Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Klára Skřivánková Kyberaktivistické informace Možnosti monitorování negativních aktivit analýzou klíčových slov Bakalářská práce

2009

1

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kyberaktivistické informace. Možnosti monitorování negativních aktivit analýzou klíčových slov.“ zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne

Podpis

3

Obsah 1. Úvod........... ..........................................................................................................6

2. Teoretická část 2.1 Kyberprostor 2.1.1 Vymezení pojmu......................................................................8 2.2 Informace 2.2.1 Vymezení pojmu.....................................................................11 2.2.2 Princip šíření informací ..........................................................12 2.2.3 Klíčová slova ..........................................................................14 2.3 Aktivismus 2.3.1 Vymezení pojmu.....................................................................15 2.3.2 Aktivistická hnutí....................................................................17 2.4 Extremismus 2.4.1 Vymezení pojmu.....................................................................19 2.4.2 Pravicový extremismus...........................................................21 2.4.3 Pravicové skupiny v ČR .........................................................25 2.4.4 Levicový extremismus............................................................28 2.4.5 Levicové skupiny v ČR...........................................................30

3. Praktická část 3.1 Anketa 3.1.1 Proč anketa..............................................................................34 3.1.2 Charakteristika ankety ............................................................34 3.1.3 Vyhodnocení a interpretace výsledků ankety .........................35 3.2 Analýza 3.2.1 Proč analýza............................................................................42 3.2.2 Metodika a charakteristika analýzy ........................................43 3.2.3 Vyhodnocení a interpretace výsledků analýzy .......................45

4. Závěr .......... .........................................................................................................58

5. Seznam použité literatury ....................................................................................61

6. Přílohy 6.1 Anketa ....................................................................................................65 6.2 Seznam stopslov.....................................................................................66 6.3 Kompletní tabulky analýzy (na CD)

4

Anotace Tato práce se zabývá problematikou kyberaktivismu se zaměřením na projevy extremistických skupin na Internetu. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako kyberprostor či informace a jejich řízení. Pojmy aktivismus a extremismus jsou popsány podrobně, a to včetně seznámení s nejznámějšími představiteli aktivistických skupin a pravicových i levicových extremistických skupin v České republice. V praktické části jsou pomocí tabulek, grafů a komentářů popsány výsledky frekvenční analýzy klíčových slov, které měly prokázat, zda-li je možné na základě rozboru extremistických textů rozhodnout o jejich nebezpečnosti. V závěru jsou skutečné získané výsledky konfrontovány s hypotézou včetně poukázání na možné aspekty, které mohly výsledky analýzy ovlivnit.

This work is focused on cyberactivism problems with a view to utterances of extremist groups on the Internet. The theoretic part contains definitions like a cyberspace or information and information management. Ideas of activism and extremism are described in more detail. Are there also mentioned the most known members of activism groups and right-wing and left-wing extremism groups in the Czech Republic. In a practical part are described results of a frequency analysis of analysis of the main keywords by the tables, graphs and commentaries. The extremists texts analysis should have shown if it is possible mark this extremists texts dangerous or not. In the aim of my work is confrontation of really obtained results with hypothesis. Is there also mentioned a lot of aspects which could this results influence.

5

1. Úvod Kyberaktivismem

rozumíme

aktivní

prosazování

svých

cílů

prostřednictvím

kyberprostoru, tedy především Internetu, případně mobilních telefonů, atp. Jedná se tedy o činnosti využívající nová média.

Různá aktivistická hnutí se jen těžko zviditelňovala v klasických médiích, jakými jsou televize či rádio, tedy masmédiích. Avšak díky Internetu se i jim otevírají možnosti, jak na své činnosti více upozornit, jak snadněji získávat přívržence, jak jednodušeji komunikovat se svými členy. Těchto možností však nevyužívají pouze aktivistická hnutí či skupiny, ale nová média jsou hojně využívána i k politickým účelům, a to jak odborovými složkami, tak i přímo politickými stranami.

Důvody jsou zřejmé. V první řadě se jedná o značné snížení nákladů na komunikaci oproti dříve prioritně používaným formám, a to faxu či poštovních služeb. Dalším plusem využití možností informačních technologií je samozřejmě rychlost šíření informací i vzájemné komunikace, a to jak mezi jednotlivci, tak mezi jednotlivcem a skupinou, tak i mezi skupinami navzájem. Dalším podstatným faktorem je v dnešní době již snadný přístup k Internetu, případně mobilním technologiím.

Při využívání Internetu se ztrácí jednosměrná komunikace, která funguje u masmédií, kdy příjemce i autor informací je jasně stanoven a nemění se. Na Internetu jsou však tyto rozdíly potírány, což znamená, že každý příjemce může být zároveň i vysilatelem informací.

Nástroji kyberaktivismu mohou být různé internetové petice, internetové kampaně či on-line protesty. Díky výše zmíněným důvodům mohou tedy být mnohem účinnější než klasické formy těchto aktivistických nástrojů. [4, 26, 33]

Počet internetových stránek se každým dnem zvyšuje a v internetovém prostoru existují nemalé možnosti, jak toto médium využít, a také zneužít. Nebezpečné aktivistické skupiny se samozřejmě snaží možnosti kyberprostoru zužitkovat ve svůj prospěch, a to především k propagování svých myšlenek, které nejsou vždy zákonné či morální. Tyto

6

aktivity je potřeba v rámci možností monitorovat a zasahovat proti nim. Určit však, jakými způsoby nebezpečné aktivity postihovat v souladu s demokratickými základy, je velmi obtížné, neboť neméně obtížné je i určit způsob posuzování takových aktivit.

Kvůli výše zmíněným informacím se domnívám, že je nezbytně nutné se problematikou dynamicky narůstajícího kyberaktivismu začít zabývat intenzivněji. Jednou z metod monitoringu internetových projevů by mohla být frekvenční analýza klíčových slov. V této bakalářské práci jsem se rozhodla právě na základě takové analýzy zjisti, je-li možné určit, zda jsou texty extremistických skupin v České republice, zveřejňované na jejich internetových stránkách, nebezpečné či nikoliv, a je-li tedy možné jednoznačně stanovit, zda překračují zákonné či morální normy.

7

2. Teoretická část 2.1 Kyberprostor 2.1.1 Vymezení pojmu

V dnešní době se s kyberprostorem setkává téměř každý z nás, přestože si to mnozí ani neuvědomujeme. Je tedy zcela namístě vysvětlit, kde tento pojem vznikl, a co se pod ním všechno skrývá.

Vznik pojmu je přisuzován spisovateli Williamu Gibsonovi (1948), který v roce 1984 vydal novelu Neuromancer, která pojednává o společnosti žijící v kybernetickém prostoru, a to tak, že se lidé prostřednictvím nervového rozhraní připojují do uměle vytvořeného světa. Ze sousloví kybernetický prostor (cybernetic space) tak vznikl kyberprostor (cyberspace). Tento termín se uchytil a používá se do dneška.

Prostorem tedy rozumíme nějaké území, avšak ve virtuálním pojetí, což je nutné si uvědomit, neboť takové místo nelze hmatatelně uchopit, a to může být pro lidskou mysl leckdy nesnadné. Ve virtuálním prostoru místa vznikají a zanikají, což lze demonstrovat např. na chatovacích místnostech, z čehož lze usoudit, že i čas zde hraje svou roli. Kybernetika je, tak jak ji definoval její zakladatel Norbert Wiener (1894 – 1964), věda o řízení a komunikaci v živých organismech a strojích. Podstatnou částí kybernetiky je zpracovávání informací.

Jak však lze dnes pojem kyberprostor vnímat? Jednotlivé definice kyberprostoru se liší, avšak za nejvýstižnější považuji vymezení od Johna Barlowa (1947), zakladatele Eletronic Frontier Foundation, který za kyberprostor považuje veškeré informační a komunikační technologie. Dle jeho teorie se nacházíme v kyberprostoru, když prohlížíme internetové stránky, hrajeme počítačovou hru nebo telefonujeme.

8

Informační a komunikační technologie1 zaznamenaly velmi rychlý vývoj a velmi rychle se začlenily do společenského života. Nárůst aktivit spojených s ICT však znamenal i nárůst aktivit nelegálních či nebezpečných.

Některé z hlavních důvodů, proč to tak je, popisuje Václav Jirovský v knize Kybernetická kriminalita. Prvním důvodem je téměř naprostá anonymita na Internetu. Jednotlivec schován pod virtuální totožnost je prakticky nepostižitelný.

Druhým a neméně podstatným je svoboda slova, která právě na Internetu nabývá své skutečné podoby. Lidé mohou na webových stránkách, a to ať už na internetových diskuzích, blogovacích stránkách či osobních stránkách, hlásat téměř cokoliv a postihnutí je opět velmi obtížné, neboť oficiálně dohledatelný je pouze vlastník internetové domény, což však není určující, o to více v dnešní době, kdy existuje mnoho poskytovatelů části webového prostoru zdarma. Jediným postihem proti nežádoucím stránkám tak tedy může být jejich smazání. U registrovaného uživatele diskuzního fóra pak zakázání jeho účtu, a to případně i na základě IP adresy. Tyto postihy jsou však víceméně neúčinné, neboť IP adresa se dá zamaskovat a webové stránky je možné si založit u jiného poskytovatele webového prostoru.

Třetím důvodem je územní určení. Internet nemá hranice. Ze svého počítače si každý může prohlížet internetové stránky mezinárodních organizací nebo blog kamaráda z Ameriky. Každý si může založit osobní stránky u zahraničního poskytovatele. Každý může nakupovat v zahraničních elektronických obchodech, aniž by se na metr vzdálil ze svého domova. Budou-li tedy někdy v budoucnu přijaty v určité zemi regulační pravidla či zákony, dozajista to vyžaduje určit, jak bude stanovena územní platnost. A byla by taková pravidla vůbec účinná, pokud je tak snadné se na Internetu pohybovat a neexistující hranice lehce překračovat?

Další důvod souvisí s již zmiňovanou svobodou slova, o které se zmiňuje především Jitka Hurych ve svém článku polemizujícím o etice v informační společnosti. Internet je zdrojem obrovského množství informací a každým dnem tento objem narůstá. A s tím narůstá i počet nedůvěryhodných či zcela nepravdivých údajů. Zkušenější uživatelé

1

informační a komunikační technologie = Information and Communication Technologies = ICT

9

Internetu jsou schopni míru důvěryhodnosti zobrazených informací předvídat, ať už dle samotného charakteru webových stránek či e-mailu, nebo jsou schopni najít informace, které jim důvěryhodnost mohou potvrdit. Pak však ale existují uživatelé, kteří v konfrontaci s informacemi zkušení nejsou a věří čemukoliv, co jim webová stránka nabídne. Na Internetu je tedy možné šířit více či méně pravdivé informace a vydávat je za zaručené pravdy. Zde se tedy setkáváme s něčím, co porušuje jakási obecná morální měřítka. Regulovat tento problém je prakticky nemožné, a proto je jedinou možnou cesto informační osvěta.

Tyto a ještě mnoho dalších důvodů mohou vést k rozpoutání tzv. kybernetické války. Otevírá se tak možnost konfliktu i státům, které by v reálném válečném boji neměli šanci uspět. Kybernetický boj je mnohem méně nákladnější, resp. v poměru vynaložených nákladů ke škodám způsobeným nepříteli jsou tyto počáteční vklady mizivé. Kybernetická válka spočívá ve vyřazení protivníkovo technologické infrastruktury či získání informační převahy, a to za pomoci tzv. infoware2, což jsou veškeré prostředky určené k informačnímu boji a zničení informační infrastruktury protivníka. [18, 23, 24]

V mé práci se nezabývám kyberprostorem tak, jak byl definován na počátku této kapitoly. Zaměřuji se pouze na internetovou část, konkrétně webové stránky.

2

infoware = informační zbraně

10

2.2 Informace 2.2.1 Vymezení pojmu

V dnešní společnosti se výraz „informace“ objevuje velmi často a v nepřeberném množství. Tento pojem se stal běžnou součástí současné mluvy, a to ve všech odvětvích společenského života. Jistě tomu ve velké míře přispělo zpřístupnění informačních technologií téměř každému. Informace se však objevují a vždy objevovaly všude kolem nás. Definovat tento pojem, přesně ho vymezit a určit, nemusí být tak snadné, jak by se na první dojem mohlo zdát. Většinou jsme schopni vysvětlit termín „informace“ na konkrétním příkladu, na kterém poukážeme, jak informace konkrétně chápat. Avšak obecné vymezení se brzy ukáže jako problematické a při hlubším zamyšlení se setkáme s nejedním problémem. Tím zásadním je jistě hledisko, jakým se na informace díváme. Jinou definici nabídne matematik, jinou člověk zainteresovaný v informační politice a zcela odlišnou nám nabídne laický (každodenní) pohled na věc.

Podívejme se nyní blíže na některá obecná vymezení významu informace či na definice přímo od konkrétních představitelů různých oborů.

ČSN ISO/IEC 2382-7: „Informace je význam přisouzený datům.“

Norbert Wiener (americký matematik, zakladatel kybernetiky): „Informace je čerpání zpráv nebo obsahu z vnějšího světa.“

Claude Elwood Shannon (americký matematik a inženýr, zakladatel teorie informace): „Informace je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději odstraněná realizací tohoto děje.“

Dle internetových stránek PhDr. Hany Slámové je v sociální komunikaci informace chápána následovně: „Sociální prostředí člověka předurčuje k jeho zapojení do lidské společnosti, děje se tak interakcí a komunikací. Informace v tomto smyslu je vše, co přispívá ke snižování naší nevědomosti.“

11

Jiří Cejpek (zasloužilý profesor Univerzity Karlovy, který se věnoval mimo jiné sociální informatice a informační vědě): "Slovo informace pochází z latinského „informare", které znamená uváděti ve tvar, dodávati tvar, podobu formovat, tvořit, zobrazovat, představovat, vytvářet představu, pojem."

Z těchto několika případů je jasně vidět, jak jsou jednotlivé definice informace rozmanité a odlišné. Avšak určité společné prvky můžeme najít a z těchto odvodit následující: Informace je konkrétní obsah popisující, objasňující a vysvětlující děje a věci v našem okolí, na jejichž základě se s tímto okolím seznamujeme a dané jevy pro nás získávají určitý kontext.

S pojmem informace úzce souvisí dva pojmy: data a znalost. V běžném životě se tyto tři výrazy dají považovat téměř za synonyma. Avšak pohlížet na ně s menšími rozdíly můžeme.

S pojmem data se většinou setkáváme v informačních technologiích, kde nahrazuje právě pojem informace. Z ekonomického hlediska jsou data vnímána jako význam zpráv, z matematického jako kvantitativní vyjádření zkoumaného jevu.

Pochopit pojem znalost je podle mne ze všech tří výše zmíněných nejsnadnější. Znalosti jsou informace či data, které již jedinec zná, užívá a je připraven je předávat dál. [6, 30, 38, 40]

2.2.2 Princip předávání, šíření informací

Aby se informace mohly šířit, musí spolu jednotlivci vlastnící nějaké informace komunikovat. Komunikací rozumíme šíření nějaké informace od zdroje k příjemci, a to přenosovou cestou.

Schéma 1 – Jednoduchá komunikace (zdroj: http://info.sks.cz/users/ku)

Informační zdroj

přenosová cesta

12

Příjemce informace

Takto jednoduché schéma by však ve skutečnosti neuspělo, neboť do samotné komunikace vstupují další vlivy. K poukázání na skutečný stav věci využijme ShannonWeaverova modelu, který můžeme označit za obecný model jakékoliv komunikace.

Schéma 2 – Komunikace včetně okolností (zdroj: http://info.sks.cz/users/ku)

Informační zdroj

Příjemce informace Přenos

Kódování

Dekódování

Šum

Informační zdroj – ten, který informaci má a chce ji předat dále Kódování – zdroj musí zvolit způsob, jakým bude informace předávat (zvuk, obraz, …), případně kam je zaznamená (papír, CD, …) Přenos – formy a způsob, jakým se informace bude šířit (kniha, Internet, …) Dekódování – schopnost příjemce pochopit přijímané informace (jazyk sdělení, schopnost porozumět všem slovům, …) Příjemce informace – ten, který přijímá informace Šum – kódování, přenos i dekódování může narušit tzv. šum, kterým může být např. hluk v telefonním sluchátku při samotném přenosu, překlepy v textu knihy (kódování), neschopnost přečíst data z CD, atd. [30]

Pro účely této práce bude stěžejním způsobem zveřejňování a šíření informací prostředí kyberprostoru, a to s důrazem na webové stránky.

13

2.2.3 Klíčová slova

Klíčová slova jsou výrazy, které se nejčastěji objevují v textu. Na základě takových slov si můžeme udělat obrázek o tom, čeho se daný text týká, o čem pojednává.

Dnes se s klíčovými slovy či klíčovými frázemi můžeme setkat například v knihovnických databázích, kde podle určitého daného klíčového výrazu, či skupiny výrazů, můžeme vyhledávat a získávat vhodné výsledky. Aktuálněji se ve větších knihovnách však používají pro popis či vyhledávání konkrétního díla MDT3 znaky, což je číselné označení právě klíčových slov, která jsou uspořádána do hierarchických vztahů a vazeb.

Za zmínku stojí v dnešní době velmi výrazná oblast spojená s klíčovými slovy, a to je SEO4 optimalizace webových stránek. Jedná se o zpracování webových stránek tak, aby po jejich zanalyzování internetovým vyhledavačem získaly v seznamu vyhledaných výsledků co nejvyšší pozici, a tak se zvýšila pravděpodobnost jejich návštěvnosti. Pomocí klíčových slov strategicky umístěných v obsahu webových stránek, avšak i v jejich samotném kódu je možné dosahovat předních příček ve vyhledaných výsledcích. Dnes se SEO optimalizacemi zabývá mnoho společností, ale existuje i mnoho volně dostupných nástrojů, jak si klíčová slova navolit z pohodlí domova za nulovou cenu.

Pro účely této práce se však o klíčová slova budeme zajímat z hlediska jejich vypovídací hodnoty o obsahu textu, konkrétně textů zveřejněných na určitých webových stránkách. V praktické části se pokusím odhalit, zda-li se i v textech primárně neorientovaných na zdůraznění klíčových slov dají opakující se výrazy odhalit a hlavně, zda-li mají opravdu takový význam v rozpoznávání příjemci sdělované podstaty. [30, 32]

3 4

MDT = mezinárodní desetinné třídění SEO = search engine optimization = optimalizace pro vyhledávače

14

2.3 Aktivismus 2.3.1 Vymezení pojmu

Tento pojem pochází z latinského slova „activus“, což znamená „činný“ nebo „aktivní“. Široká společnost snad tento výraz chápe správně a většinou je každý schopen říci, co chápe pod spojením „aktivní člověk“. Je však žádoucí si zde vymezit obecnou definici, neboť se kolikrát setkáváme s výkladem, který je nepřesný. Je tedy zřejmé, že půjde o vyvíjení činnosti, která něco zdůrazňuje, zvýrazňuje, snaží se upozornit na nějaký fakt různými metodami, které jsou na očích co největšímu počtu lidí. Bude-li nějaká firma chtít výrazně upozornit na svůj výrobek, zahájí aktivní reklamní kampaň, která zajistí, že se s takovým výrobkem, či alespoň jeho obrazem či názvem, budeme setkávat téměř na každém kroku. Uvidíme billboardy, plakáty, letáky a televizní reklamy spojené s tímto produktem. Budeme upozorněni na výhodné akce ve spojení s výrobkem. Sličné hostesky s názvem výrobku na oblečení nás budou lákat k vyzkoušení. Neméně podstatná bude aktivní propagace na Internetu pomocí bannerů na často navštěvovaných serverech. Danému produktu budou jistě vytvořeny i speciální webové stránky. Možná, že určité procento uživatelů e-mailových schránek dostane i propagační e-mail. Z veškerých uvedených aktivit je tedy jasný firemní cíl, a to seznámit spotřebitele s produktem za účelem prodeje.

Aktivismem tedy rozumíme intenzivní prosazování cílů, a to formou, která nepřekračuje zákonné normy. S takovou činnosti se setkáváme v různých oblastech společenského života. Nemusí se jednat pouze o propagaci firemního výrobku. Existuje např. politický aktivismus či ekologický aktivismus.

I přes jasně vymezenou definici nemusí být aktivismus vždy bezpečný, přestože se tak na první pohled může jevit. Ne všechny aktivity, které nepřekračují zákon, jsou totiž nezištné. A ne všechny aktivity, které překročí nějaký zákon, můžeme označit za odsouzeníhodné. Proto si zde dovolím, pro účely této práce, uvést členění, které bude mnohem více zpřesňující.

15

Za bezpečný aktivismus označujme takový, který ani aktivně, ani pasivně neutočí na demokratické základy, a to ani podtextově. Demokratickými základy rozumíme: suverenitu lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci); parlamentarismus (zákonodárná moc je obnovována cestou všeobecných voleb konaných v pravidelných intervalech); státní moci slouží všem občanům; moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní; vztah občan versus stát je vymezen právním řádem; základní lidská práva a svobody upravuje právní řád; politické subjekty jsou pluralitní5; politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, ale dbají na ochranu menšiny; státní správa a samospráva je decentralizovaná; každý má právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání; sociálně-ekonomické a bezpečnostní zajištění starých, nemocných a nezaměstnaných občanů; podporování svobody tisku a projevu.

Nebezpečný aktivismus se oproti tomu proti demokratickým základům ve větší či menší míře naprosto vymezuje. Ve svých aktivitách na tyto základy útočí, a to jak protizákonně, tak i pod na první pohled chováním v mezích zákona. Nebezpečný aktivismus lze zcela právem vnímat jako extremismus.

V této bakalářské práci svou pozornost zaměřím především na aktivistické skupiny či hnutí. Proto zde vymezím ještě jedno členění, převzaté od Jana Chmelíka, týkajících se těchto uskupení, které však snadno můžeme zařadit i do výše uvedeného rozdělení.

První uskupení jsou taková, která mají humánní, ekologické či etické cíle, za které bojují různými způsoby. Většinou se chovají v mezích zákona, avšak některé jejich akce mohou zákony překročit, a to konkrétně zákony majetkové či např. zákon o ochraně osobního vlastnictví. Svým jednáním se však nevymezují proti systému, neútočí na minority, nepropagují násilí. Tento aktivismus tedy označme jako bezpečný. Tato hnutí většinou bojují za práva zvířat, ochranu přírody či ekologické chování. V této práci budou označována jako aktivistické skupiny či aktivistická hnutí. Nejvýznamnější si později představíme blíže.

Další uskupení jsou taková, jejichž cíle jsou založeny na odporu proti obecným morálním pravidlům a proti lidskosti, avšak snaží se je prosadit zákonnou formou. Boj

5

pluralita = mnohost, četnost

16

proti těmto skupinám je velice obtížný, neboť popírají veškeré styky s extremistickými uskupeními a v jejich vystupování lze jen obtížně hledat přímé vyjádření proti zákonům. Většinou je však zcela evidentní nebezpečný podtext. Tyto skupiny bych zařadila mezi aktivismus nebezpečný, a proto se konkrétním uskupením budu věnovat v části věnované extremismu.

Zástupci třetích uskupení jsou takoví, kteří se jednoznačně snaží prosazovat protizákonné, nelidské a společensky nebezpečné cíle protizákonnými a nelidskými způsoby. Ke svým názorům se otevřeně hlásí a otevřeně je zastávají. Jejich aktivity jsou pečlivě monitorovány policií a bezpečnostními složkami. Ani to však neznamená jejich 100% kontrolovatelnost. Tyto skupiny bezesporu můžeme zařadit do škatulky nebezpečný aktivismus a jednoznačně tedy extremismus.[23, 25, 47]

2.3.2 Aktivistická hnutí

V této kapitole si představíme přední aktivistická hnutí (skupiny, organizace), která se angažují (také) v České republice, a to včetně jejich cílů a některých proběhlých akcí.

ALF – Animal liberation front Jedná se o mezinárodní ekologickou organizaci, která vyvíjí velice důraznou aktivitu v boji proti zneužívání zvířat. Mnoho jejich akcí je protizákonných, neboť se většinou jedná o poškozování či ničení majetku. Oblíbenou formou jejich akcí je osvobozování zvířat z pokusných laboratoří či míst, kde jsou zvířata držena v nedůstojných podmínkách. Dlouhodobým cílem této organizace je ukončit veškeré utrpení zvířat, a to vyřazením společností či jednotlivců, kteří zneužívají zvířata, mimo obchodování na trhu. Zásadní podmínkou jejich činnosti je neublížit žádné osobě či zvířeti. Z důvodu protizákonných akcí pracují členové většinou anonymně a v menších skupinkách. V České republice má tato organizace několik svých přívrženců, avšak oficiální pobočka v ČR zatím neexistuje. [18, 31]

Svoboda zvířat Ekologická organizace bojující ve většině případů za práva zvířat. Pořádá akce proti pokusům na zvířatech, proti cirkusům, za záchranu ozonosféry, proti koridě či za zlepšení životních podmínek kožešinových zvířat. Dále se snaží medializovat případy 17

týrání zvířat a dosáhnout toho, aby příslušné úřady v těchto situacích konaly. Je v kontaktu s levicovými anarchisty, na jejichž akcích se občas vyskytuje. [18, 39]

Děti země Občanské sdružení, jehož primárním cílem je ochrana přírody a krajiny. Pořádají demonstrace a kampaně na ochranu životního prostředí včetně snahy zapojit veřejnost. Propagují alternativní kulturní a umělecké aktivity. [17, 18]

Hnutí duha Ekologická organizace, která vznikla již v roce 1989. Mají hned několik hlavních cílů, mezi které patří poukazování a prosazování řešení v otázkách globálních problémů, jakými jsou např. nutnost třídit odpad, útlum uhelných elektráren, ochrana lesních porostů nebo ekologické zemědělství. Hnutí organizuje přímé akce na podporu svých cílů, vydává publikace s ekologickou tematikou, pořádá klubové pořady, dokonce i připravuje návrhy zákonů. Vede dlouhodobější kampaně lokálního charakteru, např. boj za zástavu kácení zbytkových pralesů v chráněné oblasti Šumavy. Toto hnutí si za léta své činnosti získalo kladný ohlas veřejnosti, a to i politické. [18, 21]

Greenpeace Mezinárodní organizace závislá na na příspěvcích jednotlivých dárců a nadačních grantů. Vystupuje proti poškozování životního prostředí. Česká pobočka bojuje proti dostavbě Temelína, za vyčištění Labe, proti toxickým hračkám z PVC či za rozvoj solární energie. České Greenpeace se podílí i na mezinárodních kampaních jakými jsou protesty proti atomovým zbraním či ochrana pralesů a velryb. Na svém kontě má česká pobočka více než desítky úspěchů. [18, 20]

18

2.4 Extremismus 2.4.1 Vymezení pojmu

Jednoznačně charakterizovat tento pojem je velice obtížné, spíše nemožné. Vnímání extremismu je subjektivní záležitost, která je však do značné míry ovlivněna obrázkem, který nám s jistou pravidelností podávají média, neboť je pro ně tato tématika velice atraktivní. Za extremismus je v dnešní době označován téměř každý, kdo se před televizními kamerami účastní nějaké rvačky. Pojem extremismus má tedy nádech něčeho negativního, špatného, pobuřujícího,

nebezpečného, zkrátka mediálně

zajímavého.

Je však možno se na dané téma dívat takto jednoduše? Vysvětleme si o něco blíže, co to vlastně extremismus v současné době znamená.

Obecně uznávaná pevně daná definice neexistuje, avšak jisté pokusy o obecné vymezení existují.

Ministerstvo vnitra formulovalo pro své účely následující: „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo, nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit

demokratický

systém

systémem

nedemorkatickým

(totalitním

nebo

autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm a).“ [9, str. 9 - 11]

Bezpečnostní informační služba říká o extremismu následující: „V obecném pohledu je extremismus spíše politologický pojem, který se vztahuje na hraniční, zcela nestandardní společenské jevy a jejich nositele. Bezpečnostním rizikem se stává v okamžiku, kdy jsou jeho motorem ostře antagonistické postoje vůči stávajícímu

19

společenskému řádu a nesmiřitelnost vyúsťuje v konkrétní záměry a aktivity, směřující k destabilizaci a odstranění daného politického a sociálního systému. Ve svobodné společnosti by vítězství krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů, názorů a ideologií znamenalo ústup od lidských práv a nastolení autoritářství, totality nebo anarchie.“ [5] Z těchto oficiální definic je tedy zcela patrné, že extremismem se rozumí ideologický6 postoj popírající a vystupující proti demokratickým základům společnosti, který propaguje určitý cíl či soubor cílu. Tato činnost se vyznačuje netolerancí a útočením proti ústavním principům, což by mohlo vést k destabilizaci celé společnosti. Extremistou tedy rozhodně nemůžeme označit každého, kdo se chová částečně nestandardně.

Často se opakující chybou, na kterou upozorňuje Jan Chmelík, je zastřešování všech ideologií vystupujících proti demokratickému systému pod pojem extremismus. To však není přesné. Je žádoucí jednotlivé skupiny dělit ještě podrobněji a označovat je přesněji. Extremismus zpravidla můžeme rozdělit na pravicový a levicový, přestože zcela výstižné to není, neboť i ve skupinách obecně chápaných jako levicové lze najít podskupiny, které vyznávají zcela opačnou ideologii. Názorová odlišnost je patrná na první pohled. Stačí si uvědomit, že pravice a levice leží zcela na opačné straně politického spektra. Pojem extremismus je odvozen ze slova „extrém“ pocházejícího z latiny a znamená „nejvzdálenější“ či „nejkrajnější“. Mluvíme-li tedy o levicové či pravicové extrémní skupině, myslíme tu nejkrajnější na té či oné straně politického spektra.

Extremistickým hnutím je tedy skupina lidí vyznávající určitou ideologii, která se vymezuje proti demokratickému fungování systému. Tato skupina se snaží prosazovat své myšlenky a své cíle způsobem, který překračuje zákonné normy. K propagandě svých myšlenek využívají různé formy. Jedná se o pořádání koncertů, projevů či demostrací. Na těchto akcích je běžný prodej protizákonných materiálů, či vykřikování protizákonných hesel. Neméně často se setkáváme s ničením majetku, či napadáním veřejných činitelů. Dalším způsobem propagování svých myšlenek je publikační činnost

6

ideologie = soustava myšlenek, názorů, teorií i představ, obvykle představující náhled na svět nebo společnost

20

na webových stránkách či diskuzních fórech. Leckdy mohou mít takové příspěvky nebezpečný podtext, který se prokazuje o to obtížněji.

Dříve, než si podrobněji popíšeme pravicový a levicový extremismus, stojí jistě za zmínění a vysvětlení další pojem, se kterým se v souvislosti s extremismem můžeme setkat více než často. Jedná se pojem „radikalismus“. Radikalismus pochází z latinského slova „radix“ znamenajícího „kořen“. Je tedy jasné, že radikalismus není ekvivalentem extremismu. V současnosti, především díky médiím, chápeme radikalismus jako politický postoj, který nebojuje za odstranění demokratického systému a pohybuje se stále ještě v mezích vymezených ústavními zákony. [23, 25]

2.4.2 Pravicový extremismus

Základní myšlenka krajní pravice tak, jak ji známe v současnosti se začala formovat v průběhu 19. století. V této době se rozšiřující se nacionalismus začal spojovat s rasismem, především antisemitismem. Po první světové válce toto spojení vygradovalo ve fašismus a nacismus, jejichž ideologie v dnešní době propaguje neofašismus a neonacismus. [23]

Nacionalismus Nacionalismus se začal formovat v 18. století jako odezva na tehdejší státní uspořádání, ve kterém se kladl důraz na věrnost jednomu panovníkovi a jeho absolutistické moci. Lidu již nemělo být vládnuto, ale měl se stát rovnoprávnou jednotkou, která se bude podílet na vládnutí. Tato myšlenka reprezentovala základ moderního chápání demokracie. Tento liberální nacionalismus se začal měnit v 19. století a na počátku 20. století vyvrcholil po 1. světové válce, kdy se stal agresivnějším a změnil se v nacismus, který následně vedl k rozpoutání 2. světové války.

Je tedy evidentní, že nacionalismus prošel velkým vývojem. Moderní nacionalismus podporuje představu, že každý národ je specifický a je určen národním jazykem, národní kulturou a dějinami a národním územím. Cílem je dosáhnout toho, aby hranice územní splývaly s kulturními i jazykovými. Odpověď na otázku, jak toto realizovat však neexistuje. Respektive z historického hlediska není možná, neboť často docházelo k míšení jak etnických, tak jazykových kultur. 21

Při formování států tedy logicky docházelo k tomu, že na území jednoho národa se vyskytovali minority, které však tím, že mluvili stejným jazykem jako většina a sdíleli i její kulturu, nacionalismus prakticky popíraly. Umírněnějším nacionalistům toto nevadilo, neboť se stále odvolávali k podstatě stejného jazyka a kultury bez ohledu na etnickou příslušnost. Objevovaly se však stále sílící názory, které míšení etnik odmítaly. Mezi první a druhou světovou válkou se tak v Německu zformovala definice nacionalismu, jejíž základem byla příslušnost krve (kolující v žilách), neboť ta se nedá naučit, ani přijmout. Takovéto chápání národu a národního státu následně vedlo k absolutní netoleranci minorit. Tímto byla nastoupena cesta k myšlenkám nacismu a fašismu. [23]

Fašismus Název pochází z latinského slova „fascis“, které znamná „svazek“. Tento termín původně označoval veteránské spolky po první světové válce, které podporovaly ultrapravicovou politiku. Základem pro fašismus je propojení syndikalismu, totalitního státu a šovinismu. Hlavní myšlenkou syndikalismu je odmítání státního zřízení i všech politických stran, a to formou stávek či bojkotů vedených odborovými organizacemi, které jsou chápány jako nejvyšší forma organizace dělnické třídy. Totalitním státem se rozumí takové zřízení, které vede své občany k oddanosti, a tu po nich samozřejmě vyžaduje. Toto zřízení nepřipouští jiné názory, informace či rozhodnutí než ta, která schválí. A konečně pod pojmem šovinismus se skrývá víra v nadřazenost vlastního národa a snaha o podněcování nenávisti k národům ostatním. Fašismus se opírá o nacionalismus spojený s rasismem, antikomunismus a antidemokratismus. Poprvé se fašismus dostal k moci v Itálii. [23]

Nacismus Nacismus vznikal ve stejné době a za přispění fašistických myšlenek. Jeho vývoj byl však delší a v konečné podobě se od fašismu v některých aspektech oddálil. Nejznámější nacistickou stranou je jistě NSDAP7 vedená Adolfem Hitlerem. Původně se Adolf Hitler pokoušel dostat k moci násilnou formou, avšak po jeho odsouzení a následném propuštění z vězení tento postoj přehodnotil a rozhodl se získat moc legální 7

NSDAP = National-sozialistische Deutsche Arbeiterpartei (Nacionálně socialistická německá dělnická strana)

22

cestou. Započal tedy cestu propagandy k získání voličů pro svou stranu, což se mu podařilo a na počátku třicátých let dvacátého století se NSDAP stala nejsilnější politickou stranou. Vzápětí na to se Adolf Hitler stal říšským kancléřem. NSDAP se postupem času podařilo vybudovat politický systém jedné strany v čele s jedním vůdcem. Část členů, která byla levicově smýšlející, byla zlikvidována a nic už tak nebránilo přijetí norimberských zákonů namířených proti Židům. Aktivity nacistického Německa vyvrcholily v druhou světovou válku. Během ní se začaly uplatňovat programy směřující k „očištění“ nordické rasy, což mělo za následek důrazné pokusy o vyhlazení židovského etnika.

Historici však dnes poukazují, že prováděná nacistická praxe až tak neodpovídala hlásané ideologii. Absolutně tedy vymezit nacismus nelze, až snad na nepopiratelný fanatický antisemitismus. A to je možná důvod, proč se k jeho myšlenkám dnes hlásí mnoho hnutí z různých částí světa.

Nacistická i fašistická ideologie byly po druhé světové válce v mnoha zemích zakázány. Přesto se však různá hnutí snaží na tyto myšlenky navázat a propagovat je. Pro aktivity těchto novodobých skupin se vžilo obecné označení neofašismus či neonacismus, pro skupiny samotné pak extrémní či krajní pravice. [23]

Neofašismus Neofašismus navazuje na fašismus, avšak ne 100%. Některé fašistické myšlenky potlačuje, některé nahrazuje jinými. V první řadě již nejsou zdůrazňovány myšlenky totalitního státu a často se ustupuje od propagování otevřeného násilí. Základem se tedy stává nacionalismus, šovinismus, antikomunismus a antidemokratismus včetně dalších souvisejících idejí. Jelikož je otevřené zpochybňování demokracie v Evropě protizákonné, setkáme se spíše s kritikou parlamentního systému.

Hlavním cílem neofašismu je dosažení silného, zdravého a nezávislého národu, což je spojeno s rasismem, který je založen na chápání nacionalismu především jako opozici proti ostatním národům. Neofašisté ostře vystupují proti nadnárodním organizacím či proti imigraci a nejsou proti zpochybňování rozsahu holocaustu, přestože přímé konfrontaci s tímto tématem se vyhýbají. Neofašismus se hlásí k odporu vůči USA a propagaci jejich životního stylu v americké kinematografii, narkomanům a 23

homosexuálům. Naprosto se stoupenci neofašistických myšlenek vymezují proti levicovým politickým ideologiím. Avšak ani demokracie nevyhovuje jejich představám o správném modelu řízení společnosti.

Jan Charvát se ve své publikaci odvolává na Piera Ignazia, který se pokusil o definici fašistické ideologie: „Sloupy fašistické ideologie, které jsou společné všem jejím různým proudům, jsou tyto: víra v autoritu státu nad jednotlivcem; důraz na přirozenou komunitu – odtud nacionalismus, etnocentrismus a rasismus; nedůvěra k individuální reprezentaci a parlamentním jednáním; omezování osobních a kolektivních svobod; adorace státní moci; kolektivní identifikace ve velkém národním osudu – proti třídnímu, etnickému nebo náboženskému rozdělování; přijetí hierarchických kritérií pro organizaci společnosti. V extrémní syntéze mají stát nebo národ přednost před jednotlivcem.“ [23]

Neonacismus Neonacismus navazuje ve větší míře na hitlerovský nacismus a v menší míře na italský fašismus či starogermánskou a keltskou historii. Základ neonacistické ideologie najdeme v panárijském8 rasismu, antisemitismu, militantním antikomunismu a vůdcovském principu místo demokracie. Neonacisté si berou za své i myšlenky nacionalismu, avšak jinak, než neofašisté. Nacionalismus chápou jako vyzdvihování rasy, jedná se v tomto případě tedy o rasový nacionalismus. S neofašismem se shodují v odporu vůči imigrantům či homosexuálům. Neonacisté se nebojí otevřeně hlásit k násilí vůči příslušníkům různých menšin či příznivcům levice.

Jejich návrhem na řešení nespokojenosti se současnou společností je rozpoutání Svaté Rasové Války, označované někdy zkratkou RAHOWA9, a tzv. Bílé revoluce. Cílem takové revoluce by mělo být odstranění Židů a zlikvidování demokracie, liberalismu, humanismu a komunismu. Národ by měl být veden jedním vůdcem, který je nadřazen sjednocené vládě árijců. [23]

8 9

panárijský = zdůrazňující nadřazenost árijské rasy RAHOWA = Racial Holy War

24

2.4.3 Pravicové skupiny v ČR

V následujícím

přehledu

si

představíme

pět

předních,

tj.

nejznámějších

či

nejvýznamnějších, pravicových extremistických skupin v České republice. Dozvíme se, kdy vznikly, jak fungují a jaké jsou jejich hlavní cíle.

Národní odpor (NO) NO vznikl v roce 1999 s myšlenkou navázat na činnost Blood and Honour Praha. Jedná se o nacionalistickou organizaci, která se několikrát snažila založit politické uskupení. To se jim však nepodařilo a nyní fungují formou decentralizovaných buněk (forma tzv. leaderless resistance10) po celé České republice. Každá z těchto buněk funguje samostatně, jednotlivé buňky spolu příliš nekomunikují. Buňkou se rozumí jedinec nebo skupina, který ve svém okolí eliminuje nežádoucí vlivy a šíří své myšlenky. Národní odpor se orientuje především na internetovou propagandu svých názorů, a to z důvodu výhod, které Internet oproti jiným způsobům šíření informací nabízí (anonymita, dostupnost, …). Členové tohoto uskupení se nazývají aktivisty. Jednotlivé buňky komunikují i s podobně smýšlejícími uskupeními v zahraničí. Tato skupina vystupuje proti amerikanizaci11 a prozápadním médiím, kteří mají dle NO zásluhu na vytlačování národní kultury. Problémem ČR a Evropy je podle nich příliv barevných cizinců a s tím spojené míšení kultur.

Národní odpor se důrazně vymezuje proti anarchistům a antifašistům. Jejich součástí je tak organizace Anti-Antifa, která shromažďuje informace o aktivních antifašistech a následně se v bojových skupinách snaží potlačit jejich aktivity. [18, 46]

Mají oficiální webové stránky, kde publikují texty vztahující se k aktuálním událostem. Počet zveřejněných textů se pohybuje v řádu desítek za půl roku.

10

leaderless resistance = odpor bez vůdce amerianizace = poameričtění; přejímání a podřizování se hl. politickému, ekonomickému a kulturnímu vlivu USA

11

25

Vlastenecká fronta Jedná se o občanské sdružení, které se hlásí k nacionalismu. Sami o sobě prohlašují, že nejsou nacisté ani rasisté, avšak vzápětí tvrdí, že jako čeští vlastenci budou bránit potlačování práv Čechů, Moravanů a Slezanů způsobené pozitivní diskriminací. Odmítají uměle vytvářenou multikulturní společnost, která může vést k rozpadu euroamerické civilizace založené na křesťanských a antických hodnotách. Zavrhují registrované partnerství, rasově smíšená manželství či manželství s neevropskými přistěhovalci.

V průběhu času se odchýlili od neonacistických myšlenek a inspirují se spíše myšlenkami fašistickými s důrazem na křesťanství. V současné době spravují českou verzi informačního portálu Altermedia, na němž: „… Žádné neobjektivní nebo vyvážené zpravodajství nečekejte…“, jak se tvrdí na webových stránkách Vlastenecké fronty. [18, 43]

Mají oficiální webové stránky, na kterých představují své postoje a myšlenky a uveřejňují zde svá tisková prohlášení k vybraným akcím.

Národní obec fašistická Neregistrovaná organizace, která navazuje svým programem na předválečnou Národní obec fašistickou. Členy jsou především pravicově smýšlející skinheads, kteří pořádají různé aktivity (klubové činnosti, podpora demonstrací) v ilegalitě. Jejich hlavním cílem je odebrání moci nad Českou republikou židomarxismům a nastolení nového řádu. Otevřeně propagují rasové násilí či boj s antifašisty. [18]

Oficiální webové stránky nemají a na Internetu se neprezentují.

Bohemia Hammer Skins (B.H.S.) Toto uskupení není zaregistrováno a jeho existence je neoficiální. Mateřskou nadnárodní organizací je Hammer Skins, která vznikla v roce 1986 v Americe. Česká odnož se zformovala zřejmě v r. 1993, kdy vydávají první oficiální číslo Hammer News. Zde je v prohlášení mimo jiné kladen důraz na boj o přežití bílé rasy, ochranu existence našich lidí a bílých dětí, boj proti kapitalismu a komunismu či všem formám 26

bílého odpadu (bezdomovcům, zločincům, anarchistům a zrádcům rasy). Mezi své vzory řadí Rudolfa Hesse či Roberta Jay Mathewse.

B.H.S. nemají jednoho vůdce, ale spíše místní vůdce, kteří jsou zakladateli jednotlivých místních organizací. Regionální skupiny v čele s vůdcem se proto vyvíjejí dle konkrétních podmínek na daném místě. Činnosti směřují např. k cíli, aby se na daném místě proti „domovskému“ uskupení B.H.S. nevytvářela žádná opozice.

Toto uskupení je organizováno vojensky a má vybudovaný složitý způsob přijímání nových členů. Vůdčí a zakládající členové vybírají z řad sympatizantů jednotlivce, kteří se stanou členy podpůrné skupiny a během zkušební doby jsou konfrontováni se Zákoníkem cti Hammer Skins. Pokud jednotlivec obstojí, a nadřazení členové se přesvědčí o věrnosti podpůrného jedince v myšlenku Hammer Skins, je přijat mezi ně a stává se tzv. aktivistou. Tento proces trvá několik let.

Aktivita B.H.S. spočívala ve vydávání časopisů, pořádání hudebních produkcí, kterých se účastnila neonacistická hudební tělesa, či prodeji neonacistických tiskovin a propagačních materiálů. Spolupracují se zahraničními organizacemi obdobného smýšlení a akceptují i pravicová uskupení v ČR. [18]

Nejaktivnější byli do roku 1997, v poslední době jejich činnost stagnuje, respektive nejsou o nich žádné informace. Oficiální webové stránky nevlastní a na Internetu se neprezentují.

Dělnická strana (DS) Oficiálně

zaregistrovaná

politická

strana

pravidelně

kandidující

v krajských,

parlamentních či evropských volbách. Stranu zakládali bývalí členové SPR-RSČ12 a Republikánské mládeže. „Dělnická strana chce změnit současnou politickou situaci, kdy jsou komunisté považováni za jedinou možnou alternativu vůči „demokratickým“ politickým stranám a lacino sbírají hlasy i těch voličů, kteří komunisty nejsou a nikdy by nebyli,“ tvrdí o sobě na svých webových stránkách v rubrice „Kdo jsme?“. Do Dělnické strany v průběhu času vstoupili někteří aktivisté Národního odporu. Není

12

SPR-RSČ = Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa

27

výjimkou, že se jednotliví členové DS a NO vzájemně podporují na svých demonstračních akcích.

Za zmínku jistě stojí založení Ochranných sborů v roce 2008, jejichž úkolem je ochrana stranických představitelů, organizování a dohled nad stranickými akcemi a případná pomoc občanům při řešení nejrůznějších problémů. Antifašistická akce se na svých webových stránkách vyjadřuje k Ochranným sborům v článku „Dělnická strana a neonacisté“ takto: „Nedávno DS dokonce založila jakési gardy pod názvem Ochranné sbory, kde už asi nikoho překvapí, že se jedná o prakticky doslovný překlad německého Schutzstaffel, což není nic jiného než jméno ozbrojené složky hitlerovské NSDAP, která se do historie zapsala pod zkratkou SS.“ [1]

Na začátku roku 2009 byl Ministerstvem vnitra podán návrh na zrušení této strany z důvodu napojení na neonacistický Národní odpor. Žádost však byla zamítnuta, neboť nebyly doloženy jednoznačné důkazní materiály. Spekulace o propojení však existují a jsou v některých případech podloženy i obrazovou dokumentací. [14, 41]

Dělnická strana vydává své vlastní noviny s názvem Dělnické listy. Ty rozdává na svých akcích a jsou zpřístupněny i na Internetu. Dále provozuje internetovou televizi TV Nacional. Tyto počiny jsou uvedeny následujícím: „Národně socialistický boj proti zkorumpovanému liberálnímu režimu se neobejde bez účinné propagandy. Vedle Dělnických listů, které naše hnutí vydává a provozuje na stejnojmenném webu, jsme přistoupili i k audiovizuálnímu prostředku, pojmenovaném TV Nacional.“ [16] DS je dále velmi aktivní na svých webových stránkách, kde publikuje své texty, a to v řádu desítek za měsíc.

2.4.3 Levicový extremismus

Na levicové straně spektra vycházíme ze dvou základních ideologií, a to komunismu a anarchismu. Rozdíly mezi těmito myšlenkovými postoji jsou značné. V popisu se zaměřuji především na situaci vztahující se k České republice.

28

Komunismus Tento termín zahrnuje různé ideologie vycházející z marxismu, takže jeho vymezení je vcelku obtížné. Základním cílem je dosažení beztřídní a bezstátní společnosti bez útlaku a s všeobecnou rovností všech. Za dob komunistického režimu se uplatňovala myšlenka společného vlastnictví, hospodaření bylo centrálně plánované v pětiletých blocích a v nejtvrdším období byly popravovány systému nepohodlné osoby.

V sedmdesátých letech 20. století dochází u značné části komunistických stran západní Evropy k odtržení od SSSR (potažmo Moskvy), a to z důvodu nespokojenosti s nedemokratickým vývojem v Sovětském svazu. Následkem byla snaha utlumit revoluční postupy a za reformy se prosazovat legálním způsobem. Dále se také snažit více komunikovat a spolupracovat s ostatními stranami levicového spektra. Tímto se tak komunistické strany přibližovali sociálně demokratickému smýšlení. Přesto nemělo jít o ztotožnění. Avšak toto balancování mezi sociální demokracií a sovětským komunismem se snahou odlišit se od obou přispělo k nejednoznačnosti hlavních myšlenek. V 90. letech se komunistické strany odklánějí od radikálních myšlenek a přibližují svůj program sociální demokracii. Dochází k rehabilitování osob komunistického režimu a restituování majetku. [18]

I dnes se však s komunismem v jeho radikální podobě můžeme setkat, a to např. v Číně nebo na Kubě.

Anarchismus Tento pojem vznikl ze dvou starořeckých slov, a to „an“ a „arché“, které znamenají „bez počátku / bez základu / bez vlády“. Za „zakladatele“ by se dal vnímat PierreJoseph Proudhon (1809 – 1865), který sám sebe označil za anarchistu a propagoval organizování společnosti bez centrální autority.

Hlavní ideologie anarchismu vidí člověka jako dobrého. Ve své podstatě je jedinec spíše dobrý a rozumný než špatný a nerozumný, a proto má být osvobozen od nějaké formy řízení, protože se řídit dokáže sám. Společnost by tedy neměla být spravována a řízena žádnou autoritou. Anarchisté neuznávají volby jako prostředek, kterým se lidé podílejí na vládnutí, neboť volby pouze mění toho, kdo bude na společnost dohlížet.

29

Anarchismus se tedy vymezuje proti veškerým formám nadvlády. Společnost by se mohla spravovat sama, a to antiautoritářstvím, dobrovolnou dohodou a spoluprácí.

V otázkách státního zřízení mají tedy anarchisté jasnou představu, avšak v názorech na ekonomiku se liší, a to velice výrazně, neboť názory jednotlivců na tuto problematiku se pohybují od myšlenky společného vlastnictví po neomezený volný trh. Anarchismus se potýká s rozporem v otázce násilí. Terorismus vnímá jako autoritářský, a tím pádem ho neuznává, avšak na druhé straně neodmítá použití násilí proti policii či neonacistům, dojde-li ke střetům. [23]

Anarchismus se dále dělí ještě asi do čtyř hlavních skupin dle politické teorie, kterou vyznává. Hlavní gró však zůstává stejné

2.4.3 Levicové skupiny v ČR

Tak jako u pravicových skupin i u levicových skupin si představíme pět předních uskupení včetně jejich myšlenek, cílů či způsobu fungování.

S.H.A.R.P. Skin Heads Againist Racial Prejudices, tedy Skinheads proti rasovým předsudkům, je mezinárodní organizace, která vznikla v Americe v osmdesátých letech. Česká pobočka se začala formovat v devadesátých letech. Mezi jejich hlavní postoje se řadí antifašismus a antirasismus.

Celé uskupení vystupuje apoliticky, avšak členové by se dali rozdělit do dvou skupin. Jedni se hlásí k tradicionalismu a pořádkumiluvnosti, druzí se přibližují levicovým liniím. Jejich jednoznačné politické vymezení tedy není možné, avšak zařazení mezi levicové skupiny jsem zvolila z důvodů, že S.H.A.R.P. se účastní akcí pořádaných anarchisty, spolupracují s antifašistickou skupinou a jednoznačně se vymezují proti pravicově orientovaným extremistům, především proti pravicovým skins. [25]

30

V současnosti se oficiálně neprezentují na Internetu. Několik nadšenců provozovalo internetové stránky, které informovaly o tomto hnutí a byla zde zveřejněna různá prohlášení, avšak k dnešnímu dni13 již nefungují.

Komunistický svaz mládeže Jedná se o dobrovolnou mládežnickou organizaci, která se zformovala v roce 1990, v roce 1993 byla zaregistrována jako občanské sdružení a do současnosti prošla několika vnitřními krizemi. V roce 2006 bylo toto občanské sdružení oficiálně rozpuštěno, avšak působí dále.

Hlavní myšlenky staví na marxistické ideologii. Snaží se bojovat především za práva studentů a mladých rodin. Aktivně vystupuje proti fašismu a neonacismu. Zcela se vymezuje proti kapitalismu a jako alternativu nabízí socialismus. [18, 29]

Svou činnost a myšlenky, včetně textů vyjadřujících se k aktuálním událostem zveřejňují na webových stránkách, kde je možné po zaregistrování přispívat do diskuze.

Federace sociálních anarchistů Otevřená politická organizace, která vznikla v roce 1997. Ve svém programu odmítají stát a kapitalismus. V dnešní ekonomice se dle nich klade větší důraz na ekonomickou prosperitu, než na člověka, a to z důvodu, aby si vládnoucí vrstvy zachovaly výsadní postavení a stát to těmto vrstvám ze své pozice umožňuje. Dále kladou důraz na ekologii a chování v souladu s přírodou. [18]

V současnosti se na Internetu neprezentují na oficiální webových stránkách.

Československá anarchistická federace (ČSAF) Tato organizace byla založena v roce 1995 původně jako Česká anarchistická federace (ČAF). Oficiální sjezd členů ČAF v roce 1997 rozhodl o změně názvu na Československou anarchistickou federaci.

13

18. dubna 2009

31

ČSAF neuznává systém vedený centralizovanou mocí. Odmítá parlamentní systém, neboť podle nich není demokratický. Nabízenou alternativou je dle členů stát založený na samosprávě, odvolatelnosti zástupců, svobodě a sociální spravedlnosti. Zcela se staví za heslo, že anarchismus je pořádek bez vlády. [11, 18]

Na oficiálních internetových stránkách federace lze nalézt kromě aktuálních zpráv také pozvánky na akce, recenze knih, informace o historii a v neposlední řadě informace o samotné organizaci včetně jejích stanov. Na webových stránkách ČSAF si lze také stáhnout archiv jejich časopisu, jehož vydávání již bylo ukončeno.

Antifašistická akce Vznik české pobočky celosvětově působící organizace se datuje do roku 1996. Základním krédem této organizace je: „Antifašistická akce (AFA) se zabývá propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi a skupinami usilujícími o jakékoli formy útlaku, v první řadě s neonacismem a ultrapravicí.“ [1] Nesouhlasí se současným systémem, ničením přírody a sociální i ekonomickou nerovností. Změnu shledávají v decentralizaci a maximálnímu přenosu státních kompetencí na jednotlivce.

Organizace sdružuje antifašisty a antifašistky, kteří působí v místních autonomních skupinách po celé České republice. V těchto skupinách jsou si všichni členové rovni, neexistují zde žádné stanovené autority či vůdci.

AFA odmítá označení za extremistickou, neboť pod tímto pojmenováním shledává někoho, koho takto označil stát, protože pokládá jeho aktivity za problém. Uskupení samo sebe neřadí na pravici ani levici, neboť toto rozčlenění považuje za nepřesné.

Pořádají osvětové akce a přednášky, koncerty a festivaly, sportovní utkání či demonstrace. Násilí nepovažují za primární prostředek boje, avšak neodmítají ho zcela. Zásadním problémem dneška je dle Antifašistické akce omezování svobody jednotlivců a úpadek solidarity, dále neofašismus a neonacismus a veškeré systémy, které potlačují lidská práva. [1, 18]

32

Své myšlenky, texty, vyjádření k aktuálnímu dění, pozvánky na akce a popis svých postojů včetně představení organizace publikují na svých webových stránkách. Počet zveřejněných textů se pohybuje v řádu desítek za půl roku.

33

3. Praktická část 3.1 Anketa 3.1.1 Proč anketa

Pro účely analýzy jsem potřebovala získat informace, které by mi pomohly určit, jaké spolky jsou v České republice vnímány jako extremistické. Pro tyto účely jsem si primárně zvolila zjišťování pomocí dotazníku. Anketu jsem prováděla na vzorku mladých lidí (studentů) do 30 let, neboť se domnívám, že tato skupina by mohla mít o aktivismu obecně největší přehled, tzn. výsledky z průzkumu budou použitelné pro mé potřeby. Mohu totiž prohlásit, že myšlenky extremismu jsou primárně zaměřeny právě na mladé lidi, kteří více vnímají různé akce a mají spíše potřebu se ztotožnit s nějakou myšlenkou, která je bude odlišovat od ostatních. Dalším aspektem pro výběr tohoto vzorku byl fakt, že právě lidé do 30 let jsou v každodenní konfrontaci s informačními technologiemi, potažmo Internetem včetně informací na něm zveřejněných. Mladí lidé vnímají Internet jako běžnou součást svého života a tráví zde i mnoho volného času. Je proto pravděpodobnější, že se s nějakými informacemi o aktivismu či přímo s nějakou aktivistickou formou, již setkali. Právě mladí lidé jsou mnohem vnímavější ke konkrétním pojmům a názvům, na které se právě v anketě ptám.

3.1.2 Charakteristika ankety

Respondenti v dotazníku odpovídali na pět otázek. Dvě otázky byly polootevřeného charakteru, tři byly otevřené.

Sběr dat jsem realizovala dotazníkovým šetřením, a to formou elektronické distribuce i formou papírových dotazníků v terénu. Ankety se zúčastnilo celkem 57 respondentů. Dotazování probíhalo v průběhu 4 týdnů, od 18. března 2009 do 14. dubna 2009.

34

3.1.3 Vyhodnocení a interpretace výsledků

1. Víte, co je kyberaktivismus? Odpovíte-li kladně, pokuste se jednou větou charakterizovat.

Tabulka 1 – Počet odpovědí na anketní otázku č. 1

odpověď ne počet

ano 47

10

Graf 1 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí na první anketní otázku

Víte, co je kyberaktivismus? ne

ano

18%

82%

Společné znaky jednotlivých odpovědí (o odpověď se pokusili i někteří lidé, kteří na otázku odpověděli „ne“): „aktivity jednotlivce či skupiny na Internetu; prosazování cílů“.

Jednotlivci, kteří odpovídali na tuto otázku, v podstatě správně vystihli podstatu kyberaktivismu. Určili víceméně správně médium, pomocí něhož se aktivity šíří, tj. Internet (a jeho nástroje, tj. e-mail apod.). Mohu tedy konstatovat, že i lidé, kteří si nemysleli, že vědí, co to kyberaktivismus je, ale zkusili odpovědět, odpověděli spíše

35

správně. Dokonce se asi ve dvou případech objevily pokusy o náznak forem, kterými toto prosazování cílů může probíhat (on-line petice, poskytování informací).

Přesto je z výsečového grafu jasně vidět, že pojem kyberaktivismus je pro výraznou většinu mladých lidí neznámým pojmem, nebo si nejsou zcela jisti jeho významem. Dle mého názoru je kyberaktivismus nyní teprve na vzestupu, a proto se nedomnívám, že jde o nějaký fatální znalostní nedostatek. Do budoucna však bude nutné povědomí o kyberaktivitách zlepšit.

2. Co si představujete (jednou větou) pod pojmem aktivismus?

Společné znaky jednotlivých odpovědí: „zviditelňování, aktivní prosazování, směřování -> jeden cíl, názor, přesvědčení“.

Odpovědi na tuto otázku ve své podstatě naplnily „definici“. Ukázalo se, že respondenti jsou schopni z 90 % nějakým způsobem popsat aktivismus, a pokud nevědí, jsou schopni vlastním citem definovat tento pojem. Je tedy zřejmé, že tento termín je pro mladé lidi známým pojmem a mají o něm určité znalosti. Lze tedy odvodit, že slovo aktivismus se v našem okolí vyskytuje již s takovou frekvencí, že se stalo běžnou součástí života.

3. Co si představujete (jednou větou) pod pojmem extremismus?

Společné znaky jednotlivých odpovědí: „odchylka od normálu; překračování etických norem; prosazování nedemokratickou násilnou formou“.

Přestože i zde se našlo mnoho odpovědí, které se přiblížily smyslem správné charakteristice, objevilo se i mnoho odpovědí neurčitých či nejasných. Jednoznačné definování tohoto pojmu bylo pro respondenty problematické. V mnoha odpovědích byl různými způsoby skloňován pojem „extrém“, avšak bez jasného vymezení, což bylo předmětem právě této otázky. Často se objevoval pojem „normál“ či slovní spojení „vybočení z normálu“, avšak bez definování toho, co je za takový „normál“ považováno. Přestože většina lidí ve svém životě běžně s tímto termínem pracuje, jednoznačně ho charakterizovat je nesnadné i pro odborníky. 36

Překvapilo mne, že ani v jedné odpovědi nebylo ani náznakem zmíněno porušování základů demokracie, což je na extremismu právě to nejnebezpečnější. Musím tedy konstatovat, že mě mnoho odpovědí neuspokojilo, a přestože se s pojmem extremismus v dnešní době díky médiím setkáváme více než často, mnoha lidem není jasný význam tohoto slova. Jistě na tom svůj nemalý podíl viny mají právě média, která extremismus vykládají po svém a ne vždy zcela přesně.

4. Vypište dvě extremistické skupiny v ČR, které znáte.

Tabulka 2 – Počet odpovědí na anketní otázku č. 4

Název anarchisti skinheads neonacisté hooligans ultras Národní garda StoHoven Dělnická strana Antifašistická skupina Národní odpor Greenpeace KSČM Autonomní nacionalisté Národní strana ACAB

počet 15 3 16 1 3 1 1 9 11 8 1 2 1 1 1

Odpovědi na tuto otázku by se daly shrnout do dvou typů. Účastníci ankety uváděli buď extremistický směr, či konkrétní názvy extremistických skupin (tak jak po nich bylo vyžadováno). Tyto odchylky jsou s největší pravděpodobností způsobeny neznalostí a tím, že lidé nerozlišují, zda-li se hovoří o směru obecně, či o konkrétních uskupeních. Pro pořádek uvádím celkový graf a následně dva grafy rozdělené dle typu odpovědí.

37

Graf 2 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí (souhrn)

Povědomí o extremistických skupinách (souhrn) 1%

3% 1%

1%1% 21%

11%

4%

15%

23% 12% 1%

4%

1%

1%

anarchisti hooligans StoHoven Národní odpor autonomní nacionalisté

skinheads ultras Dělnická strana Greenpeace národní strana

neonacisté Národní garda antifašistická skupina KSČM ACAB

U tohoto grafu bych se pozastavila především nad výrazem ACAB, který se objevil v jednom dotazníku. Jedná se totiž o zkratku hesla, většinou uváděnou ve tvaru A.C.A.B.14, kterou s oblibou používají levicově zaměřené skupiny. Tento pojem byl tedy uveden zcela chybně.

Dále je zajímavé, že se zde objevil i název hnutí Greenpeace, který ve své práci zahrnuji mezi aktivisty, nikoliv extremisty, přestože i toto hnutí se občas nevyhne překročení některých zákonů.

Vzhledem k odlišnosti pojmů, které se mísí v tomto celkovém grafu, rozdělím ho následně dva podřazené grafy. V prvním výsečovém grafu znázorním pouze extremistické směry, které se objevily v odpovědích. V druhém výsečovém grafu pak názvy konkrétních skupin, tak jak se objevovaly v odpovědích. 14

A.C.A.B. = All Corps Are Bastards

38

Graf 3 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí (výběr extremistických směrů)

Extremistické směry anarchisti

skinheads

neonacisté

44% 47%

9%

Z grafu je patrné, že lidé vnímají extremismus pod směry ryze ultrapravicovými a ultralevicovými, což správně postihuje okraje politického spektra, přestože označovat anarchismus striktně jako ultralevici není 100% dobře. Neonacismus jako krajně pravicový směr označit jistě můžeme. Hnutí skinheads se prolíná celým spektrem a existují různé podskupiny, které se liší svou aktivitou a zaměřením vpravo či vlevo. Jdeli tedy o konkrétní směry, tj. obecné zaměření jednotlivých uskupení, mají mladí lidé dobré informace o tom, na jaké podsložky toto obecné zaměření rozdělit.

39

Graf 3 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí (výběr extremistických skupin) Extremistické skupiny 3%

3%

3%

3%

6% 3%

26%

23%

30%

Národní garda Dělnická strana Národní odpor KSČM národní strana

StoHoven antifašistická skupina Greenpeace autonomní nacionalisté

V tomto grafu je procentně vyobrazena četnost názvů již konkrétních uskupení. Tento graf tedy konečně splňuje to, čeho se týkala čtvrtá otázka ankety.

Frekvence zmíněných extremistických skupin téměř 100% potvrzuje předchozí graf (Graf 3 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí (výběr extremistických směrů)), neboť největší četnosti se dočkala antifašistická skupina, tedy ANTIFA (krajně levicová), druhou nejzmiňovanější byla Dělnická strana (krajně pravicová). Třetím v pořadí se stal Národní odpor, v jehož souvislosti se spekuluje o úzkém propojení právě s Dělnickou stranou.

Na základě výsledků vyobrazených v tomto grafu, jsem se pro následující frekvenční analýzu výskytu klíčových slov rozhodla zaměřit na internetové stránky, respektive internetové texty, dvou „vítězných“ uskupení, tedy Antify a Dělnické strany.

40

5. Myslíte si, že se náboženská hnutí dají zařadit mezi aktivistické či extremistické skupiny?

Tabulka 3 – Počet odpovědí na anketní otázku č. 5

odpověď ano ne počet 49

8

Graf 4 – Procentuální vyjádření počtu odpovědí na anketní otázku č. 5

Dají se náboženská hnutí zařadit mezi extremistické skupiny? ano

ne

14%

86%

Přestože se v této práci nezaměřuji na náboženská hnutí, jedna anketní otázka byla na toto téma směřována. Z grafického vyjádření je patrné, že respondenti ve velké většině vnímají náboženská hnutí jako extremistická. U většiny náboženských skupin se nedá hovořit o porušování zákonů, jako spíše o porušování etických norem (nebudeme-li nyní hovořit o sektách, kde se porušování zákonných práv samozřejmě objevuje). Respondenti často jako vysvětlení své odpovědi uváděli, že však záleží, o jaké náboženské hnutí se jedná, protože ne každé je nebezpečné. I náboženství se však učí využívat možností Internetu, což může vliv jednotlivých skupin rozhodně zvyšovat, takže zcela jistě se náboženská problematika dá do kyberaktivismu zařadit. Otázka náboženství je ale natolik široká, že se na ni ve své práci více zaměřovat nebudu.

41

3.2 Analýza 3.2.1 Proč analýza

Řešení bezpečnosti či nebezpečnosti internetových stránek nabývá stále více na svém významu. Jak ale takovou nebezpečnost odhalit? Jednou z možností by mohlo být analyzování textů, které se na webových stránkách vyskytují. Pro potřeby této práce jsem si zvolila stránky extremistických skupin, neboť zde očekávám největší pravděpodobnost výskytu textů, které překračují morální, případně zákonné, normy. Konkrétně jsem se zabývala jednotlivými výrazy, tedy slovy, která tyto texty převzaté z webových stránek obsahovaly. Zajímalo mne, zda-li se na předních místech, co se četnosti použití týče, budou objevovat slova, která se dají označit za nemorální, či snad obsahující nebezpečný podtext (např. odkazy k fašismu, nacismu, hanlivá rasistická označení, atp.).

Extremistických skupin existuje na našem území hned několik. Na základě výsledků ankety jsem se zaměřila na webové stránky Dělnické strany (http://www.delnickastrana.cz) a Antifašistické akce (http://www.antifa.cz). Obě tato uskupení mají webové stránky a více či méně na nich publikují různé články, ať už své či převzaté, se kterými se ztotožňují.

Třetím subjektem, na který jsem se zaměřila bylo uskupení Národní Odpor (http://www.odpor.org). Zvolila jsem ho na základě dokumentu Ministerstva vnitra s názvem „Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2007“. Jedná se především o kompletní popis trestné činnosti páchané extremistickými skupinami a vládních i policejních vyjádření a aktivit souvisejících s touto problematikou. V závěru je celkové shrnutí, kde se mimo jiné vyhodnocuje z pohledu bezpečnostních složek za nejmilitantnější právě Národní odpor a Antifašistická akce.

V analýze jsou tedy zahrnuty oba extremistické pohledy, a to jak pravicový (NO a DS) tak levicový (AFA). Dělnická strana je dokonce zaregistrovanou politickou stranou.

42

3.2.2 Metodika a charakteristika analýzy

Mým cílem bylo provést frekvenční analýzu s možností stanovení klíčových slov. Frekvenční analýza slov se zabývá počtem výskytu jednotlivých slov v textu. Na tomto základě je možné odhalit, čím se dané texty zabývají, jaké pojmy se v obsahu nejčastěji vyskytují a co je tedy možné od takových textů očekávat za informace.

Analyzovaným vzorkem pro mne byly texty z webových stránek výše zmíněných uskupení, a to za období od 1. října 2009 do 14. dubna 2009. Výjimku tvoří Dělnická strana, jejíž publikační činnost na webových stránkách byla v daném období neúměrně intenzivnější než u dalších dvou uskupení. Proto jsem si za analyzované texty u Dělnické strany zvolila jimi vydávané noviny Dělnické listy, které jsou dostupné i elektronicky a které již počtem článků rámcově odpovídaly počtům textů ostatních dvou uskupení.

K analyzování jsem používala na Internetu volně dostupný nástroj určený pro analýzu klíčových slov a dostupný z URL: http://www.nastroje-seo.eu/analyza-klicovych-slov. Z důvodu kódování bylo nutné ze všech analyzovaných textů odebrat diakritiku, neboť slova s diakritikou se nezobrazovala ve výsledcích korektně a byla nečitelná.

Analyzátor nabízí několik nastavení, dle kterých se bude vložený text vyhodnocovat. Pro účely této analýzy jsem nastavila následující: povoleno použití českých stopslov včetně přidání vlastních, ignorování číslic v textu, vyhodnotit slova s minimální délkou čtyři znaky, ve výsledku zobrazovat slova, která se v textu objeví minimálně pětkrát.

Stopslova jsou taková slova, která nemají žádnou vypovídací hodnotu. Jedná se především o spojky či předložky. Dodatečně jsem mezi taková slova doplnila vlastní výrazy, které byly v textu nežádoucí.15 Pro účely této analýzy byla za relevantní slova považována pouze podstatná jména, přídavná jména a slovesa. S jedinou výjimkou, a to výrazem „proti“, neboť podstatou extremismu je být proti.

15

Viz příloha „Seznam stopslov“

43

Výsledná slova jsem upravila, a to do následujících tvarů (základní podoby): slovesa do podoby infinitivu, podstatná jména do první osoby čísla jednotného, přídavná jména dle vzorů mladý/jarní. Pokud se po této úpravě objevovala totožná slova, byla sloučena do jednoho a četnosti výskytu sečteny. Zápor slova jsem vyhodnocovala jako samostatné slovo další.

Soubory textů, které jsem posbírala z jednotlivých webů jsem rozčlenila do bloků dle data publikování, respektive měsíce publikování. U každého uskupení jsem tedy získala tři množiny textů, a to za říjen – prosinec, leden – březen a duben – červen. Poslední z těchto skupin byla evidentně nejméně početná s výjimkou článků obsažených v Dělnických listech, které vycházejí jako tříměsíčník.

44

3.2.3 Vyhodnocení a interpretace výsledků analýzy

Dělnická strana

Tabulka 4 – Počty jevů v textech Dělnických listů

počet slov celkem počet článků počet analyzovaných slov počet stopslov počet číslic počet krátkých slov (<4)

Dělnická strana (Dělnické listy) říjen - prosinec leden - březen duben - červen celkový počet 3388 3595 3310 10293 10 9 9 28 885 605 885 2375 1607 2004 1581 5192 4 11 7 22 892 975 837 2704

V tabulce vidíme rozložení analyzovaných textů na jednotlivé tříměsíční oddíly. Je patrné, že v Dělnických listech se pravidelně objevuje téměř totožný počet článků a velmi podobný počet slov. Je zajímavé vidět, kolik se v textech nachází stopslov a kolik slov je relevantních pro vyhodnocování analýzou.

Tabulka 5a – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Dělnických listů (1. část)

slovo delnicky lide strana zeme dnes socialni spolecnost prace system cesky

říjen - prosinec frekvence procenta 23 0,68% 7 0,21% 17 0,50% 20 0,59% 9 0,27% 6 0,18% 10 0,30% 8 0,24% 12 0,35% 14 0,41%

leden - březen frekvence procenta 16 0,45% 18 0,50% 15 0,42% 10 0,28% 17 0,47% 16 0,45% 16 0,45% 18 0,50% 6 0,17% 16 0,45%

duben - červen frekvence procenta 21 0,63% 27 0,82% 15 0,45% 16 0,48% 13 0,39% 12 0,36% 7 0,21% 6 0,18% 12 0,36% 0 0,00%

Z důvodu rozsahu tabulky uvádím pouze část, a to prvních deset slov za podmínky, kdy jsou data seřazena dle celkové četnosti výskytu sestupně (celková četnost viz „Deset nejfrekventovanějších slov z textů Dělnických listů (2. část)“). Údaje o frekvenci výskytu jsem získala z vyhodnocení analyzátorem. Procentuální výskyt jsem získala poměrem mezi frekvencí slova a celkovým počtem slov.

45

Tabulka 5b – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Dělnických listů (2. část)

slovo delnicky lide strana zeme dnes socialni spolecnost prace system cesky

celkem frekvence 60 52 47 46 39 34 33 32 30 30

celkem % 0,58% 0,51% 0,46% 0,45% 0,38% 0,33% 0,32% 0,31% 0,29% 0,29%

celkem % v průměrně v analyzovaných slovech jednom článku 2,53% 2,14 2,19% 1,86 1,98% 1,68 1,94% 1,64 1,64% 1,39 1,43% 1,21 1,39% 1,18 1,35% 1,14 1,26% 1,07 1,26% 1,07

V této části jsou již vidět konkrétní celkové počty výskytu těchto slov. Dále je zde uvedeno procentuální vyjádření výskytu, a to jak v celém textu, tak v poměru pouze k analyzovaným slovům. Nakonec je uveden průměrný výskyt konkrétního slova v přepočtu na jeden článek. Graf 5 – Počet slov dle frekvence

DS - počet slov dle frekvence 30 28

počet

25 20

18

15 10 5

7 6 5 4

1 2 2

4

2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1

0 5 6 7 8 10 12 13 14 15 16 17 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 32 33 34 39 46 47 52 60

frekvence

Tento graf se váže k celému analyzovanému období. Osa Y zobrazuje kolik slov se v textu objevilo s příslušnou frekvencí. Osa X vyznačuje konkrétní četnost. V grafu tedy vidíme, že 28 různých slov se vyskytlo pětkrát. Oproti tomu slovo, které se vyskytovalo v textu s četností (frekvencí) 60, je pouze jedno. Různá slova, která se vyskytla v textu šestnáctkrát, jsou čtyři, a takto bychom mohli pokračovat dále. Je evidentní, že čím větší frekvence, tím méně slov se takto často opakuje. Nejvíce slov se vyskytuje s frekvencí 5, 6 a 12. Slovo opakující se šedesátkrát či dvaapadesátkrát najdeme pouze jedno.

46

Graf 6 – Prvních deset nejfrekventovanějších slov celkem

DS - 10 nejfrekventovanějších slov celkem 30 30

cesky system prace spolecnost socialni dnes zeme strana lide delnicky

32 33 34 39 46 47 52 60

0

10

20

30

40

50

60

Tento graf zobrazuje výsledky z předchozí tabulky a zobrazuje prvních deset nejfrekventovanějších slov dle počtu za celé zkoumané období. Na grafu je dobře vidět, že rozdíl mezi prvním a desátým slovem je značný. Slovo „dělnický“ se objevuje dvakrát častěji než slovo „český“.

Graf 7 – Procentuální podíly slov dle posuzované množiny

Porovnání procentuálního podílu z analyzovaných slov 2,53% 1,94%

0,46%

0,45%

0,38%

zeme

dnes

0,58%0,51%

strana

1,00% 0,50%

0,33%

1,39%

0,32%

1,35%

1,26%

1,26%

1,22%

1,18%

0,31%

0,29%

0,29%

0,28%

0,27%

zivot

1,43%

1,50%

proti

1,64%

cesky

1,98%

2,00%

system

2,19%

2,50%

prace

3,00%

z celého textu

spolecnost

socialni

lide

delnicky

0,00%

Porovnáme-li procentuální podíly výskytu v závislosti na tom, jakou celkovou množinu slov zvolíme, získáme zajímavé rozdíly. V zelených sloupcích je zobrazen procentuální podíl daného slova ve vztahu k analyzovaným slovům, tj. souboru slov, ve kterém se

47

neobjevují stopslova, čísla a krátká slova. V druhém sloupci vidíme procentuální podíl z celého textu, tedy všech slov. V této tabulce jsou zobrazena slova, jejichž průměrný výskyt v jednom článku je větší či roven jedné.

Tabulka 6 - Deset nejfrekventovanějších slov Dělnických listů za jednotlivá období

slovo frekvence říjen - prosinec 23 delnicky zeme 20 strana 17 obcan 16 cesky 14 dite 12 system 12 kraj 12 proti 11 spolecnost 10

slovo frekvence slovo frekv ence leden - březen duben - červen media 24 lide 27 zivot 20 delnicky 21 prace 18 zeme 16 lid e 18 krize 16 dnes 17 strana 15 delnicky 16 narodni 15 cesky 16 dnes 13 spolecnost 16 pro blem 13 socialni 16 system 12 podnik 16 socialni 12

V tabulce je zobrazen počet deseti nejfrekventovanějších slov za jednotlivá období. Tučně vyznačená slova se objevují ve všech třech obdobích mezi prvními deseti slovy. V tomto případě je to pouze slovo „dělnický“, což v souvislosti s názvem strany i jejích listů není nic překvapivého. V období říjen – prosinec se do přední desítky dostalo i slovo „proti“.

Obecně lze konstatovat, že v textech Dělnických listů vydávaných Dělnickou stranou neshledávám žádné jednotlivé výrazy, které by mohly směřovat k porušování etických či zákonných norem. Hanlivá označení nejsou používána, s jedinou výjimkou. Jedná se o výraz, který by se možná dal považovat za hanlivé pojmenování pro romské občany, a to „cikán“, který se objevuje na 21. místě v nejčastěji užívaných slovech za celé období. V 28 článcích se pak objevilo celkem sedmnáctkrát.

Kompletní tabulky včetně grafů se nacházejí v příloze.

48

Národní odpor

Tabulka 7 – Počty jevů na webových stránkách Národního odporu

počet slov celkem

Národní odpor říjen - prosinec leden - březen duben - červen celkový počet 4636 5511 1725 11872

počet článků počet analyzovaných slov počet stopslov počet číslic počet krátkých slov (<4)

10

14

4

28

1496 1818 20 1302

1683 2328 34 1466

614 668 8 435

3793 4814 62 3203

Uskupení Národní odpor uveřejnilo na svých internetových stránkách od října do poloviny dubna celkem 28 článků. Nejslabší je z tohoto pohledu pochopitelně období duben – červen. Avšak s přihlédnutím k tomu, že zdrojová data jsem sbírala pouze do poloviny dubna, tedy prvních 14 dní, je počet čtyř článků nadprůměrný. Opět je vidět markantní rozdíl v počtu celkových slov a v počtu slov, která byla následně zahrnuta do analýzy.

Tabulka 8a – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Národního odporu (1. část) slovo odpor lide proti system akce narodni strana verejny policie rok

říjen - prosinec frekvence procenta 13 0,28% 21 0,45% 19 0,41% 17 0,37% 16 0,35% 7 0,15% 33 0,71% 19 0,41% 44 0,95% 9 0,19%

leden - březen frekvence procenta 32 0,58% 36 0,65% 27 0,49% 37 0,67% 33 0,60% 24 0,44% 14 0,25% 26 0,47% 0 0,00% 23 0,42%

duben - červen frekvence procenta 19 1,10% 7 0,41% 15 0,87% 0 0,00% 0 0,00% 17 0,99% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 7 0,41%

V této části tabulky seřazené dle celkového počtu výskytu slova za celé období (viz „Deset nejfrekventovanějších slov z textů Národního odporu (2. část)“) je zobrazeno prvních deset nejfrekventovanějších výrazů používaných v článcích zveřejněných na stránkách Národního odporu za stanovené období. Opět jsem u každého slova uváděla i jeho frekvenci v rámci sledovaného období s přepočtem na procenta.

49

Tabulka 8b – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Národního odporu (2. část) celkem frekvence 64 64 61 54 49 48 47 45 44 39

slovo odpor lide proti system akce narodni strana verejny policie rok

celkem % v analyzovaných 1,69% 1,69% 1,61% 1,42% 1,29% 1,27% 1,24% 1,19% 1,16% 1,03%

celkem % 0,54% 0,54% 0,51% 0,45% 0,41% 0,40% 0,40% 0,38% 0,37% 0,33%

průměrně v jednom článku 2,29 2,29 2,18 1,93 1,75 1,71 1,68 1,61 1,57 1,39

V druhé části tabulky je vidět, s jakou celkovou frekvencí se prvních deset nejčastějších slov objevovalo ve všech článcích i kolikrát se konkrétní slovo objevilo průměrně v jednom článku. Výraz „proti“ se u Národního odporu objevuje již na třetím místě. Frekvence desátého slova je opět značně nižší než prvního (v tomto případě prvních dvou, neboť jejich frekvence je totožná).

Graf 8 – Počet slov dle frekvence

NO - počet slov dle frekvence 50 47

počet

40 30 22

20 12 10

10

3

5

7 4

6 2

2

3

1

1

1

1

2

3

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

0 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 23 25 26 27 29 39 44 45 47 48 49 54 61 64

frekvence

Na grafu ukazujícím kolik slov se objevovalo s jakou frekvencí se opět potvrzuje, že s vysokou frekvencí se objevuje malý počet slov, kdežto s malou frekvencí se objevuje vysoký počet slov. Se zvyšující frekvencí počet slov rapidně klesá, a posléze se ustálí s minimálními výkyvy.

50

Graf 9 – Prvních deset nejfrekventovanějších slov celkem

NO - 10 nejfrekventovanějších slov 39

rok policie verejny strana narodni akce system proti lide odpor

44 45 47 48 49 54 61 64 64

0

10

20

30

40

50

60

70

Grafické vyjádření deseti nejfrekventovanějších slov dle celkového počtu. Desáté slovo v pořadí „rok“ se objevuje asi o třetinu méněkrát než slova „lidé“ a „odpor“.

Graf 10 – Procentuální podíly slov dle posuzované množiny

Porovnání procentuálního podílu z analyzovaných slov 2,00%

1,69%

1,69%

z celého textu

1,61% 1,42%

1,50%

1,29%

1,27%

1,24%

1,19%

1,16%

1,03%

1,00%

0,76% 0,54%

0,54%

0,51%

0,45%

0,50%

0,41%

0,40%

0,40%

0,38%

0,37%

0,33%

0,24%

0,00% odpor

lide

proti

system

akce

narodni strana verejny policie

rok

zakon

Na tomto grafu je opět vidět rozdíl ve frekvenci výskytu podle množiny slov, ze kterých jsem procentuální podíl zjišťovala. Je tedy evidentní, že v celkové množině slov má výrazný podíl souhrn stopslov, krátkých slov a číslic, neboť procentuální výskyt nejčastějších slov je výrazně nižší (žlutooranžový sloupeček), než když se počet těchto slov vyjadřuje v poměru pouze k množině slov analyzovaných (světle žlutý sloupeček). V tabulce jsou zobrazena slova, jejichž průměrný výskyt v každém článku je roven nebo větší jedné.

51

Tabulka 9 - Deset nejfrekventovanějších slov v textech Národního odporu za jednotlivá období slovo říjen - prosinec policie strana zakon lide proti verejny pravo system akce pripad

frekvence 44 33 24 21 19 19 19 17 16 16

slovo frekvence slovo leden - březen duben - červen 37 odpor system 36 narodni lide 33 proti akce odpor 32 vezeni 27 hnuti proti verejny 26 narodni odpor 24 soud narodni 23 pravo rok mesto 19 lide 17 rok spolecnost

frekvence 19 17 15 14 13 12 9 8 7 7

Zobrazení deseti nejfrekventovanějších slov má význam pro porovnání nejčastěji používaných slov v jednotlivých obdobích. V textech Národního odporu se na předních místech v každém období objevovalo slovíčko proti. Druhým slovem, které se pokaždé objevilo mezi nejčastějšími deseti bylo slovo „lidé“. Ve třetím sledovaném období se mezi nejčastějšími výrazy objevil i složený výraz „národní odpor“, což koresponduje s názvem uskupení.

Ani v textech Národního odporu se metodou frekvenční analýzy nedají určit slova, která by porušovala etické či zákonné normy. Za hanlivé by se opět dalo označit maximálně slovo „cikán“, které se v textech objevuje jako čtyřicáté třetí nejvíce používané, avšak průměrně se v jednom textu objevuje méně než půlkrát.

Kompletní tabulky včetně grafů jsou k nahlédnutí v příloze.

Antifašistická akce

Tabulka 10 – Počty jevů na webových stránkách Antifašistické akce

počet slov celkem počet článků počet analyzovaných slov počet stopslov počet číslic počet krátkých slov (<4)

Antifašistická akce říjen - prosinec leden - březen duben - červen celkový počet 15658 7510 901 24069 21 13 2 36 5485 2180 338 8003 6367 3387 325 10079 97 52 2 151 3709 1891 236 5836

52

Počet textů na internetových stránkách Antifašistické akce mírně převyšuje dvě předchozí zkoumané skupiny. Je to především kvůli vysoké aktivitě v první sledovaném období, tj. říjen – prosinec. Opět je zcela výrazný rozdíl mezi celkovým počtem slov a mezi počtem slov analyzovaných.

Tabulka 11a – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Antifašistické akce (1. část) říjen - prosinec frekvence procenta 174 1,11% 65 0,42% 84 0,54% 77 0,49% 87 0,56% 70 0,45% 84 0,54% 67 0,43% 81 0,52% 52 0,33%

slovo neonacista lide akce policie janov proti strana neonacisticky problem demonstrace

leden - březen frekvence procenta 0,88% 66 63 0,84% 33 0,44% 33 0,44% 0,41% 31 33 0,44% 28 0,37% 34 0,45% 25 0,33% 0,48% 36

duben - červen frekvence procenta 18 2,00% 0 0,00% 6 0,67% 8 0,89% 0 0,00% 11 1,22% 0 0,00% 6 0,67% 0 0,00% 7 0,78%

Stejně jako u Národního odporu se v první desítce nejfrekventovanějších výrazů dle celkového počtu objevuje slovo „proti“, a to jako šesté nejčastější. Tak jako u předchozích uskupení jsem u jednotlivých slov zobrazovala počet výskytu v daném období včetně vyjádření procenty.

Tabulka 11b – Deset nejfrekventovanějších slov z textů Antifašistické akce (2. část) slovo

celkem frekvence

neonacista lide akce policie janov proti strana neonacisticky problem demonstrace

258 128 123 118 118 114 112 107 106 95

celkem % v textu 1,07% 0,53% 0,51% 0,49% 0,49% 0,47% 0,47% 0,44% 0,44% 0,39%

celkem % v průměrně v analyzovaných slovech jednom článku 3,22% 7,17 1,60% 3,56 1,54% 3,42 1,47% 3,28 1,47% 3,28 1,42% 3,17 1,40% 3,11 1,34% 2,97 1,32% 2,94 1,19% 2,64

V druhé části tabulky je vyobrazena celková frekvence výskytu slov. Na první pohled je jasná výrazná převaha slova „neonacista“, které se průměrně v jednom článku objevuje dokonce více než sedmkrát. Na osmém místě se objevuje podobný výraz, a to „neonacistický“.

53

Graf 11 – Počet slov dle frekvence

frekvence

Antifa - počet slov dle frekvence 258 128 123 118 114 112 107 106 95 91 81 68 65 63 59 55 54 48 44 43 41 40 39 38 37 36 35 34 33 31 30 29 27 26 25 24 23 21 20 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5

1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

2 2

3

8

3 3 3 3

5 5 5

7

4 8 8

9 15 13 22

0

10

20

32

30

94

40

50

60

70

80

90

100

počet

Antifašistická akce uveřejnila za sledované období nejen největší počet článků, ale tyto články obsahovaly více než dvojnásobné množství slov, než texty předchozích dvou uskupení. Nejčastěji používané slovo se objevilo dokonce 258krát. Avšak opět se zde setkáváme se stejným trendem jako v předchozích případech. Čím vyšší frekvence, tím menší počet slov tohoto čísla dosahuje. Nejvíce slov se objevuje s nejnižší frekvencí. Pětkrát se v textech objevilo dokonce 94 různých slov. Následná tendence je výrazně klesající a následně se ustalující kolem čísla 1, pouze s výraznější výjimkou u frekvence 35, které dosahuje osm slov.

V tomto momentě bych se ráda zmínila o Zipfově zákoně, který se řadí mezi bibliometrické zákony a dle České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy zní následovně: „Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu

54

seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.“

Tento zákon se tedy zabývá vztahem mezi frekvencí a četností výrazů. V mé analýze se výpočty dle tohoto zákona nepotvrzují ani u jednoho uskupení, avšak s poslední větou tohoto zákona se mohu ztotožnit. Fakt, že velký podíl v textu má malý počet slov s vysokou frekvencí, potvrzuje i mnou provedená analýza.

Důvodem, proč nefungují tímto zákonem stanovené výpočty konstanty, může být skutečnost, že množství slov bylo pro tyto úvahy příliš malé.

Graf 12 - Prvních deset nejfrekventovanějších slov celkem

AFA - 10 nejfrekventovanějších slov 95

demonstrace problem neonacisticky strana proti janov policie akce lide neonacista

106 107 112 114 118 118 123 128 258

0

50

100

150

200

250

300

Grafické vyobrazení deseti nejfrekventovanějších slov dle celkové četnosti za celé sledované období ještě razantněji ukazuje výraznou převahu nejčastěji používaného slova. První výraz „neonacista“ se objevuje zhruba 2,5krát častěji než desáté nejčastěji používané slovo „demonstrace“.

55

Graf 13 - Procentuální podíly slov dle posuzované množiny

Provnání procentuálního podílu z analyzovaných slov situace vlastni cast de l nicka strana moci socialni pochod nace k spole cnost police jni skupi na stat antifasisticky anti fasista mit rom ce sky kape l a de lnicky rok de monstrace proble m ne onacisticky strana proti janov polici e akce lide ne onacista

0,00%

z celého textu

0,15% 0,45% 0,15% 0,46% 0,16% 0,47% 0,16%

0,49% 0,17% 0,50% 0,17% 0,50% 0,17% 0,50% 0,17%

0,51%

0,18%

0,54%

0,18%

0,54%

0,18%

0,55%

0,20%

0,60%

0,22%

0,67%

0,23%

0,69%

0,25%

0,74%

0,26%

0,79%

0,27%

0,81%

0,28%

0,85%

0,34%

1,01%

0,38%

1,14%

0,39%

1,19%

0,44%

1,32%

0,44%

1,34%

0,47%

1,40%

0,47%

1,42%

0,49%

1,47%

0,49%

1,47%

0,51%

1,54%

0,53%

1,60% 1,07%

0,50%

1,00%

1,50%

3,22%

2,00%

2,50%

3,00%

3,50%

U textů Antifašistické akce jsou rozdíly mezi procentuálním podílem slov v textu dle posuzované množiny nejvýraznější. Opět jsou v grafu vyobrazena slova, která se průměrně v každém článku objevují alespoň jednou. Průkazně je těchto slov mnohem více, než u předchozích dvou uskupení. Důvodem je samozřejmě mnohem větší počet slov, a to jak všech, tak i těch analyzovaných.

56

Tabulka 12 - Deset nejfrekventovanějších slov v textech Antifašistické akce za jednotlivá období slovo frekvence říjen - prosinec neonacista janov akce strana problem policie proti kapela neonacisticky lide

slovo leden - březen 174 neonacista 87 lide 84 nacek 84 cesky 81 demonstrace 77 pochod 70 neonacisticky 68 rok 67 akce 65 policie

frekvence

slovo frekvence duben - červen 66 neonacista 18 63 proti 11 41 policie 8 37 demonstrace 7 36 neonacisticky 6 35 akce 6 34 pochod 5 34 policejni 5 33 svehlik 5 33

Opět na tomto místě porovnávám deset nejfrekventovanějších slov za každé jednotlivé období. Ve třetím období, tj. do poloviny dubna, zveřejnila Antifašistická akce na svých webových stránkách pouze dva články, které po zanalyzování obsahovaly pouze devět slov, která splňovala nastavení analyzátoru, a proto jsou zde uvedena vlastně všechna relevantní slova daného období.

Mezi oblíbené výrazy patří „neonacista“, který je vůbec nejfrekventovanějším výrazem ve všech obdobích. Dále slova „akce“, „policie“ a „neonacistický“. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že paradoxně levicově orientované uskupení propaguje neonacismus. Po hlubším prozkoumání činností, které Antifašistická akce provádí, je však vidět, že tato levicová skupina aktivně monitoruje činnost a akce pravicových skupin i jejích členů a hojně o svých zjištěních píše na svých webových stránkách.

Jednoznačně mohu říct, že ani u textů Antifašistické akce rozložených na klíčová slova neshledávám protizákonnost či ohrožení morálních norem. Hanlivý výraz se objevuje pouze jeden, a to označení pro nacistu (či neonacistu), a to „nácek“, které se objevuje jako dvacáté třetí nejčastěji používané.

Kompletní tabulky včetně grafů jsou k nahlédnutí v příloze.

57

4. Závěr Ve všech oblastech, se kterými má co dočinění lidstvo, závisí pouze na nás, jak se naučíme využívat možnosti, které nám daný statek, služba či situace nabízí, a zároveň jak omezíme jejich zneužívání. Lze předpokládat, že Internet se bude i nadále rozšiřovat mezi veřejnost všech věkových kategorií a s tím budou narůstat i informační vlivy, které budou na každého působit. Nebezpečí hrozí především dětem a jedincům, kteří nebudou dostatečně informováni o světě Internetu či těm, kteří jsou ve svých názorech a postojích labilní. Je nutné si uvědomit, že nekontrolovatelnost aktivit realizovaných na Internetu umožňuje skutečnou svobodu slova. Je nezbytné naučit se rozlišovat důvěryhodné informace od těch nepodložených. Narůstá a nadále bude narůstat role státu a informační politiky, respektive osvěty, kterou bude provádět. Neméně důležitý je úkol rodiny, potažmo rodičů, pokusit se dostatečně své potomky seznámit s hrozbami kybersvěta. Je jisté, že virtuální prostor bude stále více upevňovat svou pozici vedle běžného života. Taktéž se budou rozšiřovat možnosti prezentace informací. Již dnes se nejedná pouze o psaný text či obrázky. Sdělovat již lze mnohem účinněji využitím podcastu. Přímo úměrně s tímto budou narůstat útoky a nebezpečí různých extremistických či teroristických skupin. Možným řešením je na nadnárodní úrovni ustanovit orgán, který bude bdít nad děním na Internetu, a dohlížet na dodržování určitého etického kodexu, který by měl vstoupit v celosvětovou platnost. Stanovit však míru kontroly bude velice náročný úkol, neboť určit, co již cenzurovat a co ještě ne, je velice citlivá věc. V první řadě by v takovém případě muselo dojít ke kompromisu mezi zvyky a tradicemi mnoha kultur, akceptaci různých náboženských pravidel či zahrnutí a spojení legislativ mnoha států. Jednou z možností jak monitorovat extremistické projevy na Internetu je posuzování takových textů analýzou klíčových slov, která by mohla být spolehlivým nástrojem pro odhalení alespoň textů s nemorálním, tj. rasistickým, fašistickým, nacistickým atp., podtextem.

V této bakalářské práci jsem se pokusila poukázat na současnou problematiku aktivistických, ale především extremistických, uskupení v souvislosti s jejich činnostmi na Internetu. V teoretické části jsme se seznámili např. s pojmy informace, kyberprostor, aktivismus či extremismus. V praktické části jsou uvedeny a okomentovány výsledky provedené ankety, na jejímž základě byly mimo jiné stanovena

58

hlavní zkoumaná uskupení v následné analýze. Podstatou ankety bylo zjistit, jaké je povědomí mezi mladými lidmi do 30 let o aktivismu a extremismu. Navazující a hlavní součástí praktické části bylo provedení frekvenční analýzy klíčových slov extremistických textů zveřejněných na Internetu. Jednalo se o informace na webových stránkách Antifašistické akce, Národního odporu a Dělnické strany. V této analýze jsem celkem podrobně rozebrala texty, rozdělené dle data uveřejnění, na jednotlivá slova, která jsem následně graficky a tabulkově zpracovala dle různých kritérií, jako např. četnost slova v daném období, procentuální výskyt daného slova za celkové období, atd.

Závěrem mohu konstatovat, že určení nebezpečnosti textů na základě frekvenční analýzy klíčových slov se v podmínkách nasimulovaných touto prací neukázalo jako průkazné, což vyvrátilo mou původní hypotézu, že tato metoda bude dostatečně vypovídající a bude dle ní možno nebezpečnost textů odhalit. Mezi slovy s vyšší četností výskytu se neobjevily téměř žádné výrazy, které by z jakéhokoliv důvodu bylo možné označit za nebezpečné, nemorální či protizákonné. Dále se s výraznějším výskytem téměř neobjevovala ani nesnášenlivá či hanlivá slova směřovaná vůči názorovým oponentům, tj. skupinám nacházejícím se na opačném konci názorového spektra.

Možných důvodů, proč výsledky analýzy neukázaly nic průkazného může být hned několik. Rozhodujícím faktorem mohl být počet posuzovaných článků, respektive počet slov. Přestože celkový počet slov činil přes 10 000 u každého uskupení a následný celkový počet analyzovaných slov se pohyboval také v řádech tisíců, stále se zřejmě jedná o vzorek příliš malý. Vypovídací hodnota klíčových slov by se tedy mohla zvýšit s počtem posuzovaných článků, tj. s rozšířením posuzovaného období. Za delší časový horizont by se tedy spíše mohla projevit prvotně předpokládaná nebezpečnost.

Jako jiný, avšak mnohem závažnější, důvod se mi jeví možnost, že tato hnutí jsou si velice dobře vědoma faktu, že jsou s největší pravděpodobností monitorována bezpečnostními složkami státu, neboť Ministerstvo vnitra každoročně vydává výroční zprávu ohledně činností, které podniklo vůči konkrétním extremistickým skupinám. Tato uskupení tak mohou chytře své myšlenky zahalovat do různých metafor či slovních obratů, jejichž nebezpečnost se následně frekvenční analýzou odhalit nedá. Ruku v ruce s analýzou klíčových slov by tedy mělo jít i posuzování článků jako celku, 59

což je však velmi náročné na lidský faktor, čas i finance. Navíc by to obnášelo sestavení pravidel a postupů, dle kterých by se text vyhodnocoval.

Přestože tato analýza v mé práci neodhalila nebezpečnost aktivit zvolených uskupení, neznamená to, že extremistické skupiny a jejich texty nebezpečné nejsou. Monitoring těchto uskupení a informační osvěta celé společnosti je dle mého názoru nejlepší prevencí, jak se nebezpečným extremistickým aktivitám a propagandě bránit.

60

5. Seznam použité literatury [1] Antifašistická akce. ANTIFA.CZ : více než slova [online]. c2006-2008 [cit. 200904-28]. Dostupný z WWW: . [2] BASTL, Martin. S.H.A.R.P. : Skinheadi proti rasovým předsudkům. Středoevropské politické studie [online]. 2001, č. 3 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [3] BASTL, Martin. Anarchismus v České republice. Středoevropské politické studie [online]. 2000, č. 4 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [4] BENNETT, W. Lance . Moc nových médií : internetový a globální aktivismus. Revue pro média : časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2005 [cit. 2009-02-23]. Dostupný z WWW: . [5] Bezpečnostní informační služba. Bezpečnostní informační služba : vnitřní zpravodajská služba České republiky [online]. [2000] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [6] CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-767-4. [7] Česko. Ministerstvo vnitra České republiky. Informace o problematice extremismu na území České republiky v roce 2007. In vládní usnesení č. 549. 2008. 67 s. [cit. 200904-28] Dostupný z WWW: . [8] Česko. Ministerstvo vnitra České republiky. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2007 (ve srovnání s rokem 2006). 2008. 189 s. [cit. 2009-04-28] Dostupný z WWW: . [9] Česko. Ministerstvo vnitra České republiky. Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002. PhDr. Ladislava Tajchmanová. Praha, 2003. [cit. 2009-04-28] Dostupný z WWW: . [10] Česko. Zákon č. 140/1961 Sb.,trestní zákon, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. [cit. 2009-04-28] Dostupný z WWW: . [11] Československá anarchistická federace. Československá anarchistická federace : informační portál [online]. [2002] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: .

61

[12] Český helsinský výbor. Metodika vyhledávání extremistických projevů na internetu se zaměřením na projevy nesnášenlivosti. [2007?] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: [13] DIEHARD, Sedlis. Národní Odpor : rozhovor. National socialist education center [online]. 2003 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [14] Dělnická strana. Dělnická strana : jdeme proti proudu [online]. 2008 [cit. 2009-0428]. Dostupný z WWW: . [15] Dělnická strana. Dělnické listy : zpravodajský server Dělnické strany a mládeže [online]. [2009] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [16] Dělnická strana. TV NACIONAL : Televize Dělnické strany a mládeže [online]. 2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: . [17] Děti Země. Děti Země [online]. [2002] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [18] FIALA, Petr. Politický extremismus a radikalismus v České republice. Brno, 1998. 303 s. [19] GÁLA, Libor, et al. Podniková informatika : počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi, technologie informačních systémů, řízení a rozvoj podnikové informatiky. Praha : Grada Publishing, 2006. 482 s. Částečně dostupný z WWW: . ISBN 8024712784. [20] Greenpeace Česká republika. Greenpeace [online]. [2002] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [21] Hnutí DUHA. Hnutí DUHA [online]. [2002] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [22] HURYCH, Jitka. Etika v informační společnosti. Národní knihovna. 2003, č. 1, s. 3-6. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [23] CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha : Portál, s. r. o., 2007. 183 s. [24] CHARVÁT, Jan. Samizdat jako propaganda. A2 [online]. 2006, č. 39 [cit. 200904-28]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-6635. [25] CHMELÍK, Jan. Symbolika extremistických hnutí. Praha : Armex, 2000. 113 s.

62

[26] ILLIA, Laura. Passage to cyberactivism: How dynamics of activism change (Kyberaktivistická pasáž: Jak se mění dynamika aktivismu). Journal of Public Affairs. 2002, vol. 3, no. 4. [27] JIROVSKÝ, Václav. KYBERTERORIZMUS : bezpečnostná hrozba 21. storočia. Euro-atlantic Quaterley [online]. 2008 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [28] JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita : nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 284 s. Částečně dostupný z WWW: . ISBN 8024715619. [29] Komunistický svaz mládeže. Komunistický svaz mládeže [online]. c2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [30] KUČEROVÁ, Helena. Helena Kučerová : domovská stránka [online]. 2008/2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [31] LARK, Zdeněk. Animal-rescue : The Human Act for Animals [online]. [2009] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [32] Martevax. SEO MASTER : optimalizace webových stránek [online]. [2004] [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: . [33] MCCAUGHEY, Martha , AYERS, Michael D. Cyberactivism : Online Activism in Theory and Practice (Internetový aktivismus v teorii a praxi). 2003. 310 s. Částečně dostupný z WWW: . ISBN 0415943205. [34] PEHE, Jiří. Extrémismus. Týden [online]. 1997 [cit. 2009-03-18]. Dostupný z WWW: . [35] PETERKA, Jiří. Internetový aktivismus. CHIP. 1999, č. 7 [cit. 2009-03-18]. Dostupný z WWW: . [36] PETERKA, Jiří. Cyberspace. CHIPweek. 1996, č. 18 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [37] RŮŽIČKA, Vlastimil. Hrozba extremismu a protiextremistická politika [online]. Epolis.cz, 4. listopad 2005. [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-1438. [38] SLÁMOVÁ, Hana. Hana Slámová [online]. c2006-2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [39] Svoboda zvířat. Svoboda zvířat : organizace na ochranu práv zvířat [online]. [2003] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: .

63

[40] ŠLAPÁK, Ondřej. Data, informace, znalosti. ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY [online]. 2003 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . ISSN 1211-0442. [41] TŘEČEK, Čeněk, BARTOSZ, Jakub. Dělnická strana slaví, soud zamítl návrh vlády na její zrušení. IDnes.cz [online]. 2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: . [42] VALEŠ, František. Projevy nesnášenlivosti a pravicový extremismus, . Český helsinský výbor [online]. 2007 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: . [43] Vlastenecká fronta. Vlastenecká fronta : Bráníme naše národní zájmy [online]. 2003 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [44] X-WEB publishing. ABZ slovník cizích slov [online]. c2005-2006 [cit. 2009-0428]. Dostupný z WWW: . [45] Britské listy : deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. [2001] [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [46] ODPOR.ORG [online]. 2006 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: . [47] Principy demokracie. Občanská nauka [online]. 2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW: .

64

6. Přílohy 6.1 Anketa

ANKETA k bakalářské práci týkající se kyberaktivismu Jak na to? U odpovědí „ano – ne“ zakroužkujte vámi vybranou možnost. Jedná-li se o víceslovné odpovědi, snažte se vše zformulovat do jedné věty.

1. Víte, co je kyberaktivismus? Odpovíte-li kladně, pokuste se jednou větou charakterizovat. Ano

Ne

…………………………………………………………………………………………… 2. Co si představujete (jednou větou) pod pojmem aktivismus?

…………………………………………………………………………………………… 3. Co si představujete (jednou větou) pod pojmem extremismus?

…………………………………………………………………………………………… 4. Vypište dvě extremistické skupiny v ČR, které znáte. 1. 2. 5. Myslíte si, že se náboženská hnutí dají zařadit mezi aktivistické či extremistické skupiny? Ano

Ne

Proč?……………………………………………………………………………………

65

6.2 Seznam stopslov

timto budes budem byli jses muj svym ta tomto tohle tuto tyto jej zda proc mate tato ka m tohoto kdo kteri mi nam tom tomuto mit nic proto kterou byla toho protoze asi ho nas i napiste re coz tim takze svych jeji svymi jste aj tu tedy teto bylo kde ke prave ji nad ne jsou ci pod tema mezi pres ty pak vam ani kdyz vsak ne jsem tento aby jsme pred pta jej ich byl jeste az bez take pouze prvni vase ktera nas novy pokud design strana jeho sve ji ne neni vas jen podle zde clanek uz email byt vice bude jiz nez ktery by ktere co nebo te n tak ma pri od po jsou jak dalsi ale si ve to jako za zpet ze do pro je na svou byly byli k dy sveho svemu kdy tzv treba napriklad nase napr dle stale muze dne snad odst mohl m ohla mohlo tomu budem budeme ackoliv svem vubec svuj sebe spise spis nejen tam mn e me jenz jez ktereho ovsem ze zes budou nasich kterem samozrejme toto nich neco zati mco proste naseho mozne predevsim jinak kazdy svoji nyni techto nekdo behem dalsi d alsich znovu znova zcela nyni techto vsech vsechny vsemi vsichni dobre kolem mezi m noha mnoho dale nadale nam nas nekdo nekolik nekteri nektera nektere nicmene nikdo nikdy patrne nikoliv opet rozhodne urcite vyse ackoli bohuzel brzy bychom casto dlouh o dokonce druhy dvou jeden jedna jednou jestlize zrejme zejmena zaroven vzhledem ve lmi vedle vcetne udajne totiz tolik tezko temto tech tehdy jiste kdyby konecne klidne kt erych kterym mimo mozna nakonec naopak stejne spolu sice sami pritom naprosto navi c nekolik nekolika lze nelze nichz nikoli nimi primo prilis pravdepodobne pozdeji pote posledne ostatni nutne okolo pomerne daleko dalsi diky dost druhe jedne jednoho jeliko z kvuli nasledne nedavno nektery ostatne skutecne soucasne spolecne tisic vlastne zhrub a nebot bych kazdy kazdeho prece takove vzdy

66