ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE
MIKOLÁŠ ALEŠ (1852-1913) Inventář osobního fondu
Časové rozmezí: 1865-1913 (1960) Číslo evidenčního listu NAD: 21 Evidenční číslo: 25 Zpracovala: Pavlína Pyšná Místo: Praha 2004
0
Původce fondu Mikoláš Aleš Malíř, ilustrátor a návrhář Mikoláš Aleš se narodil 18. listopadu 1852 v Miroticích v rodině písaře Františka Alše († 1874) a Veroniky, rozené Fanfulové, († 1869) jako poslední ze tří dětí. Nejstarší František (1847 – 1865) byl nadaným historikem a básníkem, o něco mladší Jan (1848 – 1867) zase výtečným kreslířem a znalcem přírody. Oba se stali prvními důležitými učiteli nejmladšího bratra Mikoláše, avšak tragicky zahynuli v mladém věku. Velmi vlivnou osobou se pro malé chlapce stal matčin bratr Tomáš Fanfule († 1876), který v nich probudil zájem o vojáky a koně. Po studiích na gymnáziu a reálce v nedalekém Písku nastoupil Mikoláš Aleš do učení k tamnímu malířskému mistrovi F. Mildemu. Ze svého rodného kraje odešel v sedmnácti letech a nikdy se sem už natrvalo nevrátil, avšak domov zůstal trvalým zdrojem inspirace pro jeho uměleckou tvorbu. V letech 1869 až 1876 studoval Mikoláš Aleš na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Trenkwalda a Jana Swertse. Větší vliv než akademická studia na něj měl především Josef Mánes, Karel Svoboda a polští malíři Arthur Grottger a Jan Matejko. Jako stipendista byl Aleš vyslán na pátou Světovou výstavu uspořádanou ve Vídni v roce 1873, na níž se důkladně obeznámil se současnými snahami malířského umění. V roce 1874 si začal dopisovat s Aloisem Jiráskem, svým celoživotním přítelem z filozofické fakulty. Následujícího roku konal vojenskou službu u uherského pluku v Újezdských kasárnách v Praze, kde se nadchnul pro písně a zvyky Slováků, Maďarů a Cikánů, svých spolubranců. Když se na podzim roku 1876 zúčastnil studentské demonstrace na Akademii proti profesoru A. Woltmannovi, který všechno české umění prohlašoval za německé, byl potrestán čtyřdenním policejním vězením. Ovšem nejen díky častým konfliktům s akademickými autoritami vkusu se stal duchovním vzorem následující generace. Byl zvolen čestným předsedou dvou vlivných spolků českých studentů umění: mnichovského spolku Škréta v roce 1886 a SVU Mánes v roce 1887. V letech 1876 až 1879 častěji pobýval na velkostatku v Suchdole blízko Levého Hradce u příznivce mladých českých výtvarníků Alexandra Brandejse. Dne 29. dubna 1879 se v Miroticích oženil s Marinou Kailovou (1858 – 1941), svou dlouholetou láskou z rodného kraje. Narodily se jim čtyři děti: Veronika (1880 – 1880), Tomáš (٭1881), Maryna (1882 – 1973) a Eliška (٭1884). V červnu a červenci roku 1879, po vítězství s Františkem Ženíškem v soutěži na provedení výzdoby ve foyeru Národního divadla, podnikl povinnou studijní cestu do Itálie. Na konci srpna si spolu s Josefem Tulkou pronajal ateliér na Vinohradech. Téměř celý život bydlel v malých pražských bytech a těžce zápasil o uznání a ocenění svého uměleckého poslání, čehož dosáhl až na sklonku svého života. Zemřel 10. července 1913 v Praze a pochován byl na Vyšehradě. Mikoláš Aleš je považován za vůdčí osobnost českého novodobého umění. Od dětství talentovaný kreslíř a malíř s velkou fantazií načrtl mnoho později zpracovaných cyklů. Náměty čerpal především z bohaté české historie a na základě studia heraldiky dospěl ke svébytnému ornamentálnímu stylu. Náleží k představitelům tzv. generace Národního divadla. Spolu s Františkem Ženíškem vyhrál v roce 1879 soutěž na výzdobu stěn, lunet a stropu foyeru divadla. Pro lunety navrhl cyklus Vlast, jehož vznik provázelo mnoho sporů s Ženíškem o autorství. Navíc bylo roku 1880 provádění prací Alšovi odňato a svěřeno skupině jiných malířů. K Alšově rezignaci na malířskou kariéru přispělo též odmítnutí jeho rozměrného obrazu Setkání krále Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem z roku 1878 na pražské výroční výstavě. Mikoláš Aleš se stal předním kreslířem v českých časopisech, včetně humoristických a satirických, a přispěl k počátkům moderní knižní ilustrace v Čechách. Ilustroval mj. Čelakovského Ohlas písní ruských, Rukopis zelenohorský a královédvorský, Jiráskovy Psohlavce, a navrhoval obálky na knížky předních českých spisovatelů. Alšova popularita rostla také díky ilustracím národních písní a knihám pro děti, jako byl např. Špalíček a Slabikář. Velkého úspěchu dosáhl v navrhování nástěnných maleb a sgrafit pro stavby, a to především v Praze a Plzni. Při výzdobě domovních fasád uplatňoval mytologické a historické výjevy
1
s lidovými prvky a rostlinným ornamentem. První souborná Alšova výstava byla uspořádána v roce 1896 v Topičově salonu v Praze. Další pak následovaly roku 1902 v pavilonu pod Kinského zahradou z iniciativy SVU Mánes, roku 1908 opět v Topičově salonu a na jaře roku 1912 v Rudolfinu u příležitosti velkých oslav Alšových šedesátin. Výběr z literatury o původci fondu V rámci série DÍLO MIKOLÁŠE ALŠE (dále jen DMA) bylo vydáno: Antonín Matějček - Miroslav Míčko - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Vlast. DMA 1. Praha 1952. Jaromír Neumann - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Cykly. DMA 2. Praha 1957. Miroslav Míčko - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Nástěnné malby. DMA 3. Praha 1955. Jaroslav Pešina, Mikoláš Aleš. Malířská tvorba. DMA 4. Praha 1954. Václav Vilém Štech, České dějiny v díle Mikoláše Alše. DMA 5. Praha 1952. Miroslav Míčko - Jiřina Doubnerová, Mikoláš Aleš. Špalíček národních písní a říkadel. DMA 6. Praha 1971. Miroslav Míčko - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Věnec národních písní. DMA 7. Praha 1951. Miroslav Míčko - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Humor a satira. DMA 8. Praha 1951. Hana Volavková, Mikoláš Aleš. Kresby a návrhy. DMA 10. Praha 1975. Hana Volavková - Emanuel Svoboda, Mikoláš Aleš. Ilustrace české poezie a prózy. DMA 11. Praha 1964. Hana Frankensteinová, Ilustrace a monumentální dílo Mikuláše Alše. In: Hollar IX, 1933, s. 145-163. Karel Herain, Mikuláš Aleš a česká grafika. In: Umění VI, 1933, s. 349-364. Karel Boromejský Mádl, M. Aleš: Druhý Špalíček padesáti národních písní. Praha 1912. Antonín Matějček, Alšova pouť do Itálie. In: Umění VII, 1934, s. 317-327. Emanuel Svoboda, Alšovy listy milostné. Praha 1941. Emanuel Svoboda - Miroslav Míčko, Aleš a Jirásek, listy dvou přátel. Praha 1953. Václav Vilém Štech - František Xaver Jiřík - Antonín Macek, Mikoláš Aleš. Jeho život a dílo. I. II. Praha 1917. Hana Volavková, Mikoláš Aleš. Praha 1982. Obsah a rozbor fondu Zlomek osobní pozůstalosti Mikoláše Alše je tvořen souborem několika jednotlivin, které byly pozvolna od 60. let 20. století získávány do Archivu NG z rozmanitých zdrojů. Zahrnuje časové období od poloviny 60. let 19. století a v písemnostech mladších příslušníků Alšovy rodiny sahá až do druhé poloviny 20. století. V archivním fondu je početněji zastoupena zejména korespondence a fotografie, dále též kresebné návrhy a dokumentační materiál. Spíše ojediněle byl fond obohacen o rukopisné poznámky, a sice záznamy Alšovy dcery Maryny SvobodovéAlšové, dále o reprodukce děl a o tisky. Poměrně obsáhlý konvolut korespondence je tvořen jak Alšovými vlastnoručními listy, tak dopisy členů jeho početné rodiny, zejména jeho potomků. Mikoláš Aleš se hojně stýkal s malíři generačně mladšími, jak o tom vypověděly listy pro Františka Urbana a Jana Dědinu, i s předními pražskými nakladateli Janem Ottou a Bedřichem Kočím. Dochované dopisy však nedávají možnost hlubšího poznání povahy navázaných kontaktů, neboť jejich obsah zůstal omezen na strohá sdělení či úřední záležitosti ohledně reprodukování výtvarných děl a s tím související výše honorářů. Bohatší informace poskytl snad jen svazek písemností adresovaných Bedřichu Kočímu, který si nárokoval reprodukční práva Alšova cyklu Vlast, aniž by se však dohodl s původním vlastníkem, firmou Lehmann. Mezi rodinnou korespondencí se dochoval soubor pohlednic od Alšovy dcery a zetě Maryny a Emanuela Svobody pro Václava Kaplického,
2
redaktora nakladatelství Melantrich, jež se staly milým svědectvím o vzájemných přátelských stycích, utužených v dobách vydávání publikací o předním českém malíři. Bohatý fotografický materiál, důležitý pro poznání Alšova rodinného prostředí a jeho společenských kontaktů, je uložen v objemném výpravném albu. Převážná část datovaných fotografií pochází z 80. a 90. let 19. století a z počátku 20. století. Kromě Mikuláše Alše v dětství i dospělém věku tu jsou vícekrát zachyceny nejbližší členové jeho rodiny, a sice rodiče, sourozenci, manželka a všichni tři jeho potomci i s partnery a vlastními dětmi, dále též podobizny jejich přátel a známých či vzdálenějších příbuzných. Album obsahuje rovněž portréty řady výtvarných umělců, mj. malíře Felixe Jeneweina, Josefa Ferdinanda Hetteše, Karla Ladislava Klusáčka a Alšova blízkého přítele z Akademie Františka Štraybla, dále také podobizny Jaroslava a Cyrila Boudy v dětském věku, nebo portrét architekta Rudolfa Štecha, Alšova spolupracovníka z Plzně. Archivní charakteristika fondu Fond se nachází v dobrém fyzickém stavu. Skládá se z 1 kartonu dokumentů, což odpovídá 55 inventárním číslům a 1 evidenční jednotce, a má rozsah 0,12 bm. Časové rozpětí fondu je 1865 1913 (1960). Záznam o zpracování fondu Osobní pozůstalost Mikoláše Alše byla získána do Archivu NG prostřednictvím nákupů z antikvariátu v roce 1964, 1969, 1970 a 1995, dále převodem z archivu Národního divadla v roce 1980 a převody z archivu SVPU v roce 1963, z oddělení dokumentace NG v roce 1965, 1987 a 1995 a z ředitelství NG v roce 1967. Archivní fond byl také obohacen o dary v roce 1979, 1984, 1985 a 1986 a o nákupy od soukromých sběratelů v roce 1987. Dokumenty fondu byly zapsány pod přírůstkovými čísly AA 984, AA 1187, AA 1389, AA 1489, AA 1594, AA 2049, AA 2499, AA 2613, AA 2631 - 2632, AA 2899, AA 2904, AA 2979, AA 2987, AA 3018, AA 3033, AA 3046, AA 3440, AA 3623, AA 3672. Uspořádání a evidence fondu v Archivu NG se řídily zásadami pro zpracování osobních pozůstalostí s přihlédnutím ke specifice fondu. K fotografickému albu bylo původně přiloženo 13 pohlednic, které byly při inventarizaci fondu v roce 2004 vyňaty a zařazeny do oddílu Korespondence rodinná a do oddílu Reprodukce cizí (viz shodné přírůstkové číslo). Taktéž u souboru dopisů adresovaných Janu Ottovi bylo původně uloženo 7 kusů reprodukcí a jiné dokumentace, jež byly přeřazeny do náležitých oddílů, a sice do oddílu Reprodukce děl M. Alše, do oddílu Dokumentace a do oddílu Korespondence odeslaná (viz shodné přírůstkové číslo). Dokumenty vztahující se k původci fondu uložené v jiných fondech ANG • Fond Václav Brožík, značka fondu 9, AA 2725 (1 dopis M.A. z roku 1901 – kondolence Akademii výtvarných umění v Praze k úmrtí Václava Brožíka) • Fond Vojtěch Hynais, značka fondu 18, AA 2925 (2 dopisy M.A. Vojtěchu Hynaisovi z roku 1902 a 1909) • Fond Ladislav (Láďa) Novák, značka fondu 28, AA 1074/10 (29 opisů dopisů M.A. Ladislavu Novákovi z let 1895-1912), AA 1074/1-9 (9 dopisů a svatebních oznámení členů rodiny M.A. z let 1913-1941) • Fond Vladimír Novotný, značka fondu 73, AA 3118 / 30 (rukopis Vladimíra Novotného – proslov na vernisáži výstavy M.A. a Aloise Jiráska v roce 1965) • Fond Viktor Oliva, značka fondu 38 (15 dopisů M.A. Viktoru Olivovi z let 1897-1913 a b.d., inv. č. 1-15, karton 1), (1 dopis a 2 svatební oznámení Maryny Svobodové-Alšové b.d. a z roku 1913, inv. č. 116-117, karton 1) • Fond Stanislav Sucharda, značka fondu 92, AA 3040 / Ic (1 dopis M.A. Stanislavu Suchardovi z roku 1910)
3
• Fond Karel Štapfer, značka fondu 32, AA 1868 (1 navštívenka M.A. Julii Šimákové b.d., 4 pohlednice členů rodiny M.A. z let 1920-1939, rukopis s anekdotami o M.A. b.d.) • Fond Topičovo nakladatelství, značka fondu 111, AA 3112 (10 dopisů M.A. Františku Topičovi z let 1890-1913, rukopis M.A. se soupisem realizovaných sgrafit – 1 list b.d., 4 dopisy členů rodiny M.A. z let 1913-1935, 2 přihlášky obrazů M.A. v majetku Františka Topiče k výstavě v roce 1932) • Fond Krasoumná jednota, AA 1745 (korespondence z roku 1894 – č.j. 622), AA 1822 (soubor korespondence ohledně výstavy M.A. v roce 1912) • Sbírka Čeňka Gudera, značka sbírky 103, AA 820 (vlastnoruční podpis M.A. z roku 1913), AA 823 (1 navštívenka M.A. neznámému adresátu z roku 1902), AA 821 (5 dokumentů členů rodiny M.A. z let 1941-1963) • Sbírka Františka Macháčka, značka sbírky 104, AA 899 (1 pohlednice M.A. Feodorovně Gorskoj z roku 1905), AA 900 (2 korespondenční lístky M.A. Jaroslavu Proškovi z roku 1907), AA 901 (1 dopis M.A. neznámému adresátu z roku 1907), AA 902 (1 korespondenční lístek M.A. Stanislavu Hovorkovi z roku 1912), AA 903 (rukopis M.A. s texty 5 národních písní – 1 list b.d.) • Sbírka Lva Nerada – Rudolfa Ryšavého, značka sbírky 94, AA 3051 (2 knihy dokumentačních materiálů o M.A.), AA 3768 (1 exlibris M.A. z roku 1907) • Sbírka úmrtních oznámení, AA 871/83 (M.A., 3 kusy), AA 871/848-849 (manželka M.A. Marie Alšová, 2 kusy), AA 871/334 (dcera M.A. Maryna Svobodová-Alšová) Dokumenty vztahující se k původci fondu uložené v jiných archivech Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze: Fond Mikoláš Aleš, č. inv. 3 [přírůstky do roku 1963] a Soupis literární pozůstalosti Mikoláše Alše v 7 svazcích [materiál převzatý z Muzea Aloise Jiráska a Mikoláše Alše] (1691 – 1967, 116 kartonů: doklady, korespondence, rukopisy, tisky a výstřižky, fotografie, varia)
4
Inv.č.
Časový rozsah
Obsah
Přír.č.
Ev.j
I. KORESPONDENCE I.1 KORESPONDENCE RODINNÁ
1 2 3 4
Aleš, Tomáš (syn M.A.) – Alšové, roz. Michálkové, Marii (manželka Tomáše Alše, snacha M.A.) [Český Brod], 27. 4. 1908 (pohlednice) b.m., 17. 11. 1915 (pohlednice) b.m., 5. 4. 1916 (pohlednice) b.m., 4. 12. 1917 (pohlednice)
1908−1917
AA3033
1
5
Alšová, roz. Michálková, Marie (manželka Tomáše Alše, snacha M.A.) – Alšovi, Tomáši (syn M.A.) Zásmuky u Kolína, b.d. (pohlednice)
b.d.
AA3033
1
6
?, Adolf – Alšovi, Tomáši (syn M.A.) Praha, 5. 1. 1916 (pohlednice)
1916
AA3033
1
7
Friedrich, František a ?, Steva – Alšové, Ludmile (vnučka M.A., dcera Tomáše Alše) [Vídeň], 9. 6. 1932 (pohlednice)
1932
AA3033
1
8
?, Steva – Alšové, Ludmile (vnučka M.A., dcera Tomáše Alše) [Praha], 23. 12. 1931 (pohlednice)
1931
AA3033
1
9
?, Milda – Alšové, Ludmile (vnučka M.A., dcera Tomáše Alše) [Praha], [27. 3. 1934] (pohlednice)
[1934]
AA3033
1
10 11 12 13 14 15
Svoboda, Emanuel a Svobodová-Alšová, Maryna (zeť a dcera M.A.) – Kaplickému, Václavu (redaktor) Písek, 19. 6. 1939 (pohlednice) Písek, 12. 7. 1939 (pohlednice) Praha, 1. 1. 1941 (novoročenka) Praha, 2. 1. 1942 (pohlednice) Praha, 31. 12. 1942 (pohlednice) Praha, 4. 1. 1960 (pohlednice)
1939−1960
AA2979
1
16
Dědina, Jan (malíř, ilustrátor, kreslíř) Praha, 30. 9. 1912 (korespondenční lístek)
1912
AA1594
1
17
Emler, Jan (univerzitní knihovník) Praha, b.d. (obálka)
b.d.
AA2631
1
I.2 KORESPONDENCE ODESLANÁ
5
18
19 20 21 22 23
Fischerová, Anna (kmotra M.A.) b.m., 25. 7. 1902 (navštívenka s přípisem, s obálkou) (zarámováno) Kočí, Bedřich (nakladatel, knihkupec) – 5 dokladů, adresovaných B. Kočímu, týkajících se vydání cyklu Vlast od M.A.: Praha, 17. 12. 1902 (smlouva mezi B.K. a M.A.) Praha, 31. 12. 1902 (dopis Národního divadla) Praha, 31. 12. 1902 (dopis Zemského výboru království českého) Praha, 21. 3. 1908 (dopis advokáta Pohla zastupujícího firmu Mikoláš Lehmann) Praha, 21. 3. 1908 (dopis M.A.)
25 26 27 28
Otto, Jan (nakladatel, knihtiskař) Praha, 21. 11. 1898 (navštívenka s přípisem a stvrzenka za honorář) Praha, 15. 12. 1898 (stvrzenka za honorář) Praha, 19. 4. 1906 Tmaň, 2. 8. 1911 Praha, 4. 12. 1912
29 30
Urban, František (malíř) Praha, 19. 3. 1897 (korespondenční lístek) Praha, 1. 12. 1912
24
1902
AA3623
1
1902−1908
AA1389
1
1898−1912
AA2631 AA2632
1
1897−1912
AA2987
1
1893
AA1187
1
1902−1913, b.d.
AA2613 AA3018 AA2632
1
1940
AA2979
1
1940
AA2979
1
Ústřední Matice školská v Praze 31
Praha, 31. 5. 1893 (s konceptem odpovědi Ú.M.Š. z 5. 6. 1893) Adresáti neurčení
32 33 34
b.m., 3. 3. 1902 (navštívenka s přípisem) Praha, 20. 2. 1913 b.m., b.d. (navštívenka s přípisem)
I.3 KORESPONDENCE CIZÍ
35
J. S. M. – Kaplickému, Václavu (redaktor) [Praha], 23. 12. 1940 (pohlednice)
36
Svoboda, Emil (právník, univerzitní Kaplickému, Václavu (redaktor) b.m., 24. 12. 1940 (navštívenka s přípisem)
6
profesor)
–
II. RUKOPISY 37
Rukopis Maryny Svobodové-Alšové – k zahájení knižního vydávání díla M.A., 1 list
1939
AA3046
1
38
Rukopis Maryny Svobodové-Alšové – životní krédo M.A., 11. 5. 1950 (vložena reprodukce kresby podobizny M.A.), 1 list
1950
AA3672
1
1898
AA2904
1
III. VÝTVARNÉ PRÁCE III.1 VÝTVARNÉ PRÁCE VLASTNÍ 39
Kresby kostýmů k inscenaci Národního divadla Jan Výrava (tužka, kolorováno, připojeny poznámky), 3 listy ve vazbě III.2 VÝTVARNÉ PRÁCE CIZÍ
40
Kresba Portrét Mikoláše Alše
1918
AA3033
1
41
Padělek kresby M.A. k písni Co ten ptáček štěbetá z roku 1926 (s přípisem Maryny Svobodové-Alšové ohledně padělání, připojen dopis Emanuela Svobody z 19. 8. 1953)
1926, 1953
AA984
1
IV. REPRODUKCE IV.1 REPRODUKCE DĚL M. ALŠE 42
Reprodukce díla s vlastnoručním podpisem M.A. z 27. 10. 1906
1906
AA2631
1
43
Reprodukce kresby z roku 1886 (pohlednice)
1947
AA2631
1
44
Fotokopie části kresby
b.d.
AA2631
1
b.d.
AA3033
1
[1902]
AA1489
1
IV.2 REPRODUKCE CIZÍ 45
Různé pohlednice, 3 kusy
V. TISKY 46
Pozvánka pro M.A. na slavnost na počest sochaře Augusta Rodina a na otevření jeho výstavy, 3 listy
VI. FOTOGRAFIE
7
47
Podobizna Mikoláše Alše v mládí
b.d.
AA2049
1
48
Podobizna Mikoláše Alše z ateliéru Františka Durase ve Slaném
1898
AA2049
1
49
Mikoláš Aleš ve svém pokoji, 4 kusy
1912
AA2049 AA2499 AA3440
1
50
Mikoláš Aleš v Písku
b.d.
AA2899
1
51
Album fotografií členů a přátel rodiny Mikoláše Alše, vazba s reliéfem v cínu, 79 kusů (vloženy lístky se jmény osob na fotografiích): s. 1 Mikoláš Aleš v roce 1898 s. 2 Tomáš Fanfule (bratr matky M.A.), fotokopie kresby Jana Alše s. 3 Veronika Alšová, roz. Fanfulová (matka M.A.), fotokopie kresby Jana Alše z roku 1864 s. 4, 5 Marina Alšová, roz. Kailová (manželka M.A.) v roce 1902, 2 kusy s. 6 Marina Alšová, roz. Kailová (manželka M.A.) asi v roce 1881 s. 7 manželé Baťkovi Fany Blažková, roz. Báťková Mikoláš Aleš v roce 1884 Tomáš Aleš (syn M.A.) v roce 1884 s. 8 Maryna Alšová (dcera M.A.) v roce 1899 Eliška Alšová (dcera M.A.) v roce 1899 Mikoláš Aleš asi v roce 1862, fotokopie kresby Mikoláš, František a Jan Alšovi (bratři) s. 9 Marina Alšová, roz. Kailová (manželka M.A.) v roce 1902 Maryna Alšová (dcera M.A.) asi v roce 1903 Eliška Alšová (dcera M.A.) v roce 1903, 2 kusy s. 10 Berta Hasslerová (dcera lékaře v Miroticích, sestřenice Mariny Alšové, roz. Kailové) Lota Hendrichová, Božena Jirásková (dcera Aloise Jiráska), Eliška Nedomová, v roce 1898 Božena Jirásková (dcera Aloise Jiráska) s. 11 Tomáš Aleš (syn M.A.) v roce 1917
1865-1917
AA3033
1
8
Marie Alšová, roz. Michálková (manželka Tomáše Alše) Nataša Hlubinková (sestra Rudolfa Hlubinky, manžela Elišky Alšové) Mikšíčková (dcera ředitele cukrovaru) s. 12 Josefka (sestřenice M.A.) Tesková Zdislava Ptáková Pilňáčková s. 13 ? Lojzička Tománková (přítelkyně Maryny a Elišky Alšové) Faninka Tománková, provdaná Rychlíková (přítelkyně Maryny a Elišky Alšové) s. 14 Hermína Schlägerová (dcera malíře Hellicha) v roce 1903 ? Marie Alšová, roz. Michálková, 2 kusy s. 15 Elinka (vnučka M.A., dcera Elišky Alšové) v roce 1908 Maryna Alšová (dcera M.A.) při práci s. 16 Josef Ferdinand Hetteš (malíř a ilustrátor) Felix Jenewein (malíř) Tomáš Aleš (syn M.A.) Mikoláš Aleš v roce 1874 s. 17 Karel Ladislav Klusáček (malíř a ilustrátor) František Štraybl (malíř) Havelková Hanuš Svačina (přítel M.A.) v roce 1887 s. 18 Pilňáčková, roz. Báťková Říková, roz. Baťková Adéla Wolfová Božena Wolfová s. 19 Marina Alšová, roz. Kailová (manželka M.A.) v roce 1902 Čermáková Vilém Kail (bratr Mariny Alšové, roz. Kailové, a přítel M.A.) v roce 1900 Marie Kailová (manželka Viléma Kaila) v roce 1900 s. 20 Mina Tesková Hasderová Jaroslav Kail (syn Viléma a Marie Kailových) s. 21 Aug. Dyk (bratr Bakovské, bytné M.A. v Nebovidské ul. na Malé Straně) Josef Sochovský (stavitel a městský správce v Příbrami, 9
strýc Mariny Alšové, roz. Kailové) Olga Arbesová Rudolf Štech, architekt z Plzně s. 22 Marina Alšová, roz. Kailová a Otto Kail (sourozenci) Vilém Kail (bratr Mariny Alšové, roz. Kailové, a přítel M.A.) František Aleš (otec M.A.) Jan Aleš (bratr M.A.) s. 23 Elinka (vnučka M.A., dcera Elišky Alšové) Ludmila (vnučka M.A.) Marina Alšová, roz. Kailová (manželka M.A.) v roce 1889 Elinka (vnučka M.A., dcera Elišky Alšové) s. 24 Jan Aleš (bratr M.A.) v roce 1865 František Aleš (otec M.A.) Kail (bratr otce Mariny Alšové, roz. Kailové) Jaroslav Bouda (malíř a kreslíř) s. 25 Jaroslav Bouda a Cyril Bouda (malíř, grafik) s. 26 Rudolf Hlubinka s matkou Annou a sestrou Natašou v roce 1900 s. 27 Rudolf Hlubinka s manželkou Eliškou, rozenou Alšovou (dcera M.A.), a s dcerou Elinkou s. 28 Mikoláš Aleš v roce 1905 s. 29 Vilém Kail (bratr Mariny Alšové, roz. Kailové, a přítel M.A.) s manželkou Marií a synem Jaroslavem s. 30 Anna Fischerová (kmotra M.A.) s Marií v roce 1902
VII. DOKUMENTACE DOKUMENTACE ŽIVOTA A DÍLA M. ALŠE 52
Edice a faksimile dopisů Mikoláše Alše adresovaných manželce Marině roz. Kailové z roku 1876, 1879 a b.d. (publikovány v knize Emanuela Svobody Alšovy listy milostné v roce 1941), 3 listy
1941
53
Článek o Mikoláši Alši (nekrolog, s podobiznou M.A.), 1 list
[1913]
AA2631
1
54
Životopis Mikoláše Alše (strojopis), 1 list
b.d.
AA2631
1
10
1
55
Podobizna Mikoláše Alše (novinový výstřižek), 1 list
11
b.d.
AA2631
1
ÚDAJE O FONDU A INVENTÁŘI: Název fondu: Mikoláš Aleš Časový rozsah: 1865 - 1913 (1960) Značka fondu: 25 Číslo fondu NAD: 21 Počet inv. č.: 55 Počet ev. j.: 1 Počet bm: 0,12 Místo uložení: Archiv Národní galerie v Praze Fond uspořádal, označil, inventář sestavil a úvodem opatřil: Mgr. Pavlína Pyšná Počet stran: 12 Číslo evidenční pomůcky: 42 Počet exemplářů: 2 Stav ke dni: 31. 8. 2004 Inventář schválil: Mgr. Tomáš Sekyrka
12
