Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2011
Ota Čermák
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Komerční právo
Název diplomové práce:
Valná hromada a představenstvo akciové společnosti
Vypracoval: Ota Čermák Vedoucí diplomové práce: JUDr. Radim Kříž 2
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Valná hromada a představenstvo akciové společnosti“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
3
Úvod............................................................................................................................... 7 1.
Charakteristika akciové společnosti....................................................................... 8
1.1.
Právní úprava a základní charakteristika ................................................................ 8
1.2.
Založení a vznik akciové společnosti ...................................................................10
1.2.1.
Založení na základě veřejné nabídky akcií ........................................................11
1.2.2.
Založení společnosti bez veřejné nabídky .........................................................13
1.2.3.
Vznik akciové společnosti ................................................................................13
2.
Valná hromada akciové společnosti......................................................................14
2.1.
Složení, působnost a rozhodování valné hromady ................................................14
2.1.1.
Osoby oprávněné účastnit se valné hromady .....................................................14
2.1.2.
Působnost valné hromady .................................................................................15
2.2.
Svolávání valné hromady .....................................................................................17
2.2.1.
Osoby a orgány oprávněné svolat valnou hromadu ...........................................18
2.2.2.
Svolání valné hromady, náležitosti pozvánky a oznámení .................................19
2.3.
Průběh valné hromady .........................................................................................22
2.3.1.
Usnášeníschopnost valné hromady ...................................................................24
2.3.2.
Přijetí usnesení valné hromady .........................................................................25
2.3.3.
Neplatnost usnesení valné hromady ..................................................................27
2.3.4.
Zápis ze zasedání valné hromady ......................................................................30
2.4.
Práva akcionářů ...................................................................................................32
2.4.1.
Právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní ..............................................32
2.4.2.
Práva minoritních akcionářů .............................................................................32
2.5.
Povinnosti akcionářů ............................................................................................33
2.5.1.
Vkladová povinnost ..........................................................................................34
2.5.2.
Povinnost loajality ............................................................................................35
3.
Představenstvo akciové společnosti ......................................................................36
3.1.
Volba, jmenování a zánik funkce člena představenstva ........................................36 4
3.1.1.
Volba a jmenování člena představenstva ...........................................................36
3.1.2.
Zánik funkce člena představenstva ...................................................................38
3.2.
Podmínky a předpoklady účasti v představenstvu .................................................41
3.3.
Působnost představenstva .....................................................................................43
3.3.1.
Obchodní vedení společnosti ............................................................................43
3.3.2.
Jednání jménem společnosti .............................................................................46
3.3.3.
Působnost představenstva v ostatních záležitostech...........................................49
3.4.
Práva a povinnosti členů představenstva ...............................................................50
3.4.1.
Práva členů představenstva ...............................................................................50
3.4.2.
Povinnosti členů představenstva .......................................................................51
3.5.
Zákonná omezení členů představenstva ................................................................52
3.5.1.
Zákaz konkurence ............................................................................................52
3.5.2.
Další omezení podle obchodního zákoníku .......................................................53
3.6.
Odpovědnost a ručení členů představenstva .........................................................55
3.6.1.
Obchodněprávní odpovědnost...........................................................................55
3.6.2.
Ručení členů představenstva .............................................................................58
4.
Chystaná úprava valné hromady a představenstva v zákoně o obchodních
korporacích ....................................................................................................................60 4.1.
Valná hromada .....................................................................................................60
4.1.1.
Obecná úprava a její změny ..............................................................................60
4.1.2.
Změny práv a povinností akcionářů ..................................................................62
4.1.3.
Rozhodování per rollam ...................................................................................64
4.2.
Dualistický systém a úprava představenstva .........................................................64
4.2.1.
Obecná úprava a její změny ..............................................................................64
4.2.2.
Smlouva o výkonu funkce ................................................................................67
4.3.
Monistický systém ...............................................................................................69
4.3.1.
Správní rada .....................................................................................................69
4.3.2.
Předseda správní rady .......................................................................................70 5
4.3.3.
Statutární ředitel ...............................................................................................70
Závěr .............................................................................................................................71
6
Úvod Akciová společnost je jednou z nejrozšířenějších právních forem v České republice a jejich počet se rok od roku rozrůstá. Proto je důležité mít propracovanou právní úpravu, která se nebude zabývat jen vztahy mezi společností a třetími osobami, ale i vztahy uvnitř právnické osoby tzn. mezi valnou hromadou, představenstvem, dozorčí radou a dalšími orgány, pokud jsou zřízeny. Bez takto jasně stanovených mantinelů uvnitř společnosti by si akciové společnosti mohly určovat strukturu, práva a povinnosti dle vlastních pravidel a akcionáři, kteří by přistoupili do společnosti, by se jen těžko v tomto systému orientovali. V dnešní době stále více lidí investuje na finančních trzích, kde jsou obchodovány převážně akciové společnosti. Mnoho lidí, kteří nakoupí akcie, se nezajímají o vedení akciových společností, ale chápou je jen jako investici do finančních instrumentů. Tato diplomová práce by měla sloužit akcionářům, kteří se chtějí účastnit valných hromad, participovat na vedení akciových společností, využívat všech svých práv, které jim svěřuje především obchodní zákoník a dodržovat své povinnosti řádně a včas. V neposlední řadě je tato práce určena pro osoby, které jsou členy představenstva akciové společnosti nebo o této funkci uvažují. Výkon funkce člena představenstva je velice náročná a přináší s sebou kromě dobrého finančního ohodnocení také celou řadu povinností a úskalí v podobě například odpovědnosti a ručení za způsobenou škodu. Těmto osobám by měla má diplomová práce pomoci se v této problematice orientovat a předcházet následkům porušení některé z mnoha povinností. V závěru diplomové práce se čtenáři dozvědí o chystané změně obchodního zákoníku a to v podobě návrhu zákona o obchodních korporacích, který se v současné době nachází ve schvalovacím řízení v Parlamentu České republiky s plánovanou účinností od 1. ledna 2013. V této části se nenachází jen plánovaná úprava valné hromady a představenstva, ale i srovnání se současnou právní úpravou obchodního zákoníku.
7
1. Charakteristika akciové společnosti Historie obchodních společností sahá již do Římské říše a na základě těchto obchodně právních norem byla především ovlivněna veřejná obchodní společnost. Další vývojový stupeň nastal až ve 12. století, kdy vznikaly severoitalské bankovní spolky s ručením omezeným. Akciové společnosti jako takové začínaly vznikat až v 17. století především ve Velké Británii a Francii. Asi nejznámější společností té doby byla East India Company (Východoindická společnost), která byla založena panovníkem a jejím hlavním úkolem bylo kromě klasického obchodu také objevování, dobývání a správa koloniálních území. Právní úprava akciových společností v České republice byla ovlivněna rakouským a německým obchodním zákoníkem a tento stav vydržel až do roku 1949, kdy byl přijat zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech. Během okupace byly akciové společnosti jediné, které nebyly zrušeny na rozdíl od s.r.o., k.s. a v.o.s. Po pádu komunismu byla nutnost nové právní úpravy a možnost harmonizace práva s EU, což vedlo k vytvoření obchodního zákoníku v roce 1991 (se značnými novelami), jak ho známe dnes.
1.1.
Právní úprava a základní charakteristika
Akciová společnost je druhem obchodní společnosti a jako jediná je považována za ryze kapitálovou společnost na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, která se řadí spíše za společnost smíšenou. Akciová společnost je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Obchodní společnosti jsou upraveny v obchodním zákoníku a to ve druhé části, § 56 až § 220. Samotná úprava akciové společnosti je zahrnuta do ustanovení § 154 až § 220. V obchodním zákoníku nalezneme pouze obecnou úpravu akciových společností a pro některé společnosti jsou stanoveny zvláštní právní předpisy. Mezi takovéto společnosti patří banky (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách), Burza cenných papírů Praha (zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), pojišťovny (zákon č. 363/2001 Sb., o pojišťovnictví) a další. Tyto společnosti se vyznačují specifickým druhem podnikání, v rámci kterého jsou jim svěřovány velké finanční prostředky, a proto jsou podrobovány speciálnímu dohledu České národní banky (Komise pro cenné papíry do roku 2004) a Ministerstva financí. Mezi základní rysy akciových společností patří: · ztrátu společnosti nenesou její akcionáři, ale společnost; · akcionáři neručí za závazky společnosti za dobu jejího trvání a po jejím zániku jen omezeně a to do výše svého podílu na likvidačním zůstatku; 8
· akcionáři jsou povinni vložit do společnosti určitý majetek (ať už peněžitý nebo nepeněžitý); · tvorba rezervního fondu podle § 217 obch. z.; · vytvoření orgánů společnosti, jejichž členy nemusí být akcionáři společnosti; · inkorporace podílu akcionáře do akcie jako cenného papíru; · společnost musí mít během celé doby jejího trvání minimální výši základního kapitálu, kterou stanovuje obchodní zákoník. Akciová společnost se ve většině případů zakládá za účelem podnikání. Je zde ovšem možnost založit akciovou společnost i za jiným účelem než podnikání, např. charitativní organizace, ale tento účel není příliš častý. Každá akciová společnost, stejně jako ostatní obchodní společnosti, musí mít obchodní firmu, kterou upravuje § 8 a následující obch. z.a musí obsahovat označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“ nebo „a.s.“. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou firmou a nesmi působit klamavě. Obchodní zákoník sice neuvádí klamavé znaky, ani znaky zaměnitelnosti, ovšem uvádí, že k nezaměnitelnosti nestačí pouze jiný dodatek právní formy společnosti. Znaky zaměnitelnosti stanovuje především judikatura České republiky. Jak je uvedeno výše, každá akciová společnost je povinna tvořit základní kapitál. Obchodní zákoník upravuje základní kapitál v § 58 a definuje ho jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Musí být vyjádřen v českých korunách a je součástí vlastního kapitálu, tedy na straně pasiv z účetního hlediska. Toto zařazení je logické, neboť prostředky od společníků tvoří finanční zdroje společnosti na financování majetku a ostatních aktiv. Výše základního kapitálu je povinně zapisována do obchodního rejstříku společně s jeho splácením a tento zápis má konstitutivní účinky. Z tohoto důvodu se zvýšení základního kapitálu zapisuje také do obchodního rejstříku a nabývá účinnosti dnem zápisu. Základní kapitál, popřípadě jeho zvýšení, probíhá přes úpis akcií jednotlivými společníky (jedinou výjimkou je zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, kde k úpisu akcií nedochází). Mezi akciovou společností a upisovatelem vzniká smluvní vztah, ze kterého má společnost pohledávku za upsaný vklad a její závazek poskytnout upisovateli akcie ve jmenovité hodnotě, kterou splatil a umožnit výkon práv s těmito akciemi spojený. Jak vyplývá z § 58 obch. z., vklad do základního kapitálu může být buď peněžitý nebo nepeněžitý. U peněžitého vkladu nevznikají žádné pochybnosti a peněžní prostředky jsou vloženy hotově nebo bankovním převodem na účet vytvořený a spravovaný správcem vkladu. Za nepeněžitý vklad je považováno: pouze věc movitá, věc nemovitá, podnik nebo jeho část, know 9
how, pohledávka, užívací nebo požívací právo a ostatní nepeněžité vklady např. cenný papír, nehmotný statek a obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným.
1.2.
Založení a vznik akciové společnosti
Založení a vznik společnosti upravuje obchodní zákoník obecnými právními předpisy v § 57 až § 64 a zvláštními ustanoveními pro akciové společnosti v § 162 až § 175. Stanovuje, že akciová společnost může být založena jednou nebo více právnickými osobami a dvěma nebo více fyzickými osobami, případně v kombinaci. Během trvání společnosti mohou být všechny akcie soustředěny v rukou jediné fyzické osoby, aniž by tato skutečnost zakládala neplatnost společnosti nebo důvod pro její zrušení soudem. Pokud společnost zakládá jedna právnická osoba, sepisuje zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu, v opačném případě sepisují společníci zakladatelskou smlouvu, což je speciální typ společenské smlouvy, kterou se zakládá s.r.o., k.s. a v.o.s.. Rozdíl mezi těmito smlouvami je účel, za kterým jsou obě smlouvy sepsány. Společenská smlouva slouží k úpravě vztahů ve společnosti v průběhu jejího trvání, zatímco zakladatelská smlouva (listina) slouží k úpravě vztahů při založení akciové společnosti a po jejím vzniku se smlouva dále nepoužívá. Dalším rozdílem je, že u společenské smlouvy stačí pouze úředně ověřené podpisy společníků, a zakladatelská smlouva musí být vyhotovena ve formě notářského zápisu a součástí musí být i návrh stanov. Zakladatelská smlouva (listina) bez ohledu na to, jestli je společnost založena na základě veřejné nabídky nebo bez ní, musí obsahovat náležitosti, které upravuje § 163 obch. z. a mezi něž patří: · firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti); · navrhovaný základní kapitál; · počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno; · kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; · splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad; 10
· alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; · určení správce vkladu podle § 60 odst. 1 obch. z.; · návrh stanov; · pokud je společnost založena na základě veřejné nabídky tak také prospekt schválený Českou národní bankou.
1.2.1.
Založení na základě veřejné nabídky akcií
Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií upravuje obchodní zákoník v § 164 až § 171. Veřejnou nabídkou cenných papírů se rozumí sdělení širšímu okruhu osob informace o nabízených cenných papírech a podmínkách jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby se investor mohl rozhodnout, zda koupí nebo upíše dané cenné papíry. Širším okruhem osob se v tomto případě myslí více než 100, přičemž kvalifikovaní investoři zde nejsou zohledňováni. Tento způsob založení akciové společnosti je podroben dohledu České národní banky a obchodní zákoník stanovuje minimální základní kapitál na 20 000 000 Kč. Akciová společnost by měla být založena následujícími, po sobě jdoucími kroky, jinak je její založení považováno za neplatné: · sepsání zakladatelské smlouvy nebo listiny formou notářského zápisu; · schválení prospektu akcií; · upsání akcií ve stanoveném datu; · konání ustavující valné hromady. Po sepsání zakladatelské smlouvy musí zakladatelé nabídku akcií vhodným způsobem uveřejnit. Zákon neuvádí, co je vhodný způsob, ale může to být prostřednictvím televize, rozhlasu, tisku, případně internetu. Dříve, než dojde k úpisu akcií, musí zakladatelé sepsat prospekt, který musí být schválen Českou národní bankou. Veřejná nabídka nesmí být uveřejněna před schválením prospektu a prospekt musí být uveřejněn nejpozději s veřejnou nabídkou akcií. Zakladatelé jsou odpovědni za správnost a úplnost údajů v něm uvedených. Každá osoba, která se podílela na jeho sepsání, je rovněž za obsah odpovědná. Prospekt neupravuje obchodní zákoník, ale zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a to v § 35 a § 36. Existují i výjimky, kdy zakladatelé nejsou povinni prospekt uveřejňovat: · adresáty nabídky jsou výhradně kvalifikovaní investoři; · okruh adresátů je menší než 100 (nepočítaje kvalifikované investory) a tento počet není překročen v žádném státě Evropské unie; 11
· nejnižší možný úpis jednoho investora je roven nebo vyšší než 50 000 Euro; · předmětem veřejné nabídky jsou akcie, jejichž jmenovitá hodnota činí u jedné akcie alespoň 50 000 Euro. Během upisování musí být k nahlédnutí návrh stanov, jak stanovuje obchodní zákoník, nezmiňuje se však o zakladatelské smlouvě, prospektu nebo veřejné nabídce akcií. Není to sice povinností zakladatelů, je mít na místě, ale každý investor by to jistě ocenil. Každý zápis upisovatele musí obsahovat počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu a druh upisovaných akcií, jejich emisní kurz, lhůtu pro jejich splacení, firmu a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby a podpis, který nemusí být úředně ověřen. Neuvedení některého z těchto údajů má za následek neúčinnost upisování. Upisovatelé mohou používat pouze peněžité vklady a zakladatelé jak peněžité, tak i nepeněžité. Dojde-li k upsání celého základního kapitálu, mohou zakladatelé další upisování odmítnout, nestanovuje-li zakladatelská smlouva něco jiného. Pokud smlouva umožňuje upisovat akcie nad rámec stanoveného základního kapitálu, rozhodne o jeho navýšení ustavující valná hromada. Pokud je dodatečné upisování odmítnuto, upisovatelům se vrátí peněžní prostředky včetně úroku obvykle poskytovaného bankami podle smlouvy o běžném účtu a v místě, kde bude mít společnost sídlo. Další krokem při zakládání akciové společnosti, je konání ustavující valné hromady, kterou musejí zakladatelé svolat do 60 dní od upsání stanoveného základního kapitálu. Pokud dojde k porušení této podmínky, je upisování akcií neúčinné. Valná hromada se může konat jen tehdy, je-li splaceno celé emisní ážio, alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a jsou přítomni upisovatelé s alespoň polovinou upsaných akcií. Polovinou upsaných akcií je míněno jejich jmenovité hodnoty a ne jejich počtu. K rozhodnutí valné hromady je potřeba alespoň polovina přítomných upisovatelů, kteří mají právo na ní hlasovat. Valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti, schvaluje nebo odmítá navýšení základního kapitálu při upisování a schvaluje znalecké posudky na nepeněžité vklady zakladatelů. Hodnota nepeněžitých vkladů může být schválena, odmítnuta, ale nemůže být měněna na valné hromadě. O ustanovující valné hromadě musí být také sepsán notářský zápis. Založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií je velice řídký jev. Mnohem častější je založení bez veřejné nabídky, které je jednodušší a méně časově náročné.
12
1.2.2.
Založení společnosti bez veřejné nabídky
Pokud chtějí zakladatelé založit akciovou společnost bez veřejné nabídky, zakladatelé sepíší pouze zakladatelskou smlouvu a upíší celý základní kapitál, který je stanoven zákonem na minimální výši 2 000 000 Kč. Nemusejí připravovat prospekt, oslovovat veřejnost ohledně úpisu akcií, ani svolávat ustavující valnou hromadu. Musí ovšem rozhodnout o všech náležitostech jako ustanovující valná hromada pří veřejné nabídce akcií. Další výhodou je, že všichni upisovatelé mohou použít jak peněžité, tak nepeněžité vklady a nevyžaduje se notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů ohledně rozhodnutí ustanovující valné hromady.
1.2.3.
Vznik akciové společnosti
Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku na základě návrhu představenstva, který musí podepsat všichni její členové. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od obdržení živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Představenstvo je také povinno přiložit k návrhu na zápis do obchodního rejstříku listiny, které jsou uloženy do sbírky listin např. zakladatelskou smlouvu (listinu), stanovy, prospekt, notářský zápis z ustanovující valné hromady a veřejnou nabídku akcií, pokud je společnost založena na základě veřejné nabídky akcií. Důležitá je úprava jednání jménem společnosti před jejím vznikem, tedy zápisem do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník v § 64 stanovuje, že ten, kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem je z tohoto jednání zavázán a je-li to více osob jsou vázány společně a nerozdílně. Pokud valná hromada schválí tyto úkony do 3 měsíců po jejím vzniku, platí, že byla společnost vázána v těchto jednáních od začátku. Akciová společnost může být založena na dobu určitou i neurčitou s tím, že doba určitá musí být stanovena již při jejím založení.
13
2. Valná hromada akciové společnosti Valná hromada je nejvyšší a obvykle kolektivní orgán akciové společnosti (výjimku tvoří pouze akciová společnost s jediným akcionářem). Mezi základní funkce tohoto orgánu patří ustanovení statutárního orgánu, rozhodování o důležitých záležitostech týkající se společnosti, udílení závazných pokynů ostatním orgánům společnosti a následná kontrola, zda byly příkazy splněny. Valná hromada nezasedá permanentně jako představenstvo, či dozorčí rada, ale je svolávána na konkrétní termín s předem daným programem.
2.1.
Složení, působnost a rozhodování valné hromady
2.1.1.
Osoby oprávněné účastnit se valné hromady
Hlavními účastníky zasedání valné hromady jsou akcionáři. Účast na valné hromadě je jejich právem, nikoliv však povinností. Oprávnění účastnit se na valné hromadě se posuzuje podle podoby a formy akcií, které společnost vydala: · u listinných akcií na majitele se prokazují akcionáři předložením akcií při prezenci nebo potvrzením od osoby, která má akcie v úschově nebo ve správě (§ 156 odst. 7 obch. z.); · u listinných akcií na jméno má právo se zúčastnit valné hromady osoba zapsaná v seznamu akcionářů, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu akcionářů neodpovídá skutečnosti (§ 156 odst. 3 obch. z.); · u zaknihovaných akcií je rozhodující zápis z evidence zaknihovaných cenných papírů vedených Centrálním depozitářem k rozhodnému dni, který má přednost před výpisem z majetkového účtu (§ 99 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Stanovy nebo rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou určit rozhodný den k účasti na valné hromadě. Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více než 30 dnů. Jsou-li akcie přijaty k obchodování na regulovaném trhu, je rozhodný den vždy sedmý den před konáním valné hromady. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, je povinna si k rozhodnému dni opatřit výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Rozhodný den upravuje § 184 odst. 3 obch.z.. Je-li akcionář právnickou osobou, účastní se valné hromady jeho statutární orgán nebo jeho člen k tomu oprávněný.
14
Akcionáři se mohou zasedání účastnit osobně, prostřednictvím zmocněnce na základě písemné plné moci, nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce nebo opatrovníka, pokud jsou nezpůsobilí k právním úkonům. Jestliže je akcionář v konkurzu, nemůže se účastnit valné hromady, neboť nemá oprávnění vykonávat svá majetková práva. Místo něj se zasedání účastní a hlasuje insolvenční správce. V minulosti zákon striktně zakazoval, aby byl akcionář zastoupen členem představenstva nebo dozorčí rady. Dnes již toto zastoupení je možné v případě, že zmocněnec uveřejní veškeré informace, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce a to spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání (§ 184 odst. 5 obch. z.). Člen představenstva je odpovědný za obchodní vedení společnosti s péčí řádného hospodáře a jeho zájmy se nemusí vždy krýt se zájmy zastupovaného akcionáře. Dalšími účastníky valné hromady jsou členové představenstva, dozorčí rady a likvidátor, jejichž neúčast je omluvitelná jen z velice vážných důvodů. Posledním účastníkem oprávněným účastnit se valné hromady jsou hosté1. Zasedání je neveřejné a tudíž se mohou účastnit jen pozvaní hosté. Valná hromada ovšem může rozhodnout, že hosta nepřipustí hned od začátku nebo ho během zasedání požádá, aby odešel.
2.1.2.
Působnost valné hromady
Působnost valné hromady je jasně dána zákonem, který ji přiděluje řešení určitých okruhů a pokud by je svěřila do působnosti jiného orgánu společnosti, bylo by takové ustanovení stanov neplatné. Působnost valné hromady upravuje § 187 obch. z.: · rozhodování o změně stanov, pokud nejde o změnu základního kapitálu představenstvem; · rozhodování o zvýšení a snížení základního kapitálu, pověřování představenstva zvýšením základního kapitálu; · rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu; · rozhodnutí o snížení základního kapitálu a vydání dluhopisů podle § 160 obch. z. · volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou; 1
Dvořák, T., Akciová společnost a evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 415
15
· volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených ve stanovách s výjimkou členů volených a odvolávaných podle § 200 obch. z. – jednu třetinu dozorčí rady volí zaměstnanci, pokud má společnost více než 50 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr; · schválení řádné, mimořádné, mezitímní a konsolidované účetní závěrky; · rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradu ztráty společnosti; · stanovování tantiém a odměňování členů představenstva a dozorčí rady; · rozhodnutí o kotaci účastnických cenných papírů společnosti a o jejich vyřazení z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu; · rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, stanovení výše jeho odměny a schválení výše likvidačního zůstatku; · rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jediného akcionáře a změně právní formy akciové společnosti; · schvalování smluv podle § 67a obch. z. – smlouva k převodu podniku nebo jeho části, o nájmu podniku nebo jeho části a smlouva o zřízení zástavního práva k podniku nebo jeho části; · schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64 obch. z. – pokud valná hromada schválí toto jednání do 3 měsíců od jejího vzniku, tak je společnost z toho jednání vázána od počátku; · schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku, smlouvu o tichém společenství a jejich změny; · rozhodnutí o dalších otázkách, které svěřuje zákon nebo stanovy do působnosti valné hromady. Do působnosti valné hromady dále náleží následující rozhodnutí o: · vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionářů na úpis vyměnitelných a prioritních dluhopisů (§ 160 odst. 6 obch. z.) a nových akcií při zvyšování základního kapitálu (§ 204a odst. 5 obch. z.); · nabývání vlastních akcií [§ 161a odst. 1 písm. a) obch. z.]; · době a místě splatnosti dividendy (§ 178 odst. 7 a 8 obch. z.); · určení rozhodného dne (§ 184 odst. 3 obch. z.); · změně formy nebo druhu akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o změně převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení akcií z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu (§ 186 odst. 3 obch. z.);
16
· štěpení akcií na více akcií o nižší jmenovité hodnotě nebo spojení více akcií do jedné akcie (§ 186b odst. 1 obch. z.); · rozšíření zákazu konkurence (§ 196 odst. 1 obch. z.); · smlouvy poskytování úvěrů a půjček členům představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jiné osobě oprávněnou jednat za společnost a smlouvy, jejichž obsahem je zajištění závazku těchto osob (§ 196a obch. z.).
2.2.
Svolávání valné hromady
Zákon rozlišuje tři zasedání valné hromady a to řádné, mimořádné a náhradní. Pokud je svolána ve lhůtách, které stanovuje zákon nebo stanovy, jedná se o řádnou valnou hromadu. Pokud je svolána mimo tyto termíny, jde o mimořádnou valnou hromadu. V případě, že se na zasedání valné hromady nedostaví dostatečný počet akcionářů, ať už na řádné nebo mimořádné zasedání, musí být svoláno náhradní zasedání. Lhůty pro svolávání valné hromady upravují stanovy a musí být svolána nejméně jednou ročně, vždy do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Jedná se o tzv. výroční zasedání valné hromady2, protože se zde schvaluje účetní závěrka a rozdělení zisku, případně úhrada ztráty. Mimořádná valná hromada musí být dále svolána ve lhůtě 40 dní od požádání svolání minoritním akcionářem (určení minoritního akcionáře v § 181 odst. 1 obch. z.) nebo ve lhůtě 50 dní od jeho požádání, pokud má společnost akcie obchodované na regulovaném trhu (§ 181 odst. 2 obch. z.). Jak řádná tak mimořádná valná hromada může být svolána v následujících případech a o jejím pojmenování rozhoduje svolavatel: · v důležitém zájmu společnosti podle uvážení představenstva nebo dozorčí rady; · k udělení souhlasu ke smlouvám uzavřeným podle § 193 obch. z. (pokud společnost nabývá nebo zcizuje majetek za hodnotu vyšší než je jedna třetina vlastního kapitálu a společnost je kótována na burze, v opačném případě stačí souhlas dozorčí rady) a § 196a obch. z. (společnost uzavírá smlouvu o úvěru nebo půjčce se členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která má právo jednat jménem společnosti); · bez zbytečného odkladu představenstvem, které zjistí, že celková ztráta společnosti dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti (rezervní fond, nerozdělený zisk minulých let, popřípadě další fondy ze zisku) by výše neuhrazené 2
Dvořák, T., Akciová společnost a evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 393
17
ztráty dosáhla poloviny základního kapitálu nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Představenstvo je povinno navrhnout valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření (§ 193 obch. z.); · do 3 měsíců od doby, co skončil výkon funkce člena představenstva nebo dozorčí rady a valná hromada je svolána za účelem volby nového člena; · nejpozději do 6 týdnů od konání řádné nebo mimořádné valné hromady, pokud nebylo předchozí zasedání usnášeníschopné.
2.2.1.
Osoby a orgány oprávněné svolat valnou hromadu
Zasedání valné hromady nemůže svolat jakákoliv osoba, ale zákonem přesně vymezený okruh osob. Nejčastěji je valná hromada svolávána představenstvem společnosti. Toto právo a současně povinnost mu ukládá obchodní zákoník a rozhodnutí je přijato hlasováním, přičemž rozhoduje prostá většina. Představenstvo také určuje místo, čas a program zasedání. Pokud je představenstvo povinno zasedání svolat a neučiní tak, nebo je neusnášeníschopné, jsou členové představenstva oprávnění a povinni zasedání svolat. V případě, že bylo zasedání svoláno členem představenstva, i když ten k tomu nebyl oprávněn, vzniká otázka, zda jsou rozhodnutí tohoto zasedání valné hromady platná. Právní úprava této situace ovšem není v obchodním ani jiném zákoně upravena a tudíž není možné zaujmout jasné stanovisko. T. Dvořák se domnívá, že v tomto případě není porušení zákona závažné a nemůže být usnesení valné hromady prohlášeno za neplatné.3 Shodně se k této problematice staví i I. Štenglová. 4 Pokud člen představenstva svolá volnou hromadu, nezbavuje se odpovědnosti za vzniklou škodu. Zasedání valné hromady je oprávněna svolávat také dozorčí rada, ale pouze mimořádné zasedání, vyžadují-li to zájmy společnosti a na tomto zasedání mají být přijata potřebná opatření. V případě, že není mimořádné zasedání usnášeníschopné, svolává dozorčí rada také náhradní valnou hromadu. Zasedání valné hromady může svolat jen dozorčí rada jako kolektivní orgán, ne jednotliví členové, jak je tomu u představenstva. V opačném případě by bylo usnesení neplatné. Další oprávněnou osobou, která může požádat o svolání valné hromady, jsou minoritní akcionáři uvedeni v § 181 obch. z., kteří mohou požádat o její svolání představenstvo, dozorčí radu nebo soud. Pokud představenstvo nesvolalo valnou hromadu ve lhůtě 40 dnů od doručení žádosti, muže se akcionář obrátit na soud. V tomto rozhodnutí je věcně příslušný krajský soud a místně soud, kde má společnost sídlo. Soud přezkoumá, zda je navrhovatel oprávněn ke svolání 3 4
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 395 Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., Akciové společnosti, 6. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 431
18
mimořádné valné hromady, zda byla žádost řádně a včas doručena představenstvu společnosti a zda mu v zákonné lhůtě nevyhovělo. Soud v tomto případě rozhoduje usnesením a to je vykonatelné doručením do sídla společnosti. Pokud není zasedání mimořádné valné hromady usnášeníschopné, má minoritní akcionář právo, nikoliv povinnost, svolat náhradní valnou hromadu v zákonném termínu.5 Poslední osobou, která je oprávněna svolat zasedání je likvidátor. Ten může svolat mimořádné nebo náhradní zasedání na základě § 70 odst. 3 obch. z., který mu svěřuje pravomoci statutárního orgánu společnosti v případě vstupu společnosti do likvidace.
2.2.2. Svolání valné hromady, náležitosti pozvánky a oznámení Zasedání valné hromady může být svoláno pouze dvěma způsoby: pozvánkou nebo oznámením. Pokud společnost vydala akcie na jméno, svolává se valná hromada prostřednictvím pozvánky. Podle zákonné úpravy, pozvánka musí mít písemnou formu a v praxi se běžně využívá pozvání formou dopisu. Pokud společnost vydala akcie na jméno, nemůže svolat valnou hromadu prostřednictvím oznámení, i kdyby se na tom všichni akcionáři předem dohodli. Jestliže společnost vydala akcie na majitele, svolává se zasedání valné hromady prostřednictvím pozvánky a podmínky uveřejnění pozvánky by měly upravovat stanovy. Oznámení o konání valné hromady musí být uveřejněno v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami. Co se rozumí jiným vhodným způsobem, upravovala například předchozí úprava obchodního zákoníku. Ta stanovovala, že by oznámení mělo být uveřejněno alespoň v jednom celostátním deníku. Z praktických důvodů je lepší uvést náhradní deník, pokud by původní přestal vycházet nebo přestal splňovat podmínky celostátního deníku. Pokud by náhradní deník nebyl uveden a původní přestal existovat, mělo by být oznámení uveřejněno v jiném celostátním deníku se stejnou skupinou čtenářů.6 Mezi další způsoby uveřejnění vhodným způsobem můžeme například zařadit oznámení na valné hromadě nebo ne webových stánkách společnosti. V případě, že společnost vydala akcie na majitele v zaknihované podobě, je možné svolávat valnou hromadu také formou pozvánky. Jestliže akcionář nechce sledovat deník stanovený ve stanovách pro svolání valné hromady, může požádat společnost, aby mu před každým zasedáním poslala pozvánku na ním uvedenou adresu. Akcionář je potom povinen věcně 5 6
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 397 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 401
19
vynaložené náklady zaplatit společnosti. Akciová společnost je povinna akcionáři zaslat pozvánku v případě, že v její prospěch zastaví alespoň jednu akcii jako jistinu k nákladům spojeným se zasláním pozvánky. Společnost může tyto náklady odpustit akcionáři, musí však přistupovat ke všem akcionářům stejně a pokud náklady jednomu odpustí, musí je odpustit i ostatním (§ 155 odst. 7 obch. z. – princip rovného zacházení se všemi akcionáři). Pozvánka i oznámení musí mít zákonem stanovené náležitosti, které stanovuje § 184a odst. 3 obch. z.: · firmu a sídlo společnosti; · místo, datum a hodinu konání valné hromady, jedinou podmínkou je určit je tak, aby co nejméně omezovaly možnost akcionářů účastnit se na ní; · označení, zda se jedná o svolání řádné, mimořádné nebo náhradní valné hromady; · pořad jednání valné hromady. Program se dá i změnit nebo doplnit, ale musí tak být učiněno ještě před zákonem stanoveným limitem pro svolání zasedání valné hromady a způsobem, jakým došlo k oznámení programu, nebo souhlasem všech akcionářů přímo na valné hromadě. · rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě; · podpisy členů představenstva oprávněných svolat valnou hromadu. Pozvánka i oznámení o svolání valné hromady musí dále obsahovat: · výrok rozhodnutí soudu, který vydal rozhodnutí o svolání mimořádné nebo náhradní valné hromady na základě § 181 obch. z., kterého se domáhá akcionář s podílem alespoň 3% u společnosti se základním kapitálem větším než 100 000 000 Kč nebo alespoň 5% u společnosti se základním kapitálem 100 000 000 Kč a nižším, pokud jeho výzvu o svolání valné hromady představenstvo nevyslyšelo; · pokud má valná hromada schválit účetní závěrku a rozhodnout o návrhu na rozdělení zisku nebo uhrazení ztráty, musí být uvedeno místo a doba, kde jsou příslušné dokumenty k nahlédnutí akcionářům; · jestliže se má rozhodovat o změně stanov, musí být uvedena alespoň podstata změny a uvedení místa a doby, kde je návrh nových stanov k nahlédnutí akcionářům; · pokud má valná hromada rozhodnout o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, musí pozvánka nebo oznámení obsahovat náležitosti v § 202 (zvýšení) a § 212 (snížení) obch. z., mezi které například patří: důvody zvýšení/snížení základního kapitálu, způsob a rozsah tohoto zvýšení/snížení a podoba, druh, forma a počet nově vydaných akcií. 20
Text oznámení nebo pozvánky může být pouze v českém jazyce. Zveřejnění v cizím jazyce je také možné, ale pouze po předchozím schválení ve stanovách. Zákon stanovuje lhůtu pro odeslání pozvánky nebo uveřejnění oznámení minimálně 30 dní před konáním valné hromady a stanovy mohou tuto lhůtu pouze prodloužit. Právní úprava zmiňuje pouze odeslání a nikoliv doručení pozvánky. Doručení může být u každého akcionáře jiné, případně nemusí dojít k doručení vůbec a to by svolání valné hromady ztížilo nebo úplně znemožnilo. Počítání začátku lhůty se řídí § 122 odst. 1 občanského zákoníku, tedy následující den po rozhodné události – odeslání pozvánky začíná běžet lhůta 30 dní. V případě, že zasedání valné hromady svolává minoritní akcionář (§ 181 obch. z.), stačí, aby pozvánka byla odeslána nebo oznámení bylo uveřejněno alespoň 15 dní před konáním valné hromady. Konat se musí do 6 týdnů od původně svolané valné hromady. Má-li se konat valná hromada po uveřejnění výsledků nabídky převzetí na žádost oferenta, je lhůta pro její svolání 14 dní od odeslání pozvánky, nebo uveřejnění oznámení. Byla-li řádná nebo mimořádná valná hromada prohlášena za neusnášeníschopnou, musí představenstvo svolat náhradní valnou hromadu, přičemž pozvánka musí být poslána nebo oznámení uveřejněno do 15 dní od konání předchozí valné hromady. Pozvánka musí být poslána a oznámení uveřejněno nejméně 15 dní před konáním náhradní valné hromady. Pokud byla svolána valná hromada, může se její konání posunout pouze na pozdější datum, na dřívější termín to obchodní zákoník neumožňuje. Odvolání valné hromady nebo změna jejího data konání je možná pouze způsobem, jakým byla svolána a to nejpozději 7 dní před jejím konáním. Nedodržení této lhůty podle § 184a odst. 5 obch. z. nemá za následek neplatnost usnesení přijatých na této valné hromadě, nýbrž je společnost povinna uhradit účelně vynaložené náklady akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky nebo oznámení. Mimořádnou valnou hromadu svolanou představenstvem nebo soudem na žádost oprávněných akcionářů je možné změnit na pozdější datum nebo ji odvolat, jen se souhlasem akcionářů, kteří ji svolali.
21
2.3.
Průběh valné hromady
Po příchodu na zasedání valné hromady se akcionáři zapisují do listiny přítomných, která musí obsahovat alespoň zákonem stanovené údaje (§ 185 odst. 2 obch. z.): · firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, případně jeho zástupce; · čísla listinných, případně zaknihovaných akcií a jejich jmenovitou hodnotu; · údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování na valné hromadě. Pokud společnost odmítne provést zápis určité osoby do listiny přítomných, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel zvolení podle stanov. Listina přítomných je důležitý dokument, neboť podle něho se určuje, je-li valná hromada usnášeníschopná. Došlo-li k odchodu některého z akcionářů, slouží tento dokument k určení, kdy se stala valná hromada neusnášeníschopná. Každý akcionář, který je přítomen na valné hromadě, má právo na informace, vyjádřit se k návrhům předneseným orgány společnosti nebo jinými akcionáři a předkládat vlastní návrhy. Pokud akcionář vznáší protinávrhy k bodům, které byly součástí pozvánky nebo oznámení, anebo jejichž schváleni valné hromady musí být formou notářského zápisu, musí je akcionář doručit (zákon stanovuje doručení protinávrhu společnosti, nikoliv odeslání, jak je tomu u pozvánky nebo oznámení) do 5 pracovních dnů před konáním valné hromady. Pokud by došlo k nedodržení této lhůty, nemůže valná hromada o takovém protinávrhu vůbec hlasovat a přijetí takového návrhu by mělo za následek neplatnost usnesení valné hromady. 7Jedinou výjimkou je, že projednání uvedeného protinávrhu schválí všichni akcionáři (ne jen přítomní). Představenstvo je povinno zveřejnit protinávrh akcionáře nejpozději 3 dny před zasedáním valné hromady, aby se s ním ostatní akcionáři mohli včas seznámit. Představenstvo musí protinávrh zveřejnit způsobem uvedeným ve stanovách a spolu s ním uveřejní i stanovisko k protinávrhu včetně odůvodnění. Pokud akcionář navrhuje jiné protinávrhy nebo volbu jiných osob do orgánů společnosti, stačí, když budou vzneseny přímo na zasedání valné hromady a představenstvo nemusí být předem informováno.
7
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 416
22
Akcionář přítomný na valné hromadě může po představenstvu požadovat vysvětlení záležitostí týkající se společnosti a záležitostí týkající se osob ovládaných společností (§ 180 obch.z.). Informace může být zcela nebo z části odmítnuta, pokud: · její poskytnutí může společnosti přivodit újmu; · jde o vnitřní informace podle zvláštního právního předpisu; · informace je předmětem obchodního tajemství nebo jde informaci utajovanou podle zvláštního právního předpisu. O poskytnutí informace rozhoduje představenstvo, které může poskytnutí informace zcela nebo částečně odmítnout. Pokud představenstvo odmítne poskytnout informaci, může se akcionář obrátit na dozorčí radu, která není vázaná rozhodnutím představenstva. Stále je však odpovědna za porušení právních předpisů při neoprávněném poskytnutí informace. Pokud odmítne i dozorčí rada, může se akcionář obrátit na soud, který může nařídit poskytnutí informace. Prvním bodem zasedání je volba předsedy valné hromady, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověřilo. Druhým bodem zasedání je schvalování programu zaslaného v pozvánce nebo uveřejněného v oznámení. Valná hromada může doplnit program jen za přítomnosti a souhlasu všech akcionářů společnosti. Neexistuje jednotný názor na případ, kdy valná hromada chce vypustit některý bod programu. Dědič J. zastává názor, že každý bod programu musí být projednán, i když nebude dosáhnuto usnesení a nemůže být tudíž vynechán jediný bod.8 Dvořák T. s tímto názorem ale nesouhlasí a zastává názor, že vypuštění některého bodu programu je možné. 9 V dalším kroku už valná hromada jedná o schváleném programu a jednotliví akcionáři (ale i členové orgánů společnosti) k nim mohou vyjádřit svá stanoviska a poté zpravidla přichází přijetí usnesení. Po projednání celého programu je zasedání ukončeno a náklady hradí společnost. V případě, že valnou hromadu svolali akcionáři oprávněni k tomu soudem, hradí společnost i náklady soudního řízení. Tyto náklady však může společnost vymáhat po členech představenstva, kteří ručí za tyto náklady solidárně.
8 9
Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář III. díl, Praha: Polygon, 2002, s. 2 246 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 431
23
2.3.1.
Usnášeníschopnost valné hromady
Jakmile skončí prezence akcionářů, musí se ověřit, zda je valná hromada usnášeníschopná, což je úkolem svolavatele zasedání. Jestliže není valná hromada usnášeníschopná, má se za to, že se valná hromada ani nesešla. Musí se tedy svolat náhradní valná hromada v zákonném limitu do 6 týdnů od konání původní valné hromady a to je opět úkolem svolavatele. Pokud není valná hromada schopna se usnášet již od začátku nebo v důsledku odchodu akcionáře, musí se svolat náhradní valná hromada a to i kdyby zůstal jediný bod k projednání. Obchodní zákoník neupravuje situaci, kdy je valná hromada neusnášeníschopná jen u některých bodů programu, protože o nich nemůže hlasovat určitý akcionář [např. § 186c odst. 2 písmeno b) a c) obch. z.]. J. Dědič soudí, že by se zasedání mělo okamžitě ukončit a svolat náhradní valná hromada.
10
Toto tvrzení ovšem nemá oporu v zákoně. T. Dvořák je opačného
názoru a vychází z pravidla, „co není zakázáno, je dovoleno“ a navrhuje, aby byla náhradní valná hromada svolána pouze na body programu, které se nemohou rozhodnout na původním zasedání.11 Řádné a mimořádné zasedání jsou usnášeníschopné, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří vlastní akcie o jmenovité hodnotě alespoň 30% základního kapitálu. Náhradní hromada je pak usnášeníschopná v jakémkoliv složení. Akcionář přítomný na valné hromadě může být zbaven svého hlasovacího práva, a to na základě stanov (v případě prioritních akcií), na základě zákona (např. § 186c obch. z.) a na základě rozhodnutí soudu (při porušení svých povinností – např. nesplatil emisní kurz řádně a včas). Účelem těchto opatření je zamezit akcionáři v hlasování, pokud se projednává porušení jeho povinností, rozhoduje se o otázkách, do kterých je zainteresován nebo zabránit přijetí usnesení pouze v jeho prospěch a k újmě ostatních akcionářů. Akcionář nepozbývá všechna ostatní práva jako účastnit se zasedání, nebo právo na informace atd. Akcionář nemůže vykonávat své hlasovací právo v následujících případech: · je-li v prodlení se splácením emisního kurzu; · rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu;
10 11
Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář III. díl, Praha: Polygon, 2002, s. 2 244 – 2 245 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 423
24
· rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě s níž jedná ve shodě má být prominuto splnění povinností a zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce; · pokud společnost přijala do zástavy akcie vydané společností (§ 161e obch. z.); · jestliže řádně a včas nepředložil zatímní list k výměně za akcie nebo za nový zatímní list (§ 176 odst. 5 obch. z.); · jestliže nepředložil akcie a zatímní listy řádně a včas k jejich výměně nebo vyznačení změny druhu, formy nebo jmenovité hodnoty akcií při štěpení a spojování akcií (§ 186b odst. 2 obch. z.); · v případě, že akcionář řádně a včas nepředložil akcie a zatímní listy k jejich výměně nebo vyznačení vyšší nominální hodnoty při zvýšení základního kapitálu (§ 209 odst. 2 obch. z.); · jestliže řádně a včas nepředložili akcie a zatímní listy za účelem jejich výměny nebo vyznačení snížení jmenovité hodnoty při snižování základního kapitálu (§ 213a odst. 2 obch. z.); · neodevzdá-li akcionář řádně a včas listinné akcie a zatímní listy ke snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu prostřednictvím losování (§ 213b odst. 4 obch. z.); · neodevzdá-li akcionář řádně a včas listinné akcie a zatímní listy ke snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu prostřednictvím návrhu (§ 213c odst. 4 obch. z.); · nesplnil-li oznamovací povinnost při nabytí podílu na hlasovacích právech emitenta (§ 122 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu).
2.3.2.
Přijetí usnesení valné hromady
Rozhodování valné hromady upravuje obchodní zákoník především v § 186. Valná hromada rozhoduje usnesením, a to většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje jinou většinu. Stanovy společnosti mohou určit vyšší počet hlasů potřebných pro přijetí usnesení. Valná hromada musí přijmout usnesení 2/3 většinou hlasů všech přítomných akcionářů v následujících případech: · rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem; · rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu; · pověřování představenstva zvýšením základního kapitálu podle § 210 obch. z.; 25
· rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu; · rozhodnutí o vydání prioritních a vyměnitelných dluhopisů podle § 160 obch. z.; · rozhodnutí o schvalování smluv podle § 67a obch. z. – smlouva o převodu, nájmu nebo zřízení zástavního práva k podniku nebo jeho části; · rozhodnutí o zrušení společnosti likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku mezi akcionáře. Pokud společnost vydala více druhů akcií, pak se vyžaduje souhlas 2/3 hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií v těchto případech: · zvýšení základního kapitálu; · snížení základního kapitálu, to ovšem neplatí, pokud společnosti snižuje základní kapitál z vlastních akcií, které v té době vlastní a nepoužije se ustanovení o hlasování podle druhu akcií. Pokud společnost rozhoduje o: · změně druhu nebo formy akcií společnosti; · změně práv spojených s určitým druhem akcií; · omezení převoditelnosti akcií na jméno; · vyřazení akcií z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu, vyžaduje zákon ¾ většinu hlasů přítomných akcionářů mající tyto akcie. Ostatní akcionáři mohou hlasovat pro přijetí usnesení prostou většinou.12 Rozhoduje-li valná hromada o: · vyloučení nebo omezení převoditelnosti přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů; · vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií při zvyšování základního kapitálu; · schválení ovládací smlouvy, její změny nebo zrušení; · schválení smlouvy o převodu zisku, její změny nebo zrušení; · zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, je vyžadováno k přijetí usnesení alespoň ¾ hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň ¾ hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.
12
Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., Akciové společnosti, 6. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 446
26
Pokud společnost plánuje spojení akcií, musí být usnesení přijato 2/3 hlasů všech přítomných akcionářů a zároveň souhlasem všech akcionářů vlastnící akcie, jejichž akcie mají být spojeny. Jestliže chce společnost nebo akcionáři doplnit program valné hromady záležitostmi, které nebyly v pozvánce nebo oznámení, lze o tom rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti (§ 185 odst. 4 obch. z.).
2.3.3.
Neplatnost usnesení valné hromady
I když je valná hromada nejvyšším orgánem společnosti, její rozhodnutí není absolutně platné a je možné ho napadnout u soudu. Obchodní zákoník ovšem stanovuje přesný okruh osob a případy, kdy lze napadnout usnesení valné hromady. Kdyby tomu tak nebylo, mohly by neoprávněné osoby svévolně zasahovat do interních záležitostí společnosti a neúměrně tím zaměstnávaly soudy. Právní úpravu neplatnosti usnesení valné hromady nalezneme v § 131 obch. z., který se sice týká společnosti s ručením omezeným, ale § 183 obch. z. stanovuje, že se jeho ustanovení použijí obdobně i pro akciovou společnost. Navrhovatel může u soudu požadovat za neplatné pouze usnesení valné hromady, ne valnou hromadu jako takovou, protože ta je orgánem akciové společnosti. Musí také uvést, u kterých usnesení se dožaduje vyslovení neplatnosti (což mohou být samozřejmě všechny). Oprávněné osoby, které mohou dožadovat neplatnosti usnesení u soudu stanovuje § 131 odst. 1 obch. z.: · akcionář; · člen představenstva; · člen dozorčí rady; · likvidátor; · insolvenční správce. Okruh osob je taxativně vymezen a tudíž se žádná jiná osoba nemůže domáhat neplatnosti usnesení. K tomu, aby mohla oprávněná osoba podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení, musí dojít k porušení právních předpisů, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov. Zákon také stanovuje, že musí být podán včas a stanovuje jak subjektivní, tak objektivní lhůtu. Návrh musí být podán do 3 měsíců ode dne konání valné hromady (objektivní lhůta), nebo nebyla-li valná hromada řádně svolána, ode dne, kdy se oprávněná osoba mohla dozvědět o
27
konání valné hromady (subjektivní lhůta), nejdéle však do jednoho roku od jejího konání (objektivní lhůta). Pokud není právo v těchto lhůtách využito, pak zaniká. Společnost před soudem zastupuje představenstvo společnosti. Pokud jsou sami navrhovateli, zastupuje společnost člen (členové) dozorčí rady. Navrhuje-li jak představenstvo, tak dozorčí rada neplatnost, nebo není dozorčí rada řádně obsazena, musí zástupce společnosti určit valná hromada, a to do 3 měsíců od doručení návrhu společnosti. Neučiní-li tak, soud ustanoví společnosti opatrovníka. Obchodní zákoník také stanovuje v § 131 odst. 3 případy, kdy soud nemůže vyslovit neplatnost usnesení, jestliže: · došlo k porušení právních předpisů, zakladatelské smlouvy, listiny nebo stanov, jehož důsledkem je jen nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se rozhodnutí o neplatnosti nebo jiných osob, nebo jestliže porušení nemělo závažné právní důsledky. Definici nepodstatného porušení stanovuje §183 odst. 2 obchod. z. – zejména to, že pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o konání valné hromady neobsahuje: o označení, zda jde o svolání řádné, mimořádné nebo náhradní valné hromady [§ 184a odst. 5 písm. c) obch. z.]; o důvody navrhovaného zvyšování základního kapitálu nebo jmenovitá hodnota nových akcií nebo nová jmenovitá hodnota dosavadních akcií [§202 odst. 2 písm. a) a d) obch. z.]; · došlo by k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami; · byl pravomocně povinen zápis fůze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku; · se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady proto, že byla svolána v rozporu se zákonem, zakladatelskou smlouvou, listinou nebo stanovami, domáhá jen osoba, která takto svolala valnou hromadu nebo se podílela na jejím svolání. · na valné hromadě, která byla svolána v rozporu se zákonem, byli přítomni všichni akcionáři nebo akcionáři, kteří se valné hromady neúčastnili, následně projevili s usnesením souhlas. Dalším případem, kdy soud nevydá rozhodnutí o neplatnosti usnesení valné hromady je ustanovení §156 odst. 3 obch. z. – akcionář se nemůže domáhat neplatnosti usnesení, pokud mu společnost neumožnila účastnit se na valné hromadě, nebo na ní hlasovat proto, že nebyl zapsán v seznamu akcionářů.
28
Poslední případ stanovuje § 183k odst. 4 a 5 obch. z., který stanovuje, že neplatnosti se u soudu nemohou domáhat akcionáři, kteří se domnívají, že protiplnění za akcie při jejich výkupu majoritním akcionářem je nepřiměřené. Otázkou, zda lze napadnout u soudu rozhodnutí valné hromady pro její neplatnost po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 131 odst. 1 obch. z., se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 500/2000 ze dne 1.6. 200013. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud valná hromada rozhodla ve věci, která spadá do její působnosti a toto rozhodnutí již bylo zapsáno do obchodního rejstříku, nelze již napadnout toto rozhodnutí pro jeho neplatnost po uplynutí tříměsíční lhůty od konání valné hromady a to ani v případě, že bylo rozhodnutí v rozporu se zakladatelskou smlouvou (listinou), stanovami nebo kogentními normami obchodního zákoníku. Výše uvedený judikát také stanovil: Jestliže valná hromada rozhodla o věci, o které v rámci své působnosti rozhodovat nemůže, neboť do její působnosti takové rozhodování nepatří, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky ani v rámci společnosti, natož ve vztahu ke třetím osobám. Takovéto rozhodnutí valné hromady je nejen neplatné, ale i nicotné. S řízením o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož usnesení. V praxi to znamená, že bylo-li zahájeno řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady, soudní řízení ostatních oprávněných osob, které se domáhají neplatnosti téhož usnesení, nebude započato. To zajišťuje nepřetížení soudů u stejného usnesení. Pokud se ovšem oprávněná osoba domáhá neplatnosti jiného usnesení byť stejné valné hromady, soudní řízení bude zahájeno. Obchodní zákoník také pamatuje na situaci, kdy byl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady vzat zpět nebo nastala jiná překážka řízení (§ 131 odst. 10 obch. z.). Pokud má být řízení zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět nebo pro jinou překážku, kterou lze vstupem jiného navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit a je-li zvláštní zájem oprávněných osob, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soudní řízení se nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce usnesení, a v něm uvede: · jaké věci se řízení o neplatnosti usnesení valné hromady týká; · z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze překážku odstranit; · poučení, že soudní řízení bude zastaveno do 3 měsíců od jejího vyvěšení, pokud nepřistoupí nový navrhovatel a neodstraní překážku řízení.
13
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/981A2B61E9CB2330C12575EF00 390FCE?openDocument
29
Toto ustanovení má veliký význam, protože pokud by byl návrh na neplatnost usnesení vzat zpět nebo zastaven a uplynula již lhůta na uplatnění návrhu, nemohli by se už ostatní oprávněné osoby domáhat neplatnosti usnesení. Výrok pravomocného rozhodnutí soudu je závazný pro každého. Jestliže některá oprávněná osoba podala návrh k vyslovení neplatnosti soudem nebo nebyla úspěšná, lze platnost usnesení přezkoumat rejstříkovým soudem, ve kterém soud rozhoduje o povolení zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku a zákon nestanovuje žádnou lhůtu na podání takového návrhu. Pokud rejstříkový soud už zapsal usnesení valné hromady do obchodního rejstříku, které bylo následně soudem prohlášeno za neplatné, musí společnosti podat návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Pokud tak společnost neučiní, může rejstříkový soud zahájit řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a zápisem v obchodním rejstříku bez návrhu, tedy ex offo. Zahájit řízení však může pouze v případě § 131 odst. 9 obch. z.: · zahájení řízení je ve veřejném zájmu; · nebudou-li jím podstatně dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře; · nejdéle však 3 roky od zápisu rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku. Osoby, které utrpěly škodu v důsledku toho, že usnesení valné hromady bylo přijato v rozporu se zákonem, zakladatelskou smlouvou, listinou nebo stanovami, mají vůči společnosti právo na náhradu vzniklé škody a také na přiměřené zadostiučiní za porušení základních práv akcionáře, které může být poskytnuto v penězích. Toto právo mají oprávněné osoby i v případě, kdy soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady podle § 131 odst. 3 obch. z.. Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno ve lhůtě stanovené pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady (§ 131 odst. 1 obch.z.) nebo ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moc rozhodnutí soudu podle §131 odst. 3 obch.z., jinak zaniká. Lhůta na uplatnění nároku na náhradu škody není v tomto paragrafu stanovena a tudíž se musí řídit zákonnou promlčecí lhůtou 4 let (§ 397 obch. z.).
2.3.4.
Zápis ze zasedání valné hromady
Společnost je povinna vyhotovit zápis z každé valné hromady, což upravuje obchodní zákoník v § 188 a § 189. Zápis o valné hromadě vyhotovuje představenstvo, a to do 30 dnů od konání valné hromady. Zápis musí být podepsán zapisovatelem, předsedou zasedání valné hromady a dvěma zvolenými ověřovateli. Zápis z valné hromady musí obsahovat (§ 188 odst. 2 obch. z.): 30
· firmu a sídlo společnosti; · místo a dobu konání valné hromady; · jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů; · popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady – měl by alespoň obsahovat přednesené návrhy, protinávrhy vznesené akcionáři a údaje o diskusi mezi akcionáři a představenstvem; · rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování; · obsah protestu akcionáře, člena představenstva, dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující požádá. Obchodní zákoník také stanovuje, kdy zápis o usnesení z valné hromady musí být formou notářského zápisu, což upravuje § 186 odst. 6 obch. z.. Zákon zde říká, že notářský zápis je potřeba u rozhodnutí stanovených v § 186 odst. 2 až 5. Těmito rozhodnutími jsem se již zabýval v předchozí podkapitole a proto uvádím jen některé pro ilustraci: · změna stanov, rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu, vydání prioritních nebo vyměnitelných dluhopisů, započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu; · schválení smluv o prodeji, nájmu nebo zástavě podniku nebo jeho části; · zrušení společnosti s likvidací a schválení rozdělení likvidačního zůstatku; · změna druhu, formy, práv spojených s určitým druhem akcií, omezení jejich převoditelnosti nebo vyřazení z obchodování na regulovaném trhu; · schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a přeměny společnosti. Notářský zápis je dále nutno zhotovit při zasedání ustavující valné hromady (§ 171 odst. 5) a při usnesení výkupu akcií od minoritních akcionářů (§ 183i odst. 2). Každý akcionář má právo požádat společnost o kopii zápisu nebo jeho části za celou dobu trvání společnosti. Náklady na pořízení kopie hradí akcionář, ale stanovy mohou stanovit, že je hradí společnost. Zápisy z valné hromady, oznámení nebo pozvánky na valnou hromadu a listiny přítomných se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání. Pokud společnost zanikne s likvidací, je likvidátor povinen uschovat dokumenty ještě po dobu 10 let od zániku společnosti. Pokud je společnost zrušena bez likvidace s právním nástupcem, je právní nástupce povinen uchovat dokumenty nástupnické společnosti stejným způsobem jako svoje zápisy z valné hromady. 31
2.4.
Práva akcionářů
Mezi základní práva akcionářů patří právo na podíl na zisku společnosti, právo podílu na likvidačním zůstatku, právo účasti a hlasování na valné hromadě. K dalším právům patří například právo podat návrh k soudu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (podkapitola 2.3.3), právo výkupu účastnických cenných papírů, právo učinit a domáhat se veřejného návrhu smlouvy na odkup nebo směnu akcií a práva minoritních akcionářů jako například právo svolat valnou hromadu, přezkum působnosti představenstva a další. V následující podkapitole se budu zabývat jen právy, která se bezprostředně týkají valné hromady nebo představenstva.
2.4.1.
Právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní
Každý akcionář má právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, právo na vysvětlení záležitostí týkající se společnosti, uplatňovat návrhy a protinávrhy. Hlasovací právo je spojeno s akcií nebo zatímním listem, což znamená, že kdo není majitelem cenného papíru, nemůže na valné hromadě hlasovat. Hlasovací právo má i akcionář, jehož společnost ještě nevydala akcie nebo zatímní listy a to od okamžiku, kdy byl základní kapitál zapsán do obchodního rejstříku (§ 155 odst. 1 obch. z.). Stanovy určují počet hlasů, který připadá na jednu akcii tak, aby na stejnou akcii se stejnou jmenovitou hodnotou připadal stejný počet hlasů. Pokud společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů přidělený k těmto akciím ve stejném poměru, jako poměr jejich jmenovitých hodnot. Stanovy také mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů jediného akcionáře a to pro každého akcionáře stejně (§ 180 odst. 2 obch. z.). O právo na vysvětlení, návrhy a protinávrhy pojednává podkapitola 2.3 Průběh valné hromady.
2.4.2.
Práva minoritních akcionářů
Akcionář nebo akcionáři společnosti: · jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří vlastní akcie o jmenovité hodnotě alespoň 3% základního kapitálu; · která má základní kapitál 100 000 000 Kč nebo nižší a akcionáři vlastní alespoň 5% jmenovité hodnoty základního kapitálu, 32
jsou oprávnění požádat představenstvo společnosti o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Představenstvo je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu do 40 dní od doručení žádosti. Pokud společnost vydala akcie, které se obchodují na českém nebo zahraničním regulovaném trhu, musí být valná hromada svolána do 50 dní od doručení návrhu. Program navržený akcionáři není představenstvo oprávněno měnit a může ho doplnit pouze se souhlasem osob, které žádali svolání valné hromady. Pokud představenstvo nesplní svoje povinnosti, může se akcionář obrátit na soud a současně může soud určit i bez návrhu předsedu valné hromady. Jestliže soud zmocní akcionáře ke svolání valné hromady, musí pozvánka nebo oznámení obsahovat výrok rozhodnutí soudu a den, kdy se rozhodnutí stalo vykonavatelným. V tomto případě hradí náklady na soudní řízení společnost. Za závazek uhradit tyto náklady ručí členové představenstva společně a nerozdílně a společnost má právo na náhradu škody a úhradu soudních nákladů vůči členům představenstva. Na žádost minoritních akcionářů: · dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva; · dozorčí rada uplatnění náhrady škody vůči představenstvu; · představenstvo podá žalobu na splacení emisního kurzu akcií proto akcionářům, kteří jsou v prodlení s jejím splacením; · představenstvo zařadí určitý bod (nebo body) do programu zasedání valné hromady. Pokud je doručen návrh před rozesláním pozvánek nebo uveřejněním oznámení, nic nebrání jeho zařazení do programu. Pokud došel návrh po rozeslání pozvánek nebo uveřejnění oznámení, musí představenstvo uveřejnit tento doplněk alespoň 10 dní před konáním valné hromady. Pokud návrh dorazí po této lhůtě, jde program valné hromady změnit jen za přítomnosti všech akcionářů a s jejich souhlasem (§ 185 odst. 4 obch. z.); · soud jmenuje znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami; · odvolá soud likvidátora jmenovaného valnou hromadou a jmenuje jiného likvidátora.
2.5.
Povinnosti akcionářů
Mezi základní povinnosti akcionáře řadíme především vkladovou povinnost, povinnost loajality vůči společnosti a informační povinnost. K další povinnostem můžeme zařadit 33
povinnost nabídky převzetí (podle zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí) a povinný veřejný návrh smlouvy o odkupu cenných papírů. V následující podkapitole se budu zabývat jen povinnostmi akcionářů, které se bezprostředně týkají valné hromady nebo představenstva.
2.5.1.
Vkladová povinnost
Vkladová povinnost neboli povinnost splatit emisní kurz je základní povinností akcionáře. Obchodní zákoník upravuje tuto povinnost v § 177 – upisovatel je povinen splatit emisní kurz ve lhůtě určené stanovami, nejdéle však do jednoho roku od vzniku společnosti, přičemž stanovy nemohou tuto lhůtu prodloužit, pouze zkrátit. Pokud akcionář tuto lhůtu nedodrží, musí zaplatit úroky z prodlení, jejichž výši určují stanovy, jinak 20% ročně. Představenstvo také může akcionáře vyzvat, aby splnil emisní kurz ve lhůtě, kterou určují stanovy, jinak do 60 dní od doručení výzvy. Jestli není emisní kurz stále splacen, vyzve představenstvo akcionáře, aby vrátil zatímní list za dosud nesplacené a nevydané akcie. Pokud tak neučiní, prohlásí zatímní list za neplatný. Představenstvo také může podat žalobu na upisovatele o nesplaceni emisního kurzu. Pouze valná hromada však může rozhodnout, komu nabídne akcie vyloučeného akcionáře, který zaplatí emisní kurz, nebo rozhodnout o upuštění o nevydání akcií a snížení základního kapitálu podle § 213d obch. z.. Další povinnosti spojené se splácením vkladu: · nepeněžité vklady musí být splaceny před zápisem do obchodního rejstříku (§ 59 odst. 2 obch. z.); · v případě veřejné nabídky, musí upisovatel splatit emisní ážio a 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií v době a na účet u banky, která je určena zakladateli (§ 165 odst. 3 obch. z.); · upisovatelé musí splatit alespoň 30% jmenovitých hodnot upsaných akcií a emisní ážio, pokud se chtějí účastnit a hlasovat na ustavující valné hromadě (§ 170 odst. 1 obch. z.); · při zvýšení základního kapitálu úpisem nových akcií, je upisovatel povinen splatit alespoň 30% jmenovité hodnoty nově upsaných akcií a emisní ážio ve lhůtě, kterou stanovila valná hromada, jinak je úpis neúčinný (§ 204 odst. 2 obch. z.); · nepeněžité vklady na zvýšení základního kapitálu musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (§ 204 odst. 2 obch. z.).
34
2.5.2.
Povinnost loajality
Povinnost loajality, i když se řadí k základním povinnostem akcionáře, obchodní zákoník nijak neupravuje, její znaky lze však najít v občanském zákoníku a to v § 830 - každý z účastníků je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu. Zákon tuto povinnost nijak nedefinuje a tudíž ani nestanovuje důsledky jejího porušení. Stanovy ovšem mohou nařídit svým akcionářům, aby se účastnili zasedání valné hromady. Taková úprava stanov je však vhodná pouze pro malé nebo rodinné akciové společnosti, u kterých by neúčast jednoho z akcionářů mohla způsobit neusnášeníschopnost valné hromady. V zahraničí je povinnost nejčastěji popisována jako: 14 · aktivní podpora účelu společnosti; · v krajních mezích upřednostňuje zájem společnosti před zájmem vlastním; · nezneužívá postavení většiny nebo menšiny hlasů ve společnosti; · participuje na vnitřních změnách společnosti; · neškodí společnosti, případně odvrátí škodu, která společnosti hrozí. Princip loajality stále více proniká do právní vědy České republiky a dokonce judikatury,15 což může vyústit jejím zanesením do obchodního zákoníku mezi ostatní povinnosti akcionáře.
14 15
Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., Akciové společnosti, 6. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 366 Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., Akciové společnosti, 6. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 365
35
3. Představenstvo akciové společnosti Představenstvo akciové společnosti je statutárním orgánem společnosti a jeho úpravu můžeme nalézt v obchodním zákoníku § 191 až §196a. Představenstvo je kolektivní orgán (výjimku tvoří jednočlenné akciové společnosti) a to s nejméně třemi členy (§ 193 odst. 3 obch. z.). Maximální počet členů představenstva není zákonem stanoven (může tedy být neomezeně vysoký), ale vždy platí, že počet členů představenstva musí být určen ve stanovách. Toto určení musí být ovšem určité, přičemž není dostačující stanovení jejich minimálního počtu nebo rozmezí.
3.1.
Volba, jmenování a zánik funkce člena představenstva
3.1.1.
Volba a jmenování člena představenstva
Představenstvo a jeho členové jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou, pokud stanovy nesvěří tuto pravomoc do rukou dozorčí rady § 194 odst. 1 obch. z.. Valná hromada volí členy představenstva prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, přičemž stanovy nebo zákon můžou stanovit větší počet hlasů. Nikdo přitom nemá právo být členem představenstva a nelze ani smluvně zřídit povinnost společnosti zvolit určitou osobu za člena představenstva, respektive ji ve funkci ponechat. 16 Funkční období jednotlivých členů představenstva určují stanovy a může být maximálně na 5 let. Pokud stanovy neurčují něco jiného je jejich funkční období 5 let. Obchodní zákoník také stanovuje, že nikomu, kdo se podílel na založení akciové společnosti nebo činnostech vedoucích k získání oprávnění k její činnosti, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu (§ 163 odst. 4) a to tedy ani funkci člena představenstva. Ovšem akcionář může být zvolen do představenstva buďto valnou hromadou (potažmo dozorčí radou) nebo soudem. Pokud je společnost založena na základě veřejné nabídky akcií, je představenstvo voleno ustavující valnou hromadou, která rozhoduje o založení akciové společnosti a také o volbě členů představenstva [§171 odst. 1 písm. c) obch. z.] a o tomto zasedání je nutno vyhotovit notářský zápis. Při tomto založení společnosti se různí názory na to, zda musí být vyhotoven notářský zápis i o změně člena představenstva. O. Řeháček se domnívá, že notářský zápis je nezbytný pro platnou volbu členů představenstva a to z důvodu, že považuje ustavující valnou hromadu za právní úkon a na základě §63 obch. z.17 - právního úkonu, který vyžadoval formu notářského 16 17
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 484 Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 76
36
zápisu, vyžaduje notářský zápis i při jeho změně. Opačného názoru je I. Štenglová, která ustavující valnou hromadu nepovažuje za právní úkon a tudíž se na ni nabude vztahovat §63 obch. z.18 Jestliže je společnost založena bez veřejné nabídky, volí členy představenstva zakladatelé společnosti a zapisují tyto osoby do zakladatelské smlouvy nebo listiny. I u této formy je vyžadován notářský zápis. Pokud volí členy dozorčí rada, zvolí osoby zvolené do dozorčí rady první členy představenstva před podáním návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. V tomto případě dozorčí rada schvaluje také smlouvy o výkonu funkce místo valné hromady (§ 194 odst. 1 obch. z.). Volí-li dozorčí rada členy představenstva, zákon jí neukládá povinnost vyhotovit o tomto notářský zápis. Obchodní zákoník (§ 194 odst. 2) umožňuje představenstvu samo zvolit náhradní členy představenstva, pokud počet členů volených valnou hromadou neklesl pod polovinu a jen pokud to upravují stanovy. Funkční období takto zvolených členů je do příštího zasedání valné hromady. Zákon zde neupravuje možnost kooptace v případě, že členy volí dozorčí rada. Důvody neuvedení i dozorčí rady je spojen s možností svolání dozorčí rady operativněji než valné hromady. Dozorčí rada se musí setkat minimálně jednou za 3 měsíce a tudíž může operativněji reagovat na nedostatek členů v představenstvu. Pokud by se totiž valná hromada musela scházet i jen kvůli volbě nového člena představenstva, bylo by to velice nákladné a neefektivní. Zákon také upravuje jmenování člena představenstva soudem (§ 194 odst. 2 obch. z.). Pokud člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, nebo jinak skončí jeho funkční období, musí příslušný orgán (valná hromada nebo dozorčí rada) zvolit do 3 měsíců nového člena. Nebude-li představenstvo schopno plnit své funkce (obvykle pokud počet členů klesne pod polovinu), jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Takovou osobou mohou být akcionáři, věřitelé, dlužníci nebo zbylí členové představenstva a dozorčí rady. Funkční období takto jmenovaných osob soudem je do doby, než příslušný orgán zvolí chybějící členy představenstva, nejpozději však uplynutím 3 měsíců od uplynutí jeho funkčního období. V opačném případě, může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci.
18
Štenglová, I.,Plíva, S., Tomsa, M., a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10. vydání, Praha:C. H. Beck, 2005, s. 733
37
Ve věcech jmenování člena představenstva je místně příslušný obecný soud a věcně příslušný je krajský soud. Návrh tedy bude rozhodovat krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Účastníky řízení jsou: · navrhovatel; · společnost, je-li zde osoba, která je oprávněna jejím jménem nebo za ni jednat; · osoba, jež má být soudem jmenována za člena představenstva. Soud může jmenovat i osobu bez jejího souhlasu. Tato osoba se své funkce nemůže vzdát, ale jen požádat soud, aby ji z funkce odvolal (například pro závažné zdravotní důvody). Takto jmenovanou osobou může být i akcionář. Nebude to pravděpodobně malý akcionář v podobě fyzické osoby, protože ta by asi nebyla schopna vykonávat funkci s potřebnými znalostmi a péčí řádného hospodáře. Osoba takto jmenována se stává členem představenstva dnem doručení usnesení soudu o jmenování nebo posune-li soud vykonavatelnost na pozdější dobu, tak tímto datem.
3.1.2.
Zánik funkce člena představenstva
Výkon funkce člena představenstva může skončit:19 1) smrtí; 2) odstoupením z funkce; 3) odvoláním z funkce; 4) skončením funkčního období; 5) volbou nového člena představenstva; 6) ztrátou podmínek nebo předpokladu pro výkon funkce člena představenstva, podle obchodního a živnostenského zákona. T. Dvořák uvádí jako další způsoby zániku funkce člena představenstva zánik společnosti bez právního nástupce a zánik společnosti s právním nástupcem, jedná-li se o zanikající společnost. Lze při tom soudit, že funkční období členů představenstva nástupnické společnosti nebo společností běží beze změn, pokud nástupnická společnost existovala již před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. 20 T. Dvořák dále připouští jako ukončení funkce dohodou, kterou by uzavřelo představenstvo a valná hromada.
21
Jedná se spíše o teoretický pohled na věc, protože toto
19
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 151 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 490 21 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 496 20
38
ukončení funkce je možné nahradit pouhým odvoláním z funkce valnou hromadou, což se jeví jako rychlejší a přijatelnější. Ad 1) Členové představenstva mohou být pouze fyzické osoby a tudíž jde o závazek osobní povahy. Pokud dojde ke smrti člena představenstva, zaniká i jeho osobní závazek. Majetkové závazky (například náhrada škody způsobená porušením povinností při výkonu funkce) a práva (například odměna na výkon funkce) jeho smrtí nezanikají a jsou předmětem dědického řízení. V případě, že dědicové přijmou dědictví od zůstavitele, odpovídají za zůstavitelovy závazky a to až do výše přijatého dědictví (§ 470 občanského zákoníku). Ad 2) Obchodní zákoník nemá speciální úpravu odstoupení z funkce a tudíž se tento právní úkon řídí obecnou úpravou § 66 obch. z. Odstoupení z funkce je jednostranný právní úkon prováděný členem představenstva, který je svoji rezignaci povinen oznámit orgánu, kterým je členem, nebo ho zvolil či jmenoval. Zakladatelská smlouva nebo stanovy mohou také určit, že postačí, projednal-li odstoupení orgán, jehož je členem. Člen představenstva může svoje odstoupení oznámit buďto předem příslušnému orgánu, nebo až na jeho zasedání. Pokud rezignaci oznamuje předem a příslušným orgánem je valná hromada, musí tuto skutečnost oznámit především představenstvu, které nejčastěji svolává valnou hromadu a to musí rezignaci zařadit na program zasedání valné hromady. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal, nebo projednat měl příslušný orgán (valná hromada nebo dozorčí rada). Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 7 Cmo 672/98 (závěry zde uvedené plně dopadají i na případ rezignace člena představenstva) uvedl, že: Dnem, kdy valná hromada měla projednat rezignaci jednatele společnosti s ručením omezeným na tuto funkci, je nutné rozumět nejenom případ, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, leč odstoupení jednatele z funkce na ní nebylo projednáno, nýbrž i případ, kdy se valná hromada nesejde, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby byla valná hromada usnášeníschopná. K zániku funkce tedy dochází dnem, na který byla valná hromada řádně svolána22 bez ohledu na její usnášeníschopnost. Pokud člen představenstva oznámí svoji rezignaci přímo na zasedání příslušného orgánu, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců po takovémto oznámení, neschválil-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. T. Dvořák uvádí, že pokud došlo k oznámení rezignace až na zasedání valné hromady, musí změnu programu schválit všichni akcionáři (§ 185 odst. 4 obch. z.). Jestliže není v programu zasedání valné hromady projednání rezignace člena představenstva , nelze vycházet
22
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 155-156
39
z toho, že rezignace byla podána a je třeba svolat nové zasedání valné hromady k projednání rezignace; do té doby výkon funkce trvá.23 Představenstvo (pokud to dovolují stanovy) může hned při projednání rezignace zvolit nového člena kooptací, což znamená, že funkce člena představenstva zaniká okamžikem jmenování nového člena § 194 odst. 2 obch. z.. Ad 3) Odvolání z funkce člena představenstva je jednostranným právním úkonem společnosti. Odvolání je primárně v rukou valné hromady, ale tato pravomoc může být i svěřena do působnosti dozorčí rady. Zákon neukládá žádné povinnosti odvolávajícímu orgánu a ten může člena představenstva odvolat z jakýchkoliv důvodů nebo bez udání důvodů. Stanovy opět mohou stanovit větší počet hlasů valné hromady pro jeho odvolání než nadpoloviční většinu, kterou vyžaduje § 184 odst. 1 obch. z.. Důvod pro odvolání není sice důležitý pro zánik funkce, je ovšem stěžejní pro stanovení odměny člena představenstva. Obchodní zákoník totiž stanovuje, že společnost plnění neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce (§ 66 odst. 3 obch. z.). Zákon také neuvádí, jakým okamžikem zaniká funkce člena představenstva při jeho odvolání. V odborné literatuře převládá názor, že funkce zaniká okamžikem rozhodnutí o odvolání, nebude-li v rozhodnutí uveden jiný okamžik. Ad 4) Skončí-li funkční období člena představenstva stanovené stanovami (nejdéle však pětileté období od jmenování), zaniká jeho funkce až uplynutím dodatečných 3 měsíců. Tato tříměsíční lhůta může být také zkrácena volbou nového člena příslušným orgánem, což upravuje (§ 194 odst. 2 obch. z.). Ad 5) Výkon funkce členu představenstva zaniká, dojde-li k volbě nového člena, což upravuje (§ 194 odst. 2 obch. z.). Ad 6) Pokud člen představenstva ztratí podmínky či předpoklady pro výkon jeho funkce, dochází k zániku jeho funkce. Výjimku tvoří pouze vznik překážky podle § 38l obch. z., který stanovuje, že: · pokud byl příslušný orgán (valná hromada nebo dozorčí rada) při volbě nebo jmenování takovéto osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn; · pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje překážka, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady, 23
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 492
40
překážka odpadá a uchazeč může být jmenován do představenstva. O podmínkách a předpokladech pro výkon člena představenstva viz podkapitola 3.2.
3.2.
Podmínky a předpoklady účasti v představenstvu
Členem představenstva nemůže být každý a obchodní zákoník (§ 38l odst. 7) stanovuje předpoklady a podmínky pro výkon této funkce. Hlavním účelem této úpravy, je zabránit nekompetentním a nezpůsobilým osobám ve výkonu funkce. Členem představenstva se může stát pouze osoba:24 1) fyzická osoba starší 18 let; 2) plně způsobilá k právním úkonům; 3) bezúhonná; 4) u níž nenastala překážka provozování živnosti; 5) není zároveň členem dozorčí rady téže společnosti; 6) splňuje předpoklady pro výkon funkce podle § 38l obch. z.; 7) není zároveň prokuristou téže společnosti. Ad 1) a 2) Členem představenstva se může stát jen osoba, která je starší 18 let a způsobilá k právním úkonům. Zákonodárce tímto vyloučil osoby, kterým je 16 let a zletilost nabyli manželstvím. Ad 3) Bezúhonnost upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v § 6 odst. 2. Tento paragraf dostál veliké změny během roku 2010. Původní znění uvádělo, že za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen: · pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo; · pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Novela zákona z roku 2010 upravila definici bezúhonnosti: Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
24
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 478
41
Z výše vedeného paragrafu je zřejmé, že pouhé vyšetřování osoby orgány činnými v trestním řízení nebo obžaloba z trestného činu, nestačí k prohlášení osoby za bezúhonnou. Musí dojít vždy k pravomocnému rozhodnutí soudu. Podmínka je splněna i v případech, kdy je rozhodnutí zahlazeno soudem. Platí zde také presumpce bezúhonnosti, která má základy v presumpci nevinny. Což znamená, že na každou fyzickou osobu se hledí jako na bezúhonnou, pokud se neprokáže opak. Člen představenstva musí vedle výpisu z rejstříku trestů předkládat čestné prohlášení o jeho bezúhonnosti. Ad 4) Překážky provozování živnosti upravuje taktéž živnostenský zákoník v § 8: · Členem představenstva nemůže být fyzická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona nebo nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku. · Dále nemůže živnost provozovat fyzická osoba, a to po dobu 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Živnost dále nemůže provozovat fyzická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. · Fyzická osoba, která byla soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno. Ad 5) Podmínku, že člen představenstva nemůže být zároveň členem dozorčí rady upravuje § 200 odst.4 obch. z.. Účel této úpravy je zřejmý. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou, případně zaměstnanci, aby kontrolovali plnění výkonu funkce členů představenstva a v případě souběhu těchto funkcí by byla ohrožena jejich nezávislost. Ad 6) Překážky provozování živnosti upravuje § 38l obch. z.. Členem představenstva se nemůže stát osoba, která zastávala funkci statutárního orgánu, dozorčího orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz. Totéž platí, byl-li insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. 42
Překážka působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat insolvenční návrh na její majetek. Překážka trvá po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci: · usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující; · usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. K překážce se nepřihlíží: · zruší-li se konkurs jinak než z důvodů výše uvedených; · jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podat insolvenční návrh, stanovenou insolvenčním zákonem; · jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce po prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, nebo; · jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. Překážka odpadá, pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn. Ad 7) Neslučitelnost prokury s funkcí člena představenstva není v obchodním zákoníku doslovně stanoveno. Předmětné lze dovodit především z požadavku ochrany třetích osob (neboť rozsah oprávnění prokuristy jednat za společnost je užší než jednatelské oprávnění členů představenstva – v prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, toto oprávnění vzniká jen v případě, že je výslovně v udělení prokury uvedeno.25
3.3.
Působnost představenstva
3.3.1.
Obchodní vedení společnosti
Obchodní zákoník upravuje obchodní vedení společnosti představenstvem v § 192, ale nedává jasnou definici této činnosti. T. Dvořák ji charakterizuje jako průběžnou pravidelnou 25
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 98
43
správu záležitostí společnosti a jejího podniku, tzn. rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních a jiných otázkách běžného života.26 O. Řeháček se opírá o rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 94/2006: Pod pojmem obchodní vedení se zpravidla zahrnuje organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech , tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví, jakož i rozhodování o podnikatelských záměrech.27 Ať už zní definice jakkoli, obchodní vedení v sobě zahrnuje především organizování a řízení každodenních aktivit společnosti. V čele
představenstva
stojí
předseda,
který
je
povinně
volen
a
odvoláván
představenstvem. Předseda musí být povinně zvolen, ale volba místopředsedy nebo místopředsedů musí být zakotvena ve stanovách nebo zvláštním zákoně (např. burzovní komora, kterou upravuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Úkolem předsedy představenstva je především řídit zasedání představenstva a koordinovat jeho aktivity. Hlas předsedy představenstva má stejnou váhu jako ostatních členů. Jedinou výjimkou je, pokud dojde k rovnosti hlasů. V tomto případě je přijato rozhodnutí, pro které hlasoval předseda představenstva. V případě, že by se předseda představenstva neúčastnil zasedání, má toto právo jiný předsedající, např. místopředseda představenstva. Předseda je povinně zapisován do obchodního rejstříku a je oprávněn zastupovat společnosti v jednání před soudem. Obchodní zákoník nestanovuje předsedovi speciální práva a povinnosti, výjimkou je pouze § 195, který stanovuje, že zápis ze zasedání představenstva musí být podepsán jeho předsedou a zapisovatelem a to i v případě, že předseda nebyl na zasedání přítomen. Okruh práv a povinností předsedy však mohou rozšířit stanovy. Obchodní zákoník stanovuje, že představenstvo je povinno pouze zabezpečit obchodní vedení společnosti, z čehož vyplývá, že obchodní vedení může být svěřeno jednotlivým členům představenstva, speciálně zřízenému orgánu (valné hromadě nebo představenstvu je svěření obchodního vedení zakázáno) nebo osobám vně představenstva (ředitelům nebo vedoucím zaměstnancům). Důležité je, aby však představenstvo neztratilo svoji roli vedoucího orgánu a neprovádělo jenom formální funkci. Neznamená to, že musí rozhodovat o každé došlé faktuře, ale důležitá rozhodnutí by mělo rozhodovat samo představenstvo na svém zasedání. Pokud členové představenstva svěří své pravomoci do rukou jiné osoby nebo orgánu, nezbavují se tím odpovědnosti za vzniklou škodu, kterou způsobily takto zvolené osoby. Představenstvo je povinno tyto osoby kontrolovat a sledovat, zda svěřené úkoly byly řádně 26 27
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 466 Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 25
44
provedeny. Pokud si představenstvo rozdělí odvětví ve společnosti, např. právní, personální nebo ekonomické, jsou členové představenstva odpovědni za výběr osob, které provádějí stanovené úkoly, a kontrolu jejich činnosti. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů svých členů určenou stanovami, jinak většinou hlasů všech členů představenstva a každý člen má jen jeden hlas. Stanovy dále mohou připustit i jinou formu hlasování než osobní a to hlasování písemné nebo prostřednictvím sdělovací techniky. Jedinou podmínkou je, že s takovou formou hlasování musí všichni členové představenstva souhlasit. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti a tedy ani valná hromada (§ 194 ods. 4 obch. z.). Stejně tak si nemůže valná hromada vyhradit rozhodování záležitostí , které ji nesvěřuje zákon nebo stanovy (§ 187 odst. 2 obch. z.). Rozhodnutí představenstva nelze napadnout u soudu pro jeho neplatnost, jak je tomu u usnesení valné hromady. Zákon totiž nic takového neupravuje a byl by to přílišný zásah do vnitřního rozhodování společnosti. Pokud představenstvo přijme nezákonné rozhodnutí, je odpovědno za případnou škodu společnosti, která tímto rozhodnutím vznikla. O každém zasedání představenstva musí být vyhotoven zápis, který musí podepsat předseda a zapisovatel (§ 195 obch. z.). V zápisu z jednání musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení. Jedná se o vyvratitelnou domněnku a člen představenstva může žádat o změnu zápisu, pokud neodpovídá skutečnému hlasování. Zápis ze zasedání je velice důležitý dokument, především pro určení odpovědnosti za škodu z porušení povinností při výkonu funkce. Hlavním úkolem představenstva je zajistit prosperitu společnosti a tomu odpovídající přiměřený zisk. Aby tohoto úkolu bylo dosaženo, musí učinit následující opatření:28 · na základě rozhodnutí valné hromady stanovit koncepci fungování společnosti; · vypracovat dlouhodobý strategický záměr společnosti; · stanovit podnikatelský záměr; · důsledně respektovat usnesení valné hromady (pokud nejsou v rozporu s právními předpisy a stanovami) a schválený podnikatelský plán;
28
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 468
45
· realizovat kvalifikovanou a otevřenou informační politiku ve vztahu ke společníkům i k široké obchodní a laické veřejnosti, při nezbytném respektu k potřebě ochrany obchodního tajemství.
3.3.2.
Jednání jménem společnosti
Jednání jménem společnosti opravňuje představenstvo činit právní úkony s třetími osobami a působit tak navenek mimo akciovou společnost. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva (§ 191 odst. 1 obch. z.). Členové představenstva nepotřebují k výkonu své funkce žádné speciální potvrzení např. od valné hromady nebo jiného orgánu. Jsou oprávněni jednat jménem společnosti již od jejich zvolení nebo jmenování. Zápis do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní. Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon (§ 13 odst. 4 obch. z.). Obchodní zákoník stanovuje, že členové představenstva, kteří zavazují společnost a způsob, kterým tak činí se zapisuje do obchodního rejstříku (§ 191 odst. 1 obch.z.). To znamená, že členové představenstva, kteří nejsou zapsáni do obchodního rejstříku, nemohou jednat jménem společnosti navenek. Představenstvo si tak může rozdělit pravomoci, že někteří členové budou provádět pouze obchodní vedení a další budou zmocněni pouze k jednatelskému oprávnění. Toto rozdělení může být pouze interní a všichni členové představenstva se povinně zapisují do obchodního rejstříku. Společnost může také stanovit, jakým způsobem jsou členové představenstva oprávnění jednat a to zápisem do obchodního rejstříku. Může tak určit, že jsou oprávněni jednat samostatně, všichni společně, alespoň dva nebo jmenovitě určit, kteří jsou oprávněni jednat samostatně a kteří potřebují k zavázání společnosti dalšího člena představenstva. Nejvyšší soud judikoval, že určují-li stanovy, že jménem společnosti musí jednat nejméně dva členové představenstva společně, není dovoleno, aby dva členové představenstva udělili písemnou plnou moc jen jednomu z nich. Takovýto postup by nutně byl v rozporu s právní úpravou jednání statutárního orgánu a takto udělená plná moc by byla absolutně neplatná. 29 T. Dvořák se s tímto rozhodnutím neztotožňuje a jako protipól uvádí, že takto udělenou plnou moc 29
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007 sp. zn. 29 Odo 1082/2005, In Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 472
46
zákon nezakazuje a že člen představenstva s takto udělenou plnou mocí nejedná jménem společnosti samostatně, ale jako její plnomocník na základě řádně udělené plné moci. 30 Tato argumentace umožňuje představenstvu vykonávat svoji funkci např. v situaci, kdy je jeho člen nebo členové dlouhodobě nemocní. Ostatní členové představenstva by dál mohli vykonávat svou funkci na základě plné moci ostatních členů. S názorem T. Dvořáka však nesouhlasí O. Řeháček, který se opírá o výše uvedené rozhodnutí nejvyššího soudu.31 Zákonná omezení jednatelského oprávnění upravuje § 161f obch. z. (finanční asistence) a § 199 odst. 2 obch. z. (žaloba představenstva před soudem). Paragraf 161f obch. z. stanovuje, že společnost může poskytnout finanční asistenci pro účely získání vlastních akcií nebo zatímních listů, pokud představenstvo mimo jiné: · prošetřilo finanční způsobilost osoby, které je finanční asistence poskytována; · vypracovalo písemnou zprávu, kde: o poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a rizik z toho pro společnost plynoucích; o uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, včetně ceny, za kterou budou akcie příjemcem finanční asistence získány; o uvede závěry prošetření finanční způsobilosti; o zdůvodní, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti; · vypracovanou zprávu uloží ještě před konáním valné hromady, která finanční asistenci schvaluje, do sbírky listin a musí být dostupná na jednání valné hromady. Pokud by představenstvo nedodrželo kogentní ustanovení, byly by právní úkony neplatné. Další omezením jednat navenek upravuje § 199 odst. 2 obch. z., který stanovuje, že dozorčí rada stanoví svého člena, který bude jednat za společnost před soudem nebo jinými orgány proti členu představenstva. To znamená, že pokud společnost žaluje představenstvo např. za vzniklou škodu, nemůže představenstvo již zastupovat společnost na základě svého jednatelského oprávnění a společnost je zastupována členem dozorčí rady. V ostatních případech je oprávněn jednat před soudem za společnost předseda představenstva nebo pověřený člen představenstva. Omezení jednatelského oprávněné upravuje také obchodní zákoník v § 70 a násl.. Pokud je společnost rušena s likvidací, jmenuje statutární orgán (představenstvo) likvidátora. Pokud to není provedeno bez zbytečného odkladu, jmenuje likvidátora soud. Likvidátor se nestává 30 31
Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 473 Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 50
47
statutárním orgánem společnosti a není oprávněn ke všem úkonům jako představenstvo, ale je oprávněn činit jen úkony potřebné pro likvidaci společnosti. Ostatní pravomoci a povinnosti zůstávají v rukou představenstva. Vnitřní omezení jednatelského oprávnění mohou určit stanovy nebo sama valná hromada (dozorčí rada). Stanovy mohou určit, že k určitému jednání je třeba souhlasu valné hromady, dozorčí rady nebo jiného orgánu. Valná hromada nebo dozorčí rada může zase určité jednání zakázat svým usnesením. Obchodní zákoník (§ 13 odst. 5) stanovuje, že omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Pokud ovšem třetí osoba věděla o vnitřním omezení jednatelského oprávnění, může být smlouva prohlášena za neplatnou. Pokud ale člen představenstva poruší vnitřní omezení jeho oprávnění, nese odpovědnost za případnou škodu, která společnosti vznikla. Sporná je situace, zda může společnost zapsat do obchodního rejstříku jednání člena představenstva společně s prokuristou. Paragraf 13 odst. 1 obch. z. stanovuje, že za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo její zástupce, tedy prokurista. Spojka nebo má v tomto případě pravděpodobně vylučovací charakter a tudíž není možné toto omezení zapsat do obchodního rejstříku. Další spornou otázkou je souběh výkonu funkce člena představenstva, který není oprávněn jednat samostatně a pracovněprávního vztahu (např. ředitele určitého úseku). Donedávna bylo přijímáno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007 sp. zn. Odo 1455/2005: Je třeba konstatovat, že nelze považovat za obcházení zákona, když ustanovení § 15 obch. z. umožňuje, aby při provozování podniku byla osoba, která je pověřena určitou činností, zmocněna ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Nelze namítat, že smlouva nebyla ze strany akciové společnosti podle jejich stanov , vydaných ve smyslu § 191 odst. 1 obch. z. řádně podepsána, je-li podepisující člen představenstva současně osobou (ředitelem) pověřenou určitou činností v rámci provozu podniku a v tomto postavení měl ze zákona právo smlouvu podepsat.32 Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že pokud mohl člen představenstva zavazovat společnost jen s účastí dalšího člena představenstva a zároveň byl např. ředitelem (na základě pracovněprávního vztahu), mohl uzavírat smlouvy a činit další právní úkony bez souhlasu dalšího člena představenstva na základě své funkce ředitele (zástupce společnosti). Opačného rozhodnutí došel Velký senát Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. Odo 11/2006: Osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, nemůže být 32
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 47
48
současně zákonným zástupcem této osoby. Pokud nejvyšší orgán právnické osoby rozhodl o tom, že členové jejího statutárního orgánu nemohou činit právní úkony samostatně, ale jen (dva a více) společně, nelze toto rozhodnutí obcházet tím, že sám statutární orgán pověří svého člena určitou činností, která jej k samostatnému jednání opravňuje. Takové pověření by totiž znamenalo, že člen statutárního orgánu může činit právní úkony právnické osoby samostatně , aniž by byl omezován nejvyšším orgánem uloženým pravidlem, že tak jako člen statutárního orgánu činit nemůže.33 Osobně se s tímto rozhodnutím soudu ztotožňuji, protože dle mého názoru by bylo opravdu jednoduché obcházet stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o způsobu zastupování společnosti navenek.
3.3.3.
Působnost představenstva v ostatních záležitostech
Působnost představenstva v ostatních otázkách je velice široká a začíná od svolávání valné hromady, povinnosti při zvyšování nebo snižování základního kapitálu, přes povinnosti spojené s akciemi, zatímními listy a dluhopisy, insolvenční řízení, obchodní rejstřík, až po vedení účetnictví. Zákon tento okruh upravuje v § 191 odst. 1 obch. z., který stanovuje, že představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Další povinností představenstva je předložit valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou i mezitímní účetní závěrku a návrh o rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Pokud společnost vydala akcie na majitele, zasílá závěrku nebo údaje z ní osobám uvedeným v seznamu akcionářům a to nejméně 30 před konáním valné hromady. V tomto oznámení musí představenstvo uvézt dobu a místo, kde je závěrka k nahlédnutí. Pokud společnost vydala akcie na majitele, hlavní údaje v téže lhůtě uveřejní způsobem pro svolání valné hromady s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti. Představenstvo je dále povinno předložit valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku, která je součástí výroční zprávy. Tato zpráva o podnikatelské činnosti slouží především valné hromadě k posouzení aktivit představenstva a stanovení jejich ohodnocení.
33
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 47 - 48
49
3.4.
Práva a povinnosti členů představenstva
3.4.1.
Práva členů představenstva
K základním právům členů představenstva patří právo na odměnu za výkon jeho funkce a právo na informace. Člen představenstva uzavírá se společností buď mandátní smlouvu (§ 566 až § 576 obch. z.) nebo smlouvu o výkonu funkce, která nemá speciální úpravu v obchodním zákoníku. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou, jinak je neúčinná. Pokud není ve smlouvě uvedena výše odměny, náleží členu představenstva odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou, kterou provedl při výkonu své funkce. Výše obvyklé odměny bude záležet na mnoha faktorech mezi než patří např. velikost společnosti nebo předmět jejího podnikání. Člen představenstva se může své odměny vzdát nebo dohodnout se společností na bezúplatném výkonu jeho funkce, musí to být však výslovné ujednání nebo prohlášení. Výše a způsob odměny je na dohodě společnosti a členů představenstva nebo může být upravena ve stanovách. Nejlepší praxe je ji však rozdělit na pevnou a pohyblivou část. Pevná část by neměla být příliš vysoká a motivační impulz by měla obsahovat pohyblivá složka odměny. Společnost může použít podíly na zisku v podobě tantiém nebo opční programy na akcie společnosti. Výhodou je, že členové představenstva jsou motivováni ke zhodnocování majetku společnosti a její tržní hodnoty. Nevýhodou zase, že mohou nadhodnocovat hospodářské výsledky společnosti, což je možno eliminovat ověřením účetní závěrky auditorem. Dalším způsobem, jak objektivně určit výši odměny a její skladbu členů představenstva je zřízení speciálního orgánu z nezávislých osob, který bude stanovovat výši odměny a nárok pro jednotlivé členy představenstva. Pro valnou hromadu je velice obtížné stanovit velikost odměny pro individuální členy představenstva a tak by mohl tento orgán podávat zprávy valné hromadě.(?) Ve Velké Británii se společnosti řídí UK Corporate Governance, která vyžaduje, aby byl tento výbor ustaven z „non-executive directors“ nevýkonných ředitelů, kteří jsou najímání do představenstva jako poradní a expertní osoby. V českém prostředí je tato úprava spíše neaplikovatelná, což znamená, že by tento orgán mohl být složen např. z akcionářů nebo členů dozorčí rady. Člen představenstva má dále nárok na nutně a účelně vynaložené náklady při výkonu své funkce (např. letenky, hotel, automobil nebo telefon), ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již
50
zahrnuty v odměně. Nárok uhrazení takto vynaložených nákladů má člen představenstva i v případě, že se dohodl se společností na bezúplatném výkonu funkce. Společnost nesmí vyplatit členovi společnosti dohodnutou odměnu, pokud přispěl svým jednáním k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti nebo při zaviněném porušení povinností v souvislosti s výkonem jeho funkce (§ 66 odst. 3 obch. z.). Za nepříznivé hospodářské výsledky nelze brát pouze izolovaně dosazení ztráty, nebo snížení zisku, což je v dnešní době hospodářské krize běžné. J. Dědič k tomuto napsal: Nepříznivým hospodářským výsledkem je třeba rozumět zhoršení hospodářských výsledků společnosti, nikoli to, že hospodaření skončilo ztrátou. Snižuje-li se ztráta, nejde z hlediska tohoto ustanovení o nepříznivé hospodářské výsledky. Obráceně skončí-li hospodaření společnosti ziskem , ale ten je výrazně nižší než v minulosti nebo neustále klesá, jde o nepříznivé hospodářské výsledky. 34 Právo na informace člena představenstva zakládá obchodní zákoník v úpravě mandátní smlouvy a to v § 568, který stanovuje, že mandant (společnost) je povinen předat včas mandatáři (členu představenstva) věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář. Pro představenstvo je stěžejní, aby mělo přístup včas k informacím, ale tyto informace musí být relevantní a nesmí ho zahltit. Selekce správných informací je především úkolem podřízených představenstva.
3.4.2.
Povinnosti členů představenstva
Mezi základní povinnosti představenstva patří vedení a zastupování společnosti s péčí řádného hospodáře, informační povinnost, odpovědnost a ručení (podkapitola 3.6) a v neposlední řadě povinnost podat insolvenční návrh. T. Dvořák popisuje povinnosti člena představenstva jako zákonem stanovený rozsah povinností, který lze označit jako souhrn povinností vztahujících se ke správě cizího majetku a je jim uloženo: 35 · vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře; · zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo přivodit společnosti škodu; · respektovat zákaz konkurence vyplývající ze zákona a stanov, popř. i ze smlouvy o výkonu funkce; · dodržovat usnesení valné hromady;
34 35
Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář I. díl, Praha: Polygon, 2002, s. 461 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 517
51
· respektovat meze svých kompetencí a kompetenční vztahy uvnitř společnosti. Informační povinnost musí představenstvo dodržovat jak vůči akcionářům, tak dozorčí radě. Představenstvo je povinno nejméně jednou za rok svolat valnou hromadu a předložit na ní k schválení účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku, která je součástí výroční zprávy (§ 192 odst. 2 obch. z.). Informační povinnost vůči dozorčí radě upravuje § 197 odst. 2 obch. z.: Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Dalším způsobem, jak ověřit účetní závěrku a výroční zprávu je přizvání nezávislého auditora buďto ze zákonné povinnosti (§ 20 odst. 2 zákona o účetnictví), kterou splňuje většina akciových společností, nebo na dobrovolné bázi. K dalším povinnostem představenstva patří podat insolvenční návrh podle § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ten stanovuje, že právnická osoba je povinna podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku. Insolvenční návrh podává za dlužníka jeho statutární orgán, tedy představenstvo.
3.5.
Zákonná omezení členů představenstva
Obchodní zákoník se snaží o ochranu tří skupin subjektů – akcionářů, společnosti a v neposlední řadě třetích osob.
3.5.1.
Zákaz konkurence
Zákaz konkurence upravuje obchodní zákoník v § 196 obch. z. Ten stanovuje, že pokud ze stanov nebo z usnesení valné hromady nevyplývají další omezení, člen představenstva nesmí: · podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů; · zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti; · účastnit se podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání; · vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. 52
Stanovy nebo usnesení valné hromady může zákaz konkurence pouze rozšířit. Jeho zúžení nebo zrušení by bylo neplatné. Zákaz konkurence musí být stanoven pro všechny členy představenstva stejně. Opačné ustanovení by bylo opět neplatné. Důsledky porušení stanovuje § 65 obch. z., který opravňuje společnost, aby osoba, která porušila zákaz konkurence, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. Společnost ovšem musí uplatnit toto právo ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se o porušení dozvěděla (subjektivní lhůta), nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejího porušení (objektivní lhůta). Tím opět není dotčeno právo společnosti na náhradu škody i ušlého zisku v promlčecí lhůtě 4 let (§ 397 obch. z.) ode dne, kdy se o škodě dozvěděla nebo mohla dozvědět, nejpozději však ve lhůtě 10 let (§ 408 obch. z.) ode dne, kdy začala poprvé běžet. Pokud člen představenstva porušil zákaz konkurence, nemá tato skutečnost vliv na právní úkony takto provedené. Společnost může s členem představenstva výslovně dohodnout, že bude zákaz konkurence dodržovat i po skončení jeho funkce (konkurenční doložka jako v pracovněprávním vztahu), nesmí být však nepřiměřená a musí za něj obdržet od společnosti protiplnění.
3.5.2.
Další omezení podle obchodního zákoníku
Další omezení se nachází v § 193 odst. 2 obch. z., který stanovuje, že pokud společnost uzavírá smlouvu , na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek a jeho hodnota přesahuje v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky, vyžaduje se souhlas dozorčí rady. V případě, že společnost vydala kótované cenné papíry, vyžaduje se i souhlas valné hromady, která dává souhlas většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy neurčují vyšší počet. Obchodní zákoník ve svém § 196a vylučuje určité obchody mezi společností na straně jedné a specifickým okruhem osob na straně druhé. Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s: · členem představenstva; · členem dozorčí rady; · prokuristou; · jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít; · nebo osobami jim blízkými,
53
anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Podmínkami obvyklými se v tomto případě myslí, že tyto smlouvy nebudou žádnou ze stran zvýhodňovat, znevýhodňovat nebo jinak poškozovat a takováto smlouva by byla možná uzavřít i s třetí osobou. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě anebo zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou. Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od: · zakladatele; · akcionáře; · od osoby jednající s ním ve shodě; · jiné osoby uvedené v § 196a odst. 1 obch. z.; · od osoby jí ovládané; ·
anebo od osoby, se kterou tvoří koncern za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni
nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3obch. z.. Pokud dochází k nabytí do 3 let od vzniku společnosti, musí nabytí majetku schválit valná hromada. Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí na českém nebo zahraničním regulovaném trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Souhlas valné hromady je zapotřebí, pokud dochází k bezúplatnému převodu majetku na akcionáře. Popsaná úprava § 196a se vztahuje i na převzetí ručení společností od výše stanovených osob. Souhlas valné hromady je dále nutný u smluv, které se týkají dispozice s podnikem nebo jeho části a tuto povinnost ukládá § 187 odst. 1 písm. k) obch. z.. U smluv, na jejíchž základě dochází k převodu, nájmu nebo zřízení zástavního práva k podniku nebo jeho části, musí představenstvo zažádat o souhlas valnou hromadu. Otázkou je, zda právní úkony provedeny představenstvem nebo jiným pověřeným orgánem jsou neplatné. J. Dědič se opírá o judikaturu nejvyššího soudu. Rozlišujeme mezi případy, kdy obchodní zákoník vyžaduje předchozí souhlas valné hromady s právním úkonem a 54
případy, kdy pouze vyžaduje souhlas valné hromady, aniž by předepisovala, zda má jít o souhlas předchozí či následný. Požaduje-li zákon předchozí souhlas, má jeho nedostatek za následek neplatnost právního úkonu, chybí-li souhlas, který nemusí být dán předem, je právní úkon neúčinný.36 T. Dvořák navrhuje, aby si zúčastněné osoby nechaly předložit: 37 · notářský zápis osvědčující souhlas valné hromady nebo dozorčí rady; · čestné prohlášení představenstva společnosti, že jim není známo, že byl podán návrh podle § 187 obch. z. (návrh na vyslovené neplatnosti usnesení valné hromady soudem); · znalecký posudek; · seznámili se s účetní závěrkou.
3.6.
Odpovědnost a ručení členů představenstva
3.6.1.
Obchodněprávní odpovědnost
Obchodněprávní odpovědnost členů představenstva upravuje obchodní zákoník v § 194 odst. 5 a § 373 až § 386. Jedná se o objektivní odpovědnost, což znamená, že podmínkou vzniku odpovědnosti za vzniklou škodu není zavinění. Nejde ovšem o odpovědnost absolutní a obchodní zákoník stanovuje liberalizační důvody v § 374. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli člena představenstva a brání mu ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy člen představenstva byl v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich hospodářských poměrů. Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny. V následujícím § 375 obch. z. upravuje situace, kdy člen představenstva svěřil své pravomoci do rukou třetí osoby. Pokud třetí strana porušila povinnost, která jí byla svěřena členem představenstva, ze závazkového vztahu, je u člena představenstva vyloučena odpovědnost pouze v případě, kdy se liberalizační důvody uvedené v § 374 vztahují i na třetí osobu. Z uvedeného vyplývá, že člen představenstva se nemůže zbavit odpovědnosti za výkon své funkce pouhým převedením povinností na třetí osobu.
36 37
Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., Akciové společnosti, 6. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 491 Dvořák, T., Akciová společnost a Evropská společnost, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 516
55
K tomu, aby byl člen představenstva odpovědný za škodu, musí být splněny následující podmínky: 1) porušení jeho povinností; 2) vznik škody; 3) příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením povinností a vzniklou škodou. Ad 1) Obchodní zákoník stanovuje, že představenstvo a tudíž každý jeho člen musí jednat s péčí řádného hospodáře. Pojem péče řádného hospodáře lze chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče pak zahrnuje nejen péči o majetek obchodní společnosti tak, aby na něm nevznikla škoda jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby došlo ke zhodnocení majetku obchodní společnosti a k jeho rozmnožení v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná. 38 Je velice těžké posuzovat, zda člen představenstva skutečně porušil své povinnosti vyplývající z výkonu jeho funkce, protože existuje jen tenká linie mezi tímto porušením a nevhodným podnikatelským rozhodnutím. Je vždy na soudu, aby zvážil všechny okolnosti. Ad 2) Člen představenstva neodpovídá společnosti jen na vzniklou škodu, ale i za ušlý zisk a určení výše škody a případného ušlého zisku je povinností akciové společnosti. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 21. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 400/2006 uvedl, že při rozhodování o tom, zda v důsledku uzavření smlouvy vznikla společnosti škoda, nelze vystačit pouze s mechanickým porovnáním částky, kterou společnost na základě uzavřené smlouvy plnila a hodnoty plnění, jež z této smlouvy získala. Je nutno vzít v úvahu též účelnost a ekonomický přínos takto nabytých hodnot pro společnost vzhledem k jejímu předmětu podnikání, jejím potřebám a majetkovým poměrům. Nepřinesl-li posuzovaný úkon společnosti přínos, který by se adekvátně odrazil v účelu, pro který byla společnost založena, není možné bez dalšího uvažovat o tom, že se majetek společnosti nezmenšil a že tudíž nevznikla škoda. Náklady vynaložené na nehospodárnou a z hlediska účelu, pro který byla společnost založena, zcela nadbytečnou majetkovou hodnotu, kterou není možné dál zpeněžit, anebo kterou lze zpeněžit pouze se ztrátou, je nutno považovat za škodu se všemi důsledky z toho plynoucí. 39 Stávající právní úprava odpovědnosti člena představenstva určuje, že pokud společnost žaluje člena představenstva za vzniklou škodu, je důkazní břemeno na straně člena představenstva, nikoliv na straně společnosti § 195 odst. 5 obch. z.. Toto ustanovení je logické,
38 39
http://www.epravo.cz/top/clanky/pojem-pece-radneho-hospodare-51419.html Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 131
56
protože žalovaný člen představenstva by mohl společnosti znemožnit shromáždění potřebných dokumentů, což je v tomto případě odstraněno. Ad 3) Příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody je posledním znakem odpovědnosti za škodu. Dokazování neexistence příčinné souvislosti je na straně člena představenstva. Pokud dokáže, že vzniklá škoda není způsobena jeho porušením povinností, ale jinou okolností, chybí základní předpoklad odpovědnosti. Odpovědnost za škodu nesou pouze ti členové představenstva, kteří porušili povinnost řádného hospodáře a odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. K posouzení, kdo je odpovědný za škodu, slouží především zápis ze zasedání představenstva, který musí obsahovat určení členů, kteří nebyli přítomni a hlasovali proti návrhu. Pokud není člen představenstva uveden v zápise, má se za to, že hlasoval pro uvedený návrh § 195 odst. 2 obch. z.. Jde však o vyvratitelnou domněnku. Pokud by společnost upravila ve stanovách nebo uzavřela smlouvu s členem představenstva vylučující jeho odpovědnost za vzniklou škodu, jednalo by se o neplatné ustanovení (§ 194 odst. 5 obch. z.). Podobnou úpravu nalezneme i v § 386 obch. z., který určuje, že nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout a soud nemůže vzniklou škodu snížit. Promlčecí lhůta u náhrady škody běží ode dne, kdy se společnost dozvěděla nebo dozvědět mohla o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě. Končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinností (§ 398 obch. z.). Obchodní zákoník vkládá do rukou akcionářů právo požádat dozorčí radu o přezkoumání výkonu působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti a následně dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva [§ 182 odst. 1 písm. b) a c) obch. z.]. Pokud ovšem akcionáři nepodají žádost dozorčí radě, není žádný její člen oprávněn podat žalobu o náhradě škody proti představenstvu. Pokud dozorčí rada neuplatní právo na náhradu škody vůči představenstvu bez zbytečného odkladu, může se akcionář obrátit sám na soud (§ 182 odst. 2 obch. z.). Představenstvo je povinno se řídit pokyny a příkazy, které stanoví valná hromada (kromě obchodního vedení společnosti), i když jsou nevhodné. V takovém případě, neodpovídá představenstvo a jeho členové za škodu, která tímto rozhodnutím vznikla. Pokud je ovšem rozhodnutí valné hromady v rozporu s právními předpisy, nesmí představenstvo daný úkol splnit, jinak je odpovědno za vzniklou škodu (§ 194 odst. 4 obch. z.).
57
Představenstvo není odpovědné za vzniklou škodu, pokud mu určité jednání zakáže dozorčí rada na základě zákona nebo stanov. V tomto případě se odpovědnost přesouvá na členy dozorčí rady, kteří dané rozhodnutí přijali.
3.6.2.
Ručení členů představenstva
Obchodní zákoník upravuje vedle odpovědnosti členů představenstva za škodu i jejich solidární ručení za závazky společnosti a to v § 194 odst. 6. Ten stanovuje, že pokud členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně. Jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby, mohou se věřitelé obrátit na členy představenstva, kteří jsou odpovědni za škodu. S. Černá uvádí k náhradě škody a ručení představenstva: Pro vznik ručení se nevyžaduje, aby existovala souvislost mezi věřitelovou neuspokojenu pohledávkou a porušením povinnosti člena představenstva, které mělo za následek vznik škody. Vychází se z toho, že důsledná reparace způsobených škod společnosti je jednou ze záruk hospodářského zdraví společnosti. Pokud členové představenstva poškodili společnost a způsobenou škodu neuhradili, snížili tím schopnost společnosti uspokojit věřitele. 40 Neuspokojení věřitelé se mohou obrátit na odpovědné členy představenstva, až když neuspěli se svým nárokem u společnosti. Mohou se pak obrátit na všechny odpovědné členy, jen na některé nebo jen na jednoho. Pokud věřitele uspokojil jen jeden člen představenstva, může tento žádat vypořádání od zbylých odpovědných členů představenstva. Toto solidární ručení upravuje § 511 odst. 3 občanského zákoníku, který stanovuje: Pokud dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní. Člen představenstva je ovšem odpovědný za škodu, kterou způsobil, případně podíl na ní a jeho ručení zaniká, až když uhradil vzniklou škodu. Právní úprava obchodního zákoníku pamatuje i na ovlivňování členů představenstva. Odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti (§ 66 odst. 3 obch. z.). V tomto případě nehraje roli, jaký mají osoby vztah ke společnosti a může to být například 40
Řeháček, O., Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha:C. H. Beck, 2010, s. 145
58
majoritní akcionář. Každý, kdo zneužije svého vlivu ve společnosti a úmyslně přiměje člena představenstva, jednat ke škodě společnosti, ručí za splnění povinnosti k náhradě škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním (§ 66c obch. z.).
59
4. Chystaná úprava valné hromady a představenstva v zákoně o obchodních korporacích V současné době se chystá rozsáhlá změna obchodního zákoníku, která vyčlení obchodní společnosti z obchodního zákoníku a tyto společnosti budou upraveny v samostatném zákoně o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákon byl připraven ministrem spravedlnosti a předložen poslanecké sněmovně k projednání dne 25. 5. 2011. První čtení zákona proběhlo v poslanecké sněmovně dne 8. 6. 2011 a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Návrh obsahuje 795 paragrafů a předpokládaná účinnost je stanovena na 1. ledna 2013. Obchodními korporace ve smyslu tohoto zákona jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost („osobní společnosti“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost („kapitálové společnosti“), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení, družstvo a evropská družstevní společnost. Akciová společnost je upravena v hlavě V. a to od § 251 do §559 zákona o obchodních korporacích. Návrh zákona o obchodních korporacích poprvé upravuje jak dualistický, tak monistický systém vnitřní struktury akciové společnosti. Dualistický systém zahrnuje již známé rozdělení orgánů na představenstvo a dozorčí radu. Nový monistický systém zřizuje správní radu a statutárního ředitele. V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém. Společnost může zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou stanov a valná hromada jako nejvyšší orgán zůstává zachována v obou strukturách.
4.1.
Valná hromada
Valnou hromadu upravuje zákon o obchodních korporacích v § 405 až § 441.
4.1.1.
Obecná úprava a její změny
Drobnou úpravou prošel rozhodný den k účasti na valné hromadě a svolávání valné hromady. Neurčuje-li rozhodnutí předcházející valnou hromadu nebo stanovy společnosti, která vydala zaknihované akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející dni konání valné hromady. V současné úpravě je u těchto akcií požadavek, aby rozhodný den nepředcházel valné hromadě o více než 30 dní, což je v zákoně o obchodních
60
korporacích zachováno společně s úpravou akcií obchodovaných na regulovaném trhu (viz podkapitola 2.1.1). Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno, nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Stanovy mohou určit i další požadavky na svolání valné hromady. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou akcionářům vlastnícím akcie na majitele. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady (§ 413 z. o o. k.). To je změna oproti stávajícímu obchodnímu zákoníku, protože ten stanoval obeslaní držitele akcií na jméno a uveřejnění pozvánky v obchodním věstníku pro držitele akcií na majitele (viz podkapitola 2.2.2). Pozvánka na valnou hromadu musí nově také obsahovat (§ 414 z. o o. k.): · informaci o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, která je navrhována jako člen orgánu společnosti, je-li navrhována; · návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění; · lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři. Není-li předkládán návrh usnesení v pozvánce, obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva společnosti ke každé navrhované záležitosti; současně společnost na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po jejich obdržení uveřejní návrhy akcionářů na usnesení valné hromady. Benevolentnější ustanovení se týká schopnosti valné hromady se usnášet. Obchodní zákoník stanovuje přítomnost akcionářů, jejichž podíl na základním kapitálu je minimálně 30% a stanovy mohou určit pouze podíl vyšší. Návrh zákona o obchodních korporacích zanechává kritérium alespoň 30% jmenovité hodnoty, ale přidává, že stačí i počet přesahující 30% základního kapitálu s tím, že stanovy mohou určit jiný podíl, tedy i nižší než 30%. Podle chystaného návrhu, není nutné svolávat náhradní valnou hromadu pokud řádná valná hromada nebyla usnášeníschopná. Náhradní valná hromada je usnášeníschopná v jakémkoliv složení, pouze stanovy mohou určit jinak a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady – nově oproti stávající úpravě. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel, nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Podle obchodního zákoníku je valná 61
hromada řízena členem představenstva, kterého tím představenstvo pověřilo. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu, nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Došlo také ke zkrácení lhůty, kterou má představenstvo pro vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a to na 15 dnů z původních 30 dnů. Nejsou-li zápis nebo jeho část uveřejněny ve stanovené lhůtě na internetových stránkách společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady společnosti.
4.1.2.
Změny práv a povinností akcionářů
Návrh zákona o obchodních korporacích také mění práva a povinností akcionářů akciové společnosti. Novým ustanovením je kumulativní hlasování (§ 361 až § 363 z. o o. k.), které současná právní úprava obchodního zákoníku nemá. Neurčí-li stanovy jinak, volí se členové orgánů společnosti kumulativním hlasováním. Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů akcionářů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených kandidátů na člena orgánu společnosti. Jestliže se volí členové představenstva i členové dozorčí rady, zjišťuje se pro účely kumulativního hlasování počet hlasů akcionáře pro každý orgán odděleně. Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém členu orgánu samostatně a odevzdávají se pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob. Akcionář je oprávněn použít všechny hlasy, kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby. Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch, co hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců. Pokud člen orgánu společnosti porušil závažným způsobem své povinnosti, odvolání podle kumulativního hlasování se nepoužije. Při kumulativním hlasování jsou zvolené ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. Jestliže získá více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne se o volbě losováním. V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali. 62
Zákon o obchodních korporacích upravuje samostatně právo na vysvětlení a právo uplatňovat návrhy a protinávrhy, přičemž v obchodním zákoníku je toto ustanovení společně v § 180. Žádost na vysvětlení musí být podána po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady, nebo pro výkon akcionářských práv na ní. Pokud představenstvo odmítne poskytnutí vysvětlení, může se akcionář obrátit na dozorčí radu. Ta rozhodne přímo na jednání valné hromady a pokud to není možné, tak do 5 pracovních dnů od konání valné hromady. Pokud i dozorčí rada odmítne poskytnutí vysvětlení, může se akcionář obrátit na soud. Právo podat návrh na zahájení řízení lze u soudu uplatnit do 1 měsíce ode dne konání valné hromady, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení, případně od odmítnutí nebo neposkytnutí informace. Představenstvo je nově oprávněno odmítnout poskytnutí vysvětlení nad rámec úpravy obchodního zákoníku, pokud: · by poskytnutí mohlo přivodit újmu ovládaným osobám; · by poskytnutí vysvětlení zakládalo jejich trestní odpovědnost; · je požadované vysvětlení veřejně dostupné. Pokud chce akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady. V současné úpravě musí být návrh doručen společnosti alespoň 5 pracovních dní před konáním valné hromady. Představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem; to neplatí, byloli by oznámení doručeno méně než 2 dny přede dnem konání valné hromady nebo pokud by náklady na ně byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu anebo pokud text protinávrhu obsahuje více než 100 slov. Obsahuje-li protinávrh více než 100 slov oznámí představenstvo akcionářům podstatu protinávrhu se svým stanoviskem. Co se týče vkladové povinnosti, je akcionář, který je v prodlení se splácením emisního kurzu, povinen uhradit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení, ale stanovy mohou určit i jinou výši. V současné úpravě se úrok z prodlení určí jako 20% z nesplaceného emisního kurzu.
63
4.1.3.
Rozhodování per rollam
Úplně nově upravuje návrh zákona o obchodních korporacích rozhodování per rollam v § 425 až § 427, které musí výslovně upravovat stanovy. Pokud stanovy společnosti připouští rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh rozhodnutí. Návrh rozhodnutí obsahuje: · text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění; · lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři; · podklady potřebné pro jeho přijetí; · a další údaje, určí-li tak stanovy. Nedoručí-li akcionář ve lhůtě 15 dní osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Vyžaduje-li tento zákon, aby o rozhodnutí valné hromady byla pořízena veřejná listina, vyžaduje se pořízení veřejné listiny také pro rozhodnutí akcionáře a uvede se v ní i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů. Výsledek rozhodování podle § 425 a §426, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.
4.2.
Dualistický systém a úprava představenstva
Poprvé upravuje zákon rozdělení vnitřní struktury na dualistický (představenstvo a dozorčí radu) a monistický (správní rada a statutární ředitel – viz podkapitola 4.3).
4.2.1.
Obecná úprava a její změny
Současná legislativa svěřuje představenstvu rozhodování o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami svěřeny do rukou valné hromady nebo dozorčí radě, a v chystaném zákoně o obchodních korporacích se svěřuje představenstvu jen obchodní vedení společnosti.
64
Podle návrhu zákona je představenstvo stále odpovědno za řádné vedení účetnictví a předkládání účetních závěrek valné hromadě. Nově zde není rozděleno uveřejňování závěrek podle formy akcií, ale jen obecnou formou, anebo na internetových stránkách. Paragraf 443 z. o o. k. stanovuje: Účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti uveřejní představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konáním s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Uveřejní-li společnost účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po schválení nebo neschválení účetní závěrky, nemusí představenstvo zveřejňovat účetní závěrku způsobem, jak svolává zasedání valné hromady. Statutární orgán může pověřit obchodním vedením společnosti jinou osobu, což může být i jeden člen představenstva. Při pověření obchodním vedením
zůstává však nedotčena
odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Odměna za výkon funkce nesmí zahrnovat odměnu za obchodní vedení v rozsahu, v jakém jej vykonává osoba pověřená obchodním vedením. Rozdílné je i ustanovení ohledně počtu členů představenstva. Stávající úprava určuje, že představenstvo musí mít nejméně 3 členy (s výjimkou akciové společnosti s jediným akcionářem) a návrh zákona počítá s tím, že neurčí-li stanovy něco jiného, má představenstvo 3 členy. To znamená, že nový zákon dá valné hromadě možnost, aby si podle svého uvážení stanovila počet členů, tedy i pod hranici tří, což jí může přinést snížení daňově neuznatelných nákladů. Změny dostála i úprava funkčního období členů představenstva. Pokud stanovy nebo smlouva o výkonu funkce nestanoví něco jiného, zůstává funkční období na dobu 5 let. V případě jejich rozkolu, je jejich funkční období stanovené podle smlouvy o výkonu funkce. Návrh zákona již ale nezmiňuje maximální dobu jednoho funkčního období pro individuálního člena představenstva (5 let v současném obchodním zákoníku). Obsah zákazu konkurence (§ 448 z. o o. k.) pro členy představenstva zůstal přibližně ve stejném rozsahu včetně sankcí a lhůty uplatňovanou společností na vydání získaného prospěchu (§ 5 z. o o. k.). Nově je v návrhu upraveno schválení těchto zákazů zakladateli nebo orgánem, který volí představenstvo § 449 z. o o. k.: Pokud zakladatelé při založení společnosti nebo orgán oprávněný k jeho volbě za trvání společnosti člena představenstva o některé z okolností podle § 448 věděli nebo vznikla-li tato skutečnost později a člen představenstva na ni písemně upozornil, má se za to, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To
65
neplatí, pokud některý ze zakladatelů nebo orgán příslušný k jeho volbě vyslovil nesouhlas s činností podle § 448 do 1 měsíce ode dne, kdy byl na okolnosti upozorněn. Zákon o obchodních korporacích také zkracuje lhůtu, kterou má příslušný orgán na volbu nového člena představenstva v případě jeho smrti, odstoupení z funkce, odvolání nebo ukončení jeho funkce. V současné úpravě je lhůta 3 měsíce a návrh zákona počítá s její zkrácení na 2 měsíce. Pokud tato lhůta není dodržena, může soud nově i bez návrhu jmenovat opatrovníka (zrušit ji a nařídit její likvidaci zůstalo zachováno i ve zmiňovaném návrhu). Zákon o korporacích rovněž řeší sporné otázky představenstva, jejichž interpretace ze stávajícího obchodního zákoníku nebyla zřejmá. Mezi ně patří například doba výkonu funkce náhradního člena představenstva nebo volba náhradníků (§ 451 z. o o. k.). Pokud počet členů představenstva neklesl pod polovinu, mohou jeho členové jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je volil (obsahuje i současná úprava). Nově je v zákoně určeno, že doba výkonu funkce náhradního člena se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva, přičemž stanovy mohou určit odlišnou úpravu. V současné době nebylo jasné, zda se tato lhůta započítává či nikoliv do doby výkonu funkce, pokud byl náhradní člen ve své funkci potvrzen orgánem, který volí ostatní členy představenstva. Návrh zákona také umožňuje, aby stanovy mohly určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. To umožňuje valné hromadě (dozorčí radě), aby se nemusela scházet jen za volbou nového člena nebo znemožnila představenstvu volby náhradního člena při skončení jeho funkce. Výrazné úpravy dostály i ustanovení o konfliktu zájmů. Obchodní zákoník poskytuje detailní úpravu této problematiky v § 196a (zabývám se jí v podkapitole 3.5.2). Návrh zákona o obchodních korporacích nepoužívá tak rozsáhlé úpravy, ale jen všeobecných ustanoveních a úprava je přesunuta z oblasti představenstva do obecné úpravy orgánů obchodní korporace (§ 58 a § 59 z. o o. k.). Dozví-li se člen představenstva společnosti, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy představenstva, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Obdobně platí úprava pro možný střet zájmů osob členovi představenstva obchodní korporace blízkých a osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Hodlá-li člen představenstva uzavřít s akciovou společností smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu představenstvo, a kontrolní orgán, byl-li zřízen. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi akciovou společností a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. 66
Nově je v zákoně o obchodních korporacích upraveno vyloučení člena představenstva z výkonu funkce (§ 67 až § 72). Insolvenční soud rozhodne o vyloučení vždy, vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce člena představenstva s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku. Soud může rozhodnout o vyloučení i o členovi představenstva, který se stal jeho členem upadnuvší společnosti, přispěl-li svým jednáním ke snížení majetkové hodnoty a k poškození věřitelů. Další okolností vyloučení je, pokud vyjde najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře. Insolvenční soud nerozhodne o vyloučení toho: · kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší akciové společnosti v době jejího hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, ledaže jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení vedlo k úpadku společnosti; · kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. Ten, kdo byl z výkonu funkce vyloučen, se členem představenstva společnosti nestane, i když o tom příslušný orgán společnosti rozhodl. Pokud osoba poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností společnosti, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena představenstva, i když se jím nestal nebo jím být přestal. V případě porušení rozhodnutí o vyloučení, může soud i bez návrhu rozhodnout, že osobu, která porušila zákaz uložený jí v rozhodnutí o vyloučení, opětovně vylučuje až na 10 let.
4.2.2.
Smlouva o výkonu funkce
Zákon o obchodních korporacích (§ 63 až § 66) pamatuje i na úpravu smlouvy o výkonu funkce, která nebyla v obchodním zákoníku upravena jako samostatný smluvní typ a tak pomohla určit jasná pravidla pro její uzavření. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. Není-li odměna ve smlouvě o výkonu funkce sjednána v souladu s tímto zákonem, má se za to, že výkon funkce je bezplatný. To je rozdíl oproti stávající úpravě, kdy pokud není odměna sjednána, má člen představenstva nárok na odměnu obvyklou na základě ustanovení o mandátní smlouvě. To neplatí, pokud : · byla sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace; 67
· smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena; · nebo ji nejvyšší orgán neprojedná bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace. V těchto případech se ustanovení o bezplatném výkonu funkce nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy. Pokud nebyla smlouva uzavřena, stanoví se jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával. Pokud není smlouva uzavřena se souhlasem nejvyššího orgánu, není smlouva neplatná nebo neúčinná, lze od ní však odstoupit za podmínek (§ 50 z. o o. k.): · od bezúplatné mohou odstoupit obě strany; · od úplatné, kterou neschválil nejvyšší orgán může odstoupit pouze akciová společnost. K odstoupení se nepřihlíží po uplynutí 3 měsíců ode dne , kdy se o důvodu pro odstoupení oprávněná osoba dozvěděla, nejdéle však do 10 let od uzavření smlouvy. Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti musí obsahovat (§ 64 z. o o. k.): · vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění; · určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby; · určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány; · údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. Jiné plnění ve prospěch člena představenstva akciové společnosti, než na které plyne právo z jiného právního předpisu nebo ze smlouvy o výkonu funkce schválenou orgánem společnosti, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo ostatní plnění schválené příslušným orgánem společnost neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti. Orgán, který schválil smlouvu o výkonu funkce, může i v tomto případě rozhodnout o výplatě dohodnuté odměny. Stejně se použije toto ustanovení i na určení mzdy a na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti nebo osobě jemu blízké. 68
Veliký obrat se koná v případě insolvenčního řízení vůči společnosti. Pokud bylo soudem rozhodnuto, že je akciová společnost v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od společnosti obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku. Pokud nejsou schopni daný prospěch vrátit, nahradí členové představenstva získaný prospěch v penězích. Jediný liberalizační důvod je, že prokáží, že prospěch obdrželi v dobré víře a k úpadku došlo bez jejich přičinění.
4.3.
Monistický systém
Monistický systém upravuje nově zákon o obchodních korporacích v § 473 až § 470. Monistický systém je starší a rozšířenější model vnitřní struktury společnosti ve světě, než dualistický systém a nalezneme ho především v angloamerickém právu. Dozorčí rada zde není upravena a obchodní vedení a dozor nad ním se střetává v rukou jediného orgánu – správní rady. Ta určuje základní vedení společnosti a zároveň kontroluje jeho výkon. Jako reakce na sloučení pravomocí obchodního vedení a jeho kontroly byl vytvořen dualistický systém, který upravuje i dozorčí radu jako samostatný kontrolní orgán.
4.3.1.
Správní rada
Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy, z čehož vyplývá, že správní rada může mít více i méně členů než 3. Pokud se v tomto zákoně hovoří o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností. Pravidla pro svolání správní rady upravují stanovy a jednání správní rady svolává její předseda. Správní rada je také povinna pozvat na každé své zasedání statutárního ředitele. V případě, že není správní rada svolána po dobu delší než 2 měsíce, může o její svolání požádat předsedu jedna třetina jejích členů, a to s pořadem jednání, který určí. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení žádosti, mohou ji svolat sami žadatelé a náklady s tím spojené nese společnost. Předseda svolá správní radu i tehdy, požádá-li o to statutární ředitel, a to s pořadem jednání, který statutární ředitel určil. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení žádosti, může ji svolat sám statutární ředitel a náklady s tím spojené nese opět společnost. Předseda správní rady nemůže zúžit návrh pořadu jednání, o které požádali členové správní rady nebo statutární ředitel, ledaže s tím souhlasí. 69
Zákon stanovuje, že správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. To je podle dualistického systému konflikt zájmů a tudíž byla zřízena dozorčí rada. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji tento zákon svěřuje do působnosti valné hromady. Nová úprava svěřuje představenstvu pouze obchodní vedení společnosti.
4.3.2.
Předseda správní rady
Správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba. V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat funkci, může správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy jiného svého člena. Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu. Předseda správní rady zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti statutárnímu řediteli. Je-li předseda správní rady současně statutárním ředitelem, zastupuje společnost jiný správní radou určený člen.
4.3.3.
Statutární ředitel
Pokud se v zákoně o obchodních korporacích zmiňuje představenstvo, rozumí se tím podle okolností statutární ředitel nebo jiný orgán společnosti, který má obdobnou působnost. Statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný správní radou. Statutárním ředitelem může být jen fyzická osoba splňující podmínky tohoto zákona pro členství v představenstvu. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady a na jeho postavení se použijí přednostně ustanovení tohoto zákona o představenstvu. Statutárnímu řediteli přísluší a je odpovědný za obchodní vedení společnosti.
70
Závěr Cílem mé diplomové práce bylo poskytnout detailní přehled o právech, povinnostech, působnosti valné hromady a představenstva akciové společnosti a jejich srovnání. V současné právní úpravě obchodního zákoníku je pozornost věnována především ustanovením o valné hromadě, její působnosti, náležitostem svolávání, průběhu zasedání a popisu práv a povinností akcionářů jako nejvyššího orgánu. Právní úprava představenstva již není tak detailní, což je logické, protože podrobnější ustanovení by znamenala zásah do vnitřních záležitostí akciové společnosti, což by nebylo přínosem a zákonodárce to ani nemá v úmyslu. Návrh zákona o obchodních korporacích zůstává z velké části velice podobný úpravě obchodního zákoníku, ale řeší některé sporné otázky v právní teorii nebo judikatuře českých soudů. Nově je zde upravena např. smlouva o výkonu funkce nebo monistický systém struktury akciové společnosti, který nebylo do této doby možné zřídit. Návrh zákona o obchodních korporacích již neobsahuje tolik kogentních ustanovení a jeho úprava v některých otázkách není tak podrobná. Čtenáři si prostřednictvím této práce ujasní vzájemné vztahy uvnitř společnosti, jejich práva a povinnosti včetně porovnání současné úpravy obchodního zákoníku a návrhu zákona o obchodních korporacích.
71
Seznam použité literatury Literatura · Dědič, J., Štenglová, I., Čech, P., Kříž, R., : Akciové společnosti, 6., přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2007 · Dvořák, T., : Akciová společnost a Evropská společnost, 2., aktualizované vydání, Praha: Wolkers Kluwer, 2009 · Řeháček, O., : Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů, Praha: C. H. Beck, 2010 · Dědič, J., : Obchodní zákoník komentář Díl I, § 1 - § 92. Praha: Polygon, 2002 · Dědič, J., : Obchodní zákoník komentář. Díl II, § 93 - § 175. Praha: Polygon, 2002 · Dědič, J., : Obchodní zákoník komentář. Díl III, § 176 - § 220zb. Praha: Polygon, 2002 · Kříž, R., : Dozorčí rada a představenstvo akciové společnosti v teorii a praxi, Praha: Codex Bohemia, 1999 · Švarc, Z. a kol. : Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005 · http://www.epravo.cz/top/clanky/pojem-pece-radneho-hospodare-51419.html · http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/981A2B 61E9CB2330C12575EF00390FCE?openDocument Právní předpisy · Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů · Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů · Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
72
