Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Jitka Kratochvílová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Jitka Kratochvílová Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů na sociálních sítích

Bakalářská práce

2009

ZADÁVACÍ LIST

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Mgr. Ludmile Fonferové za pomoc a odborné vedení mé bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů na sociálních sítích zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne

Podpis

OBSAH 1.

ÚVOD.................................................................................................................................................... 10

2.

KOMUNIKACE ON-LINE................................................................................................................. 13

3.

2.1.

DEFINICE KOMUNIKACE ................................................................................................................ 13

2.2.

VÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE ................................................................................................... 14

2.3.

NEVÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE ............................................................................................... 17

VIRTUÁLNÍ IDENTITA V INTERNETOVÉ KOMUNIKACI ..................................................... 19 3.1.

4.

5.

3.1.1.

Zkratky..................................................................................................................................... 20

3.1.2.

Emotikony ................................................................................................................................ 22

NEGATIVNÍ JEVY NA INTERNETU.............................................................................................. 23 4.1.

CYBERSTALKING ........................................................................................................................... 23

4.2.

KYBERŠIKANA .............................................................................................................................. 24

SOCIÁLNÍ SÍTĚ.................................................................................................................................. 26 5.1.

Obecná charakteristika............................................................................................................ 27

5.1.2.

Principy, na kterých Facebook funguje ................................................................................... 27

5.1.3.

Výhody zabezpečení Facebooku .............................................................................................. 29

5.1.4.

Rizika Facebooku .................................................................................................................... 30 LIBIMSETI.CZ ................................................................................................................................ 30

5.2.1.

Obecná charakteristika............................................................................................................ 30

5.2.2.

Vytvoření profilu...................................................................................................................... 31

5.2.3.

Problémy Libimseti.cz ............................................................................................................. 32

5.3.

7.

FACEBOOK.COM ............................................................................................................................ 27

5.1.1.

5.2.

6.

VYJADŘOVÁNÍ ON-LINE ................................................................................................................ 20

DALŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ ..................................................................................................................... 33

BEZPEČNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ................................................................................................. 35 6.1.

DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ .................................................................................................. 37

6.2.

SAFER INTERNET DAY 2009........................................................................................................... 38

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ............................................................................................................... 39 7.1.

CÍL DOTAZNÍKU............................................................................................................................. 39

7.2.

DOTAZOVANÁ SKUPINA ................................................................................................................ 40

7.3.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKU................................................................................................................. 41

7.3.1.

Obecné informace o užívání internetu a profilů ...................................................................... 41

5

7.3.2.

Zabezpečení osobních údajů.................................................................................................... 49

7.3.3.

Seznamování přes internet....................................................................................................... 55

7.3.4.

Interpretace výsledků dotazníku .............................................................................................. 61

8.

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 62

9.

POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................................................. 63 9.1.

10. 10.1.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE: ..................................................................................................................... 68 PŘÍLOHY:....................................................................................................................................... 69 PŘESNÉ ZNĚNÍ DOTAZNÍKU:........................................................................................................... 69

6

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 - PŘEHLED NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ANGLICKÝCH ZKRATEK, JEJICH PŘEKLAD A VÝZNAM ................. 21 TABULKA 2 - PŘEHLED NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ČESKÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM ....................................... 21 TABULKA 3 - NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ EMOTIKONY ........................................................................................... 22 TABULKA 4 - STRUKTURA DOTAZOVANÝCH ..................................................................................................... 40 TABULKA 5 - POUŽÍVÁŠ VE SVÉM VOLNÉM ČASE INTERNET? ........................................................................... 41 TABULKA 6 - KOLIK ČASU DENNĚ NA INTERNETU TRÁVÍŠ?............................................................................... 42 TABULKA 7 - NA JAKÉM SERVERU MÁŠ SVŮJ PROFIL, KOLIK ČASU DENNĚ ZDE TRÁVÍŠ A KOLIKRÁT DENNĚ SE PŘIPOJÍŠ?

................................................................................................................................................ 44

TABULKA 8 - JAKÉ INFORMACE ZVEŘEJŇUJEŠ NA SVÉM PROFILU? ................................................................... 49 TABULKA 9 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU FACEBOOKOVÉMU PROFILU? ............................. 51 TABULKA 10 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU PROFILU, KTERÝ SE JINDE NEŽ NA FACEBOOKU? ............................................................................................................................................................... 51 TABULKA 11- MYSLÍŠ, ŽE JSOU TVÉ ÚDAJE NA TVÉM PROFILU DOSTATEČNĚ ZABEZPEČENÉ? .......................... 53 TABULKA 12 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (VYSOKOŠKOLÁCI) ..................................... 55 TABULKA 13 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (VYSOKOŠKOLÁCI) .. 59 TABULKA 14 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (STŘEDOŠKOLÁCI) ... 60

7

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 - STRUKTURA DOTAZOVANÝCH............................................................................................................ 40 GRAF 2 - POUŽÍVÁŠ VE SVÉM VOLNÉM ČASE INTERNET?.................................................................................. 41 GRAF 3 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA INTERNETU STŘEDOŠKOLÁCI. ............................................................ 42 GRAF 4 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA INTERNETU VYSOKOŠKOLÁCI............................................................. 43 GRAF 5 - NA JAKÉM SERVERU MÁŠ SVŮJ PROFIL?............................................................................................. 45 GRAF 6- KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA SVÉM PROFILU STŘEDOŠKOLÁCI. ........................................................ 46 GRAF 7 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA SVÉM PROFILU VYSOKOŠKOLÁCI. ...................................................... 46 GRAF 8 - KOLIKRÁT DENNĚ SE NA SVŮJ PROFIL PŘIPOJÍŠ? (VYSOKOŠKOLÁCI).................................................. 47 GRAF 9 - KOLIKRÁT DENNĚ SE NA SVŮJ PROFIL PŘIPOJÍŠ? (STŘEDOŠKOLÁCI)................................................... 48 GRAF 10- JAKÉ INFORMACE ZVEŘEJŇUJEŠ NA SVÉM PROFILU?......................................................................... 49 GRAF 11 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU FACEBOOKOVÉMU PROFILU?.................................. 51 GRAF 12 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU PROFILU, KTERÝ SE JINDE NEŽ NA FACEBOOKU? .... 52 GRAF 13 - MYSLÍŠ, ŽE JSOU TVÉ ÚDAJE NA TVÉM PROFILU DOSTATEČNĚ ZABEZPEČENÉ? ................................ 53 GRAF 14 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (VYSOKOŠKOLÁCI) ............................................ 55 GRAF 15 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (STŘEDOŠKOLÁCI)............................................. 56 GRAF 16 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (VYSOKOŠKOLÁCI)......... 59 GRAF 17 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (STŘEDOŠKOLÁCI).......... 60

8

AUTORSKÁ ANOTACE V mé bakalářské práci se zaměřuji na problém ochrany osobních údajů v profilových sociálních sítích. Uvádím situace, kdy došlo ke zneužití těchto údajů a akce, které byly podniknuty, aby k tomuto zneužívání nedocházelo. Na příkladu serveru Facebook.com uvádím, jak lze upravit zabezpečení svého profilu. V závěru mé práce shrnuji poznatky z dotazníku, který byl položen středoškolským i vysokoškolským studentům.

In my bachelor paper I focus on the problem of safety of personal information in the social networking. I describe situations where some personal data were misused and actions that were taken to prevent that kind of problem. Using Facebook.com as an example, I show how to adjust the safeguard of your profile. In the end of my paper I sum up information I gained from the questionnaire that was given to high school and university students to answer.

9

1. ÚVOD S rozvojem moderní společnosti se počítače a internet stávají nezbytnou součástí každodenního života. Díky nim jsme schopni přenášet informace prostorem v reálném čase a pohodlně tak komunikovat s lidmi po celém světě. Mezilidská komunikace je jedním z nejdůležitějších aspektů lidského života a internet nám umožňuje ji rozvíjet, obohacovat a dávat jí jiný rozměr. Komunikace prostřednictvím internetu s sebou přináší i jistá rizika, která souvisí se zveřejňováním osobních údajů na síti. Hrozí zde únik a zneužití nezabezpečených informací. Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů definuje pojem „osobní údaj“ takto:

§4 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu, 1

Problematika práv člověka na informace a ochrana těchto informací je v moderní společnosti natolik důležitá, že se jí zabývají nejvýznamnější mezinárodní listiny (např.: Listina základních práv EU). Zároveň je upravována i na úrovni jednotlivých států - v ČR je otázka ochrany informací upravena již na úrovni ústavního pořádku v Listině základních práv a svobod. Článek 10 stanoví:

(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a

1

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů

10

rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. 2

Dále se Listina základních práv a svobod zabývá právem člověka na informace. Článek 17 stanoví:

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jdeli o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 3

Právo na ochranu osobních údajů a právo na informace se často překrývají a je velmi těžké rozhodnout, kde končí jedno a začíná druhé. S uvedenou problematikou úzce souvisí v současné době často diskutovaný zákon č. 52/2009 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, tzv. „náhubkový zákon“, který nabyl účinnosti dne 1.4.2009. Novela trestního řádu, zpočátku zaměřená na kritizovanou praktiku zveřejňování policejních odposlechů, která vedla k porušování zásady „pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení hledět, jako by byl vinen“ (§ 2 odst. 2 trestního řádu), může být vykládána zejména ve vztahu k novinářům. Těm hrozí vysoká pokuta nebo trest odnětí svobody až na 5 let za zveřejnění informace o oběti násilného zločinu bez předchozího souhlasu, i když jde např. o veřejně známou osobu napadenou na ulici, zveřejňování informací o možném propojení organizovaného zločinu a politiky nebo zneužití politických funkcí. Takový přísný výklad zákona je částí veřejnosti chápán jako

2

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod

3

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod

11

omezení svobody slova a může být předmětem další diskuse o jeho potřebnosti a vyváženosti např. i v souvislosti s poskytováním informací přes internet. Kromě Listiny základních práv a svobod a zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů se v ČR ochranou osobních dat zabývá i další zákonná úprava – zejména zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím nebo zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském. Úprava této problematiky je nezbytná k zachování existence demokratické společnosti. Je nutné určit přesná pravidla pro poskytovatele internetových služeb, aby se předešlo zneužití nebo ztrátě dat. Zabezpečení na straně poskytovatele ale mnohdy nestačí a je třeba informovat i uživatele o tom, že poskytované zabezpečení není stoprocentní. Uživatel by měl proto zvážit, jaká data o sobě na internetu poskytne.

12

2. KOMUNIKACE ON-LINE 2.1.

DEFINICE KOMUNIKACE

Všeobecná encyklopedie Diderot definuje komunikaci jako: „Sdělování, dorozumívání; předpoklad a nejdůležitější forma sociálního styku, spočívající ve vysílání a přijímání signálů či poselství. Komunikace může být bezprostřední, mezi jednotlivci nebo ve skupině, nebo zprostředkovaná, např. sdělovacími prostředky.“ 4 Komunikaci můžeme tedy chápat jako sdělování informací nebo proces dorozumívání. Člověk prostřednictvím komunikace interpretuje sebe, jiné lidi a vztahy mezi nimi. Elektronickou komunikaci potom definujeme jako „interakci, která probíhá prostřednictvím elektronického média, tedy v elektronické podobě.“ 5 Díky neustálému vývoji moderních technologií a internetu se kromě komunikace tváří v tvář otvírá nová široká kapitola virtuální komunikace. Komunikaci můžeme rozdělit na jednosměrnou nebo obousměrnou. Jednosměrná komunikace směřuje od jednoho sdělujícího k mnoha oslovovaným. Používá se když potřebujeme pouze o něčem informovat, např. o novém produktu nebo službě. Je výhodná v tom, že si můžeme sdělení upravit co nejvíce v náš prospěch – nezveřejňujeme nedostatky, pouze podtrhneme výhody a tím kontrolujeme informace, které se oslovovaní jedinci dozvědí. Na tomto principu fungují webové stánky propagující určité výrobky nebo firemní stránky. Naproti tomu obousměrná komunikace zahrnuje dva a více rovnocenných jedinců, kteří spolu vedou rozhovor. Mohou si navzájem klást otázky, reagovat na názory jiných, sdílet své zkušenosti. Patří sem komunikace přes ICQ, chaty, email, internetové diskuse, telefonování přes Skype a další. Dalším dělením je dělení na synchronní a asynchronní komunikaci. 4

Všeobecná encyklopedie. Praha : Nakladatelský dům OP, 1997. 4 sv. (787, 700, 740, 717 s.). ISBN 80-

85841-33-9. 5

ŠMAHEL, David. Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Československá psychologie : Časopis

pro psychologickou teorii a praxi. 2003, roč. XLVII, č. 2, s. 144-156.

13

O komunikaci synchronní mluvíme tehdy, když lidé, kteří spolu komunikují sedí ve stejný okamžik u počítače (jsou připojeni k internetu). Tzn. povídají si ve stejném čase akorát na jiných místech. To, co jedna strana „řekne“ se ihned zobrazí na obrazovce druhé strany a ta může vzápětí reagovat. Příkladem synchronní komunikace jsou: o chaty o hlasové nebo video konference Zbyněk Vybíral (2001) přirovnává synchronní komunikaci ke hře, kdy se skupina lidí dohodne, že spolu bude komunikovat pouze psaním na jeden arch papíru. Všichni pak mohou sledovat, když jeden z nich něco píše, navzájem si „neskáčí do řeči“ a navazují na sebe.6 Komunikace asynchronní, jak již název napovídá, se neodehrává v reálném čase. Mezi vysláním zprávy a obdržením odpovědi vzniká prodleva, která může trvat minuty, hodiny, ale i dny nebo týdny. Příkladem asynchronní komunikace je: o e-mail o elektronická diskusní fóra o webové stránky

2.2.

VÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE

1. Rychlost Mezi výhody elektronické komunikace můžeme zajisté na první místo zařadit rychlost. Napsat a odeslat email z tepla svého domova je daleko rychlejší, než zachytit své myšlenky na papíře, ten pak vložit do obálky, na obálku napsat adresu, opatřit dopis známkou, hodit jej do schránky a čekat 2 až 3 dny než dopis dojde a pak ještě další týden než přijde odpověď. Emailová odpověď vám dorazí během pár minut a navíc je to zadarmo. A co teprve chaty a diskusní fóra? Tam dostáváte odpovědi na své otázky během pár vteřin.

6

VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-

19.

14

2. Globálnost Komunikace prostřednictvím internetu nám dává možnost komunikovat s lidmi z celého světa, s lidmi, se kterými bychom se jinak nepotkali. Člověk si tak může popovídat s úplně cizími lidmi, od kterých ho dělí statisíce kilometrů, může se ztotožnit s jejich názory, může si s nimi dokonce vyměnit i fotografie nebo se navzájem vidět pomocí webkamer. Globálnost internetu je skutečně jeho velikou předností. „…hranice států i jejich geografická poloha je pro uživatele internetu nepodstatná. Prakticky odkudkoliv se můžete připojit a komunikovat s lidmi, kteří jsou na opačném konci světa. Podstatné je to zejména pro lidi se specifickými zájmy či potřebami. V jejich okolí často není snadné najít někoho, kdo by s nimi sdílel tyto odlišnosti.“ 7

3. Pestrost Další v žebříčku výhod on-line komunikace stojí pestrost. Pomocí internetu můžeme posílat emaily, sdílet fotky, videa, chatovat, poslouchat hudbu, pracovat, vyhledávat informace a mnoho a mnoho dalšího.

4. Jednoduchost Můžeme říci, že komunikace prostřednictvím internetu je jednodušší než v reálném životě. Často si lidé přes internet poví věci, které by si do očí nikdy neřekli. V bezpečí svého domova se komunikující cítí uvolněnější a otevřenější. Nemá obavu z bezprostředních sankcí a má proto tendenci vyjadřovat razantněji své názory.

5. Anonymita V neposlední řadě patří mezi výhody on-line komunikace anonymita. Není tím myšlena anonymita úplná. Každý zdatnější počítačový odborník dokáže zjistit z jakého místa komunikace probíhá (IP adresa počítače). Používáním internetu za sebou zanecháváme stopy.

7

DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha : TRITON s.r.o., 2005. 167 s.

ISBN 80-7254-636-8. – str.27

15

„Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku, stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych, abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně nebo záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který požadavek podal, typ a cíl požadavku, případně další věci.“ 8 David Šmahel (2003) mluví o internetu jako o prostředí bez zábran, kde mizí bariéry, komplexy, strachy a lidé se stávají odvážnějšími a výřečnějšími. Mnozí „odhazují masky“ a svobodně projevují své názory a pocity. 9 Anonymita nám také dává pocit fyzického bezpečí. Nehrozí nám bezprostřední postih za naše výroky v on-line komunikaci.

6. Možnost promyslet si odpověď Oproti běžné „face to face“ komunikaci má on-line komunikace ještě jednu velikou výhodu. Své odpovědi a reakce si člověk může dopředu rozmyslet. Než odpoví, utřídí si myšlenky a má prostor k formulaci srozumitelné odpovědi. Vhodnou formulací pak zamaskuje třeba i svůj nesouhlas, což by v reálu díky neverbální komunikaci nebylo možné.

7. Stejné příležitosti Na internetu mají všichni stejné příležitosti. Pokud se tu objevuje diskriminace, tak jen v omezené podobě. Tím, že zde chybí vizuální kontakt s komunikujícím, odpadají předsudky rasové, vzhledové a majetkové (které jsou v reálné komunikaci reprezentované drahým oblečením a šperky). Textové zprávy člověka tichého a stydlivého mají v on-line komunikaci stejnou váhu jako zprávy člověka asertivního (není možné nikoho překřičet). Člověk, který je obvykle při reálné komunikaci nejistý „nemá při komunikaci přes internet obavy, úzkosti a komplexy z toho, jak

8

Míra anonymity na internetu. Absolut Beginner on WWWeb [online]. 3003 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z

WWW: . 9

ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158

s. ISBN 80-7254-360-1.

16

sám vypadá, jak se vnímá po fyzické stránce. Nikdo ho nebude kritizovat za to jaký má účes, jak se obléká, jak vypadá atd.“ 10

2.3.

NEVÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE

1. Nejistá identita Komunikace on-line má pochopitelně i své nevýhody. Jednou z nich je nejistota o skutečné identitě člověka, se kterým komunikujeme. To, jak se uživatel prezentuje online může být skutečné, ale také nemusí. Nikdo nám nemůže zaručit, že pod přezdívkou „Slečna XY“ s námi chatuje skutečně mladá krásná slečna a ne kamarád, který se při čtení našich odpovědí vesele baví. V on-line prostředí je velmi snadné lhát, vymýšlet si nebo měnit svoji identitu. Komunikace je zde omezena pouze na psaný text (popřípadě obrázky nebo videa, které ale nemusí být pravdivé) a proto si identitou člověka, se kterým právě komunikujeme, nemůžeme být nikdy jisti.

2. Neverbální komunikace V on-line komunikaci chybí možnost druhého pozorovat, vidět jeho bezprostřední reakce, jeho pohyby, gesta atd. Neverbální komunikace je často mnohem důležitější než verbální vyjádření. Pokud nastane při reálné komunikaci rozpor mezi slovy a gesty, je to pro posluchače určité varování, že něco není v pořádku (např. mluvčí lže). Tato „varování“ u online komunikace chybí. „Elektronická komunikace není pro člověka přirozená – zbavuje totiž účastníky možnosti pozorovat tvář a pohyby těla partnera, které vyjadřují nonverbální složku komunikace.“ 11

3. Závislost Využívání počítače a internetu může přerůst až v závislost, kdy se pak objevují klasické abstinenční příznaky v době, kdy uživatel u počítače není (nervozita, podráždění, agrese, náladovost, vznětlivost…). Závislý člověk lže rodině a

10


s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 26 11

RYBKA, Michal, MALÝ , Ondřej. Jak komunikovat elektronicky. Praha : Grada Publishing, s.r.o., 2002.

92 s. ISBN 80-247-0208-8. -str.20

17

přátelům ohledně toho, kolik času na internetu tráví. Je ochoten kvůli času strávenému na síti riskovat i ztrátu zaměstnání či rozpad vztahu. Zbyněk Vybíral shrnuje závěry výzkumu o změně lidského chování po 2 letech domácího užívání internetu (1998) takto: „Velmi časté používání domácího počítače – zejména vysedávání u internetu - statisticky významně koreluje s poklesem uživatelovy komunikace s ostatními členy rodiny a se snížením počtu lidí, kteří aktuálně patří do jeho (fyzického) sociálního kruhu. Dále byl prokázán nárůst depresivních pocitů a prožitků osamělosti.“ 12

4. Virtuální realita Lidé často tráví dlouhé hodiny na internetu, zapomínají na čas a na skutečný život. Vytvoří si svůj virtuální život, virtuální realitu, kterou mohou zkreslovat podle svých potřeb. V tomto „druhém“ životě nemají žádné problémy ani běžné starosti, mohou být dokonalými společníky a zábavnými diskutéry. Problém nastává, když online život začne být pro člověka důležitější než život reálný.

5. Omezení fyzické aktivity Obecnou nevýhodou „sezení u počítače“ je omezení fyzické aktivity, zdravotní problémy spojené s ohýbáním zad a sledováním monitoru, omezení reálného kontaktu s okolím, zanedbávání svých povinností.

6. Zneužití osobních údajů Poslední nevýhoda, kterou jako příklad uvádím, souvisí s bezpečnostní stránkou online komunikace. Při vytváření profilů na internetu, registrování se do chatovacích místností a vyplňování dalších formulářů a dotazníků hrozí nebezpečí zneužití osobních dat.

12


19.

18

3. VIRTUÁLNÍ IDENTITA V INTERNETOVÉ KOMUNIKACI

Online komunikace se stává každodenní součástí našeho života. Mnoho rozhovorů, které bychom vedli tváří v tvář nahradily rozhovory internetové, posílání emailů a podobně. Šmahel (2003) tvrdí, že virtuální komunikace se nevyvíjí stejně jako komunikace reálná. Při rozhovorech na chatech a diskusních fórech mají diskutující tendenci vnímat silněji sami sebe než své okolí. Razantněji proto prezentují své názory a myšlenky, mohou také rozhovor bez výčitek svědomí kdykoli opustit, což by v realitě jen tak nešlo.13 Ve virtuálním prostředí má člověk lepší vyjadřovací schopnosti, má více času na promyšlení odpovědi, neexistuje zde neverbální komunikace jako v reálném životě, pocity a nálady se vyjadřují pomocí znaků, mění se i jazyk a slova, která používá.Virtuální prostředí vnáší do komunikace mnoho změn – některé jsou dobré, jiné ne. Pojem „identita“ je obecně chápán jako soubor určitých rysů a vlastností, podle nichž je jedinec chápán ve svém okolí (skupině). Virtuální identita je pak soubor těchto rysů, kterými se člověk prezentuje na internetu a podle kterých je vnímán ostatními uživateli. Skutečná a virtuální identita se však nemusí shodovat. Časté jsou případy, kdy si lidé upraví svou identitu – změní věk, vzhled, nezmiňují své nedostatky, naopak podtrhnou silné stránky (v prostředí internetu je to možné a většinou se na to ani nepřijde). Tato změněná identita umožňuje uživateli, aby se ve virtuálním prostředí choval jinak než v realitě. Je troufalejší a odvážnější („Dospívající udávají, že ve virtuálním prostředí pociťují méně úzkosti, strachu, obav se sankcí, méně tenze. Zde je zřejmý vliv internetu jako prostředí bez zábran, které často produkuje pocit uvolnění a bezstarostnosti.“ 14), upovídanější a má extrémnější názory, které důrazněji prosazuje. „V prostředí internetu se stávají běžné názory z reálného života často vyhraněnými až

13


s. ISBN 80-7254-360-1. 14


s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 56

19

extrémními. Dospívající mají tendenci být více provokativní, staví se častěji do opozice a to i tehdy, kdy by si to v běžném životě nedovolili.“ 15 Uživatel se snaží sám sebe prezentovat v lepším světle, se smyslem pro humor. „Dospívající (jeho virtuální reprezentace) se mění v osobu okouzlující, neodolatelnou, slavnou, tajemnou, magickou atp.“ 16 Výhodou je, když umí diskutující dobře užívat slova a jazyk, je zajímavý, kreativní, má tzv. virtuální charisma. Nevýhody naopak přináší pasivita, přílišný exhibicionismus a agresivita.

3.1.

VYJADŘOVÁNÍ ON-LINE

Písemný projev při komunikaci on-line je většinou velmi neformální. Často dochází k vynechávání háčků a čárek (v českém jazyce), gramatické chyby nejsou výjimkou. Věty se často zkracují, aby byla komunikace rychlejší. Diskutující však mají tendenci se vyjadřovat přesněji než v reálné komunikaci – nejspíš proto, aby si ušetřili práci se zdlouhavým psaním. Univerzálním internetovým jazykem je angličtina. Velmi se využívají počeštěná anglická slova – např. kliknout, smajlík, mejlnout, atd. Jako příklad uvádím užívání zkratek a emotikon v elektronické komunikaci.

3.1.1.

ZKRATKY

Hojně se v internetových diskusích objevují zkratky, které jsou známé ostříleným diskutujícím, pro outsidera však tvoří mnohdy tak velkou překážku, že není schopen ani porozumět textu. Pro příklad uvádím nejčastěji se vyskytující zkratky v on-line komunikaci – jak anglické, tak české.

15


s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 57 16


s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 59

20

Tabulka 1 - Přehled nejpoužívanějších anglických zkratek, jejich překlad a význam 17

Zkratka lol rofl btw omg brb thx asap fyi np

Překlad Laughing out loud Rolling on the floor laughing By the way Oh my God Be right back Thanks As soon as possible For your information No problem

Význam Hlasitě se směju Směji se, až se z toho válím po podlaze Mimochodem Ach můj Bože! Jsem hned zpět Děkuju Co nejdříve to bude možné Pro tvojí informaci Žádný problem

Tabulka 2 - Přehled nejpoužívanějších českých zkratek a jejich význam 18

Zkratka dd jj z5 mtmr nz mmt

Význam Dobrý den Jo jo (= souhlasím) Zpět Mám tě moc rád Není zač moment

17

Převzato z http://www.zkratky.cz/katalog/Chatovaci-zkratky

18

Převzato z http://www.zkratky.cz/katalog/Chatovaci-zkratky

21

3.1.2.

EMOTIKONY

Dalším specifickým jevem vyjadřování na internetu je používání emotikon – smajlíků. Jelikož v psaném textu je těžké vyjádřit emoce (nevidíme našeho partnera – nevíme, zda mluví vážně nebo ironicky), pomáhají emotikony vyjádřit tyto emoce pomocí znaků.

Tabulka 3 - nejčastěji používané emotikony

Jako příklad uvádím nejčastěji

:-)

Usmívám se, mám radost

používané emotikony.

:-(

Mračím se, jsem smutný

:-D

Směji se, je to vtipné, legrace

:-*

Posílám pusu

;-)

Mrkám, myslím něco ironicky

:-P

Vyplazuji na tebe jazyk

:-O

Divím se, překvapený výraz

Grafická podoba emotikon: Příklad emotikon na chatech a diskusních fórech, když se jejich znaková podoba převede do obrázku. 19

19

Převzato z http://nd.blog.cz/m/marta-d.blog.cz/obrazky/36206885.gif

22

4. NEGATIVNÍ JEVY NA INTERNETU Virtuální prostor tvoří jeden celý velký svět, který si žije svým životem vedle prostoru reálného. Otevírá se nám prostřednictvím počítačů a počítačových sítí. Toto „anonymní“ prostředí nám dává obrovskou volnost. Můžeme zde komunikovat s lidmi různého věku, národností i zájmů, můžeme prohlížet fotky a videa, hledat zajímavé informace, číst zprávy, vyjadřovat své názory a mnoho dalšího. Kromě všech těchto kladných stránek má virtuální prostředí ale i své stinné stránky. Například uvolňuje zdrženlivost lidí. V některých případech je to dobré, lidé se tolik nebojí a lépe se prosadí. Jindy to ale může vést až k agresi. Lidé dělají a říkají na internetu věci, které by obvykle v reálném životě neudělali ani neřekli. Jako příklad uvádím 2 negativní jevy, které se v poslední době velmi šíří. Jsou to cyberstalking a kyberšikana.

4.1.

CYBERSTALKING

Termín „stalk“ by se dal z angličtiny přeložit jako stopování, pronásledování. Stalker je posedlý pronásledovatel, který sleduje svou oběť nejlépe na každém kroku, snaží se jí kontaktovat jak tváří v tvář tak i třeba telefonicky. Cyberstalking je pak takové pronásledování, které probíhá prostřednictvím internetu. Radana Divínová (2005) definuje termín takto: „Pronásledovatel se snaží o psanou a verbální komunikaci se svou obětí, žádá ji o zapojení do romantického vztahu, kontroluje, obtěžuje ji a sleduje. O cyberstalkingu hovoříme, pokud se toto pronásledování děje prostřednictvím internetu. Má formu nevyžádaných emailů a vzkazů při chatování, které mohou být i hostilní. Cyberstalker může šířit i zlomyslné pomluvy, zanechávat oběti zneužívající vzkazy nebo se za ni dokonce vydávat on-line.“ 20 Velký problém cyberstalkingu spojený s rozvojem profilových sociálních sítí je, že pronásledovatel si z profilu lehce může zjistit informace o své oběti. Kromě celého jména, emailu a telefonního čísla o sobě někteří uživatelé zveřejňují i adresu bydliště, zaměstnání 20


ISBN 80-7254-636-8. – str.80

23

a nepřímo (neustálou aktualizací svých stavů) i svůj každodenní program. Cyberstalking se tak pro stalkera stává hračkou a pro jeho oběť velmi nepříjemnou situací.

4.2.

KYBERŠIKANA

Šikana je fyzické omezování či týrání slabšího jedince, který se neumí nebo nemůže bránit, silnějším jedincem nebo kolektivem. Kybernetická šikana pak k takovým činům využívá informační a komunikační technologie. Projevuje se nejčastěji jako zasílání emailů nebo textových zpráv s výhrůžným obsahem, obtěžování přes telefon či chat, vytváření webových stránek, které oběť zesměšňují nebo urážejí, fotografování, nahrávání oběti a umisťování těchto záběrů na internet. Agresor se také může na internetu vydávat za svou oběť a pod jejím jménem rozesílat nevhodné zprávy jejím přátelům.21 „Internet může šikanu zesílit. Kyberprostor umožňuje uvolnit skryté frustrace a podporuje lidi k takovému chování, jehož by se v reálném životě neodvážili. Internetové prostředí navíc smazává rozdíly ve fyzické síle a sociálním postavení ve skupině. Rozšiřuje se publikum a to, co trvá několik chvil, může viset na webových stránkách měsíce. Běžná šikana skončí, když jde dítě ze školy domů. Kybernetická šikana pronásleduje svou oběť nepřetržitě. To, že ponižující informace jsou sdíleny s ostatními, může být pro mladého člověka zničující.“ 22 Vzhledem ke každodennímu používání elektronických prostředků roste i problém kyberšikany. Z praxe jsou známy případy, kdy žáci natáčí své učitele pomocí mobilních telefonů a nahrávky pak zveřejňují na internetu. „Sebevraždu spáchal bývalý ředitel školy, jehož výbuch hněvu a facku uštědřenou žákovi – natočené na video na mobilní telefon – publikovali jiní žáci na internetu. A jiné internetové video „pouze“ zničilo kariéru učitelce ze Znojma.“

21

23


ISBN 80-7254-636-8. 22

NYKODÝMOVÁ, Helena. Kde končí legrace a začíná kyberšikana. LUPA : Server o českém internetu

[online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . 23

ČERMÁK, Miloš. Proč mít rád Facebook. A proč se ho bát.. Lidovky.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-13].

Dostupný z WWW: .

24

Při kyberšikaně dochází k proměně agresora a oběti. Agresorem nemusí být jedinec fyzicky silný, ale jedinec silný v užívání informačních technologií. Oběť naopak nemusí být fyzicky slabší než agresor. Před kyberšikanou není úniku. Agresor může pronásledovat svou oběť 24 hodin denně. Tím, že zde chybí projevy fyzického násilí (přímé znaky šikany – modřiny, roztrhané oblečení, ztráta věcí…), je kyberšikana hůře rozpoznatelná. Obecně se ujala představa, že děti virtuálně obtěžuje nějaký starší zvrhlík, který se vydává za jejich vrstevníka. Většinou to tak ale vůbec není. V on-line komunikaci se smazávají rozdíly ve věku či sociálním postavení. Mladší generace také lépe ovládá počítač a lépe se orientuje v prostředí sociálních sítí než generace starší. Podle Peterky (2009) je proto většinou představa postaršího zvrhlíka u počítače nesprávná. Iniciátoři kyberšikany jsou často mladí lidé, vrstevníci svých obětí. Jiří Peterka shrnuje problematiku kyberšikany takto: „Moc se nespoléhejte na to, že technologie ochrání vaše děti před technologiemi. Neexistuje žádné jednoduché řešení – třeba jako ověřování věku či filtrování apod. – které by uchránilo vaše děti před újmou. A jen s několika výjimkami (kterých se média obvykle chytnou a náležitě je rozmáznou) nejsou nástrahy, číhající na vaše děti v online světě, o nic větší než ty, které na ně číhají každý den v reálném světě. Je to pořád stejná písnička, mámy a tátové – je na vás zajistit, aby se vaše děti nedostaly do něčeho, co už nedokáží samy zvládnout. Nesvádějte to na média.“ 24

24

PETERKA, Jiří. SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně!. LUPA : Server o českém internetu [online].

2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .

25

5. SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě můžeme charakterizovat jako aplikace, které umožňují uživatelům mezi sebou komunikovat, seznamovat se, popřípadě hledat staré i nové známé. Můžeme sem zahrnout celou škálu seznamek, chatů, osobních profilů nebo blogů. Všechny tyto sítě umožňují posílání vzkazů některé další pak i sdílení fotek, videí, poslech hudby a další. Sociální sítě se v poslední době stávají stále oblíbenějšími a počet jejich uživatelů závratně stoupá. Kromě pozitivních věcí, které tyto komunikační cesty nabízí, se setkáváme i s negativními jevy. „Nejčastější rizika na sociálních sítích (a na Internetu obecně) nejsou spojená jen s následným osobním kontaktem (například setkání s nějakým podvodníkem nebo pedofilem), ale především se samotným kontaktem virtuálním. I ve světě jedniček a nul si lidé mohou vyvádět poměrně nepříjemné věci – od krádeží a zveřejňování fotografií, přes nadávky, obtěžování a sledování (stalking), až po zneužívání osobních informací a kontaktních údajů.“25 Sociální sítě jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Někteří jejich používání hájí, jiní před nimi varují. Jednoznačně však můžeme říci, že „přínos internetového social networkingu spočívá především v možnosti udržovat svůj okruh kontaktů daleko za hranicí svého bezprostředního fyzického okolí.“ 26 V této kapitole se zaměřím na sociální sítě Facebook, Libimseti a další v této struktuře: 1. Facebook o Obecná charakteristika o Principy, na kterých Facebook funguje

25

RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o českém internetu [online].

2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . 26

WOLF, Karel. Ještě jedna malá poznámka k nebezpeční Facebooku. LUPA : Server o českém internetu

[online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .

26

o Výhody zabezpečení Facebooku o Rizika Facebooku 2. Libimseti.cz o Obecná charakteristika o Vytvoření profilu o Problémy Libimseti.cz 3. Další sociální sítě o Obecná charakteristika

5.1.

FACEBOOK.COM

5.1.1.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Komunitní server Facebook (vznik 4.února 2004) byl původně založen jako komunikační systém studentů Harvardské univerzity. Dnes má již více než 180 milionů uživatelů a jejich počet stále roste. Je používán ve 170 zemích světa a ve 35 jazycích (včetně češtiny).

5.1.2.

PRINCIPY, NA KTERÝCH FACEBOOK FUNGUJE

1. Registrace První a nejdůležitější fází pro přístup je registrace. Ta má obrovskou výhodu v tom, že se uživatel identifikuje pomocí své emailové adresy a ne přezdívky – odpadá tedy problém, že zvolená přezdívka je již zabraná jiným uživatelem. 2. Vytváření profilu Jakmile je uživatel zaregistrovaný, může si začít tvořit svůj profil. a. Profilová fotografie Uživatel vybere jakoukoli fotografii či obrázek a nahraje ji jako svou profilovou fotografii (nahrát profilovou fotografii není povinností, uživatel se může prezentovat i bez ní). Tato fotografie se potom objevuje jako vizitka u všech uživatelových akci, které v rámci svého profilu podnikne. b. Osobní informace Tuto sekci může a nemusí uživatel vyplnit. Záleží na tom, kolik informací chce o sobě poskytnout. K vyplnění se zde nabízí kategorie:

27

Základní informace Pohlaví, datum narození, stav (zadaný/á, nezadaný/á), politické a náboženské názory atd.

Osobní informace Aktivity, zájmy, oblíbená hudba, filmy, televizní seriály, knihy, citace atd.

Kontaktní informace Email, telefon, adresa bydliště, webové stránky.

Vzdělání a práce Vysoká škola, střední škola, zaměstnavatel, pracovní pozice, popis práce atd.

c. Přidávání přátel Již při registraci je uživateli nabídnuta možnost, aby pozval na Facebook své přátelé, kteří zde ještě svůj profil nemají. Pozvánka je udělána velmi pohodlně – Facebook prohlédne kontakty v uživatelově emailové schránce a sám mu nabídne seznam jmen. Pak už stačí jen zaškrtnout, komu má být poslán email s pozvánkou. Při přidání kamaráda do svého seznamu se uživateli otevře cesta ke kamarádovu seznamu, kde může najít někoho dalšího, koho zná. Je možné neustále hledat v seznamech přátel a sbírat tak další a další přátele do svého seznamu. 3. Vkládání fotografií a videí Uživateli je umožněno vkládat do svého profilu fotografie, na kterých může označovat sebe i své přátelé a nahrávat videa (youtube.com má dokonce na svých stránkách ikonku Facebooku, na kterou uživatel pouze klikne a vybrané video se automaticky zobrazí na uživatelově Facebookovém účtu). 4. Psaní vzkazů Uživatel může psát veřejné vzkazy na zeď ( = veřejná nástěnka pro vkládání příspěvků, poznámek, komentářů, apod.) svých přátel nebo psát soukromé vzkazy, které nevidí uživatelé, pro které nejsou určeny (soukromé zprávy fungují na bázi emailu – do uživatelovy schránky chodí zprávy, které si po zaregistrování na svůj profil může přečíst). 5. Zájmové skupiny

28

Uživatel může vstupovat do různých zájmových skupin. Některé z nich jsou politické (např. Volím ODS ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009; Nechci oranžovou republiku…; atd.) jiné jen pro zábavu (např. I love to party; Law students are the sexiest students in the whole world, atd.) Z členství ve skupinách neplynou uživateli žádné povinnosti. Může pouze přispívat na zeď skupiny, číst příspěvky ostatních a zvát do skupiny své kamarády.

Facebook nabízí skutečně velké množství akcí, které může uživatel po přihlášení podniknout. Není pak divu, že někteří lidé tráví na svém profilu hodiny denně.

5.1.3.

VÝHODY ZABEZPEČENÍ FACEBOOKU

Na Facebooku si uživatel může velmi specificky nastavit zabezpečení svých osobních údajů. Tato možnost je čím dál tím více využívána. 1. Přístup k profilu V rámci uživatelů Facebooku lze určit, kdo uvidí náš profil (každý, pouze přátelé, i přátelé přátel), základní a osobní informace, fotky a videa, na kterých byl uživatel označen jinými uživateli (zde lze nastavit možnost, aby se informace o označení na fotce/videu jiným uživatelem zobrazila pouze nám – můžeme pak toto označení z choulostivé fotky/videa odebrat dříve, než se nevhodný příspěvek zobrazí v novinkách všech našich přátel) nebo příspěvky na zdi. 2. Rozdělení přátel do skupin Je možné (a i žádoucí, pokud nechceme, aby došlo ke kolizím) rozdělit si své Facebookové přátelé do skupin. Těmto skupinám pak uživatel přidělí různá práva přístupu k jeho profilu. Skutečně blízcí kamarádi si pak budou moci prohlédnout celý uživatelův profil, naopak kolegové z práce neuvidí třeba osobní fotografie z dovolené/večírku nebo veřejné příspěvky od kamarádů zobrazené na hlavní stránce profilu.

Jak již bylo řečeno, nastavení soukromí je na Facebooku skutečně široké. Základní nastavení, které uživatel „dostane“ při registraci není příliš bezpečné. K našemu profilu mohou přistupovat naši přátelé, ale i jejich přátelé (nejspíš kvůli rychlejšímu hledání přátel), což je poměrně velká skupina lidí, kterou uživatel osobně nezná. Proto se vyplatí

29

hned po registraci věnovat pár minut zabezpečování svého soukromí a zamezit tak nežádoucímu úniku svých osobních informací.

5.1.4.

RIZIKA FACEBOOKU

Karel Wolf (2009) píše ve svém článku: „Facebook sám o sobě pochopitelně žádnou přímou hrozbu nepředstavuje, není to žádná zákeřná aplikace, která se z nás snaží vylákat citlivá osobní data nebo číslo kreditní karty“. 27 Technologie samy o sobě nejsou zlé, zlí jsou pouze lidé. Neměla by se proto otázka „Jaká jsou rizika Facebooku?“ přeformulovat na otázku „Jaká jsou rizika naivních uživatelů Facebooku?“ ? Někteří lidé o sobě do svého profilu skutečně napíší všechno možné, včetně adresy bydliště, rodného čísla a intimních údajů. Pak se nestačí divit, kdo všechno se k jejich osobním datům dostane a jak je zneužije. Jak ale zajistit poměr mezi svobodou uživatele a jeho bezpečností? Řešením není neustále zpřísňovat požadavky Facebooku a tvořit nové filtry. Některé věci filtrovat nelze. Je třeba upozorňovat uživatele na možná rizika spojená se zveřejňováním svých osobních údajů na internetu a poučovat je o různém nastavení zabezpečení. Také je třeba zdůraznit, že data, která nechceme šířit, bychom na internet vůbec neměli dávat..

5.2.

LIBIMSETI.CZ

5.2.1.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Server Libimseti.cz byl založen na začátku roku 2002 a skutečně přinesl zlom v seznamování po internetu. Systém je založen na osobních profilech, které jsou opatřeny fotografií, popřípadě více fotografiemi, uživatele. Uživatelé si fotografie navzájem hodnotí (k dispozici je stupnice od 1 do 10, přičemž 10 je nejvíce). Na serveru je také samozřejmě chat, diskusní fórum, emailová schránka, videa uživatelů, atd.

27

-

Denní návštěvnost se blíží 200 000 uživatelům

-

Denně uživatelé vloží 60 000 nových fotografií 28

WOLF, Karel. Soukromí a bezpečnost v sociálních sítích prakticky – Facebook díl 1.. LUPA : Server o

českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: .

30

5.2.2.

VYTVOŘENÍ PROFILU

Uživatel Libimseti.cz si vytvoří svůj profil, který pokud je 100% vyplněný poskytuje skutečně téměř veškeré informace. Nad hlavní profilovou fotografií se nabízí k vyplnění následující kategorie: 1. Osobní zde uživatel vyplní základní informace jako je jméno, bydliště, zaměstnání, vzdělání atd. 2. Postava výška, váha, barva očí a vlasů, míry… 3. Závislosti kouření, alkohol, práce, počítačové hry… 4. Sporty uživatel si může vybrat z poměrně pestré nabídky nebo svůj oblíbený sport přímo napíše do komentáře. 5. Zájmy zde platí pro vyplnění stejná pravidla jako u sportů. 6. Oblíbené informace o oblíbeném jídle, pití, filmu, knize, oblečení, kapele atd. 7. Majetek udává, co vše uživatel vlastní – byt, mobilní telefon… 8. Hudba hudební žánry, které má uživatel rád. 9. Intimně Zaregistrovaný může vyplnit svojí sexuální orientaci, velikost poprsí – popřípadě velikost mužství, informace o tetování, piercingu, zkušenostech v sexu, oblíbené polohy, praktiky a dokonce i erotogenní zóny. 10. Povaha

28

AMBROŽ, Jan. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi. LUPA : Server o českém internetu [online].


31

na výběr je opět z dlouhého seznamu. Například věrná, přátelská, vůdčí, plánující, diplomatická, naslouchavá, tvrdohlavá atd. 11. Názory dozvídáme se, jaké je uživatelovo životní motto, plány do budoucna, životní cíle, jaká jsou jeho rána, co nemá rád, čemu nikdy neodolá, jaké jsou jeho hříchy a vzory… 12. Partner jak by měl vypadat ideální partner – věk výška, první rande… 13. Přátelé Seznam uživatelových přátel s jejich profilovými fotografiemi. Uživatel pak ke každému může napsat nějaký komentář. Př.: “ renatkaa! úplně nejlepčejší človíček, strašně moc jí mam ráda :o* hrozně hodná holka, dycky pomůže a největší džoukerka je too :oD... jedna z lidí pro který bych se rozkrájela.. “ 29.

5.2.3.

PROBLÉMY LIBIMSETI.CZ

Profily na Libimseti.cz nelze zdaleka tak dobře zabezpečit jako profily na Facebooku. Uživatelův profil může vidět každý (nemusí být na Libimseti.cz ani zaregistrovaný). 1. Spam Díky kompletně vyplněnému profilu (s emailovou adresou, zájmy, věkem, atd.) se firmy dozvídají potřebné informace o svých potenciálních zákaznících. Podle nich pak posílají uživatelům reklamy na své produkty. 2. Ukradené fotografie Koncem října roku 2008 vyvolala rozruch aféra s ukradenými fotografiemi z Libimseti.cz. Někdo stáhl fotografie uložené v zaheslovaných albech a umístil pak odkazy na ně na diskusní fóra. Intimní fotografie dívek, které při tomto incidentu unikly, nebyly nijak zvlášť vulgární (fotografie jsou na severu Libimseti.cz každý den kontrolovány a ty, s nevhodným obsahem, jsou mazány). Je třeba se spíše zamyslet na tím, proč slečny zveřejňují na svých profilech intimní fotografie? Proč se spoléhají na ochranu hesla, kterou evidentně není těžké prolomit? 29

Citováno z Libimseti.cz – uživatelka r.e.n.a. - dostupné z http://libimseti.cz/r.e.n.a./pratele/

32

Tato událost zapříčinila, že server Libimseti.cz začal pracovat na lepším zabezpečení profilů. Vyžadoval po svých uživatelích změnu hesla, které mělo být zadáno komplikovaněji. 3. Zneužívání dívek Jistý mladík s přezdívkou De.sade se seznamoval přes server Libimseti.cz s mladými dívkami, zval je k sobě domů, opíjel je a pravděpodobně i zneužíval. K tomuto problému se Libimseti.cz postavilo poměrně chladně a pouze konstatovalo, že nenese odpovědnost za chování uživatelů. 30 Bohužel, je to pravda. Dívky si za své neštěstí mohly samy. Server Libimseti.cz mohl ale alespoň předstírat soucit a místo holého konstatování, že nenese odpovědnost, mohl říci, že do budoucna se bude snažit podobným věcem nějak zabránit.

5.3.

DALŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ

K dalším sociálním sítím řadíme chaty, blogy, diskusní fóra, seznamky a profilové servery. 1. Chaty Uživatel se zaregistruje na chat a pak už může vstupovat do jednotlivých chatovacích místností, které jsou většinou odlišeny diskutovaným tématem – koníčky, práce, politika, seznámení… Výhodou je, že uživatel se specifickými zájmy může na chatu najít skupinu lidí s podobnými zájmy. To by bylo v realitě velmi obtížné. „Chatem byly dekonstruovány nejenom hranice fyzikální místnosti či společného prostranství, ale také hranice, které zahrnovaly všechny dostupné komponenty komunikace (to, jak se druzí tváří, držení těla, gesta, souhlas vyjadřovaný přikyvováním, sympatie sdělované úsměvem nebo pohledem, tón hlasu, tempo řeči aj.)“ 31 2. Blogy

30

RYLICH, Jan. Problémy sociálních sítí aneb zajímá to vůbec někoho?. LUPA : Server o českém internetu

[online]. 2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . 31


19.

33

Blog je něco jako internetový deník. K jeho vytvoření není třeba znát programovací jazyk. Autor zde píše svoje poznatky, myšlenky nebo nějaké pro něj důležité informace. Návštěvníci jeho blogu pak na tyto příspěvky mohou reagovat a začlenit se do diskuse. I blogy jsou většinou nějak tématicky zaměřené. Často se setkáme s blogy o hudebních skupinách, filmech, seriálech, slavných osobnostech, ale i o školním nebo soukromém životě autora blogu. 3. Diskusní fóra Po zaregistrování se uživatel může přidat do diskuse. Nejedná se o diskusi synchronní, jako na chatech, ale asynchronní – uživatel napíše svůj příspěvek, na který mohou ostatní uživatelé reagovat, mezi uveřejněním příspěvku a komentáři je však prodleva, která může trvat hodiny nebo i dny. 4. Internetové seznamky Uživatel zveřejní svůj inzerát na internetu a čeká, zda se někdo ozve. Internetové seznamky jsou oblíbenější než seznamky v časopisech či v novinách, díky obrovskému množství lidí, které se prostřednictvím internetu k inzerátu uživatele dostanou (noviny nebo časopis si tolik lidí nekoupí). Oproti Libimseti (které funguje také na bázi seznamky) jsou internetové seznamky jednodušší – není třeba vytvářet a vyplňovat profil, stačí jen napsat inzerát. 5. Profilové servery Z těchto sociálních sítí byl již zmíněn Facebook a Libimseti.cz. Ze zahraničních můžeme jmenovat například Myspace.com, který slouží především pro začínající hudební umělce. Ti sem vkládají své písničky (ostatní uživatelé si je mohou velmi jednoduše přehrát) a mezi jejich přáteli najdeme především jejich fanoušky. Z českých profilových serverů můžeme uvést třeba Lide.cz nebo Ukazse.cz.

34

6. BEZPEČNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Otázka bezpečnosti sociálních sítí je v současné době velmi diskutovaným tématem. Ochrana osobních údajů na těchto sítích zveřejňovaných je upravena v několika zákonných předpisech České republiky. Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby upravuje občanský zákoník jako jednotné právo. Jeho funkcí je zabezpečit v občanskoprávní oblasti důslednou ochranu respektování osobnosti fyzické osoby a její individuální integrity jako nutnou podmínku její důstojné existence i jejího celkového svobodného rozvoje.32 Občanský zákoník tuto problematiku upravuje takto:

§ 11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

§ 12 1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. 2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. 3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.33

32

JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Markéta. Občanský zákoník : Komentář. 6. vyd.

Praha : C. H. Beck, 2001. 1437 s. ISBN 80-7179-339-6. 33

Zákon č.

40/1964 Sb., Občanský zákoník 35

Na základě zákonů by měla být osobní data na internetu dobře chráněna proti zneužití. V realitě je to však velmi těžko proveditelné. Zabezpečení osobních údajů není nikdy stoprocentní a vždy je možné ho nějak prolomit. Kominutní servery slouží jako datová centra, kam uživatelé často ukládají i důvěrné informace. Ty jsou atraktivním cílem pro útočníky. Provozovatelé těchto sítí by proto měli zajistit bezpečné nakládání s osobními daty. „Dokud technické systémy používané provozovateli společenských sítí nebudou vyhovovat stejným bezpečnostním standardům jako systémy používané pro elektronické bankovnictví, vyhledání a zneužití dat ke kriminálním účelům zůstane pro útočníky snadnou záležitostí.“

34

Názory tohoto typu jsou na internetu zastoupeny v menšině. Jen málo kdo upozorňuje na problém zabezpečení údajů na straně administrátorů. Tak to upravuje i zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů:

§ 13 (1) Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů.35

Toto ustanovení stanoví obecné povinnosti pro všechny správce a zpracovatele osobních údajů. Ti musí vyhodnotit rizika a přijmout jim odpovídající opatření (technická, organizační, právní…), aby zajistili ochranu osobních údajů. Údaje musí být chráněny vůči zaměstnancům, jiným osobám, které s nimi přicházejí do styku, ale i vůči hackerům, kteří se k informacím dostávají neoprávněně. Zákon však nestanoví, jaká konkrétní opatření má správce či zpracovatel učinit.

34

Bezpečnostní rizika sociálních sítí. ICT security : Odborný časopis o bezpečnosti ze všech úhlů [online].

2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW: . 35

Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů

36

Většina názorů se přiklání k tomu, že to mají být uživatelé, kdo si chrání svá data, ne administrátoři a že je daleko jednodušší, když si každý sám pohlídá, co o sobě na internetu zveřejní. Uživatelé se často spoléhají na nedostatečné zabezpečení sociálních sítí. Tím stoupá i počet případů zneužití osobních údajů. Kvůli této problematice se hned na začátku roku 2009 pořádaly 2 speciální konference: -

Den ochrany osobních údajů

-

Safer Internet Day (Den bezpečnějšího internetu)

6.1.

DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Středa 28.ledna 2009 byla Dnem ochrany osobních údajů. Média tento den pojala jako „Den varování před Facebookem“. Většina deníků informovala čtenáře o tom, že evropský komisař Jacques Barrot varuje uživatele před nebezpečným Facebookem a některé články dokonce naznačovaly, že by Evropa měla nějak zasáhnout. „Dobrovolné odhalování soukromí označil za nebezpečné Jacques Barrot, viceprezident Evropské komise odpovědný za spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Barrot konkrétně jmenoval službu Facebook, jako aktuální hrozbu zejména pro mladé lidi. Upozornil, že sociální sítě využívají ke špehování svých zaměstnanců někteří zaměstnavatelé. Jacquese Barrot zatím neuvedl, zda a jakým způsobem chce tento problém řešit.“ 36 Jak výstup Jacquese Barrota ale opravdu vypadal? Barrot nevaroval před zákeřnou aplikací jménem Facebook, ale před neinformovaností a naivitou jeho uživatelů, kteří bez obav zveřejňují své osobní údaje na síti. Evropská Unie proto nebude zasahovat proti Facebooku ani jiným komunitním serverům. I kdyby jejich užívání zakázala, přijdou nějaké nové a problém se tím nevyřeší. Naopak je třeba zaměřit se na uživatele těchto sítí, informovat je o možnosti zabezpečení jejich osobních dat a naučit je bezpečně „fungovat“ na síti. Nesmíme zapomínat na to, že na internetu se svého soukromí zbavujeme dobrovolně.

36

POLESNÝ, David. EU varuje: Facebook je nebezpečný . Živě.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-21].

Dostupný z WWW: .

37

6.2.

SAFER INTERNET DAY 2009

V úterý 10.2.2009 proběhl Den bezpečnějšího internetu (Safer internet day). Byl zaměřen především na problém kybernetické šikany. Představil nový videoklip s názvem Block bullying online (Zabraňte šikaně na internetu, dostupný na www.keepcontrol.eu), který poměrně vtipně upozorňuje na problém kyberšikany. Důležitým bodem konference bylo také podepsání tzv. Dohody, která zavazuje provozovatele sociálních sítí. Zdůrazňuje přísnější kontrolu věku uživatelů, možnost hlásit závadný obsah, lepší zabezpečení osobních údajů a zavedení centra podpory, které se bude zabývat uživatelskými problémy. 37 A stejně jako při příležitosti Dne ochrany osobních údajů i zde byl kladen důraz na vzdělávání uživatelů a informování o možnostech nastavení zabezpečení jejich osobních profilů.

37

RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o českém internetu [online].


38

7. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 7.1.

CÍL DOTAZNÍKU

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké je procento využívání profilových seznamovacích sítí mezi středoškoláky a vysokoškoláky, zda na nich dotazovaní zveřejňují své osobní údaje, jaké konkrétní osobní údaje tam zveřejňují a zda si myslí, že jsou tyto údaje dostatečně zabezpečeny. Dotazníkové šetření bylo prováděno v době od 5.března 2009 do 24. března 2009. Soubor tvořil náhodný výběr studentů. Dotazník byl rozesílán v elektronické podobě i rozdáván vytištěn na papíře. Obsahoval 10 otázek, z toho 8 uzavřených a 2 otevřené.

39

7.2.

DOTAZOVANÁ SKUPINA

Celkem bylo osloveno 111 lidí (47 mužů a 64 žen). Z toho 77 studentů pražského gymnázia (ve věku 14 – 18 let) a 34 vysokoškoláků (ve věku 21 – 29 let).

Tabulka 4 - struktura dotazovaných

Muži Ženy Celkem

Středoškoláci 31 46 77

Vysokoškoláci 16 18 34

Celkem osloveno 47 64 111

Graf 1 - struktura dotazovaných

120

111

100 77

80

64

60 47

46 40

34

31 16 18

20 0 Středoškoláci

Vysokoškoláci

40

Celkem osloveno

Muži Ženy Celkem

7.3.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKU

7.3.1.

OBECNÉ INFORMACE O UŽÍVÁNÍ INTERNETU A PROFILŮ

I. Používáš ve svém volném čase internet?

Tabulka 5 - Používáš ve svém volném čase internet?

Muži Ženy

Ano 47 64

Ne 0 0

Graf 2 - Používáš ve svém volném čase internet?

64

70 60 50

47

40

Muži Ženy

30 20 10 0 Ano

Interpretace otázky: Všichni dotazovaní odpověděli na tuto otázku kladně.

41

II. Kolik času denně na internetu přibližně trávíš?

Tabulka 6 - kolik času denně na internetu trávíš?

Středoškoláci Muži Ženy 0 6 6 10 5 14 0 5 2 1 4 2 12 0 2 8

¼ hodiny ½ hodiny 1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny Více Nejsem na internetu denně

Vysokoškoláci Muži Ženy 0 2 1 5 4 7 3 2 0 0 3 0 4 2 1 0

Graf 3 - Kolik času denně tráví na internetu středoškoláci. 14 12 10 8 6

6 5

5

4 2

2

2

1 0 ¼ hodiny

0

0 ½ hodiny

1 hodinu

2 hodiny

Muži

3 hodiny

Ženy

42

4 hodiny

Více

Nejsem na internetu denně

Graf 4 - Kolik času denně tráví na internetu vysokoškoláci.

7

5 4

4 3

2

3 2

2

1

1

0

0

¼ hodiny

½ hodiny

1 hodinu

2 hodiny

Muži

0

3 hodiny

0 4 hodiny

0 Více


Ženy

Interpretace otázky: Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že muži tráví na internetu více času než ženy. Nejvíce času pak na internetu tráví muži středoškoláci, kteří se často v poznámkách k této otázce přiznávali k hraní složitých a časově náročných počítačových her po síti. Naopak některé středoškolačky (zvlášť mladší) nejsou na internetu ani ¼ hodiny denně. Vysokoškoláci, kteří odpovídali, že tráví na internetu víc než 4 hodiny denně pak často uváděli, že využívají internet k práci. Někteří dotázaní v poznámce k této otázce uvedli, že na internetu nejsou denně, ale když se pak připojí, stráví zde i 4 a více hodin.

43

III. Na jakém serveru máš svůj profil, kolik času denně zde trávíš a kolikrát denně se připojíš? Údaje, které jsem získala z odpovědí na tuto otázku jsem v tabulce rozdělila do dvou skupin – vysokoškoláci a středoškoláci. Odpovědi těchto dvou skupin se výrazně lišily, proto je v následujících grafech porovnávám.

Vysvětlení levého sloupečku tabulky 7: Mám profil na = na jakém serveru má dotazovaný založen svůj profil Denně zde trávím… = na svůj profil se připojuji každý den a trávím zde uvedený počet hodin Připojuji se pouze… = na svůj profil se nepřipojuji každý den, ale pouze několikrát týdně Za den se připojím… = kolikrát za den se uživatel na svůj profil připojí (podívá)

Tabulka 7 - Na jakém serveru máš svůj profil, kolik času denně zde trávíš a kolikrát denně se připojíš?

Mám profil na: Denně zde trávím měně než 1 hod Denně zde trávím 1 hod Denně zde trávím 2 hod Denně zde trávím 3 hod Denně zde trávím více než 3 hod Připojuji se pouze 5-6x týdně Připojuji se pouze 3-4x týdně Připojuji se pouze 1-2x týdně Za den se připojím 1x Za den se připojím 2x Za den se připojím 3x Za den se připojím 4x Za den se připojím víc než 4x Nepřipojuji se denně

Facebook VŠ SŠ 27 35 20 18 3 9 1 0 0 1 0 4 1 2 0 1 2 0 4 12 1 1 0 4 2 0 17 15 3 3

Libimseti VŠ SŠ 2 12 1 3 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3 1 4 0 1 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8

Lide VŠ 6 0 1 0 0 0 0 4 1 0 1 0 0 0 5

SŠ 30 8 5 1 0 0 7 7 2 12 2 0 0 0 16

Xchat VŠ SŠ 0 3 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

nikde VŠ SŠ 6 16

Interpretace dat v tabulce: Z tabulky vyplývá, že nejoblíbenější sociální sítí je u dotazovaných Facebook. Oblíbené jsou i Lidé a Libimseti. Xchat není u dotazovaných příliš populární. Dvacet dva dotázaných uvedlo, že nemá na internetu žádný profil. Někteří

44

se k tomu staví poměrně kriticky: „Nemám profil na žádném serveru a ani nikdy mít nebudu.“ 38 Využívání jiných komunitních serverů se v tomto dotazníků neprokázalo.

Graf 5 - Na jakém serveru máš svůj profil?

79,4

80 70 60 50 40

45,5 39

30 20 10

20,8

17,6

15,6

5,9

3,9

0

0 Středoškoláci

17,6

Facebook Lide Libimseti Xchat Nikde

Vysokoškoláci

Interpretace grafu: Graf ukazuje, kde mají své profily středoškoláci a kde vysokoškoláci. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech – ze 100% dotázaných středoškoláků (77 lidí) má 45,5% profil na Facebooku, 39% profil na Lide a 15,6% profil na Libimseti, 3,9% profil na Xchat a 20,8% nemá profil nikde. Ze 100% dotázaných vysokoškoláků (34 lidí) má 79,4% profil na Facebooku, 17,6% profil na Lide.cz a 5,9% profil na Libimseti, žádný z dotázaných vysokoškoláků nemá profil na Xchat a 17,6% nemá profil nikde. Necelá čtvrtina dotázaných uvedla, že má na internetu více než jeden profil.

38

Student gymnázia v Praze, 14 let

45

Graf 6- Kolik času denně tráví na svém profilu středoškoláci.

5 12 30

12

4

1 1

15

Méně než 1 hod

1 hod

2 hod

3 hod

Víc než 3 hod

Pouze 5-6x týdně

Pouze 3-4x týdně

Pouze 1-2x týdně

Graf 7 - Kolik času denně tráví na svém profilu vysokoškoláci.

3 5

1 0 1 21 4

Méně než 1 hod

1 hod

2 hod

3 hod

Víc než 3 hod

Pouze 5-6x týdně

Pouze 3-4x týdně

Pouze 1-2x týdně

46

Interpretace grafů: Většina středoškoláků i vysokoškoláků uvedla, že na svém profilu netráví více jak 1 hodinu denně. Vysokoškoláci zde v porovnání se středoškoláky obecně tráví méně času. Byly zde ale i extrémy – 4 a více hodin denně na svém profilu. Je třeba rozlišovat mezi pojmy „čas strávený na internetu“ a „čas strávený na svém profilu“. Když je uživatel připojen na internetu nemusí být nutně přihlášen i na svém profilu.

Graf 8 - Kolikrát denně se na svůj profil připojíš? (vysokoškoláci)

1x Nepřipojuji se denně 2x 3x 4x

více než 4x

1x

2x

3x

4x

více než 4x

47

Nepřipojuji se denně

Graf 9 - Kolikrát denně se na svůj profil připojíš? (středoškoláci)

Nepřipojuji se denně 1x

2x 4x

více než 4x

1x

2x

3x

4x

více než 4x

3x

Nepřipojuji se denně

Interpretace grafů: Mnoho dotázaných uvedlo, že se na svůj profil podívají pouze jedenkrát denně. Někteří se ani denně nepřipojují – tato odpověď se objevovala převážně u uživatelů Libimseti a Lide. Uživatelé Facebooku často odpovídali, že se na svůj profil připojí i několikrát za den (někteří třeba i 10x), aby zkontrolovali, co je nového u jejich přátel. „Když jsem doma, jsem tam připojen nonstop, stejně jako mail, ale koukám tam tak průběžně (takže třeba 100x :-)“ 39 „Když jsem na netu a pracuju, tak jsem tam asi každou hodinu.“ 40

39

Student vysoké školy, 27 let

40

Studentka VŠE, 24 let

48

7.3.2.

ZABEZPEČENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

IV. Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu? Následující tabulka a graf ukazují, co uživatelé nejčastěji zveřejňují na svých profilech. Údaje jsou uvedeny v procentech.

Tabulka 8 - Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu?

Jméno Příjmení Přezdívku Věk (datum narození) Stav (zadaný/nezadaný) Adresu bydliště Email

100% 98% 45% 90% 39% 0% 43%

Telefonní číslo Skype, ICQ Školu Zájmy Vlastní fotografie Intimní údaje

16% 30% 25% 74% 87% 0%

Graf 10- Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu?

100 80 60 40 20 0 1. Jméno 4. Fotografie 7. Email 10. Škola 13. Intimní údaje

2. Příjmení 5. Zájmy 8. Stav 11. Telefon

49

3. Věk 6. Přezdívka 9. ICQ, Skype 12. Adresa bydliště

Interpretace otázky: Všichni uživatelé, kteří mají někde na síti svůj profil v něm uvádí své jméno. Většina z nich i příjmení, přezdívku, věk, zájmy a své fotografie. Nikdo z dotázaných neuvedl, že na svém profilu uvádí adresu nebo intimní informace. Bylo by asi potřeba definovat pojem „intimní informace“, jelikož hlavně středoškoláci některé údaje, které ve svém profilu mají uvedené (sexuální orientace, erotogenní zóny …) za intimní nepovažují. V reálném životě se tyto informace dozvídáme až mnohem později ve vztahu, na internetu jsou to první nejvyhledávanější informace.

50

V. Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu? Odpovědi na tuto otázku jsem se rozhodla v tabulce i v grafu rozdělit do dvou částí: -

1. část – Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?

-

2. část – Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který je jinde než na Facebooku?

Tabulka 9 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?

Všichni uživatelé Jen zaregistrovaní uživatelé Jen přátelé I přátelé přátel

0 2 55 5

Graf 11 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?

5

0 2

55 Všichni uživatelé

Jen zaregistrovaní uživatelé

Jen přátelé

I přátelé přátel

Tabulka 10 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který se jinde než na Facebooku?


44 9 0 0 51

Graf 12 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který se jinde než na Facebooku?

0

9

44

Všichni uživatelé

Jen zaregistrovaní uživatelé

Jen přátelé

I přátelé přátel

Interpretace otázky: Vzhledem k nastavení serverů Lide, Libimseti a Xchat mají k profilu uživatele přístup všichni, nemusí být ani zaregistrovaní. Jen málo uživatelů toto nastavení změnilo tak, že se k jejich profilu mohou dostat pouze zaregistrovaní uživatelé, nikdo nemá nastavení takové, aby jeho profil mohli vidět jen jeho přátelé ze seznamu přátel nebo i jejich přátelé. Toto se liší u Facebooku, kde je nastavení zabezpečení na vyšší úrovni a přístup k profilu mají pouze přátelé uživatele a jejich přátelé. Jen málo z dotázaných uvedlo, že toto základní nastavení přenastavilo a tím pádem, získali přístup k profilu všichni zaregistrovaní uživatelé. Naopak se toto nastavení přenastavuje tak, aby k našemu profilu měli přístup pouze naši přátelé. „ Na Facebooku se na můj profil mohou koukat jen moji přátelé, kteří opravdu ví, jak se jmenuji nebo jak vypadám, tudíž to asi nemohou zneužít.“ 41

41

Studentka gymnázia v Praze, 15 let

52

VI. Myslíš, že jsou tvé osobní údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené proti zneužití?

Tabulka 11- Myslíš, že jsou tvé údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené?

Ano Ne Nevím Je mi to jedno

Facebook 40 2 15 5

Libimseti 3 8 1 2

Lide 4 19 2 11

Xchat 0 1 0 2

Graf 13 - Myslíš, že jsou tvé údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené?

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Facebook Ano

Libimseti Ne

Nevím

Lide

Xchat

Je mi to jedno

Interpretace otázky: S nastavením zabezpečení svého profilu je spojena i důvěra v zabezpečení informací. Většina uživatelů Facebooku uvedla, že díky možnostem nastavení zabezpečení se cítí, že jsou jejich informace dobře zabezpečené. Naopak u serverů Lide, Libimseti a Xchat uvedla většina uživatelů (většinou středoškoláci), že si nemyslí, že by jejich informace byly dobře zabezpečené, nicméně jim to je vcelku jedno.

53

„Jsou to informace, které jsou dostupné např. i přes školu, takže je to jedno…“ 42 „Spoléhám na štěstí, že můj profil si ten, kdo zneužívá osobní údaje, nevybere.“ 43 Někteří vysokoškoláci se k tomuto problému vyjádřili takto: „Proti blbcům jsou snad moje údaje zabezpečené, ale jinak administrátoři taky mohou zneužívat data a s tím nic neuděláme.“ 44 „Čas od času uvažuji o tom, jaké má potenciální útočník možnosti zneužití mých soukromých údajů; předpokládám ale, že informace, které uvádím jsou pouze obtížně zneužitelné.“ 45 „Nedělám si iluze, že by podobné servery byly nějak moc zabezpečené, proto jim nesvěřuju nic, o čem nechci, aby všichni věděli.“46 „Nemyslím si, že zabezpečení informaci a osobních údajů je prvořadým cílem Facebooku nebo jiných serverů.“ 47

42

Student vysoké školy v Praze, 27 let

43


44


45


46


47


54

7.3.3.

SEZNAMOVÁNÍ PŘES INTERNET

Další část dotazníku se zabývá navazováním vztahu na internetu. Odpovědi na tyto otázky se u středoškoláků a vysokoškoláků značně lišily. Proto uvádím srovnání odpovědí (v tabulkách a grafech) těchto dvou kategorií.

VII. Navázal jsi někdy pomocí seznamovacích serverů na internetu nějaký vztah?

Tabulka 12 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (vysokoškoláci)

Ano Ne Nenavštěvuji seznamovací servery

8 6 20

Graf 14 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (vysokoškoláci)

20

20 18 16 14

Ano

12 10

Ne

8

8

6

Nenavštěvuji seznamovací servery

6 4 2 0 Vysokoškoláci

Interpretace otázky: Z 34 dotazovaných vysokoškoláků pouze 8 má zkušenosti s tímto seznamováním. Víc jak polovina dotázaných seznamovací servery vůbec nenavštěvuje.

55

Tabulka 14 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (středoškoláci)

Ano Ne Nenavštěvuji seznamovací servery

51 10 16

Graf 15 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (středoškoláci)

60 51 50 40

Ano

30

Ne

16

20 10

Nenavštěvuji seznamovací servery

10 0 Středoškoláci

Interpretace otázky: Ze 77 středoškoláků mělo se seznamováním přes internet zkušenosti 51 z nich. Středoškoláci obecně více využívají chaty a diskusní fóra, kde není problém navázat vztah.

56

VIII. Pokud jsi navázal/a přes internet vztah, popiš prosím, jak toto setkání probíhalo. Zkušenosti vysokoškoláků:

„Na NYXu jsem se v jedné diskuzi o Švédsku seznámil s klukem, který byl zrovna ve Stockholmu. Sešli jsme se pak několikrát na pivko a pokec.“48 „V jedné místnosti na xchatu se začala scházet stabilní parta lidí s podobným hudebním vkusem. Toto scházení se postupně přeneslo do hospod, chodíme spolu na koncerty, pořádáme víkendové akce a podobně. Jedním z těchto lidí je i můj partner, seznámili jsme se v podstatě až na těch srazech v hospodě. V současné době už na xchat většina z nás vůbec nechodí, máme jiné způsoby kontaktu. Jednou nebo dvakrát jsem se sešla s někým i jednotlivě, ale to skončilo tím jediným setkáním. Podobným způsobem (tj. díky hromadným setkáním) se nyní osobně znám s různými lidmi z diskusních serverů – tam ale virtuální kontakt pokračuje a ve spoustě případů převažuje nad tím osobním.“ 49 „Nevím, co všechno spadá pod seznamovací servery, ale pomocí seznamky na www.katolik.cz jsem se seznámil se svojí slečnou. K webům typu libimseti.cz a podobně mám v podstatě záporný vztah. Moje seznámení byla jednorázová akce, která mi vyšla. Nikdy předtím ani potom jsem na seznamovací inzerát nezareagoval a nikdy jsem seznamovací inzerát nepodal. Pravděpodobnost úspěšného seznámení přes inzerát ze kterého vznikne kvalitní dlouhodobý vztah ve kterém jsou oba spokojeni nepovažuji za příliš velkou.“ 50

48

Student vysoké školy v Praze (momentálně studuje ve Švédsku), 24 let

49


50


57

Zkušenosti středoškoláků:

„Setkal jsem se s lidmi, kteří se později stali mými přáteli a s nimiž jsem se seznámil na internetu. Ne však na seznamkách nebo těchto profilech, ale na diskusním fóru týkajícím se mého koníčka.“ 51 „Na chatu jsem se seznámil s dívkou, se kterou teď už rok a půl chodím.“52 „Jednou jsem se setkala s kamarádkou z icq a byla jsem na srazu blogařů. Vše probíhalo úplně v pořádku.“ 53 „Osobně jsem se setkala s několika lidmi z chatu. Šli jsme si někam sednout a podle toho, jak jsme si rozuměli se to vyvíjelo dál. S jedním z nich mám už roční vztah.“ 54 „Na internetu se seznamuju často, je tu velký výběr. Člověk s někým pokecá a pak se prostě rozhodne, jestli se s ním už nebude bavit a nebo jestli spolu půjdou na rande. Takhle jsem se dal dohromady s Martinem – už podle psaní jsem poznal, že má stejný styl humoru. Padli jsme si do oka a už jsem spolu dva a půl roku. První rande probíhalo na Vyšehradě – půl hodiny jsme se nemohli najít ☺“ 55

51


52


53


54


55


58

IX. Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé?

Tabulka 13 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (vysokoškoláci)

Ano, scházíme se pravidelně 2

Ano, ale nevídáme se pravidelně 2

Viděli jsme se jen jednou

Ano, ale nikdy jsme se nesetkali

Nenavázal jsem vztah

1

3

26

Graf 16 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (vysokoškoláci)

2

2

1 3

Ano, scházíme se pravidelně Ano, ale nevídáme se pravidelně Viděli jsme se jen jednou Ano, ale nikdy jsme se nesetkali Nenavázal jsem vztah

26

Interpretace otázky: Podle mého dotazníkového šetření navazují vysokoškoláci na internetu vztahy méně často než středoškoláci. „Nemám na nějakou seznamku čas. Navíc přítele už mám, tak se nepotřebuju seznamovat.“ 56 Pouze 2 dotázaní uvedli, že se se svým internetovým protějškem vídají pravidelně. Dvacet šest dotázaných vysokoškoláků vztah přes internet nenavázalo vůbec.

56


59

Tabulka 14 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (středoškoláci)

Ano, scházíme se pravidelně 8

Ano, ale nevídáme se pravidelně 5

Viděli jsme se jen jednou

Ano, ale nikdy jsme se nesetkali

Nenavázal jsem vztah

6

32

26

Graf 17 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (středoškoláci)

8 5

26

6

Ano, scházíme se pravidelně Ano, ale nevídáme se pravidelně Viděli jsme se jen jednou Ano, ale nikdy jsme se nesetkali Nenavázal jsem vztah

32

Interpretace otázky: Víc jak polovina dotázaných středoškoláků navázala na internetu vztah, který přerostl v přátelství. Třicet dva středoškoláků se se svým virtuálním protějškem ale nikdy nesešla. „Nesetkali jsme se zatím osobně, ale víme o sobě velmi mnoho.“ 57 Dvacet šest středoškoláků vztah přes internet nikdy nenavázalo.

57


60

7.3.4.

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKU

Prokázalo se, že sociální sítě jsou mezi středoškoláky i vysokoškoláky hojně využívány. Uživatelé si vytváří své profily často i na více serverech, aby mohli lépe komunikovat s přáteli. Většina dotázaných se na svůj profil připojí i několikrát za den a čas, který zde stráví jistě není zanedbatelný. Všichni uživatelé seznamovacích profilů na nich zveřejňují o sobě nějaké informace – minimálně jméno, příjmení a kontaktní údaje. Nepřipouští si, že by jejich data mohla být zneužita – mnoho dotázaných uvedlo, že je jim jedno, zda jsou jejich osobní údaje zabezpečeny proti zneužití. Problematiku zabezpečení osobních dat si více uvědomují vysokoškoláci a uživatelé Facebooku. Se seznamováním přes internet mají větší zkušenosti středoškoláci, kteří jsou otevřenější navazování nových vztahů pomocí profilových serverů. Vysokoškoláci se často v situacích internetového seznamování chovají opatrněji a nevyhledávají příležitosti k seznámení. I přes to jsem v některých dotaznících našla zajímavé komentáře, které výše cituji.

61

8. ZÁVĚR Téma ochrany osobních údajů na internetu bude asi věčně diskutovaným tématem. Kdykoli vymyslí někdo systém, jak data zabezpečit lépe, bude to výzva pro někoho jiného, aby tuto ochranu prolomil. A když bude ochrana osobních údajů dobrá, budou o sobě uživatelé bezmyšlenkovitě rozhazovat údaje po síti. Řešení tohoto problému se proto nachází někde v polovině obou cest – tzn.vytvářet dobré zabezpečení a ochraňovat osobní údaje svých uživatelů, ale zároveň je upozorňovat na to, že žádné zabezpečení není stoprocentní a nejlepší je prevence (neposkytovat o sobě informace, pokud nechceme, aby je někdo věděl). Určitě není špatné mít svůj profil na nějakém komunitním serveru a s jeho pomocí komunikovat se svými přáteli nebo navazovat vztahy s novými lidmi, nikde se ale nepíše, že tento profil musí být kompletně do detailu vyplněn. Proto je lepší nechat si nějaké informace pro sebe a nevyzrazovat na sebe všechno. Technologie nejsou zlé, zlí jsou pouze lidé.

62

9. POUŽITÁ LITERATURA 1) AMBROŽ, Jan. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Článek o sociální síti Líbímseti.cz, její náhlý rozkvět a hojné užívání. 2) CIGLEROVÁ, Jana. FACEBOOK : Velký bratr vás sleduje. Magazín DNES. 2009, č. 7, s. 28-31. Článek o novém fenoménu jménem Facebook. Seznámení veřejnosti s Facebookem. 3) ČERMÁK, Miloš. Proč mít rád Facebook. A proč se ho bát.. Lidovky.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . Problém soukromí na internetu; kybernetická šikana – konkrétní případy. 4) DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha : TRITON s.r.o., 2005. 167 s. ISBN 80-7254-636-8. Kniha o komunikaci, internetu a lidské sexualitě. Jak lidé vystupují, komunikují a navazují vztahy ve virtualitě? Shrnuje poznatky z oblasti psychologie internetu. 5) DUŠKOVÁ, Monika, VACULÍK, Martin. Psychologické aspekty on-line komunikace prostřednictvím internetu na tzv. chatech. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2002, roč. XLVI, č. 1, s. 55-63. Studie, jejímž cílem byla deskripce psychosociálních charakteristik on-line komunikace na internetu prostřednictvím chatů. 6) HANDL, Jan. Mají Češi rádi sociální sítě?. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Přehled toho, zda čeští uživatele využívají sociální sítě a které z nich jsou jejich oblíbené.

63

7) HANDL, Jan. Kyberšikana na vzestupu. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Článek o novém fenoménu spojeném s rozmachem sociálních sítí, chatů a blogů. 8) JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Markéta. Občanský zákoník : Komentář. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. 1437 s. ISBN 80-7179339-6. Komentář k občanskému zákoníku. 9) KASÍK, Pavel. Nový „virus“ jménem Facebook - kolik přesně máte přátel?. IDDNES.cz : Technet.cz [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Vtipně psaný článek o sociální sítí Facebook, který s nadhledem podtrhuje její výhody i nedokonalosti. 10) LUSKOVÁ, Eva, BLINKA, Lukáš, ŠMAHEL, David. Blog jako cesta k porozumění dospívajícím. Psychologie : Elektronický časopis ČMPS [online]. 2008, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-02-18], s. 1-15. Dostupný z WWW: . Článek se zaměřuje na psychologické aspekty využívání blogů (on-line deníků) v období mladší a střední adolescence. 11) MACKOVÁ, Petra, MÁLEK, Tomáš. Jak se seznámit a získat přátele na internetu. 1. vyd. Praha : Otakar II., 2000. 159 s. ISBN 80-86355-10-1. Internet slouží jako zprostředkovatel seznámení mezi lidmi. Jak se připojit k internetu zdarma, kde je nejvíc lidí a kde je nejlepší zábava? 12) NYKODÝMOVÁ, Helena. Kde končí legrace a začíná kyberšikana. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Šikana se díky moderním technologiím mění na kyberšikanu. Vzniká nový problém, který je třeba řešit. 13) PETERKA, Jiří. SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně!. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . Kybernetická šikana – nešikanují technologie, ale lidé. 64

14) PETERKA, Jiří. Evropa proti Facebooku?. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW: . Reakce na nepřesné novinové články o projevu Jacqese Barrota; Den ochrany osobních údajů. 15) POLESNÝ, David. EU varuje: Facebook je nebezpečný . Živě.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . Článek o evropském varování před Facebookem při příležitosti Dne ochrany osobních údajů. 16) RYBKA, Michal, MALÝ , Ondřej. Jak komunikovat elektronicky. Praha : Grada Publishing, s.r.o., 2002. 92 s. ISBN 80-247-0208-8. Publikace uvádí srozumitelně uživatele internetu a mobilních telefonů do tajů a zvláštností elektronické komunikace. Začátečníkům usnadní používání komunikačního softwaru, pokročilé uživatele upozorní na chyby. 17) RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . Nejdůležitější události Dne bezpečnějšího internetu, kybernetická šikana. 18) RYLICH, Jan. Líbísenámsoukromí.cz. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . Problémy serveru libimseti.cz – únik soukromých fotografií uživatelů. 19) RYLICH, Jan. Problémy sociálních sítí aneb zajímá to vůbec někoho?. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . Jak se k problémům sociálních sítí staví jejich administrátoři. 20)

ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158 s. ISBN 80-7254-360-1. Jací jsme ve virtuálním světě? Jak komunikujeme? Technika nám dává nástroje a prostředky pro navazování kontaktů ve virtuální realitě. Pomocí této knihy můžeme pochopit jejich vzájemné prolínání, střetávání a ovlivňování.

21) ŠMAHEL, David. Specifika elektronické komunikace. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2001, roč. XLV, č. 3, 65

s. 252-258. Studie o elektronické komunikaci. Zabývá se vnímáním sebe sama a vlastní identity v on-line komunikaci a popisu internetu jako prostředí bez zábran. 22) ŠMAHEL, David. Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2003, roč. XLVII, č. 2, s. 144-156. Studie zabývající se dospívajícími v prostředí internetu se zaměřením na komunikaci. 23) ŠMAHEL, David, VESELÁ , Martina. Interpersonální atraktivita ve virtuálním prostředí. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2006, roč. L, č. 2, s. 174-186. Studie, která se zabývá otázkou, podle jakých kritérií si uživatelé na internetu vybírají své komunikační partnery. 24) ŠMAHEL, David. Specifika komunikace prostřednictvím internetu pohledem psychologie. [s.l.], 2005. 22 s. Masarykova Univerzita - Fakulta sociálních studií. Prezentace. Dostupný z WWW: . Prezentace, která vyobrazuje důležitá fakta o on-line komunikaci v grafech. 25) ŠMAHEL, David. Vztahy adolescentů ve virtuálním prostředí v kontextu teorie Marcii. [s.l.], 2005. 11 s. Masarykova Univerzita - Fakulta sociálních studií. Prezentace. Dostupný z WWW: . Výzkum, který se zabývá on-line vztahy adolescentů. Výsledky pak shrnuje do přehledných tabulek. 26) VĚTROVSKÁ, Petra. Komunitní sítě nejsou jen pro mladé. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Komunitní sítě využívají v dnešní době nejen adolescenti, ale i uživatelé středního věku, kterým tyto sítě umožňují např. lepší pracovní komunikaci. 27)

VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-19. Má internet vliv na lidskou psychiku? Článek shrnuje výsledky několika zajímavých výzkumů, které se touto problematikou zabývají.

66

28) WOLF, Karel. Soukromí a bezpečnost v sociálních sítích prakticky – Facebook díl 1.. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Vtipný průvodce zabezpečením vašeho Facebookového profilu. Uvádí velmi praktické rady, které by si měl přečíst každý uživatel Facebooku, dřív než vystaví svůj osobní život na internet. 29) WOLF, Karel. Jak překonat nástrahy Facebooku a vytěžit z něj co nejvíce . díl 2.. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: . Pokračování průvodce zabezpečení Facebookového profilu. 30) WOLF, Karel. Ještě jedna malá poznámka k nebezpeční Facebooku. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: . Reakce na článek Jiřího Peterky - SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně! Autor nesdílí stejný názor jako Peterka. 31) ZANDL, Patrick. Libimseti.cz po hacknutí zvyšuje bezpečnost. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Server Líbímseti.cz měl v nedávné době určité problémy s únikem osobních dal uživatelů, proto teď zpřísňuje svá kritéria. 32) Bezpečnostní rizika sociálních sítí. ICT security : Odborný časopis o bezpečnosti ze všech úhlů [online]. 2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW: . Názor, že zabezpečovat osobní údaje není na uživatelích, ale na serveru. Ten by měl zajistit, aby nedošlo k zneužití. 33) Všeobecná encyklopedie. Praha : Nakladatelský dům OP, 1997. 4 sv. (787, 700, 740, 717 s.). ISBN 80-85841-33-9. 34) Míra anonymity na internetu. Absolut Beginner on WWWeb [online]. 3003 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z WWW: . 35) Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník 67

36) Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů 37) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod

9.1.

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE:

1) VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2. 2) ČERMÁK, I., NAVRÁTIL, M. Vliv virtuální reality na psychiku jedince. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 1997, roč. 41, č. 1, s. 55-65. 3) WALLACE, P.M. The psychology of the Internet. [s.l.] : [s.n.], 1999. ISBN 0521-79709-8.

68

10. PŘÍLOHY: 10.1. PŘESNÉ ZNĚNÍ DOTAZNÍKU: DOTAZNÍK NA TÉMA VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE A ZVEŘEJŇOVÁNÍ SVÝCH OSOBNÍCH ÚDAJŮ NA INTERNETU

Ahoj, chtěla bych tě poprosit o vyplnění krátkého dotazníku týkajícího se virtuální komunikace a zveřejňování svých osobních údajů na internetu. Vyplněním dotazníku mi pomůžeš se zpracováním tématu mé bakalářské práce. Své odpovědi prosím vypiš slovy, zaškrtni v tabulce nebo barevně vyznač. Děkuji za tvoji pomoc.

1. Používáš ve svém volném čase internet?

Ano

Ne

2. Kolik času denně na internetu přibližně trávíš? (zaškrtni) Více/méně: ½ hodiny

1 hodinu

2 hodiny

3 hodiny

4 hodiny

Kolik hodin/minut?


Jiná odpověď: ___________________________

3. Zaškrti prosím odpověď, která tě nejlépe vystihuje, v posledním řádku napiš číslo. Facebook

Libimseti

Mám profil na: Denně zde trávím méně jak 1 hodinu

69

Lide

Xchat

Ukazse

Jiný (napiš)

Denně zde trávím 1 hodinu Denně zde trávím 2 hodiny Denně zde trávím 3 hodiny Denně zde trávím víc jak 3 hodiny Nepřipojuji se denně, pouze 5-6x týdně Nepřipojuji se denně, pouze 3-4x týdně Nepřipojuji se denně, pouze 1-2x týdně Kolikrát za den se na svůj profil připojíš?

4. Jaké informace zveřejňuješ na svém/svých profilu/profilech? (zaškrtni) Facebook Jméno Příjmení Přezdívku Věk (konkrétní datum narození) Stav (zadaný/nezadaný) Adresu Email Telefonní číslo, mobil Skype, ICQ Školu Zájmy Vlastní fotografie Intimní údaje

70

Libimseti

Lide

Xchat

Ukazse

Jiný

Další ____________________________________________________

5. Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu? Facebook

Libimseti

Lide

Xchat

Ukazse

Jiný


Jiní: ___________________________

6. Myslíš si, že jsou tvé osobní údaje dostatečně zabezpečené proti případnému zneužití? Facebook

Libimseti

Lide

Xchat

Ukazse

Jiný

Ano Ne Nevím Je mi to jedno

Jiná odpověď: ___________________________

7. Navázal jsi někdy pomocí seznamovacích serverů na internetu nějaký vztah?(zaškrtni) Ano Ne Nenavštěvuji seznamovací servery

Jiná odpověď: ___________________________

8. Pokud ano, setkal jsi se s tím člověkem osobně? Ve stručnosti, prosím, popiš, jak toto setkání probíhalo: __________________________________________________________________

71

__________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________

9. Stali se z vás přátelé? (zaškrtni) Ano, setkáváme se pravidelně Ano, ale nevídáme se pravidelně Ano, ale nikdy jsme se nesetkali (pokračujeme ve virtuálním přátelství) Viděli jsme se jen jednou

Jiná odpověď: ___________________________

10. Pokud máš nějaké další zajímavé zkušenosti se schůzkami tohoto typu, prosím, v krátkosti popiš: __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________

Věk _______

Pohlaví ________

Datum _________

Děkuji za spolupráci.

72

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Jitka Kratochvílová

Recommend Documents