Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce MgA. Bronislava Winklerová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2012

MgA. Bronislava Winklerová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts Management

Název diplomové práce:

Řízení lidských zdrojů ve stálých baletních souborech v ČR

Autor diplomové práce:


Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Otakar Němec, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Řízení lidských zdrojů ve stálých baletních souborech v ČR“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 20. srpna 2012


Název diplomové práce: Řízení lidských zdrojů ve stálých baletních souborech v ČR Abstrakt: Diplomová práce je zaměřena na analýzu řízení lidských zdrojů v samostatných českých baletních tělesech vícesouborových divadel, která realizují vlastní baletní repertoár. Charakterizuje prostředí uměleckého tance z hlediska jednotlivých personálních činností – plánování lidských zdrojů, získávání a výběru zaměstnanců, motivace, organizace práce, vzdělávání a rozvoje a odměňování zaměstnanců. Upozorňuje také na fyzickou náročnost profese, zdravotní i jiná rizika, která jsou s ní spojena, a zejména na krátké období aktivní taneční kariéry a následné možnosti, které se nabízejí po jejím ukončení.

Klíčová slova: Baletní soubor, profesionální tanečník, gender, rizika, rekvalifikace,

Title of the Master´s Thesis: Human resource management in proffesional ballet ensembles in the Czech Republic Abstract: The Master's thesis is focused on analyse of human ressource management in proffesional ballet ensembles in the Czech republic. It describes the dance art via personnel activities – human ressource planning, selection process, motivation, organizing work, education, development and employee renumeration. It calls attention to physical strain of this profession, to health and other risks, especially to short term of the active dance career and it shows the possibilities after the career termination.

Key words: Ballet ensemble, professional dancer, gender, risks, retraining

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své diplomové práce doc. Ing. Otakaru Němcovi, CSc., za jeho podnětné rady a doporučení.

OBSAH

OBSAH....................................................................................................................................... 7 ÚVOD......................................................................................................................................... 9 1.

2.

3.

CHARAKTERISTIKA BALETNÍCH SOUBORŮ V ČESKÉ REPUBLICE ................ 11 1.1

Počet členů a struktura pracovních sil v baletních souborech ................................... 15

1.2

Věková struktura........................................................................................................ 20

1.3

Národnostní struktura ................................................................................................ 24

1.4

Genderová struktura................................................................................................... 26

1.5

Vzdělanostní struktura ............................................................................................... 28

ZÍSKÁVÁNÍ, VÝBĚR A ADAPTACE ZAMĚSTNANCŮ ........................................... 32 2.1

Plánování lidských zdrojů.......................................................................................... 32

2.2

Získávání a výběr....................................................................................................... 33

2.3

Pracovní smlouvy ...................................................................................................... 34

2.4

Adaptace .................................................................................................................... 35

2.5

Legislativa.................................................................................................................. 35

2.6

Profesní sdružení a organizace................................................................................... 36

MOTIVACE A STIMULACE ......................................................................................... 37 3.1

Zaměstnanecké vztahy............................................................................................... 38

3.2

Interní mobilita a alternace ........................................................................................ 39 7

3.3

Choreografické vedení ............................................................................................... 39

3.4

Hodnocení tanečníků ................................................................................................. 40

4.

ORGANIZACE PRÁCE A RIZIKA BĚHEM KARIÉRY .............................................. 42

5.

VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ............................................................. 46

6.

5.1

Prohlubování kvalifikace ........................................................................................... 46

5.2

Rekvalifikace ............................................................................................................. 47

5.2.1

Možnosti nového uplatnění ................................................................................ 48

5.2.2

Program podpory při změně povolání ................................................................ 53

ODMĚŇOVÁNÍ............................................................................................................... 54

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ.................................................................. 61 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ............................................................................................ 66 PŘÍLOHY................................................................................................................................. 68 Příloha č. 1 ............................................................................................................................ 69 Příloha č. 2 ............................................................................................................................ 71 Příloha č. 3 ............................................................................................................................ 75

8

ÚVOD Téma diplomové práce, zaměřené na management lidských zdrojů, charakterizuje prostředí profesionálního uměleckého tance - baletu, ve kterém se denně pohybuji jako choreografka, tanečnice a pedagožka již několik let. V následujících kapitolách bych chtěla poukázat zejména na specifika divadelní sítě stálých baletních souborů, na způsob jejich řízení a realizaci personálních činností. Určitým leitmotivem napříč kapitolami je, neúměrně krátké období aktivní kariéry tanečníka vzhledem k délce a náročnosti vzdělávací přípravy na tanečních konzervatořích – balet na „dobu určitou“. První část této práce je věnována charakteristice vybraných uměleckých souborů baletu. Taneční profesi mapuje z hlediska vzdělání, věku a národnostního a generového zastoupení. Následuje profilace oboru v rámci jednotlivých mnohdy specifických personálních činností souborů včetně zmínění mnoha rizik, které s sebou obor přináší, až po komplikace spojené s uzavřením kariéry. Sociální a ekonomické postavení tanečníků a právě otázky kolem ukončení kariéry jsou v současné době předmětem diskuse v mnoha evropských i mimoevropských státech. Ještě donedávna nebyla sféra českého profesionálního tance téměř vůbec zmapována, chyběla konkrétní čísla, statistiky. Mezi převážně historiografickými a kritickými pracemi před rokem 1989 jsou významné průzkumy uskutečněné Vladimírem Vašutem (pracovníkem Divadelního ústavu) z let 1962, 1972, 1976 a 1980. V průběhu devadesátých let se tématem „tanec a sociální problematika“ nikdo výrazně nezabýval. Zájem o tuto oblast roste až v posledních deseti letech. V současné době se staly stěžejními zdroji informací pro mnohé studie hloubkové taneční průzkumy z let 2007 a 2011. Některá data jsem doplnila, ověřila nebo aktualizovala a využila jsem také svého vlastního sociologického kvalitativního výzkumu z let 2007 – 2008 realizovaného v rámci studia na taneční katedře Akademie múzických umění v Praze.1 1

SKALICKÁ, B.: Muž - tanečník [diplomová práce]. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Hudební

fakulta, Taneční katedra 2008.

9

Taneční průzkum 2007 provedli Roman Vašek a Jana Návratová díky spolupráci na grantovém projektu Ministerstva kultury ČR Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR. Výstupy z tohoto průzkumu byly následně zachyceny v kolektivní monografii Tanec v České republice2. Taneční průzkum 2011 vycházel (z důvodu porovnání dat) z průzkumu 2007, soustředil se však více na téma tance a sociální problematiky a téma uplatnění a zabezpečení tanečníků po skončení kariéry. Výsledky průzkumu uveřejnili autoři Roma Vašek a Václav Riedelbauch ve Studii návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu.3 Studie je součástí projektu „Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura“ (číslo projektu: CZ.1.04/1.1.06/33.00030) realizovaného Unií zaměstnavatelských svazů ČR – centra rozvojových aktivit. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2

NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R. – a kol.: Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa,

sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7008-241-6. 3

VAŠEK R. – RIEDLBAUCH V.: Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. [online] Vize tance –

Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění. 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .

10

1.

CHARAKTERISTIKA BALETNÍCH SOUBORŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Jak definovat baletní soubor nebo profesionálního tanečníka? A co je vlastně taneční umění – balet? „Tanec je pojem značně široký a jeho působnost přesahuje hranice umění“.4 Je ojedinělým prostředkem komunikace a jedním z nejpřirozenějších lidských projevů. Pokud vymezíme tanec jako umění, můžeme balet považovat za jeden ze tří základních žánrů uměleckého tance – vedle tzv. současného a lidového tance. Všechny tyto žánry mohou být provozovány jak profesionálně, tak amatérsky. Pro účely této práce je sledována profesionální umělecká činnost. Přičemž profesionální tanečník by měl splňovat určitý kvalifikační předpoklad (ovládnutí řemesla nabytého studiem tance na odborných školách nebo jiným kvalitním tanečně zaměřeným školením) a zároveň by tato činnost měla představovat hlavní zdroj jeho příjmů. Pro definici a akceptování tance jako profesionální aktivity musí být přítomno alespoň jedno z obou základních kritérií.5 V oblasti baletu jsou tyto podmínky zpravidla splněny současně, navíc přes 80 % všech profesionálních tanečních umělců pracuje v České republice právě v baletních souborech.

4


Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění. 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: . 5

NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R. – a kol. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa,

sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 14. ISBN 978-80-7008-241-6.

11

Vývoj baletních souborů „kamenných“ divadel6

Vývoj tance jakožto profesionálního jevištního umění byl v našich zemích oproti sousedním poněkud opožděn. Mimo jiné také díky sídelnímu městu monarchie, kterým se stala Vídeň, a Praha tak ztratila svůj společenský a kulturní význam. V prvním českém divadle – Prozatímním (1862 – 1882) měl balet k samostatné práci jen malý prostor, byl především součástí opery a výpravných her se zpěvy a tanci. S otevřením Národního divadla však vzniká souvislá vývojová řada profesionálního českého baletu. Smostatný baletní soubor v Plzni se zformoval roku 1981. Rozhodující podnět ke vzniku dalších souborů přinesl zrod samostatné Republiky československé. Impozantní byl nejen samotný nástup, ale i vytrvalý vzestup baletu v Brně, jemuž dal potřebný profesionální základ již v roce 1918 Achille Viscusi (významný baletní mistr, pedagog a choreograf, představitel italské školy). S týmž jménem se v podobné souvislosti setkáváme i u začátků baletu v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1919). Zároveň s otevřením českého divadla činoherního (1920) vznikl služební baletní soubor i v Olomouci (během 20. a 30. let 20. století se realizoval především v operách a operetách). Samostatnost byla baletnímu souboru přiznána brzy po osvobození. V roce 1945 byly stejně tak založeny samostatné profesionálně vedené divadelní baletní soubory v Českých Budějovicích, Liberci a Ústí nad Labem. V rámci Nového německého divadla v Praze (Neues deutsches Theater 1888 – 1944) měl baletní soubor pouze provinční charakter, byl podřízen opeře. Mezi lety 1945 – 1948 byla budova dána k dispozici nově ustavenému Divadlu 5. května, etablovala se Opera Divadla 5. května s baletním souborem s 35 členy, který vytvářel i vlastní inscenace. V roce 1948 byla tato scéna připojena k Národnímu divadlu jako jeho součást (mezi lety1949 – 1992 s názvem Smetanovo divadlo). K divadlům se stálým početným

6

BRODSKÁ, B.: Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945. Praha: Akademie múzických umění,

2006. 236 s.ISBN 80-7331-047-3. HOLEŇOVÁ, J. a kolektiv autorů: Český taneční slovník. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2001. 381 s. ISBN 80-7008-112-0 NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R. – a kol. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 14. ISBN 978-80-7008-241-6.

12

a profesionálně vyspělým baletem můžeme od osmdesátých let 20. století přiřadit i pražskou Laternu magiku. V devadesátých letech 20. století se počet „kamenných“ divadel, uvádějících baletní premiéry, ustálil na čísle 12 – v Praze (Národní divadlo, Laterna magika), Plzni, Českých Budějovicích, Liberci, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě, Olomouci a na Slovensku v Bratislavě, Košicích a Banské Bystrici. V současné době v České republice působí baletní soubory, které můžeme rozlišit například dle kritérií vymezujících jejich samostatnost a realizaci baletního repertoáru. 1

Stálé soubory s baletním repertoárem Samostatná baletní tělesa vícesouborových divadel, která realizují vlastní baletní repertoár 

Balet Národního divadla, Praha



Laterna magika, Praha



Balet Státní opery, Praha



Balet Národního divadla Brno



Balet Národního divadla moravskoslezského, Ostrava



Balet Moravského divadla Olomouc



Balet Divadla J. K. Tyla, Plzeň



Balet Jihočeského divadla, České Budějovice



Balet Severočeského divadla opery a baletu, Ústí nad Labem



Balet Divadla F. X. Šaldy, Liberec

Nesamostatná baletní tělesa vícesouborových divadel, která realizují vlastní baletní repertoár 

7

Balet Slezského divadla Opava7

V současné době má Slezské divadlo Opava dva soubory – činoherní a operní. Soubor baletu spadá

pod operní soubor, uvádí však i vlastní baletní představení.

13

2

Stálé soubory bez baletního repertoáru Balet opery Národního divadla, Praha Balet Městského divadla Brno

3

Nezávislé baletní soubory bez stálé scény Pražský komorní balet Bohemia Balet8

Vzhledem k zaměření práce je vzorek sledovaných souborů omezen pouze na Samostatná baletní tělesa vícesouborových divadel, která realizují vlastní baletní repertoár. Tyto soubory jsou definovány jako stálé, tj. vykazují kontinuální činnost a uvádějí pravidelně premiéry – obvykle dvě za sezonu. Zeměpisné rozmístění těchto souborů téměř kopíruje rozvrstvení operních těles. Kromě Národního divadla v Praze se baletní ansámbl u vícesouborových divadel také uplatňuje v produkcích opery, činohry a případně operety (v menších divadlech člen baletního souboru účinkuje mnohdy častěji v operních než baletních představeních).9 Všechna zmíněná samostatná baletní tělesa jsou součástí divadel, která fungují jako příspěvkové organizace zřizované městy (Národního divadlo Brno, Národního divadlo moravskoslezské, Moravské divadlo Olomouc, Divadlo J. K. Tyla, Jihočeské divadlo, Severočeské divadlo opery a baletu, Divadlo F. X. Šaldy) nebo státem, resp. Ministerstvem kultury ČR (Národní divadlo a donedávna Státní opera Praha a Laterna magika10). V příloze č. 2 dále uvádím organizační struktury dvou největších českých scén Národního divadla v Praze a Brně a jejich uměleckých baletních souborů. 8

Bohemia Balet je převážně školní soubor Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, od roku 2009

však zaměstnává také své absolventy. Bohemia Balet [online] c2012 [cit. 2012-08-17]. Dostupné z WWW: . 9

NÁVRATOVÁ J., VAŠEK R.: Situace tanečního umění v České republice po roce 1989 [online]. c2012

[cit. 12-08-20]. Dostupné z WWW: . 10

a

Česko. Ministerstvo kultury: Koncepce transformace státních příspěvkových organizací Státní opera Praha Národní

divadlo

[online].

c2007

–

2010

[cit.

2012-08-12].

Dostupné

.

14

z

WWW:

1.1

POČET ČLENŮ A STRUKTURA PRACOVNÍCH SIL V BALETNÍCH SOUBORECH

Tanečníků baletu stále ubývá. V devadesátých letech 20. století došlo k výraznému poklesu počtu členů baletních souborů, a to zejména ve větších divadlech (Praha, Brno, Ostrava). Národní divadlo v Praze zeštíhlelo ze 121 členů v roce 1988 zhruba na polovinu. Toto číslo představuje vzhledem k významu repertoáru divadla spodní možnou hranici, zejména u velkých klasických titulů. V roce 2010 došlo také k redukci členů baletního souboru Laterny magiky. Tanečníci byli navíc nově angažováni jako OSVČ, nikoli do stálého zaměstnaneckého poměru. Předpokladem další výrazné redukce (o zhruba 20 tanečníků) je sloučení baletního souboru Národního divadla a Státní opery Praha.11 Graf 1 - Vývoj počtu profesionálních tanečníků v baletních souborech 400

349

370 325

350

295 300 250 200 150 100 50 0

Zdroj: Taneční průzkum 2011

11

a

Česko. Ministerstvo kultury: Koncepce transformace státních příspěvkových organizací Státní opera Praha Národní

divadlo

[online].

c2007

-2010

[cit.

2012

–

08-21].

Dostupné

z WWW:

. VAŠEK R. – RIEDLBAUCH V.: Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. [online] Vize tance – Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění. 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .

15

Tabulka 1 - Početní stavy tanečníků v baletních souborech, 2011 Tanečníci celkem

Tanečníci na úvazky Tanečníci jako OSVČ

Národní divadlo Praha

60

60

0

Státní opera Praha

45

13

32

Laterna magika Praha

15

0

15

Národní divadlo Brno

45

45

0

ND moravskoslezské Ostrava

25

25

0

Moravské divadlo Olomouc

27

27

0

Divadlo J. K. Tyla Plzeň

29

29

0

JD České Budějovice

18

14

4

SDOB Ústí nad Labem

17

17

0

Divadlo F. X. Šaldy Liberec

14

14

0

295

244

51

Celkem Zdroj: Taneční průzkum 2011

Kromě aktivních tanečníků jsou důležitými členy baletních souborů také dramaturgové, baletní mistři, korepetitoři, členové umělecké správy (uměleckého provozu) baletu a další.12 V poslední době stále více nabývají na významu samostatná PR oddělení baletu. Za pomoci nejrůznějších marketingových nástrojů se snaží více komunikovat s potenciálními návštěvníky i nadšenými obdivovateli baletu. Snaží se také rozvíjet své mecenášské programy a opečovávat své patrony nejrůznějšími výhodami. Jednou z těch nejzajímavějších je osobní zážitek na běžné baletní zkoušce. Možnost nahlédnou zblízka právě do zákulisí baletu je pro mnohé nezapomenutelnou zkušeností. Zaměstnanci baletních souborů - bez tanečníků (přepočet na úvazky), 200713 Balet Národního divadla v Praze - Umělecký šéf (1) - Dramaturg (1) - Baletní mistr (7,5), Pedagog – baletní přípravky (2) - Korepetitor (4,65) - Asistent inscenátorů (1) - Inspicient (1)

12

V příloze č. 2 uvádím přehledné organizační schéma baletu Národního divadla v Praze a Národního

divadla Brno. 13


16

Laterna magika Praha - Umělecký šéf (1) - Provozní režisér (1) - Dramaturg / taneční pedagog (1) - Taneční pedagog (0,5) - Inspicient (1) Balet Národního divadla v Brně - Umělecký šéf - Zástupce uměleckého šéfa - Tajemník baletu - Dramaturg - Choreograf - Baletní mistr - Pedagog - Pedagog baletní školy - Korepetitor Balet Národního divadla moravskoslezského Ostrava - Umělecký šéf / choreograf - Tajemník baletu - Baletní mistr - Korepetitor Balet Moravského divadla Olomouc - Umělecký šéf / tajemník baletu / taneční pedagog / baletní mistr / dramaturg (1) - Baletní mistr / taneční pedagog (1) Balet Divadla J. K. Tyla v Plzni - Umělecký šéf (1) - Baletní mistr (1,5) - Korepetitor (1)

17

Balet Jihočeského divadla České Budějovice - Umělecký šéf (1) - Taneční mistr (1) - Tajemník baletu (0,3) - Korepetitor (1) Balet Severočeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem - Umělecký šéf (1) - Baletní mistr (1) - Inspicient / tajemník baletu (1) - Korepetitor (1hodina denně– dohoda o provedení práce) Balet Divadla F. X. Šaldy Liberec - Umělecký šéf (1) - Taneční pedagog (1) - Korepetitor (1) - Inspicient (0,4) Když vezmeme v potaz všechny žánry uměleckého tance (balet, současný tanec, lidový tanec) zjistíme, že dle dat získaných v tanečním průzkumu 201114, v České republice pracuje zhruba 400 profesionálních tanečníků. Z toho přibližně 340 tanečníků baletu (295 v definovaných souborech), asi 30 tanečníků současného tance, 10 tanečníků lidového tance (Vojenský umělecký soubor Ondráš) a zhruba 20 ostatních tanečníků (např. někteří z členů Pražského komorního baletu15, kteří nejsou zároveň členy baletních souborů, tanečníci tzv. company, souboru sboristů, Hudebního divadla v Karlíně a další). Za posledních 35 let je zaznamenán pokles celkového počtu českých profesionálních tanečníků téměř o třetinu. 14



Balet Praha o.p.s. Pražský komorní balet [online]. c2012 [cit. 2012-08-17]. Dostupné z WWW:

.

18

Graf 2: Odhad počtu profesionálních tanečníků, 2011 400 350

340

300 250 200 150 100 30

50

10

20

Lidový tanec

Ostatní

0 Balet

Současný tanec


19

1.2

VĚKOVÁ STRUKTURA

Taneční umění patří mladým. Snad kromě východoasijského butó a několika výjimek, která tuto tezi potvrzují. Taneční kariéra v baletu trvá přibližně 15 - 20 let. Věk v souvislosti se zdravím (kondicí) určuje jednoznačně limity profese každého tanečníka. Denně konfrontují svoje tělo před zrcadlem, snaží se obstát v konkurenci (vyšší počet absolventů konzervatoří, příchod umělců ze zahraničí, apod.), vyrovnat se s fyzickou náročností a neustále se zvyšujícími nároky na kvalitu taneční techniky. Průměrný věk tanečníků stále klesá a stejně tak s ním věk, kdy tanečníci ukončují kariéru. „Ještě v sedmdesátých letech minulého století výrazně přesahoval průměrný věk v baletních souborech třicet let a v menších souborech, kde takřka nebyla konkurence, šplhal až ke čtyřicítce“.16 Graf 3 - Vývoj průměrného věku v baletních souborech 33,14

35,00 30,00

33,12

32,72

27,44 27,00

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 1962

1967

1972

1977

1982

1987

1992

1997

2002

2007


16



20

26,56

Prof. Mgr. Dorota Gremlicová,PhD., proděkanka pro pedagogickou a uměleckou činnost, vědu a výzkum Akademie múzických umění v Praze, ve svém článku Stáří, trauma evropského tance17 uvádí: „Stáří zřejmě patří mezi nejhlubší, nejskrývanější tabu evropského tance, na rozdíl od východoasijského. Je tou nejbolestnější a nejosobnější zkušeností každého tanečníka – fakt stárnoucího těla- nástroje, které ztrácí svoji zdatnost, ochabuje, slábne, přestává být pružné […]. Evropský tanečník stále čeká, kdy mu bude přiznáno právo být starý.“ Jeden z důležitých počinů v tomto směru se podařil vůbec nejvýznamnějšímu českému choreografovi, Jiřímu Kyliánovi, když v roce 1991 založil vedle svého prestižního souboru Nederlands Dans Theater I (NDT I) a souboru pro mladé začínající tanečníky (NDT II) také soubor pro seniory profesionály, dle jeho slov „mezi čtyřicítkou a smrtí“(NDT III). Zvláštním zdrojem inspirace pro něj i další světově proslulé choreografy (např. W. Forsytha, Matse Eka, Hans van Manena) se stala právě zralost tanečníků. Jiří Kylián v rozhovoru s Naďou Klevisovou dodává: „…role, pro které je člověk hotový v padesátce nebo šedesátce, nemohou zahrát dvacetiletí. V takovém případě bychom se ošidili o nejkrásnější herecké výkony. Je hrozné, že když tanečníci stárnou, chtějí vždycky vypadat mladší a vystupovat v rolích, které dělali kdysi. V NDT III jsem je postavil na jeviště v jejich reálném věku, ale s kapacitou a zkušeností, kterou mají dnes. Práce s takovými tanečníky je, jako když listujete ve staré knihovně a nacházíte v ní nové, úžasné věci. Když má šedesátník vyzrálou osobnost, může stát tři minuty bez pohybu na jevišti, a je to fascinující.“18 V roce 2006 byla tato platforma pro vynikající stárnoucí tanečníky bohužel zrušena. Soubor se ocitl ve finančních obtížích a Nizozemská vláda odřekla jeho podporu.

17

GREMLICOVÁ, D.: Stáří, trauma evropského tance? Z podnětu Nocturne Marthy Clarke. Taneční listy.

2000, roč. 37, č. 1, s. 14 - 15. 18

KLEVISOVÁ, N.: Jiří Kylián: Jsem umělecké dílo. Rozhovor. Hospodářské noviny, 2009 [online].

Hospodářské noviny, c1996 – 2012 [cit. 2012-08-22]. Dostupné z WWW: .

21

Tabulka 2 - Věková struktura v českých baletních souborech, 2011 Celkem

Muži

Ženy

Sólo

Sbor Nejmladší Nejstarší


28,2

27,6

28,5

32,4

26,8

20

39


23,0

23,0

23,0

x

x

19

26


29,0

29,0

29,0

x

x

21

39


26,2

26,1

26,7

31,3

24,9

18

43


27,0

27,3

26,7

33,0

24,0

19

44


25,7

25,4

25,9

29,2

24,7

19

40


25,2

26,8

24,2

27,7

24,5

19

45


29,0

29,0

29,0

34,0

25,0

19

41


26,0

28,0

24,0

32,0

27,0

19

42

Divadlo F. X. Šaldy Liberec

27,5

32,0

25,0

x

27,5

20

42

Vážený průměr z dostupných dat

26,7

27,4

26,2

31,4

25,5


„Věk tanečníků v baletních souborech v roce 2011 se pohyboval ve věkovém rozmezí 19 až 45 let, což zcela odpovídá standardu ve větších evropských baletních souborech. Obvyklým hodnotám se v roce 2011 výrazně vymykal balet Státní opery Praha, kde bylo nejstaršímu tanečníkovi pouhých 26 let“.19

19

VAŠEK R., - RIEDLBAUCH V.: Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. [online] Vize tance –


22

Graf 4 - Věková struktura v českých baletních souborech, 2007 a 2011

45,00% 40,00% 35,00% 30,00%

2,06%

6,78%

5,94%

4,38%

16,22%

11,21%

5,00%

11,25%

10,00%

13,44%

15,00%

21,24%

27,19%

20,00%

42,48%

37,81%

25,00%

0,00% Do 20 let

21–25 let

26–30 let

2007


23

31–35 let

2011

36–40 let

41 a více let

1.3

NÁRODNOSTNÍ STRUKTURA

Tanec je matkou všech jazyků. / R. G. Collingwood – britský filosof a historik Taneční umění stejně jako hudba dokáže vyjádřit myšlenky a pocity beze slov. Tato jazyková bezbariérovost nabízí mimo jiné značné možnosti migrace v oblasti tance. Po roce 1989 došlo k výrazné změně v českém baletu vzhledem k početnému příchodu kvalifikovaných tanečníků ze zemí bývalého Sovětského svazu (zejména Ruska a Ukrajiny). Řada z nich zaujala v českých souborech místa sólistů. Podíl cizinců v českém baletu se od této doby příliš nemění, mění se ovšem jejich struktura. O angažmá se ucházejí tanečníci jak ze západoevropských tak z mimoevropských zemí (zejména z Japonska). Mění se také motivace příchodu zahraničních tanečníků. V devadesátých letech 20. století převažovaly důvody finanční (platové podmínky se např. v Rusku a Ukrajině v posledních letech značně zlepšily). Hlavní motivaci dnes tvoří především hustá síť českých baletních souborů a atraktivní, rozmanitý repertoár i v menších souborech, což bývá v zahraničí výsadou předních ansámblů. Tabulka 3 – Podíl cizinců v baletních souborech, 2007 a 2011 2007

2011

celkem

z toho cizinci

v%

celkem

z toho cizinci

v%


52

10

19%

60

14

23%


43

16

37%

45

17

38%


33

10

30%

15

2

13%


49

13

27%

45

15

33%


33

11

33%

25

3

12%


28

10

36%

27

10

37%


30

4

13%

29

3

10%


19

2

11%

14

6

43%


25

12

48%

17

9

53%

13

5

38%

14

4

29%

Divadlo F. X. Šaldy Liberec Zdroj: Taneční průzkum 2011

24

Graf 5 – Srovnání struktury cizinců v českém baletu, 2007 a 2011 100% 80%

12%

18%

9% 28%

zbytek světa

60%

západní Evropa 40%

79%

východní Evropa 54%

20% 0% ČR 2007 (26 % cizinců)

ČR 2011 (25 % cizinců)


V roce 2011 evidujeme v českých baletních souborech zástupce z 21 zemí. Zatímco v roce 2007 převažovalo zastoupení Slováků (23 % ze všech cizinců), následovali Rusové, Ukrajinci (obojí 20 %) a Japonci (8 %), o čtyři roky později to byli Rusové (20 %), Slováci (16 %) a hned za nimi Japonci a Francouzi (obojí po 15 %). Taneční průzkum 2011 překvapivě nezaznamenal, že by u nás tančili umělci ze sousedních zemí Německa a Polska. Graf 6 - Podíl cizinců ve vybraných evropských baletních souborech Maďarský národní balet Národní divadlo moravskoslezské Ostrava Národní divadlo Ballet National de Marseille Národní divadlo Brno Ballet de L'opera National du Rhin The Royal Ballet Company The Royal Swedish Ballet Den Norske Opera and Ballett The English National Ballet Staatsballett Berlin Nederlands Dans Theater The Hamburg Ballet Bayerisches Staatsballett The Béjart Ballet Lausanne 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% Zdroj: Taneční průzkum 2011

25

1.4

GENDEROVÁ STRUKTURA

Všeobecně stále panuje povědomí, že tanec není profesí pro muže. Nepoměr zájmu o studium tance, počtu absolventů konzervatoří a skutečnými potřebami oboru je značný. Bohužel je tento stereotyp dále podtrhován díky problematickému ekonomickému postavení tanečníků, nepřiměřenému finančnímu ohodnocení vzhledem k rizikům, fyzické námaze, náročné odborné přípravě a krátké kariéře v této profesi. Předsudky nezasvěcených a polemiky například kolem přirozené a nepřirozené ladnosti muže tanečníka jsou tedy reálně doplněny pochybnostmi o roli muže jako živitele rodiny. Graf 7 - Genderová struktura od zájmu o studium na tanečních konzervatořích po angažmá v baletních souborech 100% 11,8%

19,3%

22,6%

80%

41,8% chlapci

60%

40%

88,2%

dívky 80,7%

77,4% 58,2%

20%

0% přihlášení na TK

přijatí na TK

absolvující TK

angažmá v baletních souborech

Zdroj: Taneční průzkum 2011¨

O úspěšnosti při přijímacím řízení na taneční konzervatoře, bohužel nerozhoduje pouze kvalita uchazečů, ale také genderové hledisko. Zjevná je tzv. pozitivní diskriminace. V některých letech je tak úspěšnost chlapců při přijímacím řízení i stoprocentní (průměrně dívky 39%, chlapci70%).

26

Graf 8 - Vývoj genderové struktury v baletních souborech 100%

80%

37,4%

41,0%

41,8%

60%

muži ženy

40% 62,6%

59,0%

58,2%

1980

2000

2011

20%

0%


V českých baletních souborech mírně převažují ženy. Dříve bylo zastoupení žen v souborech vyšší zejména kvůli obsazení v klasických baletních titulech. Se současnými choreografiemi na repertoáru postupně dochází k „genderovému narovnání“. Graf 9: Genderová struktura v baletních souborech, 2011 Divadlo F. X. Šaldy Liberec SDOB Ústí nad Labem JD České Budějovice Divadlo J. K. Tyla Plzeň Moravské divadlo Olomouc

ženy


muži

Národní divadlo Brno Laterna magika Praha Státní opera Praha Národní divadlo Praha 0%

20%

40%


27

60%

80%

100%

1.5

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA

Baletní umění předpokládá velice specifickou odbornost. Adekvátní kvalifikované vzdělání

v oblasti

interpretace

zajišťují

v českém

prostředí

především

taneční

konzervatoře. V posledních letech sledujeme pozitivní trend ohledně zlepšení taneční kvality v českých baletních souborech dané mimo jiné právě širším spektrem konzervatoří a souvisejícím počtem absolventů - v dnešní době je již většina členů českých baletních souborů (98,5 %) absolventy konzervatoří nebo obdobných zahraničních škol. Graf 10 - Vývoj kvalifikovaných tanečníků v baletních souborech 96% 98,5%

100% 80% 54%

60% 40%

60%

59%

28%

20% 0% 1962

1967

1972

1977

1982

1987

1992

1997

2002

2007


V současnosti je v síti škol Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR registrováno pět tanečních konzervatoří (tři veřejné a dvě soukromé). Příspěvkovými organizacemi jsou Taneční konzervatoř hl. m. Prahy20 (zřizuje hl. město Praha), Taneční konzervatoř Brno21 (zřizuje Jihomoravský kraj) a Taneční oddělení Janáčkovy konzervatoře a gymnázia

20

Taneční konzervatoř hl. m. Prahy [online]. c2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW:

. 21

Taneční konzervatoř Brno[online]. 2012 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .

28

v Ostravě22 (zřizuje Moravskoslezský kraj). V roce 1993 byla zapsána společnost s ručením omezením Taneční konzervatoř Ivo Váni-Psoty23 (dříve 1. soukromá taneční konzervatoř v Praze) a v roce 1997 obecně prospěšná společnost Taneční centrum Praha – konzervatoř, o.p.s.24 Všechny tyto školy jsou osmileté a umožňují ukončení studia maturitou i absolutoriem. Na uvedené taneční konzervatoře jsou zpravidla přijímáni žáci pátých tříd základních škol. Specifikem osmiletých tanečních konzervatoří je kromě délky studia také velký počet vyučovacích hodin během týdne (až padesát hodin). Zkoušky repertoáru mnohdy probíhají také v sobotu. Důraz je kladen především na odborné předměty, což podstatně snižuje šance studentů na pokračování ve studiu na vysokých školách, případně neulehčuje budoucí rekvalifikaci po skončení aktivní taneční kariéry. Vedle klasických osmiletých konzervatoří působí v oblasti tanečního vzdělávání veřejná hudebně-dramatická Konzervatoř Duncan centre25, která se zaměřuje na současný jevištní tanec a taneční divadlo. Jde o příspěvkovou organizaci zřizovanou hl. městem Praha. Studenti jsou přijímáni po ukončení základního vzdělání. Maturity lze dosáhnout po čtyřech letech studia a absolutoria následně po dalších dvou letech. Studenti jsou přijímáni po ukončení základní školy. Mezi školními roky 2004/2005 a 2010/2011 se průměrně ročně na školu přihlásilo 62 uchazečů a přijato bylo 18 studentů, tj. zhruba 30 %.26

22

Taneční oddělení a taneční sdružení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě [online]. c2002 -2005

[cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: . 23

Taneční konzervatoř Ivo Váni-Psoty v Praze, s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW:

. 24

Taneční centrum Praha – konzervatoř o.p.s. [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW:

. 25

Konzervatoř

Duncan

centre

[online].

2012

. 26


29

[cit.

2012-08-11].

Dostupné

z

WWW:

Vysokoškolské vzdělání zaměřené na interpretaci baletu v České republice neexistuje (na rozdíl od instrumentální interpretace nebo herectví). Je to dáno především nevyužitelností nabytého vzdělání, potřebou zahájit praxi v co nejnižším věku, tedy po absolvování taneční konzervatoře, obvykle v devatenácti letech. Podíl vysokoškolsky vzdělaných tanečníků baletních souborů však přesto mírně narůstá - mezi lety 2007 a 2011 z 6 na 8,2 %27. Dle tanečního průzkumu 2011 se jedná především o vzdělání v oboru taneční pedagogika, které navazuje na základní znalost této disciplíny ze studia na konzervatoři a zároveň umožňuje využít zkušenosti z praxe. Mezi absolvovanými vysokoškolskými obory jsou ovšem zastoupeny i ty, které s tancem přímo nesouvisí. Tato problematika je dále rozvedena v kapitole Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Tabulka 4 - Kvalifikace profesionálních tanečníků v ČR Absolventi konzervatoří

Absolventi VŠ

Právě studující VŠ

98,50%

8,20%

7,30%


Ve školních letech 2004/2005 až 2009/2010 se na taneční konzervatoře ročně hlásilo v průměru 150 uchazečů. Do prvních ročníků bylo přĳato 68 z nich (přibližně 45 %).

27



30

Graf 11 - Přihlášení a přijatí na taneční konzervatoře (kromě Konzervatoře Duncan centre) 200 180

174

177 151

160

148 130

129

140 120 100 72

80

74

68

70

73

51

60 40 20 0 2004/2005

2005/2006

2006/2007 přihlášení

2007/2008

2008/2009

2009/2010

přijatí do 1. ročníku


Graf 12 – Vývoj počtu absolventů tanečních konzervatoří 80 70 60 50 40 30

55

65

74 63

59

53

20 10 0 2004/2005

2005/2006

2006/2007


31

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2.

ZÍSKÁVÁNÍ, VÝBĚR A ADAPTACE ZAMĚSTNANCŮ

2.1

PLÁNOVÁNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Poslání, hodnoty a cíle divadel a jejich souborů mívají jak formalizovanou, tak nepsanou formu. Ať už je to reprezentace české kultury v zahraničí, přínos v podobě umělecky kvalitních inscenací, vytváření pozitivního vztahu k tanci nebo rozvoj uměleckého růstu mladých tanečníků. S těmito hodnotami souvisí mnohé specifické strategie lidských zdrojů v baletních souborech, které mohou mít často rozporuplnou formu vzhledem k zaměření repertoáru baletu (klasické, současné choreografie) apod. Politiky plánování lidských zdrojů mívají v uměleckém prostředí divadel většinou nepsanou podobu. Při plánování je nutné zohlednit a předvídat zdroje rizik a příležitostí, prozkoumat vnější prostředí divadla (konkurenční divadelní scény, platnou legislativu), vnitřní podmínky divadla (strategii, finanční zázemí, dramaturgický plán, věkovou strukturu apod.) a současně předpovídat poptávku a nabídku lidských zdrojů. V baletu v posledních letech poklesl počet pracovních míst, ale naproti tomu se zvýšil počet konzervatoří o dvě soukromé a současně mnoho kvalitních tanečníků přichází ze zahraničí. Taneční průzkumy 2007 a 2011 prokázaly, že v českých baletních souborech připadá na jedno pracovní místo průměrně 11 až 12 zájemců. Největší zájem je přirozeně o prestižní soubory v místech, kde zároveň sídlí taneční konzervatoře (Praha, Brno). Ze statistik současně vyplývá velká fluktuace umělců – ročně se v českém baletu vymění zhruba 15 % tanečníků. Tento fakt je podpořen mimo jiné také trendem častějšího uzavírání krátkodobých termínovaných smluv s tanečníky28.

28



32

Tabulka 5 - Nabídka / poptávka (počet zájemců na 1 pracovní místo v baletních souborech) Odhad ročního průměru z let 2005-2007

2010

zájemců na 1 pracovní místo

přihlášeno na konkurzy

přijato

přijato čerstvých absolventů škol

zájemců na 1 pracovní místo

2

50

6

14,17

307

8

1

38,38

85

7

4

12,14

20

3

6,67

50

2

0

25

ND Brno

100

3

33,33

80

12

2

6,67

NDM Ostrava

15

5

3

26

4

4

6,5

MD Olomouc

23

4

5,75

15

5

3

3

DJKT Plzeň

40

5

8

30

4

2

7,5


25

4

6,25

x

1

1

x


33

1,5

22

11

4

3

2,75

DFXŠ Liberec

15

2,5

6

11

4

3

2,75

Celkem Zdroj: Taneční průzkum 2011

456

36

12,67

615

51

23

12,06

přihlášeno na konkurzy

přijato

ND Praha

100

SOP

85

Laterna magika

Dalším podstatným ukazatelem je počet přijatých „čerstvých absolventů“ tanečních konzervatoří (23), což odpovídá necelé polovině celkového ročního počtu absolventů. Ze zvyšující se konkurence samozřejmě český balet profituje – nárůst interpretační kvality po roce 1989 je evidentní a patrný především v menších regionálních souborech.

2.2

ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR

Získávání a výběr zaměstnanců divadelního baletního souboru probíhá formou konkurzu, který je vypisován většinou jednou ročně. Metody získávání zahrnují tištěnou propagaci (informace o konkurzech jsou nejčastěji zveřejňovány a distribuovány pomocí letáků, vývěsek, inzerce v odborném tisku apod.), online nabídky na webových stránkách divadel, divadelních portálů, tanečních konzervatoří, kulturních institucí apod. Do procesu získávání pracovníků je zahrnut předvýběr uchazečů a rozbor jejich materiálů – většinou je požadována žádost o zaměstnání a podrobný profesní životopis včetně portrétní a profesní fotografie (celého těla), zde se poprvé objevuje akcent kritéria

33

fyzického zjevu29. Pokud uchazeč splňuje požadavky divadla, je přizván k absolvování samotného konkurzu. Hodnocení probíhá na základě absolvování lekce klasického (případně moderního) tance, jejíž součástí bývá také vybraný úsek choreografie z repertoáru divadla, který ověří a prokáže jejich dovednosti a talent (viz Příloha č. 1). Výběrem uchazečů je pověřena odborná komise, sestavena většinou v zastoupení – umělecký šéf souboru, pedagogové, choreografové souboru a externí odborníci. Konkurzy do baletních souborů probíhají vždy na pozice sboristů. Postupně má tanečník šanci být zařazen jako demisólista, případně sólista (v Národním divadle v Praze také jako první sólista).

2.3

PRACOVNÍ SMLOUVY

Pracovní poměr tanečníků vzniká na základě pracovní smlouvy. Ve většině případů smlouvy na dobu určitou. Tyto termínované smlouvy jsou s tanečníky uzavírány řetězově obvykle po dohodě s interní odborovou organizací divadla s odůvodněním spočívajícím ve „zvláštní povaze práce“ – potřeby souboru (související s dramaturgií, estetickým či stylovým zaměřením inscenací, fyzickou způsobilostí tanečníků, atd.), která se může rychle měnit. V roce 2011 mělo 20 % tanečníků baletních souborů uzavřeno smlouvu na dobu neurčitou a 80 % termínovanou smlouvu, z toho 50 % na 1 rok, 40 % na 2 roky a 10 % na 3 a více let30 (první dva roky v souboru je většinou smlouva podepisována na dobu jednoho roku, posléze je obnovována vždy po dvou letech). Zřetelným trendem je však stále více „zaměstnávání“ tanečníků jako externistů na volné noze, respektive OSVČ. Vztahuje se na ně tedy autorský zákon, potažmo živnostenský zákon. V roce 2006 se podíl OSVČ v baletu pohyboval kolem 7,6 %, v roce 2010 již dosahoval 16 % (zejména Laterna Magika a část Státní opery Praha). Zjevná motivace

29

U prestižních souborů bývá jedním z kritérií také výška tanečníka, kvůli dokonalému vyznění sborových

pasáží v choreografiích. 30



34

úsporami je patrná také v zahraničí. Pro tanečníka však tento krok představuje minimalizaci jakýchkoli možných výhod.

2.4

ADAPTACE

Adaptace neboli systematické začlenění tanečníků do baletních souborů mívá neformální podobu. K předávání informací dochází během spolupráce – v průběhu společných tréninků souboru nebo zkoušek představení. Jedná se o adaptaci nejen pracovní, ale i sociální – tanečník se musí sžít s fungováním souboru, ale také s jeho členy, baletními mistry, choreografy apod.

2.5

LEGISLATIVA

Po zrušení tzv. divadelního zákona v roce 1995 neexistuje pro oblast divadla, resp. tance, oborový zákon (od roku 1948 nejprve řešil oborovou legislativu zákon ze dne 20. března 1948, kterým se vydávala základní ustanovení o zřizování divadel z divadelní činnosti, a následně zákon č. 33/1978 ve znění pozdějších předpisů).31 Vybraná legislativa pro oblast tanečního umění – baletu (v souvislosti s řízením lidských zdrojů) Usnesení vlády České republiky ze dne 31. května 2006 č. 676 o Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007 - 2013 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění)

31

NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R. – a kol. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa,

sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 140. ISBN 978-80-7008-241-6.

35

Související legislativa Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění a další

2.6

PROFESNÍ SDRUŽENÍ A ORGANIZACE

Herecká asociace - členem Českomoravské konfederace odborových svazů, zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci FIA, (Mezinárodním sdružení herců)32 Odborová asociace divadelníků Taneční sdružení České republiky33 Vize tance, o.s.34

32

Herecká

asociace

[online].

c2012

[cit.

2012-08-13].

Dostupné

z

WWW:

. 33

Taneční sdružení České republiky [online]. c2011 [cit. 2012-07-24]. Dostupné z WWW:

. 34

Vize tance – Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních

umění [online]. 2012 [Cit. 2012-07-26]. Dostupné z WWW: .

36

3.

MOTIVACE A STIMULACE

Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším. / Jenčík Joe Ke štěstí vede několik zkratek. Tanec je jednou z nich. / Vicki Baum – rakouská spisovatelka Pracovní motivace tanečníků se odráží v kvalitě jejich práce a intenzitě snahy o bezchybný profesionální výkon. Motivaci můžeme zjednodušeně popsat jako vzájemné působení vnitřních podnětů (vnitřních motivátorů) a vnějších bezprostředních pobídek (stimulů činnosti).35 Vnitřní faktory tvoří motivy, související přímo s obsahem práce, rozvojem pocitu vlastní hodnoty v umělecké profesi, seberealizace, potřeby uměleckého výkonu, chápání tance jako smyslu svého života. Mezi vnější faktory je možné zařadit vztahy mezi kolegy v souboru, finanční ohodnocení, nebo potvrzení schopností a dovedností například díky možnosti získat uznávané ocenění v oboru (např. cena Thalie, ceny v rámci Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby ČR, dříve Philip Morris Awards a další). Stimulem také bývá setkání s výraznou osobností, např. mezinárodně uznávaným choreografem. Jiří Kylián, choreograf Nietherlands dance theatre, uvádí, že před přestavením Last Touch First psal tanečníkům dopisy. „Psal jsem každému z nich osobně. Myslím totiž, že psané slovo je jiné než mluvené. Když má člověk večer čas a dá si sklenku vína, vidí všechno trošku jinak, a možná hlouběji. V takové chvíli jsem jim psal a vím, že jim to nesmírně pomohlo.“36

35

DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. s. 162. Beckovy ekonomické

učebnice. ISBN 978-80-7179-893-4. 36

KLEVISOVÁ, N.: Jiří Kylián: Jsem umělecké dílo. Rozhovor. Hospodářské noviny, 2009 [online].

Hospodářské noviny, c1996 – 2012 [cit. 2012-08-22]. Dostupné z WWW: .

37

3.1

ZAMĚSTNANECKÉ VZTAHY

Profese tanečníka v baletním souboru je založena na společné, týmové práci. Tanečníci spolu přicházejí mimo jiné do tělesného kontaktu, vnímají jeden druhého skrze dotek. Zejména v technicky náročných prvcích nebo zvedaných figurách je nutné tanečnímu partnerovi plně důvěřovat, dávat mu oporu, brát na sebe jeho váhu atd. Na každé jednotlivé zkoušce, tréninku nebo představení se postupně formují profesní vztahy a celková souhra baletního ansámblu. Tanečníci se setkávají denně na povinném společném ranním tréninku, kde se během technických kombinací u baletní tyče (a la barre) a na volnosti (au milieu) primárně soustředí na sebe, zahřátí těla. Během následného zkoušení sborových nebo sólových partů, případně ve fázi přípravy inscenace, naopak tanečníci naplno spolupracují. Soustředit se na náročné technické pasáže, podat přesvědčivý špičkový výkon a přitom nezranit sebe ani ostatní vyžaduje značnou fyzickou i psychickou odolnost. Stejně tak každodenní konfrontace se sebou samým (zejména s fyzickými dispozicemi, v rámci překonávání vlastních limitů) a s ostatními tanečníky je významným aspektem taneční práce. Jako v každé jiné profesi zde vznikají osobní vazby a zároveň se projevuje rivalita. Během zkoušek i samotného představení je však podstatná kolegialita, soustředěnost na výkon a neprosazování se na úkor ostatních (především u sborových scén). Důležitý je také předpoklad loajality k osobě uměleckého vedoucího, choreografa i k samotné inscenaci a divadlu. Neméně podstatná je také schopnost improvizace, vyrovnání se s náhodnými a neočekávanými situacemi, reakce na partnera, změnu hudby, nebo třeba poničení kostýmu. Svou roli v této profesi tedy kromě fyzických a uměleckých dispozic, talentu a kvalifikace hraje také dispozice psychická.

38

3.2

INTERNÍ MOBILITA A ALTERNACE

Interní mobilita běžně značí rozmístění zaměstnanců v organizaci. V baletním souboru může jít například o změnu v obsazení rolí. Cílem je vždy optimální využití lidských zdrojů, schopností a dovedností každého jednotlivce. Alternace jsou nedílnou součástí práce baletních souborů. Jedná se o nastudování shodné role (většinou ústřední, sólové) dvěma a více tanečníky. Dle kvality provedení rolí pak choreograf rozhodne o střídání jednotlivých obsazení v rámci premiéry (většinou I. a II.) a repríz inscenace. Alternace je využita také v případě úrazu, nemoci či jiné neschopnosti tanečníka vystoupit. Další variantou (zejména v případě indispozice a potřeby náhrady jediného tanečníka) je záskok. Záskok je používán mnohdy pouze jednorázově.

3.3

CHOREOGRAFICKÉ VEDENÍ

Každý choreograf má svůj „rukopis“, vlastní způsob práce. Někdo lpí na přesné interpretaci předem vytvořených tanečních schémat (autoritativní styl vedení), někdo naopak tvoří na baletním sále spolu s tanečníky, kteří mu „nabízejí“ pohybový materiál (participativní vedení). Jednou je choreografie inspirovaná hudební předlohou, podruhé je hudba komponována následně, jako dokreslení celkové atmosféry, výrazu inscenace. Způsobů může být mnoho. Ať už choreograf využívá jakýkoli přístup k vedení tanečníků a tvorbě inscenace, mělo by jeho vystupování vzbuzovat přirozený respekt a motivovat k nejlepším výkonům. Schéma přípravy a realizace choreografie Výběr obsazení

- sóla, demisóla, sbor – většinou kopírují běžné rozložení pracovních míst, v případě, že je například sborista technicky, vzhledově a charakterově vhodný na sólovou roli v konkrétní choreografii, dochází k dočasné vertikální rotaci pracovních úkolů

39

Zkoušky na baletním sále - neveřejné, vstup umožněn mecenášům, sponzorům baletu Kostýmová zkouška Zkoušky na jevišti (s orchestrem) Generální zkoušky

- neveřejné i veřejné (většinou je přítomno také odborné publikum – např. taneční kritici, zástupci tisku, studenti konzervatoří a uměleckých VŠ), choreograf může generální zkoušku přerušit, pozastavit, zopakovat jednotlivý výstup apod.

Premiéra (I., II. – dle alternací) Reprízy

- průběžné zkoušky inscenace, které zahrnují opakování, doplňování nebo pozměňování choreografie, vede buď sám choreograf, asistent choreografie, nebo například inspicient

Derniéra

3.4

- závěrečné představení

HODNOCENÍ TANEČNÍKŮ

„Na interpretaci sóla nestačí jen dobrá choreografie, dispozice tanečníka, technika či výraz. Tanečník musí umět navodit atmosféru, ovládnout prostor, získat si diváka a dokázat ho udržet po celou dobu svého výkonu. A nejlépe ještě dlouho po představení samotném. K tomu je zapotřebí jistého „sebeodhalení“. […] Není kam či za co se schovat. Lze jenom tančit..."

37

Vzhledem k vysoce konkurenčnímu prostředí baletu jsou tanečníci připraveni odvést vždy co nejvyšší úroveň a kvalitu uměleckého výkonu. Kvalita výkonu je ale právě v této oblasti objektivně těžko měřitelná. Interpretace je součástí živé kultury, v případě, že není zaznamenána, zůstává nehmotná. Hodnocení tanečníků vychází především z výsledků průběžného sledování pracovního výkonu. Tanečníci jsou zvyklí na každodenní průběžnou

37

KUNEŠ V. – upoutávka na představení Talia Paz a Samir Calixto, 26. 5. 2010 [online]. 2012 [cit.-2012-08-

25] Dostupné z WWW: .

40

kontrolu svých schopností například v rámci lekce baletu, baletní mistr v roli hodnotitele téměř okamžitě tanečníkovi poskytuje zpětnou vazbu. Je přitom nutné také poskytnout tanečníkům čas na zlepšení výkonu. Hodnocení úrovně a kvality pracovního výkonu může být mimo jiné jedním z podkladů pro odměňování pracovníků (poskytování pohyblivých složek mzdy). Kladné hodnocení vede obvykle k profesnímu růstu tanečníka. Na druhou stranu s hodnocením souvisí fluktuace a obměňování ansámblu.

41

4.

ORGANIZACE PRÁCE A RIZIKA BĚHEM KARIÉRY

„Taneční kariéra je nejen krátká, ale nese s sebou i množství rizik, která ji mohou přerušit, nebo zcela ukončit.“38 Divadla se snaží poskytnout tanečníkům co možná nejlepší pracovní podmínky a zázemí, samozřejmostí je dodržování norem bezpečnosti práce (BOZP). Součástí divadelních scén, sálů a zkušeben jsou dostatečně odpružené podlahy eliminující zatížení kloubů při doskocích, kvalitní vzduchotechnika apod. Pro tanečníky je podstatná zejména kompenzace fyzické (i psychické) zátěže - většina souborů má k dispozici posilovací přístroje a snaží se o zajištění alespoň externího maséra, fyzioterapeuta, případně kineziologa.39 Pracovní doba zaměstnanců baletního souboru je víceméně pravidelná – viz níže. Mění se v období před uvedením nové choreografie, před zájezdem apod. Divadelní sezóna trvá ve většině divadel se stálými baletními soubory od září do června, v červenci a srpnu mají tanečníci, herci i operní zpěváci volno - tzv. divadelní prázdniny, výjimkou jsou některá povinná představení, například na festivalech, zájezdech apod. Tanečníci stráví několik hodin denně na tanečních sálech, před premiérou probíhají dopolední a odpolední zkoušky přímo na divadelní scéně. Povinností tanečníka je účastnit se každodenního tréninku klasického baletu, následně zkoušky repertoáru a případného představení40. Denní, týdenní nebo měsíční rozvrh zkoušek je rozepsán na tzv. „fermanu“.

38

NÁVRATOVÁ, Jana – VAŠEK, Roman – a kol.: Tanec v České republice: definice, historie, financování,

legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 164. ISBN 978-80-7008-241-6. 39

Zatímco ve významných evropských souborech mají tanečníci k dispozici hned několik zdravotních

specialistů a fyzioterapeut nebo masér bývá samozřejmostí, u nás kvůli úsporám tento servis v baletních souborech mizí. Rizika zranění, ale i trvalých zdravotních následků a potažmo nutnosti předčasně ukončit kariéru, se tím jen zvyšují. (Zdroj: Taneční průzkum 2011) 40

Tuto problematiku by bylo zajímavé dále rozšířit v rámci oblasti sociologie a psychologie řízení (například

rozbor fyziologické výkonnostní křivky tanečníka během dne – ve srovnání s běžným modelem), apod.

42

Příklady obvyklých denních rozvrhů vybraných divadel

ND Praha

9:30 – 10:45 trénink 11:00 – 16:30 zkoušky sboru (11:00 - 17:30 zkoušky sólistů) v případě představení – zkoušky pouze do 14h 19h začátek představení

ND Brno

9:00 – 10:15 trénink 10:30 – 13:00 (14:00) zkoušky představení (17:00 – 19:00 výjimečné zkoušky představení) 19h začátek představení

NDM Ostrava

9:00 – 10:15 trénink 10:30 – 15:00 zkoušky představení 19:00 začátek představení

Laterna Magika

10:00 – 11:15 trénink 11:30 – 14:00 zkoušky představení 19:00 příprava na představení 20:00 začátek představení

SOP

9:30 – 10:45 trénink 11:00 – 15:00 zkoušky představení 19h začátek představení

„Taneční profese patří k fyzicky nejnáročnějším. Často je srovnávána s vrcholovým sportem nebo těžkou manuální prací. Oproti energetickému výdaji operního pěvce-sólisty jde o zhruba trojnásobek.“41 Jedním z paradoxů, na který upozorňuje publicista Roman Vašek, je charakteristika pracovních podmínek tanečního sólisty a sboristy v Národní soustavě povolání stupněm 1, který představuje minimální zdravotní riziko úrazu pracovníka. Nebezpečí úrazů je však běžnou součástí práce tanečníků. Zvláště na profesionální úrovni, kdy v lepším případě jen na čas znemožní vykonávat profesi (nejrizikovější jsou poranění kolenních vazů a dolních končetin obecně, problémy se zády).42 41




legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 164. ISBN 978-80-7008-241-6.

43

Rizika ztráty zaměstnání nejsou spojena jen s fyzickými nároky. Hrozí v případě stálého snižování pracovních míst (viz strana 14), změny uměleckého vedení a celkové koncepce souboru, která s sebou může nést rozdílné požadavky na fyziognomii a technickou vybavenost tanečníků, případně zkušenost se specifickým repertoárem. Podobným rizikem se stává například proměna fyzických dispozic (často u tanečnic po porodu), která může vést k rozporu s požadavky zaměstnavatele a následně ke ztrátě zaměstnání. Jak zdůrazňuje Roman Vašek: „Taneční profese ale přináší i problémy spojené s psychikou – působí stres z tréninků a zkoušek, kdy je tanečník podrobován neustálým opravám a kritice. Stres zažívá i při samotném představení, v němž dochází k maximální koncentraci na výkon. Velmi závažné důsledky může mít důraz na udržení nízké tělesné hmotnosti, a to především u žen. Je zde nebezpečí podvýživy, které může vyústit v poruchy příjmu potravy a v krajním případě mentální anorexii nebo bulimii. Zvlášť ohrožené jsou dívky v nejvyšších ročnících tanečních konzervatoří (tedy v pozdní fázi puberty). Tato onemocnění přirozeně s sebou nesou i sekundární projevy – např. problémy s otěhotněním, řídnutí kostí a potažmo v kombinaci s taneční profesí zvýšené riziko zlomenin.“43 Provoz v baletních souborech vede také často k přetěžování organismu. „Pro tanečníky je bohužel typické, že přestože jsou na svém dobře fungujícím těle daleko více závislí než lidé jiných profesí, jsou k varovným signálům své tělesné schránky často naprosto hluší.“44. Snaha nedat najevo svou momentální indispozici, přijmout nabídku, která se už nemusí naskytnout, obětovat zdraví pro vysněnou roli spolu s neobjektivním odhadem vlastních fyzických možností a sil paradoxně vystupuje v symbióze se strachem z úrazu a jeho potenciálních následků - neustále přítomnou obavou, že v jediném okamžiku lze ztratit roky náročné práce.

43


Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění. 2012 [Cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: . 44

KAZÁROVÁ, H.: Tanečník a úraz. Taneční listy. 1999, roč. 36, č. 4, s. 5.

44

Ročně ukončuje kariéru cca 7 % tanečníků v českých baletních souborech. Mezi hlavní důvody patří zdraví (úraz), věk, mateřství, špatné finanční podmínky nebo využití nižšího věku na přípravu a uplatnění v jiné profesi.

45

5.

VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ

„Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců se v tradičním slova smyslu zaměřuje na formování pracovních schopností člověka a té části osobnosti, prostřednictvím které si vytváří hodnoty, a to za účelem zlepšení pracovního výkonu jednotlivců, naplnění jejich individuálních cílů v rámci pracovní kariéry a zlepšování výkonnosti organizace jako celku. Slouží tak k permanentnímu zajišťování schopností, které jsou v organizaci zapotřebí pro vykonávání stávajících, popř. budoucích prací.“45

5.1

PROHLUBOVÁNÍ KVALIFIKACE

Formou prohlubování kvalifikace může být pro tanečníka všeobecně každá interpretační příležitost (každá nová role). Stejně tak možnost absolvovat jednotlivou lekci, seminář nebo mistrovské kurzy s významným tanečním pedagogem (baletním mistrem), hostování v zahraničí, účast na mezinárodní soutěži nebo spolupráce s renomovaným choreografem. To všechno dokážou české baletní soubory svým zaměstnancům nabídnout. Již delší dobu také neplatí, že baletní soubory konzervativních „kamenných“ divadel uvádí pouze klasický repertoár, ale choreografie jsou rozšířeny o moderní či současný tanec, což přispívá k dalšímu rozvoji tanečníků – poznávání nových tanečních technik a rozšiřování tzv. „tanečního slovníku“. Některá divadla se také snaží rozvíjet kreativitu tanečníků a motivují členy souboru k vlastní choreografické tvorbě formou komponovaných večerů mladých tvůrců (Národní divadlo v Praze – Miniatury; Národní divadlo v Brně – Debut, choreografický ateliér). Rozvíjí tak u tanečníků smysl pro režii, scénografii, hudební kompozici apod., zároveň tato díla přispívají také k pestrosti repertoáru divadla. Baletní soubory také obvykle umožňují tanečníkům vysokoškolské nebo jiné studium, v případě, že nenarušuje provoz souboru, rozvrh zkoušek apod. Touto formou alespoň

45

DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. s. 286. Beckovy ekonomické

učebnice. ISBN 978-80-7179-893-4.

46

minimálně přispívají k případnému ulehčení rekvalifikace svých zaměstnanců po skončení aktivní kariéry. V českém prostředí však oproti zahraničí citelně chybí právě aktivní podpora vzdělávací přípravy na uplatnění v nové profesi (například formou kurzů prohlubujících znalost cizích jazyků nebo seminářů z oboru fyzioterapie, kineziologie, bodybuildingu, ale také například ekonomických znalostí – příprava na podnikání a dalších). U této příležitosti by bylo možné uvažovat o pro bono aktivitách odborných společností, nebo formě barteru – vzdělání „výměnou“ za vstupenky apod.

5.2

REKVALIFIKACE

Pro ukončení kariéry jsou nejčastějšími důvody zdraví a věk (u žen také mateřská dovolená). Třetím podstatným důvodem pro opuštění baletního souboru, který v tanečním průzkumu 2011 uvádí čtvrtina tanečníků, je neúnosná finanční situace. Graf 13 – Důvody ukončení kariéry tanečníků baletu

25%

12%

zdraví a věk

63%

finance

jiné


„Specifika taneční profese byla do roku 1995 zohledněna možností odchodu do důchodu za výsluhu let46. Ta zanikla a nebyla dosud nahrazena žádným adekvátním programem. Tanečníci po ukončení aktivní kariéry se tak stávají skupinou výrazně ohroženou

46

Důchod představoval 50% z průměrného měsíčního platu tanečníků. Sólistům byl přiznán po 20 letech,

sboristům po 22 letech činnosti. Již v 90. letech 20. století ukončovali tanečníci kariéru dříve, soubory je však pokud možno zaměstnávaly dále, až do nároku na tento státní příspěvek.

47

nezaměstnaností. Proto by se měl už období taneční přípravy klást důraz na to, že taneční práce je pouze prvním z více povolání.“47

5.2.1 Možnosti nového uplatnění Tanečníci většinou hledají nové zaměstnání ve známém prostředí, v blízkosti své současné profese. Jen zlomek výjimečně talentovaných pokračuje v umělecké dráze choreografa, režiséra nebo uměleckého šéfa (tato profese je žádána také v inscenacích opery, operety, muzikálu nebo činohry, ale také například ve filmu, ve sportu – krasobruslení, taneční sport, apod.). Další se uplatní na pozicích předpokládajících určitou kvalifikaci (baletní mistr, tajemník uměleckého provozu, PR specialista, produkční, dramaturg, asistent v administrativě) nebo na méně kvalifikovaných pozicích (inspicient, technický pracovník apod.). Dle tanečního průzkumu 2011 evidovaly baletní soubory 69 zaměstnanců (60,9 úvazků) mimo aktivní tanečníky. „Bohužel, jisté emocionální podloží profese má někdy za následek silnou fixaci na taneční kariéru, neschopnost ji opustit a najít motivaci pro nové uplatnění. Nelze proto podceňovat ani psychologickou pomoc a přípravu na tento zlomový okamžik.“48

47




legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. s. 165. ISBN 978-80-7008-241-6.

48

Graf 14 – Představa tanečníků o uplatnění po skončení kariéry přímá souvislost s tancem (práce v balet. souboru, event. v divadle) 23,16%

14,74%

nepřímá souvislost s tancem - využití zkušeností 62,11% práce nesouvisející s tancem


Vůbec největší uplatnění nachází tanečníci jako taneční pedagogové. Již vzděláním na taneční konzervatoři ukončeném maturitou a absolutoriem (dokladem vyššího odborného vzdělání - diplomovaného specialisty) je tanečník kvalifikován kromě interpretačního oboru částečně (na základní úrovni) také v taneční pedagogice. Výuka baletu (baletní mistři), současného tance nebo jiných tanečních technik najde uplatnění v baletních souborech, ale také na různých úrovních škol – tedy v základních uměleckých školách (v roce 2008 bylo evidováno 482 ZUŠ, z toho přibližně 400 s tanečním oddělením), na tanečních konzervatořích nebo konzervatořích s výukou tance (např. hereckých) nebo na některých vysokoškolských katedrách – na úrovni konzervatoří se preferuje a na vysokých školách je nutností odpovídající vysokoškolské vzdělání v oblasti tanečního umění. Další možnosti se nabízejí v rámci nejrůznějších soukromých tanečních studií, skupin, v baletních přípravkách nebo také ve fitcentrech a sportovních klubech (např. v gymnastice, krasobruslení, tanečním sportu). Ani toto široké spektrum však nedokáže plně pojmout poptávku bývalých členů baletu. Taneční pedagogiku, choreografii, taneční vědu a jediný interpretační obor příbuzný tanci – nonverbální divadlo (pantomima, nový cirkus) je možné studovat v České republice na dvou českých vysokých školách - Akademii múzických umění v Praze a Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

49

Akreditované obory AMU, hudební a taneční fakulta, taneční katedra49 prezenční bakalářské a navazující magisterské studium - taneční pedagogika - choreografie - taneční věda prezenční i distanční doktorské studium - choreografie - taneční věda AMU, hudební a taneční fakulta, katedra pantomimy prezenční bakalářské a navazující magisterské studium - pantomima prezenční i distanční doktorské studium - nonverbální a komediální divadlo a teorie divadla JAMU, divadelní fakulta, ateliér taneční pedagogiky50 kombinované pětileté magisterské studium - taneční pedagogika51 Následující dvě tabulky mapují počet zájemců o studium, počet přijatých studentů a absolventů ve zmíněných oborech.

49

Akademie múzických umění v Praze. Katedra tance [online] c2007 – 2012 [cit. 2012-07-20]. Dostupné

z WWW: . 50

Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Ateliér taneční pedagogiky – DIFA

[online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: . 51

První ročník je otevírán každý druhý nebo každý třetí rok (roční a dvouletá pauza se pravidelně střídá).

50

Tabulka 6 – Přijímací řízení na vysokoškolské katedry a do ateliérů akreditovaných v programu taneční umění, 2000–2011 Celkem za období 2000– 2011, resp. 2000– 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2007 taneční věda

přihlášení

5

x

19

x

12

x

11

x

19

x

9

x

75

6,25

přijatí

2

x

4

x

5

x

6

x

6

x

3

x

26

2,17

úspěšnost

40%

x

21%

x

42%

x

55%

x

32%

x

33%

x

222%

0,19

přihlášení

22

17

25

17

24

23

10

15

10

22

24

29

238

19,83

5

2

4

2

3

2

3

4

5

5

3

2

40

3,33

úspěšnost

23%

12%

16%

12%

13%

9%

30%

27%

50%

23%

13%

7%

232%

0,19

přihlášení

48

45

51

57

42

29

38

47

39

47

44

67

554

46,17

7

9

5

8

7

3

12

11

11

13

10

11

107

8,92

úspěšnost

15%

20%

10%

14%

17%

10%

32%

23%

28%

28%

23%

16%

235%

0,20

přihlášení

28

32

26

22

20

18

14

16

7

8

9

22

222

18,50

7

7

6

7

5

6

5

7

6

6

7

8

77

6,42

úspěšnost

25%

22%

23%

32%

25%

33%

36%

44%

86%

75%

78%

36%

35%

x

přihlášení

x

64

x

35

x

x

53

x

51

x

x

44

247

20,58

přijatí

x

14

x

12

x

x

17

x

18

x

x

14

75

6,25

úspěšnost

x

22%

x

34%

x

x

32%

x

35%

x

x

32%

30%

x

HAMU Praha

choreografie přijatí

pedagogika tance

JAMU Brno

pantomima

taneční pedagogika

Roční průměr za období 2000– 2011, resp. 2000– 2007

přijatí

přijatí

Zdroj: Autor a Taneční průzkum 2011

51

Tabulka 7 – Absolventi vysokoškolských kateder a ateliérů akreditovaných v programu taneční umění, 2000–2011 Celkem za období 2000– 2011, resp. 2000– 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2007 taneční věda

0

4

1

1

1

2

0

4

0

6

0

4

23

1,92

MgA.

2

1

0

0

3

1

0

3

0

0

1

2

13

1,08

Ph.D.

0

0

0

0

2

0

0

0

0

2

1

0

5

0,42

0

3

2

2

2

2

2

4

1

1

2

4

25

2,08

1

2

0

2

0

1

2

1

3

3

2

0

17

1,42

Ph.D.

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

2

0,17

BcA.

0

5

6

5

7

3

7

4

4

9

11

6

67

5,58

MgA.

4

10

6

4

1

4

9

1

6

5

4

6

60

5,00

Ph.D.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

BcA.

0

0

0

5

3

5

3

4

4

3

8

1

36

3,00

MgA.

4

4

5

2

3

2

3

2

4

4

4

2

39

3,25

Ph.D.

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

1

3

0,25

BcA.

1

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

0,08

MgA.

0

9

0

7

0

0

8

0

12

0

0

12

48

4,00

Ph.D.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

HAMU Praha

BcA.

pantomima

JAMU Brno

BcA.

choreografie MgA.

pedagogika tance


Zdroj: Autor a Taneční průzkum 2011

Zájem tanečníků zaznamenávají i ostatní vysokoškolské obory, většinou humanitního směru. Pro aktivního tanečníka je však prezenční forma studia mnohdy nedostupná, případně zvládnutelná pouze po projednání a zajištění individuálního plánu. „Většina uměleckých šéfů baletních souborů sice uvádí, že studium podporuje alespoň formou poskytnutí neplaceného nebo náhradního volna, pokud to provoz souboru alespoň trochu dovolí, přesto je nutné umožnit v uvedených oborech i kombinovanou formu studia.“52 Právě o akreditaci kombinované formy studia usiluje taneční katedra AMU již několik let.

52

Roční průměr za období 2000– 2011, resp. 2000– 2007



52

Tabulka 8 – Podíl studentů přĳatých na vysokoškolské katedry a do ateliérů akreditovaných v programu taneční umění, kteří byli zároveň tanečníky baletních souborů, 2000–2011

HAMU Praha

data za období

podíl tanečníků

taneční věda

2000 - 2007

6%

choreografie

2000 - 2007

12%

pedagogika tance

2000 - 2007

23%

2000 - 2007

0%

2008 - 2011

13%

2000 - 2007

60%

2008 - 2011

30%

pantomima JAMU Brno



„Výrazné procento tanečníků odchází mimo divadlo. Někteří zúročí svůj vzhled, jazykovou vybavenost, úroveň vystupování, kulturní přehled, znalost lidského těla (fyzioterapie), jiní míří do zcela nesouvisejících profesí (často na nekvalifikovaná místa) a v nezanedbatelném procentu se z někdejších tanečníků stávají nezaměstnaní. A bohužel i v otázce „druhé kariéry“ hraje věk důležitou roli. Všeobecně platí, že s přibývajícím věkem šance na nové kvalitní uplatnění klesá.“53

5.2.2 Program podpory při změně povolání V některých evropských zemích fungují tzv. programy „transition“. Podrobnými příklady těchto i jiných programů podporujících nové uplatnění bývalých tanečníků se do hloubky zabývá Studie návazné uplatnitelnosti R. Vaška a V. Riedelbaucha54. Autoři zde uvádí také konkrétní návrhy řešení pro Českou republiku.

53



VAŠEK, R. – RIEDLBAUCH, V.: Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. [online] Vize tance –

Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění, 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .

53

6.

ODMĚŇOVÁNÍ

Vzhledem k tomu, že všechny definované baletní soubory jsou příspěvkovými organizacemi, vychází finanční ohodnocení tanečníků z nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě55 a současně se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě56. Tanečník je tedy zařazen do stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů. Plat baletních umělců se skládá ze základu (zařazení do platové třídy), osobního ohodnocení (sólista, demi-sólista, sborista), „rolovného“ (za sólo v choreografii, duet, apod.) a odměny za odehraná představení. Tabulka 9 – Platy v baletních souborech v roce 2010 (údaje v Kč, hrubý plat) celkově

sólisté

sboristé

nástupní

medián v kraji


34 755

38 696

30 814

21 391

28 392


21 000

21 000

x

13 620

28 392


0

0

0

0

28 392


18 992

24 521

16 820

14 040

22 139

NDMS Ostrava

20 027

27 945

17 712

14 800

21 883

Moravské div. Olomouc

19 366

23 765

18 018

16 686

21 423


19 020

22 237

15 803

12 550

22 634


24 935

29 317

17 729

17 000

20 479


17 354

22 300

16 255

13 620

21 860

15 715

x

15 715

13 620

22 289

DFXŠ Liberec Zdroj: Taneční průzkum 2011

Tanečníci pracující jako OSVČ nejsou v tabulce zahrnuti (část tanečníků Jihočeského divadla České Budějovice, Státní opery Praha a celý soubory Laterny magiky). Dle Tanečního průzkumu 2011 se honorář za představení externích tanečníků ve Státní opeře pohybuje obvykle ve výši 2500 Kč (účinkování v baletu) a 1500 Kč (účinkování v opeře).

55

Česko. Vláda. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In Sbírka

zákonů České republiky. 2010. 56

Česko. Vláda. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách

a správě. In Sbírka zákonů České republiky. 2006.

54

V Laterně magice je honorář tanečníka stanoven se zřetelem na náročnost role v rozmezí 1300 Kč až 7000 Kč za představení. Graf 15 - Platy v baletních souborech, 2010 (údaje v Kč, hrubý plat) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

celkově

sólisté

sboristé

průměr v kraji


Jak opět uvádí Roman Vašek: „Taneční profese předpokládá dlouhodobou vzdělávací přípravu, naplno je možné ji vykonávat zhruba 15 let, realizuje se v silné konkurenci, je ohrožena enormními zdravotními riziky a přitom má u veřejnosti renomé něčeho elitního, případně společensky významného. Přes tyto faktory je finanční ocenění práce profesionálního tanečníka skromné – většinou nedosahuje ani průměrných platů ve společnosti. Navíc zdravotní limity a možná změna fyzických dispozic často vedou k zaměstnávání tanečníků na termínované smlouvy. Na tanečníka jsou kladeny požadavky nejen s ohledem na zdraví, ale i vzhled, fyzickou kondici, znalosti a zkušenosti s různými tanečními poetikami a styly.“57

57



55

Platy členů sboru, ale také sólistů menších divadel, se často nacházejí pod celostátními, případně regionálními průměry. Tanečníci souborů (včetně sólistů), zaměstnaní na plný úvazek, si bohužel běžně musí přivydělávat v komerčních projektech nebo také mimo obor. Tento problém můžeme všeobecně najít napříč divadelními obory a stejně tak historicky, avšak u tanečníků je zvláště podstatný vzhledem ke zmiňovanému období, během nějž lze aktivně tuto profesi provozovat. Graf 16 - Podíl příjmu z taneční práce vzhledem k celkovým příjmům 100%

001% 0,133

016% 80%

0,067 0,125 33%

60% 40%

minoritní spíše menší poloviční

20%

70%

převažující dominantní

20% 28% 0% u tanečníků v baletu

u tanečníků v současném tanci


Vzhledem k mezinárodnímu renomé některých zahraničních souborů, ale také právě z důvodů ekonomických, rozdílu v ocenění práce, odchází mnoho českých (většinou výrazně talentovaných) tanečníků do zahraničí.

56

Graf 17 – Srovnání platů ve vybraných evropských baletních souborech v kategorii člen sboru a demisólista Národní divadlo moravskoslezské Ostrava Národní divadlo Brno Národní divadlo Praha Maďarský národní balet Das Ballett der Wiener Staats und… Den Norske Opera and Ballett Royal Swedish Ballet

průměr v Kč

Nederlands Dans Theater nejvyšší v Kč

Het Nationale Ballet Northern Ballet Theatre

nejnižší v Kč

Royal Ballet Company Staatsballett Berlin Bayerisches Staatsballett Ballet National de Marseille 0 Kč

30 000 Kč 60 000 Kč 90 000 Kč 120 000 Kč


Graf 18 – Srovnání platů ve vybraných evropských baletních souborech v kategorii sólista a první sólista Národní divadlo moravskoslezské Ostrava Národní divadlo Brno Národní divadlo Praha Maďarský národní balet Das Ballett der Wiener Staats und Volksoper Den Norske Opera and Ballett

průměr v Kč

Royal Swedish Ballet nejvyšší v Kč

Het Nationale Ballet Northern Ballet Theatre

nejnižší v Kč

Royal Ballet Company Staatsballett Berlin Bayerisches Staatsballett 0 Kč

40 000 Kč 80 000 Kč 120 000 Kč160 000 Kč200 000 Kč


57

Jak jsem již uvedla výše, vedle základního platu se tradičně vyplácí také zvláštní odměna tzv. „rolovné“. Obvykle za nastudování a interpretaci role přesahující běžné povinnosti. Rolovné je určeno primárně sboristům, málokdy je vypláceno také sólistům (v baletu Jihočeského divadla za roli v „nebaletní“ inscenaci nebo v baletu divadla F. X. Šaldy za záskok). Toto ohodnocení je však všeobecně omezováno. Přesčasy soubory nepřiznávají, případně vůbec neevidují. Ve většině divadel se vykazuje pro účely pracovní doby jen počet představení.58 Výjimečně divadla povolí kompenzaci přesčasů v podobě náhradního volna nebo proplacení (tzv. „přehrané“). Nefinanční benefity59 

Vybavení, pracovní pomůcky Většinou taneční obuv (špičky, piškoty), líčidla, případně hygienické potřeby.



Stravování Jedná se o nejběžnější formu benefitu, kde je možno zejména u vlastního stravovacího zařízení zohlednit také vyváženost stravy nezbytnou pro profesionální taneční výkonnost. Výše zmíněné se bohužel netýká externistů (OSVČ), zejména členů souboru Laterny magice a Státní opery Praha.

58

NÁVRATOVÁ, Jana – VAŠEK, Roman – a kol. Tanec v České republice: definice, historie, financování,


Zdroj: Taneční průzkumy 2007 a 2011.

58



Bezplatná tělesná a specializovaná zdravotní péče Služby zdravotních specialistů, fyzioterapeutů, kineziologů, masérů apod. patří v zahraničních souborech ke standardu. Podstatou a mimořádnou důležitostí tohoto benefitu je především prevence úrazů a potažmo prodloužení kariéry (v polovině českých souborů je možnost využít služeb maséra, zdravotního specialisty bohužel pouze v Národním divadle v Praze).



Volno pro individuální přípravu Jedná se převážně o dva týdny v průběhu léta, které tanečníci čerpají spolu s dovolenou během tzv. „divadelních prázdnin“. V baletu Jihočeského divadla tanečníci naopak v létě účinkují na plenérové scéně v Českém Krumlově a dovolenou čerpají během sezony.



Poskytnutí drobných půjček Některá divadla také zajišťují svým zaměstnancům drobné půjčky, výjimečně příspěvky na dovolenou a penzijní připojištění (Národní divadlo).

59

ZÁVĚR V České republice se uplatňuje přibližně 400 profesionálních tanečníků v oblasti uměleckého tance. V rámci deseti samostatných baletních těles vícesouborových divadel, která realizují vlastní baletní repertoár je to 295 tanečníků. Trendem v oblasti baletu je stále se zvyšující konkurence. Na jedno pracovní místo připadá přibližně 12 uchazečů, uplatní se jen méně než polovina absolventů tanečních konzervatoří. Tanec je umění limitované věkem a průměrný věk v baletních souborech stále klesá, v současnosti se pohybuje kolem 26,6 let. Z hlediska národnostní struktury tančí v českých souborech 25 % cizinců, což je mimo jiné dáno jazykovou bezbariérovostí tance. Téměř každý (98,5 %) z členů baletních souborů má adekvátní kvalifikaci získanou studiem na tanečních konzervatořích nebo obdobných zahraničních tanečních školách. Z hlediska genderu se zejména při získávání a výběru zaměstnanců projevuje tzv. pozitivní diskriminace ve prospěch mužů, kteří jsou v tanečním umění podstatně méně zastoupeni. Stále více jsou patrné tendence uzavírat s tanečními umělci termínované smlouvy nebo pouze smlouvy na základě autorského a živnostenského zákona (přechod tanečníků na osoby samostatně výdělečně činné). Nároky tohoto umění bohužel neodráží platy tanečníků, které jsou často pod krajskými průměry. Není zohledněna vysoká rizikovost povolání. Hlavními důvody pro ukončení taneční kariéry se stávají zejména věk a zdraví, ročně ukončí kariéru 7 % tanečníků baletu. Přes omezené kvalifikační předpoklady je 62 % tanečníků rozhodnuto realizovat druhou kariéru v souvislosti s tancem. Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň vším. / Joe Jenčík – tanečník, choreograf Tanec je uměním mladých. Dle mého názoru mladých, talentovaných a především nadšených! Nadšených prací, která jim prioritně neslibuje zajištění do budoucnosti, ale vyžaduje emotivní, technicky náročné a přesvědčivé výkony. Nezaměnitelná energie, momenty neutuchajícího potlesku, sugestivní hudba a choreografie u tanečníků nakonec vždy převáží v momentě rozhodování, zda využít nabízející se šanci tančit na prestižní divadelní scéně – třebaže na dobu určitou.

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ

Literatura a jiné informační zdroje  Akademie múzických umění v Praze. Katedra tance [online] c2007 – 2012 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: .  Balet Praha o.p.s. Pražský komorní balet [online]. c2012 [cit. 2012-08-17]. Dostupné z WWW: .  Bohemia balet [online]. c2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  BRODSKÁ, B.: Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945. Praha: Akademie múzických umění, 2006. 236 s.ISBN 80-7331-047-3.  Česko. Ministerstvo kultury: Koncepce transformace státních příspěvkových organizací Státní opera Praha a Národní divadlo [online]. c2007 – 2010 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Česko. Vláda. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In Sbírka zákonů České republiky. 2010.  Česko. Vláda. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In Sbírka zákonů České republiky. 2006.  Český statistický úřad [online]. c2012 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Ateliér taneční pedagogiky – DIFA [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 485 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-893-4.  GREMLICOVÁ, D.: Stáří, trauma evropského tance? Z podnětu Nocturne Marthy Clarke. Taneční listy. 2000, roč. 37, č. 1, s. 14 - 15.  Herecká asociace [online]. c2012 [cit. 2012-08-13]. Dostupné z WWW: . 66

 HOLEŇOVÁ, J. a kolektiv autorů: Český taneční slovník. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav 2001. 381 s. ISBN 80-7008-112-0.  KAZÁROVÁ, H.: Tanečník a úraz. Taneční listy. 1999, roč. 36, č. 4, s. 5.  KLEVISOVÁ, N.: Jiří Kylián: Jsem umělecké dílo. Rozhovor. Hospodářské noviny, 2009 [online]. Hospodářské noviny, c1996 – 2012 [cit. 2012-08-22]. Dostupné z WWW: .  Konzervatoř Duncan centre [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  KUNEŠ V. – upoutávka na představení Talia Paz a Samir Calixto, 26. 5. 2010 [online]. 2012 [cit.-2012-08-25] Dostupné z WWW: .  NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R. – a kol. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7008-241-6.  SKALICKÁ, B.: Muž - tanečník [diplomová práce]. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Taneční katedra 2008. 60 s.  Taneční centrum Praha – konzervatoř o.p.s. [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Taneční konzervatoř Brno[online]. 2012 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .  Taneční konzervatoř hl. m. Prahy [online]. c2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Taneční konzervatoř Ivo Váni-Psoty v Praze, s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Taneční oddělení a taneční sdružení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě [online]. c2002 -2005 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .  Taneční sdružení České republiky [online]. c2011 [cit. 2012-07-24]. Dostupné z WWW: .  VAŠEK, R. – RIEDLBAUCH, V.: Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu. [online] Vize tance – Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění, 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .

62

 NÁVRATOVÁ, J. – VAŠEK, R.: Situace tanečního umění v České republice po roce 1989 [online]. Institut umění – Divadelní ústav, c2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .  Vize tance – Národní iniciativa pro rozvoj současného tance, pohybového divadla a interdisciplinárních umění [online]. 2012 [Cit. 2012-07-26]. Dostupné z WWW: .

Další zdroje  BADINTEROVÁ, E.: XY. O mužské identitě. Praha a Litomyšl: Paseka 2005. 272 s. ISBN 80-7185-727-0.  BURT, R.: Male Dancer: bodies, spectacle, sexualities. Oxon and New York: Routledge 1995. 224 s. ISBN 0-415-08899-2 (hbk), ISBN 0-415-08900-X  Česko. Ministerstvo kultury [online]. c2007 – 2010 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Česko. Ministerstvo kultury: Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 [online]. c2007 – 2010 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z WWW: .  Česko. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-07-25]. Dostupné z WWW: .  Česko. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2006 – 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Česko. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [online]. c1998 - 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné z WWW: .  Česko. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [online]. c1998 - 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné z WWW: .  DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum 2005. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.  Divadlo F. X. Šaldy Liberec [online]. 2012 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .  Divadlo J. K. Tyla v Plzni [online]. c2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: . 63

 HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.  HENDL, J.: Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál 2004. 583 s. ISBN 8071788201.  Institut umění – Divadelní ústav [online]. c2012 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Institut umění – Divadelní ústav. Divadlo.cz: informační portál českého divadla [online]. c2012 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Institut umění – Divadelní ústav. Culturenet.cz [online]. c2012 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  JANOVCOVÁ, T.: Současné střední taneční školství v České republice [diplomová práce]. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Taneční katedra 2002.  Jihočeské divadlo [online]. c2002 - 2009 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Moravské divadlo Olomouc [online]. c2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě [online]. c2010 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: < http://www.ndm.cz/cz/>.  Národní divadlo Praha [online]. c2012 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .  Národní divadlo - Laterna magika [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: < http://www.laterna.cz/>.  Národní divadlo - Nová scéna [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Národní divadlo - Státní opera [online]. c2004 - 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z WWW: .  Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2012 [cit. 2012-08-21]. Dostupné z WWW: .  SLAVICKÝ, Jaroslav. Návrh na řešení sociálního zabezpečení výkonných tanečních umělců v ČR po ukončení profesní činnosti [online]. Taneční sdružení ČR, 64

c2011 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z WWW: .  Slezské divadlo Opava [online]. c2011 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z WWW: .  THOMAS, H.: The Body, Dance and Cultural Theory. Basingstoke: Palgrave Macmillan 2003. 256 s. ISBN 0-333-72432-1.

65

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Soupis tabulek Tabulka 1 – Početní stavy tanečníků v baletních souborech, 2011

16

Tabulka 2 – Věková struktura v baletních souborech, 2011

22

Tabulka 3 – Podíl cizinců v baletních souborech, 2007 a 2011

24

Tabulka 4 – Kvalifikace profesionálních tanečníků v ČR

30

Tabulka 5 – Nabídka / poptávka (počet zájemců na 1 pracovní místo v baletních souborech)

33

Tabulka 6 – Přijímací řízení na vysokoškolské katedry a do ateliérů akreditovaných v programu taneční umění, 2000 - 2011

51

Tabulka 7 – Absolventi vysokoškolských kateder a atelierů akreditovaných v programu taneční umění, 2000 - 2011

52

Tabulka 8 – Podíl studentů přijatých na vysokoškolské katedry a do atelierů akreditovaných v programu taneční umění, kteří byli zároveň tanečníky baletních souborů, 2000 - 2011

53

Tabulka 9 – Platy v baletních souborech, 2010 (údaje v Kč, hrubý plat)

54

Soupis grafů Graf 1 – Vývoj počtu profesionálních tanečníků v baletních souborech

15

Graf 2 – Odhad počtu profesionálních tanečníků v ČR, 2011

19

Graf 3 – Vývoj průměrného věku v baletních souborech

20

Graf 4 – Věková struktura v baletních souborech, 2007 a 2011

23

Graf 5 – Srovnání struktury cizinců v českém baletu, 2007 a 2011

25

Graf 6 – Podíl cizinců ve vybraných evropských baletních souborech

25

Graf 7 – Genderová struktura od zájmu o studium na tanečních konzervatořích po angažmá v baletních souborech

26

Graf 8 – Vývoj genderové struktury v baletních souborech

27

Graf 9 – Genderová struktura v baletních souborech, 2011

27

Graf 10 – Vývoj kvalifikovaných tanečníků v baletních souborech

28

Graf 11 – Přihlášení a přijatí na taneční konzervatoře (kromě Konzervatoře Duncan centre) 66

31

Graf 12 – Vývoj počtu absolventů tanečních konzervatoří

31

Graf 13 – Důvody ukončení kariéry tanečníků baletu

47

Graf 14 – Představa tanečníků o uplatnění po skončení kariéry

49

Graf 15 – Platy v baletních souborech, 2010 (údaje v Kč, hrubý plat)

55

Graf 16 – Podíl příjmu z taneční práce vzhledem k celkovým příjmům

56

Graf 17 – Srovnání platů ve vybraných evropských baletních souborech v kategorii člen sboru a demisólista

57

Graf 18 – Srovnání platů ve vybraných evropských baletních souborech v kategorii sólista a první sólista

57

67

PŘÍLOHY Příloha č. 1

Konkurz do souboru baletu ND a NDB

Příloha č. 2

Organizační struktura ND a NDB

Příloha č. 3

Tisková zpráva - TRANSITION – DRUHÁ KARIÉRA

68

PŘÍLOHA Č. 1

DODATEČNÝ KONKURZ DO SOUBORU BALETU ND! BALET NÁRODNÍHO DIVADLA umělecký šéf Petr Zuska vypisuje DODATEČNÝ KONKURZ na doplnění míst v souboru baletu Národního divadla ještě pro sezonu 2009/2010. Hledáme profesionální tanečnice (dívky) s vynikající technikou (klasická i moderní). v sobotu 12. září 2009 v 16:00 hod. v prostorách baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1 Registrace uchazečů od 14:30 hod. Repertoár souboru: Klasický (Labutí jezero, Louskáček, Raymonda, Giselle, La Sylphide / Napoli atd.) Neoklasický (Balanchine, Cranko, Vàmos atd.) Moderní (Ek, Kylián, Duato, Zuska, Janssen, Galili, Kodet, Ivgi, Greben atd.) Nástup možný ihned!!! Prosíme o zaslání CV a fotografií (portrét, profesní) na adresu: Balet Národního divadla Petra Šifnerová Anenské nám. 2 112 30 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 224 902 526 Fax: +420 224 902 539 E-mail: [email protected] www.narodni-divadlo.cz

69

BALLET AUDITION / KONKURZ NA MÍSTA V BALETU

Balet Národního divadla Brno (umělecký šéf Lenka Dřímalová) vypisuje konkurz na muže – členy i sólisty baletu. Nástup od nové sezony v srpnu 2010. Požadujeme vysokou úroveň v klasické i moderní technice a jevištní zkušenosti. Vaši žádost (podrobný profesní životopis, fotku celého těla a portrét) [email protected] .(Všechny žádosti bez úplného životopisu

posílejte

na

a požadovaných fotografií budou automaticky zamítnuty) DATUM konkurzu: 21. března 2010 v 10 hodin. Registrace od 8.30 hodin. ADRESA: Ředitelství NDB, Dvořákova 11, Brno. Repertoár: Klasický / neoklasický – Labutí jezero / R. Strajner, Coppélie z Montmartru / Y.Vàmos, Korzár, Louskáček / V. Medveděv, Raymonda / J. Slavický, atd. Moderní / současný – J. Kodet, J. Przybyłowicz, M. Schröder, C. Soto, T. Rychetský, L. Vaculík, P. Zuska. Příští sezona: Stvoření / U.Scholz, Sinfonietta / J. Kylián, Nebezpečné známosti / K. Pastor

70

PŘÍLOHA Č. 2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA NÁRODNÍHO DIVADLA V PRAZE A NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO

ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ SCHEMA NÁRODNÍHO DIVADLA

71

ORGANIZAČNÍ SCHEMA UMĚLECKÉHO SOUBORU BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA

72

ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ SCHEMA NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO

73

ORGANIZAČNÍ SCHEMA UMĚLECKÉHO SOUBORU BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO

74

PŘÍLOHA Č. 3

Tisková zpráva

TRANSITION – DRUHÁ KARIÉRA Seminář pro umělce a o umělcích, kteří jsou příliš mladí na důchod Praha, 4. června 2012 – „Jak dál po skončení umělecké kariéry“ zní podtitul semináře, který na 13. června 2012 připravila v pražském Divadle v Celetné Unie zaměstnavatelských svazů ve spolupráci s Vizí tance, Tanečním sdružením ČR a Institutem umění – Divadelním ústavem. Celodenní seminář se bude věnovat problematice profesionálních tanečních umělců, artistů a hudebníků po skončení jejich aktivní kariéry, jejich sociálním a profesním perspektivám a možnostem podpory jejich druhé kariéry. „Kariéra profesionálních tanečníků, podobně artistů a některých hudebníků je krátká,“ uvádí Roman Vašek z Institutu umění – Divadelního ústavu a jeden z autorů Studie návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu, která je výsledkem průzkumu z roku 2011. „Například u tanečníků trvá pouze patnáct, maximálně dvacet let a nese s sebou značná zdravotní rizika. Ve většině vyspělých zemí je tato skutečnost zohledněna specializovanými programy, které nabízejí pomoc s novým pracovním uplatněním. V České republice však po zrušení možnosti odchodu do důchodu za výsluhu let v polovině 90. let nastalo vakuum,“ dodává Vašek. A právě na tuto léta neřešenou problematiku se zaměří seminář, který pořádá Unie zaměstnavatelských svazů v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V ranním, analytickém, bloku se setkají odborníci na tanec, hudbu, tradiční a nový cirkus, jako např. Předseda Tanečního sdružení ČR Zdeněk Prokeš, hudební skladatel, pedagog a manažer Václav Riedelbauch, kritička, publicistka a odbornice na nový cirkus Veronika Štefanová nebo historik a odborník na cirkus tradiční Hanuš Jordan. Společně představí, jaká je současná situace umělců v České republice a zároveň se budou věnovat jejich ekonomickému a sociálnímu postavení či zdravotním rizikům. Nastíní také profesní vyhlídky po ukončení kariéry. V odpoledním bloku představí hosté z ČR i ze zahraničí dobře fungující programy „transition“ ve vybraných evropských zemích. O nizozemském modelu bude hovořit spoluzakladatelka souboru 420PEOPLE Nataša Novotná, která řadu let působila v Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána, se situací tanečníků ve Francii seznámí účastníky Marie Kinsky, tanečnice, pedagožka a zakladatelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a německý model představí manažer Rudolf Kubičko. Celodenní seminář poté uzavře panelová diskuse za účasti řady předních osobností z umělecké praxe, školství, ale také Ministerstva kultury i Ministerstva práce a sociálních věcí a Parlamentu ČR. Moderátory celého semináře budou Jana Návratová a Zdeněk Prokeš. Seminář TRANSITION – DRUHÁ KARIÉRA se koná ve středu 13. 6. 2012 od 10:00 (registrace v 9:30) v Divadle v Celetné, Celetná 17, Praha 1. Projekt je financován z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost pomocí Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

75

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce MgA. Bronislava Winklerová

Recommend Documents