Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ská práce
2007
So a Prok pková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ské práce:
GPS a jeho využití ve firm ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.
Vypracovala: So a Prok pková Vedoucí práce: Ing. Michal Mervart
Prohlášení Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma „GPS a jeho využití ve firm ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.“ jsem vypracovala samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 30. dubna 2007
Prok pková So a
Pod kování Ráda bych pod kovala firmám ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. a Sky GUARD, spol. s r.o., které mi poskytly své interní údaje. Dále bych cht la pod kovat panu Ing. Michalovi Mervartovi za cenné rady, p ipomínky a návrhy p i psaní bakalá ské práce.
Osnova 1
Úvod .................................................................................................................... 6
2
Historie ................................................................................................................ 7 2.1
3
4
5
6
Historie NAVSTAR- GPS ........................................................................... 8
Typy globálních naviga ních systém (konkurenti GPS) ................................. 10 3.1
Galileo ........................................................................................................ 10
3.2
GLONASS ................................................................................................. 11
3.3
Srovnaní GPS, GLONASS a Galilea ......................................................... 13
3.4
Další vývoj globálního naviga ního satelitního systému (GNSS) ............. 14
Systém GPS ....................................................................................................... 16 4.1
Princip ur ení polohy ................................................................................. 18
4.2
Míra p esnosti v ur ení polohy................................................................... 19
Aplikace GPS do praxe...................................................................................... 24 5.1
Využití v doprav ....................................................................................... 24
5.2
Využití v zem d lství ................................................................................. 25
5.3
Využití pro životní prost edí ...................................................................... 26
ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. ............................................................ 28 6.1
Profil firmy ................................................................................................. 28
6.2
Situace ve firm .......................................................................................... 29
6.3
St ežení vozidla .......................................................................................... 31
6.4
Mobilní jednotka ........................................................................................ 33
6.5
Smlouva o st ežení vozidla ........................................................................ 34
6.6
Výhody zavedení GPS do firmy................................................................. 35
6.7
Kniha jízd ................................................................................................... 36
6.8
Náklady ...................................................................................................... 38
6.9
Doporu ení ................................................................................................. 39
7
Záv r .................................................................................................................. 41
8
Literatura ........................................................................................................... 43
9
P ílohy ............................................................................................................... 45 9.1
Ceník .......................................................................................................... 45
9.2
Kniha jízd ................................................................................................... 48
1 Úvod Téma GPS a jejího zavedení do konkrétního podniku jsem si vybrala, protože se zajímám o moderní technologie, do kterých GPS zajisté pat í. Tuto práci pojímám jako aktuální informaci o problematice a o sou asném stavu vývoje satelitní navigace. V první ásti p iblížím historický vývoj, základní charakteristiky, princip fungování obecn , kde je možné GPS využít, a v neposlední ad
také konkurující navigace
(GLONASS, Galileo). Budu vycházet p edevším z elektronických zdroj . Globální naviga ní systém je v dnešní dob pro širokou ve ejnost známý spíše jako „digitální mapa“, která nám ekne, kudy jet a kde odbo it. Já ho však takto nepopisuji, ale zam uji se na jeho jiné využití, a to sledování polohy vozidla a s tím souvisejících dalších možností využití, o kterých se zmi uji. Je zajímavé, že i když si ve ejnost pod pojmem GPS spíše p edstaví satelitní navigaci. Ve sv t se v 75 % p ípad prodá za ízení, které pouze sleduje a zaznamenává polohu, a pouze 25 % prodaných výrobk dokáže navigovat a zobrazovat „digitální mapu“. Význam navigace pro lov ka je z ejmý již z pradávné minulosti. Už primitivní lov k si zna il cestu r znými kameny a v tvemi, aby v d l, kde se nachází a kudy se dostat zp t. Jednadvacáté století je století informa ních a komunika ních technologií. V dnešní dob je bohatý ten, kdo má správné informace ve správném okamžiku, na správném míst a hlavn v as. V kontextu logistických a dopravních systém hrají naviga ní a informa ní systémy nezastupitelnou roli. V druhé ásti práce aplikuji teorii z první ásti. Zam ím se na konkrétní firmu ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o., která p ed n kolika lety zavedla GPS do svých automobil a tím získala kontrolu nad „ inností“ svého vozového parku. Budu zkoumat, jak u nich GPS funguje a co je k tomu pot eba zakoupit, jaké služby jsou sjednané a jaké jsou náklady na jeden automobil za rok. Dále bych se zamyslela nad tím, jestli by nebylo lepší ješt
n jaké služby doobjednat, nebo naopak zrušit. Vycházím zde p edevším
z interních materiál , které mi byly poskytnuty.
6
2 Historie „B hem celé lidské minulosti se lidstvo setkávalo s nutností ur ování pozice. Mezi první zmínky o ur ování pozice pat í vozík, který je starý p es 2 600 let. Je vybavený dv ma koly spojenými s mechanizmem, sloužil pro m ení vzdálenosti, a zárove figura na n m umíst ná ukazovala nataženou paží k jihu (bez ohledu na sm r jízdy). Rekonstrukce vozíku se nyní nachází v ínském Pekingu. Jako další historická památka pro ur ování polohy je 2000 let starý, sv tov známý kompas. Ur ování pozice a navigace se velmi rozvinulo ve 13. století. Portugalský princ Jind ich Mo eplavec založil první akademii, kde se navigace vyu ovala. V dalších stoletích byly objeveny sextanty, chronometry, kompasy a výpo etní algoritmy pro ur ení polohy podle t chto p ístroj . Nejvýznamn jší z t chto naviga ních pom cek byl již zmín ný sextant. Byl to p enosný zrcadlový úhlom r, ur ený k m ení výšky nebeských t les nad obzorem. Sloužil k vypo ítání zem pisné ší ky a asu. Velkou nevýhodou t chto p ístroj však byla jejich malá mechanická odolnost. Obr. 1: Sextant
Zdroj: [11]
Dalším krokem k dnešnímu typu ur ování polohy p isp l G. Marconi v roce 1901, kdy umožnil první bezdrátový telegrafický p enos z Evropy do Ameriky. B hem druhé sv tové války došlo k dalším technologickým pokrok m v radiové navigaci i v navigaci založené na radarech.“ [2, 3]
7
Lidé od po átku své existence mají pot ebu ur ovat p esnou polohu. Krom námo ní a letecké navigace se pot eba levných a spolehlivých p ístroj
pro navigaci
vyskytuje stále více i v oblasti inteligentních dopravních systém . Spolu s tím umož uje navigace velké množství funkcí - optimalizaci trasy individuálních vozidel; sledování pohybu prost edk hromadné dopravy; identifikaci havarovaných nebo zcizených vozidel a sledování konkrétních tras vozidel zp tn . Pro management dopravy jsou informace o reálné poloze dopravního elementu nezbytné a mají enormní dopad na efektivní ízení celého dopravního procesu. Z tohoto d vodu se v posledních deseti letech ím dál tím více využívají informa ní systémy, které podporují dopravní proces a za le ují systémy využívající družicové lokalizace. Informace lze v sou asné dob
získat ze dvou systém
družic – amerického GPS a ruského
GLONASS. Jako t etí systém družic se p ipravuje evropský projekt Galileo. [2]
2.1 Historie NAVSTAR- GPS Od po átku šedesátých let 20. století americké vzdušné síly a americké námo nictvo rozvíjelo program družicové navigace. Memorandem ministerstva obrany Spojených stát za dne 17. 4. 1973 byly vzdušné síly u in ny zodpov dnými za slou ení pokusných program Timation a 621B do programu ozna eného jako NAVSTAR-GPS. „Od 1. 7. 1973 ídí rozvoj programu GPS (Global Position System) spole ná programová skupina (Joint Program Office, dále jen JPO) kosmické divize velitelství systém vzdušných sil USA, dislokovaná na letecké základn v Los Angeles (USA). JPO je tvo ena zástupci letectva, námo nictva, armády, námo ní p choty, pob ežní stráže, obranné kartografické agentury, zástupc
stát
NATO a Austrálie. V prosinci 1973 bylo JPO
dovoleno zahájit program NAVSTAR-GPS. Práce na programu byly rozd leny do t í fází. První fáze probíhala v období let 1973 až 1979. V této dob m l být systém ov en a probíhal výb r firem, které se ucházely o zakázky na stavb družic, ídícího st ediska a testovacího polygonu. V únoru 1978 byla vypušt na první družice firmy Rockwell a v prosinci projekt disponoval již ty mi družicemi umož ujícími t írozm rnou navigaci. M ení se provád la p edevším na testovacím polygonu v Arizon . Také se za alo s pokusy na prototypech uživatelských p ístroj . Družice tohoto období se ozna ují jako družice bloku I. Bylo vypušt no celkem 11 družic toho to typu.
8
Druhá fáze, období 1979 - 1985, byla zam ena p edevším na stavbu ídícího st ediska. Firma Rockwell byla vybrána pro vývoj 28 družic tzv. bloku II. Prob hlo výb rové ízení týkající se výroby uživatelského za ízení, jehož vít zem se staly firmy Rockwell-Collins a Magnavox. Ve t etí fázi, trvající od roku 1985 do sou asnosti, byl uzav en kontrakt s firmou Rockwell na výrobu 28 družic bloku II. První z nich byla vypušt na v únoru 1989. Družice bloku I byly postupn nahrazovány družicemi bloku II. Od roku 1993 je umožn na t írozm rná navigace kdekoli na Zemi po 24 hodin. Desátá až dvacátá osmá družice bloku II jsou ozna ovány jako blok IIA. Mají rekonstruovanou pam po 180 dní bez kontaktu s
a umož ují
innost
ídícím st ediskem. S firmou Generel Electric byl
v ervnu 1989 uzav en kontrakt na 20 zdokonalených družic bloku IIR . Tyto družice umož ují autonomní innost po dobu 180 dní a mohou mezi sebou komunikovat a zjiš ovat svou vzájemnou polohu. To umož uje rychlé zjišt ní chybné funkce n které z družic (d ležité mj. pro civilní letectví) a vyslání p íslušné naviga ní zprávy bez kontaktu s ídícím st ediskem. Dne 8. 12. 1993 bylo dosaženo po áte ního opera ního stavu systému. To znamená, že v systému pracuje 24 družic a že provozovatel oznamuje eventuální zm ny v systému 48 hodin p edem. Aby bylo dosaženo plného opera ního stavu, musí být každá z 24 používaných družic typu blok II – toho bylo dosaženo 3. 3. 1994.“ [16]
9
3 Typy globálních naviga ních systém (konkurenti GPS) 3.1 Galileo Evropský naviga ní systém Galileo je plánovaný civilní družicový naviga ní systém, který by se m l stát alternativou k naviga ním systém m GPS a GLONASS. Podstatnou p ekážkou pro využití t chto systém v civilním sektoru je to, že jsou pod armádní kontrolou. Systém Galileo bude na t chto systémech nezávislý, ale na druhou stranu s nimi bude i kompatibilní, což je velkou výhodou. Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická naviga ní družice pro testování tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat. Ve srovnání s GPS by m l Galileo disponovat v tší p esností a lepší integritou. Na druhou stranu má složit jší konstrukci p ijíma e než GPS. Jeho výstavbu realizuje Evropská unie s ú astí všech lenských stát . GPS má problém v mnoha aplikacích kv li kvalit p íjmu signálu v obtížných podmínkách (tzv. „slabý“ signál) a to zejména pod vegeta ním p íkrovem, v terénních zá ezech, v „ka onech ulic“, uvnit budov. Tyto problémy by m l systém Galileo vy ešit. Obr. 2: Ukázka trajektorií družic Galileo kolem planety Zem
Zdroj: [21]
Evropský systém Galileo otevírá díky své technologii stovky možností, kde se uplatnit – jak ve ve ejném, tak i v soukromém sektoru. Prohloubí tak možnosti využití v oblastech dopravy, a to jak v pozemní, tak v letecké doprav , v telekomunikacích, zem d lství, civilní obran , ale také p i využití volného asu.
10
Kosmický
segment
systému
Galileo
bude
v plném
opera ním
stavu
tvo en 30 satelity. Tyto satelity budou na orbitách kolem Zem ve výšce 23 616 km. Dráhy budou naklon ny pod úhlem 56°. Oblet potrvá 14 h a 22 min. [20, 21] I
eská republika se zapojila do projektu Galileo. Projekt íslo 802/210/112 byl
zadán Ministerstvem dopravy a spoj v rámci projekt výzkumu a vývoje pro dopravu a spoje zahajovaných v roce 2001. Jeho hlavním ešitelem je
eské vysoké u ení
technické, Fakulta elektrotechnická. Mezi vedlejší ešitele pat í:
eské vysoké u ení
technické, Fakulta dopravní; ELTODO, a.s. a AŽD Praha s. r. o. [20] Podle oficiálních informací by m l být systém Galileo provozuschopný od roku 2008, avšak v médiích se uvažuje spíše o roku 2011.
3.2 GLONASS GLONASS (rusky „Globalnaja Navigationnaja Sputnikovaja
Systema“;
anglicky
„Global
Orbiting
Navigation Satellite System“) je ruský družicový naviga ní systém,
který
je
obdobou
evropského
Galilea
i amerického GPS. Je ízen vládou Ruské federace prost ednictvím kosmických sil, které zastávají funkci operátora. Pro úplný opera ní stav systému GLONASS je t eba 24 družic, z toho 21 aktivních, a 3 záložní družice na ob žné dráze, které je možno kdykoliv velmi rychle uvést do provozu. Všechny družice jsou umíst né ve 3 orbitálních drahách. Tyto dráhy jsou naklon ny pod úhlem 64,8°. Oblet trvá 11 h a 15 min. Takovéto rozmíst ní zajiš uje viditelnost alespo 5 satelit . Systém má ídící st edisko v Krasnoznamensku (Moskevská oblast). „Sou asné družice v provozu jsou dvojího typu - Glonass a modernizovaná verze Glonass-M. Glonass-M má delší, sedmiletou, životnost, je vybaven modern jšími systémy pro anténní napáje a další naviga ní frekvencí pro civilní uživatele. Budoucí typ družic Glonass-K bude kompletn novým modelem, výrazn se lišícím od p edchozích dvou typ . Životnost t chto moderních družic byla zvýšena na 10 až 12 let a družice budou vysílat t etí "civilní" frekvenci v L-pásmu.“ [17]
11
Každý ze satelit p enáší dva druhy signál : SP (standardní p enos) a HP (velmi p esný naviga ní signál). Polohovací a asové služby SP jsou ur eny pro civilní uživatele s p esností v horizontálním sm ru 57 – 70 m a ve vertikálním sm ru do 70 m, v rychlosti do 15 cm.s-1 a v ase do 1 s, vše p i 99,7 % pravd podobnosti. Obr. 3: Ukázka trajektorií družic GLONASS kolem planety Zem
Zdroj: [21]
Dne 25. prosince 2006 by vypušt ny další t i družice naviga ního sytému GLONASS z vesmírného centra Bajkonur v Kazachstánu. Družice vynesla ruská raketa Proton-K. Nyní má GLONASS skute n na ob žné dráze 14 aktivních družic a 5 záložních. Až budou všechny družice vypušt ny, tak by v každé ze 3 orbitálních drah m lo být 8 družic. Podle ruských internetových stránek ruské vesmírné agentury jsou nyn jší satelity pouze ve 2 orbitách a t etí orbita je prázdná. Rusko plánuje vypušt ní družic na rok 2007 a 2008, aby mohli zaplnit i t etí prázdnou orbitu. Systém GLONASS by m l dosáhnout plného po tu – tedy 24 satelit – v roce 2009. [15]
12
3.3 Srovnaní GPS, GLONASS a Galilea Na rozdíl od Galilea jsou GPS a GLONASS vojenské systémy. „Lze je ovšem užít i pro civilní sektor, to v sob však nese r zná omezení: •
Systémy neposkytují záruku trvalé služby.
•
Systémy mají nízký koeficient dostupnosti, spolehlivosti a bezpe nosti (služba není garantovaná a údaje o poruše n kterého ze satelit nelze ihned zjistit).
•
Systémy jsou známy svoji nízkou p esností (nejsou vysílány korekce soub žn se signálem).
•
Systémy
poskytují
velmi
omezené
informace
o
poloze
ve vysokohorských terénech, terénních zá ezech a zastav ných oblastech (v t chto p ípadech je viditelný jen malý po et satelit ). •
Systémy jsou ur ené p edevším pro vojenské ú ely a je tedy oprávn ný p edpoklad, že v p ípad konfliktu (kdekoliv na sv t ) bude jejich služba omezena, i úpln nedostupná.
Z t chto d vod Evropská unie rozhodla o vývoji vlastního družicového systému – GALILEO. Ten by m l být využit zejména v civilní oblasti a to hlavn v dopravních systémech. Systém by m l nabízet následující služby: •
Služba s neomezeným p ístupem (bezplatná) – bude ur ena pro využití ve volném ase ob ana (turistika, plavba po mo i, atd.).
•
Služba s omezeným p ístupem za úhradu – bude ur ena pro uživatele s vyšším požadavkem na dostupnost, spolehlivost a bezpe nost služby (p edpokládá se využití zejména v doprav
osob, p eprav
náklad ,
zajiš ování bezpe nosti osob a majetku atd.). •
Služba s velmi omezeným p ístupem za úhradu – bude ur ena pro
uživatele
s vysokým
stupn m
bezpe nosti,
dostupnosti
a spolehlivosti (p edpokládá se využití zejména pro bezpe nostní a ozbrojené složky státu).“ [15]
13
V následující tabulce jsou uvedeny pro srovnání základní fakta o systémech GPS, GLONASS
a
Galileo.
Jako
první
jsou
provozovatelé
jednotlivých
systém .
GPS je provozován armádou USA, GLONASS armádou Ruské federace a poslední Galileo je provozován konsorciem Evropské unie (EU). Nejv tší po et družic má Galileo (celkem 33). Další zajímavostí jsou i obrázky orbitálních rovin družic kolem planety Zem . Nejvíce jich má GPS (6), dále Galileo se svými ty mi orbitálními rovinami a jako poslední je ruský GLONASS (3).
Tab. 1: Srovnání GPS, GLONASSu a Galilea GPS GLONASS armáda USA armáda Ruské Federace Provozovatel 24 družic 24 družic Po et družic 20 020 km 19 100 km Výška 11 h 58 min 11 h 15 min Doba ob hu Bajkonur, Kazachstan Startovací základna Cape Canaveral, USA Po et orbitálních 6 3 drah 55° 64,8° Inklinace Zdroj: [21]
Galileo konsorcium EU 30 družic 23 616 km 14 h 22 min Bajkonur, Guiana 4 56°
3.4 Další vývoj globálního naviga ního satelitního systému (GNSS) V tšina z civilních uživatel
GPS používá americký systém NAVSTAR
a zanedbatelná menšina používá ruský vojenský systém GLONASS. Ten je v ad charakteristik velmi podobný (pokrytí, p esnost), ale je i odlišný a to zejména tím, že používá jiný as i datum. Hlavní nevýhodou je však to, že není tolik podporován civilními uživateli, kte í vyvíjejí a aplikují pozi ní systémy. S nejv tší pravd podobností jsou d vodem jejich nezájmu chyb jící informace o dalším vývoji systému i o jeho celkové životnosti. Jelikož Evropa nemá ješt sv j „vlastní“ GNSS (Global Navigation Satelite System, Globální naviga ní satelitní systém), tak zde existovaly snahy zkombinovat oba systémy. K tomuto kroku vedla i myšlenka snížit závislost na jednom nebo druhém systému. Evropské konsorcium proto vyvinulo a zavedlo systém GNSS-1. Jedny z prvních p ijíma pro p íjem GPS a GLONASS dodává firma Ashtech pod názvem GG24. P ijíma je schopen p ijímat ze 48 satelit – tj. dvakrát více než d íve. Tímto krokem se dosáhlo zvýšení p esnosti i dostupnosti
- a to hlavn
ve m stech, ve kterých jsou velkým 14
problémem
vysoké
budovy,
které
stíní
signálu.
P esnost
se
zlepšila
z p vodních 100 m u GPS a 20 m u GLONASS na celkových 16 m. Pokud by se však pro
oba
systémy
využilo
vysílání
diferenciálního
signálu,
je
p esnost
u DGPS a DGLONASS mezi 75 cm a 1 m. Nejv tší problém t chto dvou systém je to, že jsou spravovány armádami, a tím není jisté, jestli nedojde ke snížení p esnosti ur ení polohy vozidel. Aby riziko této situace bylo sníženo, od roku 2005 platí, že GPS je p ístupné bez veškerých plateb a že do n kolika let bude um le snižována zavedená nep esnost systému. Evropa se však rozhodla vytvo it si vlastní civilní satelitní systém – Galileo.
15
4 Systém GPS Systém GPS (Global Positioning System) ozna ovaný také jako NAVSTAR (NAVigation System for Timing And Ranging) je pasivní družicový dálkom rný systém. Je praktickým prost edkem pro stanovení polohy, rychlosti a asu na celé zem kouli. Ministerstvo obrany Spojených stát amerických navrhlo a také zaplatilo GPS. Jeho civilní využití zajiš uje smlouva mezi již zmín ným ministerstvem obrany a ministerstvem dopravy Spojených stát
amerických. Všechny jeho funkce a plnou
p ístupnost využívá pouze armáda USA, ale n které služby jsou p ístupné i ve ejnosti. „Satelitní naviga ní systém se skládá ze t í segment : •
vesmírného
•
kontrolního
•
uživatelského
Kosmický segment je tvo en 24 satelity, z nichž je 21 aktivních, a 3 jsou záložní. Další záložní družice jsou na zemi a lze je uvést do provozního stavu na dráze b hem dvou dn . Tyto satelity jsou na orbitách kolem Zem
ve výšce 10 900 námo ních mil
(20 186 km v šesti orbitálních rovinách se ty mi satelity v každé rovin ). Obr. 4: Ukázka trajektorií družic GPS kolem planety Zem
Zdroj: [21]
Ob žné roviny mají sklon k rovníku (inklinaci) 55o a jsou rozmíst ny po 120o zem pisné délky. Doba ob hu je tém tak, že alespo
11 h 58 min. Ob žné dráhy jsou navrženy
šest družic je vždy viditelných tém
z kteréhokoli místa na Zemi.
Naviga ní signály družice se vysílají na kmito tech 1 575,42 MHz a 1 227,6 MHz. 16
Pro civilní aplikace se používá kmito et 1 575,42 MHz. Na našem území je zajišt no pokrytí alespo 7 družicemi po dobu 24 hodin, p i minimálním p ípustném eleva ním úhlu 5° m že být viditelných až deset družic. Poloha každého satelitu je p esn známa. Každý satelit vysílá do p ijíma e následující informace: •
poloha satelitu
• •
as vysílání signál pro ur ení vzdálenosti mezi satelitem a p ijíma em
ídící segment zahrnuje p t pozemních stanic a t i antény v r zných místech na zem kouli. Pozemní stanice tvo í hlavní ídící stanici (Master Control Station, dále jen MCS), monitorovací stanice a stanice pro komunikaci s družicemi. Monitorovací stanice pasivn sleduje družice a p ijímá jejich data, která p edává do MCS, kde jsou zpracovány (parametry dráhy a hodin jednotlivých družic). Tyto parametry jsou pomocí komunika ních stanic p edány družicím, které je vysílají uživatel m. MCS je umíst na na letecké základn Falcon v Colorado Springs, kde je také jedna z monitorovacích stanic. Další jsou Havaj, Kwajalein (Pacifik), Diego Garcia (Indický oceán) a Ascension (Tichý oceán).“ [19] Výše uvedené oblasti jsou znázorn ny na obrázku íslo 5.
Obr. 5: Mapa sv ta
Zdroj: [19]
GPS p ijíma e uživatel tvo í uživatelský segment GPS. GPS p ijíma e se obecn skládají z antény, procesoru p ijíma e, a vysoce stabilních hodin ( asto s pasivní elektronickou sou ástkou zvanou krystal). Také mohou být vybaveny displejem, na kterém se uživateli mohou zobrazit údaje o jeho poloze a rychlosti. U GPS p ijíma e se asto uvádí po et kanál , které zna í po et družic, od kterých je p ijíma najednou schopen p ijímat
17
signály. P vodn se jednalo o ty i až p t kanál , ale v sou asné dob se tento po et zvýšil na standardních dvanáct až dvacet kanál . Od roku 1990 se stal systém GPS dostupný po celém sv t . Systém pracuje v jakýchkoliv pov trnostních podmínkách, avšak ne vždy stejn . Pokud je obla no, tak nap íklad polohu o vozidle nezískáte za obvyklé dv sekundy, ale až za p l minuty. Za využívání normálních služeb se neplatí žádné poplatky a sazby. „Nep etržité naviga ní služby sytému GPS zahrnují: • Provoz, který je nezávislý na po así • Informace v reálném ase • Celosv tovou sou adnicovou sí , kterou lze snadno konvertovat na místní sou adnicovou sí • Podporu pro civilní uživatele s nižší p esností • Velmi p esné informace týkající se polohy v trojrozm rném prostoru (zem pisná délka, zem pisná ší ka a nadmo ská výška), p esný
as
a rychlost“ [23]
4.1 Princip ur ení polohy „Jakmile p ijíma GPS zm í vzdálenost od 4 satelit a zná i jejich polohu, m že vypo ítat, kde se musí nacházet p ijíma , aby v t írozm rném prostoru sou asn odpovídaly 4 zm ené vzdálenosti od p ijíma e k satelit m jejich známé poloze. Výpo et eší 4 neznámé: zem pisnou délku, zem pisnou ší ku, výšku a as. P i ur ování polohy jsou známy vzdálenosti k družicím a poloha t chto družic. Je tedy možné sestavit n kolik rovnic o n kolika neznámých. Tato soustava rovnic dává jednozna né ešení, jen pokud je po et rovnic (m ení) roven po tu neznámých. Na první pohled by se tedy zdálo, že k ur ení polohy ve t írozm rném prostoru sta í p íjem signál t í družic. Ve skute nosti to však neplatí. Zpožd ní se m í tak, že se v p ijíma i porovnávají asové zna ky v p ijímaném signálu v
s
asovými
zna kami
„hodin“
ase 12 hodin a 5 minut dojde k p ijetí
p ijíma e.
Tedy
nap íklad,
když
asové zna ky „12 hodin“, pak zpožd ní
je 5 minut. Tento postup dává správné výsledky jen tehdy, pokud jsou „hodiny“ p ijíma e zcela synchronní s „hodinami“ vysíla e. Zdánliv to není problém, protože je možno 18
vyrobit relativn p esné hodiny. P esnost však není dosta ující. Jestliže se hodiny p ijíma e odchylují od hodin družice o jednu milisekundu a vzhledem k tomu, že zpožd ní se násobí rychlostí sv tla, byla by chyba vzdálenosti tém
300 km, což výsledek m ení
iní
nepoužitelným. Aby k takovýmto chybám nedocházelo, považuje se odchylka hodin p ijíma e od hodin družic za další neznámou. Družice mají velmi p esné atomové hodiny a navíc je odchylka jejich hodin od systémového asu GPS sou ástí parametr družice v naviga ní zpráv . Proto místo t í (polohových) neznámých existují ty i a pro jejich ur ení je t eba p ijímat signály ty družic. P esto je b žné, že GPS p ijíma za ne navigovat již p i p íjmu signálu t í družic. D vodem je, že v tšina uživatel se nachází na zemském povrchu, a proto jejich poloha není trojrozm rná, ale dvourozm rná. P ijíma e p i p íjmu signál
t í družic tedy
p edpokládají, že jsou na povrchu Zem , a ur í t i neznámé (zem pisná ší ka, délka a odchylka hodin). Protože však povrch Zem není zcela p esn definován (p edpoklad koule je aproximace prvního stupn , druhá aproximace je rota ní elipsoid s poloosami 6 378 a 6 356 km), má takto ur ená poloha pom rn velkou chybu a proto je v t chto situacích na displeji varovné hlášení typu „2D navigation“. Plnohodnotná navigace (ozna ovaná 3D navigation) za ne až od p íjmu signálu ty družic. Jak je výše uvedeno, má systém GPS 24 družic a pr m rn je v našich zem pisných ší kách „vid t“ (tj. jsou nad obzorem a lze p ijímat jejich signál) 8 družic. M že se zdát, že úvahy o tom, zda jsou k dispozici 3 nebo 4, jsou neopodstatn né. To, že je družice nad obzorem, je však samo o sob nedostate né, protože se uživatel jen málokdy pohybuje ve zcela otev eném terénu. V tšinou je ást oblohy do ur itého úhlu (eleva ní maska) zakryta, ímž se m že po et použitelných družic významn snížit.“ [12]
4.2 Míra p esnosti v ur ení polohy V každém naviga ním systému je dosahováno ur ité p esnosti v ur ení polohy. Proto není pochyb, že tomu tak je i u GPS. Záleží tak na chybách, které u GPS p sobí. Ty
jsou
hodnotou
složeny tzv.
z
chyby
geometrické
m ení odchylky
vzdálenosti od
(pseudorange
p esnosti
error)
(GDOP-Geometric
násobené Dilution
of Precision). Na displeji jsme neustále informováni o velikosti obou chyb anebo o jejich výsledné velikosti. Chyba m ení vzdálenosti má statistický (pravd podobnostní) charakter a tedy i udávané hodnoty p esnosti stanovení polohy jsou vlastn statistické odhady
19
s danou pravd podobností. Z tohoto d vodu je nutné brát údaje uvád né výrobcem s rezervou, jelikož neudávají hodnotu intervalu pravd podobnosti. Na velikosti chyby p i použití naviga ních p ístroj b hem m ení se podílí mnoho p í in. Mezi n pat í: •
ionosférické zpožd ní
•
troposférické zpožd ní signálu
•
chyba v efemeridách družic
•
satelitní hodiny
•
p ijíma
•
vícenásobný p íjem signálu (multipath)
Ionosférická a troposférické zpožd ní Signál z družice prochází na cest
k uživateli ionosférou, ve které dochází
k ionosférické refrakci. Signál dostávající se k uživateli jde po delší cest , než skute n má. Refrakce se dá potla it n kolika zp soby: •
zavedením modelu ionosférické refrakce p ímo do p ístroje
•
m ením dvou kmito tovou metodou - družice vysílá 2 signály na 2 frekvencích ( ešením soustavy rovnic získáme požadované výsledky)
•
diferen ním m ením
Ionosférická refrakce p edstavuje nejv tší p irozenou chybu systému GPS. Odchylky, které vznikají p i pr chodu troposférou, zp sobuje nejvíce zm na tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu. Obr. 6: Vliv atmosférických chyb
Zdroj: [24]
20
Chyba v efemeridách družic Chyba efemerid vzniká tím, že satelitová zpráva nep edává správnou pozici satelitu. Vícenásobný p íjem signálu (multipath) Multipath p edstavuje nejzávažn jší p irozenou chybu GPS. Signál jdoucí od družice k antén p ijíma e se ší í p ímou cestou za p edpokladu, že nenastal odraz od okolních p edm t . V tomto p ípad jde signál po delší cest . Omezit mnohocestné ší ení signálu lze vhodnou anténou, kterou je u starších p ístroj nutno dodat. Modern jší p ístroje již mají kvalitn jší anténu, a tím rovnou zamezují vícenásobnému p íjmu signálu.
Obr. 7 : Vícenásobný p íjem signálu
Zdroj: [24]
P ijíma Chyba p ijíma e m že být zp sobena samotnou konstrukcí p ijíma e anebo p esností nainstalovaného softwaru.
21
Chyba satelitních hodin (SA - Selective Availability, výb rová dostupnost) Výb rová dostupnost byla 3. kv tna 2000 vypnuta díky rozhodnutí prezidenta USA Billa Clintona. Spo ívala v zám rném zhoršování p esnosti m ení manipulováním se signálem družic tak, že i pokud byl p ijíma v klidu, docházelo k pomalé zdánlivé zm n jeho polohy v okruhu až 64m (do b ezna 1999 dokonce 100m). Chyba byla vysílána p edevším kv li strachu z terorist . Ti by tak mohli s velkou p esností zaúto it na jakýkoliv cíl. Jak bylo ovlivn no zkreslení vypnutím náhodné chyby je vid t na obrázku 8. Chyba je zde rozd lena na vertikální a horizontální, je m ena v metrech. Horizontální chyba dosahovala d íve p ibližné hodnoty 60 m. Po vypnutí však iní již jen 2,8 m. Vertikální chyba dosahovala p ed vypnutím v pr m ru 100 m (n kdy i kolem 190 m), a po vypnutí již jen 4,6 m. [1, 15] Obr. 8: Chyba satelitních hodin
Zdroj: [15]
22
Chyby, které jsou vyvolány geometrií satelit , kolísají. Snížení p esnosti m ení polohy je mírou vlivu geometrického rozložení satelit nad obzorem v okamžiku m ení. Z níže uvedeného obrázku jsou patrné t i situace, které mohou ve skute nosti nastat. Nejlepší rozložení satelit je na prvním obrázku, kde je geometrie a viditelnost satelit hodnocena jako dobrá a snížení p esnosti m ení je malé. T etí obrázek je ukázkou nejhoršího rozložení, kdy je geometrie satelit dobrá, viditelnost satelit špatná a snížení ur ení p esnosti polohy velké. Prost ední obrázek se liší od d íve zmín ných situací rozložením satelit – zde je hodnoceno jako špatné. Satelity jsou umíst ny blízko sebe. S tím souvisí i viditelnost satelit , která je stejná jako v prvním p ípad . Snížení p esnosti je však v tší. Obr. 9: Vliv rozložení a viditelnosti satelit
Zdroj: [24]
23
5 Aplikace GPS do praxe Používání GPS se rychle rozší ilo do mnoha oblastí lidské inosti. Tento systém se nejvíce rozší il v oblasti dopravních prost edk . A už v osobní automobilové doprav , nákladní automobilové doprav , letectví nebo nap íklad u sklízecích mláti ek v zem d lství. Global position system je zejména využitelný: •
V doprav
(navigace letadel,
v námo ní a
í ní doprav ,
ízení letového provozu, navigace lodí ízení silni ního provozu,
ízení provozu
na železnici, sledování VIP vozidel s nebezpe ným nákladem, inkaso dálni ních poplatk ) •
V armád (navigace letadel, vozidel, plavidel, vedení palby, odminování a odmo ování)
•
V resortu ministerstva vnitra (krizový management, vyhledávání hydrant (nap . pod sn hem))
•
V zem d lství (mapování výnos
u sklízecích mláti ek, navád ní stroj
p i setí, regulace množství hnojiva v závislosti na poloze stroje), •
V resortu životního prost edí (mapování skládek odpad , mapování a evidence stanoviš rostlin)
•
V technice (synchronizace telefonních úst eden, m ení deformací p ehrad, údržba produktovod , m ení charakteristik vysíla )
•
Ve v d (m ení p esného asu ve v deckých experimentech (1 ps))
V následujícím textu je uvedeno využití v doprav , v zem d lství a v životním prost edí.
5.1 Využití v doprav Využití GPS v doprav
slibuje v tší bezpe nost a ochranu, pokles kongescí
a zlepšující se efektivnost. Jednodušeji e eno, GPS se stává technologií, která zlepšuje dopravu. Odhaduje se, že zpožd ní na dálnicích a silnicích, která jsou zp sobená kongescí, zp sobují ro ní ztráty ve stovkách bilion amerických dolar . Mezi další negativní stránky kongescí se adí zejména majetkové škody, škody na životech, zvýšení zne išt ní ovzduší a velká spot eba paliva. 24
Dostupnost a p esnost globálního naviga ního systému (GPS) nabízí v tší efektivnost a bezpe í pro vozidla, která se vyskytují zejména na dálnicích a ostatních silni ních komunikací s masovou p epravou. Velké množství problém
by se snížilo
p i nasm rování nákladních automobil na jiné trasy pomocí GPS. Dále umož uje automatickou lokaci vozidla a využití naviga ních systém ve vozidle, které nám ukazují optimální cestu. Kombinováním GPS jako pozi ní technologie a systém , které dokáží zobrazovat zem pisné informace, nebo systém , které um jí automaticky p enášet data na obrazovky nebo po íta e, je realizována nová dimenze v povrchové doprav . Díky GPS mohou být cestující informování o p esných asech p íjezdu a odjezdu autobus , železni ních spoj a letadel. Zavedení GPS do dopravy má pozitiva jako: •
Vyšší úrove bezpe í a mobility pro všechny uživatele povrchového dopravního systému
•
P esn jší poskytování informací pro uživatele
•
Efektivn jší sledování zajišt nosti plánu a vytvá ení p epravn citliv jšího systému pro pot eby uživatel
•
Lepší informace o míst , kde se práv nacházíme (díky elektronickým mapám) poskytované jak pro soukromé uživatele, tak i pro podnikatele
GPS zap í inila logistickou revoluci díky tomu, že známe
as dodání,
ale i vyzvednutí zásilky. Dispe er má díky propojení po íta e a GPS vždy informace, kde se daný náklad práv nachází, jestli nemá zpožd ní nebo zdali nemá poruchu. Všechny tyto informace pomáhají redukovat provozní náklady a zvyšují bezpe nost idi
i v asné
a bezproblémové doru ení nákladu.
5.2 Využití v zem d lství V minulosti bylo pro farmá e obtížné sladit techniku výroby a výnos s prom nlivými vlastnostmi zem . To limitovalo jejich schopnost vytvo it efektivn jší strategii p ípravy p dy pro rostliny. V dnešní dob se díky použití pesticid , herbicid , hnojiv a díky lepší kontrole nad rozptylováním t chto chemikálií poda ilo redukovat výdaje, produkovat vyšší výnosy a celkov vytvá et i více environmentální farmu. 25
Zavedením GPS do zem d lství umožní pracovat i za nízké viditelnosti zp sobené dešt m, prachem, mlhou a tmou. Znalost p esné polohy letadla umožní pilotovi nast íkat herbicidy, insekticidy nebo hnojiva na správné místo a ve správném množství. Automatické ízení celého procesu také umožní rovnom rn ji použít aplikovaný prost edek a snížit jeho celkovou spot ebu. K tomu je zapot ebí ur ení polohy s p esností alespo jednoho metru, ideáln pak s p esností n kolik centimetr . P ijíma signál GPS umíst ný na rozst ikova i je propojen s dalšími údaji v databázi, a tak se údaje o zp sobu post iku p ímo propojují s dalšími informacemi. Nap íklad množství použitého chemického p ípravku je možné znázornit v podob mapy rozložení dávek na p íslušném pozemku. Sledování výnos vede nejen k efektivn jšímu využívání zdroj , a tím k úspo e, ale také p isp je k ochran prost edí. Farmá i pot ebují zmapovat, kde na jejich polích jsou místa s vyšší a kde s menší produkcí, a podle toho místn upravit množství použité chemikálie. Vyšší výnosy tak mohou dosáhnout s minimálním nákladem i dopadem na životní prost edí. Tímto zp sobem lze výsledky produkce zaznamenávat z jednotlivých polí každý rok a srovnávat použité postupy.
5.3 Využití pro životní prost edí GPS sehrává d ležitou roli v ochran životního prost edí. Využívá se p i sledování zne iš ujících látek, studování p íliv , proud , výšky mo ské hladiny, vodní páry pro p edpov
po así a p i studiu klimatu. V p írod se již sledují p esuny divokých zví at,
aby se lépe ochránilo jejich p irozené prost edí. Ze signálu p icházejícího z družice GPS je možné získat mnoho informací. Naviga ní signál se dá dob e použít pro p esné ur ování atmosférických profil v široké oblasti, zahrnujících hustotu, tlak, obsah vlhkosti a v trné proud ní. Nep etržité m ení atmosférických parametr poskytuje cenná data pro p edpov
po así a v dlouhodobé ad
i pro hodnocení klimatických zm n. Systém naviga ních družic také pom že p i výzkumu mo e a oceán , v n mž se využívá údaj o pohybu bójí v mo ských proudech a v p ílivu a odlivu. Systém GPS také pomáhá p i sledování pohybu ledových „ epic“ a samotného pohybu ledovc . Podobn se nachází i uplatn ní ve zkoumání sopek, tektonických pohybu, vzniku a pr b hu zem t esení a jeho p edpov di.
26
Použití GPS lze rozší it i na biologii a chování živo ich . Jednou z nejv tších výhod je sledování zví at ve volné p írod . Miniaturní p ijíma namontovaný v obojku chrán ných nebo sledovaných zví at zprost edkuje dokonalý p ehled o jejich pohybu, výskytu i migraci, a ochrání je tak p ed nebezpe ím. Takové údaje budou zvláš p ínosné pro zoology a biology. Jsou d ležité hlavn pro studium chování zv e a pro monitorování a udržení podmínek, které pot ebují ke svému životu. GPS zvyšuje bezpe nost našich život
a umožní nám chránit životní prost edí
s v tší efektivitou. GPS se nasazuje i p i ízení p epravy ropy a ropných produkt a tím p ináší výrazné snížení rizika ekologických havárií. Jestliže n kdo zám rn vypustí ropu a tím vzniknou ropné skvrny, bude možné pachatele snadno ur it a dostihnout. [14]
27
6 ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. 6.1 Profil firmy Datum zápisu: 24. ervna 1998 Obchodní firma: ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. Sídlo: Praha l0, Ellnerové 3103/2, PS 106 00 Identifika ní íslo: 256 76 296 Právní forma: Spole nost s ru ením omezeným P edm t podnikání: - koup zboží za ú elem jeho dalšího prodeje a prodej - hostinská innost - výroba potraviná ských výrobk - zprost edkování obchodu - zprost edkování služeb Základní kapitál: 4 600 000,- K [11] Historie firmy sahá do roku 1995, kdy vznikl rodinný podnik se zam ením na výrobu specialit z mo ských ryb. Z d vodu zájmu odb ratel
byl asem výrobní
program rozší en na kompletní rybí a lah dká ský sortiment. Postupem asu se stanovily osv d ené a nosné receptury, které jsou vlivem poptávky na trhu neustále dopl ovány. V sou asné dob spole nost vyrábí a dodává na trh cca 100 druh
výrobk .
Z celkového množství surovin je zpracováván nadpolovi ní podíl tuzemských zem d lských produkt , na druhém míst je zpracování mo ských ryb. V roce 2003 byl spole nosti ud len Certifikát systému kritických bod výroby HACCP v rozsahu: výroba lah dká ských a rybích specialit. Podle veterinárního zákona firma obhájila celkovou výrobní koncepci a tím byla p ipravena na vstup do EU. Firma dodává své produkty do obchodní sít
eské republiky, Slovenska
a Ma arska. Odb ratelé se dají rozd lit do n kolika skupin: • Maloobchod Do této skupiny odb ratel
adíme samostatné prodejny (rychlá ob erstvení,
kantýny), sít prodejen (Jednoty, Flop, Spar Šumava, Pramen CZ), ob erstvení, restaurace,
28
rekrea ní za ízení, stravovací za ízení, kde se p ipravují snídan , sva iny, ve e e studené kuchyn (internáty, nemocnice, domovy). Zásobování maloobchodu se realizuje jednak vlastní distribucí (p evážn ambulantním zp sobem prodeje) nebo prost ednictvím velkoobchodních partner . • Velkoobchody Velkoobchod m poskytuje firma celou expira ní lh tu výrobk pro jejich další prodej. Smluvní vztahy a obchodní podmínky jsou ešeny individuáln
v závislosti
na objemu obchodu. • Supermarkety Firma má své zastoupení i v n kterých supermarketech, prozatím však jen v úseku s váženým zbožím. Ke všem výše uvedeným odb ratel m dováží zboží firma svými dodávkovými automobily. Ty mají nainstalované GPS p ijíma e, kterými se tato práce zabývá. Mezi další odb ratele pat í: • Výrobny Výrobnám rybích výrobk nabízí mraženou surovinu i marinované ryby v r zném provedení a hmotnosti dle požadavk zákazníka. • Export ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. vyváží na Slovenska a do Ma arska. V sou asné dob firma chystá výstavbu nové provozovny, kam p enese hlavní výrobní kapacitu a po dokon ení bude možné rozši ovat obchodní aktivity do zahrani í. Hlavním posláním spole nosti je dodávat svým zákazník m pouze jakostní výrobky s cílem maximálního uspokojení jejich pot eb a také vytvá et nové pracovní p íležitosti v regionu st edních ech. [8, 9]
6.2 Situace ve firm P eprava surovin je realizována vozidly dodavatel - mrazící , chladící nebo jiné dle charakteru dodávané suroviny. P eprava polotovar a finálních výrobk se realizuje vlastními vozidly, která jsou vybaveny chladícími agregáty a podléhají systému kontrol a režimu HACCP jako celý výrobní proces.
29
Již p ed p ti lety se firma rozhodovala, nemá-li investovat do st ežení svých vozidel. Jelikož by zavedení st ežení vozidel p edstavovalo velké finan ní výdaje, tak nebyl zám r uskute n n. V roce 2005 jim byl odcizen dodávkový automobil IVECO, který parkoval na hlídaném parkovišti uvnit podnikového areálu. I p es pátrání Policie R a velké množství inzerát
v novinách, kde firma nabízela nálezné, se automobil
již nepoda ilo nalézt. V této dob majitelé došli k záv ru, že p ehodnotí sv j d ív jší p ístup a již v témže roce si od firmy Sky GUARD, spol. s r.o., která se zabývá satelitním st ežením vozidel, vyhledáváním odcizených vozidel a logistikou provozu, nechali nainstalovat systém SKYGuard. [10] ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. vlastní 13 voz , ale ne všechny se používají k rozvozu výrobk a mají zabudované GPS. Proto zde uvádím pouze ty, které rozvážejí výrobky a mají také zabudovaný systém SKYGuard: •
2 dodávkové automobily IVECO 35C 14 HPI
•
1 dodávkový automobil IVECO 35C 13 HPI
•
3 dodávkové automobily IVECO 35C 11 HPI
•
1 OPEL COMBO 1.9 D
•
1 Felicie Pickup
Do každého z t chto voz je namontováno systém SKYGuard. Obr. 10 : Automobily – IVECO 35C 11HPI (vlevo), OPEL COMBO 1.9 D (vpravo)
Zdroj: [24]
30
6.3 St ežení vozidla Systém SkyGuard se skládá z vyhodnocovací jednotky, komunika ního modulu, záložního
zdroje
a
antény.
Je
montován
skryt
bez
p ítomnosti
uživatele
do technologických dutin karosérie vozidla (osobního nebo nákladního automobilu). V p ípad narušení bezpe nostní integrity – pokus o zcizení, napadení idi e apod., vysílá v digitálním režimu informaci o narušení na centrální dispe erské pracovišt , která obsahuje: identifikaci daného objetu, druh poplachu, zem pisné sou adnice. Za pomoci speciáln
vyvinutého softwaru a korela ního programu zobrazují monitory odcizený,
ohrožený nebo sledovaný v z v reálném ase p ímo v map dané lokality s p esností až kolem 10 metr . Z centrálního dispe erského pracovišt je zpráva o vzniklé situaci, poloze vozidla a sm ru jeho jízdy p enášena fónickou cestou bezpe ností agentu e, která se nachází nejblíže dané lokalit . Soub žn je informována Policie eské republiky, p íslušný hrani ní p echod i rychlá zdravotní pomoc. [5] St ežení vozidla V p ípad odcizení vozidla mobilní jednotka okamžit vyšle poplachovou zprávu na centrální dispe ink. Tato zpráva obsahuje informaci o druhu napadení vozidla a jeho p esnou geografickou polohu. Centrální dispe ink je vybaven podrobnými digitálními mapami celé Evropy. Dispe e i tedy vidí polohu odcizeného vozu na t chto mapách s p esností +/- 2 m. V p ípad alarmového stavu vozidla iní okamžit p íslušné kroky k jeho zadržení a navrácení majiteli. Každé vozidlo vybavené systémem SkyGUARD je geograficky uzam eno hranicí
eské republiky (na vyžádání i hranicí jiného státu). Pokud se tedy
vozidlo p iblíží na 5 km od hranice, okamžit o sob podá zprávu na centrální dispe ink. Každé vozidlo lze na p ání majitele geograficky uzamknout na jakémkoli libovolném míst
a na jakoukoli libovolnou dobu. Nejvíce je využívána služba
geografického zamykání v no ních hodinách v míst obvyklého parkování. Jakmile v dob uzamknutí vozidlo protne povolenou hranici (nap . kružnici o polom ru 200 m od st edu parkování) okamžit pošle poplachovou zprávu na centrální dispe ink. [5]
31
Princip funk nosti systému SkyGUARD Níže
uvedený
obrázek
znázor uje,
jak
funguje
systém
SkyGUARD.
Pod jednotlivými íslicemi nalezneme segmenty, které jsou nutné k perfektnímu zajišt ní funk nosti systému. Obr. 11: Princip fungování systému SkyGUARD
Zdroj: [5]
Pod íslem 1 se nachází vozidlo vybavené jednotkou SkyGUARD. Ve vozidle je nainstalován kompletní systém pro lokalizaci polohy vozidla a p enos informací o poloze. Satelity NAVSTAR se skrývají pod íslem 2. Jedná se o celosv tovou sí satelit m ící p esnou polohu, as a nadmo skou výšku mobilního objektu. Sí GSM ( íslo 3) zprost edkovává p enos informací mezi vozidlem a dispe erským pracovišt m. Pod íslem 4 nalezneme bu službou anebo dispe erské pracovišt
dispe erské pracovišt Sky HELP s nep etržitou Sky TRACK, které je možné si nainstalovat
na vlastním po íta i a tím mít všechna svá vozidla pod kontrolou. Firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. využívá první variantu – tedy dispe erské pracovišt
Sky
TRACK, jelikož není nutné v d t, kde se každé auto momentáln nachází. íslo 5 p edstavuje p esnou polohu vozidla, která se zobrazuje na specializovaném mapovém podkladu. Jako poslední je íslo 6, které zastupuje bezpe nostní služby. Ty se aktivují, je-li dopravní prost edek odcizen nebo není známa jeho poloha. [5] 32
6.4 Mobilní jednotka Mobilní jednotka systému Sky GUARD je v podstat elektronické za ízení, které se skládá z procesoru, datového komunikátoru GSM a sníma e polohy GPS. Na vstupy do mobilní jednotky se dají p ipojit jakákoliv za ízení, nap . imobilizér a stávající zabezpe ovací za ízení, která se již ve vozidle nacházejí. Datový komunikátor GSM komunikuje s centrálním dispe inkem. Obsahuje pam ovou schránku o kapacit 1 MB (917 504 B), kam se vejde velké množství údaj . Zde se ukládají všechny informace o poloze dopravního prost edku zákazníkem p edem stanoveném intervalu (v tšinou 10 sekund). Tyto informace se zašlou pomocí datového p enosu sít
GSM p ímo (v p ípad
firmy ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.)
na centrální dispe ink SkyHELP. Pam
1MB vydrží p ibližn n kolik týdn a je možné
ji na dálku vymazat. [5]
Obr. 12: Mobilní jednotka – pohled zvenku
Zdroj: [5]
Mobilní jednotka disponuje t mito rozm ry: 9 x 6,7 x 2,5 cm. Na povrchu je vid t šest barevných diod. Každá z nich signalizuje jinou funkci. Naviga ní a logistický systém je založen na bázi komunika ní jednotky ACM-4. Dále zde nalezneme 10 binárních vstup , z toho 8 pln programovatelných; 2 analogové vstupy 0-5V; 1 vstup pro ítání impuls ; externí GPRS komunikace 4+1 Timesloty pro p ipojení k Internetu; 16-ti kanálový GPS p ijíma uBlox TIM. Mobilní jednotka prošla homologa ním ízením. [5]
33
Obr. 13: Mobilní jednotka – vnit ní uspo ádání
Zdroj: [5]
SIM karta P i pohledu zevnit vidíme také 6 r zn
barevných diod. Na obrázku vpravo
je místo pro SIM kartu, o které bude pojednáno dále.
6.5 Smlouva o st ežení vozidla Firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. si vybrala z široké nabídky poskytovatel st ežení vozidel již zmi ovanou firmu Sky GUARD, spol. s r.o., která sídlí v Praze. Uzav eli spolu smlouvu o dálkovém st ežení vozidla v eské republice, zabezpe eného mobilní jednotkou Sky Guard s GPS p ijíma em, která p enáší poplachový signál z vozidla po síti GSM na Pult Centralizované Ochrany Sky GUARD (dále jen Sky GUARD). Sky GUARD, spol. s r.o. se ve smlouv zavazuje provád t dálkové st ežení vozidla v eské republice a Evrop všude tam, kde je smluvní signál GSM. Jakmile je auto odcizeno, musí majitel – tedy firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. – oznámit tuto skute nost na dispe ink firmy Sky GUARD. Ta ihned dohledá prost ednictvím namontované jednotky SkyGuard polohu vozu a ihned vyráží na místo nálezu. Dále spolupracuje s Policií
R a smluvními bezpe nostními agenturami na území
R; pokud by bylo auto již za hranicemi
eské republiky, zahajuje spolupráci
s Interpolem. V p ípad zadržení vozidla bude zam stnanec Sky GUARD, spol. s r.o., p ípadn další smluvní partner, vozidlo st ežit do p íchodu pov ené osoby. První hodina st ežení
34
je zdarma, za každou další zapo atou hodinu bude ú továno 200,- K (bez DPH). Dále bude za dohledání vozidla ú tována jednorázová ástka 2 700,- K bez DPH. Firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. si objednala další placenou službu: pravidelné m sí ní výpisy vozidel – tzv. deník jízd. Dále má možnost se vždy dotázat v jakékoliv denní dob na polohu auta. Tuto možnost však zatím firma nevyužila. Jako další službu využívá službu „geografický zámek“, která hlídá, zdali a p ípapdn kde se automobil pohyboval od 21. hodiny ve erní do 5. hodiny ranní. Auto má možnost se pohybovat p ibližn v okruhu 10 metr . Tento okruh umož uje manipulovat autem pouze v ur ité
ásti parkovišt , které je umíst no na dvo e firmy. U firmy
ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. mají idi i možnost parkovat i u vlastního domu, ale tuto skute nost musí p edem nahlásit editeli firmy.
6.6 Výhody zavedení GPS do firmy Nasazením systému SkyGuard m lo pouze kladné ú inky pro sledovanou firmu. Nejv tší vedlejší ú inek byl rapidní pokles erných jízd.
asto se stávalo, že si idi i
nechávalo auto u svého domova i v nepracovní dny, nebo dokonce s ním jezdili po práci a užívali je jako svá osobní. S tím souvisí i druhá výhoda - snížení spot eby pohonných hmot a dalších provozních náklad (snížení sjížd ní pneumatik, snížení spot eby oleje a další). Používáním GPS se snížila i pracnost po izování podklad o provozu vozidla, není nutné si již vytvá et knihu jízd, protože ji každý m síc firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. dostává pomocí e-mailu v tabulkovém programu Excel. Jako poslední (ne však nejmenší) výhodou je snížení havarijního pojišt ní o 20 – 40 % z celkové ro ní ástky. ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. uplat uje navíc ješt
obchodní slevu
od spole nosti Sky GUARD spol. s r.o., jelikož má nainstalován jejich systém na více vozech. Sleva se pohybuje ro n mezi 10 až 30 %. [5]
35
6.7 Kniha jízd Mezi dalšími výhodami zavedení GPS je funkce programu, ve kterém se vytvo í kniha jízd. Tudíž odpadá pracné vytvo ení knihy jízd v ú tárn . Podle mého názoru je tato funkce druhým nejd ležit jším d vodem, pro si firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. nechala nainstalovat systém SkyGUARD. Kniha jízd je firm zasílána každý m síc pomocí e-mailu ve formátu „xls“ (tedy v programu Microsoft Excel). Tato aplikace umož uje vytisknout stránky, které jsou aktuáln pot eba. Nainstalováním tohoto systému pokylesli erné jízdy a tím i spot eba pohonných hmot. V p íloze je ukázka knihy jízd vozidla za období m síce b ezna roku 2007, obsahuje po áte ní a kone né dny v daném m síci. Jednou z hlavních ástí knihy jízd je úvodní tabulka obsahující položky: •
Vozidlo – pojmenování konkrétního vozidla (nap . Atlantik 02, So a, Moje první atd.)
•
Skupina – zde se píše jaké funkce má daná firma objednané (nap . hranice + okruh + logistika)
•
Po átek – od kdy se za ala kniha jízd tvo it (kdy konkrétní vozidlo v daném m síci poprvé vyjelo)
•
SPZ (státní poznávací zna ka) vozidla (v našem p ípad AKA 67 99)
•
Konec – kdy skon ila kniha jízd (konkrétn kdy vozidlo v daném m síci naposledy dojelo)
Ve výkazu jízd vozidla nalezneme všechny položky, které firmu ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. zajímají, protože z výkazu sleduje, zda
idi i jeli tam,
kam skute n m li a nepraktikovali tzv. erné jízdy. Na druhou stranu se zde dozv dí, zdali idi jel opravdu tam, kam tvrdil. asto se stávalo, že idi i nezajížd li do všech obchod a místo toho tvrdili, že si v daném obchod nic necht li koupit. Výkaz obsahuje 11 sloupc . Podle mého názoru jsou první ty i nejd ležit jší a ostatní sloupce z nich vycházejí. V prvním sloupci nalezneme p esný datum a
as výjezd . V druhém pak m sta, p ípadn
i s ulicí. V t etím sloupci je op t
datum a p esný as p íjezdu. V dalším sloupci je m sto dojezdového místa. Dále se zde nachází sloupec Doba jízdy (tj. rozdíl mezi asem výjezdu a dojezdu), Doba zastávky v cíli udává, jak dlouho daný automobil v konkrétním míst stál – tj. nevykazoval pohyb. 36
Ve sloupci Ujeto km je po et kilometr , které byly ujety v daném úseku cesty. S tím souvisí i Pr m rná rychlost. Jelikož je zásobování obecn o astém zastavování, tak se pr m rná rychlost pohybuje kolem 30 km/h. Kdyby firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. m la erpací kartu CCS, tak by si mohla sledovat i spot ebu v litrech nebo v litrech na 100 km. Jako poslední sloupec je uvád no p íjmení idi e. Jelikož je sledovaná firma malá, každý idi má auto p i azeno, není tedy nutné sledovat i jména idi
v knize jízd.
Statistika provozu a využití vozidla Na konci každé knihy jízd nalezneme kone nou tabulku, která je souhrnem všech údaj , které jsme získali výše. Slouží k celkovému porovnání jednotlivých vozidel ve firm a tím i k p ípadnému zavedení nových opat ení pro celkovou efektivitu. ádek
Celkem
ujeto
km
udává,
za jeden kalendá ní m síc. V našem p ípad
kolik
bylo
celkem
ujeto
kilometr
iní skoro 4 000 km. Celková doba jízdy
(hod.) udává celkový po et hodin, minut a sekund, b hem kterých byl konkrétní automobil v pohybu. Naproti tomu stojí Celková doba stání (hod.). Je samoz ejmé, že musí být o hodn vyšší než celková doba jízdy, jelikož se do ní zapo ítává celkový as, kdy automobil stál – tzn. i víkend, noc, svátky, ale i b žné stání p i prodeji výrobk na prodejn . Jako poslední numerický údaj je uvedena Pr m rná rychlost jízdy. Ta se vypo ítá zpr m rováním pr m r jednotlivých jízd. Další údaje uvedené v Statistice provozu a využití vozidla již firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. zavedené nemá, jelikož netankuje pomocí karet CCS. Tím se ochuzuje o informace o tankování – kdy, kde, kolik.
37
6.8 Náklady Firma p ed 5 lety zavrhla st ežení svých automobil – zdálo se jí to finan n nákladné. Jakmile jim však byl ukraden dodávkový automobil v p ibližné hodnot 1 000 000 K ze st eženého objektu podniku, zm nilo vedení firmy sv j názor. Po áte ní náklady na po ízení systému satelitního sledování vozidel inily p ibližn 200 000 K . Tabulka znázor uje ceny, které jsou nutné zaplatit jako prvotní náklady. Tab. 2: Jednorázové náklady na po ízení systému SkyGUARD
CENA (K /1 automobil) bez DPH DPH s DPH
Popis Vozidlový modul SkyGUARD
18 900
19 %
22 491
Aktivace systému SkyGUARD
1 000
19 %
1 190
2 500
19 %
2 975
22 400
19 %
26 656
Instalace modulu do vozidla Celkem Zdroj: [5]
Vozidlový modul je krabi ka, která se montuje do vozidla. Aktivací sytému se rozumí software, který se nahraje do vozidlového modulu. Instalace modulu do vozidla je závislá na typu vozidla. Jelikož je jinak asov náro ná instalace do dodávkového automobilu, kde je dostatek místa pro ukrytí, a jiná pro osobní automobil FERRARI F 430GT, kde je místa pro výborné ukrytí velmi málo. Jak je z tabulky patrné cena za po ízení systému do jednoho automobilu je 26 656 K (s DPH). Jelikož firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. si nechala systém namontovat do 8 aut (viz výše), tak se výsledná cena za po ízení pohybuje okolo 200 000 K . Nyní se zam íme na náklady, které je nutné vynaložit každý rok nebo m síc na provoz systému SkyGUARD. Do modulu je nutné zakoupit SIM kartu, která je podobná jako SIM karta do mobilního telefonu s tím rozdílem, že nepodporuje hlasové služby. Tyto SIM karty prodávají známí telefonní operáto i v eské republice a
to
Telefónica
O2
Czech
Republic,
a.s.,
Vodafone
Czech
Republic
a.s.
a T-Mobile Czech Republic a.s.. B žný ob an si je m že zakoupit v cenovém 38
rozmezí 500 až 1000 K a platit m sí ní paušál okolo 160 K /1m síc (záleží na typu operátora). Díky tomu, že firma Sky GUARD spol. s r.o. používá t chto SIM karet velké množství (velkoodb ratel), dostávají SIM karty od již vyjmenovaných operátor zdarma. Platíte pouze zvýhodn ný m sí ní paušál, který
iní 105 K
/ 1 m síc (oproti
p ibližným 160K /1m síc). Tab. 3: Ro ní poplatky za jeden automobil
Cena (K /1automobil za rok) Popis
bez DPH
DPH
s DPH
Náklady GSM
3 000
19%
3 570
Paušál st ežení systémem
5 000
19%
5 950
Celkem
8 000
19%
9 520
Zdroj: [5]
Jelikož firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. používá pouze st ežení automobilu, tak jsou její ro ní náklady stanovené paušáln na 9 520 K /1 automobil (s DPH). ástka se skládá ze dvou druh náklad . Samotné náklady na st ežení automobilu (5 000 K /rok/1automobil) a náklady GSM. Ty v sob
zahrnují výhodn jší paušál
(p ibližn 105 K /m síc, záleží na výb ru operátora), zasílání dotazu na polohu vozidla každých 24 hodin, alarm. [5]
6.9 Doporu ení Je z ejmé, že si firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. sjednala pouze základní služby. Podle mého názoru to je ze dvou d vod . První je nízký po et automobil p i zavád ní GPS a druhý d vod je finan ní. Ostatní spole nosti, které využívají GPS, si nechávají nainstalovat p ímo i program do po íta e, kde aktuáln vidí, jak se jejich automobil pohybuje a kde se momentáln nachází. Jelikož se firma pomalu rozr stá a tím se zvyšují i po ty automobil , bylo by dobré se zamyslet nad zakoupením tohoto programu. Jako další zm nu bych zvolila možnost v d t, kolik, kdy a kde se tankovalo. Po áte ní investice by byly na po ízení CCS karet. Po zavedení by se v knize jízd zaznamenaly i tyto údaje a sledování 39
provozních výdaj by bylo efektivn jší. Další služby nejsou již podle mého názoru nutné a pln posta í ty, které firma již využívá. Firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. p sobí již deset let. Za tak krátkou dobu se dokázala prosadit a zajistit si tak postavení na eském a z ásti i na zahrani ním trhu. Mezi její odb ratele pat í maloobchody, velkoobchody, supermarkety, ale také výrobny a zahrani ní firmy. Rostoucímu zájem o výrobky, zap í inil p ípravu výstavby nové provozovny (s tím souvisí již zmi ovaný r st automobilového parku). Od doby, kdy si firma nechala namontovat systém Sky Guard, jí již žádný automobil nebyl odcizen. Tím pádem nebyl ješt t eba využít služeb, které byly hlavním d vodem pro po ízení systému. Na druhou stranu byl Sky Guard využit pro další ú ely, které jsem zmi ovala (hlavn snížení náklad na provoz vozidla a kniha jízd).
40
7 Záv r Služby, které jsou poskytované GNSS (GPS, GLONASS, v budoucnu i Galileo) se budou nadále rozši ovat a prosazovat do nových obor , se kterými si pojem „satelitní navigace“ ješt neumíme spojit ani v p edstavách. Jejich význam pro ve ejnost je však marginální. Satelitní p enos dat, telekomunikace a v neposlední ad navigace jsou stále více používané. Jedná se o segment trhu, který ješt není ani zdaleka nasycen. Jako velice perspektivní se jeví možnosti využití satelitních naviga ních systém v doprav . V sou asnosti se využívá zejména možnosti sledování vozidel, pop . náklad v t chto vozidlech a možnost navigace s pomocí elektronické mapy. Do budoucna se možnost využití satelitních naviga ních systém bezpochyby rozší í také na podporu bezpe nosti zejména v silni ní doprav . Mezi nové bezpe nostní systémy bude pat it systém nouzového volání, tzv. e-call. Tento systém umožní automatické p ivolání záchraná
v p ípad
nehody, s p esným oznámením sou adnic, bez zásahu kohokoli
z posádky vozidla. Nadstavbou tohoto systému bude systém sledování nebezpe ných náklad . Tento systém p edpokládá zadání parametr
nákladu p epravcem pomocí
webového rozhraní. Systém pro n j generuje bezpe nou trasu. Náklad je pomocí systému GPS (p edpokládá se p echod na Galileo) po celou dobu p epravy sledován a v p ípad nehody je záchraná m p edána informace nejen o míst
nehody, ale zejména
o parametrech nebezpe ného nákladu. Další
p edpokládanou
je preference ur itých druh záchraná
možností
využití
satelitních
naviga ních
systému
vozidel na k ižovatkách. Jedná se zejména o vozidla
a policie, ale také o vozidla MHD. P edpoklad je takový, že by p i jízd t chto
vozidel byly ízeny SSZ (semafory – sv telné signaliza ní za ízení) podle trasy a aktuální polohy daného vozidla. Zásadním problémem zavedení t chto systém
je zatím
nedostate ná p esnost GNSS. Budoucností jsou automatické systémy vedení vozidel. Zavedení t chto systém je prozatím nízká p esnost a spolehlivost GNSS. Pro plnou funk nost systému automatického vedení vozidel je navíc nutné vybavit všechna vozidla t mito systémy a dále zmapovat a digitalizovat veškeré komunikace. Po spln ní t chto p edpoklad
umožní
automatické ídící systémy vedení vozidel v jízdním pruhu, reakci vozidla na p ekážku, pokud ji bude tvo it jiné, tímto systémem vybavené vozidlo, nebo bude zanesena v elektronické map . Dále pak zamezení srážek vozidel a natá ení sv tlomet do zatá ky. Podobné požadavky bude mít zavedení automatického
ízení zem d lských stroj 41
p i polních pracích, s tím rozdílem, že bude nutné zmapovat velké plochy zem d lské p dy. [6, 7] Z t chto d vod
bude nutná neustálá modernizace a to hlavn systém
GPS a GLONASS, které velmi rychle zastarávají. Mnou sledovaná firma ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o., si nechala nainstalovat systém GPS i p es po áte ní nezájem, a tím se za adila mezi mnoho firem, které cht jí mít p ehled o svém vozovém parku. Již po prvních m sících užívání zjistili, že se jim jejich rozhodnutí ur it vyplatí – a to hlavn po ekonomické stránce. Snížil se po et erných jízd a tím i provozní náklady – zejména spot eba nafty. Dále je d ležité, že si mohou dvacet ty i hodin denn zjistit pomocí dotazu p es centrálu nebo pomocí SMS, kde se práv jejich automobil nachází. Tuto službu bych spíše nahradila (po zvýšení po tu voz ve vozovém parku) po íta ovým programem, který je schopen v jakoukoli denní dobu zobrazit polohu vozidla. Náklady na jeden automobil za jeden rok iní 8 000 K (bez DPH), to se zajisté vyplatí, když víme, že každý m síc firma obdrží pomocí e-mailu knihu jízd, z které je patrné, kdo, kam a kdy jel. Je z ejmé, že firm ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o. zavedení GPS pomohlo optimalizovat provoz jejich vozového parku a tím i zlepšit svojí pozici p ed konkurenty.
42
8 Literatura [1]
KOŠ ÁLEK R.: Satelitní naviga ní systémy a jejich využití v doprav , diplomová práce - Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodá ská, 2004
[2]
P IBYL P., SVÍTEK M.: Inteligentní dopravní systémy, BEN, Praha, 2001
[3]
P IBYL P.; Inteligentní dopravní systémy a dopravní telematika, skriptum, Vydavatelství VUT, fakulta dopravní, 2005
[4]
interní materiály firmy ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.
[5]
informa ní materiály firmy Sky GUARD, spol. s r.o.
[6]
B LINOVÁ.; P ednáška: Aplikace systém GNSS v systémech dopravní telematiky,
[7]
BÍLÝ O.; P ednáška: Informa ní systémy pro podporu p epravy nebezpe ných náklad a systémy tís ového volání E-call, 12. 10. 2006 od 13.00, Hospodá ská komora, kongresový sál 2. patro, Fredova 27, P9 – Vyso any
[8]
http://www.atlantikprodukt.cz/index.php (Stránky firmy ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.)
[9]
http://www.atlantikprodukt.cz/onas.php (Stránky firmy ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.)
[10] http://www.atlantikprodukt.cz/partneri.php (Stránky firmy ATLANTIK PRODUKT T eš ák s.r.o.) [11] http://www.justice.cz (Informa ní server eského soudnictví) [12] http://cs.wikipedia.org/wiki/Global_Positioning_System (Otev ená internetová encyklopedie Wikipedia; GPS) [13] http://www.nwt.fr/amnesty-loire-ocean/tduboisai/images/globe/sextant.gif (francouzská firma poskytující p ipojení k internetu; obrázek sextantu) [14] http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aplikace/zivotni-prostredi (Stránky eské kosmické kancelá e, o.p.s.; Aplikace v životním prost edí) [15] itd.tf.czu.cz (Stránka
eské zem d lské univerzity v Praze; p edm t „Informa ní a naviga ní
systémy dopravních prost edk “) [16] http://gps.beril.cz/historie-gps.html (Internetový obchod firmy Beril - Exim s.r.o.; Historie GPS navigace) [17] http://www.czechspace.cz/cs/galileo/aktuality-GPS-Glonass (Stránky eské kosmické kancelá e, o.p.s.; Aktuality o GPS, GLONASS a Beidou) 43
[18] http://cs.wikipedia.org/wiki/GLONASS (Otev ená internetová encyklopedie Wikipedia; GLONASS) [19] http://gps.beril.cz/charakteristika-gps.html (Internetový obchod firmy Beril - Exim s.r.o.; Co je GPS? Charakteristika GPS) [20] http://radio.feld.cvut.cz/satnav/galileo_cz/ (Stránky
eského vysokého u ení technického v Praze; Ú ast
eské republiky v
projektu GALILEO) [21] http://radio.feld.cvut.cz/satnav/papers/Zadar_ELMAR_2004_Presentation_Vejrazka.ppt
(Stránky
eského vysokého u ení technického v Praze, prezentace Zpráva o ešení
projektu 2004) [22] www.kpmconsult.cz/users/File/Doprava_2002_New.doc (Stránky firmy KPM CONSULT, a.s.; dokument Evropský program Galileo a doprava) [23] http://natura.baf.cz/natura/2002/10/20021003.html (Stránky asopisu Natura; Globální pozi ní systém NAVSTAR) [24] vlastní archiv
44
9 P ílohy 9.1 Ceník
Hardware Platba za systém SkyGUARD Po et
Popis
1 1
Vozidlový modul SkyGUARD Aktivace systému SkyGUARD Celkem
bez DPH 18.900,1.000,19.900,-
1 1
Náklady GSM ro n Paušál st ežení systémem ro n Celkem
3.000,5.000,8.000,-
CENA DPH 19% 19%
*) AKCE: Platí pouze pro závazné objednávky u in né do 31.12.2006!
Orienta ní cena za p ídavná za ízení Po et 1 1 1 1 1 1
Popis Panické tla ítko Bezdotykový imobiliser Náklonové idlo Nárazové idlo Kapotový sníma M ni 24V-12V
1 1
Popis Instalace modulu do vozidla - orienta ní dle typu vozidla Demontáž modulu z vozidla - orienta ní dle typu vozidla
3.570,5.950,9.520,-
bez DPH 100,2.500,2.500,2.500,50,2.000,-
CENA DPH 19% 19% 19% 19% 19% 19%
s DPH 119,2.975,2.975,2.975,59,50 2.380,-
bez DPH
CENA DPH
s DPH
2.500,-
19%
2.975,-
1.500,-
19%
1.785,-
Cena za montážní práce Po et
19% 19%
s DPH 22.491,1.190,23.681,-
Služby Období ástka * Období ástka *
St ežení zadaného koridoru Ro ní Pololetní 2.000,1.200,Geografické uzam ení polohy vozidla - stálé Ro ní Pololetní 2.000,1.200,-
tvrtletní 700,tvrtletní 700,-
45
Po et 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Dopl kové služby Popis Hlášení ztráty komunikace s vozidlem oprávn né osob Hlášení neoprávn né manipulace s vozidlem oprávn né osob Dotaz na okamžitou polohu vozidla Nahrání nové hranice do MJ Zm na formy st ežení hranic (zap/vyp) Zm na nastavení MJ na žádost klienta Zpracování výkazu jízd m sí n Monitoring vozidla - realtime** Monitoring vozidla - backtime*** Geografické uzam ení polohy vozidla - jednorázové Zm na geografického uzam ení vozidla
Cena * 20,20,20,130,20,20,130,250,250,50,20,-
* - ceny jsou uvedeny bez DPH 19% ** - monitorování vozidla v realném ase pomocí SMS režimu. K 250,- je za každých zapo atých 20 minut monitoringu bez náklad na SMS zprávy. *** - K 250,- je za komplexní zpracování deníku jízd až do 3000 zaznamenaných poloh, za každých dalšních 1000 bod + K 50,-. *** - nutno oznámit na dispe inku nejmén 8 hodin p ed o ekávaným monitoringem Pátrací akce na území R * Po et 1
Popis Paušální poplatek za jedno dohledání
bez DPH 2.700,-
CENA DPH 19%
s DPH 3.213,-
* - Tento poplatek obsahuje fyzické dohledání vozidla a jeho následné st ežení po dobu 1 hod., každá další zapo atá hod. K 300,* - V této cen nejsou uvedeny více náklady (odtah, parkovné atd.)
Software SkyTrack Po et 1 1 1 1 1
Popis vyhodnovací centrum 1-20 vozidel vyhodnovací centrum 21-40 vozidel spojovací modul GSM automatické stahování dat automatická tvorba deníku jízd
bez DPH 30.000,40.000,19.000,5.000,5.000,-
Mapy SkyTrack Po et
Popis
1
Mapa R 1:800 000
1
Geobáze
1 1 1
Mapa R 1:150 000 Geobáze Praha, Brno, Ostrava
bez DPH v cen PCO v cen PCO 7.800,2.200,á 4.900,-
Cena DPH 19% 19% 19% 19% 19%
Cena DPH 19% 19% 19% 19% 19%
s DPH 35.700,47.600,22.610,5.950,5.950,-
s DPH v cen PCO v cen PCO 9.282,2.618,á 5.831,-
46
1 1 1 1 1
Geobáze Krajská m sta 1:10 000 Geobáze Ostatní m sta 1:10 000 Geobáze
á 8.400,1.950,3.000,1.450,2.000,-
19% 19% 19% 19% 19%
á 9.996,2.320,50 3.570,1.725,50 2.380,-
AKCE Výhodné zap j ení systému SkyGUARD * Po et Popis let bez DPH 3 Aktivace služeb (jednorázov ) ** 8.700,3 St ežení vozidla - jednou ro n *** 9.990,-
CENA DPH 19% 19%
s DPH 10.353,11.888,-
* - Tato cena je vázaná na dobu ur itou a to 3 roky minimáln , nebráníme se delší spolupráci. ** - ástku 8.700 bez 19% DPH jako aktivaci služeb ú tujeme pouze první rok p i p ipojení systému. *** - ástka 9.990 bez 19% DPH v sob zahrnuje náklady: 1) na provoz SIM karty Data&SMS (m sí ní paušál) 2) stavové informace vozidla 30xm sí n 3) nep etržité sledování pomocí SkyHELP v p ípad odcizení vozidla 4) telekomunika ní poplatky p i p edávání informací vedoucí k dohledání odcizeného vozidla Platba za zap j ení systemu SkyGUARD Po et Popis dní bez DPH 31 Systém SkyGuard v . st ežení, montáže 9.500,-
CENA DPH 19%
s DPH 11.305,-
Systém obsahuje: a) mobilní jednotku SkyGuard b) montáž/demontáž do vozidla c) m sí ní st ežení vozidla d) vytvo ení m sí ního deníku jízd c) nájem a náklady SIM karty
Sky GUARD, spol. s r.o. Sinkulova 682/55 147 00 Praha 4 Tel.: +420 241 404 049 Fax: +420 241 404 050 Mobil: +420 602 192 192 E-mail:
[email protected]
47
9.2 Kniha jízd
48
Seznam obrázk Obr. 1: Sextant ....................................................................................... 7 Obr. 2: Ukázka trajektorií družic Galileo kolem planety Zem .............. 10 Obr. 3: Ukázka trajektorií družic GLONASS kolem planety Zem ....... 12 Obr. 4: Ukázka trajektorií družic GPS kolem planety Zem .................. 16 Obr. 5: Mapa sv ta .................................................................................. 17 Obr. 6: Vliv atmosférických chyb ........................................................... 20 Obr. 7: Vícenásobný p íjem signálu........................................................ 21 Obr. 8: Chyba satelitních hodin .............................................................. 22 Obr. 9: Vliv rozložení a viditelnosti satelit ........................................... 23 Obr. 10: Automobily – IVECO 35C 11HPI a OPEL COMBO 1.9 D .... 30 Obr. 11: Princip fungování systému SkyGUARD .................................. 32 Obr. 12: Mobilní jednotka – pohled zvenku ........................................... 33 Obr. 13: Mobilní jednotka – vnit ní uspo ádání ..................................... 34
Seznam tabulek Tab. 1: Srovnání GPS, GLONASS a Galilea .......................................... 14 Tab. 2: Jednorázové náklady na po ízení systému SkyGUARD ............ 38 Tab. 3: Ro ní poplatky za jeden automobil ............................................ 39
49
