Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Bohumír Vejvoda

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2010

Bc. Bohumír Vejvoda

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy

Vypracoval: Bc. Bohumír Vejvoda Vedoucí diplomové práce: Ing. Michal Mervart, Ph. D. 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy“ vypracoval samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 28. kv tna 2010

Podpis 3

HASI SKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR HLAVNÍHO M STA PRAHY

4

Anotace Tématem této diplomové práce je Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy. Cílem je p edstavit tuto základní složku integrovaného záchranného systému a to jak v kontextu legislativních požadavk , tak i jejich praktických napln ní. Výsledkem by m l být ucelený pohled na fungování orgánu, který zajiš uje požární ochranu v hlavním m st .

Klí ová slova Hasi ský záchranný sbor eské republiky (dále jen „HZS R“), Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy (dále jen „HZS hl. m. Prahy“), Sbor dobrovolných hasi

(dále jen „SDH“),

požární ochrana (dále jen „PO“), jednotka požární ochrany (dále jen „JPO“), plošné pokrytí.

Bibliografická citace VEJVODA, Bohumír. Hasi ský záchranný sbor Hlavního m sta Prahy. Praha, 2010. 95 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodá ská.

Anotation The subject of this dissertation is Prague Fire Brigade. The purpose of this thesis is a basic element of integrated rescue system presentation in a context of legislative requirements and their practical impletion. A complex insight on fire brigade functioning, which provides fire protection in the metropolis, should eventuate.

5

Key words Fire Brigade of Czech republic, Prague Fire Brigade, Volunteer Fire Company, fire protection, troop of fire protection, area coverage.

Bibliographic citation VEJVODA, Bohumír. Hasi ský záchranný sbor Hlavního m sta Prahy. Praha, 2010. 95 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodá ská.

6

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................... 9

2

Historie a sou asnost .................................................................................................... 11 2.1 2.1.1

Kancelá editele HZS hl. m. Prahy ................................................................. 16

2.1.2

Úsek prevence a civilní nouzové p ipravenosti ................................................ 17

2.1.3

Úsek IZS a opera ního ízení........................................................................... 19

2.1.4

Úsek ekonomiky ............................................................................................. 21

2.2

3

4

editelství HZS hl. m. Prahy .................................................................................. 15

Jednotky HZS hl. m. Prahy. .................................................................................... 22

2.2.1

Plošné pokrytí jednotkami požární ochrany ..................................................... 22

2.2.2

Dislokace jednotek požární ochrany HZS hl. m. Prahy .................................... 25

Hasi ské stanice, vozový park a zajišt ní chodu HZS hl. m. Prahy ................................ 40 3.1

Úvod ...................................................................................................................... 40

3.2

Vozový park ........................................................................................................... 45

3.2.1

Druh zásahového požárního automobilu .......................................................... 46

3.2.2

Hlavní parametr zásahového požárního automobilu ......................................... 50

3.3

Hasi ské stanice ..................................................................................................... 68

3.4

Personální a ekonomické zajišt ní chodu HZS hl. m. Prahy .................................... 79

3.4.1

Personální struktura HZS hl. m. Prahy ............................................................. 79

3.4.2

Financování HZS hl. m. Prahy......................................................................... 81

Koncepce požární ochrany hlavního m sta Prahy.......................................................... 86 4.1

Geografický popis .................................................................................................. 86

4.1.1 4.2

Vodní plochy................................................................................................... 86

Demografický popis ............................................................................................... 86

4.2.1

Cestovní ruch .................................................................................................. 88

4.2.2

Správní rozd lení hlavního m sta Prahy .......................................................... 90 7

4.2.3 4.3

Zp sob bydlení a ubytování............................................................................. 90

Doprava ................................................................................................................. 91

4.3.1

Dálnice, silnice I. t ídy .................................................................................... 91

4.3.2

Železni ní doprava .......................................................................................... 95

4.3.3

Letecká doprava .............................................................................................. 95

4.3.4

Lodní doprava ................................................................................................. 96

4.3.5

Produktovody .................................................................................................. 96

5

Záv r ............................................................................................................................ 98

6

Seznam literatury ........................................................................................................ 101 6.1

Legislativní dokumenty ........................................................................................ 101

6.2

Akademické práce ................................................................................................ 102

6.3

Knihy ................................................................................................................... 102

7

Seznam tabulek ........................................................................................................... 103

8

Seznam obrázk .......................................................................................................... 105

P ílohová ást 1 – zásahové automobily.............................................................................. 106 P ílohová ást 2 – hasi ské stanice ..................................................................................... 125

8

1 Úvod Tématem této diplomové práce je Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy. Hasi i, kte í tvo í jeden z pilí

integrovaného záchranného systému, p edstavují v sou asné

dob jediný komplexní nástroj, kterým m že spole nost elit mimo ádným událostem. Po celá staletí ruku v ruce s lidským pokrokem šla rovn ž rizika, která tento pokrok sebou p inášel a která lidstvo ohrožovala novými, dosud nepoznanými a o to nebezpe n jšími zp soby. I v dnešní dob globalizace a sjednocování je zapot ebí p edcházet rizik m a jejich následk m, avšak složité komplexní systémy využívající stále dokonalejší software, mají tendenci rizika skrývat. Dochází ke kumulaci t chto rizik a následn

ke spušt ní

katastrofických scéná . Stejn jako se vyvíjejí hrozby, tak se vyvíjejí i prost edky a postupy, které mají t mto hrozbám zabránit, pop ípad minimalizovat jejich dopady na spole nost. Cílem této diplomové práce je popsat fungování hasi ského záchranného sboru na nemalém prostoru, kterým Praha zajisté je, a to jak z hlediska ist logistického, tak z pohledu ekonomického a finan ního.

eská metropole je v mnohém odlišná od ostatních eských

m st, rozdíly nespo ívají pouze v rozloze m sta i po tu obyvatel, ale specifická je rovn ž poloha Prahy, spole enskopolitický, kulturní a historický význam Prahy, a to jak z pohledu eského, tak z pohledu evropského. Sídlí zde prezident, parlament, vláda a další vrcholné státní orgány eské republiky. Najdeme zde dále rezidence církví, mezinárodních organizací, politických stran, sdružení, spolk , bank, akciových spole ností, nadací nebo kulturních institucí. Konají se zde významné jak domácí, tak mezinárodní kulturní, v decké nebo politické kongresy, konference a festivaly. Toto všechno klade veliký d raz na bezpe nostní požadavky, se kterými jsou pražské záchranné sbory konfrontovány. Práce se tedy zam uje na zhodnocení efektivity stávajícího požárn -bezpe nostního systému v hlavním m st . V teoretické ásti, která následuje po úvodu, bude Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy detailn p edstaven. Nejprve nastíním historický vývoj a sou asnost HZS hl. m. Prahy a p iblížím jeho organiza ní strukturu, dále uvedu základní informace o Praze, abych tak vytvo il p edstavu, v jakých podmínkách HZS hl. m. Prahy vykonává svoji innost. Poté již p edstavím jednotlivé hasi ské stanice v Praze a vyjmenuji techniku, kterou HZS hl. m. Prahy disponuje. Co se techniky a technologie tý e, pak klí ovými oblastmi budou zejména vozový park HZS hl. m. Prahy. Na záv r teoretické ásti bude jist zajímavé porovnat, jak k vybraným otázkám p istupují ve sv t . 9

V praktické ásti se budu zabývat ekonomickou analýzou HZS hl. m. Prahy, a to jak z pohledu výnos a náklad , tak z pohledu asového a technického pokrytí. Zam ím se p edevším na hospoda ení sboru a na personální náro nost. Také bude zhodnocena technická vybavenost a asové možnosti, zajímavé bude sledovat, jak efektivn celý proces probíhá, zda má n jaké nedostatky i omezení. S hodnocením sou asného stavu bude rovn ž nastín n možný budoucí vývoj HZS hl. m. Prahy. Jádrem práce bude zhodnocení koncepce požární ochrany v hl. m. Praze, které vyústí v nazna ení možného budoucího vývoje v této oblasti. Na záv r diplomové práce pak shrnu zjišt né skute nosti, zd vodním jejich oprávn nost i naopak vysv tlím nutnost zm n, které by m li vést ke kvalitnímu fungování Hasi ského záchranného sboru hlavního m sta Prahy.

10

2 Historie a sou asnost Ohe , dobrý sluha, ale zlý pán. Již od pradávna se lov k setkává s ohn m, a už má podobu pomocníka, který ochra uje p ed nezvanými hosty nebo umož uje p ípravu pokrm , tak bohužel také n kdy ukáže svou nemilosrdnou tvá , která sebou p ináší jen zkázu. Po celá staletí, která se vyzna ovala r znými objevy a vynálezy a která p inášela rozkv t pr myslu a urbanizaci m st, po celou tuto dobu se lov k snaží najít vhodné spole níka, se kterým bude elit ohni a práv staletí hledání ukázala, že nejlepším spole níkem v boji s ohn m je práv a jedin další lov k. Jedinec proti ád ní tohoto živlu nemá šanci, proto se lidé snaží sdružovat, aby spole n mohli p edcházet a bojovat proti ohni. ím více se m sta rozr stala, tím více se projevovala pot eba po hasi ích – a už šlo o dobrovolné spolky, tak o sbory profesionální. Na po átku všeho stály požární hlídky. Sou asn

s jejich

inností byly vydávány rovn ž „po ádky o hašení ohn “1, což byly

p edch dci dnešních požárních ád . První požární ád byl p ijat v 17. století v Novém M st pražském. Tento ád ur oval místa, kde bude soust ed na protipožární technika. Jednalo se o obité vozy s t emi žeb íky a háky2. Tyto ády upravovaly postup zejména pán a eládky p i boji s tímto živlem, s výjimkou požárních hlídek (což byli ob ané, kte í po své práci obcházeli m sto a hlídali, aby na n které st eše nezakokrhal ervený kohout) však chyb la jakási organizovan jší síla pro zajiš ování bezpe nosti m st p ed ohn m. V následujícím století, kdy podobu eských zemí utvá ela Marie Terezie a její syn Josef II., se reformy v oblasti požární ochrany prohlubovaly a navíc rozši ovaly do všech kout

eských zemí. V 19. století byl však

již pr mysl v takovém stádiu vývoje, že dosavadní požární ády již nesta ily reagovat na možná nebezpe í a navíc ani

lenové požárních hlídek nebyli schopní zasahovat na

pot ebných místech v as. Z ízení pln profesionálního hasi ského sboru, jehož jedinou náplní práce by bylo zasahovat 24 hodin denn , tak bylo na spadnutí. 23. srpna 1853 se pražský magistrát rozhodl zaštítit úklid ulic v Praze, za tímto ú elem bylo p ijato 30 meta

–

zam stnanc obce. T chto 30 osob se však ihned za alo p ipravovat na výkon práce jiné. Tento nelehký úkol p ipadl na hlavu Aloise Pasty, který m l z t chto osob vycvi it organizovanou profesionální hasi skou jednotku, která m la k dispozici dokonce st íka ku. 1

VOREL, Miloš. Fotoodd lení hasi ského sboru Praha ve 20. a 30. letech 20. století. Opava, 2006. 41 s. Diplomová práce.

Slezská univerzita, Fakulta filozoficko-p írodov decká. 2

HLADÍK, Václav ; KRCHOV, Milan; RUBEŠ, Pavel . 1853 - 2003 : 150 let pomáháme a zachra ujeme. Praha : Tiskárna

Ministerstva vnitra, 2003. 90 s.

11

16. srpna 1853 byl tak založen Hasi ský sbor v hlavním m st Praze, který sídlil v obecním dvo e v Letenské ulici (povinnost zametat ulice však len m z stala až do roku 1866). Tento sbor byl prvním profesionálním sborem v eských zemích. V následujících letech pak pražský hasi ský sbor prod lal bou livý vývoj. Ješt do konce roku se po et len rozrostl na 68 (z toho bylo 6 velitel a 24 strojník ). Logicky sídlo v Letenské ulici již nemohlo kapacitn sta it, proto vznikla první pobo ná stanice na Starém M st 3. Je jasné, že s rostoucím po tem len rostla také nutnost kvalitního výcviku a kvalitní výzbroje, v tomto sm ru se eští hasi i drželi západního vzoru. Nap . uniformu tehdy tvo ila plechová p ilba, zelený kabát a šedé kalhoty. Nelze však opomenout fakt, že politika zasahovala i do této oblasti – ú edním jazykem byla n m ina. Toto se zm nilo až roku 1872, kdy se ú edním jazykem stává jazyk eský, odborné hasi ské názvosloví je pak dílem dr. Miroslava Tyrše. Toto datum se však zapsalo do d jin eského hasi stva erným písmen, nebo tohoto roku byla evidována první (a do roku 1946 jediná) ob

hasi e p i zásahu.

Technický pokrok se nevyhnul ani hasi ským sbor m a tak s p íchodem morseovky bylo telegraficky propojeno Nové a Staré M sto s Malou Stranou. Dalším výrazným milníkem v d jinách eského hasi stva je rok 1897, kdy se pražský Hasi ský sbor osamostatnil a byl ízený pouze Dozor í radou (do té doby bylo vedení sboru pod ízeno magistrátu a policejnímu editeli). Na p elomu století m l sbor již 138 len , kte í sloužili na 8 stanicích. V roce 1919 se editelem sboru stává Ing. Old ich Uher, který nazna il, jakým sm rem by se m la hasi ská innost vyvíjet do budoucna. Hasi ský sbor byl rozd len do n kolika odd lení: kancelá (administrativa, personalistika), požární policie (prevence), telegrafní odd lení (spoje a informatika), strážní odd lení (represe), skladní odd lení (správa, ekonomika). Pokroková byla rovn ž výzbroj a výstroj. Hasi i používali azbestové obleky a plynové masky. Ješt v období p ed druhou sv tovou válkou zaznamenali pražští hasi i další dv významné události. První z t chto událostí byla motorizace sboru, druhou událostí byl vznik centrální stanice v Sokolské ulici. Na této stanici s íslem jedna sídlí editelství pražského Hasi ského sboru dodnes. Druhá sv tová válka zasáhla do vývoje eského hasi stva velmi rozporuplnými

3

HLADÍK, Václav ; KRCHOV, Milan; RUBEŠ, Pavel . 1853 - 2003 : 150 let pomáháme a zachra ujeme. Praha : Tiskárna

Ministerstva vnitra, 2003. 90 s.

12

momenty. Pražští hasi i jsou d kazem toho, že na jednu stranu se rozši ovala základna (v roce 1994 bylo v Praze tém

lenská

700 hasi ) a stav li se nové hasi ské stanice

(Dejvice, Holešovice, Libe , Strašnice, Kr , Smíchov, Žižkov – stanice v Holešovicích je dodnes v provozu), na druhou stranu m li své zásahy ztížené, když n me tí vojáci st íleli po hasi ích jedoucích k zásahu. Povále ný vývoj hasi stva byl stejný jako vývoj eské zem – hasi ský sbor se musel p izp sobit sov tskému vzoru. Op t byla potvrzena dvojí pod ízenost – Úst ednímu národnímu výboru hl. m. Prahy a ministerstvu vnitra. Výjezdové jednotky pak tvo ily samostatný Útvar požární ochrany. V roce 1970 bylo zavedeno jednotné tís ové telefonní íslo 150. Normalizace se samoz ejm

nevyhnula ani Hasi skému sboru a znamenala

rozd lení sboru na Požární útvar hl. m. Prahy a M stskou inspekci požární ochrany. Oba tyto subjekty aktivn vykonávaly požární ochranu a požární prevenci, p i emž M stská inspekce p sobila v roli garanta požární prevence na úrovni Národního výboru hl. m. Prahy. T sn p ed revolucí zm nil sbor své jméno ješt jednou – od roku 1986 nesl jméno Sbor požární ochrany eské socialistické republiky. Nicmén po revoluci v roce 1989 se op t k názvu sboru p ipojilo p ídavné jméno hasi ský, jak jej známe dodnes. Rovn ž došlo k novelizaci zákona . 133/1985 Sb., o požární ochran , díky kterému sbor získal celé své jméno – Hasi ský záchranný sbor eské republiky. Z novodobých d jin zbývá pouze dodat aktuální informace, k roku 2000 m l HZS hl. m. Prahy 848 hasi , kte í sloužili na 11 stanicích (dnes už pouze na 10 stanicích, protože v roce 2007 byla zrušena hasi ská stanice „lo “). V roce 2000 byl op t novelizován zákon o požární ochran , novým zákonem . 237/2000 Sb., byl starý zákon . 133/1985 nahrazen. Hasi skému záchrannému sboru R pak pat í samostatný zákon (zákon . 238/2000 Sb.) a dále byl vytvo en celý záchranný systém – integrovaný záchranný systém, který je op t upraven zvláštním zákonem (zákon . 239/2000 Sb.). V sou asnosti má sbor p es 1000 p íslušník , kte í slouží na 10 stanicích. Podle usnesení vlády z 90. let by se po et stanic m l do konce roku rozší it na 20. K okamžitému nasazení je p ipraveno: více než 30 dopravních vozidel a cisteren, více než 13 automobilových žeb ík a plošin, více než 22 speciálních zásahových vozidel (autoje áb, vozy s vyproš ovací nebo protichemickou technikou apod.). V záloze je navíc p ipraveno dalších 115 vozidel, cisteren a dalších technických prost edk ( erpadla, agregáty,…). O technice se podrobn ji zmíním v další 13

ásti práce. Vedle

zasahování p i mimo ádných událostech zajiš uje HZS rovn ž innosti v oblasti statistiky a analýz – práce jednotek, vyšet ování p í in požár apod. Na záv r první ásti práce bych rád p edstavil organiza ní strukturu HZS hl. m. Prahy. HZS hl. m. Prahy se vnit n

lení následujícím zp sobem.

14

2.1

editelství HZS hl. m. Prahy

"

#

!

Obrázek 1 - Organiza ní uspo ádání HZS hl. m. Prahy [Zdroj – Organiza ní ád HZS hl. m. Prahy pro rok 2009]

V sou asné dob je editelem HZS hl. m. Prahy plk. Bc. Dalibor Gosman. V jeho p ímé p sobnosti je odd lení kontroly. Toto odd lení zabezpe uje kontrolní systém HZS hl. m. Prahy, organizuje a koordinuje kontrolu pln ní úkol dodržování právních p edpis

a interních akt

bezpe nostního editele HZS hl. m. Prahy.

HZS hl. m. Prahy, kontroluje

ízení. Vedoucí odd lení pak plní funkci

editelství HZS hl. m. Prahy se dále lení.

15

2.1.1 Kancelá

editele HZS hl. m. Prahy

!

" $

" $

" "

# %

" &

# #

Obrázek 2 - Kancelá

"

#

# ' $

editele HZS hl. m. Prahy [Zdroj – Organiza ní ád HZS hl. m. Prahy pro rok 2009]

Kancelá editele je složena z odboru vnit ní správy a personálního odboru. Vedoucím pracovníkem kancelá e editele HZS hl. m. Prahy je editel kancelá e, kterým je v sou asné dob kpt. Ing. Lakis Jordanidis. Odbor vnit ní správy odpovídá za organizaci a koordinaci

inností spojených

s postavením editele HZS hl. m. Prahy a realizaci jeho rozhodnutí. Dále zabezpe uje právní innost a tvorbu interních akt

ízení editele HZS hl. m. Prahy, zajiš uje styk s ve ejností a

zabezpe uje agendu zahrani ních styk . V neposlední ad se podílí na získávání pot ebných informací, organizuje innost komise pro náhradu škod a po ádá akce pro odbornou i laickou ve ejnost. Odbor personální odpovídá za plánování a

ízení rozvoje lidských zdroj , za

odm ování a platovou oblast. Vede záznamy o sociálním pojišt ní a podílí se na metodickém ízení vzd lávání zam stnanc a odborné zp sobilosti p íslušník .

16

2.1.2 Úsek prevence a civilní nouzové p ipravenosti

" $

"

#

()* + ,

()* + ,

"

#

" $ $

" $

"

#

"

#

. $

"

#

"

)

-

#

"

#

$

"

. (

$

$

"

#

"

#

'

1

# . )#

# #

/0

1"

Obrázek 3 - Úsek prevence a plánování [Zdroj – Organiza ní ád HZS hl. m. Prahy pro rok 2009]

Úsek prevence a civilní nouzové p ipravenosti je tvo en 3 odbory, odborem zjiš ování p í in požár , odborem prevence a odborem ochrany obyvatelstva a plánování (krizového ízení). Vedoucím úseku plánování a prevence je nám stek editele pplk. Bc. Martin Dvorský. Odbor zjiš ování p í in vzniku požár odpovídá, jak již vyplývá z názvu, za zjiš ování p í in vzniku požár , zpracování podklad

pro výkon státní správy na úseku požárního

dozoru a zpracovává p íslušnou dokumentaci. Dále se podílí na odborné p íprav p íslušník a spolupráci s Policií R a p ipravuje informace pro ve ejnost. Odbor prevence zabezpe uje výkon státní správy v oblasti požární ochrany, podílí se na odborné p íprav p íslušník , na preventivn výchovné innosti a organizuje v rámci své 17

p sobnosti porady a metodická zam stnání. Dále zabezpe uje kontrolní innost na úseku požární ochrany a stavební prevenci. V rámci územního a stavebního ízení p sobí jako orgán státní správy z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Odbor ochrany obyvatelstva a plánování odpovídá za ešení problematiky ochrany obyvatelstva v etn varování, evakuace, nouzového p ežití a výchovy. P ipravuje podklady pro zpracování havarijního a krizového plánu hlavního m sta Prahy. Koordinuje a metodicky ídí innost jednotlivých odd lení prevence p i pln ní úkol ochrany a výchovy obyvatelstva a krizového a havarijního plánování.

18

2.1.3 Úsek IZS a opera ního ízení

" $

" $

" $ -

-+ $ 7

"

#

"

#

-+ $

"

(

7

-+$

"

#

"

#

/

'

8

. -+$

"

2 $

#

-) $

" -

,

"

34 % 4 - &

"

#

-

(

/

7 9 .

"

# -+$

#

7 -+$

-+$

" $

5

-

# 7

-+$

5 ,

6

$ ,

Obrázek 4 - Úsek IZS a opera ního ízení [Zdroj – Organiza ní ád HZS hl. m. Prahy pro rok 2009]

Úsek integrovaného záchranného systému a opera ního ízení je rozd len do t í odbor – IZS, služby a komunika ní a informa ní služby. Vedoucím úseku integrovaného záchranného systému a opera ního ízení je nám stek editele pplk. Mgr. Jaromír Pešek. Odbor pro IZS odpovídá za ešení problematiky IZS hlavního m sta Prahy, za ízení a koordinaci záchranných prací a spolupráci složek IZS. Rozlišujeme dva typy složek IZS: základní (Záchranná služba hl. m. Prahy, Policie eské republiky), ostatní (M stská policie hl. m. Prahy, pohotovostní služby, ad.). Odbor dále koordinuje, kontroluje a usm r uje innost jednotek požární ochrany a dohlíží na organizaci a výkon služby v jednotkách HZS hl. m. Prahy. Dále odpovídá za odbornou 19

p ípravu a odbornou zp sobilost p íslušník a zam stnanc za azených v odboru. Odbor se pak vnit n

lení na odd lení:

o opera ní ízení (velící d stojníci sm n a jejich zástupci), o organiza ní

ízení (velitelé stanic, správa stanic a odborná p íprava a

zp sobilost),

o stálý štáb velitele zásahu, o od ad SAR. V ele odboru stojí editel odboru s velitelskou pravomocí p i ízení zásahu jednotek požární ochrany. Odbor služeb odpovídá za ešení problematiky výkonu strojní služby, chemickotechnické služby, za výb r a akceschopnost technických prost edk

a ur ených v cných

prost edk . Dále zajiš uje odbornou p ípravu p íslušník v dané oblasti. Odbor komunika ních a informa ních systém odpovídá za pln ní úkol opera ního ízení jednotek PO opera ním a informa ním st ediskem HZS hl. m. Prahy a za innost telefonního centra tís ového volání 112. Vedle tohoto dále odpovídá za výstavbu a provoz informa ních a komunika ních sítí, za z ízení a zabezpe ení systému varování a za krizovou komunikaci.

20

2.1.4 Úsek ekonomiky

" $

"

7

" $

#

" -

" :

#

"

#

"

(

"

#

# $

# $-

-

.

.

Obrázek 5 - Úsek ekonomický [Zdroj – Organiza ní ád HZS hl. m. Prahy pro rok 2009]

Ekonomický úsek se vnit n finan ního úseku je nám stkyn

lení na odbor finan ní a odbor provozní. Vedoucí

editele mjr. R žena Vodi ková.

Finan ní odbor zodpovídá za p ípravu rozpo tu HZS hl. m. Prahy, za rozpo tové hospoda ení a za provád ní finan ních operací ve vymezené p sobnosti. Provozní odbor zodpovídá za nákup, skladování, používání, údržbu a evidenci majetku státu v p sobnosti HZS hl. m. Prahy. Dále zajiš uje dokumentaci a provádí správu používaných prostor a objekt , organizuje a kontroluje

innost na úseku bezpe nosti a

ochrany zdraví p i práci. Do p sobnosti tohoto odboru spadá také správa ú elových za ízení.

21

2.2 Jednotky HZS hl. m. Prahy.4 Rozeberme si nyní problematiku plošného pokrytí hlavního m sta Prahy jednotkami požární ochrany. Plošné pokrytí p edstavuje systém organizace JPO pro likvidaci požár a záchranné práce. Ú elem je vytvo it takové vazby mezi JPO, které povedou k efektivnímu využití požární techniky, odbornosti len JPO a k ú eln jšímu využití dotací obcím pro dobrovolné JPO.5 Princip plošného pokrytí je dán § 65 odst. 6 zákona . 133/1985 Sb., o požární ochran ve zn ní pozd jších p edpis a jeho p ílohou. Tento princip plošného pokrytí je založen na tom, že vnit ní organizace a vybavení jednotek jsou zvoleny tak, aby byla daná oblast podle stupn nebezpe í zajišt na pot ebným množství sil a prost edk , ímž bude dosaženo požadované doby dojezdu jednotek na místo zásahu. Abychom lépe pochopili rozmíst ní jednotek požární ochrany v Praze, poj me se podívat na metodiku ur ování plošného pokrytí.

2.2.1 Plošné pokrytí jednotkami požární ochrany Rozhodujícím kritériem p i ešení plošného pokrytí je stanovení stupn nebezpe í území dané oblasti. Územím se rozumí katastrální území obce. Stupe nebezpe í bude potom dán hodnotou celkového kritéria Kc.6 Hodnotu kritéria Kc ur íme z následujícího vztahu. Rovnice (1): , pro kterou platí, že Kc – celkové kritérium, Ko – kritérium po tu obyvatel, Kui – kritérium charakteru území, Kz – kritérium zásah . 4

eská republika. Organiza ní ád Hasi ského záchranného sboru hlavního m sta Prahy pro rok 2009. In Webové stránky

HZS hl. m. Prahy. 2006, 0,- K , s. 27. 5

HANUŠKA, Dr. Ing. Zden k. Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R [online]. Ostrava : Sdružení

požárního

a

bezpe nostního

inženýrství,

2006

[cit.

2010-06-01].

Dostupné

z

WWW:

. 6

eská republika. P íloha . 1. In Vyhláška . 247/2001 Sb. o organizaci a innosti jednotek požární ochrany. 2001, 0,- K ,

s. 49.

22

2.2.1.1 Kritérium po tu obyvatel Hodnota tohoto

kritéria odpovídá po tu obyvatel trvale žijících obyvatel

v katastrálním území. Hodnoty kritéria uvádí následující tabulka. Po et obyvatel

Hodnota Ko

nad 50 000

20

15 001 – 50 000

15

5 001 – 15 000

14

3 001 – 5 000

12

1 001 – 3 000

10

201 – 1 000

5

do 200

1

Tabulka 1 - Stanovení hodnoty kritéria po tu obyvatel [Zdroj – Hanuška, Dr. Ing. Zden k – Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R]

2.2.1.2 Kritérium charakteru území Toto kritérium zohled uje místní zvláštnosti dané oblasti. Možnosti, jak tyto zvláštnosti postihnout, uvádí následující tabulka. Spl uje-li dané území tyto požadavky, uplatní se hodnota kritéria.

Charakter území

Hodnota Kui

- historické jádro vybraných m st a obcí,

1

- národní kulturní památka, - památková zóna, - památková rezervace, - rekrea ní oblast s p echodným zvýšením

1

osob, krom jednorázových akcí, - zastav ná (min. 25 %) nebo obydlená ást

1

dané oblasti, která je v záplavovém území 20ileté vody, - oblast je v zón havarijního plánování pro

1

dané látky (ho . kapaliny a plyny, toxic. kapaliny a plyny, výbušniny), - oblast je v zón havarijního plánování pro

1 23

dané látky (radioakt. látky), - obchodní a zábavní centra s kapacitou nad

1

1 000 osob, - pr myslové zóny s plochou nad 1 000 m2, - nemocnice, ústavy sociální pé e, LDN

1

(kapacita v jedné budov nad 100 osob), Tabulka 2 – Stanovení kritéria charakteru území [Zdroj – Hanuška, Dr. Ing. Zden k – Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R]

2.2.1.3 Kritérium zásah Toto kritérium se zam uje na mimo ádné události v dané oblasti, které si vyžádaly zásah jednotek požární ochrany. Po ítají se události b hem jednoho roku, hodnota je stanovena jako pr m r za posledních 5 let.

Po et mimo ádných událostí

Hodnota kritéria Kz

do 100

0

101 – 200

1

Nad 200

2

Tabulka 3 - Stanovení kritéria zásah [Zdroj – Hanuška, Dr. Ing. Zden k – Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R]

Se teme-li hodnoty jednotlivých kritérií, dostaneme hodnotu celkového kritéria, které nám umožní stanovit stupe nebezpe í, což je znázorn no v tabulce.

Stupe nebezpe í území obce

Hodnota Kc

IA

nad 25

IB

21 – 24

II A

16 – 20

II B

11 – 15

III A

6 – 10

III B

3–5

IV

do 2

Tabulka 4 - Stanovení celkového kritéria [Zdroj – Hanuška, Dr. Ing. Zden k – Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R]

Nyní už tedy známe jednotlivé stupn nebezpe í území, které nám umožní vytvo it tabulku plošného pokrytí, která ur í pot ebný po et JPO pro zásah a dojezdové asy na místo 24

mimo ádné události. Toto ur ení dále využijeme pro pochopení dislokace JPO HZS hl. m. Prahy.

Stupe nebezpe í území

Kategorie nebezpe í území

Po et JPO a doba dojezdu

I

A

- 2 JPO do 7 minut, - další 1 JPO do 10 minut,

B


II

A


B


III

A


B


IV

A

- 1 JPO do 20 minut, - další 2 JPO do 25 minut.

Tabulka 5 - Tabulka plošného pokrytí [Zdroj – Hanuška, Dr. Ing. Zden k – Plošné pokrytí sil a prost edk jednotek požární ochrany v R]

2.2.2 Dislokace jednotek požární ochrany HZS hl. m. Prahy Následuje tabulka JPO HZS hl. m. Prahy, které jsou dislokovány na základ principu plošného pokrytí.

Eviden ní íslo Kategorie Typ JPO JPO 111

Dislokace JPO

Z izovatel

Praha 2, Sokolská 62

HZS hl. m.

JPO 001

JPO I

C3 – B,Z

Prahy 111 111

002 003

JPO I JPO I

P4 – A-E, O P4 – A, Z

Praha 6, Heyrovského nám stí HZS hl. m. 1987

Prahy

Praha 7, Argentinská 149

HZS hl. m.

25

Prahy 111 111

004 005

JPO I JPO I

P4 – A, Z P4 – A-E, O

Praha

11,

Kv tnového HZS hl. m.

vít zství 20

Prahy

Praha 10, Pr b žná 74

HZS hl. m. Prahy

111

006

JPO I

P4 – A, Z

Praha 4, Na kr ské stráni 1366

HZS hl. m. Prahy

111

007

JPO I

P4 – A-E, Z

Praha 5, Jinonická 1226

HZS hl. m. Prahy

111

008

JPO I

P3 – B,Z

Praha 5, Radotín, V sudech 1

HZS hl. m. Prahy

111

010

JPO I

P3 – A, Z

Praha

9,

Satalice, HZS hl. m.

K Radonic m 305 111

011

JPO I

P3 – C, Z

Prahy

Praha 1, Pražský hrad, U HZS hl. m. Prašného mostu 54/5

Prahy

Tabulka 6 – Jednotky požární ochrany HZS hl. m. Prahy [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Abychom zcela porozum li rozmíst ní JPO v Praze, vysv tleme si jednotlivé charakteristiky, které jsou v tabulce uvedeny.

2.2.2.1 Eviden ní íslo JPO Eviden ní íslo JPO je tvo eno šestimístným íselným ozna ením, jehož první troj íslí zna í kód kraje, zbylé troj íslí pak rozlišuje jednotlivé jednotky požární ochrany v kraji.

2.2.2.2 Kategorie JPO Jednotky požární ochrany se pro pot eby plošného pokrytí lení do jednotlivých kategorií:7 a) územní p sobnost zasahující i mimo území z izovatele JPO I – jednotka HZS s územní p sobností do 20 minut jízdy z místa dislokace, JPO II – jednotka SDH se leny, kte í vykonávají službu jako své hlavní nebo vedlejší povolání, s územní p sobností do 10 minut jízdy z místa dislokace,

7

eská republika. P íloha . 1. In Zákon . 133/1985 Sb. o požární ochran . 1985, 0,- K , s. 120.

26

JPO III – jednotka SDH se leny, kte í vykonávají službu v JPO dobrovoln , s územní p sobností do 10 minut jízdy z místa dislokace. b) místní p sobnost zasahující na území z izovatele JPO IV – jednotka HZS podniku, JPO V – jednotka SDH se leny, kte í vykonávají službu v JPO dobrovoln , JPO VI – jednotka SDH podniku.

2.2.2.3 Typ JPO Typem jednotky požární ochrany se rozumí p edur enost jednotky k provád ní specifických záchranných prací a typ stanice, kde je p íslušná jednotka dislokována.

27

a) p edur enost JPO k záchranným pracím p i silni ních dopravních nehodách P edur enost Kategorie JPO Popis situace

Vybavenost

A

Záchranné práce na ur ených:

- RZA8,

- dálnicích,

- TA (min. hmot. t ída L),

- rychlostních silnicích I.

- CAS (min. hmot. t ída M),

JPO I,

t ídy, - rychlostních místních

- po etní stav sm ny zvýšen o 2 p íslušníky,

komunikacích a silnicích I. t ídy pro dálkovou a mezinárodní dopravu, B

JPO I,

Záchranné práce na všech ur ených komunikacích - RZA,

JPO II, C

- TA (hmot. t ída L),

JPO I,

Záchranné práce na všech ur ených komunikacích - CAS (hmot. t ída M),

JPO II,

Záchranné práce na ur ených úsecích:

JPO III,

- dálnic, - rychlostních silnic I. t ídy, - rychlostních místních komunikací a silnic I. t ídy pro dálkovou a

8

Pozn. Zkratky vysv tleny v kap. 3.2

- CAS (hmot. t ída M),

mezinárodní dopravu, D

JPO II,

Záchranné práce na:

- CAS,

JPO III,

- silnice II. t ídy,

- DA,

- silnice III. t ídy, - místní komunikace, E

JPO I,

- AJ (nosnost 20 t, naviják 40 t),

F

JPO I,

- AJ (nosnost nad 20 t),

Tabulka 7 - P edur enost JPO k záchranným pracem p i silni ních dopravních nehodách [Zdroj – Sbírka interních akt

29

ízení G HZS R a nám stka ministra vnitra]

b) p edur enost JPO k zásahu na nebezpe né látky

P edur enost

Kategorie JPO

Vybavenost

O

JPO I,

- 3 specialisté nad rámec po etního stavu, - doba dojezdu 120 minut,

S

JPO I,

Z

JPO I,

- doba dojezdu JPO 40 minut,

JPO II, Tabulka 8 - P edur enost JPO k zásahu na nebezpe né látky [Zdroj – Sbírka interních akt

ízení G

HZS

Ra

nám stka ministra vnitra]

c) typ stanice9 Typ stanice je odvozen od po tu obyvatel, kte í mají bydlišt v ásti, která spadá do p sobnosti dané stanice a podle toho je také stanoven po et družstev p ipravených k výjezdu. V rámci p íslušného územního odboru je vždy z ízena jedna ze stanic typu C a následn vzhledem k plošnému pokrytí p íslušný po et stanic typu P.

Typ stanice

Po et obyvatel

Vybavenost

C1

do 50 000

2 JPO

C2

50 000 – 75 000

2 JPO

C3

nad 75 000

3 JPO

P0

do 15 000

1 JPO (SDH/HZS)10

P1

do 30 000

1 JPO (1+3)11

P2

do 15 000

1 JPO,

- 10 % budov s více než 5 - výšková technika nadzemními výšková

podlažími technika

a

není

v dosahu 15 minut, nad 15 000

1 JPO,

- 10 % budov s více než 5 - výšková technika 9

eská republika.

lánek . 1. In Vyhláška . 226/2005 Sb. zm na vyhlášky o organizaci a innosti jednotek požární

ochrany. 2005, 0,- K , s. 3. 10

Pozn. jednotka vznikla sdružením prost edk obce a HZS kraje.

11

Pozn. družstvo o zmenšeném po etním stavu.

nadzemními výšková

podlažími technika

a

není

v dosahu 15 minut, P3

do 30 000

1 JPO, 1 JPO (1+3)

P4

nad 30 000

2 JPO

Tabulka 9 - Typ stanice [Zdroj – Vyhláška . 226/2005 Sb., zm na vyhlášky o organizaci a innosti jednotek požární ochrany]

31

Typ stanice

C1

C2

C3

P0

P1

P2

P3

P4

Po et organizovaných výjezd

2

2

3

1

1

1

2

2

Po et p íslušník ve 3 sm nách

39

45

60

9

15

24

33

39

Po et p íslušník v 1 sm n

13

15

20

3

5

8

11

13

Minimální po et p íslušník v 1 sm n

8

10

14

2

4

6

8

8

1

-

-

-

-

-

Složení sm ny Velící d stojník Velitel ety

1

1

1

-

-

-

-

-

Velitel družstva

2

2

3

1

1

1

2

2

Hasi

2

3

4

-

1

2

2

3

Hasi – strojník

4

5

7

2

2

3

4

4

Hasi – specialista

4

4

4

-

1

2

2

3

Požární technika a v cné prost edky CAS

3

3

4

1

2

2

2

3

RZA, TA (L), CAS (vyproš ovací za ízení)

1

1

1

1

1

1

1

1

TA (L nebo S), kontejner

1

1

1

112

PPLA nebo kontejner

1

1

1

113

113

AZ 30

1

1

1

113

113

113

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

113

AZ (nad 30 m) AP 30

1

1

AP (nad 30 m)

1

DA nebo kontejner

1

1

1

VEA ( ultra L)

1

1

1

VEA (L)

1

1

1

VA

1

1

1

AJ nebo VYA

1

1

1

UA

1

1

1

OA

4

4

4

NA nebo KA

1

1

1

P etlakový kontejner

2

2

2

12

Pozn. pokud je to nutné z d vodu požárního nebezpe í v dané oblasti.

1

1

1

1

1

1

1 1

1

1

1

1

Elektrocentrála, osv tlovací sada

1

1

1

Lafetová proudnice

1

1

1

Za ízení na hašení práškem (50 kg)

113

113

1

1

Za ízení na hašení CO2 (150 kg)

1

1

1

113

Hadicový p ív s

1

1

1

Protichemický ochranný oblek (rovnotlak.)

9

9

10

4

413

414

614

6

Protichemický ochranný oblek (p etlak.)

9

9

10

2

214

415

615

6

13

13

13

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

113

1

1 1

4

4

4

2

Lo s motorovým pohonem (6 osob)13

2

2

2

1

1

1

2

Explozimetr15

2

2

3

1

1

1

2

2

Toximetr16

1

1

1

1

1

1

1

1

Prost edek pro detekci bojových látek

1

1

1

1

1

1

1

1

Indikátor ionizujícího zá ení

2

2

3

1

1

1

2

2

Osobní dozimetr

4

4

6

1

1

2

4

4

Radiometr

1

1

3

1

1

1

1

1

Dekontamina ní sprcha

1

2

2

113

113

113

Mobilní telefon

2

2

3

1

2

2

Plnicí za ízení tlakových lahví

2

2

2

Pevný generátor

1

1

1

Filtra ní dýchací p ístroj

2013 2013 2513

Izola ní dýchací p ístroj

613

Náhradní tlakové lahve

613

1

1

2

2

213

Ochranný oblek proti sálavému teplu

1 113

113

113

1

913

Pro každý p ístroj 1 tlaková lahev

P enosná radiostanice

1,5

násobek 1,2

po tu 1 sm ny Vozidlová radiostanice

násobek

po tu

1

sm ny

Podle po tu zásahových automobil

Za ízení pro konverzi signálu

Podle po tu CAS a velitelských automobil

Tabulka 10 - Personální zajišt ní a vybavenost stanic [Zdroj – Vyhláška . 247/2001 Sb. o organizaci a innosti jednotek požární ochrany]

13

Pozn. pokud má stanice PCHO p etlakové, nemusí mít PCHO rovnotlaké.

14

Pozn. pokud má stanice PCHO rovnotlaké, nemusí mít PCHO p etlakové.

15

Pozn. prost edek pro detekci nebezpe ných koncentrací par a plyn (kalibrovaný na metan).

16

Pozn. prost edek pro detekci nebezpe ných látek.

33

V roce 2007 byla zrušena stanice HZS hl. m. Prahy . 9 – Požární lo . Tyto jednotky p i ešení mimo ádných situací dále spolupracují s jednotkami dobrovolných hasi

jednotlivých

m stských ástí a blízkých obcí a s podnikovými hasi skými záchrannými sbory, jejich p ehled a charakteristika jsou uvedeny v následujících tabulkách.

a) Jednotky SDH m stských ástí z izovaných na území hl. m. Prahy

Eviden ní íslo Kategorie JPO

Dislokace JPO

Z izovatel M Praha 12

JPO

111

102

JPO III

Praha 4, Cholupice, Podchýšská 109

111

113

JPO III

Praha 5, Lipence, Na Bambouzku M Lipence 457

111

114

JPO III

Praha 5, eporyje, Hasi

46

M

eporyje

111

116

JPO III

Praha 5, Zli ín, K ivatcova 244

M Zli ín

111

119

JPO III

Praha 6, epy, Žalanského 23

M

111

120

JPO III

Praha 6, Suchdol, K mírám 1208/3

M Suchdol

111

122

JPO III

Praha 6, Lysolaje, Lysolajské údolí M Lysolaje

epy

114/36 111

137

JPO III

Praha 9, Satalice, K Radonic m 305

111

140

JPO III

Praha

10,

Dolní

M cholupy, M

141

JPO III

Praha

10,

Horní

Dolní

M cholupy

Kutnohorská 259 111

M Satalice

M cholupy, M Praha 15

Hornom cholupská 300 111

144

JPO III

Praha 10, Kolovraty, Nad zbrojnicí M Kolovraty 390

111

110

JPO III

Praha 5, Zbraslav, Žitavského 571

M Zbraslav

111

115

JPO III

Praha 5, Stod lky, K zahrádkám M Praha 13 2065

111

104

JPO III

Praha 4, Písnice, Ladislava Co ka M Libuš 318/6

111

101

JPO III

Praha

4,

Kunratice,

Bo etínská M Kunratice

185/4 111

109

JPO V

Praha

5,

Radotín,

Nám stí M Radotín

Osvoboditel 3 111

112

JPO V

Praha

5,

Velká

Chuchle, M Velká Chuchle

Starochuchelská 7 111

138

JPO V

Újezd nad Lesy, Staroújezdská 486

M Újezd nad Lesy

111

118

JPO V

Praha 5, T ebonice, K Chabr m 20

M Praha 13

111

124

JPO V

Praha 8, áblice, U Parkánu 765/6

M

111

132

JPO V

Praha 9, Kbely, Toužimská 760

M Kbely

111

126

JPO V

Praha 8, B ezin ves, U Parku 140

M

áblice Praha

8,

B ezin ves 111

133

JPO V

Praha 9, Klánovice, Medinská 160

M

Praha

9,

Klánovice 111

134

JPO V

Praha 9, Kolod j , K Dub i 178

M Kolod je

111

117

JPO V

Praha 5, Lochkov, K Lahovské 193

M Lochkov

111

105

JPO V

Praha 4, Chodov, Bohú ova 1341/3

M Praha 11

111

145

JPO V

Praha

10,

Benice,

Kv tnového M

Praha

povstání 21

Benice

111

136

JPO V

Praha 9, Let any, Toužimská 51

M Let any

111

121

JPO V

Praha 6, Nebušice, Nebušická 56

M

10,

Praha

–

Nebušice 111

125

JPO V

Praha 10, Dube , Starodube ská 401 M Praha – Dube

Neza azené

Praha 4, Libuš, Libušská ul.

M Praha 4, Libuš

Neza azené

Chvaly

M

Praha 9, Horní

Po ernice Neza azené

T eboradice

M

Praha

9,

akovice Neza azené

Miškovice

M

Praha

akovice Tabulka 11 - Jednotky SDH [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

b) Podnikové a ostatní jednotky požární ochrany HZS podnik

Eviden ní JPO 111

íslo Kategorie

Dislokace JPO

Z izovatel

JPO 601

JPO IV

Praha

4,

Kav í

hory,

eská televize a.s

V rovinách 1134 111

602

JPO IV

Praha 4, Slia ská 1 36

Dopravní podnik a.s.

9,

111

608

JPO IV

Praha 6, K letišti 1019/6

Letišt

Ruzyn ,

eská

správa letiš s.p. 111

612

JPO IV

Praha 5, V úvalu 84

FN Motol

111

615

JPO IV

Praha 10, U kabelovny 130

Zentiva a.s.

111

616

JPO IV

Praha 10, Švehlova 1900

Mitas a.s.

111

618

JPO IV

Praha

4,

Michle,

eské dráhy a.s.

Chodovská 1430 111

631

JPO IV

Praha 4, 5. kv tna 1640

Kongresové centrum Praha

Tabulka 12 - Jednotky HZS podnik [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

SDH podnik

Eviden ní JPO 111

íslo Kategorie

Dislokace JPO

Z izovatel

Komo anská 955

Interpharma Praha

JPO 804

JPO VI

a.s. 111

619

JPO VI

Praha 10, Pr myslová 1472

Barvy

a

laky

Hostiva a.s. 111

802

JPO VI

Saze ská 7

111

808

JPO VI

Praha 9, Let anská 24

eská pošta a.s. Dopravní podnik a.s.,

autobusy

Klí ov 111

810

JPO VI

Praha 4, Ke garážím 382

Dopravní podnik a.s.,

autobusy

Ka erov 111

815

JPO VI

Nad Vršovickou horou 80

Dopravní podnik a.s.,

autobusy

Vršovice 111

699

JPO VI

Praha 9, Mladoboleslavská 902

Armáda

R,

vojenská jednotka letišt Kbely Tabulka 13 - Jednotky SDH podnik [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

37

Na záv r této ásti p edložím základní informace o jednotkách požární ochrany HZS hl. m. Prahy, které by m ly pomoci pochopit náro nost požární ochrany a poskytnout vysv tlení obtížného zajišt ní plošného pokrytí.

2007

2008

2009

Celkem událostí, kde jednotka byla

9094

9468

9666

-z toho z jiných kraj

1

2

108

-z toho z jiných stát

0

0

0

Celkem hasi

66731

68840

69710

6,79

6,58

6,52

-pr m rná vzdálenost k zásahu (km)

5,28

5,52

5,42

Celkem zásah samostatných

6606

8880

8934

-pr m rná doba zaneprázdn ní jednotky u zásahu (min)

54,37

64,10

44,25

-pr m rná doba jednotky na míst zásahu (min)

26,90

43,35

27,12

Celkem výjezd bez zásahu

179

189

237

-po et zásah nad 10 km

852

1090

1134

-po et událostí, kdy se dostavila místní

2817

1414

1160

-z toho místní je první

2380

1345

1046

-z toho místní nemohla zasahovat

1

0

1

-z toho místní nezasahovala první

13

16

20

-místní nepovolána

419

53

92

-místní povolána, nedostavila se

4

0

1

-místní jednotka není

0

0

0

Celkem použití ochranných prost edk

303

372

401

Celkem zásah se vzduchovými dýchacími p ístroji

1048

1997

1504

Celkem zásah s kyslíkovými p ístroji

1

1

0

Celkem zásah s protichemickými obleky

49

9

10

Celkem zásah s obleky proti sálavému teplu

13

13

21

-pr m rný po et hasi

na zásah

Tabulka 14 - Základní informace o jednotkách PO HZS hl. m. Prahy 2007-2009 [Zdroj – Statistické ro enky 2007 2009]

38

Z tabulky vyplývají následující skute nosti. S nár stem po tu událostí roste také po et zasahujících hasi , což je pochopitelné, ale podstatné je, že ke zvládnutí mimo ádných situací je dosta ující 1 jednotka (viz pr m rný po et hasi

na zásah). Na druhou stranu

varovným ukazatelem je nár st pr m rné doby zaneprázdn ní jednotky (nár st o tém

18%)

a pr m rné doby jednotky na míst zásahu (nár st o více než 60%!). Tyto skute nosti negativn p ispívají k nedosta ujícímu plošnému pokrytí území hl. m. Prahy jednotkami PO.

3 Hasi ské stanice, vozový park a zajišt ní chodu HZS hl. m. Prahy 3.1 Úvod Jak již bylo e eno výše, jednotky HZS hl. m. Prahy jsou dislokovány na 10 hasi ských stanicích. Na každé stanici funguje systém nep etržité práce na 3 sm ny – A, B, C – v cyklu 24/48. Každá sm na tedy trvá 24 hodin (7:00 – 7:00). Na 1 sm nu je za azeno 6-7 p íslušník (1 opera ní d stojník, 1 zástupce, 4-5 opera ních technik ). Každou sm nu tedy ídí stálý ídící d stojník sm ny. Na každé stanici v Praze (krom centrální stanice . 1 – Sokolská) jsou na každé sm n p ipravena 2 družstva, stanici ídí velitel stanice, každé družstvo má svého velitele. Na centrální stanici jsou p ipravena 3 družstva. Celkem v jedné sm n je pro Prahu p ipraveno 220 hasi ! P ibližme nyní organiza ní schéma a p sobnosti krajského opera ního a informa ního st ediska HZS hl. m. Prahy (dále jen „KOIS“).

40

Obrázek 6 - Organiza ní schéma a p sobnosti KOIS HZS hl. m. Prahy17 [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Ze schématu vyplývá, že pln ní úkol

v oblasti požární ochrany je realizováno jednak

vlastními silami (11 hasi ských stanic HZS hl. m. Prahy a 15 HZS podnik ) a další požadavky jsou p edávány krizovému štábu Magistrátu hl. m. Prahy (45 jednotek SDH). HZS hl. m. Prahy p i zajiš ování požární ochrany dále spolupracuje s Policií

eské republiky,

Zdravotní záchrannou službou a M stskou policií. Další, zejména pak speciální spolupráce, je smluvn zajišt na s t mito organizacemi: Ministerstvo zem d lství (hlídková innost provád ná leteckou technikou a hašení lesních požár ), Pražské vodovody a kanalizace (poskytnutí techniky – 7 CAS – pro ú ely nouzového zásobování pitnou vodou), Firma AAA – Záchranná technická služba (pomoc složkám IZS p i mimo ádných situací),

17

Pozn. Organiza ní schéma HZS hl. m. Prahy z doby, kdy sbor zajiš oval požární ochranu 11 hasi skými stanicemi.

41

ešení

Ministerstvo životního prost edí –

eský hydrometeorologický ústav (upozorn ní,

výstrahy, varovné a informa ní zprávy o p edpokládaném vzniku a pr b hu mimo ádných událostí), DEKONTA Kladno (sou innost v rámci IZS p i mimo ádných událostech, zejména v oblasti ropných havárií), Záchranná brigáda kynolog (záchranné práce spojené s vyhledáváním osob), Vodní díla – TBD, a.s. (technické služby p i protržení ochranných hrází významných vodních tok ), eský bá ský ú ad (ochrana obyvatelstva), Komer ní banka, a.s. (ochrana obyvatelstva), eský telecom, a.s. (ochrana obyvatelstva),… Podívejme se nyní na vyhodnocení stavu zabezpe ení plošného pokrytí jednotkami požární ochrany (HZS hl. m. Prahy a jednotek SDH). 1) Nedostate né zajišt ní (z hlediska skute né doby dojezdu jednotek požární ochrany)

o Klánovice, o Kolod je, o Kolovraty, o Královice, o Lahovice, o Lipence, o Nedv zí, o Písnice, o

eporyje,

o Suchdol, o T ebonice, o Uh ín ves, o Újezd n. L. 2) Problematické zajišt ní

o

erný Most,

o Horní Po ernice, o B chovice, o Trója, 42

áblice,

o

o B ezin ves. Tyto problémy lze ešit spoluprácí s HZS St edo eského kraje (hasi ské stanice

í any a

Roztoky), který však nemá dostate né prost edky a síly. Další možností je navýšení po tu jednotek SDH. Jedinou možností, jak spolehliv zabezpe it plošné pokrytí, se tak nabízí budování dalších hasi ských stanic v návaznosti na koncepci rozvoje hl. m. Prahy. Cílem tohoto procesu je vybudovat zahušt nou sí hasi ských stanic tak, aby dojezdy nep evyšovaly dobu deseti minut, maximáln 15 minut. V následujícím odstavci budou uvedena základní data, která p edstavují celkový po et a charakter mimo ádných událostí, p i kterých HZS hl. m. Prahy zasahoval.

;<=> ;?@A ;?=; <><= >B> >B?C@ @;DD @D?= >?ECC >?E?? >?E<= >@E;D A<E?? ACE
=D =B AD AB >D

, #F

>B D B

Graf 1 - Pr m rný po et výjezd za den 1998-2009 [Zdroj – Statistické ro enky 1998 - 2009]

Z tabulky i grafu je patrné, že v posledních letech se od trendu vychylují roky 2002 a 2007. P i detailním zkoumání minulých období dojdeme k záv ru, že nastolený trend pr m rných 9500 výjezd za rok má po átek v roce 2002, který byl poznamenán zni ujícími povodn mi v srpnu 2002. P ed tímto rokem byla ro ní suma výjezdu o 2 až 3 tisíce nižší, od roku 2002 se po et výjezd za rok pohybuje okolo zmi ovaných 9500. Z tohoto p edpokladu vychází i další d sledek, se zvyšujícím se po tem výjezd za rok roste pochopiteln také po et výjezd 43

za den. V roce 1998 byl pr m rný po et výjezd 18 za den, v roce 2008 to je již 26 výjezd za den (v roce 2007 dokonce 30 výjezd za 24 hodin!). Toto je dalším možným vysv tlením nedosta ující kapacity a plošného pokrytí jednotkami požární ochrany. Výraznou zm nu celkových výjezd po roce 2002 lze srovnat s vývojem ekonomických fixních náklad , které rovn ž rostou skokov . To lze vysv tlit faktem, že pomoc hasi , která byla nejvíce patrná práv v roce 2002, kdy hasi i byly „nejvíce na o ích“, našla odezvu i v následujících letech. Prokázaná kvalitní práce HZS je najednou vyžadována ast ji, než tomu bývalo zvykem v minulých letech. Spojíme-li si s tím nové legislativní požadavky a rostoucí ekonomický rozvoj, je jasné, že pokles výjezd na úrove minulých let je velice obtížný. Toto sebou p ináší obrovské riziko, protože budou-li p ekro eny limity dostupnosti záchranných složek k míst m nehod, bude vážn ohrožena bezpe nost obyvatel. M ly by tedy být p ehodnoceny dosavadní pravidla a podmínky, které vyžadují p ítomnost záchranných složek. Jestliže za výrazným nár stem výjezd v roce 2002 stály srpnové povodn , pak nár st výjezd v roce 2007 má na sv domí lednová v trná a sn hová kalamita zp sobená orkánem Kyrill. V porovnání s lednem p edcházejícího roku došlo k nár stu po tu výjezd o 125%, což se odrazilo v po tu zásah technického charakteru.

+ . .

A;BA

AD<<

ADB<

ACB>

D@B=

<>DB

D;?A

;B>B

>>@;

>>AA

>A;;

>>
Tabulka 16 - Celkový po et a charakter mimo ádných událostí 2006-2009 [Zdroj – Statistické ro enky 2006 - 2009]

44

?BBB BBB B ABB;

ABB< +

ABB? .

ABB@

.

Graf 2 - Celkový po et a charakter mimo ádných událostí 2006-2009 [Zdroj – Statistické ro enky 2006 - 2009]

Vidíme, že po et výjezd k požár m nebo plané poplachy z stávají na p ibližn stejné úrovni, patrný je však nár st zásah technického charakteru.

3.2 Vozový park Nyní se zam me na základní mobilní požární techniku HZS hl. m. Prahy. V tšina této techniky není starší než 15 let, ale v pravidelných intervalech dochází k obm n techniky a výstroje zásahových jednotek. Než p istoupíme ke konkrétnímu vý tu požární techniky, vysv tlíme princip zna ení této techniky, které jednozna n vyjad uje její užitné hodnoty. Ozna ení zásahového požárního automobilu tvo í údaj o užitných vlastnostech vozidla: druh zásahového požárního automobilu, hodnota hlavního parametru (výkon nebo rozm r ú elové nástavby, množství zásoby hasiva), hmotnostní t ída požárního automobilu, kategorie zásahového požárního automobilu, provedení požárního automobilu podle rozsahu požárního p íslušenství. 18

18

eská republika.

ád strojní služby. In Sbírka interních akt

eské republiky a nám stka ministra vnitra. 2006, 9,- K , s. 29.

45

ízení Generálního editele Hasi ského záchranného sboru

3.2.1 Druh zásahového požárního automobilu 3.2.1.1 DA – dopravní automobily Dopravní automobil je ur en k p eprav ur itého po tu hasi , p enosné motorové st íka ky a požárního p íslušenství ur eného pro požární zásah. Vozidlo tvo í podvozek a nástavba. Dopravní automobily jsou konstruovány p evážn

na lehkých nákladních

podvozcích s nosností 3000 – 6000 kg. Typickým p edstavitelem v R je Avia.19 Nástavba slouží k p eprav hasi

a výbavy. V sou asnosti je p evládají nástavby Avia, v minulosti se

asto využívali nástavby Praga RN a Tatra 805 nebo Škoda 1203.

3.2.1.2 AS – automobilové st íka ky Automobilové st íka ky jsou speciální hasi ské automobily, které nemají vlastní nádrž, takže jejich použití závisí na vodním zdroji.

erpadla jsou pohán na motorem a jsou

obvykle umíst na v p ední ásti automobilu. 20 Op t sloužily jak k doprav pot ebné techniky, tak hasi ského družstva. Rozmach t chto vozidel spadá do 20. a 30. let minulého století, takže i podvozky t chto vozidel byly vyráb ny firmami, které v tuto dobu zajiš ovaly nejvyšší kvalitu – Tatra, Škoda, Praga. Nástavby již byly zna n specializované podle pot eb jednotky, takže asto byly realizovány vlastními silami nebo zru nými emeslníky – Smekal, Stratílek, Hr ek-Neugebauer, Ebert, Wikov. Od jejich výroby se upustilo v 60. letech a byly nahrazeny cisternovými automobilovými st íka kami.

3.2.1.3 CAS – cisternová automobilová st íka ka Cisternové automobilové st íka ky slouží nejen k p eprav mužstva a p íslušenství, ale také ur itého množství vody, p nidla a dalších prost edk . Použití CAS je nutné zejména l rychlému zásahu v místech, kde je nedostatek hasiva a také pro první nezbytné zásahy. 21 Objem nádrže iní 3000 – 8000 l vody a 400 – 800 l p nidla, výkon erpadla se pohybuje od 1600 do 3200 l za minutu, erpadlo bývá na rozdíl od AS umíst no v zadní ásti nástavby.

19

JEND IŠAK, Josef ; SVOBODA, Petr. Hasi ské automobily v echách : I. díl. eský T šín : FIJEPO, 2005. 129 s.

20


21


46

Hmotnost CAS m že být 6000 – 30000 kg. Podvozky mohou být jak tuzemského p vodu – Tatra, Liaz, Škoda, tak i od zahrani ních výrobc – Mercedes Benz, Volvo, Iveco Scania.

3.2.1.4 PHA – p nové hasicí automobily Tento typ požárního automobilu slouží k hašení vysoce ho lavých organických látek jako je d evo, papír, sláma, textilie a ho lavých kapalin nemísitelných s vodou (benzín, nafta, olej, tuky apod.). Konstrukcí odpovídají CAS, ale obvykle mají velkoobjemovou nádrž na p nidlo (až 6000 l). 22 Z výše uvedeného vyplývá také místo jejich použití – letišt , chemické provozy.

3.2.1.5 PLHA – plynové hasicí automobily Plynové hasicí automobily se na rozdíl od PHA využívají k hašení za ízení pod elektrickým proudem, takže se asto vyskytují v elektrárnách, strojírenských provozech a m stech s velkou koncentrací elektrorozvoden, telefonních úst eden nebo rozvad tramvaje a trolejbusy. 23 V minulosti se využívaly

pro

asto podvozky Praga, dnes již byly

nahrazeny podvozky Avia.

3.2.1.6 PRHA – práškové hasicí automobily Práškové hasicí p ístroje se vzhledem k použitému typu hasiva hodí k hašení jak ho lavých kapalin, tak za ízení pod elektrickým proudem. Jejich širší použití je však omezeno vysokou cenou hasicího prášku.

3.2.1.7 KHA – kombinované hasicí automobily Jak již vyplývá z názvu, tento typ vozidla umož uje p i zásahu použít všechny základní typy hasiv – vodu, p nu, prášek i plyn. S tímto hasicím automobilem se op t lze

22


23


47

setkat ve velkých chemických a strojírenských podnicích a elektrárnách. KHA jsou specialitou rakouského výrobce – Rosenbauer. 24

3.2.1.8 RZA – rychlé zásahové automobily Rychlé zásahové automobily jsou zejména ur eny pro zásahy p i dopravních nehodách, emuž odpovídá rovn ž jejich vybavení. Ve v tšin p ípad bývají postaveny na terénních vozidlech nebo menších dodávkách.25

3.2.1.9 AZ – automobilové žeb íky Automobilové žeb íky jsou ur eny k zásahu na místech, kde není možný zásah nebo evakuace vnit ním prostorem budovy. Používají se jak pro výstup hasi , dopravu hasiva a vybavení, tak pro evakuaci osob.26

3.2.1.10

AP – automobilové plošiny

Automobilové plošiny mají použití obdobné jako AZ, jsou však vhodn jší pro hasební zásahy. Starší plošiny m ly dv nebo t i kloubov uložená ramena, nové plošiny mají již ramena teleskopická. 27

3.2.1.11

TA – technické automobily

Technické automobily slouží k likvidaci rozsáhlejších ekologických, chemických a technologických havárií, dopravních nehod a p írodních katastrof.28 Op t lze vybírat ze širokého pole výrobc podvozk (Tatra, Avia, VW).

24


25


26


27


28


48

3.2.1.12

PPLA – protiplynové automobily

Protiplynové automobily slouží k zabezpe ení dostate ného množství dýchacích p ístroj a ochranných oblek , zajišt ní m ení koncentrace nebezpe ných látek nebo ke z ízení dekontamina ního stanovišt p i zásazích na nebezpe nou látku.

3.2.1.13

VYA – vyproš ovací automobily

Tyto požární speciály slouží zejména k provád ní vyproš ovacích, je ábových a odtahových prací. Základem jsou t žké podvozky, které jsou osazeny oto ným je ábem, navijáky a další technickými prost edky pot ebnými p i zásahu.

3.2.1.14

AJ – automobilové je áby

Automobilové je áby slouží k odstra ování nejr zn jších p ekážek a b emen nej ast ji p i dopravních nehodách. Ú elové nástavby jsou op t stav ny na t žkých podvozcích.

3.2.1.15

KA – kontejnerové automobily

Kontejnerové automobily slouží k p eprav nejr zn jších kontejner , ímž dochází k úspo e finan ních prost edk za nákup drahých podvozk . Mezi nejpoužívan jší kontejnery adíme technické, chemické a týlové kontejnery.

3.2.1.16

UA – automobil s ú elovou nástavbou

Jde o speciální vozidla, které slouží nejr zn jšímu použití, jedná se nap íklad o p epravníky pohonných hmot, dekontamina ní jednotky, sanitky. 29

3.2.1.17

PT – požární tank, obrn ná vozidla

Tato technika slouží pro protipožární zásahy a vyproš ovací práce v nejt žších terénních podmínkách.

29


49

3.2.1.18

P íklady dalších druh zásahových požárních vozidel

HA – hadicové automobily, NA – nákladní automobily, A – autobusy, VEA – velitelské automobily, VA – vyšet ovací automobily, OA – osobní automobily, T – traktory.

3.2.2 Hlavní parametr zásahového požárního automobilu 3.2.2.1 Dopravní automobil (DA) Hlavním parametrem ú elové nástavby zásahového automobilu je velikost požárního erpadla, která je vyjád ena hodnotou tvo ící setinu jeho jmenovitého pr toku v litrech za minutu.

3.2.2.2 Automobilová st íka ka (AS), cisternová automobilová st íka ka (CAS), p nový hasicí automobil (PHA) Ur ujícím parametrem u t chto typ

zásahových vozidel je velikost požárního

erpadla, která je za lomítkem dopln na velikostí nádrží na hasivo v po adí voda, p na.

3.2.2.3 Plynový hasicí automobil (PLHA), práškový hasicí automobil (PRHA) Hasicím médiem je u t chto typ zásahových vozidel plyn CO2, respektive hasicí prášek. Údaj tedy vyjad uje velikost nádrže na hasivo v kilogramech hmotnosti p íslušného hasiva.

50

3.2.2.4 Kombinovaný hasicí automobil (KHA) Kombinovaný hasicí automobil používá více druh hasiv, údaj proto vyjad uje jednak velikost požárního erpadla, která je za lomítkem dopln na velikostí nádrží na hasivo v po adí voda, p na, plyn, prášek.

3.2.2.5 Automobilový žeb ík (AZ), automobilová plošina (AP) Údaj uvedený na t chto zásahových vozidlech informuje o velikosti dostupné výšky.

3.2.3 Hmotnostní t ídy zásahových požárních automobil Hmotnostní t ídy zásahových požárních automobil se lení následujícím zp sobem.

Ozna ení

Popis

Hmotnostní t ída

UL

Velmi lehké

< 2000 kg

L

Lehké

2000 – 7500 kg

M

St ední

7500 – 14 000 kg

S

T žké

> 14 000 kg

Tabulka 17 - Hmotnostní t ídy zásahových požárních automobil [Zdroj – Sbírka interních akt

ízení G HZS R a


3.2.4 Kategorie zásahových požárních vozidel D lení zásahových požárních vozidel dle možnosti provozu po komunikacích lze provést následovn .

Ozna ení

Kategorie

Popis

1

Silni ní

Provoz po zpevn ných komunikacích

2

Smíšené

Provoz áste n i mimo zpevn né komunikace

3

Terénní

Provoz mimo zpevn né komunikace

Tabulka 18 - Kategorie zásahových požárních vozidel [Zdroj – Sbírka interních akt ministra vnitra]

51

ízení G HZS R a nám stka

3.2.5 Rozsah požárního p íslušenství Zásahová vozidla m žeme d lit také podle zp sobu provedení výbavy požárním p íslušenstvím.

Ozna ení

Popis

Z

Základní

R

Redukované

V

Rozší ené

T

Technické

LP

Hašení lesních požár

H

Hašení

CH

Chemické

N

Ropné

Tabulka 19 - Provedení zásahového požárního automobilu [Zdroj – Sbírka interních akt

ízení G

HZS

R a


Toto len ní zásahových vozidel není bezd vodné, nebo ur uje zp sob ozna ení, které je na vozidle uvedeno a umož uje tak rozlišovat jednotlivá požární vozidla. Uvidíme-li tedy na vozidle ozna ení CAS 32 T815/8200/800 – S3R, ihned víme, že jde o cisternovou automobilovou st íka ku na podvozku Tatra 815, která je vybavena erpadlem o jmenovitém pr toku 3200 l/min a nádrží o objemu vody 8200 l a objemu p nidla 800 l. To nás poskytuje cenné informace, které lze využít p i stanovení sil a prost edk pot ebných p i zásahu.

3.2.6 Životnost požární techniky30 Zásahové požární automobily vykazují plnou akceschopnost po celou dobu své životnosti. Podle doby životnosti rozd lujeme zásahové požární automobily do následujících skupin (pokud výrobce nestanoví jinak).

30

eská republika.


eské republiky a nám stka ministra vnitra. 2006, 9,- K , s. 29.

52

ízení Generálního editele Hasi ského záchranného sboru

Skupina

Životnost (po et let)

Požární technika

1

6

- CAS (po technickém zhodnocení)

2

8

- CAS (vyrobená p ed rokem 200031), - RZA, - TA (hmot. t ída L), - OA,

3

10

- CAS (vyrobená po roce 2000), - VA,

4

12

- VEA

5

16

- DA, - AS, - PHA, PLHA, PRHA, KHA, - AZ, AP, AJ, VYA, - HA, - TA (hmot. t ída M, S), NA, - PPLA, KA, A.

Tabulka 20 - Životnost požární techniky [Zdroj – Sbírka interních akt

ízení G

HZS

R a nám stka ministra

vnitra]

Pro zabezpe ení požární ochrany hl. m. Prahy je p ipraveno 181 vozidel a 14 plavidel.

Druh vozidla

Po et

Zásahový požární automobil

108

Pomocný automobil

15

Osobní automobil (M1)

33

Osobní automobil (N1)

2

Nákladní automobil (N2)

4

P ípojné vozidlo

17

Stavební stroj

1

Sn žný skútr

1

Tabulka 21 - Po etní stav jednotlivých druh vozidel32 [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

31

Pozn. rok 2000 je rozhodujícím pro posouzení techniky z d vodu nové legislativy platné od tohoto roku.

53

Podívejme se podrobn ji na zajišt ní požární bezpe nosti zásahovými požárními automobily.

Druh zásahového automobilu

Po et

Pr m rné stá í (roky)

AJ

2

18

AP

3

18

AZ

18

10

CAS

44

11

KHA/kontejnery

4/10

9

PLHA

4

13

PPLA

2

5

RZA

7

13

TA

13

9

VEA

14

8

VYA

1

20

VA

1

2

Tabulka 22 - Po etní stav a stá í zásahových automobil [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

3.2.7 Technické prost edky HZS hl. m. Prahy Na záv r této kapitoly o vozovém parku HZS hl. m. Prahy se podívejme na konkrétní zástupce mobilní techniky. Pražský záchranný sbor zajiš uje požární ochranu t mito zásahovými automobily33: 26 ks CAS – doprava hasi

k zásahu,

10 ks CAS – doprava vody, 12 ks AZ, 3 ks AP, 3 ks AJ, 12 ks TA, 17 ks OA – vnitropodniková doprava, 25 ks OA – doprava editelství,

32

Pozn. stav k 31. 12. 2009.

33

Pozn. Stav k 31. 12. 2008

54

3 ks KA, 7 ks kontejner , 1 ks náv s – krizový štáb, 11 ks p ív s . Následuje p ehled

technických prost edk

55

požární ochrany HZS

hl.

m.

Prahy.

Typ

Ozna ení

Obsazení Parametry

CAS 27 Dennis Rapier

CAS 27/1800/120 – 6 osob M1Z

Vybavení

Charakteristika

délka – 7215 mm,

p etlakový

cisternová

ší ka – 2390 mm,

ventilátor,

automobilová

výška – 2900 mm,

motorová pila,

st íka ka

hmotnost – 12000 kg,

rozbrušovací

dopravu

družstva,

výkon motoru – 260 hp,

agregát,

v z

anglické

erpadlo – 2700 l/min,

naviják,

automobilky vhodný

objem vody – 1800 l,

osv tlovací stožár,

do

p nidlo – 120 l

elektrocentrála,

m stské zástavby

pro

úzkých

ulic

p enosné žeb íky, dýchací p ístroje, ochranné obleky CAS 27 Dennis Sabre

CAS 27/3000/150 – 6 osob

délka – 7220 mm,

p etlakový

cisternová

M1Z

ší ka – 2400 mm,

ventilátor,

automobilová


motorová pila,

st íka ka


rozbrušovací

dopravu

družstva,


agregát,

v z

anglické


naviják,

automobilky vhodný



do

p nidlo – 150 l

elektrocentrála,

m stské zástavby

pro

úzkých

ulic

p enosné žeb íky, dýchací p ístroje, ochranné obleky CAS 25 Mercedes Benz

CAS 24 Iveco Magirus

CAS 25/2500/400 – 6 osob

délka – 7460 mm,

motorová pila,

cisternová

M3Z

ší ka – 2550 mm,

rozbrušovací

automobilová


agregát,

st íka ka


hydraulická

dopravu družstva


vyproš ovací sada,


p enosné žeb íky,


dýchací p ístroje,

p nidlo – 400 l

ochranné obleky

CAS 24/3000/300 – 6 osob

délka – 7250 mm,

p etlakový

cisternová

S1Z

ší ka – 2500 mm,

ventilátor,

automobilová


motorová pila,

st íka ka


rozbrušovací

dopravu družstva


agregát,


naviják,



p nidlo – 300 l

elektrocentrála, p enosné žeb íky,

57

pro

pro

dýchací p ístroje, ochranné obleky CAS 24 Iveco Magirus CAS 24/3000/300 – 6 osob

délka – 7500 mm,

p etlakový

cisternová

4x4

ší ka – 2500 mm,

ventilátor,

automobilová


motorová pila,

st íka ka


rozbrušovací

dopravu


agregát,

s pohonem 4x4


naviják,

S3Z



p nidlo – 300 l

elektrocentrála,

pro družstva

p enosné žeb íky, dýchací p ístroje, ochranné obleky CAS K 25 L 101

CAS K25/2500/400 9 osob

délka – 7790 mm,

motorová pila,

cisternová

– S2Z

ší ka – 2500 mm,

rozbrušovací

automobilová


agregát,

st íka ka


p enosné žeb íky,

dopravu



s pohonem 4x4


ochranné obleky

objem vody – 2500 l, p nidlo – 400 l 58

pro družstva

CAS 27 T 815

CAS 27/8200/800 – 2 osoby

délka – 8670 mm,

naviják,

cisternová

S3R

ší ka – 2500 mm,


automobilová


elektrocentrála,

st íka ka


p enosné žeb íky

dopravu


pro požární

vody s pohonem 6x6

erpadlo – 2700 l/min, objem vody – 8200 l, p nidlo – 800 l TA 3 Olej

DEA T 815

AD 20 T 815

TA - L1

DEA - S3

AD 20 – S2R

3 osoby

2 osoby

2 osoby

záleží na typu vozidla

nejisk ící erpadlo,

automobil vybavený

záchytné nádoby,

pro zásah p i olejové

matrace pro skok,

havárii a matrací pro

elektrocentrála

skok

délka – 9500 mm,


dezaktiva ní

ší ka – 2500 mm,

ochranné obleky,

automobil


nejisk ící erpadlo,

dezaktivace osob a


sanijet

výkon motoru – 360 hp

páry),

dezaktivace,

dezaktiva ní sada,

zachycení

naviják

nebezpe ných látek

délka – 9400 mm, 59

dýchací

(generátor techniky,

– plošná

p ístroje, automobilový je áb

ší ka – 2500 mm,

naviják

s nosností


20

t

s pohonem 6x6

nosnost – 22000 kg, výkon motoru – 280 hp, naviják o tahu – 10000 kg AZ 30 IFA

AZ 30 – M1Z

6 osob

délka – 8900 mm,

sklopná proudnice

ší ka – 2500 mm,

automobilový žeb ík 30 m

výška – 3300 mm, hmotnost – 10200 kg, výkon motoru – 260 hp, pracovní výška – 30 m AZ 30 Iveco Magirus

AZ 30 – M1Z

2 osoby

délka – 10000 mm,

oto ná proudnice,

ší ka – 2375 mm,

nosítka


transport,


osv tlovací sada,


elektrocentrála

automobilový žeb ík

pro 30

m

s iditelnou

zadní nápravou

pracovní výška – 30 m, nosnost koše – 270 kg AZ 52 Iveco Magirus

AZ 52 – M1V

2 osoby


oto ná proudnice,

ší ka – 2500 mm,

nosítka

60

automobilový žeb ík

pro 52 m


transport,


osv tlovací sada

výkon motoru – 270 hp, pracovní výška – 52 m AZ 46 Scania Simon

AZ 46 – M1V

5 osob


dálkov

ší ka – 2550 mm,

proudnice

ovládaná automobilový žeb ík 46 m s pohonem 6x4

výška – 3600 mm, hmotnost – 15000 kg, výkon motoru – 380 hp, pracovní výška – 46 m nosnost výtahu – 181 kg AVP 27 T 815

AP 27 – S2R

2 osoby


dálkov

ovládaná automobilová

ší ka – 2500 mm,

proudnice,

vysokozdvižná


osv tlovací sada,

plošina


elektrocentrála

s pohonem 6x6

27

výkon motoru – 230 hp, pracovní výška – 27 m, nosnost koše – 360 kg ALP 340

AP 34 – S1Z

2 osoby


dálkov

ší ka – 2500 mm,

proudnice,

vysokozdvižná


osv tlovací sada,

plošina 34 m

61

ovládaná automobilová

m


elektrocentrála

výkon motoru – 230 hp, pracovní výška – 34 m AVP 40 T 815

AP 40 – S1V

2 osoby


dálkov

ší ka – 2500 mm,

proudnice,

vysokozdvižná


evakua ní rukáv

plošina

ovládaná automobilová 40

m


s pohonem


nástavbou

pracovní výška – 40 m,

firmy Bronto Skylift

6x6

a

F-40

nosnost koše – 400 kg AVP 20 Š 706

AP 20 – S2R

2 osoby


oto ná proudnice

automobilová

ší ka – 2350 mm,

vysokozdvižná


plošina 20 m

hmotnost – 13730 kg, výkon motoru – 260 hp, pracovní výška – 20 m, nosnost koše – 360 kg VeA 1 VeA 1

VEA – L1 VEA – S2

5 osob 5 osob

záleží na typu vozidla záleží na typu vozidla

62

infrakamera,

vozidlo pro ídícího

dýchací p ístroje

d stojníka

kontejnery,

vozidlo

naviják

tým s p ív sem

pro

SAR

TA 2

TA – L1

3 osoby


elektrocentrála, elektrický

servisní

vozidlo

svá ecí mobilní

požární

agregát,

techniky

autogenní souprava PHM

UA – L1

2 osoby

objem nádrže 2900 l

cisterna PHM 2900 l

NK Praga

KA – L1

2 osoby


nosi kontejner

0

výkon erpadla – 40 m3

mobilní

M S Sigma 400K1

erpací

stanice s výkonem až 40 m3 HL

3 osoby


je áb, 2 nezávislé hasi ská

rychlost – 70 km/h,

pohony

nosnost je ábu – 500 kg Malé plavidlo

lo

–

dodávka vody, práce na vod

p ív sný motor

malé

plavidlo

s motorem – práce na vod Malé plavidlo

malé plavidlo bez motoru – práce na vod

Autobus

A – M1

1 osoba


autobus pro dopravu p íslušník

a

evakuaci ob an 63

pro –

44 míst Autobus

A – M1

1 osoba


autobus pro dopravu p íslušník

a

evakuaci ob an 20 míst Tabulka 23 - Technické prost edky HZS hl. m. Prahy34 [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

34


64

pro –

Toto byla p ehlídka techniky, která je každý den p ipravena zasáhnout p i zvládání mimo ádných situacích. Na tomto míst lze nastínit budoucí vývoj v oblasti nejen vozového parku, ale i ostatních v cných a technických prost edk požární ochrany. Základní pilí e zajišt ní p ipravenosti HZS jsou následující, nákup nové techniky a údržba stávající, p i emž je nutno respektovat fakt, že nelze kupovat novou požární techniku pouze pro nové stanice a stávajícím stanicím nechávat techniku zastaralou. Jak nákup techniky nové, tak údržba techniky staré musí být zajiš ováno pravideln a odpov dn , nebo minulá doba dokázala, jak krátkozraké mohou být nárazové akce zam ené na zabezpe ení spolehlivosti prost edk požární techniky. Na tomto míst je vhodné p ipomenout, že nákup a obnovou se nerozumí pouze nákup a obnova techniky, ale jde také o pé i o lidské zdroje, které jsou klí ové pro zajišt ní bezpe nosti obyvatel Prahy. Dále je ur it na míst uvést, že požadavek na novou techniku pro HZS se odráží rovn ž ve vybavenosti jednotek SDH, které díky modernizaci HZS získávají p ístup ke starší, nikoli zastaralé, technice, kterou by tyto jednotky z prost edk obce získávali jen obtížn . A nutno dodat, že n které jednotky SDH v dnešní dob disponují opravdu zastaralou technikou. Na druhou stranu výjimkou nejsou ani jednotky obcí, které si mohou dovolit takovou techniku, o které si leckteré jednotky HZS mohou nechat jen zdát! Aby vý et technických prost edk byl kompletní, dopl me, že dále jsou k dispozici norné st ny, sorp ní prost edky, protipovod ové komorové pytle, vybavení skupin lezc , vybavení pro práci v podzemí, vybavení SAR týmu, výpo etní technika (hardware, software), spojovací prost edky a další speciální za ízení pro r zné mimo ádné situace. Na tomto míst

by bylo vhodné provést díl í shrnutí. Spojme si tedy technické

prost edky, kterými HZS hl. m. Prahy disponuje, s jejich umíst ním na hasi ských stanicích. Na každé stanici (op t krom centrální stanice) je: 2 x CAS malá (cca 2500l vody, posádka 1+5, vysokotlaké za ízení, podvozek Mercedes Atego, Iveco, Dennis), 1 x CAS velká (cca 8000l vody, posádka 1+1, podvozek T815, Iveco), 1 x AZ (minimáln AZ 30), 1 x TA (hydraulické za ízení, podvozek VW Transporter, Ford Transit). Centrální stanice pak disponuje následující technikou: 3 x CAS malá, vysokotlaké hasicí za ízení COBRA (viz další ást seminární práce), 1 x AZ 30, 1 x PHA (CO2).

Tuto základní výbavu pak dopl uje technika speciální, kterou je již výše zmi ovaná COBRA, dále to jsou r zné je áby, náv sy, za ízení pro dekontaminaci osob i techniky, chemické a vyproš ovací speciály apod. Pro zvláštní zásahy si HZS vycvi il protichemickou jednotku, lezeckou jednotku, potáp e a leteckou službu. Jak již bylo e eno d íve, v roce 2007 byla zrušena HS 9 – Požární lo . To však neznamená, že by pražští hasi i nedisponovali technikou, pro zásahy na vod . Pro tyto ú ely je HS 7 – Smíchov vybavena multifunk ním lunem Florian (pozn. Sv. Florián je patronem hasi ). Navíc i na ostatních stanicích m žeme najít r zná menší plavidla, která lze operativn nasadit podle aktuálního vývoje situace. Na praktickém p íkladu uvedeném v následujícím odstavci bude nastín na realita hasi ských zásah . CAS neboli cisternová automobilová st íka ka je vozidlo, které p i zásazích hraje d ležitou roli (jak se ukázalo p i nedávném požáru skladišt

v Praze – Libuši). Vedle

techniky, kterou hasi i b hem zásah pot ebují, nese vozidlo také nádrž na vodu. Ve m stech lze použít samoz ejm

i jiné vodní zdroje (nap . hydranty,…), ale v t žko dostupných

terénech jsou práv tyto vozy rozhodující pro zvládnutí krizové situace. Objem vody, kterou mohou dopravit, je r zný. CAS malé mají objem okolo 2000 l, CAS velké až 8000 l. Další údaj charakterizující CAS je po et osob, které dokáže p epravit. 1+5 znamená 1 idi plus 5 osob (zpravidla je to velitel vozu a 4 hasi i). Velitel vozu a idi sedí vep edu, 4 zbývající hasi i jsou v zadní ásti kabiny. U CAS velké je posádkou idi a velitel vozu. Více místa zde není. Ve voze musí být vždy alespo 2 hasi i. Na tomto míst by se slušelo upozornit na terminologii. Velitel vozu nemusí být vždy velitelem zásahu. Velitel zásahu zpravidla nejezdí t mito nákladními CASkami, ale má k dispozici jiný osobní v z. D vod je prostý, velitel zásahu musí být na daném míst první, ehož by p i hustot provozu s nákladním vozem nedosáhl. Ale ne vždy je nutné, aby ke každému zásahu vyjížd l velitel zásahu v osobním voze, vždy záleží na povaze konkrétní situace (nap . nehoda na Jižní spojce x požár Výstavišt ). Další neznámou p i charakteristice vozového parku je vysokotlaké hasicí za ízení. Toto za ízení je alternativou k hašení klasickými hadicemi a C-proudy. P edností tohoto zp sobu hašení je vyšší efektivnost a také menší škody, které zanechává klasické hašení s C-proudy. Jen stru n k fungování vysokotlaku. Vysokotlak je hadice typu DN 2535 o délce asi 60 metr , která je zakon ena pistolovou proudnicí s možností regulace pr toku a vodního kužele. Navíjení hadice probíhá pomocí elektromotoru. Z tohoto vyplývají ur ité

35

Pozn. údaj vypovídá o pr m ru hadice (v mm)

66

p ednosti, ale také nevýhody. Nevýhodou nap íklad je, že na rozdíl od klasických hadic není vysokotlak pln

mobilní (hadice m žeme libovoln

p enášet z místa na místo, kdežto

vysokotlak je pevn p ipojen k vozidlu a záleží tak na vzdálenosti požáru od vozidla). Nespornou výhodou vysokotlaku je jeho efektivnost, která je dána jednak pr m rem hadice, jednak množství vody a tlakem v hadici (vysokotlak je schopný výkonu 250 l vody za minutu pod tlakem 4 MPa). Toto zp sobí, že voda z vysokotlaku nest íká, ale je spíše rozprašována, což zvyšuje její hasicí ú inky (pro podrobné vysv tlení by byl t eba p iblížit základy chemie a fyziky). P ejdeme k poslední charakteristice vozidla – podvozku. Nehovo íme zde o CAS Mercedes, ale pouze o CAS na podvozku Mercedes, protože firma Mercedes dodává pouze podvozky, veškerá ostatní nástavba a výbava nemusí mít s firmou Mercedes nic spole ného. Konkrétní kombinacemi podvozk a nástaveb a jejich výrobc jsme se již zabývali na za átku kapitoly p i seznamování s technikou nebo v ásti o sv tových hasi ských jednotkách.

67

3.3 Hasi ské stanice Nyní se zam íme na místa, kde je tato technika umíst na – hasi ské stanice. Sou asné rozmíst ní hasi ských stanic neodpovídá sou asným pot ebám m sta, jak už o tom bylo zmín no d íve (dlouhé dojezdové asy a tím nedostate né plošné pokrytí jednotkami požární ochrany). Krátký historický exkurz umožní pochopit sou asnou situaci a naléhavost pot eby výstavby hasi ských stanic. V 80. letech 20. století byl pražský hasi ský sbor natolik zadlužen, že nebylo možné v dostate né mí e obm ovat a dopl ovat požární techniku, natož pak pokra ovat ve výstavb

i rekonstrukci stanic. Stávající stanice fungují již od poloviny

minulého století, takže není možné, aby dosta ovaly novodobému rozvoji pražské infrastruktury. Bylo tedy jasné, že v návaznosti na sou asný a budoucí rozvoj Prahy je nutné zajistit pot ebné prost edky pro výstavbou nových hasi ských stanic, které by byly schopny adekvátn zajiš ovat bezpe nostní standard obyvatel hl. m. Prahy. Sou asn s t mito plány pracovat rovn ž na opravách a rekonstrukcích stávajících stanic tak, aby zde bylo možné plnit úkoly požární ochrany na odpovídající úrovni. Tento žalostný vývoj se povedlo zvrátit na konci 90. let, kdy se povedlo najít jak spole nou e s p edstaviteli m sta, tak pot ebné prost edky pro náro né investi ní akce. Za ala nové etapa ve vývoji HZS hl. m. Prahy, který tak pomalu získával novou tvá . I p es veliký krok kup edu, nebylo v silách všech zainteresovaných stran napravit všechny nedostatky a resty minulého režimu. P íkladem je centrální stanice HS 1 – Sokolská, která logicky zaznamenává nejv tší po et zásah . Navíc zde sídlí vedení HZS Praha, pot eba rekonstrukce, aby vznikla odpovídající funk n dosta ující a reprezentativní budova, je tedy nasnad . Dalším p íkladem nutné rekonstrukce je p ípad HS 3 - Holešovice, která slouží pražským hasi m již od 2. sv tové války (v provozu od roku 1941). Tato stanice za svými branami skrývá velké nevyužité prostory, které jí mohou ostatní stanice jen závid t. Konkrétní obraz p estavby je takový, že by veškeré objekty byly zlikvidovány a postavily by se zcela nové. Likvidace i výstavba by probíhaly za provozu. Veškerá nutná povolení jsou již p ipravena, ale p es veškerou snahu vedení HZS však práce ješt

neza aly. P estavba této stanice je pro HZS prioritou

íslo 1. Od neúsp šných

rekonstrukcí p ejd me p estavbám úsp šným, které prob hly na HS 2 – Pet iny a HS 6 – Kr . Ob investice hradilo hl. m. Praha a práce se zam ili zejména na rekonstrukci plášt budov a zateplení s cílem redukovat náklady na energie. Rekonstruovány byly rovn ž garáže pro požární techniku a zázemí pro personál. V neposlední ad rekonstrukce umožnila využívat prostory HS i pro Záchrannou službu hl. m. Prahy. Ob stanice tak vyhovují pot ebám 68

používaných výjezdových vozidel a navíc je k dispozici zam stnanc m HZS hl. m. Prahy rehabilita ní a relaxa ní centrum. Na po átku 3. tisíciletí byly dokon eny práce na nov vybudovaných hasi ských stanicích. Konkrétn byla dokon ena HS 7 – Smíchov, která disponuje zcela novou budovou. Tato stanice funguje od 22. 12. 2000. V roce 2003 byla dokon ena HS 8 – Radotín, která je schopna zabezpe it požární ochranu ve stále více frekventované jihozápadní ásti Prahy. Za povšimnutí rozhodn stojí, že celá akce byla financována z rozpo tu hl. m. Prahy. Snahou u všech nov

budovaných nebo

rekonstruovaných stanic je p ipravit prostory v takové mí e, aby vyhovovaly nejen pot ebám HZS, ale všech složek IZS. Jak bude v práci dále nazna eno, HZS je organiza ní složkou státu a tomu také odpovídá zp sob financování, kdy je kladen d raz p edevším na vyrovnanost výdaj . V protikladu tomu jde pot eba obnovy a dopln ní požární techniky a hlavn výstavba a rekonstrukce hasi ských stanic, které jsou investi n

velmi náro né. Sou asné hasi ské

stanice jsou ve vlastnictví hl. m. Prahy, ale služby HZS hl. m. jsou ur eny prioritn pro ob any hlavního m sta a jejich majetek, logické by tedy bylo, aby Magistrát i nadále p ispíval na pot eby HZS.

69

HS 1 Sokolská („centrála“)

o od r. 1926, o stanice pro 3 družstva, o

editelství sboru, administrativa, vedení,

o odd lení prevence a zjiš ování p í in požár ,

Obrázek 7 - HS 1 Sokolská [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

HS 2 Pet iny

o 70. léta 20. st., o odd lení chemicko-technické služby, o ú tárny HZS hl. m. Prahy, Obrázek 8 - HS 2 Pet iny [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

HS 3 Holešovice o stanice z 2. sv tové války, o centrum strojní údržby, o dílny,

Obrázek 9 - HS 3 Holešovice [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

Provoz dílny zajiš uje 18 pracovník (6 denních a 12 sm nových). Dílna je vybavena svá e kami kov , autogenní soupravou, nabíje kami akumulátor , startovacími vozíky a diagnostickými p ístroji. Zázemí umož uje opravovat jak osobní, tak nákladní vozidla. Jsou jak montážní jámy, tak sloupové hevery, které jsou schopné opravovat sou asn 2 osobní a 2 nákladní vozidla. Mimo to je zde také gumárna a klempí ská dílna.

71

HS 4 Chodov

o 80. léta 20. st., o vybudována pro ú ely nejv tšího pražského sídlišt Jižního m sta,

Obrázek 10 - HS 4 Chodov [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

HS 5 Strašnice

o 70. léta 20. st., o strojní dílny, o základna pro výcvik jednotek, o speciální technika k dekontaminacím, Obrázek 11 - HS 5 Strašnice [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

72

Ve strašnické stanici je umíst na dílna, která je sice kapacitn polovi ní než holešovická dílna, ale vybaveností se jí vyrovná. Navíc disponuje odstavnou plochou pro deset záložních vozidel, každé stání umož uje p ipojení k tlakovému vzduchu a konzervaci akumulátor . HS 6 Kr o 70. léta 20. st., o zkušebna technických prost edk , o st edisko lezecké a potáp ské jednotky, o centrum požárního sportu,

Obrázek 12 - HS 6 Kr [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

HS 7 Smíchov

o stanice již z 21. st., nejmodern jší, o kapacita pro 3 družstva, o st edisko M stské policie a ZZS, Obrázek 13 - HS 7 Smíchov [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

73

HS 8 Radotín

o nová stanice (2006), o spole né prostory s SDH a ZZS, o náklady 60 mil. K , financováno Magistrátem hl. m. Prahy, Obrázek 14 - HS 8 Radotín [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

V hasebním obvodu této stanice jsou 2 významné silni ní trasy (R4 – Strakonická, Pražský okruh) a 1 železni ní koridor (Praha – Beroun), specifikem je p ítomnost vodního toku Berounky, kde dochází k astým povodním. Tyto skute nosti si vyžádaly stavbu nové stanice, která umožní efektivn ji zajiš ovat požární bezpe nost celé oblasti.

74

HS 10 Satalice o budova stanice z 19. st., o p evzata po SDH, nevyhovující, o v hasebním obvodu 2km ropovodu, 2 dálnice a p e erpávací stanice, Obrázek 15 - HS 10 Satalice [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

HS 11 Pražský Hrad

o budova stanice stará p es 200 let, o nevyhovující, o mj. chrání sídlo prezidenta R.

Obrázek 16 - HS 11 Pražský hrad [Zdroj – webové stránky HZS hl. m. Prahy]

75

Jak již bylo zmín no v úvodu této kapitoly, plošné pokrytí jednotkami požární ochrany je v sou asnosti nedosta ující. Optimálním ešení je výstavba nových hasi ských stanic. Tato výstavba by vedle zajišt ní plošného pokrytí m la brát v potaz také m nící se charakter mimo ádných událostí. Klesá po et klasických požár , nar stá však po et r zných technických zásah , který je spojen s enormním rozvojem dopravních tras a dopravních staveb. Cílem nov

vznikající infrastruktury je dostat vozidla z centra Prahy, což zcela

vylu uje možnost efektivních zásah JPO stávajících stanic, nebo rozmíst ní t chto stanic neodpovídá rizikovým míst m nov budovaných objekt . Podle statistických údaj HZS hl. m. Prahy se jako nejvíce ohrožené, a tudíž pro výstavbu nejvíce vhodné jeví následující oblasti, kde vyr stají nová sídlišt , ímž zvyšuje také po et obyvatel:

Severní m sto (HS-P4) V reakci na výstavbu silni ního okruhu Suchdol – B ezín ves probíhají jednání o výstavb hasi ské stanice, která by zajistila pot ebné zajišt ní plošného pokrytí této hust osídlené oblasti. Stavba by m la být financována ze státního rozpo tu, v sou asné dob veškerá jednání uvízla na mrtvém bod , nebo nejsou do ešeny pozemkové aspekty problému. S vidinou výstavby silni ního obchvatu a zm nou Územního plánu hl. m. Prahy se však nabízí ešení tohoto nedostatku.

Mod any (HS-P4) Budoucí hasi ská stanice by m la spl ovat požadavky nejen HZS, ale zárove všech složek IZS. Dojezdy se v této oblasti pohybují v rozmezí 12 – 15 minut. Pro výstavbu bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy a výstavbu rovn ž projednali veškeré zainteresované strany. Prvními kroky by tak m ly být výkup pozemku, p íprava projektové dokumentace a výb r vhodného zhotovitele stavby. Stavba by m la za ít v roce 2010 a financována bude ze státních prost edk .

Kobylisy (Dolní Chabry) (HS-P4) Tato oblast se vyzna uje vysokou koncentrací obyvatel, asov nedosta ujícími a obtížnými dojezdy. Op t by se m lo jednat o stanici pro všechny složky IZS. V sou asnosti se hledá vhodný pozemek pro výstavbu stanice, nebo na míst vybraného pozemku se nachází obchodní centrum. Po vy ešení hledání vhodného místa se m že rozeb hnout celý koloto získávání povolení, který bude završen zahájením výstavby.

Vyso any (HS-P4) Hasi ská stanice zde již m la stát, nebo se s ní po ítalo již v minulosti, kdy se p ipravoval plán výstavby hasi ských stanic. Op t celý proces vázne na vy ešení majetkových

pom r pozemku, kde by stanice m la stát. Sou asným majitelem pozemku je

KD Praha

Holding, a.s. a zatím probíhají jednání o výkupu. Budoucí stanice by op t m la sloužit všem složkám IZS a m la by zna n snížit dojezdové asy do východní ásti Prahy, kde se nachází významné objekty (sídlišt

erný Most, hokejová hala). Financování zatím není vy ešeno.

Uh ín ves (HS-P4) I tato oblast nutn pot ebuje svoji hasi skou stanici, nebo

dojezdové

asy zde

p ekra ují onu limitní hranici 15 minut a rovn ž i tato stanice by m la být k dispozici všem složkám IZS. Zahájení výstavby op t eká na ur ení vhodného pozemku pro výstavbu.

Stod lky (HS-P4) Výstavba nové stanice v jihozápadní ásti Prahy je od vodn na jednak velikostí Jihozápadního m sta a jednak p ítomností dálnice ve sm ru na Plze .

etnost zásah zde

vyžaduje pomoc jednotek z p ilehlých obcí St edo eského kraje. Zatím probíhají jednání o pozemku, kde by stanice mohla stát, nad jn se jeví pozemky v Lužinách.

Obrázek 17 - Sou asné a plánované HS [Zdroj mapy – webové stránky www.apartment-prague.net/img/mapaprahy.gif ]

77

Byla-li výstavba nových stanic ozna ena jako optimální ešení nedostate ného pokrytí, neznamená to, že by ostatní možná ešení byla nep ijatelná. HZS hl. m. Prahy bude i v budoucnu spolupracovat, a spolupráce bude mnohem propojen jší, s jednotkami SDH tak, aby byly spln ny veškeré legislativní požadavky. Tato spolupráce by nem la tedy probíhat formou p edávání a poskytování starší techniky jednotkám SDH. Rovn ž ani vý et nových hasi ských stanic není jist kone ný. Cílem HZS hl. m. Prahy je zajistit dojezdové asy v limitu 5 – 10 minut, což si op t vyžádá výstavbu dalších stanic. V dlouhodobém horizontu by tedy m ly stanice vyr st dále v t chto oblastech: Št rboholy, Barrandov, Stod lky, B chovice, Dejvice. Do kdy by tato opat ení m la být realizována, rozhodne až finan ní situace, ve které bude HZS hl. m. Prahy a hl. m. Praha samotné, a také úsp šnost pln ní krátkodobých cíl . Na záv r této ásti uvádím p ehled zásah jednotlivých stanic, aby bylo možné utvo it si p edstavu o vytížení jednotlivých stanic.

Celkem zásah

Samostatné zásahy

Mimokrajské zásahy

Jednotka

2007 2008 2009 2007

2008 2009 2007

2008

2009

HS 1 – Sokolská

1847 1670 1651 1158

1396 1394 0

2

2

HS 2 – Pet iny

1131 922

771

0

2

0

HS 3 – Holešovice

1428 1288 1441 1236

1107 1267 0

1

0

HS 4 – Chodov

710

429

530

597

1

1

0

HS 5 – Strašnice

1281 1146 1151 854

925

946

0

1

0

HS 6 – Kr

1259 1101 989

768

979

869

0

1

2

HS 7 – Smíchov

988

782

868

500

630

712

0

2

0

HS 8 – Radotín

267

289

274

166

222

225

0

1

0

HS 10 – Satalice

790

696

575

646

576

474

0

1

2

HS 11 – Pražský Hrad

158

167

144

142

149

127

0

0

0

634

1036 743 678

868

Tabulka 24 - Statistika jednotek podle zásah [Zdroj – Statistické ro enky 2007 - 2009]

78

3.4 Personální a ekonomické zajišt ní chodu HZS hl. m. Prahy 3.4.1 Personální struktura HZS hl. m. Prahy Ve 2. ásti, která se zabývala historií a sou asností HZS hl. m. Prahy, byla znázorn na organiza ní struktura HZS, dopl me ji nyní o informace, které se týkají personálního a ekonomického zajišt ní chodu HZS.

Denní p íslušníci Kancelá

editele

Odbor

zjiš ování

p í in

a

odd.

Sm nový p íslušníci

19

Ob anští pracovníci 1

3

18

dokumentace Odbor prevence

65

Jednotky – celkem

10

10 611

Sm na A

204

Sm na B

203

Sm na C

204

Odbor pro IZS Odd. IZS a územní jednotky Odd. strojní služby

25

1 1

5

5

3

7

12

2

18

1

39

1

Odd. technického zabezpe ení strojní služby Odd. chemickotechnické služby Odd. zkušebn technických

4

prost edk

Celkem OIZS

20 79

Úsek

opera ního

ízení

1

KOIS

29

Odd. spojové služby Odd.

4

informa ní

služby Odd.

technického

zabezpe ení služby Odd.

krizového

4

3

3

1

a

havarijního

1

3

plánování

Celkem

13

Úsek ekonomický

24

editel

+

odd.

kontroly a BOZP HZS celkem

33

3 9

6 160

702

49

Tabulka 25 - Po etní stavy p íslušník HZS [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Podívejme se nyní podrobn ji na podobu personálního zajišt ní, zejména na charakteristiku podle pohlaví, v ku a vzd lání.

V k

Muži

Ženy

Celkem

%

do 20

2

0

2

0,19

21 – 30

213

39

252

24,93

31 – 40

350

32

382

37,79

41 – 50

182

35

217

21,46

51 – 60

85

47

132

13,06

nad 61

23

3

26

2,57

Celkem

855

156

1011

100,00

%

84,57

15,43

100,00

Tabulka 26 - Zam stnanci podle v ku a pohlaví36 [Zdroj – Výro ní zpráva 2009]

36

Stav k 31. 12. 2009

80

Vzd lání

Muži

Ženy

Celkem

%

Základní

6

3

9

0,89

Vyu en

50

13

63

6,23

Úplné st ední

647

94

741

73,29

Vyšší odborné

22

7

29

2,87

Vysokoškolské

130

39

169

16,72

Celkem

855

156

1011

100,00

St ední odborné

Tabulka 27 - Zam stnanci podle vzd lání a pohlaví34 [Zdroj – Výro ní zpráva 2009]

V roce 2009 odešlo 31 a nastoupilo 22 zam stnanc .

3.4.2 Financování HZS hl. m. Prahy V druhé ásti této podkapitoly se zam íme na finan ní stránku HZS hl. m. Prahy. Hlavním zdrojem financování požární ochrany je státní rozpo et, který díky dotacím umož uje jednotkám požární ochrany vykonávat jejich innost. HZS hl. m. Prahy je za len n do organiza ní struktury Ministerstva vnitra, veškeré ekonomické zajišt ní provozu, údržby, obnovy, rozvoje, mezd a dalších výdaj HZS tak probíhá cestou generálního editelství HZS eské republiky. Tímto je myšleno, že Ministerstvo vnitra mimo jiné schvaluje koncepci organizace a rozvoje PO a p edkládá návrh rozpo tu HZS R Ministerstvu financí R. Úkoly MV

R na úseku PO však plní Generální editelství HZS

R. Vedle finan ních prost edk

ze státního rozpo tu m že HZS kraje získat další finance z rozpo tu kraje, v našem p ípad tak m že Magistrát hl. m. Prahy p ispívat na pot eby HZS hl. m. Prahy, což se ve skute nosti také d je, jak již bylo uvedeno v práci. T etím zdrojem financí, který se však týká zejména JSDH, jsou prost edky z izovatele této jednotky, nap . p íslušná obec nebo podnik, jedná-li se o podnikové hasi e nebo JSDH obce, se kterými se v hl. m. Praze také setkáme. Vý et zdroj financování innosti HZS není kompletní, pro lepší pochopení opus me obecnou rovinu a p ejd me na p íklad konkrétního HZS, tedy HZS hl. m. Prahy.

3.4.2.1 Financování HZS hl. m. Prahy Jak již bylo uvedeno výše, jednotku HZS lze financovat následujícím zp sobem: dotace ze státního rozpo tu, 81

dotace z rozpo tu kraje, tržby z vlastní innosti, nepen žní toky HZS.37 Dotace ze státního rozpo tu mohou mít investi ní nebo neinvesti ní charakter. P íkladem investi ní dotace m že být nákup majetku, a už hmotného nebo nehmotného (po ízení softwaru, pronájem budov, ale typicky nákup techniky, jako tomu bylo v roce 2007, kdy HZS

R získal 40 nových cisteren). Neinvesti ními dotacemi se potom rozumí náklady

spojené s opravami a údržbou technických prost edk , mzdové náklady, nákup pohonných hmot a další. Následující tabulka p ibližuje náklady na jednoho hasi e pro oblast Prahy a porovnává je celorepublikovým pr m rem.

Náklady v mil. K R

K na ochranu 1 obyvatele

Praha

% pro Prahu

Praha

1993

1704,10

150,642

8,84

125,54

1994

2039,00

176,363

8,65

146,97

1995

2462,00

247,129

10,04

205,94

1996

3093,00

328,103

10,61

273,42

1997

3270,00

352,758

10,79

293,97

1998

3418,00

365,254

10,69

304,38

1999

3900,00

418,79

10,74

348,99

R

280

314,07

Tabulka 28 - Náklady na hasi e Praha a R, 1993-1999 [Zdroj – Statistické ro enky 1993 - 1999]

37

ŠVANCAROVÁ, Jana. Hospoda ení hasi ských záchranných sbor . Praha, 2007. 47 s. Bakalá ská práce. Masarykova

univerzita, Fakulta ekonomicko-správní.

82

CDBBEBB CBBBEBB =DBBEBB =BBBEBB ADBBEBB ABBBEBB >DBBEBB >BBBEBB DBBEBB BEBB >@@=

>@@C

>@@D

G4

>@@; HI

>@@<

%G4&

>@@? HI

%

>@@@ &

Graf 2 - Náklady na hasi e Praha a R, 1993-1999 [Zdroj – Statistické ro enky 1993 - 1999]

Z tabulky i grafu vyplývají následující záv ry. Náklady na požární ochranu rostou, což je logické, uv domíme-li si záv ry p edchozích ástí. Za povšimnutí rozhodn stojí skute nost, že zatímco celkové náklady v celorepublikovém kontextu vzrostli za sledované období p ibližn dvakrát, náklady v samotné Praze se navýšily tém

t ikrát. To jen dokazuje, jakým

fenoménem oblast Prahy je, a to dokonce i v oblasti požární ochrany. Navíc toto jen potvrzuje, za jakých podmínek je zde požární ochrana úsp šn zajiš ována, ale zárove je to i varováním do budoucna, pokud nebudou p ijata opat ení, která by umož ovala sou asné kapacitní limity posunout dále. Dotace z rozpo tu kraje tvo í spolu s p ísp vky od jiných organizací další zp sob financování pot eb HZS. Jist by bylo zajímavé srovnat, jakou m rou a jakým zp sobem kraje p ispívají na innost jednotek HZS, ale to není cílem této práce. Podstatným pro tuto práci je fakt, že Hl. m. Praha jako kraj se na innosti svých hasi

podílí nemalou m rou, což lze

dokázat skute ností, že výstavba nové HS 8 – Radotín byla financována kompletn z rozpo tu hl. m. Prahy. Na p íkladu této stanice názorn vidíme, jak m že financování probíhat, stavbu zajistilo hl. m. Praha, vybavení stanice bylo hrazeno ze státního rozpo tu. HZS m že dodate né prost edky získat také tím, že n které své innosti zpoplatní – technická pomoc, zap j ení techniky apod. Nepen žními toky se rozumí smluvn ošet ený vztah mezi jednotkou HZS kraje a krajem samotným, kterým si HZS m že zajistit záp j ku pot ebné techniky, na kterou nemá prost edky, ale kraj tuto techniku vlastní. Po vypršení smlouvy m že HZS techniku odkoupit. Jedná se zejména a speciální drahou techniku, kterou si vyžadují zvláštní málo mimo ádné události. 83

asté

Nejvíce pen z chybí tradi n v oblasti investic, proto v této problematické oblasti HZS spolupracuje s organiza ními celky a p edstaviteli Magistrátu hl. m. Prahy. Díky této spolupráci je možné zabezpe it výstavbu nových a rekonstrukce starých hasi ských zbrojnic, zajistit kvalitní požární techniku tak, aby mohly být ádn spln ny úkoly na poli požární ochrany obyvatel hl. m. Prahy.

3.4.2.2 P íjmy V roce 2009 inily celkové p íjmy HZS hl. m. Prahy 128 740 tisíc K . P íjmy m žeme rozd lit následujícím zp sobem: a) neovlivnitelné p íjmy z pojistného (podstatná ást celkových p íjm ), b) ovlivnitelné neda ové p íjmy (943 tisíc K ) – pronájem byt , p ijaté sankce, vrácené p eplatky, kapitálové p íjmy (179 tisíc K ) – odprodej hmotného investi ního majetku, transfery (729 tisíc K ) – granty EU.

3.4.2.3 Výdaje Celkové výdaje dosáhly ve sledovaném období 778 128 tisíc K , které jsou p evážn tvo eny nákupem dopravních prost edk . Na kapitálové výdaje p ipadá 80 795 tisíc K , provozní výdaje jsou pro lepší pochopení znázorn ny v tabulce.

Položka

erpání (tis. K )

Nákup materiálu

28 263

Kurzové ztráty

4

Paliva a energie

25 610

Nákup služeb

22 581

Ostatní nákupy

27 985

Neinvesti ní nákupy

366

Platby daní

3

Náhrady obyvatel m

41

Celkem

104 853

Tabulka 29 - Struktura provozních výdaj [Zdroj – Výro ní zpráva 2009]

84

Pro vytvo ení uceleného pohledu na výdaje je nutné uvést výdaje v podob sociálních dávek, kam jsou zapo teny nemocenské pé e (1 518 tisíc K ) a odchodné (5 694 tisíc K ).

3.4.2.4 Majetková struktura HZS hl. m. Prahy jakožto organiza ní složka státu hospoda í podle rozpo tových pravidel a s majetkem nakládá podle zákona.38 Následující tabulka p edkládá p ehled majetku HZS hl. m. Prahy.

Položka majetku

Hodnota (v tis. K )

Dlouhodobý nehmotný majetek

15 295

Pozemky

60 273

Stavby

70 493

Movitý majetek

958 818

Dlouhodobý drobný majetek

126 477

Celkem

1 231 356

Tabulka 30 - Majetková struktura [Zdroj – Výro ní zpráva 2009]

Mimo svého majetku využívá pro výkon požární ochrany i majetek cizí, jedná se hlavn o budovy hasi ských stanic, které jsou majetkem hlavního m sta Prahy.

38

eská republika. Zákon . 219/2000 Sb. o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2000, 0,- K ,

s. 71.

85

4 Koncepce požární ochrany hlavního m sta Prahy Jak již bylo zmín no v úvodu, Praha se svým statusem hlavního m sta p edstavuje ur itý fenomén, který se odráží v mnoha aspektech lidské spole nosti, požární ochranu nevyjímaje. Proto je ur it na míst , seznámit se základními fakty o Praze, jejichž znalost je nutná pro úsp šnou realizaci požární ochrany. Tato fakta nám navíc umožní vytvo it si ucelenou p edstavu o prost edí, ve kterém se p íslušníci hasi ského záchranného sboru denn pohybují.

4.1 Geografický popis Hlavní m sto Praha hrani í po celém svém obvodu se St edo eským krajem a zaujímá rozlohu 496,02 km2 (0,63 % rozlohy R). Nejnižším bodem m sta je Suchdol (177 m. n. m.), naopak nejvyšším bodem je Zli ín (499 m. n. m.).

4.1.1 Vodní plochy Hlavním vodním tokem je eka Vltava (délka 30 km), do které ústí eka Berounka (délka ve m st 10 km). Z dalších významn jších tok lze jmenovat Boti , Dalejský potok, Kunratický potok, Motolský potok, Šárecký potok nebo Rokytka. Krom

tok

najdeme na území m sta také soustavy rybník

a nádrží. Z t ch

významn jších m žeme op t uvést následující – Hostiva ská nádrž, Po ernický rybník, Kyjský rybník, Rybník Šeberák, reten ní nádrž Jiviny nebo nádrž Džbán.

4.2 Demografický popis V hlavním m st žije 1 246 40639 obyvatel (11,87 % obyvatel R), z toho 170 487 je d tí do 14 let a 56 481 d tí do 5 let. Z výše uvedené rozlohy tedy vychází pr m rná hustota osídlení 2 512 obyvatel na 1 km2. Tato hustota je více než 14krát vyšší, než je pr m rná hustota osídlení

R. Každá metropole je charakteristická svými specifickými odlišnostmi, i

když navenek tvo í jeden jednotný správní a samosprávný celek. M stské ásti mohou mít

39

Pozn. stav k 30. 9. 2009.

86

charakter m stského centra, bytové zástavby nebo pr myslových komplex . Nov dochází k p ipojování p ím stských oblastí venkovního typu. To vše se odráží ve stupni urbanizace, technické infrastruktury a sociáln ekonomickými životními podmínkami. Následující tabulka znázor uje nejv tší m stské ásti podle po tu obyvatel.

M stská ást

Po et obyvatel

Praha 4

137 577

Praha 10

111 151

Praha 8

106 536

Praha 6

103 771

Praha 11

85 209

Celkem

544 244

Tabulka 31 - Nejv tší m stské ásti podle po tu obyvatel [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Celkový po et v 5 uvedených m stských ástech p edstavuje 45,6% všech obyvatel Prahy. Na jedné stran

tedy máme m stské

ásti, které p evyšují nebo dosahují hranice 100 000

obyvatel. Na druhé stran však m žeme najít m stské ásti, jejichž po et nedosahuje 2 000 obyvatel (Lysolaje, P ední Kopanina, Trója, B ezín ves, K eslice, Dolní M cholupy, Št rboholy, Lochkov, Kolod je, Královice, Nedv zí, Benice). Poslední t i jmenované mají dokonce mén než 500 obyvatel40. Je zde však patrný trend budoucího r stu a i tyto oblasti musejí být brány v potaz p i zajiš ování požární bezpe nosti. Naopak nejv tší koncentrace obyvatel na 1 km2 je pon kud odlišná, jak ukazuje následující tabulka.

M stská ást

Po et obyvatel na 1 km2

Praha 2

13 023

Praha 3

11 777

Praha 11

8 707

Praha 17

6944

Praha 1

6714

Tabulka 32 - Nejv tší m stské ásti podle koncentrace obyvatel na 1 km2 [Zdroj – webové stránky SÚ]

40

Pozn. Databáze SÚ, stav k 31. 12. 2008.

87

Nejen po et obyvatel, ale rovn ž koncentrace obyvatel na 1 km2 je faktor, který má sv j nezpochybnitelný význam p i analýze rizik a zajiš ování bezpe nosti obyvatel hlavního m sta Prahy. Pro získání konkrétní p edstavy o koncentraci obyvatel níže uvádím oblasti a komplexy, kde je koncentrace obyvatel zna ná. a) Obchodní centra a nákupní zóny

o Praha 14 – erný Most, o Praha 17 – Zli ín, o Obchodní areál estlice, o Praha 15 – Hostiva , o Praha 18 – Let any, o Praha 5 – „Nový Smíchov“. b) Vysokoškolské koleje

o Praha 6 – Strahov, o Praha 3 – Jarov, o Praha 11 – Jižní M sto, o Praha 6 – Suchdol, o Praha 6 – Pet iny. c) Komplexy školních budov

o Praha 6 – Dejvice, o Praha 6 – Suchdol, o Praha 8 – Libe , o Praha 2 – Albertov, o Praha 4 – Lhotka, o Praha 3 – Žižkov.

4.2.1 Cestovní ruch Veškeré analýzy by pozbývaly svoji vypovídací schopnost, kdyby nepracovaly s úplnými vstupními daty. Proto ani p i stanovování po tu osob, které by mohly být vystaveny možné hrozb , nesmíme opomenout vedle stálých obyvatel ani návšt vníky hlavního m sta. Tabulka nám p iblíží vybrané údaje, které se týkají cestovního ruchu v Praze.

88

Rok

1996

Po et

ubytovacích 825

1997

1998

993

983

za ízení Po et l žek

67 965

Po et host celkem

2 570 813

2 826 380

2 781 552

Po et host cizinc

2 168 264

2 251 995

2 075 195

p enocování 6 939 050

8 015 627

8 231 598

6 349 296

5 095 254

Po et

host celkem Po et

p enocování 5 950 382

host cizinc Tabulka 33 - Vybrané údaje cestovního ruchu v Praze [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Abychom získali úplnou p edstavu o kulturním d ní v eské metropoli, pro ilustraci následuje vý et kulturních za ízení na území Prahy: 45 divadel, 50 kin, 40 galerií a výstavních síní, 20 koncertních síní, 4 sportovní haly, 7 zimních stadion , 13 stadion , 18 knihoven. Podrobný vý et by mohl být p edm tem samotné diplomové práce, pro téma této práce je podstatné, že v návaznosti na požární nebezpe í daného objektu je nutné p ijmout také p íslušná požárn -bezpe nostní opat ení, která mohou jednak vycházet ze standardních p edpis požární ochrany, velmi asto ale vyžadují individuální p ístup p i posouzení zajišt ní požární ochrany, což dokládá zásah p i požáru Výstavišt 16. 10. 2008, který si vyžádal mimo ádný p ístup k záchranným pracím s nemalým dopadem na provoz v celé Praze.

89

4.2.2 Správní rozd lení hlavního m sta Prahy Hlavní m sto Praha je obcí, kterou ídí Zastupitelstvo, Rada a Magistrát hlavního m sta Prahy. Správn se Praha vnit n

lení na 57 m stských ástí s vlastními zastupitelstvy a

ú ady m stských ástí (vyhláška hl. m. Prahy . 38/94 Sb.). Podle nové právní úpravy se m sto lení na 22 správních obvod a 57 m stských ástí, na které jsou p eneseny p sobnosti. Územn technicky se Praha lení na 112 katastrálních území a 726 urbanistických obvod . Z hlediska sou innosti s HZS hl. m. Prahy jsou d ležité následující správní orgány: obvodní a místní ú ady m stských ástí (57 ú ad ), stavební ú ady (31 ú ad ), soudy (11 soud obvodních a m stských), Policie R (67 obvodních editelství a místních odd lení), zdravotnická záchranná služba, pohotovostní služby (voda, plyn, elekt iny).

4.2.3 Zp sob bydlení a ubytování Následující tabulky stru n nastíní bytovou situaci v Praze

4.2.3.1 Domy Domy celkem

83 267

Trvale obydlené domy

78 977

Z toho trvale obydlené rodinné domky

47 257

Po et neobydlených dom

3684

Tabulka 34 - Zp sob bydlení a ubytování v Praze – domy [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

4.2.3.2 Byty Byty celkem

516 293

Trvale obydlené byty

495 804

Z toho trvale obydlené byty v rodinných 58 836 domcích Tabulka 35 - Zp sob bydlení a ubytování v Praze – byty [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

90

4.3 Doprava 4.3.1 Dálnice, silnice I. t ídy Silni ní sí

na území hlavního m sta Prahy je zna n

hustá, dominantou jsou

magistrály dálni ního typu, které spojují hlavní m sto se všemi d ležitými oblastmi a regiony. Severojižní magistrála navazuje na severu Prahy na výpadovou komunikaci . 8 (E 65) – sm r Teplice – pokra uje na jih p es Libereckou ulici na most Barikádník , ulicí Argentinskou na Hlávk v most, centrem m sta (kolem Muzea) na Nuselský most a odtud jako ulice 5. kv tna a Brn nská vyús uje v 0 km dálnice D 1 (E 50, E 55, E 65) sm rem na Brno a Bratislavu. Barrandovská radiála navazuje v západní ásti Prahy na dálnici D 5 (E 50) – sm r Plze

– s p ípojkou od Karlových Var

. 6 a Chomutov

. 7, pokra uje jižn

na

Barrandovský most s odbo ením na silnici sm r Strakonice . 4 a p es eku Vltavu se východním sm rem v ásti Spo ilov rozbíhá do dvou sm r , jižní se napojuje na dálnici D 1 sm r Brno a Bratislava, východní se nad ulicemi Komarova a Pr myslová v prostoru erného mostu napojuje na silnici . 10 (E 65) – sm r Mladá Boleslav a Liberec – a na dálnici D 11 (E 67) – sm r Hradec Králové a Ostrava.

Ozna ení

Sm r

4

Praha – Strakonice

5

Praha – Plze

6

Praha – Karlovy Vary

7

Praha – Chomutov

8

Praha – Teplice

10

Praha – Mladá Boleslav

11

Praha – Pod brady

Tabulka 36 - P ehled rychlostních silnic vycházejících z Prahy [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

Celková délka komunika ní sít na území m sta je 3400 km, z toho dálnice mají 10 km, ostatní rychlostní komunikace pak 71 km.

91

Silni ní mosty jsou kovové a železobetonové s nosností do 100 tun. Od severu to jsou následující: most Barikádník (spojuje st ed m sta s obvodem Praha 8), Libe ský most (dopravní tepna silni ní a tramvajové dopravy mezi obvody Praha 7 a Praha 8), Hlávk v most, Šverm v most, most Svatopluka echa, Mánes v most, most Legií, Jirásk v a Palackého most (propojují centrum s obvody), Lahovický most (p eklenuje eku Berounku ve sm ru na Strakonice), most Závodu míru (propojuje levý a pravý b eh Vltavy ve sm ru Slapy – Jesenice – dálnice D 1), Barrandovský most a mosty nad Hlubo epským údolím (p eklenují tok eky Vltavy a propojují výpadovky sm r Plze (D 5) – Strakonice ( . 4) – Brno a Bratislava D 1)). Tyto rychlostní komunikace spolu tvo í vn jší a vnit ní m stský okruh, jehož sou ástí jsou také silni ní tunely: Strahovský, T šnovský, Letenský. Okruhy nejsou dosud dokon eny, v budoucnu se po ítá s dalšími tunely: Mrázovka, Troja, Stromovka – Prašný most.

92

Místo

Úsek

Po et voz (6 – 22)

1.

Wilsonova

Hlávk v most – U Bulhara

96 450

2.

Wilsonova

p ed Hlavním nádražím

93 800

3.

Barrandovský most

4.

Jižní spojka

5.

Nuselský most

85 050

6.

Hlávk v most

80 050

7.

Jižní spojka

Víde ská – Sulická

78 850

8.

Jižní spojka

Sulická – Braník

77 850

9.

ul. 5. kv tna

Pankrácké nám. – Lounských

76 450

Lounských – nám. Hrdin

75 000

92 850 ul. 5. kv tna – Víde ská

10. ul. 5. kv tna

Tabulka 37 - Nejzatížen jší místa v doprav

41

86 100

[Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

V následujících tabulkách bude stru n nastín n vývoj automobilové a m stské hromadné dopravy v Praze.

Rok

1994

Po et registrovaných motorových vozidel Po et

registrovaných

osobních

vozidel Po et vozidel na 1000 obyvatel Po et

osobních

aut

na

1000

obyvatel Intenzita automobilové dopravy (622h, 1000 voz./den) Dopravní

výkon

aut

1995

1996

1997

1998

1999

607700 641590 702966 721962 735504 744125 507558 535805 588968 602246 612128 620586 501

530

583

601

616

628

418

443

541

502

511

523

527

513

581

586

628

616

11, 62

12,96

13,9

14,89

15,4

16

v celé

komunika ní síti za den (milion, vozokm)

Tabulka 38 - Vývoj automobilové dopravy na území hlavního m sta Prahy [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

41

Koncepce požární ochrany . In Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy [online]. Praha : Fineprint, 2002 [cit. 2010-06-01].

Dostupné z WWW: .

93

Rok

1994

Po et linek MHD celkem Délka

provozních

linek

MHD celkem (km) Po et p epravených osob MHD celkem (tis.) Po et linek MHD metro Délka

provozních

linek

MHD metro (km) Po et p epravených osob MHD metro (tis.) Po et linek MHD tramvaje Délka

provozních

linek

MHD tramvaje (km) Po et p epravených osob MHD tramvaje (tis.) Po et linek MHD autobusy Délka

provozních

linek

MHD autobusy (km) Po et p epravených osob MHD autobusy (tis.)

1995

1996

1997

1998

1999

250

246

244

242

241

244

827

875

905

926

946

983,7

1363785 1073733 1078118 1076054 1064417 1052981 3

3

3

3

3

3

44

44

44

44

50

49,8

531401

413442

406127

407010

407150

428075

29

29

31

31

32

34

130

136

136

136

136

136,4

405310

333440

341332

339460

331943

316585

218

214

210

208

206

207

653

695

725

746

760

797,5

427074

326851

330695

329584

325324

308321

Tabulka 39 - Vývoj m stské hromadné dopravy na území hlavního m sta Prahy [Zdroj – Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy, 2002]

S ohledem na provozování silni ní dopravy a zajišt ní její bezpe nosti jsou dále významnými objekty autobusová nádraží a stanovišt : Praha 4 – Braník, Praha 8 – Florenc, Praha 7 – Holešovice, Praha 8 – Palmovka, Praha 11 – Roztyly, Praha 3 – Želivského.

94

4.3.2 Železni ní doprava Jak již bylo e eno v úvodu, Praha je rovn ž d ležitou železni ní k ižovatkou, což dokazují následující ísla a fakta. Hlavní železni ní tahy sm ují na: D ín – N mecko – severní Evropa, Plze – N mecko – jihozápadní Evropa, eské Bud jovice – Rakousko – jižní Evropa, eská T ebová – Ostrava – východní Evropa, Brno – východní Evropa. Na území hlavního m sta je 25 železni ních stanic, z nichž 3 jsou uzlová nádraží využívaná pro osobní dopravu: Praha – Hlavní nádraží (Wilsonovo), Praha – Masarykovo nádraží, Praha – Holešovice. Pro nákladní dopravu jsou pak využívána nákladová nádraží: Praha – Malešice, Praha – Strašnice, Praha – Žižkov.

4.3.3 Letecká doprava Vý et dopravních druh

by nebyl kompletní a rovn ž z hlediska zpracovávaného

tématu nelze opomenout dopravu leteckou. Stejn jako u p edcházejících druh dopravy, i zde je provozována jak osobní, tak nákladní doprava. Nejvýznamn jším, nikoli však jediným letišt m v Praze, je letišt Praha – Ruzyn . Ostatní letišt jsou využívána pro speciální ú ely: Kbely – vojenské letišt , Let any – tovární letišt , To ná – sportovní letišt . Letišt Praha – Ruzyn má k dispozici t i vzletové a p istávací dráhy, dv z toho umož ují p ístrojový provoz s maximální kapacitou start a p istání 36 za hodinu. Celková ro ní kapacita letišt je 6,2 milionu odbavených cestujících. Od st edu m sta je vzdáleno 11 km. 95

4.3.4 Lodní doprava Na záv r kapitoly o doprav v hlavním m st Praze bude p edstavena lodní doprava, která má význam p edevším pro nákladní dopravu. V letních m sících je však také asto využívána osobní doprava v turistickém ruchu. Lodní doprava je provozována na ekách Vltav a Berounce. Rekrea ní osobní doprava je provozována z Centrálního p ístavu Praha (u Palackého mostu) jednak jako okružní a jednak do cílových stanoviš (Trója, Slapy). Jako p ekladišt nebo zazimovací p ístavy s provozními budovami jsou provozovány: Praha – Holešovice, Praha – Smíchov, Praha – Radotín. Pro osobní dopravu jsou dále využívána následující p ístavišt : Praha – Bubene , Praha – Holešovice, Praha – Smíchov, Praha – Velká Chuchle, Praha – Zbraslav.

4.3.5 Produktovody Na území hlavního m sta Prahy se nacházejí p edevším administrativní objekty a centrální dispe inky. Z konkrétních produktovou lze uvést následují: energetické sít

EZ (Praha 10, Bohdalec) – rozvod elektrické sít ,

TRANSGAS (Malešice) – rozvod plynu, ropovod Družba (2 km v severní ásti m sta), parovod (z M lníka, do severní a na jižní ásti m sta). V této kapitole byly stru n p edstaveny skute nosti, za kterých je zajiš ována požární bezpe nost Prahy. P edstavené skute nosti byly uvedeny pouze z d vodu vytvo ení ur itého pov domí, nikoli jako kompletní vý et. Do úplného vý tu by bylo nutné p i íst další rizikové faktory, nap . v znice, spalovny odpadu, sb rné dvory nebezpe ného odpadu, podniky, které vykonávají innost s vysokým požárním nebezpe ím a další. Tato kapitola by m la dokreslit 96

podobu fungování HZS hl. m. Prahy, aby záv ry v poslední ásti práce byly dostate n pochopitelné a transparentní.

97

5 Záv r Tématem této diplomové práce byl Hasi ský záchranný sbor hlavního m sta Prahy. Cílem bylo popsat, jak je zajišt na požární ochrana v hlavním m st

eské republiky, jak se

vyvíjela požární ochrana a jaký vývoj ji v nadcházejících letech eká. Snahou bylo poskytnout tená i ucelený pohled na hasi ský sbor. Od legislativních požadavk , které na n j jsou kladeny a které jsou východisky p i zajiš ování požární ochrany, až po jejich praktické d sledky. Na hasi ský sbor jsem se snažil pohlížet objektivn ze všech stran, nebo jako kterýkoli jiný systém, nelze jej hodnotit odd len od reality, proto jsem se zabýval veškerými aspekty života hasi ského záchranného sboru. Jednotky musejí být ur itým zp sobem financovány, hasi i nejsou pouze lidé v jednotkách a ne vždy jsou to pouze muži, kdo nasazují životy p i záchran osob z ho ících dom . Proto jsem považoval za oprávn né zabývat se finan ní a personální stránkou hasi ského sboru, a koli tato témata byla analyzována pouze okrajov , protože jádrem práce bylo popsat hasi ský sbor z hlediska logistiky. Na za átku tedy byly položeny otázky, jak funguje takový hasi ský sbor? Jakou technikou disponuje? Kde jsou tato technika a tito hasi i p ipraveni zasáhnout v p ípad mimo ádné události? Pro se používá zrovna tato technika, je tato technika odpovídající pot eb ? A odpovídají požadavk m také stanice? Na tyto otázky jsem se snažil najít odpov

,

aby byla problematika lépe pochopena, považoval jsem za vhodné, p edstavit hlavní m sto a to zejména z pohledu požární ochrany, to znamená nastínit r zná problémová místa, kde hasi ský sbor zasahuje, p ípadn kde hrozí rizika, která by si zásah hasi ského záchranného sboru mohla vyžádat. Podkladem k analýze požární ochrany hlavního m sta, kterou HZS zašti uje, bylo zejména studium právních p edpis . Hodnocení míry napln ní t chto legislativních požadavk však bylo umožn no díky studiu odborné literatury, která je k tomuto tématu dostupná, to se týká nejvíce technických prost edk , které jsou jedním z pilí

práce. Snažil

jsem se objektivn zachytit, s jakými technickými prost edky HZS zasahuje p i výkonu své služby a tyto záv ry zabudovat do komplexního pohledu na pražský hasi ský sbor. Širší souvislosti využívání techniky a principy jejich fungování by vydaly na samostatnou práci. Nicmén

veškeré teoreticky získané informace jsem se snažil v maximální možné mí e

konfrontovat se svými praktickými znalostmi, nabitými jednak dalším studiem na Fakult bezpe nostního inženýrství, Vysoké školy bá ské – Technické univerzit Ostrava, kde jsem rovn ž absolvoval praktický výcvik a nástupní odborný výcvik, nutný k p ijetí k HZS 98

R, a

dále pak cennými zkušenostmi, získané svým lenstvím v jednotce SDH a na pozici starosty SDH. Budeme-li hodnotit, jak je napl ován požadavek požární ochrany v hlavním m st , dojdeme k následujícím záv r m. Požadavky, které jsou kladeny na HZS hl. m. Prahy, jsou nemalé a dá se o ekávat, že pot eba p ítomnosti jednotek u mimo ádných událostí bude v budoucnu vykazovat rostoucí tendenci. V sou asné dob se HZS hl. m. Prahy da í pokrývat veškeré pot eby obyvatel a návšt vník

Prahy a úsp šn tak zajiš ovat požární ochranu

v hlavním m st . Rád bych konstatoval, že možnosti sboru nedosáhly svých hranic, ale opak je pravdou, vyskytují se situace, kdy sbor p ekra uje své limity. K vážn jším dopad m na obyvatele nedošlo z d vodu vysokého nasazení a kvalitní p ípravy p íslušník HZS, je tedy na míst , aby p íslušné orgány vyšli vst íc nazna eným trend m a p ijali taková opat ení, aby veškerá snaha záchraná

nebyla zma ena administrativními nedostatky. Navíc fenomén,

jakým Praha zcela ur it je, by m l ukázat cestu i dalším krajským HZS, aby se v budoucnu neopakovaly chyby minulých dob. Podíváme-li se na techniku HZS a porovnáme-li její sou asný stav s požadovanými standardy, zjistíme, že po stránce vybavení je na tom tento kraj na velice slušné úrovni. HZS hl. m. Prahy disponuje takovými prost edky, které ve v tšin p ípad umož ují samostatné provedení zásahu, aniž by bylo nutné žádat pomoc z jiných kraj . Za tímto faktem stojí do jisté míry také skute nost, že Praha je v porovnání s ostatními kraji malým regionem. Naproti tomu musíme uvést, že charakter zásah , se kterými se pražští hasi i setkávají, je mnohdy naprosto odlišný od jejich koleg z jiných kraj , opome me nyní krajská specifika. Velice kladn bych hodnotil zp sob, jakým je nakládáno s technikou, a to zejména jak vyvážený je pom r mezi nov po izovanou technikou a údržbou techniky starší. Tento zp sob v d sledku dokazuje, že je možné efektivn zajiš ovat bezpe nost obyvatel, aniž se toto muselo drasticky projevovat v rozpo tu. Kvalitu práce p íslušník HZS jsem již oce oval výše, je tedy z ejmé, že vzd lávací a školící programy v HZS hl. m. Prahy fungují výborn . Rád bych se tedy zam il na spolupráci s ostatními složkami IZS. I tato innost, jejímž garantem práv HZS je, funguje bez výrazných problém , což dokazuje p ípad z poslední doby, kdy došlo k z ícení domu v Soukenické ulici. Vy erpávající nasazení p íslušník

všech složek IZS je toho

p íkladem a i p es ztráty na životech lze konstatovat, že HZS hl. m. Prahy je p ipraven kvalitn zasáhnout jak samostatn , tak ve spolupráci s jinými bezpe nostními sbory. Tento p íklad však dokazuje mnohem více. Tato mimo ádná situace se vymyká mnohým i modelovým situacím. Jednotky se p ipravují v rámci své p ípravy na r zné události 99

(hromadné dopravní nehody, apod.), ale z ícení budovy a hledání zavalených osob bychom p edpokládali spíše n kde v d lní oblasti. P esto má HZS hl. m. odborníky ve svých adách a odpovídající techniku ve svém vybavení, která umožní reagovat i na tyto události. A jedno z posledních specifik této události. Nasazení sacích bagr ukazuje, že ani HZS hl. m. Prahy se neobejde bez pomoci z jiných kraj . Všimn me si také, že do složek IZS tak jsou za azeny i firmy, které disponují ur itou speciální technikou, která by u HZS byla využita minimáln . Takže jedním z budoucích cíl by rozhodn m l být rozvoj spolupráce mezi složkami IZS, aby prost edky, kterými tyto složky IZS, byly využívány v mí e maximáln efektivní. Vedle rozvoje sou asné spolupráce hledat také nové možnosti spolupráce, aby jednotky HZS byly využívány tam, kde je jich nejvíce pot eba, aby se minimalizovali práce, které mohou zajistit jiné subjekty. Tím by se povedlo zkrátit p ítomnost jednotky u zásahu a bylo by tak možné reagovat na více urgentních situací, aniž by síly a schopnosti zasahujících byly na hranici jejich možností. Stav a rozmíst ní sou asných hasi ských stanic je natolik plný extrém jako sama Praha. Najdeme stanice, které jsou v natolik žalostném stavu, že jejich p estavbu již nelze odkládat. Stejn jako najdeme stanice, které jsou chloubou HZS hl. m. Prahy. Dále najdeme místa v Praze, která jsou v dostate ném dosahu stanic, stejn jako místa, která jsou za husté dopravy nedosažitelná. Je tedy více než jasné, že chce-li si HZS udržet dosavadní standard pokrytí jednotkami požární ochrany, musí se vyvarovat chyb z dob minulých, a v této oblasti má, myslím si, HZS hl. m. Prahy ješt rezervy. V práci byly vyjmenovány místa v Praze, kde by nové stanice m ly vyr st i d vody, pro zrovna zde by m ly vyr st, že k tomu ješt nedošlo, je problém pro zasv cen jší osoby. Nicmén si velice cením skute nosti, že toto b emeno nenese HZS sám, ale podílí se na n m rovn ž m sto samotné a je vid t, že tato spolupráce m že p inést ovoce, jak již dokázala výstavba stanic na Smíchov a v Radotín . Slovem spolupráce bych tuto práci uzav el. Jedinec, osobnost, individualita jsou cenným p ínosem a p íslibem do budoucna, ale hasi ský záchranný sbor bude vždy postaven na týmové práci, vzájemné d v e a spolupráci mezi lidmi, ochotnými táhnout za jeden provaz.

100

6 Seznam literatury 6.1 Legislativní dokumenty 1)

eská republika. Zákon . 133/1985 Sb. o požární ochran . 1985, 0,- K , s. 120.

2)

eská republika. Zákon . 237/2000 Sb. zm na zákona o požární ochran . 2000, 0,K , s. 3.

3)

eská republika. Zákon

. 238/2000 Sb. o Hasi ském záchranném sboru

eské

republiky. 2000, 0,- K , s. 33. 4)

eská republika. Zákon . 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o

zm n n kterých zákon . 2000, 0,- K , s. 39. 5)

eská republika. Vyhláška . 246/2001 Sb. o požární prevenci. 2001, 0,- K , s. 60.

6)

eská republika. Vyhláška . 247/2001 Sb. o organizaci a innosti jednotek požární

ochrany. 2001, 0,- K , s. 49. 7)

eská republika. Vyhláška . 226/2005 Sb. zm na vyhlášky o organizaci a innosti

jednotek požární ochrany. 2005, 0,- K , s. 3. 8)

eská republika. Zákon

. 219/2000 Sb. o majetku

eské republiky a jejím

vystupování v právních vztazích. 2000, 0,- K , s. 71. 9) Koncepce požární ochrany . In Koncepce požární ochrany hl. m. Prahy [online]. Praha :

Fineprint,

2002

[cit.

2010-06-01].

Dostupné

z

WWW:

. 10) eská republika. Organiza ní ád Hasi ského záchranného sboru hlavního m sta

Prahy pro rok 2009. In Webové stránky HZS hl. m. Prahy. 2006, 0,- K , s. 27. 11) eská republika.


editele Hasi ského záchranného sboru

ízení Generálního

eské republiky a nám stka ministra vnitra.

2006, 9,- K , s. 29. 12) eská republika.

ád analogové sít . In Sbírka interních akt




2004, 9,- K , s. 33. 13) eská republika.

ád technické služby. In Sbírka interních akt

editele Hasi ského záchranného sboru 2006, 9,- K , s. 36. 101



14) eská republika.

ád chemické služby. In Sbírka interních akt




2006, 9,- K , s. 88.

6.2 Akademické práce 1) VOREL, Miloš. Fotoodd lení hasi ského sboru Praha ve 20. a 30. letech 20. století. Opava, 2006. 41 s. Diplomová práce. Slezská univerzita, Fakulta filozofickop írodov decká. 2) ŠVANCAROVÁ, Jana. Hospoda ení hasi ských záchranných sbor . Praha, 2007. 47 s. Bakalá ská práce. Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní.

6.3 Knihy 1) HLADÍK, Václav ; KRCHOV, Milan; RUBEŠ, Pavel . 1853 - 2003 : 150 let

pomáháme a zachra ujeme. Praha : Tiskárna Ministerstva vnitra, 2003. 90 s. 2) HANUŠKA, Dr. Ing. Zden k. Plošné pokrytí sil a prost edk

ochrany v 2006

jednotek požární

R [online]. Ostrava : Sdružení požárního a bezpe nostního inženýrství, [cit.

2010-06-01].

Dostupné

z

WWW:

. 3) PAULITZ, Udo. 1000 hasi ských voz . Praha : Knižní klub, 2007. 336 s. 4) JEND IŠAK, Josef ; SVOBODA, Petr. Hasi ské automobily v echách : I. díl. eský T šín : FIJEPO, 2005. 129 s. 5) WALLINGTON, Neil. Hasi ské automobily & historie hasi ství : Sv tová

encyklopedie. Praha : Rebo productons , 2005. 256 s.

102

7 Seznam tabulek Tabulka 1 - Stanovení hodnoty kritéria po tu obyvatel ......................................................... 23 Tabulka 2 – Stanovení kritéria charakteru území .................................................................. 24 Tabulka 3 - Stanovení kritéria zásah ................................................................................... 24 Tabulka 4 - Stanovení celkového kritéria .............................................................................. 24 Tabulka 5 - Tabulka plošného pokrytí................................................................................... 25 Tabulka 6 – Jednotky požární ochrany HZS hl. m. Prahy ...................................................... 26 Tabulka 7 - P edur enost JPO k záchranným pracem p i silni ních dopravních nehodách..... 29 Tabulka 8 - P edur enost JPO k zásahu na nebezpe né látky ................................................ 30 Tabulka 9 - Typ stanice ........................................................................................................ 31 Tabulka 10 - Personální zajišt ní a vybavenost stanic ........................................................... 33 Tabulka 11 - Jednotky SDH .................................................................................................. 36 Tabulka 12 - Jednotky HZS podnik .................................................................................... 37 Tabulka 13 - Jednotky SDH podnik .................................................................................... 37 Tabulka 14 - Základní informace o jednotkách PO HZS hl. m. Prahy 2007-2008 .................. 38 Tabulka 15 - Celkový a pr m rný po et výjezd 1998-2009 ................................................ 43 Tabulka 16 - Celkový po et a charakter mimo ádných událostí 2006-2009 ........................... 44 Tabulka 17 - Hmotnostní t ídy zásahových požárních automobil ........................................ 51 Tabulka 18 - Kategorie zásahových požárních vozidel.......................................................... 51 Tabulka 19 - Provedení zásahového požárního automobilu ................................................... 52 Tabulka 20 - Životnost požární techniky ............................................................................... 53 Tabulka 21 - Po etní stav jednotlivých druh vozidel ........................................................... 53 Tabulka 22 - Po etní stav a stá í zásahových automobil ...................................................... 54 Tabulka 23 - Technické prost edky HZS hl. m. Prahy ........................................................... 64 Tabulka 24 - Statistika jednotek podle zásah ....................................................................... 78 Tabulka 25 - Po etní stavy p íslušník HZS ......................................................................... 80 Tabulka 26 - Zam stnanci podle v ku a pohlaví ................................................................... 80 Tabulka 27 - Zam stnanci podle vzd lání a pohlaví .............................................................. 81 Tabulka 28 - Náklady na hasi e Praha a R, 1993-1999 ....................................................... 82 Tabulka 29 - Struktura provozních výdaj ............................................................................ 84 Tabulka 30 - Majetková struktura ......................................................................................... 85 Tabulka 31 - Nejv tší m stské ásti podle po tu obyvatel ..................................................... 87 103

Tabulka 32 - Nejv tší m stské ásti podle koncentrace obyvatel na 1 km2 ............................ 87 Tabulka 33 - Vybrané údaje cestovního ruchu v Praze .......................................................... 89 Tabulka 34 - Zp sob bydlení a ubytování v Praze – domy .................................................... 90 Tabulka 35 - Zp sob bydlení a ubytování v Praze – byty ...................................................... 90 Tabulka 36 - P ehled rychlostních silnic vycházejících z Prahy ............................................ 91 Tabulka 37 - Nejzatížen jší místa v doprav ......................................................................... 93 Tabulka 38 - Vývoj automobilové dopravy na území hlavního m sta Prahy.......................... 93 Tabulka 39 - Vývoj m stské hromadné dopravy na území hlavního m sta Prahy .................. 94

104

8 Seznam obrázk Obrázek 1 - Organiza ní uspo ádání HZS hl. m. Prahy ......................................................... 15 Obrázek 2 - Kancelá editele HZS hl. m. Prahy ................................................................... 16 Obrázek 3 - Úsek prevence a plánování ................................................................................ 17 Obrázek 4 - Úsek IZS a opera ního ízení............................................................................. 19 Obrázek 5 - Úsek ekonomický .............................................................................................. 21 Obrázek 7 - Organiza ní schéma a p sobnosti KOIS HZS hl. m. Prahy ................................ 41 Obrázek 8 - HS 1 Sokolská ................................................................................................... 70 Obrázek 9 - HS 2 Pet iny ...................................................................................................... 70 Obrázek 10 - HS 3 Holešovice .............................................................................................. 71 Obrázek 11 - HS 4 Chodov ................................................................................................... 72 Obrázek 12 - HS 5 Strašnice ................................................................................................. 72 Obrázek 13 - HS 6 Kr ......................................................................................................... 73 Obrázek 14 - HS 7 Smíchov ................................................................................................. 73 Obrázek 15 - HS 8 Radotín ................................................................................................... 74 Obrázek 16 - HS 10 Satalice ................................................................................................. 75 Obrázek 17 - HS 11 Pražský hrad ......................................................................................... 75 Obrázek 18 - Sou asné a plánované HS ................................................................................ 77

105

P ílohová ást 1 – zásahové automobily P íloha . 1 – KA-S3 Mercedes Benz Actros

106

P íloha . 2 – AZ 30-S1V Iveco Eurofire Magirus

107

P íloha . 3 – TA-L1 Iveco turbo Daily

108

P íloha . 4 – KA-S3 Tatra 815 6x6

109

P íloha . 5 – CAS 16-S2Z Iveco Eurofire Magirus

110

P íloha . 6 – CAS 24-M1Z Dennis Rapier

111

P íloha . 7 – CAS 24-M1Z Mercedes Benz Atego

112

P íloha . 8 – TA-CH-M1 Iveco Eurocargo

113

P íloha . 9 – lun Florian

114

P íloha . 10 – AJ 20-S3 Tatra 815 6x6

115

P íloha . 11 – CAS 15-M2Z Mercedes Benz Atego

116

P íloha . 12 – AZ 52-S1V Iveco Eurofire Magirus

117

P íloha . 13 – TA-L3 Nissan Navara King-cab

118

P íloha . 14 – CAS 24-S3R Iveco Trakker Magirus

119

P íloha . 15 – AP 34-S1V Iveco Eurofire

120

P íloha . 16 – CAS 16-L1R Iveco turbo Daily Magirus

121

P íloha . 17 – VYA 30-S2 Tatra 815 8x8

122

P íloha . 18 – TA-S3 Tatra 815 Terrno 4x4

123

P íloha . 19 – TA-UL3 Toyota Hilux

124

P ílohová ást 2 – hasi ské stanice P íloha . 20 – HS 1 – Sokolská

P íloha . 21 – HS 2 – Pet iny

125

P íloha . 22 – HS 3 – Holešovice

P íloha . 23 – HS 4 – Chodov

126

P íloha . 24 – HS 5 – Strašnice

P íloha . 25 – HS 6 – Kr

127

P íloha . 26 – HS 7 – Smíchov (nová a p vodní)

P íloha . 27 – HS 8 – Radotín

128

P íloha . 28 – HS 10 – Satalice

P íloha . 29 – HS 11 – Hrad

129

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Bohumír Vejvoda

Recommend Documents