Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Martin Kykal

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2006

Martin Kykal

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Finanční analýza Pivovaru Nymburk, spol. s r.o.

Vypracoval: Martin Kykal Vedoucí práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.

-2-

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Finanční analýza Pivovaru Nymburk, spol. s r.o.“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 20. srpna 2006

Podpis -3-

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat především dvěma osobám. Jednak je to panu Ing. Petru Boukalovi Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a konzultace během celého průběhu vypracování bakalářské práce a rovněž panu Ing. Josefu Janouškovi za poskytnutí veškerých materiálů potřebných k vypracování této práce.

-4-

Obsah 1 2

3

4

5 6 7

Úvod a vymezení cíle..................................................................................................................................... 6 Představení podniku....................................................................................................................................... 7 2.1 Základní údaje ...................................................................................................................................... 7 2.2 Hlavní předmět podnikání .................................................................................................................... 7 2.3 Historie a současnost ............................................................................................................................ 8 Teoretická část ............................................................................................................................................. 10 3.1 Finanční analýza................................................................................................................................. 10 3.2 Uživatelé finanční analýzy ................................................................................................................. 10 3.2.1 Externí uživatelé ....................................................................................................................... 10 3.2.2 Interní uživatelé ........................................................................................................................ 11 3.3 Metodické postupy finanční analýzy.................................................................................................. 11 3.3.1 Horizontální a vertikální analýza .............................................................................................. 11 3.4 Poměrová analýza............................................................................................................................... 12 3.4.1 Ukazatele rentability ................................................................................................................. 13 3.4.2 Ukazatele likvidity (platební schopnosti) ................................................................................. 14 3.4.3 Ukazatele aktivity ..................................................................................................................... 14 3.4.4 Ukazatele zadluženosti.............................................................................................................. 15 3.4.5 Ukazatele produktivity práce .................................................................................................... 16 3.4.6 Hodnotové ukazatele výkonnosti .............................................................................................. 16 3.5 Du Pont analýza ................................................................................................................................. 17 3.6 Analýza pracovního kapitálu.............................................................................................................. 18 3.7 Bilanční pravidla ................................................................................................................................ 18 3.8 Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy...................................................................... 19 3.8.1 Kralickův rychlý test................................................................................................................. 19 3.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti............................................................................................... 20 3.8.3 Index IN01 ................................................................................................................................ 20 Praktická část ............................................................................................................................................... 22 4.1 Horizontální a vertikální analýza........................................................................................................ 22 4.1.1 Horizontální analýza rozvahy ................................................................................................... 22 4.1.2 Vertikální analýza rozvahy ....................................................................................................... 24 4.1.3 Horizontální analýza výsledovky.............................................................................................. 29 4.1.4 Vertikální analýza výsledovky.................................................................................................. 33 4.1.5 Analýza cash flow..................................................................................................................... 36 4.2 Poměroví ukazatelé ............................................................................................................................ 37 4.2.1 Ukazatele rentability ................................................................................................................. 37 4.2.2 Ukazatele likvidity.................................................................................................................... 38 4.2.3 Ukazatelé aktivity ..................................................................................................................... 39 4.2.4 Ukazatele zadluženosti.............................................................................................................. 41 4.2.5 Ukazatele produktivity práce .................................................................................................... 42 4.2.6 Ukazatel EVA ........................................................................................................................... 43 4.3 Du pont analýza.................................................................................................................................. 44 4.4 Analýza pracovního kapitálu.............................................................................................................. 45 4.5 Bilanční pravidla ................................................................................................................................ 46 4.6 Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy...................................................................... 47 4.6.1 Kralickův rychlý test................................................................................................................. 47 4.6.2 Altmanův index důvěryhodnosti............................................................................................... 48 4.6.3 Index IN01 ................................................................................................................................ 48 Závěr ............................................................................................................................................................ 49 Použitá literatura .......................................................................................................................................... 51 Přílohy.......................................................................................................................................................... 52 7.1 Účetní výkazy v plném znění ............................................................................................................. 52 7.2 Kompletní horizontální a vertikální analýzy výkazů.......................................................................... 56

-5-

1 Úvod a vymezení cíle Pro jakékoliv podnikání je charakteristické, že na jeho počátku vkládá podnikatel do svého podniku kapitál, a to vlastní nebo vypůjčený. Velikost tohoto kapitálu je značně diferencovaná a závisí jak na předmětu podnikání, tak i na jeho rozsahu. Ať už se však jedná o kapitál značného rozsahu, či o kapitál těch nejmenších podniků, směřuje snaha podnikatele ke zhodnocení tohoto kapitálu, který byl do podnikání vložen, a to především kapitálu vlastního.V tomto ohledu můžeme rovněž říci, že cizí kapitál slouží ke zhodnocení kapitálu vlastního. Naprostá většina podniků si tedy klade za cíl maximalizovat svou tržní hodnotu a tím zvětšovat bohatství majitele. Každý ekonomický subjekt musí neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Tato skutečnost vyplývá z neustálých změn na trhu. Veškeré rozhodování je potřeba přizpůsobit těmto změnám a zajistit, aby podnik neztratil své postavení na trhu, nebo aby jej ještě zlepšil a mohl být dále konkurenceschopným. Znamená to především adekvátně měnit sortiment výroby, objem výroby, strukturu financování nebo počet zaměstnanců. Dříve než jsou však přijímána jakákoliv investiční a finanční rozhodnutí v podniku, musí být známo finanční zdraví podniku. Nejde jen o momentální stav, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí. Během finanční analýzy se zpracovávají finanční výkazy. Pomocí finanční analýzy bychom měli být schopni komplexně posoudit dosavadní vývoj podniku, příčiny současného stavu a dokázat navrhnout změny ke zlepšení situace. Pravidelné sestavování vypočítaných číselných informací o stavu hospodaření společnosti může usnadnit řízení, plánování, porovnávání výsledků, určování výrobních i obchodních strategií, nebo zavádění úsporných opatření. Jako cíl mé práce jsem si stanovil zjistit finanční situaci podniku, který jsem si pro tuto práci vybral. Jedná se o Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Hodnotit budu situaci v letech 2001 – 2004. Dalším cílem mé práce bude porovnat výsledky finanční analýzy tohoto podniku s finančními výsledky dvou vůbec největších konkurentů Pivovaru Nymburk na tuzemském trhu a poukázat na odlišnosti, případně shody ve financování a jednotlivých finančních ukazatelích velkého a malého pivovaru. Konkrétně se jedná o společnosti Plzeňský Prazdroj

-6-

a.s; což je největší výrobce a současně vývozce piva na našem trhu a Pivovary Staropramen a.s. To je druhý největší výrobce piva na našem trhu. První část práce bude patřit teorii. Budu se zabývat pojmy, které souvisí s finanční analýzou, vysvětlím její princip, smysl a popíši jednotlivé druhy finanční analýzy a ukazatele, které se ve finanční analýze používají. Ve druhé, praktické části, se budu zabývat již mnou zvoleným podnikem a to od popisu společnosti, přes zhodnocení její finanční situace, až po srovnání s již zmiňovanými konkurenčními společnostmi.

2 Představení podniku 2.1 Základní údaje Obchodní firma: Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Sídlo společnosti: Nymburk, Pražská 581, PSČ 288 02 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Identifikační číslo: 475 36 373 Telefon: 325 517 200 Fax: 325 512 077 Internetová adresa: www.postriziny.cz

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, složka 16958. Datum zápisu: 28.1.1993 Základní kapitál podniku zapsaný v obchodním rejstříku ke dni 11.ledna 2000 činí 3 500 000,- Kč

2.2 Hlavní předmět podnikání Podnik má v obchodním rejstříku zapsáno 5 předmětů podnikání. Jsou jimi: -

silniční motorová doprava

-

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

-

výroba piva a sladu

-

výroba sirupů, nealkoholických a speciálních nápojů

-

výroba krmiv a krmných směsí -7-

2.3 Historie a současnost První nepřímou zmínku o vaření piva v Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26. prosince 1327, kterou král navrací městu některá privilegia, jež shořela a byla zničena v blíže neznámé době při přepadu města Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km). 1. ledna 1785 byl v Nymburce ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťanský výbor právovárečný, který mimo jiné rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Výbor měl rovněž právo bránit dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z okolních panských pivovarů znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, avšak k definitivnímu prolomení městského trhu nastalo až v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který pozbyl veškerou konkurenceschopnost. Za nedlouho po těchto událostech začínají v červenci roku 1894 přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Na počátku roku 1895 ale významný regionální politik a nymburský advokát JUDr. Václav Krouský navrhl, aby byl nymburský pivovar přeměněn na společnost s ručením omezeným. To se stalo a výnosem krajského soudu v Mladé Boleslavi č. 2064 ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymburský pivovar, s. r. o. Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví. Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo až vypuknutí 1. a 2. světové války. Nedostatek surovin a značné zásahy do svobodného podnikání znamenaly výrazné omezení produkce. Po skončení války se pivovar dostal v rámci

-8-

znárodnění do národní správy. Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s. Praha. V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů.

-9-

3 Teoretická část 3.1 Finanční analýza Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Tvoří každodenní součást denní práce finančního manažera. Slouží jak pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, tak i pro informování vlastníků, věřitelů, zaměstnanců a dalších zájmových skupin o finančních výsledcích podniku. Nejedná se zde pouze o zjišťování aktuálního stavu, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí. Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. Standardními účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Nezanedbatelnou součástí je příloha k účetní závěrce. Kromě účetních závěrek může sloužit jako významný zdroj informací pro zpracování finanční analýzy i výroční zpráva.

3.2 Uživatelé finanční analýzy Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících do kontaktu s podnikem. Tyto uživatele můžeme rozdělit do dvou základních skupin – uživatelé externí a interní.

3.2.1 Externí uživatelé 3.2.1.1 Investoři Investoři sledují výkonnost podniku ze dvou důvodů. Prvním je získání dostatečného množství informací pro rozhodování o případných investicích v daném podniku. Druhým důvodem je získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli.

3.2.1.2 Banky a ostatní věřitelé Věřitel se na základě informací finanční analýzy rozhoduje, zda podniku poskytne či neposkytne úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek.

- 10 -

3.2.1.3 Stát a jeho orgány Stát zaměřuje pozornost na správnost vykázaných daní. Informace o podnicích využívá i pro různá statistická šetření.

3.2.1.4 Obchodní partneři Pozornost obchodních partnerů směřuje především ke schopnosti podniku uhradit své splatné závazky.

3.2.2 Interní uživatelé 3.2.2.1 Manažeři Manažeři využívají výstupy finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i těmi informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům.

3.2.2.2 Zaměstnanci Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě podniku především z hlediska perspektivy a jistoty zaměstnání, možností v oblasti mzdové a sociální a popřípadě dalších výhod.

3.3 Metodické postupy finanční analýzy 3.3.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza finančních výkazů je výchozím bodem finanční analýzy. Tyto výkazy obsahují vstupní data v absolutním vyjádření. Ty mohou mít podobu stavových nebo tokových veličin, podle toho, jestli vyjadřují určitý stav anebo informují o údajích za určitý interval. Se stavovými veličinami se setkáme v rozvaze. Naproti tomu ve výkazu zisků a ztrát a ve výkazu cash flow nalezneme tokové veličiny.

3.3.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin v čase a to absolutně i relativně a změřit jejich intenzitu. K tomuto účelu můžeme využít různé indexy a diference. Tím zjistíme, o kolik procent se jednotlivé položky bilance oproti minulému roku změnily, a to buď vyjádřeno indexem, nebo v absolutních číslech. Např. tedy 2003/2002 vyjadřuje hodnotu položky v roce 2003 vztaženou ke stejné položce roku 2002. - 11 -

Mohou nastat tři situace: )

zlomek (index) = 1 - potom k žádné změně nedošlo.

)

zlomek (index) > 1 - došlo k růstu položky.

)

zlomek (index) < 1 - došlo k poklesu položky.

Obecný vzorec pro výpočet indexu I pro jednotlivé položky Bi v čase t tedy je:

I ti / t −1 =

Bi (t ) Bi (t − 1)

Pokud nelze vypočítat index (čitatel je roven nule), případně v situaci, kdy položka v minulém období byla velmi malá a v následujícím období vzrostla (index v procentech nabývá vysokých a nepřehledných hodnot), je vhodnější (má lepší vypovídací schopnost) použít ke kvantifikaci změny diference (rozdíly v absolutních číslech), než relativní index.

3.3.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké jiné veličině. Na rozdíl od horizontální analýzy se tedy vertikální analýza zabývá nikoli vývojem položky v čase, ale strukturou a vzájemným podílem položek, například na celkové bilanční sumě. Jednotlivé položky rozvahy pak při tomto poměru odrážejí, z kolika procent se na bilanční sumě podílejí. Samozřejmě, že bilanční sumu všech položek lze chápat nejen jako sumu všech položek, ale i různých podpoložek, které chceme analyzovat – oběžná aktiva, cizí zdroje apod. Nicméně při analýze celé rozvahy je běžné vždy začínat celkovou bilanční sumou a podpoložky pak dopočítat pro dokreslení. Hledaný poměr Pi potom vypočteme jako (Bi je velikost položky bilance):

Pi =

Bi ∑ Bi

3.4 Poměrová analýza Poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli. Poměrový ukazatel představuje podíl dvou absolutních ukazatelů. Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako - 12 -

metodického nástroje finanční analýzy bylo navrženo velké množství ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se však vyčlenila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci daného podniku. Hovoříme o soustavě ukazatelů. Proč tolik? Nestačil by jeden? Je tomu tak proto, že podnik je složitým organismem, k jehož charakteristice nevystačíme jen s jedním ukazatelem. Je jasné, že k tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Jedině tehdy bude splněn předpoklad going concern principu (účetní zásada „trvalého fungování“ firmy). Tyto ukazatele lze rozdělit do několika kategorií, kterými se budu v následujícím textu podrobněji zabývat.

3.4.1 Ukazatele rentability Tyto ukazatelé patří v praxi mezi nejsledovanější. Říkají nám totiž, jakého efektu bylo dosaženo vloženým kapitálem. V čitateli zlomku je tudíž vždy nějaký efekt (výnos, zisk, dividenda), ve jmenovateli potom vložený kapitál. Nejznámější jsou tyto variace ukazatele: )

rentabilita celkových aktiv (Return On Assets, ROA) = EBIT/Aktiva, kde

EBIT (Earnings Before Interest and Tax) je zisk před zdaněním a úroky. Pokud bychom dosadili do čitatele čistý zisk, bude ukazatel silně ovlivněn strukturou financování podniku vzhledem k odpočtu úroků a nebude možné jej použít k vzájemnému porovnání podniků s rozdílnou kapitálovou strukturou )

rentabilita vlastního kapitálu (Return On Equity, ROE) = EAT/VK, kde EAT

(Earnings After Tax) je čistý zisk po zdanění. Počítáme-li výnos pro vlastníky rentabilitou vlastního kapitálu, je lepší v čitateli použít čistý zisk, nikoli EBIT. )

rentabilita investovaného kapitálu (Return on Cupital Employd, ROCE) =

EBIT/(Vlastní kapitál + Rezervy + Dl.závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé) )

rentabilita tržeb (Return On Sales, ROS) = EBIT/(Tržby z prodeje vlastních

výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží) Tento ukazatel je možné počítat i v podobě, kdy v čitateli nahradíme EBIT čistým ziskem.

- 13 -

Rentabilitu můžeme počítat v podstatě čehokoli, je potřeba si ale dobře rozmyslet, co zahrnout do čitatele a co do jmenovatele, co nám podíl vlastně říká. Vodítkem je vždy účel analýzy.

3.4.2 Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Likviditou rozumíme schopnost podniku dostát svým závazkům. Ukazatelé likvidity zohledňují likviditu měřenou různě likvidními krátkodobými aktivy a pasivy. Těmito klasickými ukazateli jsou: )

běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky

)

pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky

)

hotovostní likvidita = peněžní prostředky/krátkodobé závazky

Hotovostí se zde rozumí všechny pohotové platební prostředky jako jsou: peněžní prostředky na běžném účtu, v pokladně, obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod.

3.4.3 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Informují, jak podnik úspěšně využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které nejsou příliš využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv. Stejně tak, jako se aktiva člení do několika úrovní, člení se i ukazatelé aktivity. Pro každé odvětví jsou typické jiné hodnoty, a proto je nutné hodnotit jejich stav či vývoj vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu ke stavové, existují také dvě základní variace ukazatele: )

obrátkovost (rychlost obratu) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období,

během kterého bylo dosaženo tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji rok), )

doba obratu – počet dní, po který trvá jedna obrátka.

Konkrétní ukazatele jsou pak například tyto: )

obrat aktiv

= tržby/aktiva

)

obrat zásob

= tržby/zásoby - 14 -

)

doba inkasa pohledávek = pohledávky/denní tržby

)

doba splatnosti krátkodobých závazků = krátkodobé závazky/denní tržby

)

doba obratu zásob = zásoby/denní tržby

)

doba obratu aktiv = aktiva/denní tržby

Je zřejmé, že by měl platit vztah doba inkasa pohledávek < doba splatnosti krátkodobých závazků.

3.4.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Je důležité si uvědomit, že i vysoká zadluženost nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. Vysoká finanční páka může naopak pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit objem majetku, který je pořízen na leasing – tato aktiva se totiž zobrazují jako náklady ve výkazu zisků a ztrát, nikoli jako aktiva v rozvaze. Proto je možné, že se firma, která je na první pohled nezadlužená, topí v dluzích díky velkému množství majetku pořizovaném právě na leasing. Z tohoto důvodu se používají také ukazatelé na bázi výsledovky, které zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál. Ukazateli zadluženosti jsou: )

equity ratio = VK/Aktiva

)

debt ratio I. = CK/Aktiva

)

debt equity ratio = CK/VK

)

ukazatel úrokového krytí = EBIT/Nákladové úroky

První tři ukazatele vychází jednoznačně z rozvahy. Ukazatel úrokového krytí využívá jako primární zdroj výsledovku. Ukazuje, kolikrát vyprodukovaný zisk (EBIT) kryje náklady související s cizím kapitálem. Bude-li tento ukazatel roven 1, znamená to, že ke krytí nákladových úroků je potřeba celého zisku. Všeobecně se doporučuje, aby nákladové úroky byly ziskem kryty minimálně 3krát.

- 15 -

3.4.5 Ukazatele produktivity práce Tato skupina ukazatelů zachycuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Patří sem tyto ukazatelé: )

osobní náklady k přidané hodnotě = osobní náklady/přidaná hodnota

)

produktivita práce z přidané hodnoty = přidaná hodnota/počet pracovníků

)

produktivita práce z tržeb = tržby/počet pracovníků

)

průměrná mzda (měsíční) = (mzdové náklady/12)/počet pracovníků

3.4.6 Hodnotové ukazatele výkonnosti Dalším ukazatelem, který se snaží vyjádřit činnost podniku poněkud komplexněji, je ukazatel EVA. Všechny předchozí i následující metody hodnocení situace podniku počítají pouze s explicitními náklady. Zahrnout oportunitní či implicitní náklady do výsledku hospodaření firmy se snaží ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (Economic Value Added). To, že firma produkuje zisk, ještě nutně neznamená, že má také kladný ekonomický výsledek. Nejde totiž pouze o to, aby podnik vytvořil určitý objem zisku, ale také, aby výnosnost investovaného kapitálu byla větší než alternativní náklady na kapitál. Podstatou pak je, že hodnota ukazatele EVA by měla být kladná. Jedině tehdy vzniká „nová“, tzv. přidaná hodnota zvyšující původní hodnotu podniku. )

EVA = NOPAT – C x WACC

)

NOPAT = EBIT x (1 – t)

WACC = průměrné náklady kapitálu C = celkový investovaný kapitál NOPAT = netto operating profit after tax

Problém může být ovšem do vzorce dosadit správné hodnoty. Jako provozní zisk po zdanění je vhodné např. použít přidanou hodnotu a odečíst osobní náklady, daně a poplatky a odpisy. O celkovém výsledku hospodaření podniku vůbec neuvažujeme, protože nás zajímá čistě provoz, tedy provozní zisk po zdanění. Snažíme se tak eliminovat různé účetní a nepravidelné jevy jako je např. tvorba a rozpouštění rezerv, které významně HV ovlivňují, ale neznamenají skutečnou výkonnost podniku. Na C, jakožto celkový investovaný kapitál, můžeme pohlížet z hlediska výpočtu ze dvou pohledů: z hlediska aktiv a pasiv. )

Investovaný kapitál (C) = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál - 16 -

)

Investovaný kapitál (C) = pasiva – krátkodobé závazky z obchodního styku

Poslední proměnnou jsou průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital – WACC). Ty vypočteme podle následujícího vzorce: )

WACC = rd *(1-t) * D/C + re * E/C

re rd E D t

- náklady na vlastní kapitál - náklady na cizí kapitál - vlastní kapitál - cizí úročený kapitál - sazba daně ze zisku

3.5 Du Pont analýza Tato analýza patří do pyramidové soustavy finančních ukazatelů. Pyramidová analýza obecně znamená postupný rozklad nějakého vrcholového ukazatele na ukazatele, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Du Pontova analýza spočívá v postupném rozkladu ukazatele rentability. Lze se setkat buď s rozkladem ukazatele ROA, nebo ROE. Jde vlastně o rozklad syntetického ukazatele na ukazatele dílčí. Takovýto rozklad rentability celkových aktiv či rentability vlastního kapitálu na jednotlivé složky nám pomůže určit, jak se tyto složky podílejí na výsledné hodnotě ukazatele. Rentabilitu celkových aktiv lze rozložit na rentabilitu tržeb a obrat celkových aktiv.

ROA

EBIT/Tržby

Tržby/Aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu se dá rozložit na součin rentability tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky.

ROE

Čistý zisk/Tržby

Tržby/Aktiva

- 17 -

Aktiva/Vlastní kapitál

3.6 Analýza pracovního kapitálu Výrobní podniky musí mít peníze – hotovost na to, aby mohly nakoupit materiál pro zahájení výroby a následně dodat objednané zboží zákazníkovi, který za ně zase zaplatí. Tento koloběh představuje hotovostní cyklus. Položky, které do tohoto hotovostního cyklu spadají, jsou pak součástí takzvaného pracovního kapitálu. Pod pojmem pracovní kapitál podniku je myšlen oběžný majetek podniku. Pro finanční analýzu je však zajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, což je část dlouhodobých zdrojů, která kryje oběžná aktiva. Základní rovnice pro výpočet čistého pracovního kapitálu je: )

čistý pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobé závazky

)

čistý pracovní kapitál = (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) – stálá aktiva

nebo

Hodnota čistého pracovního kapitálu nám může dosti prozradit o krátkodobém financování podniku a zajišťování plynulosti hospodářské činnosti. Čistý pracovní kapitál měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky. Tento čistý pracovní kapitál představuje jakýsi finanční polštář, který firmě umožní pokračovat ve svých aktivitách i v případě, když ji potká nějaká nepříznivá událost vyžadující vysoký výdaj peněžních prostředků.

3.7 Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou určitými doporučeními, kterými by se měl řídit management firmy, chce-li dosáhnout dlouhodobé stability a finanční rovnováhy. Obvykle jsou uváděna čtyři pravidla. Jsou to zlaté bilanční pravidlo financování, zlaté pravidlo vyrovnání rizika, zlaté pari pravidlo a zlaté poměrové pravidlo. )

zlaté bilanční pravidlo financování – dlouhodobá aktiva by měla být

financována z dlouhodobých cizích zdrojů a z vlastního kapitálu a naopak oběžná aktiva z krátkodobých zdrojů )

zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika – poměr vlastních a cizích zdrojů by

měl být zhruba 1:1

- 18 -

)

zlaté bilanční pari pravidlo – požaduje krytí dlouhodobého majetku výhradně

vlastním kapitálem, vyjadřuje tedy v moderním pojetí financování podniku značně konzervativní přístup )

zlaté poměrové pravidlo – toto pravidlo se zaměřuje na otázky vztahu vývoje

investic a tržeb podniku. Tempo růstu investic (zejména dlouhodobý majetek) pak podle tohoto pravidla nesmí ani v krátkém časovém horizontu předbíhat tempo růstu tržeb.

3.8 Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy Zejména pro bankovní instituce je velmi důležité odhadnout finanční situaci firmy a zvážit, zda firmě půjčit nebo ne. Současně existuje několik tzv. ratingových agentur, například Standard & Poors, Moody’s apod., které ohodnocují firmy přidělením ratingové známky. Informace o ratingu pak je důležitá nejen právě pro banky, ale i pro investory a managament firmy. Existuje řada modelů hodnocení bonity firem. V následujícím textu si přiblížíme některé z nich – jednoduchý bodový Kralickův systém, druhým pak Altmanův index důvěryhodnosti a na závěr indexy IN vyvinuté českými autory.

3.8.1 Kralickův rychlý test Tato metoda spočívá v tom, že jsou vybrány 4 ukazatele a podle jejich výsledných hodnot se jim přidělí body. Těmito ukazateli jsou: )

kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál/aktiva Vypovídá o finanční síle

firmy měřené podílem vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě )

doba splacení dluhu z cash flow = (kr. + dl. závazky)/cash flow

Ukazuje, za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy (krátkodobé i dlouhodobé), pokud by každý rok generoval stejné CF jako v právě analyzovaném období. CF zde budeme počítat jako hospodářský výsledek + odpisy + změna stavu rezerv. )

rentabilita tržeb (měřená nikoli ziskem, ale cash flow) = cash flow/tržby

)

rentabilita aktiv = (HV po zdanění + úroky (1-t))/A

- 19 -

Na základě dosažených hodnot se firmě přidělí body (podle následující tabulky) a výsledná známka se stanoví jako prostý aritmetický průměr bodů za jednotlivé ukazatele.

tabulka 1: Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů Ukazatel Kvóta vlastního kap. Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách Rentabilita aktiv

Výborně Velmi dobře 1 2 > 30 % > 20 % < 3 roky < 5 let > 10 % >8% > 15% > 12%

Dobře 3 > 10 % < 12 let >5% >8%

Špatně

Ohrožení 4 5 >0% negativní > 12 let > 30 let >0% negativní >0% negativní

3.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti Altmanova modelu lze využít k posouzení globálního finančního zdraví podniku. Vychází ze závěrů diskriminační analýzy, která byla aplikována koncem 60. a 80. let v několika desítkách zbankrotovaných i nezbankrotovaných podniků. Diskriminační analýza hledá takovou přímku, která dokáže obě skupiny firem od sebe co nejlépe odlišit – diskriminovat. Prof. Altman s použitím pěti poměrových ukazatelů a diskriminační analýzy došel k následující rovnici: Z = EBIT/Aktiva * 3,3 + Tržby/Aktiva * 1,0 + Tržní hodnota vlastního kapitálu/ Účetní hodnota dluhu * 0,6 + Zadržené výdělky/Aktiva * 1,4 + Čistý pracovní kapitál/Aktiva * 1,2 hodnocení Z Faktoru: )

Z > 2,99

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

)

1,8 < Z < 2,99

„šedá zóna“ – firma má dílčí finanční potíže

)

Z < 1,8

firma je ohrožena vážnými finančními problémy

3.8.3 Index IN01 U Altmanova indexu nastává jeden problém, který souvisí s aplikací na české firmy. Obtíž spočívá v tom, že index je konstruován na americké firmy, a to pro období konce 60. let. I když se situace možná příliš pro americké firmy ve srovnání se současností nezměnila, hospodářská situace v České republice se zcela jednoznačně odlišuje od americké a je

- 20 -

diskutabilní, zda výsledek statistické analýzy ze souboru amerických firem je přenositelný do kontextu české ekonomické situace. Vhodnou alternativu k Altmanovu indexu představují například indexy IN, které byly vytvořeny českými autory, pro české podniky vycházející z českých podmínek. Index IN95 byl sestrojen jako typický bankrotní model určený primárně pro věřitele podniku. Index IN99 byl zase určen hlavně vlastníkům a dělí podniky do skupin podle jejich schopnosti produkovat ekonomický zisk. Index IN01 pak v sobě kombinuje oba dříve vytvořené indexy IN95 a IN99.

IN01 = Aktiva/Cizí zdroje * 0,13 + EBIT/Nákladové úroky * 0,04 + EBIT/Aktiva * 3,92 + Výnosy/Aktiva * 0,21 + Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci) * 0,09 Hodnota indexu IN01 větší než 1.77 znamená, že podnik tvoří hodnotu a hodnoty indexu IN01 menší než 0.75 znamenají, že podnik spěje k bankrotu. Mezi hodnotami 0.75 a 1.77 je šedá zóna, tj. podniky netvořící hodnotu, ale také nebankrotující. Jinak řečeno bonitní podniky netvořící hodnotu.

- 21 -

4 Praktická část1 4.1 Horizontální a vertikální analýza 4.1.1 Horizontální analýza rozvahy 4.1.1.1 Aktiva tabulka 2: Horizontální analýza aktiv

2004 / 2003 AKTIVA CELKEM 15 335 26% 1 066 4% B. Dlouhodobý majetek B.I. Dl. nehmotný majetek 0 0% B.II. Dl. hmotný majetek 1066 4% 14 522 49% C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby -432 -4% C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 0% C.III. Krátkodobé pohledávky 17 354 127% C.IV. Kr. finanční majetek -2 400 -40% C.IV.1. Peníze -349 -53%

2003 / 2002 -1 399 -2% -3 511 -11% 0 0% -3511 -11% 1 634 6% 361 4% 39 X -2 291 -14% 3 525 140% 326 98%

2002 / 2001 -2 026 -3% -3 638 -10% 0 0% -3638 -10% 1 525 6% 1 750 23% 0 X -256 -2% 31 1% 97 41%

Při pohledu na tabulku můžeme konstatovat následující: celková suma aktiv v letech 2002 a 2003 oproti letům předcházejícím jen mírně klesala. Kdežto v roce 2004 dochází v podniku Pivovar Nymburk ke změně tohoto trendu, protože celkový majetek je navýšen o 26%. Vyjádříme-li nárůst v absolutních číslech, jde o 15 335 tis. Kč. Podíváme-li se na aktiva tohoto podniku detailněji, můžeme zjistit, které položky se o tento nárůst zasloužily nejvíce. Je to zásluhou především navýšení oběžných aktiv. Oběžná aktiva dokonce jako jediná sledovaná položka dosahují nárůstu ve všech sledovaných obdobích. V letech 2002 a 2003 tento nárůst nebyl ovšem tak výrazný. V roce 2004 je to především položka krátkodobých pohledávek. Ty v roce 2004 vzrostly oproti roku předcházejícímu o 17 354 tis. Kč, tedy o 127%. Zásluhu na celkovém růstu majetku podniku měl i dlouhodobý hmotný majetek, který byl navýšen o 1 066 tis. Kč. Ostatní položky dosáhly už podstatně menšího nárůstu, nebo u nich dochází spíše k poklesu. Ten byl v absolutních číslech nejvýraznější u krátkodobého finančního majetku. Budeme-li chtít hledat položku, která zaznamenala největšího

1

Částky jsou uváděny v tis. Kč

- 22 -

procentního poklesu, dojdeme k položce peníze. Ty poklesly v roce 2004 o celých 53%. To konkrétně znamená 349 tis. Kč.

4.1.1.2 Pasiva tabulka 3: Horizontální analýza pasiv

PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.IV.1. Nerozdělený zisk min. let A.V. VH běžného období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV.

2004 / 2003 15335 26% 2071 33% 0 0% 1476 -472% 595 40% 13282 25% 5500 550% 440 9% 10402 33%

Bankovní úvěry a výpomoci -3060 -19%

2003 / 2002 -1399 -2% 1476 31% 0 0% 1636 -84% -160 -10% -2893 -5% 1000 X -68 -1% 735 2% -4560

2002 / 2001 -2026 -3% 1636 52% 0 0% 1843 -49% -208 -11% -3662 -6% -2536 -100% -397 -8% 3832 14%

-22% -4560 -18%

Nyní se zabývejme druhou stranou rozvahy, kterou tvoří pasiva. Je logické, že stejně jako u celkových aktiv, budou i celková pasiva v letech 2002 a 2003 vykazovat mírný pokles o 2-3% a v roce 2004 dojde k jejich výraznému navýšení. Podstatné je však to, že zde odhalíme, z jakých zdrojů bylo dříve zjištěné navýšení celkového majetku v roce 2004 kryto. Po provedení horizontální analýzy pasiv je pak tedy zřejmé, že to bylo převážně ze zdrojů cizích. I přesto, že jejich procentní nárůst (25 %) byl oproti nárůstu zdrojů vlastních menší (33%), celkem byly navýšeny mnohem výrazněji – o 13 282 tis. Kč, vlastní zdroje jen o 2 071 tis. Kč. Budeme-li sledovat rovněž trendy u obou zdrojů financování, zjistíme, že cizí kapitál byl navýšen jen v roce posledním. Vlastní kapitál byl navyšován po celé sledované období. Z hlediska procentuelního se jednalo o navyšování poměrně značné – a to o 31-52%. Vraťme se však ještě zpět ke zdrojům cizím a rozeberme je trochu podrobněji. Největší absolutní nárůst vidíme u krátkodobých závazků. Krátkodobé zadlužení podniku neustále rostlo a v roce 2004 bylo navýšeno o 10 402 tis. Kč. Stejnou skutečnost odhalíme i u dlouhodobého zadlužení, zde se však jedná o značně menší částku – 440 tis.Kč. Dlouhodobé závazky navíc v předešlých dvou letech klesaly. K nepřehlédnutí jsou také rezervy, u kterých, stejně jako u dlouhodobých dluhů, pozorujeme zpočátku jejich snižování a v roce 2004 dochází k jejich navýšení. Zde se ale jedná o mnohem vetší nárůst, vyjádříme-li ho absolutním číslem, bude to částka 5 500 tis. Kč.

- 23 -

4.1.2 Vertikální analýza rozvahy 4.1.2.1 Aktiva V níže uvedené tabulce nyní vidíme přehledně podíly jednotlivých složek aktiv na celkové bilanční sumě. Vertikální analýza dokresluje analýzu horizontální. Tzn. na závěry utvořené horizontální analýzou se teď podíváme trošku z jiného pohledu. Jednou ze skutečností, kterou zde můžeme vyčíst, je poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv k aktivům celkovým. Vidíme, že v roce 2004 jsou celková aktiva z větší části tvořena oběžnými aktivy – z 58%, kdežto dlouhodobá aktiva se podílí ze 41%. Zůstaneme-li i nadále u tohoto hrubého dělení celkových aktiv, můžeme také vidět, že poměr těchto dvou položek se za poslední čtyři roky značně mění. Zatímco pro rok 2004 jsou aktiva tvořena z větší části krátkodobým majetkem, v roce 2001 tomu bylo přesně, a to můžeme říci doslova, naopak – 58% dlouhodobého majetku ku 41% majetku krátkodobého. Můžeme tedy konstatovat, že v letech 2001 – 2004 podíl dlouhodobého majetku klesá. Nyní se zabývejme majetkem podniku i podrobněji. Vidíme, že dlouhodobý majetek je tvořen zcela dlouhodobým hmotným majetkem. Dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý finanční majetek v podniku tedy nenalezneme. Hmotný majetek je dále tvořen stavbami (50ti procentní podíl na hmotném majetku) a samostatnými movitými věcmi (43%). Menší, ale rovněž nezanedbatelnou část těchto aktiv tvoří také pozemky. Můžeme rovněž říci, že poměr položek ve hmotném majetku je v čase stabilní. Oběžný majetek je z největší části tvořen krátkodobými pohledávkami. Jak už jsme zjistili v analýze horizontální, ty zaznamenaly v roce 2004 z položky aktiv vůbec největší nárůst. I přesto, že poměr pohledávek v oběžném majetku v čase kolísá o více než dvacet procent, po celé sledované období tvoří jednoznačně jeho největší část. tabulka 4: Vertikální analýza aktiv

B. B.I. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. C. C.I. C.I.1.

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Oběžná aktiva Zásoby Materiál

2004 100% 41% 0% 100% 7% 50%

2003 100% 49% 0% 100% 7% 56%

2002 100% 54% 0% 100% 6% 54%

2001 100% 58% 0% 100% 6% 52%

43% 58% 21% 38%

37% 49% 33% 35%

40% 45% 33% 48%

37% 41% 29% 48%

- 24 -

C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary 48% C.III. Krátkodobé pohledávky 71% C.IV. Krátkodobý finanční majetek 8%

46% 47% 21%

39% 57% 9%

43% 62% 9%

Poměr mezi položkami oběžných aktiv a dlouhodobého majetku můžeme vyčíst také z následujícího grafu. I zde je dobře vidět, že dlouhodobý majetek vzhledem k majetku krátkodobému neustále klesá . Obrázek 1: Struktura aktiv

Struktura aktiv Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2004

2003

2002

2001

A nyní se podívejme, jakou strukturu aktiv mají dva největší výrobci piva působící na našem trhu. Jak jsme již konstatovali, u Pivovaru Nymburk ve sledovaném období dochází k postupnému snižování poměru dlouhodobého majetku k majetku celkovému. Stejný trend můžeme z níže uvedené tabulky vypozorovat i u společnosti Staropramen. Jinak už je tomu u společnosti Plzeňský Prazdroj, kde se jeho poměr drží na téměř stejné výši, mezi 81 – 84 procenty. Budeme-li se zabývat samotným poměrem dlouhodobého majetku, zde již nacházíme rozdíly u obou srovnávaných společností. Jak u společnosti Staropramen, tak u společnosti Plzeňský Prazdroj můžeme vypozorovat, že výše majetku dlouhodobého majetek krátkodobý převyšuje. Značnější je tento rozdíl u společnosti Plzeňský Prazdroj, kde dlouhodobý majetek tvoří v roce 2004 dokonce 84% celkového majetku. U Pivovaru Nymburk tato hodnota ve stejném roce byla dokonce méně než poloviční – a to 41%.

- 25 -

tabulka 5: Vertikální analýza aktiv konkurence Vertikální analýzy aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehm. maj. Dlouhodobý hm. maj. Finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční maj. Peníze

Plzeňský Prazdroj Staropramen 2004 2003 2002 2001 2004 2003 2002 2001 100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

54%

59%

60%

77%

84%

82%

83%

81%

6%

5%

2%

1%

5%

3%

3%

3%

92%

94%

96%

98%

95%

97%

51%

50%

2%

1%

2%

2%

0%

0%

45%

47%

43%

41%

38%

20%

13%

15%

15%

15%

11%

11%

13%

36%

54%

44%

51%

47%

22%

26%

45%

0%

0%

0%

0%

0%

24%

23%

21%

49%

43%

52%

46%

52%

43%

41%

20%

14%

4%

5%

3%

1%

0%

0%

0%

2%

1%

2%

3%

1%

Dále jsme zjistili, že dlouhodobý majetek mnou hodnoceného pivovaru je tvořen výhradně majetkem hmotným. Finanční majetek zde nenajdeme vůbec. Podíváme-li se na konkurenci, zde se již objevuje jak nehmotný, tak finanční DM, ale jeho zastoupení v celkovém majetku není nikterak výrazné. Můžeme tedy konstatovat, že jeho struktura se v Pivovaru Nymburk od velkých pivovarů příliš neliší. To ve struktuře majetku krátkodobého již rozdíly najdeme. Zatímco v Pivovaru Nymburk tvoří jeho největší část krátkodobé pohledávky, ve společnosti Staropramen jsou v letech 2003 a 2004 až druhou největší položkou krátkodobého majetku. Nejvíce je zde zastoupen krátkodobý finanční majetek. Ten tvoří v těchto letech přes 40% krátkodobého majetku. Co se týče zásob, v Pivovaru Nymburk se jejich výše pohybuje, až na výjimku v roce 2004, kolem třiceti procent. Ve společnosti Staropramen je jejich výše podstatně nižší – od 11% do 13%. Opět zde však můžeme najít jednu výjimku a to rok 2001, kdy ve společnosti tvořily 36% krátkodobého majetku. V roce 2002 dochází tedy k jejich radikálnímu snížení. Ve společnosti Plzeňský Prazdroj jsou rozdíly zase poněkud jiné. V krátkodobém majetku má dvě dominantní položky. Jsou jimi zásoby a krátkodobé pohledávky. Jejich výše se během let pohybuje kolem padesáti procent. Ostatní položky krátkodobého majetku této společnosti jsou z pohledu analýzy méně významné.

4.1.2.2 Pasiva Stejně tak, jako jsme v předcházejících odstavcích provedli vertikální analýzu aktiv, můžeme nyní udělat to samé s pasivy. Vertikální analýza pasiv nám odkrývá další řadu zajímavých skutečností. Tou první je rozhodně způsob financování majetku podnikem. - 26 -

Z tabulky je zřejmé, že podnik k jeho financování využívá převážně kapitál cizí. Dále si můžeme všimnout, že v letech 2001 - 2004 dochází k trvalému růstu podílu vlastního kapitálu na úkor cizích zdrojů. To činí za celé období 6 procentních bodů. Největší zásluhu na této skutečnosti má položka Výsledek hospodaření z minulých let. Ten se ze záporných čísel postupně dostává v roce 2004 až na 14ti procentní podíl ve vlastním kapitálu. Pokles v tomto ohledu však zaznamenává kapitál základní. To je způsobeno tím, že jeho absolutní výše zůstává konstantní a hodnota celkového majetku a zdrojů jeho krytí v roce 2004 oproti předcházejícím letům značně stoupla. Zaměříme se nyní na zdroje cizí. Vidíme, že v roce 2001 jejich největší část tvořily krátkodobé závazky a za nimi v těsném závěsu bankovní úvěry. Nejmenší část tvořily rezervy. I v roce 2004 tvoří největší část cizích zdrojů krátkodobé závazky. Jejich podíl se však v daném období neustále zvětšuje a to na úkor bankovních úvěrů. Bankovní úvěry stejně jako v roce 2001 i v roce 2004 tvoří druhou nejvýznamnější položku, ovšem jejich podíl už není zdaleka tak značný. Jedinou položkou, která si svůj podíl zachovává po celé období téměř stejný, jsou dlouhodobé závazky. Ty se na cizích zdrojích podílejí od osmi do devíti procent. tabulka 6: Vertikální analýza pasiv

A. A.I. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV.

Vertikální analýza pasiv PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

2004 100% 11% 42%

2003 100% 10% 56%

2002 100% 8% 73%

2001 100% 5% 111%

14% 25% 89% 10% 8% 62% 20%

-5% 24% 90% 2% 9% 59% 31%

-41% 34% 92% 0% 8% 54% 37%

-121% 59% 95% 4% 9% 45% 43%

Rovněž i strukturu pasiv můžeme vyjádřit graficky. Z grafu vidíme, že vlastní kapitál v roce 2001 kryje jen malou část majetku, kterým podnik Pivovar Nymburk disponuje. Do roku 2004 se jeho podíl sice zvětšuje, ale ani v tomto období nedosahuje značnějšího podílu. Dosahuje 11%. Můžeme tedy říci, že mnou sledovaný podnik kryje svůj majetek převážně z cizích zdrojů. Jejich největší část tvoří závazky krátkodobé.

- 27 -

Obrázek 2: Struktura pasiv

Struktura pasiv 100% Cizí zdroje

80%

Vlastní kapitál

60% 40% 20% 0% 2004

2003

2002

2001

Nyní se opět podívejme, jakou strukturu kapitálu mají naši oba srovnávaní konkurenti. U tohoto srovnávání můžeme hned na první pohled vidět rozdílný způsob financování malého Pivovaru Nymburk a jeho velkých konkurentů. Zatímco Pivovar Nymburk pokrývá svůj majetek převážně z cizích zdrojů, u velkých pivovarů je tomu poněkud jinak. V případě společnosti Plzeňský Prazdroj můžeme rovněž říci, že majetek je financován více zdroji cizími, než vlastními. Ovšem převaha cizích zdrojů není tak značná, jako je tomu u Pivovaru Nymburk, kde cizí zdroje tvoří 90% pasiv. Ve společnosti Plzeňský Prazdroj se jejich výše na celkových zdrojích pohybuje kolem 60ti procent a v roce 2004 klesá na 54%. Ve společnosti Staropramen zjišťujeme situaci dokonce zcela opačnou. Až na výjimku v roce 2004, kdy je vlastní kapitál ovlivněn vysokou částkou v položce Neuhrazená ztráta z minulých let (-2 884 054 tis. Kč), je majetek společnosti financován zejména kapitálem vlastním. Jeho procentuální zastoupení na celkové sumě kapitálu je v letech 2002 až 2004 udržováno na velmi stabilní úrovni – 60%. tabulka 7: Vertikální analýza pasiv konkurence

Vertikální analýza pasiv Vlastní kapitál Základní kapitál Neuhr.ztráta/neroz.Z z min.let Výsledek hospodaření BO Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

Staropramen 2004 2003 2002

2001

Plzeňský Prazdroj 2004 2003 2002 2001

60%

60%

61%

-38%

46%

39%

38%

40%

141%

141%

137%

-135%

28%

32%

45%

43%

-43%

-41%

-43%

226%

15%

23%

48%

27%

-1%

-2%

3%

14%

41%

27%

3%

19%

40%

40%

38%

134%

54%

60%

61%

60%

0%

1%

1%

1%

13%

9%

6%

8%

62%

62%

64%

88%

20%

25%

6%

2%

38%

37%

29%

9%

25%

21%

21%

17%

0%

0%

0%

0%

16%

23%

44%

46%

- 28 -

Další rozdíl můžeme vidět ve výsledku hospodaření jednotlivých společností za běžná období. V Pivovaru Nymburk tvoří poměrně velkou část vlastního kapitálu ( od 24% do 59%). Podobné je tomu i například ve společnosti Plzeňský Prazdroj. Budeme-li však srovnávat jeho trendovou křivku u obou společností, dojdeme zde k dalšímu rozdílu. Vynecháme-li rok 2002 u společnosti Plzeňský Prazdroj, můžeme konstatovat, že procentuální zastoupení výsledku hospodaření ve vlastním kapitálu má růstový trend. To v Pivovaru Nymburk jsme zjistili trend přesně opačný. Úplně jinak je tomu opět u společnosti Staropramen. Zde výsledek hospodaření nejenže nedosahuje většího podílu na vlastním kapitálu, ale v letech 2003 a 2004 je společnost ztrátová. Další odlišnosti nalezneme, podíváme-li se detailněji na zdroje cizí. V případě Pivovaru Nymburk jsou z těchto zdrojů nejvyužívanější krátkodobé zdroje, přičemž trend v jejich zastoupení v cizích zdrojích je rostoucí. Zvyšování jejich podílu jde na úkor bankovních úvěrů. Bankovní úvěry však i přesto tvoří druhý nejvýznamnější způsob financování podniku cizím kapitálem. Dlouhodobý cizí kapitál má zastoupení mnohem menší – pohybuje se na devíti procentech. Podíváme-li se na cizí kapitál společnosti Staropramen, vidíme, že dlouhodobé zdroje zde naopak tvoří nejvýznamnější složku cizího kapitálu a bankovní úvěry společnost ve sledovaném období vůbec nevyužívá. Společností Plzeňský Prazdroj bankovní úvěry využívány jsou, můžeme i říci, že ve všech letech tvoří nemalou část cizích zdrojů, ale jejich zastoupení v těchto zdrojích financování je neustále snižováno.

4.1.3 Horizontální analýza výsledovky Další neméně důležitou součástí finanční analýzy je horizontální analýza výsledovky. Zde ve výkazu zisků a ztrát sledujeme, jak se měnily položky nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v čase. První položku, kterou bych v rámci této části analýzy zhodnotil, je celková výše podnikem dosaženého zisku. Ten, jak můžeme vidět, od roku 2001 postupně začíná klesat oproti předešlým obdobím v průměru zhruba o 10%. Změna v tomto trendu nastává v posledním sledovaném roce, kdy výsledek hospodaření vzhledem k roku 2003 výrazně narůstá. V poměrových číslech se jedná o nárůst více než 40ti procentní, vyjádříme-li ho absolutním číslem, dostaneme částku 595 tis. Kč.

- 29 -

tabulka 8: Horizontální analýza výsledovky HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY

2004 / 2003

2003 / 2002

2002 / 2001

I.

Tržby za prodej zboží

-79

-2,7%

-358

-10,8%

140

4,4%

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

-38

-1,3%

-380

-11,7%

121

3,9%

+

Obchodní marže

-41

-47,1%

22

33,8%

19

41,3%

II.

Výkony

6 125

5,9%

2 652

2,6%

4 348

4,5%

II.1.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

8 114

7,9%

1 946

1,9%

2 872

2,9%

II.2.

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-1 989

-135,2%

706

92,3%

1 476

-207,6%

B.

Výkonová spotřeba

250

0,3%

9 125

14,6%

792

1,3%

B.1.

Spotřeba materiálu a energie

1 533

3,1%

4 685

10,5%

-2 109

-4,5%

B.2.

Služby

+

Přidaná hodnota

-1 283

-5,7%

4 440

24,5%

2 901

19,0%

5 834

18,1%

-6 451

-16,6%

3 575

C.

10,2%

Osobní náklady

306

1,4%

568

2,7%

295

1,4%

C.1.

Mzdové náklady

213

1,4%

380

2,5%

191

1,3%

C.3.

Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojištění

93

1,7%

92

1,7%

104

C.4.

Sociální náklady

0

0,0%

96

x

0

2,0% x

D.

Daně a poplatky

-69

-16,3%

-29

-6,4%

-43

-8,7%

E.

Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku

206

3,1%

-630

-8,5%

-1 157

-13,6%

III.

Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu

-17 721

-25,5%

2 610

3,9%

-4 143

-5,8%

III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

10

66,7%

15

III.2. Tržby z prodeje materiálu

-17 731

-25,5%

2 595

x 3,9%

-4 143

0

x -5,8%

F.

Zůstatková cena prodaného dl. maj. a materiálu

-17 192

-25,1%

-5 172

-7,0%

-1 585

-2,1%

F.2.

Prodaný materiál

-17 192

-25,1%

-5 172

-7,0%

-1 585

-2,1%

G.

Změna stavu rezerv a opr. pol. v prov. obl.

4 376

464,5%

942

x

-4 428

-100,0%

IV.

Ostatní provozní výnosy

-7

-100,0%

-2 131

-99,7%

2 110

7535,7%

H.

Ostatní provozní náklady

74

10,6%

-596

-46,0%

791

156,9%

405

11,5%

-1 055

-23,0%

-842

-15,5%

-3

-37,5%

-5

-38,5%

-2

-13,3%

-326

-33,3%

-651

-39,9%

-681

-29,5%

*

Provozní výsledek hospodaření

X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

Ostatní finanční výnosy

27

16,6%

-141

-46,4%

122

67,0%

O.

Ostatní finanční náklady

286

34,0%

62

7,9%

-120

-13,3%

*

Finanční výsledek hospodaření

64

-3,9%

443

-21,2%

1 005

-32,4%

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

30,7%

-85

-19,2%

-425

-49,0%

204

-232

-50,4%

-355

-43,6%

151

Q 2. Odložená

147

-864,7%

-70

-132,1%

53

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

554

38,7%

-187

-11,6%

-41

XIII.

Mimořádné výnosy

44

67,7%

-210

-76,4%

-7

-2,5%

R.

Mimořádné náklady

6

100,0%

-142

-95,9%

123

492,0%

Q 1. Splatná

41

27

22,7% x -2,5%

*

Mimořádný výsledek hospodaření

-167

-90,8%

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

595

40,3%

-160

-9,8%

-208

-11,3%

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

507

26,2%

-680

-26,0%

33

1,3%

V hodnocení těchto čísel však musíme být obezřetní, protože na výsledku hospodaření se do značné míry promítá i výše daňového zatížení a u té dochází v posledních letech ke stálému snižování. To může v konečném důsledku způsobit i to, že ačkoliv se výsledek hospodaření před zdaněním oproti předešlému období sníží, horizontální analýza zdaněného výsledku hospodaření nám přinese výsledek zcela opačný. Je tedy vhodné povšimnout si i výsledku hospodaření ještě před jeho zdaněním. Zde se zmíněné prognózy naplňují. VH před - 30 -

zdaněním sice nebyl snížen, ale jeho nárůst v roce 2004 již není tak značný jako nárůst zdaněného VH. Výkaz zisků a ztrát je rovněž vhodné zkoumat podle jednotlivých základních úrovní, tedy mimořádná, finanční a provozní. Jejich celkovou výši uvádím i v níže uvedené tabulce. tabulka 9: Jednotlivé výsledky hospodaření Položka

2004

2003

2002

2001


3 930

3 525

4 580

5 422


-1 586

-1 650

-2 093

-3 098

85

44

17

184

Výsledek hospodaření za účetní období

2 071

1 476

1 636

1 844


2 441

1 934

2 614

2 581


Věnujme se nejprve úrovni provozní, která zpravidla bývá u výrobních podniků klíčovým zdrojem dosažených příjmů, respektive zisků. Zde můžeme pozorovat podobný trend, jaký jsme zjistili u celkového zdaněného výsledku hospodaření. V letech 2002 a 2003 dochází oproti letům předešlým k poklesům sledované položky. Můžeme z toho tedy usuzovat, že provozní část výsledku hospodaření bude pro podnik opravdu klíčovou částí pro tvorbu zisku. Konkrétně se na tom budou podílet vyprodukované výkony a potažmo tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. U těchto dvou položek dochází v podniku Pivovar Nymburk ve sledovaném časovém období sice k pozvolnému, ale nepřetržitému nárůstu, což je pro dlouhodobou existenci podniku významné. Pozornost rovněž zasluhuje finanční stránka hospodaření podniku. Podíváme-li se nejprve do samotného výkazu, vidíme, že podnik je po této stránce trvale ve ztrátě a finanční část hospodaření výrazně snižuje celkový výsledek jeho hospodaření. Nejvýrazněji se na této skutečnosti podílejí nákladové úroky. V horizontální analýze však vidíme, že tato ztráta je během let postupně snižována. Nejprve o 1 005 tis. Kč a 443 tis. Kč, v posledním roce o 64 tis. Kč. Stejnou metodu by jsme mohli uplatnit i při analýze mimořádného výsledku hospodaření. Tato čísla se ale na celkovém výsledku hospodaření podílejí jen z velmi malé části a proto podle mého názoru není třeba se jimi detailněji zaobírat.

- 31 -

Obrázek 3: Vývoj a struktura hospodářského výsledku Vývoj a struktura hospodářského výsledku


6 000 5 000


4 000 3 000


2 000 1 000 0 -1 000

2004

2003

2002


2001

-2 000 -3 000


-4 000

Trendy v jednotlivých položkách výsledků hospodaření podniku můžeme velice dobře vypozorovat i ve výše přiloženém sloupcovém grafu. Na první pohled je zřetelné, že jedinou oblastí, kde hospodaření podniku je trvale ztrátové, je finanční výsledek hospodaření. Jak již však bylo zmíněno, velkou měrou se na této skutečnosti podílejí náklady na cizí kapitál, tedy úroky. Zda ke ztrátě ve finanční části hospodaření dochází jen u malého pivovaru, nebo i u jeho velkých konkurentů, o tom nás informuje následující tabulka. tabulka 10: Jednotlivé výsledky hospodaření konkurence Staropramen Položka Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření

2004

2002

2001

2004

50 586 186 439 102 004

212 730

3 693 176

VH před zdaněním

2002

2001

2 658 067 274 835

2003

1 660 086

-54 404

52 142

-15 025

-119 795

-263 914

-247 660

-68 731

-399 312

0

0

17 418

-272 373

0

6751

0

68 202

-21 900

-45 342

74 932

-179 563

2 826 213

1 637 348 142 047

838 523

-3 818 238 581 104 397

-179 563

3 375 262

2 420 188 205 654

1 328 976

Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období

2003

Plzeňský Prazdroj

Vyjma roku 2003 u společnosti Staropramen jsou obě společnosti v této části výsledku hospodaření ztrátové. Společnost Staropramen je však ztrátová nejen ve finanční části, ale kromě roku 2002 je ztrátová i v celkovém výsledku hospodaření. Zcela jiná situace je u společnosti Plzeňský Prazdroj, která po sloučení s pivovary Radegast a Velké Popovice v roce 2002, dosahuje stálého nárůstu výsledku hospodaření. V roce 2003 to bylo oproti roku předcházejícímu o 1 495 mil. Kč, což je procenty vyjádřeno o 1052 %. Nárůst v roce 2004 již nebyl samozřejmě tak obrovský, ale navýšení výsledku hospodaření o dalších 72% značí o pozitivním vlivu zmiňované fůze.

- 32 -

Dalším společným znakem, který platí jak pro malý Pivovar Nymburk, tak i pro jeho srovnávané konkurenty je, že mimořádný výsledek hospodaření se na celkovém výsledku podílí jen z velmi malé části. Za porovnání jistě stojí i vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Pivovaru Nymburk s jeho konkurenty. Z následujícího grafu můžeme v této oblasti opět vypozorovat určité shody. Od roku 2002 dochází u všech třech společností k jejich stálému nárůstu. Obrázek 4: Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Vývoj tržeb za prodej vl. výr. a služeb v mil.Kč 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

115 110 105 100 95

Plzeňský Prazdroj a.s. Pivovary Staropramen a.s. Pivovar Nymburk s.r.o.

90 2004

2003

2002

2001

4.1.4 Vertikální analýza výsledovky Jako vztažnou veličinu jsem při vertikální analýze výsledovky použil tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. To nám umožňuje vidět, jak velká je která položka ve vztahu k těmto tržbám podniku. Z toho můžeme například vidět, že výkonová spotřeba se na tržbách podílí vždy více jak z 60ti procent. V roce 2003 jejich podíl vzrostl dokonce na 70%. Výraznějšího poklesu výkonové spotřeby vzhledem k tržbám bylo zaznamenáno pouze z roku 2003 na rok 2004. V případě, že by se tohoto poklesu podniku podařilo dosáhnout i v budoucích letech, znamenalo by to, že dochází ke snižování nákladovosti výroby. To by pro podnik mělo pozitivní efekt, který bychom mohli posléze vypozorovat například růstem rentability tržeb. Co se týče samotné výkonové spotřeby, lze dále konstatovat, že největší její část je tvořena spotřebou materiálu a energie, což je pro výrobní podnik celkem pochopitelné. Dále za povšimnutí stojí jistě i to, jak se na tržbách podílí provozní výsledek hospodaření. Jeho procentuální zastoupení není příliš veliké, pohybuje se od 3,4% do 5,5%. Je ale větší, než výsledek hospodaření za běžné období. Tento výsledek hospodaření tvoří 1,4 –

- 33 -

1,9 % tržeb. Vyšší podíl provozního VH je způsoben tím, že VH za běžné období je každý rok snižován finančním VH.

tabulka 11: Vertikální analýza výsledovky VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY I.

2004

2003

2002

2001


2,6%

2,9%

3,3%

3,3%

A.


2,6%

2,8%

3,2%

3,2%

+

Obchodní marže

0,0%

0,1%

0,1%

0,0%

II.

99,5% 101,4% 100,8%

99,3%

II.1.

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

II.2.


II.3.

Aktivace

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% -0,5%

1,4%

0,8%

-0,7%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

B.


65,1%

70,0%

62,3%

63,3%

B.1.


45,8%

48,0%

44,2%

47,7%

B.2.

Služby

19,3%

22,0%

18,0%

15,6%

+

Přidaná hodnota

34,5%

31,5%

38,5%

36,0%

C.

Osobní náklady

19,5%

20,7%

20,6%

20,9%

C.1.

14,4%

15,4%

15,3%

15,5%

C.3.

Mzdové náklady Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. Pojištění

D.

Daně a poplatky

E.


III.


5,0%

5,3%

5,3%

5,3%

0,3%

0,4%

0,4%

0,5%

6,3%

6,6%

7,3%

8,7%

46,9%

67,9%

66,6%

72,8%


46,9%

67,9%

66,6%

72,8%

F.

Zůstatková cena prodaného dl. maj. a mater.

46,3%

66,7%

73,1%

76,9%

F.2.

46,3%

66,7%

73,1%

76,9%

G.

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. pol. v provozní obl.

4,8%

0,9%

0,0%

4,5%

IV.


0,0%

0,0%

2,1%

0,0%

H.


0,7%

0,7%

1,3%

0,5%

*


3,6%

3,4%

4,6%

5,5%

N.

Nákladové úroky

0,6%

1,0%

1,6%

2,4%

XI.


0,2%

0,2%

0,3%

0,2%

O.


1,0%

0,8%

0,8%

0,9%

*


-1,4%

-1,6%

-2,1%

-3,2%

Q.


0,3%

0,4%

0,9%

0,7%

**


1,8%

1,4%

1,6%

1,7%

XIII.


0,1%

0,1%

0,3%

0,3%

R.


0,0%

0,0%

0,1%

0,0%

*


0,1%

0,0%

0,0%

0,2%

***


1,9%

1,4%

1,6%

1,9%

****


2,2%

1,9%

2,6%

2,6%

- 34 -

Nyní se opět zaměřme na srovnání s konkurenty. V případě srovnávání výkonové spotřeby můžeme vidět, že u společnosti Staropramen se tato spotřeba podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb o něco více, než u Pivovaru Nymburk. Zato nejsilnější z těchto společností, společnost Plzeňský Prazdroj, dosahuje znatelně nižší nákladovosti výroby. U této společnosti dochází dokonce k jejímu stálému snižování a v roce 2004 se dostává pod hranici 50%. Jistě i tento fakt má za následek, že provozní výsledek hospodaření společnosti Plzeňský Prazdroj se na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb podílí v mnohem větší míře, než je tomu nejen u Pivovaru Nymburk, ale i u společnosti Staropramen. Jak jsme již konstatovali, u Pivovaru Nymburk má zastoupení od 3,4 do 5,5%. U společnosti Staropramen je tento interval od 1,5 do 8%. U společnosti Plzeňský Prazdroj je tato hodnota nejnižší v roce 2002 (16%), do roku 2004 dochází k její navýšení až na 31%. tabulka 12: Vertikální analýza výsledovky konkurence Staropramen Vertikální analýza výsledovky

2004

2003

2002

Plzeňský Prazdroj 2001

2004

2003

2002

2001 11,0%


2,8%

0,9%

0,6%

0,6%

7,9%

12,6%

12,6%

Nákl. vynaložené na prod. zboží

1,5%

0,6%

0,4%

0,4%

4,6%

9,4%

10,2%

9,5%

Obchodní marže

1,3%

0,4%

0,2%

0,1%

0,8%

3,2%

2,4%

1,5%

Výkony

100,5% 100,6% 101,9% 102,3% 102,6% 102,3% 103,0% 103,0%

Tržby za prodej vl.výr. a služeb

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


69,2%

72,0%

69,5%

71,3%

49,0%

55,2%

64,7%

60,0%


33,3%

32,8%

34,6%

37,0%

26,0%

28,2%

31,1%

30,4%

Služby

35,9%

39,1%

35,0%

34,3%

23,0%

27,0%

33,6%

29,6%

Přidaná hodnota

32,6%

28,9%

32,5%

31,1%

54,4%

50,3%

40,8%

44,5%

Osobní náklady

14,1%

14,7%

15,3%

16,7%

10,2%

11,4%

12,2%

11,5%

Mzdové náklady

10,2%

10,7%

11,1%

12,1%

7,5%

8,4%

9,0%

8,5%

Odpisy dl hm. a nehm. Maj

12,3%

12,9%

14,8%

16,4%

10,9%

9,5%

8,3%

9,0%

1,5%

5,9%

3,5%

8,0%

31,0%

28,9%

16,2%

22,6%

Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření

-1,6%

1,7%

-0,5%

-4,5%

-2,2%

-2,7%

-4,1%

-5,4%

Výsledek hosp. za b. činnost

-0,7%

-1,4%

2,0%

3,5%

23,7%

17,7%

8,4%

10,5%

Mimořádný výsledek hosp.

0,0%

0,0%

0,6%

-10,2%

0,0%

0,1%

0,0%

0,9%

Výsledek hosp.za úč.obd

-0,7%

-1,4%

2,6%

-6,8%

23,7%

17,8%

8,4%

11,4%

Výsledek hosp.před zdaněním

-0,1%

7,6%

3,6%

-6,8%

28,3%

26,3%

12,1%

18,1%

- 35 -

4.1.5 Analýza cash flow tabulka 13: Vybrané položky výkazu CF Vybrané položky výkazu CF

2004

2003

2002

2001

Výsledek hosp. za běžnou činnost před zdaněním

2 344

1 875

2 487

2 397

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

5 147

6 807

9423

9 137

Čistý peněžní tok z investiční činnosti

-7 987

-3 214

-4 289

-3 678

440

-68

-5 103

-4 560

Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čistá změna peněžních prostředků a peněžních ekv.

-2 400

3 525

31

-1 144

Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekv.

6 043

2 518

2 487

3 631

Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekv.

3 643

6 043

2 518

2 487

Podívejme se nyní stručně na výkaz o peněžních tocích. Tabulka uvedená výše nás informuje, jak se jednotlivé části tohoto výkazu v čase vyvíjely. Složkou, která jako jediná po celé období kladně přispívala k celkovému výsledku, byl čistý peněžní tok z provozní činnosti. V případě, že by se tato položka dostávala u výrobního podniku do záporných čísel, naznačovalo by to jisté problémy. Výše tohoto kladného příspěvku však postupem času klesala. V roce 2003 to bylo o 2 616 tis. Kč, o rok později ještě o dalších 1 660 tis. Kč. Za celé sledované období tak došlo k jeho poklesu o 43,6 %. Naopak čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti byl po celé sledované období záporný. To znamená, že podnik investoval do svého dalšího rozvoje, nebo alespoň do údržby současných aktiv. Největší položkou vztahující se k investiční činnosti byly celkem logicky výdaje spojené s pořízením stálých aktiv. Vzhledem k tomu, že v podniku Pivovar Nymburk však docházelo po většinu období k poklesu dlouhodobých aktiv (jak bylo již zjištěno v jejich horizontální analýze), byly tyto částky vynaloženy spíše na údržbu tohoto majetku. Čistý peněžní tok z finanční činnosti byl kromě roku 2004 rovněž po sledovaná období záporný. Obrázek 5: Porovnání vývoje čistého zisku a cash flow Porovnání vývoje čistého zisku a cash flow 4 000 3 000 2 000 1 000

Čistý zisk

0 -1 000

Cash flow 2004

2003

2002

-2 000 -3 000

- 36 -

2001

V rámci této analýzy ještě porovnám vývoj cash flow s vývojem čistého zisku v čase. K čistému snížení peněžních prostředků docházelo v letech 2001 a 2004, v dalších dvou letech došlo k čistému zvýšení peněžních prostředků. Vrátíme-li se k vývoji čistého zisku, zjistíme, že tyto výsledky se zjevně neshodují. Zde je na místě připomenout, že čistý zisk je rozdílem výnosů a nákladů, kdežto cash flow je rozdílem příjmů a výdajů. O rozdílném vývoji čistého zisku a cash flow nás dobře informuje předešlý graf.

4.2 Poměroví ukazatelé 4.2.1 Ukazatele rentability tabulka 14: Ukazatele rentability RENTABILITA ROA ROE ROCE ROS

2004 4,11% 24,88% 12,65% 2,73%

2003 4,85% 23,61% 13,86% 2,76%

2002 6,91% 34,25% 18,32% 4,08%

2001 7,71% 58,73% 16,85% 4,85%

Nyní již opusťme rozbor absolutních vstupních dat a zaměřme se na takzvané poměrové ukazatele, které hodnotí finanční situaci podniku z různých úhlů pohledu. Jako první jsem si vybral ukazatele rentability. V těchto ukazatelích mě hned na první pohled velice zaujaly velmi vysoké hodnoty ukazatele ROE. Například v roce 2001 dosahuje jeho výše 58,7 %. Důvod takto vysoké rentability vlastního kapitálu bych přisoudil hlavně způsobu financování podniku. Ve vertikální analýze pasiv jsme si mohli všimnout, že podnik financuje svá aktiva převážně ze zdrojů cizích. Hodnota položky vlastního kapitálu tedy není vzhledem k celkovým pasivům příliš velká a velká není ani vzhledem k výsledku hospodaření. Z toho tedy vyplývá i poměrně velká hodnota ukazatele ROE. Jeho hodnota během dalších let klesá, nejvíce v roce 2002, ale i přesto dosahuje i nadále poměrně vysokých hodnot. Pokles je způsoben jednak mírně se zvyšujícím poměrem vlastního kapitálu k celkovým zdrojům financování a jednak klesajícím výsledkem hospodaření. V porovnání s konkurenty si podnik ve využívání vlastního kapitálu počíná velmi dobře. Například společnost Staropramen má tento ukazatel největší v roce 2001 a to jen 14,1%. Dále už dochází k jeho výraznému poklesu a od roku 2003 se díky ztrátovému hospodaření společnosti dostává do záporných čísel. Zde však musíme mít na paměti jeden již výše zjištěný fakt a to, že oba porovnávaní konkurenti využívají k financování svých aktiv vlastní kapitál v mnohem větší míře, než Pivovar Nymburk.

- 37 -

Ale i přes tuto skutečnost si druhá porovnávaná společnost, společnost Plzeňský Prazdroj, počíná ve využívání vlastního kapitálu velice dobře. I zde však můžeme říci, že do roku 2003 si z tohoto úhlu pohledu počíná Pivovar Nymburk lépe. To neplatí pouze pro rok 2004, kdy se ve společnosti Plzeňský Prazdroj tento ukazatel dostal až na hodnotu 40%. Budeme-li podnik Pivovar Nymburk srovnávat dále jen se společností Staropramen, zjistíme, že ani v ostatních ukazatelích rentability si v porovnání s touto společností nepočíná vůbec špatně. Ve všech těchto ukazatelích si naopak počíná mnohem lépe, než společnost Staropramen. Opět bychom zde však našli určitou výjimku, konkrétně u rentability tržeb. U Pivovaru Nymburk tento ukazatel ve sledovaném období postupně klesá z 4,85% v roce 2001 až na hodnotu 2,73% v roce 2004. Společnost Staropramen v roce 2003 dosahuje rentability tržeb ale vyšší – 7,4%. Zde je však na místě opět podotknout, že do těchto ukazatelů vstupuje výsledek hospodaření, který však byl u společnosti Staropramen negativně ovlivněn velkými investičními výdaji do obnovy výrobního zařízení. Společnost Plzeňský Prazdroj si podle předpokladů v ukazatelích rentability po roce 2002 (rok zmiňované fúze) počíná již mnohem lépe než Pivovar Nymburk, v ukazatelích ROA a ROS dokonce velice výrazně. tabulka 15: Ukazatele rentability konkurence Staropramen

Ukazatel rentability

Plzeňský Prazdroj

2 004

2 003

2 002

2 001

2 004

2 003

2 002

2 001

-0,3%

5,8%

2,4%

-3,1%

24,0%

17,5%

2,5%

15,2%

ROE

-0,9%

-1,9%

3,0%

14,1%

40,9%

27,3%

3,3%

19,8%

ROCE

-0,4%

6,8%

2,8%

-3,9%

33,1%

23,6%

3,4%

21,2%

ROS

-0,4%

7,4%

3,4%

-4,0%

28,0%

25,6%

14,4%

20,5%

ROA

4.2.2 Ukazatele likvidity Určitým protikladem ukazatelů rentability jsou ukazatelé likvidity. Dosahuje-li podnik dobrých výsledků v oblasti rentability, je toho dosahováno na úkor horší likvidity. O tom se můžeme přesvědčit i v Pivovaru Nymburk. tabulka 16: Ukazatele likvidity

LIKVIDITA

2004

2003

2002

2001

Běžná likvidita

0,86

0,76

0,73

0,76

Pohotová likvidita

0,68

0,51

0,48

0,54

Hotovostní likvidita

0,07

0,15

0,07

0,07

- 38 -

Výsledky likvidity již nejsou z hlediska všeobecně doporučovaných hodnot tak příznivé, jak tomu bylo v oblasti rentability. Podíváme-li se nejprve na likviditu běžnou, tak její doporučované hodnoty jsou v rozmezí od 1,6 – 2,5. Těchto hodnot není v podniku dosahováno většinou ani z poloviny. Určitým pozitivem by však mohlo být, že ukazatel běžné likvidity je postupně zvyšován, i když jen velice nepatrně. Dalším optimistickým bodem by mohl rovněž být pohled na dosahovanou běžnou likviditu u největšího konkurenta. Zde jsou hodnoty tohoto ukazatele ještě nižší. V porovnání se společností Staropramen by jsme však takového optimismu již nenabyli. O likviditě pohotové a hotovostní by jsme v porovnání s doporučovanými hodnotami i s konkurencí mohli říci totéž, co o likviditě běžné. tabulka 17: Ukazatele likvidity konkurence Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

Staropramen

Plzeňský Prazdroj

2 004

2 003

2 002

2 001

2 004

2 003

2 002

2 001

2,81

2,61

3,28

1,46

0,48

0,58

0,57

0,59

2,49

2,32

2,85

0,93

0,22

0,33

0,28

0,31

1,21

1,06

0,67

0,21

0,02

0,03

0,02

0,01

4.2.3 Ukazatelé aktivity Dalšími ukazateli, kterými se hodlám zabývat, jsou ukazatele aktivity. Ty nám ukáží, jak podnik využívá svá aktiva, kterými disponuje. tabulka 18: Ukazatele aktivity AKTIVITA

2004

2003

2002

2001

obrat aktiv

1,508

1,7573

1,691

1,589

12,270

10,893

11,145

13,323

doba inkasa pohledávek

98,6220

46,906

55,427

57,995

doba splatnosti kr. závazků

132,853

107,472

106,568

96,075

29,337

33,047

32,301

27,020

238,991

204,859

212,838

226,422

obrat zásob

doba obratu zásob doba obratu aktiv

Prvním tímto ukazatelem je obrat aktiv, který nám ukazuje, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Z teoretického hlediska, kdy všeobecné doporučení je, aby tento ukazatel byl vyšší než 1, můžeme konstatovat, že podnik svá aktiva využívá dostatečně. Jeho hodnota se během sledovaného období totiž pohybuje od 1,5 do 1,75. Přihlédneme-li však ke sledované konkurenci, zde se tento ukazatel pohybuje pod všeobecně doporučovanou hodnotou. Hodnota ukazatele se pohybuje u obou porovnávaných

- 39 -

společností od 0,68 do 0,86. To by naopak mohlo značit, že Pivovar Nymburk má oproti velkým společnostem Staropramen a Plzeňský Prazdroj nedostatek produktivních aktiv. Další ukazatel, říkající kolikrát se obrátí v podniku zásoby za rok, je obrat zásob. Z vypočítaných hodnot vidíme, že je to 10krát až 13krát. Zda se jedná o číslo velké či malé, nám můžou napovědět výsledky konkurentů. U společnosti Plzeňský Prazdroj je počet těchto obrátek přibližně stejný, jako je to u Pivovaru Nymburk. V případě společnosti druhé je tato obratovost o něco vyšší. Doba inkasa pohledávek je v podniku v roce 2001 58 dní. Dále je postupně snižována až na 47 dní. V roce 2004 však dochází k nepříznivému nárůstu této doby až na 98 dní. To bylo zapříčiněno především výrazným nárůstem pohledávek z roku 2003 na rok 2004. Jak bylo již zjištěno v horizontální analýze rozvahy, tento nárůst byl o 127 % (v absolutním vyjádření 17 354 tis. Kč.). Cílem podniku by mělo být hodnotu ukazatele postupně snížit alespoň na jeho původní úroveň. V případě, že by se to podniku nepodařilo, bude to znamenat zbytečně dlouhou dobu vázanosti kapitálu v pohledávkách, který by však mohl být využit mnohem efektivněji. U konkurence se ve společnosti Plzeňský Prazdroj začíná zřejmě projevovat silné postavení této společnosti, které se v roce 2004 podařilo snížit tuto dobu na pouhých 24 dní. Jednou z příčin tohoto snížení zřejmě bude schopnost společnosti vynutit si včasnější platby svých obchodních partnerů. Ve schopnosti splácet své krátkodobé závazky se mezi malým nymburským pivovarem a velkými pivovary začínají projevovat rozdíly poměrně znatelnější. V Pivovaru Nymburk se doba splatnosti krátkodobých závazků pohybuje od 96 do 132 dní. Trend, který u tohoto ukazatele v Pivovaru Nymburk můžeme vypozorovat, je ten, že jeho hodnota postupně roste. V horizontální analýze pasiv jsme zjistili, že krátkodobé závazky podniku rostou mnohem rychleji, než závazky dlouhodobé. To bude jistě jedna z příčin, proč se doba splatnosti krátkodobých závazků prodlužuje. Na jedné straně se tím cizí kapitál stává pro podnik levnější, protože čím je splatnost cizího kapitálu kratší, tím se stává pro uživatele levnější. Ovšem na druhé straně zde existuje nebezpečí, že s dalším pokračováním nastoleného trendu by se podnik mohl postupně stávat nesolventním. Z tabulky uvedené níže je pak vidět, že velké společnosti jsou své závazky schopny splácet mnohem rychleji. U společnosti Plzeňský Prazdroj je to v roce 2004 55 dní, což je méně než poloviční doba zjištěná ve stejném roce u Pivovaru Nymburk. - 40 -

tabulka 19: Ukazatele aktivity konkurence Staropramen

Ukazatele aktivity

Obrat aktiv Obrat zásob Doba inkasa pohledávek Doba splatn. kr. závazků Doba obratu zásob Doba obratu aktiv

Plzeňský Prazdroj

2 004

2 003

2 002

2 001

2 004

2 003

2 002

2 001

0,84

0,78

0,71

0,79

0,86

0,68

0,17

0,74

17,36

18,55

15,09

12,09

12,09

10,43

2,17

10,39

82,13

85,79

121,58

40,26

23,88

41,09

148,48

37,96

64,17

67,97

56,17

55,95

55,55

67,59

267,76

49,61

20,74

19,41

23,86

29,79

29,78

34,51

165,63

34,64

428,49

460,89

507,72

457,35

420,51

527,44

2096,72

484,92

4.2.4 Ukazatele zadluženosti tabulka 20: Ukazatele zadluženosti ZADLUŽENOST

2004

2003

2002

2001

equity ratio (VK/A)

0,110

0,104

0,078

0,049

debt ratio I. (CK/A)

0,890

0,896

0,922

0,951

debt equity ratio (CK/VK)

8,054

8,598

11,861

19,207

úrokové krytí (EBIT/nákl.úroky)

4,738

2,975

2,604

2,117

Rozborem účetního výkazu rozvaha, konkrétně její strany pasiv, jsme zjistili, že podnik k financování svého majetku využívá z velké části cizí kapitál. Tím tedy dochází k zadlužování podniku. Sestavením prvních dvou ukazatelů zadluženosti ve výše uvedené tabulce vlastně pak jen opakujeme výsledky zjištěné při vertikální analýze pasiv. Ukazatel VK/A vyjadřuje, z jaké části podnik využívá k financování vlastní zdroje a ukazatel CK/A říká, do jaké míry podnik využívá zdroje cizí. Stejně tak jsme již konstatovali, že velké konkurenční podniky využívají k financování majetku vlastní kapitál v mnohem větší míře, než je tomu u malého Pivovaru Nymburk. Dalším ukazatelem zadluženosti je poměr cizího kapitálu ku kapitálu vlastnímu. Tento ukazatel dosahuje v roce 2001 v Pivovaru Nymburk hodnoty 19,2. Znamená to tedy, že cizí kapitál 19krát převyšuje kapitál vlastní. Díky postupnému navyšování financování aktiv z vlastního kapitálu dochází v podniku u ukazatele CK/VK k jeho snižování až na hodnotu 8 v roce 2004. Rozdílné výsledky v porovnání s konkurencí opět vycházejí z faktu, že konkurenti využívají k jejich financování spíše kapitál vlastní. Hodnoty ukazatele zadluženosti CK/VK pak dosahují znatelně nižších hodnot, které můžeme vyčíst z tabulky Ukazatele zadluženosti konkurence.

- 41 -

Posledním ukazatelem zadluženosti, kterým se budu zabývat, je ukazatel úrokového krytí. Ten by měl z teoretického hlediska dosahovat hodnoty alespoň 3. To, jak můžeme vidět, se Pivovaru Nymburk v posledních letech celkem daří. V prvních dvou sledovaných obdobích je jeho hodnota pod touto hranicí, v roce 2003 se jí už velice přibližuje a v roce 2004 je výrazně překročena. Velký vliv na tuto skutečnost má jistě postupné splácení bankovních úvěrů, které se během 4 let snížily o 12 180 tis. Kč, což je o 47,5%. V porovnání s velkými konkurenty z tohoto hlediska Pivovar Nymburk zaostává. Hodnoty tohoto ukazatele dosaženého porovnávanými společnostmi dosahuje v ziskových letech výrazně vyšších hodnot. tabulka 21: Ukazatele zadluženosti konkurence Ukazatele zadluženosti

Staropramen

Plzeňský Prazdroj

2 004

2 003

2 002

2 001

0,60

0,60

0,62

-0,37

0,46

0,39

0,38

0,39

0,40

0,40

0,37

1,35

0,54

0,60

0,61

0,60

equity ratio (VK/A) debt ratio I. (CK/A) debt equity ratio (CK/VK) úrokové krytí (EBIT/nákl.úroky)

2 004

2 003

2 002

2 001

0,66

0,66

0,59

-3,56

1,17

1,53

1,60

1,50

x

951,42

43,38

-1,42

15,67

10,68

3,43

4,40

4.2.5 Ukazatele produktivity práce tabulka 22: Ukazatele produktivity práce PRODUKTIVITA PRÁCE

2004

2003

2002

2001

osobní náklady k přidané hodnotě

0,565

0,657

0,533

0,579

produktivita práce z přid. hodnoty

439

367

431

367

1305

1199

1154

1051

15303

14927

14244

13188

87

88

90

96

produktivita práce z tržeb průměrná měsíční mzda v Kč Počet zaměstnanců

Osobní náklady k přidané hodnotě jsou během celého sledovaného období jak snižovány, tak i zvyšovány. Srovnáme-li ale rok 2001 s rokem 2004, k výraznější změně tohoto ukazatele během období nedošlo – snížení o 0,014. U produktivity práce k přidané hodnotě pak můžeme vypozorovat trend naprosto opačný. Z hlediska efektu se však jedná o trend stejný. Celkem pak od roku 2001 do roku 2004 byla produktivita práce z přidané hodnoty navýšena o 72 tis. Kč na jednoho zaměstnance. U ukazatele produktivity práce z tržeb docházelo k jeho trvalému růstu ve všech sledovaných letech. K tomu přispěly dva faktory. Vzpomeneme-li nejprve na horizontální

- 42 -

analýzu tržeb, zde bylo zjištěno, že tržby po celé období rostly. Druhým faktorem je pak to, že počet zaměstnanců v podniku byl postupně snižován. V případě průměrných mezd můžeme sledovat stejný vývoj. Průměrné mzdy byly postupně navyšovány. Při pohledu na tabulku stejných ukazatelů obou srovnávaných společností zjistíme, že v tomto srovnání už Pivovar Nymburk s velkými společnostmi neobstojí. Zde se již zřejmě mnohem výrazněni projevuje efekt z akumulace kapitálu. Čím větší společnost, tím lepší jsou v této oblasti dosahované výsledky. tabulka 23: Ukazatele produktivity konkurence Ukazatele produktivity

Staropramen

Plzeňský Prazdroj

2 004

2 003

2 002

2 001

2 004

2 003

2 002

2 001

0,43

0,51

0,47

0,53

0,19

0,23

0,30

0,26

1 057

833

800

695

2 449

1 865

315

1 482

Os. nákl. k přidané hodnotě produktivita práce z při. hod. produktivita práce z tržeb průměrná měsíční mzda v Kč

3 336

2 905

2 472

2 244

4 863

4 177

870

3 699

27 576

25 565

22 829

22 521

28 149

26 028

5 794

23 589

Počet zaměstnanců

1027

1090

1185

1192

2647

2479

2194

2204

4.2.6 Ukazatel EVA Jak již bylo v teoretické části zmíněno, ukazatel EVA říká, zda podnik tvoří tzv. ekonomickou přidanou hodnotu (je – li kladný). Ukazatel EVA uvádím ve dvou modifikacích, a to při nákladech vlastního kapitálu 8% a 14%. Ukážeme si tak citlivost výsledné hodnoty ukazatele na WACC. Volba vstupních parametrů silně ovlivňuje hodnotu EVA. tabulka 24: Ukazatel EVA Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA (NOPAT – C x WACC) 2004 2003 2002 NOPAT (tis. Kč) 14 249 4 394 9 292 Přidaná hodnota 38 152 32 318 38 769 - osobní náklady 21 551 21 245 20 677 - daně a poplatky 354 423 452 - odpisy 6 946 6 740 7 370 + / - změna stavu rezerv 5 318 942 0 - daň z příjmu 370 458 978 C - Investovaný kapitál 48 870 43 266 47 294

2001 9 481 35 194 20 382 495 8 527 4 428 737 42 743

+Pasiva

75 360

60 025

61 424

63 450

-Krátkodobé závazky z obchodních vztahů

26 490

16 759

14 130

20 707

8% 14%

8% 14%

8% 14%

8% 14%

10 339

933

5 508

6 062

7 407

-1 663

2 671

3 497

WACC(1) WACC(2) EVA při WACC 8% EVA při WACC 14%

- 43 -

Jak je vidět, zvýšení WACC z 8% na 14% hodnotu ukazatele EVA výrazně sníží. V roce 2003 se jeho hodnota díky navýšení průměrných nákladů na kapitál dostává dokonce z kladných hodnot do hodnot záporných. Kromě této jedné výjimky však můžeme říci, že podnik ve sledovaném období nejen že dosahuje kladných hospodářských výsledků, ale navíc vytváří tzv. přidanou ekonomickou hodnotu. Obrázek 6: Vývoj ukazatel EVA a VH 12000 10000 8000 EVA při WACC 8%

6000

EVA při WACC 14%

4000

VH za účetní období

2000 0 -2000

2004

2003

2002

2001

Vývoj ukazatele v jednotlivých obdobích v obou modifikacích můžeme vidět rovněž z grafu. V něm můžeme dále vidět i to, jak se ukazatel EVA vyvíjí vzhledem k výsledku hospodaření. Je vidět, že jejich trend je identický. Klesá-li hospodářský výsledek, klesá i hodnota ukazatele EVA a naopak.

4.3 Du pont analýza tabulka 25: Rozklad ukazatele ROA Du pont analýza Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT) Rentabilita tržeb (EBIT/T) Obrat celk. aktiv (T/AKT)

2004

2003

2002

2001

4,1%

4,9%

6,9%

7,7%

2,7%

2,8%

4,1%

4,8%

1,51

1,76

1,69

1,59

Jak jsme zjistili při předchozích analýzách, v ukazatelích rentability si podnik počíná velice dobře. Tyto výsledky však jdou na úkor nepříliš příznivých výsledků v oblasti rentability. Nyní si ukazatele ROA a ROE rozeberme trochu podrobněji. První z těchto ukazatelů jsme již v teoretické části rozložili na součin rentability tržeb a obratu celkových aktiv. Nejlepšího výsledku rentability celkových aktiv podnik dosáhl v roce 2001, v letech dalších

- 44 -

docházelo již jen k jejímu snižování. Z tabulky pak můžeme vyčíst, že výraznější měrou se na výsledcích rentability aktiv podílí rentabilita tržeb a to po celé sledované období. tabulka 26: Rozklad ukazatele ROE Du pont analýza Rentabilita vl. kapitálu (ČZ / VK) Rentabilita tržeb (ČZ/T) Obrat celk. aktiv (T/AKT)

2004

2003

2002

2001

24,9%

23,6%

34,3%

58,7%

1,8%

1,4%

1,6%

1,8%

1,51

1,76

1,69

1,59

9,05

9,60

12,86

20,21

Finanční páka (AKT/VK)

Rozkladem ukazatele ROE můžeme zjistit, co bylo příčinou jeho velkých hodnot. Zde jasně dominuje tzv. finanční páka, která nám vyjadřuje, kolikrát majetek společnosti převyšuje její vlastní kapitál. Z tohoto rozkladu tedy můžeme dobře vidět, jak se malé využívání VK projeví v jeho rentabilitě.

4.4 Analýza pracovního kapitálu Obrázek 7: Výpočet čistého pracovního kapitálu Výpočet ČPK + Zásoby + Dlouhodobé pohledávky + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek - Krátkodobé závazky - Krátkodobé BÚ a výpomoci Čistý pracovní kapitál

2004 9 251 39 31 059 3 643 41 892 9 000 -6 900

2003 9 683 39 13 705 6 043 31 490 7 500 -9 520

2002 9 322 0 15 996 2 518 30 755 7 500 -10 419

2001 7 572 0 16 252 2 487 26 923 7 500 -8 112

V případě výpočtu čistého pracovního kapitálu podniku nám nevycházejí příliš optimistická čísla. Jak je vidět z tabulky, tato čísla jsou trvale záporná. Znamená to tedy, že krátkodobé závazky převyšují krátkodobý majetek a mohlo by se stát, že podnik nebude schopen své krátkodobé závazky hradit včas. To bylo zjištěno již při výpočtu likvidity podniku, kde jsme rovněž nedošli k pozitivnímu zjištění. Snad jediným pozitivem při této analýze je, že převýšení krátkodobého majetku krátkodobými zdroji je postupně snižováno. O tom, že výsledek výpočtu čistého pracovního kapitálu se dá předurčit z výsledků likvidity podniku, se můžeme dále přesvědčit při jeho výpočtu u společnosti Staropramen. Jak jsme již dříve zjistili, likvidita této společnosti je možná vyšší, než potřebná. Z toho bychom mohli usuzovat, že při výpočtu čistého pracovního kapitálu dojdeme ke kladným číslům. O správnosti této úvahy se můžeme přesvědčit při pohledu na následující tabulku. Převýšení krátkodobých závazků krátkodobým majetkem je poměrně výrazné. Možnost, že by se tato

- 45 -

společnost v nejbližší době dostala do krátkodobé platební neschopnosti, na rozdíl od podniku Pivovar Nymburk, je tedy poměrně malá. tabulka 27: ČPK společnosti Pivovary Staropramen Výpočet ČPK + Zásoby + Dlouhodobé pohledávky + Krátkodobé pohledávky + Finanční majetek - Krátkodobé závazky - Kr. BÚ a výpomoci Čistý pracovní kapitál

2004 197 351 374 384 407 187 739 655 610 688 0 1 107 889

Staropramen 2003 2002 170 702 194 153 400 493 676 271 353 941 312 888 633 152 304 079 597 722 457 022 0 0 960 566 1 030 369

2001 221 279 0 299 123 88 045 415 674 0 192 773

4.5 Bilanční pravidla tabulka 28: Zlaté bilanční pravidlo financování zlaté bilanční pravidlo

2004

2003

2002

2001

Dlouhodobý majetek Dlouhodobé cizí zdroje Vlastní kapitál

30695

29629

33140

36778

16145

14765

18393

25886

8323

6252

4776

3140

-6227

-8612

-9971

-7752

Převaha zdrojů

Jak je vidět z tabulky, zlaté bilanční pravidlo v podniku není splňováno ani v jednom sledovaném roce. Dlouhodobý majetek je tedy kryt částečně i z cizích krátkodobých závazků. Toto zjištění pak vlastně vyplývá z analýzy předchozí. Při výpočtu čistého pracovního kapitálu jsme zjistili, že krátkodobé závazky převyšují krátkodobý majetek. Je tedy potom logické, že těmito závazky je částečně kryt i majetek dlouhodobý. tabulka 29: Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika vyrovnání rizika Vlastní kapitál Cizí kapitál VK / CK

2004

2003

2002

2001

8323

6252

4776

3140

67037

53755

56648

60310

12%

12%

8%

5%

Že nebude podnik splňovat ani Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika, nám může být zřejmé již po provedení vertikální analýzy pasiv. Zde jsme zjistili, že majetek podniku je kryt převážně z cizích zdrojů. Jejich převaha nad vlastním kapitálem je poměrně značná. tabulka 30: Zlaté bilanční pari pravidlo zlaté pari pravidlo

2004

2003

2002

2001

Dlouhodobý majetek Vastní kapitál

30695

29629

33140

36778

8323

6252

4776

3140

-22372

-23377

-28364

-33638

Převaha VK

- 46 -

Nesplnění Zlatého bilančního pravidla zase dále předurčuje nesplnění Zlatého bilančního pari pravidla, které požaduje financování dlouhodobého majetku pouze kapitálem vlastním. Zde je však vhodné podotknout, že se jedná o velice konzervativní pravidlo, které v praxi není příliš dodržováno. tabulka 31: Zlaté bilanční poměrové pravidlo zlaté bilanční poměrové pravidlo

2004 /2003 2003/2002

Vývoj tržeb Vývoj investic

2002/2001

1,08

1,02

1,03

1,04

0,89

0,90

Podmínka splnění zlatého poměrového pravidla však již splněna byla. Tempo růstu investic růst tržeb nepředbíhá.

4.6 Bonitní a bankrotní modely při finanční analýze firmy 4.6.1 Kralickův rychlý test tabulka 32. Kralickův test - hodnoty pro Pivovar Nymburk Kralickúv rychlý test

2004

2003

2002

2001

VK / Aktiva [(Kr. + dl. závazky) / CF] v letech CF / Tržby

11,0%

10,4%

7,8%

4,9%

3,3

4,0

3,9

2,2

12,6%

8,7%

8,7%

14,7%

Zisk po zdanění a úrocích / A

2,7%

2,5%

2,7%

2,9%

2002 4 2 2 4 3

2001 4 1 1 4 2,5

tabulka 33: Kralickův tet - hodnocení Pivovaru Nymburk Hodnocení firmy Kvóta vlastního kap. Doba splácení dluhu z CF Cash flow v tržbách Rentabilita aktiv Průměr

2004 3 2 1 4 2,5

2003 3 2 2 4 2,75

Hodnotíme–li podnik Pivovar Nymburk testem bonity, vidíme, že velmi přísné nároky jsou kladeny zejména na ukazatel ROA, který je ve všech sledovaných obdobích podle pana Kralicka příliš nízký. Dále je velmi přísně hodnocena kvóta vlastního kapitálu. Naopak velmi dobrých výsledků podnik dosahuje v hodnocení doby splácení dluhu z cash flow a rentability tržeb. V celkovém hodnocení pak podnik spadá spíše do průměru. Vývojová tendence však naznačuje, že by se Pivovar Nymburk postupně mohl dostat mezi společnosti, které jsou tímto testem hodnocené jako velmi dobré.

- 47 -

4.6.2 Altmanův index důvěryhodnosti tabulka 34: Altmanův index důvěryhodnosti Altmanův Z-Faktor EBIT / Aktiva Tržby / Aktiva Tržní h. VK / účetní h. dluhu Nerozď. zisk / Aktiva ČPK / Aktiva Z-Faktor

váha 3,3 1 0,6 1,4 1,2

2004 0,135 1,506 0,031 0,022 -0,110 1,585

2003 0,160 1,757 0,039 -0,007 -0,190 1,759

2002 0,228 1,691 0,037 -0,044 -0,204 1,709

2001 0,254 1,590 0,035 -0,084 -0,153 1,642

Podle tohoto indexu by znamenalo, že podnik má velké finanční potíže a jeho vývoj spěje nejspíše k zániku. Zde však musíme brát na zřetel již výše zmíněný fakt. Index je konstruován na americké firmy pro období konce 60. let. I když se situace možná příliš pro americké firmy ve srovnání se současností nezměnila, hospodářská situace v České republice se zcela jednoznačně odlišuje od americké a je diskutabilní, zda výsledek statistické analýzy ze souboru amerických firem je přenositelný do kontextu české ekonomické situace. Proto bych tyto výsledky nebral vážně. Obzvláště po předchozích analýzách, které takto kritickou situaci podniku rozhodně nenaznačují

4.6.3 Index IN01 tabulka 35: Index IN01 IN01 Aktiva / Cizí zdroje EBIT / nákl. úroky EBIT / Aktiva Výnosy / Aktiva OA / (kr. závazky + kr. úvěry) IN01

Váha 0,13 0,04 3,92 0,21 0,09

2004 0,146 0,190 0,161 0,460 0,078 1,035

2003 0,145 0,119 0,190 0,619 0,068 1,141

2002 0,141 0,104 0,271 0,596 0,065 1,178

2001 0,137 0,085 0,302 0,569 0,069 1,161

Jako poslední index hodnotící komplexněji finanční situaci podniku jsem vybral index vytvořený pro podmínky českých podniků. Podle indexu IN01 se podnik Pivovar Nymburk pohybuje v takzvané šedé zóně. Ani v jednom roce nedosahuje hodnoty 1,77, ale ani nespadá k hodnotě 0,75. To znamená, že podnik tedy netvoří hodnotu, ale ani nespěje k bankrotu. To jen potvrzuje tvrzení, že výsledky Altmanovi analýzy můžeme brát s nadhledem.

- 48 -

5 Závěr Na předešlých stranách jsem zjišťoval z různých úhlů pohledu finanční situaci podniku Pivovar Nymburk, spol. s r.o. v porovnání se společnostmi Pivovary Staropramen a.s. a Plzeňský Prazdroj a.s. Nyní se pokusím zjištěné výsledky určitým způsobem sumarizovat. V úvodu jsem analyzoval strukturu aktiv i pasiv všech společností. Zde byl zjištěn první větší rozdíl v porovnání malého pivovaru s jeho největšími konkurenty vyrábějícími na našem trhu. Malý pivovar využívá ke krytí svého majetku především cizí kapitál. Jeho největší část je pak tvořena hlavně krátkodobými cizími zdroji. U obou porovnávaných společností je zdrojem financování vlastní kapitál využíván v míře mnohem větší a ze zdrojů cizích jsou více využívány dlouhodobé cizí zdroje. Způsob financování podniku má pak vliv i na poměrové ukazatele. Příznivě se to projevuje například v ukazatelích rentability, konkrétně například v ukazateli ROE, kde po většinu let podnik dosahuje lepších výsledků než obě srovnávané společnosti. Naopak nepříznivých výsledků podnik Pivovar Nymburk dosahuje v oblasti likvidity. Nepříznivé výsledky ve schopnosti splácet své krátkodobé závazky se projevují i při výpočtu čistého pracovního kapitálu. Podnik je totiž trvale v situaci, kdy je jeho krátkodobý majetek převyšován krátkodobými závazky. Kde je dle mého názoru zcela největší rozdíl mezi Pivovarem Nymburk a společnostmi Staropramen a Plzeňský Prazdroj je u ukazatelů produktivity práce. Řekl bych, že v této oblasti se rozdíl mezi malým a velkými pivovary projevuje nejvíce. Produktivita práce je u velkých společností mnohem větší, než je tomu u společnosti malé. V globálním hodnocení bych však společnost Pivovar Nymburk spol, s r.o. nehodnotil nijak negativně. Naopak si myslím, že v mnohých oblastech společnost dosahuje dobrých výsledků. Jedinou vážnější výjimkou je již zmíněná likvidita. I zde je však v postupném vývoji situace mírně zlepšována. Na základě dosažených výsledků se pak domnívám, že krom Altmanova indexu, výsledky bonitních a bankrotních modelů vcelku odpovídají skutečnosti, ve které se společnost Pivovar Nymburk, spol. s r.o. nachází.

- 49 -

V případě, že bych měl na základě mnou provedené finanční analýzy společnosti navrhnout nějaká doporučení, jistě by mezi nimi nechyběla ta, která by se týkala způsobu financování jejího majetku. Řekl bych, že by společnost měla nadále zvyšovat míru využívání vlastního kapitálu na úkor kapitálu cizího. Všeobecně jsou sice cizí zdroje financování považovány za levnější, než jsou zdroje vlastní, ovšem v tomto případě se mi převaha cizích zdrojů zdá příliš velká. V rámci cizího kapitálu bych dále doporučil přesunout část krátkodobých závazků do závazků dlouhodobých. Těmito opatřeními by jednak mohlo dojít ke zlepšení likvidity a dále by krátkodobé závazky přestaly převyšovat krátkodobý majetek, čímž by přestalo hrozit nebezpečí, že by se společnost mohla stát nesolventní.

- 50 -

6 Použitá literatura Literatura: 1. KISLINGEROVÁ, Eva, HNILICA, Jiří. Finanční analýza - krok za krokem. Praha:C. H. Beck 2005. 2. KISLINGEROVÁ, Eva, a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck 2004. 3. SCHOLLEOVÁ, Hana, a kol. Podniková ekonomika 2 – sbírka příkladů. Praha: Oeconomica 2005. 4. SYNEK, Miloslav, a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck 2000.

Internetové stránky: www.postriziny.cz www.prazdroj.cz www.staropramen.cz www.mpo.cz www.ekoinfo.cz

- 51 -

7 Přílohy 7.1 Účetní výkazy v plném znění tabulka 36: Rozvaha v plném znění - aktiva ROZVAHA V PLNÉM ZNĚNÍ AKTIVA CELKEM A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

2004

2003

2002

2001

75 360

60 025

61 424

63 450

0

0

0

0

30 695

29 629

33 140

36 778

58

58

58

58

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B.I.1.

Zřizovací výdaje

0

0

0

0

B.I.2.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

0

0

0

0

B.I.3.

Software

0

0

0

0

B.I.4.

Ocenitelná práva

0

0

0

0

B.I.5.

Goodwill

0

0

0

0

58

58

58

58

0

0

0

0

B.I.6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

B.I.7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

B.I.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

30 637

29 571

33 082

36 720

B.II.1.

Pozemky

2 053

2 053

2 053

2 053

B.II.2.

Stavby

15 399

16 619

17 885

19 196

B.II.3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

13 123

10 837

13 082

13 596

B.II.4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

62

62

62

62

B.II.5.

Základní stádo a jiná tažná zvířata

0

0

0

0

B.II.6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

1 813

B.II.7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

B.II.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

B.II.9.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

0

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

B.III.1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách

0

0

0

0

B.III.2.

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0

0

0

0

B.III.3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

0

B.III.4.

Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv

0

0

0

0

B.III.5

Jiný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

B.III.6

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

B.III.7

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

C.

Oběžná aktiva

0

0

0

0

43 992

29 470

27 836

26 311

C.I.

Zásoby

9 251

9 683

9 322

7 572

C.I.1.

Materiál

3 521

3 423

4 518

3 610

C.I.2.

Nedokončená výroba a polotovary

4 469

4 468

3 608

3 238

C.I.3.

Výrobky

1 120

1 639

1 028

632

C.I.4.

Zvířata

5

5

5

5

C.I.6.

Zboží

136

148

163

87

C.I.5.

Poskytnuté zálohy na zásoby

0

0

0

0

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

39

39

0

0

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

C.II.7.

Jiné pohledávky

39

39

0

0

- 52 -

C.II.8.

Odložená daňová pohledávka

C.III.

Krátkodobé pohledávky

31 059

13 705

15 996

16 252

C.III.1.


29 223

12 968

15 586

15 911

C.III.2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

0

0

0

0

C.III.3.

Pohledávky - podstatný vliv

0

0

0

0

C.III.6.

Stát - daňové pohledávky

679

357

0

0

C.III.7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

753

187

200

141

C.III.8.

Dohadné účty aktivní

333

96

112

0

C.III.9.

Jiné pohledávky

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

0

C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách

0

0

71

97

98

200

3 643

6 043

2 518

2 487

310

659

333

236

3 333

5 384

2 185

2 251

0

0

C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Časové rozlišení

673

926

448

361

D.I.1.

Náklady příštích období

673

926

448

361

D.I.2.

Komplexní náklady příštích období

0

0

0

0

D.I.3.

Příjmy příštích období

0

0

0

0

2 004

2 003

2 002

2 001 63 450

D. I.

tabulka 37: Rozvaha v plném znění - pasiva ROZVAHA V PLNÉM ZNĚNÍ

75 360

60 025

61 424

A.

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

8 323

6 252

4 776

3 140

A.I.

Základní kapitál

3 500

3 500

3 500

3 500

A.I.1.

Základní kapitál

3 500

3 500

3 500

3 500

A.II.

Kapitálové fondy

0

0

0

0

A.II.2.

Ostatní kapitálové fondy

0

0

0

0

A.II.3.

0

0

0

0

A.III.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

1 589

1 589

1 589

1 589

A.III.1.

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

1 589

1 589

1 589

1 589

A.III.2.

Statutární a ostatní fondy

0

0

0

0

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

1 163

-313

-1 949

-3 792

A.IV.1.

Nerozdělený zisk minulých let

1 163

-313

-1 949

-3 792

A.IV.2.

Neuhrazená ztráta minulých let

0

0

0

0

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - )

B.

Cizí zdroje

2 071

1 476

1 636

1 844

67 037

53 755

56 648

60 310

B.I. B.I.1.

Rezervy

6 500

1 000

0

2 536

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

6 500

1 000

0

B.I.4.

Ostatní rezervy

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobé závazky

B.II.1.

Závazky z obchodních vztahů

5 165

4 725

4 793

5 190

0

0

0

0

B.II.2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

B.II.9.

Jiné závazky

0

0

0

0

5 000

4 690

4 740

5 190

B.II.10.

Odložený daňový závazek

165

35

53

0

B.III.

Krátkodobé závazky

41 892

31 490

30 755

26 923

B.III.1.


26 490

16 759

14 130

20 707

B.III.2.


0

0

0

1 965

- 53 -

B.III.5.

Závazky k zaměstnancům

B.III.6.

Závazky ze sociálního zabezp. a zdravotního pojištění

B.III.7.

Stát - daňové závazky a dotace

B.III.8.

Krátkodobé přijaté zálohy

B.III.9.

Vydané dluhopisy

10

B.III.10. Dohadné účty pasivní Bankovní úvěry a výpomoci

19

10

615

581

528

483

2 626

1 969

4 318

3 431

11 479

11 254

11 309

0

0

0

0

0

672

910

451

277

B.III.11. Jiné závazky B.IV.

17

0

0

0

50

13 480

16 540

21 100

25 660

B.IV.1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

4 480

9 040

13600

18160

B.IV.2.

Krátkodobé bankovní úvěry

9 000

7 500

7 500

7 500

B.IV.3.

Krátkodobé finanční výpomoci

0

0

0

0

C. I.


0

18

0

0

C.I.1.

Výdaje příštích období

0

0

0

0

C.I.2.

Výnosy příštích období

0

18

0

0

tabulka 38: Výsledovka v plném znění VÝSLEDOVKA V PLNÉM ZNĚNÍ

2004

2003

2002

2001

I.


2884

2 963

3 321

3 181

A.


2 838

2 876

3 256

3 135

+

Obchodní marže

46

87

65

46

II.

Výkony

110 115

103 990

101 338

96 990

II.1.


110 633

102 519

100 573

97 701

II.2.


-518

1 471

765

-711

II.3.

Aktivace

0

0

0

0

B.


72 009

71 759

62 634

61 842

B.1.


50 712

49 179

44 494

46 603

B.2.

Služby

21 297

22 580

18 140

15 239

+

Přidaná hodnota

38 152

32 318

38 769

35 194

C.

Osobní náklady

21 551

21 245

20 677

20 382

C.1.

Mzdové náklady

15 976

15 763

15 383

15 192

0

0

0

0

5 479

5 386

5 294

5 190

96

96

0

0

C.2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva C.3.


C.4.

Sociální náklady

D.

Daně a poplatky

E.


III.



354

423

452

495

6 946

6 740

7 370

8 527

51 903

69 624

67 014

71 157

25

15

0

0


51 878

69 609

67 014

71 157

F.

Zůstatková cena prodaného dl. maj. a materiálu

51 183

68 375

73 547

75 132

F.1.

Zůstatková cena prodaného dl. majetku

0

0

0

0

51 183

68 375

73 547

75 132

5 318

942

0

4 428

F.2.

Prodaný materiál

G.

Změna stavu rezerv a opr. pol. v provozní oblasti

IV.


H.


*


VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

a komplexních nákladů příštích období

- 54 -

0

7

2 138

28

773

699

1 295

504

3 930

3 525

4 580

5 422

0

0

0

0

J.

Prodané cenné papíry a podíly

0

0

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

1.

Výnosy z podílů v ovládaných a říz. osobách a úč.

0

0

0

0 0

jednotkách pod podstatným vlivem

0

0

0

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

M.

Změna stavu rezerv a opr. položek ve fin. oblasti

0

0

0

0

X.

Výnosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.


O.


*


Q.


13

15

1 630

2 311

190

163

304

182

842

780

900

-1 586

-1 650

-2 093

-3 098

358

443

868

664

228

460

815

664

Q 2. odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

8 979

1 128

Q 1. splatná **

5 653

130

-17

53

0

1 986

1 432

1 619

1 660

XIII.


109

65

275

282

R.


12

6

148

25

S


12

15

110

73

S.1

splatná

12

15

110

73

S.2

odložená

*


0

0

0

0

85

44

17

184

***


2 071

1 476

1 636

1 844

****


2 441

1 934

2 614

2 581

tabulka 39: Výkaz cash flow v plném znění VÝKAZ CASH FLOW V PLNÉM ZNĚNÍ P.

2004

Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekv.

2003

2002

2001

6 043

2 518

2 487

3 631

2 344

1 875

2 487

2 397

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní čin.) Z.


A.1.

Úpravy o nepeněžní operace

13 069

8 696

6 863

5 036

A.1.1. Odpisy stálých aktiv

6 946

6 740

7 754

9 037

A.1.2. Změna stavu opravných položek a rezerv

5 500

100

-2 508

-6 297

A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv

-25

-15

0

0

A.1.5. Nákladové a výnosové úroky

648

971

1 617

2 296

0

0

0

0

15 413

10 571

9 350

7 433

A.1.6. Opravy o ostatní nepeněžní operace A.*

Čistý provozní peněžní tok před změnami prac. kapitálu

A.2.

Změna stavu pracovního kapitálu

A.2.1. Změna stavu pohledávek a časového rozlišení aktiv A.2.2. Změna stavu závazků a časového rozlišení pasiv A.2.3. Změna stavu zásob A.**

Čistý provozní peněž. tok před zdaněním a mimoř. položkami

A.3.

Vyplacené úroky

A.4.

Přijaté úroky

A.5.

Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost

A.6

Příjmy a výdaje spojené s mimořádný HV včetně daně z příjmu

A.***

Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti

- 55 -

-9 345

-2 394

2 431

4 692

-17 101

1 774

531

516

7 324

-3 807

3 708

3 699

432

-391

-1 808

477

6 068

8 177

117 881

12 125

-653

-979

-1 630

-2 311

5

8

13

15

-358

-443

-868

-876

85

44

127

184

5 147

6 807

9423

9 137

B.1.

Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv

B.2.

Příjmy z prodeje stálých aktiv

B.3.

Půjčky a úvěry spřízněným osobám

B.***


-8 012

-3 229

-4 289

-3 678

25

15

0

0

0

0

0

0

-7 987

-3 214

-4 289

-3 678

440

-68

-5 103

-4 560

Peněžní toky z finančních činností C.1.

Změna stavu závazků z financování

C.***

Čistý peněžní tok z finanční činnosti

F.

Čistá změna peněžních prostředků a peněžních ekv.

R.


440

-68

-5 103

-4 560

-2 400

3 525

31

-1 144

3 643

6 043

2 518

2 487

7.2 Kompletní horizontální a vertikální analýzy výkazů tabulka 40: Kompletní horizontální analýza aktiv 2004 / 2003

AKTIVA abs. AKTIVA CELKEM

rel.

2003 / 2002 abs.

rel.

2002 / 2001 abs.

rel.

15 335

25,5%

-1 399

-2,3%

-2 026

-3,2%

1 066

3,6%

-3 511

-10,6%

-3 638

-9,9%


0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

B.I.2.


0 x

0 x

0 x

B.I.3.

Software

0 x

0 x

0 x

B.I.4.

Ocenitelná práva

0 x

0 x

0 x

B.I.7.


0 x

0 x

0 x

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.

B.I.8.

Poskytnuté zálohy na dl. nehmotný majetek

B.II.


0 x 1 066

0 x 3,6%

-3 511

0 x -10,6%

-3 638

B.II.1.

Pozemky

B.II.2.

Stavby

B.II.3.

Samostatné movité věci a soubory mov. věcí

B.II.6.


B.II.7.


0 x

0 x

0 x

B.II.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný maj.

0 x

0 x

0 x

B.II.9.


0 x

0 x

0 x

B.III.


0 x

0 x

0 x

-9,9%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

-1 220

-7,3%

-1 266

-7,1%

-1 311

-6,8%

2 286

21,1%

-2 245

-17,2%

0 x

0 x

-514

-3,8%

-1 813

-100,0%

B.III.1.


0 x

0 x

0 x

B.III.2.

Podíly v úč. jednotkách pod podstatným vlivem

0 x

0 x

0 x

B.III.3.

0 x

0 x

0 x

B.III.4.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovl. a říd. osoba, podstatný vliv

0 x

0 x

0 x

B.III.5


0 x

0 x

0 x

C.

Oběžná aktiva

14 522

49,3%

1 634

5,9%

1 525

5,8%

C.I.

Zásoby

-432

-4,5%

361

3,9%

1 750

23,1%

C.I.1.

Materiál

98

2,9%

-1 095

-24,2%

908

25,2%

C.I.2.


1

0,0%

860

23,8%

370

11,4%

C.I.3.

Výrobky

-519

-31,7%

611

59,4%

396

62,7%

C.I.5.

Zboží

-12

-8,1%

-15

-9,2%

76

87,4%

C.II.


0

0,0%

C.II.1.


0 x

- 56 -

39 x

0 x

0 x

0 x

C.II.7.

Jiné pohledávky

0

0,0%

C.III. C.III.1.

39 x

0 x


17 354

126,6%

-2 291

-14,3%

-256

-1,6%


16 255

125,3%

-2 618

-16,8%

-325

-2,0%

C.III.2.


0 x

0 x

0 x

C.III.3.


0 x

0 x

0 x

C.III.6.


322

90,2%

C.III.7.


566

302,7%

-13

-6,5%

C.III.8.


237

246,9%

-16

-14,3%

C.III.9.

Jiné pohledávky

-26

-26,8%

-1

-1,0%

C.IV.


-2 400

-39,7%

3 525

140,0%

31

1,2%

-349

-53,0%

326

97,9%

97

41,1%

-2 051

-38,1%

3 199

146,4%

-66

-2,9%

C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly

357 x

0 x

0 x 59

41,8%

112 X -102

0 x

-51,0%

0 X

D. I.


-253

-27,3%

478

106,7%

87

24,1%

D.I.1.


-253

-27,3%

478

106,7%

87

24,1%

D.I.3.


0 x

0 x

0 x

tabulka 41: Kompletní horizontální analýza pasiv 2004 / 2003

PASIVA abs. PASIVA CELKEM

rel.

2003 / 2002 abs.

rel.

2002 / 2001 abs.

rel.

15 335

25,5%

-1 399

-2,3%

-2 026

-3,2%

2 071

33,1%

1 476

30,9%

1 636

52,1%

A.

Vlastní kapitál

A.I.

Základní kapitál

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

A.I.1.

Základní kapitál

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

A.II.

Kapitálové fondy

0 x

0 x

0 x

A.II.2.


0 x

0 x

0 x

A.II.3.

Oceňovací rozdíly z přecenění maj. a závazků

0 x

A.III.

Rez. fondy, neděl. fond a ostatní fondy ze Z

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

A.III.1.


0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

A.III.2.


0 x

A.IV.


1 476

-471,6%

1 636

-83,9%

1 843

-48,6%

A.IV.1.


1 476

-471,6%

1 636

-83,9%

1 843

-48,6%

A.IV.2.


A.V.

Výsledek hosp. běžného účetního období

B.

Cizí zdroje

B.I. B.I.1.

0 x

0

0 x

0 x

0 x

0 x

0

595

40,3%

-160

-9,8%

-208

-11,3%

13 282

24,7%

-2 893

-5,1%

-3 662

-6,1%

Rezervy

5 500

550,0%

1 000 X

-2 536

-100,0%


5 500

550,0%

1 000 X

B.I.4.

Ostatní rezervy

B.I.5.

Rezerva na kursové ztráty

B.II.


B.II.2.


B.II.9.

Jiné závazky

310

6,6%

-50

-1,1%

-450

B.II.10.


130

371,4%

-18

-34,0%

53

B.III.


10 402

33,0%

735

2,4%

3 832

14,2%

B.III.1.


9 731

58,1%

2 629

18,6%

-6 577

-31,8%

B.III.2.


-1 965

-100,0%

B.III.5.


-41,2%

-2

9

90,0%

B.III.6.

Závazky ze sociálního zabezp. a zdrav. poj.

B.III.7.


0 x

x

0 x

x 440

9,3%

0 x

0 X

x -68

x -1,4%

0 x

0 x -7

0 x x

x -397

-7,6%

0 x

0 x -10,5%

-8,7% #DIV/0!

34

5,9%

53

10,0%

45

9,3%

657

33,4%

-2 349

-54,4%

887

25,9%

- 57 -

B.III.8.


B.III.9.

Vydané dluhopisy

225

-55

-26,2%

459

-18,5%

-4 560

0 x

B.III.10. Dohadné účty pasivní

-238

B.III.11. Jiné závazky B.IV.

2,0%

11 309 x

0 x

0 x

0 101,8%

174

62,8%

-50

-100,0%

-21,6%

-4 560

-17,8%

0 x

Bankovní úvěry a výpomoci

-3 060

B.IV.1.


-4 560

B.IV.2.


1 500

20,0%

C. I.


-18

-100,0%

C.I.1.


C.I.2.


-49,5%

0 x -18

-0,5%

-100,0%

-4 560 -33% 0

-4 560 -25% 0,0%

0

18 x

0 X

0 x

0 X

18 x

0 X

0,0%

tabulka 42: Kompletní vertikální analýza aktiv Aktiva AKTIVA CELKEM A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

2004

2003

2002

2001

100%

100%

100%

100%

0%

0%

0%

0% 58%

B.

Dlouhodobý majetek

41%

49%

54%

B.I.


0%

0%

0%

0%

B.I.1.

Zřizovací výdaje

0%

0%

0%

0%

B.I.2.


0%

0%

0%

0%

B.I.3.

Software

0%

0%

0%

0%

B.I.4.

Ocenitelná práva

0%

0%

0%

0%

B.I.5.

Goodwill

0%

0%

0%

0%

B.I.6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

0%

0%

0%

0%

B.I.7.


0%

0%

0%

0%

B.I.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.


0%

0%

0%

0%

41%

49%

54%

58%

B.II.1.

Pozemky

3%

3%

3%

3%

B.II.2. B.II.3.

Stavby

20%

28%

29%

30%

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

17%

18%

21%

21%

B.II.4. B.II.5.

Pěstitelské celky trvalých porostů

0%

0%

0%

0%

Základní stádo a jiná tažná zvířata

0%

0%

0%

0%

B.II.6.


0%

0%

0%

3%

B.II.7.


0%

0%

0%

0%

B.II.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0%

0%

0%

0%

B.II.9.


0%

0%

0%

0%

B.III.


0%

0%

0%

0%

B.III.1.


0%

0%

0%

0%

B.III.2.

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0%

0%

0%

0%

B.III.3.

0%

0%

0%

0%

B.III.4.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv

0%

0%

0%

0%

B.III.5


0%

0%

0%

0%

B.III.6

Pořizováný dlouhodobý finanční majetek

0%

0%

0%

0%

B.III.7

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

0%

0%

0%

0%

C.

Oběžná aktiva

58%

49%

45%

41%

C.I.

Zásoby

12%

16%

15%

12%

C.I.1.

Materiál

5%

6%

7%

6%

C.I.2.


6%

7%

6%

5%

C.I.3.

Výrobky

1%

3%

2%

1%

- 58 -

C.I.4.

Zvířata

0%

0%

0%

0%

C.I.6.

Zboží

0%

0%

0%

0%

C.I.5.

Poskytnuté zálohy na zásoby

0%

0%

0%

0%

C.II.


0%

0%

0%

0%

C.II.1.


0%

0%

0%

0%

C.II.7.

Jiné pohledávky

0%

0%

0%

0%

C.II.8.

Odložená daňová pohledávka

0%

0%

0%

0%

C.III.


41%

23%

26%

26%

C.III.1.


39%

22%

25%

25%

C.III.2.


0%

0%

0%

0%

C.III.3.


0%

0%

0%

0%

C.III.6.


1%

1%

0%

0%

C.III.7.


1%

0%

0%

0%

C.III.8.


0%

0%

0%

0%

C.III.9.

Jiné pohledávky

0%

0%

0%

0%

C.IV.


5%

10%

4%

4%

0%

1%

1%

0%

C.IV.1. Peníze C.IV.2. Účty v bankách

4%

9%

4%

4%

C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly

0%

0%

0%

0%

C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

0%

0%

0%

0%

D. I.


1%

2%

1%

1%

D.I.1.


1%

2%

1%

1%

D.I.2.

Komplexní náklady příštích období

0%

0%

0%

0%

D.I.3.


0%

0%

0%

0%

2004

2003

2002

2001 100%

tabulka 43: Kompletní vertikální analýza pasiv Pasiva

100%

100%

100%

A.

Vlastní kapitál

PASIVA CELKEM

11%

10%

8%

5%

A.I.

Základní kapitál

5%

6%

6%

6%

A.I.1.

Základní kapitál

5%

6%

6%

6%

A.II.

Kapitálové fondy

0%

0%

0%

0%

A.II.2.


0%

0%

0%

0%

A.II.3.

0%

0%

0%

0%

A.III.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

2%

3%

3%

3%

A.III.1.


2%

3%

3%

3%

A.III.2.


0%

0%

0%

0%

A.IV.


2%

-1%

-3%

-6%

A.IV.1.


2%

-1%

-3%

-6%

A.IV.2.


0%

0%

0%

0%

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ - )

B.

Cizí zdroje

B.I.

Rezervy

9%

2%

0%

4%

B.I.1.


9%

2%

0%

0%

B.I.4.

Ostatní rezervy

0%

0%

0%

0%

B.II.


7%

8%

8%

8%

B.II.1.


0%

0%

0%

0%

B.II.2.


0%

0%

0%

0%

- 59 -

3%

2%

3%

3%

89%

90%

92%

95%

B.II.9.

Jiné závazky

7%

8%

8%

8%

B.II.10.


0%

0%

0%

0%

B.III.


56%

52%

50%

42%

B.III.1.


35%

28%

23%

33%

B.III.2.


0%

0%

0%

3%

B.III.5.


0%

0%

0%

0%

B.III.6.

Závazky ze sociálního zabezp. a zdravotního pojištění

1%

1%

1%

1%

B.III.7.


3%

3%

7%

5%

15%

19%

18%

0%

0%

0%

0%

0%

B.III.10. Dohadné účty pasivní

1%

2%

1%

0%

B.III.11. Jiné závazky

0%

0%

0%

0%

18%

28%

34%

40%

B.III.8.


B.III.9.

Vydané dluhopisy

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

B.IV.1.


6%

15%

22%

29%

B.IV.2.


12%

12%

12%

12%

B.IV.3.

Krátkodobé finanční výpomoci

0%

0%

0%

0%

C. I.


0%

0%

0%

0%

C.I.1.


0%

0%

0%

0%

C.I.2.


0%

0%

0%

0%

tabulka 44: Kompletní horizontální analýza výsledovky 2004 / 2003

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY abs. I.

rel.


-79

A.


+

Obchodní marže

II.

Výkony

II.1.


II.3.


II.2.

Aktivace

B.


B.1.


B.2.

Služby

+

Přidaná hodnota

C.

Osobní náklady

C.2.

Mzdové náklady

C.1. Odměny členům orgánů společnosti a družstva C.3.


2003 / 2002 abs.

rel.

2002 / 2001 abs.

rel.

-2,7%

-358

-10,8%

140

-38

-1,3%

-380

-11,7%

121

3,9%

-41

-47,1%

22

33,8%

19

41,3%

6 125

5,9%

2 652

2,6%

4 348

4,5%

8 114

7,9%

1 946

1,9%

2 872

2,9%

-1 989

-135,2%

706

92,3%

1 476

-207,6%

0,3%

9 125

14,6%

792

0 x 250

0 x

4,4%

0 x 1,3%

1 533

3,1%

4 685

10,5%

-2 109

-4,5%

-1 283

-5,7%

4 440

24,5%

2 901

19,0%

5 834

18,1%

-6 451

-16,6%

3 575

10,2%

306

1,4%

568

2,7%

295

1,4%

213

1,4%

380

2,5%

191

1,3%

0 x 93

0 x 1,7%

92

0 x 1,7%

0

2,0%

C.4.

Sociální náklady

0

0,0%

96

D.

Daně a poplatky

-69

-16,3%

-29

-6,4%

-43

-8,7%

E.


III.



x

104 x

206

3,1%

-630

-8,5%

-1 157

-13,6%

-17 721

-25,5%

2 610

3,9%

-4 143

-5,8%

10

66,7%

15


-17 731

-25,5%

2 595

3,9%

-4 143

-5,8%

F.

-17 192

-25,1%

-5 172

-7,0%

-1 585

-2,1%

Zůstatková cena prodaného dl. maj. a materiálu Zůstatková cena prodaného dl. majetku

0 x

- 60 -

0 x

x

0

0 x

x

F.2.

Prodaný materiál

-17 192

-25,1%

-5 172

-7,0%

-1 585

x

-4 428

-100,0%

2 110

7535,7%

G.

Změna stavu rezerv a opr. pol. v prov. obl.

IV.


H.


V.

Převod provozních výnosů

I.

Převod provozních nákladů

*


VI.


0 x

0 x

0 x

J.


0 x

0 x

0 x

VII.

0 x

0 x

0 x

1.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a říz. osobách a úč.

0 x

0 x

0 x

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0 x

0 x

0 x

M.

Změna stavu rezerv a opr. položek ve fin. oblasti

X.

Výnosové úroky

-2,1%

4 376

464,5%

942

-7

-100,0%

-2 131

-99,7%

74

10,6%

-596

-46,0%

791

156,9%

405

11,5%

-1 055

-23,0%

-842

-15,5%

0 x 405

0 x 11,5%

0 x

-1 055

0 x -23,0%

-842

0 x

-3

-37,5%

-5

-15,5%

0 x -38,5%

-2

-13,3%

N.

Nákladové úroky

-326

-33,3%

-651

-39,9%

-681

-29,5%

XI.


27

16,6%

-141

-46,4%

122

67,0%

O.


286

34,0%

62

7,9%

-120

-13,3%

XII.

Předov finančních výnosů

0 x

0 x

0 x

P

Převod finančních nákladů

0 x

0 x

0 x

*


64

-3,9%

443

-21,2%

1 005

-32,4%

Q.


-85

-19,2%

-425

-49,0%

204

30,7%

Q 1. splatná

-232

-50,4%

-355

-43,6%

151

Q 2. odložená

147

-864,7%

-70

-132,1%

53

**


554

38,7%

-187

-11,6%

-41

-2,5%

XIII.


44

67,7%

-210

-76,4%

-7

-2,5% 492,0%

R.


*


*** ****

6

100,0%

-142

-95,9%

123

41

93,2%

27

158,8%

-167

-90,8%


595

40,3%

-160

-9,8%

-208

-11,3%


507

26,2%

-680

-26,0%

33

1,3%

tabulka 45: Kompletní vertikální analýza výsledovky VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY

2004

2003

2002

2001

I.


2,6%

2,9%

3,3%

3,3%

A.


2,6%

2,8%

3,2%

3,2%

+

Obchodní marže

II. II.1.

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

II.2.


II.3.

Aktivace

B.


0,0%

0,1%

0,1%

0,0%

99,5%

101,4%

100,8%

99,3%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

-0,5%

1,4%

0,8%

-0,7%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

65,1%

70,0%

62,3%

63,3%

B.1.


45,8%

48,0%

44,2%

47,7%

B.2.

Služby

19,3%

22,0%

18,0%

15,6%

+

Přidaná hodnota

34,5%

31,5%

38,5%

36,0%

C.

Osobní náklady

19,5%

20,7%

20,6%

20,9%

14,4%

15,4%

15,3%

15,5%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

5,0%

5,3%

5,3%

5,3%

C.1.

22,7% x

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a C.2. družstva Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. C.3. pojištění

- 61 -

C.4.

Sociální náklady

0,1%

0,1%

0,0%

0,0%

D.

Daně a poplatky

0,3%

0,4%

0,4%

0,5%

E.


6,3%

6,6%

7,3%

8,7%

III.


46,9%

67,9%

66,6%

72,8%


0,0%

0,0%

0,0%

0,0%


46,9%

67,9%

66,6%

72,8%

F.

Zůstatková cena prodaného dl. maj. a mater.

46,3%

66,7%

73,1%

76,9%

F.1.

Zůstatková cena prodaného dl. majetku

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

F.2.

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. pol. v provozní obl.

46,3%

66,7%

73,1%

76,9% 4,5%

G.

4,8%

0,9%

0,0%

a komplexních nákladů příštích období

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%


0,0%

0,0%

2,1%

0,0%

H.


0,7%

0,7%

1,3%

0,5%

*


3,6%

3,4%

4,6%

5,5%

IV.

VI.


0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

J.


0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

1.

Výnosy z podílů v ovládaných a říz. Osobách

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

VIII.

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

M.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku Změna stavu rezerv a opr. položek ve fin. Obl.

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

X.

Výnosové úroky

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

N.

Nákladové úroky

0,6%

1,0%

1,6%

2,4%

XI.


0,2%

0,2%

0,3%

0,2%

O.


1,0%

0,8%

0,8%

0,9%

*


-1,4%

-1,6%

-2,1%

-3,2%

Q.


0,3%

0,4%

0,9%

0,7%

Q 1. splatná

0,2%

0,4%

0,8%

0,7%

Q 2. odložená

0,1%

0,0%

0,1%

0,0%

**

1,8%

1,4%

1,6%

1,7%


XIII.


0,1%

0,1%

0,3%

0,3%

R.


0,0%

0,0%

0,1%

0,0%

S.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

0,0%

0,0%

0,1%

0,1%

S.1

- splatná

0,0%

0,0%

0,1%

0,1%

S.2

- odložená

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

*

0,1%

0,0%

0,0%

0,2%

***

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

1,9%

1,4%

1,6%

1,9%

****


2,2%

1,9%

2,6%

2,6%

tabulka 46: Kompletní horizontální analýza výkazu cash flow 2004 / 2003

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA CASH FLOW P.

abs.

Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekv. 0 Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní čin.)

Z.


A.1.

Úpravy o nepeněžní operace

A.1.1. Odpisy stálých aktiv A.1.2. Změna stavu opravných položek a rezerv A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv

rel.

3 525

rel.

240,0%

31

469

125,0%

4 373 206

2002 / 2001 abs.

rel.

101,2%

-1 144

-612

75,4%

90

103,8%

150,3%

1 833

126,7%

1 827

136,3%

103,1%

-1 014

86,9%

-1 283

85,8%

5 400 5500,0%

2 608

-4,0%

3 789

39,8%

0 x

-10

- 62 -

2003 / 2002 abs.

0 x

166,7%

-15 x

68,5%

0 x

0 x

A.1.5. Nákladové a výnosové úroky

-323

A.1.6. Opravy o ostatní nepeněžní operace

66,7%

0 x

A.*

Čistý provozní peněžní tok před změnami prac. kapitálu

A.2.

Změna stavu pracovního kapitálu

-646

60,0%

0 x

-679

70,4%

0 x

4 842

145,8%

1 221

113,1%

1 917

125,8%

390,4%

-4 825

-98,5%

-2 261

51,8%

A.2.1. Změna stavu pohledávek a časového rozlišení aktiv

-6 951 -18 875

-964,0%

1 243

334,1%

15

102,9%

A.2.2. Změna stavu závazků a časového rozlišení pasiv

11 131

-192,4%

-7 515

-102,7%

9

823

-110,5%

1 417

21,6%

-2 285

100,2% 379,0%

A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu krátkodobého fin. Majetku

0 x

A.**

Čistý provozní p.tok před zdaněním a mimoř. položkami

A.3.

Vyplacené úroky

A.4.

0 x -109 704

-2 109

74,2%

326

66,7%

651

60,1%

681

70,5%

Přijaté úroky

-3

62,5%

-5

61,5%

-2

86,7%

A.5.

Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost

85

80,8%

425

51,0%

8

99,1%

A.6.

Příjmy a výdaje spojené s mimořádným HV

41

193,2%

-83

34,6%

-57

69,0%

A.***

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

-1 660

75,6%

-2 616

72,2%

286

103,1%

-4 783

248,1%

1 060

75,3%

-611

10

166,7%

0 Peněžní toky z investiční činnosti B.1.

Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv

B.2.

Příjmy z prodeje stálých aktiv

B.3.

Půjčky a úvěry spřízněným osobám

B.***


0 x

0 x

0 x -4 773

0 Peněžní toky z finančních činností

6,9%

0 x 105 756 972,2%

0 x

15 x 0 x

248,5%

0 x

1 075

116,6%

0 x 0 x 74,9%

0 x

-611

116,6%

0 x

C.1.

Změna stavu závazků z financování

508

-647,1%

5 035

1,3%

-543

111,9%

C.***

Čistý peněžní tok z finanční činnosti

508

-647,1%

5 035

1,3%

-543

111,9%

F.

Čistá změna peněžních prostředků a peněžních ekv.

-5 925

-68,1%

3 494 11371,0%

1 175

-2,7%

R.


-2 400

60,3%

31

101,2%

- 63 -

3 525

240,0%

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Martin Kykal

Recommend Documents