Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petr Bič

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2007

Bc. Petr Bič

Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s.

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:


Vypracoval: Bc. Petr Bič Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří Dědina, CSc. -2-


Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s.“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 11. května 2007

Podpis

-3-


PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Jiřímu Dědinovi, CSc. za odborné konzultace, cenné připomínky a veškerou pomoc při zpracování diplomové práce. -4-


OBSAH

1

CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE ............................................................................................................................. 8

2

VÝBĚR TÉMATU ............................................................................................................................................ 8

3

METODA PRÁCE ............................................................................................................................................ 9

4

ÚVOD DO LÁZEŇSTVÍ ................................................................................................................................ 10 4.1

STRUČNÁ HISTORIE LÁZEŇSTVÍ VE SVĚTĚ................................................................................................. 10

4.2

LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................................................. 13

4.2.1

Historie českého lázeňství ................................................................................................................... 13

4.2.1.1

Nejstarší období ......................................................................................................................................... 13

4.2.1.2

Období od 18. století do konce 2. světové války........................................................................................ 14

4.2.1.3

Vývoj lázeňství po 2. světové válce do roku 1989 ..................................................................................... 15

4.2.1.4

Vývoj lázeňství po roce 1989..................................................................................................................... 16

4.2.2

Současnost českého lázeňství .............................................................................................................. 17

4.2.3

Význam lázeňských zařízení ................................................................................................................ 19

4.2.4

25 důvodů pro návštěvu lázní.............................................................................................................. 20

4.2.5

Státní podpora českých lázní............................................................................................................... 21

4.2.5.1

Cíl podprogramu Podpora rozvoje lázeňství .............................................................................................. 21

4.2.5.2

Vymezení příjemců dotace......................................................................................................................... 22

4.2.5.3

Podporované aktivity ................................................................................................................................. 22

4.2.5.4

Forma a výše dotace................................................................................................................................... 23

4.2.6

Léčebné procedury českých lázních .................................................................................................... 23

4.2.7

Přehled nejdůležitějších lázní v ČR..................................................................................................... 24

4.3

LÁZEŇSTVÍ V OKOLNÍCH ZEMÍCH.............................................................................................................. 26

4.3.1

Slovensko ............................................................................................................................................ 26

4.3.2

Německo.............................................................................................................................................. 27

4.3.3

Rakousko............................................................................................................................................. 28

4.3.4

Maďarsko............................................................................................................................................ 29

4.3.5

Polsko.................................................................................................................................................. 30

-5-


5

6

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ŘÍZENÍ ČESKÝCH LÁZNÍ ................................................................. 31 5.1

STRATEGIE ............................................................................................................................................... 31

5.2

PROCESY .................................................................................................................................................. 34

5.3

KULTURA ................................................................................................................................................. 38

5.4

IT ARCHITEKTURA .................................................................................................................................... 40

5.5

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA....................................................................................................................... 42

5.6

LIDSKÉ ZDROJE ......................................................................................................................................... 45

5.7

TECHNIKY ŘÍZENÍ ..................................................................................................................................... 48

5.8

KOMUNIKACE V ORGANIZACI ................................................................................................................... 49

ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S................................ 50 6.1

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S............................................................................ 50

6.1.1

Historie společnosti ............................................................................................................................ 50

6.1.2

Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích ............................................................................................ 51

6.1.3

Co se v Lázních Luhačovice léčí ......................................................................................................... 52

6.1.4

Léčebné metody v Lázních Luhačovice, a.s......................................................................................... 53

6.1.5

Přehled hotelového ubytování............................................................................................................. 54

6.1.5.1

Lázeňské hotely ......................................................................................................................................... 54

6.1.5.2

Lázeňské penziony..................................................................................................................................... 56

6.1.6

Předmět podnikání - služby poskytované společností ......................................................................... 57

6.1.7

Typy lázeňských pobytů....................................................................................................................... 58

6.1.8

Přímá konkurence ............................................................................................................................... 61

6.1.9

Luhačovické okolí ............................................................................................................................... 62

6.2

ORGANIZAČNÍ ARCHITEKTURA ................................................................................................................. 64

6.2.1

Účel pro který je architektura vytvořena ............................................................................................ 66

6.2.1.1

Strategické plány........................................................................................................................................ 66

6.2.1.1.1

Mise ...................................................................................................................................................... 67

6.2.1.1.2

Analýza okolí........................................................................................................................................ 67

6.2.1.1.3

Tržní potenciál...................................................................................................................................... 69

6.2.1.1.4

Zdrojová analýza .................................................................................................................................. 69

6.2.1.1.5

Stanovení podnikatelské pozice – SWOT analýza................................................................................ 70

6.2.1.2

Taktické plány............................................................................................................................................ 75

-6-


6.2.2

6.2.2.1

Útvarové organizování............................................................................................................................... 76

6.2.2.2

Procesní organizování ................................................................................................................................ 76

6.2.3

7

Strukturní materiál.............................................................................................................................. 75

6.2.2.2.1

Organizační nástroje textové................................................................................................................. 77

6.2.2.2.2

Organizační nástroje grafické ............................................................................................................... 77

6.2.2.2.3

Hlavní a vedlejší procesy ve společnosti .............................................................................................. 77

6.2.2.2.4

Organigraf lázní – nově ........................................................................................................................ 78

Technologie – nástroje řízení.............................................................................................................. 79

6.2.3.1

TQM – ISO normy..................................................................................................................................... 79

6.2.3.2

CRM – nadstandardní vztahy se zákazníky, učící se organizace, koučování ............................................. 80

6.2.3.3

Metoda transakčních nákladů..................................................................................................................... 81

VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY ...................................................................................................................... 82 7.1

ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ .................................................................................................................................... 82

7.2

ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A.S. .................................................... 84

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................... 86

9

POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE ...................................................................................................... 87

10

PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................ 88 10.1

SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................................... 88

10.2

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................... 89

10.3

RELEVANTNÍ ELEKTRONICKÉ ZDROJE ....................................................................................................... 90

10.4

PŘEHLED LÉČEBNÝCH PROCEDUR V ČESKÝCH LÁZNÍCH ........................................................................... 92

-7-


1 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je zmapování jednak toho, na jakých základech stojí a čím se v současné době zabývá management některých českých lázní, jak v těchto lázních probíhá řízení a organizování. Dále by se pak tato práce měla konkrétněji věnovat jednotlivým aspektům řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. v kontextu českého lázeňství. Tato práce by měla prezentovat teoretické poznatky o organizování a řízení na praktickém příkladě, případně nastínit určitý možný vývoj a doporučení pro zlepšení.

2 VÝBĚR TÉMATU Zvolené téma jsem si vybral z několika důvodů. Prvním důvodem je atraktivita oboru, který má v českých zemích historii starou několik set let. Lázeňství prošlo za tak dlouhé období mnohými změnami a zejména nebývalá dynamika tohoto oboru u nás v posledních patnácti letech je hodná bližšího seznámení. Rozvoj lázeňství totiž přináší jak prestiž České republiky a je jedním z hlavních důvodů návštěvy naší krásné země v srdci Evropy, tak i ekonomické efekty v daných regionech, zaměstnanost i zvýšení životního standardu obyvatelstva. Druhým důvodem je, dle mého názoru, relativní nedostatek aktuální odborné literatury zabývající se aspekty řízení a organizování v českém lázeňstvím, porovnávající je s moderními přístupy k managementu. Třetím důvodem je můj osobní vztah k Luhačovicím. Ačkoliv z této oblasti přímo nepocházím, tak toto moravské městečko, které lázeňstvím přímo žije, často navštěvuji, neboť mě uchvátilo příjemnou atmosférou lázeňské kolonády, množstvím zeleně, architektonickými skvosty předních světových architektů i různorodými možnostmi zábavy, léčby a relaxace, které

-8-


nabízí. Tento osobní vztah mě vedl k touze skloubit zájem v řízení a organizování a poznání největší společnosti v Luhačovicích poskytující lázeňské služby.

3 METODA PRÁCE První část práce se zabývá úvodem do lázeňství. Stručně popisuje historii lázeňství ve světě a v Čechách, které důležité aspekty ovlivnily organizování a řízení v průběhu doby a jaká je současnost českého lázeňství s přehledem nejdůležitějších lázeňských míst. Je zdá část zamýšlející se nad významem lázeňských zařízení a nad důvody pro návštěvu lázní. Lázeňství je co do provozu i investic velmi náročnou záležitostí a mnohdy není schopno pokrýt tyto záležitosti z vlastních zdrojů. Podpora státu je v mnohých případech nutností. Tomuto tématu je také věnováno několik kapitol. Další část se stručně zabývá léčebnými procedurami českých lázní pro představení jádra lázeňské činnosti, tedy léčby. Poslední část úvodu do lázeňství se snaží popsat jak jsou na tom s nabídkou v této oblasti okolní země: Slovensko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko. Pro lepší poznání organizační architektury byl vytvořen dotazník, který byl vyplněn jak generálním ředitelem Lázní Luhačovice, a.s., tak i pro srovnání několika jinými řediteli předních českých lázní ochotnými se menšího průzkumu zúčastnit. Spolupráce s větším počtem ředitelů lázeňských zařízení bohužel bez osobních kontaktů nebyla možná. Přední manažeři se totiž snaží uchránit své know-how před zneužitím konkurencí. Druhá, již aplikační, část diplomové práce prezentuje vyhodnocení tohoto dotazníku. Názorně zobrazuje v grafické podobě odpovědi na jednotlivé otázky s celkovým komentářem. Třetí část této práce se zabývá již vlastní společností Lázně Luhačovice, a.s. Je zde představena krátká historie společnosti, jaké se zde nacházejí léčebné prameny, co se zde léčí, léčebné metody, přehled ubytování a služeb, typy pobytů, přímá konkurence a okolí lázní. Následuje hlavní část práce, tedy organizační architektura a ta je zkoumána dle svých čtyř -9-


činitelů: účelu (zde je například provedena SWOT analýza, tedy analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro společnost, zde se snažím subjektivně ohodnotit pozici společnosti na trhu a její další možné prvky, které mohou ovlivnit její budoucnost), strukturního materiálu, stylu a metody. Určité podrobnosti v řízení a organizování byly konzultovány s vedením společnosti. Je nutno ale podotknout, že pro úplné fungování společnosti by bylo nutné ve společnosti několik měsíců pracovat, k čemuž jsem neměl příležitost. Manažeři občas svou společnost prezentují tak, jak by ji rádi viděli a ne jaká je skutečná situace, a proto může být skutečný stav ve společnosti poněkud odlišný. Poslední část diplomové práce se snaží o určité vyhodnocení celé práce a o stanovení závěrů a doporučení kam by se mohla společnost Lázně Luhačovice, a.s. ubírat a jaké prvky zlepšit v organizační architektuře. Doufám, že tato práce bude alespoň malým přínosem v této problematice.

4

ÚVOD DO LÁZEŇSTVÍ

4.1 Stručná historie lázeňství ve světě1 Kořeny historie lázeňství sahají do doby před naším letopočtem. Lidé se zajímali o přírodní minerální prameny, které se od běžných pramenů lišily svou teplotou a chutí. Právě jejich odlišnost od jiných vodních zdrojů byla často spojována s nadpřirozenou mocí. Většina lázeňských míst má svou historii opředenou různými legendami a pověstmi. V místech zdrojů minerálních vod byly stavěny chrámy a oltáře k vyjádření díků za zvláštní účinky těchto pramenů na lidské tělo. Výskyt minerálních a termálních pramenů v určitých

1

Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline. 2003.

- 10 -


lokalitách dal vznik ložiskům rašeliny, slatiny a bahna, které též byly zdrojem různých druhů terapie. Značný podíl na vzniku některých lázeňských středisek mělo též příznivé a zvláštní klima některých lokalit. Ve starověkém Řecku byly lázně neodmyslitelnou součástí soukromého postupně i veřejného života. Staří Římané měli vybudovány dokonalý systém lázeňství. První velké veřejné lázně byly zbudovány počátkem prvního století v Římě. Návštěvníci lázní mohli kromě koupelí využívat sály pro masáže, odpočívárny, tělocvičné sály. Římské vědecké kapacity jako Hippokrates a Celsius byly horlivými zastánci rozvoje lázní a jejich blahodárných účinků na lidské tělo. Protikladem tomuto období rozkvěty kultury a péče o vlastní tělo byla historie lázní ve Středověku. Obecně lze charakterizovat středověk jako dobu politické nestability, určité nekulturnosti, která se projevovala i v nevelké péči o lidské tělo a zdraví všeobecně. Přesto i toto období dalo základy některým lázeňským místům v Evropě. Mezi takovéto lázeňské lokality můžeme počítat např. Karlovy Vary a Teplice. Evropské lázeňství se svými tradicemi vyvíjelo v závislosti na celkovém vývoji společnosti v jednotlivých zemích hlavně v Evropě. Rozvoj společnosti v oblasti techniky a nových vědních oborů v 18. a 19. století spolu s novými dopravními možnostmi daly předpoklad rozvoje lázeňství a vzniku nových lázeňských středisek. Vznik nové dopravní možnosti železniční dopravy – umožnil zvýšenou kapacitu přepravních možností té doby. Určitá města a tedy i lázeňská střediska byla najednou dostupná daleko většímu počtu návštěvníků. Průmyslový, obchodní a kulturní rozkvět společnosti v 19. století byl důležitým předpokladem rozvoje lázeňství. S tím souvisí nová výstavba lázeňských budov, kolonád, divadel atd. Lázně se v té době staly důležitým léčebným, ale i kulturním centrem, kde se mohli se tkávat bankéři, průmyslníci, tehdejší aristokracie a umělci. Tato bohatá vrstva společnosti výrazně ovlivnila rozvoj lázeňských míst po stránce léčebné, aristokratické i obchodní. - 11 -


Období do 2. světové války by se dalo charakterizovat jako zlatý věk lázeňství.Celkový příznivý vývoj společnosti měl za následek i rozvoj ducha a péče o lidské tělo. Zvýšil se objem návštěvníků v lázeňských střediscích, ale i jejich struktura. Pobyt v lázních nebyl jen výsadou pro zámožnou aristokracii, ale stal se součástí životního stylu i pro střední vrstvu obchodníků, úředníků a zaměstnanců. Lázeňský léčebný pobyt nabyl nového rozměru. Stal se důležitým společenským momentem a mimo léčebného efektu i prestižní záležitostí. Vědecký rozvoj v oblasti lékařství prohloubil a zdokonalil některé léčebné procedury a zároveň vědecké kapacity se podílely na tvorbě nových léčebných postupů. Nový směr ve struktuře pacientů podpořil vznik a rozvoj zdravotních pojišťoven, které se postupně začaly podílet na úhradě lázeňského pobytu. Tento důležitý prvek též podpořil rozšíření struktury lázeňské klientely. Rozkvět lázeňství poznamenal i architekty, kteří viděli v tomto oboru velké možnosti seberealizace při výstavbě a výzdobě lázeňských center. Tato doba dala vznik mnoha lázeňským objektům, kolonádám, společenským a kulturním prostorám jako i významným sochařským a malířským dílům. V období po 2. světové válce lázeňství procházelo svým přirozeným vývojem dle podmínek poválečného rozvoje jednotlivých zemí, zejména v Evropě.

- 12 -


4.2 Lázeňství v České republice 4.2.1 Historie českého lázeňství2 4.2.1.1 Nejstarší období Předhistorické období ve vývoji našich lázní je opředeno legendami a skutečná historie není doložena. Jsou známé legendy např. o vzniku Karlových Varů – náhodně objevené horké prameny při honu přímo s přítomností vladaře Karla IV. Dle Václava Hájka z Libočan byl teplý pramen Teplic v Čechách vyhrabán zaběhlými vepři, apod. Faktem ale je, že prameny dnes využívané Mariánskými Lázněmi byly místnímu obyvatelstvu a mnichům z tepelského kláštera známé již v 13. století. Ve středověku a v delším horizontu celého feudálního období byl význam lázeňství minimální, neboť toto období obecně nevynikalo kultem vody a hygieny. Jen pro nejvýznamnější a nejbohatší malou vrstvu obyvatel byl pobyt v lázeňských místech rozptýlením, spojeným s hony a jinými kratochvílemi. Pouze Karlovy Vary a Teplice v Čechách si podržely svůj význam od svého založení jako lázeňská místa s významnými hosty a pacienty včetně Albrechta z Valdštejna a cara Petra Velikého v roce 1711 – ten po vzoru Karlových Varů začal dokonce zakládat první lázeňská místa v Rusku. Za zmínku z pohledu historie lázeňské péče stojí fakt, že léčebné kůry byly v této době velmi náročné – např. pobyt v teplé lázni trval dlouhé hodiny, někdy i dny a noci, až docházelo k poškození kůže, pitná kůra předepisovala denní pití až devět litrů vřídelní vody.

2

Knop, K. kol. Lázeňství – Ekonomika a management. Praha. Grada Publishing.1999.

- 13 -


4.2.1.2 Období od 18. století do konce 2. světové války Koncem 18. století dochází na našem území k rozvoji lázeňství. Díky pokroku vědy, techniky a společenské komunikace dochází k významnému povznesení lázeňských míst. Jsou stavěny první velké lázeňské stavby – kolonády, stavby u zřídel, lázeňské domy. Pobyt v lázních se stává nejen důležitým léčebným podpůrným prostředkem při onemocněních, ale již i důležitým společenským a prestižním počinem. Období od konce 19. století a počátku 20. století jde označit s určitou nadsázkou „zlatou érou“ lázeňství na našem území. V tomto období dochází k dostavbám lázeňských komplexů, k modernizaci lázeňských procesů, následně pak k modernizaci pro tuto péči. Kromě rychlého vývoje léčebných postupů a zvýšení účinnosti lázeňských pobytů na zdraví pacientů dochází také k dalšímu posílení prestiže lázeňských míst, která se stávají společenskými a kulturními centry, významnými i z hlediska cestovního ruchu. Po první světové válce se objevují první významné zdravotní pojišťovací společnosti, které umožňují lázeňskou péči stále širšímu okruhu uživatelů. Tímto rozevřením vějíře lázeňské péče pro relativně i absolutně chudší klientelu se také rozvíjí řada alternativních možností ubytování, stravování a méně náročných služeb. V tomto období rozvoje lázeňství je hlavním argumentem kvality péče a úrovně poskytovatelů osobní reference, proto se velmi pečlivě vedou a uveřejňují sezónní seznamy lázeňských hostů, pobyt slavných osobností v lázních komentuje samozřejmě tisk a lázně tím opět získávají. V období okupace (ve druhé světové válce) je většina našich významných lázeňských středisek zabrána Německem a v ostatních lázeňských místech je harmonický lázeňský život vesměs přerušen a lázně jsou často využívány pro vojenské účely. Toto období je pro rozvoj lázní pouze dobou „temna“, kdy pozitivní přínos neexistuje.

- 14 -


4.2.1.3 Vývoj lázeňství po 2. světové válce do roku 1989 Po válce byla pozornost soustředěna především na obnovu válkou zničených nebo narušených lázní. Majetková podstata lázní včetně všech přírodních léčivých zdrojů byla převedena do výhradního vlastnictví státu. Postupně je u nás patrná snaha o přeměnu lázní na zdravotnická zařízení a jejich přechod na celoroční provoz. Lázeňská péče je v tomto období nadále věcnou (dobrovolnou) dávkou nemocenského pojištění. Je organizována masově, především přes odborové orgány a v návaznosti na indikační seznam chorob pro lázeňskou péči Krajskými správami sociálního zabezpečení. V období 70. a 80. let 20. století nadále přetrvává uznávaná zdravotnická priorita lázeňské péče a lze ho charakterizovat jako vzepjetí před krizí v lázeňském oboru. V odbytu lázeňských služeb je hledán kompromis mezi poptávkou a disponibilní kapacitou, stejně jako v rámci klientely mezi našimi pacienty a zahraničními hosty. V řízení lázní z centra jsou nyní uplatňovány principy a restrikce vedoucí k omezení společenské zakázky (poptávky) omezením možností opakování lázeňské péče, apod. Zelenou dostávají pobyty cizinců a devizové inkaso. Dlouhou dobru neřešené nebo příliš naivně a centralisticky řešené problémy v lázeňství vedly zákonitě v 80. letech ke krizovému stavu, kdy ani materiální základna lázní, ani kvalita služeb, postupně pak ani výkony a efektivnost provozu lázní nedosahovaly potřebné úrovně a dynamika rozvoje oboru zmizela úplně. Zajímavým aspektem, v této souvislosti hodným zřetele, je skutečnost, že jediným přípustným kvalifikačním požadavkem pro řízení lázeňské organizace, byl titul MUDr. Lékaři jistě nutně koncipují lázeňské programy a musí řídit léčebnou péči v lázních, nemají však namnoze vzdělání ekonomického směru a jejich práce v administrativě lázní je odvádí od jejich lékařských specializací.

- 15 -


4.2.1.4 Vývoj lázeňství po roce 1989 Po listopadových změnách v naší společnosti nastává obrat v pohledu na funkci veřejně prospěšných služeb typu lázeňství, které jako komplex služeb zahrnuje řadu oblastí, které samy o sobě mají svůj vývoj a své výchozí podmínky. Jde především o lázně v rámci zdravotního systému státu, dále systém hotelových a stravovacích služeb v lázních, cestovní ruch a jeho dopad na lázně a region. Doplňkový charakter mají právě regionální aktivity, které mají úzkou návaznost na všechny výše jmenované oblasti – sportovní, kulturní a společenská zařízení (golfová hřiště, tenis, koně, kasina, kulturní domy, divadla, apod.). Tyto veškeré aspekty a potenciální výhody restrukturalizace majetkových vztahů a činnosti provozovatelů byly nosnou myšlenkou pro záměry privatizace v oboru lázeňství a strukturálních změn v systému léčebných lázeňských poukazů a financování lázeňské péče. Ve vlastním systému poskytování lázeňské péče je nejkvalitnější a bez větších problémů a ztrát vůči vyspělým zemím západní Evropy vlastní léčebná péče. Zde pracuje řada velmi kvalifikovaných a zkušených lékařů, rehabilitačních a ostatních zdravotnických pracovníků. Totéž nelze říci o službách spojených s pobytem lázeňských pacientů – hostů v lázních. Ubytovací a stravovací služby jsou podceněny jak ve vybavenosti, tak v přístupu personálu k pacientům, kteří jsou chápáni více jako pacienti nemocnic než klienti. Zde chybí prvek zdravé konkurence, a až na výjimky, monopolní postavení lázeňského podniku v lázeňském místě vede ke stagnaci úrovně nabízených služeb.

- 16 -


4.2.2 Současnost českého lázeňství3 V Registru zdravotnických zařízení je evidováno 85 lázeňských zdravotnických zařízení, z toho 5 dětských. Tato lázeňská zařízení disponují celkem 25 770 lůžky. Nejvíce, a to 47 lázeňských zařízení, je v Karlovarském kraji. V roce 2006 bylo do lázeňských léčeben přijato celkem 327 078 pacientů (k tíži zdravotních pojišťoven i samoplátci dohromady) a 4 233 členů doprovodu pacientů, jejichž pobyt byl hrazen zdravotními pojišťovnami. Dospělým pacientům, kterých bylo 314 207, bylo poskytnuto celkem 5 211 898 ošetřovacích dnů. V lázních se léčilo též 2 342 dorostenců a dorostenek, kteří zde strávili 82 702 ošetřovacích dnů. Do lázní bylo dále přijato v roce 2006 celkem 10 529 dětí, kterým bylo poskytnuto 375 338 ošetřovacích dnů. Z hlediska způsobu financování lázeňské péče bylo za rok 2006 přijato celkem 106 869 pacientů v rámci komplexní lázeňské péče (KLP) s úhradou z veřejného zdravotního pojištění, z toho 94 429 dospělých osob. V rámci příspěvkové lázeňské péče (PLP), kde zdravotní pojišťovny hradí vyšetření a léčení, zatímco stravování, ubytování a jízdné do lázní platí pacient, bylo ošetřováno celkem 18 650 osob, z toho 18 572 dospělých. Za loňský rok bylo dále v lázních ošetřováno 66 756 osob z tuzemska, které si lázeňskou péči hradily plně samy, a lázeňská péče byla poskytnuta 134 078 cizincům, kteří si tuto péči rovněž plně hradili sami. Počty lázeňských pacientů dlouhodobě mírně narůstají. V rámci celkových počtů však současně klesají počty pacientů, jejichž péče je hrazena zdravotními pojišťovnami, což je zřejmě v souvislosti s napjatou situací v bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Od roku 2002 vzrostl celkový počet cizinců léčených v českých lázních o cca 23 % ze 109 212 osob na 134 803. Nejrychleji v posledních letech narůstá podíl českých občanů, kteří si

3

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, [cit. 5.4.2007 ], < www.uzis.cz >.

- 17 -


lázeňskou péči hradí sami. V roce 2002 to bylo 30 955 pacientů, za rok 2006 jejich počet dosáhl již 66 756 osob, což je růst o 87 %. V roce 2006 strávili pacienti v lázních ČR celkem 5 669 938 ošetřovacích dnů, z toho tvořily pobyty a konto zdravotního pojištění (celkem KLP + PLP) podíl cca 58,0 % a pobyty plně hrazené pacienty z tuzemska i ciziny podíl cca 42,0 %. V roce 2002 tvořil podíl ošetřovacích dnů čerpaných pacienty k tíži zdravotních pojišťoven cca 66,5 % a podíl tuzemců samoplátců a cizinců samoplátců činil cca 33,5 %. Celkový počet ošetřovacích dnů poskytnutých pacientům v lázních v roce 2002 činil 5 859 748 a přes nárůst u kategorií tuzemci na vlastní náklady a cizinci byl v roce 2006 o 3,2 % nižší. V roce 2006 na jednoho pacienta v rámci zdravotního pojištění KLP připadlo v průměru 27,2 ošetřovacího dne v lázních. Na pacienta v rámci zdravotního pojištění PLP to bylo v průměru 20,6 ošetřovacích dnů, na tuzemce samoplátce v průměru 7,1 ošetřovacího dne a platící cizinci strávili v lázních v průměru 14,1 ošetřovacího dne. Nárůst počtu tuzemských samoplátců a pacientů z ciziny nedokáže kompenzovat úbytek pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění, jak se projevuje poklesem celkového počtu ošetřovacích dnů v lázních. Nejčastěji se vyskytující indikací v lázních ČR u dospělých byly v roce 2006 nemoci pohybového ústrojí (181 467 pacientů, tj. 57,8 % celkového počtu dospělých pacientů). Následují nemoci oběhového ústrojí (34 962 pacientů, tj. 11,1 %) a nemoci trávícího ústrojí (34 908 pacientů, tj. 11,1 %). U dorostu byly nejčastějšími indikačními skupinami nemoci gynekologické (502 případů, tj. 21,4 %), nemoci pohybového ústrojí (473 případy, tj. 20,2 %) a nemoci nervové (437 případů, tj. 18,7 %). Dětští pacienti se v lázních nejčastěji léčili na netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (4 632 případů, tj. 44,0 %), nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (961 případů, tj. 9,1 %) a nemoci gynekologické (956 případů, tj. 9,1 %). Podle dat o dospělých pacientech v rámci veřejného zdravotního pojištění bylo - 18 -


nejčastější diagnózou stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady (9 414 případů), kořenové syndromy vertebrogenního původu (9 387 případů) a koxartróza v soustavném léčení (9 171 případů).

4.2.3 Význam lázeňských zařízení Lázně v České republice mají dlouhou historii a jejich postavení ve společnosti má své pevné místo. Význam lázní má hned několik rovin. Za prvé to je význam léčebný. Kapitola o léčebných metodách názorně ukazuje jaké všechny nemoci se dají v českých lázních léčit. Za druhé, je to význam zdravotně preventivní. Za posledních několik let vzrostl počet klientů, kteří do lázní jezdí z čistě jako prevenci před různými nemocemi, za zlepšení zdravotní kondice a za „omlazením“. Kulturní a společenská funkce lázní je jistě také neméně významná. Lázeňská města se často stávají pořadateli různých společenských akcí, jak například hudebních a divadelních, tak i sportovních. Mnoho lázeňských míst má ve svém okolí různá sportoviště, jako například golfová hřiště, která dokáží do lázní přilákat lukrativní hosty. Dalším nemalým přínosem je jistě ekonomická stránka věci. Ta se dá rozdělit jak na obtížně měřitelnou část zlepšení zdraví společnosti, tak i příspěvek lázeňství k tvorbě hrubého domácího produktu. Lázně přispívají do rozpočtů obecních, krajských a do státního rozpočtu, dále k tvorbě devizových rezerv a výrazně ovlivňují zaměstnanost v daných lokalitách. Vzhledem k zastaralosti a nutným rekonstrukcím dále podporují stavební, textilní, nábytkářský průmysl a jiné. Vláda si význam lázní pro stát uvědomuje, a proto jejich fungování i rozvoj různými způsoby podporuje (viz kapitola o státní podpoře lázní).

- 19 -


4.2.4 25 důvodů pro návštěvu lázní Proč vůbec lidé do lázní jezdí? John W. Lund4 definuje 25 důvodů, které ve stručnosti vystihují proč lidé lázně navštěvují. Některé důvody se vzrůstající tendencí nabízejí velmi vysoký potenciál příležitostí jak pro podnikatele, kteří již v lázeňství fungují, tak i pro podnikatele, kteří se do lázeňství pustit teprve chtějí. 1) Dosáhnout a využít duševní a fyzický vnitřní potenciál. 2) Minimalizovat efekty stáří. 3) Vytvořit si nové stravovací návyky. 4) Cítit se zdravěji. 5) Cítit se šťastněji. 6) Vyladit organismus. 7) Redukovat váhu. 8) Zanechat kouření. 9) Zbavit se návyku na alkoholické nápoje. 10) Vypadat atraktivněji. 11) Zvýšit sportovní výkonnost. 12) Prevence proti nemocem. 13) Pomoci léčit současné neduhy. 14) Léčit specifické mužské a ženské problémy. 15) Obnovit fyzickou kondici. 16) Nalézt duševní rovnováhu. 17) Eliminovat či redukovat stres.

4

Lund, W. J. Taking the Waters – Introduction to Balneology. GHC Bulletin. 2000.

- 20 -


18) Bavit se. 19) Setkat se s lidmi (pro vyšší sociální skupiny). 20) Dosáhnout lepších tělesných pocitů a vnitřní vyrovnanosti. 21) Hýčkat se. 22) Pro vytvoření rodinné soudržnosti. 23) Pro individuální aktivity. 24) Pro individuální odpočinek. 25) Pro relaxaci.

4.2.5 Státní podpora českých lázní5 Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001. V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 -2007. Podprogramy jsou zaměřeny na: 

rozvoj lázeňství,



doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity

a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.

4.2.5.1 Cíl podprogramu Podpora rozvoje lázeňství Cílem podprogramu je vytvořit ekonomické podmínky k iniciaci a podpoře aktivit, které umožní vybudování a rekonstrukci lázeňské infrastruktury.

5

Ministerstvo pro místní rozvoj, [cit. 7.4.2007 ], < www.mmr.cz >.

- 21 -


4.2.5.2 Vymezení příjemců dotace Příjemcem dotace může být město/obec, jež má schválený statut lázeňského místa6, město/obec se stanovenými přírodními lázněmi nebo město/obec na jehož území nebo v blízkosti jehož území se nachází přírodní léčivý zdroj7, má územním plánem vymezenou oblast pro vybudování přírodních léčebných lázní a systematicky vytváří podmínky pro jejich vznik.

4.2.5.3 Podporované aktivity 

Úpravy a výsadba veřejné zeleně, rekonstrukce a vybudování závlahového systému, pořízení strojů a zařízení na údržbu zeleně apod.



Rekonstrukce a vybudování parkoviště.



Rekonstrukce lázeňské léčebny, hromadného ubytovacího zařízení, kulturního zařízení.



Rekonstrukce a vybudování balneoprovozu, bazénu.



Úprava pramenů minerálních vod.



Rekonstrukce a vybudování kolonád a pitných pavilonů.



Rekonstrukce a vybudování sportovně-rekreačního zařízení sloužícího aktivitám účastníků cestovního ruchu.



Rekonstrukce a vybudování turistického informačního střediska, kulturního zařízení apod.



Rekonstrukce a vybudování veřejného WC.



Rekonstrukce památkově chráněných objektů v majetku města (fasády, venkovní úpravy okolí).



Rekonstrukce a vybudování dalších zařízení sloužících rozvoji cestovního ruchu.

6 Podle § 28 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon). 7 Podle § 25 odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon).

- 22 -


4.2.5.4 Forma a výše dotace Podpora je poskytována formou systémové investiční dotace (dále jen „dotace“) na realizaci vybraných akcí. Na podporu není právní nárok. Dotace je přísně účelová a její čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byla poskytnuta. Výše poskytované dotace může dosáhnout max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce.

4.2.6 Léčebné procedury českých lázních Téměř ucelený přehled léčebných procedur českých lázní včetně indikací je uveden v příloze. Nejdůležitějšími procedurami jsou: přírodní uhličito-minerální koupele, přísadové koupele, vodoléčba, léčebné masáže, celková vířívá lázeň, léčebná rehabilitace, ergometrie – zátěžový test, trénní kůra, elektroléčba, galvanizace, ultrazvuk, diatermie, magnetoterapie, horské slunce, vakuově kompresní terapie, inhalace, akupunktura, léčba teplem, jógová cvičení a kryoterapie – léčba chladem. Některé procedury mají u nás bohatou historii, některé se objevily až nedávno. Největší novinkou je pravděpodobně kryoterapie, která se rychle začíná rozšiřovat po českých lázních. Jedná se o pobyt v komoře v teplotách pod -100 °C nebo o lokální léčbu chladem. Léčba se používá při chronických degenerativních zánětlivých onemocnění pohybového aparátu ve stadiu dekompenzace, akutních úrazech kloubů, podvrknutí, pohmoždění a u krevních výronů. České lázně krok s moderními trendy ve světovém lázeňství drží. Je zde mnoho moderních zařízení využívajících špičkového lékařského vybavení.

- 23 -


4.2.7 Přehled nejdůležitějších lázní v ČR8 Nejdůležitějšími lázeňskými místy v České republice jsou: Bertiny lázně Třeboň, Františkovy Lázně, Janské Lázně, Karlovy Vary, Konstantinovy Lázně, Lázně Aurora, Lázně Bechyně, Lázně Bělohrad, Lázně Bludov, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Dolní Lipová, Lázně Hodonín, Lázně Jáchymov, Lázně Karlova Studénka, Lázně Klímkovice, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lázně Luhačovice, Mariánské lázně, Lázně Mšené, Lázně Ostrožská Nová Ves, Lázně Poděbrady, Lázně Pozlovice, Lázně Skalka, Lázně Slatinice, Lázně Teplice, Lázně Teplice nad Bečvou, Lázně Toušeň, Lázně Velichovky, Lázně Velké Losiny, Lázně Vráž a Priessnitzovy lázně Jeseník. Následuje krátký popis těch nejvýznamnějších českých lázní.

Lázně Karlovy Vary Místo bylo známé svými horkými prameny již v dobách keltského osídlení. Karlovy Vary byly založeny roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV. Základem lázeňské léčby v Karlových Varech je pramen Vřídlo, který zásobuje termální vodou všechna lázeňská zařízení, dodává plynný oxid uhličitý pro vanové koupele, poskytuje základní surovinu pro výrobu karlovarské vřídelní soli i pro zkameňování suvenýrů. Léčí se zde onemocnění žaludku a dvanácterníku, nadváha, nemoci pohybového ústrojí, jaterní onemocnění, choroby slinivky břišní, střevní onemocnění, poruchy výměny látkové, dna, poruchy tukového metabolismu, léčba paradentózy, onemocnění žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických operacích bez recidivy.

8


- 24 -


Mariánské Lázně Věhlas Mariánských Lázní je založen na bohatství přírodních léčivých zdrojů. Historie Mariánských Lázní je poměrně mladá, i když léčebné účinky minerálních pramenů byly známy již v dřívějších dobách, vznik tohoto lázeňského města se datuje od počátku 19. století. Léčí se zde onemocnění ledvin, močových cest, nemoci dýchacích cest, pohybového aparátu, poruchy výměny látkové, onemocnění zažívacího traktu, nervová a gynekologická onemocnění.

Františkovy Lázně Historie nejmenších a nejpůvabnějších z lázní západočeského trojúhelníku sahá do roku 1793, kdy byly založeny. Bohatá ložiska léčivých zdrojů v podobě sirnoželezité slatiny, 21 minerálních pramenů a přírodního vývěru zřídelního plynu spolu s odborností lázeňských lékařů a použitím moderních léčebných metod jsou základem úspěšnosti a proslulosti lázeňské léčby. Léčí se zde onemocnění srdce a krevního oběhu, onemocnění pohybového ústrojí a gynekologická onemocnění včetně neplodnosti.

Lázně Jáchymov Základním přírodním zdrojem léčebných procedur jsou radioaktivní prameny získávané z 12. patra jáchymovského dolu Svornost. Odkryté radioaktivní prameny na přelomu 19. a 20. století v bývalých stříbrných dolech a jejich léčebné účinky daly podnět k založení prvních radioaktivních lázní na světě v roce 1906. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, nemoci periferního nervového systému a choroby metabolické.

- 25 -


4.3 Lázeňství v okolních zemích9 4.3.1 Slovensko Slovenská republika nabízí lázeňské léčebné pobyty klientům ve více jak dvou desítkách lázeňských míst. Nejvýznamnějšími jsou Lázně Piešťany, Trenčianské Teplice. Bardejov, Vysoké Tatry – Štrbské pleso. Dalšími místy jsou: Bojnice, Dudince, Lúčky, Nimnica, Nový Smokovec, Rajecké Teplice, Kunerad, Slize, Smrdáky, Brusno, Korytnica, Liptovský Ján, Lubochňa, Lučivná, Slené Teplice, Sebrance, Vyšné Ružbachy.

Lázně Piešťany Největší a nejznámější slovenské lázně. První zmínka o léčebných účincích lázeňského místa v povodí řeky Váh se objevily již ve 12. století. Lázně Piešťany využívají obou základních přírodních zdrojů, kterými jsou sirovodíková termální voda vyvěrající z tektonických zlomů země z hloubky 2000m o teplotě 67 až 69 ˚C a sirné bahno. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí (zvláště revmatického původu), nervová onemocnění, kožní onemocnění.

Trenčianské Teplice První zmínky o zdejších horkých minerálních pramenech pocházejí z počátku 13. století. Základem balneoterapie jsou přírodní minerální prameny používané v minerálních bazénech spolu s parafinovými zábaly, elektroléčbou, podvodními a klasickými masážemi. Léčí se zde revmatická onemocnění a onemocnění pohybového ústrojí.

9


- 26 -


Bardejov Historie lázní sahá do středověku, první zmínky o léčebných pramenech pocházejí z počátku 13. století. Vyhlášené bardejovské minerální prameny jsou svým složením klasifikovány jako jedny z nejznámějších v Evropě (hydrouhličitanové, chloridosodné, železité, studené, hypotonické prameny se zvýšeným obsahem kyseliny borité).

4.3.2 Německo Německo svou četností lázeňských míst, rozmanitou nabídkou ve struktuře léčebné i cenové patří mezi velmi silné a významné země s lázeňskou turistikou nejen jako cílová destinace, ale patří k nejvýznamnějším zemím zdrojovým.

Baden Baden Světově známé lázeňské středisko položené v krásné přírodní scenérii Černého lesa. Počátky lázeňské historie sahají až do středověku. V Baden Baden vyvěrají jedny z nejteplejších minerálních pramenů 68 ˚C, které se využívají mimo jiné k léčbě poruch pohybového ústrojí, pomáhají při uvolňování degenerativních příznaků těchto onemocnění a povzbuzují činnost trávicího ústrojí.

Bad Reichenhall Lázeňské středisko v předhůří Alp je známé zvláštním přírodním bohatstvím, kterým je sůl. Jedinečná kombinace slané vody a bahna je úspěšně aplikována při léčbě pohybových onemocnění, zvláště revmatismu, dále bronchitických onemocnění a potížích oběhového systému.

Garmisch-Partenkirchen Proslulé zimní letovisko Bavorských Alp přitahuje nejen milovníky zimních sportů, ale nabízí své léčivé účinky pacientům s problémy dýchacích orgánů. - 27 -


4.3.3 Rakousko Bad Ischl Nejstarší rakouské lázně se známou solnou vodou počaly svou historii ve dvacátých letech 19. století. Lázeňské místo si velmi oblíbil císař Franz Josef I. Své přírodní bohatství slanou minerální vodou a bahno využívají balneoprovozy pro léčbu nemocí pohybového ústrojí, onemocnění oběhového systému, gynekologických a neurologických onemocnění a nemocí dýchacích cest.

Baden bei Wien První zmínky o zdejších léčivých účincích přírodních pramenů pocházejí z doby římského impéria. Léčivá voda s vysokým obsahem síry je základem k léčbě onemocnění pohybového ústrojí.

Bad Gastein10 První zprávy o zdejších lázních pocházejí ze 14. století. Vyvěrá zde více než 18 radioaktivních pramenů až 47 ˚C teplých (s obsahem radonu), které jsou rozváděny do mnoha lázeňských objektů a hotelů. Léčí se zde choroby pohybového ústrojí, ortopedické choroby, revmatické a neurologické choroby.

Gasteiner Heilstollen – Böckstein11 Jsou zde léčebné štoly ve kterých se uskutečňuje léčba pomocí specifického klimatu (obsah radonu do 4,5 nano Curie na litr vzduchu, teplota vzduchu od 37 do 41,5 ˚C, relativní vlhkost vzduchu od 70 do 95 %). Léčí se zde Bechtěrevova choroba, chronická polyarthridita, degenerativní onemocnění páteře, artrózy, svalová onemocnění, onemocnění dýchacích cest.

10 11

Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha.

- 28 -


4.3.4 Maďarsko Dlouholetá tradice maďarského lázeňství pochází již z doby římského impéria. Tradici lázeňské země si podrželo Maďarsko do dnešní doby a patří mezi vyspělé lázeňské země Evropy.

Hevíz Patří k nejvýznamnějším maďarským lázním. Hevíz je charakteristický svým unikátním termálním jezerem sopečného původu o rozloze téměř 48 ha. Minerální alkalická voda z jezera obsahuje velký podíl síry a vápenatých solí. Léčivá voda je velmi oblíbena pro svou teplotu v létě 33 až 35 ˚C, v zimě 25 až 30 ˚C. Dno jezera je pokryta vrstvou bahna, které se též úspěšně využívá při léčbě onemocnění pohybového ústrojí, dny, poruch oběhového ústrojí a látkové výměny, kožních nemocí a gynekologických problémů.

Harkány Termální lázně v jižní části Maďarska s termálními sirnými prameny jsou unikátní tím, že tyto prameny obsahují síru rozpuštěnou v plynné formě. Balneologické procedury s využitím tohoto přírodního bohatství jsou základem pro léčení nemocí pohybového ústrojí zvláště revmatismu.

Budapešť Toto lázeňské centrum se může pochlubit světoznámou zvláštností – spojení věhlasného lázeňského místa a zároveň hlavního města Maďarska. Bohatá naleziště termálních léčivých pramenů využívají pacienti k léčení nemocí pohybového ústrojí zejména revmatismu.

- 29 -


4.3.5 Polsko12 V Polsku se nachází několik lázeňských míst s dlouhou tradicí. Většina z nich se nachází na jihu Polska, v Karpatech a Krkonoších a na pobřeží Baltského moře. Nejvíce populárními jsou Krynica, Zagiestow a Piwniczna, Szczawnica v Pieniny, Rabka, Polanica, Duszniki, Kudowa, Klouzka, Cieplice, Swieradow, Kamien Pomorski a Polczyn. Největší lázně jsou Ciechocinek a Inowroclaw. Konstancin blízko Varšavy je světově vyhlášeným rehabilitačním centrem. Léčebné prostředky polských lázní (minerální vody, solné jeskyně, moře) jsou známy již delší dobu. Záznamy o jedněch z nejstarších lázní Cieplice Zdroj se datují již od roku 1281. V Polských lázních se léčí různorodé nemoci: nemoci pohybového ústrojí, revmatické stavy, poruchy oběhového ústrojí, dýchacího ústrojí, zažívacího ústrojí, gynekologické problémy, krční nemoci a nemoci kůže, endokrinologické poruchy, poruchy metabolismu a poruchy močového ústrojí.

12

Meet Poland, [cit. 20.3.2007 ], < http://www.meetpoland.com/health-spas.html >.

- 30 -


5 VYHODNOCENÍ

DOTAZNÍKU

ŘÍZENÍ

ČESKÝCH LÁZNÍ Pro lepší poznání organizační architektury českých lázní byl vytvořen dotazník13, který byl vyplněn generálními řediteli předních českých lázeňských podniků. Na dotazník reagovalo po osobním kontaktu šest ředitelů a výsledky jsou přehledně shrnuty v následující části jak s otázkami, tak i s odpověďmi. Dotazník byl vyplněn anonymně, a proto zde nejsou výsledky dle jednotlivých lázní. V grafech jsou zobrazeny počty odpovědí na jednotlivé otázky.

5.1 Strategie 1. Existuje ve firmě strategie v definovaném nebo jiném pojetí? Odpověď byla šestkrát v definovaném pojetí. Dá se předpokládat, že strategie je v lázních významným firemním dokumentem určující směr podnikání, a proto existuje v definovaném pojetí.

2. Jak strategie vzniká? a) Vytvořila ji externí poradenská společnost b) Byla převzata od vlastníka c) Vytvořil ji jedinec (např. top-manažer, gen. ředitel, …) d) Vznikla týmovou prací celého vedení

13

Dotazník vznikl pozměněním Manuálu pro analýzu systému podnikového řízení. VŠE-katedra managementu. Praha.

- 31 -


a=2

d=3 b=0 c =1

Obrázek 1 – Dotazník: otázka č. 2

V lázních byla strategie vytvořena převážně týmovou prací celého vedení, což je logické. Vedení společnosti by mělo nejlépe znát jak společnost, tak i trendy v lázeňství a dle toho vytvořit strategii. Na druhém místě je vytvoření strategie externí společností. To dokládá o tom, že většinou menší lázně si pozývají poradenské společnosti mající větší přehled o dění v lázeňství a dokáží se dívat na lázně reálněji.

3. Je strategie sdílena všemi částmi firmy? 1

2

3

4

Strategii nosí v hlavě jediný člověk a podle

Strategie je známa všem pracovníkům

ní řídí firmu.

firmy

Číslo 1=0 Číslo 4=2

Číslo 2=2

Číslo 3=2


Z tohoto grafu se nedá rozhodnout jak je strategie známa pracovníkům společnosti. Dá se ale usuzovat, že o strategii ve firmě neví jen její tvůrci. Vedení se snaží strategii sdílet se svými zaměstnanci. Známost strategie přispívá ke stmelení vizí a představ pracovníků ohledně dlouhodobějšího fungování společnosti. - 32 -


4. Funguje strategie jako systém? 1

2

3

4

Jednotlivé útvary neodvozují své cíle

Strategie funguje jako systém, takže

od celopodnikové strategie. Proto

jednotlivé útvary si své cíle odvozují od cílů

často dochází k tomu, že je chování

nadřazených a celopodnikových. Díky tomu

útvarů vzájemně nekoordinované.

všechny útvary směřují k naplnění celopodnikové strategie.

Číslo 1=0

Číslo 2=1

Číslo 4=2

Číslo 3=3


Strategie tedy většinou funguje jako systém, takže jednotlivé útvary si své cíle odvozují od cílů nadřízených a celopodnikových. Díky tomu všechny útvary směřují k naplnění celopodnikové strategie. Nedochází tedy k tomu, že by útvary směřovaly jinam a způsobovaly by tak disharmonii ve společnosti.

5. Je strategie pouhým svazkem papíru v šuplíku nebo reálně funguje v praxi? 1

2

3

4

Formalizovaná strategie je dokumentem

Strategie je důležitý dokument, na který

zamčeným v šuplíku, kterým se prakticky

se navazuje v každodenní práci, a

nepoužívá.

zejména je používána při důležitých koncepčních rozhodnutích.

- 33 -


Č í s lo 4=0 1=0

Č í s lo 3=3

Č í s lo 2=3


Žádný z vrcholových manažerů neoznačil extrémní možnosti 1 nebo 4. Tedy strategie není ani zastrčena někde v šuplíku a ani to není dokument používaný při každodenní práci. Dá se tedy usuzovat, že je to dokument napomáhající zejména při důležitějších koncepčních rozhodnutích, což je dobře.

5.2 Procesy 6. Jaká je většinová tendence v přístupu k řízení ve firmě - zaměřuje se hlavně na procesy nebo spíše na jednotlivé operace? 1

2

3

4

Úplné zaměření na

Hlavní tendence

Hlavní tendence

Naprosté zaměření na

procesy

směřuje k řízení

směřuje k řízení

operace

procesů, ale

operací, ale významné

významné je i

je i zaměření na

zaměření na operace

procesy

Číslo 4=0 1=0

Číslo 3=3

Číslo 2=3


- 34 -


Opět žádná odpověď nebyla v extrému. V lázních tedy hlavní tendence směřuje k řízení procesů, ale významné zaměření je i na operace, nebo hlavní tendence směřuje k řízení operací, ale významné je i zaměření na procesy.

7. Jsou úkoly a cíle manažerů spjaty spíše s řízením pracovníků, kteří mají podobnou funkční specializaci, nebo s řízením skupiny pracovníků složené z více profesí tak, aby na konci jejich práce byl konkrétně definovaný výstup? 1

2

3

4

Odpovědnost manažerů výhradně za

Odpovědnost manažerů zejména za

provoz funkčních útvarů.

konkrétně definované výstupy.


Číslo 2=2

Číslo 3=2


Z odpovědí by se dalo usoudit, že zde pravděpodobně probíhá přesun od čistě funkčního řízení k procesnímu řízení společnosti jak k tomu inklinují současné manažerské trendy.

8. Má každý výstup konkrétně definovaného manažera, který zodpovídá za jeho vyprodukování a kvalitu? 1

2

3

4

Všechny procesy mají

Většina procesů má

Menší část procesů

Nejsou definováni

konkrétně

konkrétně

má konkrétně

vlastníci procesů.

definovaného

definovaného

definovaného

vlastníka.

vlastníka.

vlastníka.

- 35 -


Číslo 4=1

Číslo 1=1



Dle odpovědí tedy většina procesů má konkrétně definovaného vlastníka umožňující efektivní procesní řízení v lázních.

9. Pro měření výkonnosti jsou využívány zejména údaje o práci jednotlivých zaměstnanců nebo naopak údaje o výkonnosti jednotlivých procesů? (1=výkonnost procesů je měřena a údaje jsou zásadním podkladem pro řízení, 4=výkonnost procesů není měřena)

Číslo 4=0 3=0

Číslo 2=3

Číslo 1=3


Všechny odpovědi byly v intenzitě 1 nebo 2, tudíž výkonnost procesů je měřena a údaje mohou být relevantním podkladem pro řízení.

- 36 -


10. Jsou procesy zajišťovány interně nebo externě? (VP – vnitropodnikový proces, O – outsourcing, N – nevyužívá se)

VP VP, O O N

3

IT

3

0

6

Nákup Vývoj a výzkum 0

1

0

2

Personalistika

2

Údržba

2

3 3

1 4

4

Odborný lékařský dohled

0 2

5

Finance, účetnictví

0 1

6

Obchod

0

4

Marketing

2 6

Lázeňské služby 0

1

2

3

0 0 0

4

5

6


Předešlý obrázek znázorňuje, že naprostá většina procesů ve společnostech jsou vnitropodnikovým procesem. Outsourcing se nejčastěji využívá u procesů, které nejsou jádrem činnosti společností. Outsourcing často dokáže uspořit náklady, neboť společnosti soustředící se na danou oblast realizují úspory z rozsahu a mají často lepší know-how v dané oblasti. Nejvíce se outsourcing dle dotazníku využívá u údržby, personalistiky a u informačních technologií. Vývoj a výzkum je v lázeňství poněkud specifický, protože v mnoha společnostech prakticky neexistuje. Je to dáno zejména historickým vývojem a konzervativním přístupem k lázeňským procedurám, které se někdy po mnohá desetiletí nemění. Některé společnosti však přímo spolupracují s výzkumnými ústavy, nemocnicemi, případně s externími odbornými poradenskými firmami.

- 37 -


5.3 Kultura 11. Jak je podniková kultura silná? Jsou jednotlivé složky podnikové kultury rozšířeny mezi všemi pracovníky a pevně zakotveny v jejich uvažování a chování nebo je naopak rozšíření a zakotvení jednotlivých prvků podnikové kultury slabé? (1=slabá kultura, 4=silná kultura)

Číslo 4=1


Číslo 3=4


Většina ředitelů se domnívá, že v podniku panuje silná kultura. Jednotlivé složky podnikové kultury jsou rozšířeny mezi všemi pracovníky a pevně zakotveny v jejich uvažování a chování. Silná kultura často vytváří prostředí, ve kterém jsou lidé motivováni pracovat ochotně a efektivně, tedy přináší pozitivní efekty.

12. Je kultura organizace řízena? Má vedení firmy povědomí a snahu o cílevědomé korigování podnikové kultury? 1

2

3

4

Management firmy se

Vedení si existenci

Management vyvíjí

Kultura firmy je

kulturu nesnaží

kultury uvědomuje, ale

snahu o koncepční

systematicky a

cílevědomě

omezuje se

řízení kultury, avšak

cílevědomě řízena

ovlivňovat.

maximálně na dílčí

bez znatelných

vedením firmy.

zásahy.

úspěchů.

- 38 -


Číslo 4=1


Číslo 3=3


Vedení společností se snaží kulturu podniku koncepčně kontrolovat, avšak v polovině spolčeností se tato snaha zdá být málo úspěšná. Problém aktivního řízení kultury se však dotýká nejen lázeňských podniků. Management si ho často uvědomuje a snaží se využít znalosti v řízení kultury ze zahraničí a aplikovat tyto poznatky na české prostředí. V mnohých společnostech je tato snaha úspěšná a přináší kýžené výsledky.

13. Jak se z hlediska následujících charakteristik chová většina zaměstnanců firmy? (1=nízká intenzita, 4=vysoká intenzita) Intenzita 1 Intenzita 2 Intezita 3 Intenzita 4 Orientace na projekty (práce na nových věcech, dosahování cílů,…)

0

Hrdost na firmu, její výsledky a chování

0

3

3

0

Nadšení pro práci a dosahování cílů

0

3

3

0

Profesionalita

0 0

2

4

0

5 1

2

1 3

4

5

6


Dle grafu se tedy ve společnostech chová většina zaměstnanců ve vyšších intenzitách daných charakteristik, což jistě přináší kladné efekty. Graf však může i naznačovat jakési uvědomování si rezerv vedení společností. Tyto rezervy mohou být viděny jako směr růstu síly kultury v lázních. - 39 -


5.4 IT architektura 14. Jaký je poměr „počet pracovníků / 1 počítač“?

2-3 pracovníci=1 0-1 pracovník=2

1-2 pracovníci=3


Jak již graf naznačuje, lázeňství je obor ve kterém na jeden počítač připadá více než jeden pracovník. Vzhledem k procesům probíhajících v lázních se nepředpokládá dynamický nárůst počtu počítačů ve společnostech. Často by to bylo zbytečným luxusem. Důležité je, aby všichni pracovníci k počítačům přistup měli, zejména k intranetu společnosti, dále pak k internetu. Přístup pracovníků k informacím je v řízení podniků klíčovým prvkem.

15. Existuje ve firmě útvar, který se zabývá využitím informačních technologií? V jaké formě? a) jako útvar, který je začleněn do některé z dílčích organizačních složek firmy a který je tak nejvyššímu manažerovi podřízen pouze zprostředkovaně (např. v rámci útvaru financí nebo v obchodním oddělení apod.) b) jako útvar, který je sice přímo podřízen nejvyššímu manažerovi, avšak nemá své

přímé

zastoupení

ve

vrcholovém

managementu

firmy

(tj.

v

představenstvu či mezi odbornými řediteli/náměstky) c) jako samostatný útvar, který je přímo podřízen nejvyššímu manažerovi a který má (např. jako samostatná divize) své přímé zastoupení managementu firmy

- 40 -

ve vrcholovém


d) jako samostatný podnikatelský subjekt, který tázané organizaci poskytuje komplexní zázemí v oblasti IT jako externí dodavatel (v rámci tzv. outsourcingu)

d=0

c=1

a=2

b=3

Obrázek 14 - Dotazník: otázka č. 15

Informačními technologiemi se tedy po většinou zabývá útvar, který je vedení společnosti podřízen avšak ve vedení nemá přímé zastoupení. Je to dáno zejména malou velikostí a tedy malou významností informačních technologií pro samotný chod a řízení společnosti.

16. V jakých podnikových procesech jsou informační technologie nasazeny?

pro řízení projektů

0

pro podporu rozhodování

0

2

3

pro řízení lidských zdrojů

0

2

3

pro řízení a podporu distribuce a prodeje 0 pro řízení nákupu a skladového hospodaření 0

2

0

2

Aplikace/moduly účetní a pro řízení finančních toků

0

1

3

2 1 1 4

2

3

1 4

1

2

3

4

5

6

Vůbec Velmi málo Ano, ale jsou nedokonalé Vysoce komplexně


Informační technologie jsou vysoce komplexně nasazeny zejména v klíčových oblastech řízení ve kterých jsou nejvíce efektivní. Jedná se o aplikace účetní, pro řízení finančních toků a pro řízení a podporu distribuce a prodeje. Naopak méně jsou využívány v řízení nákupu a skladového hospodaření, u aplikací pro řízení lidských zdrojů a pro podporu rozhodování. - 41 -


17. Jaký je stupeň integrace (propojenosti) jednotlivých systémů? (1=izolované systémy, 4=propojení systémů je takové, že dohromady fungují jako systém jediný)

Číslo 4=1

Číslo 1=0

Číslo 2=1

Číslo 3=4


Propojenost IT systémů jistě zajišťuje kýžený synergický efekt v hledání úspor a ve zvyšování rentability. Vedení lázní vnímá propojení IT systému skoro v takové míře, že systém funguje jako jediný.

5.5 Organizační struktura 18. Jaký je počet stupňů řízení? 5 stupňů=1 3 stupně=2

4 stupně=3


V dotazovaných společnostech tedy existují 4 stupně řízení, což vzhledem k jejich velikostem umožňuje efektivní řízení, delegování pravomocí i zodpovědností.

- 42 -


19. Kolik podřízených má v průměru manažer první linie?

11-12 podřízených=1




Manažer první linie má v dotazovaných společnostech nejvíce v průměru 9 až 10 podřízených. Tento počet ještě umožňuje kvalitní řízení podřízených.

20. Na základě jakého kritéria vznikají útvary ve společnosti? a) specializace a kvalifikace pracovníků b) pracovní proces a funkce, které je mohou zabezpečit c) výrobek, zákazník

c=0 a=2

b=4


Většina útvarů je ve společnostech tvořena na základě funkcí a pracovního procesu. Odpovídá to zvolenému posunu k procesnímu řízení v lázních.

21. Od kolika manažerů dostává podřízený instrukce? Odpověď byla u všech společností - od jednoho manažera. Jedná se však často o ideální stav. V praxi dochází k tomu, že přechodně a na některé úkoly mohou pracovníci dostávat instrukce i od více manažerů a může docházet k rozporům a neefektivnostem.

- 43 -


22. Jak intenzivně je využívána týmová práce? (1=týmy nejsou tvořeny vůbec, 4=týmové uspořádání pracovníků je základem fungování firmy)

Číslo 4=0 1=0

Číslo 3=3

Číslo 2=3


Dotazník neodhalil směřování ani k jednomu a ani k druhému přístupu. Týmy jsou tedy ve společnostech tvořeny pravděpodobně jen dočasně na přechodnou dobu.

23. Jaká je pružnost organizační struktury? (1=úkoly jsou rozděleny na specializované jednovětvové části, 4=pracovníci spolupracují na společných úkolech)

Číslo 2=0 1=0

Číslo 4=3

Číslo 3=3


Odpovědi naznačují větší pružnost organizační struktury ve společnostech. Pracovníci tedy spolupracují na společných úkolech, což jim umožňuje se lépe orientovat na cíle podniku.

24. Jaký směr komunikace uvnitř firmy převažuje? a) převažuje vertikální orientace (tj. po linii nadřízenosti a podřízenosti) b) převažuje horizontální orientace (tj. po linii kolegů na stejné úrovni)

Odpověď byla u všech a). Ve společnostech převažuje vertikální orientace, tj. po linii nadřízenosti a podřízenosti umožňující lepší tok informací od vedení společnosti k nižším úrovním a zpět. - 44 -


25. Jaký je způsob práce organizace? a) Pracovníci mají pevně stanovené úkoly či popis práce b) Pracovníci mají volně stanovené úkoly či popis práce a dělají co je třeba c) Pracovníci si sami určují, co budou dělat. Popis pracovní činnosti tvoří pouze základní rámec.

c=0 b=2

a=4


Většina pracovníků má pevně stanovené úkoly a popis práce. Tento přístup má svá pozitiva ve formě jasného vztahu s pracovníkem, ale i negativum v podobě jakéhosi možného omezení

aktivnějších

pracovníků.

Rozlet

některých

pracovníků

však

může

být

i

kontraproduktivní, a proto společnosti radši volí pevný popis práce a úkolů umožňující lepší kontrolu.

5.6 Lidské zdroje 26. Útvar personalistiky a personální práce manažerů ve firmě se zaměřuje především na: a) tzv. personální administrativu, tj. výpočet výše mezd, dodržování předpisů, apod. b) urovnávání protichůdných zájmů firmy a zaměstnanců, tj. kolektivní vyjednávání, apod. c) strategický přístup, tj. dlouhodobé plánování potřeby a kapacit, strategie nasazování motivačních nástrojů, apod.

- 45 -


a=1

b=1 c=4


Většina společností volí správný strategický přístup zaměření personálního oddělení. Tento přístup umožňuje dlouhodobý rozvoj společnosti v personální oblasti. Jen samotné vyřizování personální administrativy k rozvoji pracovních sil nepřispívá.

27. Existuje ve firmě formalizovaný systém povyšování a kariérního růstu? Vytváří se a periodicky se aktualizuje plán další kariéry, povyšování a vzdělávání pro každého pracovníka firmy? Je pro každé důležité pracovní místo zpracováván seznam možných nástupců? (1=systém kariérního plánování ve firmě neexistuje vůbec, 4=pro každého pracovníka se periodicky zpracovává plán jeho kariérního růstu)

Číslo 4=0

Číslo 1=1

Číslo 3=2

Číslo 2=3


Tato otázka odhalila rezervy v plánování personální činnosti. Ředitelé si tento prostor uvědomují a doufejme, že podnikají potřebné kroky k nápravě. Podcenění této oblasti úzce souvisí s nespokojeností a s nedostatkem motivace pracovníků.

- 46 -


28. Kolik je ročně vynaloženo v průměru na vzdělávání jednoho pracovníka?

3500-4500=1

2500-3500=1 1500-2500=4


Vzdělávání zaměstnanců patří ke klíčovým faktorům úspěšnosti podniků. Většina společností vynakládá na vzdělání v průměru 1500 až 2500 Kč ročně. Obecně se dá říci, že v lázeňství se nevynakládá na vzdělání zaměstnanců mnoho peněz. Určité zvýšení této částky by jistě přispělo ke zkvalitnění péče, ke spokojenosti zákazníků a tedy i k růstu tržeb.

29. Jakými způsoby jsou nejčastěji motivováni pracovníci? Nejčastější formou motivace v lázních je dle dotazníku mzdová motivace. Jedná se o různé příplatky za nadstandardní pracovní výkon. Další formou je nemzdová motivace formou kariérního postupu nebo zvýhodnění v oblasti stravování, ubytování a bezplatného využívání lázeňských služeb poskytovaných společností.

30. Jakými způsoby probíhá nejčastěji v podniku kontrola? Nejčastější formou kontroly jsou vnitřní kontrolní mechanismy stanovené jak danou legislativou, tak i vnitřními předpisy vytvořené vedením společnosti. Společnosti také v hojné míře využívají služeb nezávislých auditorů. Ty by měly mít nezkreslený pohled na podnik a umožnit tak činit kvalitnější rozhodnutí.

- 47 -


5.7 Techniky řízení 31. Které konkrétní specifické techniky řízení firma využívá a v jaké intenzitě? 0

1

2

3

4

ve firmě je tento

znalost pojmu a

plánuje se, že

technika je

technika řízení je

pojem neznámý

jeho podstaty

bude v budoucnu

využívána

plně používána

využito

nedokonale nebo je v procesu implementace

Koučování

0

1

CRM (nadstandardní vztahy se zákazníky)

0

1

(model PDCA) Přístupy trvalého zlepšení

1

Target Costing (Cílové náklady)

1 0 2

3 1

2

1

1

3 0

4 4 4

Open Book Management

Reengineering

2 0 0

2

4 2

Controlling (Audity)

0

1 0

2

0

1

0 0

1

2

3

0 0

1 2

4


- 48 -

0 0 1

4 2

3

Balanced Score Card

0

1

2 2 2 6 2

Teorie omezení (Goldratt)

Řízení kvality (QM): ISO 9001

1 1 3 3

2

Projektové řízení

Procesní řízení

1

2

2 0

Učící se organizace Just In Time (JIT)

3

1 5

0 6

Intenzita 0 Intenzita 1 Intenzita 2 Intenzita 3 Intenzita 4


Nedá se očekávat, že by dotazník odhalil velkou znalost současných moderních manažerských technik. Lázně jsou často řízeny poněkud konzervativnějším způsobem. Ředitelé však alespoň o určitých pojmech vědí, případně se techniky budou snažit zavést v budoucnu. Nejčastěji využívanými technikami jsou Audity, Just in Time, Cílové náklady a CRM. Na druhé straně stojí Teorie omezení, Open Book Management a Projektové řízení. Na obhajobu lázní je však třeba zdůraznit, že některé techniky jsou pro lázeňství špatně aplikovatelné, např. projektové řízení.

5.8 Komunikace v organizaci 32. Jak probíhá komunikace v organizaci? Ano Ne Potřebujeme 50/50

2

Informace si předáváme hlavně ústně

1 1

Informace si předáváme hlavně písemně Pracujeme na principu 3 S - sebeřízení, sebekontrola a sebeorganizace

1 2

0 0

3 3

3 5

Pravomoci delegujeme s velkou opatrností

2 1

4

Často delegujeme pravomoci

2 6 6 6

Schůzek k řešení problémů se účastní pouze odpovědní pracovníci Pořádáme pravidelné neformální schůzky Pořádáme pravidelné formální schůzky

0

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 6


Dotazník nám neodhalil nějaké překvapivé negativní závěry. Společnosti pořádají pravidelné formální i neformální schůzky. Umí delegovat pravomoci avšak s velkou opatrností. Informace se předávají po většinou napůl ústně a napůl písemně. Prostor je však možné shledat ve větším rozšíření principu 3 S – sebeřízení, sebekontrola a sebeorganizace umožňující manažerům se soustředit na důležitější taktické a strategické řízení.

- 49 -


6 ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, a. s.14 6.1 Představení společnosti Lázně Luhačovice, a. s. 6.1.1 Historie společnosti15 První zmínka o existenci luhačovických minerálních vod pochází od fyzika a lékaře Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu. V roce 1669 vydal písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné léčby a úspěšné výsledky léčení. Zprávy o léčivé moci luhačovických vod se roznesly po okolí, a tak v následujících letech začali přijíždět do Luhačovic první hosté. V té době byla léčba prováděna pouze pitnou kůrou. Léčba přírodními minerálními koupelemi byla zahájena v roce 1790, kdy byly vybudovány první dřevěné koupelny s kabinami. O vznik lázní se zasloužil šlechtický rod Serényiů. Koncem 18. století zde dal hrabě Vincenc postavit první léčebná a ubytovací zařízení. V první polovině 19. století začal lázně zvelebovat hrabě Jan Serényi, který pojmenoval všechny tehdy známé léčivé vody křestními jmény příslušníků rodu. Svou originální architekturou vtiskl luhačovickým lázním jejich nenapodobitelný a neopakovatelný ráz slovenský architekt Dušan Jurkovi. K velkému rozkvětu lázní došlo po roce 1902 založením Akciové společnosti lázní Luhačovických, v jejímž čele stál MUDr. František

14 15

dále se často v textu používá jen zkráceně „společnost“ Lázně Luhačovice, a. s., [cit. 1.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.cz >.

- 50 -


Veselý. Na tradici a dobré jméno společnosti původní, která luhačovické lázně budovala téměř půl století, navázala v roce 1992 akciová společnost Lázně Luhačovice, která je dnes garantem luhačovického lázeňství. V roce 2002 se umístila společnost Lázně Luhačovice, a.s. na prvním místě v anketě Czech Top 100 obdivovaných firem v oblasti veřejných, sociálních a osobních služeb. V současné době pracuje pro akciovou společnost cca 550 zaměstnanců. Základní kapitál společnosti je 100 165 000,- Kč. Společnost je ovládána od roku 2001 jedním majoritním vlastníkem - třineckým podnikatelem Martinem Burdou. Zajímavostí je, že jsou jedinými lázněmi provozující vlastní divadlo v ČR.

6.1.2 Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích16 Nejznámějšími minerálními prameny, vyvěrajícími na území Luhačovic jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného. K lázeňské léčbě se využívají i další hydrouhličitanochloridosodné kyselky a jeden pramen sirný. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 až 12 ˚C. Luhačovické léčivé vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě nejen pro vysoký obsah minerálních látek, ale také pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým. Při lázeňské léčbě se zdejší minerální vody používají k pitné kůře, inhalacím a přírodním minerálním koupelím.

16

Lázně Luhačovice, a. s., [cit. 1.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.cz >.

- 51 -


6.1.3 Co se v Lázních Luhačovice léčí17 V Luhačovicích se léčí onemocnění dýchacího ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, nemoci z poruchy výměny látkové, poruchy pohybového aparátu, nemoci oběhového ústrojí a nemoci onkologické.

Onemocnění dýchacího ústrojí Astma bronchiale, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronchitida, poruchy hlasu a chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest.

Nemoci trávicího ústrojí Poruchy trávení a nechutenství, klidové stádium vředové nemoci žaludku a dvanácterníku, stavy po operacích žaludku, jícnu a žlučníku.

Nemoci z poruchy výměny látkové Cukrovka a otylost.

Poruchy pohybového aparátu Bolestivá onemocnění šlach, svalů, úponů, mimokloubní revmatismus, bolestivé syndromy páteře.

Nemoci oběhového ústrojí Funkční poruchy periferních cév, lehčí formy hypertonické choroby.

Nemoci onkologické Onkologické případy po ukončení komplexní léčby.

17


- 52 -


6.1.4 Léčebné metody v Lázních Luhačovice, a.s.18 Lázeňská léčba je založena na využití přírodních zdrojů v kombinaci s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Lázeňským hostům se věnuje tým zkušených lékařů, kvalifikovaných zdravotních sester, rehabilitačních a lázeňských pracovníků19. Lázeňská léčba probíhá podle individuálního léčebného programu, který zahrnuje pitnou léčbu, balneologicé a fyziatrické procedury, pohybovou léčbu a dietoterapii.

Pitná kůra minerálních vod Vincentka, Aloiska a Ottovka.

Inhalace U přístroje. Léková.

Obklady Peloidní obklad jednoduchý. Peloidní obklad složitý.

Masáže Klasická masáž částečná, masáž reflexní, masáž podvodní.

Vodoléčebné procedury Perličková koupel, Hubbardova lázeň, vířivá lázeň horní (dolní) končetiny, parní lázeň, horkovzdušná lázeň, koupel s přísadami (jehličnanová, citrusová, levandulová, rozmarýnová, kaštanová), Skotský střik, střídavé nožní koupele.

18 19

Lázně Luhačovice, a. s., [cit. 1.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.cz >. Poznámka: V lázeňských hotelech je zajištěna nepřetržitá lékařská služba

- 53 -


Elektroléčba Galvanizace prostá, galvanická lázeň, Iontoforéza, čtyřkomorová lázeň, dvoukomorová lázeň, diadynamické proudy, Diatermie krátkovlnná, Diatermie mikrovlnná, Ultrazvuk, Laser, Solux.

Speciální terapie Parafínový obklady, plynové injekce, Vasotrain, magnetoterapie, kyslíková terapie, Lymfatická drenáž.

Pohybová léčba Léčebný tělocvik individuální, léčebný tělocvik skupinový, léčebný tělocvik v bazénu, plavání, terénní léčba.

Lékařská a diagnostická vyšetření Vstupní vyšetření, kontrolní vyšetření, speciální lékařské konzultace, výstupní vyšetření, předpis procedur lékařem, spirometrie-screening, spirometrie globální, ORL, EKG.

6.1.5 Přehled hotelového ubytování20 Lázně Luhačovice, a. s. nabízejí jak ubytování hotelového typu, tak i ubytování v lázeňských penziónech. Celková kapacita ubytování je cca 1500 lůžek.

6.1.5.1 Lázeňské hotely PALACE **** Komfortní lázeňský hotel je dominantou centra města Luhačovice. Pokoje s vlastním příslušenstvím jsou vybaveny TV/SAT, rádiem a telefonem. Léčebné centrum poskytuje

20


- 54 -


komplexní lékařské a lázeňské služby. K aktivnímu odpočinku slouží fitness a relaxační centrum s vyhřívaným bazénem, saunou a soláriem. Své služby nabízí hostům kadeřnictví, kosmetický salon a pedikúra. Stravování v hotelové restauraci – snídaně formou bufetu, obědy a večeře výběrem z menu (výběrová strava). Kapacita: 50 jednolůžkových, 84 dvoulůžkových pokojů a 4 apartmá. MORAVA *** Lázeňský hotel leží v centru města. Pokoje jsou vybaveny TV/SAT, rádiem a telefonem. Převážná část pokojů má vlastní příslušenství. Lázeňské procedury se podávají přímo v hotelu. Stravování v hotelové restauraci – snídaně výběrové se podávají servírované, obědy a večeře výběrem z menu (strava výběrová i standard). ALEXANDRIA *** Hotel se nachází v centru města. Pokoje jsou vybaveny TV/SAT, rádiem a telefonem. Část pokojů má vlastní příslušenství. Hotel poskytuje příjemné prostředí k obchodním jednáním, firemním prezentacím, k pořádání společenských akcí a rodinných oslav. Stylová hotelová restaurace zve hosty ke stolu na české i mezinárodní speciality. Stravování v hotelové restauraci – snídaně výběrové se podávají servírované, obědy a večeře výběrem z menu (strava výběrová i standard). Kapacita: 6 jednolůžkových, 35 dvoulůžkových pokojů a 5 apartmá. JURKOVIČŮV DŮM **** Hotel s jedinečnou polohou v Luhačovicích se nachází v samém srdci lázní u lázeňské kolonády. Rozsáhlá rekonstrukce zachovala domu ráz architektury lidové secese i jeho původní krásu. I ty nejnáročnější hosty uspokojí luxusní ubytování v pokojích vybavených dobovým nábytkem, minibarem , TV/SAT a telefonem. K posezení zve útulně zařízený lobby bar či letní terasa. Lázeňské procedury jsou poskytovány v hotelu. K relaxaci mohou hosté využít také vyhřívaný bazén s masážním programem, whirlpool a saunu. Stravování v hotelové restauraci –

- 55 -


snídaně formou bufetu, obědy a večeře výběrem z menu (výběrová strava). Kapacita: 30 dvoulůžkových a 20 jednolůžkových pokojů a jedno apartmá. DŮM B. SMETANY **** Luxusní hotel leží v malebném prostředí lázeňského parku, který dotváří jeho atmosféru. Hotel poskytuje nejnáročnějším hostům vysoký standard ubytování v pokojích vybavených TV/SAT, rádiem a telefonem. Na léčebné procedury se dochází do nedalekých lázeňských zařízení. Stravování v hotelové restauraci – snídaně formou bufetu, obědy a večeře výběrem z menu (výběrová strava). JESTŘABÍ **** Útulný hotel se nachází v lázeňském parku v blízkosti lázeňské kolonády. Historický ráz budovy s typickou architekturou podtrhuje i stylový interiér hotelu. Hotel poskytuje ubytování v pohodlných pokojích vybavených veškerým komfortem s TV/SAT a telefonem. Na léčebné procedury se dochází do nedalekých lázeňských zařízení. V hotelu se podávají snídaně formou bufetu, obědy a večeře se podávají ve Společenském domě (strava výběrová i standard). SPOLEČENSKÝ DŮM ** Hotel je dominantou lázeňského areálu. Plní funkci kulturního a společenského centra lázní. Kongresový sál i další salonky jsou vhodné pro pořádání konferencí, kongresů, přednášek a firemních setkání. Prostory Společenského domu nabízejí také možnost pro pořádání recepci, koktejlů i společenských akcí. Na léčebné procedury se dochází do nedalekých lázeňských zařízení. Stravování v hotelu – snídaně standard se podávají servírované, obědy a večeře výběrem z menu (strava výběrová i standard).

6.1.5.2 Lázeňské penziony Lázeňské penziony poskytují pouze ubytování, na stravování a léčebné procedury se dochází.

- 56 -


RIVIERA - zrekonstruovaný penzion se nachází v klidné části Luhačovic, v blízkosti centra města, při vstupu do lázeňského parku. Pěkně zařízené pokoje s vlastním příslušenstvím jsou vybaveny televizorem. Lázeňské penziony MYSLIVNA, RODINA, VEPŘEK-PÓLA a JALTA poskytují ubytování v pokojích s vlastním příslušenstvím, vybavených televizorem a rádiem. V penzionu Myslivna je možné ubytování 3 osob ve dvoulůžkovém a jednolůžkovém pokoji se společným příslušenstvím. VILA RŮŽOVÁ poskytuje ubytování ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím společným pro dva nebo tři pokoje. Pokoje jsou vybaveny televizorem. Lázeňské penziony PLZEŇ a TAŤÁNA poskytují ubytování v pokojích bez vlastního příslušenství (koupelna a toaleta na podlaží společná pro více pokojů), na pokoji pouze umývadlo s teplou a studenou vodou. Pokoje jsou vybaveny televizorem.

6.1.6 Předmět podnikání - služby poskytované společností21 Dle obchodního rejstříku je oprávněna společnost Lázně Luhačovice, a.s. provozovat tyto služby: 1) Poskytování komplexní, příspěvkové a ambulantní lázeňské péče 2) Poskytování odborných ambulantních zdravotnických služeb 3) Správa a využití přírodních léčivých zdrojů 4) Poskytování ubytovacích služeb 5) Provozování hostinské činnosti

21

Obchodní rejstřík, [cit. 1.4.2007 ], < www.justice.cz >.

- 57 -


6) Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 7) Směnárenská činnost 8) Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor včetně činností s pronájmem spojených 9) Pořádání kulturních produkcí 10) Podnikání v energetických odvětvích - výroba a rozvod tepla, rozvod elektrické energie 11) Taxislužba 12) Provozování cestovní agentury 13) Poradenství ekonomické, finanční a organizační poradenství v oblasti lázeňské péče, ochrany přírodních léčivých zdrojů a hostinské činnosti 14) Provozování odstavných a parkovacích ploch pro vozidla 15) Nakladatelská a vydavatelská činnost, vydávání periodického tisku 16) Silniční motorová doprava osobní 17) Kongresová činnost, pořádání a organizování seminářů a vzdělávacích kurzů 18) Zprostředkování služeb 19) Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici 20) Poskytování technických služeb 21) Kopírovací práce

6.1.7 Typy lázeňských pobytů22 Společnost poskytuje v zásadě šest typů lázeňských pobytů: léčebné, preventivní a regenerační pobyty, relaxační a wellness pobyty, pobyty pro profesní skupiny, lázeňskou péči o děti a dorost, komplexní lázeňskou péči a příspěvkovou lázeňskou péči. 22


- 58 -


Léčebné, preventivní a regenerační pobyty Tyto lázeňské pobyty jsou určeny k péči o zdraví. Léčebné pobyty se zahajují vstupní lékařskou prohlídkou. Podle zdravotního stavu lázeňský lékař sestaví individuální léčebný program a předepíše ty nejvhodnější procedury s využitím léčivých vod a fyzioterapeutických metod. U preventivních a regeneračních pobytů, které mají v programu část předepsaných procedur, může lékař podle zdravotního stavu provést záměnu procedury nebo případně předepsat i jejich jinou kombinaci.

Relaxační a wellness pobyty Lázeňské pobyty pro relaxaci a wellness probíhají bez účasti lázeňského lékaře a mají pevně stanovené programy, sestavené z lázeňských procedur zaměřených na celkové uvolnění a načerpání nové energie pomocí blahodárných účinků lázeňských procedur. Klient si vybere z nabídky pobyt s procedurami, které mu vyhovují a může je absolvovat bez zdravotního rizika. Záměna procedur u těchto pobytů není možná.

Pobyty pro profesní skupiny Lázeňské pobyty pro vybrané profesní skupiny jsou zaměřeny na obnovu fyzické a duševní kondice i prevenci možných zdravotních rizik spojeným s výkonem povolání. V jejich programech se kombinují lázeňské procedury s využitím zdejší léčivé minerální vody, relaxace, zdravá strava a pohyb. Pro konkrétní profesní skupinu připravíme lázeňský program podle požadavků firmy.

Lázeňská péče o děti a dorost Návrh na komplexní lázeňskou péči vystavuje praktický lékař pro děti a dorost na základě zdravotního stavu dítěte. Doba platnosti návrhu, během níž musí dítě lázeňskou péči nastoupit, je 6 měsíců od data vystavení návrhu. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňské léčení, celodenní stravování a ubytování. Lázeňská léčba příznivě ovlivňuje zdravotní stav a imunitní systém dítěte. O malé pacienty ve věku od 3 let a dorost do 19 let pečují naše dětské léčebny. Děti od 3 - 59 -


let jsou léčeny v doprovodu rodičů. Pobyt doprovodné osoby schvaluje a hradí zdravotní pojišťovna.

Komplexní lázeňská péče Komplexní lázeňská péče (KLP) je poskytována při léčbě pooperačních stavů po některých chirurgických zákrocích, při onemocnění diabetem a při některých chronických chorobách. V případě schválení KLP odešle zdravotní pojišťovna schválený návrh přímo lázním. Na komplexní lázeňskou péči je pacient písemně předvolán nejméně 5 pracovních dnů před nástupem. Doba platnosti návrhu, během níž musí pacient tuto lázeňskou péči nastoupit, je: • 1 měsíc od data vystavení návrhu u I. stupně naléhavosti • 3 měsíce od data vystavení návrhu u II. stupně naléhavosti Komplexní lázeňskou péči čerpá pacient v době své pracovní neschopnosti. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňské léčení, celodenní stravování a ubytování. Zdravotní pojišťovny hradí stravování podle Lázeňského dietního systému (diety – šetřící, s omezením tuků, nízkocholesterolová, diabetická, redukční a racionální strava). Za příplatek je možné také objednat dietní stravování formou výběrové stravy.

Příspěvková lázeňská péče Příspěvková lázeňská péče (PLP) je poskytována především u chronických onemocnění, kdy nejsou splněny podmínky pro poskytnutí KLP. Může být poskytnuta jednou za 2 roky, nerozhodne-li revizní lékař zdravotní pojišťovny jinak. Příspěvková lázeňská péče v délce 21 dní (28 dní u indikace II/10) je dána indikačním seznamem a je závazná. Pacient musí nastoupit na PLP v době platnosti návrhu, tj. 6 měsíců od data jeho vystavení. Příspěvkovou lázeňskou péči čerpá pacient v rámci své dovolené, případně neplaceného volna. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňské léčení.

- 60 -


6.1.8 Přímá konkurence Přímá konkurence akciové společnosti Lázně Luhačovice se dá rozdělit do dvou kategorií. Jednak to jsou společnosti působící přímo v Luhačovicích, zejména sanatorium Miramare, a dále blízcí konkurenti s podobným zaměřením v relativně blízkém okolí. Lázeňský hotel MIRAMARE23 se nachází v klidném prostředí a přesto nedaleko centra města

a

lázeňského

parku.

Společnost

Léčebné

lázně

Luhačovice

–

Sanatorium

MIRAMARE, s.r.o. vlastní tři hlavní budovy Miramare I, Miramare II a Miramare - Helena, které jsou vzájemně propojeny dvěma koridory v jeden komplex, a dvě samostatně stojící vilky Ritu a Nastu. Celková kapacita činí 268 lůžek. V komplexu hlavních budov se nachází ubytování, stravovací provoz i všechny léčebné procedury, z dalších služeb je to kosmetika, kadeřnictví, pedikúra, denní bar, půjčovna jízdních kol, bazén, safe atd. Největšími konkurenty z blízkého okolí jsou pravděpodobně slovenské lázně Piešťany (popsány již dříve) a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Priessnitzovy léčebné lázně24 patří k největším na území Moravy. První vodoléčebný ústav na světě byl založen počátkem 19. století a využíval zvláštních léčebných procedur – studené koupele po předchozím prohřátí pacientova těla a zábaly do látek namočených v pramenité vodě. Mimo komplexní lázeňskou léčbu si mohou zájemci o tzv. zdravotní dovolenou vybrat z několika speciálních programů: Manažerský pobyt, Relaxačně – rehabilitační pobyt, Škola, Za zdravím do Jeseníku, Snižování nadváhy a boj proti celulitidě.

23 24

Sanatorium Miramare, [cit. 1.4.2007 ], < www.miramare.luhacovice.cz >. Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline. 2003.

- 61 -


6.1.9 Luhačovické okolí25 Dle stručného shrnutí lázeňského okolí, viz dále, je možné usoudit, že poloha lázní umožňuje klientům krátkými výlety do okolí zpříjemnit pobyt a že je možné i zahraniční klientele nabídnout mnoho způsobů jak poznat českou kulturu a tradice, což přispívá k atraktivnosti luhačovických lázní. Mnoho klientů si totiž svou lázeňskou destinaci vybírá i podle možnosti výletů po okolí. Přímo v okolí Luhačovic se rozprostírá malebná hornatá krajina. Lesy a louky přímo vybízejí k procházce a k načerpání nových sil. Následují shrnutí možností, které luhačovické okolí nabízí,

Hrad Buchlov (48km) Hrad Buchlov patří mezi nejstarší hrady České republiky, je ukázkou středověké pevnostní architektury. V interiéru jsou cenné přírodopisné sbírky a bohatá knihovna.

Zámek Buchlovice (45km) Zámek Buchlovice je postavený ve stylu italské barokní vily, obklopuje ho anglický park s mnoha vzácnými dřevinami.

Lešná (35km) Zámeček z konce 19. století s bohatou dřevořezbářskou výzdobou, obklopuje ho anglický park, ve kterém se nachází řada vzácných dřevin, v roce 1956 zde byla vybudována zoologická zahrada.

Pozlovice (3km) Dominantou obce Pozlovice je pozdně gotický kostel Sv. Martina, který byl v průběhu 18.století barokně přestavěn, v roce 1928 byla na říčce Olšavě vybudována přehrada, která v současné době slouží jako rekreační středisko s veškerým sportovním vyžitím. 25

Vila Taťána, [cit. 7.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.com >.

- 62 -


Staré město (35 km) Bývalé centrum Velkomoravské říše, nachází se zde Památník Velké Moravy – archeologická lokalita s cennými vykopávkami z 9. a 10. století.

Uherský Brod (13km) Bývalé královské město s množstvím zachovalých historických staveb, známé především muzeem Jana Amose Komenského, kde je dokumentován život a dílo tohoto učitele a reformátora a taky podává obraz o vývoji Uherského Brodu.

Uherské Hradiště (33 km) Významné kulturní a společenské středisko – Slovácké muzeum, Slovácké divadlo, kino Hvězda a Letní filmová škola apod. a zároveň známé historické centrum.

Velehrad (43km) Nejvýznamnější poutní místo na Moravě spojené s historií Velkomoravské říše a příchodem věrozvěstů Konstantina a Metoděje , původní gotický kostel ze 13. století byl v 18. století barokně přestavěn, v roce 1990 zde sloužil mši papež Jan Pavel II.

Vizovice (20km) Slivovice a jiné lihoviny, které vyrábí místní firma Jelínek, jsou známé a oblíbené u nás i v zahraničí, každoročně se zde koná Trnkobraní – slavnost pěstitelů ovoce spojená s ochutnávkou slivovice a soutěží v pojídání švestkových knedlíků, ale Vizovice jsou také barokní zámek s bohatou a cennou obrazovou výzdobou a sbírkou porcelánu a ruční výroba skla ve sklárně Glass Atelier Morava.

Vlčnov (19 km) Vlčnovské slavnosti s tradiční Jízdou králů, které se konají každoročně poslední víkend v květnu, patří k nejnavštěvovanějším folklorním slavnostem v České republice.

- 63 -


Zlín (26 km) Moderní město, jehož historie i současnost je spojena s firmou Baťa, nachází se zde Obuvnické muzeum, které dokumentuje vývoj obuvi, známé jsou i filmové ateliéry Kudlov, dnes ateliéry Bonton Zlín, spojené především s režiséry animovaných filmů pro děti Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem.

6.2 Organizační architektura26 Organizační architektura je relativně novější metodický přístup k prezentaci organizačních teorií, praktických aplikací i metodických návodů. Jeho cílem je hledat nové cesty k racionalizaci jednotlivých prvků současných systémů, hledat metody jak tyto změny racionálně provádět, a především mít stále na zřeteli komplexní a dynamický charakter této činnosti. Organizační architektura nachází vhodnou paralelu s architekturou staveb. Ta bere v úvahu spolupůsobení čtyř hlavních činitelů, které vedou k výsledku, že daná stavba architektonicky vyhovuje plně účelu, pro který byla postavena. Prvním činitelem je účel. Účel, pro který je stavba stavěna, ovlivňuje podstatným způsobem celý průběh projektování. Forma zde vychází z obsahu. Nový účel obvykle vyžaduje nový projekt a novou formu. Druhým činitelem je stavební materiál. Stavební materiál určuje a limituje nápady architekta a parametry stavby. Použití betonových konstrukcí umožnilo stavět podstatně vyšší domy než původní cihlový materiál. Třetím činitelem je styl. Jestliže se objevuje potřeba nových funkcí stavby, mění se účel a jsou k dispozici zcela nové materiály, pak výsledkem obvykle bývá i nový architektonický styl.

26

Malý, M., Dědina, J. Organizační architektura. Victoria Publishing. Praha. 1996.

- 64 -


Požadavek soustředit administrativu velké firmy do jedné budovy a skeletových konstrukcí umožní vzniknout novému stylu – štíhlým vysokým mrakodrapům. Posledním činitelem jsou odpovídající soudobé technologie. Například bez nového systému rychlovýtahů, klimatizace či protipožární ochrany by nebylo možné realizovat výškové mrakodrapy. Organizační architektura přenesla tyto čtyři činitele do organizačního projektování, do tvorby nových systémů a nejčastěji do změn systémů již existujících. První část – účel – je chápána jako popis prostředí, které instituci obklopuje a které v podstatě determinuje její strategické cíle. Ve druhé části – strukturní materiál – se popisují organizační formy i jejich části, které mohou sloužit jako určité stavební kameny při změnách dnes již málo vyhovujících prvků systému, nebo při projektování nových systémů. Styl jako třetí část je prezentuje z pozice měkkých prvků organizace, v popise manažerských rolí v globálních společnostech, dále popisem konfliktů v organizaci a možností jejich řešení. Styl zahrnuje prvky jako jsou porady, které stále zůstávají pravděpodobně nejdůležitějším prvkem komunikace mezi pracovníky. V současné době je do problematiky stylu možno přiřadit i organizační kulturu, jako koncentrovaný projev hodnot, očekávání a postojů, akceptovaný většinou pracovníků instituce. Poslední, ale svým významem velmi důležitá část popisuje technologie, tedy metody a techniky kterých je možno použít při realizaci navržených organizačních projektů. Tato část práce se snaží prezentovat analytické schopnosti organizační architektury na praktickém příkladě řízení a organizování v Lázních Luhačovice, a.s. a v závěru nastínit určitá doporučení pro rozvoj dané společnosti.

- 65 -


6.2.1 Účel pro který je architektura vytvořena Hlavním účelem27 pro který je architektura vytvářena nebo měněna, je poskytování lázeňské péče. Organizační členění lázeňské péče je charakterizováno jako ucelený soubor služeb, které dotváří léčebný pobyt klienta v lázních. Z hlavního účelu, tedy poskytování lázeňské péče, vychází systém plánování v lázeňství, který konkretizuje z čeho organizace ve společnosti vychází a kam by měla směřovat. Plánovací proces v lázeňství se může rozlišovat z hlediska časového horizontu a úrovně plánovacího procesu. Z hlediska časového horizontu se ve společnosti vytvářejí plány dlouhodobé vyjadřující rozvoj lázeňství v návaznosti na formulované strategie a cíle, střednědobé, které znamenají konkretizaci dlouhodobých výhledů a roční prováděcí plány, které obsahují podrobně stanovené úkoly a prostředky k jejich dosažení. Základní plánovací jednotkou je konkrétní lázeňský podnik, tedy akciová společnost, která sestavuje komplexní plán na základě formulované strategie. Ke zpracování plánu dodávají potřebné informace také vnitropodnikové útvary na základě své kapacity a propočtů odbytu. Dle hlediska úrovně plánovacího procesu lze plány, resp. cíle rozdělit na strategické, taktické a operativní.

6.2.1.1 Strategické plány Strategické plánování28 je procesem navazujícím na strategické cíle lázeňského podniku. Je realizováno na vrcholové úrovni celé organizace, tedy managementem společnosti a představenstvem. Vyznačuje se komplexním přístupem k lázeňské organizaci jako celku a rámcovým dlouhodobým charakterem.

27 28

Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline. 2005. Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline. 2005.

- 66 -


Východiskem pro stanovení základních předpokladů chování lázeňských podniků je především mise (poslání), analýzy okolí, předpovědi tržního potenciálu a analýzy zdrojů.

6.2.1.1.1 Mise Mise (poslání) lázeňských podniků je charakterizována účelem, pro který byly založeny. Ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. je hlavním posláním poskytování lázeňské péče jako součást léčebné péče vymezené zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Lázeňská péče je charakterizována jako ucelený soubor služeb, které dotváří léčebný pobyt klienta v lázních.

6.2.1.1.2 Analýza okolí Okolí se analyzuje jak z hlediska makrookolí, tak i mikrookolí. Při analýze makrookolí lázeňství je jedním z určujících faktorů státní politika. Státní zdravotní systém se snaží hledat rezervy, a proto se často šetří v hrazení lázeňské péče. Jak již bylo podrobně naznačeno v části současného lázeňství v ČR, tak roste podíl samoplátců a tedy klientů, kteří si musí hradit léčbu z vlastní kapsy. Lázně musí na změny ve zdravotnictví ve svém strategickém plánování reagovat. Společnost Lázně Luhačovice, a.s. tak ve svých strategických cílech, viz níže, činí, což je projevem toho, že tzv. „jde s dobou“. Jako nejdůležitější se při zpracování strategického plánu firmy považuje analýza jeho mikrookolí, které je tvořeno dodavateli, zákazníky, konkurencí, potenciální novou konkurencí a konkurenčními výrobky. Pro analýzu mikrookolí je vhodné použít klasického Porterova modelu pěti sil (viz následující obrázek).

- 67 -


Obrázek 28 – Porterův model pěti sil

Smluvní síla dodavatelů je poněkud specifická. Limitujícím faktorem je zejména místo, ve kterém lázně působí. Cena zdroje přírodní minerální vody je regulována nařízením vlády ČR č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše za odběr. V současné době je na úrovni 3 Kč za m3. Dodávky běžných surovin a dalšího zboží je vázáno běžnou silou vyskytující se v hotelnictví a cestovním ruchu. Společnost Lázně Luhačovice, a.s. si své dodavatele vybírá ve výběrovém řízení a vzhledem ke své pozici silného odběratele v daném kraji je prostor k vyjednání smluvních podmínek pro společnost velmi výhodná. Hrozba substitutů je pro společnost velmi malá, již z důvodu specifičnosti lázeňství. V určitém smyslu by hlavními substituty produktů tradiční lázeňské péče lze považovat poskytování služeb na bázi zdravotní turistiky, wellness, fitness, beauty apod. Takové služby však v daném luhačovickém regionu žádná větší společnost neposkytuje a ani v brzké budoucnosti nehodlá poskytovat. Smluvní síla kupujících se dá rozdělit do tří segmentů. Jeden segment tvoří velice silní hráči a to jsou zdravotní pojišťovny, u kterých se společnost snaží snížit vliv. Pojišťovny v rámci zvýšení své ziskovosti omezují platby za své klienty a do lázní posílají čím dál měně lidí. Druhým segmentem jsou cestovní kanceláře. Do Lázní Luhačovice jezdí jak klienti velkých cestovních kanceláří z Čech i ze zahraničí, které si svou pozici budují a posilují. Třetím segmentem jsou individuální klienti. Jejich pozice se opět posiluje a ačkoliv není tak velká jako - 68 -


u klientů cestovních kanceláří nebo pojišťoven, péče o ně ve společnosti rozhodně není druhořadá. Zdůvodnění je nasnadě. Nejlepší reklamou je reklama z úst do úst, tedy předávání osobních zkušeností, doporučení a zanedbání byť jen jednoho klienta může stát ztrátu stovek dalších potenciálních klientů v budoucnosti. Negativní zkušenosti si totiž lidé mezi sebou šíří velmi rychle. Riziko vstupu potenciálních konkurentů je v lázeňství značné míry omezeno lázeňským místem. V Luhačovicích mají Lázně Luhačovice, a.s. v šíři nabídky služeb dominantní, až skoro monopolistické postavení. Největším konkurentem je lázeňský podnik Miramare, který však má pouze pětinovou kapacitu. Dalo by se říci, že na vstup dalšího hráče do Luhačovice není moc místa v okolí Luhačovic se žádné jiné léčivé zdroje nevyskytují, tudíž vybudování konkurenčního podniku je velmi nepravděpodobné.

6.2.1.1.3 Tržní potenciál Tržní potenciál Lázní Luhačovice, a.s. je z hlediska poskytování ústavní lázeňské péče dán lůžkovým fondem, následně pak stravovacími kapacitami. Z hlediska poskytování ambulantní péče jsou limitovány velikostí balneoprovozů. Pro stanovení tržního potenciálu se používá předchozích dat s expertním odhadem vedení společnosti.

6.2.1.1.4 Zdrojová analýza Zdroje29 představují takové kombinace a možnosti vnitřních a vnějších faktorů a podmínek podniku, že mohou znamenat konkurenční výhodu podniku, díky které se realizuje dlouhodobý zisk. Zdroje v lázeňství se dělí do větších skupin, jakými jsou finanční, fyzické, lidské a organizační.

29

Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline. 2005.

- 69 -


Ve společnosti jsou finanční zdroje umožňující jak opravy a údržbu současných provozů, tak i investice do generálních rekonstrukcí a výstavbu nových objektů. Kvalitní finanční managementu a ochota majitele získané zdroje reinvestovat znamenají pro společnost značnou konkurenční výhodu oproti podniků, které pouze vybírají zisky a neinvestují do svého rozvoje. O fyzických zdrojích již zmínka byla. Lázně tedy mají co nabídnout. K lidským zdrojům je třeba poznamenat, že je zde mnoho odborníků na slovo vzatých a jejich ztráta by jistě znamenala velké oslabení společnosti vedoucí k jejímu zániku. Hlavním zdrojem, ve kterém může společnost realizovat velkou konkurenční výhodu je však organizace. Změny ke kterým za posledních patnáct let došlo nutí společnost změnit své zaměření od klientely z pojišťoven na klientelu samopáteckou, zejména bonitní klienty ze zahraniční nebo klienty mohoucí si dovolit nadstandardní služby. Tato nová klientela přináší společnosti dostatečné zdroje potřebné pro její rozvoj. Veškerá organizační strategie se tedy těmto změnám podřizuje a zaměřuje své zdroje na nejbonitnější klientelu.

6.2.1.1.5 Stanovení podnikatelské pozice – SWOT analýza Snahou úspěšného lázeňského podniku by mělo být vytvoření co možná nejvýhodnější podnikatelská pozice30. K její analýze se nejčastěji používá tzv. SWOT analýza. Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek fungování firmy (popřípadě problémů, řešení, projektů atd.) a její současné pozice. Je silným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy31. SWOT analýza nám umožní poznat na jakých základech je společnost organizovaná a jaké aspekty mohou ovlivnit její vývoj.

30 31

Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline. 2005. Dědina, J., Cejthamr, V. Management a organizační chování. Praha. Grada Publishing. 2005.

- 70 -


Silné stránky 1) Vyjasněné vlastnické vztahy – společnost je od roku 2001 vlastněna jediným akcionářem – třineckým podnikatelem Martinem Burdou. 2) Majitel ochotný investovat do dalšího rozvoje společnosti – majitel se nesnaží kumulované zisky vybírat, ale investuje je do rozvoje společnosti – rekonstruuje lázeňské objekty a chystá výstavbu nových, moderních lázeňských zařízení. 3) Kvalitní management – vedení společnosti je složeno s odborníky ve svých oborech. Nejsou to jen lékaři, ale i lidé s ekonomickým vzděláním a smyslem pro ekonomické myšlení. 4) Certifikát ISO 9001:2000 potvrzující kvalitu poskytovaných služeb – certifikace umožňuje společnosti se prezentovat jako dobře fungující firma, což láká zejména zahraniční cestovní kanceláře a pojišťovny. 5) Vlastní divadlo – společnost je jedinými lázněmi provozující vlastní divadlo. 6) Atraktivita okolí Luhačovic – jak již bylo v analýze okolí Luhačovic zmíněno, možnosti výletů je mnoho, což zvyšuje atraktivitu návštěvy luhačovických lázní. 7) Dlouhá historie – na rozdíl od společnosti Miramare mají Lázně Luhačovice dlouhou historii za kterou si společnost vybudovala kvalitní základy. 8) Dobré jméno společnosti – dobré jméno, které má společnost nejen v ČR, ale i ve světě je dobrým základem pro další rozvoj společnosti a přilákání bonitní klientely. 9) Mnoho kvalitních zaměstnanců – zaměstnanci jsou kvalifikovanými odborníky ve svém oboru, zejména lékaři. 10) Fungující komunikační kanály uvnitř firmy – ve společnosti fungují komunikační kanály velmi dobře a proto management rychle reagovat na případné problémy nebo náměty. 11) Kvalitní webová prezentace – v době informační společnosti jsou informace ceněné zlatem. Kvalitní webová prezentace umožňuje klientům se lépe a rychleji zorientovat - 71 -


v nabídce služeb. Současný design odpovídá trendům a odhaluje chváleníhodný přístup k novým technologiím. 12) Nově zrekonstruované budovy s nejmodernějším vybavením – Jurkovičův dům, Dům Bedřicha Smetany, Jestřábí, Hotel Palace, Chaloupka i jiné jsou v nedávně době moderně zrekonstruované a nabízejí klientům nejvyšší lázeňský standard s nejmodernějšími lázeňskými technologiemi. 13) Dominantní postavení v Luhačovicích – krom společnosti Miramare, která má pětinovou kapacitu nemá společnost přímou konkurenci jak v Luhačovicích, tak ani v relativně blízkém okolí. 14) Kvalitní infrastruktura – dobrá spolupráce s městem Luhačovice umožnila a umožňuje vybudování kvalitní infrastruktury nutné rozvoji lázeňského turismu. 15) Šíře poskytovaných služeb – v šíři poskytovaných služeb patří společnost k absolutní špičce nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Slabé stránky 1) Větší vzdálenost od mezinárodního letiště – nejbližší větší mezinárodní letiště je až v Brně a tedy neumožňuje dojezd klientů do lázní do jedné hodiny, která se zdá být nejideálnější k pohodlnému příjezdu do lázní. 2) Nedostatečná jazyková vybavenost personálu – společnost hodnotí jazykovou vybavenost svých zaměstnanců jako nedostatečnou, a proto různými stimulačními aktivitami jazykové vzdělávání svých zaměstnanců podporuje. 3) Nutnost rekonstrukcí hotelů, kolonády – ačkoliv je velká část hotelových objektů modernizovaná, ještě zbývá zmodernizovat další objekty a lázeňskou kolonádu, což obnáší investice v řádech stamiliónů.

- 72 -


4) Stále malý podíl samoplátců – více jak padesáti procentní podíl klientů vyslaných pojišťovnou je slabou stránkou společnosti, neboť tato klientela nepředstavuje nejvyšší ekonomický přínos pro společnost. 5) Horší dopravní dostupnost – prozatím město Luhačovice není přístupné dálniční sítí a ani rychlostní komunikací umožňující rychlou a pohodlnou dopravu klientů do lázní.

Příležitosti 1) Nový luxusní hotel – předělaný lázeňský hotel Alexandria – připravovaná rekonstrukce tohoto hotelu ve špičkový luxusní lázeňský objekt by měla přispět ke zvýšení atraktivnosti celých lázní. 2) Výstavba golfového hřiště v blízkém okolí – nebývalý rozvoj tohoto sportu „pro bohaté“ a připravovaná výstavba golfového hřiště v okolí Luhačovic může znamenat přilákání hostů a firmy podporující tento atraktivní sport. 3) Nová zahraniční klientela – současní zahraniční návštěvníci pocházejí zejména z Německa a z Rakouska. Lepší přístupnost z letiště a lepší cílení služeb by však mohlo přilákat i více klientů z jiných zemí jako jsou Rusko a nebo Spojené arabské emiráty. 4) Výstavba a provozování Kryokomory – tato nová metoda léčby může znamenat velkou konkurenční výhodu, neboť ještě není v lázních v ČR rozšířená. 5) Pozvání známých „VIP“ osobností – propagace služeb pomocí známých osobností funguje i v jiných oborech, fungovala i v zlaté éře lázeňství, proto by se k ní mohla společnost také přiklonit a přilákat tak nerozhodné potenciální klienty. 6) Zápis do seznamu UNESCO – společnost se v současnosti uchází o zápis do seznamu UNESCO, neboť předpokládá zvýšení mezinárodní prestiže a přilákání zahraničních klientů. 7) Čerpání prostředků ze Státního programu podpory cestovního ruchu – o způsobu čerpání těchto prostředků již byla řeč. Lázně si tuto příležitost rozhodně nenechávají ujít. - 73 -


8) Čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU (rekonstrukce kolonády, hotelů) – zejména financování k rekonstrukci hotelu Alexandria bude nutné využít Strukturální fondy EU. O jejich využití se v současnosti jedná. 9) Přilákání „mladší“ klientely – zejména orientace na občany v produktivním věku může do společnosti přilákat potřebné finance. Lidé v tomto věku mají nejvyšší příjmy a cenu svého zdraví si dobře uvědomují. 10) Zvyšující se poptávka obyvatel po zdravotní dovolené – tento trend jasně potvrzují zdravotní statistiky a pro společnost znamená pozitivní příležitosti k dalšímu podnikání a rozvoji. 11) Přilákání firemní klientely – přizpůsobit nabídku firemní klientele, která by mohla pobyt v Luhačovicích nabízet ve svém benefitním programu.

Hrozby 1) Zrušení/značné omezení hrazení lázeňské péče zdravotními pojišťovnami – jak již mnohokrát v této práci bylo zmíněno, pojišťovny snižují své úhrady lázním a tento trend znamená největší hrozbu pro společnost. 2) Zvýšení cenové konkurence slovenských lázní – vzhledem k tomu, že ceny slovenských lázní (často z důvodu nižších mzdových nákladů) jsou nižší, méně majetnější klientela se odchází léčit právě tam a ubírá klienty společnosti. 3) Stavba nových moderních lázní v ČR, SR – ačkoliv by se zdálo, že veškeré lázeňské zdroje jsou v ČR a SR vyčerpány, tak se již v tisku objevily zprávy o společnostech hodlající investovat do nových lázeňských objektů. Podrobnosti však ještě nejsou známy. 4) Odliv kvalitních pracovníků k lépe platící konkurenci – volný pohyb pracovních sil v EU a atraktivní platy v cizině ohrožují odliv kvalitní pracovní síly ze společnosti. 5) Vstup

nového

velkého

konkurenta

nepravděpodobná, ale reálná. - 74 -

do Luhačovic

–

tato

možnost

je

velmi


6) Nedostatečná propagace lázní v zahraničí – společnost naráží a do budoucna může narážet na nedostatečnou propagaci v zahraniční, kterou neprovádí státní agentury a ani samotná společnost a ohrožují tedy příliv zahraničních klientů. 7) Rostoucí náklady na marketing, především na marketingovou komunikaci – vzhledem ke „zkracujícím se vzdálenostem“ jsou konkurentem společnosti i vzdálenější lázně mimo Evropu, a proto zvýšená konkurence obnáší zvýšené náklady na propagaci, které by lázně nemusely unést. 8) Nárůst cen energií – neustálý nárůst, zejména elektrické energie, ohrožuje v nákladové složce ziskovost společnosti. Lázeňská péče je totiž velmi energeticky náročná.

6.2.1.2 Taktické plány Taktické plánování32 slouží ke specifikaci a konkretizaci strategických cílů a prostředků. Bývá zaměřeno na řešení určitých problémů. Obvykle mu odpovídají plány na úrovni jednotlivých funkčních úseků a organizačních článků lázeňského podniku. Plán ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. obsahuje tyto části: marketingový a obchodní plán, finanční plán, investiční plán a plán práce a mezd.

6.2.2 Strukturní materiál Organizování33 je možné rozdělit na procesní a útvarové. Každý organizační objekt mívá dva faktory. Faktory dynamický a faktor statický. Oba tyto faktory se vzájemně podmiňují a vytvářejí jeden organizační objekt. Tím, že zkoumáme oba faktory odděleně, se značně zjednodušuje složitost daného objektu organizace.

32 33


- 75 -


6.2.2.1 Útvarové organizování Pomocí útvarového organizování34 se v organizaci upravují mocenské a pracovní vztahy jednotlivců, ale i skupin spolupracovníků. Upřesňuje jak funkční (odborné) zařazení lidí, tak útvarové zařazení, pracovní povinnosti, pravomoci a odpovědnosti, nadřízenost a podřízenost. Formálním výstupem je organizační struktura organizace, která se skládá ze strukturovaných prvků.

6.2.2.2 Procesní organizování Procesní organizování35 se používá při organizování postupných, dějově rozložených procesů. Samotný organizační proces řízení je rozčleněný na fáze, kroky či operace, které vycházejí ze znalostí cíle procesu a kritérií jeho organizování. Smyslem organizování řídícího procesu je dosáhnout daného cíle organizace v co nejkratší době, ale i s co nejnižšími náklady, s co nejefektivněji promyšlenou dělbou práce v inovativním a psychosociálním klimatu. Ve společnosti je sice hlavní tendence směrující k řízení operací, ale významné je i zaměření na procesy. Odpovědnost manažerů je však výhradně za provoz funkčních útvarů. Ačkoliv ve společnosti nejsou definováni vlastníci procesů, výkonnost procesů je měřena a údaje jsou zásadním podkladem pro řízení. Organizování procesu řízení využívá řadu prostředků, z nichž jsou nejpoužívanější organizační nástroje textové a grafické.

34 35


- 76 -


6.2.2.2.1 Organizační nástroje textové Organizační nástroje textové jsou například interní návody a směrnice popsané níže v nástrojích řízení používaných společností. Organizační řád používaný ve společnosti například upřesňuje práva a povinnosti jednotlivců i útvarů.

6.2.2.2.2 Organizační nástroje grafické Grafickým organizačním nástrojem ve společnosti je například organizační struktura podniku, viz předešlá část, ze které jsou srozumitelné jednotlivé vztahy mezi útvary, manažery a podřízenými na jednotlivých úrovních řízení.

6.2.2.2.3 Hlavní a vedlejší procesy ve společnosti Z pohledu managementu a procesního organizování se člení procesy na hlavní a vedlejší. Hlavním procesem je ve společnosti poskytování komplexní lázeňské péče. Ta se skládá z těchto základních stavebních prvků: 

Diagnostika a léčba.



Stravování.



Ubytování.



Kulturní život. Vedlejšími procesy jsou ve společnosti finance, nákup, lidské zdroje, administrativa,

marketing a Informační technologie (IT).

- 77 -


6.2.2.2.4 Organigraf lázní – nově Na základě nových přístupů k organizování a k procesům ve společnosti by se mohl navrhnout tzv. organigraf. Organigrafy36 představují nový kreativní přístup organizačních grafů, který pomáhá manažerům rozpoznat kritické vztahy uvnitř společnosti a její konkurenční výhody. Organigrafy neeliminují původní obdélníčky v organizační struktuře, ale představují nové součásti nazývané hub a web, součásti, které nám mají pomoci zobrazit cesty organizování pracovníků v jejich společnostech. Následující obrázek znázorňuje návrh oranigrafu pro lázně:

Obrázek 29 - Organigraf lázní - nově

Organigraf v lázních znázorňuje, že zatímco organizační tok uvnitř je řetězec, ostatní formy koexistují kolem něho. Např. na vzájemné vztahy lázeňských týmů společně s okolím se dá pohlížet jako na web a lázeňské zařízení můžeme považovat za hub, v rámci kterého se všechny druhy vstupů (diagnostika a léčba, stravování, ubytování, kulturní život) přeměňují, aby mohly být roztroušeny po společnosti. Protože nejsou celistvé vůči hlavnímu lineárnímu toku

36

Dědina, J., Malý, M. Moderní organizační architektura. Praha. Alfa Publishing. 2005.

- 78 -


v organizaci, rozličné podpory a administrativní funkce, jako prodej nebo financování jsou zobrazeny kolem hubu a ne uvnitř.

6.2.3 Technologie – nástroje řízení Společnost využívá několik nástrojů řízení. Následující část popisuje hlavní zásady řízení společnosti, organizační a řídící normy, nástroje řízení kvality, outsourcing, CRM – nadstandardní vztahy se zákazníky, učící se organizaci, koučování, metodu transakčních nákladů a informační technologie.

6.2.3.1 TQM – ISO normy37 Nástrojem TQM (Total Quality Management) – Managementu řízení kvality jsou například ISO normy. Tyto normy ve svém řízení společnost používá. Lázně Luhačovice, a.s. oficiálně obdržely dne 25.11.2004 certifikát vydaný certifikačním orgánem TÜV CERT-TÜV Rheinhald Group SRN, potvrzující zavedení a používání systému managementu kvality poskytovaných služeb dle EN ISO 9001:2000 v oboru Lázeňské léčebné a odborné ambulantní zdravotnické služby, hotelové a gastronomické služby. Certifikaci předcházel ve dnech 11.10. až 14.10.2004 certifikační audit, při kterém auditoři zmíněného renomovaného certifikačního orgánu přezkoumali dokumentaci a správnost systému managementu jakosti s následným prověřením na místě, zda popsaný systém je skutečně ve společnosti uplatňován tak, jak jej popisuje dokumentace. Výsledkem auditu bylo pozitivní hodnocení funkčnosti zavedeného systému managementu kvality s jehož přípravou a implementací ve společnosti dle ISO norem bylo započato v květnu 2003. Systém byl zaveden

37


- 79 -


ve všech léčebných, stravovacích a ubytovacích provozech akciové společnosti i ve všech úrovních řídících složek společnosti. Certifikát byl vydán s platností na tři roky. Po dobu platnosti certifikátu bude každoročně prověřováno trvalé plnění podmínek certifikace kontrolními audity. Po třech letech bude proveden recertifikační audit. Prestižní certifikát je dokladem o způsobilosti společnosti poskytovat služby, které splňují požadavky zákazníků a je důkazem, že společnost má vytvořeny dostatečné organizační, technické a personální předpoklady pro poskytování kvalitních služeb.

6.2.3.2 CRM – nadstandardní vztahy se zákazníky, učící se organizace, koučování Společnost z těchto tří velmi efektivních nástrojů řízení využívá nejintenzivněji přístup CRM (Customer Relationship Management) – tedy nadstandardní vztahy se zákazníky. Přání a touhy zákazníka jsou pro společnost prioritní. Veškeré dostupné zdroje společnosti by se mu měly přizpůsobit. Pojem učící se organizace znamená ve společnosti přístup, že každý zaměstnanec by se měl neustále vzdělávat jak ve svém oboru, tak i v jazykových znalostech. Neustálé učení napomáhá společnosti udržet krok se světovou konkurencí a omezit tak riziko ztráty klientů. Koučování je ve společnosti relativně nový pojem. Manažeři by měli přejít od kontrolních a dohlížecích rolí k rolím zprostředkovatelů, lidí kteří zajišťují pracovníkům vhodné prostředí, umožňují rozvoj a příslušné dovednosti. Všechny tyto nástroje CRM, učící se organizace a koučování přispívají ke zvyšování firemní výkonnosti.

- 80 -


6.2.3.3 Metoda transakčních nákladů Ve společnosti, tak jako i v jiných lázeňských zařízeních se používá metoda transakčních nákladů, a tedy snaha o nabízení veškerých dostupných služeb pod jednou střechou. Sledují se tím zejména dva cíle: 1) Klienti maximalizují uspokojení svých potřeb tím, že nemusí nikam jinam docházet za službami docházet. 2) Organizace pod jednou střechou je daleko méně náročná než když se musí kombinovat lázeňská péče ve více objektech. Snahou společnosti je tedy snížení transakčních nákladů na minimum. V lázeňských hotelích Jurkovičův dům, Palace a Morava se realizovala nabídka komplexní lázeňské služby pod jednou střechou a tím se dosahuje potřebného snížení transakčních nákladů.

- 81 -


7 VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY Cílem této diplomové práce bylo zmapování jednak toho, na jakých základech stojí a čím se v současné době zabývá management některých českých lázní, jak v těchto lázních probíhá řízení a organizování. Konkrétněji se věnovala jednotlivým aspektům řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. v kontextu českého lázeňství. První část závěru se snaží zhodnotit situaci českého lázeňství. Druhá část vyhodnocuje samotné Lázně Luhačovice, a.s. Ačkoliv byly zdroje nutné k pokrytí tak široké oblasti relativně omezené, cíl práce se zdá být do jisté míry naplněn.

7.1 České lázeňství Tato práce se nejprve stručně věnovala historii světového i českého lázeňství, současnosti lázeňských zařízení, významem, důvody pro návštěvu lázní, státní podporou a přehledem léčebných procedur. Dále byly představeny nejdůležitější lázně jak v České republice, tak i v okolních zemích. České lázeňství má mnoha set let starou historii, ve které prošlo různými stádii vývoje. Pro současnost nejdůležitějšími změnami prošlo lázeňství po Sametové revoluci v roce 1989, kdy se lázně navrátily z rukou státu většinou do soukromého vlastnictví. Riziko závislosti na platbách ze zdravotních pojišťoven donutilo nové vlastníky společnosti restrukturalizovat a zaměřit své strategické cíle k bonitní samoplátecké klientele jak z ČR, tak i ze zahraniční, zejména z Německa a Rakouska. Mnohé lázně jsou, bohužel, odsouzeny k zániku. Těm kterým se reakce na změny v lázeňství podařilo reagovat dokázaly, že lázeňství je lukrativním oborem schopným dosahovat ziskovosti, realizované zisky reinvestovat a rozšiřovat nové kapacity. Velikost oboru a závislost regionální ekonomiky na lázeňství si stát dobře uvědomuje, a proto vypisuje pro - 82 -


projekty neschopné samofinancování programy podpory ve formě dotací. České lázeňství prošlo patrně svým nejhorším obdobím. Doufejme, že nastolený růstový trend povede k nové „zlaté éře“ českého lázeňství proslulého jak v Evropě, tak i ve světě. Dotazník řízení českých lázní se snažil posoudit stav lázní co do strategie, procesů, kultury, IT architektury, organizační struktury, lidských zdrojů, techniky řízení a komunikace v organizaci. Dotazník odhalil, že lázně jsou řízeny a organizovány na kvalitních základech. Organizační struktura umožňuje hladký průběh komunikace, delegaci pravomocí a odpovědnosti. Ačkoliv to přímo z dotazníku nevyplývá, často je organizační struktura postavena na silném postavení generálního ředitele. Ten má někdy možná až příliš široký rozsah řízení a někdy mu nezbývá dostatečný čas na řešení strategičtějších záležitostí, které mu lépe náleží. Ač jsou, alespoň ty dotazované, lázně řízeny spíše konzervativnějším způsobem, existuje zde určitý progres, kterým lázně procházejí. Zejména se jedná o určité techniky řízení. Lázně se učí delegovat pravomoci, učí se procesnímu řízení i řízení nadstandardních vztahů se zákazníky. Mnohé další techniky moderního managementu na aplikaci v českém lázeňství jistě na sebe nenechají dlouho čekat. Dotazník však odhalil i jiné rezervy, kde by mohli společnosti zapracovat. Jedná se zejména o práci na kultuře ve společnosti, lepším nasazení IT systémů, resp. lepší propojenosti těchto systémů ke zkvalitnění rozhodovacích procesů. Jinou oblastí ke zlepšení může být například i personální oblast, zejména nedostatečný systém kariérního růstu by mohl stát lázně odchod kvalitních a ambiciózních pracovníků. Tato ztráta by jistě byla pro společnosti velmi bolestivá.

- 83 -


7.2 Řízení

a

organizování

ve

společnosti

Lázně

Luhačovice, a.s. Změny v organizaci a ve financování českého lázeňství se také podstatně dotkly řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. Tato práce nám ukázala stručnou historii společnosti, jaké jsou zde léčivé prameny, co se zde léčí, jaké se zde používají léčebné metody, přehled ubytování, předmět podnikání, typy lázeňských pobytů, přímou konkurenci i luhačovické okolí. Samotné organizování a řízení bylo detailně popsáno a analyzováno v organizační architektuře. Organizační architektura se skládá tedy z účelu pro který je vytvořena, ze strukturního materiálu, ze stylu a z technologie řízení. SWOT analýza nám ukázala jaká je pozice společnosti na trhu, jaké ji hrozí hrozby a jaké jsou její příležitosti. Zejména šíří příležitostí by se mělo vedení společnosti zabývat a propracovat detailnější analýzu investic a možného rozvoje. Největšími hrozbami jsou zejména změny ve hrazení lázeňské péče zdravotními pojišťovnami a dále růst zejména cenové konkurence slovenských lázní. Největšími příležitostmi je zvýšení současné poptávky po zdravotní dovolené a přilákání firemní klientely k lázeňským pobytů. Pozitivní je, že společnost si je těchto hrozeb i příležitostí vědoma, a že podniká nutné kroky jak k redukci hrozeb, tak i k využití příležitostí. Funkční organizační struktura má možná až příliš široké rozpětí na úrovni generálního ředitele (podobně tomu však je i u jiných lázních). Možné zeštíhlení by mohlo přispět k většímu prostoru pro samotnou propagaci a strategický rozvoj společnosti. Určitá flexibilita organizační struktury, případně vytvoření Strategických podnikatelských jednotek by mohlo vytvořit uvnitř společnosti pod relevantním dohledem zdravé konkurenční prostředí přinášející růst tržeb i v budoucnosti. Dle nastoleného trendu v moderním řízení a organizování by se společnost měla také více zaměřit na procesní řízení. V práci byl popsán organigraf lázní, který naznačuje možné - 84 -


vazby v procesním řízení. Neméně významnou oblastí, na které by mohla společnost zapracovat personální oblast a také v oblast informačních technologií (platí zde stejné závěry jako pro české lázeňství). V porovnání s ostatními lázněmi, alespoň dle dotazníku, se společnost nijak výrazně neodchyluje od podobných lázeňských podniků. Společnost tedy dobře zachytila změny v českém a světovém lázeňství. Svou profitabilitou dokázala, že je schopna udržet se na trhu a financovat svůj další rozvoj. Základy položené kvalitním managementem tento rozvoj umožňují. Jen by se vedení společnosti nemělo bát více riskovat a experimentovat v nových technikách řízení. Očekávaný efekt by měl být jak pro společnost, tak i pro vlastníka nadmíru pozitivní.

- 85 -


8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Beránek, J., Kotek, P. Řízení hotelového provozu. Praha. Grada Publishing. 1998. ISBN 80-7169-726-5 [2] Burachovič, S., Wieser, S. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha. Libri. 2001. ISBN 80-7277-048-9 [3] Cmíral, P., Krůžela, J. Luhačovice – Lázně z nejkrásnějších. Praha. Lika Klub. 2003. ISBN 80-86069-24-9 [4] Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline. 2005. ISBN 80-86592-01-4 [5] Dědina, J., Cejthamr, V. Management a organizační chování. Praha. Grada Publishing. 2005. ISBN 80-247-1300-4 [6] Dědina, J., Čejka, J. Management a organizování podniku v podmínkách globalizace. Praha. Brabapress. 1999. ISBN 80-9027160X [7] Dědina, J., Malý, M. Moderní organizační architektura. Praha. Alfa Publishing. 2005. ISBN 80-86851-11-7 [8] Hladká, J. Technika cestovního ruchu. Praha. Grada Publishing. 1997. ISBN 80-7169-476-2 [9] Knop, K. kol. Lázeňství – Ekonomika a management. Praha. Grada Publishing.1999. ISBN 80-7169-717-6 Lázně Luhačovice, a.s. Organizační rád. Luhačovice. 2006 [10] [11] Lund, W. J. Taking the Waters – Introduction to Balneology. GHC Bulletin. 2000. [12] Malý, M., Dědina, J. Organizační architektura. Victoria Publishing. Praha. 1996. ISBN 80-7187-064-1 [13] Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline. 2003. ISBN 80-86592-00-6 [14] Truneček, J. Systémy podnikového řízení ve společnosti znalostí. Praha. Vysoká škola ekonomická. 1999. ISBN 80-7079-083-0 [15] Synek, M. Manažerská ekonomika. Praha. Grada Publishing. 2003. ISBN 80-247-0515-X

- 86 -


9 POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25]

Kryomed, s.r.o. [cit. 1.4.2007 ], < www.kryomed.com >. Lázně Luhačovice, a. s., [cit. 1.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.cz >. Meet Poland, [cit. 20.3.2007 ], < www.meetpoland.com/health-spas.html >. Ministerstvo pro místní rozvoj, [cit. 7.4.2007 ], < www.mmr.cz >. Město Luhačovice, [cit. 1.4.2007 ], < www.luhacovice.cz >. Sanatorium Miramare, [cit. 1.4.2007 ], < www.miramare.luhacovice.cz >. Obchodní rejstřík, [cit. 1.4.2007 ], < www.justice.cz >. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, [cit. 5.4.2007 ], < www.uzis.cz >. Vila Taťána, [cit. 7.4.2007 ], < www.lazneluhacovice.com >. VŠE-katedra managementu. Manuál pro analýzu systému podnikového řízení, [cit. 1.6.2006], < http://km.fph.vse.cz/veda/knowledge/vyzkum.htm >.

- 87 -


10 PŘÍLOHY 10.1 Seznam zkratek a.s. ...................................................................................akciová společnost cit. ...................................................................................citace CO2 ...................................................................................Oxid uhličitý CRM ...................................................................................Customer Relationship Management č. .........................................................................................číslo ČR .......................................................................................Česká republika EKG ....................................................................................Elektrokardiogram EN .......................................................................................Evropské normy EU .......................................................................................Evropská unie EUR ....................................................................................Euro gen.......................................................................................generální ISBN .................................................................................Mezinárodní standardizované číslo knihy ISO ......................................................................................Systém managementu kvality IT.........................................................................................informační technologie KLP.....................................................................................komplexní lázeňská péče mil. ......................................................................................milión např. ....................................................................................například PZP......................................................................................příspěvková lázeňská péče resp......................................................................................respektive Sb. .......................................................................................sbírka SPPCR ................................................................................Státní program podpory cestovního ruchu SR........................................................................................Slovenská republika SWOT .................................................................................Analýza silný a slabých stránek společnosti, příležitostí a hrozeb tj. .........................................................................................to jest TQM....................................................................................Total Quality Management TV/SAT ..............................................................................televize/satelit tzv........................................................................................takzvaný UNESCO ............................................................................United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization USD ....................................................................................Americký dolar VIP ......................................................................................Velmi důležitá osobnost

- 88 -


10.2 Seznam obrázků Obrázek 1 – Dotazník: otázka č. 2 ................................................................................................ 32 Obrázek 2 – Dotazník: otázka č. 3 ................................................................................................ 32 Obrázek 3 – Dotazník: otázka č. 4 ................................................................................................ 33 Obrázek 4 – Dotazník: otázka č. 5 ................................................................................................ 34 Obrázek 5 – Dotazník: otázka č. 6 ................................................................................................ 34 Obrázek 6 – Dotazník: otázka č. 7 ................................................................................................ 35 Obrázek 7 – Dotazník: otázka č. 8 ................................................................................................ 36 Obrázek 8 – Dotazník: otázka č. 9 ................................................................................................ 36 Obrázek 9 – Dotazník: otázka č. 10.............................................................................................. 37 Obrázek 10 – Dotazník: otázka č. 11 ............................................................................................ 38 Obrázek 11 – Dotazník: otázka č. 12 ............................................................................................ 39 Obrázek 12 – Dotazník: otázka č. 13 ............................................................................................ 39 Obrázek 13 – Dotazník: otázka č. 14 ............................................................................................ 40 Obrázek 14 - Dotazník: otázka č. 15............................................................................................. 41 Obrázek 15 - Dotazník: otázka č. 16............................................................................................. 41 Obrázek 16 - Dotazník: otázka č. 17............................................................................................. 42 Obrázek 17 - Dotazník: otázka č. 18............................................................................................. 42 Obrázek 18 - Dotazník: otázka č. 19............................................................................................. 43 Obrázek 19 - Dotazník: otázka č. 20............................................................................................. 43 Obrázek 20 - Dotazník: otázka č. 22............................................................................................. 44 Obrázek 21 - Dotazník: otázka č. 23............................................................................................. 44 Obrázek 22 - Dotazník: otázka č. 25............................................................................................. 45 Obrázek 23 - Dotazník: otázka č. 26............................................................................................. 46 - 89 -


Obrázek 24 - Dotazník: otázka č. 27............................................................................................. 46 Obrázek 25 - Dotazník: otázka č. 28............................................................................................. 47 Obrázek 26 - Dotazník: otázka č. 31............................................................................................. 48 Obrázek 27 - Dotazník: otázka č. 32............................................................................................. 49 Obrázek 28 – Porterův model pěti sil ........................................................................................... 68 Obrázek 29 - Organizační schéma řízení společnosti ....................Error! Bookmark not defined. Obrázek 30 - Organigraf lázní - nově ........................................................................................... 78

10.3 Relevantní elektronické zdroje České lázně [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48]

Bertiny lázně Třeboň, < www.berta.cz >. Františkovy Lázně, < www.franzensbad.cz >. Janské Lázně, < www.janske-lazne.cz >. Karlovy Vary, < www.karlovyvary.cz >. Konstantinovy Lázně, < www.konstantinovy.cz >. Lázně Aurora, < www.aurora.cz >. Lázně Bechyně, < www.laznebechyne.cz >. Lázně Bělohrad, < www.belohrad.cz >. Lázně Bludov, < www.lazne-bludov.cz >. Lázně Bohdaneč, < www.llb.cz >. Lázně Darkov, < www.rkka.cz >. Lázně Dolní Lipová, < www.lazne.cz >. Lázně Hodonín, < www.laznehodonin.cz >. Lázně Jáchymov, < www.laznejachymov.cz >. Lázně Karlova Studénka, < www.k.studanka.cz >. Lázně Klímkovice, < www.mesto-klimkovice.cz/turist/lazne.htm >. Lázně Kundratice, < www.euroregin.cz/prezentace/liberecky/liberec/lazne_kundratice/index.phtml >. Lázně Kynžvart, < http://web.telecom.cz/detska_lecebna/infloat.html >. Lázně Libverda, < www.lazne-libverda.cz >. Lázně Mšené, < www.msene.cz >. Lázně Ostrožská Nová Ves, < www.laznenovaves.cz >. Lázně Poděbrady, < www.lazne-podebrady.cz >. Lázně Pozlovice, < www.lazne-mv.cz/?a=hubert&lan=cz >. - 90 -


[49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58]

Lázně Skalka, < www.lazneskalka.cz >. Lázně Slatinice, < www.lazneslatinice.cz >. Lázně Teplice, < www.lazneteplice.cz >. Lázně Teplice nad Bečvou, < www.lazne-teplicenb.cz >. Lázně Toušeň, < www.slatinnelaznetousen.cz >. Lázně Velichovky, < www.velichovky.cz >. Lázně Velké Losiny, < www.lvl.cz >. Lázně Vráž, < www.san-vraz.cz >. Mariánské lázně, < www.marienbad.cz >. Priessnitzovy lázně, < www.priessnitz.cz >.

Slovenské lázně [59] [60] [61] [62]

Bardejov, < www.kupele-bj.sk/web/slovak/index.php >. Lázně Piešťany, < www.spa-piestany.sk >. Trenčianské Teplice, < www.slktn.sk >. Vysoké Tatry – Štrbské pleso, < www.kupelesp.sk/solisko/index.php >.

Ostatní [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69]

Asociace hotelů a restaurací České republiky, < www.ahrcr.cz >. Czech Tourism, < www.czechtourism.cz >. Český statistický úřad, < www.czso.cz >. International Spa Association, < www.experienceispa.com >. Ministerstvo průmyslu a obchodu, < www.mpo.cz >. Sdružení lázeňských míst ČR, < www.spas.cz >. Svaz léčebných lázní ČR, < www.lazne-kur-spa.cz >.

- 91 -


10.4 Přehled léčebných procedur v českých lázních38 Přírodní uhličito-minerální koupele CO2 koupele představují v našich lázních základní článek léčebného procesu. Chemicky jde o přírodní prostou, železnatou kyselku hydrogenuhličitanového typu, studenou a hypotonickou. Čerpá se z hloubky pod zemí a využívá se po ohřátí na 34 °C ke koupelím. Léčivý účinek se příznivě projevuje zejména u nemoci srdce a oběhu, nemocí cév a pohybového aparátu. Významný je i účinek myorelaxační vhodný u neuróz a psychosomatických postižení vůbec. Léčebný účinek se projevuje významnými změnami prokrvení, novotvorbou kolaterál krevního řečiště, biochemickými změnami krve, stabilizací krevního tlaku ekonomizací srdeční aktivity, vegetativním přeladěním, změnami ve vnímání tepla a následnou adaptací na teplotní změny, změnami v dýchání a hospodaření s tekutinami. Tyto změny nastupují po absolvování série 10 až 12 koupelí a mají dlouhotrvající charakter (půl až 1 rok). V koupeli, která trvá 15 minut, je nutno zůstat v klidu a respektovat pokyny ošetřujícího personálu. Po koupeli je indikován klid na lůžku ve vlněném zábalu minimálně 15 minut. Vzhledem k hlubokému působení koupele na organismus je nutno počítat s určitou reakcí, která se projeví zvýšenou únavou, ospalostí a případně zhoršením stávajících pohybových potíží, které mají ale přechodný charakter. Vlastní léčebný účinek se projeví asi po deseti dnech lázeňského pobytu, ale tato doba je individuální a záleží na mnoha okolnostech.

38

Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha. Pragoline.

- 92 -


Indikace: Uzávěrová choroba cév dolních končetin ve všech stádiích, vázoneurosy, angiopatie u diabetu a neurologických onemocněních, poruchy prokrvení po mozkových příhodách a u aterosklerosy, přetlaková choroba vyjma těžkého stupně, chronická žilní onemocnění vč. bércového vředu a potrombotických komplikacích, srdeční choroby, angína pectoris stabilizovaná, stavy po infarktu srdce, některé srdeční vady, spastická bronchitida, metabolické poruchy (dna), degenerativní, zánětlivé choroby pohybového ústrojí, revmatismus, Bechtěrovova nemoc, psychické poruchy lehčího rázu.

Přísadové koupele Rašelinová koupel – koupel s přísadou rašelinové emulze obsahující příznivě působící organické složky s protizánětlivým a regeneračním účinkem. Teplota lázně je 37 až 38 °C. Indikace: Pohybová degenerativní a zánětlivá onemocnění, kožní choroby.

Koupel s přísadou soli z Mrtvého moře Relaxační a regenerační působící lázeň. Sůl a produkty Mrtvého moře jsou bohaté na vysoký obsah minerálů a enzymů blahodárně působící na pokožku a částečně i pohybový aparát. Délka přísadové koupele je 15 až 20 minut dle indikace lékaře. Indikace: Kožní onemocnění (lupénka, některé druhy ekzémů), kosmetické využití chronické kloubní onemocnění a mimokloubní revmatismus.

Kryoterapie – léčba chladem Používají se sáčky ochlazené na teplotu na -12 až -15 °C. V místě aplikace dochází po přiložení k zúžení cév, které je následně vystřídáno mohutnou vazodilatací – prokrvením. Účinek je protibolestivý a protizánětlivý se snížením přenosu vzruchu v nervech a následným uvolněním svalového spasmu. Délka aplikace většinou 5 až 10 minut. - 93 -


Indikace: Chronická degenerativní zánětlivá onemocnění pohybového aparátu ve stadiu dekompenzace, tj. aktivity zánětlivých změn. Akutní úrazy kloubů, podvrknutí, pohmoždění a krevní výrony.

Kryokomory – celková kryoterapie39 Celková kryoterapie zahrnuje dvě základní fáze. První je pobyt v komoře s optimální léčebně - rehabilitační teplotou v rozmezí od -120 °C do - 130 °C v průběhu dvou až tří minut. Podstata druhé, přibližně patnáctiminutové etapy spočívá ve fyzické zátěži a cvičeních. Příkladem je pohybová aktivita na stacionárních kolech, běžících pásech a jiných zařízeních. V optimálním případě by měla kúra zahrnovat deset vstupů, pozitivní účinky se dostavují po čtvrtém až pátém pobytu v kryokomoře. V komplexním pojetí možno účinky kryoterapie rozdělit na léčebně - rehabilitační, regeneračně - rekondiční, preventivní a kosmetické. Reakcí na chlad, teda působením hormonů, snížením vodivosti nervů a svalovým uvolněním, dochází k výraznému snížení subjektivního pocitu bolesti, co představuje pozitivum zejména při léčbě postižení pohybového aparátu, revmatických onemocnění i zánětových onemocnění kloubů, ale taky při korekci poúrazových stavů. Zvýšená látková výměna podmiňuje dokonalejší redistribuci minerálů a vitamínů, co příznivě vplývá na pacienty trpící osteoporózou. Vylučování hormonů, zejména testosteronu, v průběhu kryoterapie je zajímavé hlavně pro sportovce. Tento jev má totiž přímý vplyv na růst svalové hmoty a na zvýšení výkonnosti při silovém a vytrvalostním tréninku. Působení nízkých teplot zároveň urychluje léčbu měkkého tkaniva a kloubů po úrazech (vykroucení, otlučení, vyvrtnutí), eliminuje krvácení, analgézii a otoky, omezuje riziko přetrénovaní a podporuje svalovou relaxaci i celkovou biologickou regeneraci. Kryoterapie dále působí pozitivně na

39

Kryomed, s.r.o. [cit. 1.4.2007 ], < www.kryomed.com >.

- 94 -


imunitní systém a posilňuje tak obranyschopnost organizmu. Vytlačením tuku z buněk při jejich stáhnutí chladem a jejich následujícím prokrvení se dosahují úspěchy i při úpravách celulitidy. Všeobecně možno konstatovat, že pobyt v extrémně nízkých teplotách omlazuje, osvěžuje a zlepšuje náladu.

Vodoléčba Skotské střiky Provádí se vodním paprskem, pod tlakem asi 3 atmosféry ze vzdálenosti 3 m. Začíná se Teplým střikem 38 až 42 °C, a to nejdřív na dolní končetiny, pak na horní a nakonec na trup. Střídavě přední a zadní část těla. Doba asi 30 až 45 s. Pak se přepojí na studený střik o teplotě 25 až 18 °C. Doba 15 až 20 s. Celé se asi 5x opakuje a končí se studeným střikem. Výsledkem má být příjemné zarudnutí pokožky s pocitem prohřátí. Mírnější formou je tzv. vějíř, kdy se eliminuje síla vodního proudu. Indikace: Neurovegetativní dystonie, psychoneurózy, nespavost, slabý krevní oběh a snížená adaptabilita na chlad.

Střídavé nožní koupele – šlapačky Dvě vedle sebe umístěné vaničky naplněné vodou, z nichž jedna má teplotu 40 až 45 °C a druhá 16 až 10 °C. Vzhledem k snesitelnosti je teplotní rozdíl nižší a lze jej upravit. Pacient vstoupí nejprve do teplé vody, kde přešlapuje asi 1 až 2 min. Pak přestoupí do studené na dobu 15 až 30 s. Tento cyklus se opakuje asi 5x a končí studenou vodou. Indikace: Nedokonalý krevní oběh, poúrazové stavy, žilní nedostatečnost.

Částečná koupel s postupně se zvyšující teplotou Jedná se o koupel nejčastěji horních nebo i dolních končetin, při kterých je pacient oblečen a navíc přikryt dekou. Horní končetiny má ponořené po nadloktí. Teplota vody je asi - 95 -


36 °C. Po 2 až 3 min. přilévaná teplá voda vyvolá asi po 20 min. mírné pocení, což je důsledkem rozšíření cév na dolních končetinách. Za 10 min. stoupne teplota vody asi na 42 °C. Na konci je pacient otřen a následuje suchý zábal. Indikace: Podobně jako předešlé s větším důrazem na poruchy prokrvení jak horních, tak dolních končetin. Po aplikaci balneoprocedur je zákonitým důsledkem pocit únavy, který je nutno respektovat a umožnit tělu přeladit se a aklimatizovat. Opakovanou aplikací procedur nejčastěji v sérii 10 až 12 se normalizuje a fixuje stabilita nejen termoregulace, ale dalších procesů, které v souhrnu nazýváme zvýšením odolnosti organismu. Tento efekt je v konečném důsledku pro pacienta příznivý a pozitivně pociťovaný, přetrvává ½ až jeden rek a je charakterizován ústupem bolesti, poklesem krevního tlaku, zvýšením tolerance zátěže, zlepšením a zkvalitněním rytmicity periodických dějů v organismu.

Léčebné masáže Jedná se o léčebné hmaty, které s léčebně-preventivním zaměřením provádí masér na těle pacienta. Z všeobecných účinků je popisován vliv na cirkulaci krve a lymfy, látkovou výměnu a funkci orgánů. Masáž příznivě ovlivňuje svalový tonus a navozuje svalovou relaxaci s účinky místními i celkovými. Působí protibolestivě, odstraňuje otoky a spasmy a celkově zlepšuje funkci nervosvalového aparátu. Částečná masáž zad trvá přibližně 10 minut. Provádí se po předehřátí ve sprše. Indikace: Chronické zánětlivé a degenerativní choroby pohybového aparátu, vertebrogenní bolestivé syndromy se svalovou nerovnováhou, pooperační a poúrazové stavy, neurologické nemoci s poruchami inervace, svalová atrofie a revmatismy.

- 96 -


Segmentová reflexní masáž Je odvozena od masáže klasické, ale liší se od ní tím, že respektuje segmentové uspořádání nervové soustavy s odpovídající změnou dráždivosti na různých částech těla v kůži, svalech a okostici. Reflexní masáž se provádí na sucho, bez předehřátí a pomalu. Jako součást reflexní léčby pomáhá odstraňovat druhotně vzniklé reflexní změny (místa s větší bolestí), a tím ovlivnit jejich příčinu, např. ve změnách pohybového aparátu, ale i v změně funkci vnitřních orgánů. Indikace: Funkční a organická onemocnění vnitřních orgánů, poruchy prokrvení, některá funkční a organická degenerativní onemocnění pohybového aparátu, poúrazové a pooperační stavy, vegetativní dysbalance.

Podvodní masáž Šetrnější forma klasické masáže pod vodou, při které masér opracovává rukou kožní řasu vodním paprskem pod tlakem do 3 atm. Určena pro pacienty s nedostatečnou schopností relaxace při klasické masáži. Délka aplikace obvykle 5 až 15 minut. Indikace: Poúrazové stavy pohybového aparátu, stavy po operacích, atrofizace svalstva, otoky, polyarthritida, bolestivý syndrom páteřní, bolestivý svalový revmatismus, Bechtěrevova nemoc, inervační poruchy – paresy a plegie, stavy po polymyelitidě, poruchy prokrvení, zácpa.

Celková vířivá lázeň Mírná forma podvodní masáže s využitím mechanické energie proudící vody. Používá se voda 35 až 37 °C teplá. Ovlivňuje reflexní změny kůže při pohybových a neurologických onemocněních.

- 97 -


Indikace: Chronické degenerativní a zánětlivé onemocnění pohybového aparátu, páteřní bolestivý syndrom, svalový revmatismus, Bechtěrevova nemoc, stavy po operacích a úrazech pohybového aparátu.

Parafínové zábaly a částečná masáž Tepelně-léčebná procedura s využitím uvolňování tepla tuhnutím parafinu. Teplota zdroje kolem 50 °C. Postižená tělní část se natírá rozehřátým parafínem a zakrývá rouškou, popř. vlněnou přikrývkou, k zamezení úniku tepla. Tuhnutím parafínu se uvolňuje teplo využívané k ovlivnění chorob pohybového aparátu. Důsledkem je zlepšení hybnosti a všechny další přínosy léčby teplem. Délka aplikace cca 20 minut. Indikace: Chronické zánětlivé a degenerativní choroby pohybového aparátu, osteoarthrosy, stavy po úrazech a operacích, progresivní polyarthritida a Bechtěrevova nemoc, páteřní bolestivý syndrom, stav po poliomyelitidě, neurologická onemocnění apod.

Léčebná rehabilitace Rehabilitace představuje znovuuschopňování při ztrátě nebo narušení určitých schopností člověka. K základním formám patří rehabilitace individuální, kterou provádí s pacientem vyškolený terapeut pomocí speciálních metod za současné aktivní účasti pacienta nebo klienta. Skupinová rehabilitace – skupinový léčebný tělocvik představuje běžnou formu kolektivního cvičení, kdy v jednotlivých skupinách by měli být soustředěni pacienti se stejnými problémy a současně s podobnou schopností resp. funkční kapacitou, aby méně zdatní nezaostávali za prvními – zdravějšími. Hydrokyneziterapie – cvičení v bazénu s využitím nadlehčení vodou výhodné u pacientů po operacích a úrazech pohybového aparátu a těch, pro které je běžné cvičení náročné na výkon.

- 98 -


Indikace: Stavy po operacích a náhradních kloubů, stavy po úrazech pohybového aparátu.

Zátěžový test – ergometrie Při testu je stupňovitě zvětšována zátěž a monitorovány vitální funkce (krevní tlak, srdeční frekvence a EKG). Indikace: Provádí se u pacientů po srdečním infarktu ke stanovení tolerance zátěže a zlepšení výkonnosti.

Trénní kůra Slouží podobně jako cvičná ergometrie ke zlepšení oběhové a pohybové kondice. U pacientů se srdečním onemocněním je zátěž korigována srdeční frekvencí, to znamená, že při chůzi by se měl počet tepů za minutu přibližně rovnat hodnotám tréninkového pulsu. Cvičná ergometrie (rotoped) slouží k rehabilitaci kloubů dolních končetin, popř. dle indikace lékaře jako součást vytrvalostního tréninku kardiaků.

Elektroléčba – Diadynamik Elektroléčebná procedura k terapii bolesti. Jde o nízkofrekvenční proudy střídavě modulované nasedající na galvanickou bázi (0 až 1 kHz). Působí protibolestivě, zlepšuje vstřebávání otoků, zlepšuje prokrvení, působí spasmolyticky a morelaxačně. Uplatňuje se u akutních a spíše povrchnějších postižení. Délka aplikace do 6-ti minut, účinek se musí projevit nejpozději po 3. aplikaci. Po 1. aplikaci se může do tři hodin projevit zhoršení. Indikace: Bolestivé stavy pohybového aparátu, artrózy, revmatoidní arthritidy, úponové bolesti, záněty šlach a povázek, bolesti kloubních pouzder, svalový revmatismus. Stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu, neurologie, Sudeckův syndrom, svalové atrofie, ztuhlé rameno, poruchy prokrvení – Raynaudova choroba, akrocyanosa. - 99 -


Elektroléčba – Interdyn Elektroléčebná procedura k terapii bolesti. Jedná se o interferenční proudy – zkřížení dvou středněfrekvenčních proudů s výslednou hodnotou 0-100 Hz. Působí podobně jako diadynamik s větším uplatněním u chronických onemocnění pohybového aparátu, navíc má ID více penetrující účinek do hloubky. Délka aplikace do 15 minut, účinek se musí projevit nejpozději do 3. aplikaci. Indikace: Chronické zánětlivé a degenerativní onemocnění pohybového aparátu, vertebrogenní alogický syndrom mimokloubní revmatismus, neuralgie, poruchy činnosti svěračů.

Galvanizace Klasická elektroléčebná procedura, která je v porovnání s moderními metodami odsunuta do pozadí. Jde o použití stejnosměrného rovnoměrně protékajícího proudu. Dochází k tlumení bolesti, zvýšení prokrvení kůže, zrychlení látkové výměny, zesílení protizánětlivé reakce. Délka aplikace je problematická – minimálně 30 min. podle nových údajů, proto je její použití dnes obsolentní a překonané. Indikace: Poruchy prokrvení končetin, žilní nedostatečnost, neuralgie, stavy po mozkových příhodách.

Ultrazvuk Léčba ozvučením s následnou mikromasáží a prohřátím tkáně. Jde o přeměnu vysokofrekvenčního proudu na energii mechanickou a tepelnou (1-3 MHz). Používá se značných intenzit energie v porovnání se zvukem. Hlavní účinek je spasmolytický a resorpční, protibolestivý účinek je pouze sekundární. Délka aplikace je obvykle 3 až 5 minut.

- 100 -


Indikace: Onemocnění kloubů a svalů, myogelosy, onemocnění periferních nervů, onemocnění kůže (zjizvení), Dupuytrenova kontraktura, urychlení vstřebávání starších výpotků.

Diatermie Tepelná procedura umožňující hluboké prohřátí. Terapie vysokofrekvenčním polem, které je pohlcováno a přeměňováno v teplo bez tepelné zátěže, povrchových vrstev (MHz až GHz). Hloubkové prohřátí způsobí rozšíření cév se zvýšeným prokrvením a zlepšením látkové výměny a výživy tkání a orgánů. Působí relaxačně, sedativně a spasmolyticky na hladké svalstvo útrob. Délka aplikace 15 až 20 minut. Indikace: Chronické zánětlivé a degenerativní choroby pohybové soustavy. Mezižeberní neuralgie, onemocnění vnitřních orgánů dýchacího a zažívacího aparátu, gynekologická a urologická onemocnění.

Magnetoterapie Léčba magnety patří ke známé, tradiční a oblíbené metodě. K účinnějším patří Plzní magnetické pole vznikající průchodem elektrické energie nízké frekvence cívkou – jde o známý fyzikální jev. Léčebné využití je mnohostranné, přes bolestivý a protizánětlivý až po prokrvení a výživu tkání, zlepšující efekt. Pozorován je i spasmolytický a relaxační efekt. Délka aplikace je 30 minut. Indikace: Revmatoidní arthritis, Bechtěrevova nemoc, degenerativní onemocnění kloubů, poúrazové a pooperační stavy, poruchy prokrvení vazoneurózy, bércový vřed, špatně se hojící zlomeniny, pseudoarthrosy, vhojování uvolněných implantátů, vertebrogennní onemocnění, neurologická a kožní onemocnění, nemoci krvetvorby a imunity.

- 101 -


Solux Léčba infračervenou složkou světla, jež je částí elektromagnetického spektra. Používá se jako zdroj tepla a prohřívání. Zlepšuje se prokrvení tkáně, dostavuje se protibolestivý účinek, svalová relaxace, podpora vstřebávání výpotků. Délka aplikace je 10 minut, většinou vzestupně s použitím kroku 1 až 2 min.

Horské slunce Léčba ultrafialovou složkou viditelného záření. Užívá se v kožních patologiích, pro pigmentaci a tvorbu vitamínu D. Délka aplikace je do 20-ti minut.

Elektrospánek Krátkou dobu používaná metoda tzv. audiovizuální stimulace k navození relaxace, popr. spánku. Pacient má nasazené brýle, do kterých jsou mikropočítačem vysílány barevné impulzy a současně do sluchátek s tím synchronizovaná hudba. Doba aplikace je obvykle do 30ti minut. Indikace: Poruchy spánku.

Biotronová lampa – biotik Léčebná metoda využívající biostimulačního efektu polarizovaného světla. Biostimulace znamená obnovení poškozené tkáně se zkrácením doby hojení. Délka aplikace je 4 až 6 minut denně. Indikace: Kožní choroby a defekty po úrazech, popálení a poleptání, hojení ran. Žilní onemocnění, koloidní jizvy, lupénka, ekzém, akné, alopecie, bradavice, kožní eroze a změny pigmentace. Pohybové potíže chronického zánětlivého a degenerativního charakteru, akutní úrazy pohybového aparátu, mimokloubní revmatismus, úponové bolesti, sy. karpálního tunelu, arttrosy a aktivované formy degenerativních onemocnění. Migréna v rámci cervikokraniálního syndromu, vnější hemeroidy, senná rýma. Kosmetické účely – vrásky. - 102 -


Léčba laserem Léčba koncentrovaným a zesíleným světelným paprskem. Terapie monochromatickým, polarizovaným a koherentním světelným proudem má podle nových poznatků léčebné využití protibolestivé, vazodilatační, zvyšování enzymatické aktivity a imunity tkáně, zlepšení zánětu. Délka aplikace je individuální. Indikace: Kožní choroby, mimokloubní revmatismus, úponové bolesti, degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového aparátu, poúrazové stavy, poruchy prokrvení, špatně se hojící rány a defekty.

Vakuově-kompresní terapie Léčebná metoda k léčbě cévních poruch založená na vyvolání místního prokrvování pomocí vakua s cílem maximálního otevření cév a vytvoření kolaterálního – pomocného oběhu v končetinách. Principem procedury je střídání pozitivní a negativní tlakové fáze, která zlepšují průtok krve v cévách. To je doprovázeno žádoucími barevnými změnami kůže léčené končetiny. Doba aplikace je 45 až 60 minut. Indikace: Uzávěrová choroba dolních končetin ve III. a IV. stadiu, angiopatie u diabetu a kolagenóz, trombangitis obliterans, neurogenní poruchy oběhu, torpidní vředy různého původu, proleženiny kůže dolních končetin, poúrazové stavy s přetrvávajícími otoky, lymfedémy, omrzliny.

Čtyřkomorová lázeň – hydrogalvan Elektroléčebná procedura na principu galvanizace ve vodní lázni. Principem je polarizace buněk v proudové dráze s následným překrvením v polarizované oblasti Výsledkem je urychlení regenerace, zrychlené vstřebávání výpotků, zmenšení bolestí, snížení svalové elasticity, změny

- 103 -


drázdivosti v končetinách (stavy po mozkových příhodách s násl. výpadky pohybové nebo cítivé funkce). Indikace: Neuropatie a neuralgie v končetinách, poruchy prokrvení organického i funkčního původu, poruchy inervace, poúrazové stavy, vegetativní dystonie, revmatologické poruchy.

Inhalace Inhalační léčba patří mezi klasické léčebné metody s požitím přírodních zdrojů, nejčastěji solných roztoku a silic. Účinná látka ve formě spreje nebo aerosolů ohřátá na teplotu 37 až 33 °C, která je vdechována, působí zvlhčení sliznice dolních cest, uvolnění sekretu a aktivaci samočištění. Doba aplikace je 15 až 20 minut. Indikace: Infekční a alergická onemocnění dýchacích cest, stavy po chemickém nebo fyzikálním poškozením dýchacích cest, stavy po operacích a úrazech dýchacích cest, preventivně pro osoby z rizikových prostředí.

Akupunktura Tradiční čínská metoda používající k ovlivnění zdravotních íporuch pomocí napichování aktivních bodů. Patří spíše mezi reflexní metody navození protibolestivého účinku. Doba aplikace je 20 minut. Indikace: Bolesti páteře, migrény, bolesti kloubů a šlachových úponů, svalový revmatismus. Plynové injekce Jsou lokální variantou léčby kysličníkem uhličitým vedle uhličitých koupelí. Medicinální kysličník uhličitý se aplikuje injektorem pod kůži do předem určených míst s následným reflexním prokrvením. Počet vpichů – při jednom sezení se doporučuje 6 vpichů v průměru 25 až 50 ml CO2. - 104 -


Indikace: Uzávěrová choroba cév dolních končetin, žilní nedostatečnost, poflebitický syndrom, bércový vřed, vazoneurózy, artrózy velkých kloubů, bolesti páteře.

Léčba teplem Patří k základním pilířům fyzioterapie (léčba přírodními, fyzikálními podněty). Léčebný účinek protibolestivý, zklidňující a spasmolytický, který je navozen zvýšeným prokrvením tkáně, což navíc urychluje regeneraci a hojení ran. Do léčby teplem (termoterapie) se zahrnuje vodoléčba, peloidoterapie (léčba rašelinou a bahnem), léčba parafinovými zábaly a tepelnými obklady (fango, lavatherm), léčba zářením (solux, diatermie), sauna a léčba negativním teplem představovanou kryoterapií. Dochází k postupné adaptaci organismu se zvyšováním odolnosti a zpevňováním regulačních a adaptačních procesů. Indikace: Nemoci pohybového aparátu funkčně a organicky podmíněné. Většinou v návaznosti na komplexní léčbu a rehabilitaci.

Jógová cvičení Podobně jako čínská akupunktura vychází z celostátního vnímání zdraví člověka. Pomocí dechových, relaxačních a fyzických cvičení slouží k navození rovnováhy v organismu a vytvoření podmínek ke zlepšování zdravotního stavu. Doba aplikace je 60 minut. Indikace: Bolesti páteře a kloubů, vegetativní dysbalance, hypertenze, nemoci srdce a cév, dechové potíže, alergická onemocnění, astma, migrény.

- 105 -

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petr Bič

Recommend Documents