Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jitka Karlíková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008

Jitka Karlíková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance

Vliv veřejné a firemní podpory vzdělávání na nezaměstnanost a zájem o studium

Autor bakalářské práce: Jitka Karlíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Barbora Slintáková, Ph.D. Rok obhajoby: 2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Vliv veřejné a firemní podpory vzdělávání na nezaměstnanost a zájem o studium“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V

Praze

dne 11.6.2008 ...………………. podpis

Anotace V dnešní době se stále více lidí zabývá problémem nedostatku schopných a kvalifikovaných odborníků v takových oborech jako je zdravotnictví nebo strojírenství. Nejen mezi zaměstnavateli převládá názor, že nouze o pracovníky je zapříčiněna nejen nesprávně nastavenou strukturou školského systému, ale hlavně malým zájmem mladých lidí o tyto obory. Proto jsem se pokusila analyzovat dva projekty z Moravskoslezského kraje, které se snaží motivovat žáky ke studiu vybraných oborů. Na základě analýzy lze říci, že si projekt „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“, který byl financován z veřejných zdrojů, vedl dobře. Program Třineckých železáren, a.s. „Spolupráce se školami všech stupňů“ zaznamenal v růstu zájmu o tento obor v letech následujících bezprostředně po zavedení projektu úspěch, postupně však obliba tohoto oboru klesá.

Úvod ......................................................................................................................................... 6 1.

Absolventi na trhu práce .................................................................................................. 8 1.1 1.1.1

Poptávka po práci ............................................................................................. 8

1.1.2

Nabídka práce................................................................................................... 9

1.1.3

Rovnováha na trhu práce.................................................................................. 9

1.2

2.

Trh práce v České republice................................................................................... 11

1.2.1

Ekonomická aktivita obyvatel ČR.................................................................. 11

1.2.2

Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou na českém trhu práce ..................... 14

1.2.3

Uplatnění absolventů na trhu práce................................................................ 15

Financování školství....................................................................................................... 22 2.1

Veřejné výdaje na školství v ČR ............................................................................ 22

2.1.1

Financování regionálního školství ................................................................. 24

2.1.2

Veřejné finanční prostředky školám .............................................................. 26

2.1.3

Veřejné finanční prostředky studentům ......................................................... 28

2.2

3.

Trh práce v ekonomické teorii ................................................................................. 8

Soukromé peníze ve školství v ČR ........................................................................ 29

2.2.1

Finanční podpora škol ze soukromých zdrojů................................................ 30

2.2.2

Finanční podpora studentů ze soukromých zdrojů......................................... 31

2.2.3

Financování ze soukromých zdrojů v praxi ................................................... 31

Vliv veřejné a soukromé podpory vzdělávání................................................................ 33 3.1

Trh práce v Moravskoslezském kraji ..................................................................... 33

3.1.1

Charakteristika Moravskoslezského kraje...................................................... 33

3.1.2

Zaměstnanost.................................................................................................. 35

3.1.3

Nezaměstnanost.............................................................................................. 36

3.1.4

Uplatnění absolventů na trhu práce................................................................ 38

3.2

Projekt Moravskoslezského kraje........................................................................... 40

3.3

Projekt Třineckých železáren ................................................................................. 48

Závěr....................................................................................................................................... 52 Literatura ................................................................................................................................ 54

Úvod Zatímco ještě před několika lety byl častým tématem politických jednání boj s vysokou nezaměstnaností, dnes se stává problémem právě opačný trend a to nesoulad mezi nabízenými profesemi a kvalifikací nezaměstnaných. S růstem technického rozvoje u nás roste zájem i o specializované vysokoškolsky vzdělané pracovníky, jako jsou například manažeři a informatici. Překvapivě však nedostatek pracovníků v nových oborech není ten největší problém. Mnohem více chybí zkušení a šikovní zaměstnanci v klasických oborech, např. ve zdravotnictví a ve strojírenství. Chamoutová a Burdová (2007, s. 42) ve své analýze o nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol tvrdí, že nouze o pracovníky je zapříčiněna nejen nesprávně nastavenou strukturou školského systému, ale hlavně malým zájmem mladých lidí o tyto obory. Statistická data ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé vydělávají více peněz než lidé s výučním listem. Na ty nejvyšší platy však dosahuje jen hrstka vyvolených a často to není zásluhou jen vysokoškolského diplomu, ale spíše díky jejich zkušenostem a pracovitostí. Nabízí se proto otázka, zda není lepší vyučit se v oboru, o který je v současnosti zájem. Tito pracovníci sice nedostávají za svou práci desetitisíce, zato pravděpodobnost, že budou bez práce, je velmi malá. Firmy, které mají problém najít nové zaměstnance, se snaží řešit tento nedostatek pracovních sil různými způsoby. Stále častěji se objevují podnikatelé, kteří podporují nejen školy, ale i samotné studenty. Příspěvek ve výši několik stovek měsíčně je jistě lákavý pro všechny žáky i jejich rodiče. Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského by bylo ideální, kdyby každý podnik provozoval svá podniková učiliště, což je však vzhledem k současnému legislativnímu systému velmi složité (Němeček, 2008, s. 12). Cílem mé bakalářské práce je analyzovat dva programy zaměřené na podporu studentů a škol a zjistit jejich efekt na nezaměstnanost respektive na zájem o studium. První projekt se nazývá „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“. Tento program je financován částečně ze zdrojů Evropské unie, částečně z rozpočtu Moravskoslezského kraje a usiluje o zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus. Druhý projekt s názvem „Spolupráce se školami všech stupňů“ organizují Třinecké železárny, které se finanční podporou snaží motivovat především absolventy 9. tříd základních škol ke studiu oborů zaměřených na hutnictví. Žáci můžou spolupracovat s jejich

6

firmou již během studia a po úspěšném absolvování odborné školy mají možnost nastoupit do firmy jako stálí zaměstnanci. První kapitola mé bakalářské práce popisuje vývoj a strukturu trhu práce v České republice. Porovnávám zde také vývoj počtu nezaměstnaných a vývoj volných pracovních míst na českém trhu práce. Snažím se přiblížit stav nezaměstnanosti absolventů středních škol a zaměřit se na problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků určitých profesí. Ve druhé kapitole je charakterizován systém financování školství. Finanční prostředky vydávané na školství lze rozdělit na veřejné a soukromé. Proto zde popisuji nejen veřejné výdaje ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, ale přibližuji v této kapitole i možnosti soukromého financování, kam zahrnujeme výdaje žáků a studentů, firem a výdaje nepodnikatelských subjektů. Praktická část mé bakalářské práce je začleněna do 3. kapitoly, kde blíže charakterizuji projekty Moravskoslezského kraje a Třineckých železáren, specifikuji hlavní cíle těchto programů a analyzuji vliv projektů na zájem o studium resp. na nezaměstnanost absolventů. Analýza je provedena za pomoci grafů a statistického programu SAS. V závěru své práce shrnuji výsledky mého zkoumání a analyzuji dopad programů na nezaměstnanost a na zájem žáků o studium. Zamýšlím se nad tím, jestli lze za pomoci daného výzkumu odhalit všechny vlivy, které působí na strukturu studentů a na jejich uplatnění na trhu práce. Pokouším se zhodnotit, který projekt je efektivnější a posoudit jiné vlivy, které by mohly působit na vývoj nezaměstnanosti absolventů a které nelze kvantifikovat.

7

1. Absolventi na trhu práce 1.1 Trh práce v ekonomické teorii Jírová (1999, s. 7) definuje trh práce jako místo, kde se střetává nabídka práce a poptávka po práci. Tento trh je často srovnáván s trhem statků a služeb, se kterým má mnoho společných znaků (např. existence nabídky, poptávky či rovnovážné ceny), ale v několika aspektech se podstatně liší. Hlavním specifikem na pracovním trhu je předmět směny, tj. práce. Práce je sice jedním z výrobních faktorů, je však neodmyslitelně spjata s lidmi, kteří ji vykonávají a jako takovou ji nelze kupovat ani prodávat jako jakýkoliv jiný výrobek. Pracovní služby tedy mohou být pouze najímány. Další zvláštností tohoto trhu je fakt, že je do značné míry institucionalizován, tj. je podstatně ovlivňován opatřeními a postupy za strany státu a zaměstnanců, zastupovaných odbory. Prostřednictvím trhu práce dochází k rozmístění pracovních sil do různých zaměstnání, krajů a odvětví.

1.1.1 Poptávka po práci Poptávka po práci se odvíjí od poptávky po finálních statcích, které jsou pomocí práce vyrobeny. Poptávku na trhu práce vytvářejí hlavně firmy, které najímají pracovníky. Velikost najaté pracovní síly se odvíjí v závislosti na nákladech, které musí v souvislosti s ní firmy vynaložit a podle výnosů. které jim přinese. Náklady na tento druh výrobního faktoru představuje mzdová sazba, která je pro pracovníka odměnou za vykonanou práci. Firmy budou zaměstnávat dodatečnou pracovní sílu do bodu, kdy příjem z mezního produktu práce je roven mzdové sazbě. Při stále stejných podmínkách by měla existovat přímá závislost mezi mzdovou sazbou a počtem zaměstnanců, což znamená, že by při snížení mzdové sazby měl být zaměstnavatel schopen zaměstnat více pracovníků a naopak. Poptávku po práci však ovlivňuje několik dalších faktorů (Jírová, 1999, s. 9):


cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou




poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce




produktivita práce, která závisí na: o kvalitě vstupů práce o množství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů o úrovní a užitím technických a technologických znalostí




ceny ostatních vstupů




očekávané budoucí tržby 8




disponibilní přebytečná pracovní síla

1.1.2 Nabídka práce Nabídku práce představují pracovníci, kteří se nechávají firmami zaměstnávat nebo ji lze chápat jako počet odpracovaných hodin při výdělečné činnosti. Domácnosti se rozhodují zda budou nabízet více či méně své pracovní síly na základě porovnání užitku z volného času s užitkem plynoucím z výrobků a služeb, které si bude moci nakoupit za mzdu. Pokud bude docházet k růstu reálné mzdové sazby, budou lidé nabízet více a více práce, dokud se jim vyplatí obětovat užitek z volného času ve prospěch užitku z nakoupených statků a služeb. Jak se stává volný čas více vzácnějším, je třeba stále větší zvýšení mzdy, aby byly subjekty ochotny dát přednost práci. Determinanty nabídky práce tedy jsou (Jírová, 1999, s. 8):


reálné mzdy




jmění




mimopracovní příjmy




demografický vývoj




míra ekonomické aktivity obyvatelstva




úroková míra




společenská tradice

1.1.3 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v případě, kdy se nabídka práce rovná poptávce po práci, tzn. při rovnovážně mzdě, která je daná průsečíkem tržní křivky poptávky po práci a tržní křivky nabídky práce. Ani tato rovnováha však nezajišťuje plnou zaměstnanost. Vždy zde bude určitý počet osob, které při dané mzdové sazbě nebudou hledat práci a raději budou pobírat podporu.

9

Graf 1: Rovnováha na trhu práce

S W W2

D B

C

E W1

L1

L‘

L

Zdroj:Graf převzat z Jírová, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9

Z mikroekonomického hlediska zobrazuje fungování trhu práce Graf 1. Na vodorovné ose je znázorněno množství pracovních sil, na svislé mzdové sazby. Poptávku po práci vyjadřuje klesající křivka D. Nabídka práce zobrazená křivkou S je rostoucí až do bodu L‘, což je bod plné zaměstnanosti. Bod E představuje rovnováhu na trhu práce při množství pracovních sil L1 a mzdové sazbě W1. Zvýší-li se působením odborů mzdové sazby na úroveň W2, podnikatelé budou moci najmout méně pracovní síly, zaměstnanost znázorňuje úsečka W2B. Současně se sníží počet dobrovolně nezaměstnaných, kteří při rovnovážné mzdě dali přednost volnému času před prací. V grafu je velikost dobrovolné nezaměstnanosti vyjádřena částí od bodu C po bod plné zaměstnanost L‘.Toto navýšení však povede k růstu nedobrovolné nezaměstnanosti, kterou zobrazuje úsečka BC. Nedobrovolně nezaměstnaní jsou ti pracovníci, kteří by při dané mzdové sazbě rádi pracovali, ale nemůžou najít uplatnění. Tato nezaměstnanost tlačí na mzdovou sazbu tak, že se nakonec vrátí na svou rovnovážnou úroveň.

10

1.2 Trh práce v České republice 1.2.1 Ekonomická aktivita obyvatel ČR Přestože počet osob starších 15-ti let v posledních letech stoupal, standardní kategorie ekonomického postavení – zaměstnaní, nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní – se vyvíjely odlišně (Analýza trhu práce, 2007, s. 1). Na celkovou ekonomickou aktivitu má vliv hned několik faktorů. Nejvíce je ovlivněna demografickým vývojem, jako je prodloužení délky života či snižování porodnosti. Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva znázorněném na Grafu 2 se proto odvíjí hlavně v závislosti na trendech v počtu obyvatel.

Graf 2: Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 2001-2007 5 240,0 5 220,0 5 200,0 5 180,0 5 160,0 5 140,0 5 120,0 5 100,0 5 080,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Český statistický úřad [online], 2007, dostupné z WWW: http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/5900318692/$File/311107k01.pdf http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F7003E6FB9/$File/310107q404.xls

Klesající tendence počtu obyvatel České republiky, která zde byla od roku 1993, se v roce 2002 otočila a od této doby obyvatel v naší zemi pomalu přibývalo. Tento pohyb byl však z velké míry dán rostoucím počtem imigrantů na naše území. Ve vývoji ekonomicky aktivního obyvatelstva se tento nárůst začíná projevovat až po roce 2005. V roce 2005 byl už počet živě narozených větší než počet zemřelých a tento rozdíl ve dvou letech dokonce vzrostl. Do věku nejvyšší plodnosti se totiž dostávají silné ročníky z osmdesátých let a tudíž v následujících letech můžeme očekávat další růst naší populace.

11

Mezi další významné faktory ovlivňující počet ekonomiky aktivního obyvatelstva patří trend zvyšování kvalifikační úrovně spojený s delším pobytem mladých lidí na studiích či zvýšení hraničního věku pro odchod do důchodu.

Zaměstnanost „Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity.“ (Metodické popisy ukazatelů VŠPS, 2008) Zaměstnanost v České republice od roku 2000 každoročně kolísala bez zřejmého trendu, od roku 2005 však postupně vzrůstá hlavně důsledkem ekonomického růstu a poklesem nezaměstnanosti. V roce 2007 dosáhla zaměstnanost v České republice hodnoty 4 967,2 tis. osob. Největší zaměstnanost je ve Zpracovatelském průmyslu, nejnižší pak v odvětví Rybolov a chov ryb a v odvětví Činnosti domácností.

Nezaměstnanost „Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO1:


nebyly zaměstnané,




byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání,




v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem).“ (Metodické popisy ukazatelů VŠPS, 2008)

Graf 3 znázorňující vývoj míry nezaměstnanosti ukazuje, že v nezaměstnanosti dochází k relativně velkým meziročním výkyvům. Začátkem milénia se míra nezaměstnanosti

1

ILO (International Labour Organization) = Mezinárodní organizace práce je specializovanou organizací, jejímž

hlavním cílem je prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv.

12

snižovala, po roce 2002 se začala zvyšovat a od roku 2004 znovu klesá. V roce 2005 je jasně vidět změna v trendu nezaměstnanosti. V době, kdy se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva zvyšuje, poměr nezaměstnaných stále klesá.

Graf 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001-2007

10 8 6 4 2 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Český statistický úřad [online], 2007, dostupné z WWW: http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/5900318692/$File/311107k01.pdf http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F7003E6FB9/$File/310107q404.xls

V roce 2007 klesl počet nezaměstnaných až na 252,8 tis. osob. Nejmenší míra nezaměstnanosti je už po delší dobu naměřena v Praze. Zato největší nezaměstnanost můžeme již dva roky sledovat v Ústeckém kraji. Druhá největší nezaměstnanost je v Moravskoslezském kraji, který se již několik let pohybuje na úrovni s nejhorší nezaměstnaností.

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo „Ekonomicky neaktivní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie "pracovních sil", tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané.“ (Metodické popisy ukazatelů VŠPS, 2008) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo můžeme rozdělit do 3 skupin: důchodci, studenti středních a vysokých škol a osoby pečující o děti nebo domácnost (Analýza trhu práce, 2007, s. 2). Počet těchto osob v posledních letech neustále roste. Důvodem pro tento nárůst je především zvyšující se počet let, které mladí lidé stráví na studiích.

13

1.2.2 Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou na českém trhu práce Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva přestavuje na trhu práce relativní nabídku, z toho míra zaměstnanosti odpovídá poměru počtu osob, kteří práci našli a míra nezaměstnanosti vyjadřuje počet těch, kteří stále aktivně hledají zaměstnání. Naproti tomu poptávka na trhu práce je představována počtem pracovních míst, které podnikatelé nabízejí.

Graf 4: Vývoj počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst na trhu práce v letech 20002007

počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Zdroj: DUŠÁNKOVÁ, Olga, et al. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007 [online]. 1. vyd. . Praha : Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, 2007 [cit. 2008-0427]. Dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka2007_0.pdf http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100288FB2/$File/310307125.xls http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F70040AED6/$File/310107q465.xls

Jak můžeme vidět v předchozím Grafu 4, v České republice dochází ke snížení nerovnováhy mezi vysokou nabídkou a nízkou poptávkou na trhu práce. Tento pozitivní vývoj následuje růst české ekonomiky. Problém však je v nesouladu mezi nabízenými profesemi a kvalifikací nezaměstnaných. Na středních školách se sice stále vyučují takové obory jako např. strojvůdce parní lokomotivy, chybějí však dělníci, kteří umí pracovat například s digitálně řízeným soustruhem. Počet nabízených volných pracovních míst dosáhl v roce 2007 největších hodnot od roku 1991. České podniky hledají až 122 tisíc pracovníků. Nezaměstnaných je i přes velký pokles v posledních letech více než 250 tisíc. Problém je v tom, že lidé nemůžou nabídnout takové schopnosti, které podniky hledají. Problém se strukturální nezaměstnaností řeší Česká republika již několik let. Východiskem z této situace by mohla být restrukturalizace českého školství. Abychom tohoto 14

dosáhli, musíme se nejprve podívat na to, které studijní obory jsou na trhu nadbytečné prostřednictvím alokace absolventů, kteří nenacházejí na trhu práce uplatnění. A zároveň je třeba najít obory, které se rozvíjejí, ale setkávají se na trhu práce s nedostatkem absolventů či s nedostatečnými znalostmi uchazečů o práci.

1.2.3 Uplatnění absolventů na trhu práce Ukončení školy a vstup absolventů na trh práce představuje rizikové období. Absolventi ještě nemají dostatečnou praxi a nebezpečí, že nenajdou vyhovující práci je vysoké. Rozsah možností, jaké mají mladí lidé po ukončení studií je závislý na dosažené úrovni vzdělání a na oboru studia. (Úlovcová, 2007, s. 29.-37).

Absolventi škol podle úrovně vzdělávání V České republice dlouhodobě převládá trend zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel. Nejvíce se tento trend projevuje v poklesu lidí bez vzdělání či pouze se základním vzdělání a zároveň roste počet osob s vysokoškolským titulem. Maturitní vysvědčení se v současnosti stává nezbytností, za to lidé bez vzdělání hledají práci stále obtížněji. V následující Tabulce 1 můžeme pozorovat, že do roku 2003 byly mezi studenty nejoblíbenější učňovské obory bez maturity. V posledních letech však začíná převládat počet absolventů na středních školách ukončených maturitním vysvědčením.

15

Tabulka 1: Počty absolventů 2000-2006 Vyučení SO Gymnázium SOŠ s MZ Vyučení s MZ Nástavby Celkem Střední vzdělávání VOŠ VŠ

2000 42261 219 11884 11267 2192 9741 77564 7460 24393

2001 43870 386 22900 45537 3885 799 117377 7547 25298

2002 44483 265 18527 42428 6792 6316 118811 6572 26273

2003 45048 429 23659 41987 6420 7272 124815 4701 26440

2004 42421 322 24694 42687 5962 8332 124418 6075 29022

2005 40752 340 25309 44581 6008 8790 125780

2006 38559 205 24001 45872 7200 8306 124143

7025 31121

6338 38462

Vyučení = absolventi středního vzdělávání s výučním listem. SO = absolventi se středním vzděláním, získaným v nematuritních oborech neposkytujících vyučení SOŠ s MZ = absolventi se středním vzděláním s maturitní zkouškou, získaným v maturitních oborech bez odborného výcviku. Vyučení s MZ = Absolventi se středním vzděláním s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a absolventi nástavbového studia VOŠ = absolventi VOŠ bez absolventů konzervatoří

Zdroj: Chamoutová, D., Burdová, J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2007 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/nezamestnanost%20abs%2007.pdf

Velké skoky v jednotlivých stupních od roku 1999 jsou zapříčiněny zavedením povinné devítileté školní docházky. To se projevilo v poklesu počtu absolventů se středním vzděláním s maturitní zkouškou v roce 2000, absolventů nástavby v roce 2001 a v letech 2002 a 2003 měla změna vliv na počet absolventů v oborech VOŠ (Chamoutová, 2007, s. 7).

Struktura nezaměstnaných absolventů V Tabulce 2 je patrná přímá závislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. Je zde zřejmé, že od roku 2001 podstatně klesla míra nezaměstnanosti ve všech úrovních vzdělání. Tento pozitivní vývoj je dán zlepšující se ekonomickou situací a vznikem nových pracovních míst, které vytvářejí zahraniční investoři. Největší zaměstnanost můžeme pozorovat u vysokoškolsky vzdělaných absolventů. Zato největší nezaměstnanost převládá u absolventů s výučním listem a u vyučených s maturitní zkouškou.

16

Tabulka 2: Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů podle vzdělání 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Vyučení

26,4%

32,7%

23,8%

22,7%

20,9%

15,7%

13,6%

8,9%

Vyučení s MZ

17,8%

19,0%

25,5%

25,0%

19,1%

13,5%

11,2%

8,7%

SOŠ s MZ

16,1%

15,9%

20,8%

14,9%

13,3%

10,1%

9,1%

6,5%

Gymnázium

10,5%

8,9%

9,6%

6,3%

5,3%

3,9%

3,4%

2,5%

VOŠ

12,0%

8,0%

9,9%

10,6%

9,4%

8,2%

6,4%

4,8%

5,1%

6,3%

6,7%

5,7%

3,8%

3,3%

2,4%

Vysokoškoláci 5,4%

Zdroj: Chamoutová, D., Burdová, J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2007 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/nezamestnanost%20abs%2007.pdf

Zatímco ještě před několika lety byl častým tématem politických jednání boj s vysokou nezaměstnaností, dnes se stává problémem právě opačný trend a to nesoulad mezi nabízenými profesemi a kvalifikací nezaměstnaných. S růstem technického rozvoje u nás roste zájem i o specializované vysokoškolsky vzdělané pracovníky, jako jsou například manažeři a informatici. Překvapivě však nedostatek pracovníků v nových oborech není ten největší problém. Mnohem více chybí zkušení a šikovní zaměstnanci v klasických oborech, např. ve zdravotnictví a ve strojírenství. Chamoutová a Burdová (2007, s. 42) ve své analýze o nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol tvrdí, že nouze o pracovníky je zapříčiněna nejen nesprávně nastavenou strukturou školského systému, ale hlavně malým zájmem mladých lidí o tyto obory. Na základě následujícího Grafu 5 a Tabulky 3 můžeme podrobněji popsat strukturu trhu práce z hlediska uplatnění absolventů jednotlivých oborů. Graf 5 znázorňuje míry nezaměstnanosti absolventů podle jednotlivých oborů a úrovně vzdělání a v Tabulce 3 můžeme porovnávat míru nezaměstnanosti a počty absolventů v jednotlivých oborech a stupních vzdělávání.

17

Graf 5: Míra nezaměstnanosti absolventů v roce 2007

21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví

Vyučení Vyučení s MZ SOŠ s MZ VOŠ

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby

0,00% 4,00% 8,00% 12,00% 16,00% 20,00% 24,00% 28,00% Zdroj: Chamoutová, D., Burdová, J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2007 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/nezamestnanost%20abs%2007.pdf

18

Tabulka 3: Hodnoty míry nezaměstnanosti a počty absolventů podle oborů a stupně vzdělání v roce 2007 Vyučení Celkem

21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby

Vyučení s MZ

SOŠ s MZ

VOŠ

Počet absolventů

mNZ

Počet absolventů

mNZ

Počet absolventů

mNZ

Počet absolventů

mNZ

38763

10,50%

15506

11,10%

45872

7,80%

6743

6,60%

48

4,20%

17

5,90%

6692

6,50%

2089

6,70%

3641

6,00%

143

4,90%

3674

6,20%

3002

8,70%

4793

6,30%

419

7,20%

293

14,30%

100

9,00%

588

7,50%

2121

13,70%

70

7,10%

411

5,80%

1009

14,40%

341

13,80%

3360

11,70%

260

10,40%

74

6,80%

302

9,90%

2835

11,20%

254

16,10%

29

10,30%

761

10,10%

69 17,40%

46 13,00%

589 11,90% 2999

6,00%

149

4,00%

953

7,80%

27 11,10%

2121 10,80%

219 13,20%

4057

3,70%

1469

3,50%

10788

7,60%

1118 12,80%

505

14,50%

3734

12,80%

2820 12,30%

241

5,40%

8349

12,80%

1114

10,30%

2809

8,50%

588

7,70%

3028

11,10%

1803

13,20%

135

7,40%

27

0,00%

30

3,30%

1875 11,40%

530

6,20%

2786

14,20%

790

19,10%

Zdroj: Chamoutová, D., Burdová, J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2007 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/nezamestnanost%20abs%2007.pdf

Obor Hornictví, hutnictví a slévárenství byl v minulosti poznamenán velkým odchodem pracovníků. Uplatnění absolventů by v současnosti mělo být jednodušší, v důsledku nedostatku kvalifikovaných odborníků. Nízkou nezaměstnanost absolventů můžeme pozorovat hlavně u stupně vzdělání Vyučení a Vyučení s maturitní zkouškou. Nezaměstnanost absolventů SOŠ s maturitní zkouškou v tomto oboru se však v posledních letech téměř zdvojnásobila (Chamoutová, 2007, s. 45). Tento vývoj však může být způsoben tím, že obory s malým počtem absolventů jsou velmi náchylné k nepravidelným výkyvům v míře nezaměstnanosti. I když v tomto oboru není již zapotřebí tolik pracovních sil jako v minulých letech, zájem o tyto studia nadměrně klesl a je zde sledován nedostatek kvalifikovaných pracovníků (Doležalová a kol., 2007, s. 73). Podniky hledají nové zaměstnance hlavně mezi lidmi ze Slovenska a z Polska. 19

Míra nezaměstnanosti ve strojírenství v posledních dvou letech výrazně poklesla oproti předešlým letům, kdy nezaměstnanost absolventů strojírenských oborů byla podstatně vyšší (Chamoutová, 2007, s. 43). Z Tabulky 3 můžeme pozorovat, že uplatnění absolventů tohoto oboru je velmi dobré při všech úrovních vzdělání, hlavně díky zvýšení zahraničních investic a vytvoření nových pracovních míst. Přestože počet absolventů v příslušných oborech patří k nejvyšším, začíná být nedostačující a budou-li v následujících letech zrealizovány avízované zahraniční investice, pravděpodobně se tento nedostatek ještě zhorší (Doležalová a kol., 2007, s. 73). Obor Elektrotechnika zažívá v posledních letech velký rozvoj. Podíl nezaměstnaných absolventů se řadí mezi nejnižší téměř ve všech úrovních vzdělávání, i když počet absolventů je jedním z nejvyšších. U absolventů VOŠ je nezaměstnanost mírně nadprůměrná oproti ostatním oborům v tomto stupni vzdělání. V tak dynamicky se rozvíjejícím odvětví by však neměli mít absolventi problémy s nalezením práce. Kritická je také situace v Podnikání v oborech a v odvětvích, kde je největší míra nezaměstnanosti u absolventů SOŠ s maturitní zkouškou a Vyučení s maturitní zkouškou. V oborech Technická chemie a chemie silikátů a Potravinářství a potravinářská chemie je vývoj nezaměstnanosti velmi obdobný. Oba obory vykazují vysokou nezaměstnanost. Největší uplatnění můžeme pozorovat u absolventů SOŠ s maturitní zkouškou, kde je však míra nezaměstnanosti stále mírně nadprůměrná. Jak můžeme pozorovat z Grafu 5, v poslední době se stává problematická skupina oborů Textilní výroba a oděvnictví, kde mají problémy s uplatněním jak absolventi výučních, tak maturitních oborů. To souvisí především s velkým přílivem levného textilního zboží ze zahraničí, kterému nejsou naše podniky schopny konkurovat a důsledkem toho klesá poptávka po těchto absolventech. Přestože míry nezaměstnanosti ve stavebnictví patří ve všech stupních studia k těm vyšším, podle analýzy Chamoutové (2007, s. 43) došlo v posledních letech k jednomu z nejvýraznějších poklesů nezaměstnanosti ve všech stavebních oborech. Toto zlepšení je dáno hlavně rozvojem výstavby a zvýšením poptávky po stavebních pracích. Značný rozvoj je patrný i přes přetrvávající zaměstnávání pracovníků načerno a zaměstnáváním levné pracovní síly ze zahraničí. Stává se již tradicí, že nezaměstnanost v zemědělství je ve všech kategoriích vzdělání nadprůměrná. Tuto situaci můžeme pozorovat především u absolventů VOŠ, kde je míra nezaměstnanosti dvojnásobkem průměrné míry nezaměstnanosti v tomto stupni vzdělání.

20

Přestože dochází v tomto oboru k podstatnému útlumu, produkují školy možná až zbytečně mnoho absolventů těchto oborů. Přestože v ekonomice se neustále zvyšuje počet absolventů a na základě analýzy trhu práce mnoho lidí tvrdí, že se zde vyskytuje nadprodukce absolventů maturitních studijních oborů SOŠ, míra nezaměstnanosti v tomto stupni vzdělání nepatří k nejvyšším. U absolventů nástavbových oborů po vyučení a VOŠ však můžeme pozorovat vyšší míru nezaměstnanosti. Je zřejmé, že vysoké počty absolventů s vysokoškolským ekonomickým vzděláním nenechávají dostatečný prostor pro uplatnění absolventů nižších úrovní (Chamoutová, 2007, s. 38). V gastronomii a cestovním ruchu je sice dostatek nabízených pracovních míst, avšak nezaměstnanost v tomto oboru je stále vysoká. Pracovníci zřejmě nejsou spokojeni s pracovními či s platebními podmínkami v tomto oboru. Mnoho absolventů těchto studií odjíždí za prací do zahraničí. (Chamoutová, 2007, s. 43) Relativně vysoká míra nezaměstnanosti absolventů v právním odvětví je zapříčiněn velkým rozvojem středoškolských studií zaměřených na veřejnoprávní činnosti. Tento nadbytek se také odráží ve vysoké nezaměstnanosti středoškolských studentů. Naopak absolventi vysokoškolských studií nemají s uplatněním v oboru práv téměř žádný problém. V odvětví Obchod můžeme také pozorovat zvýšenou míru nezaměstnanosti. Problémem však není nedostatek pracovních míst, ale spíše neochota absolventů v tomto odvětví pracovat z důvodu špatného platebního ohodnocení (Chamoutová, 2007, s. 45). Vysoká nezaměstnanosti v oboru Osobní provozní služby je naopak dána nízkým počtem pracovních příležitostí. Absolventi těchto oborů mají sice možnost získat živnostenské oprávnění a samostatně podnikat, avšak k tomuto kroku většinou nemají dostatečnou praxi (Chamoutová, 2007, s. 46).

21

2. Financování školství Školství je součástí vzdělávací politiky každého státu. Úroveň škol v zemi má následný vliv na hospodářský, kulturní a sociální rozvoj. Vzdělání umožňuje každému získávat nové informace a odborné znalosti, které může pracovník využívat ve svém zaměstnání, k dalšímu vzdělání a sebevzdělávání. Nejen ekonomický vývoj státu, ale i zlepšení zaměstnanosti a lepší uplatnění, to vše jsou faktory, na které má významný vliv kvalita vzdělání a schopnost občanů využít svůj potenciál. Celkové výdaje na vzdělání jsou v každé zemi jiné. Velikost těchto výdajů závisí na dlouhodobé ekonomické situaci, historickém vývoji v dané zemi a na celkovém HDP za příslušné období. Jakou kvalitu bude mít vzdělávání na dané škole je mimo jiné závislé na objemu finančních prostředků, které má příslušný provozovatel školního zařízení k dispozici. Většina států zabezpečuje bezplatné vzdělání alespoň na základní úrovni. V České republice stát zabezpečuje bezplatné studium na základních a středních školách (Peková a kol., 2005, s. 216). Vedle veřejných škol u nás existují i školy soukromé, na kterých musí studenti nebo jejich rodiče platit tzv. „školné“. Cena jednoho roku se zde pohybuje od několika tisíc až po desítky tisíc korun. Finanční prostředky vydávané pro oblast školství lze rozdělit na soukromé a veřejné výdaje. Veřejné výdaje zahrnují výdaje státního rozpočtu, rozpočty krajů a obcí. Do soukromých výdajů patří výdaje žáků a studentů, firem zabývajících se specifickými odbornými znalostmi a dovednostmi absolventů a výdaje nepodnikatelských subjektů (Vychová, 2004, s. 179-180).

2.1 Veřejné výdaje na školství v ČR Školství v České republice je převážně financováno z některého druhu veřejného rozpočtu. Zájmem státu je nejen produkce příslušných statků v oblasti školství na území celé republiky, ale hlavně jeho spotřeba. Podle dosaženého vzdělání se měří kvalita a velikost lidského kapitálu. Financování škol a školských zařízení je v České republice vícezdrojové. Školství je v první řadě financováno z prostředků, které jsou přiděleny kapitole 333 – resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – na základě schváleného státního rozpočtu (Peková a kol., 2005, s. 216).

22

Ze státního rozpočtu se rozdělují finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení, které jsou zřizovány ministerstvem, registrovanou církví nebo náboženskou společností, obcí nebo svazkem obcí a krajem. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů, lůžek nebo stravovaných, uvedeného ve školních matrikách. Finanční prostředky nad dotace ze státního rozpočtu hradí právnická osoba,která vykonává činnost škol nebo školského zařízení hlavně z vlastních zdrojů, z prostředků zřizovatele, případně z jiných zdrojů od soukromých osob. (Zákon č. 561/2004 SB., § 160, odst. (1) - (4)) MŠMT prostřednictvím dotací poskytne peněžní prostředky krajům. Velikost těchto dotací se určuje na základě republikových normativů. Tyto finance ministerstvo připisuje na zvláštní účet, z něhož podle krajských normativů rozepisuje krajský úřad peníze právnickým osobám vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které jsou zřizovány krajem, obcí nebo svazkem obcí. Dotace na zmiňovaném účtu nesmí použít krajský úřad k žádnému jinému účelu, než ke kterému byly určeny a o všech transakcích musí být informováno zastupitelstvo kraje. Při rozpisu vychází krajský úřad z návrhů, které mu byly předloženy obecními úřady obcí s rozšířenou působností. (Zákon č. 561/2004 Sb., § 160 - 161) Druhým významným zdrojem financování škol a školských zařízení jsou obce, které prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy inkasují dotace ze státního rozpočtu. Finanční prostředky na výdaje školám a školským zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí rozepisuje MŠMT prostřednictvím normativů a poskytuje formou dotace podle zvláštního právního předpisu § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb.

23

Tabulka 4: Veřejné výdaje na školství v letech 2002-2006

v tom z rozpočtu

v mil. Kč Hrubý domácí produkt v běžných cenách Veřejné výdaje na školství v běžných cenách MŠMT (kapitola 333) obcí a DSO (kapitola 700) krajských úřadů (kapitola 700) okresních úřadů (kapitola 380) transfery z MŠMT na KÚ a magistráty Veřejné výdaje na školství v % HDP Celkové výdaje státního rozpočtu v běžných cenách Veřejné výdaje na školství v % st. rozpočtu

2002

2003

2004

2005

2006

2 464 432,0

2 577 110,0

2 781 060,0

2 970 261,0

3 204 086,0

108 532,7

115 856,6

123 041,6

130 319,2

142 834,1

55 827,9 41 613,8 28 254,6 11 831,6 -30 536,7

90 550,4 56 462,5 30 189,5 x -62 954,6

95 598,1 59 343,5 32 017,3 x -65 610,8

102 577,2 26 262,0 68 419,0 x -68 704,1

110 881,9 30 321,0 72 733,1 x -72 687,7

4,40%

4,50%

4,42%

4,39%

4,46%

750 758,0

808 718,0

862 891,7

922 798,0

982 076,7

14,46%

14,33%

14,26%

14,12%

14,54%

Zdroj: Statistická ročenka školství 2006 : Soubor ekonomických ukazatelů resortu školství [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/604/1411

Protože v letech 2000 a 2001 došlo následkem transformace veřejné správy k podstatným změnám v metodice financování a údaje jednotlivých rozpočtových kapitol nelze v časové řadě srovnávat, uvádím výdaje až od roku 2002. Z Tabulky 4 můžeme pozorovat, že absolutní velikost veřejných výdajů na školství v minulosti rostla. Pokud se však podíváme na procentní podíl veřejných výdajů z HDP, vidíme, že výdaje do roku 2003 rostly a od té doby střídavě rostly a klesaly.

Základní rozdělení finančních prostředků v resortu školství Subjekty, které financují jednotlivé skupiny škol jsou shodné se subjekty, které příslušné školy spravují. Z tohoto hlediska rozlišujeme (Peková a kol., 2005, 217):


přímo řízené a financované školství; sem patří zejména vysoké školy




regionální školství (RgŠ)




ostatní přímo řízené organizace

2.1.1 Financování regionálního školství Do regionálního školství se počítají tyto školy (Peková a kol., 2005, s. 226):


mateřské školy a předškolní zařízení




základní školy




speciální školy

24




gymnázia




střední odborné školy (SOŠ)




střední odborná učiliště(SOU) a integrované střední školy (ISŠ); připravují učně k výkonu jejich budoucího povolání či k pokračování v maturitním studiu




vyšší odborné školy

Pro účely této bakalářské práce se však budu blíže věnovat pouze financování středních a vyšších odborných škol. Následující Tabulka 5 udává počty žáků a studentů na školách ve školním roce 2006/2007, které jsou financovány v rámci regionálního školství. Podíváme-li se blíže na strukturu studentů studujících na středních školách vidíme, že nejvíce se jich vzdělává na oborech, které jsou zakončeny maturitní zkouškou. Po porovnání počtu studentů na středních školách zakončených pouze výučním listem a těch na nástavbových studiích se dá předpokládat, že mnoho studentů po obdržení výučního listu bude pokračovat dále, aby dosáhli maturitního vysvědčení. V posledních letech se stává stále oblíbenější studium na vyšších odborných školách, kde se vzdělávají studenti, kteří mají ukončené středoškolské studium maturitní zkouškou.

Tabulka 5: Počet škol, tříd a žáků v České republice ve školním roce 2006/2007 Třídy Úroveň vzdělávání

Školy

celkem

Děti/žáci/studenti

v tom forma vzdělávání

v tom forma vzdělávání celkem

denní

v tom

Střední vzdělávání celkem střední vzdělávání střední vzdělávání s výučním listem střední vzdělávání s maturitní zkouškou obory gymnázií 4leté 6leté 8leté ostatní obory bez gymnázií nástavbové studium Vyšší odborné vzdělávání

1 482 109 562 1 247 361 306 60 277 1 161 442 174

23 416 . . . . . . . . . .

21 805 227 6 164 14 561 . . . . . 853 1 201

denní 576 585 1 988 130 847 400 510 146 354 60 521 12 045 73 788 254 156 43 240 27 650

541 770 1 852 129 567 389 629 145 450 59 617 12 045 73 788 244 179 20 722 22 696

ostatní 34 815 136 1 280 10 881 904 904 – – 9 977 22 518

Zdroj: Statistická ročenka školství 2006/2007 : Výkonové ukazatele [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.uiv.cz/clanek/602/1379

25

Rozdělování prostředků na regionální školství se řídí hlavní zásadou, aby co nejobjektivněji odpovídalo plánovaným výkonům v rámci stanovaných kritérií. Investiční a neinvestiční výdaje jsou hrazeny kraji, které jsou zřizovateli středních a vyšších odborných škol. V současnosti se rozpis finančních prostředků řídí tzv. normativní metodou, „tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho žáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného nebo ubytovaného.“ (Peková a kol., 2005, s. 231)

2.1.2 Veřejné finanční prostředky školám Jak jsem již uvedla výše, rozdělení dotací ze státního rozpočtu školám se řídí normativní metodou. Existují dva druhy norem – republikové a krajské. Na základě republikových jsou rozděleny výdaje mezi krajské úřady. Tyto normativy určuje MŠMT jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d), které připadají na vzdělávání a školské služby na jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie. Z toho plyne, že čím více žáků daná škola má, tím větší objem peněžních prostředků dostane. Ministerstvo také stanovuje členění krajských normativů, ukazatele, které jsou rozhodující pro jejich určení a jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy. Dále určuje vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, minimální úroveň krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení. (Zákon č. 561/2004 Sb.,§161, odst. (4)) Přesnou strukturu krajských normativů si stanoví sám krajský úřad na základě (Zákon č. 561/2004 Sb.,§161, odst. (3)):


dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji




rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání




rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciální pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti




naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních

Ministerstvo určuje republikové normativy jako výši výdajů připadajících na 1 žáka či studenta studujícího na základní, střední či vyšší odborné škole. Výdaje se zde chápou jako celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu (NIV), ty jsou dále členěny na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Jako součást republikových normativů stanovuje také limit počtu zaměstnanců na 1000 žáků nebo studentů. Soustavu těchto normativů pro rok 2007 můžeme pozorovat 26

v Tabulce 6. Oproti roku 2005 byly republikové normativy rozšířeny o věkovou kategorii 318 let v krajských zařízeních ústavní výchovy pro děti a mládež. Toto rozšíření bylo zavedeno z důvodu nerovnoměrného rozložení sítě zařízení ústavní a ochranné výchovy v jednotlivých krajích republiky. (Statistická ročenka školství 2006, 2007)

Tabulka 6: Soustava republikových normativů pro rok 2007

ONIV na 1 žáka

Limit počtu zaměstnanců na 1000 žáků

NIV celkem na 1 žáka

MP+odvody na 1 žáka

3 - 5 let

36 183

35 797

386

140,59

6 - 14 let

41 542

40 514

1 028

125,54

15 - 18 let

50 775

49 579

1 196

148,98

19 - 21 let

43 905

43 206

699

117,53

3-18 let v KZÚV

186 402

185 004

1 398

652,691

Normativní kategorie

Zdroj: Rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ ÚSC na rok 2007 jednotlivým krajům [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/RgS_a_soukrS/28_956_06_45_PV_Rozpis_primych_vydaju_R gS_USC_na_r.2007_MSMT_KU.doc

Největší výdaje podle republikových normativů vydává stát na studenty ve věku 15 až 18 let. Do této skupiny patří většinou studenti středních škol, ať už odborných či různých učilišť. Náklady na studium těchto studentů jsou pravděpodobně největší z toho důvodu, že vyučování na středních školách je do značné míry specializované. Rozdíl mezi náklady na žáky základních škol a studenty středních škol je v České republice dán především tím, že na základních školách vyučuje jednu třídu jeden učitel, zato na středních školách jsou jednotlivé předměty vyučovány různými učiteli. S růstem počtu učitelů rostou i náklady na jejich mzdy. Další výdaje, které střední školy utratí narozdíl od základních, jsou na specifické pomůcky či stroje. K financování těchto speciálních výdajů proto stát poskytuje jednorázové dotace. Finance, které školy dostávají od státu však často na všechny výdaje na provoz nestačí, proto musí hledat peníze v soukromém sektoru.

27

2.1.3 Veřejné finanční prostředky studentům Stát se však snaží podporovat i samotné žáky při jejich studiu formou různých dávek či příspěvků. Finanční podpora je studentům, případně jejich rodičům, poskytována (The Information Database, 2007, s. 68):


formou dávek z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV)




formou příspěvku na poskytování některých služeb (stravování, ubytování, zájmová činnost apod.) z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy




z rozpočtu zřizovatele, kde má pomoc rodinám s nízkými příjmy podobu slev nebo prominutí poplatků, jimiž se rodiny na úhradě těchto služeb podílejí.

Finanční pomoc poskytovaná z rozpočtu MPSV ve formě přídavků na děti přiděluje ministerstvo od narození dítěte až po dovršení 15 let, případně 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Tyto přídavky jsou udělovány na základě příjmů rodiny. Je-li příjem rodiny čtyřnásobkem životního minima a vyšší, přídavky se nepobírají. Pokud musí student do školy dojíždět, je zaveden systém slev na studentském jízdném. Studenti platí jenom procentuální část z plného jízdného a rozdíl v ceně doplácejí dopravcům kraje na základě pravidel stanovených Ministerstvem financí ČR. MŠMT přispívá škole i na výdaje, které nesouvisí přímo se vzděláváním. Jsou to především stravování, ubytování a zájmová činnost. Škola musí zařizovat stravování studentů v zařízení školního stravování, příp. v jiném odpovídajícím zařízení. Rodiče platí za jídlo pouze určitou část ze skutečných nákladů, zbytek je hrazen státem. Stát také finančně podporuje ubytování studentů a provoz veřejných školských zařízeních pro zájmovou činnost studentů. Tyto finance obvykle nejdou přímo studentům, ale jsou pro jednoduchost nebo z jiných důvodů převedeny přímo školám. Kromě výše uvedených způsobů podpory studentů, začínají kraje v České republice rozvíjet zvláštní nástroje, ve snaze inspirovat absolventy základních škol, aby se rozhodli studovat taková řemesla, ve kterých kraj pozoruje problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Ve Zlínském kraji se rozhodl řešit problém s nedostatkem zaměstnanců s výučním listem u oborů strojírenství a stavebnictví přímo krajský úřad. Ten uvolnil finanční prostředky z rozpočtu Zlínského kraje na systém „Podpora řemesel v odborném školství“. Kraj rozděluje žákům daných oborů v 1. ročníku 300 Kč měsíčně, ve 2. ročníku je to 400 Kč měsíčně, pokud žák postoupí do 3. ročníku, činí tato částka 500 Kč měsíčně. Při vyznamenání obdrží student

28

jednorázovou částku od 1500 do 5000 Kč. Jedinou podmínkou pro vyplacení těchto prostředků je žádná neomluvená absence v daném měsíci. Podobnou cestou se vydal i Královéhradecký kraj, který nabízí podporu až několik tisíc ročně zámečníkům, nástrojářům, strojním mechanikům, elektrikářům, instalatérům a dalším učňům. Za úspěch bude kraj považovat, když se počet žáků v podporovaných oblastech zvýší o deset až dvacet procent. Svaz podnikatelů ve stavebnictví navrhuje, aby část daní, které odvádí pracovníci ve stavebních profesích, šla na podporu vzdělávání mladých lidí. Tyto odvody by se ukládaly na fond vzdělávání ve stavebnictví, který by měl zajistit například stipendia pro učně nebo zlepšit technické vybavení učilišť. Zavedení takovéhoto fondu však bude chtít mnoho legislativních změn. Stavaři přitom budou požadovat, aby si příspěvky, které do fondu vložili, mohli odečíst z daní.

2.2 Soukromé peníze ve školství v ČR Rozdělení prostředků na základě normativů i prostřednictvím různých příspěvků se řídí počtem žáků na jednotlivých školách, což však nezabrání hrozícímu nedostatku studentů na některých neatraktivních oborech. Odborné školy se v současnosti potýkají s nezájmem žáků a úbytek finančních prostředků od státu, který je s tímto trendem spjat, školám nepomáhá ve snaze nalákat na učební obory více mladých lidí. Peníze na lepší technické vybavení, které by zvýšilo zájem o tyto obory, se snaží školy a kraje hledat v soukromém sektoru. Objem soukromých výdajů ovlivňuje nejen to, jak velký význam má vzdělání pro jednotlivce a pro soukromé firmy, ale i zákony, které upravují školné a nepřímou podporu investic do vzdělání. Omezené prostředky veřejného sektoru vedou ke zvyšování podílu soukromých výdajů na celkových výdajích na školství. Přesto peněžní prostředky ze soukromých zdrojů, patří v České republice stále spíše k doplňkovému financování školství. Veřejné zdroje tvoří v České republice 87% financí, které mají školy na provoz a zbývající peníze musí doplnit z vlastních zdrojů. (Kleňhová a kol., 2007, s. 56)

29

Soukromé zdroje tvoří výdaje soukromých institucí a domácností, tj. individuální výdaje žáků a jejich rodičů. Do výdajů domácností zahrnujeme výdaje, které bezprostředně souvisí se vzděláním – školné, registrační poplatky, i výdaje související s dopravou do školy, ubytováním a stravováním. Mezi soukromé instituce řadíme soukromé ziskové a neziskové instituce, například charitativní organizace, profesní či odborové svazy. Tyto subjekty si vybírají dva způsoby financování (Kadeřábková a kol., 2005, s. 146):


platby přímo vzdělávacím institucím




finanční pomoc žákům a jejich rodinám formou stipendií a grantů

2.2.1 Finanční podpora škol ze soukromých zdrojů Každá nezisková organizace, mezi než patří i většina škol v České republice, mají možnost čerpat finance z různých zdrojů. Nejčastější způsob jak získávají právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízeních, chybějící prostředky jsou stále poplatky za studium. Do této skupiny patří hlavně školné a různé administrativní poplatky, například poplatek za přijímací zkoušku. Školné na středních školách v ČR zavedeno především na školách církevních a soukromých. Názory na jeho zavedení i na veřejné školy jsou rozporuplné. Pravdou je, že sebou přináší mimo výhody i několik nevýhod. V první řadě zatěžuje rodinný rozpočet a může vést k tomu, že děti ze sociálně slabších rodin dají přednost práci před zvyšováním si své kvalifikace ve školách či dokonce nebudou moci navštěvovat školu vůbec. Dalším ze způsobů, jak může škola získávat dodatečné finance, jsou granty, prostřednictvím kterých nadace nebo fond přiděluje neziskovým organizacím peníze. Nadace získávají finance od veřejných i od soukromých organizací. Granty jsou poskytovány na předem definované projekty, hlavně z oblasti vzdělávání, zdravotnictví a kultury. Studenty, kteří v uplynulém roce dosáhli nějakého významného úspěchu v jakékoliv sportovní, umělecké nebo vědecké soutěži, odměňuje například "Nadační fond na podporu nadaných studentů v České republice a Slovenské republice". Tento fond rovněž nabízí příspěvek studentům, kteří získali stipendium na krátkodobý studijní pobyt v zahraničí. Systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou práci, se nazývá „fundraising“. Hlavní funkcí „fundraisera“ je hledat nové finanční zdroje a spolupracovat se stávajícími dárci. Nechce-li být škola omezena v tom, jak využije získané prostředky, může zorganizovat sbírku, benefiční akci nebo založit klub přátel školy, kteří budou pravidelně přispívat na činnost organizace.

30

Základem finanční a ekonomické podpory pro školy je neustálá orientace v internetových zdrojích. Internet umožňuje sledovat aktuální dění v oblasti veřejného a neziskového sektoru, zprostředkovává okamžitý kontakt mezi školou a případným dárcem a v neposlední řadě šetří čas a peníze. Škola má na internetu možnost jednoduše zjistit podmínky získání dotací a grantů nebo prezentovat svou činnost prostřednictvím webových stránek.

2.2.2 Finanční podpora studentů ze soukromých zdrojů Podniky většinou kombinují podporování škol s přímou podporou studentů, které si vyberou na základě určitých kritérií. V současnosti se rozvíjí například programy tzv. nenávratných půjček. V rámci tohoto programu poskytne podnik peníze studentovi například na studijní pomůcky, ubytování nebo na dopravu. Podmínka však je, že po ukončení studia musí absolvent nastoupit do dané firmy. Jinak musí peníze vrátit. Další předpoklady pro poskytnutí půjčky jsou různé. Student musí projevit hlavně zájem, vlohy a nadšení. Někdy poskytují firmy tyto půjčky na základě prospěchu studenta. Tyto podpory jsou poskytovány jak pro studenty vysokých, tak středních škol. Vysokoškoláci můžou dále s firmou spolupracovat při psaní diplomové práce. Středoškoláci můžou nastoupit na praxi v rámci školy či na brigádu. Výše podpory se samozřejmě odvíjí podle toho, jak je se studentem firma během praxe spokojena.

2.2.3 Financování ze soukromých zdrojů v praxi Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v některých oborech se snaží firmy řešit různými způsoby. V posledních letech se stává stále častější zájem podniků finančně motivovat mladé lidi, aby se vyučili řemeslu nebo aby studovali ty obor, o které mají zaměstnavatelé zájem. Společnost Metrostav a.s. například nabízí smlouvu s absolventy základních škol. Ty láká na vzdělání ve vybraných učebních oborech za výhodných podmínek. Pokud se zájemce stane smluvním žákem, v době přípravy na budoucí povolání mu Metrostav a.s. nabídne nadstandardní měsíční stipendium, příspěvek na MHD nebo příměstskou dopravu, zdarma stravování, učební pomůcky, nářadí a pracovní oděv, přidává také bonusy za dobré studijní výsledky, po studiu zaručí přijetí do pracovního poměru, pravidelný měsíční příjem a perspektivu dlouhodobého zaměstnání. Třinecké železárny, které mimo to, že finančně podporují studenty během studia, také poskytují finance přímo škole. Tyto prostředky putují především na nové vybavení do škol.

31

Pokud si žák vybírá střední školu, na které by chtěl studovat, jistě bude mimo jiné hodnotit školy podle toho, kde je lepší studijní prostředí a novější vybavení. Společnost Skanska CZ a.s. zavedla systém spolupráce se studenty středních, vyšších odborných i vysokých škol se zaměřením na stavebnictví. Již v průběhu studia nabízí vytvoření asistentských míst na částečný pracovní úvazek v průběhu roku, zajišťuje brigády během prázdnin a v neposlední řadě vyhlašuje soutěže, ve kterých můžou soutěžící získat nemalé odměny. Jiný způsob zavedly některé firmy, které provozují přímo své školy, kde si vychovávají vlastní učně. Toto spojení odborných škol a podniků bylo rozšířeno hlavně do 90.let. Od této doby se většina škol osamostatnila. Například Škoda Auto a.s. si však založila vlastní učiliště jako odštěpný závod, kde vychovává ve čtyřletých studijních a tříletých učebních oborech strojírenských a elektrotechnických žáky pro potřeby své společnosti. Střední škola Šenov u Nového Jičína, kde se vyučuje hned několik problematických oborů, se v podpoře žáků nespoléhá jen na jednu firmu. Ve snaze zajistit si dostatek žáků i v následujících letech, nabízí zprostředkování prostředků od několika firem z různých odvětví. Všem studentům učebních oborů zedník, obráběč kovů a zámečník, šesti nástrojářům a čtyřem tesařům zabezpečí finanční podporu během studia. Podporovaní studenti však musejí dosahovat alespoň průměrného prospěchu, nesmí mít vyšší absenci než 100 hodin za školní rok a nesmí mít vážnější problémy s chováním. Pokud žáci ve 2. ročníku nastoupí na praxi do některé z firem, dostanou navíc odměnu za práci minimálně 150 Kč za den.

32

3. Vliv veřejné a soukromé podpory vzdělávání Jak jsem uvedla v předchozí kapitole, existuje spousta možností, jak mohou školy i studenti získávat dodatečné finanční prostředky. Otázkou však je, zda je výhodnější financování z veřejných či ze soukromých zdrojů. Proto se v následujícím textu pokusím porovnat dva projekty, které čerpají finance ze zdrojů rozdílných. První projekt se nazývá „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“. Tento program je financován částečně ze zdrojů Evropské unie, částečně z rozpočtu Moravskoslezského kraje a usiluje o zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus. Druhý projekt s názvem „Spolupráce se školami všech stupňů“ organizují Třinecké železárny, které se finanční podporou snaží motivovat především absolventy 9. tříd základních škol ke studiu oborů zaměřených na hutnictví. Protože vývoj školství probíhá v každém kraji odlišně, vybrala jsem pro snadnější porovnání dva programy, které se zaměřují na studenty středních škol v Moravskoslezském kraji. Nezaměstnanost v tomto kraji patří totiž v rámci České republiky již několik let k těm nejvyšším. Proto lze předpokládat, že ve snaze o zlepšení této situace se zde vyskytne několik rozsáhlých projektů zaměřených na financování školství a studentů.

3.1

Trh práce v Moravskoslezském kraji

3.1.1 Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj (MSK) patří mezi 14 územně samosprávních krajů v České republice. Kraj se nachází na severovýchodě Česka a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Sousedí s Polskem a se Slovenskou republikou a tato příhraniční poloha mu napomáhá k efektivní spolupráci ve výrobě, exportu a importu do zahraničí a k rozvoji infrastruktury, hlavně cestovního ruchu. Moravskoslezský kraj se skládá ze 6 okresů – Bruntál, FrýdekMístek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Se svou rozlohou 5 427 km2 zaujímá 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území tvoří zemědělská půda a nemalou část pokrývají lesy. V této oblasti můžeme najít také velká ložiska nerostných surovin, například černého uhlí, zemního plynu, vápence, žuly a mnoha dalších. Moravskoslezský kraj patří k regionu s nejmenším počtem sídel a zároveň s největším počtem obyvatel. To odpovídá i hustotě zalidnění 230 obyvatel na 1 km2, která silně překračuje průměr v České republice. Většina lidí v tomto kraji žije ve městech nad 20 tisíc 33

obyvatel, což je u nás velmi neobvyklé. Celkový počet osob žijících v této oblasti však v posledních letech ubývá. Tento trend je zapříčiněn nejen postupným vymíráním populace, které můžeme sledovat v celé republice, ale i migrací osob do jiných krajů. (Charakteristika Moravskoslezského kraje, 2008) Díky velkým zásobám nerostných surovin, hlavně černého uhlí, patřil a v současnosti stále patří Moravskoslezský kraj k nejdůležitějším průmyslovým oblastem nejen v České republice, ale v celé Evropě. Dále v kraji získává významné postavení výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků, chemických látek a léčiv.

Silné stránky Moravskoslezského kraje (Analýza stavu a vývoje trhu práce, 2008, s. 4):


Rozmanitost průmyslových odvětví




Existence řady perspektivních firem vytvářejících velký základní ekonomický rozvojový potenciál




Existence mnoha objektů a pozemků vhodných pro nové investiční záměry a pro rozvoj nových podnikatelských aktivit




Postupně se zlepšující životní prostředí




Vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu




Výhodná poloha z pohledu dopravních tras – kraj leží na dopravní křižovatce mezi Českem, Polskem a Slovenskem




Relativně hustá železniční síť

Slabé stránky kraje (Analýza stavu a vývoje trhu práce, 2008, s. 5):


Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem




Obtížně řešitelné ekologické problémy, které vyplývají především z předchozí i současné těžby uhlí




Zastaralost značné části dopravní infrastruktury




Nízké zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, dlouhodobá tendence mladých kvalifikovaných osob opouštět kraj




Problém nalákat vysokoškolsky vzdělané odborníky do kraje




Míra nezaměstnanosti dlouhodobě patří mezi nejhorší v rámci celé České republiky




Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK

34

3.1.2 Zaměstnanost Zaměstnanost za rok 2007 vzrostla o 20 tisíc osob a dosáhla nejvyšších hodnot za posledních pět let. K pozitivnímu vývoji v zaměstnanosti v kraji přispívá hlavně (Analýza stavu a vývoje trhu práce, 2008, s.7):


celkový rozvoj českého hospodářství, který se stále drží na vysokých hodnotách




noví investoři v kraji, kteří zakládají nové společnosti nebo přispívají k rozvoji těch součastných, což vede zaměstnávání nových pracovníků




po zahájení výstavby závodu automobilky Hyundai v průmyslové zóně v okrese Frýdek-Místek se zvýšil zájem zahraničních investorů z odvětví automobilového průmyslu o spolupráci s touto firmou a o výstavbu nových závodů v její blízkosti




nezvykle teplé počasí v zimních měsících, které umožnilo v pokračování v sezónních pracích, hlavně ve stavebnictví

V následující Tabulce 7 se můžeme podívat blíž na rozložení pracovních sil mezi jednotlivá pracovní odvětví.

35

Tabulka 7: Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji dle odvětví OKEČ2 na konci let 2006 a 2007 v tis. 2 006 Zaměstnaní celkem A

Zemědělství, myslivost a související činnosti

B

Rybolov a chov ryb

2 007

100,00%

543,4

100,00%

563,0

2,39%

13,0

2,15%

12,1

-

-

-

-

C Těžba nerostných surovin

4,91%

26,7

4,67%

26,3

D Zpracovatelský průmysl

28,66%

155,7

27,25%

153,4

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1,40%

7,6

1,74%

9,8

Stavebnictví

8,37%

45,5

8,95%

50,4

Obchod; opravy motorových vozidel G a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

13,45%

73,1

13,38%

75,3

H Ubytování a stravování

2,93%

15,9

2,79%

15,7

I

Doprava, skladování a spoje

8,19%

44,5

7,46%

42,0

J

Finanční zprostředkování

1,47%

8,0

1,43%

8,0

K

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

5,51%

29,9

6,23%

35,1

L

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

5,39%

29,3

5,56%

31,3

M Vzdělávání

6,42%

34,9

6,43%

36,2

Zdravotní a sociální péče; veterinární N činnosti

7,50%

40,8

8,56%

48,2

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

3,42%

18,6

3,40%

19,2

F

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2007 : Zaměstnanost v NH dle krajů - 2. část [online]. Praha : Český statistický úřad, 2008 , 26.3.2008 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F7003ED601/$File/310107q419.xls Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2006 : Zaměstnanost v NH dle krajů - 2. část [online]. Praha : Český statistický úřad, 2007 , 20.12.2007 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/A50048B8CE/$File/310106q419.xls

Celkový počet všech zaměstnaných v kraji je 563 tisíc osob. I přes značný útlum těžkého průmyslu, pracuje v tomto oboru v kraji téměř třetina osob. Dalším oborem, který nejvíce zaměstnává obyvatele Moravskoslezského kraje je Obchod a opravy zboží, kde pracuje více než 75 tisíc lidí.

3.1.3 Nezaměstnanost S omezením těžby uhlí způsobeným útlumem těžkého průmyslu v devadesátých letech dochází v tomto kraji k růstu nezaměstnanosti a v souvislosti s tím k růstu sociálních 2

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) - Je vypracována pro kategorizaci údajů, které souvisí s organizační jednotkou - ekonomickým subjektem. Poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. (http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/0216-03-od_1_1_2003-1__uvod)

36

problémů. Jak jsem již uvedla v 1. kapitole, míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v rámci celé České republiky. V Grafu 6 je dobře vidět, jak míra nezaměstnanosti v tomto kraji převyšuje celorepublikový průměr za jednotlivé kraje. V některých obdobích je až o polovinu vyšší. Ke zlepšení postavení v pomyslné tabulce nezaměstnanosti nepomohl kraji ani fakt, že během roku 2007 nezaměstnanost klesla ve všech okresech tohoto kraje.

Graf 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v letech 2006 a 2007

14,0

12,0 Moravskoslezský kraj Česká republika 10,0

8,0

6,0

4,0

2,0

0,0 1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí 2006

4. čtvrtletí

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

2007

Zdroj : Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2006 : Míra nezaměstnanosti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2007 , 20.12.2007 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/A50048B892/$File/310106q469.xls Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2007 : Míra nezaměstnanosti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2008 , 26.3.2008 [cit. 2008-0427]. Dostupný z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F70040AEC7/$File/310107q469.xls V Tabulce 8 můžeme pozorovat, že na velké nezaměstnanosti v tomto kraji se podílejí hlavně okresy Karviná, Ostrava-město a Bruntál. Míra nezaměstnanosti v těchto regionech vysoce překračuje celorepublikový průměr, který v roce 2006 byl 7,14% a v roce 2007 činil 4,8%.

37

Tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v letech 2006 a 2007 2005

2006

2007

Moravskoslezský kraj

14,23

12,58

9,62

Bruntál

15,94

13,44

10,68

FrýdekMístek

12,01

10,40

7,87

Karviná

18,57

16,92

13,35

Nový Jičín

10,92

8,81

6,22

Opava

11,49

10,45

8,51

Ostrava město

14,82

13,30

9,37

v tom okresy

Zdroj: Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj za rok 2007: Registrovaná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2007 [online]. Ostrava : Český statistický úřad, 2008 , 4.4.2008 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW:

http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/20003FBA1A/$File/13-810207q4g2.xls Statistický bulletin – Moravskoslezský kraj za rok 2006: Registrovaná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2006 [online]. Ostrava : Český statistický úřad, 2007 , 4.4.2008 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW: http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/B200455CB8/$File/8102q4g2.xls

3.1.4 Uplatnění absolventů na trhu práce Následující Graf 7 a Tabulka 9 nám umožní porovnat počet absolventů a míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, v roce 2005, kdy byl zaveden projekt: „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“, kterému se budu v této práci ještě podrobně věnovat. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus. Zaměření na tuto cílovou skupinu nebylo jen tak náhodné. Absolventi těchto oborů jsou již dlouhodobě na trhu práce špatně uplatnitelní, i přes vysoký rozvojový potenciál, jaký tento obor má. Podle údajů v Tabulce 9 patří absolventi v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus k nejpočetnějším ve všech stupních vzdělání. Mezi absolventy stupně vzdělání Vyučení je tento počet dokonce bezkonkurenčně nejvyšší. Avšak nemalá je taky hodnota míry nezaměstnanosti. Ta dosahuje mezi všemi stupni alespoň dvojmístných čísel. Srovnáme-li tyto čísla s Tabulkou 3, kterou uvádím v první kapitole a která ukazuje hodnoty za celou Českou republiku, zjistíme, že situace v tomto oboru je špatná v rámci celé ČR. V Moravskoslezském kraji je však % nezaměstnaných několikrát vyšší. V oboru Hornictví, hutnictví a slévárenství můžeme pozorovat jiný problém a to nedostatek absolventů. Jejich nezaměstnanost je v MSK i v celé České republice poměrně 38

nízká, což je pravděpodobně důsledkem malého počtu absolventů v tomto oboru, který je i přes značný útlum stále rozšířený. Tento negativní trend dopadá mimo jiné i na Třinecké železárny, jejichž programem „Spolupráce se školami všech stupňů“ se budu zabývat. Tato firma se snaží motivovat absolventy základních škol pro studium hutních oborů a poskytují žákům, kteří studují některý z oboru hutnictví, finanční příspěvky na školní pomůcky, dopravu a na různé kulturní a společenské aktivity.

Graf 7: Míra nezaměstnanosti absolventů v Moravskoslezském kraji v roce 2005

21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika

Vyučení Vyučení s MZ SOŠ s MZ VOŠ

28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

Zdroj: Festová,J., Vojtěch,J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2005 [online]. Praha : NÚOV, 2005 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/NZabspub05.pdf

39

Tabulka 9: Hodnoty míry nezaměstnanosti a počty absolventů podle oborů a stupně vzdělání v MSK v roce 2005

Vyučení Celkem 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby

Vyučení s MZ

SOŠ s MZ

VOŠ

Počet Počet Počet Počet absolventů mNZ absolventů mNZ absolventů mNZ absolventů mNZ 5468 30,60% 1602 28,00% 5334 20,10% 589 15,80% 31

6,50%

13

7,70%

918

23,30%

204

21,60%

358

17,90%

3

0,00%

615

23,30%

462

28,80%

598

13,00%

13

30,80%

92

16,30%

275

32,40%

8

0,00%

194

38,10%

23

26,10%

82

22,00%

536

32,60%

45

22,20%

406

20,40%

4

0,00%

76

25,00%

333

27,30%

22

59,10%

318

22,60%

471

8,30%

108

6,50%

48

27,10%

20

30,00%

1208

17,60%

115

22,60%

370

30,30%

330

31,50%

20

20,00%

523

26,00%

189

10,10%

264

27,70%

24

25,00%

1133

36,30%

186

24,20%

508

31,90%

153

30,70%

420

35,70%

38

28,90%

Zdroj: Festová,J., Vojtěch,J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2005 [online]. Praha : NÚOV, 2005 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: http://www.nuov.cz/public/File/NZabspub05.pdf

3.2

Projekt Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj za podpory strukturálních fondů EHS zahájil k 1. 1. 2006

dvouletý projekt: „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus.

40

Další cíle projektu byly rozděleny na 5 podskupin: 1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání s důrazem na odbornou praxi 2. Partnerství škol a zaměstnavatelů za účelem lepšího uplatnění absolventů na trhu práce 3. Zvýšení úrovně odborné i pedagogické způsobilosti pracovníků SŠ a VOŠ 4. Tvorba vzdělávacích programů s důrazem na odbornou praxi, které budou respektovat současné požadavky zaměstnavatelů – členů partnerských podnikatelských sdružení i vývojové tendence v těchto oborech 5. Poskytování vzdělávání dalším zájemcům o profesní vzdělávání v oborech gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu

Do programu se zapojilo 6 středních odborných škol, které jsou příspěvkovými organizacemi kraje a jedna soukromá vyšší odborná škola, na kterých se vyučují obory gastronomie, hotelnictví a turismus. Ke každé škole připojuji i některé ze zajímavých kurzů, které tyto školy zorganizovaly:

1. Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Radhoštěm Zde proběhl například seminář s poetickým názvem „Nápoj bohů na prahu 3. tisíciletí“, který byl zaměřen na poznatky o víně, vinařství a someliérství. Dále pak seminář „Káva – oblíbený nápoj lidstva“, kde se mohli účastníci dozvědět více o kávě, jejím pěstování a zpracování, v praktické části si mohli také vyzkoušet přípravu různých druhů káv. A protože společenské chování patří k základním dovednostem každého hoteliéra, zařadila škola mezi své semináře i jeden s názvem „Společenské chováni při běžných i výjimečných příležitostech“.

2. Střední škola společného stravování, Ostrava-Hrabůvka Na Střední škole společného stravování se také uskutečnilo několik kurzů. Mezi nimi například kurz „Souznění vína – pokrmů“. Lektoři tohoto kurzu si dali za úkol naučit frekventanty umocnit zážitek z dobrého jídla vybraným kvalitním vínem. Moderní kuchařské studio Montycon, které je součástí areálu školy, bylo využito pro další kurz s názvem „Moderní technologie v přípravě pokrmů“, kde lektor účastníkům doporučil, jak zvolit správné vybavení do kuchyně v souladu s hygienickými předpisy a předvedl zařízení pro nevšední kulinářské zážitky, např. šokové chlazení a mražení či indukční vaření. 41

3. Střední škola, Třinec-Kanada Spolupráce této školy s odborníky z praxe umožnila například zorganizovat seminář s názvem „Zdravá výživa“, kde potravinářský technik seznámil posluchače s aditivy obsaženými v potravinách a vysvětlil jaký mají vliv na lidský organizmus. Důležitým krokem bylo navázání úzké spolupráce s CK Victoria. Žáci se svými učiteli v rámci odborné praxe vytvořili pro tuto cestovní agenturu itinerář desetidenního zájezdu na italský ostrov Elbu, připravili svou animační činnost pro klienty této kanceláře a tohoto zájezdu se také aktivně zúčastnili v rámci své školní praxe.

4. Střední škola, Bohumín Tato škola se také může pochlubit řadou kurzů, které uskutečnila v rámci tohoto projektu. Mezi ně patří například kurz s názvem „Dietní stravování“, kde se mohli účastníci naučit nové postupy dietoterapie, zvládnout standardní a speciální dietní postupy, seznámit se s diabetickou a s redukční dietou a naučit se používat koření při léčbě a dietě. Vyzkoušet si tvorbu trojrozměrných dekorací z ovoce a ze zeleniny mohli studenti oborů Kuchař a Kuchař–číšník v rámci kurzu „Vykrajování z ovoce a zeleniny“. Všechny kurzy pořádané touto školou se setkali s kladnými ohlasy z řad studentů i veřejnosti.

5. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště podnikání a služeb, Jablunkov Učitelé odborných předmětů na této škole vytvořili v rámci programu dva kurzy: první byl zaměřený na přípravu rautů a pártyservisu a druhý se zaměřením na základy studené kuchyně.

6. Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava – Poruba Střední škola prof. Zdeňka Matějčka se zapojila do řady klíčových aktivit. Kromě kurzů pro žáky a širokou veřejnost také vybudovala bezbariérovou multimediální učebnu, která je vybavená nejnovější didaktickou technikou.

7. GOODWILL – vyšší odborná škola, s. r. o. Jediná vyšší odborná škola, která se zapojila do projektu, nabídla ve své škole např. kurzy „Animace v cestovním ruchu“ a „Příprava pro práci palubních průvodčí“. V rámci kurzu „Animace v cestovním ruchu“ se studenti rozhodli nacvičit pohádku O veliké řepě a sehráli ji v Dětském domově pro děti do 3 let. 42

Za odborníky z praxe byla do projektu přizvána profesní organizace UNIHOST – Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR, která zorganizovala zahraniční praxi v Řecku pro studenty a učně odborných škol. Tato praxe je zaměřena především na získání nových odborných dovedností, vědomostí v gastronomii, praktických zkušeností v národní gastronomii a rozvíjení jazykových schopností. Cíl tohoto projektu tedy můžeme shrnout jako zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus za účelem lepšího uplatnění absolventů na trhu práce. Školy by se tedy měli snažit optimalizovat počet a kvality studentů tak, aby odpovídali potřebám zaměstnavatelů, což se projeví v počtu nezaměstnaných absolventů.

Vývoj nezaměstnanosti absolventů v čase Následující Grafy 8, 9 a 10 zobrazují vývoj nezaměstnanosti absolventů oborů škol, které se zapojili do projektu Moravskoslezského kraje, v letech 2004 až 2007. Tyto grafy vychází z čísel, které zjišťuje statistický úřad. Pro potřeby statistického sledování je používaná definice absolventa jako „uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky“ (Absolventi škol a mladiství, 2008). Hodnoty nezaměstnaných jsou zjišťovány dvakrát ročně, ale pro přehlednost jsem pro každý rok hodnoty z prvního a druhého pololetí zprůměrovala. Protože je jiné uplatnění absolventů učňovských oborů, studijních oborů a těch, kteří studovali na VOŠ, rozdělila jsem informace do grafů v závislosti na délce studia.

43

Graf 8: Vývoj nezaměstnanosti absolventů 3-letých učebních oborů v letech 2004-2007 45 Organizace a management v odvětví 40

Gastronomie Hotelnictví a turismus

35

30

25

20

15

10

5

0 2004

2005

2006

2007

Zdroj: Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [2008] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo

Největší pokles nezaměstnanosti absolventů učebních oborů zaznamenal obor Hotelnictví a turismus. Obor Organizace a management v odvětví ve sledovaném období střídavě vzrůstal a klesal. V posledním roce 2007 měl rostoucí tendenci, nelze však říci zda bude dále růst. Nezaměstnanost absolventů v oboru Gastronomie se vyvíjel protichůdně k oboru Organizace a management v odvětví.

44

Graf 9: Vývoj nezaměstnanosti absolventů 4-letých studijních oborů v letech 2004-2007

140 Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce Kuchař-číšník, práce ve společném stravování Kuchař, kuchařské práce

120

Číšník, servírka 100

Prodavač, obchodník, obchodní provoz

80

60

40

20

0 2004

2005

2006

2007

Zdroj: Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [2008] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo

Jak můžeme vidět v Grafu 9 nezaměstnanost absolventů od zavedení programu Moravskoslezského kraje klesala ve všech studijních oborech. Nejvíce je snížení nezaměstnanosti patrné u oboru Kuchař, kuchařské práce, který se vyučuje na většině sledovaných středních škol. Počet těchto nezaměstnaných klesl dokonce více než o polovinu. Nejmenší pokles můžeme pozorovat u oborů Prodavač, obchodník, obchodní provoz a Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce. Absolventi těchto oborů však vykazovali malou nezaměstnanost již před zahájením projektu.

45

Graf 10: Vývoj nezaměstnanosti absolventů oborů na VOŠ v letech 2004-2007

14 Ekonomika a podnikání Hotelnictví a turismus 12

10

8

6

4

2

0 2004

2005

2006

2007

Zdroj: Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [2008] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo

Obory, zaměřující se na Gastronomii, hotelnictví a turismus, které jsou vyučovány na jediné vyšší odborné škole, která se zúčastnila uvedeného projektu, jsou jenom dva a vyvíjeli se velmi podobně. I přes vzrůst nezaměstnanosti v roce 2005 se v následujících dvou letech vývoj otočil a stále klesá. Jak lze vidět z jednotlivých grafů, každý obor se vyvíjel zcela individuálně. Proto jsem se pokusila zjistit, zda je vývoj nezaměstnanosti absolventů závislý na jiném faktoru než na čase.

Vývoj nezaměstnanosti absolventů v závislosti na vystudovaném oboru Po statistické analýze závislosti různých kombinací mezi proměnnými čas, obor a škola jsem zjistila, že vývoj nezaměstnanosti absolventů v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus je závislý také na tom, jaký obor absolventi vystudovali, což naznačuje již vývoj oborů v předchozích třech grafech. Dokazuje to následující výstup z analýzy ve statistickém 46

programu SAS. V tomto programu jsem analyzovala závislost nezaměstnanosti absolventů na jednotlivých oborech. Jelikož hodnota p-value F-testu je menší než 0,05, existuje statisticky významný rozdíl mezi středními hodnotami jednotlivých tříd. To znamená, že můžeme na dosažené hladině pravděpodobnosti přijmout alternativní hypotézu, že nezaměstnanost absolventů je závislá na oboru, který vystudovali.

Tabulka 10: Výstup analýzy SAS, kde závislou proměnnou jsou absolventi, nezávislou obory

One-Way Analysis of Variance Results The ANOVA Procedure Dependent Variable: absolventi absolventi Source

DF

Sum of Squares

Mean Square

F Value

Pr > F

Model

10

18442.17045

1844.21705

16.70

<.0001

Error

33

3645.12500

110.45833

Corrected Total

43

22087.29545

Vyhodnocení projektu Moravskoslezského kraje Na základě výše uvedených analýz lze říci, že si projekt „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“ vedl dobře. Nezaměstnanost absolventů byla snížena ve velké většině oborů. Avšak jak uvádím v Analýze nezaměstnanosti absolventů v závislosti na oboru, je patrné, že se každý obor vyvíjí individuálně. Proto lze předpokládat, že na pozitivní vývoj v nezaměstnanosti mají vliv i jiné faktory, které nelze kvantifikovat. Pro jednoznačné rozhodnutí, zda byly splněny cíle tohoto projektu nemám v rámci mé bakalářské práce dostatek informací. Pokusím se proto alespoň porovnat vývoj před a po zavedení programu. Jak jsem již napsala výše, projekt byl zahájen k 1. 1. 2006. Nezaměstnanost absolventů ve většině oborů, na které se daný projekt zaměřil, klesala i před zahájením programu. V roce 2006 nezaměstnanost v některých oborech dokonce vzrostla. Musíme však

47

vzít v úvahu, že školám jistě trvalo určitou dobu než zorganizovaly své kurzy. Proto lze předpokládat, že tento projekt měl vliv hlavně na studenty, kteří absolvovali po roce 2007. Studenti i zájemci z řad veřejnosti si z velkého množství kurzů a seminářů, které jednotlivé školy organizovaly, určitě odnesli mnoho nových vědomostí a zkušeností nezbytných pro jejich budoucí práci. Podle kladných ohlasů lze předpokládat, že školy budou v organizaci těchto kurzů pokračovat a budou dále prohlubovat zahájená partnerství se zaměstnavateli.

3.3

Projekt Třineckých železáren Třinecké železárny, a.s. (TŽ) jsou moderním hutním podnikem, který patří k největším

průmyslovým podnikům v celé České republice. Jak jsem již uvedla na konci druhé kapitoly, usiluje tato firma o udržování kontaktů se základními i se středními školami a působí na žáky, učitele i rodiče v rámci programu „Spolupráce se školami všech stupňů“. K dnešní době neodmyslitelně patří zavádění moderních hutních technologií, které vyžadují mladé, kvalitně vzdělané zaměstnance v řadě technických profesí, zvláště pak hutnických. Tato společnost se snaží motivovat pro studium hutnických oborů žáky již během základní školy prostřednictvím ocenění nejtalentovanějších žáků dosahujících mimořádných výsledků v soutěžích, prezentuje TŽ u příležitosti třídních schůzek, každoročně pořádá „Den otevřených dveří v Třineckých železárnách“ a oceňuje základní školy podle počtu žáků přijatých na hutní obory. Na vybraných středních školách sponzoruje komplexní výuku žáků a odborný výcvik na práci v systému ISO. Všem studentům a žákům, kteří se rozhodli pro studium hutních oborů a nastupují do prvního ročníku některého z hutnických oborů na Střední průmyslové škole ve Frýdku-Místku nebo na Střední škole v Třinci-Kanadě, poskytují Třinecké železárny již od školního roku 2003/2004:


příspěvek na učebnice a školní pomůcky ve výši 500,-Kč pro každého studenta na začátku školního roku




příspěvek na společenské a sportovní aktivity (školní výlet, lyžařský výcvik apod.) ve výši 500,- Kč pro každého studenta na začátku školního roku

Také poskytují podporu studentům, kteří nastoupili do prvního a druhého ročníku oboru hutnictví na SPŠ ve Frýdku-Místku ve formě příspěvku na dopravu pro dojíždějící.

48

Tato spolupráce přináší pomoc nejen žákům a jejich rodičům při volbě povolání, ale i studentům během studia a samozřejmě pomáhá firmě při hledání kvalifikované pracovní síly ve snaze udržení vysoké odbornosti zaměstnanců a zajištění plynulé generační obměny. Hlavním cílem tohoto programu tedy je motivovat co nejvíce žáků ke studiu hutnických oborů. Přímou spolupráci vede se studenty na Střední průmyslové škole ve Frýdku-Místku a Střední škole, Třinec-Kanada. Podívejme se proto na strukturu studentů na těchto školách ve školním roce 2005/06 a 2006/07. Hodnoty pro školní roky před a těsně po zavedení tohoto programu se mi nepodařilo získat, ale o vývoji počtu studentů může svědčit i počet žáků v jednotlivých třídách.

Vliv projektu na zájem o studium Následující Tabulky 11, 12 a 13 uvádějí počet studentů na Střední škole, TřinecKanada a na Střední průmyslové škole, Frýdek-Místek. Tyto čísla vycházejí z Výročních zpráv uvedených škol. Procentuální hodnoty u studijních oborů představují poměr ke všem studentům studujících v Moravskoslezském kraji na středních odborných školách studijní obory, u učebního oboru ukazují poměr ke všem studentům učebních oborů na středních odborných školách a na středních odborných učilištích. Tyto procentuální hodnoty uvádím, abych vyloučila fakt, že pokles studentů v jednotlivých letech je ovlivněn hlavně celkovým úbytkem studentů v důsledku „vymírání populace“.

Střední škola, Třinec-Kanada, obor – Hutník-operátor Tabulka 11: Počet studentů na Střední škole, Třinec-Kanada ve školním roce 2005/06 a 2006/07 pro studijní obor Hutník-operátor Střední škola, Třinec-Kanada Hutník-operátor 1. ročník

%

2. ročník

%

3. ročník

%

4. ročník

%

školní rok 2005/06

30

0,42%

26

0,38%

17

0,26%

14

0,23%

školní rok 2006/07

24

0,33%

24

0,36%

26

0,40%

15

0,24%

Zdroj: http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2006/priloha_2.pdf http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2006/priloha_3.pdf http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2007/p3.pdf

49

V Tabulce 11 je vidět, že počet absolventů v porovnávaných školních letech vzrostl. Dobrým znakem také je, že počet studentů, kteří pokračovali z 2. do 3. ročníku byl stejný, v procentuálním vyjádření se dokonce zvýšil. Avšak zájem žáků o studium v tomto oboru momentálně klesá. Ve školním roce 2006/07 bylo dokonce přijato o 6 studentů méně než v roce předešlém, což je jen z části způsobeno celkovým úbytkem počtu studentů na středních školách. Roste také počet studentů, kteří odcházejí v průběhu studia. Například z 1. ročníku školního roku 2005/06 postoupilo do dalšího ročníku pouze 24 studentů ze 30.

Střední škola, Třinec-Kanada, obor – Hutník Tabulka 12: Počet studentů na Střední škole, Třinec-Kanada ve školním roce 2005/06 a 2006/07 pro učební obor Hutník Střední škola, Třinec-Kanada Hutník 1. ročník

%

2. ročník

%

3. ročník

%

školní rok 2005/06

22

0,24%

15

0,19%

9

0,13%

školní rok 2006/07

Neotevřeno

17

0,24%

19

0,30%

Zdroj: http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2006/priloha_2.pdf http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2006/priloha_3.pdf http://www.sostrinec.cz/files/dokumenty/stazeni/vyrocni_zpravy/2007/p3.pdf Podle struktury počtu studentů v jednotlivých ročnících ve školním roce 2005/06 se dá předpokládat, že v předešlých letech rostla obliba o studium tohoto oboru. Svědčí o tom podstatně vyšší počet studentů v prvních dvou ročnících v porovnání s ročníkem třetím. Ve školním roce 2006/07 nastoupilo do třetího ročníku o 4 studenty více, přibyli 3 noví studenti a jeden, který neuspěl u závěrečných zkoušek, musel opakovat ročník. Ve školním roce 2006/07 však nebyl otevřen první ročník a proto nemůžu zhodnotit, zda tento kladný trend pokračuje i v tomto roce.

50

Střední průmyslová škola, Frýdek-Místek, obor Hutnictví Tabulka 13: Počet studentů na Střední průmyslové škole ve Frýdku-Místku ve školním roce 2005/06 a 2006/07 pro obor Hutnictví Střední průmyslová škola, Frýdek-Místek

Hutnictví 1. ročník

%

2. ročník

%

3. ročník

%

školní rok 2005/06 školní rok 2006/07

4. ročník

39

0,54%

33

0,48%

27

0,42%

Neotevřeno

30

0,41%

38

0,58%

31

0,48%

25

%

0,40%

Zdroj: http://www.spsfm.cz/moodle/file.php/1/texty/skola/vyr_zprava/vyrocka_05_06.pdf http://www.spsfm.cz/moodle/file.php/1/texty/skola/vyr_zprava/vyrocka_06_07.pdf Ve školním roce 2006/07 byl zaznamenán značný pokles zájmu žáků o studium tohoto oboru. Bylo přijato o 9 žáků méně než v předešlém roce a do každého z vyšších ročníků postoupilo alespoň o jednoho žáka méně. Dá se předpokládat, že v následujícím školním roce 2007/08 bude tento pokles pokračovat. Celkově lze říci, že i když tento program zaznamenal úspěch v počátečním nárůstu počtu zájemců o studium hutnictví, postupně zájem o tento obor klesá, stává se neatraktivní a studenti se zajímají více o jiné obory. Důvodem může být například přetrvávající představa, že práce v hutnictví je těžká, špinavá a špatně ohodnocená.

51

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat dva programy zaměřené na podporu studentů a škol a zjistit jejich dopad na nezaměstnanost respektive na zájem o studium. První projekt se nazývá „Rozvoj a zkvalitňování odborného vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách Moravskoslezského kraje s důrazem na odbornou praxi“ a je financován částečně ze zdrojů Evropské Unie, částečně z prostředků kraje. Druhý projekt s názvem „Spolupráce se školami všech stupňů“ organizují Třinecké železárny, které se finanční podporou snaží motivovat především absolventy 9. tříd základních škol ke studiu oborů zaměřených na hutnictví. V první kapitole se zabývám vývojem a strukturou pracovního trhu v České republice. Zjistila jsem, že zde dochází ke snížení nerovnováhy mezi vysokou nabídkou a nízkou poptávkou na trhu práce. Nezaměstnaných je však i přes velký pokles v posledních letech více než 250 tisíc. Problém však vidím v nesouladu mezi poptávanými profesemi a kvalifikací nezaměstnaných. Na základě podrobného popisu struktury trhu práce z hlediska uplatnění absolventů jednotlivých oborů, lze říci, že lidé nemůžou nabídnout takové schopnosti, které podniky hledají. Jakou kvalitu bude mít vzdělávání na dané škole je mimo jiné závislé na objemu finančních prostředků, které má příslušný provozovatel školního zařízení k dispozici. Proto se ve druhé kapitole zabývám možnostmi financování školství v České republice. Popisuji zde nejen veřejné financování ze státního rozpočtu, ale snažila jsem se najít i možnosti alternativního financování ze soukromých zdrojů. Třetí kapitola se zaměřuje na strukturu pracovního trhu a na uplatnění absolventů v Moravskoslezském kraji, kde se uskutečnily oba projekty. Snažila jsem se definovat cíle, které si kladly tyto programy a analyzovat vliv programů na zájem o studium resp. na nezaměstnanost absolventů. Cílem projektu Moravskoslezského kraje bylo zkvalitnění odborného vzdělávání v oborech skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus za účelem lepšího uplatnění absolventů na trhu práce. Pokud bychom hodnotili splnění tohoto cíle jenom na základě nezaměstnanosti absolventů, která byla snížena ve velké většině oborů, můžeme říct, že si tento projekt vedl dobře. Avšak za statistické analýzy závislosti nezaměstnanosti absolventů na oboru je patrné, že se každý obor vyvíjí individuálně. Proto lze předpokládat, že na pozitivní vývoj v nezaměstnanosti mají vliv i jiné faktory, které nelze kvantifikovat. Pro jednoznačné

52

rozhodnutí, zda byly splněny cíle tohoto projektu nemám v rámci mé bakalářské práce dostatek informací. Proto jsem se pokusila porovnat nezaměstnanost absolventů před a po zavedení programu. Ve většině oborů, na které se daný projekt zaměřil, docházelo k poklesu nezaměstnanosti absolventů již před zahájením programu. Dobrým znamením není ani fakt, že nezaměstnanost v roce 2006, kdy projekt začal, v některých oborech dokonce vzrostla. Musíme však vzít v úvahu určitou prodlevu než školy zorganizovaly své kurzy. Proto lze předpokládat, že tento projekt měl vliv hlavně na studenty, kteří absolvovali po roce 2007. Pro zhodnocení vlivu na tyto absolventy však v současnosti nejsou k dispozic informace o jejich nezaměstnanosti. Hlavním cílem programu Třineckých železáren, a.s. s názvem „Spolupráce se školami všech stupňů“ je motivovat co nejvíce žáků ke studiu hutnických oborů. Pokusila jsem se analyzovat strukturu studentů na Střední průmyslové škole ve Frýdku-Místku a Střední škole, Třinec-Kanada, s jejichž studenty firma přednostně spolupracuje. Zaměřuji se na školní léta 2005/06 a 2006/07, protože hodnoty pro školní roky před a těsně po zavedení tohoto programu ve školním roce 2003/04 se mi nepodařilo získat. O vývoji počtu studentů může svědčit i počet žáků v jednotlivých třídách. Tento program sice dosáhl úspěchu v počátečním růstu počtu zájemců o studium hutnictví, postupně však zájem o tento obor klesá, stává se neatraktivní a studenti se zajímají více o jiné obory. Důvodem může být například přetrvávající představa, že práce v hutnictví je těžká, špinavá a špatně ohodnocená.

53

Literatura
Absolventi škol a mladiství v evidenci ÚP [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [2008] [cit. 2008-06-02]. Dostupný z WWW: .
Analýza stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008 [online]. Ostrava : Úřad práce, 2008 [cit. 2008-0430]. Dostupný z WWW: .
Analýza trhu práce 2000 až 2006 : Ekonomická aktivita obyvatelstva [online]. Český statistický úřad. 26.9.2007 , 9.10.2007 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: .
Česko. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
Doležalová, G., Sukup, R., Vojtěch, J.. Analýza profesní struktury pracovních sil v České republice z pohledu sféry vzdělávání : Vývojové trendy zaměstnanosti v ČR období let 1991 až 2006 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .
Chamoutová, D., Burdová, J.. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2007 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW:
Charakteristika Moravskoslezského kraje [online]. Český statistický úřad, 2008 , 29.4. 2008 [cit. 2008-04-30]. Dostupný z WWW: .
Jírová, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.
Kadeřábková, Anna, et al. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky [online]. Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu 2005 [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . ISBN 80-86131-64-5.
Kleňhová, Michaela, Šťastnová, Pavlína, Cibulková, Pavla. České školství v mezinárodním srovnání : Stručné seznámení s vybranými ukazeteli publikace OECD Education at Glance 2007 [online]. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007 [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW: . ISBN 97880-211-0537-9.
Končelová, Simona. Analýza trhu práce v okrese Kolín. Praha, 2007. 82 s. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí diplomové práce Kotýnková M. Dostupný z WWW: .
Metodické popisy ukazatelů VŠPS [online]. Praha : Český statistický úřad, 2008 , 1.2.2008 [cit. 2008-04-27]. Dostupný z WWW: .
Němeček, Jiří. Učni: Ohrožený druh : Profesní vzdělání. Profit. 25.2.2008, roč. 19, č. 8, s. 12

54


Peková, Jitka, Pilný, Jaroslav, Jetmar, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1.
Plzeňská Škodovka nabízí studentům až stotisícové půjčky. Učitelské noviny [online]. 2003, č. 31 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: .
Statistická ročenka školství 2006 : Soubor ekonomických ukazatelů resortu školství [online]. Ústav pro informace ve vzdělávání, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .
The Information Database on Education System in Europe : Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2006/07 [online]. Eurydice, [2007] [cit. 2008-05-19]. Dostupný z WWW:
Úlovcová, Helena, et al. Uplatnění absolventů škol na trhu práce - 2006 [online]. Praha : NÚOV, 2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . http://www.nuov.cz/index.php?page=p_p&s=85 978-80-85118-00-1
Vychová, H.: Vzdělávací politika v období transformace, Acta oeconomica pragensia, Sociální aspekty transformace české ekonomiky, VŠE, č. ročníku 4/2004.
Žižková, Jana, et al. Úvod do studia sociální politiky. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 193 s. ISBN 80-7079-450-X.

55