Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2014
Ing. Bc. Soňa Karkošková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Vliv Cloud Computingu na Supply Chain Management
Autor diplomové práce:
Ing. Bc. Soňa Karkošková
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Michal Mervart, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vliv Cloud Computingu na Supply Chain Management“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 17. prosince 2013
Podpis: ………………………
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Michalu Mervartovi, Ph.D.za odborné vedení, připomínky a diskuze týkající se tématu a zpracování této práce a také za jeho ochotu a čas, který mi věnoval.
Název diplomové práce: Vliv Cloud Computingu na Supply Chain Management
Abstrakt: Diplomové práce na téma „Vliv Cloud Computingu na Supply Chain Management“ se zabývá analýzou poskytování IT zdrojů ve formě služeb cloud computingu a vlivem aplikačních služeb a jejich využitím v prostředí řízení dodavatelských řetězců. Pozornost je zaměřena zvláště na poskytování SaaS služeb v podobě veřejného cloudu, jejichž využití v SCM nabízí řadu výhod zejména malým až středně velkým společnostem. V této práci jsem analyzovala specifika nasazení aplikačních služeb Cloud SCM do vysoce proměnlivého tržního prostředí, kdy řada obchodních partnerů mezi sebou sdílí relativně velké množství informací. Dále jsou zde identifikovány faktory cloud computingu mající významný vliv na řízení dodavatelských řetězců. V závěru je provedena analýza trendů tržní nabídky Cloud SCM, analýza největších poskytovatelů aplikačních služeb SCM a identifikace specifik výběru vhodného poskytovatele.
Klíčová slova: Cloud computing, řízení dodavatelských řetězců, supply chain management, SCM
Title of the Master´s Thesis: Impact of Cloud Computing on Supply Chain Management
Abstract: Master thesis „Impact of Cloud Computing on Supply Chain Management" analyses the provisioning of IT resources in the form of cloud computing services and their impact on supply chain management environment. Attention is focused particularly on providing SaaS model of public applications delivery. The Cloud SCM implementation offers many advantages especially for small and medium sized companies. In this thesis I analysed the specifics of the deployment of Cloud SCM in highly unstable market environment, where a number of business partners share with each other relatively large amount of information. I identified factors of cloud computing, which have a significant impact on supply chain management. At the end of this thesis I analysed the trends of market supply, determined the leading providers of Cloud SCM and identified the specifics of selecting a suitable provider.
Key words: Cloud computing, supply chain management, SCM
Obsah 1.
Úvod ..................................................................................................................... 1
1.1
Cíle .................................................................................................................... 2
1.2
Způsob dosažení cíle ......................................................................................... 3
2.
Cloud computing ................................................................................................ 4
2.1
Modely služeb ................................................................................................... 8
2.2
Modely nasazení ............................................................................................. 11
3. 3.1 4.
Supply Chain Management ............................................................................. 13 Základní procesy SCM ................................................................................... 15 Podnikové systémy v prostředí cloud computingu ........................................ 17
4.1
Přechod do prostředí cloud computingu ......................................................... 19
4.2
Ekonomické aspekty cloud computingu ......................................................... 27
5.
Cloud Supply Chain Management .................................................................. 31
5.1
Klíčové SCM procesy vhodné pro cloud computing ...................................... 38
5.2
Přínosy Cloud SCM ........................................................................................ 40
5.3
Nevýhody Cloud SCM.................................................................................... 41
5.4
Požadavky na Cloud SCM .............................................................................. 41
5.5
Faktory cloud computingu s dopadem na SCM.............................................. 43
5.6
Srovnání tradičního SCM s cloud SCM ......................................................... 53
6.
Situace na trhu Cloud Supply Chain Management....................................... 57
6.1
Hype Cycle SCM 2012 od společnosti Gartner .............................................. 59
6.2
Poskytovatelé Cloud SCM .............................................................................. 61 6.2.1 SAP ........................................................................................................... 62 6.2.2 GT Nexus .................................................................................................. 65 6.2.3 JDA Software ............................................................................................ 66 6.2.4 Oracle ........................................................................................................ 67
6.2.5 IBM ........................................................................................................... 70 6.2.6 Srovnání poskytovatelů Cloud SCM......................................................... 72 7.
Závěr .................................................................................................................. 74
8.
Bibliografie ........................................................................................................ 77
9.
Seznam obrázků, tabulek a grafů ................................................................... 84
1. Úvod Důvodem proč společnosti usilují o IT inovace, je nárůst obchodní hodnoty a agility. Na jedné straně porovnává podnik zvýšení přínosů a snížení nákladů s riziky, které jsou spojené s přechodem na jiný způsob poskytování IT zdrojů na straně druhé. Společnosti hledají způsob jak zajistit informační podporu rostoucí zátěže organizace bez extrémních investic a výdajů přesahující jejich návratnost a to tak, aby byly minimalizovány nejen náklady, ale i čas a úsilí na tyto činnosti vynaložené. Základní potřeba organizace směřuje k snadné dostupnosti, škálovatelnosti a zajištění, že IT capabilities a tedy IT zdroje a funkce budou přístupné, použitelné a přijatelné pro standardy uživatelů a obchodních partnerů. Mnoho organizací však nemá možnost realizovat masivní investice do jejich IT, ale přesto chtějí nalézt taková řešení, která jim umožní průběžnou optimalizaci provozních nákladů a investičních
výdajů
na přijatelné
úrovni
a zároveň
jim
poskytnou potřebnou kapacitu a výkonnost IT zdrojů. Požadavek průběžné optimalizace znamená, že kapacita a výkonnost IT zdrojů se automaticky přizpůsobuje dynamicky se měnícímu prostředí obchodních procesů a jejich dynamicky se měnícím potřebám na IT podporu. Technologické společnosti poskytující IT zdroje formou služby zareagovaly na požadavek automatického přizpůsobování se IT zdrojů dynamicky se měnícím potřebám obchodních procesů jejich zákazníků vytvořením IT prostředí známém jako cloud. Toto prostředí na rozdíl od jeho předchůdců má technické vlastnosti, které právě umožňují realizovat IT služby s parametry měnícími se automaticky a dynamicky podle aktuálních potřeb zákazníků. Optimalizace nákladů a investic na IT služby s využitím cloud služeb je tedy vlastně rozhodovací proces, jehož výstupem je převedení určitých IT aktivit z interních IT oddělení na externí technologickou společnost, a to na základě jak čistě ekonomických kalkulací, tak i kalkulacích strategických. Architektura postavená na principu využívání IT služeb poskytovaných formou cloudu umožňuje snížit celkovou zátěž společnosti o náklady na vlastnictví IT techniky a aplikací a o náklady na administrující lidské zdroje. Zároveň využití služeb cloudu zjednodušuje přístup uživatelů a obchodních partnerů k aplikacím společnosti bez ohledu na jejich geografickou lokalitu, fyzické umístění a připojení (např. přes Internet). Dnešní společnosti vyžadující pro své obchodní aktivity efektivní řízení a integraci jednotek, které tvoří dodavatelský řetězec, se již neobejdou bez nástroje podporujícího 1
optimalizaci jednotlivých procesů v rámci tohoto řetězce a současně koordinujícího informační, materiálové a finančních toky. Organizace, které mají úspěšně realizované SCM systémy, těží prospěch z integrace pracovního prostředí, standardizace procesů a provozních výhod. Nicméně protože se trh rychle mění, organizace potřebují nová řešení, aby zabezpečily potřebu neustále
zlepšovat
své
obchodní
praktiky
a postupy
a udržely
si
tak konkurenceschopné postavení. Z tohoto důvodu se cloud computing stává atraktivním potenciálním
prostředím
pro
nasazení
SCM
řešení.
Takovýto
přechod
vyžaduje
rovnováhu strategických a operativních kroků podložených ekonomickými a technickými úvahami zahrnujícími adekvátní IT infrastrukturu, hardware, software a síťové propojení, hodnocením a změnu umožňujícími mechanismy. Je zřejmé, že implementace cloud SCM řešení zahrnuje komplexní přechod ze starších informačních systémů a podnikových procesů na integrovanou IT
infrastrukturu a nastavení
společných
obchodního
procesů
v celé
Computingu na Supply
Chain
organizaci.
1.1 Cíle Cílem
diplomové
práce
na téma „Vliv Cloud
Management“ je provést analýzu poskytování IT zdrojů ve formě služeb cloud computingu a určit dopad, jaký má jejich využití v prostředí řízení dodavatelských řetězců. Chtěla bych se věnovat zvláště aplikačním službám SaaS v podobě veřejného cloudu, jejichž využití pro implementaci systémů Supply Chain Managementu nabízí řadu výhod zejména malým až středně velkým společnostem. Velké informační systémy si mohou dovolit nasadit zejména velké společnosti s dostatečným kapitálem a pro řadu menších společností je cloud computing jediným řešením jak si zajistit dostupnost nejmodernějších technologií. Chtěla bych analyzovat faktory, které bude obnášet nasazení aplikačních služeb Cloud Supply Chain Managementu, kdy řada obchodních partnerů sdílí mezi sebou navzájem relativně velké množství informací. V této práci se nebudu zabývat pohledem na infrastrukturní a platformní služby a ani soukromým a hybridním cloudem. Hlavními cíli této diplomové práce jsou:
analýza vlivu aplikačních
služeb
cloud
computingu na Supply
Chain
Management,
identifikace specifik migrace do prostředí cloud computingu,
2
analýza SCM v prostředí cloud computingu, identifikace a porovnání přístupů tradičních SCM systémů a Cloud SCM,
identifikace
faktorů
cloud
computingu mající
významný vliv na řízení
dodavatelských řetězců,
analýza trendů tržní nabídky Cloud SCM, analýza největších poskytovatelů aplikačních
služeb
SCM
a identifikace
specifik výběru vhodného
poskytovatele.
1.2 Způsob dosažení cíle Při realizaci této diplomové práce budu postupovat metodou analýzy literatury a elektronických zdrojů, které se zabývají metodami řízení dodavatelských řetězců s důrazem na aplikační služby veřejného cloud computingu. Poznatky získané analýzou všech těchto zdrojů podrobím komparaci a abstrahuji jen relevantní informace důležité pro tuto diplomovou práci.
Takto
získané
výsledky
podrobím
dedukci
a indukci
a následnou syntézou z nich vytvořím tuto práci. K této problematice neexistují zdroje, které by tuto problematiku řešily komplexně a kompaktně. Existují sice rozsáhlé dokumentace zabývající se cloud computingem, plánováním podnikových zdrojů a Supply Chain Managementem, ale jsou ale vždy omezeny pouze na konkrétní výseč z problematiky a nevěnují se synergii cloud computingu a SCM. Provedu tedy propojení existujících zdrojů do jednoho celku a doplním je o tržní analýzu poskytovaných služeb. Protože tato problematika je velice rozsáhlá, neboť existuje několik modelů služeb a modelů nasazení cloud computingu, omezím se pouze na aplikační služby
veřejného
cloud
computingu,
které
jsou z praktického
využití
pro
řízení
dodavatelského řetězce těmi nejvýznamnějšími.
3
2. Cloud computing Stejně jako většina pojmů v oblasti informačních technologií, má také cloud computing svůj původ v angličtině. Doslovně lze slovo cloud přeložit jako mrak. Mrak představuje široké prostředí síťového připojení Internet, na které tato technologie staví. Cloud computing je forma poskytování sdílených, škálovatelných a flexibilních IT služeb a IT zdrojů napříč sítí Internet. Službami a zdroji IT jsou aplikace, platformy pro provoz aplikací a infrastruktura. Je to způsob jak přistupovat k hardwarovým anebo softwarovým prostředkům kdekoli na světě. Tyto zdroje jsou sdíleny mezi mnoha uživateli, jsou k dispozici
na vyžádání,
škálovatelné
a konfigurovatelné.
Jednoduchou cloud
computingovou službu si lze představit jako e-mail, Office 365 nebo kalendář, které jsou poskytnuty některými z poskytovatelů, jako je Google, Apple nebo Mircrosoft. Cloud computing není převratnou koncepcí v oblasti IT, neboť vznikl ve skutečnosti spojením kombinace mnoha stávajících technologií jako je tenký klient, servisně orientovaná architektura SOA, grid computing, utility computing, virtualizace a distributed computing, díky kterým tvoří efektivnější IT řešení. (Buyya, a další, 2011 str. 6) Pomocí tenkého klienta lze prostřednictvím sítě přistupovat k aplikacím a službám, které nejsou instalované na lokálním počítači. Tenký klient je počítač, program či terminál, který je připojen k serveru, který slouží jako úložiště dat, poskytuje výpočetní kapacitu nebo zpracovává data. Tento server poskytuje výpočetní služby více klientům a je využíván pro hostování virtuálního počítače. Virtuální počítač na základě ověřené identity uživatele namapuje jeho uživatelský profil a pracovní prostředí a programy na jakýkoliv počítač. (Igel Technology, 2009) Virtualizace je technologie, která využívá hardwarové a softwarové prostředky pro vytvoření virtuálního stroje, který se chová jako samostatný počítač. Existují různé typy virtualizace. Nejznámější je virtualizace serverů, úložišť a operačního systému. Z pohledu uživatele cloud computingových služeb je cloud computing sám o sobě virtualizací různých zdrojů. (Hartig, 2008) Tyto zdroje musí být virtualizované, aby bylo možné různým spotřebitelům nabízet stejné služby, které jsou vysoce flexibilní a škálovatelné. (Armbrust, a další, 2009) Grid computing je forma distribuovaného computingu umožňující použití velkého množství výpočetních zdrojů z více míst najednou a zpřístupnit je prostřednictvím snadno použitelného rozhraní.
Data mohou být
zpracována paralelně
přes distribuované
sítě
počítačů.
Distribuované systémy spolu v rámci jedné počítačové sítě komunikují a koordinují své činností prostřednictvím předávání zpráv tak aby dosáhly společný cíl. Kumulativní výpočetní 4
výkon všech připojených počítačů vysoce přesahuje výkonné počítače. Grid computing využívá otevřené standardy a protokoly a poskytuje kvalitu služeb QoS. Rozdíl oproti cloud computingu je v tom, že bezpečnost a spolehlivost je vyšší v případě gridu a zdroje a služby cloud
computingu jsou více
abstraktní.
(Buyya,
a
další,
2011
str.
8)
Účtování
poplatku za poskytování IT řešení ve formě služeb a poskytnutí výpočetní kapacity na vyžádání převzal cloud computing z utility computingu. IT zdroje jsou dodávané a měřené jako služba na základě pevně nebo časově nastaveného ocenění, které vychází z různé úrovně kvality
služeb
a dalších
parametrů
a omezení.
Utility
computing
odkazuje
zejména na obchodní model a vychází z potřeb přístupu k IT zdrojům zatímco cloud computing přesahuje tento rámec a zahrnuje navíc i architekturu služeb. (Buyya, a další, 2011 str. 9) Servisně orientovaná architektura (SOA) je způsob realizace podnikové architektury. Základem tohoto konceptu je rozdělení architektury na samostatné části, které tvoří volně spojené distribuované systémy. Tyto systémy poskytují v heterogenním a velmi dynamickém prostředí funkcionalitu v podobě služeb, přičemž se v tomto prostředí kříží hranice systémů s organizace. Služby mohou být poskytovány s využitím technologie webových služeb přes Internet. Technologie SOA umožňuje vytvořit prostředí podporující flexibilní integraci IT systémů, řízení životního cyklu služeb a simultánní interakci s více partnery přes rozhraní webových služeb. Z technického hlediska hraje cloud computing také klíčovou roli při zvyšování stupně automatizace podnikových procesů. To se týká zejména automatizované dodávky služeb prostřednictvím cloudu. Typickými
rysy
cloud
computingu jsou poskytování
služeb
v reálném
čase
a vyúčtování dle spotřeby. Zdroje dat uložených v soukromém nebo veřejném cloudu, mohou být zpracovány pomocí elastických on-demand výpočetních prostředků, které jsou přístupné prostřednictvím rozhraní API, webových služeb, SQL, BI a data mining nástrojů.
Většina cloudových
služeb
jsou standardní
řešení,
která
jsou často
nabízena v několika variantách na pokrytí různých provozních potřeb. Možnosti individuální úpravy takovýchto služeb jsou malé nebo neexistující. Spotřebitel si však může sám bez nutnosti osobní interakce s poskytovatelem a na základě jeho potřeb jednostranně upravovat míru poskytování výpočetních kapacit, jako je výkon serveru a velikost síťového úložiště. Toto je anglicky nazýváno jako on-demand self-service. To je umožněno díky dostupnosti služeb skrz standardní mechanismy podporující tenké nebo tlusté klienty a pomocí internetových protokolů. Široký síťový přístup zabezpečuje, že služby budou dostupné kdekoliv na světě prostřednictvím Internetu. Služby jsou poskytovatelem nabízeny na principu modelu multi-tenant tzv. multi-nájemce, kdy výpočetní zdroje slouží 5
více spotřebitelům najednou s využitím fyzických a virtuálních prostředků dynamicky přidělovaných na základě jejich poptávky. Tyto zdroje, kterými je například výpočetní výkon, paměť nebo datové úložiště, jsou absolutně nezávislé na spotřebiteli. Jejich logika je zapouzdřená, neboť detailní znalost jejich funkcionality je pro spotřebitele nerelevantní. Stejně tak jako jejich přesné umístění. Avšak z důvodu legislativních požadavků, které jsou kladeny na citlivá data organizací, může být spotřebitel schopen určit polohu na vyšší úrovni abstrakce (např. země, státu, nebo datového centra). Jelikož jakýkoliv výpadek či pomalé dodání potřebné služby může na straně spotřebitele způsobit problémy s negativním finančním dopadem, je důležité, aby poskytované služby byly zajišťovány automaticky, rychle a pružně a to tak, aby pokryly požadovaný výpočetní výkon spotřebitele. Z toho vyplývá, že služby musí být dodávané flexibilně v jakémkoliv množství, kdykoli a kdekoliv. Aby byla zajištěna optimalizace využití zdrojů je nutné služby měřit, automaticky kontrolovat a hlásit nesrovnalosti. Měření služeb zároveň poskytuje transparentní pohled jak pro poskytovatele, tak pro spotřebitele o míře využití služeb a o kvalitě služeb. Způsob měření se liší dle typu služby. Tyto vlastnosti služeb zabezpečují dodání benefitů, které cloud computing nabízí. (Badger, a další, 2012) Mezi výhody cloud computingu se řadí zejména:
dynamické změny na základě požadavků bez nutnosti lidské interakce,
škálovatelnost - zvýšení nebo snížení výpočetního výkonu na základě požadavku uživatele,
rostoucí nabídka,
nižší počáteční náklady, nákladová efektivnost a snížení kapitálových nákladů a jejich přesun do nákladů operativních,
cenové modely dle využití,
flexibilní kvalita služby,
rostoucí počet poskytovatelů,
zabudované best practices, nejnovější technologie.
Společnosti, které by si nemohly dovolit implementovat nejmodernější technologie a najmout špičkové IT profesionály, těží z best practices zabudovaných do nabízených služeb a z výhod ze snadno využitelné architektury vybudované na principu servisní orientace. Tato architektura zabezpečuje
orchestraci
podnikových procesů
a plynulého uživatelského
workflow, přičemž data jsou abstrahována pro usnadnění komunikace s využitím specifické podnikové terminologie. To zabezpečuje podniku pružnější agilitu a zrychlený růst díky 6
možnosti
soustředit
se
na primární
obchodní
cíle
a rychlejšímu a informovanějšímu rozhodování. Kromě benefitů jako je výkon, efektivita a nákladové výhody, které cloud computing nabízí, musí být zváženy i rizika, a to zejména ta, která se týkají bezpečnostních a legislativních problémů. Poskytovatel služeb cloud computingu je nezávislá organizace, a proto se mnoho společností obává, že nebudou jednat v jejich zájmu. Poskytovatelé mají plný
přístup
ke
všem
údajům
a zpracovávaným
datům.
Kritická
obchodní
data jsou převedena ze společnosti do rukou poskytovatele a nejsou tak chráněna vnitřními bezpečnostními mechanismy jako je například firewall. Kromě toho vyvstává otázka týkající se umístění dat. Data může poskytovatel uchovávat kdekoliv po světě, což vytváří tlaky na mnoho společností zejména v případě dat, která jsou předmětem zvláštních ustanovení, která nelze zajisti v zemích mimo Evropskou unii. Dalším rizikem je dostupnost cloudových služeb. Mnoho společností vyžaduje zajištění vysoké dostupnosti zejména u důležitých dat a aplikací. Na zákazníkovi leží předpoklad zajištění fungující a bezpečné sítě pro přístup do cloudu.
Problémem
nejen
v cloudu,
ale
v jakémkoliv distribuovaném
prostředí
je
zejména propustnost sítě, která je technologicky omezena. (OSGi Alliance, 2011) Mezi nevýhody cloud computingu se řadí zejména (Sahandi , a další, 2013):
bezpečnost,
ztráta kontroly dat,
důvěra,
soukromí
dostupnost,
integrita služeb a dat.
Společnosti často řeší problém jakým způsobem zajistit podnikové IT, tak aby nejlépe vyhovovalo jejich potřebám a požadavkům. Forem dodání IT zdrojů je celá řada od nasazení vlastního on-premise řešení, hostovaného řešení nebo ve formě poskytovaných služeb cloud computingu. Každé řešení je však rozdílně vhodné pro různá prostředí a volba často vyžaduje také rozhodnutí, které zajistí optimalizaci mezi obchodními potřebami, bezpečnostními požadavky a náklady. (GFI Software, 2010) On-premise řešení je nainstalován a běží na počítačích v prostorách organizace. Při hostingu je provoz části IT infrastruktury outsourcován na externího poskytovatele služeb. Smluvní rámec může být velmi odlišný v závislosti na spotřebiteli. Je také možné, že všechny technické zdroje zůstávají majetkem společnosti a jsou pouze spravovány poskytovatelem hostingových služeb. Hosting není nutně 7
spojen se změnou IT strategie či s inovacemi. Většina firem používá hosting ke snížení nákladů v krátkodobém horizontu nebo k vlastní úlevě IT oddělení. Typickým hostingem je například pronájem serverů, paměti nebo softwaru. Zásadním rozdílem cloud computing a hostingu je, že při klasickém hostingu jsou všechny činnosti fyzicky ohraničené na úrovni podniku a vyhrazené pouze pro tento podnik, zatímco ve veřejném cloudu více různých uživatelů sdílí stejnou infrastrukturu. Klasický hosting má poměrně vysokou úroveň bezpečnosti, ale v podstatě s sebou nese také vyšší náklady. Protože neexistuje žádné sdílení zdrojů, úspory z rozsahu jsou nižší než v případě cloudu. Kromě toho neumožnuje hosting stejnou úroveň škálovatelnosti jako cloud a proto musí být k dispozici taková úroveň infrastruktury, která zabezpečí funkčnost i při maximálních úrovních zátěže, avšak generuje určité náklady v případě normální nebo nízké vytíženosti kapacit. Je možné tedy říct, že při hostingu dojde pouze ke změně místa a způsobu doručení IT služby, zatímco při cloud computing však představuje udržitelné změny ve strategii a IT zdroje jsou sdíleny efektivněji s ostatními spotřebiteli kdekoliv po světě. (AIS Network, LLC, 2011) Cloud computing může poskytnout nízko nákladové a vysoce kvalitní IT služby, které jsou flexibilní a adaptabilní na měnící se obchodní potřeby. Ne všechny aplikace a procesy jsou však vhodné pro jejich migraci do cloudu. Zejména kritické a transakčně náročné aplikace nejsou ideální pro nasazení v cloudu. Stejně tak aplikace s vysokou propustností, s požadavky na vysoce nízkou latenci nebo síťové náročné aplikace, které vyžadují neustálé vysílání a přijímání velkých množství dat.
2.1 Modely služeb Dle Národního institutu pro standardy a technologie NIST (Badger, a další, 2012) se služby cloud computingu rozdělují do třech úrovní, které paralelně odráží vrstvy tradičního výpočetního prostředí. V poslední době někteří autoři přidávají i čtvrtou úroveň, která je však stále diskutována. Jedná se o podnikový proces jako službu (BPaaS)1, kde spotřebitel pronajímá část podnikových procesů od externího poskytovatele. Podnikový proces jako službu lze také zařadit do modelu tzv. XaaS, kde X reprezentuje cokoliv jako službu. Dalším příkladem XaaS může být například databáze jako služba, bezpečnost jako služba, integrace jako služba, testování jako služba nebo monitoring jako služba. BPaaS jsou velice komplexní služby, jelikož řídí a spravují funkce napříč celou organizací. Může se jednat o oborově
1
BPaaS je zkratkou anglického pojmu Business Process as a Service
8
specifická řešení například procesy od objednání až po zaplacení faktury (procure to pay). Služba BPaaS musí mít dobře definované rozhraní API, aby ji bylo možné snadno připojit do souvisejících služeb. (Accorsi, 2011) Základními modely služeb jsou:
infrastruktura jako služba (IaaS)2,
platforma jako služba (PaaS)3,
software jako služba (SaaS)4.
Různé modely služeb mají různě silné stránky a jsou vhodné pro různé zákazníky a různé obchodní cíle. Detailnější popis služeb, které se řadí pod výše popsané modely, znázorňuje obrázek 1.
Obrázek 1: Dostupné cloud computingové služby dle jednotlivých modelů, zdroj: (Hogan, a další, 2011)
Infrastruktura jako služba IaaS IaaS je koncept poskytování škálovatelné IT infrastruktury ve formě služeb, kdy si spotřebitel přímo najímá výpočetní výkon, datové úložiště, sítě a další výpočetní zdroje.
2
IaaS je zkratkou anglického pojmu Infrastructure as a Service PaaS je zkratkou anglického pojmu Platform as a Service 4 SaaS je zkratkou anglického pojmu Software as a Service 3
9
Na tyto výpočetní zdroje si může spotřebitel nasadit a spustit libovolný software obsahující operační systémy a aplikace. Spotřebitel nemá právo řídit nebo ovládat základní cloud infrastrukturu, ale má kontrolu nad vlastním softwarem, popřípadě je mu umožněno omezené řízení vybraných prvků sítě jako např. firewall. Služby infrastruktury jsou založené na virtualizaci
serverů
a funkcionalitách
síťové
infrastruktury
s vysokým
stupněm
standardizace. Výpočetní výkon je získán pomocí virtuálních strojů. Spotřebitelé si mohou sami nakonfigurovat požadovanou stabilitu a výkon. Mezi nejznámější komerční službu se řadí například Amazon Elastic Compute Cloud (EC2). Datová úložiště umožňují uživatelům ukládat data u poskytovatele, přičemž přístup k datům je nezávislý na geografické lokalitě a je spotřebitel jej realizuje pomocí stávajícího připojení k Internetu. Při přístupu k datům je vyžadována vysoká dostupnost, spolehlivost, výkonnost a zajištění konzistence dat. To však nemůže být splněno současně, protože se vylučují částečně některé požadavky. Například poskytování služby s vysokou dostupností lze na úkor výkonu. To je důvod proč se poskytovatelé specializují na poskytování parametrů dohodnutých v dohodě o úrovni služeb SLA. Obecně platí snadná interoperabilita a přenositelnost služeb IaaS, protože základní stavební kameny těchto služeb jsou poměrně dobře definovatelné. Příkladem mohou být například síťové protokoly nebo rozhraní, jejichž využití je standardizováno. (Badger, a další, 2012) Platforma jako služba PaaS PaaS je
zaměřena na poskytování
služeb
aplikační
infrastruktury.
PaaS nabízí
spotřebiteli prostředky pro nasazení nebo vývoj vlastní aplikace vytvořené pomocí programovacích jazyků a nástrojů podporovaných poskytovatelem. Je to tedy platforma, která je k dispozici pro provoz různých systémů. Spotřebitel nemá možnost řídit nebo ovládat základní cloud infrastrukturu, včetně sítí, serverů a operačních systémů. Má však kontrolu nad nasazenými aplikacemi a případně možnost konfigurovat hostovací aplikační prostředí cloudu. Jednou z výhod PaaS oproti tradičním platformám je fakt, že uživatelé mohou získat vyšší flexibilitu pomocí automatického škálování platformy a vyrovnávání zátěže. Také integrace dalších služeb, jako je e -mail, autentizační služby nebo uživatelské rozhraní může být mnohem méně komplikovaná než u tradičních platforem. (Badger, a další, 2012) Software jako služba (SaaS) SaaS je alternativou k lokálně instalovanému softwaru, avšak v tomto případě je aplikace
pronajímána poskytovatelem
bez nutnosti
vlastní
instalace 10
velkému počtu spotřebitelů
najednou.
SaaS je
tedy
založena na principu multi-nájemní
architektury, kdy je aplikace nebo sada aplikací k dispozici více uživatelům prostřednictvím různých klientských zařízení skrz rozhraní tenkého klienta jako je například webový prohlížeč. Spotřebitel nemůže řídit nebo ovládat základní cloud infrastrukturu, platformu a ani měnit funkcionalitu aplikace. Může však měnit nastavení konfiguračních parametrů aplikace specifické pro uživatele. (Badger, a další, 2012) Příkladem aplikační služby je například SCM od společnosti Oracle nebo CRM od společnosti Salseforce.com, Microsoft Office365, atd.
2.2 Modely nasazení Modely
nasazení
poskytují
pohled
na způsob
implementace
služeb
cloud
computingu s ohledem na jejich fyzické umístění, na prostředí, které je využíváno ke sdílení zdrojů, na typ poskytovatele a způsob jakým je ke službám přistupováno, viz obrázek 2. Pro využití těchto služeb v praxi jsou definovány čtyři typické modely nasazení, které jsou kvantifikované jako veřejný cloud, soukromý cloud, komunitní cloud a hybridní cloud. Poskytovatel je 3. strana; Multi-nájemce; Model předplatného Pay-as-you-go;
Veřejný
Nasazení uvnitř organizace; Vlastní infrastruktura/ datové centra; Spotřebitelem je společnost;
Kombinace; Pronájem služeb veřejného cloudu v případě nedostatečné kapacity soukromého;
Soukromý
Hybridní
Obrázek 2: Modely nasazení služeb cloud computingu, zdroj: (Buyya, a další, 2011 str. 15)
Veřejný cloud Veřejný cloud představuje nejznámější model nasazení cloud computingu. Cloud infrastruktura v modelu veřejného cloudu je poskytována pro použití širokou veřejností podle potřeby. Poskytovatelem a zároveň provozovatelem může být obchodní, akademická nebo vládní organizace. Poskytovatel je obvykle externí společnost, což znamená, že cloudové služby jsou dodávány prostřednictvím třetí strany. Přístup ke službám je obvykle přes Internet. Ve většině případů zahrnují služby mechanismy zabezpečení proti neoprávněnému přístupu a zneužití dat. Služby jsou účtovány dle jejich využívání. Vzhledem 11
k tomu, že je tento model založen na poskytování služeb širokému spektru uživatelů, jsou obvykle jako služby poskytovány zejména standardizované prostředky a aplikace. Speciální aplikace, které vyžadují odpovídající konfiguraci, nejsou vhodné pro nasazení ve veřejném cloudu. (Badger, a další, 2012) Soukromý cloud V modelu soukromého cloudu je cloud infrastruktura vlastněna a poskytována pouze pro účely dané organizace nebo jejích dceřiných společností a autorizované obchodní partnery.
Přístup
ke
službám
je
obvykle
přes Intranet.
Konstrukce
soukromého
cloudu umožňuje společnostem vytvořit efektivní, standardizovaný a bezpečný provoz IT prostředí s využitím vnitřních bezpečnostních mechanismů. Struktura a řízení těchto služeb jsou pod plnou kontrolou společnosti. Díky tomu může být soukromý cloud na rozdíl od veřejného cloudu plně přizpůsoben obchodním procesům organizace bez větších překážek. Nicméně rozvoj soukromého cloudu je spojen s dodatečnými náklady do investic na výstavbu a provoz infrastruktury a na IT personál. (Badger, a další, 2012) Komunitní cloud Infrastruktura komunitního
cloudu je
sdílena mezi
více
organizacemi,
které
reprezentují specifickou komunitu obhajující podobné nebo stejné zájmy. Komunitní cloud nese charakteristiky soukromého cloudu. (Badger, a další, 2012) Hybridní cloud Hybridní cloud vzniká spojením dvou a více cloudů, které si zachovávají svoje vlastnosti, ale jsou propojené standardizovanou nebo proprietární technologií, která umožňuje datovou a aplikační
přenositelnost.
Jedná
se
tedy o
kombinaci
interně
a externě
poskytovaných a řízených IT zdrojů. Společnosti mají možnost rozhodnout se, které služby bude nejlepší dodávat prostřednictvím soukromého cloudu a které bude nejvhodnější pronajímat z veřejného cloudu. Hybridní cloud umožňuje společnostem uvědomit si kritičnost svých obchodních procesů a poskytovat kritické obchodní procesy v rámci soukromého cloudu a realizovat nekritické a standardizované procesy prostřednictvím veřejného cloudu. Hybridní cloud s sebou nese i problémy mezi kterými je nejvýznamnější integrace modelu do firemní struktury a vytvoření funkčního rozhraní, které umožní snadnou distribuci úloh. (Badger, a další, 2012)
12
3. Supply Chain Management Řízení dodavatelského řetězce Supply Chain Management (SCM) „představuje soubor nástrojů a procesů, které slouží k optimalizaci řízení a k maximální efektivitě provozu všech prvků (článků) celého dodavatelského řetězce s ohledem na koncového zákazníka.“ (Basl, a další, 2008 str. 78) Dodavatelský řetězec se skládá ze dvou nebo více stran propojených tokem zboží, informací a finančních prostředků. To zahrnuje všechny činnosti týkající se toku zboží
a informací
od
suroviny
až
po
finální
produkt,
který
je
dodán
koncovému zákazníku. Řízení dodavatelského řetězce je dohled a kontrola nad tokem materiálu, informací a financí od dodavatele k výrobci přes distributora k prodejci a ke konečnému spotřebiteli. Řízení dodavatelského řetězce zahrnuje koordinaci a integraci těchto toků v rámci celého řetězce. Dodavatelský řetězec a toky jsou vyobrazeny na obrázku 3.
Dodavatel
Výrobce
Distributor
Prodejce
Zákazník
Materiál Informace Finance Obrázek 3: Materiálové, informační a finanční toky v dodavatelském řetězci, zdroj: (Basl, a další, 2008 str. 77)
Toky v rámci dodavatelského řetězce lze rozdělit do tří hlavních proudů (Basl, a další, 2008 str. 77):
tok materiálu, výrobků a zboží,
tok informací,
finanční toky
Tok materiálu zahrnuje pohyb zboží od dodavatele k zákazníkovi přes subjekty, které mu přidávají hodnotu. Nejedná se však výlučně o jednosměrný tok neboť zboží může být vráceno zákazníkem zpět prodejci. Tok informací se týká zejména předávání příkazů a aktualizace
stavu dodávky
a směřuje
oběma směry.
Finanční
tok se
skládá
z toku hotovostních a bezhotovostních peněžních prostředků, plateb za materiál či za hotové výrobky. Finanční tok směřuje zejména směrem od zákazníka k dodavateli.
13
Podstatným předpokladem vzniku a rozvoje dodavatelských řetězců jsou informační systémy a technologie a veřejná komunikační síť Internet, jejíž využití umožnuje překročit hranice podniku a zapojit tak do řetězce co nejvyšší počet obchodních partnerů. Tradiční informační systémy podporující řízení dodavatelských řetězců se vyznačují zejména možností customizace, větší kontrolou dat, lepším zabezpečením, předem jasně definovatelnými náklady
a celkovým
vlastnictvím
řešení.
Na druhé
straně
je
jim
vyčítána zejména nedostatečná flexibilita při uspokojování stále se měnících tržních podmínek, složitost nasazení, vyšší počáteční náklady, zvýšená údržba a zastarávání. Integrovaný dodavatelský řetězec podporující výměnu informací, efektivní spolupráci a plánování zabezpečuje dosažení společného cíle, kterým je nabídnout zákazníkům konkurenceschopné produkty dle jejich požadavků s dostatečnou rychlostí a nízkými náklady. Podstatné však je, že tato integrace zvyšuje flexibilitu a adaptabilitu celého řetězce. Celkově lze konkurenceschopnost dodavatelského řetězce zvýšit těsnější kooperací obchodních partnerů lepší koordinací materiálových, informačních a finančních toků. Toto vysoce kooperativní integrované řízení dodavatelských řetězců je taženo tzv. pull principem, dle kterého se všechny aktivity v rámci hodnototvorného řetězce provádějí dle zákaznických požadavků. Pull princip napomáhá zabraňovat hromadění se zásob výrobků. (Tomek, a další, 2009) Řízení dodavatelských řetězců významně ovlivnil i princip tzv. štíhlé výroby, jehož hlavním
principem
je
eliminace
plýtvání
a všech
aktivit,
které
nevytváří
hodnotu a nevedou k uspokojení zákazníka. Jakmile je plýtvání odstraněno, dojde ke zkvalitnění výroby a ke zkrácení výrobního času a snížení nákladů na výrobu. Principy štíhlé výroby podporují plynulý tok výroby, flexibilitu podnikových procesů, růst kvalifikace, efektivní organizování a řízení vývoje a výroby, provozních činností, dodávek a vztahů se zákazníky. (Jirásek, 1998) V současné literatuře je kladen důraz zejména na řízení rizik v dodavatelském řetězci v reakci na měnící se prostředí při potřebě uspokojení tržních požadavků. Řízení rizik má zabezpečit, aby podnik pochopil svá rizika v dodavatelském řetězci, byl je schopen řídit a přijal krizové plány, které zajistí plynulost činností v dodavatelském řetězci, čímž zabezpečí jeho pružnost a agilitu. Může se jednat o finanční, strategická, operační, technologická, legislativní či personální rizika. Řízení rizik buduje odolnost podniků v dodavatelském řetězci reagovat na neočekávaná přerušení a udržovat provoz po výskytu nežádoucí události prostřednictvím koordinace nebo spolupráce mezi partnery v dodavatelském řetězci tak, aby byla zajištěna ziskovost a kontinuita. (ZandHessami, a další, 2011)
14
3.1 Základní procesy SCM Dle (Lambert, 2004 stránky 9-12) bylo identifikováno osm klíčových procesů, které tvoří jádro pro řízení dodavatelského řetězce:
řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management) – identifikace zákazníků nebo skupin zákazníků, vytvoření, řízení a udržování vztahů se zákazníkem; zajišťování spokojenosti a loajality; určování preferencí zákazníků a změny v jejich poptávce; analýza a segmentace zákazníků podle profitability , snaha zlepšit nabízené produkty a služby; návrh produktových a servisních smluv,
řízení vztahů s dodavateli (Supplier Relationship Management) – obdobné činnosti jako u procesu řízení vztahů se zákazníky, které jsou však zaměřeny na dodavatele a obchodní partnery,
řízení zákaznického servisu (Customer Service Management) – poskytování informací
zákazníkům
o
dostupnosti
produktů,
stavu objednávky
a datu doručení; správa produktových a servisních smluv,
řízení poptávky (Demand Management) – sledování požadavků zákazníků; přizpůsobení se kapacit na základě změn poptávky; předpovědi poptávky a synchronizace výroby, nákupu a distribuce; tvorba pohotovostních plánů v případě nenadálého přerušení kontinuity provozu,
plnění objednávek (Order Fulfilment) – integrace výrobních, logistických a marketingových plánů k efektivnímu vyřízení objednávky a k minimalizaci celkových nákladů,
řízení výrobních toků (Manufacturing Flow Management) – řízení procesů souvisejících s výrobou produktů; získávání surovin; proces výroby; zajištění flexibility a minimálních nákladů,
vývoj
produktu a jeho
& Commercialization)
–
komercializace vývoj
(Product
produktu a jeho
dodání
Development na trh
co
nejefektivnějším způsobem, za co nejkratší čas a za co nejnižší náklady; zapojení zákazníků a dodavatelů do vývoje produktu; koordinace souvisejících činností (např. návrh distribučního systému, marketing),
15
řízení zpětných toků (Returns management) – řízení všech toků (materiál, informace, finance) proti jejich klasickému směru proudění; proces vyřizování reklamací umožňuje podniku identifikovat slabá místa a zlepšit produktivitu.
Následující obrázek 4 znázorňuje výše uvedené procesy podpořené využitím informačních technologií s cílem zajistit viditelnost dat souvisejících s těmito procesy napříč různými obchodními funkcemi. Obrázek dále ukazuje příklady vstupů z jednotlivých obchodních funkcí, kterými jsou marketing, prodej, výzkum a vývoj, logistika, výroba, nákup a financování.
Obrázek 4: Funkční zapojení vstupů do procesů SCM, zdroj: (Lambert, 2004 str. 15)
16
4. Podnikové systémy v prostředí cloud computingu Dnešní rychle se měnící podnikatelské prostředí se vyznačuje tlakem v důsledku silné konkurence. Hledají se cesty jak co nejefektivněji podpořit podnikové cíle, udržet si konkurenceschopné postavení a poskytovat co nejvyšší hodnotu pro zákazníka. Mnoho společností si musí uvědomit, že aby bylo možné mít globální dosah a přesto být schopen lokální reakce, tradiční vertikálně integrovaný obchodní model vyžaduje přehodnocení na horizontální model umožňující zvýšenou spolupráci mezi partnery a sdílení informací se zákazníky
a dodavateli
dnes bezesporu součástí
pomocí fungování
veřejné většiny
sítě
Internet.
společností
(Ali,
a nachází
2012)
Internet
různorodé
je
využití
v podnikových systémech. Význam internetu narostl díky jeho celosvětovému rozšíření a poskytování prostředků a komunikace v reálném čase. Použití Internetu efektivně slouží za předpokladu, že je pečlivě a strategicky plánované a je využíván od prosté komunikační výměny informací až přes zabezpečení provozních funkcí jako je plánování výroby, nákup, plnění objednávek, zákaznický servis, řízení lidských zdrojů atd. Klasické podnikové systémy jsou postaveny na transakčním zpracování tzv. OLTP systémy (Transaction Processing Online), které spravují transakčně orientované aplikace typicky využívající pro uložení dat relační databáze. Klasickým příkladem podnikového systému OLTP typu je například řízení dodavatelských řetězců (SCM). OLTP aplikace čelí významným technickým a netechnickým problémům při nasazení do cloud prostředí, a to ať se jedná o poskytování kritických funkcí nebo o problematiku bezpečnosti. Tyto systémy, typicky nasazené v podniku se snaží vyrovnat s vysokou složitostí a náklady a hledá se způsob zajištění co nejvyšší flexibility. Postupně se projevuje příchod hostovaných řešení, kdy platforma je řízena off-site, tedy mimo podnik, přičemž software zůstal nainstalován na počítačích koncových uživatelů. Cloud computing eliminuje nutnost instalace aplikací na uživatelské stanice, neboť pro přístup k systému distribuovanému z cloudu je dostatečný jednoduchý webový prohlížeč. Příležitosti pro cloud computing vyvstávají zejména v případě, když se vysoce komplexní podnikové aplikace rozloží na jednodušší funkční celky, které jsou charakterizovány podle funkčních oblastí. Takovouto nabídku lze demonstrovat například na společnosti Salesforce.com, která se specializuje na poskytování cloud CRM řešení. Sada takovýchto aplikací poskytovaných a řízených jako služby se může stát velice zajímavou možností zejména pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit vyšší investice do komplexních on-premise řešení nasazených uvnitř podniku. Součástí takovýchto řešení bývají také zabudované best practice 17
procesy, které napomáhají objektivně hodnotit stávající procesy a odhalit případné nedostatky. Zejména v prostředí podnikových systémů je tato flexibilita často nezbytná neboť v mnoha průmyslových odvětvích se stává důležitou konkurenční výhodou. V mnoha průmyslových odvětvích hraje IT ústřední roli ve zlepšování procesů, zvyšování konkurenceschopnosti nebo při realizaci inovací. Často jsou odpovědní zaměstnanci IT administrátoři výrazně zatěžováni každodenními operacemi, takže jim zbývá jen málo času na strategické úkoly. V cloud computingu přechází část IT infrastruktury do odpovědnosti poskytovatele služeb. IT administrátoři jsou tak typicky oproštěni od činností souvisejícími s údržbou, aktualizacemi, zálohováním nebo rozšiřováním systému. To zmírňuje tlak na zaměstnance zejména v malých a středních podnicích, kde správa systémů je jen jednou z oblastí o kterou se starají IT zaměstnanci. Flexibilně pracující cloudové služby lze snadno rozšířit na další uživatele, moduly a rozhraní. Totéž platí v opačném směru. To umožňuje firmám rychle a pružně reagovat na výkyvy trhu. Zatímco změny tradičních podnikových aplikací trvají déle, rozšíření cloud computingu jsou realizovatelná v co nejkratší možné době, což dává společnostem významnou konkurenční výhodu. Hodnotným aspektem je také to, že cloudové služby podporují moderní pracovní modely rozvržení práce, ve
kterých
zaměstnanci
pracují
společně,
bez ohledu na čas a místo
v síti
týmů.
Mohou tak přistupovat z různých míst s různými zařízeními k potřebným datům a procesům. V některých případech jsou však procesy ve společnostech natolik složité a tak zásadně odlišné, že jejich nasazení do cloudu lze realizovat jen s obtížemi. Pro ostatní podniky může být cloud technologie alternativou k tradičním podnikovým systémům a aplikacím, a to ať už krátkodobě nebo ve střednědobém horizontu. Zejména začínající a mladé společnosti mohou začít ve velmi raném stádiu s výkonným podnikovým softwarem, který nabízí jasnou perspektivu růstu. Tím se vyhýbají často nepříjemné cestě přes nasazení malých komerčních balíčků, které jsou těžkopádné pro pozdější migraci. Z ekonomického hlediska Cloud SCM je pro začínající podniky vysoce atraktivní alternativu, protože jsou zpočátku stěží
schopni
využít
tradiční
podnikové
softwarové
technologie.
Druhou skupinou, která má zájem na podnikových řešeních v cloudu, jsou vysoce decentralizované podniky, dceřiné společnosti nebo dodavatelé a zákazníci propojení se společností přes realizaci společných procesů. Cloud technologie podporují procesy, pracovní postupy a zaměstnance na více místech a umožnují jejich řízení přes internet bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházejí. Cloud technologie nachází také využití v případě zpracování vysoce standardizovaných úloh. Procesy v oblasti logistiky, výroby a zpracování objednávek jsou často realizovány samostatně, avšak ostatní kritické procesy není vždy možno snadno oddělit 18
a z tohoto důvodu mnoho firem pracuje i přes obrovské provozní náklady nadále s jejich staršími stávajícími informačními systémy.
4.1 Přechod do prostředí cloud computingu Přechod z tradičního přístupu k poskytování služeb IT znamená pro organizaci významný krok, kdy musí čelit řadě rizik a výzev během různých fází implementace služeb, a to již od samotné tvorby strategie, procesu migrace, produktivního provozu až konzumaci služeb. Prvním krokem by měl vycházet z definice strategie a podnikových cílů. Je důležité pochopení stavu, zralosti a potenciálu současné podnikové architektury a ohodnocení připravenosti podniku provést radikální inovační změnu v součinnosti obchodní a IT složky podniku. Na základě tohoto ohodnocení by mělo být zřejmé, kde se nachází potenciál pro zlepšení a které obchodní procesy a IT zabezpečující tyto procesy by bylo vhodné vyčlenit do cloudu. Modelování IT služeb a jejich optimalizace je více než obtížná bez znalosti stávajících IT systémů, aplikací, procesů a alokace zdrojů. Organizace mohou využít pro stanovení své organizační připravenosti pro přijetí cloudu různé metodiky, standardy či nejlepší zkušenosti z praxe jako například ITIL, což je veřejně dostupný rámec ve formě pěti publikací postavený na řízení a správě životního cyklu služby IT. Všeobecně je jako vhodnější hnací mechanismus pro migraci do cloudu považován koncept podnikové architektury
založený
na poskytování
služeb
jakou je
servisně
orientovaná
architektura (SOA), neboť poskytuje dobře definovanou architekturu, která podporuje spolupráci procesů a služeb. Je tedy zřejmé, že proces migrace ulehčí procesně nebo servisně řízená
podniková
architektura.
Návrh
rozvoje
architektury
IT
služeb
vzniklé
přeměnou existujících systémů, musí vycházet z pochopení aktuálního stavu, které slouží jako podklad
pro
rozhodování
o hodnotě,
kterou změna přinese,
o
nákladech,
kvalitě,
jednoduchosti změny, atd. Dalším krokem je určení požadavků, ohodnocení rizik, ekonomické úvahy, neboť migrace není jednoduchý proces, je riskantní a neznamená vždy záruku lepšího poskytování služeb. Pokud se společnosti rozhodnou o migraci stávajících aplikací do prostředí cloudu, může se v mnoha případech jednat o zdlouhavý a nákladný reengineering. Integrace podnikových aplikací s ostatními aplikacemi nasazenými v cloudu, měnící se IT operace a vlastnictví a správa podnikových dat jsou jedním z klíčových problémů. Stejně tak i po přechodu do cloudu, kdy organizace bude využívat služeb cloud computingu, bude jednou z hlavních činností udržování interoperability mezi in-house infrastrukturou a on-premise aplikacemi a cloudovými službami. Základní rozdíl mezi 19
on-premise řešením a cloud řešením je, že on-premise řešení je instalováno lokálně na hardwaru a serverech společnosti a je řízeno IT pracovníky, zatímco cloud řešení je poskytováno jako služba a software a související data jsou řízeny centrálně poskytovatelem služeb a jsou přístupné spotřebitelům pomocí webového prohlížeče. Nicméně i v případě budování komplexního či částečného cloud řešení od nuly, budou organizace čelit překážkám týkající se správy, spolehlivosti, bezpečnosti, řízení dat, atd. Po úspěšném překonání těchto překážek mohou společnosti těžit z mnohých benefitů v porovnání s tradičními podnikovými aplikacemi. Zejména v případě proměnlivého vytížení kapacit, kdy se nároky na využití kapacit rapidně mění, roste potřeba uchýlit se do cloudu pro on-demand řešení, neboť většina podnikových aplikací není schopná čelit tak extrémním výkyvům. Navíc organizace se může rozhodnout pro využití služeb od více poskytovatelů k uspokojení různých provozních segmentů podniku, což však přidává na integrační složitosti. On-premise
systémy
obvykle
vyžadují
vysoké
prvotní
investice
na nákup
a správu software a souvisejícího hardware, serverů a integračních mechanismů a nepřetržité výdaje na údržbu a aktualizace. Výhodou je sice možnost customizace, ale tyto úpravy jsou vázány na aktuální verzi softwaru a ne vždy je snadné je reimplementovat na novější verze systému. Nasazení a komplexní údržba klade mimo jiné i velké nároky na IT zaměstnance, kteří musí disponovat potřebnými zkušenostmi. Cloudové řešení oproti tomu vyžaduje mnohem nižší počáteční náklady, protože lze nasadit a využívat software nebo hardware podle požadavků organizace bez nutnosti investic, které jsou nutné v případě onpremise řešení. Poskytovatel cloudových služeb udržuje IT infrastrukturu a zajišťuje údržbu systému, průběžnou aktualizaci a bezpečnost dat. Zatímco tradiční SCM systémy často roky běží bez výrazných změn, cloud řešení jsou neustále aktualizovány. Uživatelé, kteří pracují s nejnovějšími technologiemi, si tedy musí zvyknout na častější změny. Úspěšné přijetí může být dosaženo tehdy, pokud jsou uživatelé zapojeni do všech změn. Je užitečné zdůraznit výhody technologie pro společnost, ale i pro každého jednotlivého zaměstnance. Je zřejmé, že migrace SCM do prostředí cloud computingu vyžaduje strukturovaný plán, který by měl začít strategickým plánováním, nalezením a vyhodnocením mezer výkonnosti, určením zralosti dodavatelského řetězce a vytipováním vhodných řešení od statického modelu podnikání k funkční optimalizaci, integraci horizontálních procesů a externí spolupráci. Hodnocení pomůže zjistit úroveň zralosti procesů dodavatelského řetězce, odlišnosti a schopnosti společnosti a zhodnotit současnou výkonnost. Na jeho základě je možno stanovit priority dle dopadu na hodnoty pro zainteresované strany a návratnost investic. Definice komponent SCM bude muset být přizpůsobena novým požadavkům. Změně 20
v přístupu k SCM se musí přizpůsobit i vnitřní struktura organizace a je nutno vytipovat, které procesy a kteří pracovníci budou touto změnou ovlivněni. Procesy by měly být určeny zejména dle jejich kritičnosti ve vztahu k cílům podnikání. Aby bylo možné určit splnění souladu podnikových cílů s cíli určenými pro oblast dodavatelského
řetězce,
je
nutné
nastavit
limity
a klíčové
ukazatele
výkonnosti
dodavatelského řetězce a definovat rámec pro měření těchto hodnot. Strategie se neorientuje pouze interně, ale součástí je určení funkcí ze strany dodavatelů a obchodních partnerů a identifikace slabých míst a příležitostí pro lepší provedení. Důležitou součástí každého strategického plánování je vyhodnocení finančních a provozních kritérií a hodnot, kterých má být dosaženo v závislosti na finanční výkonnosti a provozních a funkčních vlastnostech. Finančními kritérii mohou být například příjmy či náklady, provozními doba trvání kvalita a úroveň
cyklu nebo
služeb.
Vysoká
kvalita služeb
má
zásadní
význam
a zejména nedostatečná dostupnost či výpadek služby může způsobit finanční ztráty v celém dodavatelském řetězci. Dohodnutá úroveň kvality či kompenzace ekonomických ztrát by měla být předmětem dohody o úrovni kvality služeb (Service Level Agreement SLA). Cloud
SCM
může
být
plnohodnotnou alternativou či
doplňkem
k tradičnímu podnikovému řešení. Cloud SCM systémy jsou na poměrně vysoké úrovni standardizace, takže kromě technického rámce hrají důležitou roli při výběru cloud služeb také zejména poskytovatel, legislativní rámec a smluvní podmínky. Všeobecně volba cloud řešení závisí na následujících faktorech (Torry Harris, 2011), (Garg, a další, 2012):
definice požadavků, které mohou být odvozeny z toku informací a obchodních procesů ve společnosti, rozsah SCM projektu,
definice a optimalizace procesů,
definice politik a strategií,
organizační připravenost, ohodnocení rizik,
ekonomické úvahy (CAPEX, OpEx, TCO, ROI),
průzkum trhu, dodavatel (pověst, počet zákazníků a uživatelů, hodnota značky)
typ služby,
charakteristika použití, funkcionalita,
podporované platformy (operační systémy, provozní prostředí), podporované databázové systémy,
požadavky na integraci (typy rozhraní pro programování aplikací API, kompatibilita), 21
umístění dat, bezpečnost dat, zálohování dat, datové limity, podporovaná doba odezvy, monitorování a reporty,
kvalita služby (agilita, náklady, výkon, zajištění dohody o úrovni kvality služeb SLA, využitelnost, vhodnost, dostupnost, spolehlivost, interoperabilita, elasticita, propustnost),
dodržování právních předpisů,
stanovení cen,
vyjednávání smlouvy,
snadnost použití (jednoduchost, uživatelská podpora, podpora pro mobilní zařízení).
Společnosti, které již přijaly nebo se chystají přijmout Cloud SCM řešení, identifikovaly faktory, které mají významný vliv při rozhodování o nasazení těchto aplikací. Dle (Viswanathan, 2010) by realizován průzkum mezi 149 společnostmi, podle nichž jsou nejvýznamnějším faktorem nízké počáteční náklady, viz graf 1. Graf 1: Faktory ovlivňující rozhodování o nasazení Cloud SCM
60%
54%
50% 42% 40% 27%
30% 20%
15%
15%
15%
10% 0% Nižší počáteční Kratší doba náklady implementace
Zlepšení spolupráce s obchodními partnery
Nejnovější technologie, lepší funkcionalita
Redukce zdrojů Redukce zdrojů a nákladů a nákladů potřebných k potřebných k údržbě aplikace implementaci aplikace
Zdroj: (Viswanathan, 2010)
Dle (Utzig, a další, 2013) dalšími faktory, které se podílejí na rozhodnutí, zda je cloud SCM optimální volbou, jsou velikost implementace a složitost systému SCM, viz obrázek 5. Posouzení obou faktorů vychází zejména ze stávající podnikové architektury organizace a její zralosti, zkušenosti organizace s implementací SCM systémů a s projektovým řízením, 22
integrační složitosti a z rozsahu inovační změny. Inovační změna může mít podobu pouhého rozšíření kapacity současného systému tak, aby zahrnoval další funkce, nebo se může jednat o kompletní migraci celého systému do prostředí cloudu. Jednodušší obchodní prostředí, které klade omezené nároky na integraci, vyžaduje spíše podporu základních funkcí a minimální kastomizaci, je vhodné pro nasazení cloud řešení. Složitější model bude vyžadovat podporu spíše takzvaných hybridních modelů, kde jsou některé funkce poskytovány tradičním SCM řešením, zatímco ostatní aplikace jsou realizovány prostřednictvím cloudu. Velké společnosti s komplexními požadavky dodavatelského řetězce mohou tak i nadále udržovat své vlastní SCM řešení s využitím služeb poskytovatele cloud computingu pro vybrané obchodní procesy. Zejména organizace s více dceřinými společnostmi využijí nasazení centralizovaného Cloud SCM řešení pro řízení dodavatelských řetězců, kterým zabezpečí nákladově efektivní provoz a řízení místních operací.
Velká
Vysoká
Nízká
VELIKOST IMPLEMENTACE Malá
Velice
Střední
vysoká
Nízká
Vysoká
SLOŽITOST SYSTÉMU Obrázek 5: Pravděpodobnost úspěchu nasazení Cloud SCM řešení, zdroj: (Utzig, a další, 2013)
Proces přechodu z tradičních IT systémů do prostředí cloud computingu lze rozdělit do jednotlivých fází, které mají za cíl podpořit řízení přechodu do cloudu a zároveň berou v potaz potřeby dodavatelského řetězce. Tento životní cyklus umožnuje posoudit připravenost organizace na migraci SCM do cloudu, řízení nového prostředí a služeb. Životní cyklus má za cíl vytvoření plně funkčního, efektivního a flexibilního dodavatelského řetězce postaveného na technologii cloud computing. Dle (Lindner, a další, 2011) se životní cyklus přechodu na Cloud SCM sestává z následujících kroků: 1. Definice strategie Přechod na cloud computing je úsilím, které vyžaduje plánování na strategické, taktické a organizační úrovni. To zahrnuje posouzení připravenosti organizace pro přechod, 23
která závisí na vyspělosti organizace, organizačních faktorech a obchodních potřebách. Tento krok poskytuje pochopení toho, čeho chce organizace dosáhnout a jaké cíle a očekávání mají být splněny v dlouhém období. Přijetí nové strategie vyžaduje inovativní změny v oblasti výpočetní architektury, je třeba vzít v úvahu stávající majetek a doplnění těchto aktiv novými podnikovými funkcemi. Každá taková činnost musí být plně podporována na úrovni vrcholového managementu. Vzhledem k rozmanitosti obchodních modelů je potenciál cloud computingu pro různé organizace odlišný. Pro zajištění úspěchu je nezbytné pochopit dopad computingu a plánovat
cloud
změny
všech
IT
komponent
a procesů
s ohledem
na zaměstnance. (Garrison, a další, 2012) Proces přechodu na cloud computing má jiný scénář v porovnání s tradičním projektovým řízením, a proto se často vyskytuje nejistota při formulaci strategie. (Repschläger, a další, 2012) Dvěma hlavními nástroji projektového plánování , které jsou použitelné pro strategickou fázi je analýza dopadů a modely zralosti. Analýza dopadů se používá k určení dopadu cloud computingu na podnikání a modely zralosti slouží k pochopení připravenost organizace napříč různými dimenzemi. (Song, a další, 2010) Výsledek tohoto
hodnocení
je
stanovení
priorit
v oblastech,
které
mají
přinést
vysokou očekávanou hodnotu, minimalizovat rizika a maximalizovat výhody vyplývající z přijetí cloud computingu. Výstupy z této fáze jsou IT strategie, seznam nabízených služeb a hodnocení míry plnění strategických požadavků vybranými službami. (Lindner, a další, 2011) 2. Identifikace oblastí vhodných pro cloud Účelem tohoto kroku je posouzení a určení vhodných oblastí pro migraci do cloudu a dopad na podnik, lidi, technologie, infrastrukturu, náklady, zainteresované strany, atd. To bude vyžadovat pochopení současného stavu podnikové architektury. Podniková architektura definuje obchodní a IT schopnosti organizace prostřednictvím specifikace obchodní, aplikační a technologické architektury. Tím napomáhá identifikovat obchodní procesy,
které
jsou důležité
z hlediska obchodní
agility.
Koncept
architektonické
připravenosti je užitečný pro posouzení úsilí potřebného k migraci do cloudu . Autoři se všeobecně shodnou, že podniková architektura založená na principu servisně orientované architektury SOA je vysoce vhodným předpokladem pro úspěšnou migraci. (Linthicum, 2009) Mimo jiné také modely zralosti či metodické rámce jako je ITIL mohou sloužit jako vodítko pro stanovení organizační připravenosti pro přijetí cloudu. (Nabiollahi, a další, 2010) Ačkoliv je metodická oblast pro přijetí cloud computingu oblastí novou a teprve pozvolna se vyvíjející, bylo zveřejněno několik návodů a osvědčených zkušeností z praxe (best practices). (Conway, a další, 2012) vyvinuli model zralosti cloud computingu, který využívá IT-CMF 24
capabilities na podporu přechodu a řízení
IT
služeb
v cloudu.
Výstupy
z této
fáze
jsou současný a budoucí stav podnikové architektury, definice vhodných procesů pro migraci do cloudu, seznam služeb, model nasazení a model služeb. (Lindner, a další, 2011) 3. Implementační strategie služeb Cílem
tohoto
kroku je
stanovit
na strategické
úrovni,
jakým
způsobem
budou poskytovány IT služby, které mají být nasazeny v cloudu. Zároveň je důležité zohlednit rizika, jejich pravděpodobnost a dopad migrace na podnik. Stávající rámce pro řízení a správu IT, jako jsou např. COBIT, mohou poskytnout pokyny pro zlepšení řízení, zmírňování rizik a poskytování IT hodnoty. COBIT definuje rámec pro strategické rozhodování, které umožňuje efektivní hodnocení rizik a může být použit k určení, které služby lze migrovat do cloudu. Výstupy z této fáze jsou strategie poskytování služeb, komunikační strategie, strategie řízení zaměstnanců a posouzení rizik. (Lindner, a další, 2011) 4. Návrh podnikových procesů a výběr služeb Tento krok zahrnuje projektování a návrh budoucího stavu podnikových procesů se zaměřením na nové služby, na řízení služeb, změnové řízení, monitorování a hlášení, integraci s ostatními systémy, atd. Tento návrh bude sloužit jako podklad při vyjednávání smluv s dodavateli služeb a při uzavírání dohody o úrovni služeb SLA. Smlouvy s dodavateli zahrnují
širokou škálu aspektů,
a proto
mohou být
složité.
Smlouvy
mohou záviset
na konkrétních požadavcích a řešení a při vyjednávání je třeba vzít v úvahu vlastnická práva, dobu platnosti smlouvy, podmínky ukončení smlouvy a sankce za nedodržení smluvních podmínek, jurisdikci, úroveň kvality služeb v rámci SLA, cenový model, atd. Obecně však platí, že většina smluv, které jsou nabízeny poskytovatelem, obsahuje standardní sadu předem připravených podmínek. Pokud jsou různé služby poskytované různými poskytovateli, je třeba zvážit úlohu integrace služeb. Je nutné vytvořit rozhraní, které zajistí poskytování efektivních služeb. Organizace si mohou integraci zajistit samy, nebo pověřit třetí stranu servisního integrátora, který převezme odpovědnost za integraci a související rizika. Výstupy z této fáze jsou smlouva o službě, řízení smluv, SLA, cenový model a řízení dodavatelů. (Lindner, a další, 2011) 5. Výběr dodavatele, vyjednávání a podpis smlouvy Na základě požadavků definovaných v přechozích krocích bude vybrán nejvhodnější dodavatel, který poskytne služby, které budou dodávat hodnotu, budou udržitelné, spolehlivé a kvalitní. Je nepravděpodobné, že vytváření jakýchkoliv vnitřních standardů a politik, umožní organizaci zavést jednotný režim řízení pro výběr svých poskytovatelů cloud computingu. Výběr poskytovatele musí být pečlivě plánován a hodnocen dle vybraných 25
kritérií a metrik. Každá metrika by měla odrážet obchodní cíle, očekávané přínosy a dopady vyplývající z migrace do cloudu. Těmi mohou být například:
stabilita a pověst poskytovatele, vliv na trhu,
cenový model a náklady,
míra závislosti na poskytovateli implikované přijetím služby,
míra důvěry,
podpora standardů,
smluvní podmínky
S preferovanými dodavateli může následně dojít k vyjednávání a uzavření smluv. Výstupy z této fáze jsou výběrové řízení, kritéria pro hodnocení dodavatelů, vyjednávací strategie, výsledek jednání a podepsané dokumenty (smlouvy, SLA, cena). (Lindner, a další, 2011) 6. Implementace Tento krok se týká sestavení projektového týmu, který bude řídit migraci do prostředí cloud computingu. To bude vyžadovat interakci všech zainteresovaných stran. Výstupy z této fáze jsou plán migrace a dokument akceptace. (Lindner, a další, 2011) 7. Řízení služeb dodavatelského řetězce Cílem tohoto kroku je účinné a efektivní řízení Cloud SCM. Společnosti budou muset přijmout organizační změny a politiky ovlivňující zaměstnance, dodavatele a další obchodní partnery. Hlavním cílem řízení Cloud SCM je poskytovat optimální podporu obchodních cílů a budoucích obchodních expanzí prostřednictvím cloudových služeb. Procesy a služby musí neustále zajišťovat pružnost podnikání a schopnost reagovat na změny v obchodním prostředí. Zejména využití cloudových služeb je spojeno s častými změnami. Tyto změny musí být koordinovány a měla by být zajištěna interoperabilita služeb při současné minimalizaci rizika. Změnové řízení je zodpovědné za kontrolované změny stávajících služeb, přidání nových služeb a ukončení nepotřebných služeb. (Jansen, 2012) Cílem řízení služeb SCM je efektivně řídit služby a změny s co nejnižším možným negativním dopadem na obchodní procesy společnosti a na její obchodní partnery. Výstupy z této fáze jsou politiky, výkonnostní metriky, stavové zprávy o problémech, výkyvech a dalších změnách, řízení změn, zpráva o hospodaření a auditní zprávy. (Lindner, a další, 2011)
26
4.2 Ekonomické aspekty cloud computingu Při pohledu na ekonomické aspekty zvažované při rozhodování mezi on-premise a cloud řešením se nejedná pouze o fixní náklady v podobě licenčních nákladů na podnikový software, ale také o další, které přímo i nepřímo souvisí s celkovými náklady na provoz IT. Zahrnuje to tedy náklady na technické prostředky, správu, zabezpečení, lidské zdroje, atd. Cloud Computing přináší zjednodušený pohled na klíčové náklady, které mají dopad na finanční a provozní výsledky. Kapitálové náklady mohou být převedeny do variabilních operativních nákladů. Vzhledem k tomu není nutné řešit předběžné financování v pěti nebo dokonce šestimístných číslech. Místo toho bude uvolněn k dispozici kapitál potřebný na hlavní činnosti podnikání. Měsíční poplatky hrazené prostřednictvím modelu předplatného jsou navíc jasně definované ve srovnání s někdy docela neprůhlednými celkovými náklady na vlastnictví tradičních investic do IT, kdy návratnost investic je dosažena až po několika letech provozu, po které je společnost vázána ke svému investičnímu rozhodnutí. Situace v prostředí cloud computingu je odlišná, neboť smluvní vztah je obvykle méně omezující. To také snižuje investiční riziko. V konečném důsledku lze mluvit také o daňových výhodách v případě cloudu. Zatímco investice do IT jsou odepisovány po dobu několika let, nájemné umožňuje s okamžitým účinkem snížit zisk společnosti a tedy i základ pro vypočtení výše daně. Dle (Utzig, a další, 2013) cloud computing umožnuje snížení počátečních investičních výdajů potřebných pro realizaci tradičních systémů a souvisejících provozních nákladů a tudíž mohou být celkové náklady na vlastnictví u cloud řešení až o 60 procent nižší v porovnání s tradičním řešením za období deseti let. Vzhledem k tomu, investice do IT jsou nákladné, nezvratné a dlouhodobé a mají celopodnikový charakter, je nutné podrobné provedení analýzy nákladů a přínosů (Cost-Benefit analysis). V současnosti existuje několik metod ekonomické analýzy vhodných pro oblast IT, kterými jsou metoda čisté současné hodnoty NPV nebo návratnost investice ROI. U investic do IT, kde budoucí prospěch je obtížně kvantifikovatelný v penězích, jsou tyto analýzy založeny na výši investic. Již zavedené metody ekonomické analýzy je složité plně přizpůsobit k problému ocenění využití cloud computingu, protože cloud nezpůsobí významné počáteční investice jako je tomu u tradičních IT systémů. V případě cloud
computingu se
jako
nejobjektivnější
metoda jeví
metoda celkových
nákladů
na vlastnictví TCO. Náklady na IT jsou pomocí metody TCO učeny jako celkové náklady na IT po celou dobu životnosti nebo po celou dobu objednávky. V prvním kroku je vhodné
27
provést analýzu nákladů pomocí metod ROI či NPV. V případě cloud computingu je vhodné do výpočtu nákladů zohlednit také specifická rizika a obavy, které jsou hlavními překážkami pro využití cloud computingu, jako např. ztráta kontroly nad podnikovými daty, bezpečnost dat, ochrana osobních údajů, oddělení procesů na sdílených virtuálních zdrojích, závislost na poskytovateli, kompatibilita atd. (Lamberth, a další, 2010) vytvořila rámec pro porovnávání nákladů v případě cloud computingového a tradičního řešení, viz tabulka 1. Ke kvantifikaci přínosů lze využít nepřímo finančně měřitelné a nehmotné benefity například zvýšení provozní a strategické flexibility, časové výhody, zlepšení kontinuity obchodních procesů nebo spokojenost a produktivity zaměstnanců. (Lamberth, a další, 2010) Tabulka 1: Analýza nákladů na cloud computing ve srovnání s tradičním IT řešením
Náklady
Cloud computing řešení
Tradiční IT řešení
PŘÍMÉ NÁKLADY Externí náklady na on-demand řešení Výpočetní výkon
X
-
Šířka pásma
X
-
Uložení dat
X
-
Hardware
X
X
Software
X
X
Návrh a implementace
-
X
Školení
X
X
Komunikace
X
X
Energie
X
X
Hosting
-
X
Údržba a vývoj
-
X
Správa a podpora
X
X
Služby
X
X
IT zaměstnanci
X
X
X
X
Investiční náklady do IT
Provozní náklady
NEPŘÍMÉ NÁKLADY Náklady ušlé příležitosti od koncových uživatelů operace
28
Náklady
Cloud computing řešení
Prostoje
X
Tradiční IT řešení X
CELKOVÉ NÁKLADY zdroj: (Lamberth, a další, 2010)
Čistá současná hodnota – Net Present value (NPV) Čistá současná hodnota vyjadřuje celkovou diskontovanou hodnotu všech peněžních toků souvisejících s investičním projektem, přičemž bere v úvahu časovou hodnotu peněz. (Williams, 2012 str. 28) NPV se vypočítá na základě vzorce:
Kladná
hodnota NPV vyjadřuje
současný
zisk investice,
záporná
ztrátu.
NPV umožňuje porovnat projekty na základě diskontovaných cash flow a vyčíslit čisté přínosy z projektu. Návratnost investice – Return On Investements (ROI) Návratnost investice je metoda, která se používá k hodnocení návratnosti investice, avšak neposkytuje informace o účinnosti nebo efektivitě investice. Problémem u této metody je, že organizace často nejsou schopny přesně kvantifikovat náklady a přínosy, které jim dané IT řešení přináší. (Herbert, a další, 2009) ROI se vypočítá dle následujícího vzorce:
ROI < 100 % – záporná hodnota – investice je ztrátová, kladná hodnota – investice je výdělečná.
ROI = 100 % – bod zvratu návratnosti investice. Příjmy se rovnají vynaloženým nákladům.
ROI > 100% – investice je během dané doby splacena a generuje zisk. Analýza celkových nákladů vlastnictví – Total Cost of Ownership (TCO) Analýza celkových nákladů vlastnictví je diferencovaný rámec pro určení nákladů
na zvolené řešení cloud computingu a jeho možnost porovnání s tradičním on-premise
29
modelem. Výsledek tohoto srovnání je absolutní nákladová výhoda celé doby životnosti zvažovaného IT řešení. TCO zvažuje přímé a nepřímé náklady stejně tak jako další kvalitativní aspekty hmotné a nehmotné povahy. (Williams, 2012 str. 17): Výpočet TCO zahrnuje zejména náklady na (Williams, 2012 str. 17):
nákup (licence anebo předplatné u on-premise řešení, implementace, customizace, integrace a migrace dat),
vlastnictví (SW, HW),
použití a údržbu (údržba, servis, školení, mzdy, řízení změn).
Nižší celkové náklady na vlastnictví vedou k (Williams, 2012 stránky 34-35):
snížení celkových investičních nákladů na infrastrukturu prostřednictvím horizontální nebo vertikální škálovatelnosti,
zjednodušenému nasazení a implementaci pokročilých cloud řešení,
snížení každodenních provozních a administrativních nákladů, nákladů na údržbu a nákladů na IT s využitím otevřených standardů a architektury orientované na služby.
30
5. Cloud Supply Chain Management Dodavatelské řetězce existují ve všech typech odvětví, avšak složitost řetězce se může značně lišit v závislosti na odvětví a konkrétní společnosti. Tradičně byly mnohé výrobní operace navrženy se zřetelem na minimalizaci nákladů bez ohledu na dopad na stav zásob a distribuční kapacity. Nákup byl často sjednáván na základě minima informací. Výsledkem byla nedostatečná pružnost na měnící se poptávku. Před příchodem Internetu byly společnosti v dodavatelském řetězci omezeny pouze na řízení toků s nejbližšími firmami a schopnost předpovídat požadavky zákazníků byla relativně omezená. Internet najednou otevřel řadu komunikačních kanálů a umožnil propojení dodavatelských řetězců do jedné velké sítě. To vedlo k lepšímu sdílení informací a optimalizaci nákladů pro všechny společnosti, které byly součástí této sítě. (Cegielski, a další, 2012) Dodavatelé již nemusí na základě realizovaných dodávek odhadovat množství surovin, které si budou výrobci pravděpodobně objednávat a při nečekaném výkyvu poptávky mají vyšší schopnost pružně zareagovat a poptávané množství uspokojit. Zároveň se do popředí dostávají principy štíhlé výroby a konceptu just-in-time, kdy je vyráběno pouze takové množství výrobků, které odpovídá poptávce, jsou minimalizovány zásoby, prostoje ve výrobě a další formy plýtvání a výrobky jsou doručeny ve správném čase na správné místo. To vedlo k významnému snížení nákladů. Radikální změnou myšlení, realizace SCM a propojení článků dodavatelského řetězce nacházejících se ve vzdálených lokalitách se v posledních letech se stává cloud computing. Cloud Supply Chain Management nabízí funkcionalitu tradičních SCM systémů s využitím cloud computing technologie. Jedná se tedy o propojení dvou nebo více stran prostřednictvím cloudových služeb a společné sdílení informací a prostředků na základě těchto služeb. Jeho součástí nejsou jen komponenty nebo výrobky z dodavatelského řetězce jako je např. spotřební zboží, ale také poskytované informace. Pro většinu organizací je obtížné shromažďovat, spravovat a analyzovat velké množství informací s využitím vlastních zdrojů. Navíc společnosti často zjišťují, že jejich podniková architektura není dostatečně agilní nebo nákladově efektivní. Cloud poskytuje infrastrukturu, která umožňuje pružně škálovat služby a dodávat zdroje rychle a flexibilně v reakci na měnící se tržní požadavky. Nasazení systému SCM v cloudu nevyžaduje pořízení vlastní IT infrastruktury a odpadá také starost s pořízením licencí. Odpovídající hardware a software je pronajatý na základě modelu payper-use. To znamená, že náklady související s pořízením softwaru a hardwaru, údržbou, opravami, modernizací a aktualizací, zálohováním a obnovením vznikají na základě využití 31
těchto služeb. Stávající řešení pro řízení dodavatelského řetězce jsou v podstatě dodávány v podobě modelu služeb software jako služba (SaaS). Aplikační služby jsou vytvořené v podobě univerzálního softwarového řešení pro všechny podniky. Přizpůsobení se potřebám podniku je možné, ale pouze v omezené míře, což brání dynamičtější obchodní spolupráci. (Ojha, 2012) Volba mezi on-premise SCM a cloud SCM je důležitou součástí strategie řízení dodavatelských řetězců. Odklon od tradičního řešení je popoháněn neustále rostoucí potřebou splňovat náročné požadavky zákazníků, měnící se prostředí, nároky na diferenciaci a na dynamické globální zajišťování zdrojů a dodávek a nutnosti zajistit obchodní agilitu. Životní cyklus výrobku se razantně zkrátil, z čehož vyplývá, že jeho rychlost uvedení na trh se stává rozhodujícím faktorem pro úspěch podniku. Řízení dodavatelského řetězce spojené s informačními technologiemi je nevyhnutelná volba pro firmy zabývající se poskytováním zboží a služeb zákazníkovi. Roste komplexnost a globalizace dodavatelských řetězců, přičemž jsou kladeny stále vyšší nároky na snižování nákladů. Dochází ke stále častější horizontální integraci jejich struktury s cílem optimalizace činností, obchodních transakcí, a toků skrz celý dodavatelský řetězec od dodavatelů přes smluvní výrobce, obchodní partnery, podnik a až po zákazníka s cílem minimalizovat dodací lhůtu, náklady a maximalizovat hodnotu pro zákazníka. Nízké náklady na vlastnictví, pružnost a schopnost se přizpůsobit, centralizace informací, jednoduchost implementace, práce v reálném čase, minimální technické požadavky na údržbu a celosíťová viditelnost popohání přijetí cloudu jako technologické řešení pro SCM. (IBM, 2012) Vzhledem k tomu, že podpora a fungování dodavatelských řetězců je závislé na informačních technologiích, flexibilní řešení na bázi IT jsou stále důležitou součástí návrhu dodavatelského řetězce. Lze sledovat trend rozvoje dodavatelského řetězce, který se vyvíjí spolu s rozvojem informačních technologií ze statického dodavatelského řetězce na dynamický a schopný reagovat na požadavky jednotlivých článků dodavatelského řetězce, viz obrázek 6.
32
Funkční optimalizace (osobní počátače, tabulkové Statický dodavatelský procesory) řetězec 1980 < 1980
On-demand dodavatelský řetězec
Externí spolupráce, optimalizace, flexibilita (internet, apliakční balíčky, eprocurement, standardy a systémy řízení)
Horizontální integrace a automatizace procesů (client/server architektura, internet, ERP)
1990
2010 >
2000
Obrázek 6: Technologický rozvoj dodavatelského řetězce, zdroj: (IBM, 2012)
Zejména změna podmínek a volatilita na trzích
nutí
společnosti,
aby
přijaly
dynamičtější systémy SCM. Roste také náročnost zákazníků a dodavatelské řetězce se stávají globálnějšími
a komplexnějšími.
(IBM,
2012)
Tradiční
softwarové
systémy
pro
podporu dodavatelského řetězce jsou však navrženy tak, aby automatizovaly procesy jediné organizace, avšak jsou méně výkonné při řízení partnerů a zákazníků rozptýlených po celém světě. Jednou z možností jak se vypořádat s neustále rostoucím objemem informací a rozšířit dodavatelský řetězec za hranice rodné země je cloud computing. Cloud computing slibuje širokou škálu možností podpory řízení dodavatelských řetězců pro flexibilní zajištění lepšího, rychlejšího a levnějšího způsob poskytování zboží a služeb. Cloud služby přinášejí zejména flexibilitu, škálovatelnost výpočetních zdrojů dle potřeby, konfigurovatelnost, nákladovou efektivitu a nízké implementační náklady na IT, efektivní zpracování transakcí a snazší
monitorování
celého
nákladovou výhodu zejména v malých jinak nemohou dovolit
obrovský
SCM. až
finanční
středně
Primárně velkých
závazek potřebný
cloud podnicích,
pro
nasazení
nabízí které
si
velkých
podnikových systémů. Toho je dosaženo prostřednictvím cenového modelu založeného na objemu spotřebovaných služeb pay-as-you-go. Navíc cloud computing neomezuje ani využití různých hardwarových anebo softwarových prostředků, které mohou být nakoupeny odděleně a propojeny dohromady přes cloud. Konfigurovatelnost je v případě podnikových informačních systémů pro mnoho podniků velice atraktivním řešením. Stejně tak i škálovatelnost, která umožňuje potřebný výpočetní výkon dynamicky zvýšit nebo snížit 33
na základě spotřeby bez nežádoucího prodlení. Organizace tak platí za to co je aktuálně potřeba a zbaví se zbytečných nákladů. Všechny tyto funkcionality cloudu usnadňují flexibilitu ve způsobu podnikání. Služby jsou navrhovány, tvořeny, testovány a řízeny centrálně poskytovatelem, což odstraňuje náklady na instalaci systému, jeho upgrade nebo nábor a školení IT personálu. Navíc pokud spotřebitel není spokojen s kvalitou či cenou dodávaných služeb, může změnit poskytovatele bez výraznějších nákladů, než jaké by vznikly při přechodu z jednoho informačního systému na druhý. Tyto vlastnosti cloud computingu mohou pomoci organizacím zapojeným do dodavatelských řetězců být štíhlé, agilní a schopné dynamicky a efektivně reagovat na poptávku a na změnu v podnikatelském prostředí. Poptávková a distribuční nejistota a omezená viditelnost mezi partnery je dlouhodobý problém, který se řeší v rámci SCM. Nově vznikající technologie jako je cloud computing bude poskytovat udržitelnou konkurenční výhodu při dosažení koncových zákazníků a dodavatelů. V reálném čase budou dostupné informace o výši poptávky a zásob a řeší se tak problém viditelnosti v rámci celého dodavatelského řetězce a tudíž zboží a služby jsou dodány rychle a spolehlivě tam kde jsou potřeba. Obchodní model Supply Chain Management
vybudovaný
na principech
paradigmatu cloud
computingu představuje
správu sítě propojených subjektů dodavatelského řetězce. Tyto subjekty se podílejí na poskytování produktů a služeb zákazníkům při současném toku materiálu a zboží, informací a finančních prostředků, viz obrázek 7. Dynamizace a vyšší rychlost reakce SCM je umožněna díky kombinaci procesů, metod, nástrojů a využití osvědčených řešení, jejichž cílem je rychlé doručení výstupů, zlepšení agility, flexibility a dodání vyšší hodnoty. Využití cloud computingu v rámci řízení dodavatelského řetězce poskytuje možnost propojení end-toend hodnotového řetězce a odlišovat přístupy dodavatelského řetězce založené na segmentech produkt, zákazníci. (IBM, 2012) Vyšší integrované datové toky mezi zákazníky a dodavateli umožní snadněji vytvořit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v rámci celého řetězce. Snižuje
se
i
taktéž
čas potřebný
k vytvoření
této
rovnováhy
a přispívá
k vyššímu výkonu v dodavatelském řetězci.
34
Cloud poskytovatel/é Cloudové služby, materiál a zboží, informace, finanční prostředky
Dodavatel
Výrobce
Společnost A
Distributor
Společnost B
Prodejce
Zákazník
Společnost C
Obrázek 7: Cloud Supply Chain Management, zdroj: autor
Cloud SCM je postaven na otevřené a rozšiřitelné architektuře umožňující podnikům a poskytovatelům služeb využívat celosvětově rozšířené standardy, které jsou podporovány celou řadou stávajících aplikací obchodních parterů a třetích stran, a které zvyšují flexibilitu celého řešení a zajišťují poskytování služeb v reálném čase a sdílení informací jak v rámci podniku, tak a mezi jednotlivými subjekty dodavatelského řetězce. Výhodou je propojení všech vzájemně odlišných procesů, aplikací a systémů jak v rámci celého podniku, tak v celém dodavatelském řetězci kdekoliv po světě. Cloud SCM zajišťuje v reálném čase monitorování změn tržních podmínek, automatizaci a zrychlení celého logistického procesu prostřednictvím integrace podnikových procesů a provozních systémů podniku s jeho partnery a komplexní přehled o celém logistickém procesu včetně dynamické alokace potřebných prostředků. Globální zajišťování zdrojů s co nejnižšími náklady vede k zajištění účinnějších a efektivnějších prostředků uspokojování požadavků zákazníka. Rychlé, flexibilní, efektivní a transparentní reakce v reálném čase na měnící se požadavky koncových zákazníků a změn nabídky mají zásadní význam pří řízení dodavatelských řetězců a významně ovlivňují tržní postavení společností, které jsou součástí tohoto řetězce. Cloud SCM rozmazává hranice mezi výrobcem a zákazníkem a zvyšuje potřebu připojení přes celý hodnotový řetězec. Integrace v rámci Cloud SCM umožnuje sdílet riziko změn nabídky a poptávky s dodavateli, partnery a ostatními subjekty dodavatelského řetězce. Riziko je tak rozloženo
35
v rámci celého řetězce a neleží tak na bedrech samostatné organizace. Prostřednictvím monitorování v reálném čase je dosahováno vysoké dynamičnosti ve zpracování změn reálné poptávky a následné reakce na změny v plánovacím procesu a k pružnějšímu přizpůsobení se tržním požadavkům. Flexibilně nastavené řízení procesů a požadavků v rámci dodavatelského řetězce má schopnost zajistit rychlou změnu plánů a výrobních kapacit, tak aby byly zachovány co nejnižší náklady. Cílem je přímo úměrná změna variabilních nákladů, které závisí na objemu výroby, s příjmy a to tak, že při růstu příjmů rostou i náklady a při poklesu příjmů,
náklady
úměrně
klesají.
(IBM,
2012)
Zde
se
odráží
požadavek na výrobu na základě aktuálních požadavků na trhu, kdy vyrobené zboží je následně přímo konzumováno. Není nezbytné usilovat pouze o výhodu v oblasti jednotkových nákladů, ale vytěžit co nejvíce z možností, které se na trhu nabízejí a vytvořit prostředí pro sdílení rizik s partnery a vytvořit variabilní model dodávek a účtování nákladů v rámci celého dodavatelského řetězce. Aby Cloud SCM zabezpečoval obchodní agilitu, je potřeba zajistit organizační změny v podniku včetně redefinice procesů stejně tak jako definici nových obchodních a provozních modelů což umožní snadnější a pružnější adaptabilitu na měnící se podmínky. Schopnost pružně a rychle reagovat se vztahuje nejen na schopnost rozlišit výkyvy v poptávce a mít na tyto výkyvy patřičnou odezvu, ale také na schopnosti plnit kratší dodací lhůty, vyrábět širokou škálu výrobků, inovovat rychleji a zajistit velmi vysokou úroveň služeb. Definice zahrnuje obchodní objekty, pravidla a postupy, organizační role, schopnosti a klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které definují optimalizační cíle a omezení. (Ferguson, a další, 2011) Dynamická optimalizace a lokace zdrojů závisí na úrovni workflow. Workflow procesy, které jsou integrované v celém řetězci, při vytvoření nové události spouštějí speciální iniciální akci, tj. akci, která spustí procesy k řešení této události na základě kritických rozhodovacích bodů umístěných v celém řetězci, přičemž viditelnost těchto aktivit včetně dostupných informací pro podporu správy výjimek a adaptivního plánování a realizace změn je nastavena v celém dodavatelském řetězci. Výjimky jsou průběžně měřeny a cílové výsledky jsou využity k určení výkonnosti dodavatelského řetězce na základě porovnání klíčových ukazatelů výkonnosti. Měřit je možné jednotlivé události nebo skupiny událostí, které mají vliv na cílové očekávaní. Tyto hodnoty mohou sloužit také k vytváření prognóz na základě vytvořených trendů ve výkonnosti napříč dodavatelským řetězcem. Proces přizpůsobení se na měnící se podmínky probíhá v několika fázích, jak ukazuje obrázek 8. (IBM, 2012)
36
Reakce na změnu imple mentací nových schopností
Monitoring prostředí , změn na trhu, událostí a výjimek Interpretace výledků monitoringu, řízení rizik, prognózování
Přizpůsobení obchodních, provozních a IT procesů
Proces změny, optimalizace
Přijetí potřebných opatření
Obrázek 8: Proces reakce na změnu, zdroj: (IBM, 2012)
Cloud computing nabízí prostředky, které dokáží efektivně podporovat řízení výjimek a reakce za změnu událostí v reálném čase pro optimalizaci výkonnosti end-to-end dodavatelského řetězce. Automatizované prostředky detekují výjimky a reagují často bez manuálního zásahu s ohledem na nastavení podmínek modelu a umožní přeplánování dodavatelského řetězce a dynamického překonfigurováni exekučních systémů. Vzhledem k tomu, že dodavatelské řetězce se vyznačují vysokým objemem sdílených informací, je nutné zajištění takových procesů a technické podpory, aby nedošlo k nepřímé úměře mezi objemem vyměňovaných informací a jejich kvalitou. Úroveň vztahu a důvěry mezi jednotlivými organizacemi v dodavatelském řetězci významně ovlivňuje spolupráci a celkovou výkonnost dodavatelského řetězce. Cloud computing díky svým vlastnostem nabízí prostředí pro vybudování efektivní podpory sdílení informací, jako prodejní prognózy, marketingové
strategie
a informace
o
stavu zásob,
protože
umožňuje
partnerům
v dodavatelském řetězci z rozptýlených geografických lokalit pracovat jako jeden celek při současném snižování nákladů. Poskytovatelé cloudových služeb jsou schopni zabezpečit vysoce kvalitní a škálovatelné služby z různých funkčních oblastí. Mnoho již zavedených poskytovatelů se postupně orientuje kromě klasických řešení na řízení dodavatelského řetězce také na SaaS řešení zabezpečující řízení, předpovídání a pružnou reakci na proměnlivost poptávky a nabídky v rámci dodavatelského řetězce. Neustálý rozvoj služeb navíc pomáhá snižovat potenciální bezpečnostní a legislativní rizika a zvyšovat spolehlivost a dostupnost služby v kritických situacích a na požádání s využitím modelu pay-per-use. Přesto se 37
však mnoho společností z těchto důvodů staví skepticky k přijetí cloudu jako technologie pro podporu dodavatelského řetězce. (Cao, a další, 2013)
5.1 Klíčové SCM procesy vhodné pro cloud computing Řízení dodavatelského řetězce ovlivňuje řadu procesů uvnitř společnosti stejně tak jako procesy obchodních partnerů, dodavatelů a zákazníků. Ne všechny procesy jsou však vhodné pro transformaci do prostředí cloudu. Jedná se zejména o komplexní anebo unikátní a těžko standardizované procesy, které vyžadují značnou míru přizpůsobení konkrétním podmínkám a složitě integrovatelné procesy, které vyžadují velice rychlou dobu odezvy. (Schramm, a další, 2010) Cloud computing je zejména vhodný pro ty procesy dodavatelského řetězce, u kterých není potřebná rozsáhlá customizace nebo se nejedná o činnost, která je hlavním předmětem podnikání a spolupodílí se na jedinečnosti společnosti. Transformovatelnost ostatních procesů závisí na kvalitě IT infrastruktury a zralosti procesů a odbornosti potřebné pro redefinici procesů. Mezi nevíce vhodné procesy vhodné pro přechod do cloudu patří takové, které mohou být snadno abstrahované a izolované a nevyžadují složitou integraci. Mezi ně patří (Schramm, a další, 2010):
plánování,
předpovídání,
přeprava,
zajišťování zdrojů a dodávek,
zpracování objednávek,
řízení skladů a skladových operací, řízení zásob,
nákup,
servis.
Cloud SCM poskytuje nástroje zachycení údajů o výrobě, produktech a jejich kvalitě, nákladech, dopravě, atd. Nad těmito daty je možno provádět analýzy a prognózy, plánovat poptávku a výrobu, distribuční sítě, řízení dopravy, řízení zásob, skladování, cenu, globální řízení obchodu, atd. Tyto nástroje jsou díky otevřené architektuře, na které je postaven cloud computing vhodné pro spolupráci a snadno přístupné, což přináší výhody zejména pro podniky, které jednají s velkým počtem dodavatelů. Součástí Cloud SCM jsou také procesy, jako je globální obchodní dodržování předpisů, plánování, zpracování objednávek, tvorba dodavatelských smluv, plánování dopravní trasy a další. Sdílení centralizované 38
databáze a viditelnost jednotlivých subjektů dodavatelského řetězce navzájem činí proces zajišťování zdrojů a dodávek flexibilnější neboť je realizován na základě požadavků a výše poptávky. Součástí péče o zákazníka je nejen dodání produktů a služeb dle jeho požadavků, ale také servis a následná péče. V současnosti jsou již dostupné nástroje k potvrzení záruky během servisních operací, aplikace pro zpracování vráceného zboží a odeslání jej zpět dodavateli anebo sledování průběhu opravy. Na základě abstrakce skupin procesů dodavatelského řetězce vzniklo mnoho cloud computingových řešení, která lze využívat samostatně v kombinaci s on-premise řešením nebo skládat a vytvořit z nich komplexní cloud řešení. Mnoho společností však již implementovalo vlastní různá tradiční řešení. Ta však postupně zastarávají a jejich životnost se blíží ke konci. S růstem velikosti podniku a s případným růstem dodavatelského řetězce potřebují organizace technologicky pokrýt nové funkcionality, tak aby požadavky na integraci všech řešení byly co nejjednodušší a nákladově optimální. Následující graf 2 znázorňuje nejčastější řešení poskytovaná formou aplikačních služeb SaaS. Graf 2: SCM procesy poskytované formou aplikačních služeb SaaS
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
43%
43%
43%
42%
41%
39%
36%
36%
36%
35%
32%
32%
Zdroj: (JDA Software, 2012)
39
5.2 Přínosy Cloud SCM Nasazení dodavatelského řetězce v cloudu přináší řadu výhod těžící z nového způsobu poskytování IT služeb, které lze rozdělit do několika kategorií (Schramm, a další, 2010):
finanční: o rychlejší dodání hodnoty, o nákladově efektivní řešení, variabilní struktura nákladů, o změna kapitálových výdajů na provozní výdaje, o snížení provozních nákladů, o rychlejší návratnost investice (ROI).
operační: o snadnější spolupráce s obchodními partnery, o vyšší flexibilita, o rychlejší vstup na nové trhy, o smluvně stanovené podmínky a úroveň služeb, o správu a údržbu zajišťuje poskytovatel, o důraz na kvalitu poskytovaných služeb a řízení kvality služeb všech funkcí v rámci dodavatelského řetězce, o agregace a synchronizace informací, o podpora spolupráce s dodavateli, obchodními partnery a zákazníky, o snazší sdílení kompetencí, o globální synchronizace poptávky, o dodávka produktů a služeb na základě konkrétní poptávky a tržních podmínek, o zaměření se na klíčové procesy.
technologické: o vyšší dostupnost z různě vzdálených lokalit, o snadné nasazení, o využití nejmodernějších informačních technologií, o časté aktualizace, podpora a údržba prováděná poskytovatelem, o globální poskytování zdrojů, o automatizované workflow, 40
o škálovatelné komponenty infrastruktury dodavatelského umožňující rychle reagovat na tržní změny a optimalizovat ziskovost, o dynamická konfigurace.
5.3 Nevýhody Cloud SCM Podpora SCM aplikačními službami cloud computingu s sebou nese kromě řady benefitů, také faktory, které negativně ovlivňují přijetí nástrojů pro řízení dodavatelského řetězce implementovaných v prostředí cloud computingu. Těmito faktory jsou (Viswanathan, 2010):
potřeba spolehlivého připojení k internetu,
omezená customizace,
náročná integrace s ostatními řešeními,
v průběhu času mohou být vyšší TCO,
bezpečnost dat, legislativní omezení a ochrana duševního vlastnictví,
dostupnost dat a zajištění kontinuity provozu,
přechod na jiného poskytovatele může být komplikovaný,
hrozba zvýšené konkurence.
5.4 Požadavky na Cloud SCM Nadnárodní společnosti disponují řadou dodavatelů, výrobních závodů a distribučních center po celém světě. Široká nabídka produktů, vysoký počet obchodních partnerů a distribučních kanálů přidává řádově složitosti, která je dále zesílena kontinuální inovací produktů a měnícími se obchodní modely. To přináší nutnost překonat následující výzvy tradičního SCM (Ellis, 2011):
neschopnost snadno a rychle získávat nové zdroje,
nedostatečná kvality dat a jejich konzistence,
rozšířené, distribuované sítě,
složitá integrace IT systémů a podnikových procesů,
nedostatečný přístup k informacím.
Cílem globálních dodavatelských řetězců je vytvořit prostředí pro propojení obchodních
partnerů,
snadné
sdílení
informací
a definování
jasných
cest,
které 41
vedou k informacím o aktuálních trendech, aktivitách, výkonnostních metrikách, atd. a které zabezpečí vysokou dostupnost těchto informací (viz obrázek 9).
Obrázek 9: Globální dodavatelský řetězec postavený na technologii cloud computing, zdroj: (Medem, 2013)
Společnosti, pro které je dodavatelský řetězec strategickou prioritou, potřebují jej blíže
integrovat
s ostatními
podnikovými
funkcemi
a obchodními
partnery.
Aby
byla zajištěna flexibilita řetězce, je nutná zvýšená spolupráce s obchodními partnery. Nové technologie slibují zajištění transparentnosti dodavatelského řetězce a umožnění společnostem rychle se přizpůsobit změnám okolního prostředí. Pro maximální efekt a flexibilitu by měly být navrženy funkční a strategické vlastnosti dodavatelského řetězce, které mohou být měřeny a řízeny. Tyto vlastnosti by měly vycházet z požadavků na integraci procesů a aktivit, na kooperaci mezi partnery, na vzájemné sdílení informací a na sdílení a zmírňování rizik se záměrem podpořit stejný cíl a dodat kvalitní služby zákazníkům. Klíčovými požadavky na Cloud SCM mohou být například (Medem, 2013):
snadná integrace s databázemi,
snadná integrace se sociálními sítěmi a zpravodajskými servery (Google News),
snadná integrace s B2B tržišti,
snadná integrace e-mailů, úkolů a události mezi všechny zúčastněnými stranami,
uživatelsky příjemné nástroj pro on-line spolupráci se zákazníky a dodavateli, 42
uživatelsky příjemný nástroj pro sledovávání činností napříč dodavatelským řetězcem,
nástroj pro prezentaci a analýzu informací z finančních a provozních systémů,
nástroje pro monitorování a generování zpráv,
nástroj pro zpřístupnění a sdílení politik, obchodních pravidel, pracovních postupů, atd., za účelem dosažení efektivního plánování a provádění všech aktivit,
snadné generování obchodních a provozních dokumentů,
rozvoj nových datových struktur a funkcí v prostředí cloud computingu, které jsou vysoce adaptabilní, dostupné a bezpečné.
5.5 Faktory cloud computingu s dopadem na SCM Společnosti stejně tak jako dodavatelské řetězce se v posledním desetiletí staly globálnějšími. Jejich působnost se neomezuje pouze na hranice státu, v němž firma sídlí a působí, ale rozrostla se do nadnárodního měřítka. Kromě geografického rozšiřování zaznamenaly dodavatelské řetězce nárůst počtu společností, které jsou součástí jednoho řetězce. Dodavatelské řetězce se musí vypořádat se svým rapidním rozvojem, změnami portfolia produktů a jejich rychlým uvedením na trh. Vlivy, které mají zásadní dopad na rozvoj dodavatelských řetězců s ohledem na jejich globalizaci a kulturní aspekty jsou bezesporu informační technologie a zejména nejnovější trend cloud computingu, který má
rostoucí
potenciál
zejména v oblasti
efektivní
spolupráce
a rozvoje
výkonosti
dodavatelského řetězce a sjednocení rozdílů a specifických potřeb všech částí řetězce. Před přijetím
cloud
computingu je
třeba mít
dobře
definovaný
dodavatelský
řetězec.
Dodavatelským řetězcem prochází nejen toky výrobků a služeb, ale také informace a finanční prostředky. Je důležité si také uvědomit, kdo je zapojen do dodavatelského řetězce a jaké mají tyto strany požadavky, jaké vyrábí produkty, jak je zajištěna doprava všech komponent na správné místo, zda výrobek splňuje potřeby trhu, atd. Komplexní znalost dodavatelského řetězce a souvisejících procesů je důležitá pro rozhodnutí o konkrétním typu cloud služeb a jejich nastavení dle potřeb společnosti. Prostředky získané z cloudu odráží nejnovější technologie a nejlepší možné řešení pro splnění rychle se měnících potřeb. Cloud computing však kromě řady benefitů přináší řadů významných faktorů kriticky ovlivňujících SCM. (IBM Corporation, 2010) 43
Obchodní procesy Cloudové služby i v rámci procesů SCM mohou být odděleny a použity samostatně například dle funkčních oblastí. Dříve společnosti masivně investovaly do integrace aplikací postavených na různých technologiích a platformách tak, aby byly všechny systémy schopné spolupráce z obchodního hlediska. Služby architektury orientované na služby, které lze volitelně skládat odpovídají jednotlivým procesním činnostem, dílčím procesům nebo dokonce kompletním obchodním procesům. Procesy mohou být sdíleny napříč celým řetězcem a přizpůsobovány dle požadavků a potřeb nejen jednoho podniku ale mezi všemi partnery. To v podstatě umožní organizacím optimalizovat procesy a interakce mezi všemi partnery s cílem zajistit větší viditelnost a informovanost. Integrovaný dodavatelský řetězec s využitím
technologie
cloud
computing
pomáhá
dosáhnout
celkové
účinnosti
zejména v oblasti komunikace s dodavateli při řízení zásob, shromažďování údajů a poskytuje pohled na potřebné analýzy. Čím více obchodních procesů je orientováno externě a překračuje hranice společnosti, tím efektivněji se jeví využití cloudového řešení, které zajistí současný přístup velkého počtu zainteresovaných společností k centralizovanému řešení. Tím Cloud SCM eliminuje přirozené bariéry klasických SCM řešení implementovaných uvnitř společnosti. Dopad hloubky integrace všech interních procesů a řešení spolu s integrací velkého počtu obchodních partnerů a jejich procesů v dodavatelském řetězci může být kriticky ovlivněn zvoleným cloud řešením. Toto řešení by mělo být vybráno s ohledem na potřebu optimalizovat činnosti v celém hodnotovém řetězci. (Heistermann, a další, 2009) Interakci Cloud SCM jako fundamentální technologie pro řízení integrace mezipodnikových obchodních procesů a z toho vyplývající viditelnosti znázorňuje obrázek 10.
Supply Chain Visibility
Supply Chain Integration
Cloud SCM
•Klíčové ukazatele výkonnosti KPI, •Monitoring, •Supply Chain Event Management
•Připojení externích partnerů a integrace mezipodnikových procesů
•Aplikační služby SCM
Obrázek 10: Cloud SCM jako základní technologie pro integraci mezipodnikových obchodních procesů, zdroj: (Heistermann, a další, 2009)
44
Plánování a zajišťování zdrojů Cloud computing pomáhá společnostem zlepšit jejich úroveň služeb prostřednictvím spolupráce
mezi
obchodními
dodavatelé
a distributoři),
což
partnery v řetězci hraje
(maloobchodníci,
významnou roli
při
velkoobchodníci,
předpovídání
poptávky.
V cloudu jsou datová úložiště a výpočetní zdroje řízeny centrálně. Centralizovaný systém udržuje přehled o dodávaných informacích. Aplikační služby získávají sdílená data od obchodních partnerů a umožnují provádění základních analytických operací. Informace sdílené mezi všemi partnery umožnují provést přesnější odhad poptávky v celém dodavatelském řetězci. To napomáhá v případě hledání nových partnerů pro zajištění potřeby pokrýt vysoce proměnlivou reálnou poptávku stejně tak jako při standartním zajišťování potřebných zdrojů týkající se procesů nákupu, výroby, skladování, distribuce, atd. Řízení zásob mnoho společností posiluje využitím kódovacích technologií a bezdrátových služeb. RFID systém se integruje s centralizovaným systémem pro správu dat v cloudu a tím poskytuje globální identifikaci a sledování všech položek nebo zboží v celém globálním cyklu řízení
dodavatelského
řetězce.
Tato
data jsou pak sdílena v databázi,
ze
které
mohou společnosti získat informace od různých dodavatelů a na jejich základě vybrat nejvhodnějšího
dodavatele
z hlediska kvality,
času a nákladů.
Nástroje
cloud
computingu rovněž umožní společnostem a dodavatelům vzájemné rozvíjení jejich smluvních vztahů a zlepšit řízení smluv. Náklady Dodavatelské řetězce a zejména ty rozsáhlé mají problémy udržet krok s proměnlivostí nákladů. Společnosti, které jsou součástí takovéhoto řetězce, hledají aktivně cesty pro zlepšení efektivity řetězce včetně té nákladové. Výkyvy v cenách komodit, úvěrové krize, rostoucí ceny pohonných hmot, kurzové změny, atd. nutí společnosti v dodavatelském řetězci reagovat na tyto změny například v podobě přehodnocení distribuční strategie, zapojení poskytovatelů logistických třetích stran nebo dokonce sdílet náklady s konkurenty. Proměnlivost nákladů a ostatních provozních podmínek je tak rapidní, že konvenční strategie dodavatelského řetězce a tradiční technologie nejsou schopny udržet krok. Řízení nákladů společností je efektivnější v případě agilních dodavatelských řetězců, které umožňují rychlou reakci na měnící se podmínky na trhu a tím i na strukturu variabilních nákladů. Čím vyšší je flexibilita dodavatelského řetězce, tím snadněji se mohou společnosti, které jsou jeho součástí, vyrovnávat s rapidní volatilitou. (IBM Corporation, 2010)
45
Využití cloud computingu má dopad i na náklady vztahující se k podnikovému IT, protože není nutné nakupovat vlastní řešení a platit vysoké sumy za jeho implementaci, provoz a údržbu,
za potřebné
zaměstnance
a za licence.
Úspora nákladů
je
patrná
zejména v případě malých a středních podniků s potřebou využití standardizovaných řešení bez nutnosti výraznějších úprav funkcionalit. Protože cena řešení závisí na počtu uživatelů, je důležité odhadnout počet uživatelů, při němž je cloud SCM nákladově výhodnější než tradiční on-premise řešení. Obrázek 11 znázorňuje závislost mezi náklady a počtem uživatelů aplikačních služeb. Lineárně rostoucí nákladová křivka je způsobena přímou závislostí mezi náklady a počtem uživatelů. Tvar křivky on-premise řešení je ovlivněn přítomností vyšších počátečních investic, avšak s růstem počtu uživatelů se snižují mezní náklady na každého dalšího uživatele. (Žižka, 2012)
Obrázek 11: Vývoj nákladů v závislosti na počtu uživatelů, zdroj: (Žižka, 2012)
Flexibilita Dodavatelské řetězce hledají neustále cesty jak zvýšit efektivitu, a to zejména nákladovou efektivitu. To však může být často na úkor flexibility dodavatelského řetězce, jejíž význam roste s rychlostí, s jakou se rozvíjejí trhy a nové produkty. Flexibilita navíc významně ovlivňuje výkon dodavatelského řetězce, protože výkon závisí na schopnosti rychle reagovat na změny v poptávce a dodávat požadované výstupy rychle, ve správný čas a na správné místo. V důsledku toho jsou hledány různé strategie a jejich podpora novými technologiemi jako je segmentace dodavatelských řetězců, automatizace SCM procesů, bližší kooperace s dodavateli, řízení rizik SCM, atd. Nové technologie jako je cloud computing umožňují
zabezpečení
větší
transparentnosti
a účinnosti
dodavatelské
řetězce.
Flexibilita dodavatelského řetězce je důležitá zejména z důvodu vysoce se rozrůstajícího tržního prostředí, objevujících se příležitostí růstu, konkurenčním hrozbám, rychlým změnám poptávky, a tím i materiálových toků, atd. Náročnost zákazníků tlačí na co nejvyšší 46
kvalitu objednaného zboží, za co nejnižší náklady, na zkrácení dodavatelských lhůt, atd. Přizpůsobení se těmto požadavkům z různých segmentů vyžaduje co nejvyšší flexibilitu. Cloud computing prostřednictvím snadného zajištění IT zdrojů umožnuje podnikům soustředit se více na jejich strategické priority v celém end-to-end dodavatelském řetězci. Integrovaný dodavatelský řetězec je obzvláště důležitý v případě pronikání na nové trhy, zavádění nových produktů a vstupu nových obchodních parterů do řetězce. Díky úzké spolupráci s dodavateli umožňuje cloud efektivnější sdílení informací mezi geograficky rozptýlenými partnery. Navíc úzká spolupráce zabezpečí vyšší úroveň důvěry a loajalitu mezi partnery, což povede ke snaze společně dosáhnout cílů a priorit dodavatelského řetězce. Díky cloudu je možné provádět všechny aktivity v celém dodavatelském řetězci v reálném čase, což eliminuje zpoždění v rozhodovacím procesu a vede ke zlepšení poskytovaných služeb. (Strom, a další, 2013) Sdílení dat a kvalita dat Dodavatelské řetězce produkují ohromné množství informací, kde důležitá data jsou od obchodních partnerů, kteří se mohou nacházet po celém světě. Tradiční technologie zabezpečující integraci velkého množství partnerů, které jsou přizpůsobeny pro příjem a odesílání velkého množství dat, nedisponují vždy potřebně rychlou dobou odezvy, jsou nákladné, složité a náchylné k chybám. Společnost, která se chce připojit do takového dodavatelského řetězce, musí nejprve vybudovat IT infrastrukturu potřebnou pro přenos dat mezi partnery. Dále najít EDI kontakty a dohodnout se s nimi na komunikačním protokolu a na formátu vyměňovaných zpráv. Z toho je patrné, že s rostoucím počtem obchodních partnerů stoupá složitost tohoto řešení. Navíc společnosti využitím tradičních technologií často nezískají dostatečně globální pohled na celý end-to-end dodavatelský řetězec v reálném čase. Moderní cloud computingová řešení určená speciálně pro řízení globálních dodavatelských řetězců využívají výkonné webové technologie, které zabezpečují šíření dat přes velkou komunitu obchodních partnerů. Propojení datových toků musí být realizováno s ohledem na zajištění kvality dat. Špatná kvalita dat, jejich neúplnost, nesprávnost či pozdní přijetí, může mít vysoce negativní dopad na fungování celého řetězce. Data by měla být samozřejmě normalizována, aby si jednotliví partneři byli jisti, že informace získané z dat jsou interpretované správně. S tím souvisí podpora jazykových mutací, typy měn, názvy míst, atd. Datové sítě v cloudu zabezpečují poskytování již normalizovaných dat. Zásadním významem cloudu je, že standardně poskytuje řadu bezpečnostních opatření, která chrání data před neoprávněným přístupem a jejich modifikací, přičemž síťový model 47
poskytování služeb umožňuje zákazníkům těžit z kvality sdílených dat a aktivně spolupracovat na zlepšení kvality těchto dat. (GT Nexus, Inc., 2010)
Viditelnost V současnosti spolu s globalizací roste propojenost a komplexita dodavatelských řetězců a úroveň technologické podpory. Spolu s tím roste v dodavatelském řetězci míra sdílení informací. Tyto informace musí být účinně zaznamenané, analyzované a vždy k dispozici ve správný čas, na správném místě a pro osoby, které je potřebují. Viditelnost a efektivní spolupráce, která je vyžadovaná pro získávání informací a rozhodování se na základě těchto informací, se stává kritickým faktorem ovlivňujícím výkonost dodavatelského řetězce. Viditelnost umožňuje zlepšit odezvu v celém dodavatelském řetězci a tím i zajistit lepší kvalitu procesu plánování postaveného na aktuálních informacích na požadované úrovni detailu z každé funkční oblasti. Cílem může být ať už snaha ušetřit náklady, zaměřit se na klíčové kompetence, nebo získat přístup k odborným znalostem a informacím. Řízení integrace, spolupráce a sdílení informací lze podpořit IT technologiemi, které jsou dostatečně pružné a zajišťují zlepšení viditelnosti informací, jako je např. průběžné doplňování zboží a řízení zásob v interakci se zákazníky. (IBM Corporation, 2010) Nasazení Cloud
SCM
nástrojů
s krátkou dobou implementace
a rychlou návratností
umožňuje
změnu SCM procesů redukujících složitost řešení a požadavků, schopnost rychlého zapojení nových obchodních partnerů a podporu nových obchodních procesů vybraných produktových kategorií, zákazníků a kanálů. Cloud SCM podporuje v reálném čase viditelnost celého výrobního, distribučního a nákupního procesu včetně efektivní elektronické spolupráce s dodavateli a snadného začlenění nových partnerů. Zjednodušuje porozumění požadavkům zúčastněných stran, urychluje rozhodovací procesy a zabezpečuje efektivnější a účelnější dlouhodobé sledování a řízení výkonnosti. Cloud SCM umožňuje optimalizovat příchozí a odchozí dodávky odesláním procesů prostřednictvím end-to-end viditelnosti přes globální obchodní partnerské sítě s cílem minimalizovat narušení dodavatelského řetězce a zlepšit výkonnost dodavatelů, která zajistí minimalizaci přebytečných nebo zastaralých zásob a maximalizaci využití pracovního kapitálu. Koordinace všech globálních operací podporuje rychlé a souběžné interakce s tisíci uživateli v celém dodavatelském řetězci. (Viswanathan, 2010)
48
Škálovatelnost Cloud computingová infrastruktura poskytuje dynamickou škálovatelnost služeb, což je vysoce efektivní zejména z hlediska nákladů pro firmy. Omezená škálovatelnost způsobuje obtížné zajištění dodání množství potřebného výpočetního výkonu na základě požadavků spotřebitele.
Následek nedostatečně
pružné
škálovatelnosti
bude
snížení
celkového
výkonu podnikání a neefektivity cloudového řešení SCM. Schopnost přizpůsobit se variabilním proměnám obchodního prostředí je závislá na využití a správné optimalizaci IT zdrojů. S růstem změn rostou i nároky na IT zdroje, které by měly být taktéž poměrně zvýšeny. Cloud computing nabízí tuto výhodu včetně automatizovaného provádění škálování. Čím více času je stráveno manuální změnou úrovně IT zdrojů k uspokojení náhlé změny, tím je potřeba delší čas na dokončení tohoto úkolu a tudíž vyšší riziko případných finančních ztrát. Dostupnost služby Dostupnost
služby
má
zásadní
vliv na kritické
aplikace,
protože
každá
minuta výpadku znamená nemožnost realizovat důležité obchodní funkce. Každá minuta času, kdy není služba k dispozici, může ovlivnit nejen příjmy, ale může také dojít k poškození pověsti
společnosti.
Poskytovatelé
nabízejí
určitou úroveň
dostupnosti
služby
definovanou v dohodě o úrovni služby SLA. Sjednaná úroveň musí být velmi konkrétní a měřitelná. Pro představu v případě, že je v SLA dohodnutá dostupnost služby 99,99%, tak v praxi to znamená, že v jednom měsíci může být služba nedostupná po dobu asi čtyř minut a několika sekund což je přibližně 50 minut za rok. V některých situacích výpadek několika hodin
může
vést
ke
ztrátě
velkého
množství
peněz.
Jedním
z nejzákladnějších cílů vysoké dostupnosti tudíž je, aby se zabránilo jedinému bodu selhání a byl zajištěn plynulý chod podniku. Na každé úrovni modelů služeb jsou realizovány tzv. uzly, které zabezpečují vysokou dostupnost služeb. Je-li jeden uzel nedostupný, další jej nahradí a tím snižuje pravděpodobnost nedostupnosti služeb. Dostupnost služby je podporována také schopností dynamické škálovatelnosti služeb. Dynamická škálovatelnost pomáhá vyvažovat zátěž způsobenou náhlým a neočekávaným zvýšením provozu v síti. Dostupnost služby souvisí i se spolehlivostí, což je pravděpodobnost, že v danou dobu systém správně doručí služby podle očekávání uživatele. Avšak ani ten nejspolehlivější poskytovatel není z technologických důvodů schopen garantovat stoprocentní dostupnost služeb. Mnohdy však poskytuje služby pro obnovu po nepředvídatelném výpadku, informace o dostupnosti konzultační služby a služby určené pro řízení kontinuity podnikání. S dostupností 49
a spolehlivostí souvisí také výkon. Ačkoliv se jedná o různé terminologie, jsou pevně spojeny k sobě. Cílem je vždy dosáhnout co nejlepší propustnost zdrojů za předpokladu, že jsou služby spolehlivé a jsou k dispozici dle potřeby. Dosažení vysoké dostupnosti je vždy dražší. Ale pro kritické systémy, jako je SCM je zapotřebí zajistit co nejvyšší dostupnost. (Ahmed, a další, 2011) Dle (Souček, 2013) můžou ztráty po havárii a nedostupnosti informačního systému činit průměrně 25% denních tržeb, které po měsíci od obnovy vzrostou až na 42%. A v případě rozsáhlejší havárie v řádech dnů až týdnů 43% firem nedokáže pokračovat v činnosti a 29% firem ukončí činnost do dvou let. Bezpečnost Jednou z diskutovaných
otázek
týkajících
se
cloud
computingu je
bezesporu bezpečnost a její vliv jak na podnikání na organizační úrovni, tak na úrovni dodavatelského řetězce. (Durowoju, a další, 2011) Porušení bezpečnosti je všeobecně bráno jako výskyt jevu nebo také IT hrozby, která způsobí narušení integrity, důvěryhodnosti nebo dostupnosti informací potřebných pro každodenní provoz. Bezpečnost se zabývá otázkami bezpečnosti informací, přístupu k informacím, ochranou vlastnických práv, zachováním kvality informací a jejich neměnnosti při přenosu. Narušení bezpečnosti by znamenalo snížení hodnoty informací, výrobních ztrát či ohrožení správného fungování společnosti, jejího dobrého jména a hrozbu plateb regulačních pokut či náhrad škody. Průměrné náklady na případy narušení bezpečnosti v roce 2010 byly mezi 280 000 a 690 000 liber pro velké organizace s více než 250 zaměstnanci a mezi 27 000 a 55 000 liber pro malé organizace s méně než 50 zaměstnanci. (Durowoju, a další, 2011) Problémem kterému čelí cloud je zejména to, že citlivé údaje jsou uloženy na různých místech někde mimo společnost, která jsou nejčastěji známá pouze poskytovateli. Navíc data mohou v krátkém čase být odeslány několikrát po celém světě. Platí však, že v každé zemi jsou různé zásady ochrany osobních údajů. Pokud si společnosti v EU chtějí být jisté, že jejich data jsou chráněna podle evropských norem, je nutné, aby poskytovatelé působili výhradně v Evropě nebo podepsali dohodu Safe Harbour vypracovanou americkým ministerstvem obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí, která zajišťuje aplikaci evropských bezpečnostních norem a odpovídající ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí EU o ochraně údajů. Ve Spojených státech neexistují žádné komplexní právní předpisy o ochraně údajů,
které odpovídají
evropskému standardu. Tato dohoda umožňuje překlenout rozdíly mezi systémy a zajišťuje, že osobní údaje mohou být legálně převedeny do Spojených států a že společnost musí být
50
schopna prokázat odpovídající úroveň ochrany osobních údajů. (European Commission Justice , 2012) Ačkoliv cloud řeší mnoho otázek v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí, a to zejména z toho důvodu, že tato technologie je poměrně nová, snaží se poskytovatelé nalézt vhodná řešení a navrhnout nový způsob s ohledem na podniky, aby výhody z migrace do cloudu převážily nejistotu a strach z bezpečnostních nedostatků. Poskytovatelé obecně nabízejí centralizovaná bezpečnostní rozhraní, která řídí přístup uživatelů napříč různými aplikacemi. Často je toto rozhraní integrováno s LDAP protokolem a Single Sign-On nástroji, které slouží ke správě uživatelských identit a oprávnění a zajišťují přístup jednoho uživatele ke všem aplikacím a systémům dle předem definované uživatelské role. Uživatelům je takto nabízena komplexní ochrana před neoprávněným přístupem k datům s minimální složitostí. Stejně tak je důležité zabezpečení šifrovaného připojení tak, aby byl veškerý provoz mezi organizací a cloud službami chráněn proti špehování, zneužití, modifikací či změnou. Poskytovatelé mnohdy zabezpečují také zálohování dat. V tabulce 2 jsem porovnala rizikovost jednotlivých faktorů vztahujících se k bezpečnosti v případě tradičního SCM a Cloud SCM. Tabulka 2: Porovnání bezpečnostních rizik mezi tradičním SCM a Cloud SCM
Rizikový faktor
Tradiční SCM
Cloud SCM
Dostupnost dat,
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Důvěrnost dat
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Ochrana dat
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Útoky zaměřené na sdílené
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Webová bezpečnost
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Přístup privilegovaných
Nízká rizikovost
Vysoká rizikovost
Obnova
Vysoká rizikovost
Nízká rizikovost
Dlouhodobá
Vysoká rizikovost
Nízká rizikovost
byznys kontinuita
nájemní prostředí
uživatelů
životaschopnost Zdroj: autor
51
Řízení rizik Pojmem riziko se obecně rozumí pravděpodobnost a rozsah poškození v případě výskytu odchylky od požadovaného cílového stavu. Řízení rizik se v Cloud SCM nevztahuje pouze na podnik, ale na celý dodavatelský řetězec a všechny jeho úrovně a na poskytovatele služeb cloud computingu. Rizika v dodavatelském řetězci nejsou vždy identická a leží nerovnoměrně na různých subjektech v rámci Cloud SCM. Tato rizika musí být kooperativně identifikována, ohodnocena a řízena jako součást společného plánování a kontrolních procesů. Příkladem rizik Cloud SCM může být:
riziko dostupnosti služby,
riziko zabezpečení kontinuity obchodních procesů,
bezpečnostní rizika,
smluvní riziko,
rizika spojená s nákupem, poptávkou, kapacitami, dodavateli, transportní, skladovací,
Dostupnost připojení k internetu, a to jak ze strany spotřebitele služeb, tak i ze strany poskytovatele se váže k riziku dostupnosti služby a tedy i k zachování kontinuity obchodních procesů. Dostupnost služby může být narušena i organizačními problémy ze strany poskytovatele, např. v důsledku jeho platební neschopnosti. Bezpečnostní rizika se týkají zejména zajištění integrity a důvěryhodnosti údajů. Ta může být narušena během přenosu dat přes nezabezpečenou síť
Internetu.
Navíc
data jsou uložena na straně
poskytovatele
kdekoliv po světě, kde se na ně často nevztahují legislativní zákony mateřské země spotřebitele, a tudíž hrozí nevymahatelnost smluvních podmínek. Následující tabulka 3 ukazuje srovnání základních principů při řízení rizik v případě tradičního SCM a Cloud SCM. Tabulka 3: Srovnání principů řízení rizik mezi tradičním SCM a Cloud SCM
Znak
Tradiční SCM
Cloud SCM
Řízení rizik
Orientace zejména na řízení
Kooperace na všech úrovních
podnikových rizik, spolupráce
dodavatelského řetězce včetně
s nejbližšími obchodními
poskytovatele cloudových
partnery popř. kooperace
služeb
na všech úrovních dodavatelského řetězce 52
Znak
Tradiční SCM
Cloud SCM
Úroveň spolupráce
Nižší až střední
Vysoká
Sdílení důležitých
Formální, pravidelné
Formální, neformální, pravidelné i nepravidelné
informací Informační asymetrie
Střední až vysoká
Nízká
Vztahy mezi podniky
Partnerské, střední až vysoká
Partnerské, vysoká důvěra
důvěra Zdroj: (Vahrenkamp , a další, 2007 str. 23)
5.6 Srovnání tradičního SCM s cloud SCM Tradiční SCM a cloud SCM řešení sdílejí mnoho stejných vlastností. Oba přístupy nabízejí komplexní sadu funkcí, které zahrnují plánování, nákup, výrobu, dodávky a expedice a vrácení a reklamace, stejně jako pokročilé předpovědi, reporting, analýzy a řízení výkonnosti. Navíc, oba typy řešení poskytují sofistikované zabezpečení a schopnost integrace s celou řadou dalších obchodních systémů v rámci svého prostředí včetně e-commerce aplikací a ERP5 balíků. Asi nejzákladnějším rozdílem je, že v rámci cloud SCM může být veškerý hardware a software potřebný pro podporu SCM umístěn ve vzdálené lokalitě mimo společnost a je tvořen, spravován a řízen třetí stranou tzv. poskytovatelem služeb. Poskytovatel služeb dohlíží na nasazení a správu systému včetně instalace, integrace, testování a běžné údržby a spravuje uložená data. Namísto nákupu potřebných komponent si organizace pronajímá nebo předplácí SCM jako službu a přistupuje k ní přes Internet, přičemž poskytovatelé si obvykle účtují poplatek na základě využití služby. Tabulka 4 představuje srovnání tradičního Supply Chain Managementu a Cloud Supply Chain Managementu z hlediska technologických charakteristik. Tabulka 4: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska technologických charakteristik
Adaptabilita
Tradiční SCM
Cloud SCM
Rychlá reakce
Rychlá reakce
na změnu poptávky
na změnu poptávky s co nejnižšími náklady
Počáteční náklady,
5
Vysoké (HW, SW, licence)
Nízké
Enterprise resource planning – plánování podnikových zdrojů
53
Tradiční SCM
Cloud SCM
Náročnost
Vysoká, trvá často až
Nízká, doba potřebná pro
implementace
několik měsíců
implementaci v řádech týdnů
Nasazení
Lokální server
Cloud server
Složitost řešení
Vysoká
Nízká, rychlejší instalace
kapitálové náklady
a upgrady prováděné automaticky poskytovatelem Integrace
V závislosti na dodavateli
Může být podporována centrálně
Dostupnost
Vzdálený přístup
Jednoduchý webový přístup odkudkoliv na světě
Škálovatelnost
Manuální
Elastická, automatická
Nutnost
Ne
Ano
Doba odezvy
3-5 sekund
Méně než 1 sekunda
Produktivita zaměst
Nižší produktivita, neboť
Maximalizace produktivity tím,
nanců
zaměstnanci musí mít
že je vytvořeno více použitelné
instalovaný SCM SW na svých
pracovní prostředí
internetového připojení
pracovních stanicích Customizace
Při přechodu na jiný systém
Umožňuje customizaci, její
nebo při nákupu nové aplikace
uchování a znovupoužití
nutné znovu nastavení
v jiných systémech
customizačních parametrů Náklady
Vyšší počáteční náklady, fixní
Nižší počáteční náklady, snižuje
náklady
celkové náklady na vlastnictví, variabilní, pay-as-you-go
SW licence
Ve vlastnictví společnosti
Ve vlastnictví poskytovatele
Vlastník a umístění
Vlastníkem je společnost, HW
Vlastníkem je poskytovatel,
infrastruktury
je umístěn ve vlastním datovém
lokalita nemusí být vždy známá
centru zdroj: autor, (The Open Group, 2013)
54
Tabulka 5 představuje srovnání tradičního Supply Chain Managementu a Cloud Supply Chain Managementu z hlediska organizačních charakteristik. Tabulka 5: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska organizačních charakteristik
Řízení SCM
Strategie
Tradiční SCM
Cloud SCM
Snadno řiditelný
Relativně složitý k řízení
a kontrolovatelný
a kontrole
Společnost si vytváří vlastní
Postavené na osvědčených
principy a politiky pro řízení
a znovuvyužitelných principech
procesů, zdrojů a lidí
pro konzistentní řízení procesů, zdrojů a lidí
Konkurence
Noví konkurenti musí vynaložit
Malé, střední a start-up
značné výdaje na pořízení SCM
společnosti mohou proniknout v krátké době bez značných investic do infrastruktury do prostředí dodavatelských řetězců
Žádná nebo vyšší
Pokles
Smluvní podmínky
Krátké
–
Podpora obchodních
Efektivní
Optimalizovaná
Změna počtu IT zaměstnanců
cílů Zdroj: autor, (Schramm, a další, 2010) , (Viswanathan, 2010), (Lindner, a další, 2010)
55
Tabulka 6 představuje srovnání tradičního Supply Chain Managementu a Cloud Supply Chain Managementu z hlediska výrobních charakteristik. Tabulka 6: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska výrobních charakteristik
Tradiční SCM Produktová strategie Maximalizace výkonu při minimální ceně produktu
Cloud SCM Modularita umožňující individuální nastavení při maximalizaci výkonu služby a minimalizaci ceny produktu
Cenová strategie
Nižší marže, protože cena je
Marže vycházející z konkurence
hlavním rozhodovacím
a srovnatelných výrobků
činitelem zákazníka Výrobní strategie
Řízení pružnosti výrobních
Využití výrobních kapacit
kapacit
reflektující flexibilní reakci na poptávku
Zásoby
Minimalizace výše zásob
Optimalizace výše zásob při pružné reakci na nepředvídatelnou poptávku a jejich nejlepší využití
Doba doručení
Co nejnižší doba uvedení na trh
Co nejnižší doba uvedení na trh
produktu
produkty a služby
produkty a služby na základě zákaznických požadavků
Výběr dodavatele
Výběr na základě ceny,
Výběr na základě optimální
flexibility a kvality
ceny, flexibility s co nejvyšší kvalitou
Spolupráce
Obchodní sociální
Obchodní sociální
s obchodními
média nejsou k dispozici
média v cloudu pro
partnery
na tradičních IT platformách
podporu multi-podnikové spolupráce
Zdroj: autor, (Schramm, a další, 2010), (Viswanathan, 2010), (Lindner, a další, 2010)
56
6. Situace na trhu Cloud Supply Chain Management Dle průzkumu realizovaného společností Gartner, trend přijetí cloudových služeb v organizacích neustále roste i přes potenciální rizika, která jsou s cloud computingem spojená. Dále se předpokládá, že trend růstu cloud computingu bude díky technologiím, na kterých je postaven a které se neustále vyvíjí, včetně současné marketingové podpory, pokračovat i v budoucnu. Gartner předpovídá, že nárůst výdajů SaaS trhu by měl z 14.42 miliard dolarů v roce 2012 dosáhnout až na 26.55 miliard dolarů v roce 2016. Na této sumě pro SCM připadá 1.55 miliard dolarů výdajů v roce 2012 a do roku 2016 nárůst výdajů až na 3.38 miliard dolarů. Existují významné rozdíly v tempech růstu pro dílčí segmenty SaaS. Přijetí cloudových služeb výrobci závisí do značné míry na povaze aplikace, míře její standardizace, velikosti výrobce a potenciální velikosti trhu. Mnoho společností se snaží poskytovat cloud technologie zejména pro vysoce standardizované podnikatelské odvětví, kde ekonomické přínosy jsou nadprůměrné. Zvlášť dobře se cloud computing osvědčil například v oblasti řízení vztahů se zákazníky, spolupráce a komunikace. Obecná neochota přijetí cloud computingu ze strany spotřebitelů odráží existující důvody jako složitost problematiky, pomalu rostoucí nebo nejasná nabídka nebo bezpečnostní důvody. (Gartner, 2012) Graf 3 znázorňuje porovnání procentuální míry růstu dílčích segmentů SaaS mezi roky 2011 a 2016.
57
Graf 3: Procentuální míra růstu dílčích segmentů SaaS 2011-2016
45 %
40,7 %
40 % 35 %
32,2 % 27,9 %
30 %
27,6 % 22,6 %
25 %
21,1 % 17,3 %
20 % 15 %
15,1 %
14,5 % 11,2 %
10 % 5% 0%
Zdroj: (Gartner, 2012)
Jak vyplývá z grafu 4, pro trh veřejných cloudových služeb SCM se předpokládá kontinuální růst, kdy v roce 2016 jsou očekávány výdaje na Cloud SCM o celkovém objemu 3,38 miliard dolarů. V tomto trendu se odráží také zvyšování technologických možností podpory dodavatelského řetězce a nárůst poskytovatelů Cloud SCM, kteří nabízejí své řešení prostřednictvím SaaS. Růst bere v úvahu také to, že podniky neinvestují dostatečně do údržby a odkládají aktualizaci svých klíčových aplikací a zároveň usilují o větší benefity, které jim mají přinést přidružené aplikace dodatečně nasazené kolem jádra podnikových aplikací. (Gartner, 2012) Mezi nejvíce očekávané oblastí rozvoje Cloud SCM se řadí společné zajišťování zdrojů, nákupu a dodávek, plánování poptávky, globální řízení obchodu, systémy řízení dopravy, systémy pro řízení skladů. (McCrea, 2012)
58
Figure 4: Výdaje na Cloud Supply Chain Management v miliardách dolarů
4 3,38
3,5 2,86
3 2,38
2,5 1,95
2 1,5
1,55 1,3
1 0,5 0 2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: (Gartner, 2012)
6.1 Hype Cycle SCM 2012 od společnosti Gartner Společnost Gartner realizuje každý rok studie zaměřené na trendy v nejrůznějších oblastech IT, relativní vyspělosti technologií, metodik a přístupů k řízení IT. Gartner Hype Cycle zobrazuje s využitím křivky různé technologické oblasti a předpokládanou dobu pro dosažení jejich zralosti. Pomáhá organizacím při rozhodování o nasazení daných technologií tak, aby neinvestovali pouze do technologií, které jsou sice populární, ale jejich využití nepřináší dostatečnou efektivitu. Hype Cycle charakterizuje vývoj nové technologie a její přijetí na trhu od jejího vzniku, přes úspěšné přijetí technologie, období nespokojenosti s technologií až po případné pochopení významu nové technologie a její roli na trhu. Hype Cycle se dělí do několika fází (Payne, 2012):
Spouštěcí mechanismus nové technologie (Technology Trigger) – aktivita jako je například nové představení produktu před/při jeho uvedení na trh.
Vrchol přehnaných očekávání (Peak of Inflated Expectations) – vysoké počáteční nadšení a nerealistické představy o nové technologii, které způsobí předimenzování jejích schopností nad její technologické možnosti.
Dno vystřízlivění a deziluze (Trough of Disillusionment) – prvotní nadšení ustupuje, technologie nesplňuje očekávání, proces přijetí je komplikovanější než se očekávalo, objevují se první problémy s výkonem, skutečná návratnost investice je delší než předpokládaná, atd., což vede i k poklesu zájmu ze strany médií. 59
Sklon osvícení (Slope of Enlightenment) – prvotním společnostem, které přijmuly novou technologii, se podařilo překonat počáteční překážky a těží výhody, které jim přináší. Dochází k porozumění o správném využití technologie, tak aby přinášela chtěné benefity, tvorba souvisejících metod a nástrojů.
Náhorní plošina produktivity – jsou prokázány reálné přínosy nové technologie a její přijetí potvrzuje rostoucí počet organizací, běžně dostupné metodiky a nástroje usnadňují proces vývoje a přijetí.
Obrázek 12: Gartner Hype Cycle pro SCM 2012, zdroj: (Payne, 2012)
Tato studie se zaměřuje pouze na SCM a s ním související technologie. Na křivce z roku 2012 (viz obrázek 12) jsou vidět cloud technologie, které šplhají nebo se vyšplhaly k vrcholu své současné slávy jako je Business Analytics PaaS, Cloud Computing in PLM and Manufacturing, Integration PaaS, Software-as-a-Service a ty technologie, které již byly úspěšně přijaty jako je Software-as-a-Service Supply Chain Execution. To podporuje současné trendy v zjednodušování SCM systému, v nárůstu jejich dostupnosti a flexibility, neboť organizace si stále více uvědomují, že dokonalost dodavatelského řetězce poskytuje maximální konkurenční výhodu. Dosažení zralosti je však očekáváno až v horizontu deseti let. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem v dodavatelském řetězci v příštích 10 letech bude bezesporu schopnost přizpůsobit se rychlým a zásadním změnám. Vše nasvědčuje tomu, že 60
vliv nových trendů v různých funkčních oblastech dodavatelského řetězce bude mít významný dopad při rozhodování o nasazení cloud technologií, což však bude vyžadovat radikální transformaci v oblasti strategického a taktického plánování. Dodavatelské řetězce v příštím desetiletí musí brát zejména v úvahu klíčové trendy poháněné rostoucí globalizací a síly, které mají potenciál ovlivnit celkovou výkonnost a strukturu řetězce. Vliv na přijetí cloud technologií budou postupně vytvářet také vůdčí poskytovatelé služeb dodavatelského řetězce založených
na cloudu,
neboť
budou postupně
prosazovat
narušení
stávajícího
paradigmatu řízení dodavatelského řetězce s cílem prosadit potenciál vznikajících technologií. Zvýšená globalizace, nutnost zlepšení spolupráce a podpory obchodních požadavků bude stát za výzvou pro přijetí nových technologií v příštích deseti letech.
6.2 Poskytovatelé Cloud SCM V současné době nelze zajistit jednu cloudovou SCM aplikaci na bází softwaru jako služby, která by zajišťovala komplexní řízení dodavatelských řetězců. Nejčastěji je Cloud
SCM součástí on-demand ERP řešení nebo jsou poskytovány jednotlivé komponenty spadající pod SCM. Největší poskytovatelé Cloud SCM jsou nejčastěji jedny z největších IT firem
vůbec,
které
nabízejí
určitou úroveň
modelů
nasazení
služeb
veřejného
SaaS cloudu v rámci SCM odvětví. (Schramm, a další, 2010) Přední poskytovatelé cloud služeb jsou schopni zajistit volbu mezi různými specifikacemi jako je množství paměti či úložného prostoru. Žádný z poskytovatelů nenabízí absolutně shodné cloudové aplikace. Každé řešení je založeno na různých úrovních integrace, inovace, bezpečnosti, self-servisu, schopnosti monitorování, atd. Jelikož cloud nemusí nutně znamenat absolutní nahrazení on-premise řešení, je vhodné se zaměřit na poskytovatele, kteří mohou nabídnout komplexní integrovanou sadu řešení a nabídky služeb v rámci své nabídky. Navíc přední poskytovatelé budou schopni snadněji dodržet nasmlouvané podmínky, izolovat výpadky nebo eliminovat jakékoliv jiné potenciální problémy. Při výběru cloudových služeb si spotřebitel může volit mezi jedním nebo několika poskytovateli. Spotřebitel s nimi může navázat dlouhotrvající partnerství, které je vhodné v případě, že vyžaduje individuální přizpůsobení úrovně služeb, jejich cen, politik a dalších nastavení, nebo sjednat služby automaticky na základě standardních podmínek definovaných a řízených poskytovatelem. Takovéto služby jsou objednané, dodávané a zaplacené přes internet obvykle bez přímé lidské interakce. Je nepravděpodobné, že vytvoření jakýchkoliv vnitřních standardů a politik, umožní organizaci zavést jednotný 61
režim řízení pro výběr poskytovatelů cloud computingových služeb. Mezi faktory zvažované při výběru poskytovatele cloud služeb by mělo patřit (Li, a další, 2010):
stabilita poskytovatele,
cenový model a náklady,
míra závislosti na poskytovateli,
míra důvěry,
podpora standardů ze strany poskytovatele,
školení, dokumentace, podpora,
smluvní podmínky,
technologické propustnost,
parametry
(rozhraní,
škálovatelnost,
integrace,
pružnost,
náklady
úložiště, dle
doba odezvy,
provozu,
jazyky,
bezpečnost)
6.2.1
konkurence, vliv na trhu.
SAP
Akvizice společnosti SAP se společností Ariba vytvořila významnou příležitost v řízení dodavatelského řetězce postaveného na cloud technologii. SAP se v posledních letech mimo jiné orientuje na nabídku optimálního on-demand řešení, čímž se snaží proniknout mezi podniky, které uvažují o implementaci SaaS aplikací. SAP nabízí několik Cloud SCM řešení, kterými se snaží komplexně pokrýt tržní poptávku mezi malými a středními podniky:
SAP Business One – pro malé podniky a malé dceřiné společnosti,
SAP Business ByDesign – pro malé a střední podniky a dceřiné společnosti,
SCM komponenty jsou k dispozici jako cloudová řešení: o SAP Supplier Infonet, o SAP Information Interchange OnDemand, o SAP Sales and Operations Planning.
SAP Business One pro malé podniky a malé dceřiné společnosti SAP Business One poskytuje základní obchodní funkce a zajišťuje automatizaci obchodních procesů a je vhodný pro všechny typy výrobních, prodejních a servisních společností. SAP Business One je určen pro malé podniky a malé dceřiné společnosti. SAP Business One se skládá z následujících modulů (SAP AG, 2013):
správa financí, 62
řízení vztahů se zákazníky,
vedení skladu a řízení výroby,
nákup – automatizuje celý proces pořizování od objednávky po úhradu faktury dodavateli,
analýzy, reporting a BI.
Dle českých stránek společnosti, licence SAP Business One jsou účtovány podle počtu uživatelů a jejich přístupu k aplikaci dle požadovaných funkcí. Pro maximální počet 5 uživatelů jsou licenční náklady od 10 000 dolarů, a to ve formě startovacího balíčku. Jinak se měsíční náklady pohybují od 20 000 dolarů s licencí pro 5 uživatelů. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na nasazení, hardware, integraci a údržbu. Kromě on-demand řešení je SAP Business One nabízen jako on-site a v hostingové verzi. Doba nasazení se pohybuje mezi 2 až 4 týdny, v případě startovacího balíčku se jedná o pouhé 3 dny. (SAP AG, 2013) SAP Business ByDesign pro malé a střední podniky a dceřiné společnosti SAP Business ByDesign je řešení určené primárně pro malé a střední podniky a dceřiné společností velkých korporací. Je určen zejména pro automobilový, kovozpracující, dřevařský a papírenský průmysl, spotřební a high-tech zboží, strojírenství, výrobu a velkoobchod. Jedná se o plně integrovaný Cloud ERP systém, který podporuje efektivní plánování zdrojů a řízení podniku. Přístup k obchodním funkcionalitám a analýzám je k dispozici celosvětově a podporuje řadu jazyků, měn a účetních standardů. Zákaznická data jsou uchovávána v datových centrech, která jsou spravována, řízena a monitorována společností SAP. SAP Business ByDesign je navržen pro řízení a monitorování end-to-end podnikových procesů v rámci jednotlivých modulů (SAP, 2013):
řízení vztahů se zákazníky,
projektové řízení,
řízení dodavatelského řetězce,
řízení vztahů s dodavateli
správa financí,
řízení lidských zdrojů,
podpora výkonného managementu,
řízení shody se zákony a předpisy a regulačními normami.
63
Modul
řízení
dodavatelského
řetězce
zahrnuje
procesy
plánování
a řízení
dodavatelského řetězce, řízení výroby, plánování poptávky a nabídky, řízení výjimek, řízení zásob, skladování, logistiky, zajištění kvality a automatizace. Spotřebitelé mohou navrhovat a vyrábět produkty, které budou plnit požadavky zákazníků při současné maximalizaci produkční a logistické efektivnosti skrz automatizaci procesů. Modul řízení vztahů s dodavateli se zaměřuje na vztahy s dodavateli, procesy a postupy pro plánování nákupu s cílem snížit náklady a provádět toto plánování bez nutnosti přímé interakce s obchodními partnery. Hlavními procesy jsou zajišťování zdrojů, uzavírání smluv, řízení nákupu a objednávek,
samoobslužný
nákup,
fakturace,
vrácení
zdrojů
k dodavateli
a zpracování objednávek třetích stran. Hlavním cílem tohoto modulu je ulehčit spolupráci mezi společnostmi a jejich dodavateli, automatizovat nákupní proces a umožnit vyhodnocení efektivity aktivit týkajících se nákupu a vztahů s dodavateli při maximalizaci kvality a minimalizaci nákladů. Součástí všech modulů je integrovaná tvorba obchodních analýz a reportingu a uživatelské podpora. (SAP, 2013) SAP Business ByDesign může být nasazen samostatně na operačních systémech Microsoft Windows XP, Microsoft Windows Vista, Microsoft Windows 7 a MAC OS X či integrován se stávajícími on-premise systémy. Je nabízen formou měsíčního licenčního předplatného kalkulovaného na základě počtu uživatelů rozlišených dle jména. Na německých stránkách společnosti jsou uživatelé rozděleni do 3 kategorií, které se odlišují výší předplatného, a to na podnikového uživatele (Enterprise-User), týmového uživatele (TeamUser) a self-service uživatele (Selfservice-User). Pro SCM je relevantní skupina podnikových uživatelů, kde měsíční náklady na uživatele jsou kalkulovány ve výši 179 EUR, a minimální počet uživatelů je 15. Nebo lze zakoupit balíček pro 5 uživatelů za 1000 EUR měsíčně. K dispozici je SAP Business ByDesign v Austrálii, Rakousku, Kanadě, Číně, Dánsku, Francii, Německu, Indii, Itálii, Mexiku, Nizozemí, Novém Zélandu, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii a Spojených státech. Pro přístup ke službám podporuje základní webové prohlížeče jako je Internet Explorer, Firefox, Chrome a Safari. Doba nasazení se pohybuje mezi 4 až 8 týdny. (SAP, 2013)
Cloud SCM komponenty Řešení SAP Supplier Infonet je určeno k řízení dodavatelských rizik. Rizikové události jsou v reálném čase monitorovány v různých úrovních celého řetězce a při negativním vyhodnocení incidentů jsou automaticky spouštěny upozornění generovaná na základě předdefinovaných KPI, tak aby nedošlo k narušení procesů dodavatelského řetězce. Řízení 64
výkonnosti
dodavatelů
a efektivní
snižování rizik umožňuje plně využít
potenciál
dodavatelského řetězce, efektivně řídit dodavatele, předvídat dodavatelská rizika a zlepšit rozhodování. (SAP ag, 2013) SAP Informace Interchange OnDemand je B2B/EDI řešení, které podporuje efektivní výměnu informací, zjednodušuje přenos dat a provádění transakcí bez ohledu na datové standardy obchodních partnerů a tím optimalizuje spolupráci mezi celosvětově rozšířenými organizacemi.
Data
a
elektronické
dokumenty
jsou
předávány
prostřednictvím
centralizovaného B2B úložiště, čímž odstraňuje neefektivitu způsobenou point-to-point propojením obchodních partnerů. SAP Sales and Operations Planning je řešení podporující provozní a obchodní plánování v přímé součinnosti obchodních partnerů s cílem rychle a pružně reagovat a měnící se poptávku zákazníků. Provozní plánování zahrnuje jak nákup, výrobu, tak i logistické aktivity. Jednotlivé ukazatele je možno analyzovat až na vysokých úrovních detailu. Podporuje nástroj Microsoft Excel pro zobrazení uživatelských výstupů.
6.2.2
GT Nexus
GT Nexus je poskytovatel cloudové platformy určené pro spolupráci podniků z prakticky jakéhokoliv odvětví kdekoliv na světě, kteří pro svoji činnost najdou vhodné využití automatizovaných procesů na všech úrovních dodavatelského řetězce. Řešení od společnosti a logistických
GT
Nexus jsou navržena pro
procesů,
toku materiálu,
flexibilní
řízení
globálních
informací
a finančních
obchodních
prostředků.
GT
Nexus poskytuje řešení, která pokrývají komplexně oblasti nutné pro řízení dodavatelských řetězců a která jsou schopny spolupracovat s již nasazenými systémy pro řízení skladů, logistiky nebo s ERP systémy. GT Nexus poskytuje následující řešení:
Supply Chain Intelligence – sleduje v reálném čase důležitá data a další výkonností charakteristiky obchodních partnerů s cílem vytvořit prediktivní model pro budoucí výkonnost a rychlou adaptabilitu. Poskytuje analýzy týkající se zejména viditelných aktivit v dodavatelském řetězci, řízení zásob, logistických činností, nákupu, financí a výroby.
Supply Chain Visibility – podporuje efektivní spolupráci a schopnost pružně reagovat na změny prostředí tím, že poskytuje jasný přehled o aktivitách, zdrojích, materiálu, finančních a informačních tocích v celém dodavatelském řetězci. 65
Supply Collaboration – podporuje efektivní spolupráci v celém end-to-end dodavatelském
řetězci
prostřednictvím
sdílení
informací,
plánů,
analýz a předpovědí a dalších relevantních dat.
Procure-to-Pay – umožňuje spolupráci, zajištění viditelnosti a automatizaci transakcí mezi obchodními partnery v oblasti objednávek, fakturace a plateb, řízení procesů od nákupu k platbě.
Supply Chain Finance – slouží k řízení finančních aktivit, transakcí a finančních rizik.
Factory Management – usnadňuje aktivity spojené s včasným dodáním produktů a služeb a zjednodušuje proces zásobování.
Transportation Management – řídí logistické aktivity s cílem snížit dopravní náklady a zvýšit spolehlivost dodávek napříč celým řetězcem. Řídí celý životní cyklus poskytování logistických zdrojů od plánování přes nabídkové řízení, využití služeb až po platbu.
Inventory Management – zabezpečuje pružné řízení zásob a jejich efektivní alokaci s cílem snížit provozní náklady a náklady na skladování.
Všechny služby jsou dodávány dle potřeby a spotřebitelé platí jen za využité služby s využitím cenového modelu ve formě předplatného.
6.2.3
JDA Software
JDA Software
poskytuje
řešení
pro
oblast
řízení
dodavatelského
řetězce,
merchandisingu6 a plánování podnikových zdrojů. JDA dodává produkt, který zahrnuje řadu dílčích řešení ve snaze sjednotit globální řízení a plánování dodavatelského řetězce, optimalizaci a obchodní analýzy pro nasazení v cloudu. Tím propojuje kritické funkce dodavatelského řetězce od předpovídání k přepravě s integrovanou tvorbou obchodních analýz. JDA podporuje zejména společnosti působící v oblasti výroby, velkoobchodní distribuce, přepravy a logistiky, maloobchodu a služeb. (JDA Software Group, Inc., 2013) JDA Software nabízí široké portfolio produktů postavené na cloud platformě, které zabezpečují řízení dodavatelského řetězce, maloobchodní merchandising, skladové operace, optimalizaci zásob, a další oblasti a tím přispívají k řízení toku zboží od surovin až po hotové
6
Aktivní opatření a činnosti ovlivňující nákupní rozhodnutí, které optimalizují prodeje obchodníka. Merchandising zabezpečuje, aby se odpovídající zboží pro danou cílovou skupinu nacházelo na správném místě (např. vystavení produktů v prodejně), ve správný čas a za přijatelnou cenu.
66
výrobky ve všech úrovních dodavatelského řetězce. Strategickými oblastmi, které tyto produkty pokrývají, jsou (JDA Software Group, 2013):
řízení poptávky,
řízení smluv,
řízení
a optimalizace
zásob,
produktivita zásob
a řízení
globálních
objednávek v reálném čase,
skladové operace, řízení skladování, warehouse management
výrobní plánování a rozvrhování,
plánování dodavatelského řetězce,
obchodní analýzy a optimalizace dodavatelského řetězce,
merchandising, řízení viditelnosti zboží, řízení zásob, prodejní plány,
space a category management
cenové strategie, podpora prodeje, revenue management,
řízení profitability a peněžních toků,
řízení distribuce,
řízení vztahů s dodavateli, obchodními partnery a zákazníky,
řízení spolupráce, výkonnosti a viditelnosti v dodavatelském řetězci se zapojením všech zainteresovaných stran.
JDA eight JDA eight je integrovaný balík nabízející více než 30 řešení pokrývající výše uvedené oblasti SCM, která jsou poskytovaná ve formě cloudových služeb. JDA eight slouží pro podporu klíčových obchodních procesů dodavatelského řetězce zahrnující strategické rozhodování řízení výroby a optimalizaci zdrojů, včetně nákladově optimálního plánování produkce, optimalizace zásob, plánování zakázek, prognózování, řízení dopravy a spolupráce s dodavateli. (JDA, 2013)
6.2.4
Oracle
Oracle je americká nadnárodní společnost, která se specializuje na vývoj a poskytování
informačních
technologií,
podnikových
informačních
systémů
a zejména systémů pro správu databází. Kromě databázových řešení se firma specializuje na systémy pro plánování podnikových zdrojů software (ERP), řízení vztahů se zákazníky (CRM) a řízení dodavatelského řetězce (SCM). Oracle SCM slouží k vhodnému řízení výroby 67
a distribuce na základě integrovaného a automatizovaného plnění, logistiky, údržby a správy objednávek, strategickému budování vztahů a rozšíření procesů mezi dodavateli, zákazníky a obchodní
partnery.
Oracle
využívá
SCM
analytické
nástroje
pro
optimalizaci
výkonu dodavatelského řetězce, snížení nákladů na zásoby, a zvýšení produktivity. Oracle poskytuje SCM řešení nasazené v podobě aplikačních služeb do prostředí Cloud Computingu, což zahrnuje aplikace a platformy, které jsou založené na jazyku Java, webových službách a standardech a na jazyku SQL. Všechny služby jsou využitelné v privátním cloudu, stejně tak jako v on-premise prostředí. Oracle se neustálými inovacemi snaží zabezpečit co nejvyšší kvalitu služeb, méně prostojů, vysokou dostupnost, rychlejší dobu odezvy, obnovu a možnost prevence, datovou a aplikační synchronizaci a nižší náklady, které jsou účtovány s využitím modelu měsíčního předplatného. (McGowan, 2012) Portfolio
produktů
společnosti
Oracle
komplexně
pokrývá
všechny
části
dodavatelského řetězce a zahrnuje celou sadu či jednotlivé aplikace z oblastí (Oracle, 2013):
plánování hodnotového řetězce, který zabezpečuje strategicky významné činnosti tak, aby tvořily větší hodnotu pro zákazníka (kolaborativní plánování, řízení
poptávky,
optimalizace
zásob,
prediktivní
plánování
obchodu a optimalizace, plánování výroby, plánování servisních položek, strategická optimalizace sítě),
provádění hodnotového řetězce (řízení globálního obchodu, zásob, dopravy, skladů a mobilní Supply Chain),
řízení životního cyklu produktu (řízení kvality),
nákup
(iProcurement,
iDodavatelský portál
(viz obrázek 13), závazky,
zajišťování zdrojů a dodávek zboží, networking, atd.)
řízení životního cyklu aktiv (řízení majetku aktiv, smlouvy, projekty)
objednávky a jejich plnění,
výroba (přerušovaná, proudová, procesní, výrobní operační středisko, řízení obchodních ploch).
Oracle Supply Chain Cloud Fusion Oracle Supply Chain Cloud je produkt SCM založený na technologii cloud computingu. Skládá se z:
Oracle Value Chain Execution Cloud neboli provádění hodnotového řetězce v cloudu (komplexní viditelnost a řízení globálního obchodu, end-to-end 68
materiálových toků, jejich sledování, logistika, řízení skladů a skladových operací, řízení zásob, kalkulace a řízení nákladů spojených s produkty a jejich skladováním v celém dodavatelském řetězci, analýzy v reálném čase), o měsíční předplatné na konkrétního uživatele 200 dolarů,
Oracle Value Chain Produkt Cloud neboli produktový hodnotový řetězec v cloudu, který řídí průběh životního cyklu produktu (procesy, produktová data, měření nákladů a dodané hodnoty, řízení návratnosti investic, sdílený centralizovaný pohled na veškeré informace o produktech z heterogenních systémů, katalog produktů), o měsíční předplatné 150 dolarů na 1000 záznamů,
Cloud Procurement Oracle neboli řízení nákupu a nákupních operací v cloudu (strategické zajišťování zdrojů, sdílení informací s cross-funkčními týmy, integrace s Oracle Social Network, řízení nákupu zboží a služeb, řízení procesů od nákupu k platbě, správa smluv, kontrola cen a termínů, řízení dodavatelů), o měsíční předplatné na konkrétního uživatele 320 dolarů za aplikaci pro řízení
zakázek (zakázky,
správa smluv,
řízení
dodavatelů,
business intelligence) a 450 dolarů za aplikaci pro zajišťování zdrojů a dodávek zboží
(zajišťování
zdrojů,
řízení
dodavatelů,
business intelligence).
Obrázek 13: Dodavatelský portál pro řízení interakce s dodavateli, zdroj: (Oracle Corporation, 2013)
69
6.2.5
IBM
IBM je světová společnost podnikající v oboru informačních technologií. Mezi hlavní činnosti společnosti patří výroba a prodej počítačového software a hardware a poskytování řady souvisejících služeb. Řízení dodavatelského řetězce IBM zjednodušují plnění požadavků zákazníků a zrychlují doby uvedení produktu na trh při současné optimalizaci zásob a nákladů. Integrovaná řešení IBM SCM usnadňují spolupráci a zajišťují automatizaci logistických procesů. Zároveň všechna řešení mají zabudované osvědčené postupy a procesy a podporují výrobu na principu just-in-time. IBM nabízí řadu jednotlivých SaaS řešení pro řízení dodavatelského řetězce poskytovaných prostřednictvím měsíčního předplatného (IBM Cloud, 2013):
IBM Sterling Transportation Management slouží pro řízení přepravy, automatizaci procesů a k propojení se sítí dopravců, přepravců a dalších zákazníků zákazníky. Umožňuje plánování a optimalizaci přepravy na základě objednávek,
jejich
přiřazení
k nejlepšímu způsobu dopravy,
přehled
o
stavu zásilky v reálném čase. Provádí analýzy a správu dopravního výkonu, na jejichž základě je možno budovat procesy ve spolupráci s dodavateli a zvýšit viditelnost informací potřebných k odeslání zásilky zákazníkovi.
IBM Sterling Supply Chain Visibility optimalizuje příchozí odchozí aktivity prostřednictvím viditelnosti informací o objednávkách, dodávkách a zásobách dodavatelů a informací o dopravcích skrz celou dodavatelskou sít, a to téměř v reálném čase.
IBM Sterling Supplier Portal zjednodušuje kooperaci s dodavateli a umožňuje jednoduchou výměnu obchodních dokumentů v elektronické podobě.
IBM Sterling B2B Collaboration Network je B2B integrační nástroj poskytující bezpečné propojení a spolupráci se zákazníky a obchodními partnery.
IBM Sterling Order Management poskytuje centralizovaný pohled na plnění objednávek. Umožňuje sledování nabídky a poptávky napříč kanály, což zajišťuje lepší využití zásob a dodání přesnějších informací poskytovaných zákzaníkům.
IBM Emptoris Supplier Lifecycle Management automatizuje a řídí obchodní procesy spojené s řízením dodavatelů. Tyto procesy zahrnují řízení výkonnosti, klasifikaci dodavatelů, vývoj spolupráce, posouzení rizik, atd. a pomáhají
70
společnostem zlepšit účinnost a efektivitu jejich dodavatelské základny, snížit náklady a volatilitu a zmírnit rizika.
IBM Sterling Web Forms poskytuje uživatelsky jednoduché a přizpůsobitelné webové formuláře pro lepší interakci s dodavateli a zákazníky. Podporuje vytvoření a bezpečnou výměnu obchodních dokumentů.
IBM
Analytic
Answers umožnuje
tvorbu analýz a předpovědí
pro
podporu obchodních rozhodnutí.
IBM Sterling e-Invoicing napomáhá organizovat výměnu faktur a fakturačních dat mezi interními systémy a externími partnery v souladu s obchodními, technologickými
a legislativními
předpisy
a globálními
standardy.
Automatizuje proces tvorby, odeslání a zpracování faktur, jejich archivace a auditu.
IBM Sterling Data Synchronization Manager umožňuje synchronizovat data napříč obchodními partnery a sdílet velký objem dat prostřednictvím společného úložiště, a to bez ohledu na platformu, operační systém, používané databáze a aplikace.
IBM SmartCloud Engage je integrovaná sada nástrojů pro spolupráci, která propojuje obchodní sociální sítě s webovými konferencemi. Podporuje spolupráci, ukládání a sdílení souborů, instant messaging, on-line editaci dokumentů a řízení činností.
71
6.2.6
Srovnání poskytovatelů Cloud SCM
Následující tabulka 7 zobrazuje srovnání výše uvedených poskytovatelů služeb Cloud SCM dle nabídky řešení, jeho funkcionalit, cílových uživatelů a měsíčních nákladů. Tabulka 7: Srovnání vybraných poskytovatelů Cloud SCM řešení
Společnost
Cloud nabídka
Funkcionalita
Cíloví uživatelé
Měsíční náklady
SAP
SAP Business One
Podpora základních
Malé podniky a malé
Od 10 000
obchodních funkcí včetně
dceřiné společnosti
dolarů
vedení skladu a řízení výroby
měsíčně
a nákupu SAP
Plně integrovaný Cloud ERP
Business ByDesign
Malé a střední
Od 1 000
podniky, dceřiné
EUR měsíčně
společností velkých
nebo 179
korporací
EUR měsíčně na uživatele při minimálním počtu 15 uživatelů
Další komponenty jsou k dispozici jako cloudová řešení
SAP Supplier Infonet – řízení dodavatelských rizik SAP Informace Interchange
Společnosti využívající SAP aplikace
OnDemand – B2B/EDI řešení pro centralizovanou výměnu inf ormací SAP Sales and Operations Planning
GT Nexus
Jednotlivá řešení
Podpora základních
Malé, střední a velké
pro řízení end-to-
obchodních funkcí
podniky
Integrovaný balík pro
Malé, střední a velké
podporu plánování, řízení
podniky
end dodavatelského řetězce
JDA Software
JDA eight
a optimalizace dodavatelských řetězců
72
Společnost
Cloud nabídka
Funkcionalita
Cíloví uživatelé
Měsíční náklady
Jednotlivá řešení
Podpora globálního řízení
Zejména střední
pro řízení
a plánování dodavatelského
a velké podniky, ale
dodavatelského
řetězce,
všeobecně se
řetězce
merchandisingu a plánování
zaměřuje
podnikových zdrojů
na různorodou škálu k lientů na každé úrovni dodavatelského řetězce
Oracle
Oracle Value Chain
Komplexní řízení globálního
Všechny typy podniků
Execution Cloud
obchodu a end-to-end
předplatné
materiálových toků, logistika,
200 dolarů
řízení skladů, řízení zásob,
na konkrétníh
kalkulace a řízení nákladů,
o uživatele
Měsíční
analýzy v reálném čase Oracle Value Chain
Řízení průběhu životního
Měsíční
Produkt Cloud
cyklu produktu
předplatné 150 dolarů na 1000 záznamů
Cloud Procurement
Řízení nákupu, řízení zakázek,
Měsíční
Oracle
zajišťování zdrojů
předplatné 320 / 420 dolarů na konkrétníh o uživatele
IBM
Jednotlivá řešení
Řízení přepravy, plnění
pro řízení end-to-
objednávek, fakturace, datová
end dodavatelského
synchronizace, viditelnost,
řetězce
kooperace s dodavateli, se
Všechny typy podniků
zákazníky a s obchodními partnery, webové formuláře pro lepší interakci s dodavateli a zákazníky, obchodní sociální sítě, řízení dodavatelů, analýzy a předpovědí Zdroj: autor
73
7. Závěr Cloud computing je nejnovější trend poskytování IT služeb, které jsou veřejně přístupné přes Internet. Uživatelé mohou přistupovat k IT zdrojům na základě potřeby jejich využití. Výhodou cloud computingu je skutečnost, která odlišuje cloud computing od tradičních on-premise řešení, a to zejména, že cloud technologie je nákladově efektivní, dostupná na požádání, vysoce škálovatelná a flexibilní. Základním argumentem ve prospěch cloud computingu zůstává ve všech průmyslových odvětvích to, že architektura postavená na principu využívání IT služeb poskytovaných formou cloudu umožňuje snížit celkovou zátěž společnosti o náklady na vlastnictví IT techniky a aplikací a o náklady na administrující lidské zdroje. Zároveň využití služeb cloudu zjednodušuje přístup uživatelů a obchodních partnerů k aplikacím společnosti bez ohledu na jejich geografickou lokalitu, fyzické umístění a připojení. Přijetí Cloud SCM je vhodné zejména v případě, kdy se poptávka spotřebitelů po zboží a službách může velmi rychle změnit a je nutno na tuto změnu dynamicky reagovat a přijmout opatření nezbytná pro zajištění objednávky a zabezpečit komunikaci s různými dodavateli, poskytovateli a dalšími obchodními partnery. Náhlé zvýšení poptávky způsobí také vyšší nároky na IT zdroje, a aby dlouhodobě podnik těmto nárokům vyhověl a nemusel se uchylovat k významnému zvýšení jak provozních tak i fixních nákladů, může využít služeb některého z cloud poskytovatelů bez nutnosti kapitálových investic. To s sebou nese pružnou změnou operativních nákladů dle aktuální výše poptávky. Hlavní výhodou použití cloud computingu pro řízení dodavatelského řetězce je tedy, že firmy nemusí investovat do IT infrastruktury
a dodatečných
IT
zdrojů,
protože
poskytovatelé
služeb
cloud
computingu nabízejí k dispozici různá vysoce škálovatelná řešení pokrývající celý dodavatelský řetězec. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé služeb a produktů mohou být rozptýleni v různých geografických lokalitách, je nutné technologicky zajistit vysokou úroveň integrity dodavatelského řetězce a tak napomoct dosáhnout zvýšení celkové výkonnosti řetězce. To je důležité zejména pro efektivní komunikaci s poskytovateli, snadné sdílení dat a dokumentů, řízení zásob, řízení vztahu se zákazníky, provádění analýz a předpovědí, atd. Rozvíjející se technologie neustále umožňují zlepšovat cloudové služby a tak potenciální zákazníci mohou získat požadované produkty a služby bez zbytečných časových prostojů a za akceptovatelnou cenu. Jako první krok pro realizaci cílů, které jsem si definovala v úvodu této diplomové práce, jsem provedla rešerši dostupných zdrojů, které se věnují problematice cloud 74
computingu a řízení dodavatelských řetězců. Ověřila jsem si, že dosud není k dispozici práce zabývající se synergií těchto dvou přístupů a dopady, které má nasazení SCM do prostředí cloud computingu. V kapitole 2 jsem vymezila teoretickou oblast cloud computingu, jeho vývoj, výhody a nevýhody, a rozdělení služeb dle jednotlivých modelů. Teoretický úvod do řízení dodavatelského řetězce je obsahem 3. kapitoly. Analyzovala jsem zejména principy, na kterých staví řízení dodavatelského řetězce a základní procesy, které tvoří jádro SCM. Ve 4. kapitole jsem se obecně věnovala důvodům migrace podnikových informačních systémů do prostředí cloud computingu. Identifikovala jsem podstatné faktory ovlivňující rozhodnutí přechodu na poskytování IT zdrojů ve formě služeb cloud computingu a faktory ovlivňující úspěšné přijetí těchto služeb. Určila jsem jednotlivé kroky přechodu na Cloud SCM od identifikace vhodné oblasti, přes tvorbu strategie, integraci služeb a přizpůsobení podnikových procesů, výběru vhodných služeb a jejich dodavatelů, podepsání smlouvy až po implementaci cloudových služeb a jejich řízení v rámci celého dodavatelského řetězce. Identifikovala jsem také ekonomický dopad přechodu do cloudu a uvedla jsem nejvhodnější metody ekonomické analýzy vhodné pro oblast IT a jejich přizpůsobení pro prostředí cloud computingu. Kapitola 5 obsahuje podrobný rozbor řešení SCM implementovaného v prostředí cloud computingu a dodávaného ve formě aplikační služby. Nastínila jsem technologický rozvoj řízení dodavatelských řetězců a identifikovala jsem důvody, které zapříčiňují posun v realizaci a technologické podpoře dodavatelských řetězců. Věnovala jsem se změnám, které s sebou přináší Cloud SCM, a to jak na úrovni podniku, tak v celém end-to-end řetězci. Identifikovala jsem
procesy,
které
abstrahovatelností
a standardizovatelností
jsou
svojí
povahou,
nejvhodnější
pro
a
to
zejména
přechod
do
snadnou cloudu.
Analyzovala jsem výhody a nevýhody řešení SCM. Zabývala jsem se požadavky na Cloud SCM ze strany spotřebitelů a důvody, které vedou k jeho přijetí. Dále tato kapitola obsahuje detailní identifikaci faktorů typických pro cloud computing, které významně ovlivňují Cloud SCM řešení. Objasňuji na příkladech jednotlivých faktorů, proč by měly být brány v úvahu spotřebiteli při rozhodování o využití SaaS Cloud SCM. V závěrečné části kapitoly jsem provedla porovnání tradičního SCM řešení a Cloud SCM řešení. Ačkoliv jsou obě řešení postavena na principu řízení dodavatelského řetězce, technologický způsob realizace přináší řadu rozdílů jak z hlediska technologických, tak i z hlediska organizačních a výrobních charakteristik. Kapitola 7 je věnována tržní analýze a určení budoucích trendů v oblasti Cloud SCM řešení. K tomuto účelu jsem využila zejména statistická data a předpovědi od společnosti 75
Gartner, která již řadu let sleduje rozvoj v oblasti informačních technologií a jejich budoucí rozvoj. Analyzovala jsem faktory, které by měli spotřebitelé zvážit při výběru vhodného poskytovatele. Identifikovala jsem největší poskytovatele Cloud SCM řešení a jejich nabízené produkty. V závěru jsem provedla srovnání poskytovatelů na základě několika vybraných parametrů. Cloud computing řešení, a zejména ta řešení určená k řízení dodavatelského řetězce, poskytují společnostem flexibilitu a viditelnost informací napříč celým dodavatelským řetězcem. S využitím SaaS řešení se pro společnosti, které jsou součástí dodavatelského řetězce, otevírá možnost pružněji reagovat na rychle se měnící prostředí, zlepšit mezipodnikovou komunikaci a spolupráci a efektivněji sdílet informace a zdroje. Informace o všech
subjektech
dodavatelského
řetězce
jsou okamžitě
k dispozici
díky
webovému přístupu kdekoliv na světě. Společnosti mohou do svého řetězce snadno přidávat nové partnery a dochází ke zlepšení kvality sledování produktů. Služby, které poskytují funkce SCM, jsou prostřednictvím cloudu dodávány jakémukoliv spotřebiteli bez ohledu na jeho velikost, odvětví a lokalitu efektivním, škálovatelným a spolehlivým způsobem. Abstrakce technologického řešení umožňuje uživateli získat zjednodušený pohled na funkce SCM jako je řízení objednávek, řízení skladu, přeprava, tvorba analýz a předpovědí, atd. Spotřebiteli stačí pouhá registrace u poskytovatele a do několika týdnů až měsíců dle složitosti řešení může začít využívat Cloud SCM bez nutnosti vysokých počátečních investic. Avšak nedostatečná informovanost, strach o bezpečnost dat a často komplexnost stávajících systémů brání plnému přijetí a využití Cloud SCM.
76
8. Bibliografie Accorsi, Rafael. 2011. Business Process as a Service: Chances for Remote Auditing. Department of Telematics, University of Freiburg, Germany, 2011. Computer Software and Applications Conference
Workshops (COMPSACW),
2011
IEEE
35th
Annual.
http://www.informatik.uni-freiburg.de/~accorsi/papers/sapse.pdf. ISBN: 978-1-4577-0980-7. Ahmed, Farrukh Shahzad, a další. 2011. Comparative Study of Scalability and Availability in Cloud and Utility Computing. [Online] Prosinec 2011. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://cisjournal.org/journalofcomputing/archive/vol2no12/vol2no12_9.pdf. ISSN 2079-8407. AIS Network, LLC. 2011. To Cloud or Not to Cloud. AIS Network, LLC. [Online] Srpen 2011.
[Citace:
8.
Září
2013.]
http://www.aisn.net/knowledge-
center/ToCloudOrNotToCloudSharePointHostingPaper.pdf. Ali, Syed Imran. 2012. Cloud Computing and its impact on Supply Chain Performance. Saudi Arabia : International Journal of Enhanced Research in Management and Computer Applications, Computer Applications Department, King Fahd University of Petroleum & Minerals Dhahran,
Prosinec
2012.
Sv.
ISSUE
3.
http://www.erpublications.com/uploaded_files/download/download_07_01_2013_09_55_46. pdf. ISSN NO: 2319-7471. Armbrust, Michael, a další. 2009. Above the Clouds: A Berkeley View of Cloud Computing. [Online] 10. Únor 2009. [Citace: 7. Září 2013.] UC Berkeley Reliable Adaptive Distributed Systems Laboratory. Badger,
Lee,
a další.
2012.
Cloud
Computing
Synopsis and
Recommendations.
Recommendations of the National Institute of Standards and Technology. [Online] Květen 2012. [Citace: 12. Září 2013.] http://csrc.nist.gov/publications/nistpubs/800-146/sp800146.pdf. Basl, Josef a Blažíček, Roman. 2008. Podnikové informační systémy: podnik v informační společnosti. Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5. Buyya, Rajkumar, Broberg, James a Goscinski, Andrzej. 2011. Cloud Computing Principles and Paradigms. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., 2011. str. 637. ISBN 9780-470-88799-8. Cao, Qing, a další. 2013. Business Strategy, Cloud Computing, and Supply Chain Management: A Synthesis of Resource-Based View and Social Capital Theory. College of
77
Business Administration University of Rhode Island 2013. [Online] 2013. [Citace: 12. Říjen 2013.] http://www.cba.uri.edu/research/workingpapers/documents/2013/WP5_2013.pdf. Cegielski, Casey G, a další. 2012. Adoption of cloud computing technologies in supply chains.
Emerald
Group
Publishing
Limited
,
2012.
International
Journal
of
Logistics Management. ProQuest document ID:1221396645. ISSN: 09574093. Conway, Gerard a Curry, Edward. 2012. Managing Cloud Computing: A Life Cycle Approach.
[Online]
2012.
[Citace:
28.
Říjen
2013.]
https://www.deri.ie/sites/default/files/publications/conway_cloudlifecycle_2012.pdf. Durowoju, Olatunde A, Chan, Hing Kai a Wang, Xiaojun. 2011. The impact of security and scalability of cloud service on supply chain performance. Journal of Electronic Commerce
Research,
2011.
Sv.
No.
4.
http://www.csulb.edu/web/journals/jecr/issues/20114/Paper2.pdf. Ellis, Simon. 2011. Supply Chain in the Cloud: Looking Beyond Total Cost of Ownership. IDC Manufacturing Insights. [Online] Říjen 2011. [Citace: 26. Listopad 2013.] http://www.worldtradewt100.com/ext/resources/2012February/September2012/IDC_TCO.pdf . European Commission Justice . 2012. How will the "safe harbor" arrangement for personal data transfers to the US work? European Commission Justice . [Online] 9. Říjen 2012. [Citace: 1. Říjen 2013.] http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/thridcountries/adequacyfaq1_en.htm. Ferguson, Donald F a Hadar, Ethan. 2011. Optimizing the IT business supply chain utilizing cloud computing. 2011. Emerging Technologies for a Smarter World (CEWIT), 2011 8th International Conference & Expo on. http://www.isaca.org/Groups/ProfessionalEnglish/cloudcomputing/GroupDocuments/Optimizing%20The%20IT%20Business%20Supply%20Chain% 20Using%20Cloud%20Computing.pdf. ISBN: 978-1-4577-1592-1. Garg, Saurabh Kumar, Versteeg, Steve a Buyya, Rajkumar. 2012. A framework for ranking of cloud computing services. Future Generation Computer Systems. [Online] Červen 2012. [Citace: 9. Září 2013.] http://www.cloudbus.org/papers/RankingClouds-FGCS.pdf. Garrison, Gary , Kim, Sanghyun a Wakefield , Robin L. 2012. Success Factors for Deploying
Cloud
Computing.
[Online]
Září
2012.
[Citace:
28.
Říjen
2013.]
http://www.yildiz.edu.tr/~aktas/courses/CE-0112822/13-05-4-1.pdf.
78
Gartner. 2012. Forecast Overview: Public Cloud Services, Worldwide, 2011-2016, 2Q12 Update. [Online] 20. Srpen 2012. [Citace: 2. Listopad 2013.] http://www.cloudpeople.it/wpcontent/uploads/forecast_overview_public_clo_234817.pdf. GFI Software. 2010. On-premise vs. cloud-based solutions. Which is Best? A Dilemma for SMBs.
GFI
[Online]
Software.
2010.
[Citace:
7.
Září
2013.]
http://www.gfi.com/whitepapers/Hybrid_Technology.pdf. GT Nexus, Inc. 2010. The Cloud Supply Chain Data Network. [Online] 2010. [Citace: 17. Listopad
2013.]
http://www.worldtradewt100.com/ext/resources/WT/Home/Files/PDFs/GTNexusCloud_Data_Network-WP.pdf. Hartig, Kevin. 2008. What is Cloud Computing? Cloud Computing Journal. [Online] 2. Červen 2008. [Citace: 7. Září 2013.] http://cloudcomputing.sys-con.com/node/579826. Heistermann, Frauke a Schmitt, Holger. 2009. Finanzkrise wird SaaS Einsatz in der Logistik beschleunigen.
[Online]
2009.
[Citace:
3.
Říjen
2013.]
http://www.taxi-
zeitschrift.de/fm/3576/Fachbeitrag_SaaS%20in%20der%20Logistik.pdf. Herbert, Liz a Erickson, Jon. 2009. The ROI Of Software-As-A-Service. [Online] 13. Červenec
2009.
[Citace:
24.
Říjen
2013.]
http://www.workday.com/Documents/pdf/whitepapers/hr/workday-roi-of-software-as-aservice-forrester-report.pdf. Hogan, Michael, a další. 2011. NIST Cloud Computing Standards Roadmap. National Institute of Standards and Technology. [Online] Červenec 2011. [Citace: 22. Září 2013.] http://www.nist.gov/itl/cloud/upload/NIST_SP-500-291_Jul5A.pdf. IBM Cloud. 2013. Cloud applications (SaaS, BPaaS). IBM Cloud. [Online] IBM , 2013. [Citace:
24.
Listopad
2013.]
http://www.ibm.com/cloud-
computing/us/en/saas.html#IBM_SaaS_Supply-chain. IBM Corporation. 2010. The Smarter Supply Chain of the Future. IBM Global Business Services.
[Online]
Říjen
2010.
[Citace:
1.
Říjen
2013.]
http://public.dhe.ibm.com/common/ssi/ecm/en/gbe03163usen/GBE03163USEN.PDF. IBM. 2012. Transforming your supply chain to on demand. Competitive advantage or competitive necessity? IBM Business Consulting Services. [Online] 2012. [Citace: 14. Září 2013.]
http://www-935.ibm.com/services/multimedia/cn_zh_g510-3322-00-transforming-
your-supply-chain-to-on-demand.pdf. Igel Technology. 2009. White Paper Cloud Computing: Thin clients in the clouds. Igel Technology.
[Online]
2009.
[Citace:
7.
Září
2013.] 79
https://www.igel.com/fileadmin/user/upload/documents/PDF_files/White_Paper_US/91-US31-1_Cloud_Computing.pdf. Jansen, Marc. 2012. Will Cloud Computing Change Standards in IT-Service Management? [Online] 2012. [Citace: 28. Říjen 2013.] http://www.naun.org/main/UPress/cc/17-375.pdf. JDA.
2013.
JDA eight.
JDA.
[Online]
2013.
[Citace:
4.
Listopad
2013.]
http://www.jda.com/solutions/jda-eight/#rs. JDA Software Group. 2013. Supply Chain Management (SCM) Solutions. JDA. [Online] 2013. [Citace: 4. Listopad 2013.] http://www.jda.com/solutions/solutions-index. JDA Software Group, Inc. 2013. JDA Corporate Overview. JDA. [Online] 2013. [Citace: 4. Listopad 2013.] http://www.jda.com/company/company-index/. JDA Software. 2012. Leveraging Cloud Services in Manufacturing and Supply Chain Management.
[Online]
2012.
[Citace:
25.
Listopad
2013.]
http://www.jda.com/asiapacific/downloads/jda_innovation_forum_taiwan/2.0_Leveraging_Cl oud_Services_in_Manufacturing_and_SCM_YY_Chang_Inventec.pdf. Jirásek, Jaroslav. 1998. Štíhlá výroba. Praha : Grada, 1998. str. 199. ISBN 80-7169-394-4. Lambert, Douglas M. 2004. Supply Chain Management: Processes, Partnerships, Performance. Supply Chain Management Institute, 2004. str. 233. ISBN-13: 9780975994900. Lamberth, Sabrina a Weisbecker, Anette. 2010. Wirtschaftlichkeitsbetrachtungen beim Einsatz von
Cloud
Computing.
Fachtagung
Software-Management
2010,
2010.
http://subs.emis.de/LNI/Proceedings/Proceedings178/123.pdf. ISBN: 978-3-88579-272-7. Li, Ang, a další. 2010. CloudCmp: Comparing Public Cloud Providers. [Online] Listopad 2010.
[Citace:
3.
Listopad
2013.]
http://research.microsoft.com/en-
us/um/people/srikanth/data/cloudcmp_imc10.pdf. Lindner, Maik A., a další. 2011. Understanding Cloud Requirements - A Supply Chain Lifecycle Approach. IARIA, 2011. CLOUD COMPUTING 2011 : The Second International Conference
on
Cloud
Computing,
GRIDs,
and
Virtualization.
http://www.thesupplychaincloud.com/#/downloads/4567470464. ISBN: 978-1-61208-153-3. Lindner, Maik, a další. 2010. The Cloud Supply Chain: A Framework for Information, Monitoring, Accounting and Billing. [Online] 2010. [Citace: 1. Listopad 2013.] https://www.ee.ucl.ac.uk/~sclayman/docs/CloudComp2010.pdf. Linthicum, David S. 2009. Cloud Computing and SOA Convergence in Your Enterprise. 1. Pearson Education, Inc., 2009. str. 239. ISBN-13: 978-0-13-600922-1.
80
McCrea, Bridget. 2012. Supply Chain Technology: Cloud computing breakthrough. Supply Chain
24/7
.
[Online]
1.
Listopad
2012.
[Citace:
2.
Listopad
2013.]
http://www.supplychain247.com/article/supply_chain_technology_cloud_breakthrough. McGowan, Darryl. 2012. Oracle Catalog: Features, Products & Services. Oracle Corporation.
[Online]
Prosinec
2012.
[Citace:
5.
Listopad
2013.]
http://www.softwareone.com/dech/SoftwarePublishers/Oracle/Documents/Oracle_Catalogue_2012.pdf. Medem, Ricardo. 2013. Global Trade, SCM and Logistics Key Questions. Neurored: Cloud Computing | E-Business | ERP Online | E-Procurement | SCM Online. [Online] Neurored.com,
16.
Únor
2013.
[Citace:
10.
Listopad
2013.]
http://neuroredcloudcomputing.com/2013/02/16/global-trade-scm-and-logistics-keyquestions/. Nabiollahi, A, Alias, R.A. a Sahibuddin, S. 2010. A service based framework for integration of ITIL V3 and enterprise architecture. Information Technology (ITSim), 2010 International Symposium in (Volume:1 ), 2010. ISBN: 978-1-4244-6715-0. Ojha, Jyotsana. 2012. Distributed Environment of Cloud for Supply Chain Management. International Journal of Engineering and Innovative Technology (IJEIT). [Online] Duben 2012. [Citace: 13. Září 2013.] http://ijeit.com/vol%201/Issue%204/IJEIT1412201204_10.pdf. ISSN: 2277-3754. Oracle Corporation. 2013. Procurement. Oracle Cloud. [Online] 2013. [Citace: 5. Listopad 2013.] https://cloud.oracle.com/procurement?tabID=1383678917125. Oracle. 2013. Oracle Supply Chain Management. [Online] 2013. [Citace: 5. Listopad 2013.] http://www.oracle.com/de/solutions/scm/index.html. OSGi Alliance. 2011. RFP 133 Cloud Computing. OSGi Alliance. [Online] 2011. [Citace: 15. Říjen 2013.] http://www.osgi.org/wiki/uploads/Design/rfp-0133-Cloud_Computing.pdf. Payne, Tim. 2012. Hype Cycle for Supply Chain Management, 2012. Gartner. [Online] 27. Červenec 2012. [Citace: 3. Listopad 2013.] https://www.gartner.com/doc/2096420. Repschläger,
Jonas,
Hahn,
Christopher
a Zarnekow,
Rüdiger.
2012.
Studie:
Handlungsfelder im Cloud Computing. Berlin Institute of Technology, 2012. ISBN 978-37983-2491-6. Sahandi , Reza, Alkhalil, Adel a Opara-Martins, Justice. 2013. Cloud Computing From SMES Perspective: A Survey Based Investigation. [Online] Březen 2013. [Citace: 15. Říjen 2013.] http://jitm.ubalt.edu/XXIV-1/article1.pdf. ISSN #1042-1319.
81
SAP AG. 2013. SAP Business One. SAP Česká republika. [Online] 2013. [Citace: 4. Listopad 2013.] http://global.sap.com/cz/sme/solutions/businessmanagement/businessone/index.epx. SAP ag. 2013. SAP Supplier Infonet powered by SAP HANA. SAP Cloud Computing. [Online]
2013.
[Citace:
3.
Listopad
2013.]
http://www.sap.com/pc/tech/cloud/software/supplier-performance-infonet/index.html. SAP. 2013. SAP Business ByDesign. SAP. [Online] 2013. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.sap.com/pc/tech/cloud/software/business-managementbydesign/overview/index.html. Schramm, Thomas, a další. 2010. Six questions every supply chain executive should ask about
cloud
computing.
2010.
[Online]
[Citace:
21.
Září
2013.]
http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/10-2460Supply_Chain_Cloud_PoV_vfinal.pdf. Song, Hyunkyung a Song, Yeong-Tae. 2010. Enterprise Architecture Institutionalization and Assessment. Computer and Information Science (ICIS), 2010 IEEE/ACIS 9th International Conference on, 2010. ISBN: 978-1-4244-8198-9. Souček, Martin. 2013. Jakou cenu má IT pro vaši společnost. Seminář VŠE „Jak pomáhat českým firmám a institucím při přechodu do cloudu?“ . [Online] 12. Prosinec 2013. [Citace: 13. Prosinec 2013.] http://www.cssi.cz/cssi/jakou-cenu-ma-it-pro-vasi-spolecnost. Strom, Mark, Giguere, Mark a Householder, Brad. 2013. 10 minutes on supply chain flexibility.
PwC.
[Online]
leden
2013.
[Citace:
2.
Říjen
2013.]
http://www.pwc.com/en_US/us/10minutes/assets/pwc-supply-chain-flexibility.pdf. The Open Group. 2013. Cloud Computing for Business : What is Cloud? The Open Group. [Online] 2013. [Citace: 2. Listopad 2013.] Tomek, Gustav a Vávrová, Věra. 2009. Jak zvýšit konkurenční schopnost firmy. Praha : C. H. Beck, 2009. str. 240. ISBN 978-80-7400-098-0. Torry
Harris.
2011.
Harris Business Solutions.
Cloud
Computing
[Online]
2011.
Services – [Citace:
A comparison. 8.
Září
Torry 2013.]
http://www.thbs.com/downloads/Comparison%20of%20Cloud%20computing%20services.pd f. Utzig, Carter, a další. 2013. ERP in the Cloud. Is It Ready? Are You? [Online] 2013. [Citace: 12. Září 2013.] http://www.booz.com/media/file/BoozCo_ERP-in-the-Cloud.pdf. Vahrenkamp , Richard a Siepermann , Christoph . 2007. Risikomanagement in Supply Chains: Gefahren abwehren, Chancen nutzen, Erfolg generieren. Erich Schmidt Verlag, 2007. str. 391. ISBN: 978-3-503-10041-5. 82
Viswanathan, Nari. 2010. Enabling Supply Chain Visibility and Collaboration in the Cloud. Aberdeen
Group.
[Online]
Listopad
2010.
[Citace:
1.
Listopad
2013.]
https://www.kinaxis.com/downloads/pdf/AberdeenGroupEnablingVisibilityCollaborationCloud.pdf. Williams, Bill. 2012. The Economics of Cloud Computing. An Overview for Decision Makers. Indianapolis : Cisco Systems, Inc., 2012. str. 91. ISBN-13: 978-1-58714-306-9. ZandHessami, Hessam a Savoji, Ava. 2011. Risk Management in Supply Chain Management. International Journal of Economics and Management Sciences, 2011. ISSN: 2162-6359. Žižka, Petr. 2012. Pro koho jsou vhodnější aplikace v cloudu? System OnLine. [Online] Časopis IT
Systems,
Březen
2012.
[Citace:
1.
Říjen
2013.]
http://www.systemonline.cz/virtualizace/pro-koho-jsou-vhodnejsi-aplikace-v-cloudu.htm.
83
9. Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1: Dostupné cloud computingové služby dle jednotlivých modelů, zdroj: (Hogan, a další, 2011) .............................................................................................................................. 9 Obrázek 2: Modely nasazení služeb cloud computingu, zdroj: (Buyya, a další, 2011 str. 15) 11 Obrázek 3: Materiálové, informační a finanční toky v dodavatelském řetězci, zdroj: (Basl, a další, 2008 str. 77) ................................................................................................................. 13 Obrázek 4: Funkční zapojení vstupů do procesů SCM, zdroj: (Lambert, 2004 str. 15) ........... 16 Obrázek 5: Pravděpodobnost úspěchu nasazení Cloud SCM řešení, zdroj: (Utzig, a další, 2013) ......................................................................................................................................... 23 Obrázek 6: Technologický rozvoj dodavatelského řetězce, zdroj: (IBM, 2012)...................... 33 Obrázek 7: Cloud Supply Chain Management, zdroj: autor .................................................... 35 Obrázek 8: Proces reakce na změnu, zdroj: (IBM, 2012) ........................................................ 37 Obrázek 9: Globální dodavatelský řetězec postavený na technologii cloud computing, zdroj: (Medem, 2013) ......................................................................................................................... 42 Obrázek 10: Cloud SCM jako základní technologie pro integraci mezipodnikových obchodních procesů, zdroj: (Heistermann, a další, 2009) ........................................................ 44 Obrázek 11: Vývoj nákladů v závislosti na počtu uživatelů, zdroj: (Žižka, 2012) .................. 46 Obrázek 12: Gartner Hype Cycle pro SCM 2012, zdroj: (Payne, 2012) .................................. 60 Obrázek 13: Dodavatelský portál pro řízení interakce s dodavateli, zdroj: (Oracle Corporation, 2013) ......................................................................................................................................... 69 Tabulka 1: Analýza nákladů na cloud computing ve srovnání s tradičním IT řešením, zdroj: (Lamberth, a další, 2010) .......................................................................................................... 28 Tabulka 2: Porovnání bezpečnostních rizik mezi tradičním SCM a Cloud SCM, zdroj: autor 51 Tabulka 3: Srovnání principů řízení rizik mezi tradičním SCM a Cloud SCM, zdroj: (Vahrenkamp , a další, 2007 str. 23)......................................................................................... 52 Tabulka 4: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska technologických charakteristik, zdroj: autor, (The Open Group, 2013) ...................................................................................... 53 Tabulka 5: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska organizačních charakteristik, zdroj: autor, (Schramm, a další, 2010), (Viswanathan, 2010), (Lindner, a další, 2010) .......... 55 Tabulka 6: Srovnání tradičního SCM a Cloud SCM z hlediska výrobních charakteristik, zdroj: autor, (Schramm, a další, 2010), (Viswanathan, 2010), (Lindner, a další, 2010) .................... 56 84
Tabulka 7: Srovnání vybraných poskytovatelů Cloud SCM řešení, zdroj: autor ..................... 72 Graf 1: Faktory ovlivňující rozhodování o nasazení Cloud SCM, zdroj: (Viswanathan, 2010) .................................................................................................................................................. 22 Graf 2: SCM procesy poskytované formou aplikačních služeb SaaS, zdroj: (JDA Software, 2012) ......................................................................................................................................... 39 Graf 3: Procentuální míra růstu dílčích segmentů SaaS 2011-2016, zdroj: (Gartner, 2012) .. 58 Graf 4: Výdaje na Cloud Supply Chain Management v miliardách dolarů, zdroj: (Gartner, 2012) ......................................................................................................................................... 59
85
