ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE
PRAVOSLAV KOTÍK (* 1889 - † 1970) Inventář osobního fondu
Časové rozmezí fondu: 1919 – 1960 (1978) Značka fondu: 149 Číslo evidenčního listu NAD: 170 Evidenční číslo inventáře: 59 Zpracovala : Radka Tibitanzlová Místo: Praha 2007
Pravoslav Kotík (1889 – 1970) Malíř, grafik a pedagog. Pravoslav Kotík se narodil 1. května 1889 ve Slabcích u Rakovníka v rodině řídícího učitele. Maturoval na reálném gymnáziu v Rakovníku a hned poté se přesunul do Prahy, kde v letech 1908-1912 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Dítěte ml., Karla Vítězslava Maška a Jakuba Schikanedera. Během studií bydlel jeden rok s Janem Zrzavým. V roce 1912 ukončil školu a složil profesorskou zkoušku u Jana Preislera. O rok později přijal místo suplenta a asistenta kreslení na c. k. vyšší reálce v Turnově. V tomto městě se seznámil s Boženou Šrajerovou, s níž se roku 1914 oženil. V témže roce se manželům narodila dcera Zuzana o dva roky později syn Jan, který se později stal rovněž malířem. Posledním dítětem Kotíkových se stala roku 1919 dcera Vendula. Na turnovské škole se Kotík setkal s kolegou Josefem Jeřábkem, sběratelem a milovníkem umění, se kterým jej pak pojilo přátelství po dlouhá léta. Roku 1916 se Kotík stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a byl jím až do roku 1930, kdy z něj byl vyloučen a pak se po určitou dobu zásadně vyhýbal kolektivním programům. V roce 1916 získal místo pedagoga v Nové Pace, kam se s celou rodinou odstěhoval. Zde navázal kontakty mj. s malířem Vlastimilem Radou nebo spisovatelem a básníkem Janem Opolským. Roku 1918 se odtud vrátil na krátký čas zpět do Turnova. V roce 1919 vstoupil do Umělecké besedy, jejímž členem byl do roku 1924, kdy založil spolu s malíři Miloslavem Holým, Karlem Holanem a sochařem Karlem Kotrbou Sociální skupinu Ho-Ho-Ko-Ko, která pak společně působila a vystavovala do roku 1927. Z Turnova se Kotík s rodinou přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde zůstal celých deset let až do roku 1932. V té době získal místo profesora kreslení v Praze na Vinohradech, na reálce Na Smetance, kde působil i malíř František Viktor Mokrý. Kotík se ubytoval v ulici Ve Smečkách, kde potom bydlel až do konce svého života a kde měl také svůj ateliér. V roce 1934 se rozvedl a o tři roky později si vzal za manželku Marii Plačkovou. Roku 1939 definitivně opustil učitelské zaměstnání, aby se mohl plně věnovat umělecké tvorbě. Z politických důvodů se rozvedl s Marií, aby se s ní znovu oženil roku 1945. V tom samém roce Kotík zároveň znovu vstoupil do KSČ. Roku 1947 se vrátil do SVU Mánes. V roce 1968 byl prohlášen zasloužilým umělcem. Zemřel 14. ledna 1970 v Praze. Pravoslav Kotík poprvé vystavoval již za svých studií a to pod pseudonymem Pravoslav Kraus se skupinou Divocí v Topičově salonu (mj. s Josefem Váchalem, Bohušem Laudou aj.) v roce 1910. Kotík ovlivněný pobyty na malých městech čerpal náměty z bezprostředního okolí, z venkovského prostředí. Přitom jej nezajímala ani tolik krajina, jako spíš lidé, jejich práce a rodinný život, což zachycoval v žánrových scénách. Projevoval hluboký zájem o postižení zvláštností všedního života nižších společenských vrstev, což souviselo s dobovou oblibou socialistických myšlenek. Převzal tvarosloví poválečného německého a italského expresionismu, později se podílel na utváření specifického českého neoklasicismu. To už se z Kotíkovy tvorby vytratil záměrný primitivismus, charakteristický pro první polovinu dvacátých let. Realistické příběhy vystřídaly tradičněji koncipované symbolické obrazy ženských aktů. Tento zlom způsobila první cesta do Paříže v roce 1924 a setkání s tehdejší Picassovou tvorbou. Pod vlivem kubismu pak pracoval i v rámci Sociální skupiny. Za okupace nebyl na rozdíl od mnoha tvůrců moderního umění otevřeně perzekvován, byl však zbaven možnosti veřejné prezentace svých obrazů a tím byly také zmařeny jeho naděje na uplatnění v zahraničí. Válečná atmosféra u něj našla výraz v alegoriích plných nejistoty a tísně, zároveň se ale obracel k hledání jistot v důvěrně známém prostředí. Vrátil se tudíž k venkovu, tentokrát viděnému očima městského člověka, který se rekreuje na letním bytě. Zobrazoval lidi odpočívající v krajině, zachycoval zážitky z výletů, rázovité postavičky venkovanů, které výletníci potkávají. Od poloviny 50. let pak maloval
2
nefigurativně, používal úsporná gesta a tvořil abstraktně. Je také autorem ilustrací k řadě knih, např. k Mahenovým spisům, Exotikonu Vítězslava Nováka, Demaskovanému Jana Opolského nebo k Husitské trilogii od Jana Voborníka.
Výběrová literatura k Pravoslavu Kotíkovi Konrád, Karel, Nevzpomínky, Praha 1963. Kotalík, Jiří – Vaculík, Karol, 50 let československého malířství 1918-1968, Sborník k výstavě pořádané v letech 1968-1969 českými a slovenskými galeriemi, Praha 1969. Lamač, Miroslav, Pravoslav Kotík, dřevoryty, linoryty, lepty a rytiny, Katalog, Praha 1961. Laudová, Věra, Obraz města v současném malířství, Praha 1978. Pánková, Marcela, Pravoslav Kotík (1889-1970), Katalog, Praha 1991 (s podrobným seznamem výstav a bibliografie). Plánka, Michal, Pravoslav Kotík. Kresby z Paříže a Bretaně, Katalog, Gottwaldov 1975. Řezáč, Jan a kol., Pražské ateliery, Praha 1961. Toman, Jindřich, Kniha v českém kubismu, Olomouc 2004. Vachtová, Ludmila, Pravoslav Kotík, Praha 1965. Vachtová, Ludmila, Pravoslav Kotík - oleje a kvaše, Katalog, Praha 1958.
Edice z fondu (Pozn.: v závorce na konci uvedena podoba názvu použitá v odkazech u dopisů v inventáři) Pánková, Marcela, Pravoslav Kotík (1889-1970), Katalog, Praha 1991 (Pravoslav Kotík). Tobolková-Kotíková, Zuzana, Ze zápisů Pravoslava Kotíka, in: Atelier č. 23, 1991, s. 2 (Ze zápisů).
Vývoj a dějiny archivního fondu Fond tvoří zejména dokumenty získané nákupem v roce 2007, které jsou uloženy pod přírůstkovým číslem AA 3933. Ve fondu se dále nachází jeden dopis pod přírůstkovým číslem AA 1599, který sem byl převeden ze sbírky Varia. Archivní charakteristika Při pořádání fondu byly archiválie rozděleny do několika základních oddílů. Jedná se o skupiny korespondence, rukopisy, tisky a dokumentace a fotografie. Korespondence pak byla rozdělena na dopisy odeslané a přijaté. Všechny písemnosti byly seřazeny chronologicky. Dokumenty, u nichž nebyla určena doba vzniku, byly umístěny na konci každého oddílu. V případě tohoto fondu se jedná spíše o torzo pozůstalosti Pravoslava Kotíka a nenacházejí se zde např. žádné osobní doklady. Při zpracování fondu nebylo skartováno. Písemnosti jsou v dobrém fyzickém stavu. Při pořádání fondu a vypracování archivní pomůcky se postupovalo podle „Zásad pro zpracování fondů a psaní inventářů v ANG“, platných ve shodě s prováděcí vyhláškou č. 645 zákona č. 499/2004 Sb. O archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
3
Stručný rozbor obsahu fondu Fond Pravoslava Kotíka obsahuje různé dokumenty. Najdeme v něm menší část korespondence s umělci (např. Jan Zrzavý, Miloslav Holý) a přáteli (Josef Jeřábek). Největší část fondu pak tvoří neucelený soubor rukopisů a různých poznámek, pocházející z 20. až 60. let. Tyto rukopisy se většinou týkají Kotíkových názorů na umění, konkrétní umělce a tvůrce i obecnějších úvah nad současnou situací, popřípadě nad stavem společnosti. Mezi tisky a dokumentací se nalézají katalogy k některým Kotíkovým výstavám. Poslední část fondu tvoří fotografie. Záznam o uspořádání fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádala a inventář k němu vypracovala Radka Tibitanzlová v Archivu Národní galerie v Praze v roce 2007.
Písemnosti původce uložené v dalších archivních fondech (zejména ANG) Písemnosti týkající se Pravoslava Kotíka uložené v dalších fondech ANG tvoří většinou pouhé jednotliviny. Ve Sbírce úmrtních oznámení jsou uložena 3 parte. Jeden korespondenční lístek se nachází ve fondu Karel Štapfer. Ve fondu Společnosti vlasteneckých přátel umění je 33 lístků vztahujících se k prodeji uměleckých děl z výstavy v roce 1920 a dokumenty z let 1926 a 1923. Několik dokladů je také uloženo v následujících fondech Literárního archivu Památníku národního písemnictví: Zdenka Braunerová, Josef Hodek, Josef Hora, Jiří Kolář, Arne Laurin, Stanislav Lom, Arthur Novák, Emil Pacovský, Josef Portman, Kamill Resler, Antonín Škarka a ve fondu Družstevní práce. Menší část písemností je dochována v Městském muzeu Nová Paka ve sbírce Rodáci Nové Paky.
4
Inv. č.
Obsah
Kusy
Časový rozsah
Přír. č. AA Ev. j.
Inventární seznam Korespondence Odeslaná 1
Pravoslav Kotík Josefu Jeřábkovi b. m., 3. 7. 1920 (dopis s kresbami)
2
Pravoslav Kotík Josefu Hladkému (vydavatel) Turnov, 22. 5. 1922 (kopie dopisu, originál uložen v NM)
3
Pravoslav Kotík Miloslavu Holému b. m., b. d. (lístek)
1 list
1920
1599
1
1 kus (2 ll)
1922
3933
1
1 list
b. d.
3933
1
Přijatá 4
Jaroslav Riedl Pravoslavu Kotíkovi Praha, 5. 3. 1937 (dopis)
1 kus (2 ll)
1937
3933
1
5
Jan Zrzavý Pravoslavu Kotíkovi Praha, 26. 3. 1946 (dopis)
1 list + ob.
1946
3933
1
6
"Všechno se mi zahaluje.“ 1 kus (2 ll) (Mladá Boleslav), (1919) {stížnosti na zdraví, úvahy o smrti} viz Pravoslav Kotík, s. 12
(1919)
3933
1
7
"My jsme na tom nejhůř. Je krize." 1 list 1923 3933 b. m., 1. 4. 1923 {špatná situace obživy umělců, návrhy na zřízení lidových galerií} viz Pravoslav Kotík, s. 29-30
1
8
"Jak svěží vzduch zafukuje z bojů literátů 2 ll básníků...“ b. m., (kolem 1923) {nadšení nad mladými literáty - zejména Nejedlým a Šaldou}
3933
1
9
"Překonat impresionismus znamená překonat 4 ll (20. léta) 3933 Cézanna" b. m., (20. léta) {úvahy o Cézannovi a impresionismu, na rubech listů Kotíkovy poznámky tužkou -
1
Rukopisy
5
(kolem 1923)
úvahy o malířské tvorbě} viz Pravoslav Kotík, s. 37 10
Malíř a prof. Kupka (Paříž), (1927) {o setkání s Kupkou v Paříži}
6 ll
(1927)
3933
1
11
"Civilizace musí sloužit umění" b. m., (1927) {úvahy o umění} viz Ze zápisů, s. 2
2 ll
(1927)
3933
1
12
"Děkuji L. a všem" 11 ll (1932) 3933 10 let v Mladé Boleslavi b. m., (1932) {úvahy o umění, strachu a svobodě člověka, vzpomínky na pobyt v Mladé Boleslavi} viz Pravoslav Kotík, s. 69
1
13
"Umění hyne jako růže v železné ruce dogmatů" 1 kus (1960) 3933 b. m., (1960) {úvahy o umění; psáno na pozvánce ČFVU – výstava tvůrčí skupiny M57, říjen 1960}
1
14
Londýn (Londýn), b. d. {popis Londýna - galerie, muzea, parky}
3933
1
15
Výstavní palác 3 ll b. d. 3933 b. m., b. d. {rukopis reakce na článek Mokrého, úvahy o výstavních prostorách a vztahu státu k umění a kultuře obecně}
1
16
Job - "Viděl jsem už dost lidského smetí" b. m., b. d. {úvahy o bídě}
2 ll
b. d.
3933
1
17
"Má-li vzniknout skutečné umění..." b. m., b. d. {problém kýče}
3 ll
b. d.
3933
1
18
"Vyskytne-li se kde v umění nějaký radikální proud..." b. m., b. d. {obecné úvahy}
4 ll
b. d.
3933
1
19
"Hledejte vždy jen Jedno" b. m., b. d. {obecné úvahy}
1 list
b. d.
3933
1
20
Romain Roland b. m., b. d. {výpisky z R. Rolanda}
1 list
b. d.
3933
1
6
1 list
b. d.
Tisky, dokumentace 21
Výstava kreseb a grafik Pravoslava Kotíka Salon výtvarné dílo, 13. 6. - 9. 7. 1944 (katalog výstavy)
2 ks
1944
3933
1
22
Pravoslav Kotík. Dřevoryty, lepty, litografie Kabinet grafického umění Praha, 6.9. - 29. 9. 1945 (katalog výstavy)
1 kus
1945
3933
1
23
Skupiny, davy, zástupy 1 kus 1978 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, říjen - listopad 1978 (katalog výstavy)
3933
1
Fotografie 24
P. Kotík v atelieru v ulici Ve Smečkách Praha, (kolem 1960) (fotografie)
1 kus
(1960)
3933
1
25
Letní malířská škola (?) b. m., b. d. (fotografie)
1 kus
b. d.
3933
1
26
Botič Praha, b. d. (fotografie)
1 kus
b. d.
3933
1
7
Tiráž Pravoslav Kotík (*1889 – †1970), inventář osobního fondu časový rozsah fondu: 1919 – 1960 (1978) počet evidenčních jednotek: 1 karton počet inventárních jednotek: 26 rozsah v bm: 0,10 stav ke dni: 19. 12. 2007 jméno zpracovatele: Radka Tibitanzlová číslo evidenčního listu NAD: 170 číslo evidenční pomůcky: 59 počet stran: 8 schválil dne:
8
