VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Magdalena Kotálová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Finance
KOMODITY JAKO INVESTIČNÍ NÁSTROJ
Autor bakalářské práce: Magdalena Kotálová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Naděžda Blahová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komodity jako investiční nástroj“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne 28.5.2012
Podpis:
Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Naděždě Blahové, Ph.D. za vstřícnost, cenné rady a připomínky při zpracování této práce.
Název bakalářské práce: Komodity jako investiční nástroj
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je představit komodity jako instrumenty konkurující ostatním formám investic s ohledem na ropu jako energetickou komoditu. Práce podává komplexní obraz o trzích komoditních a v rámci nich i trzích ropných. Úvod teoretické části je zaměřen obecně na komodity obchodované na světových trzích. V komoditních trzích je popsána komoditní burza a možnosti investic se zaměřením na komoditní deriváty. Zbývající teoretická část pokryje problematiku ropy, která představuje jedno z největších současných rizik pro růst celosvětových ekonomik. V praktické části je provedena analýza ceny ropy s charakteristikou tvorby ceny ropy a rozborem faktorů i důsledků růstu ceny ropy. Klíčová slova: komodity, komoditní trh, energetická komodita, ropa, cena ropy.
Title of the Bachelor Thesis: Commodities as an investment instrument
ABSTRACT The aim of this bachelor thesis is to introduce commodities as instruments competing with other forms of investments with respect to oil as an energy commodity. The thesis gives a comprehensive picture of commodity markets including the oil ones. The introduction of theoretical part is generally focused on commodities traded in the world markets. In the commodity market there is described a commodity exchange and investment opportunities with a focus on commodity derivatives. The remaining theoretical part covers the issue of oil which is one of the greatest current risks for global economies growth. In the practical part there is an analysis of oil prices with the characteristics of making oil prices and an analysis of the factors and effects of oil price growth. Key words: commodities, commodity market, energy commodity, oil, oil price.
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.
Komodity a komoditní trh ............................................................................................. 10 1.1.
1.1.1.
Komodity obchodované na světových trzích ..................................................... 11
1.1.2.
Důvody pro investování do komodit .................................................................. 11
1.2.
2.
3.
Komodity ................................................................................................................... 10
Komoditní trh ............................................................................................................. 12
1.2.1.
Komoditní burzy ................................................................................................. 12
1.2.2.
Možnosti investic na komoditních trzích............................................................ 13
1.2.3.
Regulace komoditních obchodů ......................................................................... 18
Ropa jako energetická komodita .................................................................................. 19 2.1.
Historický vývoj trhu s ropou .................................................................................... 19
2.2.
Význam ropy.............................................................................................................. 22
2.3.
Ropa obchodovaná na světových trzích..................................................................... 22
2.4.
Ropné zásoby a dostupnost ropy ............................................................................... 24
2.4.1.
Těžba ropy, její vývoz a dovoz ........................................................................... 24
2.4.2.
Petrodolary a vliv ropy na geopolitiku ............................................................... 25
2.4.3.
Ropný zlom neboli Peak oil ............................................................................... 26
Analýza ceny ropy .......................................................................................................... 29 3.1.
Cena ropy ................................................................................................................... 29
3.2.
Faktory růstu cen ropy ............................................................................................... 30
3.2.1.
Růst poptávky po ropě ........................................................................................ 30
3.2.2.
Pokles hodnoty amerického dolaru..................................................................... 31
3.2.3.
Spekulace ............................................................................................................ 33
3.2.4.
Nákladná produkce ............................................................................................. 33
3.2.5.
Nestabilita dodávek ropy .................................................................................... 34
3.2.6.
Přírodní a ekologické vlivy ................................................................................ 35 6
3.3.
Analýza ceny ropy na konkrétních příkladech .......................................................... 36
3.3.1.
Cena ropy Brent .................................................................................................. 36
3.3.2.
Futures kontrakty na ropu Brent ......................................................................... 40
3.3.3.
Cena ropy Brent v porovnání s cenou ropy WTI................................................ 41
3.4.
Důsledky růstu cen ropy ............................................................................................ 44
3.4.1.
Zhodnocení investic ............................................................................................ 44
3.4.2.
Zpomalení ekonomického růstu ......................................................................... 44
3.4.3.
Růst inflace tvořený růstem cen pohonných hmot a dalších produktů ............... 45
3.4.4.
Politické důsledky .............................................................................................. 48
3.4.5.
Zvýšený zájem o alternativní zdroje energie ...................................................... 48
Závěr ........................................................................................................................................ 49 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 53 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 57 Seznam grafů .......................................................................................................................... 58
7
ÚVOD Tématem mé bakalářské práce jsou Komodity jako investiční nástroj. Impulsem ke zvolení tohoto tématu byl nedávný rostoucí zájem řady investorů o tato reálná aktiva, jež se po vypuknutí finanční krize v roce 2008 stávala stále atraktivnějšími alternativními investičními instrumenty. Představovala vhodný způsob ochrany peněžních prostředků proti inflaci, možnost diverzifikace portfolia nebo jen lákavou představu potenciálních astronomických zisků. Právě i vidina rychlého zhodnocení příjmů na komoditních trzích spolu s ostatními jmenovanými faktory měla za následek odstartování komoditního boomu. Začaly se vydávat příručky, jak snadno a rychle vydělat miliony, nebo průvodce komoditním obchodováním i pro úplné začátečníky. Objevovaly se zprávy upozorňující na nejaktuálnější žhavé komodity, ale i články odhalující tajemství komodit. Svět zahrnuly nejrůznější rady, jak správně analyzovat trh a stát se tak úspěšným investorem. Pod pojmem komodity si lze představit zemědělské produkty jako kukuřici, oves, bavlnu, ale i maso a dobytek, průmyslové kovy typu měď, hliník, olovo, ale zejména pak do popředí se dostávající vzácné kovy v čele se zlatem a také energetické komodity zastoupené zejména ropou. Rokem komodit se stal rok 2010. Hlavním favoritem byly tehdy zemědělské komodity. Rostoucí ceny vzbudily zájem investorů, ale i spekulantů. Až v roce 2011 se objevila první varování, že se nevyplácí naskakovat do rozjetého vlaku. Komodity už nebyly tak levné, což potvrdila dnes již jedna z nejsledovanějších světových komodit, a to ropa. V loňském roce na sebe strhla velkou pozornost médií ať už v důsledku nepokojů v Libyi, rostoucímu napětí v blízkovýchodních státech nebo zpomalení americké ekonomiky. Letos už je adeptem na jedno z nejčastěji skloňovaných slov. Proto i já budu v této práci věnovat téměř veškerou pozornost právě ropě. Cílem této práce je představit komodity jako instrumenty, jež se staly plnohodnotným konkurentem ostatních forem investic (např. akcií, dluhopisů či nemovitostí), se speciálním zaměřením na ropu jako energetickou komoditu. Pokusím se podat komplexní obraz o trzích komoditních a v rámci nich i trzích ropných. Jelikož shledávám cenu ropy za jedno z největších rizik pro růst celosvětových trhů, bude cílem práce v praktické části analyzovat právě ji. Cena ropy je pro svou vysokou kolísavost v popředí mediálního zájmu již nepřetržitě několik měsíců, a proto nejprve určím, čím je tvořena, a v dalším kroku se zaměřím na faktory a důsledky jejího růstu. 8
Ve své práci budu vycházet jak z tištěných zdrojů, tak ze zdrojů elektronických. V teoretické části budu čerpat ze zdrojů knižních věnujících se problematice komoditních, pak i konkrétně ropných, trhů. Příkladem může být kniha autora Josefa Cílka (Finanční a komoditní deriváty v praxi), Jana Dědiče (Burza cenných papírů a komoditní burza), Jima Rogerse (Žhavé komodity), Václava Cílka (Nejistý plamen) nebo Thomase Friedmana (Horký, zploštělý a přelidněný). Internetových stránek (např. databáze České národní banky, peníze.cz, aktuálně.cz, kurzy.cz atd.) využiji při analýze ceny ropy s ohledem na vyhledání nejaktuálnějších zpráv. V úvodu
teoretické
části
se
budu
zabývat
obecně
komoditami.
Od
rozdělení
obchodovatelných komodit a důvodů pro jejich výběr při investování přejdu ke komoditnímu trhu. V této kapitole se budu věnovat komoditním burzám a možnostem investic na komoditních trzích. Detailněji se zaměřím na druhy komoditních derivátů, mezi které patří komoditní forwardy, futures, swapy a opce, a na jejich regulaci. Zbývající teoretická část pokryje problematiku trhu s ropou. Ačkoli popíši i její historický vývoj, budu se ve zbytku práce soustředit na současnou situaci. Jelikož představuje ropa základní surovinu petrochemického průmyslu, zmíním její hlavní využití a zpracování. Po následné charakteristice ropy obchodované na světových trzích přesunu pozornost na ropné zásoby, jež jsou na naší zemi značně omezené, a na její dostupnost. V rámci této kapitoly budou poskytnuty informace o těžbě ropy, ale i kontroverzní teorii ropného zlomu. Ta poukazuje na éru konce levné ropy v důsledku vyvrcholení světové těžby. Třetí část mé práce bude věnována analytickému rozboru faktorů růstu ceny ropy. Hlavní příčiny by měly odhalit důvody vysoké volatility ceny ropy. Zkoumat budu též možné důsledky, které nárůst ceny ropy může zapříčinit. Stranou nezůstanou ani alternativní zdroje energie, které představují potenciální možnost náhrady ropy v budoucnosti.
9
1.
KOMODITY A KOMODITNÍ TRH
1.1.
Komodity
Dle Nařízení komise (ES) č.1287/2006 ze dne 10. srpna 2006 se „komoditou“ rozumí jakékoli zboží zaměnitelné povahy, které lze dodat, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských výrobků a energie, např. elektřiny. Pojem komodity by neměl zahrnovat služby ani jiné položky, které nejsou zbožím, například měny nebo práva k nemovitostem, nebo které jsou zcela nehmotné povahy. Komodity, patřící mezi reálná aktiva, jsou charakteristické vysoce volatilními cenami. Obchodováním na světových trzích, speciálně „termínovým obchodováním“ (angl. futures trading), lze výkyvy jejich cen zmírnit. Avšak v případě obchodů spekulativních se může dosáhnout efektu opačného. V posledních letech se staly komodity atraktivními investičními instrumenty pro zhodnocování peněžních prostředků. Jejich ceny mohou růst navzdory poklesu ekonomiky. Komodity jako věci hmotné, na rozdíl od akcií společností, nikdy neklesnou na nulu. Zjednodušeně jsou to suroviny. Není dne, kdy by se s nimi člověk nesetkal, nepoužíval je, nekonzumoval nebo je nenakoupil. Jedná se i o tak časté věci jako je benzín, nafta, maso, mléko, zlato, dřevo a mnoho dalších. Jsou základem pro současný život celého lidstva. 1 S komoditním obchodováním je spojeno komoditní riziko. To se řadí mezi tržní finanční rizika. Změní-li se cena komodity, vztah mezi spotovými a forwardovými cenami, jejich volatilita či cenové rozpětí mezi různými komoditami, hrozí riziko ztráty. 2 Může se projevit i na akciových trzích, ne však nijak zásadně. Historicky se má za to, že ceny komodit jsou negativně závislé na cenách finančních aktiv, jako jsou právě akcie nebo dluhopisy. Tuto inverzní závislost je možné sledovat např. u zlata. Opakem by měla být energetická komodita ropa. Při poklesu ceny akcií by i cena ropy měla poklesnout. V době nedávné finanční krize však došlo k nejednoznačnému vývoji ceny ropy. Ta i přes celosvětovou krizi ve finančnictví nadále rostla. Právě u ropy existuje riziko, že její ceny budou vysoce volatilní. V případě, že s komoditami obchodují banky, vztahují se na ně pravidla kapitálové přiměřenosti BASEL II, jejíž součástí je i kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku. 1 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 40. ISBN 978-80-247-2342-6. 2 JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 16. ISBN 80-716-9579-3.
10
1.1.1. Komodity obchodované na světových trzích Mezi hlavní skupiny komodit obchodovaných na světových trzích patří: zemědělské komodity (např. kukuřice, oves, sója, rýže, řepka, pšenice, mléko, kakao, káva, cukr, bavlna, mladý hovězí dobytek, živý skot, vepři); drahé kovy (např. zlato, stříbro, platina); základní kovy (např. měď, hliník, zinek, olovo, nikl, cín); energetické komodity (např. ropa, topný olej, benzin, zemní plyn, elektřina). 3
1.1.2. Důvody pro investování do komodit Mezi hlavní důvody pro investování do komodit 4 patří: Ochrana proti inflaci. Ceny komodit, na rozdíl od hotových peněz, jsou vázány na materiální, fyzická aktiva, a dokážou vliv inflace přibrzdit.5 V případě růstu inflace dochází zpravidla i k růstu cen komodit, a tím je do jisté míry chráněna reálná hodnota investic. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že se ceny komodit vyvíjí obdobně jako inflace také díky tomu, že ji samy vyvolávají. V současnosti jsou takovým příkladem zejména ceny ropy a dalších energií, které působí proinflačně ve všech státech. Rostoucí poptávka po komoditách. Poptávka roste zejména díky Číně a Indii, kde se nachází téměř 60% světové populace. Strategie investiční diverzifikace. Komodity by měly být součástí každého diverzifikovaného obchodního portfolia. Při vhodném výběru mohou přispět k rozložení rizik tak, že se celkově sníží kolísavost portfolia.6 Světový obchod. Jde o zavedený systém, kdy se v komoditách odehrává až 25% světového obchodu. Drobní investoři. Obchodování s komoditami se stává dostupné doslova pro všechny. Stačí si jen vhodně zvolit instrument, do kterého investovat.
3 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 311. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. 4 MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte] . Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, s. 101-102. ISBN 978-80-251-2144-3. 5 Jim Rogers ve své knize Žhavé komodity píše: „Kdyby inflace byla pochodující kapela, vyšší komoditní ceny by byly mažoretky, které vedou hudebníky ulicí. A investováním do komodit můžete porazit kapelu.“ 6 „Jediný investor, který nemusí diverzifikovat, je ten, který investuje vždy stoprocentně správně.“ John Templeton
11
1.2.
Komoditní trh
Komoditní trh je jedním z největších trhů na světě.7 Umožňuje nákup i prodej komodit dokonce i dříve, než je sama komodita vyrobena nebo vypěstována. Nejčastěji se komodity obchodují prostřednictvím komoditních burz. V současnosti převládají derivátové obchody, ve kterých právě komodita tvoří podkladové aktivum. Tyto obchody mají své počátky již ve středověku. Rolníci si většinou snažili nějakým způsobem zajistit odkup budoucí úrody. Kupci si tak mohli být jisti, že obdrží smluvené množství úrody, a zemědělci zase svým příjmem. Při nákupu může docházet k fyzickému vypořádání, jak je tomu např. u zlata. Avšak častější je dnes finanční vypořádání, kdy klient nekoupí přímo danou komoditu, ale investiční produkt, který se na tuto komoditu váže. Komoditní obchodování již není tak složité, náročné nebo nedostupné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dokonce může být i mnohem úspěšnější než obchodování akciové. Nezávisí zde na věku, povolání ani vzdělání. Klíčem k úspěchu je komodity pořádně nastudovat, mít vše promyšlené, chovat se disciplinovaně a nebát se riskovat. 8
1.2.1. Komoditní burzy V České republice je komoditní burza upravena v zákoně č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Jedná se o nevýdělečnou instituci organizující burzovní obchody, která nemá formu obchodní společnosti. Sama se burzovních obchodů neúčastní. Hlavním cílem není tvorba zisku. Proto se její případný zisk nerozděluje mezi členy burzy, ale slouží k zajištění jejího dalšího rozvoje. Předmětem komoditní burzy nejsou cenné papíry jako u burzy cenných papírů, ale jakékoliv ostatní zboží, které je způsobilé k burzovnímu obchodu a je označeno jako komodita. 9 Burzovní obchody na komoditních trzích Burzovním obchodem na komoditní burze se rozumí nákup či prodej komodit, nikoli jejich zprostředkování. Za burzovní obchod se navíc považují i tzv. pomocné obchody, 7 Ve skutečnosti jde o největší nefinanční trh na světě. Ve srovnání se všemi akciovými burzami v USA je objem obchodů v dolarech na komoditních burzách až několikanásobný. ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích . 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 18. ISBN 978-80-247-2342-6. 8 NESNÍDAL, Tomáš. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2. rozš. vyd. /. Praha: Grada, 2007, s. 11-12. ISBN 80-247-1851-0. 9 DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, s. 49-51. ISBN 80854-3162-9.
12
např. pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věcí a další. Cena z obchodu musí být vždy zaznamenána. Existuje i možnost uzavřít burzovní obchod mimo burzu. 10 Fyzické zboží obchodované na burze buď reálně existuje v době obchodu, nebo teprve bude vyprodukováno. V této závislosti se zboží rozděluje na promptní a termínové. Dále se rozlišuje, zda je zboží v době uzavření obchodu na burze fyzicky přítomné či nikoli. U termínového zboží se stanovuje minimální množství, které je vždy obsažené ve smlouvě. 11 Jako příklad významné komoditní burzy 12 lze uvést: obilnou burzu CBOT (Chicago Board of Trade); největší americkou derivátovou burzu CME (Chicago Mercantile Exchange); burzu s kávou, cukrem a kakaem NYCSCE (New York Coffee, Sugar and Cocoa Exchange); burzu s bavlnou NYCE (New York Cotton Exchange); v České republice Komoditní burzu Praha pro obchody se zemědělskými komoditami.
1.2.2. Možnosti investic na komoditních trzích Nebere-li se v úvahu fyzický nákup komodit, je způsobů, jak investovat do nejrůznějších komoditních titulů, hned několik. Mezi investiční produkty lze zařadit ETF
13
, investiční
certifikáty 14, akciové tituly 15 nebo komoditní deriváty. Většina produktů je obchodována v amerických dolarech (USD), popř. eurech (EUR). Tím je investor vystaven i měnovému riziku. Původní investice by tak mohla být díky nepříznivému vývoji měny znehodnocena. Navíc u investičních certifikátů hrozí riziko možného nesplacení od banky, která ho vydává. Dostat se na komoditní trhy přímo umožňují komoditní deriváty. Těm v této kapitole bude věnován největší prostor. Tradiční deriváty jsou považovány za nástroje řízení tržního rizika. 10 DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, s. 99-100. ISBN 80854-3162-9. 11 Tamtéž, s. 140-141. 12 Tamtéž, s. 241. 13 Exchange Traded Funds neboli burzovně obchodovatelné fondy, se kterými lze obchodovat stejně jako s běžnými akciemi. Spekuluje se buď na růst, nebo pokles podkladového aktiva, kterým je vybraná komodita, komoditní index nebo koš komodit. 14 Dlužní úpisy, prostřednictvím kterých se dlužník zaváže splatit hodnotu certifikátu, která je závislá na vývoji podkladového aktiva. 15 Akcie společností, jejichž podnikání souvisí s danou komoditou (její těžbou, zpracováním atd.)
13
Dají se definovat jako kontrakty, jejichž reálná hodnota se odvozuje od hodnoty podkladového nástroje. Tržní riziko se člení na úrokové, akciové, měnové a komoditní. V souvislosti s prvními třemi riziky se mluví o finančních derivátech, u posledního zmíněného rizika o derivátech komoditních. Příkladem podkladového nástroje může být vklad, úvěr, akciový nebo dluhový cenný papír, měna nebo právě cena komodity. 16 Druhy derivátů Klasické komoditní deriváty lze dělit na pevné termínové operace a opční operace. Pevné termínové operace se týkají komoditních forwardů, futures a swapů, opční operace zase komoditních opcí. Druhý
způsob
dělení
komoditních
derivátů
je
na
standardizované
burzovní
a nestandardizované mimoburzovní (OTC) deriváty. Na burzách se obchoduje s komoditními futures a opcemi. Naopak na OTC trzích s komoditními forwardy a swapy, v některých případech i s opcemi. V následujících kapitolách jsou popsány komoditní forwardy, futures, swapy a opce. 1.2.2.1. Komoditní forwardy Komoditní forward je cenný papír, kterým se držitel zavazuje koupit či prodat podkladový instrument (komoditu), v dohodnutém čase za dohodnutou cenu. Zásadní je povinnost závazek dodržet. Tím se liší od opce, u které má naopak držitel právo obchod uskutečnit.17 Komoditní forward se řadí mezi OTC deriváty. V určitém stanoveném budoucím termínu dochází k vypořádání dvou podkladových nástrojů. Vypořádání bývá finanční. Vymění se pevná částka hotovosti za komoditní nástroj. Pak lze tento kontrakt také označit jako forwardovou koupi nebo prodej podkladového nástroje.18 Forwardová cena určuje očekávanou spotovou (v té době aktuální) cenu komodity. V okamžiku uzavření obchodu nedochází k žádnému přesunu peněžních prostředků. Strana prodávající komoditu je v krátké pozici, strana odebírající komoditu je v pozici dlouhé. Zajišťovatelé preferují nižší riziko a spokojí se s nižším výnosem. Spekulanti požadují vyšší výnos, ale jsou ochotni převzít i větší riziko. Existují dvě situace:
16 JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 106. ISBN 80-716-9579-3. 17 MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 19. ISBN 80-245-0488-X 18 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 87. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9.
14
První z nich se nazývá tzv. normal backwardation, kdy jsou zajišťovatelé v krátkých pozicích a spekulanti v dlouhých pozicích. Forwardová cena bude nižší než očekávaná spotová cena. Druhá situace je tzv. contango, kdy jsou naopak zajišťovatelé v dlouhých pozicích a spekulanti v krátkých pozicích. Forwardová cena bude vyšší než cena očekávaná. Tento stav, kdy budoucí kontrakt je dražší než současný, má souvislost s náklady na uskladnění a se správou komodit. 19 Forwardová cena pro skladovatelnou komoditu U komoditních forwardů se při určení ceny berou v úvahu i skladovací náklady či pojištění. Zlato či stříbro bývá drženo pro investiční účely a lze ho bezplatně prodávat nakrátko. Zemědělské plodiny, základní kovy či energie jsou ale drženy pro účely spotřební. Chce-li investor prodat tyto komodity nakrátko, musí držitele odškodnit určitou částkou nazývanou výhoda pohotovosti (angl. convenience yield). Je-li momentálně relativní nedostatek komodity a v budoucnu se očekává růst nabídky, např. zemědělské plodiny před sklizní, výhoda z pohotovosti sníží forwardovou cenu a ta může být dokonce nižší než spotová. Je-li ale momentálně relativní dostatek komodity a v budoucnu se očekává pokles nabídky, forwardová cena může být naopak vyšší než cena spotová. 20 Forwardová cena pro neskladovatelnou komoditu U komodit, které nelze skladovat vůbec (např. elektřina) nebo jen krátkou dobu (např. některé zemědělské plodiny), nelze najít jednoznačný vztah mezi spotovou a forwardovou cenou. Tyto ceny jsou navzájem odděleny a nijak se neovlivňují. 21 S komoditními forwardy je spojeno riziko ztráty, kterou může způsobit pohyb ceny komodity. Je-li forward sjednán za účelem zajištění, neměla by být tato ztráta chápána příliš negativně. Jedná se o náklad za zajištění. Finanční problémy by mohla způsobit jen výrazná a neočekávaná změna ceny komodity. 1.2.2.2. Komoditní futures Za nejčastější komoditní kontrakty se považují komoditní futures. Jsou burzovním ekvivalentem forwardů s tím, že se liší standardizací u množství a splatnosti. To vede k jejich 19 Obě situace jsou jen stručně popsány a více prostoru jim v této bakalářské práci věnováno není. MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 24. ISBN 80-245-0488-X 20 Tamtéž, s. 20-21. 21 Tamtéž, s. 22.
15
vyšší likviditě. Dále jsou charakteristické denním vypořádáním s clearingovým centrem. Jestliže se futures cena během dne zvýší, platí držitel futures v krátké pozici částku ve výši této denní změny. Jestliže se futures cena sníží, držitel částku obdrží. U držitele futures v dlouhé pozici je to přesně naopak. Využívá se tzv. margin, hotovost složená u clearingového centra, ke které se částky přičítají či odečítají. 22 Vypořádání u komoditních futures, obchodovaných na komoditních burzách, již není finanční, ale fyzické. Cílem je zabezpečit určité množství dané komodity k danému budoucímu datu. Obchoduje se zejména se zemědělskými plodinami, drahými i základními kovy, energetickými komoditami. Nejvyvinutějším derivátovým trhem je trh s energetickými komoditami a kovy. Svými vlastnostmi se nejvíce podobá trhům s finančními deriváty. 23 Cena futures Rozdíl kotace futures a spotové ceny se odvíjí od rozdílných transakčních nákladů, dodávek komodity, její skladovatelnosti, výrobního a spotřebního cyklu a možnosti krátkého prodeje. Obchodníci ochotněji přistupují ke krátkému prodeji v případě stabilní dodávky komodity. S tím je spojena nižší výhoda pohotovosti (convenience yield), než jaká by byla u dodávek nestabilních. 24 V tabulce je shrnuto možné rozdělení komodit. Následně je vše podrobněji vysvětleno na jednotlivých konkrétních komoditách. Tabulka 1: Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a množství dodávky Malá dodávka
Střední dodávka
Vysoká skladovatelnost
Vysoká dodávka drahé kovy
Středně vysoká skladovatelnost měď
ropa, topný olej, benzin a zemní plyn zrniny a olejniny
Střední skladovatelnost
kakao a káva
cukr a bavlna
Středně nízká skladovatelnost
pomerančová šťáva maso
Nízká skladovatelnost
živá zvířata
Pramen: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 314. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. 22 MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 19, 26. ISBN 80-245-0488-X 23 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 311. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. 24 Mezi obecná pravidla patří: „Jestliže je produkce komodity rovnoměrná, potom existuje menší pravděpodobnost výpadku v dodávce komodity. Podobně jestliže spotřeba komodity je rovnoměrná, potom existuje menší pravděpodobnost neobyčejně vysoké poptávky.“ Tamtéž, s. 314-315.
16
Zemědělské plodiny Jsou dobře skladovatelné. V případě, že se rychle nekazí, nemusí být jejich skladování ani drahé. Ale jejich dodávky závisí na sezónním cyklu. Při vysoké sklizni může dojít k silnému poklesu cen. Naopak neúroda způsobuje růst jejich cen. Živá zvířata Jsou velmi obtížně skladovatelná. Ve většině případů se musí kontrolovat jejich váha. Drahé kovy Mají stabilní výrobu, jelikož jejich těžba nezávisí na počasí. Stejně je stabilní i spotřeba probíhající po celý rok. Drahé kovy se nekazí, a proto je jejich nutné skladování poměrně levné. Energetické komodity Jsou charakteristické spíše vyšší skladovatelností. Zásoby ale závisí na sezónní potřebě. Příkladem může být benzin, nejvíce spotřebovávaný v létě, či topný olej, naopak nejvíce spotřebovávaný v zimě. Všechny ropné produkty mají výhodu, že se ropa dá těžit průběžně, prozatím. Důvodem skladování ropy může být ochrana proti možným výpadkům v dodávce. V případě ropné krize by zásoba ropy umožnila pokračovat ve výrobě. Futures cena ropy není ovlivněna skladováním, ale proměnlivou spotřebou ropy. 25 1.2.2.3. Komoditní swapy Komoditní swap patří mezi OTC deriváty. V tomto případě dochází k výměně pevných částek hotovosti (nebo i částek dosud neznámých) za komoditní nástroj v určitých okamžicích v budoucnosti. Toto vypořádání je finanční. Prakticky se jedná o větší počet forwardů s postupnou výměnou podkladových instrumentů. 26 Jestliže se cena komodity zvýší, platí komoditní plátce komoditnímu příjemci rozdíl mezi zvýšenou cenou a pevnou částkou. A naopak při snížení ceny komodity zaplatí tento rozdíl komoditní příjemce komoditnímu plátci. Částka, kterou musí ať už plátce nebo příjemce zaplatit, může být pevná, eventuálně proměnlivá. Částky proměnlivé se odvozují, např. od referenční úrokové míry LIBOR, PRIBOR atd. Je jasné, že v případě zvýšení ceny komodity se zvýší i hodnota dlouhé pozice, ale sníží se hodnota pozice krátké. V případě snížení ceny komodity tomu bude přesně naopak. Mezi komoditní swapy patří i swap na komoditní index. V této situaci platí plátce příjemci (nebo naopak) úměrné zvýšení (nebo snížení) komoditního indexu. 27
25 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 314-315. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. 26 Tamtéž, s. 321. 27 Tamtéž, s. 424.
17
1.2.2.4. Komoditní opce Komoditní opce je cenný papír, se kterým má držitel právo (ne však povinnost jako u komoditního forwardu či futures) koupit či prodat podkladový instrument (v tomto případě komoditu), v dohodnutém čase za dohodnutou cenu. Investoři využívají k obchodování specifické informace a mohou tak transformovat riziko mezi vypisovatelem opce neboli prodávajícím a držitelem opce neboli kupujícím. Opce lze rozdělit na: kupní (call) opce a prodejní (put) opce Kupní opce je charakteristická svým právem komoditu nakoupit, prodejní opce zase svým právem komoditu prodat. opce evropského nebo amerického typu Prodej či nákup americké opce lze provést kdykoli od vypsání opce až doby její expirace. U evropské opce je to možné až v době expirace. burzovní a mimoburzovní (OTC) Burzovní opce jsou více standardizovány. Mimoburzovní opce jsou flexibilnější ke konkrétním požadavkům zákazníků. Nejsou ale tak likvidní jako opce burzovní. 28 Za nejobvyklejší opční kontrakty na komoditních trzích se považují opce na futures. Tyto opce jsou relativně velmi likvidní. Podkladovými futures mohou být drahé i základní kovy, zahraniční měny, zemědělské i ropné produkty a akciové indexy. Životnost této podkladové futures nikdy nesmí být kratší, než je samotná životnost opce. 29
1.2.3. Regulace komoditních obchodů Součástí komoditních obchodů by měla být regulace i dohled zajišťující, aby obchody probíhaly dle pravidel a nedocházelo k nepoctivým obchodům. Na základě vyhlášky č. 123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se v České republice stanovuje kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia v rámci kapitálového požadavku k tržnímu riziku. V důsledku rostoucí vzájemné závislosti komoditních a finančních trhů a nárůstu spekulativních operací je vyvíjen tlak na regulační opatření, která poskytnou vyšší integritu i transparentnost trhů s komoditními deriváty. 30 28 MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 34. ISBN 80-245-0488-X 29 Tamtéž, s. 36, 81. 30 V roce 2013 by v ČR měla vstoupit v účinnost směrnice MiFID II. Změny nastanou i v silnějším dohledu nad trhy s komoditními deriváty, který může radikálně ovlivnit nejen obchodníky s cennými papíry a finanční instituce, ale i energetické společnosti. MiFID II: Novinky v regulaci. Konference.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.konference.cz/photos_files/akce_2500_3_C1227_WEB.pdf
18
2.
ROPA JAKO ENERGETICKÁ KOMODITA
„Život ropného světa je takové povahy, že morálka v něm nikdy nebude mít své místo.“ Loïk Le Floch-Prigent 31 V centru mezinárodního dění již dlouhou dobu stojí globální energetické zdroje. Klíčovým prvkem pro rozvoj ekonomik vyspělých států a všech odvětví jejich hospodářství je zejména energetický průmysl. Ten zahrnuje těžbu, zpracování i distribuci. Energetický rozvoj je způsoben rostoucí celosvětovou poptávkou po energii, v posledních letech výrazně ve východní Evropě, jihovýchodní Asii, Indii, Číně a Latinské Americe. Světové hospodářství je tak ovlivněno hlavně pohybem cen ropy a zemního plynu. Ložiska obou energetických zdrojů však bývají nerovnoměrně rozložena. Až tři čtvrtiny ropných zásob je v rukou zemí organizace OPEC. 32 Tato organizace je blíže popsána v následující kapitole. Energie je všude kolem nás, je základem, stojí za vším. Za těžbou surovin, výrobou materiálu, vývojem nových technologií, stavbou nových strojů atd. Ropa, měřená na sudy či barely, se označuje jako surovina, nafta zase jako produkt, vzniklý po zpracování v ropné rafinerii. 33
2.1.
Historický vývoj trhu s ropou
Ropa vznikla před miliony let rozkladem malých vodních organismů. V její léčivé vlastnosti věřila spousta starověkých národů. Používala se ke stavbě lodí, výrobě zbraní, šperků. Samotná Babylonská věž či egyptské pyramidy drží pohromadě díky ropě. Řada ropných objevů se stala neúspěšná až do roku 1854, kdy byla vynalezena petrolejová lampa. V průběhu 20. století se pohled na ropu změnil. Přispěla k tomu zejména průmyslová revoluce. Dnes už nikoho nepřekvapí, že se jedná o jeden z nejžádanějších produktů na světovém trhu. 34
31 KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s. 13. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-870-7. 32 VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s. 9. ISBN 978 808-6946-832. 33 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 12, 20, 21. ISBN 978 -80-7363-218-2. 34 SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, s. 94. ISBN 978-80-251-1866-5.
19
19. století 35 První barely ropy vytěžil kapitán Edwin Drake v Pensylvánii 27. srpna 1859 a to za účelem získání nafty pro komerční využití. Tento den odstartoval ropný věk. Barel stál tehdejších 75 amerických centů. Po Drakově bankrotu se stal úspěšným John D. Rockefeller a se svou firmou Standard Oil získal světový monopol. Jak sám říkal: „Tajemství úspěchu je dělat obvyklé věci neobvykle dobře.“ Na konci 19. století začaly ropné války. Těžba se rozvíjela už i v Indonésii. Poptávka po ropě rostla. Naftou se poháněly parní stroje a spalovací motory. Nejenom že sloužila ke svícení, ale začala se využívat i k výrobě automobilů, později i leteckého benzinu. Význam elektrické energie a těžby uhlí tak výrazně vzrostl. 20. století 36 Počátkem 20. století se začala dodávat první ropa z Blízkého východu. Vznikla energetická společnost British Petroleum, později zkrácena na BP, která je dnes jedním z největších ropných a petrochemických koncernů na světě. 37 Do roku 1950 ovládaly světovou cenu ropy Spojené státy. Avšak po zásahu antimonopolního úřadu na společnost Standard Oil vznikla skupina „Sedmi sester“ - Exxon, Mobil, Chevron, Glf, Texaco, BP, Shell, která vlastnila 80% všech zásob ropy mimo USA. Světový obchod i s většinou ropovodů a rafinérií byl pod její kontrolou. V podstatě šlo o kartel. Ropa se stala po druhé světové válce hlavní energetickou surovinou. V 60. letech se začala těžit v arabských státech. A byla založena Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries).38 Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížil těžbu ropy, vyhlásil embargo na její export do zemí podporující Izrael během Jomkipurské války. Zvýšil tak cenu ropy o 70%. Odstartoval tím první a prozatím největší ropný šok. Koncem sedmdesátých let došlo k druhému ropnému šoku a to po Íránské 35 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 34, 36. ISBN 978-80-7363-218-2. 36 Tamtéž, s. 36, 38, 39. 37 Dne 22. dubna 2010 došlo k největší ropné havárii v dějinách USA. Ropná plošina Deepwater Horizon postavená společností BP se potopila v důsledku exploze při vrtání v Mexickém zálivu. Za škody způsobené ropnou skvrnou zaplatila společnost BP až 6 miliard d olarů. Akcie společnosti klesly z AA na BBB. 38 Dnes je to mezivládní organizace o 12 zemích exportujících rop u. Založena byla 14. září 1960. Sídlo se nachází ve Vídni. OPEC zajišťuje jednu třetinu veškeré ropné produkce. Zakládající členové, Irák, Írán, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela, vytvořily kartel, který určuje objem a cenu vyvážené ropy a to zejména pomocí zavedených těžebních kvót.
20
revoluci v roce 1979. Írán tehdy začal vyvážet méně ropy. Cena ropy dosáhla maxima a to devadesáti dolarů za barel (v přepočtu na dnešní ceny). Po objevení nových ropných nalezišť v Severním moři klesla cena i k dvanácti dolarům za barel a to v roce 1999. Ke snížení poptávky přispěla i ekonomická krize v Asii. 21. století „Trvalo nám 125 let, než jsme spotřebovali první bilion barelů ropy. Další bilion spotřebujeme za 30 let.“ David J. O'Reilly 39 Cena ropy začala v jednadvacátém století růst. Díky hurikánu Katrina v roce 2005 překročila 70 dolarů za barel. Tato událost vyvolala obrovské výkyvy v ceně ropy. Dnešní ceny už se pohybují nad stodolarovou hranicí, což bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. 40 Současné globální energetické hospodářství je charakteristické velkou disproporcí. Nad nabídkou ropy trvale převažuje poptávka. Energetické zdroje jsou nabízeny v závislosti na plynulosti dodávek ropy. Pro velké spotřebitele se stává ropa stále nedostupnější. Země vynakládají více energie na zajištění potřebných zdrojů, kontrolu nalezišť těžby, dopravy a v neposlední řadě mezinárodního obchodu. 41 Ropa tak zůstává jedním z hlavních zdrojů energie. Stále rychlejší spotřeba v jakékoli oblasti lidského života způsobuje příliš velkou závislost na ropě. Vyspělé státy potřebují arabskou ropu. Tím získává arabský svět určitou nadvládu. Stejně tak ale i on potřebuje na západní trhy přístup, jinak svou ropu nebude mít kam vyvézt. Ke snížení závislosti na dovozu ropy mohou přispět snad jen stále diskutovanější alternativní zdroje energie. 42
39 KALOUS, Jindřich. Ropa: Ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy. Britské listy [online]. 8.8.2005 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/24474.html 40 Více se současnou situací na ropném trhu bude zabývat praktická část této bakalářské práce. 41 VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s. 10-12. ISBN 978-808-6946-832. 42 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 95. ISBN 978-80-7363-218-2.
21
2.2.
Význam ropy
Ropa, také nazývaná mezi ostatními komoditami „černé zlato“, je základní surovinou petrochemického průmyslu. Jedná se o neobnovitelný zdroj energie. Mezi hlavní využití ropy 43 patří: palivo pro dopravu; surovina pro výrobu plastu; výroba některých léků, hnojiv, pesticidů; výroba elektřiny. Jako jeden z nejpřístupnějších energetických zdrojů je ropa potřebná k 95 % výroby veškerého zboží. Na celkové světové spotřebě paliv se podílí 43 %, na celkové energii spotřebované v dopravě až 95 %. Bez přispění ropy by se nevypěstovalo enormních 95 % veškerých potravin. Z ropy pochází okolo 40 % celosvětové spotřeby energie. Základem zpracování ropy 44 je tzv. frakční destilace, ze které se získají: uhlovodíky, které jsou součástí paliva LPG; benzin; petrolej sloužící k výrobě leteckého paliva pro trysková letadla; plynový olej, ze kterého se získává nafta a lehký topný olej; mazací oleje. Cenou ropy je ovlivněna cena přepravy i samotná cena spotřebního zboží. Její růst souvisí s rostoucí mírou inflace i sníženou kupní silou domácností. Znamená to, že dražší ropou bude zasažen i konečný spotřebitel.
2.3.
Ropa obchodovaná na světových trzích
Ropa je běžně vyjadřována v USD. Její cena představuje hodnotu jednoho barelu v USD (1 barel = 159,6 litrů). Tyto ceny reagují na objem zásob, které pravidelně uveřejňuje OPEC. Následně vyjmenované hlavní druhy ropy představují regionální ropný standard (benchmark) sloužící ke stanovení cen. Ostatní vytěžená ropa se od těchto benchmarků odvíjí. 45
43 Ropa. Wikipedie [online]. 2005 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa 44 Tamtéž. 45 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 22. ISBN 978-80-7363-218-2.
22
Mezi čtyři hlavní, na ropných burzách obchodované, druhy ropy (benchmarky) patří: Brent – ropa ze Severního moře; WTI (angl. West Texas Intermediate; západotexaský průměr) – americká ropa; Dubai – ropa z oblasti Perského zálivu; Koš OPEC. 46 Za hlavní ropné burzy, na kterých se obchoduje jak s ropnými produkty, tak s dalšími energetickými komoditami, se považují: NYMEX (New York Mercantile Exchange) v New Yorku; IPE (International Petroleum Exchange) v Londýně; ICE (IntercontinentalExchange) v Atlantě; IOB (Iranian Oil Bourse) v Perském zálivu. 47 Ropa Brent, obchodovaná na burze IPE, je směsí patnácti druhů ropy ze Severního moře. Za její cenu se nejčastěji prodává ropa z Evropy a Afriky. Je určena ke spotřebě na Západě. Za cenu WTI se prodává severoamerická ropa a to konkrétně na burze NYMEX. Na Blízkém východě je prodávána ropa Dubai určená pro asijskou oblast. Koš OPEC je složen z více druhů ropy, např. ze Saúdské Arábie, Nigérie, Spojených arabských emirátů či Venezuely. Kvalitu různých druhů ropy lze posuzovat hlavně podle hustoty a obsahu síry. Čím je větší hustota nebo obsah síry, tím horší je kvalita. Konkrétní rozdělení je v následující tabulce. Tabulka 2: Dělení ropy dle hustoty a obsahu síry
Dělení: Dle hustoty
Nejkvalitnější ropa Méně kvalitní ropa lehká (light) střední (intermediate) malý obsah střední obsah Dle obsahu síry = sladká (sweet)
Nejméně kvalitní ropa těžká (heavy) vysoký obsah = kyselá (sour)
Pramen: Ropa. Wikipedie [online]. 2005 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa, vlastní úprava.
Z lehké ropy se získává převážně benzin, z těžké spíše asfalt. Síra, způsobující korozi, je považována za nežádoucí a bývá odstraňována. Nejsladší a nejlehčí je ropa WTI. Ropa Brent již tak sladká ani lehká jako WTI není. Koš OPEC se skládá z lehkých i těžkých druhů ropy. Ve srovnání s ropou Brent a WTI má vyšší hustotu i objem síry. 48 46 BLAŽEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a využití ropy. 2., přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 2006, s. 26. ISBN 80-708-0619-2. 47 Ropná burza. Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Ropn%C3%A1_burza 48 Ropa. Wikipedie [online]. 2005 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa
23
2.4.
Ropné zásoby a dostupnost ropy
V současné době nikdo s jistotou neví, jaké ropné zásoby jednotlivé státy mají. Kontrola nezávislými auditory nikdy dovolena nebyla. Členové organizace OPEC svá čísla rádi nadhodnocují, jelikož se ropa rozděluje podle velikosti ropných rezerv. 49 Samotná výše ropných zásob tedy přináší řadu otazníků. Není jisté, kolik barelů ropy na světě je; kolik ropy se ještě najde; zda se vyvinou nové a účinné technologie, které zvýší produktivitu těžby. 50 Mezi hlavní trendy v dnešním světě jednoznačně patří vyšší spotřeba ropy, stále více nestabilní a nepřátelští dodavatelé, vyšší riziko vojenských konfliktů i intenzivnější mezinárodní soutěž o zdroje ropy. Evropská politika bývá považována z mezinárodního pohledu za méně konkurenční a účinnou. Může to způsobovat i skutečnost, že evropské vlády jsou přesvědčené, že se přeci jenom nějak s vývozci ropy nakonec domluví. 51 Na jedné straně stojí ropné zásoby, ale na straně druhé jejich dostupnost. Jedná se o schopnost dopravit ropu k samotnému spotřebiteli. A ta ročně klesá v průměru až o dvě procenta. 52
2.4.1. Těžba ropy, její vývoz a dovoz Těžba ropy je považována za velmi kapitálově náročnou. Prozkoumat nová naleziště, vystavit infrastrukturu a následně dosahovat zisku představuje dlouhodobé působení v oblastech těžby. Ropný průmysl neklade důraz na velké množství pracovníků, ale na jejich příslušnou kvalifikaci. Takových lidí je ale v místě těžby nedostatečně málo. 53 Těžařské společnosti provádí průzkum, těžbu ropy a někdy i další aktivity s tímto spojené. Některé z nich lze označit jako tzv. majors. V globálním měřítku jde o nejvýznamnější ropné 49 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích . 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 28-29. ISBN 978-80-247-2342-6. 50 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 69. ISBN 978-80-7363-218-2. 51 Tamtéž, s. 72. 52 Tamtéž, s. 73. 53 KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s. 14-15. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-870-7.
24
společnosti s charakterem nadnárodních společností, např. Shell, British Petroleum či Chevron. Další společnosti lze pojmenovat tzv. independents. Jedná se o menší nezávislé soukromé společnosti, nijak kapitálově svázané s majors. Nakonec lze jmenovat ostatní společnosti působící v zemích dovážejících ropu, nejčastěji státní, popř. polostátní čínské, indické nebo jihoafrické společnosti. 54 Mezi světové producenty ropy patří Saúdská Arábie, Rusko, Spojené státy, Írán, Čína, Mexiko, Venezuela a Indonésie. Zajímavostí je, že Čína, Spojené státy a Indonésie spotřebovávají v současnosti více ropy, než jsou samy schopny vyrobit. Ropu tak musí zajišťovat dovozem.55 Z toho vyplývá, že ne každý producent ropy je zároveň i vývozcem ropy. Za největší dovozce ropy se považují Spojené státy, Japonsko a státy eurozóny. Do budoucna se díky výraznému nárůstu poptávky po ropě předpokládá, že se největším dovozcem stane Čína.
2.4.2. Petrodolary a vliv ropy na geopolitiku Petrodolary představují americké dolary, které země vydělají prodejem ropy. Tento termín zavedl americký profesor ekonomie Ibrahim Oweiss v roce 1973. Skutečnost, že je americký dolar ropou kryt, přinesla v sedmdesátých letech větší stabilitu a zájem o obchodování na světových trzích. 56 Petrodolary ve státech bohatých na ropu přispívají jak k pozitivním, tak negativním trendům. Pozitivní trendy modernizace států, vyšší dosažené vzdělání nejen na církevních školách a to i pro ženy, příležitost studovat v zahraničí, vyšší příspěvky na charitu, fungování nezávislých televizních stanic či novin, pořádání mezinárodních konferencí. Negativní trendy nákup zbraní a napomáhání terorismu v Perském zálivu. 57
54 KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s. 26. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-870-7. 55 SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, s. 94. ISBN 978-80-251-1866-5. 56 Petrodolar. Wikipedie [online]. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Petrodolar 57 „Většina bohatých Saúdů, kteří sponzorují charitativní a vzdělávací nadace, kde se káže n áboženská nesnášenlivost a nenávist vůči západním hodnotám, vydělala peníze v ropném průmyslu nebo v jeho filiálkách. Bohatství Usámy bin Ládina pochází ze stavební společnosti jeho rodiny, která vydělala na vládních zakázkách financovaných petrodolary.“ FRIEDMAN, Thomas L. Horký, zploštělý a přelidněný: proč potřebujeme zelenou revoluci. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, s. 108-111. XXI. století, sv. 11. ISBN 978-802-0018-816.
25
2.4.3. Ropný zlom neboli Peak oil „Peak oil neboli vrchol těžby ropy či ropný zlom znamená, že v určitém bodě těžba začíná klesat, přestože jsou zásoby na další desítky let.“ 58 Marion King Hubbert, americký odborník na fosilní paliva a geofyziku, jako první předpověděl ropný zlom. Jedná se o bod zlomu produkce ropy. Vyvrcholení světové těžby ropy. Nejde o konec ropy, ale konec levné ropy. Od tohoto zlomu nebude možné opětovně navýšit světovou produkci ropy. Nejdostupnější a nejlevnější ropa již bude vytěžena. Hubbert tak potvrdil, že je ropa konečným, či jinak řečeno neobnovitelným, energetickým zdrojem. Zasažena budou ropná pole, ropné oblasti i státy, které ropu produkují. Čerpání ropy má svůj časový průběh, který se dá předpovědět. Jedná se o křivku, nazývanou Hubbertova křivka, a lze ji přirovnat ke Gaussově funkci. Nejdříve dochází ke strmému nárůstu, následně křivka dospěje vrcholu a pokračuje strmý neodvratitelný pokles. 59 Že se Hubbert nemýlil, bylo zřejmé již v sedmdesátých letech. V roce 1956 předpověděl vrchol těžby ropy v Americe na období 1965 - 70. A ten skutečně nastal mezi lety 1970 - 71, započal energetickou krizi a přispěl k největšímu ropnému šoku. Graf 1: Ropný zlom v Americe
Pozn.: Hubbertův odhad z roku 1956 je zvýrazněn modrou plnou čárou. Skutečná produkce surové ropy v kontinentální části Spojených států je vyznačena černou přerušovanou čárou. Pramen: S. FOUCHER. Soubor:Hubbert US high.svg. Wikipedie [online]. 7. března 2007 [cit. 2012 -05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hubbert_US_high.svg 58 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 148. ISBN 978-80-7363-218-2. 59 Tamtéž, s. 79-80.
26
Jak pro všechny ropné společnosti, tak pro státní ekonomiky, je důležité, aby se na tento zlom připravily. Neočekává se, že v nejbližších letech po ropném zlomu dojde k extrémně zhoršenému vývoji. Ekonomiky však zpomalí a nastanou přetrvávající potíže, a to v oblastech válek a geopolitiky, dále v oblastech zdravotnictví, kultury, dopravy, obchodu, ekonomické stability i výroby potravin. Tento globální ropný šok by byl již trvalý. Zasaženy by byly všechny země včetně USA jako jednoho z hlavních celosvětových spotřebitelů ropy. Hubbert viděl problém v případné rostoucí agresivitě států. Může docházet k násilí v důsledku nedostatku levnějších zdrojů energie ve spojení se závislostí na ropě. 60 Graf 2: Atlas vyčerpání ropy
Pozn.: Země vyznačené červenou barvou již mají ropný zlom za sebou. Naopak země vyznačené zelenou barvou jsou ještě před ropným zlomem. Pramen: Interactive Oil Depletion Atlas. David Strahan [online]. 2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://davidstrahan.com/map.html
Hubbertova teorie ropného vrcholu má i své odpůrce. Ti tvrdí, že: zásoby, o kterých se ví, nejsou konečné a stále rostou; pokud zásoby už nerostou, existují ale moderní technologie schopné získat ze země další ropu; pokud by ropa došla, stále jsou zásoby dalších zdrojů, jako je uhlí, ropné písky, alternativní zdroje energie; existuje řada nikdy netěžených ložisek, která nebyla využívána díky své malé velikosti, lokaci v nebezpečné zemi či velké vzdálenosti od transportních tras. 61
60 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 81, 83. ISBN 978-80-7363-218-2. 61 Tamtéž, s. 86-89.
27
Za příznak krize se považuje i centralizace ropných společností. Menší ropné společnosti fúzují a již se nezabývají hledáním malých ložisek. V době krize přežívají jen ty nejsilnější a největší společnosti. Jelikož jsou jejich akcie závislé na velikosti ropných zásob, které vlastní, není jejich jedinou prioritou těžba ropy, ale i udržení si vysokých cen akcií. 62 Naopak zastáncem ropného zlomu byl texaský investiční bankéř ropného průmyslu Matthew Simmons. Navázal na Hubberta a propagoval jeho teorii o ropném zlomu. Ve své knize
63
představil přes dvě stě technicky perfektně propracovaných analýz ověřující výroky Saúdské Arábie o rozsáhlých ropných zásobách. Dospěl ke zjištění, že byly jejich zásoby opakovaně nadhodnocovány. Odhalil pravdu o původu válečných konfliktů po celé naší Zemi. 64 Saúdská Arábie, klíčová země organizace OPEC, představovala po náhlém objevení ropného bohatství naději pro dostatek ropných zásob na příštích několik desítek let. Již v roce 2004 Matthew Simmons prohlásil, že „svět čelí obrovské krizi“. Na Saúdy už se spoléhat nemůže. A lze to dokázat na následujících příkladech: Těžba na pěti ropných polích, která tvoří 90 % saúdské ropy, právě vrcholí. Největší ropné naleziště na světě Ghawar je z 90 % vyčerpáno. Žádné saúdské pole nebylo roky prozkoumáno žádným nezávislým inspektorem z třetí strany. Těžba vyžaduje stále vyšší náklady a hrozí riziko, že se při ní vyskytnou překážky ve formě nežádoucích písků, vody, nízkého tlaku apod. 65 Kdy se svět dočká globálního ropného zlomu a jak bude probíhat, to závisí na mnoha okolnostech. Matthew Simmons však při jedné prezentaci o ropném zlomu pro zaměstnance Pentagonu v roce 2006 řekl: „Možná nevíme, kdo je nepřítelem. Možná tím nepřítelem jsme my sami." 66
62 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 90. ISBN 978-80-7363-218-2. 63 „Soumrak v poušti: Blížící se saudský ropný šok a světové hospodářství“ (angl. „Twilight in the Desert: The Coming Saudi Oil Shock and the World Economy”) 64 SVĚT V KOLIZI. CHVÁTAL, Jaroslav. Matrix 2001 [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/4962-svet-v-kolizi-zacinaji-se-tvorit-smutna-mementa-vdusledku-ropne-krize-v-mexickem-zalivu-matthew-simmons-zavrazden-za-to-ze-chtel-svetu-sdelitpravdu-kolem-ropneho-byznysu/ 65 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 126. ISBN 978-80-247-2342-6. 66 LUNDBERG, Jan. Mluvme o nepříteli. Energy Bulletin [online]. 7.9.2008 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/mluvme-o-nepriteli
28
3.
ANALÝZA CENY ROPY
3.1.
Cena ropy
Trh s ropou je charakteristický pro obchody s nejrůznějšími druhy ropy, většinou odlišnými svými vlastnostmi. Aby tvorba ceny byla efektivním mechanismem, zavedly se tzv. benchmarky v jednotlivých regionech světa.
67
Na světových komoditních burzách jsou
obchodovány právě tyto druhy ropy. Obchody, ke kterým dojde mimo burzu, se přesto jejich cenami řídí. Komodity slouží jako podkladové aktivum pro komoditní deriváty. Ceny ostatních druhů ropy se vyjadřují jako rozdíl od ceny daného benchmarku. Do ceny ropy se započítávají náklady na těžbu a dopravu, ale i daně. Jsou odvozeny od určitého množství suroviny a od ceny na mezinárodních trzích. Vývozci ropy rozlišují dva základní druhy cen 68 : FOB – Free On Board = ceny v místě naleziště. „Zahrnují cenu těžby a transportu do exportního přístavu + státní daně (odvod z těžby) producentské země + zisk společnosti.“ CIF - Cost, Insurance, Freight = ceny včetně dopravy a pojištění. „Zahrnují cenu FOB + pojištění a náklady a zisky přepravy do terminálu importéra.“ Tato běžná, nezpracovaná ropa (v Evropě ropa Brent) je závislá na ceně ropy v přístavu, kolísavosti trhů, počasí, ale i možných výpadcích v ostatních státech. V zemi dovozu se pak tato ropa převáží do rafinerií, kde se zpracovává. Konečný výrobek se podruhé zdaní. Tyto spotřební daně bývají daleko větší, než jsou těžební odvody v zemi původu. Nastaveny jsou v každé zemi v jiné výši. V USA tvoří spotřební daň pouze 25 % ceny pohonných hmot. Naopak cena evropských pohonných hmot je spotřební daní tvořena z více jak 50 %. Cenu ropy nelze považovat pouze za výsledek tržního mechanismu, protože bývá navíc regulována nadnárodními institucemi, jako např. kartelem OPEC. Navzdory možné regulaci odráží jakékoli mezinárodní napětí, politická vyjednávání a stává se klíčovou komoditou k vývoji celosvětové ekonomiky.
67 Pro Evropu se používá cena severomořské ropy Brent, pro Ameriku cena ropy WTI. Podrobněji je toto téma popsáno v kapitole Ropa obchodovaná na světových trzích. 68 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 98. ISBN 978-80-7363-218-2.
29
3.2.
Faktory růstu cen ropy
Mezi hlavní příčiny růstu ceny ropy 69 patří: růst poptávky po ropě; pokles hodnoty amerického dolaru; spekulace; nákladná produkce; nestabilita dodávek ropy; přírodní a ekologické vlivy.
3.2.1. Růst poptávky po ropě V současné době existuje nerovnováha mezi poptávkou po ropě a její nabídkou. Růst poptávky po ropě úzce souvisí s růstem HDP poptávajících zemí. Energie jsou spotřebovávány ve větší míře. Poptávka domácností a firem stále roste. Mezi hlavní předpoklady, které ovlivňují poptávku, patří preference spotřebitelů (zda se očekává budoucí růst světové poptávky), demografické a finanční předpoklady (zda je ropa dobrým uchovatelem hodnoty, nastane-li finanční nestabilita). Významnou roli zde hraje růst populace 70. Největší nárůst obyvatel se předpokládá v Africe a Asii, naopak v Evropě by se měl počet obyvatel snižovat. V Číně nebo Indii tak vzniká větší potřeba importu ropy do země. Kolem roku 2020 by se největším dovozcem ropy na světě měla stát právě Čína. Na následujícím grafu lze vidět dovoz ropy v roce 2000 a 2010 a odhad dovozu v roce 2035. Graf 3: Dovoz ropy
Pozn.: Na grafu je možné sledovat dovoz ropy do EU, USA, Japonska, Číny, Indie a Sdružení států jihovýchodní Asie. Pramen: GARCIA, Cardiff. Oil in time. Financial times: ft.com/alphaville [online]. 6.3.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://ftalphaville.ft.com/blog/2012/03/06/911241/oil-in-time/ 69 ŘÍHA, Zdeněk a Viktorie JÍROVÁ. Analýza ceny ropy. Časopis Silnice Železnice [online]. 1.2.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/analyza-ceny-ropy/ 70 Celkový počet obyvatel v roce 2011 překročil 7 miliard. Po roce 2025 se může přiblížit osmimiliardové hranici a po roce 2050 již může být na světě více jak 9 miliard obyvatel.
30
3.2.2. Pokles hodnoty amerického dolaru Jelikož je ropa obchodována v amerických dolarech, jsou ceny ropy ovlivněny právě i pohybem dolaru. Z možných příčin poklesu USD 71 lze jmenovat: ekonomickou recesi; sentiment na akciovém trhu; růst nabídky peněz spojený s nízkými úrokovými sazbami. Při poslední hospodářské krizi dolar silně oslabil. Těžařské společnosti spolu se zeměmi kartelu OPEC omezili ropnou produkci se záměrem způsobit nižší nabídku ropy, která vyžene ceny ropy nahoru. Provázanost akciového a komoditním trhu zapříčinila, že při dlouhotrvající nejistotě na akciovém trhu se investoři přesunuli na trh komoditní. Naposledy tomu tak bylo při hypoteční krizi, kdy investoři začali preferovat méně riziková aktiva, jakými byla právě ropa. Příkladem mohou být ale i jakékoli zveřejněné zprávy o stavu ekonomiky, vývoji hospodářského růstu, nezaměstnanosti atd. Akcie bývají na ekonomické zprávy velmi citlivé a to se promítá i do cen komodit. Zvýšení nabídky peněz v oběhu, kterou způsobují centrální banky prováděním uvolněné měnové politiky, vede ke zvýšené volné likviditě v mezibankovním systému. Ta bývá investována do nejrůznějších aktiv, ať už na akciovém nebo komoditním trhu, což se samozřejmě následně projeví růstem jejich cen. Tímto krokem je možné se vyhnout na pár let finanční krizi, později se ale dostaví inflační vlna. Jelikož hodnotu dolaru silně ovlivňuje právě inflace, její silný nárůst díky většímu množství peněz v oběhu zapříčiní pokles dolaru. Příkladem může být rok 2008 v USA, kdy hodnota dolaru klesla o 42 %. ČNB odhaduje, že „oslabení dolaru o 1 % způsobuje růst ceny ropy Brent o 2,1 %“, což zveřejnila v únoru 2011 v Globálním ekonomickém výhledu. 72 Zájem o vzájemný vztah mezi cenou ropy a vývojem kurzu v dolarech vyplývá již ze samotného faktu, že je většina komodit včetně ropy kótována právě v USD.
71 ŘÍHA, Zdeněk a Viktorie JÍROVÁ. Analýza ceny ropy. Časopis Silnice Železnice [online]. 1.2.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/analyza-ceny-ropy/ 72 NOVOTNÝ, Filip. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – ÚNOR. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/ menova_politika/ gev/ gev_2011_02.pdf
31
Toto rozhodnutí přispívá ke snížení nákladů a rizika a také k větší transparentnosti na komoditních trzích. Protichůdný vztah mezi cenou ropy Brent a měnovým kurzem amerického dolaru znamená, že „oslabující dolar působí na růst ceny ropy a naopak posilující dolar působí na pokles ceny ropy.“ 73 Tento vztah začal být patrný v roce 2002. Největšího vrcholu ale dosáhl v roce 2008, což je možné sledovat i v následujícím grafu. Cena ropy Brent dosáhla historického maxima ve chvíli, kdy dolar oslabil na své historické minimum.
0,87
145,00 125,00
0,82
105,00
0,77
85,00 0,72 65,00
Kurz EUR/USD
Cena ropy Brent (USD/barel)
Graf 4: Souvislost mezi vývojem ceny ropy Brent a měnového kurzu EUR/USD
0,67
45,00
0,62 3.1.2006 3.4.2006 3.7.2006 3.10.2006 3.1.2007 3.4.2007 3.7.2007 3.10.2007 3.1.2008 3.4.2008 3.7.2008 3.10.2008 3.1.2009 3.4.2009 3.7.2009 3.10.2009 3.1.2010 3.4.2010 3.7.2010 3.10.2010 3.1.2011 3.4.2011 3.7.2011 3.10.2011 3.1.2012 3.4.2012
25,00
Ropa Brent
Kurz EUR/USD
Pozn: Kurz EUR/USD je zaznamenán z hlediska formálního matematického zápisu. Na devizovém trhu by se však použil zápis obrácený neboli USD/EUR. Červenou šipkou je vyznačen vrchol, kde byl největší pokles dolaru spojen s největším růstem ceny ropy. Pramen: Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2006-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/ a Historical exchange rates. Fxtop [online]. 2006-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://fxtop.com/en/historates.php?A=1&C1=USD&C2=EUR&DD1=01&MM1=01&YYYY1=2012&B=1&P= &I=1&DD2=09&MM2=05&YYYY2=2012&btnOK=Go%21, vlastní úprava.
Tento inverzní vztah ceny ropy Brent a měnového kurzu USD je podpořen rostoucím zájmem investorů o komodity, což se vysvětluje klesajícími výnosy finančních aktiv. Ropa zde sloužila ke snížení rizika vyplývajícího z rostoucí inflace, slábnoucího kurzu USD nebo právě klesajícím akciovým trhům. Uvolněná měnová politika USA odstartovaná rokem 2008 způsobila nejenom pokles USD, ale ovlivnila i poptávku po ropných produktech v zemích, které mají měnový kurz na dolar navázaný. V těchto zemích je tak cena ropy v místní měně levnější, což způsobí větší zájem 73 NOVOTNÝ, Filip. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – ÚNOR. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/ menova_politika/ gev/ gev_2011_02.pdf
32
o ropu. „Inverzní vztah mezi cenou ropy Brent a měnovým kurzem amerického dolaru tlumí výrazné výkyvy dolarové ceny ropy Brent v „nedolarových“ ekonomikách.“
74
Volatilita
dolarových cen ropy je tak tlumena např. u zemí eurozóny a dalších ekonomik na ní navázaných. V případě České republiky má koruna tendenci pohybovat se vůči USD podobně jako euro. Pokles USD tak v těchto nedolarových ekonomikách znamená úsporu při nákupu ropy.
3.2.3. Spekulace „Spekulace se stává smrtelná v okamžiku, kdy ji začnete brát vážně.“ Benjamin Graham 75 Na vyšších cenách ropy se podílí zejména nadměrná likvidita, která se do oběhu dostala díky expanzivní měnové politice. Ta měla svůj negativní dopad i v USA v roce 2008, jak již bylo zmíněno. Tehdy ale nebyly ekonomiky tak zasaženy globální recesí jako nyní. Současným příkladem může být Evropská centrální banka, která koncem roku 2011 a počátkem letošního roku zvýšila množství peněz v oběhu o více než bilion eur ve snaze zabránit rozpadu eurozóny a zachránit Řecko. Banky část likvidity nevyužily k ničemu jinému než ke spekulaci a vidině velkých zisků jako v roce 2008.76 Spekulace na komoditních trzích se mohou účastnit nejen ropné společnosti, fondy, banky, ale i obyčejní lidé. Ceny lze tímto způsobem držet nahoře, což je žádoucí pro ropné společnosti.
3.2.4. Nákladná produkce Nákladná produkce souvisí jednak s dražším zpracováním ropy a jednak s celkovým poklesem nabídky ropy. V prvním případě mají na zpracování vliv samotné vlastnosti ropy. Čím je její hustota nebo obsah síry větší, tím je ropa méně kvalitní. Musí být zpracovávána a bývá dražší. Samotnému zpracování v rafinériích ale předchází přeprava ropy. Téměř ve dvou třetinách se využívá námořní přeprava - tankery, ve zbytku pak ropovody 77. Pronájmy tankerů bývají velké. Navíc 74 NOVOTNÝ, Filip. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – ÚNOR. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/ menova_politika/ gev/ gev_2011_02.pdf 75 Investiční moudra (2). Komodity.cz [online]. © 1997-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.komodity.cz/Moudra2-x3074 76 PIKORA, Vladimír. Benzín bude ještě dražší. Za 49 korun?. Aktuálně.cz [online]. 21.3.2012 [cit. 201205-12]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=738055 77 Česká republika je závislá na dopravě ropy dvěma ropovody, a to ropovodem Družba dopravujícího ruskou ropu a na ropovodu Ingolstadt dopravujícího ropu arabskou.
33
zde hrozí riziko nehod a ekologických katastrof. Přijatá opatření, která posílí bezpečnost, také přispívají k vyšším přepravním nákladům. Ropovody jsou využívány při těžbě ropy ve vnitrozemí. Jejich výstavba je kapitálově náročná. Podobně jako dochází k pirátským útokům na ropné tankery,78 hrozí i riziko útoků na ropovody. Nejednou byly cílem teroristických skupin, které se snažily přepravě ropy zabránit. Kromě toho roste při současné rostoucí poptávce po ropě i tlak na stavbu nových tankerů a větší údržbu současných ropovodů. V případě klesající nabídky ropy lze mluvit nejen o poklesu těžby, ale i o obavě z nedostatečných zásob ropy
79
. Energetická návratnost těžby se zhoršila. Spousta ropných
ložisek je již vyčerpána. Chybí investice do nových těžebních kapacit. S těmi ale souvisí vysoké náklady na těžební technologie. Čím je přístup k ropným ložiskům méně dostupný, tím bývá technologie dražší. Proto může docházet k případům, kdy jsou sice nová ropná pole nalezena, ale nejsou díky své lokalitě a významnosti dostatečně využita. Navíc mnoho nových ropných nalezišť nepřibývá, a tak panuje strach o budoucí nabídku ropy. Společně se těmito problémy zabývá Hubbertova teorie ropného zlomu.80
3.2.5. Nestabilita dodávek ropy Na růst ceny ropy působí i politické faktory. Vážné problémy dokáže způsobit politické napětí v zemích vyvážejících ropu. Příčinami nestabilních dodávek ropy se stávají hrozby 81 : občanských válek (např. Libyi na počátku roku 2011); válečných konfliktů (např. mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008); nepokojů (např. v Tunisku, Egyptě, Saúdské Arábii, Libyi, Iránu a Sýrii v roce 2011); jaderných a raketových programů (např. konflikt mezi USA – Izraelem a Íránem začátkem roku 2008 a opět pokračující i v roce 2012); porušování těžebních kvót (např. v Nigérii v Africe, v zemích OPEC, a to za účelem dosažení vyšších zisků);
78 Např. v květnu 2012 byl v Arabském moři unesen somálskými piráty řecký ropný tanker. V takovýchto případech požadují piráti za unesené lodi obrovské výkupné. 79 Zásoby zatím nemusí být nedostatečné, ale ukazuje se, že často bývají nadhodnocené. 80 Ta je popsána v kapitole Ropný zlom neboli Peak oil. 81 ŘÍHA, Zdeněk a Viktorie JÍROVÁ. Analýza ceny ropy. Časopis Silnice Železnice [online]. 1.2.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/analyza-ceny-ropy/
34
přerušení dodávek ropy (např. ve Venezuele, kde prezident Hugo Chávez v roce 2008 vyhrožoval, že zastaví vývoz ropy do EU a USA; znárodněním ropného průmyslu se snaží najít peníze na boj proti chudobě; dále např. v Íránu v roce 2012). Přestože je dovážená ropa dražší než ropa vlastní vytěžená, je spousta zemí na jejich dodávkách ve velké míře závislá. A není divu při současném poklesu domácí těžby. Výpadek ropy by proto znamenal vážné problémy. Veškeré politické tlaky, vzájemné vydírání vývozců a dovozců ropy a další vyšší politické zájmy způsobují světovou politickou nestabilitu a samozřejmě i další růst ceny ropy. Zajímavostí je, že dost zemí (včetně Číny) se snaží udržet cenu ropy na nižší úrovni, a to konkrétně kvůli průmyslu a konečnému spotřebiteli. Proto je část jejich dovozu dotována ze státního rozpočtu.82 Tím, že spotřebitelé platí nižší cenu, než je cena tržní, zatím neklesla jejich poptávka po ropě. Je však jisté, že dotování je velmi nákladné a nemusí být dlouhodobě udržitelné.83 Zrušení dotací však vždy vede i k růstu cen spotřebního zboží.
3.2.6. Přírodní a ekologické vlivy Mezi ekologické faktory ovlivňující cenu ropy patří ekologické katastrofy a ropné havárie. Poslední největší ropnou havárií v dějinách USA byla dubnu 2010 exploze na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a její následné potopení. Bezprostředně po každé katastrofě padají akcie ropných společností a tím působí na pokles ceny ropy. Trvalejšího charakteru je ale zavedení bezpečnostních a preventivních opatření proti dalším ekologickým škodám, což se projeví v nárůstu ceny ropy. Navíc tyto havárie mohou ať už dočasně nebo na delší dobu snížit nabídku ropy na trhu, což se rovněž projeví v cenovém růstu. Kolísavost ceny ropy nikdy není způsobena působením pouze jednoho faktoru. Růst ceny ropy nezpůsobí jen rostoucí poptávka po ropě, slábnoucí dolar, spekulace na trzích, nižší nabídky ropy nebo ekologické katastrofy. Krátkodobě mohou cenu vyhnat nahoru, z dlouhodobějšího pohledu se ale jedná o souhru všech faktorů, které rozhodnou o ceně ropy.
82 TRAXLER, Jan. Pravda o tom, co stojí za růstem ropy. Investujeme.cz [online]. 7.7.2008 [cit. 2012-0512]. ISSN 1802-5900. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/pravda-o-tom-co-stoji-za-rustem-ropy/ 83 Na ropných dotacích utratila Indie ročně až 6 miliard USD, Egypt 11 miliard USD a Ghana 432 milionů USD. Takový Egypt, Indonésie, Taiwan již dotace zrušily. V roce 2012 byly dále dotace zrušeny např. v Nigérii nebo právě v Ghaně. V Nigérii to mělo za následek dvojnásobný růst ceny pohonných hmot.
35
Analýza ceny ropy na konkrétních příkladech
3.3.
3.3.1. Cena ropy Brent Graf 5: Cenový vývoj ropy Brent
cena ropy Brent (USD/barel)
130 125 120 115 110 105 100 95 90
Pramen: Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/, vlastní úprava.
Za pomoci jednotlivých měsíčních Globálních ekonomických výhledů
84
zveřejňovaných
Českou národní bankou jsem se pokusila zjistit, co stojí za případnými růsty a poklesy ceny ropy Brent ve vymezeném období od ledna 2011 do dubna 2012. LEDEN 2011 Již od čtvrtého čtvrtletí 2010 docházelo k silnému růstu energetických komodit. I navzdory výraznému posílení USD se cena ropy vyšplhala na začátku ledna na 95 USD/barel. Poslední lednový den dokonce překročila hranici 100 USD/barel. ÚNOR 2011 Další růst byl způsoben rostoucí poptávkou po ropě zapříčiněnou rychlejším ekonomickým růstem v USA a eurozóně, dále již oslabujícím USD a vlnou protivládních protestů v Africe, Blízkém a Středním východě. BŘEZEN 2011 Počátkem března se vyostřila politická situace v Libyi, došlo k několika ozbrojeným střetům a strach z výpadku libyjské ropy vyhnal cenu až na 116 USD/barel. Růst
84 Globální ekonomický výhled. Česká národní banka [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/
36
ceny ropy přerušily až uklidňující komentáře ze strany představitelů Saúdské Arábie o vykrytí výpadku libyjské produkce. Dočasný propad na 108 USD/barel způsobilo zemětřesení a následná havárie jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku. Po delší době se začalo mluvit o nedostatečných volných těžebních kapacitách v Saúdské Arábii. DUBEN 2011 V důsledku očekávání vyšší poptávky po ropě v Japonsku i prudkému ekonomickému oživení rozvojových zemí vyšplhala cena ropy na 126,8 USD/barel, kde byla naposledy v červenci 2008. Mezinárodní měnový fond varoval před hrozícím nedostatkem ropy. Sama Saúdská Arábie toto tvrzení popřela s tím, že trh s ropou je přesycený. KVĚTEN 2011 V prvním květnovém týdnu se cena ropy výrazně propadla k 109 USD/barel. USD rychle posílil a svět se obával zpřísňování měnové politiky, zejména v Číně, což by negativně ovlivnilo jak ekonomický růst, tak poptávku po ropě. Následně se cena vrátila k březnovým hodnotám, k 116 USD/barel. ČERVEN 2011 V první polovině června reagovaly ceny ropy okamžitým růstem až nad hranici 120 USD/barel na neúspěšné jednání zemí kartelu OPEC o navýšení těžebních kvót. Nezdárně z této schůzky odešla Saúdská Arábie usilující o možnost vyšší těžby. Druhá polovina června přinesla strmý pokles ceny ze 120 na 105 USD/barel. Saúdská Arábie bez ohledu na výsledek jednání prohlásila jednostranné zvýšení dodávek ropy o půl milionu barelů. USA se rozhodla uvolnit část svých strategických rezerv ropy kvůli výpadku zásobování ropy v Libyi. Pro zajímavost, tento objem rezerv odpovídá jedno a půldenní celkové spotřebě ropy v USA. ČERVENEC 2011 Cena ropy se vrátila na 118 USD/barel. Potvrdily se klesající ropné zásoby. V Americe klesly na hranici pětiletého průměru, v Evropě dokonce pod ní. Růstu ceny ropy napomohl i zlepšený sentiment na trzích. Eurozóna odsouhlasila půjčení dalších 130 miliard eur Řecku. SRPEN 2011 Srpen se nesl ve znamení zhoršení dluhové krize v eurozóně. Poprvé v historii byl USA zhoršen úvěrový rating. Pesimismus z akciových trhů se přenesl i na trhy komoditní. Během pěti dnů klesla cena na 103 USD/barel. ZÁŘÍ 2011 Situace na trhu s ropou se zklidnila a cena se navrátila k 116 USD/barel. V dalším měsíci se ale očekával klesající trend a to z důvodu stálých obav z klesající světové
37
poptávky a dočasného nedostatku nabídky díky poklesu zásob vytěžené ropy a ropných produktů ve světě. Pesimismus přetrval i přes návrat libyjské ropy na trh. ŘÍJEN 2011 Obavy se potvrdily a čtvrtý říjnový den cena ropy poklesla k hranici 100 USD/barel. V druhé polovině měsíce se situace uklidnila. Cena se vrátila nad 110 USD/barel a to díky důvěře v návrat dodávek libyjské ropy. Růst přerušily až zprávy o nízkém dovozu ropy do Číny. Mírné poklesy a růsty přetrvávající do konce měsíce způsobovaly výsledky jednání evropských politiků při řešení řecké dluhové krize. LISTOPAD 2011 Odstoupení řeckého premiéra Jorgose Papandrea i italského premiéra Silvia
Berlusconiho
na
chvíli
uklidnila
finanční
trhy a
cena
ropy poporostla
na 115 USD/barel. Po vyprchání optimismu cena mírně poklesla a do konce měsíce se udržovala v rozmezí 106 – 113 USD/barel. Zajímavostí je, že v době poklesu ceny ropy Brent cena ropy WTI nadále rostla. K rozdílnému vývoji těchto dvou cen se ještě podrobněji vrátím později. PROSINEC 2011 Výhled růstu globálních ekonomik se začátkem prosince zhoršil. Rostlo riziko recese v eurozóně a přetrvávala nejasnost okolo dluhové krize. USD posílil a cena ropy poklesla na hodnotu 103 USD/barel. Následně rozhodl Fed, ECB a další CB o zlevnění dolarové likvidity pro banky. Cílem bylo uvolnit napětí na finančních trzích, posílit ekonomickou aktivitu a zmírnit dopad na nabídku úvěrů pro domácnosti a podniky. Cena ropy začala opět růst. LEDEN 2012 Objevily se zprávy, že Írán chystá vojenské námořní cvičení v Hormuzském průlivu. Tímto průlivem prochází třetina ropy převážená tankery z Perského zálivu. Jedná se o šestinu celosvětové těžby ropy. Íránské námořní cvičení bylo plánováno jako reakce na zpřísnění sankcí proti vývozu ropy, které uvalil americký prezident Barack Obama koncem roku 2011. To přispělo, spolu s příznivými signály globální ekonomiky, zejména v Číně, k růstu ceny ropy na 113,8 USD/barel. ÚNOR 2012 Cena ropy pokračovala v růstu až na hranici 120 USD/barel, které dosáhla naposledy v červenci 2011. Íránské námořní cvičení se uskutečnilo spolu se zkouškou raket. A tak napětí kolem íránského jaderného programu pokračovalo. Cenu přes 125 USD/barel zapříčinila další příznivá data z amerického trhu práce, vysoký lednový dovoz ropy do Číny, ale i nezvykle silné mrazy v Evropě. Navíc byl schválen druhý záchranný balíček jako finanční pomoc Řecku. 38
BŘEZEN 2012 Celý měsíc se cena ropy pohybovala v rozmezí 122 – 126 USD/barel. Udržení vysoké ceny způsobily aktuální zprávy o stavu globální ekonomiky a také obavy z nedostatečné nabídky ropy kvůli embargu EU a USA na íránskou ropu. Vysoké ceny tak byly spojovány hlavně s nervozitou na Blízkém východě. Navíc bylo zjištěno, že produkce zemí kartelu OPEC se sice nachází na tříletém maximu, ale dokáže vykrýt pouze pokles těžby v zemích mimo OPEC. DUBEN 2012 V dubnu začala cena ropy mírně klesat, nakonec až pod hranici 120 USD/barel. Situace kolem zadlužených států eurozóny se opět zhoršila. Portugalsko prochází svou největší recesí, ve Španělsku dochází k četným demonstracím a stávkám. Narůstá těžba v Saúdské Arábii a OPEC vyváží nejvíce ropy od roku 2008. Shrnu-li tuto analýzu ceny ropy Brent, mohu si dovolit tvrdit, že růst ceny ropy byl většinou způsoben oslabením USD, optimismem na světových trzích, zvýšenou poptávkou po ropě nebo klesajícími zásoby ropy. Naopak příčina poklesu ceny ropy byla v posílení USD, obavách ze zpomalení globální ekonomiky nebo ve špatných zprávách týkajících se evropské dluhové krize. Jelikož jsou ceny ropy provázány s cenami ostatních energetických komodit, zejména s cenami plynu, s velkou pravděpodobností lze říct, že se ceny ropy promítnou i do jejich cen. U zemního plynu je možné mluvit o půlročním zpoždění, než se na jejich ceně odrazí vývoj na trhu s ropou.
39
3.3.2. Futures kontrakty na ropu Brent Stejně jako se stále vyvíjí cena ropy, vyvíjí se i její futures kontrakty. Na následujícím grafu je v každém měsíci modře zobrazena hodnota ropy, ze které se daný měsíc vycházelo. Červená křivka označuje tržní výhled ceny ropy na konec roku 2012. Je zřejmé, že se tento stav každý měsíc měnil a přizpůsoboval aktuální situaci.
cena ropy Brent (USD/barel)
Graf 6: Futures kontrakty na ropu Brent
125
120,4
120
115,4 113,4
115 108,7
110
100
113,8 109,3
108,3 103,5
103,5
105
116,1
115,2
106,9
105,5
104,7 100,8
95,7
95 94,2
100,9 114,6 122,2 117,2 116,7 114,7 110,9 113,3 104,5 112,3
109
112,4 115,8 124,9 123,1
90
výchozí cena futures
výhled ceny futures na prosinec 2012
Pramen: Globální ekonomický výhled. Česká národní banka [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/, vlastní úprava.
Původní odhad na cenu ropy koncem roku 2012 byl nad úrovní 95 USD/barel. Jak velká by měla být změna ceny ropy Brent, je možné vidět ve spodní tabulce. Počet USD/barel ukazuje rozdíl mezi výhledem futures na prosinec 2012 a výchozí cenou futures. Ve sledovaném období se růst ceny ropy předpokládal pouze třikrát, a to v lednu, únoru a červenci roku 2011. Výhledy ostatních měsíců již nepočítaly s žádným výraznějším růstem ceny ropy. Naopak zbylé odhady ceny ropy jsou vždy nižší než výchozí cena futures. A tak zůstávají předpovědi ropy Brent na základě futures kontraktů již tři čtvrtě roku mírně klesající. Tabulka 3: Změna ceny ropy na konci roku 2012
očekávaný růst/pokles ceny ropy na konci roku 2012 (USD/barel) 01/11 02/11 03/11 04/11 05/11 06/11 07(11 08/11 09/11 10/11 11/11 12/11 01/12 02/12 03/12 04/12 1,5 2,6 -5,9 -6,8 -8,9 -3,3 0,5 -7,4 -7,8 -3,7 -5,4 -4,3 -3,1 -2 -4,5 -7 Pramen: Globální ekonomický výhled. Česká národní banka [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/, vlastní úprava.
40
3.3.3. Cena ropy Brent v porovnání s cenou ropy WTI cena ropy Brent nebo WTI (USD/barel)
Graf 7: Vývoj ceny ropy Brent v porovnání s vývojem ceny ropy WTI 125,00 115,00 105,00 95,00 85,00 75,00
Ropa Brent
Ropa WTI
Pramen: Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2010-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/ a Ropa západotexaská: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2010-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropazapadotexaska-graf-vyvoje-ceny/, vlastní úprava.
Jelikož v minulém roce došlo k nárůstu rozpětí mezi cenou severomořské ropy Brent a americké ropy WTI, zjistím s pomocí listopadového Globálního ekonomického výhledu
85
ČNB z roku 2011 bližší souvislosti. Oba dva druhy ropy jsou považovány za základní benchmarky, podle kterých se odvozuje cena ropy na světovém trhu. Směsná ropa Brent slouží k ocenění téměř dvou třetin mezinárodní obchodované ropy. Fyzicky je dodávána na ostrov Sullom Voe, kam je po moři dopravována. Zpracovává se převážně v severozápadní Evropě. Je využívána pro výrobu benzinu a nafty. Ropa WTI je lehká sladká ropa těžená v USA a částečně zpracovávána i v Mexickém zálivu. Slouží k oceňování ropy dopravované severoamerickými ropovody. Místem fyzického dodání je terminál Cushing, ve státě Oklahoma. Za předpokladu efektivního trhu by nemělo docházet k jejich bezrizikovým arbitrážím. Při tvorbě ceny je tudíž nutné zohlednit nejen kvalitativní rozdíly, ale i přepravní a skladovací náklady. Nad ropou Brent a WTI však nelze uvažovat jako nad přímými substituty. 85 HOŠEK, Jan a Filip NOVOTNÝ. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – LISTOPAD. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/ www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2011_11.pdf
41
Kvalitativní rozdíly zde nehrají velkou roli, zato náklady na přepravu a skladování ano. Ropu Brent je možné bezproblémově převážet a dopravovat po moři. Naopak ropa WTI je vázána na omezené možnosti jednotlivých amerických ropovodů. Proto hraje při tvorbě ceny WTI hlavní roli poptávka a nabídka v USA. KONEC ROKU 2010 Při pohledu do grafu na poslední měsíce roku 2010 je patrné, že jejich cenové rozpětí bylo vcelku stabilní. Dlouhodobě bývala cena ropy WTI dražší než ropa Brent zhruba o 1,4 USD/barel. V posledních deseti letech docházelo k občasnému růstu ceny ropy Brent nad úroveň ceny WTI, jindy tomu bylo naopak. Ceny ale podléhaly téměř stejným trendům, ať už rostoucím nebo klesajícím, a jejich hodnoty se udržovaly v cenové rovnováze. Jejich rozdíl mohl být maximálně v řádu pár dolarů, ne však víc. POČÁTEK ROKU 2011 Začátkem roku 2011 se začala cena ropy Brent výrazněji odchylovat směrem vzhůru. Jelikož byla americká nabídka ropy podpořena otevřením nových kanadských ropovodů, udržela se cena WTI na výrazně nižších hodnotách ve srovnání s ostatními cenami ropy. Tuto kanadskou nabídku ropy komplikovala situace, kdy nebylo snadné tuto ropu přepravit na jih k Mexickému zálivu. Tím se rázem americké ropné zásoby navýšily. Oblast byla najednou zásobována větším množstvím ropy, než jejich místní rafinérie dokázaly zpracovat. Kvůli této nabídce, která převýšila poptávku, stlačil trh ceny této ropy dolů a vznikl onen cenový rozdíl. V grafu jsou tři místa označená červenou šipkou, kterým bych ráda věnovala větší pozornost. ÚNOR 2011 Cena ropy Brent pokračuje v růstu, zatímco cena ropy WTI od konce ledna 2011 klesá. Za růstem ropy Brent nepochybně stály nepokoje v arabských zemích. Vše začalo v Tunisku, následovaly protesty v Egyptě, Saúdské Arábii, Libyi, Iránu i Sýrii. Reakce investorů byly velmi citlivé, jelikož se obávali výpadků ropy tam, kde je jejich těžba zcela zásadní. Obavy se začátkem března potvrdily zejména v Libyi, kde zuřila občanská válka a k výpadkům její ropy skutečně došlo. Naopak cena ropy WTI byla ovlivněna v té době vysokými zásobami v Cushingu s tím, že export této ropy nebyl dokonce ani legislativně možný. SRPEN - ZÁŘÍ 2011 Na přelomu srpna a září 2011 došlo u obou cen ropy k poklesu. V případě ropy WTI se však jednalo o daleko hlubší pokles. Propadu cen zcela nepochybně napomohla zhoršující se evropská dluhová krize. Příčinu výraznějšího poklesu ceny ropy WTI lze hledat v rozpočtových problémech USA, které způsobily snížení ratingu amerického vládního dluhu. Spojeným státům byl úvěrový rating zhoršen poprvé v historii. Navíc v USA 42
docházelo k výraznému zpomalování HDP. Nejistota se pak odrazila i v pesimističtějších předpovědích ohledně ekonomického růstu. Obavy investorů o vývoj globální ekonomiky se projevily ve vlně výprodejů na akciových i komoditních trzích. Nejhlubší propad zažily právě americké akcie. Situace se zklidnila až ujištěním Fedu, že sazby budou i nadále držet nízko, a silným poklesem zásob ropy v USA. Tato skutečnost je důkazem, že ropa WTI reaguje na případné výkyvy mnohem silněji. ŘÍJEN - LISTOPAD 2011 Od poloviny října do poloviny listopadu 2011 opět došlo k odlišnému vývoji cen ropy. Zatímco byl růst ceny ropy Brent na dva týdny přerušen, u ceny ropy WTI tomu tak nebylo. Ta pokračovala v růstu až do poloviny listopadu, kde už cena ropy Brent postupně klesala. Počátkem října začaly obě ceny ropy růst. Avšak růst ropy Brent byl v druhé polovině října zastaven zprávami o nízkém dovozu do Číny. Následující stagnace ceny byla doprovázená jen drobnými výkyvy, které zapříčinily uveřejňované výsledky velmi častých jednání evropských politiků ohledně dluhové krize. Opačný trend u ceny ropy WTI, která i v druhé polovině října rostla, lze vysvětlit prudkým poklesem zásob ropy a optimističtějšími ekonomickými údaji v USA. KONEC ROKU 2011 V prosinci 2011 se veliké rozpětí mezi ropou Brent a ropou WTI snížilo. Objevily se zprávy o technickém vyřešení ropy v Cushingu, místě dodání ropy WTI. Přebytečné zásoby poklesly díky očekávanému obrácení toku ropovodů. Cena ropy WTI tak opět začala téměř identicky kopírovat trend ropy Brent. Sice už není možné v žádném případě hovořit o rozpětí pár dolarů za barel, jak tomu bývalo před rokem 2011, nicméně od té doby k žádným výraznějším odchylkám nedošlo. ROK 2012 Čím je větší rozpětí mezi těmito cenami, tím je v porovnání s USA ropa v Evropě dražší. Cena ropy WTI se v dnešní době pohybuje lehce mezi 100 - 105 USD/barel, Brent zase okolo 115 – 120 USD/barel. Tím, že jsou ale zásoby ropy WTI těžko přemístitelné, odpadá i možnost jakékoli arbitráže. Jedno je jisté, občasný odlišný vývoj ceny ropy WTI způsobil, že v současné době již ropa WTI není uznávaným benchmarkem. Ztratila status spolehlivého ukazatele, který by vypovídal o vývoji světových cen ropy. Sice je stále velké množství futures kontraktů vázaných na tuto ropu, nicméně je třeba si uvědomit, že cena této ropy odráží místní podmínky v USA a nikoli celosvětovou situaci. Naopak tuto úlohu dnes plní cena ropy Brent. Za svůj cenotvorný základ ji dnes považují i hlavní vývozci ropy, jako jsou Saúdská Arábie, Kuvajt nebo Irák. 43
3.4.
Důsledky růstu cen ropy
Z možných důsledků růstu ceny ropy lze jmenovat: zhodnocení investic; zpomalení ekonomického růstu; růst inflace tvořený růstem cen pohonných hmot a dalších produktů; politické důsledky; zvýšený zájem o alternativní zdroje energie.
3.4.1. Zhodnocení investic Investoři mohou být zatím s vývojem ceny ropy spokojeni. Vezmu-li v úvahu, že kdo koupil kontrakt na ropu na začátku roku 2011, může se těšit na začátku května 2012 z výnosu nad 22,20 %. V následující tabulce jsou nasimulovány 4 situace, kdy mohl investor kontrakt nakoupit a prodat a jaký by měl z toho výnos. Budu-li uvažovat dobu nákupu vždy na počátku roku 2011, bylo největšího výnosu možné dosáhnout při prodeji dne 8.4.2011 a to s výnosem 33,49 %. Ceny se od té doby držely mírně klesající trendu. Minima dosáhly ceny 3.10.2011, kdy by výnos představoval pouhých 6,45%. Ostatní data prodeje jsou náhodně zvolená. Tabulka 4: Zhodnocení investic do ropy Brent
Datum nákupu 3.1.2011 3.1.2011 3.1.2011 3.1.2011
Cena v den nákupu (USD/barel) 94,99 94,99 94,99 94,99
Datum prodeje 8.4.2011 3.10.2011 3.1.2012 3.5.2012
Cena v den Výnos prodeje (USD/barel) (USD/barel) 126,8 31,81 101,12 6,13 112,27 17,28 116,08 21,09
Výnos (%) 33,49 % 6,45 % 18,19 % 22,20 %
Pramen: Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/, vlastní výpočet.
3.4.2. Zpomalení ekonomického růstu Zatímco investorům, kteří použili své peněžní prostředky na nákup ropy, dělá její růst radost, ekonomice to příliš neprospívá. Taková Evropa v současné době bojuje především s dluhovou krizí a další nárůst ceny ropy by jí z ekonomické recese rozhodně nepomohl. Naopak by její problémy ještě prohloubil, což by vedlo k pomalejšímu růstu ekonomik.86 86 KRÁL, Pavel. Ropa stoupá v ceně, české ekonomice to ale neprospěje. Uspořím.cz [online]. 13.12.2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.usporim.cz/ropa-stoupa-v-cene-ceskeekonomice-to-ale-neprospeje-989.html
44
3.4.3. Růst inflace tvořený růstem cen pohonných hmot a dalších produktů Rostou-li ceny ropy, zvyšuje se i inflace. Představa celosvětové dvouciferné inflace způsobená koncem levné ropy už není považována za tak nereálnou jako dříve. Její důsledky by byly pro konečné spotřebitele katastrofální. Cenový vývoj v malých ekonomikách závislých na dovozu ropy (např. v České republice) je výrazně závislý na vývoji ceny ropy. Ta se do domácí inflace promítá dvojím způsobem: přímo s krátkodobým zpožděním do spotřebitelských cen pohonných hmot; pomaleji s dlouhodobým zpožděním do změny ceny dalších produktů. 87 V případě pohonných hmot představuje ropa dominantní surovinu. U dalších produktů se ropa účastní jen určitého stupně zpracování, není však považována za hlavní surovinu. V tomto druhém případě je daleko obtížnější sledovat dopad změn ceny ropy. Jak velký dopad do inflace ale způsobí růst ceny ropy, závisí na ekonomických, ale i mimoekonomických faktorech. Z významných ekonomických faktorů lze jmenovat vývoj světových ekonomik, objevení nových ropných nalezišť, spekulaci, roční období, ale i vývoj kurzu (v případě České republiky kurzu CZK/USD). Mezi mimoekonomické faktory patří např. stanovení těžebních kvót zemí kartelu OPEC nebo nepokoje a válečné konflikty. Růst spotřebitelských cen pohonných hmot Nejrychleji se změny cen ropy promítají do cen pohonných hmot a to s dvouměsíčním zpožděním. Obdobný vývoj cen pohonných hmot (konkrétně benzinu Natural 95 a nafty) a ceny ropy Brent je zřetelný i v následujícím grafu.
87 Vývoj cen ropy a jejich vliv na cenové změny. Česká národní banka [online]. 2000 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2000/2000_cervenec/ boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_00_cervenec_b1.html
45
Graf 8: Vývoj ceny benzinu Natural 95, nafty a ceny ropy Brent 38,00 Kč
145 125
34,00 Kč 32,00 Kč
105
30,00 Kč
85
28,00 Kč
65
26,00 Kč 45
24,00 Kč 22,00 Kč 1.5.2005
1.5.2006
1.5.2007 Natural 95
1.5.2008
1.5.2009
Nafta
1.5.2010
1.5.2011
Cena ropy Brent (USD)
Cena benzinu, nafty (Kč)
36,00 Kč
25 1.5.2012
Ropa Brent
Pramen: Vývoj ceny benzínu, nafty, aktuální cena a podrobný graf: Ceny benzínu a nafty. Kurzy.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/benzin-nafta-cena/ a Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/, vlastní úprava.
Maloobchodní cena pohonných hmot na čerpacích stanicích v České republice však nikdy není tvořena jen korunovou cenou ropy, ale i spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Strukturu ceny benzinu a nafty lze vidět v následujícím grafu. Graf 9: Struktura ceny benzinu a nafty
Pramen: MAŠEK, František. Kolik bude stát ropa? A proč na tom vydělá stát!. Peníze.cz [online]. 3.3.2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitel/195592-kolik-bude-stat-ropa-a-proc-na-tom-vydelastat!
Sazba spotřebních daní na jeden litr i sazba DPH je pevně určena a změněna může být jen rozhodnutím politiků. Z grafu je zřejmé, že větší část z finální ceny pohonných hmot je tvořena právě daněmi. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou, platí to pro většinu zemí světa (kromě USA, kde jsou spotřební daně v porovnání s ostatními zeměmi velmi 46
nízké). Případná inflace se proto může promítnout pouze do zbývající části ceny. Tu představují výstupní ceny rafinérií, ke kterým se připočítají marže distributorů a prodejců pohonných hmot. Díky vzájemné dohodě platí, že všechny rafinérie v EU prodávají ropné produkty za stejnou cenu, která se stanoví na burze v Rotterdamu.88 Současné zdražování pohonných hmot tak nejvíce souvisí s růstem cen na této burze a s vyššími distribučními maržemi. Kromě toho i na slabém kurzu koruny vůči dolaru. Ale jsou to právě daně, kvůli kterým není růst cen pohonných hmot tak rychlý. S jistotou lze říci, že dvojnásobně vyšší ceny ropy nikdy nevyvolají dvakrát tak dražší benzin či naftu. 89 V rozvíjejících se ekonomikách je vyšší spotřeba pohonných hmot spojena s rozvojem automobilového průmyslu a růstem jejich ekonomické úrovně. Střední třída se zvyšujícími se mzdami posiluje a tím se mění i spotřební návyky. Tato skutečnost je ale doprovázena současným problémem, jako je nedostatečně se přizpůsobující nabídka na komoditních trzích.90 Spotřební návyky v České republice se od rozvíjejících se ekonomik začínají lišit. Dodávky pohonných hmot na český trh v posledních letech klesají. A je to způsobeno nejenom snahou Čechů omezit výdaje na dopravu
91
, ale také nižšími zásobami ropy.
Kvůli druhému jmenovanému důvodu se hovoří i o možnostech uvolnit část strategických rezerv ropy.
92
Snahou řešit opětovné navýšení těchto rezerv se v dubnu 2012 stal návrh
na zavedení nové daně z ropných produktů, kterým by se získaly potřebné prostředky sloužící právě k navýšení rezerv ropy. Tento návrh se okamžitě setkal s řadou odpůrců, kteří tvrdí, že už takhle má „Česká republika jedny z nejvyšších cen pohonných hmot v EU a další zdražování přivede řadu dopravců, potýkajících se už nyní s existenčními problémy, ke krachu.“ 93
88 Ceny pohonných hmot. Ropa.cz [online]. © 2004 - 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/ceny-pohonnych-hmot/ 89 PIKORA, Vladimír. Benzín bude ještě dražší. Za 49 korun?. Aktuálně.cz [online]. 21.3.2012 [cit. 201205-12]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=738055 90 ZAMRAZILOVÁ, Eva. Inflace roste. Kdy skončí levné peníze?. Česká národní banka [online]. 25.4.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/ clanky_rozhovory/ media_2012/cl_12_120425_zamrazilova_hn.html 91 Což dokazuje nižší spotřeba benzinu v České republice, nižší rychlost při jízdě automobilem, rostoucí zájem o alternativní druhy paliva, přesun části přepravy na železnice nebo tankování za hranicemi ČR. 92 PITRO, Martin. Drahota u pump už nutí Čechy nejezdit autem. Novinky.cz [online]. 30.3.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/263357-drahota-u-pump-uz-nuti-cechynejezdit-autem.html 93 Další zvyšování cen pohonných hmot může být likvidační, volají podnikatelé. Novinky.cz [online]. 25.4.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/265813-dalsi-zvysovanicen-pohonnych-hmot-muze-byt-likvidacni-volaji-podnikatele.html
47
Růst cen dalších produktů Vývoj ceny ropy se promítne s určitým časovým zpožděním i do cen spotřebního zboží (příkladem jsou v prvé řadě potraviny), čímž zasáhne i konečného spotřebitele. Kupní síla domácností se sníží a tím pádem oslabí i spotřebitelská poptávka a klesne výkonnost hospodářství. Proto lze říct, že vyšší ceny paliv, energií i potravin snižují celkové disponibilní příjmy populace.
3.4.4. Politické důsledky Ropa se v průběhu let stala zbraní, která rozvrací země, i příčinou některých revolucí a občanských válek. Vytvořila nerovnoměrné bohatství. Snaha udržet si levnou ropu stála země takové úsilí, které kdyby věnovaly hledání alternativních zdrojů energie a úsporám, omezily by její spotřebu a šetřily by ji tak do budoucnosti. 94 S růstem ceny ropy souvisí i pokles politických svobod a ekonomických reforem. Dochází k omezení svobodného slova a tisku. Volby přestávají být svobodné a spravedlivé a soudy spolu s politickými stranami zase nezávislé. Ropné magnáty přestává zajímat, co si o nich svět myslí, nebo co o nich říká. Tuto skutečnost lze nazvat jako první zákon petropolitiky. Naopak pokles ceny ropy by v tomto případě znamenal větší míru svobody. 95
3.4.5. Zvýšený zájem o alternativní zdroje energie V současné energetické politice je stále větší zájem o tzv. nevyčerpatelné zdroje energie Slunce a Země
96
, jako energie z větrných, vodních nebo přílivových či jiných mořských
elektráren, solární energie ze slunečních elektráren, bioenergie, geotermální energie, jaderná energie. Ať už se jedná o energii získanou z větru, vody, příbojů a přílivů oceánů a moří, slunečních paprsků, biomasy nebo nitra Země, nic z toho nedokáže v dnešním světě ropu levně a účinně nahradit. Vývoj těchto alternativních energetických zdrojů je spojen s obrovskými náklady a často naráží i na protesty ekologů a ochránců přírody. Přechod na tyto zdroje by však znamenal i nové investiční příležitosti. Než k němu ale dojde a ropa se stane plně nahraditelnou, na to si svět bude muset ještě nějakou dobu počkat. 94 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 40. ISBN 978-80-7363-218-2. 95 FRIEDMAN, Thomas L. Horký, zploštělý a přelidněný: proč potřebujeme zelenou revoluci. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, s. 115. XXI. století, sv. 11. ISBN 978-802-0018-816. 96 Obnovitelné zdroje energie. Alternativní zdroje energie [online]. [2012] [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.alternativni-zdroje.cz/
48
ZÁVĚR V úvodu práce jsem si stanovila za cíl představit v teoretické části komodity jako instrument konkurující ostatním formám investic se zaměřením na ropu jako energetickou komoditu. Práce měla podat komplexní obraz o trzích komoditních a v rámci nich i trzích ropných. Praktická část se měla zaměřit na analýzu ceny ropy s charakteristikou tvorby ceny a rozborem faktorů i důsledků růstu ceny ropy. Stanoveného cíle se dosáhnout podařilo. Nákup či prodej zemědělských komodit, drahých i základních kovů a energetických komodit se stávaly častým důvodem volby investorů zejména kvůli ochraně proti inflaci, diverzifikaci portfolia, nárůstu poptávky, významu světového obchodu a snadnou dostupností na trhy. Komoditní burza představovala nejčastější místo k obchodům, přičemž zde nebyla podmínka fyzické přítomnosti zboží. S ohledem na možnosti komoditního investování byly uvedeny investiční produkty typu ETF, investiční certifikáty, akciové tituly a komoditní deriváty. Prvními třemi zmíněnými jsem se již dále nezabývala. Komoditní deriváty jako nástroje řízení tržního rizika byly rozděleny na burzovní (komoditními futures a opce) a mimoburzovní (komoditní forwardy a swapy). Přestože jsem definovala jednotlivé termínové kontrakty, kde se reálná hodnota odvozuje od hodnoty podkladového instrumentu (komodity), tak by si zasloužila tato kapitola daleko více prostoru. Nicméně z práce vyplynulo, že nejčastějším kontraktem se staly komoditní futures. Téma regulace, kde platí pravidla kapitálové přiměřenosti, bylo zpracováno jen velmi okrajově. Komoditní investování se stalo lákavější v souvislosti s přílivem levné likvidity od světových centrálních bank a se zápornými reálnými úrokovými sazbami. Tato investiční mánie v podobě komoditního boomu by mohla vyústit i ve spekulativní bublinu. Doposud trhy stále věřily, že růst Číny jako největšího spotřebitele komodit na světě bude nadále zvyšovat poptávku po komoditách. Dnes přicházejí z Číny zprávy o nepříznivých makroekonomických statistikách. Obavy investorů se mohou potvrdit, čínský ekonomický růst zpomaluje. Dopady mohou být katastrofální. Spekulace se výrazně projevuje na trhu s ropou, což způsobuje růst nákladů domácností i firem a brzdí tím ekonomiku. Právě konkrétně ropě byla věnována celá zbývající část mé práce. Zatímco 19. století patřilo první americké těžbě ropy a započal tak ropný věk, ve 20. století již byla ropa hlavní energetickou surovinou, se kterou nebylo třeba šetřit. Do popředí se dostal kartel OPEC, jež určuje objem i cenu vyvážené ropy. Éra levné ropy byla přerušena ropnými šoky. V 21. století 49
již cena překročila magickou stodolarovou hranici a dnes představuje tento neobnovitelný zdroj energie jedno z největších rizik pro další růst celosvětových ekonomik. Jelikož je využívána např. v dopravě nebo k výrobě surovin, hraje v zemích, stále více závislých na ropě, hlavní roli. Z významných druhů ropy (tzv. benchmarků) bych jmenovala ropu ze Severního moře Brent a lehkou sladkou americkou ropu WTI, jelikož právě jim byla věnována v analytické části největší pozornost. Z důvodu vyjadřování ceny ropy v USD jsem zmínila zavedení pojmu petrodolar. Ten sice přispívá k rozvoji států bohatých na ropu, ale zároveň napomáhá terorismu v Perském zálivu. Teorie ropného zlomu předpovídá vyvrcholení světové těžby a neodvratitelný pokles ropné produkce. Spor mezi odpůrci tvrdícími, že strach z nedostatku ropy je přehnaný a neoprávněný, a zastánci varujícími, že ropný vrchol přijde, je zřejmý. Není úplně jisté kdy, ale bez změny přístupu lidí k ropě k němu v budoucnu nepochybně dojde. V poslední části jsem provedla analýzu ceny ropy. Kromě nákladů na těžbu a dopravu zahrnuje cena i těžební daně v zemi původu a spotřební daně v zemi dovozu. Cenové výkyvy jsou dány existencí nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po ropě. Třebaže se ji OPEC snaží regulovat, odráží cena veškeré mezinárodní napětí a politická vyjednávání. Faktorů růstu cen ropy se ukázalo hned několik. Rostoucí spotřeba ropy vyvíjí tlak na větší import ropy do zemí, kde dochází k největšímu populačnímu růstu. Příkladem může být Čína, která se kolem roku 2020 stane největším celosvětovým dovozcem ropy. Dalším klíčovým faktorem je pokles hodnoty USD. Slábnoucí dolar podpořila nedávná hospodářská krize. Nemalou zásluhu na propadu USD mají centrální banky, které se rozhodly bojovat s ekonomickou recesí přes uvolněnou měnovou politiku. Do finančního systému se nalilo obrovské množství likvidity. Spolu s extrémně nízko nastavenými úrokovými sazbami tak vytvořily živnou půdu pro vznik rostoucího zájmu investorů, potažmo spekulantů, o komodity. Následně se dostavila inflační vlna doprovázená poklesem USD a růstem ceny ropy. Protichůdný vztah mezi cenou ropy a měnovým kurzem USD se stal nejvíce patrným v roce 2008. Přesto má tento inverzní vztah pozitivní dopad na „nedolarové“ ekonomiky včetně ČR, kde tlumí výrazné výkyvy dolarové ceny ropy. Současná ekonomická situace ale dolaru přeje, zejména v postavení k euru. Slabší euro je důvodem obav spojených s evropskou dluhovou krizí. Zahrnuje v sobě i zvolení francouzského socialistického prezidenta, jenž může ustoupit od politiky vládních škrtů, nebo květnové řecké parlamentní volby, při kterých vyhráli levicoví radikálové a krajně pravicoví neonacisté. USD jako hlavní měna mezinárodního obchodu však může být ohrožena. A to z důvodu přání ropných velmoci 50
opustit petrodolarový systém a zavést nový, bez dominantního postavení USD. Pro tuto variantu jasně hovoří skutečnost, že je dnes část ropy obchodována např. v čínských jüanech. Zpracování těžších druhů ropy s větším obsahem síry, tlak na bezpečnost přepravy ropy, pokles těžby ropy kvůli vyčerpání ropných ložisek a nedostatek investic do nových technologií se stává příčinou nákladnější produkce, jež se opět projevuje v růstu ceny ropy. Loňský rok se promítlo do drahé ropy vypuknutí občanské války v Libyi, která měla za následek výpadek ropy. Letos je růst ceny ovlivněn napětím kolem Íránu. Ten reaguje na sankce, spojené se zákazem dovozu íránské ropy do EU, kvůli své neochotě odstoupit od jaderného programu. Tyto politické faktory představují hrozbu nestabilních dodávek ropy. Stranou by ale neměl stát ani nárůst spekulativní poptávky podpořený větším množstvím peněz v oběhu, ani ne tak časté ale přesto se vyskytující ekologické katastrofy a ropné havárie. Jednotlivé faktory růstu ceny ropy se potvrdily při mnou zvolené analýze ceny ropy Brent v období od ledna 2011 do dubna 2012. Aktuálně tlak na růst ceny, která se zastavila v březnu 2012 na 126 USD/barel, opadl a cena začala klesat. Saúdské Arábie ujistila trhy o nárůstu těžby ropy a vyjádřila snahu stabilizovat cenu v roce 2012 na úrovni 100 USD/barel. Klesající trend může být podpořen i stále nevyřešenou evropskou dluhovou krizí, nepříznivým výsledkem řeckých i francouzských voleb, zpomalením čínského hospodářského růstu, ale i zažehnáním íránské krize. K tomu přispěl sám americký prezident Obama, když ospravedlnil zavedené sankce vůči Íránu a ujistil, že existuje dostatečné množství ropy, které bez problémů íránskou ropu nahradí. Otázkou je, zda to nemá souvislost s nadcházejícími americkými prezidentskými volbami. I přes obtížnou predikovatelnost ceny ropy očekávají investoři silnější pokles ceny. To se potvrdilo i v analýze futures kontraktů na ropu Brent, kde jsou ve většině případů odhady ceny na konec roku 2012 nižší než je výchozí cena futures. Na základě zjištění o nestejně se vyvíjejících cenách dvou druhů ropy jsem provedla analýzu ceny ropy Brent v porovnání s cenou ropy WTI. Ropa WTI jakožto kvalitnější sladká lehká ropa by měla být dražší než ropa Brent. Reálně tomu tak není. V loňském roce došlo k nárůstu rozpětí mezi těmito benchmarky. Navzdory přetrvávajícímu růstu ceny ropy Brent v únoru 2011 zaznamenala ropa WTI pokles. Zdůvodňuje se to nárůstem ropných zásob v USA, což se potvrdilo a další nárůst rozpětí přetrval i do tohoto roku. Následkem takového chování ceny ropy WTI přestala být tato ropa uznávaným benchmarkem, jelikož nereflektuje vývoj světových cen ropy, ale odráží spíše místní americké podmínky.
51
Následující analýza důsledků růstu ceny ropy ukázala, že dražší ropa sice zhodnocuje investice, ale zároveň zpomaluje ekonomický růst a vyvolává růst inflace. Vyšší cena ropy se do inflace promítá prostřednictvím spotřebitelských cen pohonných hmot a o něco méně i do cen dalších produktů, jako jsou ceny spotřebního zboží, zejména potravin a energií. Na část ceny benzinu a nafty má dopad změna ceny ropy a v České republice vývoj kurzu koruny vůči USD. Ostatní část závisí na výši distribuční marže a na nastavených sazbách DPH a spotřebních daní. Česká republika mající jedny z nejvyšších cen pohonných hmot v EU vykazuje měnící se spotřební návyky. Jelikož jsou domácnosti i firmy zatíženy nárůstem nákladů, omezují Češi své výdaje na dopravu. Doba levné ropy je nenávratně pryč. Do budoucna by státy měly věnovat pozornost diverzifikaci energetických zdrojů, investovat do výzkumu a vývoje energeticky úspornějších technologií, podpořit méně energeticky náročnou surovinovou výrobu, hledat alternativní zdroje energie. Chce-li se svět zbavit závislosti na ropě, musí si najít náhradu. Co můžeme od budoucnosti očekávat, se můžeme jen dohadovat. Závěrem jen mohu citovat amerického ekonoma Petera Druckera, že „nejlepší způsob, jak předvídat budoucnost, je vytvořit ji." Jelikož považuji ropu jako energetickou komoditu za jednu z nejvýznamnějších současných komodit, zasloužila by si daleko více prostoru. Dnes bych volila pouze ji jako samostatné téma bakalářské práce na základě zjištění, o jak obsáhlé téma se jedná.
52
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje: BLAŽEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a využití ropy. 2., přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN 80-708-0619-2. CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s. ISBN 978-80-7363-218-2. DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, 295 s. ISBN 80-854-3162-9. FRIEDMAN, Thomas L. Horký, zploštělý a přelidněný: proč potřebujeme zelenou revoluci. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, 474 s. XXI. století, sv. 11. ISBN 978-802-0018-816. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 635 s. ISBN 80-716-9579-3. KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, 268 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-870-7. MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, 133 s.ISBN 80-245-0488-X. MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 165 s. ISBN 978-80-251-2144-3. NESNÍDAL, Tomáš. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2. rozš. vyd. /. Praha: Grada, 2007, 200 s. ISBN 80-247-1851-0. ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6. SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 133 s. ISBN 978-80-251-1866-5.
53
VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 173 s. ISBN 978-808-6946-832. Elektronické zdroje: Ceny pohonných hmot. Ropa.cz [online]. © 2004 - 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/ceny-pohonnych-hmot/ Další zvyšování cen pohonných hmot může být likvidační, volají podnikatelé. Novinky.cz [online]. 25.4.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/ 265813-dalsi-zvysovani-cen-pohonnych-hmot-muze-byt-likvidacni-volaji-podnikatele.html GARCIA, Cardiff. Oil in time. Financial times: ft.com/alphaville [online]. 6.3.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://ftalphaville.ft.com/blog/2012/03/06/911241/oil-in-time/ Globální ekonomický výhled. Česká národní banka [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/ Historical exchange rates. Fxtop [online]. 2006-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://fxtop.com/en/historates.php?A=1&C1=USD&C2=EUR&DD1=01&MM1=01&YYYY 1=2012&B=1&P=&I=1&DD2=09&MM2=05&YYYY2=2012&btnOK=Go%21 HOŠEK, Jan a Filip NOVOTNÝ. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – LISTOPAD. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/ miranda2/ export/ sites/ www.cnb.cz/ cs/ menova_politika/ gev/gev_2011_11.pdf HYSEK, Jan. Citát dne: Peter Drucker. Akcie komodity [online]. 7.4.2009 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://aakjh.blogspot.com/2009/04/citat-dne-peter-drucker.html#!/2009/04/citatdne-peter-drucker.html Interactive Oil Depletion Atlas. David Strahan [online]. 2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://davidstrahan.com/map.html Investiční moudra (2). Komodity.cz [online]. © 1997-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.komodity.cz/Moudra2-x3074
54
KALOUS, Jindřich. Ropa: Ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy. Britské listy [online]. 8.8.2005 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://blisty.cz/art/24474.html KRÁL, Pavel. Ropa stoupá v ceně, české ekonomice to ale neprospěje. Uspořím.cz [online]. 13.12.2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.usporim.cz/ropa-stoupa-v-cene-ceskeekonomice-to-ale-neprospeje-989.html LUNDBERG, Jan. Mluvme o nepříteli. Energy Bulletin [online]. 7.9.2008 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/mluvme-o-nepriteli MAŠEK, František. Kolik bude stát ropa? A proč na tom vydělá stát!. Peníze.cz [online]. 3.3.2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitel/195592-kolik-budestat-ropa-a-proc-na-tom-vydela-stat! MiFID II: Novinky v regulaci. Konference.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.konference.cz/photos_files/akce_2500_3_C1227_WEB.pdf NOVOTNÝ, Filip. GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ VÝHLED – ÚNOR. Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/ www.cnb.cz/ cs/menova_politika/ gev/ gev_2011_02.pdf Obnovitelné zdroje energie. Alternativní zdroje energie [online]. [2012] [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.alternativni-zdroje.cz/ Petrodolar. Wikipedie [online]. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/ wiki/Petrodolar PIKORA, Vladimír. Benzín bude ještě dražší. Za 49 korun?. Aktuálně.cz [online]. 21.3.2012 [cit.
2012-05-12].
Dostupné
z:
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/
clanek.phtml?id=738055 PITRO, Martin. Drahota u pump už nutí Čechy nejezdit autem. Novinky.cz [online]. 30.3.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/263357-drahotau-pump-uz-nuti-cechy-nejezdit-autem.html Ropa Brent: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/
55
Ropa západotexaská: Data v grafu. Kurzy.cz [online]. 2010-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-zapadotexaska-graf-vyvojeceny/ Ropa. Wikipedie [online]. 2005 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Ropa Ropná burza. Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/ wiki/ Ropn%C3%A1_burza ŘÍHA, Zdeněk a Viktorie JÍROVÁ. Analýza ceny ropy. Časopis Silnice Železnice [online]. 1.2.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/analyza-cenyropy/ S. FOUCHER. Soubor:Hubbert US high.svg. Wikipedie [online]. 7. března 2007 [cit. 201205-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hubbert_US_high.svg SVĚT V KOLIZI. CHVÁTAL, Jaroslav. Matrix 2001 [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/4962-svet-v-kolizi-zacinaji-se-tvoritsmutna-mementa-v-dusledku-ropne-krize-v-mexickem-zalivu-matthew-simmons-zavrazdenza-to-ze-chtel-svetu-sdelit-pravdu-kolem-ropneho-byznysu/ TRAXLER, Jan. Pravda o tom, co stojí za růstem ropy. Investujeme.cz [online]. 7.7.2008 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1802-5900. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/pravda-o-tom-costoji-za-rustem-ropy/ Vývoj cen ropy a jejich vliv na cenové změny. Česká národní banka [online]. 2000 [cit. 201205-12].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2000/
2000_cervenec/ boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_00_cervenec_b1.html Vývoj ceny benzínu, nafty, aktuální cena a podrobný graf: Ceny benzínu a nafty. Kurzy.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-12]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/ komodity/ benzin-nafta-cena/ ZAMRAZILOVÁ, Eva. Inflace roste. Kdy skončí levné peníze?. Česká národní banka [online]. 25.4.2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/ clanky_rozhovory/media_2012/cl_12_120425_zamrazilova_hn.html
56
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a množství dodávky ...................... 16 Tabulka 2: Dělení ropy dle hustoty a obsahu síry ................................................................. 23 Tabulka 3: Změna ceny ropy na konci roku 2012 ................................................................ 40 Tabulka 4: Zhodnocení investic do ropy Brent ..................................................................... 44
57
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Ropný zlom v Americe ............................................................................................... 26 Graf 2: Atlas vyčerpání ropy .................................................................................................. 27 Graf 3: Dovoz ropy .................................................................................................................. 30 Graf 4: Souvislost mezi vývojem ceny ropy Brent a měnového kurzu EUR/USD ............ 32 Graf 5: Cenový vývoj ropy Brent ........................................................................................... 36 Graf 6: Futures kontrakty na ropu Brent ............................................................................. 40 Graf 7: Vývoj ceny ropy Brent v porovnání s vývojem ceny ropy WTI ............................ 41 Graf 8: Vývoj ceny benzinu Natural 95, nafty a ceny ropy Brent ...................................... 46 Graf 9: Struktura ceny benzinu a nafty ................................................................................ 46
58
