Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

Rok: 2014

Mykola Masis

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Finanční analýza Severočeské Doly, a.s.

Autor bakalářské práce: Mykola Masis Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Štamfestová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza Severočeských Dolů, a.s.“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 22. května 2014

Podpis

Poděkování Rád bych vyjádřil svoje poděkování vedoucí práce Ing. Petře Štamfestové, Ph.D. za trpělivost, cenné rady a její čas, který mi věnovala při vytváření této bakalářské práce.

Název bakalářské práce: Finanční analýza Severočeských Dolů, a.s.

Abstrakt: V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku finanční analýzy. Hlavním cílem je posoudit finanční situaci společnosti Severočeské Doly, a. s. a její vývoj v letech 2008 – 2012, a to především na základě údajů obsažených ve výsledovce a rozvaze. Celá práce je členěna na dvě hlavní části. V teoretické části je zpracována literární rešerše, jenž se týká jednotlivých okruhů finanční analýzy, zejména

její metodiky a finančních výkazů pro ni

nutných. Praktická část bakalářské práce obsahuje představení Severočeských Dolů a provedení samotné finanční analýzy. Celá práce končí v závěru zhodnocením celkové finanční situace.

Klíčová slova: Finanční analýza, vertikální a horizontální analýza, poměrové ukazatele, bilanční pravidla, ekonomická přidaná hodnota.

Title of the Master´s Thesis: Financial analysis of the North Bohemian Mines, Inc.

Abstract: In my work I have focused on the issue of financial analysis. The main objective is to evaluate the financial situation of the North Bohemian Mines, Inc. and its development in the years 2008 - 2012, mainly on the basis of information contained in the income statement and balance sheet. The entire work is divided into two main parts. The theoretical part deals with the literature review, which covers various areas of financial analysis, particularly its methodology and financial statements required for it. The practical part contains a presentation of North Bohemian mines and the financial analysis itself. The whole work ends at the end with appreciation of the overall financial situation.

Key words: Financial analysis, vertical and horizontal analysis, ratio analysis, debt management, profitability ratios, balance rules.

Obsah 1. Úvod ........................................................................................................................ 9 2. Teoretická část .................................................................................................... 10 2.1. Finanční analýza a k čemu vlastně slouží ......................................... 10 2.2. Absolutní ukazatele ......................................................................... 11 2.2.1. Horizontální analýza .................................................................................................. 11 2.2.2. Vertikální analýza ............................................................................................... 11

2.3. Čistý pracovní kapitál....................................................................... 11 2.4. Bilanční pravidla .............................................................................. 12 2.5. Poměrové ukazatele ........................................................................ 13 2.5.1. Likvidita ....................................................................................................................... 13 2.5.2. Rentabilita ................................................................................................................... 14 2.5.3. Du Pontova analýza a logaritmický rozklad ROE ................................................... 16 2.5.4. Aktivita ........................................................................................................................ 17 2.5.5. Zadluženost................................................................................................................. 18

2.6. Spider analýza ................................................................................. 19 2.7. Bankrotní a bonitní modely ............................................................. 19 2.8. Ekonomická přidaná hodnota .......................................................... 21 3. Praktická část ........................................................................................................ 22 3.1. Představení Severočeských dolů, a.s. .............................................. 22 3.2. Horizontální analýza ........................................................................ 23 3.3. Vertikální analýza ............................................................................ 28 3.4. Čistý pracovní kapitál....................................................................... 32 3.5. Bilanční pravidla .............................................................................. 33 3.6. Poměrové ukazatele ........................................................................ 35 3.6.1. Likvidita ....................................................................................................................... 35 3.6.2. Rentabilita ................................................................................................................... 37 3.6.3. Du Pontův a logaritmický rozklad ROE.................................................................... 39

3.6.4. Aktivita......................................................................................................................... 40 3.6.5. Zadluženost ................................................................................................................. 42

3.7. Spider analýza ................................................................................. 43 3.8. Bonitní a bankrotní modely ............................................................. 44 3.9. Ekonomická přidaná hodnota .......................................................... 47 4. Závěr ........................................................................................................................ 49 5. Literatura ....................................................................................................... 53 6. Přílohy ............................................................................................................ 54

1. Úvod Zpočátku bych rád objasnil volbu tématu finanční analýza. Jelikož jsem se setkal s finanční analýzou v předmětech Vysoké školy ekonomické, chtěl jsem zkusit tuto analýzu více do hloubky a vžít se ještě více do role finančního analytika. Jako podnik jsem si vybral Severočeské doly, a.s. Mělo to hned několik důvodů. Za prvé jsem se chtěl obeznámit s kapitálově náročnou společností a za druhé má tato společnost dobře zpracované webové stránky a výroční zprávy, kde jsem se mohl dozvědět doplňujicí informace k účetním výkazům. Severočeské doly vykonávají svoji těžbu v Severočeské hnědouhelné pánvi a představují největšího producenta hnědého uhlí v ČR. Její působnost od roku 1994 vypovídá o její finanční stabilitě a tvrdé pozici v oboru. Tento „gigant“ zabezpečuje mnoho pracovních příležitostí obyvatelům Chomutova, Mostu a Teplic. Tyto fakta byla pro mě jasnou volbou ve výběru konkrétní společnosti. Ve své práci jsem si chtěl odpovědět z pohledu externího uživatele na otázku, jestli Severočeské doly dokáží nadále táhnout svůj region region směrem kupředu, a jaké jsou jeho perspektivy do budoucna. Mým pomocníkem mi bude zejména důkladná analýza celkového hospodaření společnosti. V první části mé práce se zaměřím klasicky na používanou metodiku ve finanční analýze. Protože na samotnou metodiku je možné vydat rozsáhlou publikaci, tak vysvětlím pouze tu část, kterou budu aplikovat ve své praktické části. Druhé polovině práce jsem tedy věnoval praktickou část, kde se pokusím zhodnotit finanční hospodaření podniku od roku 2008 do roku 2012. Nejprve bych chtěl čitatele obeznámit se samotným podnikem, aby měli představu o jeho činnosti. Dále praktická část by mi měla posloužit jako komplexní přehled o aktuálním stavu podniku v kontextu odvětví. V té jsem se věnoval horizontální a vertikální analýze rozvahy a výsledovky, poměrovým ukazatelům, bilnačním pravidlům, hodnotovému ukazateli ekonomická přidaná hodnota, čistému pracovnímu kapitálu a spider analýze. Vše je doplněno o tabulky a někde i grafy pro větší přehled. Čísla jsou vyjádřena v tisících korunách. Jako vstupní data k finanční analýze Severočeských dolů mi posloužily výroční zprávy za léta 2008 až 2012. Srovnával jsem finanční ukazatele s odvětvovými průměry v odvětví těžba a úprava černého a hnědého uhlí. Informace o odvětví jsem získal z webových stránek ministerstva průmyslu a obchodu. Bohužel ne všechny účetní položky mi byly k dispozici. V závěru bych shrnul, k jakým zjištěným poznatkům jsem dospěl na základě použitých ukazatelů a nastínim budoucnost společnosti v dlouhodobé perspektivě. Doufám, že tato práce mi přinese užitek ve formě většího porozumění finanční analýzy a možná i praktického využití v budoucnu. 9

2. Teoretická část V této části bych rád obecně zcharakterizoval, co je to vlastně finanční analýza a kčemu vlastně slouží. Dále se budu zabývat elementární analýzou, která rozebírá aboslutní a tokové veličiny skrz horizontální a vertikální analýzu. Budu věnovat pozornost čistému pracovnímu kapitálu a bilančním pravidlům. Následně dojde na poměrové ukazatele aktivity, rentability, likvidity a zadluženosti. Zmínim se také o spider grafu, hodnotovém ukazateli EVA a bonitních a bankrotních modelech.

2. 1. Finanční analýza a k čemu vlastně slouží Jako místo vzniku finanční analýzy se uvádí USA, i když samotné kořeny sahají až do dob vzniku peněz. Finanční analýza v zemích s vyspělou tržní ekonomikou má dlouhodobou tradici a představuje neodmyslitelný element firemního řízení. V současnosti se nám nabízí mnoho definic finanční analýzy. Finančí analýza

„představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“1 V praxi existuje pestrá škála záměrů, pro něž se vypracovává finanční analýza. „Na prvním místě je příprava podkladů pro interní

rozhodování managementu podniku, přičemž vyšetřovanou osobou zde představuje podnik, který daný management řídí.“ 2 Hlavním prostředkem finanční analýzy jsou finanční ukazatele, jelikož dokáží odpovědět na všemožné dotazy vztahujicí se k finančnímu zdraví společnosti. Kupříkladu možný investor do firemních cenných papírů chce znát ziskovost podniku a úvěrový zamestnanec České spořitelny zase likviditu nebo solventnost společnosti, aby se mohl rozhodnout, zda poskytnout či neposkytnout půjčku svému klientovi. S pomocí rozličných finančních ukazatelů bychom měli odpovědět na tyto a jiné dotazy. Ke zdárnému zpracování finanční analýzy se neobejdeme zejména bez těchto účetních výkazů: rozvaha a výkaz zisku a ztráty (výsledovka). Rozvaha je výkaz, jenž nás informuje o stavu majetku firmy a zdrojích jeho krytí k danému časovému okamžiku. Výsledovka ukazuje jaké výše zisku nebo i ztráty firma dosáhla za účetní období a jaké nákladové a výnosové položky ho ovlinily, neboli informuje o efektivnosti práce podniku. Uživatelé finanční analýzy můžeme rozdělit na externí a interní. Každý z nich samozřejmě prosazuje své specifické zájmy, které ovlivňují ve větší či

1

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 144 s ISBN 978-80-247-3308-1; str. 9 2 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 624 s. ISBN 80-86119-37-8; str. 186

10

menší míře rozhodovací úlohy. Externí subjekty: investoři, stát a jeho orgány, banky a další potenciální věřitelé a obchodní partneři. Interní subjekty: zaměstnanci podniku a manažeři.

2.2. Absolutní ukazatele Ukazatele absolutní, jenž jsou využívány jako báze pro finanční analýzu, můžeme najít v účetních výkazech podniku. V závislosti na tom jestli reprezentují jistý stav či nás informují o údajích za jistý čas, rozlišujeme veličiny na stavové a tokové. V účetním výkazu rozvaha najdeme veličiny stavové, které vyjadřují stav majetku k určitému datu. Oproti tomu, tokové veličiny informují o velikosti jisté veličiny za proběhlé období. Tokové veličiny najdeme ve výkazech výsledovka a cash flow.

2.2.1. Horizontální analýza Neboli analýza trendů srovnává v časové posloupnosti změny dílčích položek ve výkazech. Zároveň je možné na základě těchto změn vyvozovat i s určitou pravděpodobností vývoj určitých položek v budoucím období. Je ale třeba na to pohlížet s velkým nadhledem, protože se společnost může v budoucnosti zachovat úplně jinak. U horizontální analýzy dvě období jsou minimální, abychom to vůbec mohli vypočítat. Pro dostačujicí výkaznost je ale zapotřebí počítat alepoň s pěti obdobími. Matematicky není formulace analýzy trendů vůbec náročná. Změnu vyjadřujeme bud relativně nebo absolutně:

(

)

2.2.2. Vertikální analýza Neboli procentní analýza je založena na vyjádření dílčích položek jako procentuálního podílu k jedné určené základně. Pokud rozebíráme rozvahu, používáme jako základnu celkovou výši aktiv nebo pasiv. U výsledovky používáme většinou jako základnu celkové výnosy.

(

⁄

)

2.3. Čistý pracovní kapitál Patří do skupiny rozdílových ukazatelů, které jsou využívány k řízení finanční pozice společnosti s její orientací na likviditu. V textu budu z důvodu přehlednosti používat zkratku ČPK. Každá společnost potřebuje ČPK, aby byla zajištěna vyhovující úroveň likvidity. Jeho podstatou je, že reprezentuje tu část aktiv, která se financuje dlouhodobými zdroji a není vázaná na krátkodobé závazky. Vytváří tedy jakýsi polštář k případným finančním vývývům 11

v podniku. Na tento ukazatel je možné pohlížet ze dvou perspektiv. Z manažerského pohledu se manažeři snaží docílit co nejvyšší hodnoty ČPK, neboť tento kapitál umožnuje společnosti setrvat ve své činnosti i v tom případě, kdy musí dostát všem závazkům. Ti, co vlastní společnost

na

druhou

stranu

upřednostňují

financovat

svůj

dlouhodobý

majetek

z dlouhodobých zdrojů a oběžný z krátkodobých. Z toho vyplývá, že jim jde spíše o minimalizaci ČPK. Co se týče potřeby ČPK, tak za ideální úroveň ČPK můžeme považovat takovou, jenž umožní společnosti normální chod s co nejnižšími vynaloženými náklady. V literatuře se objevují dva postupy k určení optimální potřeby: analytický a globální. Analytický přístup vyžaduje veliké množství dat zejména interní povahy, proto v praktické části využiju globální přístup. V té srovnám skutečnou výši ČPK se kapitálovou potřebou. Ta se počítá s pomocí obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. Je nutné podotknout, že se jedná pouze o orientační propočet a k přesnějším výsledkům jsou nutné znát interní informace podniku.

2.6. Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou doporučení managementu podniku, jakým způsobem financovat podnikatelskou činnost s cílem finanční stability a finanční rovnováhy v dlouhodobém výhledu. Jsou populární zejména v německy mluvících zemích. Doporučení stanovují interní skladbu kapitálové potřeby, která ale může být silně ovlivněna oborem činnosti podniku. V literatuře se většinou popisují čtyři pravidla. Zlaté pravidlo Hovoří o tom, že struktura pasiv i aktiv má být časově zharmonizována. Jinými slovy je třeba, aby dlouhodobý majetek byl pokryt dlouhodobými zdroji. V případě, že nedodržíme toto pravidlo, financujeme dlouh. investice krátkodobými zdroji. Nebo může nastat zcela opačná situace. Je přitom zřejmé, že oba stavy nemohou být dlouhodobě zvládnutelné. Pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo společnost jako takovou neovliňuje tolik jako ostatní pravidla. Je důležité, co se týče opatření úvěrů. Pravidlo říká, že vlastního kapitálu je třeba vlastnit alespoň tolik jako cizích zdrojů. Tato teze působí zcela logicky, zejména ze strany toho kdo se společnosti chystá půjčit své zdroje, protože majitelé nesou alespoň totožné riziko jako jejich věřitelé. 12

Pari pravidlo Třetí pravidlo se staví proti tomu, aby byl krátkodobý majetek financován dlouh. zdroji. Tento stav nastává, pokud jsou vlastní zdroje nanejvýše rovny dlouhodobému majetku. V ideální situaci by se měl dát prostor dlouhodobým cizím zdrojům, protože vlastní zdroje jsou dražší (majitel společnosti nese největší riziko). Růstové pravidlo U tohoto pravidla platí, že rychlost růstu tržeb má být větší než rychlost růstu investic. Abychom totiž mohli uvažovat o nových investicích, je třeba, aby na ně bylo vyděláno. Přehnané investice by se mohly negativně v budoucnu projevit na ukazatelích rentability, likvidity, atd. Tempo růstu investic v jednotlivých letech jsem vypočítal pomocí této formule: (

)

2.4. Poměrové ukazatele Jestli horizontální a vertikální analýza analyzuje vývoj pouze jedné položky (výsledovky nebo rozvahy), tak analýza poměrových ukazatelů poměřuje položky mezi sebou navzájem. Vertikální analýza se jistým způsobem podobá té poměrové, která ale nepoměřuje všechny položky k určité celkové položce. Tato analýza se těší veliké oblibě hned z několika důvodů. Není časově zdlouhavá a dokáže nás navést na zdroje problémů společnosti. Je možné ji využít ke srovnání s jinými podniky. Je nadmíru jasné, že aby společnost mohla dlouhodobě fungovat, musí být nejenom zisková, ale i dostatěčně likvidní a v míru zadlužená. V praktickém životě se ale využívá až pět skupin poměrových ukazatelů. V navazujicím textu bych tedy chtěl čtenáři přiblížit ukazatele výnosnosti, aktivity, likvidity a zadluženosti.

2.5.1. Likvidita Je dobré si pro začátek rozlišit likviditu a likvidnost. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že likvidita společnosti je její schopnost splácet včas svoje závazky vůči věřitelům. Likvidita společnosti je předpokladem finanční rovnováhy.3 Schopnost jednotlivých

aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky, označujeme jako jejich likvidnost.4 Pokud hodnotíme likviditu ve finanční analýze, je třeba mít na zřeteli, že každá cílová skupina dává přednost jiné úrovni likvidity. Akcionáři mají radši nižší hodnotu likvidity, 3 4

SYNEK, M. -- KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 469 s.ISBN 978-80-7400-336-3.; str. 120 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 459 s. ISBN 80-247-0515-X; str. 49

13

protože krátkodobý majetek (oběžná aktiva) v sobě váže neefektivně finanční zdroje, a tím pádem generuje malé nebo žádné úroky. Management společnosti naopak preferuje spíše vyšší hodnotu likvidity. Běžná likvidita (current ratio) Udává, kolikrát oběžný majetek pokrývá krátk. dluhy společnosti. Jinak zformulováno, jak je společnost schopna vyhovět věřitelům, pokud by zkonvertovala oběžná aktiva na cash. Existují zde ale jisé omezení. Hovoří o tom, že struktura aktiv se nebere v úvahu z pohledu likvidnosti. U běžné likvidity se doporučuje rozmezí v intervalu 1,5 – 2,5.

⁄ Pohotová likvidita (acid test) Tato likvidita se snaží o vyloučení nejméně likvidní položky oběžných aktiv – zásoby. Zde se doporučuje hodnota 1 – 1,5. Z těchto čísel je možné vyvodit, že pokud se pohotová likvidita pohybuje nad úrovní jedna, tak podnik nemusí začít rozprodávat zásoby. Nadměrná hodnota tohota ukazatele signalizuje neproduktivní využívání vložených zdrojů a tím i negativně působí na celkovou výkonnost společnosti.

)⁄

( Okamžitá likvidita (cash ratio)

Okamžitá likvidita (L1) = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky. Přecházíme k nejúžeji vymezené likviditě. Čitatel obsahuje nejlikvidnější prostředky jako peníze v pokladně, peníze na bankovním účtu a volně obchodovatelné cenné papíry společnosti. Americká likteratura doporučuje interval 0,9 – 1,1 5 . Pro Českou republiku se dolní mez posouvá až k hodnotě 0,6. Velmi nízké hodnoty ještě nemusí signalizovat kritickou situaci, protože některé společnosti mohou využívat kontokorent.

⁄

2.5.2. Rentabilita Výnosnost (rentabilita) měří jakou má společnost schopnost vytvořit nové zdroje, neboli dosahovat vytváření zisku s pomocí kapitálu investovaného do společnosti. Ukazatele rentability vypadají tak, že v čitateli se nachází zisková položka a ve jmenovateli stavová veličina (kapitál, který jsme vložili do podniku). Obecně řečeno, pomocí rentabilit hodnotíme 5

ROSS, S. A., WESTERFIELD, R. W., JAFFE, J. Corporate finance. 8th edition. Boston: McGraw-Hill/Irwin, 2009. 926 p. ISBN 978-0-07-310590-1.

14

celkovou efektivnost vykonávané činnosti podnikem. Jsou to ukazatele, o které se nejvíce zajíimají potenciální věřitelé a akcionáři, přesto i pro ostatní uživatele mají velký význam. Co se týče ziskové položky, tak existují tři druhy zisku. Prvním z nich je EBIT (zisk před úroky a zdaněním), který se využívá v mezipodnikovém srovnávání. Úrokové zatížení se může velmi lišit, protože každý podnik se liší svojí věřitelskou bonitou, na jejímž základě se stanovuje výše úrokové sazby. Druhým je EAT (čistý zisk) a je možné ho použít ve všech ukazatelích, o které se zajímají především vlastníci. EBT (zisk před zdaněním) využijeme v tom případě, pokud chceme srovnat firmy s různým daňovým zatížením. Rentabilita celkových aktiv (ROA) ROA vyjadřuje, jak efektivně společnost umí využívat svoji majetkovou bázi. Nebere ohled na to jak je podnikatelská aktivita společnosti financována. Nejčastěji se využívá tvar s EBITem v čitateli pro mezipodnikové srovnání, neboť se o tento ukazatel nejvíce zajímají externí uživatelé.

⁄ Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) Z ukazatele ROA je možné odvodit další ukazatel, a to ROCE (rentabilita investovaného kapitálu). Na rozdíl od ROA je zapotřebí nahlížet na tento ukazetel z jiné strany, a to ze strany pasiv. V tomto ukazateli se ve jmenovateli objevuje vlastní kapitál i dlouhodobé závazky ve formě emitovaných obligací a dlouhodobých bankovních úvěrů. V podstatě také vyjadřuje komplexní efektivnost hospodaření podniku jako u ROA, ale nahlíží na něj ze strany pasiv.

⁄(

)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Pomocí výnosnosti vlastního kapitálu si odpovíme na otázku, jaká je rentabilita zdrojů vložených vlastníky nebo akcionáři do podniku. Vlastníci se pomocí něj můžou dozvědět, jak je s ohledem rizika investice jejich kapitál zhodnocován s potřebnou intenzitou. Růst ukazatele můžeme docílit snížením vlastního kapitálu, zvýšením zisku nebo též poklesem úročení vlastního kapitálu. Doporučuje se, aby se hodnota tohoto ukazatele pohybovala nad výnosností státních obligací. Pokud tomuto tak není, je podnik v podstatě zavržen k zániku. Investoři totiž nebudou ochotni vkládat své prostředky do takové firmy.

⁄

15

Rentabilita tržeb (ROS) Dalším ukazatelem, který se často používá v praxi je ROS (rentabilita tržeb). Nejčastěji se používají tržby, které se podílejí na tvorbě provozního výsledku hospodaření. Je možné také použít celkové tržby, pokud použijeme čistý zisk namísto provoz. výsledku hospodaření. Není zcela jednoznačné říci doporučenou hodnoty ROS, protože hodně závisí na odvětví, ve kterém se společnost nachází.

⁄

2.5.3. Du Pontova analýza a logaritmický rozklad ROE Používá se k pyramidovému rozkladu vyrcholového ukazatele ROA či ROE na dílčí ukazatele. Rozložením ROE je snadné najít základní činitele efektivnosti a zároveň poukázat na nedostatky, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost ve firmě. Management může ovlivnit ROE těmito činiteli: zisková marže, finanční páka a obrat aktiv. Pyramidový rozklad ROE potom logicky v základní podobě vypadá takto:

(

⁄

) (

⁄

)⁄(

⁄

)

EAT/tržby = zisková marže, finanční páka = aktiva/vlastní kapitál, obrat aktiv = tržby/aktiva. Pokud chceme provést analýzu rentability vlastního kapitálu více do hloubky, nabízí se nám logaritmický rozklad, který kvantifikuje, jak změna určité komponenty ovlivnila vývoj celkové hodnoty ROE. Přitom je důležité, aby ostatní ukazatele zůstaly fixní. Součet vlivů jednotlivých ukazatelů dá celkovou změnu ROE. Mimo ROE můžeme logaritmicky roložit také ROA a složenou finanční páku. Kromě logaritmického rozkladu existuje celá řada metod, ale logaritmický rozklad se považuje za ten nejpřesnější. Nicméně pokud vrcholový ukazatel vykazuje záporných hodnot, tuto metodu je nemožné použít, neboť není definován logatirmus záporného čísla. Daňové břemeno nás informuje, jaká část výsledku hospodaření zůstane po odečtení daní. ROA jsem už definoval výše. Složenou finanční páku dále můžeme rozložit na úrokové břemeno a na klasickou finanční páku. Úrokové břemeno získáme poměrem EBT ku EBIT. Klasická finanční páka rovná se poměr sumy aktiv ku vlastním zdrojům.

16

2.5.4. Aktivita „Tato skupina ukazatelů se snaží změřit, jak efektivně využívá management podniku

aktiva.“6 Ukazatele aktivity měří to, jak podnik je schopen efektivně využívat svůj majetek. Protože můžeme aktiva členit do mnoha podpoložek, tak tyto ukazatele můžou být kalkulovány na mnoha úrovních (dlouhodobá, oběžná, atd.). Tyto ukazatele je možné vyjádřit ve dvou formách: obrat a doba obratu ve dnech. Obrat aktiv Neboli produktivita vloženého kapitálu je komplexním ukazatelem, jenž analyzuje efektivnost využívání všech aktiv podniku. Udává nám počet obrátek všech aktiv za rok. Odhlédneme-li ododvětví či sektoru, ve kterém se společnost nachází, můžeme konstatovat, že obrat celkových aktiv by měl dosahovat minimálně hodnoty jedna. Jinak je vhodnější porovnat obrat aktiv s odvětvím, díky čemu dosáhneme větší objektivizace. Také je součástí klasického Du Pontova rozkladu ukazatele ROE.

⁄ Obrat zásob „Obrat zásob nám říká, jak rychle se obrátí zásoby v tržbách. Udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.“7 Obecně se má za to, že čím vyšší obrat zásob podnik dosahuje, tím lepší se hodnotí jeho situace. Nadbytečné zásoby se jeví jako neproduktivní sloýka aktiv a jsou v nich umrtveny zdroje, které musíme profinancovat – dochází k větší vázanosti kapitálu, který nepřináší vlastníkům žádnž výnos.

⁄ Obchodní deficit Tento ukazatel není klasický ukazatel obratkovosti. Vypočítá se ale s pomocí dílčích ukazatelů doby obratu, proto patří také do této kapitoly. Pokud je hodnota tohoto ukazatele kladná, tak společnost poskytuje úvěr svým odběratelům. V případě záporného obchodního deficitu společnost čerpá od dodavatelů bezplatný obchodní úvěr.

KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.; Finanční analýza, krok za krokem. 2. vydání; Praha: C. H. Beck, 2008; 135 s., ISBN 978-807179-713-5; str. 31 7 KISLINGEROVÁ, E. a kol.; Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 745 s. ISBN 978-807179-903-0. 6

17

2.5.5. Zadluženost Souvisí s tím, že společnost využívá k financování svého majetku cizích zdrojů neboli dluh. V praktickém životě není reálné, aby společnost financovala svůj majetek pouze z vlastního kapitálu nebo naopak. Pokud budeme používat pouze vlastní kapitál, povede to ke zmenšení celkové rentability vloženého kapitálu. Na druhou stranu bylo by obtížné získat k financování výhradně cizí zdroje. Jeden z hlavních problému je tedy takový, že nestačí se rozhodnout pouze o celkové výše kapitálu, ale také se musíme vážně rozhodnout o jeho kapitálové struktuře financování. Při analýze zadluženosti se využívá celá skupina ukazatelů. Nejznámnější jsou ukazatele Debt ratio, Equity ratio a ukazatel úrokového krytí. Debt Ratio Začal bych Debt ratio neboli ukazatelem věřitelského rizika. Vyjadřuje poměr cizích zdrojů k celkovému majetku. Obecně se má za to, že čím vyšších hodnot dosahuje tento ukazatel, tím vyšší hrozí riziko věřitelům, kteří obvykle upřednostňují nižší hodnoty Debt ratio. Také je třeba vzít v úvahu strukturu cizího kapitálu. V dnešní době, valná většina věřitelů preferuje, pokud podnik využívá spíše krátkodobé cizí zdroje, které z jejich hlediska reprezentují méně rizikový zdroj financováni podniku.

⁄ Equity ratio Říká nám, jaká část z celkového majetku je financována zdroji akcionářů. Jedná se o doplňkový ukazatel k Debt ratio a jejich vzájemný součet by měl dávat hodnotu jedna. Považuje se za jeden z nejdůležitějších ukazatelů zadluženosti a je u něj důležitá návaznost na rentabilní ukazatele.

⁄ Debt to equity ratio Pokud nás zajímá v jaké míře je podnik finančně samostatný, využijeme poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům. Tento ukazatel se nachází v zorném poli investorké obce. Je u něj ale třeba vzít na vědomí míru leasingového financování, které se doporučuje přičíst k cizím zdrojů, abychom dosáhli objektivizaci výsledků míry finanční samostatnosti podniku. Jestli ale používá firma leasing, to se dozvíme pouze z výročních zpráv. V rozvaze tento údaj nenajdeme.

⁄

18

Úrokové krytí Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky. Pokud nás zajímá, kolikrát zisk přesahuje úroky, využijeme ukazatel úrokového krytí, který vyjadřuje velikost takzvaného „finančního polštáře“ pro věřitele. Čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je schopnost firmy splácet své závazky vůči věřitelům. Obecně se doporučuje hodnota 3, protože je logické, aby po zaplacení úroků zbyla také nějaká hodnota pro akcionáře. Pokud firma dosahuje nízkých hodnot, můžeme indikovat bližící se úpadek firmy.

2.6. Spider analýza Většinou používáme sloupcové grafy, ale oblibu si získal relativně nedávno také pavučinový graf, který zobrazuje soustavu ukazatelů ve čtyřech kvadrantech v porovnání s odvětvím v jednotlivých letech. Jako hlavní přednosti spider analýzy bych vyzdvihnul právě přitažlivé grafické prostředí. Každému kvadrantu patří většinou 4 ukazatele z oblasti lividity, rentability, zadluženosti a obratkovosti. Hodnoty dílčích ukazatelů jsou zobrazeny do spider grafu, který je složen ze soustředných kružnic a paprsků, které se z jejich středů rozbíhají. Každá kružnice zobrazuje hodnotu ukazatelů v procentních číslech a každý paprsek zobrazuje 1 ukazatel. Na první pohled je jasné jak si podnik vede v porovnání s odvětvím. Průměr v odvětví, ve kterém podnik působí, se rovná 100 %. Zjednodušeně můžeme tedy konstatovat, že čím je spojnice společnosti dále od odvětví, tím si vede podnik lépe. Budou zde ale i určitá omezení, protože pro některé ukazatele jsou žádoucí co nejnižší hodnoty. Pro mnou prováděnou analýzu jsem zvolil ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a obratkovosti.

2.7. Bankrotní a bonitní modely Tyto modely se zařazují mezi souhrnné indexy hodnocení společnosti. Staví si za cíl vyjádřit pomocí jednoho čísla celkovou finanční situaci podniku. Co se týče rozlišení bonitních a bankrotních modelů, tak rozdíl je v účelu, ke kterému byly vytvořeny. Bankrotní, jak už sám název napovídá, informují, zda podniku hrozí v nejbližší době bankrot. Modely staví na tom, že už několik roků před bankrotem společnost musí vykazovat jisté odchylky. Nejčastěji ze všeho se týkají problémů s úrovní čistého pracovního kapitálu, likviditou a výnosností. Bonitní modely jsou využívány ke zhodnocení, jestli se společnost řadí mezi dobré či špatné podniky. Výsledek bonitních modelů má umožnit porovnání s jinými společnostmi.

19

Altmanův model Je oblíbený zejména jednoduchostí výpočtu. Vypočítá se jako součet pěti typických poměrových ukazatelů, kterým se přiřazuje odlišná váha (ROA má z nich tu nejvyšší). Cílem tohoto modelu je rozlišit jednoduchým způsobem společnosti, u kterých je možnost bankrotu minimální od těch, které jsou na hranici bankrotu. Používá se spíše u malých až středních firem, protože u velkých firem dochází k bankrotu zřídka. Rovnice:

(

) (

) (

) (

) (

)

X1 = EBIT / aktiva, X2 = tržby / aktiva, X3 = vlastní kapitál / cizí kapitál, X4 = zadržené zisky / aktiva, X5 = ČPK / aktiva, interpretace: > 2,99

pásmo prosperity; 1,81 – 2,98 šedá zona; < 1,81 pásmo bankrotu.

Model IN Model IN byl speciálně vytvořen pro české prostředí manžely Neumaierovými. Podobně jako Altmanův model je vyjádřen rovnicí, ve které jsou zakomponovány poměrové ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Pro svojí finanční analýzu budu pracovat s indexem IN01, který spojuje jak pohled věřitele, tak i samotného vlastníka firmy. Tento index se hodí především k analýze průmyslových společností.

(

) (

) (

) (

) (

)

X1 = aktiva / cizí zdroje, X2 = EBIT / nákladové úroky, X3 = EBIT / aktiva, X4 = Tržby / aktiva, X5 = Oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry), interpetace: > 1,77 pásmo prosperity; 0,75 – 1,77 šedá zona; < 0,75 pásmo bankrotu. Kralickuv Quick test Kralickův Quick test vytvořil v roce 1990 rakouský ekonom P. Kralicek a nabízí možnost pohotově ocenit finanční situaci podniku. Do českého překladu Quick test znamená rychlý test. Z výročních zpráv se spočítají dílčí ukazatele ze čtyř okruhů fin. analýzy a následně se jim přidělí body. Výsledná známka se vypočte pomocí prostého aritmetického průměru. V poslední fázi zhodnotíme společnost jako jeden celek, na základě přidělených známek. Prvním ukazatel je kvóta vlastního kapitálu, jenž ukazuje finanční sílu podniku měřenou 20

poměrem vlastních zdrojů ku bilanční sumě. Druhým je doba splácení dluhu z cash flow, jenž vypovídá, za jaký čas je společnost schopna splatit všechny své závazky, pokud by každý sledovaný rok generoval stejné cash flow jako v právě zkoumaném obodobí. Další ukazatel je rentabilita tržeb měřená cash flow místo zisku. Rentabilita aktiv je poslední ukazatel a zobrazuje celkovou výdělěčnou schopnost společnosti.

2.8. Ekonomická přidaná hodnota Ekonomická přidaná hodnota neobli EVA, byla vypracována v roce 1993 firmou Stern Stewart & Co, která vlastní patent na její přesný výpočet. „Ukazatel EVA je chápán jako čistý

výnos z provozní činnosti společnosti snížený o náklady kapitálu (vlastního a cizího)“8. WACC znamenají průměrné vážené náklady celkového investovaného kapitálu do

(

podniku. Počítají se pomocí této formule:

)

D = cizí zdroje, E = vlastní kapitál,

rd = náklady na cizí kapitál, re = náklady na vlastní kapitál, d = sazba daně z příjmu právnických osob, C = celkový kapitál. Investice přinášejí investorům kladnou hodnotu pouze v tom případě, pokud předpokládaná rentabilita investice předčí její náklady na kapitál. U EVY tedy nejde o maximalizaci hospodářského výsledku účetního, ale toho ekonomického. Tyto oba pojmy se zásadně odlišují především v nákladech, které zahrnují též oportunitní náklady u ekonomického výsledku hospodaření. Náklady cizího kapitálu rd se vypočítají jednoduše jako podíl úroků z cizího úročeného kapitálu lomeno zpoplatněný cizí kapitál (bankovní úvěry a obligace). Kamenem úrazu jsou ale náklady na vlastní zdroje (re), jejichž výpočet není tak lehký. „Náklady na tento kapitál jsou dány výnosovým očekáváním investorů“9. Můžeme ho spočítat například pomocí modelu CAPM, modelu INFA nebo jako dividendy/vlastní kapitál. Ukazazel EVA je možné také vypočítat z pohledu vlastního kapitálu. V tomto případě porovnáváme alternativní náklady na

8

MAŘÍK, M. A kol. Metody oceňování podniku. 2. Upravené a rozšířené vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-8086929-32-3; str. 284 9 MAŘÍK, M. A kol. Metody oceňování podniku. 2. Upravené a rozšířené vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-8086929-32-3; str. 215

21

vlastní kapitál s rentabilitou vlastního kapitálu. Pokud jsou náklady vlastního kapitálu re menší než ROE, podnik tvoří hodnotu, která se vyjadřuje takto: EVA = (ROE – re) * vlastní kapitál. U svého podniku jsem se rozhodl počítat náklady vlastního kapitálu pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM). Ta se počítá touto formulí: re=rf+b*(rm-rf), kde rf= bezriziková úroková míra, kterou jsem zjistil jako průměr výnosu státních obligací za každý rok, rm-rf=prémie za riziko, kterou jsem zjistil z webových stránek pana Damodarana pro Českou republiku ze sloupce Total risk premium, =tržní riziko, které jsem získal též z webových stránek pana Damodarana pro dané odvětví ve sloupci Total Beta unlevered (tu jsem ještě musel následně přepočítat na  zadluženou).

3. Praktická část Zde bych rád pojednal o finančním hospodaření podniku od roku 2008 do roku 2012. Nejprve bych chtěl čitatele obeznámit seSeveročeskými doly, aby čtenáři měli představu o jeho činnosti. Dále praktická část by mi měla posloužit jako komplexní přehled o aktuálním stavu podniku v kontextu odvětví. V té jsem se věnoval horizontální a vertikální analýze rozvahy a výsledovky, poměrovým ukazatelům, bilnačním pravidlům, hodnotovému ukazateli ekonomická přidaná hodnota, čistému pracovnímu kapitálu a spider analýze. Vše je doplněno o tabulky a někde i grafy pro větší přehled. Čísla jsou vyjádřena v tisících korunách.

3.1. Představení Severočeských dolů, a.s. Skupina Severočeské doly působí v Ústeckém kraji a skládá se z mateřské společnosti Severočeské doly a.s. a dalších 6 dceřiných společností. Všechny tyto společnosti se snaží dosáhnout společné vize, a to zůstávat na vedoucí pozici v oblasti úpravy a těžby hnědého uhlí. Severočeské doly a.s., jsou společností, která vznikla dne 1. ledna 1994. Předmětem jejího podnikání je zejména těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí a doprovodných surovin. Jediným akcionářem a největším odběratelem je elektrárenská společnost ČEZ, a.s. Svoji těžební činnost Severočeské doly provozují v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Doly Tušimice produkují především energetické uhlí. Sortiment produkce je velmi široký a stejně široká a různorodá je i struktura odběratelů. Hlavní odběratel je elektrárenská poslečnost ČEZ, a.s. Společnost ročně produkuje řádově 23 mil. tun uhlí a je největším producentem hnědého uhlí v České republice. Společnost 22

prochází obdobím rozsáhlých investičních výdajů s cílem zajistit obnovu a modernizaci těžební a úpravárenské technologie.

3.2. Horizontální analýza Z důvodu přehlednosti u horizontálních a vertikálních analýz uvedu pouze zkrácené účetní závěrky s těmi nejdůležitějšími položkami. Rozvaha Můžeme vidět v tabulce č. 1, že bilanční suma se v roce 2008 zvýšila meziročně o 4 % (absolutně o 1 353 mil. Kč.). U aktiv na tento vývoj měl největší vliv dlouhodobý kapitál, který se zvýšil o 24 % (+4 125 mil. Kč), protože tvoří drtivou většinu z celkových aktiv, jak se dozvíme později u vertikální analýzy. Pokračujicí investiční aktivity se projevily nárůstem dlouhodobého hmotného majetku o 17 %. Tyto vlivy měly za efekt pokračující růst až do konce roku 2012. Z výroční zprávy jsem se dozvěděl, že investice byly zacíleny na modernizaci a rekonstrukci težbařských zařízení, na dodávky pomocné mechanizace a těžbařské technologie. Jenom v roce 2008 došlo k významnému nárůstu dlouhodobého finančního majetku, a to o 35 % (+2 246 mil. Kč.). Podnik totiž hlavně investoval prostředky z rezerv do státních obligací, které jsou součástí položky jiný dlouhodobý finanční majetek a způsobily její nárůst o 48 %. Dále došlo ke zvýšení položky podíly v ovládaných a řízených osobách o 27 %, zejména zvýšením podílu v dceřiné společnosti PRODECO, a.s. Oběžná aktiva se v roce 2008 snížila o 21 % (-2 767 mil. Kč). Tento jev byl zapříčiněn společnými změnami ve vývoji u položek oběžných aktiv, ovšem jednotlivé položky se měnily různě. Například zásoby vzrostly o 21 %. Tuto položku nejvíce ovlivnily nárůst materiálu a nedokončené výroby a polotovarů. Naopak krátkodobý finanční majetek nejvíce poklesl jak v relativním (-23 %), tak i v absolutním vyjádření. Předpokládám, že v souvislosti s nárůstem dlouhodobého majetku došlo k poklesu peněz na účtu o 44 %. Největší vliv na pokles kr. finanční majetek měl pokles krátkodobých cenný papírů a podílů o 33 %. Na straně pasiv podnik v roce 2008 zaregistroval navýšení vlastního kapitálu o 7 % (+1 294 mil. Kč). Nárůst vlastního kapitálu byl vyvolán na prvním místě převodem zisku roku 2007 do nerozděleného zisku minulých let (+75 %). Ve sledovaném období 2008-2012 se zákonný rezervní fond nijak neměnil, protože podnik dosáhl v souladu s obchodním zákoníkem 20% výši ze základního kapitálu. Kapitálové fondy sice vzrostly o 124 %, ale jejich podíl na celkových pasivech ve sledovaném období nebyl vůbec významný, proto se jimi dale zabývat nebudu.

23

V roce 2009 dlouhodobý hmotný majetek narostl o 17 %, vlivem pokračujicích investic a úspěšného odbytu uhlí. U dlouhodobého finančního majetku došlo k poklesu o 14 %. Tento vývoj byl vyvolán především snížením cenných papírů určených k získaní finančních prostředků na výplatu dividend. V oblasti majetkových podílů se značnou měrou podílel taktéž prodej společnosti SD-Vrtné a trhací práce a likvidace přidružené společnosti Coal Energy. Snížení stavu krátkodobých korporátních směnek energetické společnosti ČEZ přivedlo k poklesu krátkodobého finančního majetku o 43 %. Na straně pasiv došlo k poklesu položky hospodářský výsledek minulých období (-51 %), které byly využity k výplatě dividend. To se následně projevilo ve snížení vlastního kapitálu o 6 %. Na pokles cizích zdrojů (-11 %) mělo vliv splácení krátkodobého bankovního úvěru (-33 %). V roce 2010 byl pokles dlouhodobého finančního kapitálu (-1 %) nejvíce ovlivněn prodejem dceřiné firmy Skládka Tušimice a přidružené společnosti ENETECH. Na snížení oběžných aktiv (-45 %) se nejvíce projevil prodej krátkodobých korporátních směnek společnosti ČEZ a dalších krátkodobých finančních instrumentů určených k prodeji. Takto získáné zdroje byly využity na investice do dlouhodobého hmotného majetku a na výplatu dividend. Vlastní kapitál zaznamenal meziroční nárůst o 2 %. Zvýšení bylo vyvoláno převodem zisku roku 2009 do nerozděleného zisku minulých let roku 2010 (+75 %). Naopak snížení stavu krátkodobých bankovních úvěrů a pokles rezerv způsobily pokles cizích zdrojů o 14 %. V roce 2011 na pokles dlouhodobého finančního majetku o 16 % mělo vliv snížení stavu finančního majetku určeného k realizaci. Co se týče oběžných aktiv, tak u těch pokračoval prodej krátkodobých korporátních směnek ČEZ, který nejvíce ovlivnil pokles oběžných aktiv o 45 %. Vlastní kapitál se v tomto roce začal opět zvyšovat a tento vývoj pokračoval až do roku 2012. Na jeho růstu v roce 2011 a 2012 měly hlavní zásluhu nerozdělený zisk a v roce 2011 měl na růstu podíl i čistý zisk, který vzrostl o 16 %. U dlouhodobého hmotného majetku se stojí za to zmínit, že došlo k významné koupi nového rýpadla KK1300.1. Na konci roku 2012 opět, díky nepřetržité investiční aktivitě, vzrostl dlouhodobý hmotný majetek. Hodnota dlouhodobého finančního majetku naopak vykazovala stagnaci. Na ní se podílel pokles majetkových účastí, a to konkrétně prodej svého podílu ve společnosti JTSD-Braunkohlebergbau GmbH. Společnost se účastní cash poolingu ve Skupině ČEZ a v souladu s potřebami cash poolingu v této skupině došlo k nárůstu oběžných aktiv. Dále měl vliv na její stav pokles stavu zásob a pohledávek. Na straně pasiv byl v roce 2012 podobný vývoj jako v roce minulém, až na pár výjimek. Došlo k nárůstu krátkodobých bankovních 24

úvěrů. Naproti tomu došlo k poklesu krátkodobých závazků, vlivem nižšího objemu směnečných obchodů mezi Severočeskými doly a společností ČEZ. Z pohledu horizontální analýzy tedy vidíme, že došlo k výraznému poklesu oběžných aktiv, přitom nejvýrazněji se to projevilo v položce krátkodobý finanční majetek. Tento výrazný pokles finančního majetku se paralelně negativně musí projevit u ukazatelů likvidity, zejména u pohotové likvidity, která může způsobit problém se splácením krátkodobých závazků. V roce 2010 došlo také k výraznému poklesu zásob o 14 %, což nehodnotím jako negativní jev, protože společnost si tím neváže své prostředky neefektivním způsobem. Nárůst dlouhodobého hmotného majetku hodnotím jako pozitivní jev. Můžeme si ale všimnout, že v roce 2011 došlo k výraznému poklesu poskytnutých záloh na dlouhodobý hmotný majetek (-36 %), což signalizuje, že investice do něj se bliží fázi dokončování. Také jsem si všimnul klesajicí trend u krátkodobých pohledávek. Považuji to za pozitivní jev, neboť musí docházet k vylepšení platební morálky odběratelů. V roce 2010 také došlo k poklesu poptávky vlivem krize v celém odvětví, takže na to můžeme pohlížet i negativně jako na odliv odběratelů. U zdrojů financování je dobře vidět kolísavost u výsledku hospodaření běžného účetního období s klesajicí tendencí. Tento vývoj samozřejmě hodnotím jako negativní, protože společnost by měla udržet v této položce trvalý růst a v nejhorším případě konstantní stav. Ve srovnání s odvětvím si vede, ale přeci jen lépe, protože nedochází k takovým dramatickým propadům. V oblasti cizích zdrojů dochází také k poklesu bankovních úvěrů až do roku 2011. Z pohledu potenciálního věřitele hodnotím jako pozitivní jev to, že dochází ke splácení bankovních úvěrů až do roku 2011. Tabulka č. 1 – horizontální analýza rozvahy

07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 Aktiva celkem 4% Dlouhodobý majetek 24% Dlouhodobý nehmotný majetek 2% Dlouhodobý hmotný majetek 17% Dlouhodobý finanční majetek 35% Oběžná aktiva -21% Zásoby 21% Krátkodobé pohledávky -12% Krátkodobý finanční majetek -23% Pasiva celkem 4% Vlastní kapitál 7% Cizí zdroje 1%

-8% 4% -22% 17% -14% -34% 25% 15% -43% -8% -6% -11%

-3% 10% -19% 15% -1% -45% -14% -1% -60% -3% 2% -14%

3% 6% 5% 15% -16% -17% 12% -7% -29% 3% 6% -3%

Zdroj: vlastní zpracování, data dle výročních zpráv společnosti

25

5% 5% -2% 7% 0% 5% -10% -8% 20% 5% 6% 4%

Výsledovka Rok 2008. Díky příznivé situaci v oblasti odbytu hnědého uhlí, podnik dosáhl nárůstu tržeb za prodej zboží o 19 % a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 2 %. U tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v meziročním srovnání se jedná o významný nárůst (+ 2 426 mil Kč.). Výkonová spotřeba klesla o 13 %, což svědčí o tom, že společnost kladla větší důraz na optimalizaci provozních činností. I přes tyto pozitivní jevy, došlo k mírnému nárůstu provozních nákladů. K tomuto jevu přispělo navýšení osobních nákladů (+ 5 %) a odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o 6 % z důvodu vyšší investiční aktivity. Osobní náklady byly tvořeny ze 71 % mzdovými náklady a doznaly navýšení i přes pokles počtu zaměstnanců. Naštěstí se to částečně vykompenzovalo poklesem těch nákladů, o kterých jsem se zmínil výše. Pokles rezerv (-106 %) byl vyvolán zúčtováním rezervy na důlní škodu, která souvisela s ukončením stavební části přeložky železniční trati. V tomto roce společnost dosáhla rekordního finančního výsledku hospodaření. Z výroční zprávy jsem se dozvěděl, že na tomto navýšení o 97 % (+ 313 mil. Kč) měly zásluhu majetkové transakce, zejména prodej podílu akciové společnosti SD-Humatex. Tato informace mi přišla velice vhod, protože ve výsledovce chybí údaj o položce Tržby z prodeje cenných papírů a podílů z roku 2007. Dále v roce 2008 byly vyšší úrokové sazby, takže společnost inkasovala o 34 % více výnosů z dlouhodobého finančního majetku, a to konkrétně střednědobých dluhopisů. Nákladové úroky až do roku 2011 klesají vlivem snižování závazků k bankovnímu sektoru. V roce 2012 došlo k navýšení stavu krátkodobého bankovního úvěru o 1 014 mil Kč. Po 1% propadu v minulém roce čistý zisk zaznamenal v roce 2009 nárůst o 3 %. Provozní zisk narostl až o 12 %. Bylo to opět způsobeno vyššími tržbami za prodej hnědého uhlí společnosti ČEZ i mimo ni (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly o celých 7 %). V roce 2009, na rozdíl od minulého roku, došlo k navýšení provozních nákladů o 6%. Tento nárůst nákladů byl vyvolán vyššími odpisy, spotřebou energií a tvorbou rezerv na sanace, důlní škody a rekultivace. U finanční činnosti došlo k výraznému propadu o 42 %. Meziroční propad byl ovlivněn mimořádnými majetkovými transakcemi - snížení cenných papírů určených k získaní finančních prostředků na výplatu dividend, prodej dceřiné společnosti SD-Vrtné a trhací práce a likvidace přidružené společnosti Coal Energy. Všechny tyto vlivy se promítly v rekordním nárůstu nákladové položky prodané cenné papíry a podíly o 486 % (+ 1 526 mil.Kč). Naštěstí finanční činnost se podílí na tvorbě zisku mnohem méně, než provozní činnost, takže celkový čistý zisk vzrostl. V roce 2010 nastala nepříznivá ekonomická situace pro Severočeské Doly. Došlo k poklesu cen energií, a následně i ceny hnědého uhlí. Také poklesla celková poptávka po uhlí v ČR. Tyto vlivy měly za efekt pokles zisku po zdanění o 28 % (-881 mil. Kč) a pokles 26

provozního zisku o 37 % (-1323 mil.Kč). Tento dramatický propad byl především vyvolán poklesem tržeb za hnědé uhlí o 596 mil. Kč. Na snížení poptávky po energii, a tím i po hnědém uhlí se společnost snažila reagovat zvýšením prodeje mimo skupinu ČEZ. Co se týče finanční činnosti, tak ta přispěla k čistému zisku částkou 507 mil Kč, což je o 39 % více, než v

minulém roce. Toto zvýšení bylo způsobeno v prvé řadě získanými dividendami od

dceřiných firem. V roce 2011 se zvýšila poptávka po hnědém uhlí a společnost dosáhla zvýšení tržeb za prodané uhlí o 4 %.

Až do roku 2012 pokračuje nárůst odpisů dlouhodobého

nehmotného a hmotného majetku vlivem investičního programu. Meziroční snížení finančního výsledku hospodaření bylo vyvoláno hlavně poklesem finančního majetku oproti roku 2010. Na konci roku 2012 poklesl provozní zisk o 23 %. Bylo to vlivem nižší poptávky elektráren ČEZ po hnědém uhlí z dolů Nástup Tušimice. Zároveň došlo stejně jako v minulém roce k nárůstu odpisů o 14 % vlivem pokračujicího investičního programu. Vlastní finanční činnost přispěla společnosti hodnotou ve výši 1 089 mil. Kč, což je o 144 % více, než v minulém roce. Meziroční nárůst byl ovlivněn zejména prodejem 50% podílu ve JTSDBraunkohlebergbau GmbH, o kterém jsem se už zmínil v horizontální analýze rozvahy u snížení dlouhodobého finančního majetku. Často jsem se opakoval, že společnost investovala do dlouhodobého hmotného majetku, a ten vykazoval růst v čase. Ale do čeho tedy podnik konkrétně investoval? Výroční zprávy uvádějí zejména realizaci zakázek se zaměřením na modernizaci a rekonstrukci upravárenských a těžebních zařízení. Další investice byly realizovány na lomech dle potřeb v oblastech energetiky, vodního hospodářství a ve stavbě provozních důlních děl. Neméně významný byl podíl na investicích se zacílením na ekologii prostředí, zlepšení pracovních podmínek a bezpečnost provozu. Takže abych to shrnul. Severočeské Doly procházely obdobím velkých investičních výdajů s cílem zajistit obnovu a modernizaci upravárenské a těžební technologie. Aktiva podniku rostla ve všech letech kromě roku 2009 a 2010. V roce 2009 nastal totiž propad dlouhodobého fin. a krátkodobého finančního majetku. V roce 2010 byl zase problém s odbytem uhlí, protože rapidně klesla poptávka a ceny energie. Rok 2010 díky těmto vlivům doznal největší propadu čistého zisku zhruba o třetinu. Tento propad považuji za vskutku alarmujicí, protože provozní výsledek hospodaření je základem podnikatelské činnosti naší firmy. Vidíme také, že společnost tvoří rezervu na zahlazení následků své činnosti po ukončení těžby. Vytváří tak po vyuhlení lokality přepoklady pro to, aby ji předala budoucím generacím v odpovídajícím stavu.

27

Je třeba ještě poměřovat výkonovou spotřebu a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. První položka totiž vytváří nejdůležitější položku nákladů a druhá naopak výnosů. V tabulce níže můžeme vidět, že nejkritičtější roky byly 2010 a 2012, kdy jsme 1 korunu tržeb museli vyprodukovat s poměrně vysokými náklady. Tento vývoj považuju jako negativní a firma by se měla snažit o snižování výkonové spotřeby v čase. Tabulka č. 2 – horizontální analýza výsledovky

07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

2%

7%

-4%

4%

-3%

Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) EBIT

-13% -3% -19% 17% 5% 6%

6% 17% -1% 8% 2% 2%

14% 5% 21% -18% 6% 5%

-10% 0% -17% 18% -1% 0%

1% 5% -3% -5% 2% 1%

6%

13%

13%

14%

14%

3%

9%

23%

-10%

4%

-7% 97% -1% 5%

12% -42% 3% -1%

-37% 39% -28% -30%

23% -12% 16% 16%

-32% 144% -3% -7%


3.3. Vertikální analýza Aktiva V následující vertikální analýze budeme zkoumet podíl položek na celkové bilanční sumě. Fima patří ke kapitálově náročným společnostem, vzhledem k jejímu okruhu činností, takže můžeme s jistotou předem říci, že firma bude mít převahu dlouhodobého kapitálu nad oběžnými aktivy, neboť výrobní program bývá náročnější, než kupříkladu poskytování služeb (viz tabulka č. 3 dole). Za sledované období převládá na celkové bilanční sumě dlouhodobý hmotný majetek (průměrně 47 %). Pokračující investiční aktivity a výkupy pozemků se projevily v průběhu let nárůstem podílu dlouhodobého hmotného majetku na aktivech. U pozemků podíl na aktivech rostl (cca o +5 %), i když v horizontální analýze tempo výkupů pozemků kolísalo v souvislosti s potřebou zajištění dalšího postupu těžební činnosti. Aby společnost mohla těžit, zpracovávat a dovážet uhlí na potřebná místa, musí nakupovat různé stroje a zařízení. Proto samostatné movité věci tvoří v rámci dl. hmotného majetku největší podíl. Jako významná investice v této položce se jeví například koupě nového rýpadla KK 1300.1. Menší, ale 28

neméně významný podíl na dl. majetku byl tvořen stavbami (cca 13 %) v čase také rostl. Pro potřeby lomů totiž byly nutné stavby provozních důlních děl, výstavba ochranných opatřeních vůčí okolí, atd. Na druhém místě stojí dl. finanční majetek, který je tvořen majetkovými účastmi strategického charakteru a státními obligacemi. Není se čemu divit - Severočeské Doly řídí a ovládájí několik dceřiných firem pod podstatným vlivem. Na poklesu podílu na aktivech v průběhu let se podílely redukce portfolia dlouhodobých cenných papírů určených k prodeji a redukce majetkových účastí strategického charakteru v dceřiných společnostech (například prodeje dceřiné firmy Skládka Tušimice a přidružené společnosti ENETECH v roce 2010). U oběžných aktiv tvoří největší podíl finanční krátkodobý finanční majetek (cca 11 %). Ten byl tvořen výhradně z obligací se splatností do jednoho roku a korporátních směnek. V průběhu let se jeho podíl postupně snižoval kvůli prodeji krátkodobých korporátních směnek ČEZ. U zásob je hlavní složka materiál, který je převážně tvořen náhradními díly z pojistných důvodů. Krátkodobé pohledávky nevykazují velké výkývy a tvoří relativně malý podíl (cca 4,4 %). Můžeme z toho usoudit, že společnost spolupracuje s bonitními partnery, kteří mají dobrou platební morálku a nezesilují potřebu podniku v samofinancování své činnosti. Z pohledu vertikální analýzy si myslím, že nižší podíl oběžných aktiv na bilanční sumě je u kapitálově náročné společnosti běžný jev, avšak od roku 2011 podíl nepřesáhnul 13 %, což je poměrně nízké číslo a může v budoucnu negativně ovlivnit likviditu podniku. U analyzované společnosti tedy můžeme konstatovat, že podíl dlouhodobých aktiv v čase roste, což se dá hodnotit jako pozitivní jev, protože to signalizuje efektivní nákladání se svěřenými zdroji. Pokud zhodnotíme jejich strukturu detailněji, je zřejmé, že společnost věnuje svoji pozornost také dlouhodobému finančnímu majetku, zejména dluhopisům a majetkovým účastem strategického charakteru (jak jsem se dočetl z výročních zpráv). To hodnotím jako jev pozitivní, neboť dlouhodobý majetek přináší vyšší rentabilitu. Co se týče srovnání v kontextu s odvětvím, tak zde nejde jednoznačně určit, kdo byl lepší. Společnost nedosahovala takových výkyvů jako odvětví, ale na druhou stranu odvětví dokázalo v krizovém roce 2010 vygenerovat více zisku. Co se mi u odvětví jednoznačně nelíbilo, bylo to, že dlouhodobé a krátkodobé pohledávky tvořily větší podíl na celkových aktivech. Jejich celkových podíl na bilanční sumě činil průměrně 10 %, zatímco u společnosti „jenom“ 4,5 %. Srovnáme-li tedy strukturu aktiv s odvětvím, byl na tom podnik lépe. Vidíme také v tabulce č. 3 u obou stejný klesajicí trend u oběžných aktiv, vyvolaný poklesem podílu krátkodobého finančního majetku.

29

Tabulka č. 3 – vertikální analýza aktiv Podnik

Odvětví

2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 Aktiva celkem 100% 100% Dlouhodobý 67% 76% majetek Dlouhodobý 1% 0% nehmotný majetek Dlouhodobý 39% 50% hmotný majetek Dlouhodobý 27% 26% finanční majetek Oběžná aktiva 33% 24%

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 86%

89%

89%

0%

0%

0%

69%

65%

72%

72%

77%

58%

59%

63%

65%

68%

60%

67%

68%

26%

22%

20%

11%

6%

8%

7%

8%

13%

11%

11%

30%

35%

28%

28%

23%

Zdroj: vlastní zpracování, data dle výročních zpráv společnosti Zdroj (odvětví): Ministerstvo průmyslu a obchodu, 201410

Pasiva Podíl vlastního kapitálu na pasivech tvoří relativně vysokou částku a jeho podíl v čase stále roste, jak se můžeme přesvědčit z tabulky č. 4. Také si můžeme povšimnout, že podnik je hlavně financován vlastním kapitálem. V jeho podsložkách je vidět, že nejvíce roste podíl u nerozděleného zisku minulých let. Jenom v roce 2009 vedení rozhodlo, že část z nerozděleného zisku minulých let bude využita na splácení dividend, proto došlo k propadu podílu na celkových pasivech o 4 %. V roce 2010 si můžeme všimnout, že kvůli nedostatečné poptávce po hnědém uhlí došlo k propadu podílu čistého zisku na pasivech o 3 %. Současně s růstem podílu vlastního kapitálu samozřejmě dochází k zrcadlovému poklesu podílu cizích zdrojů. Není překvapujicí, že v pasivech budou převládat rezervy, které tvoří v průměru až 40 % cizích zdrojů. Vždyť Severočeské Doly se zabývají těžbou uhlí, činností, která má velký vliv na životní prostředí, a proto, jak jsem se dozvěděl z výroční zprávy, jsou rezervy nezbytnou sočástí pasiv. Jejich stav je ale v čase konstantní, takže na změnu podílu cizích zdrojů bude mít vliv jiná položka. Je to splácení krátkodobých bankovních úvěrů, které mělo za efekt snižování podílu cizích zdrojů v čase (pokles z 18 % na 6 %). Abych to shrnul, tak co se týče pasiv, společnost odpovídá trendům ve své oblasti podnikání, protože obecně se má za to, že těžařské společnosti mají z pohledu kapitálové struktury náchylnost ve větším měřítku využívat vlastní zdroje financování. Odvětví ve srovnání se společností vykazuje vyrovnanější strukturu zdrojů svého financování. Nevyvážená struktura může způsobit v budoucnu případné problémy u rentability, protože cizí kapitál ztělěsňuje levnější formu financování, než vlastní kapitál. 10

Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/

30

Tabulka č. 4 – vertikální analýza pasiv Podnik Odvětví 2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 Pasiva celkem

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Vlastní kapitál

63%

65%

69%

70%

71%

60%

64%

62%

60%

58%

Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje

28%

31%

32%

31%

30%

14%

15%

16%

15%

0%

17%

18%

19%

18%

17%

-

-

-

-

-

6%

6%

6%

6%

6%

-

-

-

-

-

11%

12%

12%

12%

11%

-

-

-

-

-

9%

5%

9%

11%

13%

-

-

-

-

-

9%

5%

9%

11%

13%

-

-

-

-

-

10%

11%

8%

9%

8%

12%

8%

8%

9%

5%

37%

35%

31%

30%

29%

40%

36%

38%

40%

42%

Rezervy

12%

13%

13%

13%

13%

13%

13%

14%

14%

14%

Dlouhodobé závazky

2%

3%

4%

4%

4%

3%

4%

13%

14%

16%

Krátkodobé závazky 5% Závazky z obchodních vztahů 3% (krátk.) Závazky k ovládaným a 0% řízeným osobám (krátk.) Bankovní úvěry a výpomoci 18%

6%

7%

10%

6%

8%

7%

8%

10%

10%

4%

5%

4%

4%

-

-

-

-

-

1%

1%

4%

1%

-

-

-

-

-

13%

7%

3%

6%

15%

12%

3%

1%

2%

Krátkodobé bankovní úvěry

13%

7%

3%

6%

6%

5%

2%

1%

1%

18%


Výsledovka Vertikální analýza výsledovky ve srovnání s rozvahou není úplně jednoznačná. Jestliže u rozvahy je vztažná veličina jasná, tak u výsledovky existuje více možností ve zvolení vztažné veličiny. Jako vztažnou veličinu jsem vybral tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Při pohledu na výkonovou spotřebu vidíme, že se podílí na tržbách více než 40 % a její podíl stále roste, což je negativní jev, který vede k tomu, že nákladovost tržeb ve sledovaném období roste.

V důsledku navýšení nákladů na opravy, udržování, spotřeby

náhradních dílů a ostatního materiálu, narostla výkonová spotřeba až na 49 %. Můžeme si všimnout, že v souladu s tím jak se mění výkonová spotřeba, tak se zrcadlově mění položky přidaná hodnota a další ziskové položky. Další významnou nákladovou položkou jsou osobní náklady, které nezaznamenaly velkých výkyvů, a jejich procentuální podíl se vyvíjel konstantně na úrovni 16 %. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu se udržují na konstantní 11

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/

31

výši. Je třeba si u nich uvědomit, že se jedná o nepravidelnou položku a neměla by vůbec tvořit hlavní zdroj příjmů dobře fungujicí firmy. Růst odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je dán zvyšováním odpisové základny u dlouhodobého majetku. Ostatní položky měly vliv pouze minimální. Zajímavá je také skutečnost, že odvětví se více zaměřuje na prodej zboží. Vidíme, že u podniku se hodnoty pohybují okolo 0, zatímco u odvětví okolo 14 %. Ve srovnání s odvětvím si podnik vedl podobně u nejdůležitější nákladové položky – výkonová spotřeba (jejich průměry byly téměř zcela totožné). Jedině můžeme u podniku vyzdvihnout, že se osobní náklady nepodílely tolik na tvorbě tržeb (u podniku řádově o 6 % méně) a naopak položky s výsledky hospodaření dosahovaly většího podílu. Tabulka č. 5 – vertikální analýza výsledovky Podnik Odvětví 2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba

0,3% 0,3% 0,3% 0,3% 0,3%

16%

7%

17%

12%

11%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

41%

41%

49%

42%

44%

39%

48%

46%

44%

50%

Spotřeba materiálu a energie

17%

19%

20%

20%

21%

-

-

-

-

-

Služby

24%

22%

28%

22%

23%

-

-

-

-

-

Přidaná hodnota

59%

60%

51%

58%

57%

64%

54%

56%

58%

56%

Osobní náklady

16%

15%

17%

16%

17%

21%

23%

22%

21%

24%

Mzdové náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd Provozní výsledek hospodaření

11%

11%

12%

11%

12%

15%

16%

15%

15%

17%

9%

10%

11%

12%

15%

-

-

-

-

-

4%

4%

5%

4%

4%

-

-

-

-

-

1%

1%

-2%

1%

4%

-

-

-

-

-

31%

33%

21%

25%

18%

29%

20%

21%

23%

11%

Finanční výsledek hospodaření

6%

3%

5%

4%

10%

0%

-1%

0%

0%

-1%

Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období

8%

7%

5%

5%

4%

6%

5%

4%

4%

2%

30%

29%

22%

24%

24%

23%

17%

17%

18%

10%


3.4. Čistý pracovní kapitál Zdánlivě pozitivním faktorem ve vývoji čistého pracovního kapitálu je ten fakt, že dosahuje ve sledovaném období od roku 2010 kladných hodnot. Podnik byl schopen krýt svá dlouhodobá aktiva dlouhodobým kapitálem a dokonce i část svých obežných aktiv. Nebylo 12


32

tedy potřeba krýt dlouhodobá aktiva z krátkodobých zdrojů. Z tabulky č. 6 můžeme vypozorovat, že klesajicí vývoj má na svědomí pokles krátkodobého finančního majetku. Podnik tedy potřeboval stále méně a méně dlouhodobého kapitálu k tomu, aby mohl krýt oběžný majetek. To se muselo projevit na nárůstu rizika financování podniku a snižování hodnot ukazatelů likvidity. Oproti tomu v roce 2012 došlo k nárůstu ČPK a bylo zapotřebí v podniku více dlouhodobého kapitálu k jeho krytí. Proto dochází také k růstu likvidity. Pojďme se ale podívat na analýzu kapitálové potřeby. Její vývoj je zachycen v tabulce 7. Tady se ukazuje, že potřeba se nachází v záporných hodnotách. To znamená, že podnik si dokáže vyjednat natolik dlouhou dobu splácení krátkodobých závazků (v roce 2012 činí 124 dnů), že teoreticky by tedy ani nepotřeboval udržovat si vysokou úroveň ČPK. Je to možné vysvětlit dominantním postavením na trhu Severočeských dolů a tím, že jejím největším odběratelem a akcionářem je elektrárenský gigant ČEZ, a.s. Pozitivně hodnotím, že naše společnost je stabilní díky existujicímu „finančnímu polštáři“. To, že dochází ke snižování ČPK nehodnotím negativně, protože na základě analýzy potřeby ČPK si toto společnost může dovolit. I když ve srovnání s odvětvím vede agresivnější strategii financování, tak si stále udržuje více ČPK, než je skutečná spotřeba. Tudíž v rámci společnosti můžeme hovořit o určitém druhu konzervativnosti. Musím ale podotknout, že analýza potřeby slouží pouze jako orientační propočet a k detailnějším hodnotám bychom potřebovali doplňujicí interní zdroje Severočeských dolů. Tabulka č. 6 – vývoj ČPK

2008

2009

2010

2011

2012

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

10 461 063 1 504 832

6 954 369 1 829 708

3 806 243 2 046 180

3 177 885 2 826 840

3 321 358 1 869 596

ČPK

8 956 231

5 124 661

1 760 063

351 044

1 451 761


Tabulka č. 7 – potřeba ČPK Jednodenní náklady Obratový cyklus peněz Potřeba ČPK

2008

2009

2010

2011

2012

21 042 -195 -4 110 577

26 315 -122 -3 222 894

26 362 -81 -2 125 874

24 838 -60 -1 498 537

27 336 -69 -1 892 755


3.5. Bilanční pravidla Zlaté pravidlo První bilanční pravidlo se nazývá Zlaté pravidlo financování a v širším pojetí říká, že dlouhodobá aktiva by měla být kryta dlouhodobými pasivy, aby došlo k časovému sladění. Dlouhodobý kapitál je tvořen u společnosti vlastním kapitálem, rezervami a dl. závazky. V 33

roce 2008 společnost toto pravidlo splňuje, ale postupně podnik začíná agresivněji financovat svůj majetek. Pozitivním faktorem je to, že podíl dlouhodobého majetku nepřekročuje hranici 50 %, kdy už by bylo třeba začít krýt dlouhodobé investice krátkodobým kapitálem. Je si vědom toho, že při využívání krátkodobého kapitálu na financování obnovy nebo přírůstku dlouhodobého majetku by se podnik mohl dostat do finančních problémů kvůli splatnosti krátkodobých zdrojů. Graf č. 1 – zlaté pravidlo 100% 80% 60% Dl. kapitál 40%

Dl. majetek

20% 0% 2008

2009

2010

2011

2012


Tabulka č. 8 – zlaté pravidlo Dl. majetek Dl. kapitál

2008

2009

2010

2011

2012

21 465 158 24 763 945

22 419 388 23 785 084

24 583 334 24 253 583

25 984 063 25 636 411

27 356 466 27 084 909


Pravidlo vyrovnání rizika Druhé pravidlo je podstatné zejména pro získávání úvěrů a dalších cizích zdrojů. Pravidlo hovoří o tom, že vlastního kapitálu by mělo být alespoň stejně jako cizího kapitálu. To zní z pohledu toho, kdo firmě půjčuje peníze, celkem logicky. Severočeské doly toto pravidlo striktně splňují, ale doporučil bych jim zvážit většího využití cizího kapitálu, například dlouhodobým bankovním úvěrem, který podnik vůbec nevyužívá. Vidíme také, že cizí kapitál vykazuje klesajicí tendenci, která je vyvolána především splácením krátkodobého bankovního úvěru. Tabulka č. 9 - pravidlo vyrovnání rizika Vlastní kapitál Cizí zdroje

2008

2009

2010

2011

2012

20 258 147 11 700 845

19 014 828 10 401 520

19 488 797 8 923 778

20 562 678 8 657 140

21 735 336 8 990 186


34

Pari pravidlo Pravidlo říká, že vlastní kapitál by měl být nanejvýš roven dlouhodobým aktivům, a to jen tehdy, když podnik nevyužívá dlouhodobý cizí kapitál. Vlastním kapitálem by se totiž nemělo plýtvat. Je pro podnik v podstatě ten nejdražší možný zdroj financování. Vidíme, že dlouhodobý majetek mírně převyšuje vlastní kapitál. Také jsem se dozvěděl z výročních zpráv, že podnik za léta 2008 až 2012 investoval do dlouhodobého majetku výhradně z vlastních zdrojů. I toto pravidlo mě přesvědčilo o tom, abych doporučil podniku snížit podíl vlastního kapitálu, tak aby se dal prostor cizím zdrojům. Tabulka č. 10 – pravidlo vyrovnání rizika Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál

2008

2009

2010

2011

2012

21 465 158 20 258 147

22 419 388 19 014 828

24 583 334 19 488 797

25 984 063 20 562 678

27 356 466 21 735 336

Zdroj: vlastní zpracování

Růstové pravidlo Poslední z bilančních pravidel nám říká, že v podniku nemá být tempo růstu investic vyšší než tempo růstu tržeb - na nové investice musejí nejprve ty současné vydělat. Z tabulky č. 11 můžeme vypozorovat, že rok 2008 byl rokem, kdy podnik začal směle investovat. Tempo růstu tržeb pokleslo nejvíce v roce 2010 v souladu se sníženou poptávkou po uhlí. Porovnáním těchto dvou temp růstu můžeme konstatovat, že firma disponuje rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš využity. Pokud tento trend bude pokračovat do budoucna a tempo růstu tržeb bude pomalejší než tempo růstu investic, tak může dojít ke snížení rentability, problémům s likviditou, ztrátou konkurenceschopnosti a dalším negativním důsledkům. Jak ale už víme, podnik v tomto období urputně investoval do dlouhodobého hmotného majetku a budeme tedy předpokládat, že si Severočeské Doly tímto záměrem vytvářely růstový potenciál do budoucna. Bylo by zajímavé porovnat toto pravidlo s odvětvím, ale jelikož u něj chyběly odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výsledek by byl tímto značně zkreslený. Tabulka č. 11 – růstové pravidlo

2008 2009 2010 2011 2012 Investiční aktivita Tempo růstu tržeb

29% 2%

9% 7%

15% -4%

11% 4%

11% -3%


3.6. Poměrové ukazatele 3.6.1. Likvidita Likvidita je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt všechny splatné závazky. Při analýze jsem vzal v úvahu, že oběžný majetek neprodukuje 35

žádný zisk, naopak kapitál je v oběžných aktivech vázán. Výsledná likvidita je proto určitým kompromisem o udržení co nejnižší úrovně při neohrožení existence firmy. Srovnávání likvidity může být zavádějící kvůli kontokorentu. Společnost ho sice má otevřený u ČSOB do výše 15 tis. EUR, ale v průběhu období nebyl čerpán, takže ho nebudeme uvažovat. Pokles likvidity v roce 2009 je spojen se snížením likvidního finančního majetku z důvodu výplaty vyšších dividend. V roce 2010 pokles likvidity odráží především postupné snižování stavu krátkodobých finančních instrumentů. Podle průměrné strategie se má běžná likvidita pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5. Běžná likvidita u našeho podniku se pohybuje v pásmu 1,45 – 0,91. Jde tedy o agresivní strategii se stále klesajicími hodnotami. Hlavní zásluhu na tom má klesání obežných aktiv, zejména krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Můžeme tedy konstatovat, že firma preferuje spíše vysoký výnos nad nízkým rizikem nesplacení krátkodobých závazků. U pohotové likvidity jsem vyloučil nejméně likvidní část oběžných aktiv, a to zásoby. U této likvidity se doporučuje hodnota v rozmezí 0,7 – 1. Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že podnik by měl být schopen vyrovnat své dluhy bez nutnosti prodeje svých zásob. Pohotová likvidita společnosti se pohybuje v pásmu 1,4 – 0,79 a moc se neliší od běžné likvidity podniku. Vidíme, že ukazatel má stejnou klesající tendenci jako bežná likvidita a ve srovnání s odvětvím se nachází taktéž pod průměrem. Závěrem k tomuto ukazateli chci dodat, že firmě evidentně nedělá problém v současnosti hradit své závazky. Drží takové množství krátkodobého finančního majetku a krátkodobých pohledávek, které vždy vykryjí krátkodobé dluhy a můžeme tento trend očekávat i do budoucna, protože společnost má už nyní uzavřené smlouvy o odběru její produkce. Jen záleží, do jaké míry se bude zavazovat vůči dodavatelům, zaměstnancům, státu a zda budou odběratelé solventní. Podnik se tedy cítí být jistý v oblasti řízení rizika nesplacení krátkodobých závazků a ve srovnání s odvětvím se nebojí vést výrazně agresivnější strategii řízení likvidity L3, L2 a L1, což potvrzuje moje domněnky z vertikální analýzy aktiv, neboť jsme mohli ve sledovaném období pozorovat nižší podíl oběžných aktiv ve srovnání s odvětvím. V tomto oboru je ale nižší úroveň likvidity běžný fenomén, navíc Severočeské doly jako relativně dominantní společnost si toto nejspíše může dovolit. Jako pozitivní fakt hodnotím u Severočeských dolů stabilní vývojovou tendenci na rozdíl od odvětví, kde dochází k růstu do roku 2009 a potom opět k výraznému poklesu.

36

Tabulka č. 12 - likvidita

2008 2009 2010 2011 2012 L3 - firma L3 - odvětví L2 - firma L2 - odvětví L1 - firma L1 - odvětví

1,45 2,12 1,40 1,99 1,23 1,43

1,23 2,82 1,15 2,68 0,90 1,98

0,92 2,69 0,81 2,55 0,48 1,22

0,89 2,47 0,75 2,32 0,40 1,11

0,91 1,99 0,79 1,74 0,47 1,11


3.6.2. Rentabilita ROA Prvním z ukazatelů rentability, kterým se chci zabývat je ROA. Jak je vidět, tak jeho hodnota postupně klesá a převažujicí vliv na jeho vývoj má zisková marže. Největší propad (3,8 %) nastal v roce 2010, na který negativně působila zisková marže, která klesla díky snížené poptávce po uhlí v tomto roce a ovlivnila v podstatě celé odvětví. Pouze v roce 2012 působila obrátkovost aktiv negativně na ROA (-0,9 %). Tento jev bychom ale neměli považovat za negativní v aboslutním slova smyslu, neboť – jak můžeme vypozorovat z horizontální analýzy – podnik neustále investoval, díky čemuž rostl objem dlouhodobých aktiv, čímž se jinak při neměnících se tržbách klesal obrat majetku, ale vytvářely se růstové ambice do budoucna. Tento vývoj jsem očekával už při konstrukci bilnačního pravidla růstu, kde bylo „hezky“ vidět jak tempo růstu aktiv převyšovalo tempo růstu tržeb. U tohoto ukazatele bude nejprůkaznější srovnání s odvětvím. Ve srovnání s odvětvím není na první pohled jasné, kdo si vedl lépe. Z níže položené tabulky č. 13 je vidět, že se podnik pohyboval okolo odvětvového průměru. V roce 2012 odvětví obecně zažilo velký propad ukazatelů rentability z důvodu silného poklesu tržeb. V závěru tedy zaujímám k ukazateli ROA spíše pozitivní postoj, protože i když nedosahuje výrazně lepších hodnot, tak na druhou stranu nezaostává za odvětvím. ROS Podnik se pohybuje výrazně nad odvětvím po celé období. To můžeme vysvětlit dobrou kontrolou nákladů a velkým podílem na trhu. Ve sledovaném období se Severočeské Doly na trhu s hnědým uhlím v České Republice podílely okolo 50 %! Hodnota tohoto ukazatele nejvíce klesla v roce 2010 vlivem poklesu poptávky po uhlí, ale od roku 2011 se začala situace na trhu uhlí a tím i u společnosti vylepšovat oproti vývoji odvětví, kde došlo

13


37

v roce 2012 ke strmému propadu. Ten měl na svědomí rapidní pokles tržeb. V roce 2011 vzrostl ROS o 2 %, způsobený důrazem podniku na vyšší efektivitu s pozitivním projevem do provozních položek (výkonová spotřeba klesla o 11 %) a v neposlední řadě i příznivou poptávkou po uhlí, a tím vyššími tržbami. V roce 2012 došlo u Severočeských dolů opět k mírnému nárůstu, který byl vyvolán především prodejem podílu v podniku JTSD – Braunkohlebergbau GmbH. Není jednoznačné říci doporučenou hodnotu pro rentabilitu tržeb, neboť závisí hodně na oboru a jeho strategii, ale obecně se říká, že čím vyšší je ROS, tím lepší můžeme hodnotit situaci v podniku z hlediska produkce. Vysoká rentabilita tržeb signalizuje dobrou kontroly nákladů a hospodárnost při vynakládání finančních zdrojů na financování podniku. Vyšší hodnoty u ROS nad ovětvím hodnotím tedy jako pozitivní jev. ROE Podobný vývoj jaký je u ROA můžeme sledovat i u ROE, protože jak je patrné na logaritmickém rozkladu, nejvýznamněji se na této situaci podílela rentabilita aktiv. Tam navíc vstupuje do hry i vliv finanční páky. Jak je zřejmé, finanční páka klesala postupně z hodnoty 1,58 na 1,41, tj. zhruba o 6 %. Její vývoj tedy zpomaloval růst u ROE.

Jak už vím

z výročních zpráv, podnik využívá k investování výhradně vlastních zdrojů. Doporučil bych mu proto zvýšit podíl cizího kapitálu na celkových aktivech, aby se zvýšil vliv finanční páky a následně i rentabilita vlastního kapitálu (samozřejmě za předpokladu, že úroková míra bude nižší než výnosnost celkových aktiv). Z logaritmického rozkladu vskutku vidíme, že finanční páka má na změnu ROE jenom zanedbatelný vliv. Podnik alespoň efektivně využívá existujicí úročený kapitál, neboť je schopen ho zhodnotit více než kolik činí placené úroky bance (krátkodobé bankovní úvěry, které společnost využívala u Československé obchodní banky a České spořitelny, měly různou úrokovou sazbu, pohybující se v intervalu 0,1 - 4 %). Také chci dodat, že je důležité poměřit ROE s bezirizikovou úrokovou mírou. Ta v roce 2012 činila v průměru 4 %. Jelikož u podniku bylo ROE průměrně tři a půl krát vyšší než bez. úrok. míra, předpokládám, že investoři budou bez problémů ochotni investovat svoje prostředky. To se dá hodnotit jenom jako pozitivní jev, protože kdyby tomu tak nebylo, byl by podnik odsouzen k zániku. Ve srovnání s odvětvím považuju za pozitivní, že i přes výraznější financování vlastními zdroji, dosahuje v průměru o něco málo vyšších hodnot. Ještě průkaznější bude analyzovat ROE ve srovnání s náklady vlastního kapitálu re, ale to až u kapitoly hodnotového kritéria EVA. Je zajímavé si všimnout, že výrazný pokles likvidity, který jsem zkoumal výše, neměl velký dopad na rentabilitu. Rentability vykazují spíše klesajicí tendenci, ačkoliv likvidita klesá. 38

Co se týče celkového srovnání s odvětvím, tak podnik u ROA a ROE dosahuje v průměru podobných hodnot jako odvětví a dynamika vývoje je také podobná, což hodnotím jako pozitivní jev, protože firma v rámci odvětví „drží krok“ a v roce 2012 dosahuje vyšších hodnot u všech rentabilit. Jako pozitivní považuju zejména vývoj ROS, který v roce 2012 dosahuje znatelně vyšší hodnoty než odvětví. Tabulka č. 13 – rentability Podnik

Odvětví

2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 ROA 13% ROE 15% ROS 30%

14% 17% 29%

10% 12% 22%

11% 13% 24%

10% 12% 24%

15% 19% 20%

11% 13% 16%

10% 13% 14%

11% 15% 16%

5% 8% 9%


3.6.3. Du Pontův a logaritmický rozklad ROE Pomocí tohoto rozkladu můžeme podrobněji analyzovat základní činitele na změnu ROE. Z rozkladu v tabulce č. 14 je patrné, že vliv na změnu ROE se různými kombinacemi podílely ROS, obrat aktiv a finanční páka. V roce 2009 se pozitivně podílela na maximalizaci ROE položka obratu aktiv, čímž došlo k nárůstu ROE na 17 %. Zároveň sice došlo k poklesu finanční páky a ROS, ale to se vykompenzovalo nárůstem obratu aktiv. Rok 2010 zaznamenal recesi na trhu, a proto muselo následně dojít k poklesu tržeb, a tím i rentability tržeb ROS. Rentabilita tržeb v období zažívala kolísavou tendenci, ale celkově klesala. Doporučil bych Severočeským dolům se zabývat úsporami nákladů, které by mohly hodnotu tohoto ukazatele vylepšit. Od roku 2010 ROE stagnovala a pohybovala se na úrovni 12 %. Abychom mohli zachytit působení jednotlivých ukazatelů na změnu ROE, využijeme logaritmickou metodu, neboť její výstupy jsou považovány za ty nejpřesnější a dovolí nám podrobněji zkoumat příčiny změn rentability vlastního kapitálu. Z rozkladu v tabulce č. 15 je patrné, že se největší měrou na změně ROE podílela ROA a zbytek připadl na daňové břemeno a složenou finanční páku.

Dále vidíme, že na ROA se různými kombinacemi

podílela zisková marže a obrat aktiv. Logaritmický rozklad potvrzuje silný vliv recese na ziskovou marži v roce 2010, který můžeme okomentovat takto: pokud zisková marže klesne o jednotku a ostatní položky zůstanou fixní, tak rentabilita aktiv klesne o -3,8 %. To mělo samozřejmě negativní vliv na vrcholový ukazatel ROE, neboť jak jsem se už zmínil, tak ROA na něj měla v průběhu období největší vliv. Složená finanční páka měla sice negativní vliv na vývoj ROE, ale její vliv byl natolik nevýznamný (spolu s daňovým břemenem), že se tím není

14


39

třeba zabývat. V tomto případě bych pouze společnosti doporučil většího využívání cizích zdrojů, tak aby došlo k nárůstu pozitivního vlivu finanční páky. Jak je tedy vidět, výstupy z logaritmického rozkladu nejen potvrzují úvahy Du Pontova rozkladu, ale napomáhájí i detailněji vypočítat vliv jednotlivých komponent na vrcholový ukazatel. Je možné tímto uskutečnit závěr, že hlavní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu během sledovaného období střídavě obrat aktiv a zisková marže. Tabulka č. 14 – Du Pontův rozklad ROS Obrat aktiv Fin.páka ROE

2008

2009

2010

2011

2012

0,30 0,32 1,58 15%

0,29 0,37 1,55 17%

0,22 0,37 1,46 12%

0,24 0,37 1,42 13%

0,24 0,34 1,41 12%


Tabulka č. 15 – logaritmický rozklad

08/09

09/10

10/11

11/12

ROE diference

1,5%

-4,9%

1,1%

-1%

Dan.břemeno ROA Sl.finanč.páka

0,1% 1,1% 0,3%

0,4% -4,5% -0,8%

-0,1% 1,5% -0,3%

0,6% -1,5% 0,0%

ROA diference

0,9%

-3,8%

1,2%

-1,3%

Zisková marže Obrat Aktiv

-1,0% 1,9%

-3,6% -0,1%

1,2% 0,1%

-0,4% -0,9%


3.6.4. Aktivita Zásadním ukazatelem je obrat aktiv. Doporučuje se, že by měl dosahovat hodnoty alespoň 1. Vzhledem k odvětví kapitálově náročných společností, nehodnotím jako nežádoucí jev to, že se jeho hodnoty pohybují pod hodnotou 1. U společnosti sledujeme stabilní vývoj, až na rok 2012 kdy došlo na mírný pokles vlivem poklesu tržeb a nárůstu dlouhodobého majetku. Z vertikální analýzy jsem se dozvěděl, že společnost dosahuje většího podílu u dlouhodobého majetku, než odvětví. To se také logicky muselo promítnout u nižšího obratu aktiv, jelikož kapitálově náročnější společnosti dosahují obecně nižší obrátkovosti. Tento jev se nedá posoudit jako lepší nebo horší, neboť jde spíše o záměr samotného podniku, jestli chce dosahovat vyšší ziskovosti pomocí obrátkovosti nebo ziskové marže.

40

Tabulka č. 16 – obrat aktiv

2008

2009

2010

2011

2012

0,32 0,58

0,37 0,47

0,37 0,57

0,37 0,57

0,34 0,54

Podnik Odvětví


Co se týče obratu zásob, tak vidíme z tabulky č. 17, že si společnost vede v průměru hůře, než odvětví. Jako pozitivní posuzuju fakt, že v roce 2012 firma dosáhla vyššího ukazatele než u odvětví, vlivem nárůstu zásob u odvětví až o 57 % v čase. Doporučení z mé strany k tomuto ukazateli bych zformuloval asi tímto způsobem: snažit se o další zvyšování obratkovosti zásob zvyšováním tržeb a snižováním podílu zásob na aktivech, a tím i efektivnějšího využití svěřených finamčních zdrojů. Tabulka č. 17 – obrat zásob

2008

2009

2010

2011

2012

26 32

22 27

24 40

23 34

25 19

Podnik Odvětví


Obchodní deficit Z ukazatelů obratkovosti můžeme vyvodit další zajimavý ukazatel, a to obchodní deficit. V našem případě platí, že podnik je financován svými dodavateli, protože čísla dosahují záporných hodnot. Hovoří to o efektivním řízení pohledávek a závazků. Postupem času vidíme že, obchodní deficit roste. Je to dáno poklesem doby úhrady krátkodobých závazků. Pokles doby úhrady krátkodobých závázků byl způsoben hlavně poklesem krátkodobých bankovních úvěrů. Bohužel jsem obchodní deficit nemohl porovnat s odvětvím, protože na u něj byly krátkodobé pohledávky v sumě s dlouhodobými pohledávkami, tudíž by hodnoty byly značně zkreslené. Tabulka č. 18 – obchodní deficit

2008

2009

2010

2011

2012

Doba inkasa kr. pohledávek

43

46

47

43

41

Doba úhrady kr. závazků

252

185

143

119

124

Obchodní deficit

-209

-139

-95

-76

-84


15

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/ 16 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/

41

3.6.5. Zadluženost Ukazatel úrokového krytí Ukazatel nám říká, kolikrát jsou úroky z poskytnutých úvěrů kryty výsledkem hospodaření firmy za dané účetní období. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší je úroveň finanční situace ve firmě. Všeobecně se doporučuje, aby nákladové úroky byly ziskem kryty minimálně třikrát. Jednoznačně se dá říci, že Severočeské doly dosahují velmi uspokojivých hodnot, několikanásobně vyšších než je jejich krajní hodnota. V časové řadě let 2009 – 2010 podíl vlastního kapitálu na aktivech mírně klesá, avšak při současně mimořádně vysoké hodnotě ukazatele úrokového krytí. Investoři to mohou vnímat jako známku vysoké bonity a nízké míry finančního rizika. Rostoucí hodnoty tohoto ukazatele byly dosahovány díky klesajicím nákladovým úrokům a rostoucímu EBITu.

Obrovské rozměry byly zapřičíněny strukturou

financování, kdy firma nevyužívá mnoho úročeného cizího kapitálu. V roce 2012 došlo k poklesu EBITU o 234 mil. Kč a nárůstu nákladových úroků o 4 mil. Kč, tudíž došlo k poklesu úrokového krytí, ale přesto se jedná o vysokou hodnotu. Tabulka č. 19 – úrokové krytí Úrokové krytí

2008

2009

2010

2011

2012

20

92

121

267

189


Equity Ratio Equity ratio měří poměr vlastního kapitálu ku celkovým aktivům. Ukazatel tak vyjadřuje ochotu a schopnost vlastníků podílet se na financování firmy. Čím je hodnota vyšší, tím nižší riziko pro potenciální věřitele. Vidíme z tabulky č. 20, že po roce 2009 u Severočeských dolů, na rozdíl od odvětví roste tento ukazatel v čase a kapitálová struktura se stává čím dál tím více nevyváženou. Je to dáno růstem vlastního kapitálu, vyvolaný hlavně růstem výsledku hospodaření minulých let. Můžeme říci, že firma není vysoce zadlužená a neměla by problém se získáním cizích zdrojů za nižší cenu. Odvětví je na rozdíl od společnosti více zadlužené, což nemusí být negativní jev u odvětví, vzhledem k využití finanční páky. Tabulka č. 20 – Equity ratio

2008 2009 2010 2011 2012 Podnik Odvětví

63% 60%

65% 64%

69% 62%

70% 60%

71% 58%


17


42

3.7. Spider analýza Spider analýza mi umožnila přehledné a rychlé zhodnocení podniku v rámci některých dříve zkoumaných ukazatelů ve srovnání s odvětvím. Z vytvořené tabulky č. 21 za rok 2012 je vidět, že společnost dosahuje nižších rentabilit (A1, A2, A3). Přesto bych společnosti doporučil, aby se snažila o navýšení svých zisků, protože Severočeské doly jsou v České republice největší těžařskou společností, která by měla tím pádem využít více svého postavení na trhu a potenciálu. Vidíme, že zejména u ukazatelů rentability spider graf č. 2 zobrazuje u odvětví vyšší hodnoty a zkresluje informace. Neměli bychom se spoléhat pouze na něj, spíše by měl sloužit k lepší orientaci jako okamžitý indikátor extrémních rozdílů mezi společností a odvětvím (viz například ukazatel úrokového krytí v grafu č. 2) Společnost vykazuje u likvidních ukazatelů (B1, B2, B3) zdánlivě horších výsledků ve srovnání s odvětvím. Jak jsem se už ale vyjádřil u analýzy potřeby ČPK, podnik si dokáže vyjednat natolik dlouhou dobu splácení krátkodobých závazků (v roce 2012 činí až 124 dnů), že teoreticky nepotřebuje vysoké hodnoty u ukazatelů likvidity. Je to možné vysvětlit dominantním postavením na trhu Severočeských dolů a tím, že jejím největším odběratelem a akcionářem je elektrárenský gigant ČEZ, a.s. Co se týče ukazatelů zadluženosti (C1, C2, C3), tak podnik preferuje ve srovnání s odvětvím nižší zadluženost cizím kapitálem, jak můžeme vidět názorněji z tabulky č. 21. Pozitivně

můžeme

hodnotit

vysoký

ukazatel

úrokového

krytí,

neboť

společností

vygenerovaný zisk stačil plně na úhradu nákladových úroků. U ukazatelů aktivity si podnik vede podobně jako odvětví, až na obrat aktiv, kde dosahoval vyšších hodnot. To poukazuje na to, že podnik je schopen efektivněji využívat svůj majetek. U ukazatelů aktivity (D1, D2, D3) je vidět, že společnost splácí svoje závazky později, než dojde ke splacení pohledávek, je tudíž úvěrována svými dodavateli. Oproti odvětví si vede lépe a dostává zaplaceno za pohledávky od svých partnerů dříve. Své závazky splácí také dříve.

43

Tabulka č. 21 – porovnání poměrových ukazatelů s odvětvím

2012

Rentabilita

Likvidita

Zadluženost

Obratovost

A1 ROE A2 ROA A3 ROS B1 L3 B2 L2 B3 L1 C1 Vl.kapitál/Aktiva C2 Krytí dlouh. majetku dlouh. kapitálem C3 Úrokové krytí D1 Obrat aktiv D2 Obrat pohledávek D3 Obrat závazků

Podnik 12% 10% 24,2% 0,9 0,8 0,5 71%

Odvětví 8% 5% 9% 2,0 1,7 1,1 58%

0,99

1,15

189 0,3 9,2 3,3

23 0,54 7,4 2,0


Graf č. 2 – Spider graf v měřítku -200 % až 800 % ROE Obrat závazků Obrat pohledávek

800%

600%

ROA

400%

ROS

200% 0% Obrat aktiv

Podnik L3

-200%

Úrokové krytí

Odvětví

L2

Krytí dl.majetku dl.kapitálem

L1 Vl.kapitál/Aktiva


3.8. Bankrotní a bonitní modely Altmanův index Ve všech letech mi vychází hodnoty pro Altmanův index v intervalu statisticky neprůkazné zóně, kdy se nedá o společnosti učinit konkrétní závěr. Je ale pravda, že velká část firem v České republice se v této šedé zóně nejasných závěrů pohybuje. Společnost má tedy nejspíše drobné finanční problémy, ale těžko říci jestli se prohloubí, či nikoliv. V takovéto situaci je potom lepší se zaměřit na vývoj v časovém období, než na výsledné absolutní hodnoty tohoto indexu. Pokles Altmanova indexu v roce 2009 a 2010 se už dal z předešlých analýz očekávat. 44

Společnost by se měla zaměřit na zvýšení rentability celkových aktiv, neboť je tomuto ukazateli přidělena největší váha. Problémy jsou ale také způsobeny nízkou likviditou, která se odráží na ukazateli ČPK/aktiva. Nízké hodnoty ČPK bychom ale neměli hodnotit negativně, neboť jak jsme se mohli přesvědčit u analýzy optimální potřeby ČPK, tak podnik si dokáže vyjednat natolik dlouhodou dobu splácení krátkodobých závazků (až 124 dnů v roce 2012), že potřeba ČPK se dokonce nachází v mínusových hodnotách. Pozitivní efekt na vývoj Altmanova indexu měl vysoký podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech. Jako pozitivní jev hodnotím, že hodnoty alespoň neklesají pod spodní hradnici šedé zony. Je těžké zformulovat nějaký kategorický závěr, neboť ukazatel byl konstruován pro podmínky v USA a také se nachází v pásmu šedé zony. Přesto šedá zona singalizuje možné finanční problémy ve firmě a v této situaci bude „nejlepší“ se opět zaměřit spíše na celkový vývoj Altmanova indexu. Vidíme tedy, že v tabulce č. 22 po roce 2010 začíná opětovný růst Altmanova indexu v čase, což bych zhodnotil jako pozitivní signál do budoucna. Tabulka č. 22 – Altmanův index

2008 2009 2010 2011 2012 váhy EBIT/Aktiva Tržby/Aktiva Vl.kapitál/Cizí zdroje (EAT+ner.zisk min.let)/Aktiva ČPK/Aktiva Index

0,13 0,32 1,73 0,18 0,10 2,16

0,14 0,37 1,83 0,15 0,04 2,19

0,10 0,37 2,18 0,17 -0,01 2,22

0,11 0,37 2,38 0,20 -0,01 2,43

0,10 0,34 2,42 0,22 -0,01 2,41

3,3 1 0,6 1,4 1,2


Kralickuv Quick test U tohoto testu firma získala výborné známky téměř u všech ukazatelů, avšak na základě známek ROA nijak neexceluje. Na první pohled je zřejmé z tabulky č. 24, že kromě ROA se výsledné známky ve sledovaném období vůbec neliší, ale v podstatě u všech ukazatelů kromě ROA se hodnoty v čase zlepšovaly, což hodnotím jako pozitivní jev. Začněme ale popořádku kvótou vlastního kapitálu. Ta je ve sledovaném období nad úrovní 50 %, což signalizuje překapitalizování podniku, vyvolaný velkým podílem vlastního kapitálu. Můžeme konstatovat, že se podnik sice cítí být stabilním, jenomže vyšší podíl vlastních zdrojů má za následek nižší hodnoty ukazatelů rentability (viz. ukazatel ROA v tabulce č. 23 klesá paralelně s růstem kvóty vlastního kapitálu). Doba splácení krátkodobých závazků v letech – informuje nás o tom, jakou dobu v letech je společnost způsobilá uhradit své krátkodobé závazky. Z tabulky č. 23 vidíme, že vykazuje velmi dobré hodnoty. Ve sledovaném období, kromě roku 2011 nepřekračuje dobu

45

jednoho roku. Ziskovost tržeb na bázi cash flow nás informuje o fin. výkonosti Severočeských dolů. Ve sledovaném období podnik dosahuje výborných hodnot – v průměru okolo 40 %. Zhoršujicí se tendence z jedničky na dvojku je způsobena pouze ukazatelem ROA, vyvolaný překapitalizováním podniku a ROE tudíž bude vzhledem k drahému financování také dosahovat nižších hodnot. Přesto hodnotím jako pozitivní jev, že celkově společnost prošla s jistotou tímto testem bonity (průměrná známka nebyla horší než 2). Tabulka č. 23 – Quick test Vl.kapitál/aktiva (kr.+dlouh.závazky)/cash flow cash flow/tržby EBIT/Aktiva

2008

2009

2010

2011

2012

63% 0,6 39% 13%

65% 0,6 39% 14%

69% 0,9 31% 10%

70% 1,0 37% 11%

71% 0,7 43% 10%


Tabulka č. 24 – Quick test

2008 2009 2010 2011 2012 Vl.kapitál/aktiva (kr.+dlouh.závazky)/cash flow cash flow/tržby EBIT/Aktiva Průměr

1 1 1 2 1

1 1 1 2 1

1 1 1 3 2

1 1 1 3 2

1 1 1 3 2


Index IN01 Na tento index by se nemělo zapomenout, neboť patří do skupiny českých indexů hodnocení finančního zdraví podniku a bere na vědomí specifické rysy podmínek v České republice. Hodnota indexu IN01 se ve všech letech pohybovala nad hranicí šedé zony. Kladný vliv na hodnotu IN01 mělo splácení krátkodobých bankovních úvěrů. Také podobně jako u Altmanova indexu měl kladný vliv na vývoj IN01 využívání v malé míře cizích zdrojů financování a díky tomuto jevu podnik platí málo nákladových úroků věřitelům, což se projevuje ve výborných hodnotách ukazatele úrokového krytí. Naopak kamenem úrazu byla opět rentabilita celkových aktiv, která nedosahuje uspokojivých hodnot. Hlavními tahouny růstu do roku 2011 byly ukazatel krytí cizího kapitálu a obrat aktiv. Střídavě se měnil ukazatel ROA. V roce 2012 se vlivem většího zadlužení, poklesu ROA a obratu aktiv dostal index do nižších hodnot, ale i tak se firma pohybovala ve sledovaném období nad pásmem prosperity. V celkovém hodnocení bych tedy konstatoval, že firma dosahuje dobrého finančního zdraví a tvoří hodnotu. Doporučil bych přesto firmě sledovat stav indexu v delším časovém horizontu, tak aby bylo možné zhoršujicí se tendenci vyvrátit nebo potvrdit.

46

Tabulka č. 25 – IN01 Aktiva/Cizí zdroje EBIT/nákladové úroky EBIT/Aktiva Tržby/Aktiva OA/(Kr.závazky+kr.ban.úvěry) IN01

2008 2009 2010

2011

2012 váhy

2,7 20,9 13%

2,8 92,6 14%

3,2 121,6 10%

3,4 268,3 11%

3,4 190,3 10%

0,32 1,45 1,9

0,37 1,23 4,8

0,37 0,92 5,8

0,37 0,89 11,8

0,34 0,91 8,6

0,13 0,04 3,92 0,21 0,09


3.9. Ekonomická přidaná hodnota Podívejme se nyní na hodnotový ukazatel EVA, u kterého jsem náklady vlastního kapitálu spočítal pomocí modelu CAPM. Kladné hodnoty dosahoval pouze v roce 2008, to znamená, že pouze v tomto období Severočeské doly přispěly svojí aktivitou k navýšení přidané hodnoty pro své majitele. V ostatních letech byla EVA záporná, neboli společnost svojí aktivitou převážně snižovala hodnotu vložených zdrojů majitelů. Severočeské doly dosahovaly nejvyšší přidané hodnoty v roce 2008. Vidíme v tabulce č. 26, že v tomto roce NOPAT dosahoval nejvyšší úrovně a WACC naopak druhou nejnižší hodnotu ve sledovaném období, díky nízkým nákladům na vlastní kapitál a mírou tržního rizika. Stojí za to také připomenout, že v roce 2008 byla příznivá situace v odbytu hnědého uhlí na trhu. V roce 2009 byla situace jiná. Sice klesl celkový kapitál (o 2 544 066 tis. Kč), ale ani tento jev nedokázal zmírnit dopad zvýšení WACC, což mělo za následek propad EVY do záporných hodnot. V roce 2010 měl vývoj jednotlivých ukazatelů z tabulky č. 26 podobnou tendenci, jenom výrazný propad NOPATu (o 934 203 tis. Kč) měl za následek ještě hlubší propad EVY v tomto roce. Bylo to dáno vskutku nepříznivou ekonomickou situací pro Severočeské Doly. Došlo k poklesu cen energií, a následně i ceny hnědého uhlí. Také poklesla celková poptávka po uhlí v ČR. Od roku 2011 začalo docházet ke snižování záporných hodnot, jehož příčinami byl v roce 2011 mírný nárůst NOPATu a v roce 2012 pokles WACCu. V dalším odstavci bych chtěl detailněji rozebrat WACC a podívat se jaké náklady nejvíce ovlivňovaly jeho hodnotu na základě tabulky č. 27. Je na první pohled vidět, že náklady WACC byly nejvíce determinovány náklady vlastního kapitálu Re, které dosahovaly vysokých hodnot. Jak víme, rentabilita vlastního kapitálu ROE musí být vyšší než Re, aby společnost mohla tvořit ekonomickou přidanou hodnotu. Jam můžeme vidět z tabulky č. 27, tak, ROE nedokázala kompenzovat nárůst Re, a proto v této části analýzy můžu s určitostí konstatovat, že společnost by měla usilovat o zvýšení ROE, i když ve srovnání s odvětvím se 47

hodnota tohoto ukazatele v průměru moc neliší. Náklady cizího kapitálu Rd měly klesajicí tendenci v souvislosti se splácením nákladových úroků. Bohužel EVU není možné srovnat s oborovým průměrem, neboť se ekonomická přidaná hodnota vyjadřuje absolutně. EVA tedy dosahuje od roku 2009 záporných hodnot, a tento fakt bychom mohli zprvu hodnotit jako absolutně negativní. Pokud ale srovnáme s odvětvím tentokrát relativní ukazatel WACC v tabulce č. 28, vidíme, že v roce 2012 společnost dosahuje nižších vážených průměrných nákladů. Obecný závěr je tedy takový: i přesto, že společnost dosahuje záporných hodnot EVY, tak ve srovnání s odvětvím se jeví jako lákavější investice do budoucna. Tabulka č. 26 – EVA NOPAT C WACC

EVA

2008

2009

2010

2011

2012

3 181 136 31 963 679 9,7% 74 339

3 179 984 29 419 613 11,1% -89 736

2 245 781 28 436 782 11,3% -959 766

2 602 037 29 220 814 11,6% -779 917

2 415 463 30 727 046 9,3% -449 302


Tabulka č. 27 – náklady vlastního a cizího kapitálu

2008

2009

2010

2011

2012

ROE

15,1%

16,5%

11,6%

12,7%

11,7%

Re

14,9%

16,7%

16,0%

15,9%

12,9%

Rf

4,1%

5,0%

4,1%

4,0%

4,0%

 (Rm-Rf)

1,6 7,0%

2,0 5,9%

2,0 6,3%

1,7 7,3%

1,2 7,3%

Rd

3,4%

1,1%

1,1%

1,6%

0,9%

18

Zdroj: Damodaran, 2014

Tabulka č. 28 – WACC, srovnání s odvětvím Odvětví Podnik

2008

2009

2010

2011

2012

6,1%

8,2%

11,4%

10,6%

10,9%

9,7%

11,1%

11,3%

11,6%

9,3%


18

Damodaran online: Home Page for Aswath Damodaran [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ 19 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/

48

4. Závěr Hlavním záměrem této práce bylo obecně pojednat o finanční analýze a s pomocí ní ohodnotit finanční situaci podniku v rámci svého oboru podnikání. Ke splnění tohoto záměru jsem nejprve vypracoval teoretickou část zaměřenou na seznámení čtenáře s danou problematikou finanční analýzy. Podrobněji jsem zkoumal zejména ukazatele, které jsem později aplikoval v praktické části. Dále tedy zrekapituluji hlavní poznatky, které jsem získal pomocí využitých ukazatelů a modelů a doporučím některá možná opatření pro zlepšení situace. V horizontální analýze rozvahy jsem si všimnul, že v čase rostl dlouhodobý hmotný majetek s cílem zajistit obnovu a modernizaci upravárenské a těžební technologie, což hodnotím jako pozitivní jev. Také jsem si všimnul klesajicí trend u krátkodobých pohledávek. Zprvu bych to mohl považovat za absolutně pozitivní jev, neboť logicky musí docházet k vylepšení platební morálky odběratelů, ale v roce 2010 také došlo k poklesu poptávky vlivem krize v celém odvětví, takže na to můžeme pohlížet i negativně jako na odliv odběratelů. Bohužel jsem se skutečnou situaci z výročních zpráv nedozvěděl. U zdrojů financování je dobře vidět kolísavost u výsledku hospodaření běžného účetního období s klesajicí tendencí. Tento vývoj samozřejmě hodnotím jako negativní, protože společnost by si měla udržet v této položce trvalý růst a v nejhorším případě konstantní stav. Ve srovnání s odvětvím si ale vede přeci jen lépe, protože nedochází k takovým dramatickým propadům. V oblasti cizích zdrojů, z pohledu potenciálního věřitele, hodnotím jako pozitivní jev to, že dochází k postupnému splácení bankovních úvěrů až do roku 2011. U vertikální analýzy aktiv si podnik vedl lépe než odvětví u podílu dlouhodobých a krátkodobých pohledávek, které tvořily větší podíl na celkových aktivech. Jejich celkový podíl na bilanční sumě činil průměrně 10 %, zatímco u společnosti „jenom“ 4,5 %. Srovnáme-li tedy strukturu aktiv s odvětvím, byl na tom podnik lépe. U vertikální analýzy pasiv společnost odpovídá trendům ve své oblasti podnikání, protože obecně se má za to, že těžařské společnosti mají z pohledu kapitálové struktury náchylnost ve větším měřítku využívat vlastní zdroje financování. Odvětví ve srovnání se společností vykazuje vyrovnanější strukturu zdrojů svého financování. Nevyvážená struktura může způsobit společnosti v budoucnu případné problémy u rentability, protože cizí kapitál ztělěsnuje levnější formu financování než vlastní kapitál. Tady se poprvé pozastavuju u nevyrovnáné struktury financování a v dalším textu ji rozvedu ještě u jiných ukazatelů. Teď se dostáváme k analýze čistého pracovního kapitálu. Pozitivně hodnotím, že naše společnost je stabilní díky existujicímu „finančnímu polštáři“. To, že dochází ke snižování ČPK 49

nehodnotím negativně, protože na základě analýzy potřeby ČPK si toto společnost může dovolit. I přesto, že ve srovnání s odvětvím vede agresivnější strategii financování, tak si stále udržuje více ČPK, než je skutečná spotřeba. Tudíž v rámci společnosti můžeme hovořit dokonce o určitém druhu konzervativnosti. Musím ale podotknout, že analýza potřeby slouží pouze jako orientační propočet a k detailnějším hodnotám bychom potřebovali doplňujicí interní zdroje podniku. Bilanční

pravidla.

Začněme

zlatým

pravidlem.

Podíl

dlouhodobého

majetku

nepřekročuje hranici 50 %, kdy už by bylo třeba začít krýt dlouhodobé investice krátkodobým kapitálem. Podnik si je vědom toho, že při využívání krátkodobého kapitálu na financování obnovy nebo přírůstku dlouhodobého majetku by se mohl dostat do finančních problémů kvůli splatnosti krátkodobých zdrojů. Společnost tedy splňuje zlaté pravidlo. Pravidlo vyrovnání rizika - Severočeské doly toto pravidlo striktně splňují, ale doporučil bych jim zvážit většího využití cizího kapitálu, například dlouhodobým bankovním úvěrem, který podnik vůbec nevyužívá. Růstové pravidlo - můžeme konstatovat, že firma disponuje rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš využity. Pokud tento trend bude pokračovat do budoucna a tempo růstu tržeb bude pomalejší než tempo růstu investic, tak může dojít ke snížení rentability, problémům s likviditou, ztrátou konkurenceschopnosti a dalším negativním důsledkům. Jak ale už víme, podnik v tomto období urputně investoval do dlouhodobého hmotného majetku a budu tudíž předpokládat, že si společnost tímto záměrem vytvářela růstový potenciál do budoucna. Bylo by zajímavé porovnat toto pravidlo s odvětvím, ale jelikož u něj chyběly odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výsledek by byl tímto značně zkreslený. Likvidita. Podnik se tedy cítí být jistý v oblasti řízení rizika nesplacení krátkodobých závazků a ve srovnání s odvětvím se nebojí vést výrazně agresivnější strategii řízení likvidity L3, L2 a L1, což potvrzuje moje domněnky z vertikální analýzy aktiv, neboť jsme mohli ve sledovaném období pozorovat nižší podíl oběžných aktiv ve srovnání s odvětvím. V tomto oboru je ale nižší úroveň likvidity běžný fenomén, navíc Severočeské doly jako relativně dominantní společnost si toto nejspíše může dovolit. Jako pozitivní fakt hodnotím u Severočeských dolů stabilní vývojovou tendenci na rozdíl od odvětví, kde dochází k růstu do roku 2009 a potom opět k výraznému poklesu. Rentabilita. Co se týče celkového srovnání s odvětvím, tak podnik u ROA a ROE dosahuje v průměru podobných hodnot a dynamika vývoje je také podobná, což hodnotím jako pozitivní jev, protože firma v rámci odvětví „drží krok“ a v roce 2012 dosahuje dokonce vyšších hodnot u všech rentabilit. Velmi kladně zejména hodnotím vývoj ROS, který v roce 2012 dosahuje znatelně vyšších hodnot než odvětví (podnik 24,2 % a odvětví 9 %). 50

Obchodní deficit. V našem případě platí, že podnik je financován svými dodavateli, protože čísla dosahují záporných hodnot. Hovoří to o efektivním řízení pohledávek a závazků a dobou schopností podniku vyjednat si dlouhou dobu splácení svých krátkodobých závazků. Obchodní deficit má sice zhoršujicí se tendenci, ale pořád se nachází daleko od kladných hodnot. Jenom pro připomenutí - v roce 2012 je společnost financována svými dodavateli až 84 dnů. Úrokové krytí. Jednoznačně se dá říci, že Severočeské doly dosahují velmi uspokojivých hodnot, několikanásobně vyšších než je jejich krajní hodnota. Je proto pro věřitele i investory důvěryhodná firma, kam je možné investovat peněžní prostředky, nebo jí poskytovat služby, dlouhodobý majetek atd. U bankrotních a bonitních modelů jsem se zabýval Altmanovým indexem,

Quick

testem a Indexem IN01. Pouze u Altmanova indexu se společnost pohybovala v šedé zóně, jinak v ostatních testech společnost prošla všemi testy. Celkově bych potvrdil finanční zdraví podniku jako pevné, a tento trend se dá očekávat i do budoucna. Doporučil bych proto firmě sledovat stavy indexů v delším časovém horizontu, tak aby bylo možné tendenci vyvrátit či potvrdit. EVA. Bohužel ukazatel ekonomické přidané hodnoty nebylo možné srovnat s oborovým průměrem, neboť je EVA vyjádřena absolutně. EVA tedy dosahuje od roku 2009 záporných hodnot, a tento fakt bychom mohli zprvu hodnotit jako absolutně negativní. Pokud ale srovnáme s odvětvím tentokrát relativní ukazatel WACC v tabulce č. 28, vidíme, že v roce 2012 společnost dosahovala nižších vážených průměrných nákladů. WACC byly u společnosti nejvíce determinovány náklady vlastního kapitálu Re, které dosahovaly vysokých hodnot. Jak je známo, rentabilita vlastního kapitálu ROE musí být vyšší než Re, aby společnost mohla tvořit ekonomickou přidanou hodnotu. ROE ale nedokázala kompenzovat nárůst Re, a proto v této části analýzy můžu s určitostí konstatovat, že společnost by měla usilovat o zvýšení ROE, i když ve srovnání s odvětvím se ROE v průměru moc neliší. Náklady cizího kapitálu Rd měly klesajicí tendenci v souvislosti se splácením nákladových úroků. Obecný závěr je tedy takový, že i přesto že společnost dosahuje záporných hodnot EVY, tak ve srovnání s odvětvím se jeví jako lákavější investice do budoucna na základě nižších průměrných vážených nákladů WACC. Podnik tedy obecně vykazuje v porovnání s odvětvím lepší výsledky a můžeme tedy hovořit o jeho dobré finanční stabilitě. Nebojí se rozsáhlých investic do nákupu a modernizování dlouhodobého majetku a vytváří si tak větší růstový potenciál do budoucna. Společnost si toto teoreticky může dovolit, protože je největším producentem hnědého uhlí v 51

České republice a jejím strategickým partnerem je elektrárenský gigant ČEZ. V roce 2010 Severočeské doly zažily největší úpadek, ale jak jsme mohli vidět tak se to dotklo v podstatě celého odvětví. Společnosti bych hlavně doporučil zvýšit podíl cizího majetku, aby se zvýšil vliv finanční páky a snížil podíl dražšího vlastního kapitálu. Dále je dobré se zamyslet nad nedostačujicí hodnotou ROE, která dosahovala nižších hodnot, než náklady vlastního kapitálu. Budoucnost těžby uhlí i samotné firmy velice závisí na zásobách uhlí. Jelikož se předpokládá těžba nynějších ložisek hnědého uhlí až do r. 2040, tak se lze již dneska domnívat, že do té doby budou Severočeské doly úspěšně fungovat. V dlouhodobé perspektivě tedy vidím podnik jako stabilně fungujicí.

52

5. Literatura Literatura KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.; Finanční analýza, krok za krokem. 2. vydání; Praha: C. H. Beck, 2008; 135 s., ISBN 978-80-7179-713-5 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 624 s. ISBN 80-86119-37-8. MAŘÍK, M. A kol. Metody oceňování podniku. 2. Upravené a rozšířené vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. ROSS, S. A., WESTERFIELD, R. W., JAFFE, J. Corporate finance. 8th edition. Boston: McGraw-Hill/Irwin, 2009. 926 p. ISBN 978-0-07-310590-1. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 459 s. ISBN 80-247-0515-X. SYNEK, M. -- KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 469 s.ISBN 978-80-7400-336-3. SYNEK, M. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 66 s. ISBN 80-245-1052-9. Internetové zdroje

Česká národní banka [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/ Damodaran online: Home Page for Aswath Damodaran [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/

Daň z příjmů právnických osob. AZ data účetnictví, daně, mzdy [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/dan-prijmu-pravnickych-osob

Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/

Ministerstvo spravedlnosti [online]. 2014 [cit. 24.4.2014]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a102778&klic=k2c8p1 Další zdroje Výroční zprávy podniku Severočeské doly, a.s. za léta 2008 až 2012 53

6. Přílohy Rozvaha podniku Severočeské doly, a.s. za léta 2008-2012 tis. Kč

A. A.I. 1 2

2008

2009

2010

2011

2012

Aktiva celkem

31 963 679

29 419 613

28 436 782

29 220 814

30 727 046

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software

21 465 158

22 419 388

24 583 334

25 984 063

27 356 466

176 245

138 110

111 291

117 306

114 395

44 338

18 820

15 742

25 968

23 914

117 659

117 103

91 256

80 110

88 331

14 248

2 187

4 293

10 863

2 150

0

0

0

365

0

12 608 809

14 775 309

17 018 670

19 580 136

20 950 288

Pozemky

1 116 981

1 494 243

1 822 351

1 967 099

2 186 547

Stavby

3 759 693

3 942 536

4 420 483

5 183 781

6 166 618

6 241 664

7 242 907

8 054 451

10 591 741

10 669 994

2 358

2 537

2 467

2 450

1 695

192 741

388 434

475 124

405 863

456 160

1 295 372

1 704 652

2 243 794

1 429 202

1 469 274

8 680 104

7 505 969

7 453 373

6 286 621

6 291 783

811 694

764 876

684 457

684 457

684 457

36 368

229 869

218 834

218 834

15 333

453 141

110 002

108 739

107 491

106 257

7 378 901

6 401 222

6 441 343

5 275 839

5 485 736

10 461 063

6 954 369

3 806 243

3 177 885

3 321 358

397 611

497 206

426 306

475 856

430 407

338 920

376 408

380 061

444 867

378 303

Nedokončená výroba a polotovary

48 326

79 359

39 972

15 104

50 702

Výrobky

8 710

29 724

1 938

9 209

1 402

Ocenitelná práva

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na 4 dlouhodobý nehmotný majetek A.II. Dlouhodobý hmotný majetek

3

1 2 3 4 5 6

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

A.III. Dlouhodobý finanční majetek 1 2 3 4

B.

Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva

B.I. Zásoby 1 Materiál 2 3 4 5 B.II. 1 2 B.III. 1

Zboží

466

527

535

491

0

1 189

11 188

3 800

6 185

0

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

1

1

Jiné pohledávky

0

0

0

1

1

Odložená daňová pohledávka

0

0

0

0

0

1 220 132

1 403 544

1 382 836

1 284 722

1 185 455

941 312

912 689

1 037 330

996 149

965 121

Poskytnuté zálohy na zásoby

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.)

54

2

Stát - daňové pohledávky

10 187

87 891

181 699

156 291

120 703

3

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami (krátk.)

139 232

240 001

133 225

52 639

37 161

Ostatní poskytnuté zálohy

118 004

46 150

16 039

70 761

45 681

Dohadné účty aktivní (krátk.)

2 696

108 818

6 220

1 742

1 969

Jiné pohledávky

8 701

7 995

8 323

7 140

14 820

8 843 320

5 053 619

1 997 101

1 417 306

1 705 495

551

638

1 343

842

623

801 016

472 964

246 606

345 940

1 288 677

8 041 753

4 580 017

1 749 152

1 070 524

416 195

37 458

45 856

47 205

58 866

49 222

37 069

45 514

47 102

58 698

49 168

389

342

103

168

54

Pasiva celkem

31 963 679

29 419 613

28 436 782

29 220 814

30 727 046

A.

Vlastní kapitál

20 258 147

19 014 828

19 488 797

20 562 678

21 735 336

A.I. 1 A.II. 1

Základní kapitál

9 080 631

9 080 631

9 080 631

9 080 631

9 080 631

Základní kapitál

9 080 631

9 080 631

9 080 631

9 080 631

9 080 631

Kapitálové fondy

19 870

132 693

302 890

310 047

693 484

Ostatní kapitálové fondy

2 525

2 525

2 525

2 525

2 525

17 345

130 168

300 365

307 522

690 959

5 276 475

5 277 264

5 281 662

5 285 999

5 288 371

1 825 796

1 825 798

1 825 798

1 825 798

1 825 798

3 450 679

3 451 466

3 455 864

3 460 201

3 462 573

2 828 939

1 379 358

2 563 019

3 266 516

4 125 492

2 828 939

1 379 358

2 563 019

3 266 516

4 125 492

Výsledek hospodaření běžného účetního období

3 052 232

3 144 882

2 260 595

2 619 485

2 547 358

Cizí zdroje

11 700 845

10 401 520

8 923 778

8 657 140

8 990 186

3 716 959

3 853 258

3 706 294

3 816 897

3 989 946

3 680 635

3 824 739

3 672 832

3 781 278

3 952 224

23 124

28 519

33 462

35 619

37 722

Ostatní rezervy

13 200

0

0

0

0

Dlouhodobé závazky

788 839

916 998

1 058 492

1 256 836

1 359 627

Odložený daňový závazek

788 839

916 998

1 058 492

1 256 836

1 359 627

1 504 832

1 829 708

2 046 180

2 826 840

1 869 596

940 250

1 167 862

1 379 111

1 090 000

1 254 605

1 204

0

0

0

0

77 934

76 335

76 758

72 647

85 856

4 5 6 B.IV. 1 2 3

C. 1 2

Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Rezervní fondy, nedělitelný A.III. fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / 1 Nedělitelný fond

2

2

Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření A.IV. minulých let 1 Nerozdělený zisk minulých let

A.V.

B.

B.I. Rezervy 1 2 3 B.II. 1 B.III. 1 2 3

Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky

Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů (krátk.) Závazky ke společníkům, členům druž. a k účast. sdruž. (krát.) Závazky k zaměstnancům

55

4 5 6 7 8 9 B.IV. 1

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace

49 353

49 309

48 333

47 765

56 220

175 946

128 118

76 134

101 774

57 999

Závazky k ovládaným a řízeným osobám (krátk.)

76 000

263 000

271 500

1 300 000

250 000

Krátkodobé přijaté zálohy

60 428

47 444

39 668

46 950

46 063

Dohadné účty pasivní (krátk.)

108 325

82 819

139 203

151 575

101 655

Jiné závazky - tis. Kč

15 392

14 821

15 473

16 129

17 198

Bankovní úvěry a výpomoci

5 690 215

3 801 556

2 112 812

756 567

1 771 017

Krátkodobé bankovní úvěry

5 690 215

3 801 556

2 112 812

756 567

1 771 017

C.

Časové rozlišení

4 687

3 265

24 207

996

1 524

1 2

Výdaje příštích období

4 643

3 127

23 978

346

1 114

Výnosy příštích období

44

138

229

650

410

Zdroj: výroční zprávy podniku Severočeské doly, a.s. v letech 2008 až 2012

Výsledovka podniku Severočeské doly, a.s. za léta 2008-2012 tis. Kč

2008

2009

2010

2011

2012

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

25 826

29 589

28 586

30 435

28 093

23 265

27 033

26 097

27 606

25 775

2 561

2 556

2 489

2 829

2 318

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

10 266 331

11 001 818

10 405 600

10 843 170

10 554 290

10 252 214

10 935 875

10 461 481

10 846 488

10 499 111

2

Změna stavu zásob vlastní činnosti

2 562

52 047

-67 172

-17 597

27 791

3

Aktivace

11 555

13 896

11 291

14 279

27 388

B.

Výkonová spotřeba

4 205 440

4 477 117

5 087 730

4 580 170

4 617 657

B.

Spotřeba materiálu a energie

1 751 543

2 040 979

2 144 510

2 151 253

2 253 214

B.

Služby

2 453 897

2 436 138

2 943 220

2 428 917

2 364 443

+

Přidaná hodnota

6 063 452

6 527 257

5 320 359

6 265 829

5 938 951

C.

Osobní náklady

1 619 186

1 644 699

1 741 371

1 730 780

1 758 753

C.

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva

1 156 718

1 185 593

1 244 582

1 239 177

1 256 971

9 360

9 418

9 639

9 492

10 279

I. A. + II. 1

C. C.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

416 504

413 276

446 631

442 406

450 167

C.

Sociální náklady

36 604

36 412

40 519

39 705

41 336

D.

Daně a poplatky

198 696

225 967

217 076

227 031

202 441

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

928 713

1 047 059

1 185 288

1 347 864

1 530 632

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

363 730

395 476

486 573

436 320

454 986

56

1 2 F. F. F.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál

33 741

65 644

112 395

21 133

80 767

329 989

329 832

374 178

415 187

374 219

315 986

385 162

424 656

394 572

443 208

8 936

76 757

92 138

4 357

102 969

307 050

308 405

332 518

390 215

340 239

G.

Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd

59 948

90 427

-164 726

78 589

425 833

IV.

Ostatní provozní výnosy

29 857

198 514

48 385

12 544

11 987

H.

Ostatní provozní náklady

136 386

161 839

208 840

180 874

167 465

*

Provozní výsledek hospodaření

3 198 124

3 566 094

2 242 812

2 754 983

1 877 592

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

473 910

1 853 931

1 326 541

887 536

1 800 802

J.

Prodané cenné papíry a podíly

314 027

1 840 741

1 285 237

869 521

1 230 466

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

328 038

358 833

470 440

437 066

515 994

1

Výnosy z podílů ovlád.a řízen.osob. a v úč.jedn.pod podst.vliv

0

0

0

0

279 900

2

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

0

0

470 440

437 066

0

3

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

328 038

358 833

0

0

236 094

8 030

3 416

2 823

5 793

306

28 248

42 417

8 813

6 881

1 449

1 566

0

0

0

3 343

9 889

0

0

0

143

VIII. K. IX. L.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (+/-)

-49 274

0

0

0

0

X.

Výnosové úroky

329 325

79 178

24 188

3 892

15 596

N.

Nákladové úroky

193 120

42 923

22 792

11 971

15 669

XI.

Ostatní finanční výnosy

3 324

1 406

3 311

4 281

1 796

O.

Ostatní finanční náklady

12 672

4 720

3 496

4 758

1 318

*

Finanční výsledek hospodaření

635 511

365 963

506 965

445 437

1 088 792

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

781 403

787 175

489 182

580 935

419 026

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost splatná

682 851

685 214

387 610

384 269

406 177

57

Daň z příjmů za běžnou činnost odložená Výsledek hospodaření za běžnou ** činnost Výsledek hospodaření za účetní ** období Výsledek hospodaření před *** zdaněním **** EBIT Q.

98 552

101 961

101 572

196 666

12 849

3 052 232

3 144 882

2 260 595

2 619 485

2 547 358

3 052 232

3 144 882

2 260 595

2 619 485

2 547 358

3 833 635

3 932 057

2 749 777

3 200 420

2 966 384

4 026 755

3 974 980

2 772 569

3 212 391

2 982 053

Zdroj: výroční zprávy podniku Severočeské doly, a.s. v letech 2008 až 2012

58

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce

Recommend Documents