Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2013
Ondřej Kovář
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Insolvenční řízení
Autor bakalářské práce: Ondřej Kovář Vedoucí bakalářské práce: Ing. Luboš Smrčka, CSc.
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Insolvenční řízení“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 10. června 2013
……………………… Podpis
3
Název bakalářské práce: Insolvenční řízení
Abstrakt: Tato bakalářská práce si klade za úkol popsat insolvenční řízení dle zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení. V první části je rozebrán zákon teoreticky a dále je aplikován na konkrétním případě, kde je analyzováno konkursní řízení firmy Agrostaving spol. s.r.o. Práce chce také poukázat na fakt, že ani po pěti letech od uvedení „nového“ insolvenčního zákona do praxe nenachází reorganizace širšího užití a většina firem stále končí v konkursu. Klíčová slova: insolvenční řízení, konkurs, úpadek, insolvenční zákon Title of the Bachelor´s Thesis:
Insolvency proceedings
Abstract:
The main goal of this Bachelor's thesis is to describe possible solutions of insolvency proceedings according to the up to date version of the law about bankruptcy and its solution methods #182/2006. The first part analyses insolvency law theoretically. Knowledge gained is used afterwards in analysis of bankruptcy proceedings of company Agrostaving s.r.o. This thesis also wants to point out the fact, that reorganization as a bankruptcy solution is not used widely enough.
Key words:
insolvency proceedings, bankruptcy, insolvency law
4
Poděkování Na této straně bych rád poděkoval Ing. Luboši Smrčkovi, CSc. za odborné vedení práce, motivaci a cenná doporučení
5
Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................................... 8 2. Základní pojmy ......................................................................................................................... 9 2.1 Insolvenční zákon ............................................................................................................... 9 2.1.1 Insolvenční rejstřík ..................................................................................................... 10 2.2 Úpadek .............................................................................................................................. 11 2.2.1 Úpadek ve smyslu platební neschopnosti................................................................... 11 2.2.2 Úpadek ve smyslu předlužení .................................................................................... 11 2.2.3 Hrozící úpadek ........................................................................................................... 12 2.2.4 Moratorium ................................................................................................................ 12 2.3 Způsoby řešení úpadku ..................................................................................................... 13 2.3.1 Konkurs ...................................................................................................................... 13 2.3.1.1 Majetková podstata ............................................................................................. 14 2.3.1.2 Zpeněžováni majetkové podstaty ........................................................................ 15 2.3.1.3 Osoby vyloučené z prodeje ................................................................................. 17 2.3.1.4 Uspokojování pohledávek věřitelů ...................................................................... 17 2.3.1.5 Ukončení konkursu ............................................................................................. 18 2.3.1.6 Možnosti zrušení konkursu ................................................................................. 19 2.3.2 Reorganizace .............................................................................................................. 19 2.3.2.1 Návrh na povolení reorganizace.......................................................................... 20 2.3.2.2 Reorganizační plán .............................................................................................. 21 2.3.2.3 Realizace reorganizačního plánu ......................................................................... 24 2.3.2.4 Konec reorganizace ............................................................................................. 25 2.3.3 Počty konkursů a reorganizací ................................................................................... 26 3. Případová studie ...................................................................................................................... 29 3.1 Popis společnosti ............................................................................................................... 29 3.2 Insolvenční řízení .............................................................................................................. 29 3.2.1 Insolvenční návrh ....................................................................................................... 29 3.2.1.1 Okolnosti svědčící o úpadku ............................................................................... 30 3.2.2 Zahájení insolvenčního řízení .................................................................................... 30 3.2.3 Řízení po úpadku........................................................................................................ 33 3.2.3.1 Přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení .................................................. 33 3.2.3.2 Soupis majetkové podstaty .................................................................................. 33 3.2.3.3 Přezkumné jednání a první schůze věřitelů ......................................................... 35 3.2.3.4 Vymáhání pohledávek a zpeněžování majetkové podstaty ................................. 35 6
3.2.3.5 Druhé přezkumné jednání ................................................................................... 37 3.2.3.6 Částečný rozvrh ................................................................................................... 38 3.2.3.7 Další vývoj .......................................................................................................... 39 4. Závěr ....................................................................................................................................... 41 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................... 42 Seznam použité literatury a elektronických zdrojů ..................................................................... 43 Přílohy ......................................................................................................................................... 44
7
1. Úvod Tato bakalářská práce se bude zabývat procesem insolvenčního řízení. Dle mého názoru to není téma právě pozitivní, protože vždy mluvíme o zanikající firmě, která se dostává do problémů, ale v současné ekonomické situaci musí stále více firem řešit svůj úpadek a tato práce si klade za cíl seznámit případného čtenáře se stávající právní úpravou, přiblížit průběh insolvenčního řízení a zobrazit dopady jednotlivých právních úkonů na dlužníka i věřitele. V první teoretičtější části budou uvedeny možnosti řešení, které nám současná podoba insolvenčního zákona umožňuje. Stejně tak se pokusím představit základní termíny, jež jsou nezbytné pro porozumění dané problematice jako celku. Nesmí chybět ani následný popis procesů konkurzu a reorganizace. Vzhledem k tomu, že i po pěti letech od uvedení nového insolvenční zákona do praxe zůstává reorganizace minimálně využívaným prostředkem pro řešení úpadku, rozhodl jsem se v druhé části popsat konkursní řízení firmy Agrostaving spol. s.r.o. I přes nové možnosti řešení zůstává konkurs zdaleka nejvyužívanějším způsobem řešení úpadku. V této části budou do praxe uvedeny teoretické poznatky z prvního oddílu práce. Hlavním zdrojem informací pro teoretickou část bude zejména aktuální znění insolvenčního zákona společně s uvedenými pomocnými zdroji. Praktická část bude obsahovat zejména analýzu dokumentů zveřejněných v obchodním a insolvenčním rejstříku.
8
2. Základní pojmy V úvodu práce se zaměřím zejména na vytyčení dílčích pojmů potřebných pro další použití při popisu situace dané firmy. Jednotlivě je můžeme najít v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení tedy v insolvenčním zákoně, který nabyl účinnosti 1. ledna 2008, kdy nahradil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. To znamená, že se v řízeních zahájených po 1. lednu 2008 uplatňuje insolvenční zákon. Naproti tomu, pokud by stále běželo řízení zahájené před tímto datem, řídilo by se zákonem o konkursu a vyrovnání.
2.1 Insolvenční zákon Insolvenční zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.1 Insolvenční zákon můžeme rozdělit na tři části, z nichž první je částí obecnou, která upravuje zejména základní ustanovení a zásadní nařízení související s určením jednotlivých procesů a subjektů v insolvenčním řízení. Druhá část se zvláště věnuje způsobům řešení úpadku firem (konkurs, reorganizace), o kterých se budu rozšiřovat podrobněji níže. Třetí část obsahuje pojem insolvenční rejstřík a postupy při jeho využívání v insolvenčním řízení, nařízení ohledně Evropské unie a závěrečná ustanovení. Zároveň také musíme uvažovat, že využití insolvenčního zákona má svá omezení. Všechny fyzické či právnické osoby mají přístup k povinnostem a pravomocem vymezených tímto zákonem s výjimkou institucí uvedených v zákoně. Tedy jde-li o: a) stát, b) územní samosprávný celek, c) Českou národní banku, d) Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, 1
Insolvenční zákon § 1
9
e) Fond pojištění vkladů, f) Garanční fond obchodníků s cennými papíry, g) veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, zřízené podle zvláštního zákona, h) veřejnou vysokou školu, nebo i) právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. Další podmínky zabraňující použití insolvenčního zákona vymezuje zákon následovně: a) finanční instituce, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost, b) zdravotní pojišťovna zřízená podle zvláštního právního předpisu, po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, c) politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu.2
2.1.1 Insolvenční rejstřík Insolvenčním rejstříkem rozumíme informační systém veřejné správy, který provozuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Byl založen 1. ledna 2008 společně s nabytím účinnosti insolvenčního zákona a navázal tak na evidenci úpadců. Jeho hlavním úkolem je zveřejňovat informace o insolvenčních řízeních, aby proces mohl být sledován i vnějšími
pozorovateli.
V insolvenčním
rejstříku
můžeme
najít
informace
o
insolvenčních správcích, dokumenty z insolvenčních spisů a zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Rejstřík je veřejně přístupný na adrese https://isir.justice.cz a kromě údajů uvedených v § 422 a § 423 do něj má každý právo volně nahlížet. Kromě této informační funkce slouží insolvenční rejstřík k doručování většiny soudních rozhodnutí a dalších dokumentů.3
2
Insolvenční zákon § 2 ČR, Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční zákon - obecné informace. [Online] [Citace: 4. Duben 2013.] http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencni-rejstrik.html. 3
10
2.2 Úpadek Dle insolvenčního zákona můžeme dělit úpadek do dvou základních forem:
Úpadek ve smyslu platební neschopnosti
Úpadek ve smyslu předlužení
Dále také insolvenční zákon vymezuje pojem hrozící úpadek.
2.2.1 Úpadek ve smyslu platební neschopnosti Jako úpadek z platební neschopnosti můžeme označit okamžik, ve kterém má dlužník nejméně dva věřitele (podmínka mnohosti věřitelů) a jeho peněžní závazky jsou více jak třicet dnů po lhůtě splatnosti a zároveň není schopen tyto závazky plnit. Podmínka mnohosti věřitelů není splněna, má-li více pohledávek vůči dlužníku jen jeden věřitel. V zákoně je výslovně uvedeno, že za dalšího věřitele se nepovažuje věřitel, na kterého byly převedeny pohledávky navrhovatele v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu. Co se týče momentu, kdy dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, insolvenční zákon uvádí následující možnosti: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.4
2.2.2 Úpadek ve smyslu předlužení Pokud uvažujeme pojem předlužení, titul dlužníka náleží osobě právnické i fyzické. Důležitý je ovšem fakt, že fyzická osoba musí být podnikatel, u kterého potom
4
Insolvenční zákon § 3
11
dochází k úpadku, když hodnota jeho majetku je nižší než hodnota souhrnu jednotlivých závazků (i nesplatných) vůči věřitelům. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li prohlásit, že dlužník bude schopen ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.5
2.2.3 Hrozící úpadek V tomto případě je dlužník jedinou osobou, která může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Podává ho ve chvíli, kdy existuje důvodný předpoklad, že nebude moci dostát svým závazkům a splatit je včas. Tato varianta se nejčastěji používá v kombinaci s reorganizací6 za účelem zachování výroby a úrovně zaměstnanosti. V návaznosti na předchozí ale musí následovat reakce finančního řízení podniku, které by mělo vytvořit záchranné plány a snažit se o vyrovnání s věřiteli. V opačném případě by mohl podnik opravdu dojít k úpadku.
2.2.4 Moratorium Moratorium může dlužník využit v situaci, kdy má důvodné podezření na nebezpečí hrozícího úpadku. Po schválení moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku a dlužník má tak příležitost vyrovnat se s věřiteli ještě před zahájení celého insolvenčního procesu. Může také přednostně uspokojit ty pohledávky, které souvisejí se zachováním podniku v činnosti a nepřerušením provozu. Navíc moratorium znemožňuje dlouhodobým dlužníkovým dodavatelům energii, surovin, služeb a zboží odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět za předpokladu, že dlužník po vyhlášení moratoria plní své závazky vzniklé z těchto smluv.7
V době trvání moratoria sice mohou k řízení
přistupovat věřitelé a uplatňovat své pohledávky, avšak účinky těchto úkonů nastávají až zánikem moratoria.8
5
Insolvenční zákon § 3 viz dále 7 Maršíková, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele, Příručka pro neprávníky. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-80-7201-862-8. s. 17 8 Insolvenční zákon § 121 6
12
Moratorium se vyhlašuje na dobu maximálně tří měsíců9 a dlužník má možnost podat tento návrh do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu. Pokud jde o návrh věřitele, je lhůta prodloužena na 15 dní.10 Právo podat návrh na moratorium nemá dlužník, jenž se již nachází v likvidaci. Moratorium může také být zrušeno v případě, že:
většina věřitelů podá návrh na zrušení moratoria bez návrhu, zjistí se, že dlužník uvedl v návrhu nepravdivé údaje nebo vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, např. přednostní uspokojování některých věřitelů11
2.3 Způsoby řešení úpadku Nová právní úprava12 přináší oproti předcházející13 rozšíření možností řešení úpadku dlužníka. Nově se tedy shledáváme s pojmy reorganizace a oddlužení, které přidávají další varianty k řešení úpadku formou konkursu. S ohledem na co možná nejvyšší možné uspokojení věřitelů dává tedy insolvenční zákon na výběr mezi metodami sanačními a likvidačními. Ovšem je důležité si uvědomit, že nově vzniklé formy mají formální i neformální náležitosti, které je nutno dodržet. V případě, že dlužník dané podmínky poruší nebo mu reorganizace či oddlužení není povoleno, automaticky dochází k transformaci na konkurs. Tato práce se věnuje insolvenci firem, nebude proto uvažováno o oddlužení.
2.3.1 Konkurs Konkurs je způsob řešení úpadku, který můžeme nazvat jako likvidační. Dlužník zcela přichází o možnost jakkoli nakládat s majetkem, jenž tvoří majetkovou podstatu podniku. Dále dochází ke zpeněžení majetku prostřednictvím insolvenčního správce a pohledávky vůči věřitelům jsou poměrně uspokojovány z výnosu zpeněžení majetkové
9
lhůtu lze v odůvodněných případech o 30 dnů prodloužit Insolvenční zákon § 115 11 Insolvenční zákon § 124 12 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 13 zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání 10
13
podstaty. Tyto výkony následují bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí o konkursu v insolvenčním rejstříku dle § 246 insolvenčního zákona. Insolvenční správce tedy získává oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.
2.3.1.1 Majetková podstata Rozsah majetkové podstaty můžeme vnímat různě v závislosti na tom, kdo podal insolvenční návrh. Pokud byl návrh podán dlužníkem, majetkovou podstatou rozumíme majetek, jenž dlužník vlastnil ke dni zahájení insolvenčního řízení, ale i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Naproti tomu, byl-li podán návrh věřitelem, do majetkové podstaty patří majetek, který vlastnil dlužník v době rozhodnutí soudu o předběžném opatření, které omezilo právo dlužníka nakládat s majetkem. Také uvažujeme majetek, který patřil dlužníkovi v době rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka a stejně tak majetek nabytý v průběhu insolvenčního řízení a po vydání rozhodnutí. Obsahem majetkové podstaty rozumíme nejen majetek dlužníka, ale také jeho spoluvlastnické podíly na majetku a majetek, který má dlužník ve společném jmění s manželem. Za určitých podmínek mohou být do majetkové podstaty zahrnuty i věci ve vlastnictví třetích osob.14 Dle insolvenčního zákona tak do majetkové podstaty řadíme zejména: a) peněžní prostředky, b) věci movité a nemovité, c) podnik, d) soubor věcí a věci hromadné, e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,
14
tím rozumíme majetek, který byl dlužníkem získán neplatnými právními úkony
14
i) dlužníkovu mzdu nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku výše.15 Důležité je také podotknout, že pokud je na jednoho z manželů vyhlášen konkurs, společné jmění manželů dle § 268 insolvenčního zákona zaniká. Je tedy nutno ho vypořádat a to podle pravidel stanovených v insolvenčním zákoně. Stejně tak jako zákon uvádí základní výčet věcí, které do majetkové podstaty patří, existují také položky vyňaté z výkonu jednotlivých rozhodnutí či exekuce. Mezi tyto věci patří majetek, který dlužník nezbytně potřebuje k výkonu svých pracovních úkolů a uspokojování hmotných potřeb sebe a své rodiny. Do této skupiny také zahrnujeme majetek, jehož prodej by odporoval morálním pravidlům (např. běžný oděv, snubní prsten, obvyklé vybavení domácnosti a zdravotnické potřeby). Do majetkové podstaty nezahrnujeme také majetek s předem určeným způsobem využití (např. dotace z Národního fondu atp.). Dlužník má také právo podat návrh na vynětí majetku z majetkového soupisu, pokud se domnívá, že tam byl vložen neoprávněně. Návrh podává insolvenčnímu správci dle § 226 insolvenčního zákona.
2.3.1.2 Zpeněžováni majetkové podstaty Insolvenční zákon uvádí několik možností, jak provést proces zpeněžování. Majetek může být prodán přímo, uveden do veřejné dražby nebo za pomoci exekučního soudu. K volbě způsobu zpeněžení může dojít na schůzi věřitelů, avšak pokud takovéto doporučení není přijato, přenechává se volba způsobu zpeněžení insolvenčnímu správci, který je ale svázán postoji věřitelského výboru a zástupce věřitelského výboru. Majetek může být zpeněžen jak po částech, tak i jako celek (jedinou smlouvou). V druhém případě neopomíná zákon povinnosti vůči zaměstnancům podniku, který právě konkurzem prochází: Zpeněžením dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům 15
Insolvenční zákon § 206
15
dlužníkova podniku,
s
výjimkou
pracovněprávních pohledávek
dlužníkových
zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy. Jiné závazky na nabyvatele nepřecházejí.16
Volný prodej Dle § 289 insolvenčního zákona může insolvenční správce zpeněžit majetek přímým prodejem pouze za souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu. Bez udělení tohoto souhlasu jsou smlouvy uzavřené správcem považovány za neplatné. Insolvenční soud může při udělení souhlasu také stanovit podmínky prodeje17. Pokud uvažujeme majetek, který je předmětem zajištění, vydává souhlas na místo věřitelského výboru zajištěný věřitel. Veřejná dražba Ke zpeněžení ve veřejné dražbě nepotřebuje insolvenční správce souhlas insolvenčního soudu. Aby však mohl insolvenční správce uzavřít smlouvu s dražebníkem, který povede dražbu, musí získat souhlas věřitelského výboru popř. zajištěného věřitele. Exekuční soud Pokud se insolvenční správce rozhodne využít exekuční soud jako prostředníka ke zpeněžení majetku, musí k návrhu na prodej připojit soupis majetkové podstaty potvrzený insolvenčním soudem a také souhlas věřitelského výboru s prodejem. Poté přechází zpeněžení do kompetencí okresního soudu, který postupuje dle příslušných ustanovení18. Stejně jako u předchozích variant prodeje také platí, že v případech zajištěného majetku, dává souhlas k prodeji zajištěný věřitel.
16
Insolvenční zákon §291 způsob výběru nejlepší nabídky, splatnost ceny, rozsah a způsob inzerce atd. 18 podle občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí 17
16
2.3.1.3 Osoby vyloučené z prodeje Při prodeji majetku by mohlo velice snadno dojít k jeho odkupu osobami, které by mohly nějakým způsobem operovat ve prospěch dlužníka. Proto insolvenční zákon pamatuje i na tuto variantu a znemožňuje jim majetek nabýt 19. Mezi tyto osoby řadíme zejména dlužníka samotného, osoby jemu blízké a osoby tvořící s ním koncern. Navíc tento majetek na ně nesmí být převeden do tří let po skončení konkursu. Dle § 295 insolvenčního zákona dále nemohou nabýt majetku následující osoby: a) vedoucí zaměstnance dlužníka a osoby jim blízké, b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost, c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová, d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu, e) prokuristy dlužníka, f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty.20
2.3.1.4 Uspokojování pohledávek věřitelů Ve chvíli schválení konečné zprávy má insolvenční správce povinnost předložit insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení. Obsahem tohoto usnesení je způsob, jak mají být jednotlivé pohledávky uvedené v upraveném seznamu přihlášených pohledávek vypláceny. Na základě výše uvedeného vydá insolvenční soud rozvrhové rozhodnutí, v němž přímo určí vyplácenou částku. Uspokojování věřitelů probíhá poměrně s ohledem na výši pohledávky a v ideálním případě také s ohledem na jejich splatnost. Důležité je ale podotknout, že přednostně (před rozvrhem) se uspokojují dosud nezaplacené pohledávky, jež mohou být uspokojeny kdykoli v průběhu konkursního řízení. Tím rozumíme pohledávky za majetkovou podstatou (např.: daně, cla, poplatky, pojistné, odměna insolvenčního správce, náklady na správu majetkové podstaty), dále pohledávky postavené jim na roveň (nároky zaměstnanců na mzdu, 19 20
včetně nabytí prostřednictvím dražby Insolvenční zákon § 295
17
pohledávky státu) a zajištěné pohledávky.21 Stejně tak se přednostně vyčlení část peněz na náklady spojené s ukončením insolvenčního řízení. V praxi ovšem většinou neplatí, že by pohledávky byly uspokojovány bezodkladně. Důvodem je zejména nedostatek finančních prostředků, kterým bude svazován insolvenční správce na začátku řízení. Dále také může dojít ke střetu mezi některými přednostními pohledávkami a pohledávky zajištěných věřitelů, kteří (má-li správce dostatek prostředků) mají přednostní nárok na výplatu22. V samotném závěru konkursu jsou pak uspokojovány pohledávky nepřednostních věřitelů - poměrně dle rozvrhového usnesení.23 Zajištěná pohledávka a zajištěný věřitel V předchozím odstavci často operuji s těmito dvěma pojmy. Pokusil bych se je tedy stručně vysvětlit na následujících řádcích. Pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty a to nejčastěji zástavním právem, zadržovacím právem či omezením převodu nemovitostí. Její vlastník je tedy zajištěným věřitelem, který v insolvenčním řízení musí uplatnit svoji pohledávku přihláškou24. Ve chvíli, kdy se nepodaří prodejem majetkové podstaty uspokojit zajištěné pohledávky, je dále uspokojována z volného výtěžku spolu s nepřednostními věřiteli v závěru konkursu.
2.3.1.5 Ukončení konkursu Jako konec konkursu můžeme označit okamžik, ve kterém byla prodána majetková podstata a společnost zanikla. Současně s tím také všichni věřitelé dosáhli uspokojení svých pohledávek. V závěru prodeje majetkové podstaty předkládá insolvenční správce insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Mimo to také předkládá vyúčtování své odměny a výdajů, stejně tak ke dni sestavení konečné zprávy sestavuje účetní závěrku. Konečná zpráva může být sestavena v okamžiku, kdy již neexistují spory, které by mohly zásadně ovlivnit závěr zprávy a také pokud je zpeněžen všechen
21
Insolvenční zákon § 305 Pohledávky zajištěných věřitelů musí být uspokojeny bez zbytečného odkladu po zpeněžení předmětu zajištění 23 Vzhledem k průběhu insolvenčního řízení mohou být uspokojovány i dříve na základě částečného rozvrhového usnesení 24 Insolvenční zákon § 2 22
18
majetek náležící do majetkové podstaty25. Do konečné zprávy se musí promítnout celková charakteristika činnosti s vyčíslením finančních výsledků. Zpráva musí vést k vyčíslení částky, která je následně rozdělena mezi věřitele a k určení jejich podílů.26
2.3.1.6 Možnosti zrušení konkursu Insolvenční zákon uvádí i případy, ve kterých insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu i bez doručeného návrhu: a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty Dále insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas. Listina musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které vyjádřily souhlasné stanovisko.27
2.3.2 Reorganizace Jako další způsob řešení úpadku byla v roce 2008 spolu s novým insolvenčním zákonem zavedena možnost řešit úpadek reorganizací. Reorganizace je na rozdíl od konkursu metodou sanační, což znamená, že podnik snaží podniknout kroky, které by vedly k nápravě dané situace, záchraně podniku a v neposlední řadě také udržení zaměstnanosti v regionu. Podnik i nadále pokračuje v činnosti a dle dohody s věřiteli se snaží společně s nápravnými opatřeními poměrně uspokojovat jejich pohledávky. 25
kromě majetku, který může být z majetkové podstaty vyňat Insolvenční zákon § 302, 303 27 Insolvenční zákon § 308 26
19
Jednoznačným pozitivem je možnost setrvat v činnosti a nepřejít přímo k úplné likvidaci. Pokud však dlužník nedostojí svým povinnostem a náležitostem reorganizace, přechází společnost do konkursu. Insolvenční zákon připouští reorganizaci pouze pro dlužníky podnikatele – zejména velké podniky, kde bude mít reorganizace mnohem silnější účinky. Podmínku velikosti řeší insolvenční zákon dvěma základními podmínkami, z nichž alespoň jednu musí dlužník splnit: a) celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100,000.000 Kč28 b) zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru29 Reorganizace je také povolena u drobnějších podnikatelů, pokud dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předloží insolvenčnímu soudu reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek. V tomto případě nemusí být předchozí dvě podmínky splněny.30 Reorganizace bude přímo zamítnuta, jestliže je dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze.31
2.3.2.1 Návrh na povolení reorganizace Ještě před uvedením reorganizace do praxe je nezbytné podat návrh na její povolení. Návrh na povolení reorganizace může podat dlužník i přihlášený věřitel a to pouze v dobré víře, že budou splněny podmínky pro schválení reorganizačního plánu.32 Nutno podotknout, že pokud návrh podává věřitel, musí brát na zřetel stanovisko schůze věřitelů, jejíž souhlas je nutným předpokladem pro povolení reorganizace. Návrh může být podán kdykoli od začátku insolvenčního řízení do deseti dnů před první schůzí 28
dle zvláštního právního předpisu – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Insolvenční zákon § 316, 4 30 Insolvenční zákon § 316, 5 31 Insolvenční zákon § 316, 3 32 Insolvenční zákon § 317 29
20
věřitelů, která rozhoduje o úpadku. Pokud dlužník podal návrh pro hrozící úpadek, musí podat návrh nejpozději do rozhodnutí o úpadku. Opozdí-li se dlužník, insolvenční soud povolení odmítá – dlužník má poté právo na odvolání.33 Pokud návrh podává dlužník, musí spolu s obecnými náležitostmi34 obsahovat označení dlužníka a osob odpovědných za něho jednat, dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a také plán průběhu samotné reorganizace, který ovšem v této chvíli ještě není závazný. Podává-li návrh věřitel, nemusí přikládat údaje o kapitálové a majetkové struktuře, jestliže s nimi není obeznámen.35 Pokud insolvenční soud nenajde v návrhu žádné formální chyby či nezjistí, že se jedná o nepoctivý záměr36, rozhodne o povolení reorganizace. Tímto vydává výrok o povolení reorganizace, určí, kdo je insolvenčním správcem. Dále vyzve dlužníka, aby do 120 dnů předložil reorganizační plán nebo bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá. Rozhodnutí také obsahuje podmínky předložení reorganizačního plánu dalšími osobami. 37
2.3.2.2 Reorganizační plán Základním kamenem procesu reorganizace je právě reorganizační plán, ve kterém jsou popsány postupy vedoucí k sanaci podniku a současně způsob vypořádání pohledávek věřitelů. Reorganizační plán je závazný dokument a průběh reorganizace s ním nesmí být v rozporu.38 Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník39 (standardně to bývá management společnosti) a to i v případě, kdy sám nepodával návrh na povolení reorganizace. Předložit jej může společně s návrhem na povolení reorganizace nebo ve lhůtě do 120 dnů od povolení reorganizace. Soud může tuto lhůtu o 120 dnů prodloužit, pokud o to dlužník požádá. Reorganizační plán musí povinně obsahovat náležitosti uvedené v insolvenčním zákoně. Nejprve je důležité rozdělit věřitele do skupin a určit, jak bude naloženo s jejich pohledávkami v rámci jednotlivých skupin. Dále určit způsob průběhu 33
Insolvenční zákon § 318 Dle § 42 OSŘ 35 Insolvenční zákon § 319 36 Ať již ze strany dlužníka či věřitelů 37 Insolvenční zákon § 329 38 pokud nedošlo stanoveným způsobem k jeho změně dle IZ 338 39 Pokud však dříve neoznámil, že ho předložit nehodlá 34
21
nadcházející reorganizace a zajištění plnění reorganizačního plánu především s ohledem na nakládání s majetkovou podstatou a určením osob, které budou oprávněny s ní nakládat. Stanoví se také rozsah práv k nakládání s majetkovou podstatou. Musí být rozhodnuto, jestli dlužníkův podnik bude v průběhu reorganizace pokračovat v činnosti (pokud vůbec) a za jakých podmínek. Dále budou určeny osoby, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit. Reorganizační plán také musí myslet na otázku sociální, proto nesmí chybět údaje o tom, jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku a kroky, které mají být podniknuty v tomto směru – proti extrémnímu zvýšení nezaměstnanosti. Určena musí být i výše závazků, které bude mít dlužník vůči věřitelům po skončení reorganizace40 Není žádný přesně stanovený postup, který by přesně určoval způsob, jakým směrem se má organizace v průběhu organizace ubíhat. Insolvenční zákon ale nabízí několik možností, jenž spolu mohou být kombinovány: a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, b) prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, c) vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, d) fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži, e) vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou, f) zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, g) změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka.41
40 41
Insolvenční zákon § 340 Insolvenční zákon § 341
22
Společně s reorganizačním plánem musí předkladatel vypracovat zprávu o reorganizačním plánu, která by měla obsahovat zhodnocení dopadu reorganizačního plánu na věřitele nebo předložit přímo plán samotný. Přináší tedy dodatečné informace, jež základní dokument neobsahuje. Zpráva musí být předložena nejpozději 15 dnů před termínem konání schůze věřitelů42. Na ní se hlasuje o jejím přijetí, kdy jsou věřitele rozděleni do skupin dle reorganizačního plánu. Reorganizační plán je přijat, pokud se pro něj vysloví nejméně polovina věřitelů43. Ve chvíli, kdy je reorganizační plán schválen věřiteli, přichází na řadu insolvenční soud, který má za úkol posoudit formální náležitosti - zejména soulad s insolvenčními zákonem a dalšími právními předpisy. Dále musí zjistit, zda lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že není sledován nepoctivý záměr a jestli každá skupina věřitelů opravdu plán přijala. Důležité je také zhodnotit přínos reorganizace jednotlivým věřitelům. Insolvenční zákon proto uvádí, že každý věřitel získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním. Poslední podmínka přijetí insolvenčního plánu obsahuje povinnost uhrazení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavené před dnem účinnosti reorganizačního plánu nebo ihned poté44, co účinnosti nabyde.45 Pokud insolvenční soud návrh odmítne, má kterákoli ze stran46 právo se proti rozhodnutí soudu odvolat a stejně tak pokud ještě neuplynula lhůta k předložení reorganizačního plánu, může jej odpovědná osoba podat znovu.47 Až do rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu také může předkladatel vzít svůj návrh zpět nebo jej jakkoli doplnit či změnit. Existují-li věřitelé, kteří s rozhodnutím o schválení reorganizačního plánu nesouhlasí, májí též možnost podat odvolaní. Platí však, že své nesouhlasné stanovisko museli vyjádřit již na schůzi věřitelů.
42
Dle § 345 lze hlasovat i mimo schůzi věřitelů Počítáno podle účastnících se osob nebo podílu jejich pohledávek ve skupině 44 Pokud nebylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak 45 Insolvenční zákon § 348 46 dlužník, předkladatel či věřitelé hlasující pro přijetí plánu 47 Insolvenční zákon § 351 43
23
2.3.2.3 Realizace reorganizačního plánu Pokud rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu nabylo právní moci, stává se plán účinným. Pro všechny účastníky, kteří jsou zmíněni v reorganizačním plánu, je rozhodnutí závazné.48 Od této chvíle smí dlužník nakládat se svým majetkem pouze v souladu s reorganizačním plánem a omezeními z něho vyplývajícími. Pokud v reorganizačním plánu není uvedeno jinak, obnovuje se činnost výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva.49 Dále zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi. Za nové dlužníky jsou potom považováni ti, kteří jsou uvedeni v reorganizačním plánu.50 Jak již bylo uvedeno výše, v průběhu realizace může být reorganizační plán změněn. Návrh změny je pak zveřejněn v insolvenčním rejstříku a insolvenční soud nařídí projednání věci. Ke schválení je potřeba souhlas: a) všech skupin původních věřitelů b) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky jsou podle reorganizačního plánu zajištěny c) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky podle reorganizačního plánu nejsou zajištěny d) většiny společníků dlužníka nebo jiné právnické osoby, na kterou podle reorganizačního plánu přešel majetek dlužníka.51 Dohled nad dodržováním daného postupu při plnění činností spojených s reorganizačním plánem provádí insolvenční správce, který je povinen provádět pravidelný reporting insolvenčnímu soudu. Za další formu kontroly můžeme považovat věřitelský výbor, který ve vlastním zájmu sleduje soulad s reorganizačním plánem. Pokud zjistí nějaké procesní nedostatky, je oprávněn insolvenčnímu soudu navrhnout opatření k jejich odstranění.52
48
Insolvenční zákon § 352 Insolvenční zákon § 353 50 Insolvenční zákon § 356 51 Insolvenční zákon § 361 52 Insolvenční zákon § 361 49
24
2.3.2.4 Konec reorganizace Reorganizaci je možno ukončit třemi různými způsoby, z nichž každý má různý dopad na firmu. V ideálním případě dojde ke splnění reorganizačního plánu. To znamená, že společnost splnila všechny body reorganizačního plánu, je oddlužena a nadále plní své závazky. Může tedy reálně pokračovat v podnikání. Druhou variantou je zrušení reorganizačního plánu, pokud některý z věřitelů získal schválením zvláštní výhody či došlo ke schválení podvodně. Stejně tak pokud nebyl plán předložen včas nebo došlo k jeho odmítnutí.53 Poslední variantou ukončení reorganizace je fakt, že společnost selhala při plnění povinností uvedených v reorganizačním plánu. Dochází tedy k přeměně reorganizace na konkurs. Návrh přeměny může podat i sám dlužník a existují i další důvody, které jsou uvedeny v § 363 Insolvenčního zákona.
53
Insolvenční zákon § 362
25
2.3.3 Počty konkursů a reorganizací Na následujících řádcích bych rád uvedl některá číselná fakta týkající se insolvence a jejího následného řešení, protože se domnívám, že ačkoli nový insolvenční zákon přinesl nové možnosti řešení insolvence firem, nejsou prozatím hojně užívány. Navíc bych rád poukázal na některé souvislosti s hospodářskými cykly. Zobrazovat budu pouze data od roku 2008 a tedy od počátku platnosti insolvenčního zákona. Tabulka 1 Insolvenční návrhy firem v ČR54 2008
2009
2010
2011
2012
3418
5255
5559
6753
8398
Počet
insolvenčních
návrhů
v ČR
neustále
narůstá.
Od
roku
2008
zaznamenáváme více než dvojnásobný nárůst. Jak je vidět na následujícím grafu, existuje souvislost mezi hospodářskou situací v ČR a počtem insolvencí. Dlouho trvající recesi vyznačující se zejména minimálním růstem (poklesem) HDP špatně snášejí domácí firmy a dochází tak k jejich likvidaci popřípadě reorganizaci. Obrovský nárůst insolvencí vidíme právě v roce 2009, kdy již můžeme pozorovat účinky krize. Poté následuje období stagnace a v roce 2011 a 2012 opět více než 20 % nárůst počtu insolvencí. Do budoucna můžeme předpokládat další pozvolnější nárůst, protože řešení krize zůstává v nedohlednu a firmy se stále častěji dostávají do finančních potíží. Graf 1 Růst HDP a insolvenčních návrhů 0,6 0,5 0,4 0,3
Procentuální růst insolvencí
0,2
Procentuální růst HDP
0,1 0 -0,1
2009
2010
2011
2012
Zdroj: ČSÚ
54
Parlamentní listy. [Online] 6. Leden 2013. [Citace: 5. Květen 2013.] http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Vyvoj-insolvenci-v-Ceske-republice-v-roce-2012-258588.
26
Pokud sledujeme jednotlivé regiony, již tradičně se na předních místech umisťuje Moravskoslezský kraj, který má nejvíce insolvenčních návrhů na tisíc registrovaných firem a v absolutních číslech téměř dostihl hlavní město Prahu. Vysoké hodnoty také vykazuje kraj Ústecký a Olomoucký. O negativním vývoji počtu insolvencí v roce 2012 svědčí i fakt, že došlo k téměř k dvojnásobným nárůstům v kraji Ústeckém, Jihočeském a Karlovarském. Jediným regionem, ve kterém došlo k drobnému snížení, se stal kraj Liberecký. Tabulka 2 Insolvence dle regionů55
Sledujeme-li jednotlivá odvětví, nejvíce insolvenčních návrhů pochází z oboru maloobchod, velkoobchod a také stavebnictví, z něhož také vychází firma zkoumaná v případové studii. V tomto odvětví došlo k nárůstu firem v insolvenci od roku 2011 téměř o 50%. Firmy ve výše zmíněných odvětvích velice rychle reagují na sníženou spotřebu obyvatelstva i omezování státních investic a dostávají se do problémů. Konkrétní tabulku č. 3 lze nalézt v přílohách. Roku 2008 byla uvedena do praxe reorganizace. Od počátku platnosti insolvenčního zákona až do konce prosince 2012 bylo povoleno pouze 72 reorganizací, 55
Parlamentní listy. [Online] 6. Leden 2013. [Citace: 5. Květen 2013.] http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Vyvoj-insolvenci-v-Ceske-republice-v-roce-2012-258588.
27
což je oproti 1899 vyhlášených konkurzů pouze za rok 2012 dosti zanedbatelné číslo. Vidíme tedy, že využití tohoto nástroje v praxi, je stále minimální. Musíme však také zohlednit fakt, že reorganizace nemusí dopadnout úspěšně a poté se plynule transformovat na konkurs, popřípadě pouze posloužit k jeho oddálení. Počty reorganizací by tak byly ještě o pár jednotek nižší. Pro názornost uvádím i absolutní čísla od roku 2008 ve srovnání s konkursem. Tabulka 4 Srovnání konkursů a reorganizací (zdroj: Creditreform) rok
2008
2009
2010
2011
2012
Počet reorganizací
6
13
19
17
17
Počet konkursů
1141
1448
1601
1778
1899
28
3. Případová studie 3.1 Popis společnosti V praktické části bude pro rozbor insolvenčního řízení sloužit firma AGROSTAVING, spol. s r.o. se v Dačicích, Palackého nám. 3/I. Firma byla založena 01. 10. 1992. Dle výroční zprávy za rok 2009 ze dne 17. 05. 2010 měla firma základní kapitál 2 100 000 Kč, který splatili dva společníci. Jednatelem firmy byl společník Vladimír Ferenc, se kterým byla uzavřena mandátní smlouva. Hlavním předmětem činnosti firmy bylo provádění prací hlavní stavební výroby. Specializované práce - montáže elektroinstalací, topení a zdravotních instalací, zajišťuje pomocí subdodavatelských firem. Firma tedy zajišťovala veškeré komplexní služby týkající se stavebnictví a to od projektů až po předání stavby do užívání. Dalšími oblastmi, na které se firma zaměřovala, jsou výroba cementového zboží a umělého kamene, pronájem bytových a nebytových prostor, provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací a jejich odstraňování, silniční motorová doprava a další obchodní činnost. Od 01. 09. 1999 vlastnila firma certifikát na systém jakosti ČSN EN ISO 900256 a v prosinci 2005 získala certifikát systému EMS 14001:200557. V roce 2009 měla firma čistý obrat 92 milionů Kč a zaměstnávala 62 zaměstnanců. 58
3.2 Insolvenční řízení
3.2.1 Insolvenční návrh Insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu byl podán dne 22. 10. 2010 panem Jiřím Novákem ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který u dlužníka pracoval jako stavbyvedoucí až od 25. 08. 2008 do 31. 07. 2010, kdy jeho poměr skončil výpovědí pro nadbytečnost. Jako důkazy uvádí navrhovatel pracovní smlouvu, výpověď z pracovního poměru a potvrzení o zaměstnání.
56
Systémy jakosti. Model zabezpečování jakosti při výrobě, instalaci a servisu. http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0002-3/0002-3076.html 57 Certifikát potvrzující zavedení a shodu systému environmentálního managementu, tamtéž 58 Obchodní rejstřík. http://www.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., dokument: Výroční zprava 2009
29
Věřitel přihlašuje také pohledávku ve výši 82 451 Kč, která vychází z pracovněprávních nároků. Dále uvádí, že dlužníka k úhradě částky vyzval, ten ale nereagoval. Za důkaz prohlašuje vyúčtování mzdy a žádost o zaplacení dlužné částky mezd včetně odstupného. Dle § 141 zákoníku práce nastala splatnost pohledávky k 31. srpnu 2010.
3.2.1.1 Okolnosti svědčící o úpadku Věřitel dle §3 odst. 1. insolvenčního zákona dokládá mnohost věřitelů z řad zaměstnanců dlužníka, ale také závazky plynoucí z jeho podnikatelských vztahů. Uvádí jednotlivé subjekty včetně dlužných částek a upozorňuje, že pohledávky jsou více než 30 dní po splatnosti, což potvrzuje druhou podmínku pro vyhlášení úpadku. Věřitel se dále domnívá, že dlužník není schopen tyto závazky plnit, protože věci movité i nemovité, jeho pohledávky a účty u bank jsou předmětem výkonů rozhodnutí. Dle jeho názoru nemá tedy dlužník dostatek prostředků potřebných k úhradě. Uvádí i výši vlastního kapitálu dlužníka k 31. 12. 2009 (139 000Kč), čímž chce doložit nemožnost plnění závazků vzhledem k narůstající výši dluhů a poukazuje na předluženost firmy.59
3.2.2 Zahájení insolvenčního řízení Dne 26. 10. 2010 vydává Krajský soud v Českých Budějovicích usnesení, které zahajuje insolvenční řízení firmy Agrostaving, spol. s.r.o. a ve stejný den ho zveřejnil v insolvenčním rejstříku, čímž započaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dále soud vyzval všechny dlužníkovy věřitele, aby přihlásili své pohledávky v insolvenčním řízení do vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka.60 Stejně tak bylo vyzváno šest největších věřitelů uvedených v insolvenčním návrhu, aby ve lhůtě deseti dnů sdělili, zda opravdu existují neuhrazené pohledávky, určili jejich právní důvod a předložili listiny dokládající tyto pohledávky.61
59
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Návrh, zveřejněno 26. 10. 2010 60 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Vyhláška o zahájení IŘ, zveřejněno 26. 10. 2010 61 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Výzva, zveřejněno 26. 10. 2010
30
Soud dále vyzval dlužníka, aby se k návrhu vyjádřil a to do 15 dnů od doručení. Ve vyjádření musí dostát následujícím povinnostem: 1. uvést, zda uznává nároky věřitelů v návrhu popřípadě v jakém rozsahu 2. vylíčit rozhodující skutečnosti 3. označit důkazy a připojit listiny k prokázání svých tvrzení 4. sdělit, zda se vzdává práva účasti na projednání věci, eventuálně souhlasí s rozhodnutí věci bez nařízení jednání Dlužník byl také vyzván k předložení seznamu svého majetku včetně pohledávek62, u nichž se vyjádří k jejich dobytnosti. Je povinen odevzdat seznam závazků, kde musí označit všechny věřitele, u kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky. Postoupit musí i účetní a další doklady, na jejichž základě by mohlo být rozhodnuto o nepatrném konkursu63. Neopomenutelnou součástí je také seznam zaměstnanců.64 Dne 5. 11. 2010 vydal dlužník sdělení, jež obsahovalo požadavek k zastavení řízení z důvodu uhrazení dluhu navrhovateli Jiřímu Novákovi, což dokazoval i přiložený doklad o zaplacení. Dokument také obsahoval příslib jednání s ostatními věřiteli o způsobu uhrazení jejich pohledávek.65 Z tohoto titulu se Krajský soud tázal navrhovatele, „zda nehodlá učinit příslušný procesní krok či stále trvá na návrhu“.66 Ten sice příslušnou částku obdržel na svůj účet, ale upozornil na fakt, že dne 12. 11. 2010 přistoupila k jeho návrhu firma KARLOV a.s., a proto trval na tom, aby insolvenční řízení dále pokračovalo. 67 Firma KARLOV a.s. přihlašuje svoji pohledávku ve výši 857 039,86 Kč a stejně jako původní navrhovatel uvádí podobné důvody svědčící o úpadku dlužníka.68 19. 11. 2010 dále přistupuje k řízení firma ZEMOS s.r.o., která přihlašuje pohledávku ve výši 1 191 999,64 Kč, jejíž prodlení od chvíle vyúčtování přesáhlo tři měsíce. Existenci
62
U pohledávek dlužník stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši. dle § 316 Insolvenčního zákona 64 IR Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Výzva dlužníkovi, zveřejněno 26. 10. 2010 65 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Sdělení dlužníka, zveřejněno 08. 11. 2010 66 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Přípis zveřejněno 09. 11. 2010 67 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Sdělení věřitele, zveřejněno 16. 11. 2010 68 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Přistoupení k řízení, zveřejněno 12. 11. 2010 63
31
tohoto dluhu dlužník uznal, když odsouhlasil inventarizaci pohledávek věřitele za dlužníkem k 02. 07. 2010. Uvedené důvody svědčící o úpadku dlužníka jsou obdobné předchozím.69 03. 12. 2010 přistupuje k návrhu firma AVAX Měřín s.r.o později i jeden ze zaměstnanců a osoba samostatně výdělečně činná s částkami nižšími. Dále se přihlašují i další subjekty. Aby mohl insolvenční správce řádně vykonávat svoje povinnosti, je zapotřebí složit zálohu. Insolvenční soud uložil dne 28. 12. 2010 sedmidenní lhůtu (ode dne právní moci) na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč pro věřitele KARLOV a.s. a ZEMOS s.r.o. Toto částku musí uhradit společně a nerozdílně. Dle výpisu z příslušného účtu z 28. 01. 2011 byla záloha složena rovným dílem 25 000 Kč od každé z firem. Usnesením dne 04. 02. 2011 byl předsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích určen insolvenční správce a zjišťuje se úpadek dlužníka. Současně se věřitelé vyzývají, aby přihlásili své pohledávky nejpozději do 18. 03. 2011 a insolvenčnímu správci sdělili, jaká zajišťovací práva uplatňují na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách či jiných majetkových hodnotách. Od této chvíle by také osoby, které mají k dlužníkovi nějaké závazky, měly poskytovat jejich plnění insolvenčnímu správci a nikoli dlužníkovi. Usnesení také stanovuje termín přezkumného jednání na 18. dubna 2011 – účast dlužníka a insolvenčního správce je v tomto případě nezbytná. Taktéž svolává na stejný den schůzi věřitelů, kde předmětem jednání bude:
rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávky byly na přezkumném jednání popřeny nebo zjištěny podmíněně
zpráva o hospodářské situaci dlužníka
zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti
volba zástupce věřitelů event. věřitelského výboru
rozhodnutí věřitelů o event. odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového správce
rozhodnutí věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka70
69
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Přistoupení k řízení, zveřejněno 19. 11. 2010 70 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení do úpadku, dokument: Usnesení o úpadku, Přezkumné jednání, Schůze věřitelů, zveřejněno 16. 02. 2011
32
3.2.3 Řízení po úpadku 3.2.3.1 Přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení Do insolvenčního řízení bylo přihlášeno celkem 88 věřitelů, jejichž kompletní seznam je možno najít v insolvenčním rejstříku. Celkem bylo přihlášeno 27 903 175,64 Kč pohledávek z toho 6 850 048,03 Kč zajištěných pohledávek a 21 053 127,61 Kč nezajištěných. Je nutné také počítat s minimálně 2 376 086 Kč pracovně právními pohledávkami zaměstnanců. Pro názornost uvádím jména a částky nejvýznamnějších zajištěných věřitelů:
Waldviertler Sparkasse von 1862 AG – 2 838 998 Kč
Česká správa sociálního zabezpečení – 825 822 Kč
Finanční úřad v Dačicích – 1 977 664,51 Kč Původně zajištěná pohledávka Leitgeba Matina ve výši 99 946,50 Kč byla ze
seznamu zajištěných pohledávek později na návrh insolvenčního správce vyškrtnuta, protože věřitel získal zajištění až po zahájení insolvenčního řízení. Pohledávka České správy sociálního zabezpečení je zajištěna zřízením soudcovského zástavního práva v plné výši, zajištění Finančního úřadu v Dačicích vychází ze zástavního práva dle § 72 Zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a Waldviertler Sparkasse z důvodu sepsání zástavní smlouvy dne 28. 04. 2000. 71 Vzhledem k níže uvedenému soupisu majetkové podstaty bylo insolvenčním správcem odhadnuto, že pokud bude majetková podstata zpeněžena v oceněné výši, uspokojení zajištěných věřitelů by mělo činit 100% a uspokojení nezajištěných věřitelů (po uspokojení mzdových nároků) cca 40-50 %.72 3.2.3.2 Soupis majetkové podstaty Dne 01. 04. 2011 vydal insolvenční správce soupis majetkové podstaty, který rozdělil do tří skupin a to na majetek nemovitý, movitý a pohledávky. Následující tabulka stručně zobrazuje strukturu majetkové podstaty zapsanou do insolvenčního rejstříku. 71
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Protokol z přezkumného jednání, zveřejněno 19. 04. 2011 72 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Zpráva IS o stavu řízení, zveřejněno 07. 09. 2011
33
Tabulka 5: Soupis majetkové podstaty Agrostaving, spol s.r.o. k 01. 04. 2011 Majetek zapsaný v majetkové podstatě
Hodnota ocenění
Nemovitý majetek -stavby a stavební parcely v obci Dačice k.ú. Malý Pěčín zapsáno na LV 77
12 000 000 Kč až 21 000 0000 Kč
Movitý majetek
4 085 850 Kč
Pohledávky
5 382 519 Kč 21 468 369 Kč
Majetek celkem
Vysoké rozpětí v ocenění nemovitého majetku způsobily dva znalecké posudky, z nichž jeden (č. 45/2120/2010 ze dne 07. 05. 2010) ocenil hodnotu majetku na 12 000 000 Kč a druhý (č. 1232/46/10 ze dne 02. 08. 2010) na 21 000 000 Kč. Dle zprávy o stavu hospodářské situace neměl dlužník na účtech žádné finanční prostředky a vykázal stav pokladny ve výši 3 535 Kč. Movitý majetek a pohledávky byly oceněny insolvenčním správcem. Movitý majetek firmy Agrostaving, spol. s.r.o. se sestával zejména z běžného vybavení stavební firmy – pro přiblížení uvedu příklady skupin, které vytvořil insolvenční správce:
Nákladní automobily
Osobní automobily
Betonárna
Opravářská dílna
Stroje a zařízení v areálu AGS
Malá mechanizace a drob nářadí
Vybavení pojízdné dílny
Vybavení administrativní budovy 73 Jak je vidět z uvedeného výčtu, dlužníkův majetek tvoří celkem kompaktní
soubor věcí, jenž by mohl být dále využit v oboru stavebnictví. Může být tedy prodán jednou smlouvou, ale i po jednotlivých funkčních částech. Vždy pouze s ohledem na nejlepší zájem věřitelů. 73
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Soupis majetkové podstaty, zveřejněno 14. 04. 2011
34
3.2.3.3 Přezkumné jednání a první schůze věřitelů Dne 18. 04. 2011 proběhlo v budově Krajského soudu v Českých Budějovicích přezkumné jednání. Jednání se účastnil insolvenční správce, za stranu dlužníka jednatel a společník, zástupce krajského státního zastupitelství a další věřitelé uvedení v prezenční listině. Jednatel dlužníka soudu sděluje, že žádnou přihlášenou pohledávku nepopírá. Soud tedy konstatuje počátek šedesátidenní lhůty pro popření vykonatelné pohledávky incidenční žalobou. Poté se přistupuje k schůzi věřitelů, která se koná ve stejném složení jako přezkumné jednání. Soud připouští hlasování věřitelů v daném insolvenčním řízení v rozsahu přihlášených pohledávek. Insolvenční správce dále předkládá správu o hospodářské situaci dlužníka. Dále se přistupuje k volbě zástupce věřitelů. Za zajištěné věřitele jsou do věřitelského výboru navrženi Waldviertler Sparkasse von 1842 AG a Česká správa sociálního zabezpečení Praha. Oba jsou jednohlasně schváleni. Za nezajištěné věřitele jsou navržení ZEMOS, s.r.o. a jako náhradník KARLOV, a.s. Dačice. Kromě jednoho věřitele, který se zdržel hlasování, všichni volbu schvalují. Věřitelé nevyužili práva na hlasování o odvolání insolvenčního správce. Nakonec všichni věřitelé hlasují, aby úpadek dlužníka byl řešen konkurzem, o čemž v návaznosti bude rozhodovat insolvenční soud. Insolvenční správce je povinen ihned započít jednání se zajištěnými věřiteli a věřitelským výborem ohledně zpeněžování majetkové podstaty a do 31. 07. 2011 podat soudu zprávu.74 Dne 04. 04. 2011 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz. Vzhledem k tomu, že došlo k souladu věřitelů a insolvenčního správce, rozhodl soud o prohlášení konkursu, když nenašel jiné důvody, které by bránily tomuto rozhodnutí. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do patnácti dnů od doručení. 75
3.2.3.4 Vymáhání pohledávek a zpeněžování majetkové podstaty Dle zprávy z 07. 09. 2011 docházelo k vymáhání dlužníkových pohledávek za dosud neuhrazená plnění, která vznikla ještě před prohlášením konkursu. Ani jedna z vymožených pohledávek nepatřila do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Výsledkem 74
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Protokol z přezkumného jednání, zveřejněno 19. 04. 2011 75 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Usnesení o prohlášení konkursu, zveřejněno 17. 05. 2011
35
tohoto procesu byla částka 442 384,97 Kč a insolvenční správce se ji rozhodl právě z důvodu úhrady nezapsat do soupisu majetkové podstaty. Došlo také k ukončení zbývajících pracovních poměrů zaměstnanců dlužníka. Insolvenční správce průběžně organizoval inzerční akce majetku zapsaného do majetkové podstaty76 a také oslovoval firmy, jejichž předmět činnosti se podobal dlužníkově. Umožňoval případným zájemcům prohlídky majetku. Došlo k vypovězení nájemních smluv tykajících se betonárny, vozidel a pozemku se společností BaN STAV s.r.o., aby bylo umožněno jejich zpeněžení. Připravovala se také smlouva s dražebníkem a dražba majetku samotná.77 Dražba se konala dne 14. 11. 2011 v Brně a podařilo se dosáhnout ceny 20 000 000 Kč. Dražen byl nemovitý a movitý majetek až na položku č. 3 (autojeřáb), který byl odcizen. Nadále probíhalo vymáhání pohledávek dlužníka. Věřitelský výbor dále schválil náklady a výdaje insolvenčního správce. Po odečtení nákladů na dražbu vypadala struktura zpeněženého majetku a přijatých plateb k 14. 02. 2011 následovně:
Pohledávky – 356 101,15 Kč
Přijaté nájemné – 169 700 Kč
Movitý majetek – 4 558 108,80 Kč
Nemovitý majetek – zajištěný – 14 434 011,20 Kč Celkem – 19 517 921,15 Kč Zpeněženy nebyly pohledávky č. 1-10, protože jsou převážně považovány za
nedobytné a stejně tak nebyl prodán výše zmiňovaný jeřáb. Náklady spojené s majetkem vyčíslil insolvenční správce tímto způsobem:
Náklady na zpeněžení nemovitého majetku – 765 988,80 Kč
Náklady spojené se správou – 77 156,16 Kč
Odměna insolvenčního správce 112 741,40 Kč Celkem – 955 886,36 Kč
76
Za pomoci internetových serverů, konkursních novin atd. Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Zpráva IS o stavu řízení, zveřejněno 13. 12. 2011 77
36
Jelikož k uspokojení zajištěných věřitelů postačuje částka ve výši 5 642 484,59 Kč, není důvod, aby tito věřitelé nemohli být uspokojeni v plné výši. Insolvenční správce tedy navrhl vydat výtěžek zajištěným věřitelům, splatit pracovně právní pohledávky a ostatní pohledávky za podstatou a jim na roveň postavené, dále se přistoupí k částečnému či řádnému rozvrhu.78 Dne 11. 04. 2012 rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích o vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům a to v plné výši. Dále 12. 04. 2012 rozhodl vyplacení odměny insolvenčnímu správci ve výši 2 % z vyplacené částky, tedy 112 849,70 Kč. S ohledem na fakt, že pohledávky č. 1-10 v celkové hodnotě 5 993 189,50 Kč se nepodařilo vymoci a jsou považovány za nedobytné, vyslovil insolvenční soud souhlas s postoupením těchto pohledávek na návrh insolvenčního správce z 28 03. 2012. Souhlas vyslovili i dva členové věřitelského výboru, třetí se nevyjádřil. Prodej pohledávek bude inzerován a pohledávky následně prodány zájemci s nejvyšší nabídkou.79
3.2.3.5 Druhé přezkumné jednání Další přezkumné jednání nařídil insolvenční soud 12. 04. 2012 a jeho konání bylo stanoveno na 30. 04. 2012. Důvodem jeho svolání byla nutnost prozkoumat novou přihlášenou pohledávku a zvolit dalšího člena věřitelského výboru, protože počet členů výboru poklesl na dva členy.80 Na jednání se dostavil pouze insolvenční správce. Nikdo ze zástupců věřitelů ani dlužníka přítomen nebyl. Nová pohledávka č. 93 byla zjištěna a vložena do seznamu přihlášených pohledávek. Vzhledem k tomu, že nebyl přítomen žádný z věřitelů, nemohl být zvolen další člen věřitelského výboru. Za této situace se tedy považuje výbor za neúplný a v zásadních otázkách je přihlíženo k stanovisku věřitelů, kteří mají nejvyšší pohledávku.81
78
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Zpráva IS o stavu řízení, zveřejněno 16. 02. 2012 79 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Usnesení o prodeji mimo dražbu, zveřejněno 17. 04. 2012 80 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Přezkumné jednání, zveřejněno 12. 04. 2012 81 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Protokol ze zvláštního přezkumného jednání, zveřejněno 02. 05. 2012
37
3.2.3.6 Částečný rozvrh Návrh na povolení částečného rozvrhu odeslal insolvenční správce dne 14. 05. 2012. Jeho sestavení proběhlo na základě následujících údajů. Tabulka 6 Příjmy po zpeněžení majetku Převzatá hotovost
19 136 Kč
Pohledávky nezapsané do MP z důvodu uhrazení
412 436,89 Kč 174 000 Kč
Nájemné
20 000 000 Kč
Dražený movitý a nemovitý majetek
35 000 Kč
Pohledávky č. 1-10
51 671,47 Kč
Úroky na BÚ
50 000 Kč
Zálohy na náklady insolvenčního řízení
20 742 244,36 Kč
Celkem
Tabulka 7 Přehled výdajů Pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň
5 703 333,35 Kč
postavené 5 642 484,53 Kč
Plnění zajištěným věřitelům
793 779,72 Kč
Odměna insolvenčnímu správci vč. DPH
12 139 597,60 Kč
Celkem
Z výše uvedeného plyne, že existuje finanční výsledek 8 602 646,76 Kč vypočítaný jako rozdíl příjmů a výdajů, který lze použít k uspokojení nezajištěných věřitelů. Dále je nutno uvažovat příslušné odměny a také částku připadající na DPH. S ohledem na to, že zajištění věřitelé byli stoprocentně uspokojeni a nejsou očekávány výraznější pohledávky za majetkovou podstatou, je možno přistoupit k částečnému rozvrhu. Insolvenční správce navrhuje rozdělit mezi nezajištěné věřitele částku odpovídající 30% jejich zjištěných pohledávek. Jednoduchým výpočtem tedy dostáváme částku 6 452 131,17 Kč (21 507 103,91 Kč * 0,3). Insolvenční správce tedy
38
počítá s přiměřenou rezervou a po odečtení své odměny i dalších nákladů by byl zbytek částky rozdělen mezi věřitele dle rozvrhu.82
3.2.3.7 Další vývoj Z přechozího vývoje můžeme odtušit, že insolvenční řízení stále nebylo ukončeno. Z návrhu na povolení částečného rozvrhu plyne, že byl v průběhu konkursu zpeněžen všechen majetek dlužníka. Jediná položka, která nebyla prodána, byl autojeřáb. Insolvenční správce dne 19. 09. 2012 požádal policii ČR o podání zprávy o stavu vyšetřování dané věci. Policie se stejného dne vyjádřila k pokračování vyšetřování s tím, že nelze vyloučit ani prodloužení lhůty pro ukončení prověřování po 16. 11. 2012. Nejzazší termín se ale nenaplnil a dne 09. 11. 2012 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě, zároveň policie ČR upozornila na nemožnost odhadu ukončení případu, neboť očekává časové komplikace. Dne 17. 12 2012 zahájila policie ČR trestní stíhání proti výše zmíněné osobě jako obviněného ze zpronevěry jeřábu. Samotné vozidlo ovšem stále nemůže najít. Insolvenční správce se proto rozhodl požádat zbylé dva věřitele (ČSSZ a KARLOV a.s.) o vyjmutí vozidla z majetkové podstaty, protože věc je již dva roky řešena policií ČR a nelze již předpokládat, že dojde k jeho navrácení a následnému zpeněžení. Na základě kladného stanoviska společnosti KARLOV a.s.83 navrhl insolvenční správce insolvenčnímu soudu, aby vyjmul jeřáb z majetkové podstaty a povolil částečný rozvrh. Insolvenční soud ovšem tento postup odmítl pro neúčelnost s tím, že pokud do 31. 03. 2013 nebude vozidlo nalezeno, očekává návrh na vynětí vozidla z majetkové podstaty do konce následujícího měsíce. 84 Šetřením se zjistilo, že firma BaN STAV s.r.o. pronajala jeřáb třetí straně a ta již jeřáb nevrátila. Společnost BaN STAV s.r.o. odpovědnost za vzniklou škodu nepopřela a navrhla zaplatit do majetkové podstaty částku 230 000 Kč. Insolvenční správce se domnívá, že navrhovaná kompenzace je vzhledem ke stáří vozidla adekvátní. Odcizené vozidlo brání v rozdělení výtěžku věřitelům a stejně tak vydání konečné zprávy, tudíž by tato finanční náhrada značně urychlila řízení, protože soudní spor o jeřáb by se mohl 82
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Návrh rozvrhového usnesení, zveřejněno 23. 05. 2012 83 ČSSZ se ke dni vyhotovení zprávy nevyjádřila 84 Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Zpráva IS o stavu řízení, zveřejněno 18. 12. 2012, 14. 03. 2013
39
protáhnout i na několik let. Jelikož není stanoven kompletní věřitelský orgán, vyžádal si insolvenční správce souhlas od největších věřitelů a požádal insolvenční soud, aby dal souhlas s náhradou škody nebo vydal jiné pokyny pro další postup, popřípadě svolal schůzi věřitelů za účelem doplnění výboru.85
85
Insolvenční rejstřík. http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o., řízení po úpadku, dokument: Žádost insolvenčního správce, zveřejněno 03. 05. 2013
40
4. Závěr Přestože insolvenční řízení firmy Agrostaving s.r.o. započalo již 26. 10. 2010, stále ještě nebylo dokončeno. K dnešnímu dni 12. 05. 2013 dosud není k dispozici vyjádření insolvenčního soudu ohledně povolení finanční kompenzace firmou BaN STAV s.r.o. Hlavní příčinou takto dlouhého řízení není jeho rozsáhlost, ale zejména téměř roční vyšetřování policie ČR týkající se odcizeného majetku. Stejně tak reakce insolvenčního soudu nepatří k těm nejrychlejším. Následující vývoj řízení by se mohl ubírat dvěma cestami. V ideálním případě vydá insolvenční soud souhlas s finanční kompenzací od firmy BaN STAV s.r.o., což by znamenalo možnost celkového uspokojení dle rozvrhového usnesení ve více než třicetiprocentní výši. Došlo by k vydání konečné zprávy a následnému ukončení řízení. Pokud by ovšem insolvenční soud souhlas nevydal, mohlo by také dojít k táhlému soudnímu procesu o výše zmíněný jeřáb. Pro věřitele by to především znamenalo, že by se musel použít pozměněný návrh částečného rozvrhu, který počítá s vyšší rezervou na účtu majetkové podstaty a tedy i s nižším uspokojením věřitelů, tj. 27 %. Smyslem konkursu by v této chvíli měl být ohled na maximální uspokojení věřitelů. Jako vhodnější se tak jeví první varianta. Insolvenční zákon prochází neustálým vývojem a je stále novelizován. Skvělým pomocníkem při psaní této práce byl i insolvenční rejstřík, s jehož pomocí může insolvenční řízení sledovat opravdu každý a to velice přehlednou a jednoduchou formou. Bude velmi zajímavé sledovat další vývoj tohoto zákona v praxi. Dle informací společnosti Creditreform počet insolvenčních návrhů v posledních čtyřech měsících v meziročním srovnání opět narostl. Pozitivní je ovšem fakt, že návrhů na insolvenci firem je méně než v roce 2012, a tak celkové číslo navyšuje zejména činnost fyzických osob. Navíc duben byl první měsíc v roce, kdy celkový počet insolvenčních návrhů poklesl. Doufejme, že trh se ještě více stabilizuje a bankrotujících firem živnostníků i fyzických osob bude stále méně.
41
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Insolvenční návrhy firem v ČR...................................................................... 26 Tabulka 2 Insolvence dle regionů ................................................................................... 27 Tabulka 3 Insolvence dle odvětví ................................................................................... 42 Tabulka 4 Srovnání konkursů a reorganizací ................................................................. 28 Tabulka 5: Soupis majetkové podstaty Agrostaving, spol s.r.o. k 01. 04. 2011 ............. 34 Tabulka 6 Příjmy po zpeněžení majetku......................................................................... 38 Tabulka 7 Přehled výdajů ............................................................................................... 38
Graf 1 Růst HDP a insolvenčních návrhů ....................................................................... 25
42
Seznam použité literatury a elektronických zdrojů 1. Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-595-7. 2. Kotoučová, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 1122 s. ISBN 978-80-7400-320-2. 3. Insolvenční rejstřík. [Online] http://isir.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o. 4. Obchodní rejstřík. [Online] http://www.justice.cz, subjekt Agrostaving s.r.o. 5. ČR, Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční zákon - obecné informace. [Online][Citace: 4. Duben 2013.] http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/ 6. Maršíková, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele, Příručka pro neprávníky. Praha : Linde, 2011. ISBN 978-80-7201-862-8. 7. Parlamentní listy. [Online] 6. Leden 2013. [Citace: 5. Květen 2013.] http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Vyvoj-insolvenci-v-Ceske-republice-v-roce2012-258588. 8. Národní knihovna – knihovnická revue. [Online] http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0002-3/0002-3076.html 9. Český statistický úřad. [Online] http://www.czso.cz/ 10. Creditreform. [Online] http://web.creditreform.cz
43
Přílohy
44
