Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Mykola Bilanyč

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Mykola Bilanyč

Vysoka škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Analýza vnitropodnikové logistiky společnosti DoorHan Europe s.r.o.

Vypracoval:

Mykola Bilanyč

Vedoucí práce:

Ing. Marek Vinš, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza vnitropodnikové logistiky společnosti DoorHan Europe s.r.o.“ vypracoval samostatně za pomocí podkladů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.

.................................................. V Praze 1. Května 2014

Mykola Bilanyč

Poděkování Chtěl bych poděkovat panu Ing. Marku Vinšovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a konzultace, které mi napomáhaly při tvorbě této bakalářské práce.

Název bakalářské práce Analýza vnitropodnikové logisticky společnosti DoorHan Europe s.r.o.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá popsáním současných logistických procesů v podniku DoorHan Europe s.r.o., který se nachází ve městě Kadaň, v Ústeckém kraji. Cílem této práce je identifikovat nedostatky v logistických procesech a následně navrhnout nová řešení. Práce obsahuje dvě části. V teoretické části jsou popsány poznatky získané z odborné literatury, v praktické části je představen podnik a jsou v ní popsány veškeré logistické procesy.

Klíčová slova Logistika, logistické procesy, vnitropodniková logistika, analýza

Title of Bachelor’s Thesis Analysis of internal logistics in the DoorHan Europe s.r.o. company

Abstract This thesis deals with the description of the current logistics processes in the DoorHan Europe s.r.o., company located in Kadaň, in the Ustecký region. The aim of this work is to identify the deficiencies in logistics processes and then propose new solutions. The thesis contains two parts. The first part describes the theoretical knowledge gained from literature. The second part presents a practical enterprise and it describes all the logistics processes.

Keywords Logistics, logistics processes, internal logistics, analysis

Obsah ÚVOD

5

1 TEORETICKÁ ČÁST

6

1.1 VÝVOJ LOGISTIKY

6

1.2 OBECNÉ POJETÍ LOGISTIKY

7

1.2.1 LOGISTIKA

7

1.2.2 SYNERGICKÝ EFEKT

8

1.2.3 LOGISTICKÝ SYSTÉM

8

1.2.4 LOGISTICKÝ MANAGEMENT

8

1.2.5 LOGISTICKÉ CÍLE

9

1.2.6 RIZIKO

9

1.2.7 LOGISTICKÁ STRATEGIE A TAKTIKA

9

1.2.8 LOGISTICKÁ ORGANIZACE

10

1.2.9 LOGISTICKÝ ŘETĚZEC

10

1.2.10 SUPPLY CHAIN MANAGEMENT

11

1.2.11 LOGISTICKÁ INFRASTRUKTURA

11

1.2.12 LOGISTICKÉ NÁKLADY

11

1.2.13 ZÁKAZNÍK

12

1.3 NÁKUP A ZÁSOBOVÁNÍ

12

1.4 SKLADY A SKLADOVÁNÍ

13

1.4.1 FUNKCE SKLADOVÁNÍ

14

1.4.2 FUNKCE SKLADŮ

15

1.4.3 VÝZNAMNOST SKLADOVÁNÍ

15

1.4.4 VELIKOST SKLADU

16

1.4.5 CHYBY PŘI SKLADOVÁNÍ

17

1.5 DOPRAVA

18

1.5.1 VNITROPODNIKOVÁ DOPRAVA

18

1.6 AKTIVNÍ PRVKY LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ

19

1.6.1 MANIPULAČNÍ ZAŘÍZENÍ S PŘETRŽITÝM POHYBEM

19

1.7 PASIVNÍ PRVKY LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ

20

1.7.1 MATERIÁL

21

1.7.2 MANIPULAČNÍ A PŘEPRAVNÍ JEDNOTKY

21

1.7.3 OBALY

22

1.7.4 IDENTIFIKACE PASIVNÍCH PRVKŮ

22

1.7.4.1 ČÁROVÉ KÓDY

23

2 PRAKTICKÁ ČÁST

24

2.1 SPOLEČNOST DOORHAN

24

2.2 DOORHAN EUROPE S.R.O.

25

2.2.1 SORTIMENT

25

2.3.HALY SPOLEČNOSTI DOORHAN EUROPE S.R.O.

26

2.4 VNITROPODNIKOVÁ LOGISTIKA A DOPRAVA

26

2.4.1 HALA 3 -‐ VÝSTUP Z VÝROBNÍ LINKY PANELŮ

26

2.4.2 HALY 4A. A 4B. – SKLAD PANELOVÝCH SVAZKŮ

28

2.4.3 HALA 5 – MONTÁŽNÍ LINKA DVEŘNÍCH PANELŮ

28

2.4.4 HALA 6 -‐ EXPEDIČNÍ SKLAD SEKČNÍCH VRAT A DOPLŇUJÍCÍCH VÝROBKŮ

30

2.4.5 HALA 7 -‐ MONTÁŽ PROFILŮ A PRUŽIN

30

2.4.6 HALA 8 -‐ KOMPLETACE KOMPONENTŮ

32

2.4.7 HALA 9 -‐ SKLAD KOMPLETAČNÍCH A MONTÁŽNÍCH KOMPONENTŮ

33

2.4.8 HALA 10 -‐ SKLAD PROFILŮ

34

2.4.9 HALA 11 -‐ VÝROBA PROFILŮ

35

2.4.10 HALA 12 – VÝROBA PRUŽIN

35

2.4.11 HALA 13 – VÝROBA SPECIÁLNÍCH VRAT

36

2.5 IDENTIFIKACE NEDOSTATKŮ A NÁVRH ŘEŠENÍ

37

ZÁVĚR

39

POUŽITÁ LITERATURA

40

INTERNETOVÉ ZDROJE

40

Úvod

Již ve středoškolském věku, kdy jsem měl v létě roku 2011 brigádu ve společnosti DoorHan Europe s.r.o. jako skladník, jsem si neustále kladl otázky, jestli by nebylo lepší některé výrobní procesy zkrátit a zefektivnit, je-li potřeba na jednom pracovním místě tolik pracovníků, nebylo by to efektivnější a rychlejší při použití stroje místo šesti zaměstnanců atp. V té době jsem bohužel nevěděl, že jsem řešil logistiku podniku. S logistikou jsem se seznámil až ve druhém ročníku na vysoké škole a už v té chvíli jsem byl definitivně rozhodnutý o tom, na jaké téma budu psát bakalářskou práci. V této bakalářské práci je mým cílem popsat veškeré vnitropodnikové logistické procesy dceřiné společnosti DoorHan Europe s.r.o., následně zjistit případné neshody a nedostatky těchto procesů a dojít k řešení, které by zajistilo vyšší celkovou efektivitu procesů a pozitivní vývoj podniku. V teoretické části této práce jsou zahrnuté veškeré informace, které jsou čerpány z odborných literárních děl. Je zde stručně popsán vývoj logistiky od počátku vzniku po současnou dobu, dále jsou v této části vysvětleny veškeré pojmy a definice, které bezprostředně souvisí s řešenou problematikou této práce. V praktické části této práce je v první kapitole představená mateřská společnost DoorHan, která sídlí v Rusku. Následující kapitoly se týkají hlavně dceřiné společnosti DoorHan Europe s.r.o., včetně sortimentu který nabízí a detailně popsaných veškerých vnitropodnikových logistických procesů společnosti. V páté kapitole je obsažená identifikace nedostatků a neshod v procesech popsaných v předešlé kapitole a následné řešení problematiky.

1 Teoretická část 1.1 Vývoj logistiky

Jako každá jiná nauka se i logistika potýkala s dlouhodobým vývojem až po současnost. Původ logistiky se dá pravděpodobně odvodit od řeckého slova logistikon (důmysl, rozum), nebo od slova logos (slovo, řeč, myšlenka, pojem).1 Již ve starověkém Egyptě (podle Champolliona „památníků hodných vznešenosti egyptských bohů a obdivu všech staletí“) byla řízena výstavba pyramid podle synergického efektu, který znamenal vznik zcela nové kvality důsledkem předešlého vlivu komplexu vzájemně harmonizovaných sil. Byl uplatněn „v případech součinnosti většího počtu subjektů, jejichž aktivity mají na sebe navázat ve společném zájmu a vytvořit sladěné řetězce, vedoucí k dosažení zamýšleného konečného efektu synergické povahy“ .2 Zaměříme-li se na první praktické využití logistiky, bez ohledu na různé domněnky a hypotézy o vzniku logistiky, tak zjistíme, že má kořeny nejpravděpodobněji ve vojenství. Mezi lety 885-911, byzantský císař Leontos VI., údajně vyhlásil, že je třeba: „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit“. Toto vyhlášení se dá částečně přirovnat k definici logistiky podle NATO: „Logistika je nauka o plánovaní, provádění přesunu a o technickém zabezpečení sil“.3 Větší zájem a pozornost logistice se začalo věnovat až po druhé světové válce,

1

PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, ISBN 80-

860-3159-4, s. 18 2

PERNICA, Petr a kolektiv, Arts logistics, Praha: Oeconomica, 2008, ISBN 978-80-245-1412-3, s. 14

3


6

protože právě efektivní řešení logistických operací přispělo spojeneckým vojskům k vítězství. Po této události došlo k poznání, že obdobné problémy, které byly řešeny během války, existují i v nevojenské sféře, které jsou způsobeny hospodářsko-geografickým konfliktem mezi místy produkce a těžišti konzumace. Jsou však řešeny zcela novým soustavným přístupem k veškerým materiálovým tokům, které probíhají v čase a prostoru a jejich efektivita je závislá na řádně plynoucím toku informací. Kolem 60. let přichází Peter Drucker (významný spisovatel, profesor, konzultant managementu a jak se sám popisoval: „sociální ekolog“4), s domněnkou, že právě logistika je to, co mohou podniky jen vylepšit, aby tím výrazněji zvýšili vlastní efektivnost. V této době také vznikl nový pohled na podnikání, které se bralo jako tok odlišných zdrojů například: tok materiálů, informací, lidského kapitálu, peněz a investic. Bylo však zřejmé, že zde hraje významnou roli také čas, neboť je doba mezi vizí vyrábět nový výrobek a uvedením výrobku na trh velice důležitá. Je nezbytné naplánovat a sladit načasování veškerých operací a procesů, které jsou podmínkou pro výrobu a distribuci. Efektivní vynakládaní nákladů a hospodaření s časem patří mezi hlavní kritéria hospodářské logistiky. 5

1.2 Obecné pojetí logistiky

1.2.1 Logistika Podle evropských institucí se logistika definuje takto: „Logistika je plánování, provádění a kontrola pohybu a rozmístění lidí a/nebo zboží a podpůrných aktivit, spojených s takovýmto pohybem a rozmístěním, v systému organizovaném k dosažení určitých cílů.“6.

4

http://www.druckerinstitute.com/link/about-peter-drucker/,

5

http://www.druckerinstitute.com/link/about-peter-drucker/,

6


7

Určitým cílem může být například synergický efekt viz. níže. 7

1.2.2 Synergický efekt Synergický efekt je takový efekt, který vzniká mezi množinou sladěných dílčích částí, které na sebe vzájemně působí v samo-organizujícím složitém systému. 8

1.2.3 Logistický systém Množina veškerých systémů v jednom logistickém objektu, které mezi sebou mají určité vazby a společně určují chování systému jako celku. Množina prvků (univerzum systému), které mají vazby mezi sebou, společně tvoří strukturu logistického systému. Rozlišujeme: -

vnitřní prvky – mají vazby pouze v daném systému,

-

hraniční prvky,

-

řídící prvek – cíleně ovlivňuje další prvky,

-

pasivní prvky – materiál, přepravní prostředky, informace atd. ,

-

aktivní prvky – provádí operace s pasivními prvky. 9

1.2.4 Logistický management Jedná se o řízení logistického systému v organizaci. Úkolem logistického managementu je zajistit efektivitu, rychlost a hospodárnost všech peněžních, informačních, 7


8


9


8

hmotných a nehmotných toků v organizaci. Rozlišujeme celkem dva způsoby. Prvním způsobem je řízení logistiky, kdy dochází k řízení funkcí logistického systému uvnitř logistické organizace. Druhým způsobem je řízení logistickou, což znamená, že veškeré procesy organizace jsou řízeny logistickým řízením, které má za cíl získat konkurenční výhodu. 10

1.2.5 Logistické cíle Cíle logistiky jsou odvozeny od cílů celé organizace. Mezi vnější logistické cíle patří uspokojení požadavků zákazníka. Ovšem také musí splňovat výkonné a ekonomické cíle, tedy vnitřní logistické cíle. 11

1.2.6 Riziko Občas se může stát, že se vzniklé události částečně odchylují od původního předpokládaného cíle s nějakou pravděpodobností. Existuje proto riziko v logistických řetězcích. Může být způsobeno buď vnitřním vlivem (např.: nepřesné předpovídaní), nebo vnějším vlivem jako jsou přírodní nepředpověditelné katastrofy, terorismus aj. Proto je nezbytné tyto rizika brát na vědomí a provést včas preventivní opatření, a tím tak (v případě ohrožení) minimalizovat neočekávané ztráty. 12

1.2.7 Logistická strategie a taktika

10


11


12


9

Logistickou strategií a taktikou je určitý soubor alternativních rozhodnutí a strategických kroků, která ovlivňují správné fungování a chování logistického systému a popisují jak se má systém plnit strategické cíle organizace. 13

1.2.8 Logistická organizace Logistickou organizací může být například logistický tým, nebo štáb, do kterého je zahrnut logistický systém. S růstem logistických činností, roste také riziko, které způsobuje ztráty v případě selhání. V případě složitějších nákladů a rostoucího tempa inovací při heterogenní činnosti organizace se spíše uplatňuje centrální útvar logistiky, který má koordinační funkci mezi útvary a funkci štábní. Může mít i vlastní prostředky a pracovníky pro uskutečnění logistických řetězců. Koordinuje také hmotné i nehmotné toky mezi zákazníkem, dodavatelem a externím partnerem. 14

1.2.9 Logistický řetězec V obecné rovině jsou logistickým řetězcem veškeré aktivity, které jsou podmínkou pro dosažení finálního efektivního výsledku synergické povahy. Z aplikačního hlediska se jedna o souhrn hmotných a informačních (nehmotných) toků. Struktura a chování je odvozená od požadavku konečného zákazníka, který by měl být pružně a hospodárně uspokojen. Má charakter hodnotového řetězce, protože všechny aktivity vedou k tvorbě hodnoty pro zákazníka. 15

13


14


15


10

1.2.10 Supply chain management Hlavním zájmem supply chain managementu je přidaná hodnota pro konečného zákazníka, kterého se dosahuje prostřednictvím řízení procesů v propojených logistických řetězcích na základě dosažení optimální nákladové efektivity. Softwary, které jsou určené k řízení propojených logistickým řetězců, slouží k dlouhodobému plánovaní, ale také ke krátkodobému rozvrhování. Umožňuje taktéž modelovat přípustná řešení a konat optimalizační kalkulace. 16

1.2.11 Logistická infrastruktura Rozlišujeme materiální a nemateriální infrastrukturu. Do materiálních patří veškeré aktivní a pasivní prvky, pomocná zařízení a dopravní, skladové a komunikační sítě. Nemateriální infrastruktura je soubor vědomostních a dovednostních předpokladů, díky kterým využívají a budují materiální infrastrukturu. (dále poskytují logistické služby na bázi materiální infrastruktury včetně poskytování marketingových a poradenských služeb, dále zahrnuje k logistice vtažené systémy ochrany a podnikání, know-how a zdraví, přípravy pracovníku atd.) 17

1.2.12 Logistické náklady Jsou to náklady, které souvisí s množstvím vykonané práce využité v logistickém řetězci. Mohou se udávat buď v celkové výši vynaložených nákladů na logistický řetězec, nebo v nákladech na kalkulační jednici (produkt, služba, výkon). 18

16


17


18


11

Tabulka 1 – Podíl logistických nákladů Činnosti

Podíl nákladů [%]

doprava

29

balení

12

administrativa

11

převzetí a odeslání

8

zpracování objednávky

6

skladování, manipulace, správa, údržba

34

(zdroj: SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s. 162)

1.2.13 Zákazník Celý logistický řetězec je přizpůsoben hlavně potřebám a požadavkům externímu zákazníkovi neboli konečnému zákazníkovi. V zásadě však rozlišujeme dva zákazníky, kteří se týkají logistického řetězce: -

Externí zákazník – konečný zákazník, který má postavení mimo logistický řetězec, ale svými požadavky ovlivňuje jeho průběh.

Interní zákazník – vnitřní články logistického řetězce jehož poptávka závisí na poptávce konečného zákazníka. Vše probíhá v takzvaném poptávkovém řetězci, který je součástí celého logistického řetězce. 19

1.3 Nákup a zásobování V současné době uděluje vedení firem obzvlášť velkou pozornost nákupu a tato pozornost stále roste. Téměř 2/3 veškerých firemních nákladů souvisí s nákupem výrobních

19


12

materiálů, popřípadě zboží a služeb souvisejících s konečným výrobkem. Proto je pro firmy velice důležité provést nákup maximálně kvalitně a tím tam předejít případné nedorozumění se zákazníkem, například kvůli nevčasné dodávce výrobku, nebo nedodání výrobku vůbec. Nekvalitní nákup může také ovlivnit hospodářské výsledky a může výrazně ovlivnit postavení firmy v konkurenčním prostředí. „Nákupem chápeme obchodní operace mající za cíl získání materiálů, zboží či služeb k uspokojení vnitropodnikových potřeb či potřeb zákazníka. Pojem zásobování je širší a zahrnuje logistickou podporu nákupu, tedy veškeré logistické operace dodání zboží na místo určení.“20 Vztah mezi odběratelem a dodavatelem je v rámci firemního nákupu velice úzký, a obě stany jsou dostatečně vzdělaní co se týče vyjednávacích dovedností se svými partnery, proto je pro dlouhodobou spolupráci a udržení dobrých vztahů důležité, aby podmínky pro oba subjekty byly co nejvýhodnější a aby se vyvarovali všem možným prostředníkům, kvůli lepší komunikaci. Od dodavatele se očekává nejvyšší spolehlivost, protože nevčasné dodání potřebného materiálu může vést až k zastavení celé výrobní linky a následně ke zbytečným ztrátám. Proto se doporučuje určitá pojistná zásoba, která by v případě vzniku této situace škodám předešla. Mezi aktiva, která podniky nakupují, patří investiční statky přímé a nepřímé materiály, obchodní zboží a služby. 21

1.4 Sklady a skladování Skladování je nedílnou součástí celého logistického systému organizace. Spojuje výrobce se spotřebitelem. Ve skladech se mohou uskladňovat veškeré potřebné materiály

20

JIRSÁK, Petr, Michal MERVART a Marek VINŠ. VINŠ. Logistika pro ekonomy - vstupní logistika. Vyd. 1.

Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012,. ISBN 978-80-7357-958-6., s. 52 21

JIRSÁK, Petr, Michal MERVART a Marek VINŠ. VINŠ. Logistika pro ekonomy - vstupní logistika. Vyd. 1.

Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012,. ISBN 978-80-7357-958-6., s. 52-60

13

k výrobě, pomocné materiály, komponenty, hotové výrobky atd. V případě obchodní společnosti se ve skladech uskladňuje obchodní zboží. 22 Obrázek 1. – Systém skladovacích aktivit

Vstup zboží

Identifikačn í bod

Uskladnění/ vyskladnění

Komisionářství

Výstup zboží

(zdroj: SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-05733, s. 131)

1.4.1 Funkce skladování

Rozlišujeme celkem tři funkce skladování: -

Přemístění výrobků o Příjem tovaru – zde dochází ke kontrole stavu dodaného zboží a k porovnání s prvotní dokumentací. Dále dochází k vykládce a aktualizaci záznamu. o Uskladnění tovaru – přemístění tovaru do skladu a jeho uskladnění v příslušném skladu. o Expedice – zabalené zboží po kontrole s dokumenty naloženo do dopravního prostředku

-

Uskladnění výrobků o Dočasné (přechodné) uskladnění – jedná se o uskladnění, které je potřebné k doplnění primárních zásob

22

SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s. 131 - 133

14

o Časově omezené uskladnění – takto uskladněné tovary jsou závisle na sezonnosti poptávky, kolísavé poptávce a při zvláštních obchodních podmínkách. -

Přenášení informací – přenášené informace mají souvislost se stavem zásob, stavu zboží v pohybu, polohou zboží, využití skladového prostoru, zákazníky a personálem. Informační systémy výrazně zrychlují a zefektivňují tok veškerých potřebných informací týkajících se skladovacích funkcí. 23

1.4.2 Funkce skladů -

vyrovnávající funkce – v případě neshodného toku a potřebě surovin z pohledu množství nebo časovému rozložení.

-

zabezpečovací funkce – v případě vzniku neočekávaných rizik v průběhu výrobní činnosti, při kolísání potřeby na odbytovém trhu a časového posunutí dodávek na zásobovacím trhu.

-

kompletační funkce – slouží k tvorbě sortimentu v obchodech nebo k tvorbě sortimentních skupin podle potřeby jednotlivých provozů v průmyslovém podniku, protože suroviny dostupné na trhu neodpovídají běžně konkrétním výrobně technickým potřebám.

-

spekulační funkce – vyplývá z možných, nebo očekávaných zvýšení cen na zásobovacích a odbytových trzích.

-

zušlechťovací funkce – zabývá se jakostními změnami druhů sortimentu, které jsou uskladněny v produktivních skaldech, které jsou spojené s výrobou. 24

1.4.3 Významnost skladování

23

SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s. 134

24


15

Skladování obecně poskytuje uskladňování tovarů (zásoby) ve všech stadiích logistických procesů. Rozlišujeme 2 druhy zásob: -

výrobní materiály, komponenty a díly

-

finální (hotové) výrobky

Výrobní podniky mají ve zvyku držet zásoby zboží i ve výrobě a materiálové zásoby k odstranění nebo recyklaci. Zásoby v podniku se udržují kvůli: -

úsporám nákladů na přepravu,

-

úsporám ve výrobě,

-

využití slev, když nakoupí určité množství zboží – množstevní slevy,

-

udržení si dodavatele,

-

podmínkám na trhu ( sezónnosti, konkurenci a výkyvům poptávky),

-

podpoře podnikové strategie v servisu pro zákazníky,

-

překonání časoprostorových odlišností mezi výrobcem a spotřebitelem,

-

dosažení minimálních nákladů logistiky a zároveň dodržení stupně kvality zákaznického servisu. 25

1.4.4 Velikost skladu

Velikost skladu závisí na řadě faktorů. Měří se buď podle velikosti skladové plochy, nebo podle objemu skladového prostoru. Údaj o skaldové ploše je však zanedbatelný, protože díky moderním skladovacím technologiím a zařízením je možné zboží uskladňovat také vertikálně. Proto se stále častěji používá k měření velikosti skladu skladový prostor v m3. Vztahuje se k k celkovému objemu skladového prostoru. Faktory působící na velikost skladu26:

25

SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s.134-135

26

SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3, s. 140-141

16

-

„úroveň zákaznického servisu,

-

velikost trhu, který bude sklad obsluhovat.

-

počet skladovaných produktů,

-

velikost skladovaných produktů,

-

používaný systém manipulace s materiálem (velikost uliček a pod.),

-

typ použitého skladu (regály, police, a pod.),

-

pohyb zboží ve skladu,

-

celková doba výroby produktu,

-

velikost kancelářských prostor v rámci skladu.“27

1.4.5 Chyby při skladování

Jak už bylo výše zmíněno, že úkolem logistického managementu je zajistit efektivitu, rychlost a hospodárnost všech peněžních, informačních, hmotných a nehmotných toků v organizaci., tak jeho úkolem také odstranit veškeré neefektivity, které vznikají při přesouvání a skladovaní zboží a přesunu informací v okruhu skladu. Projevují se například: -

redundantní a přílišnou manipulací,

-

nízkou využitelností skladových prostorů,

-

nadměrnými náklady kvůli nemodernímu zařízení,

-

nemoderními postoji k příjmům a expedicím zboží,

-

nemoderními způsoby počítačového zpracování opakovaných operací.

Aby podnik uspěl v konkurenčním prostředí, musí neustále zdokonalovat své manipulační systémy, uskladňování a vyhledávaní, balení a expedice zboží ve skladech. Optimální kombinace manuálního a automatizovaného manipulačního systému je pro provoz skladů velmi důležitá. 28

27


28


17

1.5 Doprava Základní charakteristika dopravy zní: „Doprava je záměrná pohybová činnost, která spočívá v přemístění věcí nebo osob prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách“.29 Doprava je důležitým faktorem logistických řetězců, zvyšující jejich účinnost. Její úkolem je optimalizace přepravních potřeb v přemisťování lidí a hmotných statků, kde poskytuje přemístění ve všech třech fázích procesu reprodukčního. Zejména ve sférách výroby, oběhu a spotřeby. Logistické systémy mají za cíl maximalizovat efektivitu oběhových a výrobních procesů. -

dopravní proces - dopravním procesem se v dopravě rozumí takový proces, během kterého dochází k přesunutí dopravních prostředků,

-

přepravní proces – je takový proces, kdy nastává samotné přemístění zboží nebo osob.

Dopravním produktem je nehmotný užitečný efekt přemístění. Pokud neexistuje žádný užitek, tak vznikají ztráty ve formě nespotřebovaných užitných hodnot a ztráty ve formě nákladů na přemístění užitných hodnot. 30

1.5.1 Vnitropodniková doprava

„Vnitropodniková doprava se uskutečňuje v rámci výrobního procesu většinou specializovanými dopravními a manipulačními prostředky uvnitř dílen provozoven a závodů“ 31 . Bezprostředně souvisí s procesem výrobním a veškeré dopravní a přepravní činnosti jsou uskutečňovány pomocí speciálních dopravních a manipulačních prostředků. 32 Vzhledem k tématu bakalářské práce se nebudeme věnovat dopravě mimopodnikové.

29


30


31


32


18

1.6 Aktivní prvky logistických systémů

Mezi hlavní úkoly aktivních prvků v logistických systémech patří vykonávaní netechnologických operací s pasivními prvky jako je například: balení, nakládka, přeprava, překládka, vykládka, uskladňování a vyskladňování, identifikace, kontrola, přenos informací atd. Tyto operace spočívají ve změně místa hmotných pasivních prvků. V tomto případě jsou aktivními prvky různá manipulační zařízení a technické prostředky určené k přepravě, skladování, manipulaci a zpevnění. Některá zařízení jsou spojená s budovami ve skladových plochách. Dále spočívají ve sbírání, translaci a uchování informací, bez kterých by se výše uvedené operace nemohly konat. Jsou to zařízení, která nesou informace a jsou určené k automatickému sledování a rozpoznání pasivních prvků. Jedná se o prostředky sloužící k dálkovému přenosu zpráv. 33

1.6.1 Manipulační zařízení s přetržitým pohybem Zařízení a prostředky určené pro zdvih: -

zvedáky – manipulační prostředky, které jsou určené pro zdvih středně těžkých a těžkých břemen nízko nad zemí,

-

výtahy – složí k svislému pohybu kusových materiálů a paletových jednotek poháněné elektřinou,

-

mostové jeřáby – jeřáby zabudované uvnitř budovy, které jsou určené jak k manipulaci ve svislém směru, tak ve vodorovném. Výhodou těchto jeřábů je, že potřebují minimální podlahovou plochu pro jejich činnost,

33


19

-

manipulátory – zařízení s chapadly, které je součástí výrobního systému,

-

roboty – „mají mechanickou část, ale i řídící systém ve třech stupních volnosti. Řídící systém robotů může pracovat pomocí pevného nebo pružného programu, přičemž za progresivní lze považovat roboty řízené počítačem.“34

Zařízení určené k pojezdu: -

paletové vozíky nízkozdvižné

Zařízení určené ke stohování -

regálové zakladače – slouží k manipulaci v regálových skladech, kde jsou schopny skladovat až do výšky 40 m. Jsou dokonale přesné a bezpečné i při vyšších provozních rychlostech mezi velice úzkými uličkami.

-

vysoko zdvižné vozíky a vozy – manipulační prostředky sloužící hlavně k paletizaci a kontejnerizaci. Jsou především s motorem poháněným elektricky nebo spalovacím motorem. 35

1.7 Pasivní prvky logistických systémů

Pasivní prvky v logistických systému představují důležitou část hmotné stránky logistických řetězců. Jsou to hlavně přepravní předměty, materiál, obal, odpad a informace. Jejich pohyb vzniká v místě vzniku, přes různé výrobní články až do místa konečné spotřeby. 36

34


35


36


20

1.7.1 Materiál V plánování logistických řetězců je nesmírně důležité znát veškeré vlastnosti materiálu, se kterým bude probíhat manipulace. Je důležité znát tvar, množství atd., a na základě toho se určuje do jaké manipulační skupiny materiál patří a jak se s ním má nakládat. Materiály můžeme rozlišovat dle skupenství na: -

pevné (kusové, sypké), o jednotlivé kusy – ocelový svitek, pružina o manipulační jednotky – přepravka, kontejner, bedna atp. o volně ložený materiál (sypaný)

-

kapalné, o manipulační jednotky – sud, láhev o volně ložený materiál – kapaliny v potrubí

-

plynné. o manipulační jednotky – tlaková láhev o volně ložený materiál – plyny v potrubí37

1.7.2 Manipulační a přepravní jednotky Pod pojmem manipulační jednotka si můžeme představit jakékoliv kvantum materiálu, které je schopné k manipulaci bez jakýchkoliv úprav. Manipulace s manipulační jednotkou se manipuluje jako s jediným kusem. Přepravní prostředek (paleta, kontejner) je prostředek, který vytváří manipulační nebo přepravní jednotku, která umožňuje a ulehčuje přepravu či manipulaci. Různé velikosti manipulačních a přepravních jednotek jsou závislé na podmínkách různých článků logistických řetězců. Mezi přepravní prostředky zařazujeme: -

37

ukládací bedny – jsou určené ke skladování,


21

-

přepravky – slouží pro rozvoz materiálů,

-

palety – jsou převážně k vidlicové manipulaci, a využívají se ve skaldových a ložných operacích a v mezioperačních manipulacích,

-

roltejnery – jsou vybaveny čtyřkolovým podvozkem,

-

přepravníky – jsou hlavně určené pro tekuté, kašovité a sypké materiály. 38

1.7.3 Obaly Obaly nesou celou řadu důležitých informací, které jsou nezbytné pro identifikaci jeho obsahu, určení, příjemce a odesílatele. Dále pro správnou manipulaci, přepravu a umístění ve skladu a překladišti, a také pro spotřebitele. Podle české státní normy rozlišujeme tři základní funkce obalů: -

funkce manipulační – úkolem této funkce vytvořit úložné prostranství pro produkt a s ním i jednotku balení, která bude uzpůsobená k manipulaci v oběhu,

-

funkce ochranná – tato funkce poskytuje výrobku určitou ochranu, která je vyžadovaná, před poškozením při různých manipulačních činnostech,

-

informační funkce – tvar, grafická úprava, a informace na obalu zajišťuje oběh, odbyt a spotřebu výrobku.

Dále rozlišujeme méně důležité funkce: prodejní, grafická a ekologická. 39

1.7.4 Identifikace pasivních prvků Precizní informovanost o oběhu pasivních prvků je v řízení materiálového toku velice významná, proto musí být pasivní prvky logistického řetězce v určených místech bez

38


39


22

problémově identifikovatelné. Oběh veškerých produktů a komponentů, pohybujících se samostatně nebo ve spotřebitelských obalech, musí být jednoznačné znám. Označení, díky kterému je možné pasivní prvek identifikovat, nese přímo materiál, polovýrobek, či sám produkt. Pokud tomu tak není, tak existují různá jiná označení ve formě etikety, obalu, magnetické pásky, nálepky, štítků atd. Označením může být určitý kódový záznam (např. čárový kód), nápis nebo grafická značka. Identifikace znamená zjišťování totožnosti40. Pasivních prvků a identifikují se těmito způsoby: -

fyzickými znaky (kamera sleduje tvar nebo barvu)

-

kódy (laserový snímač snímá čárový kód, nebo snímač dat snímá radiofrekvenční data) 41

1.7.4.1 Čárové kódy Čárové kódy jsou nejpraktičtějším a pořád ještě nejméně nákladným způsobem fungujícím na optickém principu, a proto jsou i nejrozsáhleji využívané při označování pasivních prvků kvůli automatizované identifikaci. Kódy jsou uloženy ve světlých a tmavých plochách, které mají různé vlastnosti, a při ozáření laserovým paprskem je možné identifikovat podrobnější vlastnosti pasivních prvků. 42

40

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=identifikace,4.3.2014, 9:30

41


42


23

2 Praktická část 2.1 Společnost DoorHan Obrázek 2. – Logo společnosti DoorHan

(zdroj: http://www.novi-vorota.com.ua/images/stories/avtomatika/brendi/DoorhanLogo.JPG) První vrata DoorHan byly nainstalovány na podzim roku 1994 – tento rok můžeme brát začátek existence společnosti DoorHan. V průběhu osmnácti let společnost prošla všemi fázemi vývoje. Z malé montážní firmy až po nadnárodní diverzifikované průmyslové holdingové společnosti. Zakladatelem společnosti je Aleksander Danilovič Khanin, který založil společnost v garáži s partou moldavských pracovníků. DoorHan je produkční holdingovou společností, která zaujímá vysoké postavení na trhu mobilních obvodových konstrukcí hlavně v Rusku a zemích SNS. Specializuje na produkci plného sortimentu komponentů pro všechny typy vrat, rolet a logistických systémů, které jako jediná společnost v Rusku vyrábí. Dnes se společnost DoorHan stabilně a úspěšně rozvíjí a má rozsáhlou síť distributorů. Kanceláře společnosti se nacházejí po celém Rusku, Evropě, zemích SNS a Číně. Území odbytu společnosti DoorHan zahrnuje více jak třicet zemí světa. Výrobní závody společnosti se nacházejí v Rusku, České republice a Číně. Hlavní výroba a správní středisko společnosti se nacházejí v Rusku, Odincovském okrese v Moskevské oblasti. V podnicích v Evropě (DoorHan Europe s.r.o.) a v Asii se produkce vyrábí s ohledem na 24

klimatické podmínky používání a požadované národní standardy. Každý z podniků je distribučním centrem výrobků DoorHan na trhu dané země a sousedních zemí. V Rusku a zemích SNS je 20 výrobně-logistických míst, 10 prodejních míst a více než 6500 distributorů, nabízejících produkci DoorHan. DoorHan Club slouží pro rychlé zaopatření koncového zákazníka na libovolném místě v Rusku a zemích SNS výrobky společnosti DoorHan, a také montážními a servisními službami.43

2.2 DoorHan Europe s.r.o. V této práci se však budu věnovat hlavně této dceřiné společnosti DoorHan Europe s.r.o. – konkrétně vnitropodnikové logistice.

2.2.1 Sortiment Ve společnosti DoorHan Europe s.r.o. v České republice, nacházející se v blízkosti města Kadaň, se vyrábí a nabízí tato produktová řada: -

komponenty pro sekční vrata,

-

hotová sekční vrata,

-

logistické systémy,

-

vratové systémy

-

pohony.44

43

http://www.doorhan.ru/doorhan-segodnya/

44

http://www.doorhan.cz/

25

2.3.Haly společnosti DoorHan Europe s.r.o. -

Hala 3. - Výstup z výrobní linky panelů

-

Hala 4a. 4b. - Sklad panelových svazků

-

Hala 5. - Montážní linka dveřních panelů

-

Hala 6. - Expediční sklad sekčních vrat a doplňujících výrobků

-

Hala 7. - Montáž profilů a pružin

-

Hala 8. - Kompletace komponentů

-

Hala 9. - Sklad kompletačních a montážních komponentů

-

Hala 10. - Sklad profilů

-

Hala 11. - Výroba profilů

-

Hala 12. - Výroba pružin

-

Hala 13. – Výroba speciálních vrat

2.4 Vnitropodniková logistika a doprava

2.4.1 Hala 3 - Výstup z výrobní linky panelů Dopravní činnosti v této části výrobní linky jsou realizovány zařízením vlastní výrobní linky od firmy Puma. V závislosti na materiálovém toku nastávají dva odlišné případy předání vyrobených panelů. Panely bez dalšího zpracování na montážní lince určené k uložení ve skladu panelových svazků se stohují až po 17-ti na sebe ( v závislosti vlastní šířky panelů ). Poté jsou tyto panelové svazky zabaleny v balicím zařízení. Takto, pro další transport až k odběrateli, připravené svazky jsou zařízením předány na odběrné místo v hale 4a. nebo 4b. kde jsou za pomoci halových mostových jeřábů pracovníky skladu panelových svazků odebrány a uloženy na sklad.

26

Panely určené ke kompletaci na montážní lince v hale 5 jsou dle konkrétních zakázek stohovány maximálně po 6-ti kusech nad sebou a v závislosti jejich skutečné délce, aniž by byli balícím zařízením k sobě svázány, jsou předány dopravním systémem do panelové zdviže zajištující jejich přepravu do výrobní haly 5 na vstup montážní linky dveřních panelů, nebo jsou převezeny pracovníkem do haly 13 (výroba speciálních vrat). Za předpokladu, že se bude jednat o svazky kratších délek, je možné zavážet 2 až 3 svazky panelů za sebou na výtahovou trať zdviže, a poté je přepravit na vstup haly 5.

2.4.1.1 Procesy balení panelových svazků V balicím zařízení firmy Puma jsou pod panelové svazky založeny polystyrenové desky tloušťky 20 mm, na horní straně svazku jsou uloženy ochranné polystyrenové růžky, na přední a zadní čela svazku zakládá balicí stroj ochranné foliové plachetky, pod spodní plochu svazku zakládá balicí stroj ještě 40 mm tlusté polystyrenové nožky a celý svazek obalí obalovou smršťovací folií.

2.4.1.2 Dopravní řešení na výstupu výrobní linky Propojovacím členem, mezi výrobní linkou panelů a halou 4a. na výstupu z balícího zařízení, je dvoustopá trať firmy Puma, zasahující do prostoru balicího zařízení a do prostoru haly 4. Na tuto trať navazují další tratě procházející halami 4a. a 4b. sloužící k transportu a odebírání zabalených svazků. Transport panelů určených pro montáž v hale 5 probíhá po paralelní linii výstupu z výrobní linky

vyúsťující přímo na vstup tratě ve zdviži. Na trati může docházet ke

sdružování kratších panelových svazků pro zásobování montážní linky v hale 5. Válečková trať pro transport panelových svazků o délce max. L= 8000 mm s max. hmotností produktu do 120 kg na běžný metr, s transportní rychlostí 0,46m/s. transportní pohyb je možný v obou směrech. Transportní zdviž s válečkovou tratí o délce 8,5 m je způsobilá pro přepravu a zvedání na úroveň patra montážní linky v hale 5, nezabalených na sobě volně ložených

27

sendvičových panelů o délce 8 m a V maximálním množství 6-ti panelů na sobě ložených. Maximální hmotnost je 350 kg, a možná dosažitelná zdvihová rychlost je 0,9 m/s.

2.4.2 Haly 4a. a 4b. – Sklad panelových svazků Veškeré technologicko-transportní procesy byly již popsány v kapitole 2.4.1., protože haly 4a ,4b a hala 3 jsou vzájemné propojeny.

2.4.3 Hala 5 – Montážní linka dveřních panelů 2.4.3.1 Zásobování panely Zásobování panely jsme si již popsali také v kapitole 2.4.1. viz. strana 26, třetí odstavec.

2.4.3.2 Zásobování hliníkovými profily Hliníkové profily, určené k zásobování montážní linky v hale 5, jsou z příslušných skladovacích hal profilů a ze skladu hliníkových profilů kompletovány pracovníky vnitrozávodního zásobování dle potřeby stanovené vnitrozávodním řídícím systémem na speciální dřevěné palety do profilových svazků. Profilové svazky jsou uloženy vždy na jednu paletu po 20-ti kusech do maximální délky 6,25 m, a v maximální hmotnosti 350 Kg. K této paletě jsou připoutány za pomoci ručního páskovacího zařízení. Takto připravené materiály jsou registrovány a vyčleněny ze stavu zásob pomocí odečítacích jednotek čárkového kódu. Palety obdrží doprovodný zásobovací list. Pro zásobování haly 5 pomocnými materiály jsou vyčleněny nevýrobní časy produkční a montážní linky. V této době jsou za pomoci mostového jeřábu haly 4b o nosnosti 2,5 t takto připravené palety s profily založeny na vstupní trať v hale 4b., a po založení na tuto trať je obsluhou na ovládacím panelu zadán povel k transportu profilů do haly 5. Palety s profily jsou zavezeny až na koncovou pozici montážní linky, kde jsou profily z těchto palet 28

ručně uvolněny a přenášeny pracovníky zásobování montážní linky na skladovací místo příslušných profilů.

2.4.3.3 Zásobování přídavnými komponenty Pro zásobování haly 5. přídavnými komponenty pro montáž vratových panelů jsou také vyčleněny nevýrobní časy produkční a montážní linky. Přídavné komponenty pro montážní linku v jsou v hale 9 (sklad komponentů), dle potřeby

stanovené

vnitrozávodním

řídícím

systémem,

kompletovány

pracovníky

vnitrozávodního zásobování v originálním kartonovém obalu. V potřebném množství jednotlivých kartonů jsou založeny všemi montážními komponenty pro kompletaci vratových panelů na speciální dřevěné palety, které jsou určené k zásobování montážní linky v hale 5 (v případě nutnosti jsou kartony zabezpečeny proti spadnutí). Stejným způsobem jsou na speciální dřevěné palety uloženy kartonové ochranné proklady, které jsou podkládány pod spodní stranu každého svazku. V určené době jsou za pomoci transportního vysokozdvižného vozíku takto připravené palety s montážními komponenty zavezeny na vstupní a výstupní trať v hale 6, a po založení na paletu je obsluhou na ovládacím panelu zadán povel k transportu palety do haly 5. Palety jsou zavezeny za pomoci zdviže až na koncovou pozici stohovací tratě montážní linky, kde jsou kartony z těchto palet ručně uvolněny a přeneseny pracovníky zásobování montážní linky na skladovací místo příslušných komponentů. Uvolněné kartony komponentů které byly v předcházející pracovní směně spotřebovány jsou obslužným personálem přímo, nebo po jejich složení do plochého tvaru, uloženy na vyprázdněnou transportní paletu. Po zadání povelu k transportu na ovládacím panelu jsou svezeny zpět

na vstupní a výstupní trať v hale 6, kde jsou za pomoci

vysokozdvižného vozíku vyměněny za další paletu s následujícími komponenty.

29

2.4.4 Hala 6 - Expediční sklad sekčních vrat a doplňujících výrobků V této skladovací hale se nachází i balicí zařízení značky GIPO, které zabezpečuje balení všech expedovaných produktů dle potřeby do dopravních obalů - kartonáží. Je rozdělena na dvě různé části dle druhu skladovaných produktů: -

V hlavní a velikostně převažující části haly je sklad expedičních jednotek

sekčních vrat. Je vybaven regálovými stojany pro vodorovné skladování sekčních svazků do regálů, které jsou zasouvány bočně v deseti podlažích nad sebou do výšky 9 m a 1,2 m zásuvné hloubky. Regálové řady jsou rozděleny do sekcí dělícími mezery v odstupu, které odpovídají délkám vratových panelů. Každá z těchto sekcí je označena odpovídajícím délkovým označením a pozičním číslem, které je řídícím výrobním systémem přidruženo jednotlivým zakázkám. Horní podlaží je využíváno pro skladování sekčních svazků, a svazků montážních profilů, které jsou zakládány tak, že ohnuté konce vodících profilů budou přečnívat směrem dolů. Ve spodní části jsou na dřevěných paletách uloženy kartony s kompletačními komponenty vrat. -

Pro sklad doplňujících výrobků je vyhrazena menší část haly. Zde se nachází

regálové stojany pro skladování produktů na paletách. Tento regál je podobné konstrukce jako regály pro skladování ostatních expedičních produktů. Jeho celková výška je 9 m. Všech 8 regálových podlaží s výškovým odstupem 1,4m je vybaveno průběžnými podlahovými plochami pro uložení palet s doplňujícími produkty. Uskladňování je spojeno s příslušnou registrací pomocí čtečky čárkového kódu, který se nachází na etiketách na horní straně panelových svazků.

2.4.5 Hala 7 - Montáž profilů a pružin Tato hala je montážní halou pružin, pružinových jednotek a vratových profilů.

30

2.4.5.1 Zásobování Zásobování haly 7 probíhá ve směru toku materiálu ze skladu profilů a pružin, většinou po vnější komunikaci nacházející se pod přístřeškem a nebo i ve výjimečných případech po vnitřní komunikaci u podélné stěny haly 3. Je možné i přímé zásobování z výrobní haly 11, respektive u pružin z chladícího odstavného prostoru nacházejícího se pod přístřeškem haly 12. Profily jsou ukládány do devíti regálových stromečkových stojanů nacházejících se u dělící stěny haly 7 a haly 6. Pro založení jednotlivých svazků, které jsou dovezeny za pomoci vysokozdvižného vozíku s širokou vidlicovou traverzou, je použito dílenské ruční pojízdné zvedací rameno se závěsnými lany. Z těchto regálů si pracovníci pracovišť montáže profilů dle potřeby, podle listin jednotlivých zakázek, sami vybírají a zanášejí potřebné profily na přířezová zařízení a poté na montážní stolice kde

jsou prováděny potřebné pracovní úkony. Po zkompletování

jednotlivých expedičních svazků, uloží tyto na ruční transportní vozíky pro přepravu profilů. Takto připravené svazky na vozících jsou přebrány pracovníky a na balícím zařízení obaleny a po několika svazcích převezeny k uskladnění do haly 6, kde jsou pracovníky expedičního skladu převzaty a uloženy do příslušného pole odpovídající zásilky. Pružiny jsou zaváženy v transportních pružinových koších umístěných na ručních vozících, které se nachází na vyhrazených místech po. Pracovníci pracoviště si je vyzvedávaní osobně dle potřeby podle zakázky. Pro manipulaci s pružinami větších hmotností se užívá dílenského ručního pojízdného zvedacího ramene se závěsnými lany. Hotové pružiny s unášecími bubny jsou převáženy na plošinových nebo válečkových vozících s k pracovišti.. Zkompletované torzní jednotky se převezmou příslušnými pracovníky a na plošinovém vozíku jsou přemístěny k zabalení na balicím zařízení. Následně několik zabalených torzních jednotek se převáží k uskladnění do haly 6, kde jsou pracovníky expedičního skladu převzaty a uloženy do příslušného pole odpovídající zásilky.

31

2.4.6 Hala 8 - Kompletace komponentů V hale 8 probíhá kompletace přídavných vratových komponentů určených pro montáž příslušných sekčních vrat dle zakázky. Vstupním pracovištěm kompletace komponentů je pracoviště s pracovním stolem pro přípravu přepravek obsluhované pracovníkem kompletace. Toto pracoviště je vybaveno komunikačním portálem vnitrozávodového správního systému s tiskárnou zakázkových dodacích listů expedovaných sestav - sestav přídavných vratových komponentů. Na dodacím listu zakázky jsou uvedena všechna potřebná data přídavných vratových komponentů jako číslo zakázky, čísla komponentů a jejich pořadová čísla, množství, hmotnost a celková váha expediční jednotky. Vedle pracoviště přípravy přepravek je na šesti euro-paletách uskladněno 120 plastových přepravek o velikosti 600x400x200 mm. Zásoba 120 přepravek, které jsou používány pro kompletaci komponentů v prostoru kompletační sekce, umožňuje pracovníkům nepřerušený tok přípravy kompletačních zakázek. Pracovník vloží dodací list expediční jednotky do přepravky a založí vždy 3 takto připravené přepravky na vstupní válečkovou trať kompletační sekce. Kompletační sekce je uspořádáním 200 kusů skluzových zásobníků určených k zakládání komponentů pro kompletaci a montáž s integrovanou válečkovou tratí bez pohonu. Pracovník kompletace převezme tyto 3 přepravky a posouvá je po válečkové trati od jejího počátku podél skluzových zásobníků očíslovaných pořadovým číslem a číslem komponentů. Dle dodací listiny ukládá pracovník do příčkami rozdělené přepravky určené komponenty. Kompletační sekce se skládá ze čtyř zásobníkových a válečkových řad. Na konci každé řady se nachází příčný skluz a nebo příčná válečková trať pro přesun přepravek na další válečkovou trať. Tyto čtyři řady jsou ze začátku obsluhovány dvěma zaměstnanci. Pro výrobní potřeby závodu dosahující větší produkci než 150 vrat za den je nutno počítat se čtyřmi pracovníky pro kompletaci komponentů. Uvolněné místo na skluzu a prázdná krabice pod ním je signálem pro zásobovacího pracovníka expedice k odvezení a doplnění skluzu novými komponenty. Pro kompletaci šroubů a dalších spojovacích elementů používají pracovníci kompletace poměrové váhy, sloužící k množstevnímu určení šroubů. 32

Po naplnění přepravky příslušnými komponenty je přepravka převzata pracovníkem výstupní kontroly, a následně zvážená na váze na válečkové trati a porovnána se skutečnou a předurčenou hmotností přepravky. Přepravky se správnou hmotností předá pracovníkům výstupní kontroly, jejichž úkolem je kontrola správnosti jednotlivých součástek. Souhlasí-li všechny komponenty, které pracovník vyložil na kontrolní stůl s dodacím listem zakázky, zhotoví

tento

dokumentační záběr pomocí pevně instalované foto-kamery spojené se

závodním řídícím systémem, ve kterém tento dokumentační záběr bude archivován. Poté potvrdí pracovník dodací list a složí komponenty do připravené kartonové krabice, kterou obdržel od pracovníka, který je připravuje dle potřeby na jeho pracovním místě v hale 3. Potřebné kartonáže jsou uskladněny v regále skladu kartonáže. Přepravky u nichž jsou zjištěny odchylky od zadaných sestav odloží pracovníci na euro paletu pro chybné expediční sestavy. Po naplnění této palety 16-ti přepravkami je přepravka zavezena pracovníkem na počátek válečkové trať kde je provedená potřebná korektura, která odpovídá dodací listině. Takto korigované přepravky dospějí opět k výstupní kontrole.

2.4.7 Hala 9 - Sklad kompletačních a montážních komponentů Prostory tohoto skladu slouží výlučně pro skladování kompletačních a montážních komponentů přicházejících z vlastní výroby, ale i z jiných výrobních závodů a nebo od nezávislých dodavatelů. Zásobování novými, dle potřeby objednanými, komponenty je prováděno z prostoru venkovního přístřešku, kde jsou uloženy na euro paletách, které jsou odebírány z plochy nákladního vozu za pomoci vysokozdvižného bočního vozíku určeného pro transportní činnosti v této hale. Regálové systémy jsou způsobilé pro uskladňování euro palet, ale také pro založení vnitrozávodových přepravních palet o délce 3 m určených pro manipulaci s montážními komponenty. Vozík zaváží komponenty na přesně určená místa pro ně určené , která jsou označená pořadovými čísly regálových buněk a číslem příslušného výrobku dle číslovacího systému.

33

Každý vstup do skaldu, nebo výstup ze skladu, komponentů je registrován zodpovědným pracovníkem skladu čtečkou čárkového kódu a za pomoci řídícího systému závodu. Zásobování haly 9 z plochy přístřešku, nebo přímo z ložné plochy nákladních vozů, zajišťuje také vysokozdvižný boční vozík. Pro případ expedice většího množství kompletačních komponentů přímo na přepravních paletách, jsou takto vyčleněné palety registrovány - odepsány ze stavu zásob skladu a převezeny na přídavnou plochu expedice pod přístřeškem haly 9 a nebo přímo založeny na nákladní plochu transportního vozidla.

2.4.8 Hala 10 - Sklad profilů Hala 10 je vyhrazena pro účely skladování: -

ocelových profilů (J,C a L) vyráběných v hale 11 (rovné i ohnuté),

-

ocelových dutých hřídelů s drážkou dovážených od dodavatelů,

-

ocelových dutých hřídelů více stěnných taktéž dovezených od dodavatelů,

-

plastových hřídelů torzních jednotek,

-

hliníkových profilů,

-

surových pružin ve svazcích - vyráběných v hale 12a, a nebo dovážených od dodavatelů.

Všechny tyto profily a pružiny jsou uskladňovány v regálových jednotkách. Přeprava jak profilů, hřídelů tak i pružin vyžaduje z důvodů délek těchto komponentů použití dopravních prostředků. Takovým prostředkem je boční vysokozdvižný vozík s širokou vidlicovou traverzou. Tento vozík dovoluje díky své vysoké manipulační pohyblivosti dokonalé využití skladových ploch. Vysokozdvižný boční vozík je schopen svazky profilů, hřídelů a nebo pružin zakládat až do výšky 9 m.

34

2.4.9 Hala 11 - Výroba profilů

V této hale se nachází čtyři válcovací linky, které jsou situovány podélně vedle sebe s dostatečným volným průchodem mezi nimi. Zásobování linek ocelovými pásky probíhá následovně: Z hromady svitků na paletě se nejprve odstraní balicí folie a vázací pásky. Poté se svitky o tloušťce a šířce pásku odpovídající válcovanému profilu odeberou mostovým jeřábem za pomoci lanových smyček z hromady na paletě. Jednotlivé svitky jsou mezi sebou od výrobce proloženy tak, aby obsluha byla schopna jednotlivý svitek zavěsit a nasadit na odvíjecí zařízení válcovací linky. Vyválcovaný a na délku oddělený profil se pomocí sklopných válečků shodí na transportní vozík na profily. Po dosažení zvoleného množství profilů tvořících jeden svazek, jsou svazky na vozíku odvezeny ke spáskování na pracovním stole. J profily, určené pro výrobu malých a velkých hokejek, prochází napřed ohýbacími stolicemi a poté se dopraví též ke spáskování k pracovnímu stolu. Zapáskování provádějí pracovníci za pomoci ručních páskovacích kleští přímo na přepravních vozících, které jsou pro tuto činnost určené. Další pomocné pomůcky pro tyto práce se nacházejí na pracovním stole. Pracovníci odstavují připravený vozík se svazky profilů a průvodními listy označení a množství profilů na předávací plochu profilů v hale, a pomocí mobilního telefonního spojení informují obsluhu vozíku a zodpovědného pracovníka skladu haly o připravenosti materiálu. Obsluha vozíku odebírá svazky z ručního vozíku za pomoci přepravních vidlí a podle údajů vnitropodnikového řídícího systému, které pracovník obdrží na halovém terminálu a uloží do příslušného místa regálových jednotek.

2.4.10 Hala 12 – Výroba pružin Výroba pružin je umístěna hale 12. Surovinou pro jejich výrobu je pružinový drát, ze kterého se na speciálním stroji navijí torzní pružiny.

35

Vstupní sklad pružinového drátu je umístěn pod přístřeškem haly 1. Kapacita této skladovací plochy činí 168 svitků drátu na ocelových nosičích ve dvou vrstvách na sobě. Svitky se zde skládají ze zásobovacích kamionů. Zásoba 336 t stačí přibližně. na 12 dní třísněného provozu. Zásobování haly 12 probíhá pomocí dopravního zařízení, určeného pro dopravu hutního materiálu, nebo i za pomoci mostového jeřábu nacházejícího se v prostoru přístřešku. Svitky drátu jsou skládány z dopravních prostředků na ploše přístřešku haly 1 na vyhrazenou plochu vstupního skladu. Výrobní sklad pružinového drátu u vstupní části haly 12 obsahuje 46 svitků drátu na ocelových nosičích ve dvou vrstvách na sobě a zajišťuje výrobu přibližně na. 3dny. Svitky se sem dopravují ze vstupního skladu pod přístřeškem vysokozdvižným vozíkem nebo. Před uložením svitku na odvíjecí zařízení se ze svitku odstraní obalová folie a odloží se do gitterboxu. Tato operace se opakuje přibližně jednou za 80 minut stejně jako odvážení koše naplněného pružinami. Tažné válce pružinového stroje vytahují pružinový drát ze svitku, který je uložen i s transportním nosičem na horizontální automatické odvíječe. Navinuté pružiny padají po oddělení navíjecím strojem do přistaveného pružinového koše umístěného na přepravním vozíku pro pružinové koše. Pracovníci převezou koše od výrobního stroje na označené odstavné plochy nežíhaných pružin . Za pomoci halového jeřábu, vybaveného řetězovým pavoukem pro zavěšování košů, zakládá pracovník vždy dva koše na zavážecí trať pece. Po vyžíhání se pružiny v koších založí na vozík pro pružinové koše a pracovníci je vyvezou na odstavnou plochu pod přístřeškem, kde se pružiny vychlazují na teplotu přípustnou pro ruční práce.

2.4.11 Hala 13 – Výroba speciálních vrat Speciální vrata se vyrábí v hale 13. Výchozím materiálem pro tuto výrobu jsou nezabalené štosy panelů přicházející přímo od výrobní linky z haly 3, po případě svazky sendvičových panelů ze skladu v hale 4a nebo 4b. Ostatní montážní vratové komponenty

36

jsou dopraveny z haly 9. Po provedení základního obrábění panelů na obráběcí lince probíhá další montáž vrat na třech montážních pracovištích a dvou stojanech pro zabudování dveří. Dokončená vrata se po kompletaci opět rozeberou, spáskují, doplní pěnovými pruhy o tloušťce 39 mm a šířce odpovídající podélnému odřezu a odvezou se do haly 6 - Expediční sklad, k zabalení a dokompletování celé zásilky.

2.5 Identifikace nedostatků a návrh řešení Po rozhovoru, který byl zdokumentován ve formě zvukového záznamu a následně přeložen z ruského jazyka do českého, jsme společně s hlavními mistry a ředitelem závodu obešli veškeré haly v podniku a snažili jsme se identifikovat různé nedostatky snižující efektivitu logistických procesů. Prvním nedostatkem je dopravní řešení v hale 4a. a 4b. (sklad panelových svazků). Identifikovali jsme, že vznikají prostoje v dopravě mezi panely, které jsou určené k dalšímu zpracování, a panely, které jsou určené k expedici, protože když dochází k manipulaci s expedičními panely z výstupu výrobní linky pomocí mostového jeřábu, tak není možné odebírat panely k dalšímu zpracovaní a naopak. Proto jsme navrhli instalaci automatického dopravníku, který bude umístěn podél celého závodu a bude určený pro panely dalšího zpracování a který automaticky rozpozná panely pomocí čárového kódu a dopraví jej na příslušné stanoviště. Tímto se nám uvolní místo ve skladu hlavně pro expediční panely a sníží se tak celková produkční doba. Dále tento dopravník minimalizuje riziko poškození a záměnou panelu, určeného ke zpracování, zbytečnými manipulacemi, které můžou způsobit pracovníci například nepozorností. Cílem je snížit množství manipulací a více automatizovat veškeré probíhající procesy. Díky tomu že automatický dopravník bude rozmístěn po celé délce závodu umožní nejen přepravu panelů, ale bude schopen také převážet pružiny, profily a krabice s komponenty. Druhý nedostatek, který jsem identifikoval, se týká skladu expedičních sekčních vrat a doplňujících výrobku, která se nachází v hale 6. Zaregistroval jsem, že není plně využitá kapacita tohoto skladu, protože poptávka po produkci převyšuje kapacitu regálových řad, což způsobuje to, že některé hotové zakázky připravené k expedici leží na zemi uprostřed skladu,

37

což omezuje pohyb a manipulaci vysokozdvižného vozíku v tomto prostoru. Proto bych navrhoval instalaci dalších regálových řad uprostřed tohoto prostoru taktéž do výšky 9 m. Instalace regálových řad by měla zvýšit efektivitu využití skladových prostor. Dalším nedostatkem, zaregistrovaný ředitelem závodu, je, že sice veškeré produkty tvořící kompletní zakázku jsou snímány čtečkou čárových kódů při vstupu do skladu, avšak při výstupu těchto zakázek nejsou snímány, proto vznikají často problémy, že zakázky připravené pro odběratele nejsou kompletní a jejich zpětné dohledání je časově velice náročné a nákladné. Pro řešení tohoto problém jsme navrhli instalaci mobilního terminálu, který bude propojen s vnitřním systémem a dokud nebude zakázka zcela kompletně naložená a oskenovaná, tak systém neumožní výtisk potřebných expedičních dokumentů. Instalace mobilního terminálu tak zabrání chybám, které mohou být způsobeny lidským faktorem.

38

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo popsat aktuální stav logistických procesů ve společnosti DoorHan Europe s.r.o., nalézt nedostatky a následně navrhnout nové řešení, které by eliminovalo jejich výskyt. V první části teoretické jsem se zabýval logistice z pohledu teorie, v té další jsem se věnoval praktické části konkrétní společnosti, ve které jsem představil společnost DoorHan Europe s.r.o., dále popsal její sortiment, haly a veškeré logistické procesy uvnitř podniku. Praktickou část jsem uzavřel identifikací nedostatků a návrhem nového efektivnějšího řešení pro vnitropodnikovou logistiku. Ve společnosti jsem identifikoval nedostatky v halách 4a., 4b. a 6. V hale 4a. a 4b. jsem objevil nedostatky v dopravním řešení těchto hal. Zaznamenal jsem prostoje v dopravě mezi panely, které jsou určené pro další zpracování v hale 13, a panely k expedici. V hale 6 v expedičním skladu sekčních vrat jsem objevil několik nedostatků. Dochází zde k převýšení kapacity skladu a některé z kompletních zakázek leží na zemi v prostorách skladu, tedy mimo regály. Dalším nedostatkem v hale 6 bylo snímání veškerých dílčích částí zakázky pouze na vstupu do skladu, nikoli při výstupu. Důsledkem toho nastával problém, ve formě nekompletních expedovaných zakázek. Řešením nedostatků vzniklých v halách 4a. a 4.b. byl navrhl instalace automatického dopravníku, který bude umístěn podél celého závodu a který automaticky rozpozná panely pomocí čárového kódu. Tímto řešením se uvolní místo ve skladu pro expediční panely a sníží se celková produkční doba. Nedostatky týkající se nedostatku kapacity skladu, vzniklé v hale 6, jsem vyřešil instalací dalších regálových řad, které by eliminovaly nedostačující kapacitu skladu. Nedostatky, týkající se snímání dílčích částí zakázky, jsem vyřešil instalací mobilního terminálu, který bude propojen s vnitřním systémem. Vnitropodniková logistika společnosti DoorHan s.r.o. je dle mého názoru na velmi dobré úrovni, a i přes drobné nedostatky, se mi povedlo je bezproblémově identifikovat a vyřešit a splnit cíl této práce.

39

Použitá literatura PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 1096 s. ISBN 80-860-3159-4 PERNICA, Petr a kolektiv, Arts logistics, Praha: Oeconomica, 2008, 435 s. ISBN 978-80245-1412-3. SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. 315 s. ISBN 80-2510573-3. JIRSÁK, Petr, Michal MERVART a Marek VINŠ. Logistika pro ekonomy - vstupní logistika. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 263 s. ISBN 978-80-7357-958-6.

Internetové zdroje http://www.druckerinstitute.com http://slovnik-cizich-slov.abz.cz http://www.doorhan.ru http://www.novi-vorota.com.ua

40

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Mykola Bilanyč

Recommend Documents