Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2010
Milan Rákosník
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Hodnocení efektivity výstavby fotovoltaické elektrárny
Diplomant: Milan Rákosník Vedoucí práce: Ing. Patrik Sieber, Ph.D. 2
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
„Hodnocení efektivity výstavby fotovoltaické elektrárny“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Praha, 2010
….…………………….……………. podpis studenta
3
Poděkování
Děkuji panu Ing. Patriku Sieberovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a náměty, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Děkuji managementu Stavební společnosti RBK a.s. za spolupráci při řešení této diplomové práce.
4
OBSAH
1. ÚVOD ....................................................................................................................................................... 7 2. METODICKÝ APARÁT .............................................................................................................................. 10 2.1 Odhad hotovostních toků ................................................................................................................ 10 2.2 Stanovení diskontního faktoru ........................................................................................................ 11 2.3 Metody hodnocení investic ............................................................................................................. 12 2.3.1 Doba návratnosti ...................................................................................................................... 13 2.3.2 Diskontovaná doba návratnosti ............................................................................................... 13 2.3.3 Metoda čisté současné hodnoty .............................................................................................. 13 2.3.4 Vnitřní výnosové procento ....................................................................................................... 14 2.3.5 Index ziskovosti (profitability index) ........................................................................................ 15 2.4 Analýza citlivosti .............................................................................................................................. 15 3. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI .................................................................................................................. 17 3.1 Historie ............................................................................................................................................ 17 3.2 Rozsah činnosti ................................................................................................................................ 18 3.3 Organizační struktura a lidské zdroje .............................................................................................. 19 3.4 Finanční výsledky ............................................................................................................................. 20 4. OBECNÉ INFORMACE O VÝROBĚ ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ .................................................. 21 4.1 Vývoj podpory solární energie v ČR ................................................................................................. 21 4.2 Situace v zahraničí ........................................................................................................................... 24 4.3 Státní dohled a regulace v ČR .......................................................................................................... 27 4.3.1 Energetický regulační úřad ....................................................................................................... 27 4.3.2 ČEPS, a.s. .................................................................................................................................. 27 4.3.3 Distribuční společnosti ............................................................................................................. 27 4.4 Výkup výstupu elektrárny ................................................................................................................ 28 4.5 Přírodní podmínky v České Republice ............................................................................................. 29 4.6 Základy technického řešení solární elektrárny ................................................................................ 29 5. Aktuální stav projektu ............................................................................................................................ 31 5.1 Stanovisko k připojení do sítě .......................................................................................................... 31 5.2 Lokalizace projektu .......................................................................................................................... 33 5.3 Řízení o stavebním povolení ............................................................................................................ 35 5.4 Projektovaný proces výstavby a připojení FVE ................................................................................ 36 5.5 Potenciál financování projektu ........................................................................................................ 38 6. DEFINICE VSTUPNÍCH DAT PRO VYHODNOCENÍ INVESTICE................................................................... 39 6.1 Investiční náklady ............................................................................................................................ 39
5
6.1.1 Ceny fotovoltaických panelů .................................................................................................... 39 6.1.2 Náklady výstavby...................................................................................................................... 40 6.1.3 Střídač napětí ........................................................................................................................... 41 6.1.4 Hodnota pozemku .................................................................................................................... 41 6.1.5 Zvýšení pracovního kapitálu ..................................................................................................... 42 6.2 Velikost výstupu .............................................................................................................................. 43 6.3 Výkupní ceny ................................................................................................................................... 46 6.4 Provozní náklady ............................................................................................................................. 48 6.5 Životnost investice ........................................................................................................................... 50 6.6 Daně ................................................................................................................................................ 50 6.7 Financování projektu ....................................................................................................................... 52 6.7.1 Výpočet WACC ......................................................................................................................... 52 6.8 Inflace .............................................................................................................................................. 56 7. DEFINOVÁNÍ VARIANT ........................................................................................................................... 56 7.1 Nulová varianta ............................................................................................................................... 57 7.2 Varianty podle použitých panelů ..................................................................................................... 58 7.3 Okamžik připojení ............................................................................................................................ 59 8. VYHODNOCENÍ INVESTICE ..................................................................................................................... 60 8.1 Výpočet cash-flow ........................................................................................................................... 60 8.2 Doba návratnosti ............................................................................................................................. 64 8.3 Diskontovaná doba návratnosti....................................................................................................... 71 8.4 Čistá současná hodnota ................................................................................................................... 71 8.5 Vnitřní výnosové procento .............................................................................................................. 72 8.6 Index ziskovosti ............................................................................................................................... 73 9. Analýza citlivosti .................................................................................................................................... 74 9.1 Hraniční body .................................................................................................................................. 75 9.2 Citlivost varianty I. 2010 na změnu parametrů ............................................................................... 75 9.3 Citlivost varianty I. 2010 na změnu parametrů ............................................................................... 77 9.4 Shrnutí analýzy citlivosti .................................................................................................................. 78 10. Závěr .................................................................................................................................................... 80 11. Seznam literatury ................................................................................................................................. 84 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................................. 86 CD – ROM ................................................................................................................................................... 87
6
1. ÚVOD Zpravodajský server iDnes.cz ve svém březnovém článku označil solární elektrárny za „nejvýnosnější byznys od dob kupónové privatizace“1. Autor článku se velmi pravděpodobně neplete. Především díky velkorysé dotační politice a výraznému poklesu cen fotovoltaických panelů zažívá Česká Republice obrovský boom slunečních elektráren. Jen v loňském roce vydaly distribuční společnosti kladná stanoviska k připojení fotovoltaických zdrojů k síti v rozsahu přibližně 9000 MW. Pro porovnání instalovaný výkon jaderné elektrárny Temelín je 2000 MW. Nově postavené solární elektrárny různého rozsahu je možné nalézt po celé republice, především v oblastech, které se těší vysoké hladině slunečního záření jako je jižní Morava nebo oblast Polabí. O projektech vlastních fotovoltaických elektráren otevřeně mluví i energetická firma ČEZ. Ten masivní nástup fotovoltaických zdrojů zaspal. Podle mluvčího firmy pro obnovitelné zdroje Martina Schreiera má ČEZ v současné době instalace v řádu desítek magavatů. ČEZ nicméně pracuje na projektu 30 MW pole solárních panelů v jižních Čechách a zvažuje investici do gigantického solárního parku ve středních Čechách, jehož výkon by mohl být až 60 MW a patřil by mezi největší projekty svého druhu v Evropě. Dosud největší tuzemská firma Energy21 provozovala v loňském roce elektrárny s výkonem 26 MW. Solární elektrárny se podle expertů dokonce v České republice rozvíjejí tak rychle, že je nutné jejich rozvoj přibrzdit. Právě hlasitá kritika vysokých výkupních cen energie z fotovoltaických panelů odstartovala mediálních rozruch kolem celé problematiky v posledních měsících. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se ze solární energie stala lukrativní podnikatelská činnost, kterou není třeba dále masivně podporovat. Připojování dalších elektráren zabránila v polovině února státní firma ČEPS, která spravuje tuzemskou přenosovou soustavu. Argumentovala přitom ohrožením sítě kvůli možnému přetížení. Na výzvu ČEPS reagovali všechny distribuční společnosti zastavením posuzování nových žádostí o připojení fotovoltaických zdrojů výroby 1
IDnes.cz [online]. 1. 3. 2010 [cit. 2010-04-01]. Solární elektrárny: nejvýnosnější byznys od dob kupónové privatizace. Dostupné z WWW:
.
7
elektřiny. Mluvčí skupiny E.On, jednoho z provozovatelů distribuční sítě, řekl: „Sdílíme názor společnosti ČEPS, že další připojování výše uvedených zařízení značně ohrožuje stabilitu a bezpečnost dodávek celé rozvodné sítě v České republice“. Více či méně oficiálně se různé zainteresované subjekty nechaly slyšet, že spíše než reálné ohrožení přenosové soustavy je důvodem omezení snaha poskytnout čas na změnu legislativy, především snížení výkupních cen. "Momentálně neexistuje důvod, že je nějaký problém se sítí, že není možné připojovat další elektrárny nebo dávat kladná stanoviska k připojení malých elektráren. ČEPS není subjektem, který by distributorům mohl něco nařizovat. Distributoři porušují zákon, mají totiž povinnost připojovat nové zdroje," reagoval šéf České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromír Řehák. Vedení ČEPS se ocitlo také pod ostrou kritikou ekologických organizací. Některé dokonce žádali odchod celého vedení státního podniku. Vadí jim, že firma nepřipravila síť na nové solární a větrné elektrárny. Energie z obnovitelných zdrojů tak v ČR přibývá o pětinu pomalejším tempem, než schválila vláda již v roce 2003. 17. března poslanecká sněmovna schválila zákon, který umožní snížit výkupní ceny elektřiny ze slunce. Zákon dává od příštího roku Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní cenu elektřiny ze solárních zdrojů o pět procent ročně, pokud by ovšem návratnost investice do takového projektu byla kratší než 11 let, může ERÚ tuto hranici dále překročit. Nicméně investoři, kteří získali povolení před zastavením posuzováním žádostí a stihnout svou elektrárnu fyzicky připojit do konce letošního roku, mohou své projekty realizovat za současných podmínek – především tedy podle současných výkupních cen. Stavební společnost RBK a.s. je primárně stavební společností, jejíž aktivity směřují, kromě širokého portfolia stavebních zakázek, také do oblasti project managementu, obchodních činností, financování projektu, developerských projektů apod. Firma trvale hledá vhodné příležitosti k diverzifikaci svého portfolia. Proto také intenzivně zvažuje investici do menší fotovoltaické elektrárny. Společnost je držitelem kladného stanoviska k rezervaci kapacity pro připojení fotovoltaických panelů s instalovaným výkonem 30 kWp. Vlastní vhodný pozemek pro
8
realizaci podobného projektu v průmyslové zóně města Rumburk a v současné době jedná o zahájení řízení pro vydání stavebního povolení. Provedla také kroky nutné pro objektivní posouzení projektu – předběžné jednání s bankami o možnostech financování, první poptávky panelů apod. Na základě prvních propočtů společnost nepochybuje o atraktivitě projektu a jeho ziskovém potenciálu. Cílem této práce je vyhodnotit efektivitu výstavby fotovoltaické elektrárny za konkrétně stanovených podmínek pro danou firmu. Výsledek pak může být použit managementem pro informované rozhodnutí.
Hodnocení projektu je provedeno jak pomocí statických, tak dynamických metod pro hodnocení investic – doba návratnosti, diskontovaná doba návratnosti, metoda čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a indexu ziskovosti. Pro jednotlivé vstupní proměnné hodnotícího modelu je provedena analýza citlivosti. Vyhodnocení investice předchází pečlivé definování vstupních dat a několika možných scénářů vývoje. Před samotným vyhodnocením investice práce poskytuje obecné informace o výrobě energie z fotovoltaických panelů, především údaje o regulaci, mechanismu výkupu elektřiny, politice výkupních cen atd. Dále podrobnější představení společnosti a seznámení s aktuálním stavem projektu. Závěr obsahuje komplexní zhodnocení projektu a shrnutí vyhodnocení. Poskytuje objektivní obraz o ziskovém potenciálu výstavby fotovoltaické elektrárny. Připomíná rizika s projektem výstavby a jejím provozem spojená a poskytuje základní doporučení pro realizaci projektu.
9
2. METODICKÝ APARÁT Investiční rozhodování se zabývá dlouhodobými projekty investování do aktiv. Tyto projekty ve velké míře předurčují budoucnost a hodnotu podniku, je jim proto věnována mimořádná pozornost. Při hodnocení investičních projektů je třeba brát v úvahu výnosnost, čas a riziko, které je s projektem spojené. Pro projekty vhodné k realizaci se vypracovává podrobná technicko-ekonomická studie, studie proveditelnosti. V té je detailně řešena jak technická, tak ekonomická stránka projektu. Konečným výstupem jsou údaje o ziskovosti a rizikovosti projektu, popřípadě porovnání s alternativními projekty. Ty jsou pak nástrojem k rozhodnutí ohledně realizace investice – zda ji uskutečnit, popřípadě kterou z alternativ, kdy ji uskutečnit a jak eliminovat rizika.
2.1 Odhad hotovostních toků Samotnému finančnímu vyhodnocení investice musí předcházet co nejpřesnější identifikace nákladů investice a predikce budoucí finančních toků. Počáteční kapitálové výdaje představují především cenu nakupovaného zařízení, náklady výstavby, náklady na proškolení zaměstnanců apod. Tedy náklady na pořízení aktiv. Mohou se i u stejných investic lišit, v závislosti na konkrétním podniku kde je investice realizována, geografickém umístění apod. Vedle těchto fakticky vynaložených finančních prostředků jsou dalším zdrojem negativního cash-flow investice na počátku životnosti výdaje na změna čistého pracovního kapitálu. Zvýšení hodnoty zásob, pohledávek a dalších položek oběžných aktiv představuje záporný tok hotovosti. Třetí kategorií počátečních kapitálových výdajů jsou náklady obětované příležitosti. Příjmy, kterých by podnik dosáhl, kdyby investici neuskutečnil, a o které v souvislosti s její realizací přijde. Predikce budoucích kladných finančních toků plynoucích z investice je velmi náročná. Ideální přístup vychází z reálně sestaveného finančního plánu. K tomu vede dlouhý proces skládající se z řady dílčích kroků, které vedou k odhadu tržeb investice, provozních nákladů a dalších položek, které dohromady vytvoří celkový finanční plán investice. Běžně se jedná o: marketingová strategie – stanovení cílového trhu, identifikace budoucích zákazníků, predikce poptávky, rozhodnutí o ceně, distribuci a propagaci analýza vstupů – cena potřebných vstupů, jejich množství a dostupnost analýza výrobního zařízení a technologie – předpoklady jeho fungování jako je prostor, teplota, hlučnost; nároky na parametry vstupů a lidských zdrojů, spolehlivost, charakter externalit, dostupnost
10
analýza lidských zdrojů – struktura, počet a kvalifikace potřebných pracovníků, mzdové náklady analýza lokalizace projektu – požadavky na infrastrukturu, dopravní dostupnost analýza legislativního prostředí – daňové předpisy, odpisy Provedením jmenovaných analýz lze získat detailní přehled o všech očekávatelných nákladech spojených s provozem investice, stejně jako o očekávaných tržbách projektu. Na základě těchto informací je možné sestavit plán hotovostních toků investice, který je základním vstupním parametrem všech metod finančního hodnocení investic.
2.2 Stanovení diskontního faktoru Diskontní míra projektu je vyjádřením rizika a času. Odráží skutečnost, že realizací investice investor podstupuje určitá rizika a použitím kapitálu na daný projekt se zbavuje možnosti investovat prostředky do jiného projektu či varianty. Běžně používanou diskontní mírou jsou průměrné vážené náklady na kapitál – WACC. U projektů, které nejsou součástí primární činností podniku, ale naopak vykazují odlišnou míru rizika než podnikatelské aktivity firmy jako celku a jsou navíc financovány odděleně od kapitálové struktury podniku je třeba vypočítat samostatné průměrné vážené náklady projektu. Vzorec pro výpočet WACC je: · 1 ·
·
rd …náklady cizího kapitálu re …náklady vlastního kapitálu t …sazba daně z příjmu právnických osob D/C …poměr úvěru k celkové velikosti investovaného kapitálu E/C …poměr vlastního kapitálu investovaného do projektu k celkové velikosti investovaného kapitálu Náklady cizího kapitálu představují úrokovou sazbu, kterou podnik platí za zapůjčené finanční prostředky. Pro společnost jako celek se většinou počítá jako průměrná úroková sazba, tedy podíl celkových nákladových úroku a celkového cizího kapitálu firmy. V případě konkrétního projektu, který je z určité části financován úvěrem, se pak použije úroková sazba nabídnutá bankou na tento konkrétní úvěr.
11
Člen (1-t) ve vzorci reflektuje skutečnost, že úroky z úvěru jsou daňově uznatelnou položkou, čímž snižují základ daně a vytváří tak efekt daňového štítu. Jeho velikost roste s rostoucí daní a činí tak financování prostřednictvím úvěru výhodnějším. Poměr dluhu k celkovému investovanému kapitálu je ve vzorci váhou určující relativní významnost nákladů cizího kapitálu na WACC. Jeho velikost se v průběhu životnosti projektu mění v závislosti na tom, jak je použitý úvěr splácen. Po jeho úplném splacení klesne na nulu, projekt bude nadále financován jen vlastními zdroji a WACC se bude rovnat re. Složitější je výpočet nákladů vlastního kapitálu. Pro stanovení se využívá metoda CAPM, podle níž se náklady na vlastní kapitál počítají následovně: · rf …bezriziková míra výnosu (rm-rf) …očekávaná prémie za systematické tržní riziko β …beta koeficient Bezriziková míra výnosu je úroková sazba, kterou jsou úročeny nejméně rizikové obligace. Běžně se používá úroková míra státních obligací, státních pokladničních poukázek apod. Tyto data jsou dostupná na internetových stránkách České Národní Banky. Očekávaná prémie za systematické tržní riziko vychází nejčastěji z ratingu země, popřípadě jiných výzkumu. Jedná se odhad vycházející z minulých i očekávaných budoucích výkonů ekonomiky. Respektovaný zdroj pro stanovení prémie za tržní riziko jsou volně dostupná data založená na výpočtech profesora New Yorské univerzity Aswatha Damodarana. β vyjadřuje míru specifického tržního rizika. Je vyjádřením míry korelace investice s trhem. Podle kapitálové struktury projektu se používá buď βleveraged , která odpovídá projektu financovanému zapojením cizího kapitálu. Pro projekt, jehož financování probíhá výhradně z vlastních zdrojů, se používá βunleveraged . Spolehlivým zdrojem β jsou opět data profesora Damodarana. U tzv. projektů na zelené louce se kapitálová struktura během životnosti projektu zásadně mění, tím se mění i WACC projektu.
2.3 Metody hodnocení investic Samotnému vyhodnocení investice předchází volba metod, pomocí kterých bude investice posuzována. Při rozhodování ohledně volby metody jsou zohledněny faktory času, rizika, 12
likvidity, a další. Ne všechny metody všechny tato aspekty respektují. Metody, které ignorují např. časovou hodnotu peněz nebo podstupované riziko, jsou většinou považovány pouze za doplňkové. Tyto tak zvané statické metody mohou poskytovat užitečný obraz investice z určitého hlediska. Hodnocení investice je však nutné vždy provést alespoň jednou dynamickou metodou, jejichž východiskem je diskontování všech hotovostních toků, v diskontní míře je pak zohledněn jak faktor času, tak faktor rizika. 2.3.1 Doba návratnosti Doba návratnosti je jednoduchá metoda, která je poskytuje pouze pomocný náhled na investici. Pro svou jednoduchost je ovšem velmi často používána. Doba návratnosti však nebere v úvahu časovou hodnotu peněz. Pracuje s hotovostními toky realizovanými v budoucnosti v jejich nominální hodnotě. Její použití je tedy nejvíce problematické u projektů s dlouhou dobou životnosti. Doba návratnosti udává počet let, která jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované peněžní toky vyrovnaly počáteční investici. Porovnává tedy počáteční kapitálový výdaj s postupně přicházejícími toky hotovosti. Od počáteční investice jsou postupně odečítány cash-flow jednotlivých let až do okamžiku, kdy je hodnota počáteční investice rovna nule. Výsledkem je údaj o počtu let, která bude trvat splacení původní investice. 2.3.2 Diskontovaná doba návratnosti Výpočet doby diskontované doby návratnosti je podobný výpočtu jednoduché doby návratnosti. Na rozdíl od něho, ale hotovostní toky z jednotlivých let diskontuje příslušnou sazbou. Tím dochází k zohlednění faktoru času. Výsledkem je tedy délka období, za které diskontovaná cash-flow investice přinesou hodnotu rovnající se počátečnímu kapitálovému výdaji. 2.3.3 Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota je považována za nejsprávnější přístup k hodnocení efektivnosti investic. Pracuje s prognózovanými hotovostními toky a prostřednictvím jejich diskontování pracuje s údaji reflektujícími časovou hodnotu peněz. Její nevýhodou je pouze absolutní výsledek, který může zkreslit porovnání více investic, které se liší životností, velikostí počátečních kapitálových výdajů apod. Projekt vyžadující větší počáteční investice, logicky snáze dosáhne vyšší čisté současné hodnoty.
13
Vyhodnocení provedené touto metodou je nutné doplnit alespoň jedním relativním pohledem, který poskytuje informace o výdělečnosti projektu ve vztahu k počátečním kapitálovým výdajům. Metoda čisté současné hodnoty porovnává kapitálové výdaje a prognózované příjmy v jejich současné hodnotě. Udává kolik peněz, v současné hodnotě, podnik realizací investice získá navíc nad investovaný objem finančních prostředků. Znamená to, že investici lze přijmout za podmínky, že čistá současná hodnota je přinejmenším větší než nula. Vzorec pro výpočet:
Č
1
I …počáteční kapitálový výdaj t …období 1 až n n …doba životnosti investice CFt …očekávaná hodnota cash-flow v období t i …diskontní sazba 2.3.4 Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento představuje relativní výnos (rentabilitu), který projekt poskytuje během své životnosti. Poskytuje údaj o relativní ziskovosti investice. Je-li primárním podkladem pro rozhodnutí ohledně realizace projektu kladná čistá současná hodnota, pak je vnitřní výnosové procento pomocným měřítkem, který poslouží zejména pro porovnání dvou investic, které mají kladnou ČSH. Vnitřní výnosové procento je vlastně diskontní sazba, při jejímž použití se bude čistá současná hodnota rovnat právě nule. Čím vyšší je vnitřní výnosové procento, tím lepší je relativní vhodnost projektu. Investice je možné realizovat, pokud je vnitřní výnosové procento rovno WACC, tedy podnikové úrokové míře. Výpočet probíhá iterační způsobem a je poměrně složitý. V praxi se ke stanovení vnitřního výnosového procenta takřka výhradně používá tabulkového procesoru typu MS Excel. Přibližnou hodnotu vnitřního výnosového procenta je možné získat následujícím výpočtem: 1. výpočet ČSH při náhodně zvolené diskontní sazbě – je-li výsledná hodnota ČSH kladná, pak je zvolená úroková míra nižší než vnitřní výnosové procento 2. výpočet ČSH při vyšší úrokové míře, aby ČSH vyšlo záporné (popřípadě naopak, v závislosti na výsledku prvního výpočtu) 3. výpočet VVP podle vzorce: 14
Č#$% ( · )* Č#$% &Č#$'
! "
) )
Vnitřní výnosové procento lze použít pouze tam, kde je ČSH klesající v závislosti na diskontním faktoru a projekt navíc generuje konvenční hotovostní toky – znaménko toků se změní právě jednou, změní-li se vícekrát, jedná o tzv. nekonvenční cash-flow a VVP může nabývat více hodnot. V takovém případě nemusí být nutně pravda, že vyšší VVP je žádoucí. 2.3.5 Index ziskovosti (profitability index) Index ziskovosti je dalším relativním měřítkem ziskovosti projektu. Index ziskovosti umožňuje vyhodnotit přijatelné investice, poměřuje diskontované toky hotovosti z jednotlivých let s počátečními kapitálovými výdaji. Zároveň umožňuje srovnávat investice mezi sebou z relativního úhlu pohledu. Běžné bývá označován jako profitability index a zkratkou PI. Porovnání cash-flow z jednotlivých let s počátečními kapitálovými výdaji je provedeno pomocí následujícího vzorce:
!
∑
1
Projekt mlže být přijat pokud je hodnota indexu profitability alespoň 1. Tím je zároveň zaručena současná hodnota budoucích příjmu vyšší než kapitálové výdaje. Kromě jmenovaných metod hodnocení efektivnosti investic existují ještě další metody, jako např. metoda diskontované ekonomické přidané hodnoty. Po dohodě s managementem firma, bude tato práce s ohledem na potřeby podniku tyto metody ignorovat.
2.4 Analýza citlivosti Cílem analýzy citlivosti je zjistit jak je finanční tok závislý na změně různých vstupních parametrů, které na jeho finální velikost působí. Podstatou je identifikovat rozhodující veličiny, které mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu projektu. Mezi faktory, které cash-flow projektu znatelně ovlivňují, patří zejména změna ceny, daní, úrokové míry, dále změny cen vstupů a velikost výstupu. Cílem analýzy citlivosti je tyto faktory přesně identifikovat pro konkrétní projekt a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu. Postup při analýze citlivosti kritériální veličiny (cash-flow, zisk, tržby...) na změnu rizikového faktoru: 1. Definování závislosti příjmů a výdajů na faktorech, které je ovlivňují
15
2. Určení nejpravděpodobnějších hodnot rizikových faktorů – velikost výstupu, cena výstupu, ceny vstupů, daně apod. 3. Výpočet očekávaného čistého cash-flow 4. Změna rizikových faktorů 5. Výpočet hodnotících kriterií projektu se změněnými vstupními veličinami – v několika krocích, kdy jsou vstupní veličiny postupně měněny předem stanoveným způsobem 6. Určení významu jednotlivých kritérií pro celkovou hodnotu projektu, popřípadě seřazení faktorů podle významnosti 7. Grafický výstup zobrazující vývoj kritériálních veličin projektu v závislosti na hodnotách vstupních parametrů Provedením výpočtů změny více kritériálních veličin pro různé úrovně hodnot vstupních parametrů lze získat celou matici citlivosti projektu. Nevýhodou citlivostní analýzy je, že sleduje jednotlivé proměnné izolovaně. Ve skutečnosti spolu ale tyto parametry většinou v různé míře souvisí – běžně může např. pokles ceny výstupu znamenat nárůst poptávky a tedy velikost výstupu.
16
3. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Stavební společnost RBK a.s. je stavební firma. Gross její činnosti spočívá v realizaci stavebních zakázek a řízení projektů. Vedle těchto činností je společnost aktivní v širokém spektru služeb, většinou úzce souvisejících se stavebnictvím. Obchodní firma
Stavební společnost RBK a.s.
Právní forma
Akciová společnost; akcie na jméno
Základní kapitál
9 000 000 Kč; 450 ks akcií o jmenovité hodnotě 20 000 Kč
Datum registrace
16.1.1998; právní nástupce RBK spol. s r.o. (zapsané 1991)
Sídlo
Podbabská 81/17, Praha Bubeneč, 160 00
Tabulka 1 – profil společnosti
3.1 Historie Společnost byla založena v roce 1991 jako společnost s ručeným omezeným nabízející výhradně služby pozemního stavitelství. Sídlo společnosti bylo v severočeském Rumburku. V tomto regionu byla také velká část stavebních zakázek. Mladá ambiciózní společnost své aktivity rychle rozšiřovala. V roce 1992 byly otevřeny provozovny stavebnin v Rumburku a Novém Boru. Provozovatel stavebnin, firma ROS spol. s r.o. byla založena jako dceřiná společnost RBK spol. s r.o. Firma stavebniny úspěšně provozovala do roku 2000, kdy byly výhodně prodány konkurenční firmě. V roce 1995 byla pod hlavičkou dceřiné společnosti Bohemia Beton, založené v roce 1992, uvedena do provozu betonárna v Rumburku. O tři roky později zahájila provoz další betonárna v Děčíně. Ve stejném roce do firmy vstoupil strategický partner – přední dodavatel betonu na českém trhu, ZAPA Beton a.s. Stavební společnost RBK a.s. vlastnila podíl ve firmě provozující betonárny do roku 2007, kdy byl celý podnik prodán skupině Heidelberg Cement v rámci rozsáhlejší mezinárodní transakce. V roce 1996 byl kompletně rekonstruován a uveden do provozu areál pily v Srbské Kamenici. Společnost pila Srbská Kamenice s.r.o. je do současnosti personálně a funkčně propojena se Stavební společností RBK a.s. V roce 1998 byla RBK spol. s r.o. transformována na akciovou společnost. V téměř dvacetileté historii firmy docházelo ke změnám ve struktuře společníku, později akcionářů. V roce 1998 bylo navázáno dlouhotrvající partnerství s dodavatelem montovaných rodinných domů firmou Canaba a.s. Stavební společnost RBK a.s. se podílela na realizaci řady developerských projektů této firmy. Canaba a.s. byla krátkou dobu dokonce akcionářem firmy.
17
Docházelo k rozšiřování územní působnosti společnosti a změnám jejího sídla – nejprve do České Lípy, nejnověji do Prahy. Měnila se organizační struktura i počet zaměstnanců. Postupně byly do portfolia firmy začleňovány nové služby. Dlouholeté zkušenosti s realizací developerských projektů a stavebních děl společnost využila pro zavedení služeb spojených s projektovým řízením. Aktuálně Stavební společnost RBK a.s. bojuje s poklesem stavební výroby a relevantního trhu celkem, jako jedním z důsledků hospodářské krize. Daří se jí to zejména díky dlouhodobým korektním obchodním vztahům a široké nabídce služeb.
3.2 Rozsah činnosti Stavební společnost RBK a.s. má poměrně široké portfolio produktů a služeb. Stěžejní činností a největší zdroj tržeb jsou stavební zakázky. Mezi nimi zejména stavby průmyslových objektů a monolitické železobetonové konstrukce. Dále projekty spodních staveb a zakládání staveb, bytové a občanské stavby. Významné jsou také realizace inženýrských staveb, jako jsou čističky odpadních vod, kanalizace apod. Procentuální velikost jednotlivých kategorií na celkových tržbách ukazuje graf 1.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
% objem na celkových tržbách ze stavební činnosti Spodní stavby
12%
Zakládání staveb
8%
Monolitické konstrukce
16%
Průmyslové a zemědělské stavby
36%
Bytové a občanské stavby
7%
Inženýrské stavby
21%
Graf 1 – přehled portfolia Stavební společnosti RBK a.s.
Další činností jsou služby spojené s řízením stavebních projektů. Jedná se zejména o manažerské řízení projektů, řízení propagace projektů a prodeje, technické dozorování staveb a projektování. Tyto služby generují asi 10 % tržeb firmy, jejich výhodou je ovšem vysoká marže v porovnání s klasickou realizací staveb. Jsou proto významným zdrojem zisku podniku.
18
Firma také připravuje vlastní developerské projekty menšího rozsahu. Jedná se o primárně bytové projekty zejména v regionu severních Čech. Kromě přípravy a realizace ucelených developerských celků, se firma zabývá také rozvojem lokalit formou zavedení inženýrských sítí, rozparcelování území a následný prodej stavebních parcel pro rodinné domy. Tyto tři hlavní činnosti Stavební společnost RBK a.s. marketingově komunikuje pod různými značkami a značně odlišným způsobem. Stavební zakázky se přirozeně rekrutují z jiných marketingových kanálů než management projektů i development. Používaná loga jsou zobrazena na obrázku 1.
Obrázek 1 – logotypy RBK
Kromě vyjmenovaných činností nabízí společnost další doplňkové služby. Je to např. prodej montovaných rodinných domů na klíč, zajištění financování projektů, technické konzultace, obchod se stavebními materiály, služby dopravy a mechanizace apod. Samostatnou kategorií jsou pak dlouhodobé strategické investice, které firma provádí především v zájmu diversifikace svého portfolia. Některé z těchto investic byly zmíněny v části o historii společnosti. Nejnověji připravovanými projekty je výstavba linky na zpracování stavebního odpadu a sutě, a právě výstavba fotovoltaické elektrárny.
3.3 Organizační struktura a lidské zdroje V čele společnosti stojí tříčlenné představenstvo a společnost má plochou organizační strukturu. Na jejím vrcholu stojí představenstvo, jemuž jsou přímo odpovědní jednotliví vedoucí staveb a projektů. Na stejném stupni organizační struktury jsou pracovníci technické přípravy staveb a účetní oddělení. Další stupeň již představují řadový zaměstnanci. Z hlediska dělby pravomocí organizační struktura Stavební společnosti RBK a.s. nejvíce odpovídá liniové štábní organizační struktuře. Štáb představuje právě oddělení přípravy staveb.
19
Řízení společnosti je realizováno se základním regionálním členěním – divize Praha a divize Severní Čechy. Obě divize jsou formálně ve všech činnostech kromě účetnictví zcela autonomní, fakticky ovšem intenzivně spolupracují. Pražská divize společnosti řídí zakázky na celém území Čech s výjimkou severních Čech. Je navíc centrem pro služby projekt managementu. Ve firmě aktuálně pracuje přibližně 60 zaměstnanců. Počet zaměstnanců je v posledních letech stabilní a míra fluktuace je minimální. Přibližně 50 % zaměstnanců pro společnost pracuje 10 a více let. Většinu z celkového počtu zaměstnanců představují stavební dělníci – celkem asi 40 pracovníků (to je více než 70 %). Zbytek tvoří management společnosti a zaměstnanci administrativy – účetnictví, technická příprava staveb apod. Celkové mzdové náklady se v roce 2009 rovnali 12,8 milionům Kč. Průměrná měsíční hrubá mzda tedy dosahovala 17 880 Kč.
3.4 Finanční výsledky V loňském roce společnost zaznamenala přibližně 30% pokles tržeb. Tento propad ve velké míře souvisel s celkovým poklesem stavební výroby na území ČR. Oproti 128 mil. Kč tržeb v roce 2008 dosáhly tržby v roce 2009 jen přibližně 88 mil. Kč. Dramaticky se snížil také zisk podniku. V roce 2008 firma vykázala hospodářský výsledek za účetní období ve výši 3,7 mil. Kč. V loňském roce to bylo pouze necelých 600 tisíc korun. Dlouhodobě je nicméně hospodaření společnosti vyrovnané. V posledních čtyřech letech firma vždy vygenerovala kladný hospodářský výsledek. Vývoj tržeb a zisku RBK je zachycen v grafu 2.
Tržby
HV po zdanění 2009
88426
2008
128670
4055
2006
75110
100000
3687
2007
79825
150000
580
50000
0
3176
0
2000
4000
6000
Graf 2 – finanční výsledky Stavební společnosti RBK a.s.
20
4. OBECNÉ INFORMACE O VÝROBĚ ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ „Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se stala celosvětovým tématem. Jednotlivé země nebo různá společenství států sledují více či méně ambiciózní cíle, které se týkají výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Také Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ve výši 8 procent v roce 2010. Podle dostupných informací byl tento podíl v roce 2008 přibližně 5,5 procenta.“2
Zákon č. 180/2005 Sb. O podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jež je stěžejním právním předpisem na poli výroby energie z obnovitelných zdrojů v ČR, uvádí ve svém prvním paragrafu účel zákona: podpoření využívání obnovitelných zdrojů energie, zajištění zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě, přispění k šetrnému využívání přírodních zdrojů obecně. Odpovídá celosvětovému trendu omezování využívání neobnovitelných zdrojů. Energie vyrobená ve fotovoltaických elektrárnách je pak, jak je definováno i v § 2 odst. 1 zák. č. 180/2005, považována za obnovitelný přírodní zdroj energie. Cíle stanovené v úvodu zákona, stejně jako v mnoha jiných oficiálních i neoficiálních dokumentech jsou podporovány především prostřednictvím zvýhodňování výrobců energie z obnovitelných zdrojů. Česká Republika se rozhodla zavést podporu formou speciálně nastavených výkupních cen v kombinaci se systémem „zelených bonusů“. Podle zkušeností z jiných zemí v Evropě se tento systém osvědčil nejvíce. Proto je dnes také dominantním způsobem podpory a postupně ho zavádějí další země.
4.1 Vývoj podpory solární energie v ČR „Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice stanovena poprvé pro rok 2002. V listopadu 2001 vydal Energetický regulační úřad (ERÚ) cenové rozhodnutí, které stanovovalo výkupní ceny pro základní kategorie obnovitelných zdrojů, malé vodní elektrárny, spalování biomasy, spalování bioplynu, větrné elektrárny, využití slunečního záření a využití geotermální energie. Toto členění, platné i pro rok 2003, začalo být
2
Ray-on [online]. 2009 [cit. 2010-04-24]. Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: .
21
nedostatečné a bylo nutné obnovitelné zdroje kategorizovat. Od roku 2009 cenové rozhodnutí č. 8/2008 má již 42 kategorií a podkategorií. Přelomovým bodem v podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR bylo přijetí zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, který představuje významnou garanci stability pro podnikání. Jsou zde stanoveny dva systémy podpory, a to výkupní ceny a zelené bonusy. V případě, že si výrobce zvolí podporu formou výkupních cen, volí jistotu. Jistotu toho, že veškerou elektřinu, kterou vyrobí, prodá za garantované výkupní ceny provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy. Ti platí výrobci za elektřinu naměřenou na předávacím místě mezi jimi a výrobcem. Druhý systém, podpora formou zelených bonusů, je sice složitější, ale na druhou stranu umožňuje výrobci maximalizovat zisk. Výrobce může svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi, obchodníkovi s elektřinou nebo sám ji spotřebovat na tzv. ostatní vlastní spotřebu. Elektřinu pak prodává za tržní cenu silové elektřiny, která je obvykle vyšší, než rozdíl výkupní ceny a zeleného bonusu pro danou kategorii obnovitelného zdroje. Nevýhodou systému zelených bonusů je, že výrobce si musí aktivně hledat odběratele pro svou produkci a vyřešit otázky spojené s odpovědností za odchylku. Ale i přes tyto další nutné kroky byla v roce 2007 formou zelených bonusů, které vyplácí provozovatel regionální distribuční soustavy, podporována více než polovina výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. “3
Z hlediska investice do fotovoltaiky je důležitý také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který říká, že příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně ze zisku, a to v roce uvedení do provozu a následujících 5 let (§ 4 písmeno e). V roce 2009 naplno vypukly debaty ohledně velkoryse nastavených výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren. Jejich masivní rozvoj je popsán v úvodu této práce. Kritikům vyšli vstříc poslanci schválením zákona, který napříště umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu výkupní ceny snížit o více než 5 % ročně, jako tomu bylo doposud. 21. dubna byl zákon schválen také v Senátu parlamentu České Republiky. Očekává se, že svůj podpis brzy připojí i prezident a zákon vstoupí v platnost. Podle dosavadních vyjádření Energetického regulačního úřadu nepochybně dojde ke snížení ceny o více než pět procent. Snížení by mělo být několika stupňové, tak aby více omezilo spekulanty a velké firmy, než např. rodiny s fotovoltaickými panely na střeše rodinného domu. 3
Ray-on [online]. 2009 [cit. 2010-04-24]. Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dostupné z WWW: .
22
Česká fotovoltaická průmyslová asociace upozorňuje na další způsob, jakým chce stát krotit obrovský rozvoj solárních elektráren v Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vyhlášku, která zavádí povinnost využívat ve fotovoltaických projektech solární panely s minimální účinností 22 procent. Podle odborníků zainteresovaných stran i Akademie věd České Republiky je toto kritérium takřka nesplnitelné. Nabídka panelů s požadovanou účinností je značně omezená. Technologie, které by splňovaly požadavky vyhlášky, navíc nejsou vhodné pro použití v podmínkách České Republiky, říká Antonín Fejfara z fyzikálního ústavu AV ČR. Vyhláška je nyní v připomínkovém řízení. Její vyhlášení bylo původně plánováno na 1. května letošního roku a týkala by se všech projektů, na něž bude vydáno stavební povolení po tomto datu. Je nesporné, že solární energetika se v ČR v posledních letech stala natolik výhodným byznysem, že její masivní podpora v současné podobě není nadále nutná. Dramatický nárůst počtu solárních elektráren se navíc odrazil ve vyšších účtech za elektřinu všech odběratelů. Cenové zvýhodnění energie z obnovitelných zdrojů totiž reálně platí všichni spotřebitele. Vyplacené dotace se totiž zpětně promítnou do běžných spotřebitelských cen elektřiny, které tím zvyšují. Domácnost s roční spotřebou 2500 kWh zaplatila v roce 2009 na podporu zelené elektřiny 130 korun. Letos to bude 415 korun a pro rok 2011 Energetický regulační úřad (ERÚ) předpokládá 1275 Kč. Není tedy divu, že podpora tohoto zdroje energie vyvolává značně rozporuplné reakce. Ekologické organizace naopak proti omezení podpory výroby elektřiny ze slunce hlasitě protestují. Podle nich je to jediný způsob jak může Česká Republika dostát svým závazkům v energetické oblasti – podle klimaticko-energetické balíčku přijatého v prosinci roku 2008 má dojít k posílení energetické účinnosti o 20 % a má být dosaženo 20 % podílu obnovitelných zdrojů energie, to vše do roku 2020. Solární elektrárny se také stávají novým důvodem, proč lidé vyráží do ulic s transparenty. Většinou se jedná o iniciativy místních sdružení, kterým z nějakého důvodu vadí fyzická přítomnost elektrárny. Nelze se divit. Jeden Instalovaný kWp potřebuje přibližně 8 m2 prostoru. Dalším argumentem odpůrců je fakt, že velké solární elektrárny utlumí rozvojový potenciál regionu, zatímco sami nevytvoří prakticky žádná nová pracovní místa. Podle společnosti ČEPS, správce české přenosové soustavy jsou však k 15. Únoru 2010 vydána kladná stanoviska pro připojení asi 6500 MW instalovaného výkonu. K 1. dubnu 2010 byly přitom, podle údajů Energetického regulačního úřadu, připojeny fotovoltaické elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 490 MW. Platí přitom, že elektrárnu stihne postavit a 23
fyzicky připojit do sítě v letošním roce, učiní tak za aktuálních podmínek, tedy velmi výhodně. Přinejmenším v letošním roce lze proto očekávat další markantní nárůst počtu fotovoltaických elektráren. Za zajímavost stojí, že optimistický odhad EPIA, evropské fotovoltaické průmyslové asociace byl, že Česká Republika dosáhne hodnoty 500 MW instalovaného výkonu nejdříve v roce 2011.
4.2 Situace v zahraničí Celosvětová výroba elektřiny ze solárních panelů zažila v posledním desetiletý masivní růst a podle všech předpokladů bude podobný trend nadále pokračovat. Na konci roku 20084 se celková globální instalovaná kapacita blížila 15 GW. O rok dříve to bylo pouze lehce přes 9 GW. Za jediný rok se tedy celkový instalovaný výkon zvýšil o polovinu. Evropa je v současné době vedoucím regionem. Země Evropské unie reprezentují více než 9 GW, tedy cca 65 % celkový globální kapacity. Dalšími významnými regiony jsou Japonsko a Spojené státy.
Graf 3 – vývoj světové instalované kapacity; zdroj: EPIA
Graf 3 zachycuje vývoj celosvětové instalované kapacity podle nejvýznamnějších regionů. Jiným ukazatelem je vývoj roční velikosti nárůstu kapacity pro výrobu fotovoltaické energie – velikost nově instalovaného výkonu v daném roce. S 5,6 GW se meziročně tento ukazatel více než zdvojnásobil. Za tímto masivním růstem trhu stojí především neuvěřitelný nárůst španělského trhu. V roce 2008 tam bylo nově instalováno přes 2,5 GW, což představuje 45 %
4
Poslední dostupná data na globální úrovni jsou z roku 2008
24
všech nových instalací na světě. Kromě Španělska pokračoval rychlý rozvoj také v Německu (1,5 GW nových instalací), Itálii (258 MW), Francii (105 MW) a také např. v České Republice (51 MW). Nové instalace v ČR v roce 2007 přitom představovaly kapacitu jen 3 MW. Výstavby nových elektráren je ve velké míře závislá na politickém prostředí konkrétní země. Mechanismy podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů jsou zakotveny vnitrostátní legislativou a zavedení, jakákoli změna, nebo naopak zrušení této podpory má dalekosáhlé důsledky. Nejvíce se odráží právě v hodnotě ukazatele nově instalovaných zařízení. Logicky, zatímco zavedení podpůrných mechanismu se projeví až se značným zpožděním, jejich omezení nebo zrušení se naopak projeví okamžitě. Ze zemí mimo Evropu lze pozorovat velký nárůst fotovoltaických elektráren především v Jižní Koreji. Celková hodnota nově instalovaných výkonů v roce 2008 dosáhla téměř 250 MW. Graf 4 zobrazuje objem nově instalovaných kapacit podle regionů v jednotlivých letech.
Graf 4 - Objem nově instalovaných kapacit podle regionů v jednotlivých letech; zdroj: EPIA
Jak patrné i z grafu výše nejmasivnější rozvoj trhu solární energie zaznamenalo Španělsko. Velkoryse nastavené podpůrné mechanismy spolu s takřka ideálními geografickými podmínkami zapříčinily nevídaný boom solární energie. Nárůst byl ovšem tak masivní, že (stejně jak varují kritici solární energie v Čechách) začal dramaticky ohrožovat přenosovou 25
soustavu. S účinnosti od roku 2009 zavedla proto španělská vláda striktní strop pro nové instalace – 500 MW ročně. S ohledem na španělský strom se očekává návrat Německa na první pozici. Německo je považováno za nejvyspělejší trh. Má stabilní vhodně nastavené mechanismy podpory, mimořádně dobré možnosti financování, velký potenciál dalšího rozvoje, mnoho špičkových odborníků a vysoké povědomí o solární energii. Itálie nabízí, kromě velmi dobrých geografických podmínek, velmi atraktivní schéma podpory rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Proto se v Itálii v nejbližších letech očekává masivní nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. Tamní systém je založen kombinaci bonusů za celkové množství elektrické energie vyrobené z obnovitelného zdroje a možnosti nespotřebovanou elektřinu dodat do rozvodné sítě a následně v jiném období čerpat jakýsi kredit, který tím získá. Dalšími zemí se systémem podpory výroby elektřiny se solární energie je Francie. Odborníci chválí tamní mechanismus podpor, kritizují nicméně mimořádně dlouhý proces fyzického připojení elektrárny k rozvodné síti. Dále je možné jmenovat např. Portugalsko nebo Řecko, tedy státy, kde je aktuálně solární energie předmětem rozsáhlých politických diskuzí a je, díky skvělým přírodním podmínkám, očekáván její rychlý vzestup. Podíl na přírůstku celkové instalované kapacity jednotlivých států v roce 2008je zachycen v grafu 5.
Graf 5 - Podíl na přírůstku celkové instalované kapacity jednotlivých států v roce 2008; zdroj: EPIA
26
4.3 Státní dohled a regulace v ČR Základní rámec regulace výroby elektřiny ze solární energie je obsazen v právních předpisech síly zákona. Dále v řadě podzákonných právních předpisů jako jsou vyhlášky ministerstev, rozhodnutí Energetického regulačního úřadu apod. Nejdůležitější je výše zmíněny zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Zákon vymezuje, co se rozumí obnovitelnými zdroji, kterým je poskytována podpora, stanovuje práva a povinnosti subjektů na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů, zmocňuje Energetický regulační úřad k cenovým rozhodnutím a obsahuje ustanovení o kontrole a správních deliktech. 4.3.1 Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad (ERÚ, úřad) byl zřízen 1. ledna 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Jedním z hlavních úkolů ERÚ je podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. K plnění tohoto úkolu je úřad nadán celou řadou pravomocí. Bezesporu nejvýznamnější z nich je možnost určovat výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Při této činnosti je vázán základními pravidly stanovenými v zákoně. Kromě toho úřad také stanovuje obecná pravidla, kterými se řídí trh s elektřinou a určuje podmínky přístupu k sítím pro konečné zákazníky i výrobce. 4.3.2 ČEPS, a.s. ČEPS, a.s. je akciová společnost, která ze zákona provozuje přenosovou soustavu České Republiky. Jejím hlavním úkolem je zajištění přenosu elektřiny, zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a údržba, obnova a rozvoj přenosové soustavy. ČEPS je oprávněn v rámci provádění péče o přenosovou soustavu, zejména péči o její stabilitu, nuceně odstavovat některé zdroje výroby elektřiny z provozu, respektive je dočasně odpojovat od přenosové soustavy. To může ohrozit investice do solárních elektráren. Jedním z úkolu firmy je také rozvoj přenosové soustavy, tak aby odpovídala požadavkům. Právě v tomto bodě podle mnohých kritiků vedení společnosti zaspalo. ČEPS měl podle nich přenosovou soustavu na připojení fotovoltaických elektráren připravit. 4.3.3 Distribuční společnosti V České Republice figurují celkem tři distribuční společnosti – ČEZ Distribuce, E.On Distribuce a PRE distribuce. Pro připojení fotovoltaické elektrárny do sítě je nutné mít uzavřenou smlouvu 27
s distribuční společností. Fakticky je tato smlouva nezbytná již pro samotnou přípravnou fázi projektu. Podle zákona má distribuční společnost povinnost s výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů tuto smlouvu uzavřít. Smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a na jejím základě je distribuční společnost povinna vykoupit veškerou elektrickou energii dodanou do sítě. V současné době je, jak je uvedeno výše, pozastaveno posuzování nových žádostí o připojení. Proces povolení připojení k distribuční síti, respektive uzavření smlouvy s distribuční společnosti je poměrně složitý. Zapotřebí je řada dokumentů, především technického charakteru. K žádosti musí být připojeno schéma zapojení síťových obvodů, situační plánek s vyznačením provozovny, revizní zpráva elektrické přípojky, revizní zpráva apod. Kromě technické dokumentace je třeba předložit dokumenty administrativního charakteru. Jedním z nich je souhlas obce s umístěním zařízení. Dále licence na výrobu elektrické energie, kterou uděluje ERÚ, vlastnický titul k výrobnímu zařízení a kolaudační rozhodnutí. Z předchozího odstavce je patrné, že určité pravomoci v regulaci výroby elektřiny se solárních panelů mají také správní úřady, zejména stavební a obecní úřad. Obecní úřad posuzuje dopady výstavby elektrárny na potřeby obyvatel města nebo vesnice, soulad záměru s rozvojovými plány obce apod. Stavební úřad vede klasické stavební řízení, v jehož rámci vydává stavební povolení. Po realizaci stavby vydává kolaudační rozhodnutí.
4.4 Výkup výstupu elektrárny Chce-li výrobce elektřiny dodávat všechen výstup elektrárny dodávat do sítě, pak je na základě smlouvy uzavřené s distribuční společností, veškerá vyrobená elektrická energie vykoupena. Tato smlouva je uzavřena pro instalovaný výkon, tedy maximální projektovaný výkon fotovoltaické elektrárny. Skutečně vyrobená energie v různých měsících roku fluktuuje v závislosti na osvitu, životním cyklu solárních panelů a dalších exogenních faktorech. Provozovatel výrobního zařízení proto nemá možnost přesně specifikovat reálný objem vyrobené elektrické energie v konkrétním období. Distribuční společnost je ale povinna vykoupit jakýkoli výstup, i takový, který by v daném období převyšoval instalovaný výkon elektrárny. Za elektřinu skutečně dodanou do rozvodné sítě je pak provozovateli zařízení vyplacena cena podle aktuálního cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
28
4.5 Přírodní podmínky v České Republice „Dostupnost solární energie v České republice je samozřejmě ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně především zeměpisná šířka, roční doba, oblačnost a lokální podmínky, sklon plochy na níž sluneční záření dopadá a další. Zajímavým faktem nicméně zůstává, že se údaje o slunečním záření v ČR z jednotlivých zdrojů v mnohém liší. Shrnutí dosud publikovaných informací přináší následující výsledky: v České republice dopadne na 1m² vodorovné plochy zhruba 950 – 1340 kWh energie roční množství slunečních hodin se pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 hod (ČHMÚ),
odborná literatura uvádí jako průměrné rozmezí 1600 – 2100 hod Z hlediska praktického využití pak platí, že z jedné instalované kilowaty běžného systému (FV články z monokrystalického, popř. multikrystalického křemíku, běžná účinnost střídačů apod.) lze za rok získat v průměru 800 – 1100 kWh elektrické energie.“5 Obrázek 2 zobrazuje mapu osvitu území České Republiky.
Obrázek 2 – mapa osvitu území ČR; zdroj: Czech RE Agency
4.6 Základy technického řešení solární elektrárny6 Princip je jednoduchý. Sluneční paprsky dopadají na solární kolektory a ty vyrábějí stejnosměrný proud. Pomocí malého zařízení – střídače je stejnosměrný proud automaticky
5
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2010-04-24]. Fotovoltaika pro každého. Dostupné z
WWW: . 6 Česká solární [online]. 2008 [cit. 2010-04-24]. Fotovoltaika princip. Dostupné z WWW: .
29
přeměněn na střídavý. Stávajícím elektrickým domovním rozvodem se proud vyvede do místní rozvodné sítě. Fotony slunečního záření dopadající na křemíkové solární články vyrážejí svojí energií z krystalické mřížky elektrony, které se stávají volnými a jsou součástí elektrického proudu. Solární článek je křemíková destička, zpravidla o velikosti 12x12 cm. Pro svou činnost využívá tzv. fotovoltaického jevu, jehož podstatou je skutečnost, že na rozhraní dvou materiálů, na něž dopadá světlo, vzniká elektrické napětí a uzavřením obvodu lze získat elektrický proud. Křemík je nejpoužívanějším materiálem pro výrobu solárních článků, je to pevná krystalická látka se strukturou podobnou struktuře diamantu, na rozdíl od něj však křemík absorbuje část slunečního záření a má vlastnosti polovodiče, tj osvětlením dochází k prudkému zvýšení jeho vodivosti. Rozlišují se monokrystalické články, které se skládají z jednoho krystalu křemíku o velikosti víc jak 10 cm a vyrábí se pomalým tažením roztaveného křemíku, a články polykrystalické, které se skládají z většího množství krystalů o velikosti 1 – 100 mm různě orientovaných. Jeden solární článek dokáže při max. výkonu vytvořit napětí 0,5 V a elektrický proud až 3 A. Významnou vlastností solárních článků je snadnost jejich vzájemného propojení za účelem sestavení větších celků. Tyto celky se nazývají solární moduly nebo také fotovoltaické moduly a představují základní stavební jednotky fotovoltaických systémů. V jednom solárním panelu je běžně 36 článků o výstupním napětí 12 V nebo 72 článků o napětí 24 V. Solární panely mají různé výkony 150, 180...až 280 W. Výkonovou jednotkou panelů je Wattpeak (Wp) neboli tzv. špičkový výkon, což je výkon naměřený za daných podmínek (ozáření 1000W/m2, teplota 25°C). Účinnost solárních panelů je 14 – 17%, životnost cca 30 let Soubor většího počtu solárních panelů, střídačů, ostatních konstrukčních a podpůrných prvků se nazývá solární elektrárnou. Solární elektrárny se liší především svým výkonem, jinak se většinou jedná o stejný princip - energie vyrobená dopadem slunce na fotovoltaické panely se přemění ve střídačích na střídavé veličiny a poté je předána do domácí či rozvodné elektrické sítě. Běžné fotovoltaické elektrárny sestávají ze tří základních prvků: 1. Fotovoltaické panely - Nejvíce rozšířené fotovoltaické panely v současné době jsou křemíkové.
Rozdílným
zpracováním
křemíku
lze
vyrobit
monokrystalické,
polykrystalické a amorfní fotovoltaické články. V praxi používáme většinou
30
polykrystalické panely. Fotovoltaický panel je schopen vyrábět elektrickou energii i bez přímého osvícení na základě difúzního záření, které je v ČR převládající. 2. Střídač napětí - Ve fotovoltaických panelech je vyroben stejnosměrný proud, který se pro dodávku do sítě musí přeměnit na proud střídavý 230V / 400V, 50Hz. Tato konverze je zabezpečována v takzvaném střídači (měniči čili inventoru). Střídač je v podstatě řídící centrum celého systému a mimo konverze proudu je schopen podávat informace o vyrobené energii a provozních stavech. Střídač zároveň monitoruje a reguluje napájení sítě a v případě jakékoliv poruchy v přenosové soustavě automaticky odpojí solární generátor od sítě. Střídač může být vybavený displejem, který ukazuje aktuální údaje o činnosti systému, okamžitý výkon, napětí, energii vyprodukovanou systémem ve sledovaný den, celkovou vyprodukovanou energii, dobu práce systému, případně poruchu a příčinu poruchy. Dále jsou nezbytné elektroměry pro měření energie dodané do sítě, popřípadě vlastní spotřeby energie. Nezbytné jsou pochopitelně také nosné konstrukce panelů, oplocení pozemku, příjezdová komunikace apod.
5. Aktuální stav projektu Stavební společnost RBK a.s. již učinila první potřebné kroky k realizaci investice do solární elektrárny. Především je držitelem kladného stanoviska k připojení do distribuční síti a rezervaci kapacity pro instalovaný výkon 30 kWp. Disponuje také vhodným pozemkem v průmyslové zóně města. Připravuje podklady pro žádost o stavební povolení, jedná s potenciálními dodavateli a také s bankou o možnostech financování.
5.1 Stanovisko k připojení do sítě Nově zřizovat, podstatně rozšiřovat a upravovat výrobnu elektřiny připojovanou k distribuční soustavě je možno jen se souhlasným stanoviskem distribuční společnosti. V oblasti města Rumburk, kde má být projekt realizován je distribuční společnosti firma ČEZ Distribuce. Tento postup vychází z ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 51/2006 . Ten říká doslova: §4 Žádost o připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě (1) Žádost o připojení zařízení žadatele k přenosové nebo distribuční soustavě se podává před
výstavbou nebo připojením nového zařízení, před zvýšením rezervovaného příkonu, popřípadě
31
výkonu stávajícího připojeného zařízení nebo před zásadní změnou charakteru odběru. Žádost se podává za každé odběrné nebo předávací místo zvlášť. ČEZ Distribuce, a.s. vydává tyto stanoviska na základě „Žádosti o připojení výrobny elektřiny nebo její části k distribuční soustavě“. Společně s žádostí je třeba odevzdat také vyplněný dotazník pro vlastní výrobu. Vydání stanoviska je obecně upraveno v § 5 vyhlášky č. 51/2006 Sb.: §5 Stanovisko k žádosti o připojení zařízení (1) Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy posuzuje žádost o připojení s ohledem n a) místo a způsob požadovaného připojení, b) velikost požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu a časový průběh zatížení, c) spolehlivost dodávky elektřiny, d) charakter zpětného působení zařízení žadatele na přenosovou nebo distribuční soustavu. (2) Na základě posouzení žádosti o připojení podle kritérií podle odstavce 1 vydá provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy žadateli stanovisko s těmito náležitostmi: a) místo a způsob připojení zařízení žadatele včetně určení odběrného nebo předávacího místa a stanovení hranice vlastnictví zařízení, b) předpokládaný termín připojení a zajištění rezervovaného příkonu nebo výkonu, c) umístění a typ měřicích zařízení provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy, d) výše podílu žadatele na nákladech spojených s připojením zařízení žadatele a se zajištěním požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu, e) potvrzení požadavku na výši rezervovaného příkonu nebo výkonu a jeho časový průběh zatížení, f) doba závaznosti stanoviska. Na posouzení této žádosti má podle této vyhlášky distribuční společnost 30 dní. Stavební společnost RBK a.s. tuto žádost odeslala regionálnímu zastoupení společnosti ČEZ Distribuce poprvé 11.11.2009. Kvůli absenci některých potřebných dokumentů a potvrzení bylo distribuční společností vyzvána k doplnění žádosti. Po tomto doplnění bylo firmě v lednu 2010 doručeno kladné stanovisko k připojení elektrárny k přenosové soustavě. Společnost
je
držitelem
kladného
stanoviska
k připojení
fotovoltaické
elektrárny
s instalovaným výkonem 30 kWp. Toto stanovisko je závazné nejméně do ledna 2011. Platí přitom již zmíněný princip, že bude-li zařízení fyzicky připojeno k distribuční síti do konce letošního roku, budou se na něho vztahovat všechny podmínky platné podle aktuálních předpisů, především tedy cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. 32
Stanovisko dále upřesňuje způsob, jakým má být ČEZ Distribuce vyzván k připojení elektrárny po jejím dokončení. Před uzavřením smlouvy o dodávce elektřiny na nově zřízenou nebo podstatně rozšířenou výrobnou elektřiny musí žadatel – výrobce předložit následující dokumenty:
Návrh smlouvy o dodávce elektřiny z výrobny elektřiny do distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a. s.
Výchozí revizní zprávu a technickou dokumentaci
Potvrzené technické podmínky pro provoz a obsluhu výrobny elektřiny (vyjádření provozovatele DS k provozním a obchodním otázkám výrobny elektřiny)
Veřejnoprávní povolení potřebná pro zřízení a provozování výrobny elektřiny (kolaudační rozhodnutí, žádost o připojení výrobny elektřiny pro vlastní spotřebu)
Provozní řád výrobny elektřiny, kromě provozně manipulačních údajů musí obsahovat i telefonní spojení na provozovatele výrobny elektřiny
Kopii živnostenského oprávnění nebo výpis z obchodního rejstříku
5.2 Lokalizace projektu Lokalita, ve které má být výstavba elektrárny realizována je mimořádně důležitá z několika důvodů. Za prvé v místě existovat dostatečně velké volná kapacita distribuční sítě, která umožňuje bezpečné připojení zařízení. Distribuční společnosti mají navíc území ČR rozdělené a od lokalizace projektu se tedy odvíjí distribuční společnost, která elektrárnu připojí. Samotné připojení se děje v rámci zákonem stanoveného rámce, jednotlivé distribuční společnosti mají ale rozdílné procedury připojení. Druhým důvodem je, že k výstavbě elektrárny musí udělit souhlas obec a stavební úřad musí vydat stavební i kolaudační rozhodnutí. Výstavba zařízení musí být tedy v souladu s územním plánem města i rozvojovými záměry. Lokalita má mimořádný význam také pro očekávanou hladinu osvitu, které se na různých místech ČR liší. Projekt Stavební společnosti RBK a.s. má být realizován v katastru města Rumburk v severních Čechách. Rumburk je obec s rozšířenou působností, má asi 12 tisíc obyvatel. Je součástí Ústeckého kraje. Město leží v bezprostřední blízkosti hranic se SRN. Ve městě jsou dvě průmyslové zóny, jedná nová u jižní hranice města, která je v současné době intenzivně nabízena potenciálním investorům, a druhá, původní oblast, kde byla v Rumburku tradičně soustředěna průmyslová výroba. Poloha města na mapě ČR je zachycena na obrázku 3.
33
Rumburk
Obrázek 3 – poloha projektu
Stavební společnost RBK a.s. vlastní pozemek ve staré průmyslové zóně města. Tato oblast je určena pro výstavbu průmyslových provozů nebo jiné formy průmyslové výroby. Stavba fotovoltaické elektrárny tedy odpovídá rozvojovému plánu území. S ohledem na tuto skutečnost byl také firmě vydán souhlas města pro realizaci elektrárny. Pozemek ve vlastnictví společnosti má rozlohu 16 500 m2, přičemž výstavba fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu 30 kWp potřebuje přibližně 600 – 1200 m2. Pozemek sousedí s objektem betonárny, pozemek, na němž betonárna stojí je rovněž ve vlastnictví firmy. Příjezdová komunikace k pozemku je sdílená se silnicí vedoucí k betonárně. Nebyly by tedy třeba žádné další náklady k vybudování infrastruktury, které by projekt zatěžovaly. Z vlastnictví sousedních pozemků s existujícími provozy plynou také synergické efekty spočívající např. ve sdílení ostrahy objektů, údržby apod.
Obrázek 4 – umístění elektrárny v průmyslové zóně města Rumburk
34
Obrázek 4 zobrazuje polohu pozemku ve vlastnictví Stavební společnosti RBK a.s v průmyslové zóně. Šedé objekty na mapě představují průmyslové objekty. Jedná se např. o metalurgický podnik, výrobce obalových materiálů nebo zmíněný objekt betonárny. Legenda: Pozemky ve vlastnictví Stavební společnosti RBK a.s. Pozemek pod objektem betonárny ve vlastnictví RBK Pozemek pro výstavbu elektrárny Přímo nad pozemkem je vedena rozvodná síť, což umožňuje snadné napojení s minimálními náklady.
5.3 Řízení o stavebním povolení „Územně plánovací dokumenty jsou základním východiskem pro umisťování staveb, ale v zásadě je pro umístění stavby třeba celá řada dalších rozhodnutí a povolení či stanovisek získaných v příslušných řízeních a jiných specifických procesech. Některých řízení a procedur se mohou účastnit a uplatňovat práva, která jim právní úprava poskytuje, občané a občanská sdružení.“7 Vydávání stavebního povolení je upraveno v § 109 a násl. zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stavební povolení se vydává na základě žádosti. Ta musí obsahovat nejen obecné náležitosti, ale i základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách. K žádosti musí být připojeny požadované doklady a podklady. Stavební úřad ověří účinky budoucího užívání stavby a přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda:
projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou, a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,
předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.
7
Občanská společnost - návod k použití [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Územní a stavební řízení. Dostupné z WWW: .
35
V průběhu řízení mohou jeho účastnící uplatňovat své námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby a požadavkům dotčených orgánů. O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne podle obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek odpovědných orgánů nebo technických norem. Cílem stavebního řízení je vydání stavebního povolení. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Stavební společnost RBK a.s. v současné době shromáždila všechny potřebné dokumenty nezbytné pro vydání stavebního povolení. Intenzivně jedná s ekologickým občanským sdružením o jeho námitkách a požadavcích, tak aby mohlo po zahájení stavebního řízení dojít k rychlému vydání stavebního povolení.
5.4 Projektovaný proces výstavby a připojení FVE8 Projektovaný proces výstavby elektrárny vychází z konkrétních nabídek společností, které reagovali na poptávku Stavební společnosti RBK a.s. Jakkoli se tyto nabídky velmi liší pokud jde o cenu dodávky, nabídce doplňkových služeb, použitých komponentech i dalších detailech, jsou takřka totožné pokud jde o proces výstavby a připojení elektrárny k rozvodné síti. tento proces sestává z následujících kroků: technický návrh elektrárny předrealizační příprava vlastní realizace výstavby připojení do distribuční soustavy zahájení provozu a fakturace Technický návrh elektrárny zahrnuje především výpis potřebných komponentů podle velikosti plánovaného instalovaného výkonu. Počet použitých solárních panelů i dalších komponentů se liší podle typu použitých panelů. Pro FVE o instalovaném výkonu 30 kWp je třeba přibližně 120130 fotovoltaických panelů. Panely tvoří základní stavební prvek fotovoltaické elektrárny – tzv. solární generátor. Dalšími prvky jsou spojovací kabely a napěťový střídač. Jednoduché návrhy systému jsou přiloženy již k prvotním nabídkám na výstavbu. Před zahájením výstavby je ale nezbytné tento návrh doplnit dalšími detaily, především údaji o
8
FVE je běžně užívanou zkratkou pro FotoVoltaickou elektrárnu
36
konkrétních použitých komponentech – typu a přesném počtu panelů, použitém střídači a další. Schéma návrhu FVE je na obrázku 5.
Obrázek 5 – schéma FVE
Předrealizační přípravou se rozumí nezbytné úpravy pozemků, může se jednat např. o terénní úpravy, oplocení apod. V rámci této přípravy je provedena technická prohlídka objektu, je rozhodnuto o umístění panelů na pozemek s ohledem na ideální orientaci panelů. Je zpracována projektová dokumentace, kterou je nutné předložit k souhlasu provozovateli distribuční sítě. Vlastní realizace výstavby elektrárny o výkonu 30 kWp trvá přibližně 2-3 týdny. V rámci výstavby jsou na pozemku instalovaný kovové konstrukce pro držení solárních panelů. Dále jsou instalovány samotné panely, spojovací prvky a střídač. Uvedený postup platí při instalaci elektrárny na volnou plochu. Liší se pro projekty realizované např. na střeše domů. Po dokončení samotné výstavby musí být provedeny předepsané revize. Následujícím krokem směřujícím k připojení elektrárny a dodávání energie do sítě je žádost o licenci na výrobu elektrické energie podanou Energetickému regulačnímu úřadu. Tato licence je nezbytným předpokladem provozování fotovoltaické elektrárny. Úřad je povinen žádost vyřídit do 30 dnů od jejího doručení. Podmínky udělení licence jsou specifikovány vyhláškou č. 363/2007 Sb. a 426/2005 Sb. o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Po samotné realizaci a předložení potřebných dokumentů (licence, revizní zpráva, kolaudační rozhodnutí atd.) vyhotoví provozovatel distribuční sítě smlouvu o připojení elektrárny do sítě. Podpisu smlouvy předchází krátký zkušební provoz a osazení elektroměrem. Celý tento poslední krok trvá přibližně 4 týdny. Obrázek 6 zobrazuje postup výstavby. 37
Týden Vypracování technického návrhu elektrárny
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Předrealizační příprava Vypracování projektové dokumentace Schválení projektové dokumentace distribuční společností Výstavba elektrárny a revize Vyřízení žádosti o licenci ERÚ Připojení elektrárny k síti Kroky dodavatele stavby Kroky úřadů a zadavatele stavby Obrázek 6 – proces výstavby FVE
Proces výstavby a připojení elektrárny je možné realizovat v horizontu pěti měsíců. První kroky nejsou navíc závislé na vydání stavebního povolení. Dokončení celé investice v letošním roce, tak aby se na ní vztahovaly současné předpisy, je tedy možné stihnout. Záleží proto na rozhodnutí managementu ohledně realizace a započetí prací směřujících k jejímu uskutečnění.
5.5 Potenciál financování projektu Podle článku publikovaném v ekonomickém deníku E15 začínají banky radikálně měnit pravidla pro úvěrování projektů na výstavbu solárních elektráren. Ty přitom v poslední době patřili k vůbec nejvyhledávanějším úvěrovým investicím. Nyní ale není jasné, za kolik bude stát solární energii po roce 2011 vykupovat. Peněžní ústavy tedy ztrácejí jistotu rychlé a jisté návratnosti. Situace je natolik vážná, že podle informací E15 některé banky financování solárních projektů dočasně zastavily. „Česká spořitelna v současné chvíli pozorně sleduje a analyzuje možné změny v příslušné legislativě. Až budou jasné případné změny, spořitelna přizpůsobí podmínky financování fotovoltaických elektráren tak, aby byly bezpečné pro banku i pro investora,“ uvedla mluvčí banky Kristýna Havligerová.9 Banky dosud požadovaly kolem dvaceti procent vlastních zdrojů investora, na zbytek dávaly úvěr. Tato kalkulace vycházela ovšem ze současných podmínek. Půjčky přitom byly co do zajištění i úroků velice výhodné, proto si je podle poradců brali i lidé, kteří by na investici měli dostatek vlastních zdrojů. 9
E15 [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Banky mění pravidla pro úvěry na solární projekty. Dostupné z WWW: .
38
Stavební společnost RBK a.s. má dlouhodobé korektní vztahy s Komerční bankou. Tu také požádala o předběžnou nabídku financování části investice formou úvěru. S ohledem na dlouhodobé vztahy, prokázanou dostupnost dalších vlastních prostředků k dofinancování a očekávaný ziskový potenciál projektu, bude podle prvních jednání banka ochotna financovat až 80 % celkových investičních nákladů při úrokové míře přibližně 7,5 % ročně. V případě fotovoltaické elektrárny, jejíž výstavbu Stavení společnost RBK a.s. plánuje, by celková výše úvěru neměla překročit 2 miliony korun.
6. DEFINICE VSTUPNÍCH DAT PRO VYHODNOCENÍ INVESTICE Přesné definování vstupních dat, použitých pro vyhodnocení investice pomocí metod představených v metodické části této práce je klíčové. Je třeba definovat investiční náklady projektu na začátku jeho životnosti, specifikovat plánovaný výkon a tudíž úroveň výstupu, výkupní ceny, za které bude elektrická energie dodávána do sítě, provozní náklady, životnost investice, daňové zatížení, inflaci a formu financování.
6.1 Investiční náklady Investiční náklady jsou finanční prostředky vynaložené před spuštěním zařízení do provozu. Jsou to především náklady na pořízení fotovoltaických panelů, náklady na výstavbu elektrárny, zvýšení pracovního kapitálu, hodnota pozemku, na němž má být investice realizována a další drobné náklady související s administrativními poplatky apod. 6.1.1 Ceny fotovoltaických panelů V současné době se k výstavbě fotovoltaických elektráren využívají křemíkové fotovoltaické moduly. Různým zpracováním křemíku lze vyrobit monokrystalické, polykrystalické a amorfní fotovoltaické články. Rozdíl mezi monokrystalickým a polykrystalickým článkem je především vizuální. Monokrystalická buňka je černá ve tvaru osmiúhelníku. Polykrystalická buňka je modře zbarvená ve tvaru čtverce. Monokrystalické buňky jsou více účinné než polykrystalické, ale využití plochy modulu není vzhledem k tvaru tak dokonalé - v konečném výsledku jsou oba typy modulů výkonově prakticky stejné. Účinnost polykrystalických i monokrystalických modulů je 12-16 %10. Cena a životnost jsou stejné. Amorfní panely fungují na jiném principu. Amorfní křemík je v tenké vrstvě nanesen na sklo nebo fólii. Účinnost amorfní článků je asi 8-9 %, tedy menší v porovnání s technologií 10
Účinnost představuje schopnost článku přeměnit dopadající sluneční záření na elektrickou energii.
39
polykrystalických a monokrystalických modulů. Pro dosažení stanoveného výkonu je navíc potřeba více než dvakrát větší plochy. Amorfní články ale zpracovávají mnohem širší spektrum slunečního svitu, v mnohém větší míře využívají tzv. difuzní záření – nepřímé sluneční záření při zatažené obloze a podobně. Díky tomu je jejich celoroční výnos přibližně o 10 % vyšší. Vzhledem k omezeným možnostem použití, především velkým nárokům na prostor (velký problém především pro malé solární elektrárny na střechách rodinných domů), je cena amorfních panelů asi o 10 % nižší než ceny poly a monokrystalických panelů. Konkrétní ceny použité v této práci vychází cenových nabídek, které obdržela Stavební společnost RBK a.s. Mezi jednotlivými nabídkami pro technologii krystalických fotovoltaických panelů nebyly velké rozdíly. Cena panelů se nepromítá do jejich účinnosti, liší se pouze v závislosti na doplňkových službách, délce záruky, značce modulů a také požadovaného marži prodejce. Tato práce bude pracovat s cenou polykrystalických solárních panelů podle nejatraktivnější nabídky, kterou společnost na tuto technologii (poly i monokrystalických panelů) obdržela – to je 11 531 Kč za jeden panel o výkonu 240 Wp. Cena amorfních panelů se od cen předchozí technologie liší. Obecně je, zejména kvůli nižší poptávce, nižší. Konstrukce cen je stejná jako krystalických panelů – nižší cena neznamená nižší výkon, nýbrž nižší úroveň doplňkových služeb. Nejvýhodnější cenová nabídka pro pořízení amorfních fotovoltaických panelů, kterou má společnost k dispozici je 2 600 Kč za jeden panel o výkonu 60 Wp. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Porovnání cenových nabídek prezentuje tabulka 2. Panely Výkon jednoho solárního panelu Počet panelů nutný k dosažení instalovaného výkonu 30 kWp Cena jednoho solárního panelu Celkové náklady na pořízení FV panelů
Polykrystalické 240 W
Amorfní 60 W
125 11 531 Kč
500 2 600 Kč
1 441 375 Kč
1 300 000 Kč
Tabulka 2 – porovnání cen panelů
6.1.2 Náklady výstavby Nákladem výstavby je jednak montážní systém, na kterém jsou fotovoltaické panely uchyceny, kromě něho je to cena, kterou účtuje dodavatelská společnosti za instalaci panelů, jejich zapojení, napojení na střídač napětí a další služby. Tyto náklady jsou vyšší pro amorfní panely. Vzhledem k větší ploše, na které jsou rozmístěny, je zapotřebí větší podpůrná konstrukce a i výstavba je delší a náročnější. 40
Nejlepší cena výstavby nabídnutá pro polykrystalické panely je 330 000 Kč za dodávku montážního systému i provedení všech potřebných instalací. Cenově nejvýhodnější nabídka pro amorfní panely je 410 000 Kč, přičemž také zahrnuje provedení všech potřebných instalací a konstrukci kotvícího systému. Panely Náklady výstavby
Polykrystalické 330 000 Kč
Amorfní 410 000 Kč
Tabulka 3 – náklady výstavby FVE
6.1.3 Střídač napětí Bez ohledu na volbu použité technologie je zapotřebí střídač napětí, který převádí stejnosměrný proud generovaný elektrárnou na střídavý před dodáním do sítě. Podle odborníků je střídač zařízení, na jehož kvalitě velice záleží. Rozhodující je jeho účinnost, tedy míra v jaké vyrobenou energii převede do distribuční soustavy. Nejkvalitnější střídače dosahují účinnosti přes 70 %. Nejlepší nabídky na obě technologie zahrnují kvalitní střídač nebo více střídačů napětí, které odpovídají požadavkům a velikosti projektované elektrárny. Panely Cena střídače
Polykrystalické 231 660 Kč
Amorfní 229 000 Kč
Tabulka 4 – ceny střídačů
6.1.4 Hodnota pozemku Pozemky, na kterých by měla být elektrárna v případě realizace vybudována, zakoupila Stavební společnosti RBK a.s. před dvěma lety od restituenta. Celkem bylo zakoupeno 16 500 m2 za celkovou cenu 2 450 000 Kč. Cena za jeden m2 byla tedy necelých 150 Kč. Cena, za kterou se pozemky v prostoru průmyslové zóny prodávají, je ale vyšší. Na základě jednání s potenciálními zájemci, které společnost vedla, odhaduje management firmy, že m2 pozemku má na trhu hodnotu přibližně 350 Kč. Podle údajů dodavatelů solárních elektráren11 1kWp nainstalovaného výkonu polykrystalické technologie obnáší přibližně 8 m2 panelů. Pokud jsou panely instalovány na volný vodorovný terén do řad za sebou, je zapotřebí plocha přibližně 2,6x větší, než je plocha samotných kolektorů, protože řady musí být za sebou v takových rozestupech, aby si nestínily. V případě projektované elektrárny je to tedy plocha přibližně 21 m2 na každý instalovaný kWp.
11
např. České slunce servisní s.r.o.
41
V případě amorfní technologie je potřebná plocha větší. Jeden amorfní panel o výkonu 60 Wp, podle výše uvedené nabídky dodavatele, má plošné rozměry 960 krát 990 cm – 0,95 m2. Je-li, čistě matematicky, třeba 16,6 panelů k dosažení instalovaného výkonu 1 kWp, pak má potřebná plocha pro 1 kWp rozlohu 15,8 m2. Pro zařízení budované na volné ploše platí stejný koeficient jako v případě polykrystalických panelů, tedy 2,6. Celková plocha potřebná v rámci takto provedené instalace na 1 kWp je potom 41 m2. Celková hodnota pozemku je zachycena v tabulce 5. Panely Polykrystalické 2
Plocha potřebná pro 1 kWp (m ) Celková plocha potřebná pro FVE Cena za m2 pozemku Hodnota pozemku potřebného pro výstavbu FVE
Amorfní 21 630
41 1230
350 Kč
350 Kč
220 500 Kč
430 500 Kč
Tabulka 5 – hodnota pozemku
Celkové investiční náklady jsou shrnuty v tabulce 6. Instalovaný výkon (kWp) Cena panelů/kWp Cena panelů celkem Střídač napětí Výstavba Ostatní Náklady výstavby celkem Pozemek TOTAL
30 48 045 Kč 1 441 350 Kč 231 000 Kč 330 000 Kč 20 000 Kč 581 000 Kč 220 500 Kč 2 242 850 Kč
Instalovaný výkon (kWp) Cena panelů/kWp Cena panelů celkem Střídač napětí Výstavba Ostatní Náklady výstavby celkem Pozemek TOTAL
30 43 333 Kč 1 299 990 Kč 229 000 Kč 410 000 Kč 20 000 Kč 659 000 Kč 430 500 Kč 2 389 490 Kč
Tabulka 6 – celkové investiční výdaje
6.1.5 Zvýšení pracovního kapitálu Ke zvýšení pracovního kapitálu dochází formou nárůstu pohledávek společnosti. Tyto pohledávky má firma za distribuční společností. Ostatní položky oběžných aktiv podniku se v důsledku investice nezmění. 42
Fakturace vyrobené a do rozvodné sítě dodané elektřiny distribuční společnosti probíhá na měsíční bázi. Znamená to, že elektrárna v průběhu měsíce kontinuálně do sítě dodává elektrickou energii. Na konci každého měsíce je pak z elektroměru odečten objem elektřiny dodané do sítě a reportován distribuční společnosti. Může být dohodnut i jiný způsob účtování – např. na čtvrtletní bázi. Na konci měsíce tedy vznikne provozovateli FVE pohledávka ve výši měsíční faktury. Průměrně byla jeho pohledávka vůči distribuční společnosti v daném měsíci tedy rovna jedné polovině fakturované částky. Splatnost faktur distribuční společnosti je 30 dní. To přináší další nárůst pohledávek. Tentokrát ve výši celé fakturované částky. To platí po celou dobu životnosti investice. Celkově dojde tedy ke zvýšení pracovního kapitálu o částku odpovídající 1,5 násobku průměrného měsíčního vyúčtování. To znamená ve výši 1,5 násobku 1/12 ročních tržeb (1/8 ročních tržeb). Konkrétní velikost částky, o kterou se změní pracovní kapitál společnosti, bude možné určit až přímo v hodnotícím modelu na základě prognózovaných tržeb investice.
6.2 Velikost výstupu Velikost výstupu fotovoltaické elektrárny je závislá na několika faktorech. Primárně je to pochopitelně instalovaný výkon elektrárny. Velmi významným faktorem je hladina slunečního osvitu. Osvit je fotometrická veličina definovaná jako plošná hustota světelného množství, které dopadlo na určitou plochu za časový interval. Hladina osvitu je závislá především na geografickém umístění zařízení. V různých oblastech republiky se velmi liší. Osvit také dramaticky fluktuuje v průběhu roku. Nejvyšší je v letních měsících a slunečných dnech, při zatažené obloze, zejména v zimních měsících klesá. V rámci Evropské komise funguje fotovoltaický geografický informační systém, v rámci kterého jsou shromažďována data o očekávaném osvitu. Výpočty jsou založeny na historických pozorování. Podle evropského výzkumného centra, pod nímž systém funguje, se mohou skutečné hodnoty v jednotlivých měsících roku lišit, celkový roční osvit se však vždy bude velmi blížit osvitu očekávanému. Součástí systému je aplikace, která umožňuje zjistit očekávané hladiny osvitu podle mapy. Tímto způsobem byly získány data o osvitu přímo pro město Rumburk. Údaje o osvitu jsou přepočítány na kWh elektrické energie vyrobené na kWp instalovaného výkonu za rok. Pro polykrystalické panely je to cca 930 kWh/kWp, amorfní panely mají vyšší účinnost, proto je výstup větší – cca 1020 kWh/kWp. 43
Údaje o osvitu v jednotlivých měsících pro město Rumburk jsou uvedeny v grafu 6. 140 120 kWh/kWp
100 80 60 40 20 0 Leden Únor Březen Duben Květen Červn. Červc Srpen Osvit 31,9
50,5
79,9
101,
122,
110,
117,
110,
Září
Říjen
List.
Pros.
81,8
69,2
31
21,8
Graf 6 – hladina osvitu v jednotlivých měsících
Dalším významným faktorem může být pokles účinnosti panelů. Výrobci solárních panelů shodně garantují výkon panelů po 25 letech životnosti minimálně 80 %. Odborníci z řad podnikatelů, ale i akademických pracovníků se nicméně shodují, že u elektráren uvedených do provozu před 20 i 30 lety prakticky k žádnému poklesu výkonu nedošlo. Záruka výkonu poskytovaná výrobci panelů je podle nich podhodnocená, aby se producenti vyvarovali případných sporů. Tato práce opotřebení a pokles výkonu neuvažuje. Údaje o prognózovaném výstupu elektrárny při použití polykrystalických i amorfních panelů jsou shrnuty v tabulce 7. V tabulce je uveden výstup v prvních dvaceti letech. Po zbytek životnosti investice se tento výstup nezmění.
44
1
Polykrystalické panely
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Instalovaný výkon (kWp)
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
Roční pokles výkonu (%)
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Výkon elektrárny (kWp) Výstup/kWp (kWh) Total Výstup (kWh)
30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 930 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900 27900
Vstupní proměnné
1
Amorfní panely
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Instalovaný výkon (kWp)
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
Roční pokles výkonu (%)
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Výkon elektrárny (kWp) Výstup/kWp (kWh) Total Výstup (kWh)
30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 1020 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600 30600
Vstupní proměnné Tabulka 7 – výstup elektrárny v prvních dvaceti letech
45
6.3 Výkupní ceny Výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelené bonusy jsou upraveny v § 6 zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zákon zmocňuje Energetický regulační úřad ke stanovení cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Úřad tak má činit vždy rok dopředu a s ohledem na plnění indikativního cíle podílu výroby elektřiny z těchto zdrojů ve výši 8 % v roce 2010. Odst. 1, písm. b, věta druhá stejného paragrafu garantuje tuto výkupní cenu na 15 let. Tato doba byla v roce 2007 prodloužena na dvacet let. Stalo se tak prostřednictvím novely vyhlášky č. 347/2007 Sb. spolu s vyhláškou č. 150/2007 Sb. Předpokládaná doba životnosti nové výrobny je touto vyhláškou stanovena na 20 let. Zákon navíc Energetickému regulačnímu úřadu ukládá povinnost činit cenová rozhodnutí se zohledněním indexu cen průmyslových výrobců. Znamená to, že výkupní ceny by měly být při markantním růstu inflace ještě navýšeny. V současné době je platné cenové rozhodnutí č. 5/2009, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009. Tímto rozhodnutím se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Účinnosti nabylo 1.1.2010. Výše výkupní ceny dodané do sítě pro výrobny elektřiny ze slunečního záření pro zdroje s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedenými do provozu do 31. prosince 2010 je 12,25 Kč za kWh. Zákon dále stanovuje, že výkupní ceny stanovené úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje (§ 6, odst. 4). Pro zdroje připojené v roce 2011 bude platit novela zákona č. 180/2005 Sb. Ta vkládá do § 6, odst. 4 druhou větu, která říká: „věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let“. Odhadovat výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny po roce 2010 je značně obtížné. Prozatím neexistuje prováděcí předpis, který by přesně stanovil, co se rozumí především pod pojmem návratnosti. Předpokládá se, že to je obecně doba, za kterou kumulované příjmy elektrárny vyrovnají počáteční kapitálový výdaj. Při daném výstupu jednotlivých variant uvažovaných v této práci a jejich pořizovacích nákladech, lze tedy pomocí této metody dopočítat výkupní cenu pro případ připojení v roce 2011. 46
Výkupní ceny v prvních dvaceti letech
Cena 2010 (Kč/kWh) Valorizace
Cena 2011 (Kč/kWh) I. Cena 2011 (Kč/kWh) II. Valorizace
12,25
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
12,25
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
7,31 7,10
0%
7,31 7,10 0%
Vstupní data
47
Na rozdíl od výkonu, lze po prvních dvaceti letech, tedy vypršení doby, po kterou je výše výkupních cen fixována očekávat jejich dramatickou změnu. Dnes je cela za kW klasické silové elektřiny 4,35 Kč. Za předpokladu, že se tato cena v příštích dvaceti letech změní jen vlivem inflace zle, pomocí prognózované inflace, spočítat jakou cenu je možné očekávat v tomto horizontu. Problém ovšem je, že v takto dlouhém časovém horizontu nejsou prognózy inflace spolehlivé. Navíc je pravděpodobné, že se cena bude měnit také pod tlakem jiných faktorů – nových technologií, nedostatku surovin pro výrobu z klasických zdrojů apod. Odborná veřejnost není jednotná v názorech na budoucí vývoj, jedna strana očekává masivní růst cen, druhá kontruje argumenty o cenové regulaci nebo nových technologiích. Tato práce bude pracovat s cenou založenou pouze na úpravě o inflaci. rok
21
22
23
24
25
Cena 2010 (Kč/kWh)
7,86
8,09
8,34
8,59
8,84
Cena 2011 (Kč/kWh) I. Cena 2011 (Kč/kWh) II.
7,86 7,86
8,09 8,09
8,34 8,34
8,59 8,59
8,84 8,84
Tabulka 8 – výkupní ceny energie
Tabulka 8 zobrazuje očekávané výkupní ceny po roce 20 roce životnosti investice.
6.4 Provozní náklady Investice do fotovoltaických elektráren jsou atraktivní mimo jiné také pro velmi nízké provozní náklady. Elektrárna ke svému provozu vyžaduje jen minimální údržbu spočívající zejména ve fyzickém odstraňování nečistot, sněhu apod. na povrchu panelů. Dále se jedná o nutnost údržby pozemku, na němž elektrárna stojí – např. sekání trávy. Další náklady, které nejsou bezpodmínečně nutné k samotnému provozu, jsou prostředky vynaložené na ostrahu zařízení. Policie přesné počty odcizených solárních panelů neeviduje, ale jen za loňský rok zloději podle odhadů nakradli panely za desítky milionů korun. Například loni na jaře odvezli zloději z holýšovské fotovoltaické elektrárny na Plzeňsku čtyřiapadesát panelů za víc než milion. O dva měsíce později zmizelo jedenadvacet panelů z cvrčovické elektrárny ve středních Čechách. Vzhledem k tomu, že Stavební společnost RBK a.s. vlastní sousední pozemky, včetně pozemek pod provozem betonárny, jsou dodatečné provozní náklady naprosto minimální. Vedení společnosti počítá s tím, že stávající činnosti, které jsou vykonávány na ostatních pozemcích, budou nově prováděny i na pozemku elektrárny s pouze minimálními dodatečnými náklady. Odhad managementu společnosti o výši provozních nákladů je v tabulce 9. 48
Odhad provozních nákladů 1 Ostraha Údržba Opravy Inflace Total provozní náklady
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 15000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 0,0% 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 35000 Vstupní data
Tabulka 9 – provozní náklady
49
6.5 Životnost investice Většina výrobců udává životnost okolo 25 let. Záruční doba na panely a měniče je obvykle pět let, u měničů napětí se dá připlatit za prodlouženou záruku až na 7 až 20 let. Fotovoltaický panel však průběhu životnosti degraduje, výrobci obvykle garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 letech. Teoreticky lze provozovat fotovoltaický panel mnohem déle, například 30 let. V této práci je po dohodě s managementem společnosti uvažována životnost investice 25 let. Na základě dostupných informací učinila společnost předpoklad, že po 25 letech buď investuje do stavby nové fotovoltaické elektrárny, nebo využije pozemek jiným způsobem. Očekává se totiž, že účinnost fotovoltaických panelů se bude velmi rychle zvyšovat. V každém případě firma očekává, že bude výhodnější provozovat na pozemku jiné zařízení. Jak již bylo uvedeno, v práci není zohledněno ani opotřebení panelů. Vzhledem k obtížnému odhadu parametrů investice po 20 letech a ukončení podpory formou dotované ceny, je hodnocení projektu rozděleno na dvě fáze. To umožňuje managementu firmy učinit rozhodnutí podle údajů, které jsou téměř jistá – v prvních 20 letech – a jakéhosi nejistého bonusu na dalších pět let provozování investice.
1
20
0
0,1
0,2
0,3
0,4
5
0,5
Dotovaná cena
0,6
0,7
0,8
0,9
1
Tržní cena
Graf 7 – životnost projektu
6.6 Daně Vyhodnocení projektu je velké míře ovlivněno daňovými předpisy. Konkrétně daní z příjmu právnických osob, kterou jsou daněny zisky podniku a podle níž se řídí také odpisy, a DPH, která ovlivňuje cash-flow. Práce počítá se současnou sazbou daně z příjmu právnických osob – 19 %. V horizontu přístích dvaceti let se tato daň bude velmi pravděpodobně měnit, záležet bude na rozložení politických sil v zemi, vývoji hospodářského cyklu apod.
50
Podstatné je také daňové zvýhodnění, které je fotovoltaickým elektrárnám poskytováno. Sluneční elektrárny jsou obnovitelným zdrojem energie, z tohoto titulu jsou příjmy z provozu elektrárny dle § 4 odstavce 1 písmene e) Zákona o dani z příjmu (ZDP) osvobozeny od daně z příjmu, a to v roce, kdy byla elektrárna poprvé uvedena do provozu a v pěti letech bezprostředně následujících. O osvobození však platí, že není povinné – provozovatel sluneční elektrárny může osvobození dobrovolně zříci v případě, že pro něj osvobození příjmů není z nějakého důvodu výhodné. Osvobození příjmů je výhodné pouze tehdy, když je v „osvobozeném“ období dosahováno zisku. V případě, že provozovatel sluneční elektrárny osvobození využije, pak není v tomto období možné proti osvobozeným příjmům vykazovat jakékoliv výdaje, včetně odpisů zařízení. Osvobození podle §4 odst. 1 písmene e) ZDP je automatické. Nemusí se tedy o osvobození žádným způsobem žádat. Naopak se podává oznámení o nepoužití osvobození (vzdání se osvobození) správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu. 12 Podle výpočtu cash-flow projektu Stavební společnosti RBK a.s., který vychází ze všech relevantních předpokladů, se ukazuje, že projekt bude v prvních pěti letech dosahovat záporného hospodářského výsledku. Pro firmu bude tedy výhodnější nevyužít daňového zvýhodnění a pomocí záporného hospodářského výsledku projektu snižovat daňové zatížení primární činnosti – za předpokladu, že firma jako celek generuje kladný hospodářský výsledek. Cash-flow projektu je výrazně ovlivněno odpisy. Odpisy jsou totiž účetním nákladem, ale nikoli výdajem hotovosti. Fotovoltaická zařízení patří do odpisové skupiny 2, odpisují se jako samostatná movitá věc. Nejedná se o technické zhodnocení (u budov), zařízení je samostatnou movitou věcí, která slouží ke svému účelu samostatně. Podle zákona o daních z příjmů se za samostatné movité věci považují výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Výčet takových zařízení je uveden v pokynu ministerstva financí D-300 v části týkající se uplatňování zákona o daních z příjmů. Doba odpisování je 5 let. Tuto dobu je sice možné libovolně prodloužit, s ohledem časovou diskontování budoucích hotovostních toků, to ale není výhodné. Pro projekt je žádoucí generovat co nejvíce hotovosti na začátku své životnosti.
12
Panely-solarni.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Daně a FVE. Dostupné z WWW: .
51
DPH se v hodnocení investice projeví v položce změn pracovního kapitálu. Stavební společnost RBK a.s. je plátce daně z přidané hodnoty, proto DPH pořizovací cenu elektrárny. Faktury účtované provozovateli distribuční sítě však znějí na částku včetně DPH. DPH je sice následně firmě vráceno, projeví se ovšem ve výši pohledávek společnosti.
6.7 Financování projektu O potenciálu financování projektu pojednává výše uvedená kapitola stejného názvu. Management společnosti plánuje financovat 20 % počáteční investice z vlastních zdrojů a zbytek formou bankovního úvěru. Od velikosti počáteční investice je v tomto případě nutné odečíst hodnotu pozemku, protože ta nepředstavuje žádný hotovostní výdaj. V závislosti na realizované variantě si tak podnik plánuje půjčit cca 1, 6 mil. Kč. Podnik dále požaduje, aby anuitní platba spojená s úvěrem – úroky a splátka jistiny, nezatěžovali cash-flow společnosti. To znamená, že délka splácení úvěru musí být taková, aby výše anuitní platby nepřevyšovala hotovostní toky, které elektrárna generuje. V rámci plnění tohoto cíle počítá hodnotící model s dobou splácení 10 let. Je uvažována úroková míra 7,5 %. V tabulce 10 je uvedeno umořovací schéma úvěru. 6.7.1 Výpočet WACC Pro výpočet WACC tato práce využívá modelu CAPM. Metoda je detailně popsána v metodologické části. Investice do fotovoltaických elektráren je specifická tím, že přináší jisté tržby. Cena je prvních 20 let garantována na pevné úrovni, výstup elektrárny se taky nijak nemění. V těchto prvních dvaceti letech tedy investice vykazuje nulovou korelaci s trhem a náklady vlastního kapitálu se rovnají bezrizikové úrokové míře. Bezriziková úroková míra byla převzata od státních dluhopisů. Podle informací České národní banky jsou to 4 %. Po prvních dvaceti letech je použit beta koeficient pro energetiku. Jakkoli operuje firma primárně na stavebním trhu, WACC toho projektu je kalkulováno samostatně. β pro energetiku v ČR je 0,79. Náklady cizího kapitálu jsou dané úrokovou mírou, kterou je banka ochotna pro investici nabídnout. Model počítá s hodnotou 7,5 %, která vychází z prvních jednání s bankou. Po splacení úvěru je celý projekt financován z vlastních zdrojů a WACC se proto rovná nákladům vlastního kapitálu. Výpočet je zachycen v tabulce 11.
52
Umořovací schéma úvěru
Úvěr Úroková sazba Anuita
1 617 880 7,50% 235 702
Počet let
Velikost dluhu Splátka dluhu Úroky
1
2
3
4
1 503 519 114 361 121 341
1 380 580 122 938 112 764
1 248 421 132 159 103 544
1 106 351 142 071 93 632
1
2
3
4
1 456 414 110 778 117 539
1 337 327 119 087 109 231
1 209 308 128 018 100 300
1 071 689 137 620 90 698
5 953 625 152 726 82 976
6 789 444 164 181 71 522
7 612 950 176 494 59 208
8 423 219 189 731 45 971
9 219 258 203 961 31 741
10 0 219 258 16 444
10
Vstupní data
Úvěr Úroková sazba Anuita
1 567 192 7,50% 228 318
Počet let
Velikost dluhu Splátka dluhu Úroky
5 923 748 147 941 80 377
6 764 711 159 037 69 281
7 593 746 170 965 57 353
8 409 960 183 787 44 531
9 212 389 197 571 30 747
10 0 212 389 15 929
10
Vstupní data Tabulka 10 – umořovací schéma úvěru
53
Výpočet WACC 1/2 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
4,0%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
CK/A
0,721
0,670
0,616
0,557
0,493
0,425
0,352
0,273
0,189
0,098
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
β koeficient (zadlužen)
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
V1 výpočet re
rf (bezriziková úr. míra) β koeficient (obecně)
β koeficient
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
19% 27,86% 72,14% 5,50%
19% 32,96% 67,04% 5,39%
19% 38,45% 61,55% 5,28%
19% 44,34% 55,66% 5,15%
19% 50,67% 49,33% 5,02%
19% 57,48% 42,52% 4,88%
19% 64,80% 35,20% 4,73%
19% 72,67% 27,33% 4,57%
19% 81,13% 18,87% 4,39%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
4,0%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
CK/A
0,656
0,610
0,560
0,506
0,449
0,387
0,320
0,248
0,172
0,089
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
β koeficient (zadlužen)
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
4,00% 7,50%
19% 34,41% 65,59% 5,36%
19% 39,05% 60,95% 5,26%
19% 44,03% 55,97% 5,16%
19% 49,39% 50,61% 5,05%
19% 55,15% 44,85% 4,93%
19% 61,34% 38,66% 4,80%
19% 68,00% 32,00% 4,66%
19% 75,15% 24,85% 4,52%
19% 82,84% 17,16% 4,36%
prémie za riziko
re rd daň VK/A CK/A WACC
viz. model
19% 19% 19% 19% 19% 19% 90,22% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 9,78% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 4,20% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00%
Vstupní data
10
11
12
13
14
15
V2 výpočet re
rf (bezriziková úr. míra) β koeficient (obecně)
β koeficient prémie za riziko
re rd daň VK/A CK/A WACC
5,84%
7,50% viz. model
19% 19% 19% 19% 19% 19% 91,11% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 8,89% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 4,18% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00%
54
Výpočet WACC 2/2 16
17
18
19
20
21
22
4,00%
23
4,00%
24
4,00%
25
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
1,80
1,80
1,80
1,80
1,80
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000 0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
1,80
1,80
1,80
1,80
1,80
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 7,50% 7,50% 7,50% 7,50% 7,50% 19% 19% 19% 19% 19% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
16
17
18
19
20
21
22
4,00%
23
4,00%
24
4,00%
25
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
1,80
1,80
1,80
1,80
1,80
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000 0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
1,80
1,80
1,80
1,80
1,80
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
5,84%
4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 7,50% 7,50% 7,50% 7,50% 7,50% 19% 19% 19% 19% 19% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00% 4,00%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
14,51% 7,50% 19% 100,00% 0,00% 8,61%
Tabulka 11 – výpočet WACC
55
6.8 Inflace Celý hodnotící model je postaven na nominálních cenách. Inflace tedy vůbec uvažována. Všechny položky jsou uváděny v nominálních cenách. Podmínka konzistence je tedy splněna v celém modelu. Vliv inflace se promítá i do garantovaných cen, za které je vykupována elektřina z obnovitelných zdrojů. Jak bylo již uvedeno výše, Energetický regulační úřad je povinen zohledňovat index cen průmyslových výrobců při svých cenových rozhodnutích.
7. DEFINOVÁNÍ VARIANT Tato práce chápe variantu projektu jako kategorii, o které má investor možnost učinit rozhodnutí. Varianta je jeden z možných způsobů jak investici uskutečnit a volba varianty přísluší investorovi. Není závislá na vnějších okolnostech ani spojena s jakoukoli mírou nejistoty. Existence variant je založena na skutečnosti, že investor má možnost voli různé způsoby realizace, použité technologie, okamžik realizace, rozsah realizace. Stavební společnost má možnost volby ve dvou parametrech zamýšlené investice. Jednak má možnost rozhodnout o technologii fotovoltaických panelů, které budou v elektrárně použity. Tyto panely se liší zejména svou pořizovací cenou, velikostí potřebné plochy a úrovní výstupu. Tedy v parametrech, které vyhodnocení investice mohou dramaticky ovlivnit. Za druhé může firma rozhodnout o okamžiku realizace, jak bylo popsáno v kapitole věnované současnému stavu projektu. Technicky není problém investici dokončit v průběhu letošního roku. Pokud by se společnost rozhodla realizaci odložit do příštího roku, výsledky se změní. Další možnost je, že se podnik rozhodne investici neuskutečnit vůbec. I s touto variantou jsou spojeny určité finanční dopady. Společnost naopak prakticky nemá možnost učinit rozhodnutí o velikosti elektrárny. Je totiž omezena vydaným stanoviskem pro rezervování kapacity přenosové soustavy – 30kWp Varianta realizace elektrárny o instalovaném výkonu menším než je limit povolení se neuvažuje. Cílem této práce je porovnání možných variant, v případě odložení realizace spíše určení velikosti finančního dopadu na cash-flow investice. To poskytne managementu relevantní podklad ke kvalifikovanému rozhodnutí o uskutečnění či neuskutečnění investice, jejích klíčových parametrech a okamžiku realizace.
56
7.1 Nulová varianta Nulovou variantou se rozumí situace, že se firma, na základě vyhodnocení investice, nebo z jakéhokoli jiného důvodu rozhodne investici neuskutečnit. V takovém případě se zbavuje možnosti realizovat zisky plynoucí z případného uskutečnění investice. Na druhou stranu nepodstupuje žádné riziko a nemusí vůbec vynaložit žádné finanční prostředky, jako by tomu v počátečních fáze životnosti investice bylo. Stavební společnost RBK a.s. nemá žádný alternativní projekt, který by mohla na daném pozemku realizovat. V případě, že by se rozhodla investici do fotovoltaické elektrárny neuskutečnit, měla by na výběr dvě varianty vývoje. Buď si pozemek ponechat ve vlastnictví a čekat na vhodnou investiční příležitost, nebo pozemek prodat zájemcům na trhu. První varianta nepřináší žádné očekávané zisky, pouze nejistou naději na nový projekt v neznámém časovém horizontu. I s ohledem na dostatečně velkou plochu pozemků, které společnost vlastní, a kterou by eventuálně mohlo pro případné nové investiční příležitosti použít, je nejvýhodnější variantou v případě nerealizování investice prodej pozemku. Ten by přinesl okamžité finanční prostředky, navíc nezahrnuje žádné riziko. V případě, že by společnost učinila rozhodnutí prodat veškeré pozemky, které byly „rezervovány“ pro případné uskutečnění investice, prodávala by pozemky o rozloze odpovídající ploše potřebné pro realizaci fotovoltaické elektrárny využívající technologie amorfních solárních panelů. Tak velká plocha totiž je v současné době vyhrazena – jedná se o 1230 m2. Celkový příjem z prodeje pozemku je zobrazen v tabulce 12. Cena za m2 pozemku 2
Plocha (m ) Celkový příjem z prodeje pozemků
350 Kč 1230 430 500 Kč
Tabulka 12 – příjem z prodeje pozemků
Celkový příjem z prodeje pozemků se samozřejmě rovná hodnotě pozemku, se kterou kalkuluje propočet investičních nákladů pro použití amorfních panelů. Tyto náklady v propočtu mají totiž charakter nákladů obětované příležitosti tento pozemek prodat. Za předpokladu, že by prodej byl uskutečněn ihned po rozhodnutí, je 430 500 Kč částka v současné hodnotě. Tu je po vyhodnocení jednotlivých variant nutné porovnat s jejichčistou současnou hodnotou.
57
7.2 Varianty podle použitých panelů Společnost má k dispozici dvě technologie solárních panelů. Jednou možností jsou polykrystalické panely, druhou panely amorfní. Rozdíly mezi jednotlivými typy spočívají, kromě vzhledových rozdílů, především v různé pořizovací ceně, ploše potřebné k dosažení plánovaného instalovaného výkonu (30 kWp) a úrovni výstupu, kterou jsou panely schopné vygenerovat. Konkrétní rozdíly jsou uvedeny v tabulce 13. Panely Polykrystalické Potřebná rozloha pozemku (m2) Pořizovací cena Roční výstup (kWh) Cena výstavby
Amorfní
630 1 441 375 Kč 29 700 330 000 Kč
1230 1 300 000 Kč 30 600 410 000 Kč
Tabulka 13 – porovnání parametrů polykrystalických a amorfních panelů
Tato práce, zejména hodnotící model označuje technologii polykrystalických fotovoltaických panelů jako variantu 1. Amorfní solární panely jsou pak varianta 2. Obecně lze tvrdit, že polykrystalické panely jsou po celkově levnější (přestože cena modulů samotných je vyšší), ale generují nižší hladinu výstupu. V České Republice převládají, kromě nižších pořizovacích nákladů, díky omezenému prostoru, který má investor zpravidla k dispozici. To platí zejména pro instalace na střechách staveb. Pořízení amorfních panelů je finančně náročnější, ale panely produkují více elektrické energie. Vzhledem k dlouhé životnosti investice, při fixovaných výkupních cenách, by se dalo předpokládat, že úroveň výstupu bude významnějším kritériem než rozdíl v pořizovací ceně není veliký – viz. tabulka 6. Graf 8 porovnává rozhodující parametry obou technologií. 1 500 Kč
1400 1200 1000
Potřebná rozloha pozemku…
30 800 30 600
1 450 Kč
Pořizovací cena (tis.)
1 400 Kč
30 200
800 1 350 Kč
Roční výstup (kWh)
30 000
600
29 800
1 300 Kč
400
30 400
29 600
200
1 250 Kč
0
1 200 Kč Polykryst.
Amorfní
29 400 29 200 Polykryst.
Amorfní
Polykryst.
Amorfní
Graf 8 – porovnání technologií fotovoltaických panelů
58
Cílem vyhodnocení jednotlivých variant odděleně je poskytnout podklad pro rozhodnutí, kterou z nabízených technologií použít. Až detailní propočet cash-flow a výpočet hodnotících kritérií totiž poskytne relevantní informace.
7.3 Okamžik připojení Jak již bylo mnohokrát zmíněno výše od 1. 1. 2010 bude účinná novela zákona č 180/2005 Sb. která umožní Energetickému regulačnímu úřadu snížit garantovanou výkupní cenu elektrické energie z obnovitelných zdrojů na úroveň, která bude odpovídat návratnosti projektu v horizontu jedenácti let. To bude znamenat citelné snížení těchto cen. Výpočet očekávané ceny obsahuje kapitola 6.3 výše. Konkrétní výkupní cena se tedy bude odvíjet od investičních nákladů projektů, budou se proto nepatrně lišit pro jednotlivé varianty technologií. Porovnání současných a očekávaných výkupních cen pro zdroje připojené po 1. 1. 2011 prezentuje tabulka 14. Panely Polykryst. Výkupní ceny 2010 Očekávané výkupní ceny 2011
12,25 Kč
Amorfní 12,25 Kč
7,31 Kč
7,10 Kč
Tabulka 14 – výkupní ceny (predikce)
Vzhledem k tomu, že ostatní parametry investice se vlivem okamžiku připojení elektrárny k rozvodné síti nezmění, je zřejmé, že nerealizovat investici v letošním roce, ale kdykoli později bude méně výhodné. Cílem tohoto posouzení není tedy porovnat tyto varianty mezi sebou určit, která z nich je výhodnější. Cílem je specifikovat míru dopadu na ekonomiku projektu a očekávaný zisk firmy. Hodnotící model používá pro označení okamžiku připojení letopočet. Celkově tedy existují čtyři varianty – připojení v letošním roce při použití polykrystalických solárních panelů (varianta 1 2010), připojení po 31. 12. 2010 při použití stejných panelů (varianta 1 2011), připojení letos s použitím amorfních panelů (varianta 2 2010) a připojení později za použití amorfních panelů (varianta 2 2011). Po vyhodnocení jednotlivých variant musí management učinit rozhodnutí o tom, jakou technologii panelů použít a následně jak rychle investici uskutečnit. Vzájemné pořadí těchto kroků ale není rozhodující.
Vyhodnocení všech variant je v modelu provedeno odděleně pod uvedenými označeními. 59
8. VYHODNOCENÍ INVESTICE Vyhodnocení investice zahrnuje výpočet cash-flow, které bude projekt během své životnosti generovat a vyhodnocení pomocí metod uvedených v metodické části práce. Jak je uvedeno v kapitole věnované životnosti investice, vyhodnocení je provedeno ve dvou fázích. První fáze představuje období, kdy je výkupní cena elektřiny garantovaná a druhá fáze, kdy již cena garantována není.
8.1 Výpočet cash-flow Volné cash-flow představuje hotovostní toky, které plynou z provozování investice. V této práci je proveden výpočet volného cash-flow firmě i výpočet volného cash-flow jejím vlastníkům. Rozdíl mezi těmito přístupy spočívá v tom, že cash-flow firmě (běžně označované FCFF) ignoruje existenci úvěru. Na počátku životnosti investice je cash-flow vždy zatíženo prvotním vynaložením finančních prostředků na pořízení elektrárny. V případě hotovostních toků vlastníkům firmy (běžně označovaného FCFE – free cash-flow to equity) je tento výdaj kompenzován kladným hotovostním tokem v podobě přijatého úvěru od banky. Peníze vynaložené na zvýšení pracovního kapitálu se projeví v prvním roce provozování zařízení. Vzhledem k tomu, že úroveň výstupu je po celou dobu životnosti investice konstantní a v prvních dvaceti letech se nemění ani výkupní ceny, je dosahováno stále stejných tržeb. K poklesu dojde po prvních dvaceti letech, kdy je elektřina prodávána za tržní cenu. V tomto okamžiku dojde také k další změně výše pracovního kapitálu. Cash-flow je v prvních pěti letech také výrazně ovlivněno odpisy. Ty v tomto období snižují hospodářský výsledek projektu (až na zápornou hodnotu), aniž by byly skutečným výdajem a snižují tak daňové zatížení. Po dokončení odepisování, se tak dramaticky změní daň, kterou podnik odvádí státu, což způsobí výpadek v hotovostních tocích. V prvních pěti letech je naopak záporná daň kladným hotovostním tokem, protože, za předpokladu, že je firma celkově v zisku, snižuje celkovou částku odvedenou státu na daních. Další významnou položkou je anuitní platba spojená s úvěrem. V prvních deseti letech totiž podnik každoročně platí anuitu, která představuje odliv finančních prostředků. To platí jen v případě FCFE. Úrok je navíc daňově uznatelným nákladem a dále tak snižuje hospodářský výsledek a tím daňovou zátěž. Po splacení úvěru se FCFF a FCFE vyrovnají a jsou stabilní po celou dobu fixovaných výkupních cen.
60
Výpočet Cash-Flow investice 1/3 (CZK)
0 2009
Investice Pracovní kapitál ∆ Pracovního kapitálu
2 242 850 0 0
Výkon (kWh) Výkupní cena (Kč) Tržby Provozní náklady Odpisy Úroky VH před zdaněním Sazba daně
Daň VH za účetní období EBIT po zdanění Změna dluhu
1 2010
2 2011
3 2012
4 2013
5 2014
6 2015
7 2016
8 2017
9 2018
10 2019
0 42 722 42 722
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
27 900 12,25 341 775 35 000 334 470 121 341 -149 036
27 900 12,25 341 775 35 000 334 470 112 764 -140 459
27 900 12,25 341 775 35 000 334 470 103 544 -131 239
27 900 12,25 341 775 35 000 334 470 93 632 -121 327
27 900 12,25 341 775 35 000 334 470 82 976 -110 671
27 900 12,25 341 775 35 000 0 71 522 235 253
27 900 12,25 341 775 35 000 0 59 208 247 567
27 900 12,25 341 775 35 000 0 45 971 260 804
27 900 12,25 341 775 35 000 0 31 741 275 034
27 900 12,25 341 775 35 000 0 16 444 290 331
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
-28 317 -149 036 -22 433
-26 687 -140 459 -22 433
-24 935 -131 239 -22 433
-23 052 -121 327 -22 433
-21 028 -110 671 -22 433
44 698 190 555 248 488
47 038 200 529 248 488
49 553 211 251 248 488
52 256 222 777 248 488
55 163 235 168 248 488
114 361
122 938
132 159
142 071
152 726
164 181
176 494
189 731
203 961
219 258
FCFE
-624 970
56 668
97 760
96 008
94 125
92 100
26 375
24 035
21 520
18 816
15 910
FCFF
-2 242 850
269 315
312 037
312 037
312 037
312 037
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
61
Výpočet Cash-Flow investice 2/3 (CZK)
Investice Pracovní kapitál ∆ Pracovního kapitálu Výkon (kWh) Výkupní cena (Kč) Tržby Provozní náklady Odpisy Úroky VH před zdaněním Sazba daně
11 2020
12 2021
13 2022
14 2023
15 2024
16 2025
17 2026
18 2027
19 2028
20 2029
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
0 42 722 0
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
27 900 12,25 341 775 35 000 0 0 306 775
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
19%
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
58 287 248 488 248 488
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
FCFE
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
FCFF
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
Daň VH za účetní období EBIT po zdanění Změna dluhu
62
Výpočet Cash-Flow investice 3/3 (CZK)
21 2030
Investice Pracovní kapitál ∆ Pracovního kapitálu
0 27 400 -15 322
0 28 222 822
0 29 068 847
0 29 941 872
0 30 839 898
Výkon (kWh) Výkupní cena (Kč) Tržby Provozní náklady Odpisy Úroky VH před zdaněním
27 900 7,86 219 199 35 000 0 0 184 199
27 900 8,09 225 775 35 000 0 0 190 775
27 900 8,34 232 548 35 000 0 0 197 548
27 900 8,59 239 524 35 000 0 0 204 524
27 900 8,84 246 710 35 000 0 0 211 710
Sazba daně
22 2031
23 2032
24 2033
25 2034
19%
19%
19%
19%
19%
34 998 149 201 149 201
36 247 154 527 154 527
37 534 160 014 160 014
38 860 165 665 165 665
40 225 171 485 171 485
0
0
0
0
0
FCFE
164 523
153 705
159 167
164 793
170 587
FCFF
164 523
153 705
159 167
164 793
170 587
Daň VH za účetní období EBIT po zdanění Změna dluhu
Tabulka 15 – výpočet cash-flow
63
8.2 Doba návratnosti Doba návratnosti slouží pouze jako podpůrný nástroj pro rychlý přehled o tom, za jak dlouho finanční toky plynoucí z investice vyrovnají počáteční kapitálový výdaj. Její hlavní nevýhoda spočívá v tom, že neuvažuje časovou hodnotu peněz. V konkrétním případě investice Stavební společnosti RBK a.s. do fotovoltaické elektrárny je tedy v případě použití této metody zanedbán fakt, že větší část investice má být financována formou úvěru s jistou úrokovou sazbou a společnost má náklady na vlastní kapitál. Metoda pro porovnání investice a kladných hotovostních toků využívá nediskontovaných cashflow – tabulka 15. V případě FCFF je počátečním výdajem, od kterého jsou následně hotovostní toky odečítány celá částka vynaložená na pořízení investice. V případě FCFE je tato částka snížena o výši úvěru, který firma čerpala. To mu odpovídají i kladné toky peněžních prostředků v opačném směru. Hotovost počítaná pro FCFE je každoročně menší po celou dobu splácení úvěru – v tomto případě deset let, přirozeně ale tyto toky kompenzují menší kapitálový výdaj firmy na začátku životnosti investice. Naopak toky FCFF jsou v každém roce prvních deseti let vyšší, počítány jsou ale proti vyšší počáteční částce. V1 2010 FCFE
Doba návratnosti
11 let
FCFF
Doba návratnosti V2 2010
8 let
FCFE
Doba návratnosti
10 let
FCFF
Doba návratnosti V1 2011
8 let
FCFE
Doba návratnosti
19 let
FCFF
Doba návratnosti V2 2011
15 let
FCFE
Doba návratnosti
19 let
FCFF
Doba návratnosti
15 let
Tabulka 16 – doba návratnosti
Jak je patrné z tabulky 16, jednotlivé varianty se v době své návratnosti velmi liší. Podstatné je, že se, při zanedbání diskontování, všechny varianty vrátí v prvních dvaceti letech životnosti investice, to znamená v době, kdy je cena fixována a prognózované tržby proto přesné. Z tabulky je rovněž možné vyčíst, že doba návratnosti FCFF je ve všech případech kratší než doba návratnosti FCFE. Je to proto, že za podmínky, že úroková míra úvěru je vyšší než náklady vlastního kapitálu projektu, přináší ignorování úvěru vždy vyšší výsledky.
64
Shrnutí výpočtu doby návratnosti
FCFE FCFF FCFE FCFF
FCFE FCFF FCFE FCFF
V1 2010
0
CF
-624 970
DCF
2
3
4
5
6
7
8
9
56 668
97 760
96 008
94 125
92 100
26 375
24 035
21 520
18 816
15 910
-624 970
53 715
88 014
82 282
76 981
72 082
19 814
17 391
15 055
12 780
10 541
CF
-2 242 850
269 315
312 037
312 037
312 037
312 037
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
DCF Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti
-2 242 850
255 283
280 931
267 425
255 203
244 215
186 678
179 803
173 838
168 778
164 630
-624 970
-568 302
-470 543
-374 535
-280 410
-188 310
-161 935
-137 900
-116 380
-97 564
-81 654
-624 970
-571 255
-483 241
-400 959
-323 978
-251 896
-232 082
-214 690
-199 635
-186 855
-176 314
-2 242 850
-1 973 535
-1 661 498
-1 349 461
-1 037 424
-725 387
-476 899
-228 411
20 077
268 564
517 052
-2 242 850
-1 987 567
-1 706 637
-1 439 211
-1 184 008
-939 793
-753 115
-573 312
-399 474
-230 695
-66 065
11 let 12 let 8 let 11 let
1
V2 2010
0
CF
-822 298
80 539
125 892
124 195
122 371
DCF
-822 298
76 441
113 614
106 792
-2 389 490
286 524
333 456
333 456
CF DCF Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti
10 let 11 let 8 let 11 let
1
2
3
4
5
10
6
7
8
9
10
120 410
60 124
57 858
55 422
52 803
49 987
100 483
94 657
45 376
42 051
38 925
35 975
33 176
333 456
333 456
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279 182 702
-2 389 490
271 945
300 935
286 728
273 812
262 136
207 755
200 073
193 341
187 549
-822 298
-741 759
-615 867
-491 672
-369 301
-248 891
-188 767
-130 909
-75 488
-22 685
27 302
-822 298
-745 857
-632 243
-525 452
-424 969
-330 312
-284 936
-242 885
-203 960
-167 985
-134 809
-2 389 490
-2 102 966
-1 769 510
-1 436 054
-1 102 598
-769 142
-493 863
-218 585
56 694
331 972
607 251
-2 389 490
-2 117 545
-1 816 610
-1 529 881
-1 256 070
-993 933
-786 179
-586 106
-392 765
-205 216
-22 513
65
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
164 523
153 705
159 167
164 793
170 587
161 413
155 205
149 235
143 495
137 976
132 670
127 567
122 661
117 943
113 407
29 017
24 960
23 797
22 684
21 619
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
248 488
164 523
153 705
159 167
164 793
170 587
161 413
155 205
149 235
143 495
137 976
132 670
127 567
122 661
117 943
113 407
29 017
24 960
23 797
22 684
21 619
166 834
415 321
663 809
912 297
1 160 785
1 409 272
1 657 760
1 906 248
2 154 736
2 403 223
2 610 468
2 764 174
2 923 341
3 088 134
3 258 720
-14 901
140 303
289 539
433 034
571 011
703 680
831 247
953 908
1 071 851
1 185 257
1 256 996
1 281 956
1 305 753
1 328 437
1 350 056
765 540
1 014 028
1 262 515
1 511 003
1 759 491
2 007 979
2 256 466
2 504 954
2 753 442
3 001 930
3 209 174
3 362 880
3 522 047
3 686 840
3 857 427
95 348
250 552
399 788
543 283
681 260
813 929
941 496
1 064 157
1 182 100
1 295 506
1 367 245
1 392 205
1 416 002
1 438 685
1 460 305
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
183 188
171 324
177 314
183 484
189 839
178 816
171 938
165 325
158 966
152 852
146 973
141 321
135 885
130 659
125 634
32 309
27 821
26 510
25 257
24 059
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
275 279
183 188
171 324
177 314
183 484
189 839
178 816
171 938
165 325
158 966
152 852
146 973
141 321
135 885
130 659
125 634
32 309
27 821
26 510
25 257
24 059
302 581
577 859
853 138
1 128 416
1 403 695
1 678 973
1 954 252
2 229 530
2 504 809
2 780 087
3 010 131
3 181 455
3 358 769
3 542 253
3 732 092
44 007
215 945
381 270
540 237
693 089
840 063
981 383
1 117 269
1 247 927
1 373 561
1 452 727
1 480 547
1 507 057
1 532 314
1 556 373
882 529
1 157 808
1 433 086
1 708 365
1 983 643
2 258 922
2 534 200
2 809 479
3 084 757
3 360 036
3 590 080
3 761 404
3 938 718
4 122 202
4 312 041
156 302
328 241
493 566
652 532
805 384
952 358
1 093 679
1 229 564
1 360 223
1 485 856
1 565 022
1 592 842
1 619 352
1 644 609
1 668 668
66
FCFE FCFF FCFE FCFF
FCFE FCFF FCFE FCFF
V1 2011
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
CF
-624 970
-37 780
-13 923
-15 674
-17 558
-19 582
-85 308
-87 647
-90 162
-92 866
-95 773
DCF
-624 970
-35 811
-12 535
-13 433
-14 360
-15 326
-64 088
-63 421
-63 076
-63 077
-63 452
-2 242 850
174 868
200 355
200 355
200 355
200 355
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
-2 242 850
165 756
180 382
171 710
163 863
156 807
102 776
98 991
95 707
92 921
90 637
-624 970
-662 750
-676 672
-692 347
-709 905
-729 487
-814 795
-902 442
-992 605
-1 085 471
-1 181 243
-624 970
-660 781
-673 316
-686 750
-701 109
-716 435
-780 523
-843 944
-907 020
-970 097
-1 033 549
-2 242 850
-2 067 982
-1 867 628
-1 667 273
-1 466 918
-1 266 564
-1 129 759
-992 953
-856 148
-719 343
-582 537
-2 242 850
-2 077 094
-1 896 712
-1 725 002
-1 561 139
-1 404 332
-1 301 556
-1 202 566
-1 106 859
-1 013 938
-923 300
CF DCF Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti
19 let > 25 15 let > 25
V2 2011
0
1
CF
-822 298
-27 434
-1 783
-3 480
-5 304
DCF
-822 298
-26 038
-1 609
-2 992
CF
-2 389 490
178 552
205 781
DCF Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti Diskontovaná doba návratnosti
-2 389 490
169 467
-822 298 -822 298
19 let > 25 15 let > 25
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-7 265
-67 551
-69 817
-72 254
-74 873
-77 688
-4 355
-5 711
-50 981
-50 743
-50 747
-51 011
-51 561
205 781
205 781
205 781
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
185 712
176 945
168 973
161 768
111 397
107 279
103 669
100 563
97 964
-849 732
-851 515
-854 995
-860 299
-867 564
-935 115
-1 004 932
-1 077 186
-1 152 059
-1 229 746
-848 336
-849 945
-852 937
-857 293
-863 004
-913 985
-964 729
-1 015 476
-1 066 487
-1 118 048
-2 389 490
-2 210 938
-2 005 157
-1 799 376
-1 593 595
-1 387 814
-1 240 211
-1 092 608
-945 004
-797 401
-649 798
-2 389 490
-2 220 023
-2 034 312
-1 857 367
-1 688 393
-1 526 625
-1 415 228
-1 307 949
-1 204 281
-1 103 717
-1 005 753
67
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
147 288
153 705
159 167
164 793
170 587
88 866
85 448
82 162
79 002
75 963
73 041
70 232
67 531
64 934
62 436
25 978
24 960
23 797
22 684
21 619
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
136 805
147 288
153 705
159 167
164 793
170 587
88 866
85 448
82 162
79 002
75 963
73 041
70 232
67 531
64 934
62 436
25 978
24 960
23 797
22 684
21 619
-1 044 438
-907 633
-770 828
-634 022
-497 217
-360 412
-223 606
-86 801
50 004
186 810
359 585
513 290
672 457
837 250
1 007 837
-944 683
-859 235
-777 073
-698 071
-622 108
-549 067
-478 835
-411 304
-346 370
-283 934
-232 469
-207 510
-183 713
-161 029
-139 410
-445 732
-308 927
-172 121
-35 316
101 489
238 295
375 100
511 905
648 711
785 516
958 291
1 111 996
1 271 164
1 435 956
1 606 543
-834 434
-748 986
-666 824
-587 823
-511 859
-438 818
-368 586
-301 055
-236 121
-173 685
-122 220
-97 261
-73 464
-50 780
-29 161
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
163 485
171 324
177 314
183 484
189 839
95 880
92 193
88 647
85 237
81 959
78 807
75 776
72 861
70 059
67 364
28 834
27 821
26 510
25 257
24 059
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
147 603
163 485
171 324
177 314
183 484
189 839
95 880
92 193
88 647
85 237
81 959
78 807
75 776
72 861
70 059
67 364
28 834
27 821
26 510
25 257
24 059
-1 082 143
-934 540
-786 936
-639 333
-491 730
-344 126
-196 523
-48 920
98 684
246 287
436 926
608 249
785 563
969 047
1 158 886
-1 022 168
-929 975
-841 329
-756 091
-674 132
-595 326
-519 550
-446 689
-376 630
-309 266
-253 278
-225 458
-198 948
-173 691
-149 632
-502 194
-354 591
-206 988
-59 384
88 219
235 822
383 426
531 029
678 633
826 236
1 016 874
1 188 198
1 365 512
1 548 996
1 738 835
-909 873
-817 680
-729 033
-643 796
-561 837
-483 031
-407 255
-334 394
-264 335
-196 971
-140 983
-113 163
-86 653
-61 396
-37 337
Tabulka 17 – shrnutí výpočtu doby návratnosti
68
Diskontovaná cash-flow 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
5,50%
5,39%
5,28%
5,15%
5,02%
4,88%
4,73%
4,57%
4,39%
4,20%
-624 970 -2 242 850
53 715 255 283
88 014 280 931
82 282 267 425
76 981 255 203
72 082 244 215
19 814 186 678
17 391 179 803
15 055 173 838
12 780 168 778
10 541 164 630
PV FCFE
-822 298
76 441
113 614
106 792
100 483
94 657
45 376
42 051
38 925
35 975
33 176
PV FCFF
-2 389 490
271 945
300 935
286 728
273 812
262 136
207 755
200 073
193 341
187 549
182 702
PV FCFE
-624 970
-35 811
-12 535
-13 433
-14 360
-15 326
-64 088
-63 421
-63 076
-63 077
-63 452
PV FCFF
-2 242 850
165 756
180 382
171 710
163 863
156 807
102 776
98 991
95 707
92 921
90 637
PV FCFE
-822 298
-26 038
-1 609
-2 992
-4 355
-5 711
-50 981
-50 743
-50 747
-51 011
-51 561
PV FCFF
-2 389 490
169 467
185 712
176 945
168 973
161 768
111 397
107 279
103 669
100 563
97 964
WACC
V1 2010 PV FCFE PV FCFF
V2 2010
V1 2011
V2 2011
69
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
22
23
24
25
26
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
4,00%
8,61%
8,61%
8,61%
8,61%
8,61%
161 413 161 413
155 205 155 205
149 235 149 235
143 495 143 495
137 976 137 976
132 670 132 670
127 567 127 567
122 661 122 661
117 943 117 943
113 407 113 407
29 017 29 017
24 960 24 960
23 797 23 797
22 684 22 684
21 619 21 619
178 816
171 938
165 325
158 966
152 852
146 973
141 321
135 885
130 659
125 634
32 309
27 821
26 510
25 257
24 059
178 816
171 938
165 325
158 966
152 852
146 973
141 321
135 885
130 659
125 634
32 309
27 821
26 510
25 257
24 059
88 866
85 448
82 162
79 002
75 963
73 041
70 232
67 531
64 934
62 436
25 978
24 960
23 797
22 684
21 619
88 866
85 448
82 162
79 002
75 963
73 041
70 232
67 531
64 934
62 436
25 978
24 960
23 797
22 684
21 619
95 880
92 193
88 647
85 237
81 959
78 807
75 776
72 861
70 059
67 364
28 834
27 821
26 510
25 257
24 059
95 880
92 193
88 647
85 237
81 959
78 807
75 776
72 861
70 059
67 364
28 834
27 821
26 510
25 257
24 059
Tabulka 18 – diskontovaná cash-flow
70
8.3 Diskontovaná doba návratnosti Jak vyplývá již z názvu metody, diskontovaná doba návratnosti, uvažuje časovou hodnotu peněz. Před samotným výpočtem je tedy nutné diskontovat hotovostní toky z tabulky 15 na současnou hodnotu – při použití vážených průměrných nákladů na kapitál – tabulka 11. Stejně jako u jednoduché doby návratnosti platí, že hotovostní toky FCFF jsou vyšší než cashflow FCFE po celou dobu splácení úvěru. v tomto případě jsou však tyto toky diskontovány sazbou WACC. Shrnutí výpočtu diskontovaných cash-flow zobrazuje tabulka 18. Diskontované doby návratnosti pro jednotlivé varianty je v tabulce 19. Shrnutí pak v tabulce 17. V1 2010 FCFE
Diskontovaná doba návratnosti
12 let
FCFF
Diskontovaná doba návratnosti V2 2010
11 let
FCFE
Diskontovaná doba návratnosti
11 let
FCFF
Diskontovaná doba návratnosti V1 2011
11 let
FCFE
Diskontovaná doba návratnosti
> 25
FCFF
Diskontovaná doba návratnosti V2 2011
> 25
FCFE
Diskontovaná doba návratnosti
> 25
FCFF
Diskontovaná doba návratnosti
> 25
Tabulka 19 – diskontovaná doba návratnosti
Diskontované doby návratnosti jsou vlivem nižších hotovostních toků v současné hodnotě delší. V případě připojení elektrárny v roce 2011 se pak investice za plánovanou dobu provozování elektrárny vůbec nevrátí. Jak je patrné především z tabulky 17 FCFF diskontované doby návratnosti jsou opět kratší. V tomto případě se projevuje právě časová hodnota peněz – hotovostní toky ve stejné výši je výhodnější obdržet co nejdříve.
8.4 Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota je považována za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů efektivnosti investic. Zjednodušeně lze říci, že investorovi podává informaci o tom, kolik realizací investice vydělá v současné hodnotě. Obecně je možné přijmout pouze projekt, jehož čistá současná hodnota je kladná. Výsledky výpočtu čisté současné hodnoty jednotlivých variant shrnuje tabulka 20.
V1 2010 období
0-20
21-25
NPV (FCFE)
1 185 257
122 077
1 307 334
NPV (FCFF) V2 2010
1 295 506
122 077
1 417 583
0-20
21-25
1 373 561 1 485 856
135 956 135 956
0-20
21-25
-283 934 -173 685
119 037 119 037
0-20
21-25
NPV (FCFE)
-309 266
132 480
-176 786
NPV (FCFF)
-196 971
132 480
-64 490
období
NPV (FCFE) NPV (FCFF) V1 2011 období
NPV (FCFE) NPV (FCFF) V2 2011 období
Celkem
Celkem
1 509 516 1 621 812 Celkem
-164 897 -54 648 Celkem
Tabulka 20 – čistá současná hodnota
Jak je z tabulky patrné, varianty počítající s připojením elektrárny v roce 2010 vykazují poměrně vysokou čistou současnou hodnotu. Naopak varianty připojení v roce 2011 nebo později vykazují zápornou čistou současnou hodnotu. I bez znalosti dalších ukazatelů lze tedy říci, že realizace investice za těchto podmínek není výhodná. V případě připojení elektrárny v letošním roce je kladná, a vysoká, čistá současná hodnota i pouze pro prvních dvacet let životnosti. Vzhledem k tomu, že cash-flow v těchto letech nejsou zatíženy takřka žádnou formou rizika, lze říci, že za těchto podmínek je investice vhodná k uskutečnění. Kritérium čisté současné je závislé na celé řadě parametrů. Předně lze zvýšit zapojením financování s nižší úrokovou mírou, má-li podnik k takovému zdroji přístup. Hotovostní toky v jednotlivých letech tak budou diskontovány nižší sazbou WACC a jejich současná hodnota bude vyšší. S ohledem na velikost počátečních kapitálových výdajů na pořízení investice je velikost čisté současné hodnoty u variant počítajících s připojením v roce 2010 velmi uspokojivá.
8.5 Vnitřní výnosové procento Podmínka konvenčních hotovostních toků, kdy se znaménko u cash-flow jednotlivých let změní právě jednou, je v tomto případě splněna. I ve variantách, které počítají s uvedením zařízení do provozu v roce 2011, se toky změní pouze jednou ze záporných na kladné – i když později než v případě variant připojení v letošním roce. 72
V1 2010 IRR (FCFE) IRR (FCFF) V2 2010 IRR (FCFE) IRR (FCFF) V1 2011 IRR (FCFE) IRR (FCFF) V2 2011 IRR (FCFE) IRR (FCFF)
15,75% 11,04% 15,41% 11,36% 4,15% 4,87% 4,23% 4,84%
Tabulka 21 – vnitřní výnosové procento
Výsledky výpočtů vnitřního výnosového procenta pro jednotlivé varianty jsou zobrazeny v tabulce 21. Výsledky potvrzují vyhodnocení provedených metodou čisté současné – varianty označené jako 2011, takové, které počítají s připojením až po letošním roce, jsou nejen výrazně méně výhodné než varianty připojení letos, vzhledem k uvažované úrokové míře úvěru a vypočteným váženým nákladům na kapitál, jsou dokonce nepřijatelné. V obou případech je vnitřní výnosové procento investice menší než uvažovaná diskontní míra.
8.6 Index ziskovosti Index ziskovosti je užitečným nástrojem vyhodnocení investic, protože umožňuje porovnat hodnotu vytvořenou na jednotku investovaného kapitálu. Index ziskovosti musí být roven alespoň jedné, aby se projekt mohl uskutečnit – při této velikosti se počáteční investice právě vrátí, index ziskovosti jedna tedy představuje bod zvratu. V1 2010 PI (FCFE)
3,09
PI (FCFF)
1,63
V2 2010 PI (FCFE)
2,84
PI (FCFF)
1,68
V1 2011 PI (FCFE)
0,74
PI (FCFF)
0,98
V2 2011 PI (FCFE)
0,79
PI (FCFF)
0,97
Tabulka 22 – index ziskovosti
Výsledky výpočtu indexu ziskovosti pro jednotlivé varianty je shrnut v tabulce 22.
73
Nejlepší poměr investovaného kapitálu a hotovostních toků, které bude elektrárna po dobu své životnosti generovat, přináší varianta připojení v roce 2010 s použitím polykrystalických panelů. Varianty s pozdějším datem připojení mají index ziskovosti nižší než jedna, což znamená, že by se počáteční investice do elektrárny za dobu její životnosti vůbec nevrátila.
9. Analýza citlivosti Analýza citlivosti investice na změnu vstupních faktorů poskytuje Stavební společnosti RBK a.s. informace o vývoji efektivnosti investice při různém vývoji položek výpočtu. Pro provedení analýzy citlivosti vychází tato práce ze změn čisté současné hodnoty investice. Posuzuje tedy dopad změny jednotlivých parametrů na velikost čisté současné hodnoty. Výpočet ČSH v sobě zahrnuje všechny významné faktory, které na investici po dobu její životnosti působí. S ohledem na charakter investice i jednotlivých faktorů, zejména pravděpodobnost jejich změny byly stanoveny vstupní data modelu, vliv jejichž změny na čistou současnou hodnotu byl posuzován. Tyto parametry se liší pro jednotlivé varianty. Společné pro všechny varianty je analýza citlivosti na změnu parametrů výstupu elektrárny. Vzhledem k popsané skutečnosti, že výkon panelů je konstantní, je analýza citlivosti na změny výstupu také analýzou citlivosti na změny osvitu. Další parametry shodné pro všechny varianty jsou výkupní cena po dvacátém roce, úroková míra úvěru, daň z příjmu právnických osob a provozní fotovoltaické elektrárny. Pro varianty počítající s připojením zařízení v letošním roce není naopak třeba provádět analýzu citlivosti pro cenu v prvních dvaceti letech – ta je fixována. Smysl to má u variant připojení po 31. prosinci 2010, protože definitivní metodika stanovení ceny v tomto není známa. S ohledem na výsledky předchozích výpočtů, bude kompletní analýza citlivosti provedena pouze varianty uvedení elektrárny do provozu v roce 2010. Varianty, které počítají s připojením později, za nižší výkupní cenu se podle všech ukazatelů nejeví jako vhodné k realizaci. Analýza hraničních bodů je ale provedena pro všechny varianty. Význam má v tomto případě zejména pro nevýhodné varianty. Poskytuje totiž informaci o tom, na jakou úroveň by se museli změnit vstupní data, aby se čistá současná hodnota investice rovnala alespoň nule a byla tak realizovatelná.
74
9.1 Hraniční body Hraniční body představují hodnoty vstupních parametrů, při kterých se bude čistá současná hodnota rovnat nule. Management společnosti může na základě těchto hodnot posoudit velikost rizika, že projekt nebude úspěšný – může si např. učinit obraz o tom, jak velký pokles osvitu by způsobil pokles ČSH na zápornou hodnotu.
Výstup (kWh/kWp) Cena po 20. roce Cena 2011 V1 Cena 2011 V2 Úrok úvěru Daň Provozní náklady
FCFE FCFE V1 2010 V2 2010 V1 2011 V2 2011 609 582 2058 1093 -90 -98,3 20,2 11,9 7,86 7,64 29,10% 30,8 4,85% -2,74 80% 73% -28% -7% 158 148 176933 19525 18417
Tabulka 23 – analýza hraničních bodů
Výsledky analýzy hraničních bodů shrnuje tabulka 23. U variant připojením v letošním roce, jsou hraniční body vždy horší než hodnoty nadefinované v současnosti. U ostatních variant naopak. Pokles výstupu, naopak jeho růst na uvedené úrovně je fakticky zcela vyloučen. Na základě změny tohoto parametru se tedy V1 i V2 2010 nepropadnou do záporné ČSH. V1 i V2 2011 naopak pouze na základě změny osvitu nebudou dosahovat kladné čisté současné hodnoty. Stejně nereálný je také pokles výkupních cen po 20. roce na zápornou úroveň, záporná úroková míra úvěru nebo daň. Krajně nepravděpodobný je také růst daní přes 70 %, růst provozních nákladů na více než 100 000 Kč a pokles úrokové míry úvěru pod 5 %. Nereálné naopak nejsou výkupní ceny potřebné pro ČSH rovnou nule u varianty V1 a V2 2011, ani provozní náklady na hranici 20 tis. Kč.
9.2 Citlivost varianty I. 2010 na změnu parametrů Tabulka 24 zobrazuje detailní analýzu citlivosti varianty připojení v letošním roce za použití polykrystalických panelů. Zobrazuje vývoj čisté současné hodnoty investice při změnách rozhodujících vstupních parametrů o předem daný krok. Změny vstupních parametrů jsou provedeny v rozsahu, který se jeví jako možný vývoj. Za určitých podmínek by některé z nich, například úroková míra úvěru nebo výkupní cena po dvaceti letech, nabývat i jiných hodnot, to se ale v tuto chvíli nezdá pravděpodobné. Při změnách parametrů v pásmu, které se jeví jako možné, čistá současná hodnota nikdy nenabude záporných hodnot.
75
Cena po 20. roce 9,36 Kč 8,86 Kč 8,36 Kč 7,86 Kč 7,36 Kč 6,86 Kč 6,36 Kč 5,86 Kč
ČSH 1327416 1320737 1314059 1307380 1300701 1294022 1287343 1280664
1340000 1320000 1300000 1280000 1260000 1240000 9,36 8,86 8,36 7,86 7,36 6,86 6,36 5,86 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
Výstup (kWh/kWp) 960
1429485
950
1388784
940
1348082
930
1307380
920
1266678
910
1225976
900
1185274
890
1144572
Úroková míra úvěru
2000000 1500000 1000000 500000 0 960
950
940
930
920
910
900
890
1400000
6,75%
1362993
7,00%
1344427
7,25%
1325888
1300000
7,50%
1307380
1250000
7,75%
1288904
8,00%
1270463
8,25%
1252059
8,50%
1233694
1350000
1200000 1150000 6,75%7,00%7,25%7,50%7,75%8,00%8,25%8,50%
Daň 18,00%
1328596
1350000
19,00%
1307380
1300000
20,00%
1286152
1250000
21,00%
1264912
1200000
22,00%
1243661
1150000
23,00%
1222398
1100000
24,00%
1201123
25,00%
1179837
Provozní náklady (Kč) 20000
1466619
2000000
25000
1413539
1500000
30000
1360459
1000000
35000
1307380
500000
40000
1254300
0
45000
1201220
50000
1148140
55000 1095061 Tabulka 24 – citlivosti V1 2010
76
9.3 Citlivost varianty I. 2010 na změnu parametrů Tabulka 25 zobrazuje výsledky stejné analýzy pro variantu připojení v letošním roce, ale s použitím technologie amorfních solárních panelů. Ani v tomto případě čistá současná hodnota investice nedosáhne záporné hodnoty. Cena po 20. roce 9,36 Kč 8,86 Kč 8,36 Kč 7,86 Kč 7,36 Kč 6,86 Kč 6,36 Kč 5,86 Kč
ČSH 1531542 1524217 1516892 1509566 1502241 1494916 1487591 1480265
Výstup 1050
1631900
1040
1591122
1030
1550344
1020
1509566
1010
1468789
1000
1428011
990
1387233
980
1346455
1540000 1520000 1500000 1480000 1460000 1440000 9,36 8,86 8,36 7,86 7,36 6,86 6,36 5,86 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 2000000 1500000 1000000 500000 0 1050 1040 1030 1020 1010 1000 990
980
Úroková míra úvěru
1600000
6,75%
1572968
7,00%
1551834
1550000
7,25%
1529190
1500000
7,50%
1509566
1450000
7,75%
1488629
8,00%
1467856
8,25%
1447247
8,50%
1426798
1400000 1350000 6,75%7,00%7,25%7,50%7,75%8,00%8,25%8,50%
Daň 18,00%
1537379
19,00%
1509566
20,00%
1481754
21,00%
1453941
22,00%
1426128
23,00%
1398315
24,00%
1370502
25,00%
1342689
1600000 1550000 1500000 1450000 1400000 1350000 1300000 1250000 1200000
77
Provozní náklady (Kč) 20000
1669102
2000000
25000
1615924
1500000
30000
1562745
1000000
35000
1509566
500000
40000
1456388
0
45000
1403209
50000
1350030
55000 1296852 Tabulka 25 – citlivosti V2 2010
9.4 Shrnutí analýzy citlivosti Shrnutí analýzy citlivosti přináší celkový přehled citlivosti obou posuzovaných variant na změnu klíčových parametrů investice. Tabulka 26 zobrazuje dopad změny těchto parametrů o 1 % na celkovou čistou současnou hodnotu investice. V1 2010 Změna
Výstup -1% 0 1%
V2 2010 Změna
Cena -2,72% 0 2,72%
Výstup -1% 0 1%
Cena -2,70% 0 2,70%
r daň dopad na NPV -0,08% 3,28% 0 0 0,08% -3,28%
r daň dopad na NPV -0,08% 5,58% 0 0 0,08% -5,58%
PN 0,31% 0 -0,31%
0,28% 0 -0,28%
PN 0,37% 0 -0,37%
0,25% 0 -0,25%
Tabulka 26 – shrnutí analýzy citlivosti
Obě varianty vykazují podobnou citlivost na změnu jednotlivých parametrů. Nejvíce jsou obě citlivé na změnu zvažované úrokové míry úvěru. Při jejím růstu o 1 % se sníží čistá současná hodnota V1 2010 o 3,28 %, respektive 5, 58 % u V2 2010. Druhým nejvýznamnějším faktorem je úroveň výstupu. V obou případech jeho pokles o 1 % bude znamenat přibližně 2,7% pokles hodnoty projektu. Nejméně citlivé jsou naopak obě varianty na změnu provozních nákladů a zejména výkupní ceny po dvaceti letech. Grafický výstup analýzy citlivosti je v grafech níže. První graf zobrazuje procentuální dopad změny o 1 % vstupního parametrů. Na druhém grafu je citlivost čisté současné hodnoty investice na změnu parametru vyjádřena sklonem křivky. Platí, že čím je vyšší je sklon křivky, tím je investice citlivější na změnu daného parametru.
78
V1 2010
PN
daň
r
Pokles o 1% Nárůst o 1%
Cena po 20. roce
Výstup -4,00%
-3,00%
-2,00%
-1,00%
0,00%
1,00%
2,00%
3,00%
4,00%
4,00% 3,00% 2,00% Výstup 1,00%
Cena po 20. roce
0,00% -2%
-1%
-1%
-1,00%
r 0%
1%
1%
2%
daň PN
-2,00% -3,00% -4,00%
V2 2010
PN
daň
r
Pokles o 1% Nárůst o 1%
Cena po 20. roce
Výstup -6,00%
-4,00%
-2,00%
0,00%
2,00%
4,00%
6,00%
79
8,00% 6,00% 4,00% Výstup 2,00%
Cena po 20. roce
0,00% -2%
-1%
-1%
-2,00%
r 0%
1%
1%
2%
daň PN
-4,00% -6,00% -8,00% Graf 9 – shrnutí analýzy citlivosti
10. Závěr Cílem práce bylo provést hodnocení investice do výstavby fotovoltaické elektrárny pro potřeby Stavební společnosti RBK a.s. V metodologické části práce byly popsány metody, jejichž pomocí bude efektivita investice zmapována a metody pro určení citlivosti projektu na změny vstupních dat. Stěžejní činností Stavební společnosti RBK a.s. je realizace stavebních zakázek ve všech oblastech pozemního stavitelství a řízení projektů na území Čech. Kromě toho firma připravuje vlastní developerské projekty a je aktivní v celé řadě dalších oblastí, většinou souvisejících se stavebnictvím. Firma má bohatou historii a značnou zkušenost s investicemi různého charakteru. V rámci trvající snahy o diversifikaci portfolia společnosti management také zvažuje investici do fotovoltaické elektrárny. V posledních letech společnost vykazovala stabilní hospodářské výsledky a relativně dobře se vyrovnala i s poklesem stavební výroby v ČR v roce 2009. V České Republice je v současné době, i v porovnání s ostatními státy v Evropě, velkoryse nastaven mechanismus podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jeho cílem mělo být především plnění indikativního cíle 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v roce 2010. Důsledkem je masivní nárůst počtu fotovoltaických elektráren. Takový, že správce přenosové sítě, společnost ČEPS a Energetický regulační úřad iniciovali změnu zákona č. 180/2005 Sb. – stěžejního předpisu pro podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tato změna, která bude účinná od 1.1.2010, umožní zejména znatelné snížení výkupních cen. 80
Hlavními subjektu na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů jsou kromě samotných výrobců zejména Energetický regulační úřad, kterého zákon zmocňuje k cenovým rozhodnutím, správce přenosové soustavy, státní společnost ČEPS a.s. a distribuční společnosti. Kromě toho je výstavba závislá na povoleních obce a stavebního úřadu. V České Republice nejsou podmínky pro výrobu elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách zdaleka ideální. Nejvýznamnější je přitom průměrná roční úroveň osvitu, který přímo ovlivňuje výstup elektrárny. Distribuční společnost má povinnost všechen tento výstup dodaný do sítě vykoupit za stanovenou cenu. Stavební společnost RBK a.s. je od ledna 2010 držitelem kladného stanoviska distribuční společnosti ČEZ Distribuce a.s. k připojení fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu 30 kWp. Firma také vlastní vhodný pozemek v průmyslové zóně města Rumburk v severních Čechách. V současné době má připraveny podklady pro řízení o stavebním povolení a vyprojektovaný proces výstavby – ten by neměl překročit pět měsíců, i s rezervou. Společnost také oslovila banku s žádostí o nabídku financování a má představu o možnostech úvěru. Na trhu jsou dostupné dvě technologie fotovoltaických panelů, které se liší především pořizovací cenou, nároky na plochu a výkonem – polykrystalické a amorfní panely. V závislosti na použité technologii se také drobně liší náklady výstavby a další položky systému FVE, včetně hodnoty pozemku. Celkové investiční náklady jednotlivých technologií se liší o cca 150 000 Kč. Dalším investičním výdajem bude zvýšení pracovního kapitálu v položce pohledávek ve výši jedné a půl částky měsíční faktury distribuční společnosti. V závislosti na použité technologii, vyrobí elektrárna ročně 930 nebo 1020 kWh elektrické energie na instalovaný kWp, přičemž úroveň osvitu v jednotlivých měsících roku značně fluktuuje. Výkupní ceny elektrické energie vyrobené v FVE se mohou lišit v závislosti na okamžiku připojení – v současné chvíli platí cena 12,25 Kč/kWh, pro výrobny připojené v příštím roce bude platit taková cena, která odpovídá jedenáctileté návratnosti projektu. S provozem fotovoltaické elektrárny jsou spjaty jen minimální náklady, ty jsou v případě Stavební společnosti ještě sníženy vlivem synergických efektů s přilehlými pozemky provozu betonárny – ročně by neměly překročit 35 000 Kč. Životnost investice je uvažována na dvacet pět let, přičemž výkupní cena je fixována na prvních pět. V dalších pěti letech je počítáno s tržní cenou. Výrobci elektrické energie mohou být v prvních pěti letech činnosti osvobozeni od veškerých daní. V případě Stavební společnosti RBK a.s. ale v prvních pěti letech daň projektu snižuje celkové daňové zatížení společnosti. Uvažována je přitom současná sazba daně z příjmu právnických osob. Diskontní míra – WACC – je v prvních dvaceti letech uvažována s náklady na vlastní kapitál ve výši bezrizikové úrokové 81
sazby a náklady na cizí kapitál ve výši úrokové sazby přijatého úvěru. V druhé fázi životnosti projektu je pak WACC rovno pouze nákladům na vlastní kapitál kalkulovaných pomocí metody CAPM. Výpočet je proveden v nominálních cenách. Posuzovány byly celkem čtyři varianty podle okamžiku připojení a použité technologie fotovoltaických panelů. Dvě varianty počítající s připojením v roce 2010 s použitím amorfních a polykrystalických solárních panelů. A dvě varianty připojení po 31. 12. 2010. Na základě nadefinovaných vstupních dat modelu byly pro jednotlivé varianty vypočítány hotovostní toky ve formě FCFE i FCFF. Platí při tom, že v prvních dvaceti letech jsou tyto toky téměř jisté, v dalších pěti letech bude záležet na výši tržní ceny, která dnes není známa. Následně byla spočtena doba návratnosti i diskontovaná doba návratnosti. Bez zohlednění časové hodnoty peněž se doba návratnosti pohybuje v rozmezí 8 (FCFF variant připojení v roce 2010) až 19 (FCFE variant připojení po roce 2010) let. Diskontovaná doba návratnosti potom v rozmezí od 11 let až po více než 25 let. Výpočet čisté současné hodnoty projektu byl proveden pro dvě fáze – prvních dvacet let a tedy téměř jistá cash-flow a zbylých pět let predikovaných cash-flow. Pro varianty připojení v roce 2010 má projekt kladnou ČSH v uspokojivé výši již v první fázi životnosti. Čistá současná hodnota celkem zbylých dvou variant je naopak záporná. Odpovídající výsledky přináší také vyhodnocení investice pomocí dalších metod. Vnitřní výnosové procento je vyšší než WACC projektu pouze u variant připojení v roce 2010, index ziskovosti je vyšší než 1 také pouze u těchto variant. Pro tyto dvě varianty byla také provedena kompletní analýza citlivosti na změnu vstupních parametrů výpočetního modelu. Obě varianty vykazovaly citlivost na stejné parametry – především úrokovou míru úvěru a úroveň výstupu elektrárny. Velmi málo citlivé jsou obě varianty naopak na změnu provozních nákladů, daně a výkupní cenu po skončení výkupu za garantovanou cenu v prvních dvaceti letech. Zejména v první fázi životnosti, prvních dvaceti letech, je projektem spjato minimum rizik. Rizika, která můžou projekt ohrožovat, jsou dvojího charakteru – buď se jedná rizika ohrožující fyzickou existenci a činnost elektrárny nebo se jedná o legislativní rizika, která by mohla ovlivnit výkupní ceny elektřiny. Změna legislativy, která by snížila nebo zcela zastavila podporu fotovoltaickým elektrárnám v době jejich životnosti, by musela přímo porušit platné právní předpisy a základní právní 82
princip „pacta sunt servanda“, tedy smlouvy se mají dodržovat. Taková situace by měla na ekonomiku projektu devastační dopad, je ale krajně nepravděpodobná a znamenala by dramatickou změnu celého českého právního prostředí srovnatelnou pouze s politickými revolucemi. Další nebezpečí by mohlo být, že stát nebude ekonomicky schopen dostát svým závazkům vůči výrobcům zelené energie. I tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný. Druhá skupina rizik již není nijak extrémně nepravděpodobná, její dopady na projekt jsou ale menší a dá se proti nim zajistit. V místě, kde by měl být projekt realizován, neexistuje reálné riziko povodní nebo podobného přírodního jevu. Pozemek není obklopen stromy, které by při silném větru mohli dopadnout na elektrárnu. Rizikem by mohly být mimořádně veliké kroupy nebo blesk, který poškodí elektrické zařízení provozu. Proti těmto rizikům je možné zajistit se vhodným pojištěním. Na základě výpočtů provedených výše je také možné doporučit spíše použití amorfních fotovoltaických panelů. Celkově lze tvrdit, že bude-li projekt realizován, dokončen a fyzicky připojen letos, jedná se o velice zajímavou investici, který bude minimálně dvacet let zdrojem dodatečného cash-flow firmy.
83
11. Seznam literatury [ 1 ] KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha, C.H.Beck 2004. ISBN 80-7179-8029. [ 2 ] BREALEY, R.A.,MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha, Computer Press 2000. ISBN 80-7226-189-4. [ 3 ] MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha, Ekopress 2006. ISBN 8086119-37-8 [ 4 ] SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. Praha, C.H.Beck 2002. ISBN 90-7179-736-7 [ 5 ] Smejkal, V., Rais, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Praha, Grada publishing 2006. ISBN 80-247-1667-4 [ 6 ] MAŘÍK, M. a kol.: Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2007. ISBN 978-80-8692932-3 [ 7 ] VEBER, J. a kol.: Management. Praha, Management Press 2001. ISBN 80-7261-029-5 [ 8 ] FOTR, J., SOUČEK, I.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005. ISBN 80-247-0939-2. [ 9 ] SYNEK, M.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada publishing 2003. ISBN 80-247-0515-X. [ 10 ] BREALEY, R.A., MYERS, S. C.: Teorie a praxe firemních financí. Praha, Computer press 2000. ISBN 80-7226-189-4 [ 11 ] MURTINGER, K., BERANOVSKÝ, J., TOMEŠ, M.: Fotovoltaika – elektřina ze slunce. Praha, Era 978-80-7366-133-5. [ 12 ] MÁČE, M.:Finanční analýza investičních projektů. Praha, Grada publishing 2005. ISBN 80247-1557-0 [ 13 ] MARKOVÁ, H.: Daňové zákony. Praha, Grada publishing 2010. ISBN 978-80-247-3206-0 [ 14 ] Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. Sbírka zákonů ČR, částka 66, str. 3726 – 3731. [ 15 ] Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Sbírka zákonů ČR. [ 16 ] Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie [ 17 ] Vládní návrh zákona č. 968, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákon. [ 18 ] Vyhláška č. 51/2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.Sbírka zákonů ČR, částka 23.
84
[ 19 ]
Vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen. Sbírka zákonů ČR.
[ 20 ]
Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Sbírka zákonů ČR.
[ 21 ]
Výroční zpráva EPIA.
[ 22 ]
Global market outlook for photvoltaics until 2013. EPIA.
[ 23 ]
Česká průmyslová fotovoltaická asociace [online]. 2008 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: <www.czepho.cz>.
[ 24 ]
Czech RE Agency [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <www.czrea.org>.
[ 25 ]
EPIA [online]. 2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: <www.epia.org>.
[ 26 ]
České slunce [online]. 2008 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: .
[ 29 ]
IDnes.cz [online]. 2010 [cit. 2010-00-00]. Dostupné z WWW: <www.idnes.cz>.
[ 30 ]
Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>.
[ 31 ]
Solární fotovoltaické systémy [online]. 2009 [cit. 2010-04-14]. Dostupné z WWW: .
[ 32 ]
Alternativní zdroje energie [online]. 2008 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
[ 33 ]
Amorfní panely [online]. 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .
[ 34 ]
Eko top [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: .
[ 35 ]
Ray-on [online]. 2009 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: .
[ 36 ]
Isofenergy [online]. 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .
[ 37 ]
TZB Info [online]. 2009 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: .
[ 38 ]
Justice [online]. 2010 [cit. 2010-00-00]. Dostupné z WWW: <www.justice.cz>.
[ 39 ]
Nalezeno [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: .
85
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 – profil společnosti ..................................................................................................... 17 Tabulka 2 – porovnání cen panelů .............................................................................................. 40 Tabulka 3 – náklady výstavby FVE ............................................................................................... 41 Tabulka 4 – ceny střídačů ............................................................................................................ 41 Tabulka 5 – hodnota pozemku.................................................................................................... 42 Tabulka 6 – celkové investiční výdaje ......................................................................................... 42 Tabulka 7 – výstup elektrárny v prvních dvaceti letech .............................................................. 45 Tabulka 8 – výkupní ceny energie ............................................................................................... 48 Tabulka 9 – provozní náklady ...................................................................................................... 49 Tabulka 10 – umořovací schéma úvěru ...................................................................................... 53 Tabulka 11 – výpočet WACC ....................................................................................................... 55 Tabulka 12 – příjem z prodeje pozemků ..................................................................................... 57 Tabulka 13 – porovnání parametrů polykrystalických a amorfních panelů................................ 58 Tabulka 14 – výkupní ceny (predikce) ......................................................................................... 59 Tabulka 15 – výpočet cash-flow .................................................................................................. 63 Tabulka 16 – doba návratnosti.................................................................................................... 64 Tabulka 17 – shrnutí výpočtu doby návratnosti.......................................................................... 68 Tabulka 18 – diskontovaná cash-flow ......................................................................................... 70 Tabulka 19 – diskontovaná doba návratnosti ............................................................................. 71 Tabulka 20 – čistá současná hodnota ......................................................................................... 72 Tabulka 21 – vnitřní výnosové procento ..................................................................................... 73 Tabulka 22 – index ziskovosti ...................................................................................................... 73 Tabulka 23 – analýza hraničních bodů ........................................................................................ 75 Tabulka 24 – citlivosti V1 2010.................................................................................................... 76 Tabulka 25 – citlivosti V2 2010.................................................................................................... 78 Tabulka 26 – shrnutí analýzy citlivosti ........................................................................................ 78
Graf 1 – přehled portfolia Stavební společnosti RBK a.s............................................................. 18 Graf 2 – finanční výsledky Stavební společnosti RBK a.s. ........................................................... 20 Graf 3 – vývoj světové instalované kapacity; zdroj: EPIA ............................................................ 24 Graf 4 - Objem nově instalovaných kapacit podle regionů v jednotlivých letech; zdroj: EPIA ... 25 Graf 5 - Podíl na přírůstku celkové instalované kapacity jednotlivých států v roce 2008; zdroj: EPIA ............................................................................................................................................. 26 Graf 6 – hladina osvitu v jednotlivých měsících .......................................................................... 44 Graf 7 – životnost projektu ......................................................................................................... 50 Graf 8 – porovnání technologií fotovoltaických panelů.............................................................. 58 Graf 9 – shrnutí analýzy citlivosti ................................................................................................ 80
86
CD – ROM Obsahuje výpočetní model.
87
