PODBRDSKO
XIV 2007 SOA v Praze - Statni okresni archiv Pfibram Hornicke muzeurn Pfibram
Benediktinske proboststvi na Tesline Vera Smolova Na zapadni hranici uzemi spravovaneho dnes Statnim okresnim archivem v Pfibrami1 se pfi hlavni silnici do Plzne nachazi vesnicka Tesliny. Nejvyse polozenou obec naseho okresu (709 m) znaji milovnici pfirody jako vychozi bod letnich i zimnich vyprav do nejkrasnejsich mist Pf irodniho parku Tfemsin a Pfirodniho parku Brdy, v nichz bylo vyznaceno nekolik pfirodnich rezervaci nebo pamatek (Na Skalach, Getsemanka I. a II., Hfebenec, Fajmanovy skaly a klenky, Chyninske a Misovske buky). Na kf izovatce v Teslinech je totiz zacatek znacenych cest do jiznich Brd. Severnim smerem kolem zdejsi myslivny vsak vede neudrzovana cesta do vefejne nepfistupne oblasti vojenskeho vycvikoveho prostoru, ktery zde krome pfirodnich kras lesnich porostu velmi podobnych vyse zminenym lokalitam ukryva jeste poklad jineho druhu. Zhruba po dvaceti minutach chuze po teto ceste se vpravo objevuje skupina snad az stopadesatiletych buku, z nichz nekolik porostlo chorosi, a pfi zpetnem pohledu na ne je zfetelne videt, ze byly kdysi vysazeny podel dulezite komunikace. Vpravo se stacejici a v dobe vegetace takfka mizejici lesni stezka usti asi po ctvrthodine sestupu na pekne ceste, ktera vede k Padrtskym rybnikum smerem od Misova a za niz Ize snadno pfehlednout terenni nerovnosti, ktere tu zbyly po benediktinskem proboststvi v Bastine, zvanem pozdeji na Tesline. Dnesni opustenost teto lokality ve vysidlenych lesich katastralniho uzemi Kolvin vyvolava v cloveku ponekud melancholicke pocity spojene s litosti nad zmafenym usilim nasich davnych pfedku, ktefi si bezesporu zaslouzi, aby se na ne nezapomnelo ani pote, co hmotne dukazy jejich zdejsiho pusobeni nemilosrdne schova pfiroda. V porovnani s pomery ceskeho vnitrozemi drsne klimaticke a pudni podminky stfednich a jiznich Brd a jejich podhufi zpusobily, ze stfedoveke a rane novoveke osidlovani tu probihalo az o nekolik staleti pozdeji
Tento clanek by nemohl vzniknout bez pfispeni kolegu z ruznych kulturnich a vedeckych instituci, kterym timto dekuji. Krome toho vsak musim zvlast vyzdvihnout nezistnou a obetavou pomoc doc. PhDr. Hany Patkove, PhD., ktera pusobi na Katedf e pomocnych ved historickych a archivniho studia Filozoficke fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ktera mi krome dnes uz tezko dostupne literatury a pramenii poskytla mnoho odbornych konzultaci a vecnych pfipominek.
^
/(>(>i>
'
' U *i<$£**** telfato vrt»*<^*^ 6e>«« «««""= !K*J«t'-««»»cK'ip'* J»i«iipCn^»mJI»"r».)wJU~# «H»«"n>"'pi* 9"« «iw <J~ £ Vet p3l-j,ttV"t"'^«itiWTOl> •wfix.ftf I" •* *- "•*
i •utr.-iff. -
Prvni pisemna zminka o proboststvi z 10. 3. 1385. Archiv Prazskeho Hradu, Erekcni knihy, XIII sign. 111-9, fol. 9-9b (relat. saec. XV. ex.) 8
nez v zemedelsky pfiznivejsich oblastech. Teprve nedostatek prostoru pfivedl lidi na klimaticky ostrov Rozmitalska a cele brdske oblasti ve stfedni casti Cech2, do mist s chladnymi dlouhymi zimami, vysokym rocnim uhrnem srazek, studenymi zapadnimi vetry a kamenitymi, nepf ills urodnymi poll. Stfediskem jizni oblasti pod nejvyssimi vrcholy brdskeho hfebene se stal nekdy v 10.-11. stoleti3 Rozmital. Osada vyrostla takfka uprostfed kotliny na mirne vyvysenine a mela farni kostel, jehoz kamenne goticke portaly z prvni poloviny 13. stoleti dosud muzeme spatfit v jizni a severni zdi zdejsiho zbarokizovaneho kostela Povyseni sv. Kfize.4 V dobe, kdy byl chram s vyraznymi prvky cistercko-burgundske gotiky5 staven, patf il rozmitalsky statek rodu Buzicu, ktefi sidlili v Bfeznici, vzdalene odtud osm kilometru. Jaroslav z Bfeznice je v pramenech dolozen k roku 12186 a po nem zdedil rodovy majetek jeho syn Budislav z Bfeznice, uvadeny roku 1230 jako rada krale Vaclava I. a roku 1239 jako majitel (Spaleneho) Pofici.7 Jednim z jeho potomku byl Oldfich, ktery se nespokojil s pravdepodobne dfevenou rozmitalskou tvrzi a asi jeden kilometr jihovychodne od ni zalozil mezi lety 1250-1260 hrad8, kolem nehoz vzniklo i z duvodu bezpecnejsi polohy v jeho blizkosti nove mesto Rozmital.9 Puvodni vsi se zacalo fikat Stare Mesto (Antiqua civitas)10 a fara ji zustala. Oldfich se uvadi jiz roku 1265 s pfidomkem z Rozmitalu (Ulricus de Rosental) a stal se zakladatelem noveho rodu, ktery svou pozornost pfenesl na Rozmitalsko. Jeho syn Protiva z Rozmitalu se objevuje v pramenech poprve k ro-
Hubert HOYER, Klimaticke pomery Rozmitalska. Vlastivedny sbornik Podbrdska 22/1982, s. 245-281. Nejstarsi archeologicke nalezy osidleni pochazeji z mladsi doby hradistni. Vaclav CILEK a kol., Stfedni Brdy, Pfibram 2005, s. 204 (Radka SCHMELZOVA). Umelecke pamatky Cech, dil III., Praha 1980, s. 261. Josef BURGET, Rozmital pod Tfemsinem - Stary Rozmital. Pamatky stfednich Cech 1/1985, s. 165n. Antonin PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil III., Praha 1947, s. 165. Vaclav DAVIDEK, Stare easy Spalenopoficska do roku 1848, I. cast, Praha 1935, s. 24. August SEDLACEK, Mistopisny slovnik historicky kralovstvi Ceskeho, reprint 1998, s. 777. Lubor SMEJTEK, Karel NOVACEK, Vysledky archeologickeho vyzkumu na zamku v Rozmitale pod Tfemsinem (okr. Pfibram). Castellologica Bohemica 3/1993, s. 187-200. Tento nazev je dolozen uz k roku 1379 v bernim rejstfiku prazskeho arcibiskupstvi. Josef EMLER, Decem registra censuum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente, Praha 1881, s. 338.
Pohled do chrdmove lodi, soucasny stav
ku 1285.u Muzeme jen pfedpokladat, ze uz za jeho vlady severne a zapadne od Rozmitalu existovaly pfinejmensim tyto jemu nalezejici vsi o nekolika usedlostech nebo dvory, zakladane na pfihodnych mistech a pozdeji zanikle snad v husitskych valkach, snad uz pfed nimi: Luhy, Zinkovice (zapadne od Nepomuku), ,,stary" Vesin (zapadne od soucasne stejnojmenne vsi) a osada Chvalov ci Na Chvalovech s hospodou, ktera byla nekdy kolem roku 1565 pfelozena do Teslin, v jejichz blizkosti se jeste ve 40. letech 20. stoleti pfipominal pomistny nazev Nechvalov.12 Sidliste dolozena poprve k roku 1349 v listine z Archivu prazske kapituly13 byla Sed-
Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., ed. Josef EMLER, Bedfich MENDL, Josef SPEVACEK, Praha 1882, c. 1358, s. 587 . Vaclav MATOUSEK, Zanikle osady na byvalem panstvi rozmitalskem. Bozensko IH/1940, s. 39n. Frantisek ROUBIK, Soupis a mapa zaniklych osad v Cechach, Praha 1959, s. 60n. Archiv prazske metropolitni kapituly. Inventaf a katalogy. I. Katalog listin a listu z doby pfedhusitske. Zpracovali Jaroslav ERSIL a Jifi PRAZAK, Praha 1956.
10
11
lice (tedy dvorec, sidlo)14, Hodemysl (Hodemysluv dvur)15, Vesin (Visuv dvur)16, Bukova (ves zalozena v miste porostlem buky)17 a Misov (Milsuv dvur)18. Roku 1310 Protiva z Rozmitalu sepisoval pofizeni o svem majetku a pfevedl jeho cast s tvrzemi a vesnicemi na sveho syna Budislava z Cizkova19, ktery je s pfidomkem z Rozmitalu uveden k roku 1318.20 S vedomim bliziciho se konce sveho zivota chtel pan Protiva zajistit ve shode s dobovymi zvyklostmi sve rodine take blaho vecne. Za timto ucelem se rozhodl venovat na zbozne umysly dil sveho statku rozkladajici se ve vzdalenosti zhruba 10 km severozapadne od Rozmitalu. Pro spasu duse sve, svych pfedku a potomku odevzdal benediktinskemu klasteru na Ostrove u Davle podle jeho nekrologia - knihy zemfelych dobrodincu, za nez se klaster modlil - veskere sve jmeni na vrchu Bastin21, ktery nelze jednoznacne identifikovat, ale nejspis se nachazel pobliz mista, na soucasnych mapach oznacovaneho pouze kotou (718 m). V souladu s tehdy beznou praxi uzivanou v malo osidlenych krajinach byly konkretni hranice darovaneho statku urceny podle vyznamneho terenniho utvaru. Bylo to zhruba ctyf uhelnikove uzemi, obemknute vrchy Okrouhlik (707 m)22, Palcif (724 m) a Kamenna (735 m) a na vychode ohranicene skupinou nejvyssich vrcholu stfednich Brd. Starsi literatura odvozuje jmeno ,,Bastin" od bastin ve
14 15 16 17 18 19
20
21
22
A. PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil IV., Praha 1957, s. 25. A. PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil I., Praha 1947, s. 577. A. PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil IV., Praha 1957, s. 531. A. PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil I., Praha 1947, s. 208nn. A. PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil III., Praha 1951, s. 96. Karl SCHOPPACH, Ludwig BECHSTEIN, Georg, BRUCKNER, Hennebergisches Urkundenbuch, Meinigen 1842/77, c. XIC, s. 50. Antonin PODLAHA, Posvatna mista kralovstvi Ceskeho I., IV., c. 12, s. 153, 182, 256. Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae I, ed. Josef EMLER, Pragae 1870, s. 13. ,,Januarius. XVIII. Kal. Febr. Ob. Nobilis Protiva de Rozntal, qui contulit bona in Virchbastin, cum aliis attinenciis pro anima sua et predecessorum et genitorum suorum in Ostrow." In: Josef EMLER, Ein Necrologium des ehemaligen Klosters Ostrow. Zpravy o zasedani Kralovske ceske spolecnosti nauk v Praze 1878, s. 349. Tento vrch rozhodne nelze ztotoznovat s vrchem Bastin, jak se nekde uvadi. Jan LEGO pise: ,,Zdejsi lesjmenuje se Tesliny ajeden z vrcholku celeho tohopovrsi, jez se na zdpadni strane obou [Padrtskych] rybniku od severu kjihu tdhne, jmenuje se Teslin (700 m)". Jan LEGO, Kde staval filialni klaster ,,Teslinsky" benediktinu Ostrovskych? Pamatky archaeologicke a mistopisne, dil XVIII., rocnik 1898-1899, Praha 1900, s. 123n.
smyslu divokeho lesa, podobneho pralesu.23 Podle A. Profouse se zase jednalo o Bastuv vrch a les, tudiz patfici puvodne jakemusi Bastovi, bydlicimu nekdy na baste nebo u basty, po niz dostal sve jmeno.24 Basta ale nemusi znamenat jen vezovite hradebni opevneni ci obydli rybnicniho bastyfe, nybrz i strazne misto hor.25 Jindfich V. Bezdeka doklada na pramenech ze 16. stoleti, ze ve starsi dobe byly Bastiny obecnym nazvem pro cele dnesni Tfemosenske pohofi od hranic rozmitalskeho arcibiskupskeho panstvi po hranice hofovickeho panstvi proti Hlubosi, pficemz jednotlive lesni rozlohy se nazvem pfesneji nerozlisovaly. Do nasich dob se tak dochoval nazev Hofovicka Bastina zapadne od Obecnice a Jinecka Bastina na severnim uklonu Brd zapadne od Drahlina.26 Klaster benediktinu na skutecnem vltavskem ostrove obklopenem hustym hvozdem nedaleko Prahy zalozil nejspis v letech 999-1000 Boleslav III., ktery do neho povolal feholniky z bavorskeho Niederaltaichu na rozdil od dvou starsich, Italy osazenych benediktinskych klasteru. Na Prazskem hrade tehdy pusobil zensky klaster sv. Jifi, ovsem postaveni jeho muzskeho protejsku v Bfevnove, zalozeneho Slavnikovcem Vojtechem, znacne utrpelo vyvrazdenim tohoto rodu v roce 995. Benediktinsky fad v te dobe uz prosel reformou sirici se z lotrinskeho Gorze, mel vetsi respekt k vefejne biskupske ci svetske moci a uznaval prava zakladatele klasteru a jejich nastupcu. Klaster na Ostrove byl znam svym gorzskym zamefenim od sameho pocatku.27 Hlavni zasadou zivota jeho mnichu bylo ,,modli se a pracuj" (ora et labora), coz v praxi vypadalo tak, ze se klaster brzy
23
24
25 26
27
12
Ludvik KOPACEK, Benediktinske proboststvi sv. Jana Kftitele v Tesline. Casopis katolickeho duchovenstva 71/1930, s. 550. Jan CAKA, Stfedni Brdy - krajina neznama, Praha 1998, s. 13, 77. Antonin PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil I., Praha 1947, s. 30. Autor tu vsak pod jedno heslo soustf edil nekolik ruznych stejnojmennych lokalit - k roku 1380 silva Bassthin (Josef TRUHLAR, Urbaf zbozi Rozmberskeho 1379, s. 54), k roku 1399 monasterium s. Benigne in Basstin (Reliquiae tabularum terrae II, 584), k roku 1450 Sibal z Bastin [August SEDLACEK z A(rchivu) Schw(arzenberskeho) vTfeboni], 1558 ujeho lesu fee. naBasstinie na panstvi tocnickem, (Desky zemske 86 P 12). Jinde se dava jmeno Bastiny do souvislosti s bastami, kterym se takove hory podobaji. Bohuslav BALBIN, Krasy a bohatstvi ceske zeme, Praha 1986, s. 226. Slovnik spisovneho jazyka ceskeho I, Praha 1960, s. 88. Jindfich V. BEZDEKA, Druha sniiska starych jmen lesu kolem Pfibrame. Zpravodaj Mistopisne komise CSAV c. 4, roc. VII/1966, s. 226. Zdefika HLEDIKOVA, Benediktini v ceskych zemich ve stfedoveku. In: Bfevnov v ceskych dejinach, ed. Marie BLAHOVA, Ivan HLAVACEK, FF UK Praha 1997, s. 7-24.
13
stal stfediskem kulturniho a hospodaf skeho zivota a podilel se na dalsim osidlovani kraje, na sifeni kfestanstvi a vzdelani. Rozhodne se neizoloval od sveta a komunita byla povinna take ubytovavat a sytit hosty, pocestne a chude, ktefi byli obsluhovani v kuchyni v obydli opata, oddelenem od mnisske klauzury.28 Vsem prospesna, ale nakladna cinnost klastera s sebou nesla potf ebu jeho hmotneho zabezpeceni, a proto byl behem let klaster obdarovavan pocetnym zbozim - vesnicemi, lesy, vynosy z rybolovu, vcelafstvi a podobne. Jiz od 12. stoleti patfili mezi dobrodince klastera krome panujicich knizat i knizeci druzinici. Z nekterych statku klaster pozdeji zfizoval sve prepozitury cili proboststvi, jejichz prvotnim ucelem bylo poskytovat pf istfesi mnichum putujicim do mater skeho klastera v Niederaltaichu. Proboststvi byla nedilnou soucasti klastera na Ostrove, casto mela sve pocatky ve vzdalenych poustevnach nebo kaplich a jejich poslanim bylo vnaset idealy kfestanskeho zivota do jeste izolovanych venkovskych oblasti pfevazne v odlehlych lesich.29 Klasterni majetek ze zacatku 14. stoleti je dopodrobna vypsan v ochranne listing papeze Klementa V. z 13. prosince 1310 potvrzene v Avignonu30, kde se krome nekolika desitek vsi a dvorcu vyslovene uvadi proboststvi (nazyvane cellae, tedy klasterni cely, komurky) ve Slanem, Svatem Janu pod Skalou, v Zatoni, Velizi a Nicove. Ponevadz byla tato listina vyhotovena na zadost ostrovskeho opata a neni duvod pochybovat, ze klaster mel ve svem hospodafeni pofadek, je zcela vylouceno, ze by se v tak dulezitem dokumentu, jenz byl nepochybne sepsan bud pfimo v pfitomnosti zastupce klastera u papezske kurie, nebo na zaklade nejakeho seznamu dodaneho ostrovskymi benediktiny a k nemuz byl urcite nejprve pof izen koncept, jen tak zapomnelo na proboststvi v Bastine, pokud by tarn uz v torn roce cella s pfislusnym majetkovym zazemim existovala. Zdejsi proboststvi chybi take ve falzu listiny, ktere bylo sepsano ve 13. stoleti pravdepodobne podle soupisu imunit a daru, udelenych ostrovskemu klasteru panovniky a jinymi velmozi. Tento puvodni soupis sestaveny zacatkem 12. stoleti byl doplnovan jeste v polovine tehoz stoleti.31 28
29 30
31
Zdenek BonAc, Ostrov. Tisicileta historic zmafeneho klastera, Jilove u Prahy 1999, s. 5-8. Tamtez, s. 9. Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., ed. Josef EMLER, pars II., Praga 1882, c. 2243, s. 971. Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, tomus II, ed. Gustav FRIEDRICH, Praha 1912, c. 359, s. 379-383. Dusan FOLTYN, Celly a proboststvi klastera svateho Jana Kf titele na Ostrove. Zamysleni nad problematikou benediktinskych pobocnych domu v rane stfedovekych Cechach. In: Svaty Prokop, Cechy a stfedni Evropa, ed. Petr SOMMER, Praha 2006, s. 279.
Tvrzeni Vaclava Hajka z Libocan, ktery ve sve kronice pise, ze na Teslin pfislo osm(!) benediktinu, z toho ctyfi bratfi duchovni a ctyfi svetsti jiz roku 1084,32 se tedy jako mnoho jeho dalsich udaju nezaklada na pravde. Hajek jiste mohl vyslechnout nejake vypraveni o teslinskem proboststvi v dobe, kdy byl rozmitalskym farafem (1524-1527) a kdy uz z klasterce zbyly trosky, ale pf ibeh a datum si upravil, jak se mu zlibilo.33 Hajka ovsem citovalo mnoho dalsich autoru, ktefi z teto jedine informace nekriticky vyvozovali take teorie o jakemsi pocatku kfestanske kolonizace nejvyssich oblasti jiznich Brd v 11. stoleti, a jak uz to byva, tento zazity omyl se traduje a pfebira ze starsi literatury doposud. Ponekud odlisnou verzi vzniku teslinskeho proboststvi Ize v 17. stoleti najit u jezuity Jifiho Crugeria, ktery ale Hajka ani jim uvedeny rok nezminuje, pfestoze prohlasuje, ze starsi prameny studoval. Crugerius kvetnatou latinou barokniho ucence lici, ze nad rokycanskym milnikem byvala na Tesline poustevna benediktinskeho fadu s nevelkym kostelem a oboji bylo za husitskych valek vypaleno (viz nize). Benediktinum patfila take jista ves Cechlice (Czechlice), ktera byla vyvracena rovnez kvuli nabozenske nenavisti a na jejimz miste nezustal ani kamen, jen osamely kostelik sv. Jakuba v sousednim mirosovskem lese uchovava jakousi vzpominku. Pak se Crugerius vraci k teslinske poustevne, kterou pry od roku 1200 az do pohromy roku 1421 benediktini zuslechtovali z dobrodini krale Pfemysla Otakara I. a jejiz dobra povest se sifila mezi obyvateli siroko daleko.
32
33
14
,,L. 1084. Ceskd zeme vsech veci mela bez nedostatku, a zvldstepokrmuov... Lid vsecken Cesky nemel v nicemz vetsi rozkose, nez aby domy Bozi staveli a je nadavali a v nich se P. Bohu modlili. Tehoz leta vysli su ctyfi bratfi duchovni, t. j. knezi, a ctyfi svetsti s povolenim opata sveho z klastera s. Jana, jenz jest na Ostrove fadu s. Benedikta, a mnohd mista zchodivse nemohli pfihodneho sobe k bydleni naleznitti. A pfisli najeden, acpovlovny, ale velmi vysoky vrch, kteremuz jmeno bylo Teslin, a tu osadivse se, hostel dfevenny velmi krdsny k poctivosti P. Bohu a s. Janu Krtiteli postavili a tu velmi ndbozne slouzili P. Bohu svemu. Mnozi lide viduce jejich pfikraj zivot, navstevovali je, zddajice, aby za ne P. Boha prosili. Nektefi ovsem lide, litost nad nimi majice, penize jim pfindseli i mnohejine ddvali dary. Oni nic vziti nechteli, pravice:'Nase telo toho nepotfebuje a duse take. 'Mnozi jini duchovni i svetsti, viduce jich dobre, cnostne i svate obcovdni, mezi ne se ddvali pro odplatu zivota vecneho a nektefi mezi nimi zustdvali az do skonceni svych zivotuov." Vaclava HAJKA z LIBOCAN Kronika ceska, podle originalu z r. 1541 vydal V. FLAJSHANS, II. dil, Praha 1923, s! 404n. Ludvik KOPACEK, Benediktinske proboststvi sv. Jana Kf titele v Tesline. Casopis katolickeho duchovenstva 71/1930, s. 543. Jan CAKA, Stfedni Brdy - krajina neznama, Praha 1998, s. 78n. 15
Vaclav DAVIDEK, Stare easy Spalenopoficska do roku 1848, I. cast, Praha 1935, s. 53. Tamtez, s. 35. K Cechlicim viz i Ludvik KOPACEK, Z minulosti kostelika na Teslinech. Od stf ibrnych hor 111/1930-31, s. 114-117. Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae I, ed. Josef EMLER, Pragae 1870, s. 13. ,,V7 Non. Mart, obiit dom. Callus, nobilis de Briesnic, qui dedit centum marcas in fraternitatem." In: Josef EMLER, Ein Necrologium des ehemaligen Klosters Ostrow. Zpravy o zasedani Kralovske ceske spolecnosti nauk v Praze 1878, s. 349. August SEDLACEK, Hrady, zamky a tvrze kralovstvi Ceskeho, dil 11., Praha 1897, s. 194. semita, quae ducit de Rosental in claustrellum in Ostrow in Basstyn, t. zA. tfeb." Antonin PROFOUS, Mistni jmena v Cechach, dil I., Praha 1947, s. 30.
Jifi CRUGERIUS, Sacrorum pulverum inclyti regni Bohemie, pars prima, 1669, s. 208n. Vaclav MATOUSEK, Zanikle osady na byvalem panstvi rozmitalskem. Bozensko HI/1940, s. 39n. Frantisek ROUBIK, Soupis a mapa zaniklych osad v Cechach, Praha 1959, s. 60n. Jinde se zase pise, ze les, v nemz jsou zbytky proboststvi, se jmenuje ,,Na Bfizkovych". Politicky a skolni okres Rokycansky, Rokycany 1898, s. 287. O nekolik let pozdeji se lesu f ikalo ,,Na Bf izkach". Pruvodce Rokycanskem a Zbirovskem, Rokycany 1908, s. 48. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, ed. Gustav FRIEDRICH, tomus I., Pragae 1904-1907, c. 410, s. 443n. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, ed. Gustav FRIEDRICH, tomus II., Pragae 1912, c. 365, s. 397n. Umelecke pamatky Cech, svazek II., Praha 1978, s. 394.
,,poustevnik".39 V letech 1565 a 1624 se ves uvadi jako pusta a teprve kolem roku 1676, nekolik let po vydani Crugeriova spisu, zacal Divis Frantisek z Mitrovic s barokni pfestavbou osameleho kostela ve strani,40 ktery se dnes i se hfbitovem nachazi v tesnem sousedstvi silnice mezi Mirosovem a Hradkem. Proto je temef jiste, ze nejakym zpusobem doslo k chybe - bud' autora, nebo ke spatnemu pfecteni ci zkomoleni nazvu vsi pfi pfiprave Crugeriova rukopisu do tisku - a ze ves Cechlice, ktera navic neni znama z zadneho jineho pramene, nikdy neexistovala.41 Crugerius onou zaniklou vsi bezpochyby minil Chylice. Ovsem nemuzeme ani potvrdit, ani vyvratit jinym dokladem Crugeriovo tvrzeni, ze teslinska poustevna benediktinu (at uz zalozena puvodne z Bfevnova, nebo Ostrova) existovala od roku 1200. Zajimave je, ze Crugerius jiz neznal puvodni nazev teslinskeho proboststvi, tedy v Bastine, zatimco u klastera Svateho Jana pod Skalou vypisuje vsechny pfedchozi varianty jeho pojmenovani. Pan Protiva z Rozmitalu zil nejmene do roku 131842, a protoze odkaz benediktinum ucinil ve sve posledni vuli, bylo proboststvi zalozeno nekdy po tomto datu. Zhruba v teze dobe take daroval Protivuv pf ibuzny pan Havel z Bfeznice ostrovskemu klasteru 100 hf iven ,,v bratrstvo", ovsem zaznam v nekrologiu odkaz blize nespecifikuje.43 Ve 40. letech 14. stoleti bylo rozmitalske panstvi rozdeleno mezi Oldficha a Sezemu z Rozmitalu, ktery roku 1347 daroval svou polovinu majetku prazskemu arcibiskupovi.44 V te dobe uz benediktini proboststvi v Bastine urcite meli. Odborna literatura posledni doby vesmes uvadi prvni datovanou pisemnou zminku o proboststvi k roku 1353, ale jeji autofi zfejme jen pfevzali bez dalsiho zkoumani Profousuv udaj, ze toho roku vedla stezka z Rozmitalu do klasterce cili maleho nebo mensiho klastera na Ostrove v Bastine.45 Odkud a kam vsak vedla ona stezka doopravdy?
Jeji asketove podlehali stejne jako ti velizsti skaleckemu opatovi neboli Svatemu Janu pod Skalou, jinak tez (klasteru) u svateho Ivana poustevnika.34 Ackoliv se o torn nikdo ze starsich autoru krome Ludvika Kopacka nezminuje, vetsina jich Crugeriovo dilo do svych praci zahrnula, aniz by jeho vypraveni dukladne prozkoumala, a tak se zhusta uvadi, ze teslinskemu proboststvi patfila zanikla ves Cechlice, ktera se mela jinak nazyvat Blizkoves, z cehoz mel vzniknout pomistny nazev Bfizkovec.35 Crugerius vsak vyslovne nespojuje ves Cechlice s teslinskym proboststvim, asociativne se venuje nejprve zniceni Rokycan, pak Teslina a nakonec one vsi Cechlice, z niz zustal jen kostel u Mirosova. Take upozornuje, ze si tento kraj osobne prohledl pfi jednom ze svych putovani. Vzdelany jezuita nejspis znal listinu36 Pfemysla Otakara I. datovanou rokem 1194, ktera sice byla v novoveku prohlasena za falzum 13. stoleti, ovsem to Crugerius asi nevedel. Touto listinou daroval panovnik svou ves Chylice (villa in Chilichi) benediktinskemu klasteru v Bfevnove jako kompenzaci za skodu utrpenou behem sve valky se strycem Vaclavem. Podle dalsiho listinneho falza z prvni poloviny 13. stoleti37 bfevnovsky klaster benediktinu pfed rokem 1212 vymenil tuto ves (bona nomine Hilici) se Sobehrdem, synem Bezprema za jeho majetek ve vsi Levinice. A v okoli proboststvi jedine v Chylicich, vzdalenych od Teslina necelou hodinu pohodlne jizdy na koni klusem nebo zhruba dve a pul hodiny chuze, stal uz ve 13. stoleti farni goticky kostel sv. Jakuba Vetsiho, poprve zminovany v pramenech k roku 1295.38 Ves zanikla zfejme v dusledku husitskych valek, poslednim znamym farafem byl roku 1429 Petr, ktery pfedtim pfisluhoval na Vysehrade. Pak tu zustal bydlet jen kostelnik a lid mu fikal
34
35
36
37
38
n!353
17
16
Roku 1353 doslo mezi prazskym arcibiskupem Arnostem, Jurzikem z Vranovic, Oldfichem z Rozmitalu a bratry Petrem a Oldfichem z Rozmberka k dohode o ustanoveni lesnich hranic jejich panstvi v Brdech. Umluva byla v Praze dne 3. fijna 1353 zpecetena vydanim nejmene tfi listin: vydavatelem prvni z nich byl Arnost arcibiskup prazsky, druhe Jurziko z Vranovic a tfeti Oldfich z Rozmitalu.46 Podle techto listin skutecne vede stezka z Rozmitalu do klasterce, jenze nikoliv benediktinu, ale bratf i poustevniku fadu svateho Augustina, feceneho Ostrov v Bastine.47 Lze s urcitosti tvrdit, ze je vylouceno, aby se arcibiskupska kancelaf zmylila v identifikaci fadove pfislusnosti feholniho domu, kdyz navic ani benediktini, ani augustiniani poustevnici nebyli vynati z arcibiskupovy pravomoci. Proto nezbyva nez uznat, ze onou stezkou byla minena komunikace z Rozmitalu pfes brdsky hfeben do konventu Svate Dobrotive (blahoslavene Panny Marie a svate Benigny) u Zajecova. Tamejsi klaster byl zalozen roku 1262 Oldfichem Zajicem z Valdeka a jeste v polovine 14. stoleti byl nazyvan v Ostrove.48 Lesum nad timto klasterem se take fikalo a fika Bastiny nebo Bastina. Na listine arcibiskupa Arnosta bylo souvekou rukou poznamenano, ze se jedna o hranice v lese Bastin, o nemz se uvadi k roku 1379 v urbafi rozmberskeho panstvi v oddile majetku pfislusejiciho ke Strasicim, ze neni vymefen a roste v nem mnoho druhu dfevin.49 V teze Arnostove listine se dale pise, ze hranice vedou od tohoto klasterce pfes les feceny Brdo ci Twrda (vrch vysoky 773 m se Brda jmenuje dodnes) az k potoku fecenemu Byrlozny (jeste na mape Tfetiho vojenskeho mapovani se vyskytuje potok jmenem Volozny, ktery tece vpravo pod Bfezovym vrchem) a pfes tento potok a les jmenem Budytynahat mezi lesy Brziezi a Koczurow az k lesu Pchow - Pochow (vlastne k lesu v mistech pozdejsi
Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars V, fasciculus 4, ed. Jana ZACHOVA, Praga 2004, c. 1641, 1642, 1643, s. 736-737. ,,Semita, que ducit de Rosntal in claustrellum fratrum heremitarum ord. s. Aug. dictum Ostrow in Bastyn..." Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars V, fasciculus 4, ed. Jana ZACHOVA, Praga 2004, c. 1641. ,,...conventus monasterii s. Marie in Insula fratrum heremitarum ordinis s. Augustini sub castro Waldek." Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars V, fasciculus 4, ed. Jana ZACHOVA, Praga 2004, c. 1488, s. 690. Pavel VLCEK, Petr SOMMER, Dusan FOLTYN, Encyklopedie ceskych klasteru, Praha 1997, s. 691. ,,Item silva Bassthin, que non est mensurata et habet se rn.ix.to modo pluribus generibus lignorum perm.ix.ta." Josef TRUHLAR, Urbaf zbozi rozmberskeho z roku 1379. Pojednani Kralovske ceske spolecnosti nauk VI. fady dil 10., tfida pro filosofii, dejiny a filologii, Praha 1880, s. 54.
hajovny Pov, jak je zapsana na listu 158 mapy Prvniho vojenskeho mapovani a kterou zname pod jmenem myslivna Bor).50 Uzemi vpravo od teto cesty patfilo k hradu Strasice, uzemi vlevo od ni k Rozmitalu.51 Prvni datovana pisernna zminka o proboststvi v Bastine tedy pochazi az z roku 1385 a bude o ni fee dale. Jak asi vypadalo nejblizsi okoli Bastina pfi oficialnim pfichodu ostrovskych benediktinu? Pro nedostatek zprav muzeme pouze pfedpokladat, ze odlesnovani v takfka netknutych smisenych pralesich hlubokych lesnich komplexu ve vyssich polohach jiznich Brd teprve zacinalo. Lesy tu byly tvofeny pfevazne jedli, bukem a smrkem, ktery byl ve zdejsich udolich cetnych potoku nebo na zamokfelych bfezich dnesniho Hofejsiho Padrtskeho rybnika na rozdil od pfevazne vetsiny ostatnich lokalit stfednich Cech puvodnim a pf irozenym druhem.52 Vyskytovaly se zde i raselinne, respektive slatinne louky, jez se rozkladaly vychodne a severne od pozdejsiho proboststvi. Oproti Praze se v techto polohach vegetace zpozd'uje o vice nez jeden mesic a take snih se tu udrzuje nepomerne delsi dobu.53 Jeste v 80. letech 20. stoleti panovalo pfesvedceni, ze lesy mely az do 16. ci snad 17. stoleti vyznam pf edevsim jako zdroj zvefe a ze produkce dfeva a ostatni funkce lesa byly jeste vedlejsi.54 Nejnovejsi badani ovsem pfinasi poznatky zcela odlisne. Lesy byly i ve stfedoveku povazovany za
50 51
52
53
54
18
Citovane stare mapy jsou zpfistupneny na oldmaps.geolab.cz. ,,..et abinde procedendo per nemus dictum Brdo, alio nomine Twrda nuncupate, usque ad rivulum, qui et Byrlozny (Brlozni) dicitur, et per eundem rivulum ac eciam per silvam, que dicitur Budytynahat, inter silvas Brziezi et Koczurow (Koczinow) vulgariter dictas usque ad nemus Pchow (Pochow), ut predicitur, signaverint sic, quod quicquid semitam predictam de claustrello iam dicto versus Pchow nemus predictum transeundo ad sinistram partem existit in Rosntal, quicquid vero a dextris consistit ad castrum Strassicz." Regesta diplomatica nee non epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars V, fasciculus 4, ed. Jana ZACHOVA, Praga 2004, c. 1641. Nejblizsi podobne typy puvodnich smrcin jsou zname az ze Sumavy, Tepelske plosiny, Slavkovskeho lesa a z Krusnych hor. Frantisek KOTLABA, Zdenek PouZAR, Houby v okoli Padrtskeho rybnika v Brdech. Vlastivedny sbornik Podbrdska 1982/22, s. 237. Hubert HOVER, Klimaticke pomery Rozmitalska. Vlastivedny sbornik Podbrdska 22/1982, s. 280. Jan STEFAN, Poznamky k fytogeografii Brd a Podbrdska. Vlastivedny sbornik Podbrdska 1982/22, s. 127-142. Jan STEFAN, Dejiny dfevin a lesnich porostu v Brdech. Vlastivedny sbornik Podbrdska 22/1982, s. 143-156.
19
soucast zemedelsky vyuzitelne pudy a tvofily podstatnou soucast obhospodafovaneho zazemi okolnich, byt i pomerne vzdalenych sidlist, ktera by ve zdejsim kraji bez vyuzivani lesii nemohla fungovat.55 Krome pralesu v nepfistupnych polohach, kde se ovsem uz tehdy bylo mozne setkat napfiklad s brtniky, lesnimi femeslniky ci lovci, pfestoze lov zvefe mel pro vyzivu bezneho obyvatelstva jen doplnkovy vyznam, byly jiz tehdy puvodni lesni porosty v ruzne mife zasazeny cinnosti cloveka. Slo jak o ruzne formy tezby dfeva, tak o ziskavani ruznych surovin takzvanymi lesnimi femesly. Mezi ne patfilo dehtafstvi, kolomaznictvi, popelafstvi, draslafstvi, smolafstvi, vajeckafstvi a uhlifstvi. Od 14. stoleti se ve zdejsich lesich rozvijelo take zelezafstvi, ktere se projevovalo zvysenou spotfebou dfeva pro vyrobu df eveneho uhli, kterym se v pecich topilo. Milife, v nichz se dfevo palilo, obsluhovali uhlifi. Ti behem procesu bydleli pfimo v lesnich chatrcich pobliz zapaleneho milife, od nehoz nebylo mozne se vzdalit.56 Dalsim druhem hospodafeni v lesich bylo lesni polafeni, pastva v lese (prakticky jediny zpusob vyzivy prasat), lesni senosec, shrabovani listi a jehlici pro krmeni a podestylani hospodafskych zvifat. Ze stejneho duvodu bylo provadeno i osekavani mladych vetvi (letneni). Hranice mezi lesni zemedelskou pudou a ,,divokym" lesem se cas od casu menily ci posouvaly nebo nebyly pfesne vymezeny. I pfes pozdni zalozeni proboststvi v Bastine mel vyber mista pro zfizeni pobocneho domu nejen prakticky, ale rovnez vyrazny spiritualni rozmer, protoze zasada poustevnickeho zivota byla u ceskych benediktinu uplatnovana jeste ve 14. stoleti57, kdy u nas probihala druha etapa sireni jejich mnisstvi. Avsak pro svou polohu a dobu zalozeni zfejme nebylo teslinske proboststvi zamysleno jako utociste mnichu pfi jejich cestach do Niederalteichu. Uz bylo feceno, ze neni jiste, kdy tu v neosidlenem miste vznikla poustevna, poustevnik zacal kacet les a na vykacenem miste postavil dfevenou kapli. Na existenci starsi poustevny vsak zareagoval majitel zdejsiho panstvi Protiva z Rozmitalu vyse zminenym obdarovanim. Takova praxe je u benediktinu dolozena jak v okolnich zemich, tak v nasem pro-
55
56
57
Jifi WOITSCH, Les zivitel - clovek straspytel. Dejiny a soucasnost 11/2006, s. 30-33. Ales SKODA, Lesni hospodafstvi. In: Vaclav CILEK a kol., Stfedni Brdy, Pfibram 2005, s. 121. Dusan FOLTYN, Celly a proboststvi klastera svateho Jana Kftitele na Ostrove. Zamysleni nad problematikou benediktinskych pobocnych domu v rane stfedovekych Cechach. In: Svaty Prokop, Cechy a stfedni Evropa, ed. Petr SOMMER, Praha 2006, s. 277-289.
stfedi.58 Jakkoli slo o lokalitu nepfilis pohodlnou, ktera vyzadovala od lidi velkou davku zivotni sily a namahy, pan Protiva urcite neobetoval pouze obtiznou pustinu, nybrz opravdovy statek s dalsim pfislusenstvim, pod nimz se mohly rozumet jak lesy, tak louky ci jine hospodaf sky vyuzitelne a vyuzivane pozemky, poddani ci sluzebnici a eventualne i ruzne pravoraoci a vysady. Pfesnou podobu proboststvi sice nezname, ale muzeme se alespofi drzet stabilizovane pfedstavy o konkretni podobe benediktinskeho klastera.59 Na pocatku kazdeho noveho feholniho domu bylo vybudovano skromne dfevene provizorium kostela i dfevene ostatni objekty. Lze vsak pfedpokladat, ze ve zdejsi lesni lokalite byla vetsina dfevenych hospodafskych a snad i obytnych budov povazovana za trvale. Osou bastinskeho proboststvi byl nejdfiv pravdepodobne dfeveny kostelik sv. Jana Kftitele, ktery byl pozdeji nahrazen kamennym gotickym chramem, postavenym podelne v tesnem sousedstvi cesty tak, ze se vsechny objekty proboststvi nachazely severne od nej. Byla to protahla jednolodni stavba dlouha asi 51 m a siroka 12 m, s odsazenym knezistem. Pod kostelni vezi na zapade byla umistena pfedsin. Na vychode byl presbytaf polygonalne ukoncen peti stranami osmiuhelniku a mel patrne pet vysokych gotickych oken, zvenci byl opatfen vystouplymi opernymi pilifi. Na stavbu svatyne byl pouzit lomovy kamen - cerveny a modry buliznik - z nejblizsiho okoli. Kameny byly spojovany vapennou maltou.60 Do stavby byly krome toho zakomponovany opracovane piskovcove clanky. Vzhledem k tomu, ze v matef skem ostrovskem klastef e tehdy pusobila malif ska dilna a klastery si mezi sebou pujcovaly krome pisafu i malife, je mozne, ze byl kostel uvnitf omitnut a vymalovan nastennymi malbami.61 V nejblizsim severnim souDusan FOLTYN, Celly a proboststvi klastera svateho Jana Kftitele na Ostrove. Zamysleni nad problematikou benediktinskych pobocnych domu v rane stf edovekych Cechach. Svaty Prokop, Cechy a stfedni Evropa, ed. Petr SOMMER, Praha 2006, s. 284n. Petr SOMMER, Bfevnov a ceske benediktinske konventy ve stfedoveku (Poznamky k jejich hmotne kultufe). In: Bfevnov v ceskych dejinach, ed. Marie BLAHOVA a Ivan HLAVACEK, Praha 1997, s. 25-33. Zdenek BonAc, Hospodafske zazemi bfevnovskeho klastera v dobe pfedhusitske. In: Bfevnov v ceskych dejinach., s. 54-59. Pavel VLCEK, Petr SOMMER, Dusan FOLTYN, Encyklopedie ceskych klasteru, Praha 1997, s. 309. Ludvik KOPACEK, Benediktinske proboststvi sv. Jana Kftitele v Tesline. Casopis katolickeho duchovenstva 71/1930, s. 732n. Zuzana VSETECKOVA, Zlomky nastennych maleb z jizni kaple klasterniho kostela v Ostrove u Davle. 1000 let klastera na Ostrove (999-1999), Praha 2003, s. 72. 21
20
sedstvi kostela stalo dfevene a pozdeji kamenne sidlo probosta, ktery mel jako pleban povinnost udrzovat kontakt s laickym okolnim svetem. Ve vetsi vzdalenosti od kostela se nachazely pfibytky dalsich clenu feholni komunity, vyrobni a hospodafske objekty. Jestli zde pobyvali i laicti clenove f adu, nelze z pramenu potvrdit. V blizkosti jadra proboststvi jiste bylo take pohfebiste. Blizke i vzdalenejsi okoli proboststvi je dodnes protkano drobnymi, ale pocetnymi vodnimi toky. Na jednom z nich, ktery nektef i autofi nazyvaji Zlatym potokem, protoze se jeho voda blystela od kousku slidy, byly vybudovany nejmene dva rybniky, v nichz byly urcite chovany ryby, bez nichz si stf edoveky Master nedovedl vyzivu svych obyvatel pf edstavit. Dva rybnicky se zde dochovaly az do soucasnosti, ackoliv nevime, zda zustaly na svych puvodnich mistech. Zvlast okouzlujici, s malym ostruvkem uprostfed, je horni rybnicek, v jehoz blizkosti se nachazi pozustatek maleho karnenolomu. Nutnou soucasti nejblizsiho zazemi proboststvi byla laicka sluzebnicka osada, nebot pouze hospodafsky zajisteny feholni dum mohl plnit sve poslani povznest okolni kraj. Takova osada se nachazela jihovychodne od proboststvi ternef na bfehu dnesniho Hofejsiho Padrtskeho rybnika a v souladu s tehdejsimi zvyklostmi, kdy byla nova sidla casto pojmenovana podle mistniho potoka nebo charakteru vykluceneho lesa a podobne, se Ize v pf ipade jmena Teslin pf idrzet odvozovani jejiho nazvu od tesly neboli teslice, tesafske sekery s uzkym, napfic ve tvaru motyky postavenym ostfim, pouzivane k dlabani a podobne.62 Teslinska osada mela nejspis uz tehdy podobu hospodafskeho dvora, ohrazeneho palisadovou hradbou, jez mela chranit hlavne proti lesni zvefi. Ackoliv se od 13. stoleti vsechny klastery v ceskych zemich stavaly vlastniky mnohdy znacnych pozemkovych drzeb, na nez se vztahovala soudni exempce a jez se podfizovaly kralovske komofe (vlastne ministerstvu financi), vybirajici od klasteru specialni berni a pfi nastoupeni noveho opata ostrozne, nove proboststvi v brdskych lesich znamenalo hlavne moznost pfenaseni idealu klasterniho zivota do mistni komunity. Osobou farafe - benediktina, ktery prosel skolou fadove spirituality, byla tato spolecnost nepochybne ovlivnovana a zalezitosti tykajici se viry a nabozenstvi mely pro tehdejsi lidi prvofady vyznam. Diky kontaktum, kulturnimu a hospodafskemu zazemi matefskeho klastera na Ostrove ovsem byli benediktini pro zdejsi kraj pfinosem vsestrannym. Pocet mnichu, ktefi byli posilani do Bastina, jiste nepfesahl najednou jen nekolik malo osob, mezi nimiz pfevazovali feholnici s knezskym
1
svecenim. V klastefe na Ostrove zilo mezi lety 1395 a 1416 mezi 24 az 29 benediktiny.63 Z feholniku, ktefi na Tesline pusobili, jsou znami pouze tfi z probostii, ktefi byli zaroven plebany. Prvnim z nich je Oldfich (t!385), jehoz jmeno mylne spojuji nektefi badatele s Buzici ci jejich vetvi, rodem panu z Rozmitalu.64 10. bfezna 1385 vyznal pfed oficialem Mynko (jinde Mirek, syn Zachafuv), panos ze Semcic, ze je povinen zaplatit klasteru minoritu v Mlade Boleslavi podle zaveti zemf eleho Oldf icha, probosta v Bastine, 13 kop grosu ceskych, ktere Oldfich odkazal tomuto klasteru na svem majetku ve vsi Ledce (u Dobrovice) pro spasu duse sveho otce a pfedku. Mynko ze Semcic jako vykonavatel Oldfichovy zaveti tento majetek prodal, a proto slibil dluh pojistit na svem majetku v Semcicich.65 Z toho se da usuzovat, ze probost Oldfich mel rodinne a majetkove vazby na Mladoboleslavsko, nikoliv Rozmitalsko ci Bfeznicko. A k roku 1385 se alespon prozatim take vztahuje prvni pisemna zminka o bastinskem proboststvi. S datem nedele 28. unora 1395 se uvadi v urbafi ostrovskeho klastera66 mezi zapisy obligaci dalsi hlava teto expozitury - Jan probost z Bastina, ktery byl pfitomen projednavani zalezitosti ctyf kop grosu z penez sirotku Macka z Nestetic. Nejznamejsi bastinskou osobnosti je probost Franek ci Frantisek (latinsky Franco, Franciscus), ktery se roku 1395 zucastnil volby ostrovskeho opata a tehoz roku pobyval v Rime jako jeho zastupce a projednaval tarn financni otazky klastera.67 14. ledna 1401 a 28. dubna 1408 se znovu ucastnil jako pleban kostela neboli probost v Bastine volby noveho opata68 a byl jim nepochybne i pfi dalsi opatske volbe 13. fijna 1411. Dne 2. bfezna 1416 byl coby dosavadni professus ostrovskeho klastera a probost v Bastine zvolen opatem matefskeho klastera.69 Naposled se pfed
63
64
65
66
67
68
Pfirucni slovnik jazyka ceskeho, dil VI., Praha 1951-1953, s. 100.
69
22
Zdenek BOHAC, Ostrov. Tisicileta historic zmafeneho klastera, Jilove u Prahy 1999, s. 12. Pavel VLCEK, Petr SOMMER, Dusan FOL«N, Encyklopedie ceskych klasteru, Praha 1997, s. 309. Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV 1/2, ed. Vera JENSOVSKA, Praga 1971, s. 404n, c. 1687. August SEDLACEK, Hrady, zamky a tvrze kralovstvi Ceskeho, dil X., Praha 1997 (reprint), s. 341n. Josef EMLER, Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881. Registrum bonorum monasterii s. Johannis Bapt. Ostroviensis, s. 87. Ludvik KOPACEK, Benediktinske proboststvi sv. Jana Kftitele v Tesline. Casopis katolickeho duchovenstva 71/1930, s. 717n. Libri confirmationum VI., ed. Josef EMLER, Praha 1883, s. 40, 242. Libri confirmationum VII., ed. Josef EMLER, Praha 1886, s. 35, 194n.
23
vypuknutim husitskych valek objevuje ve funkci opata 2. ledna 1419.70 Zajimave je, ze se z let 1416-1419 nedochoval zapis o konfirmaci noveho plebana v Bastine, pfestoze v jinych ostrovskych proboststvich k tomu doslo. Opat Franek prozil se svym klasterem vpad husitskeho vojska a pak vladl s vynucenymi pfestavkami az do roku 1440, kdy zfejme pro vysoky vek rezignoval, a zbytek zivota prozil v benediktinskem klastefe v Bfevnove. Zemfel roku 1445 a byl pohfben v kostele ostrovskeho opatstvi.71 Z vyse uvedenych pramenu vyplyva, ze v pf edhusitske dobe bylo proboststvi dusledne nazyvano v Bastine a odlisovalo se tak od sluzebnicke osady Teslin. Pravidelny zivot v lesni prepozitufe vsak ukoncily udalosti, ktere vypukly po smrti krale Vaclava IV. roku 1419. Jeho pfedchudci na trune, ktefi si uvedomovali vyznam cirkevnich instituci, poskytovali feholnim domum mnoha pf ivilegia a klasterni statky chranili pfed zvuli knizecich ufedniku tim, ze je vyclenovali z pravomoci knizecich soudu. Benediktini, ktefi byli pro sve misijni pusobeni a christianizaci zastiteni statni moci, se tak stali prakticky nezavislymi na svych zakladatelich (fundatorech) a dobrodincich, a to nekdy vedlo k uvolneni feholni osobni kazne a k porusovani pf isnych zasad stf idmosti, cistoty, poslusnosti, pokory a vytrvalosti v modlitbe a praci, stanovenych klasternim f adem sv. Benedikta.72 Velmi srozumitelne vysvetluje ideje, ktere vedly k niceni klasteru, Vavfinec z Bfezove, mistr artisticke fakulty prazske univerzity, ktery byl pfimym ucastnikem mnoha dulezitych udalosti te doby.73 Sepisoval svou kroniku z protizikmundovske a protikatolicke pozice, ale zaroven coby vzdelany clovek nesouhlasil s tim, ze husite ve svem jednani zachazeli pfilis daleko. Taborsti knezi hlasali od roku 1420 lidu artikuly, v nichz bylo krome dalsiho studium svobodnych umeni prohlaseno za hf ich, bylo zakazano dodrzovat rozhodnuti svatych Otcu nebo naf izeni starsich a pf ikazano ,,nicit nebopalit veskere misaly a knihy urcene ke kostelnimu zpevu, viatiky, knihy kanovnickych hodinek, vsechny orndty ajind zvldstm roucha pro kondni bohosluzeb, monstrance a kalichy nebo zlate a stfibrne pdsy i vsechna pestfe tkand roucha". Pod pokutou modlafstvi se nemel s ohle-
70
71
72
73
Josef EMLER, Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881. Registrum bonorum monasterii s. Johannis Bapt. Ostroviensis, s. 86. 1000 let klastera na Ostrove (999-1999), Praha 2003, s. 94. Jeho nahrobni deska, na niz je zobrazen stary muz, je v soucasne dobe umistena ve stale expozici Lapidaria Narodniho muzea v Praze. Zdenek BOHAC, Ostrov. Tisicileta historic zmafeneho klastera, Jilove u Prahy 1999, s. 5-8. Vavfinec z BREZOVE, Husitska kronika, Pisen o vitezstvi u Domazlic, Praha 1979.
dem na starozakonni zakaz uchovavat zadny obraz ci jine vypodobeni toho, co je na nebi a na zemi. Prazske duchovenstvo se kvuli sve umirnenosti dostalo do sporu s tabory, ktefi Joupili v kostelich nebofarskych domech, knihy rozsekdvali nebo spalovali anebo knihu, kterd stdla sest nebo osm kop grosu, nabizeli ke koupi za pul kopy nebo dvacet i mene grosu tomu, kdo chtel. Kalichy s monstrancemi ajinymi stfibrnymi kostelnimi klenoty tabofi rozbijeli a proddvali zlatnikum lot po peti grosich. Z kasuli a orndtii si ddvali delat kabdty nebo rukdvy kabdtii, z korpordlu a alb kosile nebojiny vsednejsi odevjako spodky. Kde mohli, kostely bofili a spalovali nebo jinak jakymkoli zpusobem poskozovali, obdarovane oltdfe pak vyvraceli nebojim otloukli rohy. Kostelni obrazy a sochy rozbijeli, rozsekdvali apdlili nebojim vyloupali oci a ufezali nosy. Obrazy malovane na stendch hanebne zohavovali, poskozovali je ostepy nebo nozi, a nebo je pohazovali bldtem. Rovnez prohlasovali, ze kldstery mnichu jsou pelese lotrovske a ze byly zalozeny proti Kristovu zdkonu, protoze Kristus chtel, abyjeho ucednici chodili kdzat evangeliumpo svete a nezavirali se". Podle tohoto ,,pf evraceneho" zaveru byly v dobe jednoho roku a potom bofeny a paleny klastery. V kvetnu 1420 byl vypalen benediktinsky klaster sv. Markety v Bf evnove. Devet mnichu bylo zajato a uvezneno ve staromestskem vezeni. Opat a mnisi odesli posleze do klasteru v Polici a Broumove.74 Klaster benediktinu na Ostrove byl znicen patrne ve stejny den jako cisterciacky klaster na Zbraslavi - 10. srpna 1420. Mnisi vsak utok ocekavali a vcas utekli do sveho proboststvi ve Svatem Janu pod Skalou. Pf evor jeste stihl ukryt klasterni poklad a asi sto rukopisu ve gtechovicich u jednoho rybafe, ktery byl ale pfivrzencem husitu a knihy jim vydal.75 Take se podafilo zachranit archiv, jejz za tficetilete valky ovsem spalili kozaci.76 Krai Zikmund pfipojoval vsechny klasterni statky a platy ke svym hradum v kralovstvi nebo je pfidelil slechte, ktera se jejich deleni ochotne zucastnila bez rozdilu nabozenske pfislusnosti77, za sluzby a za pomoc proti prazanum. Tak se stalo, ze ,,na mnoho mil, kde meli tabofi moc, nebylo kostela, ktery by mel sprdvce tarn sidliciho, protoze vsichni ze strachu utikali". Rozhofceny Vavfinec z Bfezove, puvodne pfivrzenec husitskeho hnuti, take konstatuje, ze ,,nakazend srdce mnohych taboru iprazanii odlozila vsechnu spravedlnost, pokoru, milosrdenstvi a takfka zapomnela na trpelivost, takze se nechovali jako rozumni lide, nybrzjako nesmyslnd hovada, vzteklipsi a fvouci Wove, a zautocili na vsechny, kdo nechteli souhlasit s jejich ndzory. Rikali o sobe,
74 75 76 77
Karel Vladislav ZAP, Vypsani husitske valky, Praha 1893, s. 182. Jaroslav KADLEC, Katolicti exulanti cesti doby husitske, Praha 1990, s. 52. Petr ROZMBERSKY, Chteli mnisi podvadet? Hlaska XIV/2003, c. 1, s. 13. Jaroslav KADLEC, Pfehled ceskych cirkevnich dejin, Praha 1991, s. 281. 25
24
ze na sebe vzali zbran za svobodu zdkona Boziho proti vsem sluzebnikum Antikristovym, a tak vsechny, kten nesouhlasili anebo odporovali jejich naukdm, prondsledovali mnoha zpiisoby, olupovali chude, trdpili zalostne a nemilosrdne poddane a neusetfili nikoho a nic". Mistr Vavfinec z Bfezove dale pise, ze Zizka pozadal prazany o pomoc proti krali, oblehajicimu Kladruby. Prazane mu 6. unora 1421 poslali jizdne a pesi s 320 vozy, aby se s Zizkou spojili a krale z pole zahnali. Krai mel z bliziciho se nepfitele strach a sve vojsko rozpustil. A kdyz se husite sjeli k Dobfisi, spolecne pospisili (pfes brdsky hfeben a dnesni Maly Chlumec) k Zebraku, Hofovicim a Rokycanum a zarovefi k jednomu hradu matky pana z Ruze, zvanemu Vildstejn (asi hodinu cesty severozapadne od Blovic), ktery obsadili. O utoku na proboststvi v Bastine vypravuje Jifi Crugerius roku 1669: 7. unora 1421 nektery voj husitskeho vojska zamifil take k teslinskemu proboststvi a spalil zdejsi poustevnu i s nevelkym kostelem; z pramenu neni znamo, zda plameny pohltily i nektereho asketu, protoze divoke okolni lesy odtud umoznovaly snadny utek.78 Otazkou zustava, zda tehdy jeste vubec nekdo z benediktinu v proboststvi byl, protoze zpravy o pf edeslych nicenich klasteru se jiste donesly i sem, a tak je pravdepodobne, ze vsechno cenne bylo ukryto79 a ze tu zustali nanejvys lide v pf ilehle sluzebnicke osade Teslin, ktefi se museli postarat o zvifata a jejichz osud byl zfejme pfichodem husitskeho vojska zpeceten, pokud ovsem nestihli i s dobytkem vcas zmizet hluboko v lese.80 Bohuslav Balbin podotyka, ze Zizka se svymi tabority spalil teslinskou samotu benediktinu, i kdyz jich tarn byvalo poskrovnu.81 Pfistiho dne tabofi vyplenili Rokycany a odtahli k Plzni, kterou oblehli 14. unora 1421. Po ctyfech tydnech bylo uzavfeno pfimefi, vojsko se rozdelilo a vytahlo k Chornutovu.82
78
79
80
81 82
I
Jifi CRUGERIUS, Sacrorum pulverum inclyti regni Bohemie, pars prima, 1669, s. 208. Lide v okolnich vsich si jeste ve 20. stoleti vypraveli, ze v okoli zficenin proboststvi ma byt velky poklad - zlate sochy. Jaroslav FALC, Povesti a lidova vypraveni z Mirosovska, s. 47. Romantickou povest o zniceni teslinskeho proboststvi zaznamenal Rudolf Richard HOFMEISTER v knize Probijeni a pfevzal Jaroslav FALC, Povesti a lidova vypraveni z Mirosovska, s. 47-49. Zizka vyzval mnichy z klastera obehnaneho vysokou a silnou zdi, aby se vzdali, ti ale pohrozili, ze kdyz neutecou, otecou. Utocnici pfed sebou tedy hnali skot, pak zautocili a ze zdi se na ne vyrojila hnizda vos, ktera tu klasternici pestovali na obranu pfed loupezniky. Misto husitii postipaly vosy dobytek, a kdyz se druheho dne uklidnily, dal Zizka oblozit klasterni zdi velikymi hromadami sucheho klesti a pak vsechno zapalit. Bohuslav BALBIN, Epitome historica rerum Bohemicarum, Pragae 1677, s. 444. Vavfinec z BREZOVE etc., s. 210-214.
Ostrovske statky rozdaval Zikmund hned v letech 1420-1421 a znovu v letech 1436-1437. V drzeni klastera zustaly nakonec jen nejblizsi nemovitosti u Ostrova a u Svateho Jana pod Skalou. Podle nekterych autoru mnisi v poskozenem ostrovskem klastefe zfejme setrvavali83, jini uvadeji, ze se utok husitu opakoval jeste v roce 1422 a neni znamo, zda vsichni mnisi uprchli, nebo se ubytovali v azylu proboststvi a far. Je velmi pravdepodobne, ze alespon zapadni cast hlavni chramove lodi v Ostrove jeste pfes dve desetileti zustala stat, protoze nekdejsi bastinsky probost a pozdejsi ostrovsky opat Franek, ktery zemfel roku 1445, zde byl tehdy pohfben.84 V roce 1499 dal kral opatu povoleni k uprave klastera, aby se v nem dalo bydlet. Po utoku Prazanu roku 1517 vsak bylo ostrovske opatstvi definitivne pfelozeno do Svateho Jana pod Skalou.85 Se znicenim proboststvi v Bastine se jeho puvodni nazev pfestal pouzivat a nadale se oznacovalo pojmem teslinske. Jeho osazenstvo se rozprchlo a kostel se ocitl v troskach. Reholni komunita se zfejme ani nepokusila o navrat, protoze husitska vojska se v kraji, ovlivnovanem husitskymi Rokycany, pohybovala i v letech 1423-142486, a statky byly pf ipojeny k te polovine rozmitalskeho panstvi, ktera patf ila panum z Rozmitalu, zatimco arcibiskupovu polovinu drzeli od roku 1436 bratfi Jan a Vaclav Zmrzlikove ze Svojsina, ktefi ji od Zikmunda dostali do zastavy za 2000 kop grosu.87 Az roku 1513 ziskal Zdenek Lev z Rozmitalu od krale Vladislava II. povoleni spojit obe poloviny v dedicny celek. Sve panstvi ale zadluzil tak, ze jeho syn Adam nemohl majetek udrzet a v letech 15501555 ho skoupil Florian Gryspek z Gryspachu za necelych 10 000 kop grosu prazskych.88 V urbafi jeho panstvi z roku 156589 neni zadna zminka o torn, ze by tehdy existoval Teslin jako poddanska ves, a z toho Ize
83
84
85
86
87
88
89
26
Anezka MERHAUTOVA, Ostrovsky klaster a jeho vyroba keramiky. 1000 let klastera na Ostrove (999-1999), Praha 2003, s. 31. Zuzana VSETECKOVA, Zlomky nastennych maleb z jizni kaple klasterniho kostela v Ostrove u Davle. 1000 let klastera na Ostrove (999-1999), Praha 2003, s. 75nn. Karel Vladislav ZAP, Benediktinsti klasterove sv. Jana Kftitele na Ostrove a v Skalach. Pamatky archaeologicke a mistopisne IV/1860, s. 113. Bartosek z DRAHONIC, Kronika. Ze zprav a kronik doby husitske, Praha 1981, s. 233. Antonin MACAK, Hospodaf sky stav rozmitalskeho panstvi v druhe polovici 16. stoleti. Sbornik archivnich praci III/1953, s. 9. Ludvik KOPACEK, Benediktinske proboststvi sv. Jana Kftitele v Tesline. Casopis katolickeho duchovenstva 71/1930, s. 723nn. Antonin MACAK, Hospodafsky stav rozmitalskeho panstvi v druhe polovici 16. stoleti. Sbornik archivnich praci III/1953, s. 3-42. 27
usuzovat, ze dvur byl pusty, to znamena neobydleny. Na miste nekterych pozemku byvaleho proboststvi byly uz v torn roce Padrtske rybniky, z nichz vytekal potok, u nehoz byly zalozeny zelezarny. Na ,,pfednim a zadnim Tesline" i ,,na Zabehli" se nachazely lesni louky o uctyhodne vymefe asi 86 strychu (temef 25 hektaru), z nichz se ziskavalo 130 vozu sena a na nichz byly v te dobe postaveny tfi nove stodoly. Je zajimave, ze kus louky na Teslinech byli povinni sklizet poddani z Borovna. Zde si je tfeba uvedomit, ze hranice majetku byvaleho proboststvi sahala na jihu az tam, kde dodnes stoji za prastarym roubenym senikem v soucasnych Teslinech (vlevo od statni silnice na Plzen) vice nez 300 let stary kosaty buk ,,dvojak", ktery je zaznamenan jiz v nejstarsich lesnickych mapach.90 Po Florianove smrti doslo roku 1588 v dusledku dedickeho vypofadani jeho potomku k oddeleni statku Mirosov, k jehoz majetku pfipadly zficeniny proboststvi a kostela, zatimco osada Teslin, ktera se nachazela pod cestou jihovychodne od klasterce a neznamo kdy a mozna prave v dusledku tohoto vypofadani byla pfenesena na sve soucasne misto, patfila i nadale k Rozmitalu. Prvnim majitelem mirosovskeho statku se stal Ferdinand Gryspek, po jeho smrti roku 1606 ho mel jeho bratr Karel a nakonec Blazej Gryspek, od nehoz ho koupil podle trhove smlouvy ze 14. ledna 1616 Adam starsi Vratislav z Mitrovic na Pofici, Bratronicich, Miroticich a Mirosove, ktery pfevzal i zavazek hradit klasteru Svateho Jana pod Skalou o svatem Havlu rocni plat 6 kop grosu misenskych z pronajmu teslinskych luk a lesa. Podle dochovane kvitance vystavene opatem Pavlem Martinem Bytomskym 7. unora 1619 zaplatil za roky 1616, 1617 a 1618 dohromady 9 kop grosu ceskych.91 Zemfel roku 1624 a majetek pak spravovala jeho vdova Salomena Vratislavova z Prosteho na Mirosove, Bratronicich a Pofici, dcera Karla Kokofe z Kokofova a na Stahlavech. Nekdy po smrti manzela ji opat Tobias Vaclav, pfevor Prokop Tylek a cely konvent klastera ostrovskeho poslali fezanou ceduli, ktera pfedstavovala posledni moznost mimosoudniho narovnani a v niz tvrdili, ze maji podle starodavnych vysad a privilegii lepsi pravo ke gruntu a lesu Tesliny, ktery nyni nalezi k mirosovskemu panstvi a v nemz se krome zbofeneho klastera nachazi vsi Kolvin, Trokavec, Skofice a Pfikosice se vsim pfislusenstvim. Chteli vedet, jakym pravem pani Salomena
90
91
Roman POUSTKA, O letitych stromovych velikanech ve VVP Brdy Jince. Podbrdsko VII/2000, s. 241-249. Udava k roku 1999 obvod vetsi nez 437 cm a stafi 200 let. Pavel Kyzlik k roku 2003 urcil jeho vek na 300 let a obvod 602 cm. Viz Pamatne stromy v Cechach, na Morave, ve Slezsku, Praha 2003, s. 63n. Nejnovejsi lidaje hovofi o stafi vetsim nez 300 let a obvodu 610 cm. Tfemsinske listy, bfezen 2007, s. 10. Petr ROZMBERSKY, Chteli mnisi podvadet? Hlaska XIV/2003, c. 1, s. 13.
tento majetek drzi a kdo ji ho za rocni plat 6 kop misenskych grosu vysadil a odevzdal. Salomena se roku 1629 odvolala na desky zemske a pf ipustila, ze v dusledku valecnych udalosti se mohlo stat, ze se na zaplaceni platu z nedbalosti zapomnelo. To se take potvrdilo, plat byl zadrzovan po sedm let a teprve nyni uhrazen. Salomena vsak popfela moznost, ze by proboststvi podle ji znamych listin zminene vsi nekdy nalezely, a opat se s jejim vysvetlenim zfejme spokojil. Po Salomene se stal majitelem panstvi Adam Vaclav Boryne ze Lhoty a pak jeho dcera Marie Magdalena. Kdyz zemfela, zdedil statek jeji manzel Divis Frantisek z Mitrovic, jehoz potomci tu hospodaf ili do roku 1726, kdy bylo panstvi pro dluhy prodano v drazbe. Koupila ho dvorska komora a pfipojila ke Zbirohu.92 Benediktinsky klaster ve Svatem Janu pod Skalou pobiral ze sveho dfivejsiho teslinskeho zbozi staly plat az do roku 1785, kdy byl Josefem II. zrusen. Od roku 1928 pfesly zdejsi lesy zbirozskeho panstvi do vlastnictvi ceskoslovenskeho statu a byly odevzdany do spravy ministerstva narodni obrany, jez je pf i zf izovani vojenske delostf elecke stfelnice podf idilo sve lesni vojenske sprave v Padrti.93 Roku 1623 ziskal panstvi Rozmital vcetne dvora Teslin na zaklade pozadavku prazskeho arcibiskupstvi o navraceni pfedhusitskeho majetku Arnost II. Vojtech kardinal z Harrachu94 a v majetku prazskych arcibiskupu pak velkostatek Rozmital zustal az do roku 1948. Jeste roku 1654 se v berni rule Prachefiska, pod nejz spadalo rozmitalske panstvi, dvur ani ves Teslin nevyskytuje.95 Ani na Miillerove mape Cech z roku 1720 neni ves Teslin vubec vyznacena. V generalni mape mirosovskeho panstvi z roku 176096 nebyly spravne zakresleny pozustatky kostela a dalsich budov proboststvi. Do mapy byly zaneseny ony tfi stodoly ci seniky, postavene uz pfed rokem 1565, a temef na bfehu Hofejsiho Padrtskeho rybnika je zakreslena budova ve tvaru U, oznacena jako ,,ruiny kostela". Ve skutecnosti vsak jde o zbytky puvodni sluzebnicke osady Teslin, nikoliv proboststvi a kostela v Bastine. Tim se vsak konecne vysvetluje, proc je i v nekterych soucasnych turistickych mapach na tomto miste zakreslovana lokalita ,,U kostelika". Jde o omyl stary 250 let...
92
93
94 95 96
Vaclav DAVIDEK, Stare easy Spalenopoficska do roku 1848, I. cast, Praha 1935, s. 35n. Ludvik KOPACEK, Z minulosti kostelika na Teslinech. Od stfibrnych hor III/ 1930-31, s. 117. Daniel DOLEZAL, Archiv mesta Rozmital pod Tfemsinem (inventaf), s. III. Karel DOSKOCIL, Berni rula 1 a 2, Popis Cech r. 1654, Praha 1953 a 1954, s. 465. SOA Praha, Velkostatek Zbiroh, inv. c. 4127.
29
28
I
Na podrobnejsi mape prvniho vojenskeho (josefskeho) mapovani, mapovy list 174 a 175, za jehoz podklad byla vzata Mullerova mapa Cech (!) a ktere se konalo v letech 1764-1768 a 1780-1783, jsou na kfizovatce cest vpravo od Bile skaly nezf etelne vyznaceny dve blize neurcene budovy byvaleho proboststvi, obklopene zalesnenym prostorem. Chybi rybnicky. Pod cestou jihovychodne od proboststvi se nachazeji v nezalesnenem prostoru dve budovy - vyse zminene stodoly stojici na loukach jmenem Pfedni a Zadni Teslin - a v jejich tesne blizkosti pod cestou a takfka na bfehu Hofejsiho Padrtskeho rybnika se naleza Stary Teslin (Alt Deslin), ktery je zakreslen jako jedna stavba ve tvaru pootoceneho u, a proto slo spise o dvur nez o ves. Jizne odtud je u cesty, jejiz smer zhruba odpovida soucasne situaci, zakreslena ves Novy Teslin (Neu Deslin), v niz tehdy bylo pet staveni u sebe a jedno vlevo opodal. Vpravo od vsi vede cesta, lemovana stromy, jejiz pozustatky se starymi buky byly zmineny uz vyse. Na mape II. vojenskeho (Frantiskova) mapovani z let 1836-1852, list W 11 II uz neni po Starem Teslinu ani pamatky a hranice mirosovskeho a rozmitalskeho panstvi vede tak, zejejasne videt, proc by vale proboststvi pfipadlo Mirosovu a byvaly dvur Rozmitalu. Od roku 1850 byl Teslin osadou obce Vesin. Podle popisu kralovstvi Ceskeho z roku 187097 se v Tesline tehdy nachazely pouze myslivna a dve chalupy. Soucasny nazev Tesliny se ujal az mnohem pozdeji, nebot i Retrospektivni lexikon obci uvadi jmeno Teslin.98 A co zbylo z benediktinskeho proboststvi? Jeste roku 1888 stala uprostfed male mytiny polozficenina kostela - byla to sice zed" uz asi jen pet metru vysoka, ale dokola jeste skoro cela s apsidou na vychode. V ni bylo mozne rozeznat dva uzke otvory (1,2 m) po oknech. Nedaleko pod apsidou byly dve hraze. V roce 1896 se uz nachazel z kostelni zdi jen zbytek, a to v presbytafi na strane evangelia." Pfesnejsi popis ruin pochazi z roku 1900, kdy se na miste kostela v delce 28,5 m tahly dve rovnobezne hromady nepravidelne lamaneho tvrdeho kamene, vysoke asi 1, 7 m, od zapadu k vychodu. Byly od sebe vzdaleny asi 10 m a pak se k sobe sblizovaly na vzdalenost 6 m v mistech vitezneho oblouku, bezely rovnobezne v delce asi sesti metru a pak se na vychode sbihaly v nepravidelnem oblouku presbytafe. Na zapade se pravouhle zalomovaly a pfiblizily se na vzdalenost asi 1,5 m. Na konci teto casti byla ctvercova prohlubenina o rozme-
ProboStstvi v BaStine benediktinskeho klaStera na Ostrovg
rech asi 9 x 9 m. Nejvetsi kus zdiva stal na severovychodni (tj. evangelni) strane presbytafe, byl vysoky 3,15 m, dlouhy asi 4,2 m a asi metr silny.100 V roce 1939 zbyval z proboststvi na vychode zaokrouhleny obdelnikovy val, stopy zakladu klasternich budov, veze, sakristie, hraz rybnika, sazky a jine.101 Pfi odborne prohlidce lokality archeologem roku 1986 byly nalezeny vyrazne zaklady kostela a v jeho rozvalinach casti profilovanych osteni. Na terase za kostelem se nachazely relikty kamenne budovy a v jeho nejblizsim okoli pozustatky mene vyraznych staveb. Pod terasou byly hraze zaniklych rybniku. Ve vyvratech byl ziskan stfedoveky material - zlomky keramiky, cihel a malta.102 Roku 2002 byl zkontrolovan stav lokality a byly zjisteny cerstve vkopy do ruin zdiva kostela. Na povrchu se ojedinele nachazely opracovane piskovcove clanky (v knezisti zlomek klenebniho zebra).103
100
Jan ORTH, Frantisek SLADEK, Topograficko-statisticky slovnik Cech, Praha 1870, s. 826. Retrospektivni lexikon obci 1850-1970, II/l, Praha 1978, s. 536. Jan LEGO, Kde staval filialni klaster nTeslinsky" benediktinu Ostrovskych? Pamatky archaeologicke a mistopisne, dil XVIII., rocnik 1898-1899, Praha 1900, s. 123n.
101
102
103
Antonin PODLAHA, Soupis pamatek historickych a umeleckych v politickem okresu rokycanskem, Praha 1900, s. 65n. Vaclav MATOUSEK, Zizka v dejinach a povestech severni casti Bozefiska. Bozensko 11/1939, s. 89n. Petr ROZMBERSKY, BZO86-87[611]. Nalezy jsou ulozeny v Zapadoceskem muzeu v Plzni, fond HA, inv. c. 24001-24005. Rastislav KORENY, BZO02[603].
31
30
Ve svetle vsech dosud zjistenych skutecnosti snad Ize povazovat za ponekud pfehnane tvrzeni, ze proboststvi na Tesline vyrostlo v temef po chmurne ci opustene krajine.104 Pravdu ovsem mel a v dusledku vysteho vani okolnich vsi po druhe svetove valce znovu ma Jifi Crugerius, ktery uz roku 1669 prohlasil, ze tady uplne stranou od lidi je pofad jeste to nej vhodnejsi misto, kde se Ize tesit z bozi pfitomnosti, anebo, jak fikaji lide moderni doby, z dokonalosti pfirody.
104
32
Radka SCHMELZOVA, Sakralni a technicke pamatky. In: Vaclav Cilek a kol Stfedni Brdy, Pfibram 2005, s. 201.
