurace objednat určité menu předem online na určitý čas po příchodu do restaurace. 2. Online rezervace obsluhy – umožňuje zákazníkovi restaurace rezervovat konkrétního zaměstnance obsluhy na celou dobu jeho pobytu v restauraci. 3. Online rezervace dovozu menu – umožňuje zákazníkovi restaurace objednat si dovoz zvoleného menu na požadované místo.

30

Praktická část 4 Návrh informačního systému restaurace V této kapitole se zabývám návrhem informačního systému restaurace. Definuji funkční požadavky systému a na jejich základě vytvořím jednotlivé datové modely, jejichž výsledkem je fyzická struktura systému.

4.1 Funkční požadavky IS Navrhovaný systém podporuje procesy spojené s vytvářením online rezervací zákazníků restaurace pomocí online rezervačního systému. Je implementován formou relační databáze. Jeho funkční požadavky popisují následující realitu: Zákazník má možnost provést online rezervaci. U každé rezervace se eviduje jedinečné id, popis, datum i čas jejího vytvoření a datum i čas, na který je stanovena. Rezervace je dvojího typu. První se označuje jako standard a slouží zákazníkům primárně k rezervaci stolů v restauraci. Volitelně si zákazník může ke každému rezervovanému stolu objednat vybraného zaměstnance jako soukromou obsluhu a libovolný druh a počet jídelních menu. V případě menu má možnost zvolit čas, kdy má být servírováno. Tento čas musí být shodný nebo pozdější vůči času rezervace příslušného stolu. Druhým typem rezervace je dovoz vybraného menu, který umožňuje objednat dovážku na určitou dodací adresu ve stanoveném datu a čase. Záznamy jednotlivých zákazníků a zaměstnanců obsluhy se evidují odděleně pro každou z těchto uživatelských rolí. Každý z nich je uložen pod určitým id, které je unikátní v rámci jeho uživatelské role. Dále se u obou rolí eviduje jméno, příjmení a věk. U zaměstnanců se navíc zaznamenává i jejich stručný popis a pracovní pozice. U administrátora IS se neevidují z bezpečnostních důvodů žádné osobní údaje, a proto se záznamy uživatelů s touto rolí neukládají odděleně.

31

4.2 Datové modely 4.2.1 Konceptuální model Konceptuální model zahrnuje celkem 6 entit, u nichž se evidují základní atributy a relace mezi nimi. Zákazník může mít jednu nebo více rezervací. Každá rezervace zahrnuje alespoň jeden stolů a libovolný počet menu. Každý stůl může mít k sobě přiřazeno více zaměstnanců jako privátní obsluhu. Menu může být součástí více rezervací.

Obrázek 4.1: Konceptuální model

32

4.2.2 Logický model Logický model znázorňuje podrobně všechny entity. Oproti konceptuálnímu modelu jsou již podrobně definovány všechny atributy u každé entity. Relace mezi jednotlivými entitami jsou znázorněny s ohledem na jejich kardinalitu. V případě relací s mohutnosti M:N jsou do modelu zařazeny asociační resp. vazební tabulky, které rozdělují relaci M:N na dvě relace typu 1:N a N:1. Entity Zaměstnanci a Zákazníci jsou v relaci s entitou aspnet_Users. Ta je odlišena od ostatních entit v modelu jinou barvou, jelikož patří do ASP.NET části navrhované databáze.

Obrázek 4.2: Konceptuální model

33

4.2.3 Fyzický model Fyzický model je vytvořen s ohledem na konkrétní implementační prostředí databáze. Tímto je MS SQL Server 2008. V modelu jsou již definovány všechny atributy včetně příslušných datových typů, které jsou kompatibilní s implementačním prostředím. Každá tabulka, která nahrazuje entitu znázorněnou v logickém modelu, má definované všechny své primární klíče a integritní omezení v podobě cizích klíčů z jiných tabulek. Jednotlivé relace entit jsou nahrazeny referencemi mezi tabulkami pomocí propojení příslušných sloupců. Např. tabulky Zamestnanci a Zákaznici jsou tak propojeny s tabulkou aspnet_Users pomocí sloupce UserName.

Obrázek 4.3: Fyzický model

34

4.3 Databázové tabulky V navrhované části databáze ASPNETDB je definováno 8 tabulek: Název tabulky

Popis

Zamestnanci

Zaměstnanci obsluhy

Zakaznici

Zákazníci

Rezervace

Zákaznické rezervace

RezStandard

Detail standardní rezervace

RezDovoz

Detail rezervace dovozu

Menu

Jídelní menu

Stul

Jídelní stoly

Mistnost

Místnosti Tabulka 4.1: Vlastní tabulky databáze

Kromě vlastní navrhované části databáze ASPNETDB, která je znázorněna pomocí databázových modelů, obsahuje databáze druhou část, jež je kompletně spravována technologií ASP.NET. Zahrnuje ASP.NET tabulky, které evidují údaje o registrovaných uživatelských účtech, jejich členství v určité aplikaci, definovaných uživatelských rolí apod. Tabulky mají napevno stanovené anglické názvy, které obsahují příznak aspnet. O jejich automatické vygenerování se stará služba ASP.NET SQL Provider [9]. Data a definice tabulek lze editovat buď přímo ve vývojovém prostředí Visual Studio, nebo pomocí nástroje ASP.NET Web Site Administration Tool. Zde uvádím přehled ASP.NET tabulek, které používám ve své databázi ASPNETDB: Název tabulky aspnet_Applications

Popis Seznam ASP.NET aplikací registrovaných pro přístup do databáze ASPNETDB

aspnet_Users

Základní údaje uživatelů ASP.NET aplikace

aspnet_Membership

Členské údaje uživatelů ASP.NET aplikace

aspnet_Role

Definované uživatelské role

aspnet_UsersInRoles

Uživatelé a jejich role

aspnet_SchemaVersions

Poskytované ASP.NET vlastnosti a jejich kompatibilní funkční schémata

Tabulka 4.2: Tabulky služby ASP.NET SQL Provider [9]

35

4.4 Normalizace „Normalizace je proces uspořádání dat v databázi“. Jejím cílem je především odstranit redundanci dat a odstranit konzistentní závislosti [7]. Normalizace databáze se provádí podle určitých pravidel, které se označují jako normální formy. Navrhovanou databázi normalizuji podle 3 základních normálních forem [7], které se v praxi standardně používají. Podle definice jsou data v první normální formě právě tehdy, když mají tzv. atomický tvar a nelze je tedy dělit na menší části. V databázi neexistuje tudíž žádný tabulkový atribut složený z více částí, např. atribut Adresa v tabulce RezMenu obsahuje řetězec, který definuje právě jednu doručovací adresu zákazníka. Dále jsou data uspořádaná podle druhé normální formy. Podle její definice jsou data v druhé normální formě právě tehdy, pokud jsou v první normální formě a zároveň neklíčové atributy jednotlivých tabulek závisejí na celém primárním klíči. Tato podmínka se tedy týká pouze těch tabulek, které mají definovaný složený primární klíč. V mé databázi se jedná o vlastní tabulky RezMenu, a RezStul. V tabulce RezMenu figurují jako neklíčové atributy Pocet a Adresa. Oba atributy se kompletně vztahují ke složenému primárnímu klíči, který je tvořen atributy RezervaceId a MenuId. Ke každému jednomu primárnímu klíči lze definovat libovolné kombinace hodnot atributů Pocet a Adresa. Nejsou proto závislé pouze na části primárního klíče a splňují podmínky druhé normální formy. Totéž platí pro všechny neklíčové atributy v tabulce RezStul. Poslední normální formou, podle které jsou data normalizována je tzv. třetí normální forma. Podle její definice jsou data ve třetí normální formě právě tehdy, když jsou ve druhé normální formě a zároveň všechny neklíčové atributy tabulky jsou navzájem nezávislé. Hodnota jednoho neklíčového atributu tedy neurčuje hodnotu jiného neklíčového atributu nebo naopak. V mé databázi tento problém řeším v tabulce Rezervace, a to rozdělením rezervace podle typu na dvě samostatné tabulky RezStul a RezMenu. Každá z nich obsahuje již pouze ty neklíčové atributy, které souvisejí s daným typem rezervace a jsou navzájem nezávislé.

36

5 Návrh aplikace rezervační systém restaurace V této kapitole se zabývám návrhem aplikace rezervační systém restaurace. Definuji jeho funkcionalitu z hlediska jednotlivých uživatelů a jejich případů užití. A znázorňuji klíčové procesy v systému (autentizace uživatele, vytvoření zákaznické rezervace) pomocí vývojových diagramů.

5.1 Funkcionalita Přístup do aplikace je autentizován. Každý uživatel musí mít vytvořen uživatelský účet a při přihlášení do aplikace zadat platné uživatelské jméno a heslo. Přes webové rozhraní se lze standardně registrovat pouze jako uživatel s rolí zákazník. Uživatelské účty s rolí zaměstnanec lze vytvořit pouze pomocí účtu administrátora. Uživatelské jméno je v rámci celé aplikace unikátní, heslo může mít každý uživatel libovolné, musí ale obsahovat alespoň jeden nealfanumerický znak. Při přihlášení je uživatel zároveň autorizován, přiřadí se mu příslušná uživatelská role a na základě ní má přístup k určitým částem a funkcím v aplikaci. V té jsou definované 3 uživatelské role: 

Zákazník - slouží ke správě vlastních rezervací. Můžou vytvářet, editovat a případně mazat záznamy svých rezervací.



Zaměstnanec - spravuje veškeré rezervace zákazníků. Může zobrazit, mazat a editovat záznam jakékoliv zákaznické rezervace.



Administrátor - má plnou kontrolu nad všemi uživatelskými účty v systému. Kromě všech funkcionalit, které má zaměstnanec obsluhy, může navíc vytvářet, mazat a editovat uživatelské účty a definovat jejich uživatelské role.

Samotná aplikace je implementovaná pomocí technologií ASP.NET, MSSQL, XHTML, CSS a AJAX. Slouží jako ukázkové řešení pro rezervační systém restaurace. Aplikace je umístěna na web a lze ji spustit v libovolném webovém prohlížeči s podporou Javascriptů.

37

5.2 Případy užití

Obrázek 5.1: Případy užití aplikace

38

5.3 Přihlášení uživatele

Obrázek 5.2: Diagram aktivit přihlášení uživatele

39

5.4 Vytvoření rezervace

Obrázek 5.3: Diagram aktivit vytvoření rezervace

40

5.5 Diagram tříd

Obrázek 5.4: Diagram tříd

41

5.6 Stavový diagram

Obrázek 5.5: Stavový diagram

42

5.7 Diagram nasazení

Obrázek 5.6: Diagram nasazení Aplikace je nasazena na webovém portálu, na němž běží webový aplikační server IIS 7.5. Nad ním pracuje samotná technologie ASP.NET 4.0, která zajišťuje zpracování všech serverových prvků, které jsou implementované do ASP.NET stránek. Rovněž vykonává obslužné metody událostí vyvolané klientem. Jednotlivé obslužné požadavky jsou mezi klientem a serverem přenášeny pomocí Javaskriptu resp. AJAX (Asynchronní Javaskript). V klientském prohlížeči se zobrazuje již pouze HTML otisk stránky, který je vytvořený pomocí XHTML a CSS. Pro práci s daty, která jsou uložena v MSSQL databázi je na portále implementován databázový server MS SQL Server 2008 R2. Ten komunikuje s aplikačním serverem pomocí služby ASP.NET SQL Provider.

43

6 Implementace databáze V této kapitole se zabývám implementací databáze restaurace. Ta kompletně probíhá ve vývojovém prostředí Visual Studio 2010 Premium (VS) a zahrnuje tři fáze – fyzickou definici tabulek, stanovení referenční integrity a integritních omezení a naplnění tabulek konkrétními daty.

6.1 Vytvoření tabulek Před samotným vytvářením tabulek je nutné přidat SQL databázi do aplikace. V ASP.NET je pro tyto účely zřízena speciální složka App_Data. Do této složky se pomocí kontextové nabídky a volby Add New Item přidá příslušný MDF soubor s databází. Následně je v okně Server Explorer třeba vytvořit nové připojení volbou Add Connection , namapovat daný soubor a definovat autentizační pravidla pro přístup k databázi. Tabulky jsou uloženy ve složce Tables. Pro jejich vytvoření lze v kontextové nabídce složky použít volbu Add New Table a definovat každou z nich jednotlivě v grafickém uživatelském rozhraní tabulky, nebo vytvořit SQL dotaz pomocí volby New Query a definovat je dávkově.

Obrázek 6.1: Databázové tabulky Při vytváření tabulek používám první možnost, jelikož nabízí komfortní grafické uživatelské rozhraní, které umožňuje definici tabulky tzv. „naklikat“, a není nutné ji tvořit manuálně. Rovněž případné změny v definici tabulky lze tímto způsobem provést rychleji.

44

Obrázek 6.2: Definice tabulky Rezervace pomocí GUI

6.2 Referenční integrita a integritní omezení Referenční integrita databáze vychází z jejího fyzického modelu. Ve většině tabulek se definují tzv. cizí primární klíče z jiných tabulek. Jedná se o jedno u integritních omezení. Pomocí těchto klíčů je zajištěno propojení dvou určitých tabulek, jejichž data jsou na sobě závislá. Tabulka, v níž je umístěn cizí klíč je označována jako podřízená (slave), druhá tabulka naopak jako nadřízená (master). Příkladem referenční integrity v navržené databázi je propojení tabulek Zakaznik a Rezervace. Tabulka Rezervace definuje jako cizí klíč atribut ZakaznikId, který je zároveň primárním klíčem v tabulce Zakaznik. Při smazání záznamu v tabulce Zakaznik se smažou také všechny záznamy v tabulce Rezervace. V realitě to znamená, že pokud je zákazníkův účet smazán, smažou se s ním i všechny jeho aktuální rezervace, jelikož jejich uchovávání v databázi už dále není relevantní. Kromě integritního omezení pomocí cizích klíčů se v databázi používá i řada dalších. Například v tabulce Zamestnanci, v níž se uchovávají záznamy zaměstnanců obsluhy restaurace, je pro všechny atributy hodnota allow nulls nezaškrtnuta, což je ekvivalentem k nastavení integritního omezení not null.

45

Obrázek 6.3: Referenční integrita v tabulce Rezervace

6.3 Naplnění tabulek daty Při naplňování tabulek daty postupuji analogickým způsobem jako při definici samotných tabulek. I zde upřednostňuji práci přímo v grafickém uživatelském rozhraní dané tabulky před manuálním sestavováním SQL dotazu. V seznamu tabulek pomocí kontextové volby Show Table Data u vybrané tabulky zobrazím aplikační okno s jednotlivými záznamy. Před vkládáním samotných dat je vhodné v aplikačním okně s definicí tabulky nastavit vlastnost Identity Column na název sloupce s primárním klíčem. Díky tomu se při vkládání jednotlivých záznamů automaticky vyplní hodnota primárního klíče.

Obrázek 6.4: Naplnění tabulky Zakaznici daty

46

7 Implementace aplikace V této kapitole se zabývám fázemi implementace rezervačního systému restaurace. V první části kapitoly řeším vytvoření rámce aplikace s využitím technologie Masterpages, její propojení s daty v SQL databázi a začlenění komponent ASP.NET Web Controls do jednotlivých webových stránek a jejich funkci v nich. Ve druhé části se zabývám problematikou vzhledu aplikace s využitím technologie CSS a ASP.NET Themes and Skins. Na závěr testuji funkčnost aplikace a popisuji její distribuci na web.

7.1 Rámec aplikace pomocí Masterpages Aplikace je od začátku vyvíjena tak, aby její grafický rámec byl univerzální. Jednotlivé webové stránky mají jednotné grafické rozložení. To zajišťuje použití technologie Masterpages. Rámec aplikace je definován v souboru Default.master. Tento soubor definuje tzv. master stránku, která slouží jako šablona vzhledu pro všechny stránky obsahu aplikace:

Obrázek 7.1: Zdrojový kód stránky Default.master

47

V horní části zdrojového kódu je definován ovládací prvek loginview. Jeho vlastnost LoggedInTemplate umožňuje zobrazit v pravém horním rohu každé stránky uživatelské jméno aktuálně přihlášeného uživatele. Analogickou funkci má ovládací prvek LoginStatus, který zobrazuje pod aktuálním uživatelským jménem odkaz odhlásit pro odhlášení z aplikace. Nejdůležitějším ovládacím prvkem na stránce je contentplaceholder, který určuje oblast master stránky, jejíž obsah definuji individuálně pro každou stránku obsahu (contentpage). Například na stránce Default.aspx je tento prostor vyplněn fotografií restaurace, zatímco stránka RememberPass.aspx v něm zobrazuje formulář pro zaslání zapomenutého hesla. V kódu master stránky jsou také definovány prvky sitemapdatasource a SiteMapPath. Tyto prvky zobrazují na každé stránce tzv. webovou navigaci, která ukazuje přihlášenému uživateli jeho aktuální pozici v rámci aplikace.

7.2 Propojení aplikace a SQL databáze Pro práci s daty uloženými v SQL databázi používám speciální ovládací prvek SQLDataSource. Název prvku je trochu zavádějící, jelikož slouží nejen pro přístup k datům SQL serveru, ale obecně ho lze využít pro připojení k relačnímu zdroji dat, který je přístupný přes OLEDB/ODBC rozhraní. Tento prvek využívám například na stránce Rezervation.aspx, která slouží k zobrazení rezervací. V případě uživatele s rolí zákazník jde pouze o vlastní rezervace, u ostatních rolí o rezervace všech zákazníků. Ovládací prvek SQLDataSource lze jednoduše přetáhnout do stránky z panelu ovládacích prvků Toolbox. Po přepnutí do tzv. design modu se prvek zobrazí ve stránce ve formě obdélníkového prvku. Výběr možnosti Configure Data Source z kontextové nabídky zobrazí konfiguračního průvodce, ve kterém definuji zdroj dat (databáze ASPNETDB) a konkrétní tabulky a jejich sloupce, ze kterých se mají data zobrazit. Na obrázku níže je zobrazena konfigurace přístupu k datům z tabulky Rezervace. V tomto případě vybírám z tabulky všechny sloupce, jelikož nastavuji přístup k datům pro Administrátora a Zaměstnance, kterým se mají zobrazovat všechny uložené rezervace. Analogický postup používám při vytváření datových zdrojů ve všech stránkách aplikace, na kterých lze operovat s daty uloženými v databázi ASPNETDB.

48

Obrázek 7.2: Přístup k datům z tabulky Rezervace

7.3 Začlenění komponent ASP.NET Web Controls V aplikaci používám různé typy webových ovládacích prvků. Většina z nich se váže pouze k jedné webové stránce. Jejich funkcionalita tedy je kompletně implementovaná pouze v rámci této stránky. Mezi takové prvky patří např. Login, který je součástí domovské stránky aplikace Default.aspx. Prvek má funkci přihlašovacího elementu, který zobrazuje pole pro zadání uživatelského jména, hesla apod. Zobrazuje se na domovské stránce, a to pouze v případě, že na stránky přistupuje anonymní uživatel. Další menšinovou skupinu tvoří prvky, které jsou implementovány do všech stránek aplikace. Příkladem takového prvku je SiteMapPath. Ten je umístěn ve stránce šablony Default.master. V důsledku toho je součástí všech stránek obsahu, protože ty se zakládají na master šabloně. Nejspecifičtější použitou skupinou prvků jsou ty, u nichž je do každé ze stránek implementovaná pouze jejich určitá část. Takovým typickým prvkem je LoginView. Slouží k rozlišení obsahu dané stránky pro přihlášené a anonymní uživatele. Pro tento účel má definovány vlastnosti LoggedInTemplate a AnonymousTemplate. V aplikaci 49

využívám jeho vlastnost LoggedInTemplate ve stránce Default.master. Obsah definovaný touto vlastností se tak zobrazuje na všech stránkách aplikace, konkrétně jde o hlavní levé menu. Vlastnost AnonymousTemplate pak implementuji pouze do stránky Default.aspx, jelikož anonymní uživatel nemá možnost bez přihlášení zobrazit jinou stránku.

Obrázek 7.3: Ovládací prvek Login

7.4 Vzhled aplikace Vzhled aplikace je tvořen dvěma základními technologiemi, a to CSS a ASP.NET Themes and Skins. CSS používám pro formátování aplikace na úrovni jednotlivých html elementů a ASP.NET Themes and Skins na úrovni ovládacích prvků. Všechny soubory použité pro formátování jsou uloženy v aplikační složce App_Themes. Všechny použité CSS třídy jsou definované v souboru Default.css. Společné vlastnosti jednotlivých tříd jsou sdruženy do jediného bloku kódu. Zmenšuje se tak velikost příslušného CSS souboru a zrychluje načítání formátování.

Obrázek 7.4: Vlevo – umístění souborů, vpravo – Ukázka CSS kódu 50

Definice všech motivů (Themes) a vzhledů (Skins) jsou definované v souboru Default.skin.

Obrázek 7.5: Ukázka kódu definující vzhledy Pro každý typ ovládacího prvku, v tomto případě ImageButton (tlačítko s obrázkem), GridView (datová mřížka resp. tabulka) a Image (obrázek) se definuje vzhled s unikátním SkinID. Pro většinu ovládacích prvků definuje několik různých vzhledů. Při vytvoření nového prvku daného typu mu pak pomocí jeho vlastnosti skinID nastavuji příslušný vzhled.

7.5 Distribuce aplikace na web Aplikace je umístěna na webovém portále ASPone.cz. Tento portál jsem si vybral proto, že poskytuje takové freehostingové služby, které plně vyhovují technologickým požadavkům na provoz aplikace. Po registraci zákaznického účtu a objednávky domény umožňuje provést kompletní konfiguraci webu, která zahrnuje především zřízení FTP účtu pro přístup do webového prostoru aplikace a vytvoření MSSQL 2008 databáze. Následující tabulka shrnuje základní informace o konfiguraci aplikace: Webová doména

restauracedk.aspone.cz

Databáze

MSSQL 2008 Role

Přednastavené uživatelské účty v aplikaci

administrátor zákazník zaměstnanec

Uživatelské jméno

Heslo

Admin

admin_1

Zakaznik

zakaznik_1

Zamestnanec zamestnanec_1

Zdrojové soubory aplikace umísťuji na web přímo pomocí vývojového prostředí Visual Studio volbou Copy Web Site v programové nabídce Website.

51

Závěr V průběhu zpracování projektu Databázová aplikace pomocí ASP.NET se mi podařilo vytvořit rezervační systém restaurace s definovanou funkcionalitou. Za pomoci odborné literatury a internetových zdrojů jsem vytvořil teoretickou část, která vypovídá o charakteristice technologie ASP.NET. Podrobněji jsem se věnoval využití serverových ovládacích prvků v kapitole Komponenty ASP.NET Web Controls a dále jejich začlenění do aplikace. Další důraz jsem v této práci kladl na funkci a systém uživatelských rolí, na jejichž základě mohou uživatelé ovládat příslušné části a funkce, které aplikace nabízí. Popisu rolí se věnuji především v kapitolách Funkční požadavky IS a Funkcionalita. Přínosem bakalářské práce je rozšíření standardních řešení rezervačních systémů restaurací. Mnou navržený rezervační systém vychází z obvyklé funkce rezervace stolů online. Navíc však zákazníkům poskytuje další možnosti – primárně jde o rezervaci místa v restauraci, u kterého si lze sekundárně navolit z nabídky zaměstnanců soukromou obsluhu a nabízená menu restaurace. Systém dále umožňuje objednání menu online s dovážkou. Výsledkem je aplikace, která je navržena a vytvořena jako obecné řešení s předpokladem dalšího rozšiřování.

52

Seznam použitých zdrojů [1]

BABIUCH, Marek. Programování aplikací pro internet II [online]. Ostrava : VŠB TU Ostrava, 2007. 179 s. Učební text. VŠB TU Ostrava. Dostupné z WWW: .

[2]

BĚHÁLEK, Marek. Programovací jazyk C# [online]. Ostrava : VŠB-TU Ostrava, 2007. 144 s. Učební text. TU Ostrava, VŠB-FEI, katedra informatiky. Dostupné z WWW: .

[3]

BLÁZA, Jiří. PHP 5: začínáme programovat. První vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. 244 s. ISBN 80-247-1146-X.

[4]

C# Language Specification 4.0 [online]: Microsoft Corporation, 2010 [cit. 201110-01]. Dostupné z WWW:.

[5]

DVOŘÁK, Jiří. Vícekriteriální rozhodování [online]. Brno : VUT Brno, 2007. 18 s. PPT výuková prezentace. VUT Brno, fakulta strojního inženýrství. Dostupné z WWW: <www.uai.fme.vutbr.cz/~jdvorak/vyuka/osa/Vicekrit.ppt>.

[6]

HERCEG, Tomáš. Visual Basic .NET : .NET Framework od začátku [online]. 2009, 19-7-2010 [cit. 2011-10-1]. Dostupné z WWW: .

[7]

HERNANDEZ, Michael J. Návrh databází. Přeložil Jan Bouda. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 408 s. ISBN 80-247-0900-7.

[8]

MAHMOUD, Qusay H. Http://www.oracle.com [online]. 2003, last updated 2010-7-16 [cit. 2011-11-12]. Servlets and JSP Pages Best Practices. Dostupné z WWW: .

[9]

Microsoft. Microsoft MSDN : ASP.NET 4 [online]. 2010 [cit. 2011-10-10]. Dostupné z WWW: .

[10] Microsoft. Microsoft MSDN [online]. 2007 [cit. 2011-12-5]. Základy normalizace databáze. Dostupné z WWW: . [11] On-line rezervační systém pro restaurace [online]. 2010 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: . [12] PHP : PHP Manual [online]. 2001, Last updated: Fri, 04 Nov 2011 [cit. 2011-1106]. Dostupné z WWW: .

53

[13] Podpůrný zdroj obrázku pro rezervační systém: Google.cz : Obrázky Google [online]. 2011, 2011 [cit. 2011-12-7]. Dostupné z WWW: . [14] SHEPHERD, George. Microsoft® ASP.NET 4Step by Step eBook[online]. USA: Microsoft Press, 2010 [cit. 2011-11-2]. Dostupné z WWW: < http://shop.oreilly.com/product/9780735627017.do >. [15] SPAANJAARS, Imar. Beginning ASP.NE T 4 in C# and VB eBook[online]. USA : Wiley Publishing, Inc., 2010 [cit. 2011-10-2]. Dostupné z WWW: < http://www.apress.com/9781430226086 >. [16] Sun Microsystems. JavaServer Pages Specification [online]. version 2.2. Sun Microsystems : Sun Microsystems, 2009-5-8 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: . [17] VICK, Paul, WISCHIK, Lucian. Visual Basic Language Specification 10.0 [online]. Microsoft: Microsoft Corporation, 2010 [cit. 2011-10-01]. Dostupné z WWW: . [18] VOREL, Milan. VašeWebovky.cz [online]. 2010 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: . [19] Webový vývoj v ASP.NET 2.0 pomocí bezplatných Express nástrojů pro úplné začátečníky [online]. Česká republika: Microsoft, 2005 [cit. 2011]. Dostupné z WWW: .

54

Přílohy A.

Terminologický slovník

B.

Obsah CD

C. Ukázky uživatelského rozhraní D. Ukázky rezervačních systémů

55

A.

Terminologický slovník ADO.NET – ActiveX Data Object for .NET ASP – Active Server Pages BCL – Basic Class Library CIL – Common Intermediate Language CLR – Common Language Runtime CLS – Common Language Specification CSS – Cascading Style Sheets CTS – Common Type Systém DLL – Dynamic-Link Library EXE - Executable JIT – Just In Time JSP – Java Server Pages MSIL – Microsoft Intermediate Language OOP – Object-Oriented Programming PHP – Hypertext Preprocessor SŘBD – Systém řízení báze dat VB .NET – Visual Basic .NET VBScript – Visual Basic Script

56

B.

Obsah přiloženého CD Adresář

Obsah

/text

bakalářská práce ve formátu pdf

/obrazky

obrázky použité v bakalářské práci

/aplikace

zdrojové soubory aplikace

57

C.

Ukázky uživatelského rozhraní

Obrázek C.1: Přihlašovací obrazovka

Obrázek C.2: Registrace nového uživatele

58

D.

Ukázky rezervačních systémů

Obrázek D.1: Rezervační systém RezervujStul.cz

59

Obrázek D.2: Katalog restaurací a rezervační systém Rezervator.cz

60