Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Ing. Svatava Kleinová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2007

Ing. Svatava Kleinová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Finanční analýza Subterra, a. s.

Vypracovala: Ing. Svatava Kleinová Vedoucí diplomové práce: Ing. Helena Kopalová, Ph.D. 2

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Finanční analýza Subterra, a. s.“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 14. prosince 2007

Podpis 3

Obsah 1 2

Úvod ...................................................................................................................................6 Teoretická část finanční analýzy ........................................................................................9 2.1 Předmět, účel, cíl a zdroje finanční analýzy...............................................................9 2.2 Struktura finanční analýzy........................................................................................11 2.3 Analýza podle absolutních a relativních ukazatelů ..................................................12 2.3.1 Horizontální analýza (analýza trendů)..............................................................12 2.3.2 Vertikální analýza (procentní analýza).............................................................13 2.3.3 Analýza fondů finančních prostředků ..............................................................13 2.3.4 Bilanční pravidla ..............................................................................................14 2.4 Poměrové ukazatele..................................................................................................15 2.4.1 Ukazatele rentability.........................................................................................15 2.4.2 Ukazatele likvidity............................................................................................18 2.4.3 Ukazatele aktivity .............................................................................................19 2.4.4 Ukazatele zadluženosti .....................................................................................20 2.4.5 Ukazatele tržní hodnoty....................................................................................22 2.5 Du Pontova analýza ..................................................................................................23 2.6 Mezipodnikové srovnání ..........................................................................................25 2.7 Ekonomická přidaná hodnota EVA..........................................................................25 2.8 Hodnocení pomocí souhrnných ukazatelů................................................................26 2.8.1 Altmanova analýza ...........................................................................................27 2.8.2 Indexy IN..........................................................................................................28 2.9 Hodnocení vitality podniku podle Pollaka ...............................................................29 2.10 SWOT analýza..........................................................................................................31 3 Představení společnosti ....................................................................................................32 3.1 Základní údaje o společnosti ....................................................................................32 3.2 Historie Subterra, a.s. ...............................................................................................33 3.3 Profil společnosti ......................................................................................................34 3.4 Základní organizační struktura společnosti ..............................................................35 3.5 Vlastnická struktura společnosti a kapitálové účasti ................................................36 3.6 Přehled vývoje společnosti Subterra, a.s. v jednotlivých letech...............................36 3.7 SWOT analýza..........................................................................................................38 4 Finanční analýza společnosti Subterra, a.s. ......................................................................39 4.1 Hodnocení pomocí absolutních a relativních ukazatelů ...........................................39 4.1.1 Horizontální analýza rozvahy...........................................................................40 4.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty......................................................43 4.1.3 Vertikální analýza rozvahy...............................................................................47 4.1.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty..........................................................50 4.1.5 Analýza fondů finančních prostředků ..............................................................52 4.1.5.1 Analýza čistého pracovního kapitálu............................................................52 4.1.5.2 Analýza čistých pohotových prostředků.......................................................53 4.1.5.3 Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů.........................................54 4.1.6 Bilanční pravidla ..............................................................................................54 4.1.6.1 Pravidlo financování.....................................................................................54 4.1.6.2 Pravidlo vyrovnání rizika .............................................................................55 4.1.6.3 Pari pravidlo .................................................................................................56 4.2 Hodnoceni pomocí poměrových ukazatelů ..............................................................57 4.2.1 Ukazatele rentability.........................................................................................57 4

4.2.2 Ukazatele likvidity............................................................................................58 4.2.3 Ukazatele aktivity .............................................................................................60 4.2.4 Ukazatele zadluženosti .....................................................................................62 4.3 Du Pontova analýza ..................................................................................................63 4.4 EVA ..........................................................................................................................66 4.5 Hodnocení pomocí souhrnných ukazatelů................................................................67 4.5.1 Altmanův model důvěryhodnosti .....................................................................67 4.5.2 Index IN 01.......................................................................................................68 4.6 Hodnocení podle Pollaka..........................................................................................70 5 Závěr.................................................................................................................................74 6 Literatura ..........................................................................................................................76 7 Přílohy ..............................................................................................................................77

5

1 Úvod Finanční analýza, téma mé diplomové práce, se v polední době stává stále významnějším nástrojem k získávání podkladů pro manažerské a finanční rozhodování, kvalifikované a efektivní řízení a v neposlední řadě kvalifikované predikce budoucího vývoje. Hlavním cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabé stránky, které by mohly vést k problémům a rozpoznat silné stránky. Podniky, které chtějí být úspěšné v dnešním tržním prostředí, musí pro dosažení svých cílů co nejčastěji vyhodnocovat svoji finanční situaci a prověřovat tzv. finanční zdraví podniku. Podnik by se také v rámci vývoje měl porovnávat se svými hlavními konkurenty z odvětví a jeho snaha by měla směřovat k tomu, aby vždy byl o krok napřed a tím získal konkurenční výhodu. Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýza má z hlediska vedení podniku značný význam a je používána nejen jako podklad pro operativní řízení podniku, ale i pro taktické a strategické plánování a rozhodování. Odborná literatura1 charakterizuje finanční analýzu jako „soubor činností, jejíchž cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci v podniku“. Hlavním úkolem finanční analýzy je poskytnout potřebné informace o finančním zdraví společnosti. Výsledky finanční analýzy pak slouží jako podklad pro řízení majetkové a finanční struktury, investiční a cenové politiky, zásob, pohledávek atd. Sestavuje se za určitý časový interval a výsledky se posuzují jednak v časové řadě a jednak ve vztahu k obdobným podnikům.

Základním cílem mé diplomové práce je zpracovat finanční analýzu akciové společnosti Subterra a.s. (dále jen Subterra ) za období 2002-2006. Tuto společnost jsem si vybrala především proto, že tuto společnost velmi dobře znám a mám k dispozici dostatečné informace o hospodářských výsledcích a organizační struktuře této společnosti. V této stavební společnosti pracuji čtvrtým rokem a během této doby jsem měla možnost poznat mnohá specifika dynamicky se rozvíjejícího stavebního trhu. Subterra je společnost s ročním obratem cca 4 mld. Kč a s 938 zaměstnanci. Počátek historie společnosti sahá do roku 1964. V září uvedeného roku byl proveden první odpal na pokusné ražbě štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy. To byl začátek vývoje podniku, který se od samostatného útvaru Uranových dolů Příbram přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik 1

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004.

6

Výstavba dolů uranového průmyslu, státní podnik Subterra, přeměnil až na dnešní akciovou společnost Subterra a.s. Ta byla na základě privatizačního projektu založena k 1.4.1992. Společnost působí po celé České republice a daří se jí expandovat i na zahraniční trhy a to především do Chorvatska, Německa, Španělska a na Slovensko. V roce 2004 do této společnosti vstoupil nový většinový vlastník, akciová společnost Metrostav a.s.. Tímto krokem se Subterra začlenila do skupiny DDM Group a zařadila se tak mezi nejvýznamnější firmy na českém stavebním trhu. Má diplomová práce by mimo jiné měla ukázat vliv změny majoritního vlastníka na hospodaření podniku. Za dnes již více jak 40 let existence prošla složitým vývojem, který byl odrazem politických, hospodářských a vlastnických vztahů. Původně byla specializována téměř výhradně na obor podzemního stavitelství. Tento obor v České republice zmodernizovala, rozšířila a umožnila uplatnit v mnoha projektech celostátního významu. Ve finanční analýze společnosti Subterra jsem vycházela z rozborů účetních výkazů společnosti za období 2002-2006. Jedná se o účetní výkazy z účetní závěrky, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz Cash Flow. Výsledné hodnoty ukazatelů porovnávám s průměrnými hodnotami v odvětví. Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části – část teoretickou a část aplikační. V teoretické části jsem se pokusila detailněji nastínit význam, cíl a účel provádění finanční analýzy. Definuji zde zdroje informací se zaměřením na účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz Cash Flow). Dále pokračuji jednotlivými metodami a vybranými ukazateli finanční analýzy. Jedná se o elementární metody finanční analýzy, a to jak absolutní a relativní ukazatele (horizontální a vertikální analýza), tak fondy finančních prostředků (analýza čistého pracovní kapitálu, analýza čistých pohotových prostředků a analýza čistých peněžně pohledávkových fondů), tak i poměrové ukazatele (analýza ukazatelů likvidity, finanční stability, aktivity, rentability). Uvedené hodnocení doplňuji o tzv. Du Pontovou analýzu, která odhaluje základní činitele efektivnosti společnosti (rozklad vrcholového syntetického ukazatele rentability vlastního kapitálu, resp. rentability aktiv na analytické ukazatele). Detailněji se též zabývám Altmanovou rovnicí důvěryhodnosti, tzv. Z-skóre. Použiji hodnocení také pomocí hodnotového kritéria pro měření výkonnosti podniku EVA a provádím mezipodnikové srovnání, resp. srovnání s průměrem v odvětví. Na závěr je hodnocení podle Pollaka, tj. zpracováním analýzy nefinančního ukazatele.

7

V aplikační části provádím analýzu vybraných ukazatelů elementární finanční analýzy z dostupných údajů společnosti Subterra. Je zde provedeno vyhodnocení dosažených hodnot ukazatelů a především porovnání s dosahovanými hodnotami v odvětví. Zdrojem dat mi byly veřejné externí zdroje informací. Základním zdrojem informací mi byly účetní závěrky společnosti z let 2002-2006. Pro srovnání ukazatelů s odvětvím jsem použila informace z publikace „Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2005 a 2006“, kterou každoročně zpracovává a vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu. V mé diplomové práci jsem se pokusila co možná nejpřesněji stanovit současnou finanční situaci společnosti Subterra.

8

2 Teoretická část finanční analýzy Hlavním úkolem finanční analýzy je globální zhodnocení finanční pozice podniku, které je podkladem pro jakákoliv investiční a finanční rozhodnutí v podniku. Finanční analýza informuje o kladech a záporech výkonnosti i o potencionálních rizicích, která plynou z dosavadního fungování podniku. Finanční analýzu sestavujeme za určitý časový interval, obvykle 3 - 5 období, a výsledky se posuzujeme jednak v časové řadě a jednak ve vztahu k obdobným podnikům.

2.1 Předmět, účel, cíl a zdroje finanční analýzy V odborné literatuře existuje mnoho různých definic finanční analýzy. Jednotlivé definice se více či méně liší pouze svou šíří pojetí a to především z hlediska obsahového, časového, uživatelského a s z hlediska objektu analýzy. Zde uvádím několik definic finanční analýzy dle různých autorů odborné literatury. „Finanční analýzu tedy lze chápat jako soubor činností, jehož cílem je zajistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku.“2. Jiná definice říká, že “Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je předmětem úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o finančních tocích.“3 Další definice jiného autora zní „Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Finanční analýza přichází jako pomoc jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro pořízení a rozhodování.“4 Výše uvedené definice lze shrnout tak, že finanční analýza přestavuje významnou součást podnikového řízení, která je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku.

2

KISLINGEROVÁ, E. a kol: Manažerské finance. Praha : C. H. Beck 2004. ISBN 80-7179-802-9 VALACH, J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha : Ekopress 1999. ISBN 80-86119-21-1 4 GRUNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha : Oeconomica 2004. ISBN 80-245-0684-X 3

9

Finanční analýza tvoří jakýsi most právě mezi těmito dvěmi činnostmi. Účetnictví poskytuje údaje v podobě stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, které samy o sobě mají velmi omezenou vypovídací schopnost a neposkytují celkový pohled na hospodaření a finanční situaci podniku. Zde se právě uplatní finanční analýza, která má za úkol porovnat a doplnit vypovídací schopnost stavových a tokových údajů. Finanční analýzu většinou v podnicích zpracovávají manažeři ekonomického úseku. Podkladem pro její zpracování jsou především účetní výkazy, tj. rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích. Základním zdrojem dat pro finanční analýzu je účetnictví a účetní výkazy obsažené v účetní závěrce5. ale také statistické údaje, odvětvové analýzy, informace o makroekonomické situaci nebo informace z kapitálového trhu. Důležité je si uvědomit, jak velmi důležité jsou kvalitní podklady pro provedení finanční analýzy. Ani ta nejlepší analytická metoda či technika nemůže ze špatných podkladů vytvořit správné a hodnotné výsledky. Informace z finanční analýzy jsou důležité pro různé subjekty, ale každá skupina koncových uživatelů má zájem o specifické údaje. Mezi interní uživatele patří manažeři, odboráři a zaměstnanci. Manažeři využívají informace především pro dlouhodobé a operativní rozhodování a finanční řízení podniku. Zaměstnanci mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Z externích uživatelů se jedná o investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery, konkurenty, stát a jeho orgány. Investoři jsou primárními uživateli finančně-účetních informací, jelikož poskytují podniku svůj kapitál. Zajímají se zejména o stabilitu,likviditu a rozvoj podniku. Banky požadují informace o stabilitě a zadluženosti podniku, zda a v jaké výši je podnik schopen vytvářet finanční zdroje. Obchodní partneři, jak dodavatelé, tak odběratelé, zajímají informace o finanční situaci obchodního partnera. Stát a jeho orgány se zajímají o finančně-účetnické údaje především z důvodu kontroly plnění daňových povinností a statistických důvodů. Finanční analýzu tedy lze charakterizovat z různých hledisek. Jedním z nich je aspekt časový, kdy rozlišujeme analýzu na statickou a dynamickou. Při statické se berou v úvahu výkazy sestavené k určitému datu. Naopak dynamická analýza pracuje s údaji za více po sobě následujících období. Ve finanční analýze se používají dvě rozborové techniky, tzv. procentní

5

Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, definuje v jakých případech účetní jednotky sestavují účetní závěrku a její obsah

10

rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele, tj. jak stavové, tak tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru horizontální struktury, tj. výpočet rozdílů a indexů a vertikální struktury, tj. procentní rozbor, účetních výkazů. Na rozbor absolutních ukazatelů navazují další postupy, kterými jsou vytvoření soustavy ukazatelů, a to soustavy paralelní a soustavy pyramidové. Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých pro existenci podniku je stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů, jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je hlavním kritériem „vrchol“, který je dále rozkládán na dílčí ukazatele, jejíchž smyslem je vysvětlit změnu chování „vrcholu“. Nejznámější vrcholový ukazatel je Return on Assets, dále jen ROA - rentabilita aktiv6.

2.2 Struktura finanční analýzy V předchozí části jsem popsala proč, z čeho a pro koho provádět finanční analýzu. Nyní se pokusím charakterizovat základní strukturu finanční analýzy, jednotlivé metody a způsoby hodnocení. Zaměřím se především na : Hodnocení pomocí absolutních ukazatelů; -

horizontální analýza,

-

vertikální analýza,

-

výpočet rozdílových ukazatelů,

-

bilanční pravidla,

-

ekonomický normál.

Hodnocení pomocí poměrových ukazatelů;

6

-

ukazatelé rentability,

-

ukazatelé likvidity,

-

ukazatelé aktivity,

-

ukazatelé zadluženosti,

-

ukazatelé kapitálového trhu.

KISLINGEROVÁ, Eva a kol: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck 2004. ISBN 80-7179-802-9

11

Hodnocení pomocí pyramidových rozkladů a syntetických ukazatelů (např. Dupont rozklad). Hodnocení pomocí souhrnných indexů (např. Altmanova analýza, index IN). Hodnocení pomocí hodnotového kritéria pro měření výkonnosti podniku EVA. Hodnocení vitality společnosti podle Pollaka. Použití výše uvedených metod do jisté míry přináší odlišné pohledy na hospodářskou situaci podniku, z čehož vyplývá, že čím více metod hodnocení použijeme, tím komplexnější pohled na hospodářskou situaci podniku nám jednotlivá hodnocení v souhrnu poskytují.

2.3 Analýza podle absolutních a relativních ukazatelů K nejjednodušším technikám analýzy účetních výkazů patří hodnocení podle absolutních a relativních ukazatelů, které nám slouží k prvotní orientaci v hospodaření podniku. Setkáváme se zde s pojmy stavové a tokové veličiny. Pokud hodnoty vyjadřují stav k určitému okamžiku, datu, jedná se o stavové veličiny, které tvoří obsah rozvahy. Tokové veličiny vyjadřují údaje za určitý interval,časové období, jsou obsaženy ve výkazu zisku a ztrát a ve výkazu o peněžních tocích ( Cash Flow). Při zpracování horizontální a vertikální analýzy účetních údajů vycházíme z absolutní hodnoty ukazatelů.

2.3.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýza7 se zabývá porovnáním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Z těchto změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Zde je však nutno postupovat s velkou opatrností a záleží na tom, zda se podnik bude v budoucnosti chovat stejně jako v minulosti. Pro posouzení vývoje sledovaných položek se používají absolutní ukazatele a procentní ukazatele za pomoci řetězových a bazických indexů. Absolutní změnou ukazatele se rozumí rozdíl mezi hodnotami ukazatele ve dvou srovnávaných obdobích.

7

MRKVIČKA, J.,KOLÁŘ, P.: Finanční analýza. Praha: ASPI 2006. ISBN 80-7357-219-2

12

Absolutní ukazatel změny = ukazatel t - ukazatel t-1 Tím, že máme k dispozici údaje za několik let, počítáme tzv. řetězové indexy, které vyjadřují meziroční tempo růstu. Řetězové indexy = ukazatel t / ukazatel t-1 (*100 = v % ) Porovnání hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s obdobím, které bylo zvoleno za základní vyjadřují bazické indexy. Bazické indexy = ukazatel t / ukazatel z (*100 = v % )

2.3.2 Vertikální analýza (procentní analýza) Vertikální analýza8 spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu ke svolené základně (celkovému objemu). Tato analýza je též někdy označována jako strukturální. Pro rozbor rozvahy je jako základna zvolena výše aktiv nebo pasiv celkem ( bilanční suma) a pro rozbor výkazu zisku a ztráty je za základnu zvolen obrat celkem, tj výše výnosů celkem. Prostřednictvím ukazatelů vertikální analýzy lze charakterizovat i vývoj zkoumaných veličin v čase, což vhodně doplňuje údaje a závěry horizontální analýzy.

2.3.3 Analýza fondů finančních prostředků Ve finanční analýze a ve finančním řízení se jako „fondy“ označují ukazatele vypočítané rozdílem mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Mezi nejčastěji používané fondy ve finanční analýze patří: •

Analýza čistého pracovního kapitálu

Pracovním kapitálem se rozumí krátkodobá oběžná aktiva. Čistým provozním kapitálem (dále ČPK) se rozumí ta část oběžných aktiv, která není kryta krátkodobými závazky, tj. je kryta dlouhodobými zdroji, vlastními nebo cizími. Pro výpočet můžeme použít dvě metody : ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé cizí zdroje ČPK = vlastní zdroje + cizí dlouhodobé zdroje – stálá aktiva

8

MRKVIČKA, J.,KOLÁŘ, P.: Finanční analýza. Praha: ASPI 2006. ISBN 80-7357-219-2

13

Velikost ČPK je významným indikátorem platební schopnosti podniku. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe by měl být podnik schopen hradit své finanční závazky. Ukazatel je vyjádřen v absolutních hodnotách (peněžních jednotkách). Pokud je hodnota záporná, jedná se tzv. nekrytý dluh. •

Analýza čistých pohotových prostředků

Čisté pohotové prostředky (dále ČPP) jsou modifikací ČPK a představují pohotové prostředky, které jsou okamžitě k dispozici pro úhradu závazků. ČPP se vypočítají: ČPP = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky kde pohotové peněžní prostředky můžeme chápat v podobě pouze peněžních prostředků, tj. peníze v hotovosti a peníze na účtech v bankách, nebo jako finanční majetek, který zahrnuje jak peněžní prostředky tak i vysoce likvidní peněžní ekvivalenty, tj. šeky, směnky, krátkodobé termínované vklady, krátkodobé likvidní cenné papíry aj. •

Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů

Čistý peněžně pohledávkový fond představuje jistý kompromis mezi předchozími ukazateli. Jedná se modifikaci ČPK, která z výpočtu vylučuje nejméně likvidní oběžná aktiva, tj. zásoby a nelikvidní pohledávky. ČPPF = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobé cizí zdroje

2.3.4 Bilanční pravidla Bilanční pravidla slouží jako návod, podle kterého by se měl podnik řídit s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Smyslem je vhodně uspořádat strukturu kapitálu podniku vzhledem k majetkové struktuře. Pravidlo financování - podle tohoto pravidla by měla být životnost aktiv a pasiv navzájem sladěna (například investiční majetek s dobou životnosti 6 let by měl být financován zdroji s dobou splatnosti právě 6 let). Pravidlo vyrovnání rizika – vhodně upravuje kapitálovou strukturu (poměr mezi vlastním a cizím kapitálem by měl být vyrovnaný). Pari pravidlo – doporučuje, aby byla stálá aktiva financována prioritně z vlastního kapitálu, případně ještě z dlouhodobého cizího kapitálu.

14

Poměrové pravidlo – upozorňuje, že by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo tempo růstu investic ani v krátkodobém horizontu předbíhat tempo růstu tržeb.

2.4 Poměrové ukazatele Poměrové finanční ukazatele jsou jedním ze základních, nejčastěji používaných, metodických nástrojů finanční analýzy. Je časově nenáročná a lze ji snadno použít pro podnikové srovnání a pro vyhodnocení silných a slabých stránek společnosti. Analýze pomocí poměrových ukazatelů posuzuje vzájemný poměr dvou či několika položek účetních výkazů mezi sebou. Konstrukce poměrových ukazatelů vychází z toho, jakou charakteristiku finančního zdraví je potřeba zkoumat. Při poměrové analýze musíme mít vždy na paměti, že jde jen o jedno číslo dělitelné druhým, tudíž nemůžeme počítat s tím, že nám přinese nějaké významné pohledy do nitra společnosti10. Vypovídací hodnotu zvýšíme, pokud poměrovou analýzu kombinujeme s jinými poznatky managementu a zejména s vnějšími ekonomickými vlivy. Srovnáním hodnot poměrových ukazatelů společnosti s hodnotami v odvětví můžeme získat určitou představu, jak na tom je společnost proti své konkurenci. Avšak zjištěné odchylky mohou jen vyjadřovat nutná specifika podnikání dané společnosti. Poměrové ukazatelé uspořádáváme do soustavy, kterou nazýváme paralelní nebo pyramidovou. V paralelní soustavě jsou uváděny ukazatele, které měří určitou stránku finanční situace, jakož je třeba rentabilita, likvidita atd., přičemž jsou pro finanční zdraví vnímány všechny charakteristiky jako rovnocenné, tj. podnik musí být nejen rentabilní, ale přiměřeně zadlužený a likvidní, aby dlouhodobě existoval. Pyramidové soustavy jsou pak určeny pro rozklad syntetického ukazatele, jehož výběr je podřízen účelu analýzy. Smyslem pyramidy je vysvětlit změny chování vrcholového ukazatele a změřit i intenzitu působení jednotlivých činitelů mající vliv na vrchol.

2.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability, někdy označované jako ukazatele výnosnosti, jsou měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje. Jsou konstruovány jako poměr konečného efektu 10

HIGGINS, C. R. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997.

15

dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu). Rentabilita obecně je definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu. Všechny ukazatelé rentability mají podobnou interpretaci, protože udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Konstrukce těchto ukazatelů a jejich výpočet není v různých zemích zcela shodný a liší se především podle toho, jaký rozsah a obsah mají údaje zahrnuté do jejich výpočtů, tj. jaký zisk se dosazuje do čitatele a co rozumíme v konkrétním případě pod pojmem vložený kapitál. Pokud se týká zisku, jsou v anglosaských zemích zpravidla vykazovány následující kategorie zisku: EBDIT – Earnings Before Interest, Tax and Depresiation Zisk před odpisy, úroky a zdaněním - Depreciation EBIT - Earnings Before Interest and Tax Zisk před úroky a zdaněním - Interest EBT - Earnings Before Tax Zisk před zdaněním - Tax EAT – Earnings After Tax Zisk po zdanění Pro výpočet ukazatelů rentability je tedy nutné zisk převzatý z výkazu zisku a ztrát dle české metodiky poupravit tak, aby odpovídal výše uvedeným charakteristikám zisku. EAT - odpovídá hospodářskému výsledku za účetní období, který je součtem výsledku hospodaření z běžné činnosti a mimořádné činnosti EBT – lze dovodit jako výsledek hospodaření za účetní období (tj EAT) + daň z příjmů z běžné činnosti + daň z příjmů z mimořádné činnosti EBIT – lze dovodit jako výsledek hospodaření za účetní období (tj EAT) + daň z příjmů z běžné činnosti + daň z příjmů z mimořádné činnosti + nákladové úroky. Můžeme za něj také považovat provozní výsledek hospodaření.

16

Mezi nejčastěji používané ukazatele patří11: •

Rentabilita investovaného kapitálu (dále jen ROCE – Return on Capital Employd) ROCE = EBIT / Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + + Bankovní dlouhodobé úvěry Ukazatel měří efekt, tj. kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. Má se tedy namysli zpoplatněný kapitál.

•

Rentabilita aktiv (dále jen ROA – Return on Assets) ROA = EBIT / Aktiva

nebo

ROA = EBIT(1 - t)/ Aktiva

Rentabilita aktiv neboli produkční síla, poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního nebo cizího kapitálu. První tvar rovnice je vhodné použít pokud se mění sazba daně ze zisku v čase nebo v případě kdy se mění struktura financování pasiv, ale taky v případě kdy porovnáváme mezi sebou podniky s odlišnou strukturou financování. Druhý tvar v sobě zahrnuje skutečnost, že efektem reprodukce je nejen odměna vlastníků ale také věřitelů. •

Rentabilita vlastního kapitálu (dála jen ROE – Return on equity) ROE =Čistý zisk (EAT, EBT) / Vlastní kapitál Je jedním z klíčových ukazatelů pro akcionáře, společníky a investory, protože udává kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu.

•

Rentabilita tržeb (dále jen ROS – Return on Sales) a zisková marže ROS = EBIT / Celkové tržby

nebo

ROS = EAT / celkové tržby

Ukazatel ROS určuje, kolik Kč čistého zisku připadá na 1 Kč tržeb. Tyto ukazatele tvoří jádro efektivnosti podniku. Pokud zjistíme problémy u tohoto ukazatele, můžeme se domnívat, že se budou vyskytovat ve všech dalších oblastech. Ukazatel ziskové marže je třeba posuzovat ve vztahu k obratu aktiv. Tyto dva ukazatele mají tendenci chovat se

11

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004.

17

opačným směrem. Proto podniky s vysokou marží mají tendenci k nižší obratovosti aktiv a naopak. Výpočet ukazatelů rentability by měl být vždy doplněn o tzv. Du Pontovu analýzu, kterou se podrobněji zabývám v následujícím textu.

2.4.2 Ukazatele likvidity12 K tomu aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, výnosný, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je tedy nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Střetává se však a je v přímém protikladu s rentabilitou, neboť k tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité finanční prostředky v oběžných aktivech, zásobách, pohledávkách a na účtu. •

Běžná likvidita (Current Ratio) Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tj. kolikrát je schopen podnik uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku za hotovost. Tato likvidita by se měla pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5, ale samozřejmě záleží na strategii podniku.

•

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) Pohotová likvidita = Oběžná aktiva – Zásoby / Krátkodobé závazky Pohotovostní likvidita je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv – zásoby (suroviny, materiál, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky) z ukazatele likvidity. Optimální výše je, když hodnota dosahuje intervalu 0,7 – 1,0. Pokud dosahuje hodnoty 1 znamená to, že podnik je schopen vyrovnat své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob.

•

Hotovostní likvidita (Cash Position Ratio) Hotovostní likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

12

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004.

18

Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry a šeky. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2. •

Ukazatel pracovního kapitálu Ukazatel pracovního kapitálu = Čistý pracovní kapitál / celková aktiva Analýzu likvidity je vhodné doplnit o tento ukazatel, tj. o podíl pracovního kapitálu na aktivech.

2.4.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš firmou využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu muže být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci. Ukazatele aktivity představují jeden ze tří základních činitelů efektivnosti, mající vliv jak na ukazatel ROA, tak na ROE. •

Obrat aktiv Obrat aktiv = Tržby / Aktiva celkem Měří efektivnost využívaných celkových aktiv. Udává kolikrát se celková aktiva obrátí za rok.

•

Doba obratu aktiv Doba obratu aktiv = Aktiva / (Tržby/360)13 Tento ukazatel vyjadřuje dobu, za kterou je z tržeb možno obnovit aktiva. Je možno vypočítat pro celková aktiva, stálá či oběžná.

•

Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku = Tržby / Dlouhodobý majetek Udává kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok. Je důležitým ukazatel především při rozhodování o nových investicích.

13

V případě přijetí konvence 360 dní za rok.

19

•

Obrat zásob Obrat zásob = Tržby / Zásoby Udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.

•

Doba obratu zásob Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360) Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby v podniku vázány do doby jejich spotřeby. Obecně platí, že pokud je obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, resp. zrychluje, pak je situace podniku dobrá.

•

Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360) Udává kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí podnik čekat na inkaso plateb za již vyrobené výrobky či provedené služby.

•

Doba splatnosti krátkodobých závazků Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby / 360) Ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.

2.4.4 Ukazatele zadluženosti Tato skupina poměrových ukazatelů měří finanční stabilitu podniku a odvíjí se od podílu cizích zdrojů na celkových zdrojích podniku. Stanovení optimální výše tohoto podílu je jedním ze základních úkolů finančního řízení. Ukazatele zadluženosti14 jsou ovlivňovány čtyřmi faktory, které podniky zvažují: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku. •

Celková zadluženost (Debt Ratio) Celková zadluženost = Cizí kapitál / Celková aktiva (pasiva)

14

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004.

20

Představuje podíl cizích zdrojů na celkovém objemu aktiv. Doporučený podíl by měl činit 50 %, nižší podíl než 50% znamená nižší zadluženost a nízké využití efektu finanční páky. •

Koeficient samofinancování (Equity Ratio) Koeficient samofinancování = Vlastní kapitál / Celková aktiva Tento koeficient též bývá nazýván finanční nezávislost a je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti. Vyjadřuje podíl, v jakém jsou celková aktiva financována ze zdrojů vlastníků. Hodnota součtu obou ukazatelů je rovna 1, resp. 100%. Oba ukazatele patří mezi nejčastěji používané ukazatele finanční stability.

•

Ukazatel finanční páky (Financial Gearing) Ukazatel finanční páky = Celková aktiva / Vlastní kapitál Jedná se o převrácenou hodnotu samofinancování. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím nižší je podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích a vyšší míra zadlužení, ale tím větší efekt vyvolává „finanční páka“ na výnosnost vlastního kapitálu. Ziskový účinek finanční páky = (EBT / EBIT) * (Celková aktiva / Vlastní kapitál) Při hodnotě ukazatele < 1 finanční páka snižuje rentabilitu vlastního kapitálu a při hodnotě > 1 finanční páka zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu.

•

Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu (Debt to Equity Ratio) Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu = Kapitál věřitelů D / Kapitál akcionářů E Hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v intervalu <0,∞>. Tento ukazatel je vnímán

investory jako klíčová charakteristika, která je vždy doplňována ukazatelem úrokového krytí. •

Ukazatel úrokového krytí (Interest Coverage) Ukazatel úrokového krytí = EBIT / Nákladové úroky Tento ukazatel vypovídá o tom, v jaké míře je podnik schopen uhradit náladové úroky ze svého zisku.

21

2.4.5 Ukazatele tržní hodnoty15 Vyjadřují, jak trh (burza, investoři) hodnotí minulou činnost podniku pro budoucí výhled. Jsou výsledkem všech výše uvedených oblastí, tj. likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability. Zajímají se o ně především investoři, které zajímá, zda jim jejich investice přinese přiměřenou návratnost. Té může být dosaženo pomocí dividend nebo růstem ceny akcií. Tyto ukazatelé mají pro podnik význam především tehdy, pokud chce získat zdroje financování na kapitálovém trhu. •

Účetní hodnota akcie (Book Value = BV) Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál / Počet emitovaných kmenových akcií Účetní hodnota akcie patří k ukazatelům, o které se investoři značně zajímají. Jsou totiž odrazem, i když účetním, minulé výkonnosti podniku. Pro zdravé podniky platí, že účetní hodnota akcie v čase roste.

•

Čistý zisk na akcii (Earnigs Per Share = EPS) EPS = Čistý zisk / Počet emitovaných kmenových akcií Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by případně mohl být vyplácen ve formě dividendy, pokud podnik nemá žádné investiční příležitosti. Čistým ziskem zde rozumíme celkový zisk po zdanění a po případné výplatě prioritních dividend.

•

Dividendový výnos (Divident Yield) Dividendový výnos = (Dividenda na 1 akcii / Tržní cena akcie).100 Udává v % zhodnocení investice akcionáře. Je pro investory jednou z motivací k prodeji, držbě nebo koupi akcie.

•

Výplatní poměr (Payout Ratio) Výplatní poměr = Dividenda na akcii / EPS Vyjadřuje jak velký podíl vytvořeného čistého zisku po zdanění je vyplácen akcionářům a jaká část je věnována na reinvestice do podniku.

•

Dividendové krytí (Dividend Cover) Dividendové krytí = EPS / Dividenda na akcii

15

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004.

22

Jedná se o reciprokou hodnotu dividendového výnosu. Vypovídá, kolikrát je dividenda pokryta na ni připadajícím ziskem a zároveň vypovídá o použití zisku na jiné účely. •

Aktivační poměr (Plowback Ratio) Aktivační poměr = 1 – výplatní poměr Aktivační poměr = 1 –( Dividenda na akcii / EPS) Zachycuje velikost zisku reinvestovaného zpět do podniku

Pro jednotlivé výše uvedené ukazatelé platí následující pravidla: Produktivita by měla být rostoucí, pokles je vždy nepříznivý. Rentabilita by měla také růst a to rychleji nebo alespoň stejně rychle jako produktivita. Nákladovost by měla být klesající, neboť náročnost zdroje se musí zmenšovat. Likvidita by měla být rostoucí, maximálně stagnující. Solventnost by měla také růst, podíl finančního majetku a pohledávek se tím má zlepšovat nebo alespoň stagnovat. Struktura, pokud je dobrá, by měla být stagnující.

2.5 Du Pontova analýza Du Pontova analýza slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti, a to rozkladem syntetického ukazatele (ROA nebo ROE) na ukazatele analytické spojené multiplikativní vazbou. Prostřednictvím analytických ukazatelů lze vysvětlovat vliv dílčích faktoru na vývoj rozkládaného syntetického ukazatele rentability. Du Pontův rozklad v základním tvaru spočívá v rozložení rentability aktiv na rentabilitu tržeb a obrat aktiv, přičemž se sleduje, který z těchto dvou ukazatelů měl významnější vliv na vývoj ROA. ROA = ROS . Obrat aktiv EBIT/Aktiva = EBIT/Tržby . Tržby/Aktiva Rozšířený tvar Du Pontova rozkladu je založen na obdobném postupu, kdy použijeme u rozkladu rentability vlastního kapitálu ukazatele finanční páky. ROE = ROS . Obrat aktiv . Finanční páka16 = ROA . (1 + Cizí zdroje/Vlastní kapitál) 16

Aktiva/Vlastní kapitál je zobrazením vlivu finanční páky

23

Pro investory je nejpopulárnějším měřítkem finanční výkonnosti podniku výnosnost vlastního kapitálu ROE. Jedná se o skutečnost, jak společnost využívá kapitál vlastníků. Odborná literatura17 uvádí, že management společnosti by se měl snažit o zvyšování toho ukazatele, a to pomocí tří hlavních pák - ziskem, tržbami nebo objemem vlastního jmění použitého k financování aktiv (finanční páka). Pokud společnost zvyšuje ROE v čase je to důkaz zlepšování její výkonnosti. Je potřeba podotknout, že ukazatel ROE trpí třemi nedostatky, a to časovosti, rizikovosti a ocelovosti. Nedostatek časovosti vypovídá o skutečnosti, že ROE se stanovuje na základě minulých období, což z pohledu manažerů, kteří se zaměřují na dlouhodobou budoucí perspektivu, nemusí být ideální vypovídací hodnotou. Nedostatek rizikovosti naráží na problém, kdy ROE zcela ignoruje riziko, které společnost může mít se zabezpečením návratnosti svého kapitálu – obvykle vyšší výnos odpovídá vyššímu riziku. Můžeme tedy říci, že ROE tedy je významným indikátorem výkonnosti společnosti, ale nemusí být vždy pravdou, že nejvyšší hodnota ROE je ta nejlepší. ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál

.

Čistý zisk / Aktiva, ROA

Čistý zisk / Tržby

Tržby

Čistý zisk

Náklady

-

Tržby

Ostatní náklady

Úroky

Odpisy

Daně

.

Aktiva / Vlastní kapitál

Tržby / Aktiva

:

Tržby

Celková aktiva

Dlouhodobý majetek

Oběžná aktiva Krátkodobý finanční majetek

Pohledávky

Obrázek 2-1 Pyramidový rozklad vrcholového ukazatele ROE

17

HIGGINS, C. R. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997.

24

Zásoby

Z výše uvedeného rozkladu plyne, že růst hodnoty ROA, resp. ROE, závisí na rentabilitě tržeb, obratu aktiv a na finanční páce.

2.6 Mezipodnikové srovnání Odborná literatura18 uvádí, že jedním ze způsobu zlepšování úrovně podniku je jeho srovnávání s jinými podniky - mezipodnikové srovnání. Srovnávat můžeme historický vývoj podniku, současnou situaci nebo jeho vývojové trendy. Také můžeme podnik srovnávat s průměrnými hodnotami zjištěnými za odvětví nebo s konkurenčním podnikem nebo srovnatelným nejlepším podnikem. Při srovnání je důležité, abychom srovnávali srovnatelné, tj. podniky se stejným nebo podobným výrobním programem, zhruba stejnou velikostí, podobným typem výroby a podobnou úrovni technického vybavení. Dále pak, abychom srovnávali „něco“ co je nějakým způsobem měřitelné např. ukazatelé. Ve své diplomové práci uvádím srovnání společnosti Subterra, a.s. se statistickými průměrnými hodnotami zjištěnými za odvětví19, a to při hodnocení jednotlivých analýz a poměrových ukazatelů.

2.7 Ekonomická přidaná hodnota EVA Ukazatel EVA (Economic Value Added) vychází z ekonomického zisku, který na rozdíl od zisku účetního, se skládá kromě účetních nákladů také z nákladů oportunitních, tj. nákladů ušlých příležitostí. Oportunitní náklady představují peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje (kapitál, práce) nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní využití. Oportunitní náklady jsou především úroky z vlastního kapitálu podnikatele včetně odměny za riziko nebo ušlá mzda. Základní konstrukce ukazatele EVA se opírá o20: -

hodnotu čistého provozního zisku po zdanění (Net Operating Profit after Tax – NOPAT),

-

celkový investovaný kapitál (Capital - C),

-

průměrné náklady kapitálu (Weightened Averae Cost of Capital –WACC)

18

SYNEK, M. Ekonomická analýza. 1. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2006. ISBN 80-245-0603-3. http://www.mpo.cz 20 KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004. 19

25

EVA = NOPAT – WACC . C, kde NOPAT = EBIT . (1 – t) C = Dlouhodobý majetek + Čistý pracovní kapitál WACC = rd . (1 – t) . D/C + re . E/C kde EBIT je provozní zisk, rd jsou náklady na cizí kapitál, t je sazba daně z příjmu právnických osob, D je cizí kapitál, C je celkový dlouhodobě investovaný kapitál, re jsou náklady na vlastní kapitál, E je vlastní kapitál.

Odborná literatura21 uvádí, že k růstu finanční výkonnosti podniku vedou tři základní cesty: 1. Růst provozní výkonnosti NOPAT při konstantním objemu investovaného kapitálu C. 2. Volné finanční zdroje musí být investovány do projektů s mírou výnosu převyšující náklady kapitálu. 3. Změnu kapitálové struktury ve prospěch snížení nároků poskytovatelů kapitálu. Obecně platí, že náklady na cizí kapitál by měly být nižší než náklady kapitálu vloženého akcionáři.

2.8 Hodnocení pomocí souhrnných ukazatelů Souhrnné indexy22 hodnocení podniku představují celkovou charakteristiku finančně ekonomické situace podniku a jeho výkonnosti vyjádřené jedním číslem. Tím měly překonat určitou subjektivnost výběru ukazatelů v paralelních soustavách a vytvořit agregovanou charakteristiku výkonnosti podniku a jeho celkového hodnocení. Jde o tzv. bankrotní indikátory, které jsou určeny například pro investory a věřitele, které zajímá schopnost podniku dostát svým závazkům. Existuje několik skupin modelů, které se třídí na jednorozměrné (usilující o nalezení jediného např. poměrového ukazatele) a vícerozměrné modely (pracují s více kritérií, kterým je přisuzovaná určitá váha). Nejznámějším modelem je tzv. Altmanova analýza.

21 22

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004. SYNEK, M. Ekonomická analýza. 2. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2006. ISBN 80-245-0603-3.

26

2.8.1 Altmanova analýza Tento bankrotní model sestavil profesor Edward Altman v roce 1968 a stal se jedním ze základních modelů pro finanční analýzu firmy. Altmanova analýza je jedním z modelu vícenásobné diskriminační analýzy. Úkolem je odhad budoucí finanční pozice podniku a zejména pak včasná predikce finanční tísně, neboli případného bankrotu. Metodologie je založena na kvantitativních ukazatelích, kterých bylo nejdříve dvacet dva a následně byly zredukovány na pět nejdůležitějších. Diskriminační funkce je vyjádřena tzv. Z faktorem, který identifikuje globální finanční zdraví podniku. V roce 1983 došlo k aktualizaci tohoto modelu. Tento model má následující podobu:

A = 0,717 . X1 + 0,847 . X2 + 3,107 . X3 + 0,420 . X4 + 0,998 . X5,

kde X1 = čistý pracovní kapitál / aktiva celkem, X2 = zadržené zisky / aktiva celkem, X3 = EBIT / aktiva celkem, X4 = účetní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje, X5 = tržby / aktiva celkem, kde ukazatele X1, X2, X3 a X5 jsou stejné jako pro akciové společnosti s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze, pouze u ukazatele X4 je tržní hodnota akciového kapitálu nahrazena hodnotou základního kapitálu. Význam těchto ukazatelů spočívá v tom, že poskytují objektivnější informace než paralelní ukazatelové soustavy (jsou odvozeny z rozsáhlých empirických průzkumů), ve kterých je výběr ukazatelů značně subjektivní.

Pravidla pro vyhodnocení Z faktoru: - Z faktor nad 2,9

...... finančně zdravé společnosti,

- Z faktor 1,2 - 2,89 ...... tzv. šedá zóna, firma má dílčí finanční problémy, - Z faktor pod 1,2

...... firma má značné finanční potíže.

27

2.8.2 Indexy IN23 IN indexy vycházejí z významných bankrotních indikátorů a využívají ukazatelů, které jiné modely považují za nevýznamnější a které se v nich objevují nejčastěji. Tak v roce 1995 vznikl první model nazvaný jeho autory (Inka a Ivan Neumaierovi) IN95. Měl šest poměrových ukazatelů, z nichž poslední „závazky po lhůtě splatnosti dělené celkovými výnosy“ postihoval v té době slabé místo ekonomiky – platební neschopnost podniků. Všechny ukazatele byly vytvořeny na bázi účetních výkazů, nikoliv na tržních hodnotách, což v období málo likvidního kapitálového trhu bylo výhodou. Váhy jednotlivých ukazatelů byly vytvořeny pro jednotlivá odvětví (OKEČ), což umožnilo postihnout odvětvová specifika. Jak uvádějí autoři, ověření indexu na tisících českých firem ukázalo dobrou vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně, a to s úspěšností více než 70 %. Dalším indexem, který je zaměřený na pohled vlastníka, je index IN99. Tento index zahrnuje čtyři dílčí ukazatele a využívá ukazatele ekonomického zisku (EVA). Spojením indexu IN95 a IN99 vznikl index pro průmysl nazvaný IN01, který vypovídá o schopnosti podniku tvořit hodnotu. Tento index spojuje oba pohledy (bankrotní i bonitní). Modely IN: IN95 = 0,22.A/CZ +0,11.EBIT/U +8,33.EBIT/A+0,52.V/A+0,1.OA/(KZ+KBU)–16,8.ZPL/V IN99 = -0,017.A/CZ + 4,573.EBIT /A + 0,481.V/A + 0,015.OA/(KZ+KBU) IN01 = 0,13.A/CZ + 0,04.EBIT/U + 3,92.EBIT/A + 0,21.V/A + 0,09.OA/(KZ+KBU)

Kde A – aktiva, CZ – cizí zdroje, EBIT – zisk před úroky a daněmi, V – výnosy, OA – oběžná aktiva, KZ – krátkodobé závazky, KBU – krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci, U – nákladové úroky, ZPL - závazky po lhůtě splatnosti, při čemž A/CZ je finanční páka, EBIT/U je úrokové krytí, EBIT/A je produkční síla, VÝN/A je obrat aktiv, OA/(KZ+KBÚ) je běžná likvidita, ZPL/VÝN je doba obratu závazků po lhůtě splatnosti.

Interpretace IN 95:

23

IN95 < 1

podnik je finanční tísni

1 < IN95 < 2

šedá zóna

IN95 > 2

podnik bez finančních problémů

SYNEK, M. Ekonomická analýza. 2. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2006. ISBN 80-245-0603-3.

28

Interpretace IN 99: IN99 > 2,07

podnik tvoří hodnotu

1,42 < IN99 < 2,07

podnik spíše tvoří hodnotu

1,089 < IN99 < 1,42

nelze určit, zda podnik tvoří hodnotu

0,684 < IN99 < 1,089

podnik spíše netvoří hodnotu

IN99 < 0,684

podnik netvoří hodnotu

IN01 > 1,77

podnik tvoří hodnotu

0,75 < IN01 < 1,75

šedá zóna

IN01 < 0,75

podnik spěje k bankrotu

Interpretace IN 01:

2.9 Hodnocení vitality podniku podle Pollaka24 Základem hodnocení vitality je bodování deseti význačných charakteristik podniku, které předurčují vitalitu společnosti. Autor metody, Ing. Henry Pollak, odvodil deset ukazatelů, kterým na základě dlouholeté zkušenosti přidělil maximální počty bodů. Jde o následující ukazatele: Tabulka č. 2-1 Ukazatele vitality podle Henryho Pollaka

Ukazatel

Cílový počet bodů

1. Finanční výsledek 2. Uspokojení finančních účastníků 3. Spokojení zákazníci 4. Výrobky odpovídající trhu 5. Výzkum trhu cílený na pokrok 6. Školený a motivovaný personál 7. Kapitálová základna 8. Schopní dodavatelé 9. Výhodné stanoviště 10. Poměr k životnímu prostředí Celkem

8 11 11 12 13 8 10 7 9 11 100

Na základě subjektivního pohledu přidělujeme hodnocenému podniku poměrný počet bodů z možného maxima uvedeného u každého ukazatele. Součet bodů se pak vyjádří jako

24

SYNEK, M. Ekonomická analýza. 2. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2006. ISBN 80-245-0603-3.

29

procentní podíl, který porovnáme s hodnotami uvedenými v tabulce 2-3, z které určíme vitalitu konečného ukazatele. Tabulka č. 2-2 Hodnocení vitality podniku

81 – 100 % 61 – 80 % 41 – 60 % 21 – 40 % 0 – 20 %

vitalita je zaručena vitalita je velmi pravděpodobná vitalita bez zásahu není zajištěna podnik je nemocný podnik je v krizi

Při hodnocení je třeba brát zřetel na dílčí charakteristiky, které hodnotiteli můžou pomáhat při přidělování bodů25, např.: − finanční výsledek: plný počet získá podnik, který pracuje 15 % nad bodem zvratu, minimum podnik insolventní, − uspokojení finančních účastníků: dodatečné výhody akcionářům, veškeré pohledávky zaplaceny, všechny závazky zaplaceny, využití úvěru od dodavatelů, úvěr na překlenutí likvidity, factoring, leasing, − spokojení zákazníci: nepřetržitý růst obratu, žádné reklamace, intenzivní činnost marketingu, nedostatečný styk se zákazníky, ustrnulý prodejní program, časté reklamace, − výrobky odpovídající trhu: iniciativní výzkum trhu, flexibilita nabídky, opakované zakázky, využití patentů a licencí, ustrnutí na starém, − výzkum trhu cílený na pokrok: sledovaný výzkum v pokročilých zemích, ocenění zralosti výrobků a služeb, výzkum a sledování alternativ pro zralé výrobky a služby, ustrnutí na starém, − školený a motivovaný personál: stanovení funkční zodpovědnosti a pravomoci podle funkčních popisů, ostrá selekce personálu, školení personálu, odměny za dobrý výkon, fluktuace, − kapitálová základna: žádné dluhy, zdravý poměr vlastního k cizímu kapitálu, dostatečné provozní rezervy, skryté rezervy, velkorysá amortizace, zdravé investice, − schopní dodavatelé: zodpovědnost za kvalitu, dodávky v čas a v pořádku, spolehlivost a záruka dodávek do budoucna, selekce dodavatelů,

25

SYNEK, M. Ekonomická analýza. 2. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2006. ISBN 80-245-0603-3.

30

− výhodné stanoviště: blízko k trhu, blízko k hlavním dodavatelům, dobré a spolehlivé silniční a železniční spojení, sociální klid, dobrá spolupráce s místními úřady a odbory, daňové a jiné výhody, zanedbatelná konkurence o zaměstnance, − poměr k životnímu prostředí: žádné restriktivní předpisy proti vlastní činnosti,účast v místních institucích, účast v ekologických programech, ochota pomoci sousedům, koncentrace na vlastní činnost

2.10 SWOT analýza Z teorie26 vyplývá, že při aplikaci SWOT analýzy je důležité se zaměřit na následující oblasti. Hrozby a příležitosti z okolí; − vysoká diferenciace v odvětví, − státní regulace, − know – how, které se ve společnosti používá, − pomalý růst v odvětví, − hrozba substitučních výrobků, − hrozby vstupu nového výrobků. Silné a slabé stránky společnosti; − finanční síla organizace, − výzkum a vývoj, − úroveň managementu, − organizace firmy, − napojení na infrastrukturu, − image firmy či výroba atd.

26

VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press 2000. ISBN 80-7261-029-5

31

3 Představení společnosti 3.1 Základní údaje o společnosti Obchodní jméno společnosti :

S u b t e r r a, a.s.

Sídlo společnosti:

Bezová 1658, 147 14 Praha 4

Rok založení:

1964

Datum vzniku akciové společnosti(vydání akcií):

1. dubna 1992

Celková hodnota emise akcií:

546.229 tis. Kč

Jmenovitá hodnota akcie:

1.000 Kč

Rozhodující předmět činnosti: Provádění staveb všech druhů, jejich rekonstrukce a modernizace, se specielním zaměřením na stavby podzemní; inženýrská a poradenská činnost v investiční výstavbě. Identifikační číslo organizace (IČO):

45309612

Daňové identifikační číslo (DIČ):

CZ45309612

internetová adresa

www.subterra.cz

Dokumenty a materiály týkající se akciové společnosti jsou k nahlédnutí v sídle společnosti. Právní řád a právní předpis, podle kterého byl emitent založen: akciová společnost byla založena podle právního řádu České republiky podle Obchodního zákoníku, tj. podle zákona č. 513/91 Sb. Společnost je zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, v oddílu B vložka č. 1383.

Předmět podnikání společnosti 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

činnosti provádění hornickým způsobem hornická činnost projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti projektová činnost ve výstavbě inženýrská činnost ve stavebnictví rozvod elektřiny provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování silniční motorová doprava osobní silniční motorová doprava nákladní 32

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.

zámečnictví výroba nástrojů broušení a leštění kovů kovoobrábění stavba strojů s mechanickým pohonem výroba rozvaděčů nízkého napětí a baterií, kabelů a vodičů opravy silničních vozidel ubytovací služby činnost organizačních a ekonomických poradců činnost účetních poradců, vedení účetnictví automatizované zpracování dat poskytování software vyučování v oboru bezpečnosti a hygieny práce provozování garáží práce prováděné stavebními mechanizmy speciály výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů montáž, opravy, revize vyhrazených elektrických zařízení výroba a montáž ocelových konstrukcí truhlářství zprostředkovatelská činnost v oblasti správy nebytových prostorů pronájem motorových vozidel pronájem strojů, zařízení a mechanismů opravy stavebních strojů v rozsahu živnosti volné pneuservis zkoušení materiálů pro výrobu betonu, betonových směsí, fyzikálně-mechanických vlastností betonu, betonových konstrukcí destruktivně i nedestruktivně provozování realitní kanceláře výkon zeměměřičských činností podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (vyjma zboží uvedeného v příloze č. 1,2 a 3 citovaného zákona) provádění trhacích a ohňostrojných prací

3.2 Historie Subterra, a.s. Počátek historie společnosti sahá do roku 1964. V září uvedeného roku byl proveden první odpal na pokusné ražbě štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy. To byl začátek vývoje podniku, který se od samostatného útvaru Uranových dolů Příbram přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů uranového průmyslu, státní podnik Subterra, přeměnil až na dnešní akciovou společnost Subterra a.s. Ta byla na základě privatizačního projektu založena k 1. 4. 1992. Za dnes již více jak 40 let existence prošla složitým vývojem, který byl odrazem politických, hospodářských a vlastnických vztahů. Původně byla specializována téměř výhradně na obor podzemního stavitelství. Tento obor v České republice zmodernizovala, rozšířila a umožnila uplatnit v mnoha projektech celostátního významu. 33

3.3 Profil společnosti Subterra a.s. je univerzální stavební firma, která působí na celém území České republiky a má zkušenosti i s prací v zahraničí. Původně byla specializována téměř výhradně na obor podzemního stavitelství. Tento obor v České republice významně rozšířila. Vývoj situace na stavebním trhu si vynutil značnou diverzifikaci jejího výrobního programu. Subterra a.s. dnes nabízí stavby inženýrské, dopravní, vodohospodářské, občanské i bytové. Působí tak ve všech oblastech stavitelství, přičemž si stále zachovává speciální zaměření na stavby podzemní. Dlouhodobá finanční stabilita společnosti zvyšuje její důvěryhodnost i konkurenční schopnost a umožňuje jí sdružovat se s partnerskými firmami za účelem vytváření optimálních nabídek investorům. Subterra a.s. je držitelem certifikátů ISO 9001 a ISO 14001, potvrzujících zavedení systému jakosti a environmentálního managementu podle evropských norem. MISE Vytvářením nových životních prostor realizovat potřeby člověka v souladu s přírodou. VIZE Nadále stavět prestižní, vysoce odborné stavby v podzemí i na povrchu, doma i v zahraničí, za trvalého růstu produkce a zisku, s úrovní řízení odpovídající standardům EU.

Obrázek 3-1Tunel Mrázovka – Dopravní stavba roku 2005.

34

3.4 Základní organizační struktura společnosti

35

3.5 Vlastnická struktura společnosti a kapitálové účasti Jediným akcionářem společnosti k 31.prosinci 2006 je společnost Metrostav a.s.

Majetkové účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem: STAVEBNÍ OBNOVA ŽELEZNIC, a.s. Podíl na základním kapitálu : 100 % Vlastní kapitál společnosti 2 516 tis. Kč TERRAFIN GROUP, a.s. Podíl na základním kapitálu : 25 % Vlastní kapitál společnosti 1 252 341 tis. Kč

3.6 Přehled vývoje společnosti Subterra, a.s. v jednotlivých letech Tabulka č. 3-1 Vybrané hospodářské ukazatele Vybrané hospodářské ukazatele Celkem produkce odvětví - stavebnictví (OKEČ 45) v mld.Kč Meziroční nárůst produkce v % Výkony SBT celkem v mld. Kč Meziroční nárůst výkonů v % Tržní podíl v %

2003 346,8

394,3

422,7

463,1

100,0% 4,8 100,0% 1,36%

113,7% 3,7 78,7% 0,94%

107,2% 4,1 110,8% 0,97%

109,6% 3,6 87,8% 0,78%

Zisk před zdaněním (EBT) v tis. Kč Meziroční nárůst zisku (EBT) v %

70 377 100,0%

26 371 37,5%

163 296 619,2%

180 326 110,4%

Zisk za účetní období (EAT) v tis. Kč Meziroční nárůst zisku (EAT) v %

46 756 100,0%

8 686 18,6%

110 373 1270,7%

140 968 127,7%

861 4 2 855

864 5 5 854

918 5 5 908

938 6 5 927

Počet zaměstnanců (průměrný stav) Počet členů představenstva a dozorčí rady Počet ostatních členů vedení Počet ostatních zaměstnanců

36

2004

2005

2006

V roce 2002 došlo ve společnosti ke zlepšení hospodaření, zejména v oblasti hospodářského výsledku a celkových výkonů. Společnost pokračovala v přípravě na zvýšenou poptávku po stavebních pracích v České republice, zvláště pokud jde o strukturu vlastních kapacit a výrobního programu. Podíl inženýrský staveb byl 86% objemu stavebních prací, podíl povrchové výstavby občanské a bytové byl 14%. Celkový objem stavebních prací činil 3 727 047 tis. Kč, celkové výkony společnosti vzrostly na 3 920 472 tis. Kč, což je o 306,3 mil. Kč více než v roce 2001. Zastavil se pokles počtu pracovníků. Z významných zakázek tohoto roku je nutno zmínit silniční tunel Mrázovka na Městském okruhu v Praze, stavbu pražského metra IV.C1, výstavbu Tramvajové tratě Hlubočepy-Barrandov v Praze. V roce 2003 pokračovala společnost v nastoupeném vývoji a dosáhla naplánovaných výsledků. Podíl inženýrský staveb byl 84% objemu stavebních prací, podíl povrchové výstavby občanské a bytové byl 16%. Celkové výkony společnosti vzrostly na 4 834 762 tis. Kč tis. Kč, což je o 914 290 tis. Kč více než v roce 2002. Počet pracovníků se stabilizoval a dosáhl v hodnoceném roce 861 osob, z toho 308 technicko-hospodářských pracovníků. Kromě pokračování staveb z roku 2001 silničního tunelu Mrázovka, tramvajové tratě Hlubočepy – Barrandov je potřeba zmínit nové stavby, a to tunel Plasina v Chorvatsku, tunely Krasíkov na II.železničním koridoru a opravy metra po povodních. Rok 2004 se stal dalším mezníkem ve vývoji společnosti. Byl to rok 40.výročí její historie. V tomto roce došlo k zásadní změně ve struktuře akcionářů. Subterra a.s. se stala členem DDM Group. Celkovým objemem výkonů přes 30 mld. Kč, který dosáhla v roce 2004, jí patří čelní místo na české a slovenském trhu. Stav zaměstnanců se zvýšil na 864 osob, došlo k mírnému zvýšení podílu technicko-hospodářských pracovníků. Rok 2005 se řadí mezi nejúspěšnější. Bylo dosaženo mimořádně dobrého hospodářského výsledku proti letem minulým. Výkony opět překročily hranici 4 mld. Kč. Podíl dopravních staveb společně s metrem byl 42,3%, podíl podzemních staveb 41,4%. Počet pracovníků se zvýšil na 918, technicko-hospodářských pracovníků bylo 361. Z významných projektů se společnost podílela na výstavbě protipovodňových zábran na Malé Straně a Kampě a stavba průzkumné štoly 513 na připravovaném dálničním obchvatu kolem Prahy. V roce 2006 by výsledek hospodaření o 30,5 mil. vyšší, vlastní kapitál vzrostl o 131 mil. Kč. Společnost si proto mohla dovolit posílit hodnoty svých aktiv a rozšířit své kapitálové podíly o nákup čtvrtinového podílu ve společnosti Terrafin Group a.s. Celkový počet zaměstnanců se zvýšil o 19 osob. Klíčové stavby tohoto roku jsou Nové spojení na

37

železničním uzlu v Praze, tunel Klimkovice na dálnici D47 a další rozšiřování pražského metra – trasa IV.C2.

3.7 SWOT analýza Mezi silné stránky společnosti Subterra, a.s. patří zejména: − siná pozice na trhu, − procesní a produktové certifikace, které společnosti umožňují provádět stavební činnost nejen na tuzemských, ale i zahraničních trzích, − vývoj výkonů, který vypovídá o stabilitě a stoupajících tendencích společnosti, − provádění širokého spektra stavebních činností, který odráží snahu společnosti provádět ekonomicky výhodné a konkurence schopné stavební díla, − obchodní potenciál – úspěšné získávání nových zakázek na tuzemském, ale i zahraničním trhu, − velmi dobré napojení na infrastrukturu. Mezi slabiny společnosti Subterra, a.s. lze zařadit: − nedostatky v oblasti přípravy a zabezpečení plánu, − nekvalitní vnitropodniková politika, − chybějící dlouhodobý motivující program pro zaměstnance,

38

4 Finanční analýza společnosti Subterra, a.s. V úvodu své finanční analýzy uvádím přehled hlavních hospodářských ukazatelů společnosti Subterra, a.s. za období 2002 – 2006. Rozvahu a výkazy zisků a ztrát společnosti Subterra, a.s. v jednotlivých letech sledovaného období uvádím pro přehlednost diplomové práce v přílohách. Rovněž tak indexy růstu a strukturu výše uvedených účetních výkazů. Tabulka č. 4-1 Přehled hospodářských ukazatelů Vybrané hospodářské ukazatele Celkem produkce odvětví - stavebnictví (OKEČ 45) v mld.Kč

2003

2004

2005

2006

346,8

394,3

422,7

463,1

Meziroční nárust produkce v % Výkony SBT celkem v mld. Kč Meziroční nárust výkonů v % Tržní podíl v %

100,0% 4,7 100,0% 1,36%

113,7% 3,7 78,7% 0,94%

107,2% 4,1 110,8% 0,97%

109,6% 3,6 87,8% 0,78%

Zisk před zdaněním (EBT) v tis. Kč Meziroční nárust zisku (EBT) v %

70 377 100,0%

26 371 37,5%

163 296 619,2%

180 326 110,4%

Zisk za účetní období (EAT) v tis. Kč Meziroční nárust zisku (EAT) v %

46 756 100,0%

8 686 18,6%

110 373 1270,7%

140 968 127,7%

861 4 2 855

864 5 5 854

918 5 5 908

938 6 5 927

Počet zaměstnanců (průměrný stav) Počet členů představenstva a dozorčí rady Počet ostatních členů vedení Počet ostatních zaměstnanců

4.1 Hodnocení pomocí absolutních a relativních ukazatelů Na začátku vlastní analýzy bych se ještě zmínila, co je nejdůležitějším zdrojem informací pro hodnocení finanční situace společnosti. Jedná se především o finanční výkazy, tj. rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Rozvaha zachycuje v určitém okamžiku stav všech aktiv, které společnost vlastní, a všech nároků vůči těmto aktivům. Naopak výsledovka zachycuje tok zdrojů v čase a dělí se zpravidla na provozní a neprovozní část. Proto na začátku finanční analýzy společnosti Subterra provedu právě jejich hodnocení pomocí horizontální a vertikální analýzy.

39

4.1.1 Horizontální analýza rozvahy Tabulka č. 4-2 Agregovaná rozvaha za období 2002 -2006 AKTIVA Aktiva k 31.12. (tis. Kč) AKTIVA CELKEM

2002

2003

2004

2005

2006

Netto

Netto

Netto

Netto

Netto

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

0

0

0

0

0

311 818

258 411

239 650

226 614

441 783

A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá aktiva B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby

2 175 387

8 679

6 618

4 492

2 347

747

267 548

214 896

232 932

222 041

210 468

35 591

36 897

2 226

2 226

230 568

1 496 856

2 262 731

1 682 198

2 413 708

1 717 781

433 938

419 211

103 291

88 609

42 067

C.II. Dlouhodobé pohledávky

3 034

84 121

89 554

82 217

139 697

C.III. Krátkodobé pohledávky

915 763

1 514 480

1 126 976

1 487 617

910 721

C.IV. Finanční majetek

168 543

244 919

362 377

755 265

625 296

D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

41 953

14 101

15 690

13 872

15 823

D.I. Časové rozlišení

17 531

14 101

15 690

13 872

15 823

PASIVA Pasiva k 31.12. (tis. Kč)

2002

2003

Netto

2004

Netto

2005

Netto

2006

Netto

Netto

PASIVA CELKEM

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

A. Vlastní kapitál

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

A.I. Základní kapitál

546 229

546 229

524 235

546 229

546 229

0

8

8

8

8

68 204

70 658

72 997

73 431

78 950

-193 861

-147 237

-102 820

-94 568

288

49 078

46 756

8 686

110 373

140 968

1 154 972

2 018 297

1 383 748

2 003 291

1 399 676 312 212

A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Hospodářský výsledek běž. úč. Obd. B. Cizí zdroje B.I. Rezervy

33 020

44 023

55 290

322 900

B.II. Dlouhodobé závazky

0

70 636

61 302

56 078

78 585

B.III. Krátkodobé závazky

1 217 198

1 866 322

1 259 840

1 624 313

1 008 879

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

130 105

37 316

7 316

0

0

C. Ostatní pasiva

226 005

532

50 684

15 430

9 268

654

532

50 684

15 430

9 268

C.I. Časové rozlišení

40

Tabulka č. 4-3 Horizontální analýza agregované rozvahy za období 2002-2006 Index růstu AKTIVA 2003/2002 AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný VK

2004/2003

2005/2004

2006/2005

37,0%

-23,6%

37,0%

-18,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

B. Stálá aktiva

-17,1%

-7,3%

-5,4%

94,9%

B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek

-23,7%

-32,1%

-47,8%

-68,2%

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

-19,7%

8,4%

-4,7%

-5,2% 10258,0%

B.III. Dlouhodobý finanční majetek

3,7%

-94,0%

0,0%

C. Oběžná aktiva

51,2%

-25,7%

43,5%

-28,8%

C.I. Zásoby

-3,4%

-75,4%

-14,2%

-52,5%

C.II. Dlouhodobé pohledávky

2672,6%

6,5%

-8,2%

69,9%

C.III. Krátkodobé pohledávky

65,4%

-25,6%

32,0%

-38,8%

C.IV. Finanční majetek

45,3%

48,0%

108,4%

-17,2%

D. Ostatní aktiva

-66,4%

11,3%

-11,6%

14,1%

D.I. Časové rozlišení

-19,6%

11,3%

-11,6%

14,1%

Index růstu PASIVA 2003/2002 PASIVA CELKEM

37,0%

A. Vlastní kapitál

2005/2004

2006/2005

-23,6%

37,0%

-18,0%

10,0%

-2,6%

26,3%

20,6%

0,0%

-4,0%

4,2%

0,0%

100,0%

0,0%

0,0%

0,0%

A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy

2004/2003

A.III. Fondy ze zisku

3,6%

3,3%

0,6%

7,5%

-24,1%

-30,2%

-8,0%

-100,3%

-4,7%

-81,4%

1170,7%

27,7%

B. Cizí zdroje

74,7%

-31,4%

44,8%

-30,1%

B.I. Rezervy

33,3%

25,6%

484,0%

-3,3%

100,0%

-13,2%

-8,5%

40,1% -37,9%

A.IV. HV minulých let A.V. HV běžného účet. období

B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky

53,3%

-32,5%

28,9%

B.IV. Bankovní úvěry

-71,3%

-80,4%

-100,0%

0,0%

C. Ostatní pasiva

-99,8%

9427,1%

-69,6%

-39,9%

C.I. Časové rozlišení

-18,7%

9427,1%

-69,6%

-39,9%

V tabulce č. 4-3 jsem provedla horizontální analýzu rozvahy na základě údajů její agregované podoby viz. tabulka č. 4-2. Již na první pohled je zřejmé, že ve sledovaném období došlo ke kolísavé tendenci celkové bilanční sumy, což potvrzuje i graf 4-1. Tento jev je způsoben především rostoucí a klesající hodnotou krátkodobých pohledávek.

41

2,000 1,800 1,600 1,400 1,200

AKTIVA CELKEM

1,000 0,800

C. Oběžná aktiva

B. Stálá aktiva D. Ostatní aktiva

0,600 0,400 0,200 0,000 2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

Graf 4-1 Vývoj růstu aktiv

Na straně aktiv došlo k několika podstatným změnám. V roce 2006 vzrostl dlouhodobý majetek, a to navýšením dlouhodobého finančního majetku o nákup 25% podílu ve společnosti TERRAFIN GROUP, a.s. Celková suma oběžných aktiv má kolísavou tendenci a jak již jsem zmínila, tu ovlivňuje vývoj krátkodobých pohledávek. Pro odvětví stavebnictví je typický vysoký podíl pohledávek na celkových aktivech a tedy výše pohledávek podstatně ovlivňuje bilanční sumu. Pro ilustraci podíl pohledávek na celkových aktivech v odvětví v roce 2006 činil 44,5%. Ve stejném roce tento podíl ve společnosti Subterra činil 48,3%. Obdobný vztah platí i na straně pasiv pro závazky z obchodních vztahů. Ve sledovaném období se také společnosti Subterra podařilo podstatně snížit množství zásob a optimalizovat tak jejich stav. Poslední složkou oběžných aktiv, která prodělala podstatnou změnu, je finanční majetek. U této složky sledujeme v roce 2005 a 2006 navýšení, které bylo ovlivněno zejména uložením volných peněžních prostředků na krátkodobé termínované vklady. Ostatní aktiva byla ve sledovaném období konstantní.

42

2,000 1,800 1,600 1,400

PASIVA CELKEM

1,200

A. Vlastní kapitál

1,000

B. Cizí zdroje

0,800

C. Ostatní pasíva

0,600 0,400 0,200 0,000 2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

Graf 4-2 Vývoj růstu pasiv

Na straně pasiv můžeme sledovat také kolísavou tendenci. Vlastní kapitál zaznamenal navýšení, a to z důvodu tvorby zisku v daném období a v letech 2002 až 2005 umořování ztráty z let předchozích. Cizí zdroje jsou nejvíce ovlivňovány největší položkou, krátkodobými závazky. Krátkodobé závazky, jak jsem se již zmínila, mají kolísavou tendenci. Druhou nejvíce se měnící položkou cizích zdrojů jsou rezervy. Jejich podstatná navýšení v roce 2005 je následkem převzetí metodiky tvorby rezerv od nového vlastníka, společnosti Metrostav, a.s. Jedná se o rezervy na záruční opravy a rezervy na dokončení projektu. Tvorba těchto rezerv je též doporučována auditorskou společností a za pomoci těch rezerv společnost vykrývá budoucí náklady plynoucí ze záruk za zhotovená díla. Záruční lhůta u stavebních děl je obvykle poskytována v délce 60 měsíců a déle. Od roku 2005 nemá společnost Subterra žádné bankovní úvěry. Velký nárůst zaznamenaly v roce 2004 ostatní pasiva, což způsobil výrazný nárůst výnosů v příštích obdobích. Ostatní pasiva s výjimkou roku 2004 považuji za konstantní.

4.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty V tabulce č. 4-5 jsem provedla horizontální analýzu výkazu zisku a ztrát na základě údajů jeho agregované podoby viz. tabulka č. 4-4. Na první pohled je možné pozorovat ve sledovaném období od roku 2003 klesající tendenci celkových výkonů. Tento jev považuji za negativní v návaznosti na skutečnost, že celková produkce odvětví meziročně rostla o 10% a tržní podíl společnosti Subterra se ve sledovaném období snížil, jak uvádím v tabulce č. 4-1. Výkonová spotřeba v daném období 43

kopírovala klesající tendenci výkonů, ale v rychlejším tempu. Osobní náklady úměrně rostly s rostoucím počtem zaměstnanců a s růstem průměrné mzdy.

Tabulka č. 4-4 Agregovaný výkaz zisku a ztráty za období 2002-2006 Rok

Výkaz zisku a ztráty

2002

2003

2004

2005

2006

I.

Tržby za prodej zboží

9 259

63 046

22 280

0

0

A.

Náklady vynaložené na prodej zboží

8 742

60 629

21 911

0

0

2 417

+

Obchodní marže

369

0

0

II.

Výkony

3 593 422

4 655 345 3 745 261

4 076 478

3 603 921

B.

Výkonová spotřeba

3 183 308

4 116 840 3 096 572

3 159 597

2 861 761

+

Přidaná hodnota

410 631

540 922

649 058

916 881

742 160

C.

Osobní náklady

311 111

344 959

387 611

434 048

454 910

D.

Daně a poplatky

5965

6736

9830

2 957

2 306

46 972

58 343

52 069

57 766

55 133

517

E.

Odpisy dl. nehmot. a hmot.majetku

III.

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

104 338

71 777

21 866

28 502

36 477

F.

Zůstatková cena prodaného DM a materiálu

174 811

69 250

21 566

7 734

13 055

G.

Změna stavu rezerv a OP v prov.obl.

8 336

14 227

63 426

201 708

44 544

IV.

Ostatní provozní výnosy

64 788

8 575

34 283

7 682

27 207

H.

Ostatní provozní náklady

80 994

47 909

115 264

77 088

70 132

V.

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

0

I.

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

0

52 161

79 850

55 441

171 764

165 764

0

0

23 736

21 924

0

* VI.

Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů

J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého fin. majetku VIII. Výnosy z krátkodobého fin. majetku K. IX.

Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů

L.

Náklady z přecenění CP a derivátů

M.

Změna stavu rezerv a OP ve fin.oblasti

X.

0

0

14 116

21 993

0

566

979

373

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

12 079 0

0

0

0

0

-2 760

-1 430

0

0

0

Výnosové úroky

7 819

5 690

2 718

5 407

13 483

N.

Nákladové úroky

6682

6226

4006

35

0

XI.

Ostatní finanční výnosy

7620

29350

21828

3 450

1 666

12184

40696

48722

17 223

12 666

O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů Finanční výsledek hospodaření * Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost

** XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

*

Mimořádný výsledek hospodaření

***

0

0

0

0

0

-785

-9 473

-18 189

-8 470

14 562

2 476

23 621

20 360

52 921

39 358

48 900

46 756

16 892

110 373

140 968

9802

0

0

0

9624

0

10 881

0

0

0

0

-2 675

0

0

178

0

-8 206

0

0

Výsledek hospodaření za úč. období (+/-)

49 078

46 756

8686

110 373

140 968

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

51 554

70 377

26371

163 294

180 326

44

Tabulka č. 4-5 Horizontální analýza výkazu siku a ztráty za období 2002-2006 Index růstu

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA

2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

I.

Tržby za prodej zboží

580,9%

-64,7%

-100,0%

0,0%

A.

Náklady vynaložené na prodej zboží

593,5%

-63,9%

-100,0%

0,0%

+

Obchodní marže

367,5%

-84,7%

-100,0%

0,0%

II.

Výkony

29,6%

-19,5%

8,8%

-11,6%

B.

Výkonová spotřeba

29,3%

-24,8%

2,0%

-9,4%

+

Přidaná hodnota

31,7%

20,0%

41,3%

-19,1%

C.

Osobní náklady

10,9%

12,4%

12,0%

4,8%

D.

Daně a poplatky

12,9%

45,9%

-69,9%

-22,0%

E.

Odpisy dl. nehmot. a hmot.majetku

24,2%

-10,8%

10,9%

-4,6%

III.

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

-31,2%

-69,5%

30,3%

28,0%

F.

Zůstatková cena prodaného DM a materiálu

-60,4%

-68,9%

-64,1%

68,8%

G.

Změna stavu rezerv a OP v prov.obl.

IV.

70,7%

345,8%

218,0%

-77,9%

299,8%

-77,6%

254,2%

Ostatní provozní výnosy

-86,8%

H.

Ostatní provozní náklady

-40,8%

140,6%

-33,1%

-9,0%

V.

Převod provozních výnosů

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

I.

Převod provozních nákladů

*

Provozní výsledek hospodaření

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

53,1%

-30,6%

209,8%

-3,5%

VI.

Tržby z prodeje CP a podílů

0,0%

0,0%

-7,6%

-100,0%

J.

Prodané cenné papíry a podíly

0,0%

0,0%

55,8%

-100,0%

73,0%

-61,9%

-100,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

100,0% 0,0%

VII.

Výnosy z dlouhodobého fin. majetku

VIII. Výnosy z krátkodobého fin. majetku K. Náklady z finančního majetku IX.

Výnosy z přecenění CP a derivátů

L.

Náklady z přecenění CP a derivátů

0,0%

0,0%

0,0%

M.

Změna stavu rezerv a OP ve fin.oblasti

-48,2%

-100,0%

0,0%

0,0%

X.

Výnosové úroky

-27,2%

-52,2%

98,9%

149,4%

N.

Nákladové úroky

-6,8%

-35,7%

-99,1%

-100,0%

XI.

Ostatní finanční výnosy

285,2%

-25,6%

-84,2%

-51,7%

O.

Ostatní finanční náklady

234,0%

19,7%

-64,7%

-26,5%

XII.

Převod finančních výnosů

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

*

Finanční výsledek hospodaření

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady

92,0%

-53,4%

-271,9%

854,0%

-13,8%

159,9%

-25,6%

-4,4%

-63,9%

553,4%

27,7%

-100,0%

0,0%

0,0%

0,0%

-100,0%

100,0%

-100,0%

0,0%

0,0%

-100,0%

100,0%

0,0%

-100,0%

-100,0%

100,0%

0,0%

Výsledek hospodaření za úč. období (+/-)

-4,7%

-81,4%

1170,7%

27,7%

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

36,5%

-62,5%

519,2%

10,4%

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

*

Mimořádný výsledek hospodaření

***

1106,8%

V roce 2005 můžeme sledovat podstatné navýšení položky změna stavu rezerv a opravných položek na straně nákladů, což bylo způsobeno jednorázovým doúčtováním rezerv

45

na záruční opravy u projektů dokončených v minulosti. Ostatní nákladové položky považuji ve sledovaném období za téměř konstantní, nemající podstatný vliv na výsledek hospodaření. Za velmi pozitivní jev však považuji vývoj tvorby provozního zisku. Subterra v posledních dvou letech sledovaného období, roce 2005 a 2006, vytvořila více jak dvojnásobně vyšší provozní zisk než v roce 2003, a to i za skutečnosti tvorby výše zmíněných rezerv. Ukládáním volných peněžních prostředků na krátkodobé termínované vklady byl v roce 2006 vytvořeni zisk z finanční činnosti.

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Hosp. výsledek za úč. období Přidaná hodnota

2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-3 Vývoj HV za úč.období a přidané hodnoty z výkazu zisku a ztráty

Z celkového pohledu na hospodářský výsledek, viz graf 4-3, lze vidět, že nejméně vydařeným rokem ve sledovaném období byl rok 2004, rok 2005 a 2006 jsou obdobím k pozitivnímu obratu. Příčinou tohoto jevu můžeme hledat ve změně majoritního vlastníka společnosti a nové hospodářské politice managementu. Závěrem si dovoluji konstatovat, že i přes negativní snížení výkonů, společnosti Subterra v roce 2005 a 2006 dosáhla velmi dobrých hospodářských výsledků. Pro úplnou představu o vývoji hospodářských výsledků společnosti ve sledovaném období přikládám graf 4-4.

46

200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2002

2003

2004

2005

2006

EBIT

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

EBT

51 554

70 377

26 371

163 294

180 326

EAT

49 078

46 756

8 686

110 373

140 968

NOPAT

40 183

52 856

20 960

112 697

124 425

Graf 4-4 Přehled hospodářských výsledků společnosti Subterra, a.s. kde ….. NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) - čistý provozní zisk po zdanění EAT (Earnings after Taxes) - zisk po zdanění EBT (Earnings befor Taxes) - zisk před zdaněním EBIT (Earnings befor Interest and Taxes) - zisk před zdaněním a úroky

4.1.3 Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza vypovídá o podílu dílčích položek na celkové sumě. Dává jednak časový pohled na finanční výkazy a informuje o jejich struktuře a změnách, používá se pro srovnání s odvětvím. Tabulka č. 4-6 Vertikální analýza agregované rozvahy za období 2002-2006 AKTIVA

Struktura v %

Aktiva k 31.12. (tis. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

AKTIVA CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

16,85%

10,19%

12,37%

8,54%

20,31%

0,47%

0,26%

0,23%

0,09%

0,03%

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

14,46%

8,48%

12,02%

8,37%

9,67%

B.III. Dlouhodobý finanční majetek

1,92%

1,46%

0,11%

0,08%

10,60%

C. Oběžná aktiva

80,88%

89,25%

86,82%

90,94%

78,96%

C.I. Zásoby

1,93%

A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá aktiva B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek

23,45%

16,54%

5,33%

3,34%

C.II. Dlouhodobé pohledávky

0,16%

3,32%

4,62%

3,10%

6,42%

C.III. Krátkodobé pohledávky

49,48%

59,74%

58,17%

56,05%

41,86%

C.IV. Finanční majetek

9,11%

9,66%

18,70%

28,46%

28,74%

D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

2,27%

0,56%

0,81%

0,52%

0,73%

D.I. Časové rozlišení

0,95%

0,56%

0,81%

0,52%

0,73%

47

PASIVA

Struktura v %

Pasiva k 31.12. (tis. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

PASIVA CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

A. Vlastní kapitál

25,38%

20,37%

25,97%

23,94%

35,23%

A.I. Základní kapitál

29,52%

21,55%

27,06%

20,58%

25,11%

A.II. Kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

A.III. Fondy ze zisku

3,69%

2,79%

3,77%

2,77%

3,63%

-10,48%

-5,81%

-5,31%

-3,56%

0,01%

2,65%

1,84%

0,45%

4,16%

6,48%

A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Hospodářský výsledek běž. úč. Obd. B. Cizí zdroje

62,41%

79,61%

71,42%

75,48%

64,34%

B.I. Rezervy

1,78%

1,74%

2,85%

12,17%

14,35%

B.II. Dlouhodobé závazky

0,00%

2,79%

3,16%

2,11%

3,61%

B.III. Krátkodobé závazky

65,77%

73,62%

65,02%

61,20%

46,38%

7,03%

1,47%

0,38%

0,00%

0,00%

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Ostatní pasiva C.I. Časové rozlišení

12,21%

0,02%

2,62%

0,58%

0,43%

0,04%

0,02%

2,62%

0,58%

0,43%

V tabulce č. 4-6 jsem provedla vertikální analýzu rozvahy za sledované období let 2002-2006. Pro odvětví stavebnictví je typická skutečnost, kdy oběžná aktiva jsou dominantní položkou celkových aktiv jak znázorňuje graf 4-5. 100% 90% 80% 70% 60%

Ostatní aktiva

50%

Oběžná aktiva

40%

Stála aktiva

30% 20% 10% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-5 Vývoj struktury aktiv

Pro ilustraci podíl oběžných aktiv na celkových aktivech v odvětví v roce 2006 činil 72,6% a Subterra vykázala podíl 78,96%. Podíl stálých aktiv vzrostl v sledovaném období díky nárůstu podílu dlouhodobého finančního majetku, což bylo způsobeno, jak jsem se již výše zmínila, nákupem 25% podílu ve společnosti TERRAFIN GROUP,a.s. Vývoj podílu oběžných aktiv na aktivech celkových má kromě roku 2005 sestupný vývoj. Rozhodující 48

složkou oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky , jejichž podíl také klesá. Pro srovnání s odvětvím v roce 2006 činil podíl pohledávek na celkových aktivech 52,6% a Subterra vykázala podíl 48,3%. Další významnou složkou oběžných aktiv je finanční majetek, jehož podíl v sledovaném období roste. Tato skutečnost je způsobena ukládáním volných peněžních prostředků na krátkodobé termínované vklady. Podíl ostatních aktiv na celkové bilanční sumě považuji za téměř konstantní. 100% 90% 80% 70% 60%

Ostatní pasiva

50%

Cizí zdroje

40%

Vlastní kapitál

30% 20% 10% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-6 Vývoj struktury pasiv

Na straně pasiv mají dominantní vliv cizí zdroje, což dokládá i graf 4-6. U cizích zdrojů můžeme sledovat snížení podílů, podíl vlastního kapitálu ve sledovaném období narůstá. Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech vykázaný společností Subterra v roce 2006 je 64,3% a je téměř shodný s podílem v odvětví, který v roce 2006 činil 63,9%. Nárůst podílů vlastního kapitálu je při neměnné výši základního kapitálu pozitivně ovlivněn dosaženým hospodářským výsledkem v posledních dvou letech sledovaného období. Nejvýznamnější složkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky, které ve sledovaném období zaznamenaly, zejména v posledním roce, snížení podílu na celkových pasivech. Odvětví vykazuje v roce 2006 podíl krátkodobých závazků ve výši 49,3%, Subterra vykázala podíl 46,4%. Druhou výraznější složkou cizích zdrojů jsou rezervy, jejichž podíl se v roce 2005 a 2006 zvýšil a to z důvodu, kterou jsem podrobněji popsala v horizontální analýze rozvahy. Podíl ostatních pasiv na celkových pasivech si dovoluji konstatovat za zanedbatelný.

49

4.1.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 4-7 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát za období 2002-2006 Struktura v %

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA

2002

2003

2004

2005

2006

I. A.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží

0,3%

1,3%

0,6%

0,0%

0,0%

0,3%

1,3%

0,5%

0,0%

0,0%

+

Obchodní marže

0,0%

0,1%

0,0%

0,0%

0,0%

106,4%

99,4%

93,0%

99,8%

98,6%

99,7%

98,7%

99,4%

100,0%

100,0%

94,2%

87,9%

76,9%

77,4%

78,3%

II. Výkony II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb B. Výkonová spotřeba +

Přidaná hodnota

12,2%

11,6%

16,1%

22,5%

20,3%

C. D. E. III. F. G.

Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmot.majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného DM a materiálu

9,2%

7,4%

9,6%

10,6%

12,4%

0,2%

0,1%

0,2%

0,1%

0,1%

1,4%

1,2%

1,3%

1,4%

1,5%

3,1%

1,5%

0,5%

0,7%

1,0%

5,2%

1,5%

0,5%

0,2%

0,4%

Změna stavu rezerv a OP v prov.obl.

0,2%

0,3%

1,6%

4,9%

1,2%

IV. H. V. I.

Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů

1,9%

0,2%

0,9%

0,2%

0,7%

2,4%

1,0%

2,9%

1,9%

1,9%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Provozní výsledek hospodaření

1,5%

1,7%

1,4%

4,2%

4,5%

VI. Tržby z prodeje CP a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého fin. majetku VIII. Výnosy z krátkodobého fin. majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů L. Náklady z přecenění CP a derivátů M. Změna stavu rezerv a OP ve fin.oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů

0,0%

0,0%

0,6%

0,5%

0,0%

0,0%

0,0%

0,4%

0,5%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,3%

*

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

-0,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,2%

0,1%

0,1%

0,1%

0,4%

0,2%

0,1%

0,1%

0,0%

0,0%

0,2%

0,6%

0,5%

0,1%

0,0%

0,4%

0,9%

1,2%

0,4%

0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Finanční výsledek hospodaření

0,0%

-0,2%

-0,5%

-0,2%

0,4%

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

0,1%

0,5%

0,5%

1,3%

1,1%

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

1,4%

1,0%

0,4%

2,7%

3,9%

0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,3%

0,0%

0,3%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

-0,1%

0,0%

0,0%

Mimořádný výsledek hospodaření

0,0%

0,0%

-0,2%

0,0%

0,0%

Výsledek hospodaření za úč. období (+/-)

1,5%

1,0%

0,2%

2,7%

3,9%

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

1,5%

1,5%

0,7%

4,0%

4,9%

*

XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti * ***

50

V tabulce č. 4-7 jsem provedla vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty za sledované období 2002-2006. Za nejvhodnější interpretaci provedené vertikální analýzy je srovnání s odvětvím27. Stavební společnosti používají specifickou strukturu výkazu zisku a ztráty. Tržby za prodej zboží mají nevýznamný podíl na celkových tržbách. Dominantní podíl mají vlastní výkony, které zahrnují prodej vlastních výrobků a služeb, změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci. Subterra vykazuje v roce 2006 podíl tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb ve výši 100%, což je více než dosáhlo odvětví ( 92,4% ) v tomto roce. Podíl výkonové spotřeby v roce 2006 koresponduje s odvětvím a dosažená výše 78,3% je pouze o 1,2% vyšší, než podíl vykázaný odvětvím.

1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Hosp. výsledek za úč. období Přidaná hodnota

2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-7 Vývoj vybraných ukazatelů z výkazu zisku a ztráty

Podíl přidané hodnoty společnosti Subterra ve sledovaném období rostl a v roce 2006 společnost vykázala vyšší podíl než odvětví, kde tento podíl činil 16,6%. U osobních nákladů odvětví vykazuje hodnoty okolo 10% – 11% a Subterra dosahuje hodnoty 10,6% v roce 2005 a 12,6% v roce 2006. Rostoucí tendence podílu osobních nákladů je zapříčiněna meziročním nárůstem počtu zaměstnanců ve sledovaném období. Podíl hospodaření za účetní období v odvětví v roce 2006 činil 3,59%. Subterra se zlepšenými výsledky hospodaření dostala nad tento průměr a v průběhu sledovaného období došlo k pozitivnímu růstu tohoto podílu. Podíl zisku na úrovni EBIT se v odvětví ve sledovaném období pohyboval v rozmezí 4,5% – 5%. Subterra, již zmíněnými zlepšenými výsledky hospodaření, těchto hodnot v roce 2006 taktéž dosáhla.

27

Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2005 a 2006 zpracovaná a vydaná ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

51

4.1.5 Analýza fondů finančních prostředků

4.1.5.1 Analýza čistého pracovního kapitálu Tabulka č. 4-8 Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál

2002

2003

2004

2005

2006

Čistý pracovní kapitál - ČPK

238 197

282 288

325 488

707 178

569 205

Oběžná aktiva bez dlouh.pohl.

1 518 244

Zásoby

433 938

Krátkodobé pohledávky

915 763

Finanční majetek

168 543

2 178 610 1 592 644 419 211

2 331 491 1 578 084

103 291

88 609

42 067

1 514 480 1 126 976

1 487 617

910 721

755 265

625 296

244 919

362 377

Krátkodobé závazky celkem

1 280 047

1 896 322 1 267 156

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé závazky

1 217 198

1 866 322 1 259 840

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé bank.úvěry a výpomoci

62 849

Podíl ČPK na aktivech v %

12,9%

ČPK

238 197

Celkem aktiva

30 000

11,1%

1 850 627

282 288

7 316

16,8% 325 488

2 535 243 1 937 538

0

26,6% 707 178

0

26,2% 569 205

2 654 194 2 175 387

2 500 000

2 000 000

1 500 000

Oběžná aktiva bez dlouh.pohl. Krátkodobé závazky celkem Čistý pracovní kapitál - ČPK

1 000 000

500 000

0 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-8 Vývoj čistého pracovního kapitálu

V tabulce č. 4-8 jsem provedla výpočet čistého pracovního kapitálu, jehož hodnota dosahovala po celé sledované období se pohybuje v rozmezí kladných čísel, což vypovídá o dodržování zásad financování a oběžná aktiva jsou kryta převážně krátkodobými zdroji.

52

Obecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele ČPK, tím vyšší je schopnost hradit závazky. Zde je však nutno říci, že příliš vysoká hodnota ČPK signalizuje neproduktivní vázání prostředků v různých formách oběžných aktiv a jejich neefektivní využití. K zajištění platební schopnosti tedy ve sledovaném období dochází a záleží na finanční strategii managementu, jakou výši ČPK považuje za postačující a jak velký „ochranný polštář“ ve formě ČPK vytváří. ve sledovaném období fond ČPK rostl mimo jiné i proto, že krátkodobé závazky z obchodních vztahů klesly výrazněji než pohledávky. Dále byl fond ovlivněn optimalizací stavu zásob. Růst fondu ČPK byl v posledních dvou letech sledovaného období ovlivněn navýšení finančního majetku, kdy společnost volné finanční prostředky ukládala na krátkodobé termínované vklady.

4.1.5.2 Analýza čistých pohotových prostředků Tabulka č. 4-9 Analýza čistých pohotových prostředků Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky - ČPP Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek

2002

2003

-1 111 504 -1 651 403

2004

2005

2006

-904 779

-869 048

-383 583

168 543

244 919

362 377

755 265

625 296

5548

3662

2371

1252

1148

162995

173249

360006

24203

322648

0

68008

0

729810

301500

Krátkodobé závazky celkem

1 280 047

1 896 322 1 267 156

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé závazky

1 217 198

1 866 322 1 259 840

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé bank.úvěry a výpomoci

62 849

30 000

7 316

0

0

V tabulce č. 4-9 jsem vypočítala hodnotu fondu čistých pohotových prostředků za pomoci základní metody výpočtu. Tento fond je modifikací ČPK a pro jeho výpočet jsou použita jen vysoce likvidní složky oběžných aktiv. Z vypočtených hodnot vyplývá, že objem tohoto fondu se ve sledovaném období několikanásobně zvýšil. Na této skutečnosti má největší podíl klesající hodnota závazků z obchodních vztahů a na druhé straně navýšení finančního majetku.

53

4.1.5.3 Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů Tabulka č. 4-10 Analýza čistých peněžně pohledávkových fondů 2002

ČPPF Čistý peněžně pohledávkový fond - ČPPF Oběžná aktiva - dlouhodobé pohledávky - zásoby

2003 -136 923

-195 741 1 084 306

2004

2005

2006

222 197

618 569

527 138

1 759 399 1 489 353

2 242 882 1 536 017

Krátkodobé pohledávky

915763

1514480

1126976

1487617

910721

Finanční majetek

168543

244919

362377

755265

625296

Krátkodobé závazky celkem

1 280 047

1 896 322 1 267 156

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé závazky

1 217 198

1 866 322 1 259 840

1 624 313 1 008 879

Krátkodobé bank.úvěry a výpomoci

62 849

30 000

7 316

0

0

V tabulce č. 4-10 jsem provedla další z výpočtů modifikace ČPK, jedná se o čistý peněžně pohledávkový fond. Z tohoto výpočtu jsou vyloučena nejméně likvidní aktiva – zásoby. Výše fondu zaznamenává ve sledovaném období od počátečních záporných hodnot postupný nárůst, obdobně jako předešlé dva fondy. Důvody růstu jsou obdobné jako u výše uvedených modelů výpočtu ČPK.

4.1.6 Bilanční pravidla 4.1.6.1 Pravidlo financování Tabulka č. 4-11 Financování dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji

v tis. Kč

Zlaté bilanční pravidlo

2002

2003

2004

2005

2006

Dlouhodobý majetek

311 818

258 411

239 650

226 614

441 783

Dlouhodobé zdroje

502 670

631 073

619 698

1 014 451

1 157 240

Převaha zdrojů

190 852

372 662

380 048

787 837

715 457

Převaha zdrojů

38%

59%

61%

78%

62%

54

1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000

Dlouhodobý majetek

600 000

Dlouhodobé zdroje

400 000 200 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-9 Vývoj dlouhodobého majetku a dlouhodobých zdrojů

Pravidlo financování vychází ze skutečnosti, kdy dlouhodobé zdroje by měly financovat dlouhodobý majetek. Toto pravidlo je v celém sledovaném období dodržováno. Z přebytku dlouhodobých zdrojů nad dlouhodobým majetkem dochází k financování i oběžných aktiv, což se může projevit ve snižování výnosnosti. Vzhledem k relativně malému podílu stálých aktiv v rozvaze však toto snížení výnosnosti nebude nijak významné.

4.1.6.2 Pravidlo vyrovnání rizika Tabulka č. 4-12 Převaha vlastních zdrojů na cizími zdroji

v tis. Kč

Pravidlo vyrovnání rizika

2002

2003

2004

2005

2006

Vlastní zdroje

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

1 154 972

1 680 808

1 383 748

2 003 291

1 399 676

Převaha vl. zdrojů

-685 322

-1 164 394

-880 642

-1 367 818

-633 233

Převaha vl. zdrojů

-59%

Cizí zdroje

-69%

-64%

-68%

2 500 000 2 000 000 1 500 000

Vlastní zdroje Cizí zdroje

1 000 000 500 000 0 2002

2003

2004

Graf 4-10 Vývoj vlastních a cizích zdrojů

55

2005

2006

-45%

Z grafu 4-10 můžeme jasně vidět, že společnost nedodržuje pravidlo vyrovnání rizika, v celém sledovaném období převažují cizí zdroje nad vlastními. Cizí zdroje jsou však z velké části tvořeny krátkodobými závazky z obchodních vztahů a dlouhodobé zdroje společnost téměř nevyužívá, nehodnotím způsob financování za příliš rizikový. Tato situace je obvyklá pro celé odvětví stavebnictví, jak jsem si již výše zmiňovala.

4.1.6.3 Pari pravidlo Tabulka č. 4-13 Převaha dlouhodobého majetku nad vlastním kapitálem

v tis. Kč

Pari pravidlo

2002

2003

2004

2005

2006

Dlouhodobý majetek

311 818

258 411

239 650

226 614

441 783

Vlastní kapitál

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

Převaha majetku

-157 832

-258 003

-263 456

-408 859

-324 660

Převaha majetku

-34%

-50%

-52%

-64%

-42%

900 000 800 000 700 000 600 000 500 000

Dlouhodobý majetek

400 000

Vlastní kapitál

300 000 200 000 100 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-11 Vývoj dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu

Pari pravidlo říká, že stálá aktiva by měla převyšovat vlastní kapitál, aby bylo umožněno jejich financování také dlouhodobým cizím kapitálem. V opačném případě by byla společnost překapitalizovaná a způsob financování neefektivní. Vzhledem k tomu, že podnik dlouhodobý cizí kapitál používá jen minimálně a financování dlouhodobého majetku pokrývá z vlastních zdrojů, není v tomto případě pari pravidlo dodržováno a způsob financování se z tohoto pohledu jeví jako neefektivní. Tato skutečnost sebou nese negativní vliv vyššího daňového zatížení, který má vliv na výši čistého zisku.

56

4.2 Hodnoceni pomocí poměrových ukazatelů 4.2.1 Ukazatele rentability Tabulka č. 4-14 Ukazatele rentability Ukazatele rentability

2002

2003

2004

2005

2006

ROA - Rentabilita celk. kapitálu v %

3,15%

3,02%

1,57%

6,15%

8,29%

EBIT

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

Aktiva celkem

1 850 627 2 535 243 1 937 538 2 654 194 2 175 387

ROE - Rentabilita vlast. kapitálu v % EAT Vlastní kapitál

10,45%

9,05%

1,73%

17,37%

18,39%

49 078

46 756

8 686

110 373

140 968

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

ROCE - Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu v % EBIT

9,20%

12,00%

4,90%

16,10%

15,58%

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

Dlouh. cizí zdroje + Vlastní kapitál

632 775

638 389

Provozní ziskové rozpětí

1,72%

1,64%

0,75%

4,00%

4,93%

EBIT

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

619 698 1 014 451 1 157 240

ROS - Rentabilita tržeb v %

Tržby

3 378 746 4 682 311 4 028 507 4 083 874 3 655 818

Čisté ziskové rozpětí

1,45%

1,00%

0,22%

2,70%

3,86%

EAT

49 078

46 756

8 686

110 373

140 968

Tržby

3 378 746 4 682 311 4 028 507 4 083 874 3 655 818

20,00%

15,00%

ROA ROE

10,00% Provozní zisk. rozpětí Čisté zisk. rozpětí

5,00%

0,00% 2002

2003

2004

2005

Graf 4-12 Vývoj ukazatelů rentability

57

2006

V tabulce č. 4-14 je provedena analýza hlavních ukazatelů rentability společnosti Subterra za období 2002-2006. U všech zkoumaných ukazatelů můžeme sledovat vzrůstající tendenci. Významným jevem je skutečnost, že společnost v letech 2005 a 2006 vygenerovala podstatně vyšší zisk než v letech předchozích. V grafu 4-12 jsem názorně

ilustrovala

skutečnost, že rok 2004 byl pro společnost nejméně úspěšný a pozitivní obrat v letech následujících lze přisoudit hospodářské politice zavedené novým majoritním vlastníkem společnosti Metrostav a.s. Rentabilita celkového kapitálu (ROA) se ve sledovaném období zvýšila o 5,14%. Porovnáním dosažených hodnot s hodnotami odvětví jsem zjistila, že v roce 2005 bylo dosaženo o 1,79% nižší rentability než vykazuje průměr odvětví. V roce 2006 byla rentabilita nižší jen o 0,13% než průměr odvětví a to považuji za velice pozitivní výsledek. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se ve sledovaném období zvýšila o 7,94% a ve srovnání s odvětvím dosáhla také pozitivních hodnot. V posledních dvou letech dosáhla společnost vyšších hodnot ukazatele než průměr odvětví, a to v roce 2005 o 1,98% a v roce 2006 o 0,53%. V grafu 4-12 také můžeme sledovat, že hodnoty ukazatele ROE jsou v celém sledovaném období vyšší než hodnoty ROA, což může vypovídat o efektivním využití cizího kapitálu a tím pozitivním působení finanční páky. Také ukazatel ROCE je srovnatelný s ROE, tudíž investoři nemusí být zklamaní z jeho vývoje. Rentabilita tržeb (ROS) se na úrovní provozního ziskového rozpětí ve sledovaném období zvýšila 3,21%. V oboru stavebnictví je ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky dosahováno nižších úrovní rentability tržeb, ale na druhou stranu jsou nízké marže kompenzovány velkými objemy. Z dlouhodobějšího pohledu se rentabilita tržeb ve stavebnictví pohybuje kolem 5%. Tuto skutečnost potvrzuje i srovnání dosažených hodnot za rok 2005, kdy rentabilita tržeb na úrovni provozního ziskového rozpětí byla o 0,56% nižší než v odvětví a v roce 2006 Subterra dosáhla téměř průměr odvětví, který činil 5,06%.

4.2.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vypovídají o schopnostech podniku hradit závazky, tj. přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas a v požadované podobě své závazky.

58

Tabulka č. 4-15 Ukazatele likvidity ukazatele likvidity

2002

Běžná likvidita (curent ratio)

2003

2004

2005

2006

1,17

1,19

1,33

1,49

1,70

Oběžná aktiva

1 496 856

2 262 731

1 682 198

2 413 708

1 717 781

Krátkodobá pasiva

1 280 047

1 896 322

1 267 156

1 624 313

1 008 879

0,85

0,93

1,18

1,38

1,52

Fin. majetek + Krátkodobé pohledávky

1 084 306

1 759 399

1 489 353

2 242 882

1 536 017

Krátkodobá pasiva

1 280 047

1 896 322

1 267 156

1 624 313

1 008 879

0,14

0,13

0,29

0,46

0,62

0

68 008

0

729 810

301 500

1 280 047

1 896 322

1 267 156

1 624 313

1 008 879

Pohotová likvidita (quick ratio)

Peněžní likvidita (cash ratio) Fin. majetek krátkodobý Krátkodobá pasiva

2,00

1,50

Pohotová likvidita Běžná likvidita

1,00

Peněžní likvidita 0,50

0,00 2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-13 Vývoj ukazatelů likvidity

V tabulce č. 4-15 jsem vypočetla ukazatele likvidity dosažených společností Subterra ve sledovaném období. Všeobecně lze říci, že platební schopnost společnosti je zajištěna a v průběhu období u všech tří kategorií výpočtu, jak ilustruje i graf 4-13, nabývala vzrůstajících hodnot. Při interpretaci zjištěných hodnot se omezím na obecný přístup a dosažené hodnoty porovnám s doporučenými hodnotami dle finanční teorie a s hodnotami z odvětví. Je nutné zde zmínit, že hodnoty tohoto ukazatele jsou odlišně vnímány, a to buď ze strany podniku nebo ze strany věřitelů. Na první pohled by se dalo říci, že čím vyšší hodnota, tím vyšší schopnost zachování likvidity, ale ze strany podniku mohou vysoké hodnoty ukazatele svědčit o neproduktivním vázání prostředků a jejich neefektivním využívání. Co se týče doporučených hodnot, je třeba je vnímat v obecné rovině a konkrétní úrovně mohou být ovlivněny oborem činnosti podniku, hospodářským cyklem, konkrétní situací v daném segmentu trhu a finanční strategií managementu.

59

Doporučené hodnoty běžné likvidity dle finanční teorie jsou 1,5 - 2,5 a Subterra této hodnoty dosáhla jen v roce 2006 a v roce 2005 se jí velmi přiblížila. K tomuto pozitivnímu vývoji došlo i vlivem optimalizace stavu zásob jeho snížením. Pokud srovnám dosažené hodnoty s odvětvím, kdy v roce 2005 bylo dosaženo hodnoty 1,4 a v roce 2006 hodnoty 1,43, pak mohu konstatovat, že hodnoty běžné likvidity převyšují hodnoty odvětví. Doporučené hodnoty pohotové likvidity dle finanční teorie jsou 0,5 - 1,5. Hodnoty pohotové likvidity dosažené společností Subterra ve sledovaném období se pohybují po celou dobu v tomto intervalu. Obdobně jako u pohotové likvidity dosáhla společnost o přibližně 0,3% vyšších hodnot než odvětví, které dosáhlo v roce 2005 hodnoty 1,21 a v roce 2006 hodnoty 1,26. Doporučené hodnoty peněžní likvidity dle finanční teorie jsou 0,2 – 0,5. Subterra těchto hodnot dosáhla v letech 2004 – 2006. Odvětví dosahuje mnohem nižších hodnot než Subterra, v roce 2005 hodnoty ve výši 0,27 a v roce 2006 ve výši 0,22.

4.2.3 Ukazatele aktivity Tabulka č. 4-16 Ukazatele aktivity ukazatele aktivity Rychlost obratu aktiv

2002

2003

2004

2005

2006

1,83

1,85

2,08

1,54

1,68

Tržby

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

Aktiva celkem

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

197

195

173

234

214

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

9 385

13 006

11 190

11 344

10 155

3,68

2,93

3,31

2,60

3,48

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

918 797

1 598 601

1 216 530

1 569 834

1 050 418

98

123

109

138

103

Pohledávky

918 797

1 598 601

1 216 530

1 569 834

1 050 418

Tržby / 360

9 385

13 006

11 190

11 344

10 155

7,79

11,17

39,00

46,09

86,90

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

433 938

419 211

103 291

88 609

42 067

46

32

9

8

4

433 938

419 211

103 291

88 609

42 067

9 385

13 006

11 190

11 344

10 155

Doba obratu aktiv ( ve dnech) Aktiva celkem Tržby / 360

Rychlost obratu pohledávek Tržby Pohledávky

Doba obratu pohledávek ( ve dnech)

Rychlost obratu zásob Tržby Zásoby

Doba obratu zásob ( ve dnech) Zásoby Tržby / 360

60

Rychlost obratu závazků

2,78

2,51

3,20

2,51

3,62

Tržby

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

Krátkodobé závazky

1 217 198

1 866 322

1 259 840

1 624 313

1 008 879

130

143

113

143

99

1 217 198

1 866 322

1 259 840

1 624 313

1 008 879

9 385

13 006

11 190

11 344

10 155

14

12

5

3

8

Doba obratu závazků ( ve dnech) Krátkodobé závazky Tržby / 360

Obratový cyklus peněz Doba obratu pohledávek + Doba obratu zásob - Doba obratu závazků

V tabulce č. 4-16 jsem vypočítala ukazatele aktivity společnosti Subterra za sledované období 2002 - 2006. Dosažené hodnoty doby obratu aktiv korespondují s hodnotami dosaženými v odvětví. V roce 2006 hodnota tohoto ukazatele v odvětví činila 1,66 a v roce 2005 1,74. Na základě obecného přístupu, kdy doba obratu aktiv by měla být co nejnižší, lze říci, že Subterra vykazuje uspokojivé hodnoty tohoto ukazatele. Ve sledovaném období došlo k mírnému snížení doby obratu pohledávek. Doba obratu pohledávek je především ovlivněna výší pohledávek, resp. možností řízení pohledávek a obchodně úvěrovou politikou společnosti. Jak již bylo zmíněno v předešlém textu, tak specifickým rysem stavebních společností je vysoký objem pohledávek a jejich vysoký podíl na oběžných aktivech. V současné době je standardní doba splatnosti faktur za stavební práce 45 – 60 dnů a v ČR je spíše výjimkou dodržování této lhůty. Z těchto důvodů relativně dlouhou dobu obratu pohledávek lze vnímat za adekvátní současné situaci ve stavebnictví. Doba obratu zásob ve sledovaném období vykazuje pozitivní vývoj. Všeobecné pravidlo pro tento ukazatel říká, že čím kratší doba obratu zásob, tím četnější obrat a tím vyšší úroveň hospodaření se zásobami. Na základě dosažených hodnot z tabulky lze konstatovat, že společnosti Subterra se podařilo vhodně optimalizovat zásoby. Doba obratu závazků víceméně koresponduje z dobou obratu pohledávek. Subterra realizuje rozsáhlé projekty, kde značné objemy prací zajišťuje subdodavateli. Na tyto subdodavatele jsou přenášeny stejné platební podmínky a stejně jako u pohledávek je pro obor stavebnictví typický vysoký objem krátkodobých závazků z obchodních vztahů a jejich vysoký podíl na cizích zdrojích. Z tohoto důvodu je doba obratu závazků relativně vysoká.

61

4.2.4 Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 4-17 Ukazatele zadluženosti ukazatele zadluženosti

2002

2003

2004

2005

2006

Celková zadluženost (debt ratio) v %

62,41%

79,61%

71,42%

75,48%

64,34%

Cizí zdroje

1 154 972 2 018 297 1 383 748 2 003 291 1 399 676

Aktiva celkem

1 850 627 2 535 243 1 937 538 2 654 194 2 175 387

Koef. samofinancování (equity ratio) v %

25,38%

20,37%

25,97%

23,94%

35,23%

Vlastní kapitál

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

Aktiva celkem

Finanční páka (financial gearing) v % Aktiva celkem Vlastní kapitál

Ziskový účinek finanční páky

1 850 627 2 535 243 1 937 538 2 654 194 2 175 387

394,04%

490,93%

385,12%

417,67%

283,83%

1 850 627 2 535 243 1 937 538 2 654 194 2 175 387 469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

3,49

4,51

3,34

4,18

2,84

245,92%

390,83%

275,04%

315,24%

182,62%

8,72

12,30

7,58

4 666,54

0,00

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

6 682

6 226

4 006

35

0

( EBT / EBIT ) x Aktiva celkem/Vlastní kap.

Podíl cizího a vlastního kapitálu (debt to equity ratio) Ukazatel úrok. krytí (interest coverage) EBIT Nákladové úroky

V tabulce č. 4-17 jsem vypočetla ukazatele zadluženosti společnosti Subterra za sledované období 2002-2006, které vypovídají o poměru mezi cizím, vlastním a celkovým kapitálem. Vypočítané hodnoty ukazatelů celkové zadluženosti a koeficientu samofinancování vykazující zvyšující se podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Tato skutečnost je zapříčiněna navýšením vlastního kapitálu a zároveň snižováním cizích zdrojů. Navýšení vlastního kapitálu došlo zřejmě v důsledku tvorby zisku ve sledovaném období, snížení cizích zdrojů korespondovalo na snížení krátkodobých závazků. Pro odvětví stavebnictví, jak již jsem výše uváděla, je typický podíl krátkodobých závazků z obchodních vztahů na celkových cizích zdrojích. Stejně je tomu i u společnosti Subterra. Z této skutečnosti vyplývá, že vývoj této složky významně ovlivňuje celkovou výši cizích zdrojů a následně i zadluženost. Porovnání dosažených hodnot s hodnotami v odvětví ukazuje, že Subterra dosáhla v roce 2006 obdobného zadlužení jako odvětví, které vykázalo koeficient samofinancování ve výši 33,4%.

62

Ukazatele finanční páky potvrzují zvyšující se podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích. Ziskový účinek finanční páky dosahuje v jednotlivých letech klesajících hodnot, avšak hodnoty jsou vyšší než 1 a proto si dovoluji konstatovat, že finanční páka zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatel podílu cizích zdrojů a vlastního kapitálu koresponduje s předešlými ukazateli. Důležitý je však ukazatel úrokového krytí, který znamená, kolikrát může klesnout EBIT, aby podnik ještě byl schopen hradit své nákladové úroky. Ve finanční teorii je doporučená hodnota vyšší než 3. Výsledné hodnoty ukazatele úrokového krytí signalizují vysokou schopnost podniku splácet úvěry. V letech 2005 a 2006 však společnost žádné bankovní úvěry nečerpala.

4.3 Du Pontova analýza Jak jsem již uvedla výše, u Du Pontovy analýzy jde o rozklad syntetického ukazatele ROA, resp. ROE na ukazatele analytické spojené multiplikativní vazbou. Nejdříve jsem provedla Du Pontův rozklad v základním tvaru, tj. rozložení rentability aktiv na rentabilitu tržeb a obrat aktiv, abych zjistila, který z těchto ukazatelů měl na její vývoj významnější vliv. Tabulka č. 4-18 Rozklad ukazatele ROA Ukazatel

2002

2003

2004

2005

2006

ROA

0,031

0,030

0,016

0,062

0,083

Čistý zisk / Tržby

0,015

0,010

0,002

0,027

0,039

Tržby / Aktiva

1,826

1,847

2,079

1,539

1,681

Tabulka č. 4-19 Indexy růstů - ROA Indexy růstu

2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

ROA

0,960

0,519

3,925

1,347

Čistý zisk / Tržby

0,687

0,216

12,535

1,427

Tržby / Aktiva

1,012

1,126

0,740

1,092

Tabulka č. 4-20 Vliv jednotlivých ukazatelů Vliv ROA Čistý zisk / Tržby Tržby / Aktiva

2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

-3,98%

-48,11%

292,50%

34,71%

-31,25%

-78,41%

1153,47%

42,67%

1,16%

12,58%

-26,00%

9,22%

63

1200% 1000% 800% ROA

600%

Čistý zisk / Tržby

400%

Tržby / Aktiva

200% 0% 2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

-200%

Graf 4-14 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROA

Dále jsem použila Du Pontův rozklad v rozšířeném tvaru, tj. rozložila jsem ukazatel ROE na rentabilitu aktiv, rentabilitu tržeb a pákový ukazatel.

Tabulka č. 4-21 Rozklad ukazatele ROE Ukazatel ROE Čistý zisk / Tržby Tržby / Aktiva Vlastní kapitál / Aktiva

2002 0,104 0,015 1,826 0,254

2003 0,091 0,010 1,847 0,204

2004 0,017 0,002 2,079 0,260

2005 0,174 0,027 1,539 0,239

2006 0,184 0,039 1,681 0,352

Tabulka č. 4-22 Indexy růstů – ROE Indexy růstu

2003/2002

ROE Čistý zisk / Tržby Tržby / Aktiva Vlastní kapitál / Aktiva

2004/2003

0,866 0,687 1,012 0,803

0,191 0,216 1,126 1,275

2005/2004

2006/2005

10,060 12,535 0,740 0,922

1,059 1,427 1,092 1,472

2005/2004 906% 1153% -26% -8%

2006/2005 6% 43% 9% 47%

Tabulka č. 4-23 Vliv jednotlivých ukazatelů Vliv ROE Čistý zisk / Tržby Tržby / Aktiva Vlastní kapitál / Aktiva

2003/2002 -13% -31% 1% -20%

64

2004/2003 -81% -78% 13% 27%

1200% 1000% 800%

ROE Čistý zisk / Tržby

600%

Tržby / Aktiva Vlastní kapitál / Aktiva

400% 200% 0% 2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

-200%

Graf 4-15 Vliv jednotlivých ukazatelů na ROE

Vývoj ROE je patrný z prvního řádku tabulky č. 4-21 a jeho vývoj jsem popsala již v kapitole 4.2.1. Ukazatele rentability. Jeho meziroční procentní změny (přírůstky či poklesy) zachycuje první řádek tabulky č. 4-22. Tato tabulka a také graf 4-15 zobrazují vliv dílčích ukazatelů tvořících ROE na jeho změny. Z uvedeného grafu vyplývá, že největší pozitivní vliv na ROE v období 2004/2005 měla rentabilita tržeb. V ostatních letech měly všechny ukazatele na ROE negativní vliv. Tabulka č. 4-24 Analýza finanční páky Analýza finanční páky

2002

2003

2004

2005

2006

ROE

10,45%

9,05%

1,73%

17,37%

18,39%

Čistý zisk / EBIT

84,27%

61,04%

28,59%

67,58%

78,17%

394,04%

490,93%

385,12%

417,67%

283,83%

3,15%

3,02%

1,57%

6,15%

8,29%

3,32

3,00

1,10

2,82

2,22

Aktiva / Vlastní kapitál EBIT / Aktiva e = ČZ / EBIT * A / VK

Finanční páka zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu ROE tím, že podnik používá cizí kapitál. Finanční páka působí pozitivně, pokud e > 1. Z tabulky č.4-24 vyplývá, že v celém sledovaném období působí finanční páka pozitivně. Jen v roce 2004, stejně jako u jiných ukazatelů, se projevuje i zde, že tento rok byl pro společnost ze sledovaného období rokem nejhorším a hodnota e dosahuje téměř limitní hodnoty.

65

ROE čistý zisk/vlastní kapitál 18,39 %

ROA čistý zisk/aktiva 6.48 %

čistý zisk/tržby 0,039

tržby 3 655 818

náklady 3 514 950

ostatní náklady 3 496 266

odpisy 55 133

čistý zisk 140 868

-

tržby 3 655 818

aktiva/vlastní kapitál 2,838

.

tržby/aktiva 1,681

.

tržby 3 655 818

:

celková aktiva 2 175 387

dlouhodobý majetek 441 783

oběžná aktiva 1 717 781

krátkodobý finanční majetek 625 296

úroky 0

daně 41 664

pohledávky 1 050 418

zásoby 42 067

Obrázek 4-1 Pyramidový rozklad vrcholového ukazatele ROE pro 2006

4.4 EVA Při výpočtu hodnoty EVA, jsem nejdříve vypočetla čistý provozní zisk po zdanění tzv. NOPAT (Net Operating Profit after Taxes). Dále pak jsem vypočetla průměrné náklady na kapitál tzv. WACC (Weighted Average Cost of Capital ), kde náklady na cizí kapitál rd jsem vypočetla jako podíl nákladových úroků a bankovních úvěrů a výpomoci a náklady vlastního kapitálu re jsem vypočetla z modelu oceňování kapitálových aktiv – CAPM (Capital Asset Pricing Model ) model. Při stanovování hodnot v modelu CAMP jsem vycházela

66

z údajů publikovaných v odborné literatuře28 a z internetových zdrojů agentury “Modyys” a “Standard&Poors“.

Tabulka č. 4-25 Výpočet ukazatele EVA 2002 Ukazatel NOPAT Kapitál (C) WACC

2003

2004

v tis. Kč 2006

2005

40 183

52 856

20 960

112 697

124 425

633 429 0,112

668 921 0,085

677 698 0,087

1 029 881 0,086

1 166 508 0,076

rd

0,035

0,007

0,013

0,021

0,018

(1 - t)

0,69

0,69

0,72

0,74

0,76

D/C

1,82

3,02

2,04

1,95

1,20

9,11%

9,11%

9,11%

9,11%

9,11%

re (pomocí CAPM) rf

3%

3%

3%

3%

3%

1,11

1,11

1,11

1,11

1,11

5,50%

5,50%

5,50%

5,50%

5,50%

0,74 -30 471

0,77 -3 912

0,74 -37 800

0,62 23 706

0,66 35 493

β (rm - rf) E/C EVA = NOPAT - WACC * C

Z tabulky 4-25 vyplývá, že společnost přináší hodnotu jen v letech 2005 a 2006, v ostatních letech provozní příjem bohužel nepřevyšuje náklady na použitý kapitál.

4.5 Hodnocení pomocí souhrnných ukazatelů 4.5.1 Altmanův model důvěryhodnosti Tabulka č. 4-26 Altmanův model důvěryhodnosti Altmanův index

x1

2005

2006

2,11

2,39

2,08

2,44

Likvidita

0,13

0,11

0,17

0,27

0,26

238 197

282 288

325 488

707 178

569 205

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

-0,04

-0,01

-0,01

0,03

0,10

-76 579

-29 823

-21 137

89 236

220 206

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

0,03

0,03

0,02

0,06

0,08

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

Ukazatel kapitálové struktury Zadržené zisky Aktiva celkem

Rentabilita aktiv EBIT Aktiva celkem

28

2004

2,15

Aktiva celkem

x3

2003

Z-skóre

ČPK

x2

2002

KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha:C. H. Beck, 2004.

67

x4

0,41

0,26

0,36

0,32

0,55

469 650

516 414

503 106

635 473

766 443

1 154 972

2 018 297

1 383 748

2 003 291

1 399 676

1,83

1,85

2,08

1,54

1,68

Tržby

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

Aktiva celkem

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

Zadluženost vlastního kapitálu Vlastní kapitál Cizí zdroje

x5

Rychlost obratu aktiv

3,00 2,50 x5 = Tržby / A

2,00

x4 = VK / CZ

1,50

x3 = EBIT / A x2 = Neroz.zisk / A

1,00

x1= ČPK / A

0,50 0,00 -0,50

2002

2003

2004

2005

2006

Graf 4-16 Struktura Altmanova modelu

V tabulce č. 4-26 jsem provedla výpočet Z-skóre. Podle Altmanova modelu důvěryhodnosti je společnost Subterra hodnocena jako společnost, které ve sledovaném období nehrozí bankrot. Za finanční stabilitu podniku je definován interval od 1,2 – 2,7. Vypočtené hodnoty Z-skóre se pohybují v horní polovině doporučeného intervalu. Při pohledu na jednotlivé ukazatele konstatuji, že se vyvíjejí pozitivně. Rentabilita aktiv vzrostla za sledované období o 5%. Jak je vidět z grafu 4-16, výrazný vliv na strukturu a vývoj Altmanova indexu má ukazatel Tržby/Aktiva, které prakticky kopírují vývoj Z-skóre.

4.5.2 Index IN 01 Nejdříve jsem vypočetla IN indexy stanovený svými autory v roce 2001. Výsledné hodnoty jsem porovnala s Altmanovým indexem.

68

Tabulka č. 4-27 Indexu IN 01 Index IN 01

2002

2003

2004

2005

2006

Index IN 01

6,13

5,55

5,81

192,01

5,52

Finanční páka

1,60

1,26

1,40

1,32

1,55

Aktiva celkem

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

Cizí zdroje

1 154 972

2 018 297

1 383 748

2 003 291

1 399 676

8,72

12,30

7,58

4 666,54

0,00

58 236

76 603

30 377

163 329

180 326

Nákladové úroky

6 682

6 226

4 006

35

0

Rentabilita aktiv

1,30

1,12

1,22

1,20

1,23

EBIT

1 496 856

2 262 731

1 682 198

2 413 708

1 717 781

Aktiva celkem

1 154 972

2 018 297

1 383 748

2 003 291

1 399 676

1,83

1,85

2,08

1,54

1,68

Tržby

3 378 746

4 682 311

4 028 507

4 083 874

3 655 818

Aktiva celkem

1 850 627

2 535 243

1 937 538

2 654 194

2 175 387

1,17

1,19

1,33

1,49

1,70

Oběžná aktiva

1 496 856

2 262 731

1 682 198

2 413 708

1 717 781

Krátk.závazky+Krátk.bank.úvěry

1 280 047

1 896 322

1 267 156

1 624 313

1 008 879

Úrokové krytí EBIT

Rychlost obratu aktiv

Rychlost obratu aktiv

Podle interpretace indexu IN 01 tvoří podnik hodnotu pokud index dosahuje hodnoty vyšší než 1,77, což společnost dosahuje po celé sledované období. V roce 2005 je hodnota IN 01 dokonce ve výši 192,01, což je způsobeno vlivem vysoké hodnoty úrokového krytí. Index však má, až na rok 2005, mírně klesající tendenci. Jak jsem již uvedla výše, hlavní vliv na vývoj hodnoty Altmanova indexu měly Tržby/Aktiva. Altman však hlavní váhu přisuzuje ukazateli EBIT/Aktiva, a to skoro 3krát tak větší. Proto vzrost podíl EBIT/Aktiva ve struktuře indexu IN oproti indexu Altmana. Závěrem lze říci, že společnost z pohledu indexu IN tvoří hodnotu, ale z pohledu Altmanova modelu se pohybuje v horní polovině oblasti šedé zóny a má tedy mírné dílčí problémy.

69

4.6 Hodnocení podle Pollaka Uvedené hodnocení jsem prováděla na základě zjištěných informací z výročních zpráv společnosti a konzultace se zaměstnancem společnosti pracující v ekonomické úseku.

Tabulka č. 4-28 Stručná charakteristika hodnotících kritérií

Charakteristika

Hodnotící kritérium

Společnost Subterra a.s. pracuje 15 % nad bodem 1. Finanční výsledek:

zvratu.


V roce 2006 ve společnosti opět vzrostl podíl krátkodobé pohledávky na celkových aktivech, což je pro odvětví stavebnictví typické.




26. února 2005 odkoupil Metrostav a.s. od společnosti Subterra a.s. akcie za cenu, kterou společnost za účastnické cenné papíry zaplatila, zvýšenou o úrok ve výši 4.0% per annum za období ode dne, kdy společnost

2. Uspokojení finančních účastníků:

veřejný

návrh

smlouvy

učinila,

do

zaplacení kupní ceny. Kupní cena činila tedy částku 1.136,60 Kč za každou jednotlivou akcii a kupní cena za všechny prodávané akcie činila celkem částku 21.923.877,- Kč.


K zajištění financování využívá společnost mimo jiné také leasing (to i formou odprodeje vlastního majetku a

následného

finančního

leasingu

na

uvedený

majetek).


Společnost již po řadu let provádí díla pro hlavní město Praha, dále se podílí na výstavbě železničních koridorů pro Správu dopravní železniční cesty a.s.,

3. Spokojení zákazníci:

daří se opakovaně získávat zahraniční zakázky i nové zákazníky na území republiky


4. Výrobky odpovídající trhu:

K posílení prodeje svých výrobků se společnost zúčastňuje řadu veletrhů a významných akcí, které

70

jsou orientovány na problematiku stavebnictví.


Společnost se v posledních letech snaží přizpůsobit svůj program poptávce na trhu, rozšiřuje svou divizi pozemní výstavby, zejména dopravní stavby a bytovou výstavbu.




Společnost se opakovaně již po řadu několika let podílí na výstavbě metra v hlavním městě, což svědčí o jejich dobrý referencích.




Společnost je vlastníkem řady certifikací, které umožňuji společnosti provádět stavby na zahraničním i tuzemském trhu.

5. Výzkum trhu cílený na pokrok:




Společnost klade důraz na

uplatňování moderních

technologií, především optimalizuje tradiční výrobní metody. Usiluje o maximalizaci výkonů při dodržení přísných

bezpečnostních,

environmentálních

i

kvalitativních hledisek.


Společnost v posledních letech prošla personálními změnami

–

došlo

k mírnému

navýšení

počtu

pracovníků, změnil se však poměr THP pracovníků a dělnických pozic. Počet THP pracovníků narostl za poslední 3 roky o cca 100 pracovníků ( z 350 na 450).


Společnost nabízí svým zaměstnancům řadu výhod, jako např. týden dovolené nad rámec stanovený zákoníkem práce, příspěvek na závodní stravování,

6. Školený a motivovaný personál:

příspěvek

na

kapitálové

a penzijní

připojištění,

rehabilitace zaměstnanců, příspěvek na rekreaci dětí zaměstnanců, možnost využívání praktického a lékaře přímo v areálu společnosti. Dále pak poskytuje zaměstnancům školení a rekvalifikační kurzy.


Její

snaha

o

udržení

a

získávání

vysoce

kvalifikovaných a dodře motivovaných zaměstnanců je snižována ne zcela dobrou vnitropodnikovou

71

komunikací, ale také postrádajícím dlouhodobým motivačním programem pro zaměstnance.




Poměr vlastního a cizího kapitálu vzhledem k odvětví, v kterém společnost podniká je v posledních dvou letech v pořádku, tj. převyšují cizí zdroje nad

7. Kapitálová základna

vlastními, i když ve formě krátkodobých závazků, které jsou však pro odvětví typické.


Společnost se v posledních letech, kdy odvětví stavebnictví prožívá velký boom, potýká s problém získat kvalitní dodavatele (dodavatelé, kteří splňují požadavky a mají požadované kapacity). Jedná se o

8. Schopní dodavatelé:

problém zejména u staveb prováděných hornickým způsobem.


Stávající dodavatele: ŽS Brno, a.s., ZAPA Beton a.s., Zakládání staveb a.s., Skanska ŽS a.s.




Společnost sídlí v Praze. Vzhledem k tomu, že společnost provádí stavební činnost na území celé republiky a v zahraničí, nemohu jednoznačně říci, že by měla blízko ke svým zákazníkům.

9. Výhodné stanoviště:


Společnost působí v místě již několik desítek let. Za tu dobu si vytvořila dobrou spolupráci s místními úřady a odbory.




10. Poměr k životnímu prostředí:

Společnost trvale dodržuje všechny normy a předpisy týkající se enviromentální politiky a minimalizuje dopady z výrobní činnosti do okolního životního prostředí.

Na základě výše uvedeného jsem jednotlivým kritériím přiřadila následující body a součet převedla do procentního vyjádření.

72

Tabulka č. 4-29 Hodnocení společnosti podle Pollaka Hodnotící kritéria

Max. počet bodů

Dosažený počet bodů

1. Finanční výsledek

8

6

2. Uspokojení finančních účastníků

11

5

3. Spokojení zákazníci

11

8

4. Výrobky odpovídající trhu

12

9

5. Výzkum trhu cílený na pokrok

13

8

6. Školený a motivovaný personál

8

4

7. Kapitálová základna

10

7

8. Schopní dodavatelé

7

4

9. Výhodné stanoviště

9

7

10. Poměr k životnímu prostředí

11

9

Celkem

100

65

Z výše uvedené metody hodnocení vitality společnosti plyne, že společnost Subterra má velmi pravděpodobnou vitalitu.

73

5 Závěr Finanční analýza společnosti Subterra, kterou jsem provedla v rámci své diplomové práce, použité metody hodnocení a jejich výsledky poskytují dle mého názoru dostatečně komplexní obraz o ekonomické situaci podniku, jejím vývoji v jednotlivých letech a zároveň indikují možné problémy v budoucím období. Pokusím se tedy na závěr této práce výsledky finanční analýzy shrnout a částečně je interpretovat. Na základě provedené finanční analýzy si dovoluji konstatovat, že společnost Subterra je finančně stabilní a současná finanční situace společnosti je dobrá. Toto tvrzení je možné opřít o výsledné hodnoty komplexního ukazatele finanční stability, tj. Altmanův model důvěryhodnosti (Z – skóre). Dle dosažených hodnot se Subterra pohybuje v pásmu finanční stability a nehrozí jí bankrot. To také dokládá index IN, podle jehož interpretace se společnost pohybuje v intervalu, kde podnik tvoří hodnotu. Dále o tomto tvrzení svědčí výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů, kdy většina ukazatelů ve sledovaném období 2003 až 2006 zaznamenala pozitivní trendový vývoj a výsledné hodnoty většiny ukazatelů v roce 2005 a 2006 byly na úrovni odvětví a v některých případech dosahovaly i lepších hodnot. Jedná se zejména o ukazatele rentability celkového kapitálu (ROA), rentability tržeb (ROS) a rentability vlastního kapitálu (ROE). Platební schopnost společnosti je zajištěna a je otázkou, jestli společnost nedrží ve formě krátkodobého finančního majetku nadbytek peněžních prostředků, které by mohla efektivněji investovat. Na druhou stranu je nutné říci, že opatrnější přístup je lepší, než riziko platební neschopnosti. Navíc Subterra volné peněžní prostředky krátkodobě ukládá na termínované vklady, čímž získala relativně malý výnos s ohledem na výši úrokových sazeb, ale s minimálním rizikem investice. Celková zadluženost společnosti se snižuje a zvýšil se podíl vlastního kapitálu. Současná kapitálová struktura společnosti je v relaci kapitálové struktury odvětví za poslední čtyři roky, tudíž lze předpokládat, že je v daném odvětví optimální. Ukazatele aktivity lze zhodnotit, že odpovídají společnosti působící v odvětví stavebnictví. Z mého pohledu je jediným negativním jevem ve sledovaném období skutečnost, že tržby společnosti Subterra zaznamenaly klesající tendenci. A to i přesto, že produkce celého odvětví meziročně rostla o cca 10%. Tento negativní jev byl však zastíněn již výše zmíněným nárůstem rentability tržeb a vytvořenými zisky. Pozitivní vývoj lze přičíst nové hospodářské a finanční politice managementu a je tedy možné konstatovat, že změna většinového vlastníka měla pozitivní vliv na hospodaření společnosti. Dle mého názoru, co se týče predikce budoucího vývoje, nelze předpokládat 74

výraznější změny v hodnotách jednotlivých ukazatelů, a to z důvodu, že většina ukazatelů v současné době dosahuje hodnot srovnatelných s odvětvím. Snahou společnosti by dle mého názoru mělo být udržet hodnoty jednotlivých ukazatelů na stávající úrovni či ve stejné relaci s odvětvím. Budoucí úspěšné hospodářské výsledky spatřuji především v nárůstu tržeb. Společnost Subterra by měla vyvinout maximální úsilí k zamezení současného trendu snižujících se výkonů. Bylo by žádoucí, aby tržby rostly rovnoměrně s růstem produkce odvětví, avšak na plně konkurenčním trhu stavebních prací, kdy do ČR expandují zahraniční společnosti, to není vůbec lehké. Tato oblast je již spíše otázkou obchodní politiky a marketingové strategie společnosti. V úvodu mé práce jsem si vytkla cíl zpracovat finanční analýzu společnosti Subterra a.s. tak, aby tato podávala dostatečný a vypovídající obraz o ekonomickém vývoji společnosti. Jsem přesvědčena, že se mi tohoto cíle podařilo, alespoň do jisté míry, dosáhnout.

75

6 Literatura 1. BOUKAL, P, SVOBODOVÁ, I. Finanční analýza. Praha : VŠE 2005. 2. HIGGINS, C. R. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 3. KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. 1. vydání. Praha :C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 4. SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2003. ISBN 80-7179-736-7. 5. SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-7. 6. SYNEK, M, SEDLÁČKOVÁ, H, VÁVROVÁ, H. Jak psát diplomové a jiné písemné práce. Praha : VŠE 2002. 7. SYNEK, M. Ekonomická analýza. 1. dotisk prvního vydání. Praha : VŠE 2004. ISBN 80-245-0603-3. 8. VALACH, J. a kol.: Finanční řízení podniku. Praha : Ekopress 1999. ISBN 80-8611921-1 9. VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : ManagementPress 2000. ISBN 80-7261-029-5. 10. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové prameny http://www.subterra.cz http://www.mpo.cz http://www.mfcr.cz http://www.standarrdandpoors.com http://www.moodys.com http://ekonom.ihned.cz/index.cz

76

7 Přílohy 1. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Subterra a.s. k 31.12.2006 2. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Subterra a.s. k 31.12.2005 3. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Subterra a.s. k 31.12.2004 4. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty společnosti Subterra a.s. k 31.12.2003

77