Vysoká škola ekonomická v Praze BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Martin Blažíček

Vysoká škola ekonomická v Praze

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

Martin Blažíček

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Téma bakalářské práce:

Měření efektivního nasazení formátu na linkách v RAKO III

Vypracoval: Martin Blažíček Vedoucí práce: Ing. Hana Svobodová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Měření efektivního na sazení formátů na linky v RAKO III“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne

Podpis

Poděkování

Velmi rád bych na tomto místě poděkoval panu Pavlu Vokáčovi za poskytnutí všech podkladových materiálů a za veškerý věnovaný čas. Dále bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Ing. Haně Svobodové Ph.D. za cenné rady a za čas, který mi věnovala.

VŠE fakulta podnikohospodářská

2010

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................................. 5 1.1

2

Cíl práce ................................................................................................................ 6

Teoretická část .............................................................................................................. 7 2.1

Náklady ................................................................................................................. 7

2.1.1 Rozdělení nákladů podle závislosti na objemu výroby ..................................... 7 2.1.2 Přímé a nepřímé náklady ................................................................................... 8 2.1.3 Alternativní náklady .......................................................................................... 9 2.1.4 Rozhodné druhy nákladů ................................................................................... 9 2.2

Zásoby ................................................................................................................. 12

2.2.1 Pozitivní význam zásob ................................................................................... 12 2.2.2 Negativní význam zásoby................................................................................ 13 2.2.3 Klasifikace zásob podle stupně rozpracovanosti ............................................. 14 2.2.4 Rozpojovací zásoby ......................................................................................... 14 2.2.5 Zásoby na logistické trase ............................................................................... 16 2.2.6 Strategické zásoby ........................................................................................... 16 2.2.7 Spekulační zásoby ........................................................................................... 17 2.3

Modely řízení zásob ............................................................................................ 17

2.3.1 Model EOQ – economic order quantity .......................................................... 17 2.3.2 Model POQ – production order quantiy .......................................................... 19 1|Stránka


2010

2.3.3 Citlivost celkových výrobních nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky 3

22 Charakteristika podniku.............................................................................................. 23

3.1

Představení společnosti LASSELSBERGER, s.r.o............................................. 23

3.2

Historie společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. v ČR ........................................ 24

3.3

Značka RAKO ..................................................................................................... 24

3.3.1 Název RAKO................................................................................................... 24 3.3.2 Historie značky RAKO.................................................................................... 25 4

Technologický postup výroby obkládaček ................................................................. 27 4.1

Příprava hmoty .................................................................................................... 27

4.1.1 Suroviny pro výrobu hmoty............................................................................. 27 4.1.2 Mokré mletí ..................................................................................................... 28 4.1.3 Rozprachová sušárna ....................................................................................... 29 4.2

Příprava glazur .................................................................................................... 30

4.2.1 Suroviny pro výrobu glazur ............................................................................. 30 4.2.2 Výroba glazur .................................................................................................. 30 4.2.3 Výroba dekoračních barev ............................................................................... 30 4.3

Výroba obkládaček.............................................................................................. 31

4.3.1 Lisování a sušení ............................................................................................. 31 4.3.2 Nanášení engoby, glazury a dekorování .......................................................... 31 4.3.3 Výpal ............................................................................................................... 31 2|Stránka


2010

4.3.4 Kontrola jakosti a balení .................................................................................. 31 5

Aplikační část ............................................................................................................. 33 5.1

Použitá data ......................................................................................................... 34

5.2

Optimální výrobní dávka pro model EOQ .......................................................... 36

5.2.1 Výpočet optimální výrobní dávky ................................................................... 37 5.2.2 Výpočet optimálních nákladů na jednu dávku ................................................ 38 5.2.3 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v procentech ........................................... 39 5.2.4 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v korunách .............................................. 40 5.3

Optimální výrobní dávka pro model POQ .......................................................... 41

5.3.1 Výpočet optimální výrobní dávky pomocí model POQ .................................. 42 5.3.2 Výpočet optimálních nákladů pro model POQ ............................................... 43 5.3.3 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v procentech ........................................... 44 5.3.4 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v korunách .............................................. 44 5.4

Plán výroby na jednotlivých linkách podle modelu POQ ................................... 45

5.5

První pec.............................................................................................................. 47

5.6

Druhá pec ............................................................................................................ 48

5.7

Třetí pec .............................................................................................................. 49

5.8

Čtvrtá pec ............................................................................................................ 50

5.9

Zhodnocení výsledků .......................................................................................... 50

6

Závěr ........................................................................................................................... 52

7

Bibliografie ................................................................................................................. 54 3|Stránka


8

9

2010

Seznam tabulek a obrázků .......................................................................................... 55 8.1

Seznam tabulek ................................................................................................... 55

8.2

Seznam vzorců .................................................................................................... 56

Přílohy ........................................................................................................................ 57

4|Stránka


2010

1 Úvod Společnost LASSELSBERGER, s.r.o.1 působí v České republice již od roku 1998. Za tu dobu se stala největším výrobcem obkladových materiálů u nás a dnes se řadí i k největším výrobcům v Evropě. Ve své práci se zaměřím na výrobu obkládaček značky RAKO vyráběných v Lubné poblíž Rakovníku. Značka RAKO má u nás velmi dlouhou tradici, její historie sahá již do roku 1883, kdy zde byly vypáleny první obkladové materiály. Dnes se v Lubné nachází velmi moderní závod vyrábějící kvalitní pórovinové obkládačky. Na své bakalářské práci jsem chtěl spolupracovat s nějakým podnikem a řešit konkrétní problém z praxe. V mém okolí se nachází mnoho významných firem, ale nakonec zvítězila firma LB díky zajímavému tématu, které mi nabídla k řešení. Keramický průmysl je velmi úzce propojen se stavebnictvím a to v době hospodářské krize velmi strádá. Proto i keramický průmysl v dnešní době zažívá krušné časy. Firma tak hledá úspory, které by jí pomohly období hospodářské krize snáze přežít. Jednou z možností je efektivnější využívání výrobních linek, zadávání správné velikosti výrobních dávek do výroby a snížení skladových zásob hotových výrobků. Sortiment keramických materiálů je totiž velmi široký a není možné uspokojovat zákazníky zakázkovou výrobou. Například ve zkoumaném závodě RAKO III v Lubné se vyrábí asi 450 druhů obkládaček, které se pálí v sedmi patrech pecí. Z toho důvodu je nutné vyrábět obklady na sklad, aby byla firma schopna reagovat na požadavky zákazníků. Zásoby hotových výrobků tak tvoří velmi významnou položku, ve které se váží nemalé finanční prostředky. Celá práce se skládá z několika částí. V první části se snažím nalézt vhodné teoretické podklady pro výpočet všech cílů mé práce. Myslím si, že pro řešení zadaných problémů jsou nejdůležitější poznatky z oblasti nákladů, zásob a nakonec nalezení vhodných modelů pro praktický výpočet. V další části představím blíže podnik a stručně také jeho historii. Domnívám se, že pro řešení problémů ve výrobní firmě je dobré vědět, jak samotná výroba probíhá. Proto ve 1

Pro firmu LASSELSBERGER, s.r.o. budu dále převážně používat zkratku LB

5|Stránka


2010

třetí části bakalářské práce zjednodušeně popíšu výrobu obkládaček v závodě RAKO III. Ve čtvrté části potom přijde samotné řešení zadaných cílů. Nakonec samozřejmě veškeré výpočty zhodnotím a nastíním těžkosti, se kterými se mohu během práce setkat.

1.1 Cíl práce Firma LB mě požádala, abych jí pomohl s optimalizací výroby a skladových zásob v jejím závodě v Lubné. Společnost všechny tyto činnosti do této doby dělala pouze podle empirických zkušeností. Proto by si ráda ověřila i praktickým výpočtem, že její postup je správný. V případě, že by nebyl, získala by podklady pro efektivnější využívání výrobních kapacit, případně by snížila zásoby na skladě. Mým úkolem tedy bylo v první řadě vyčíslit náklady na seřízení linky. K tomu neexistují žádné optimalizační modely. Záleží na konkrétní situaci a řešiteli, které položky je dle jeho názoru vhodné do nákladů zahrnout. Dalším úkolem je výpočet optimální výrobní dávky. Pro tuto problematiku již existuje několik optimalizačních modelů, ovšem jsou to zjednodušené modely pro výpočet modelových situací. Je otázkou, zda budou vhodné i pro řešení složitých problémů v praxi. Myslím si však, že minimálně jako orientační bod pro další vývoj této problematiky v závodě budou velmi užitečné. Pro výpočet využiji dva základní modely. Jeden z nich je přímo konstruovaný na výrobní podniky, druhý je konstruovaný spíše pro podniky obchodní. Výpočet modelu pro výrobní podniky je složitější než výpočet druhého modelu a je k němu potřeba znát více údajů. Proto bych rád použil oba modely a zhodnotil, zda se pro výrobní podnik dá použít i zjednodušený model pro podniky obchodní. Mohou totiž nastat situace, kdy nebudeme znát všechny údaje pro složitější model. Mým posledním cílem je nalézt délku výrobního cyklu. To znamená počet dní, během kterých firma vystačí se zásobami hotových výrobků při dodržení optimální výrobní dávky. Od tohoto údaje se potom mohou ve firmě odrazit při plánování výše zásob hotových výrobků na skladě.

6|Stránka


2010

2 Teoretická část 2.1 Náklady V podniku vzniká celá řada nákladů. Pro jejich efektivní řízení je třeba náklady rozdělit do určitých nákladových skupin. V literatuře i v praxi nalézáme velké množství členění nákladů. Každé členění má své opodstatnění a využívá se pro specifické účely. Proto v této práci uvádím různé pohledy na členění nákladů, které podle mého názoru přímo souvisí s výrobou keramických obkladů.

2.1.1 Rozdělení nákladů podle závislosti na objemu výroby Jedná se o jedno ze základních a také nejvyužívanějších dělení nákladů a to na náklady variabilní a fixní. 2.1.1.1 Fixní náklady Fixní náklady jsou do jisté míry nezávislé na rozsahu výroby. Výše fixních nákladů se nemění s každou spotřebovávanou jednotkou. Jejich výše se mění pouze skokově. To znamená, že existuje maximální kapacita, pro kterou jsou fixní náklady neměnné. Když je maximální kapacita překročena, je potřeba skokově fixní náklady zvýšit a vytvořit tak vyšší maximální kapacitu. Když je například kapacita výroby 1 000 000 m2 obkládaček za rok, stačí na jejich uskladnění jeden sklad, který má objem 1 200 000 m2. Tento sklad si firma pronajímá a nájem je pro ně fixní náklad. Když se ale v dalším roce rozšíří výroba a vyrobí se 1 500 000 m2, bude potřeba si pronajmout další sklad. Při pronájmu dodatečného skladu se zvýší skladovací prostory na 1 700 000 m2. Nájem za druhý sklad je právě ono skokové zvýšení fixních nákladů a maximální kapacita se zvýšila z 1 200 000 m2 na 1 700 000 m2. Dalším důležitým znakem fixních nákladů je, že jsou vždy vynakládány jednorázově v určitém časovém období (např. nájemné, roční odpisy apod.).2 2

Podle Fibírové: Jana Fibírová, Libuše Šoljaková, Jaroslaw Wagner. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: ASPI,

a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-299-0

7|Stránka


2010

2.1.1.2 Variabilní náklady Variabilní náklady se naopak s každým novým výkonem mění. Jedná se tedy o náklady, které jsou vynakládány pouze na jeden výkon. Jestliže chceme vytvořit další jednotku, musíme vždy variabilní náklady znovu vynaložit, protože předchozím výkonem již byly spotřebovány. Jedná se např. o materiál, energii, úkolovou mzdu apod. 3

2.1.2 Přímé a nepřímé náklady 2.1.2.1 Přímé náklady Jestli-že nějaký náklad lze přímo přiřadit výkonu a k tomuto výkonu neoddělitelně patří, pak se jedná o náklad přímý. Přímými náklady jsou za všech okolností jednicové náklady, dále to mohou být za určitých okolností i náklady režijní. Jako příklad režijních přímých nákladů bych uvedl například výkonové odpisy na jednoúčelovém zařízení (např. kopírky).4 2.1.2.2 Nepřímé náklady Vynaložení nepřímých nákladů umožňuje uskutečnění celé skupiny výkonů. Nepřímé náklady tedy nelze přiřadit konkrétnímu výkonu. Jedná se totiž o společné náklady pro celou rodinu výkonů. U přímých nákladů jsem uváděl jako typický příklad výkonové odpisy jednoúčelových zařízení. Pro nepřímé náklady jsou typické také odpisy. Jedná se ovšem o odpisy budov, nebo výrobních zařízení, na kterých se vyrábí celá skupina výrobků. Dalším typickým představitelem jsou administrativní náklady nebo mzdy managementu.5

3

Podle Fibírové:

Jana Fibírová, Libuše Šoljaková, Jaroslaw Wagner. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha:

ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-299-0 4

Viz. poznámka č.2

5

Viz. poznámka č. 2

8|Stránka

2010


2.1.3 Alternativní náklady Pro alternativní náklady nalezneme mnoho ekvivalentů. Často se také nazývají náklady obětované příležitosti nebo oportunitní náklady. Termín „náklady obětované příležitosti“ asi nejlépe vystihuje podstatu těchto nákladů. Výše nákladů obětovaných příležitosti se totiž rovná ušlému zisku, který bychom získali při jiném využití výrobního zdroje. Když se například rozhodneme, že peníze investujeme do výrobní linky a budeme na ní vyrábět keramické obklady, jsou pro nás alternativní náklady úroky, které bychom získali v bance při uložení investované částky. Dále by pro nás mohl být alternativní náklad pronájem za výrobní linku, kdybychom se rozhodli nevyrábět keramické obklady, ale linku pouze pronajímat. Proto by zisk z výroby keramických obkladů měl vždy alternativní náklady převyšovat.

2.1.4 Rozhodné druhy nákladů Při držení zásob na skladě vznikají v zásadě dva druhy nákladů – závisející na velikosti zásoby a nezávisející na velikosti zásoby. Náklady, které na velikosti zásoby závisí, se nazývají rozhodné druhy nákladů. Dělí se do tří skupin a patří mezi ně: 6 1) Náklady na udržování skladových zásob 2) Jednorázové náklady na doplnění zásob na skladě 3) Náklady vznikající při nedostatku zásob 2.1.4.1 Náklady na skladování „Náklady na skladování souvisí s udržováním obratové i pojistné zásoby. Jejich společným znakem je, že rostou zároveň s růstem zásoby.“ 7 V našem případě se jedná o: ‐

Provozní náklady skladu

6

Podle Manna: Mann, Quido. Optimalizace zásob v praxi. Praha 1: Nakladatelství technické literatury, 1979.

7

Mann, Quido. Optimalizace zásob v praxi. Praha 1: Nakladatelství technické literatury, 1979., str. 35

9|Stránka


‐

2010

Náklady z vázanosti zásob na skladě (pracovního kapitálu)

2.1.4.2 Jednorázové náklady na doplnění zásoby Při doplňování zásob vzniká velká řada nákladů, z nichž některé závisí na objednávaném nebo vyráběném množství (variabilní náklady), jiné nikoliv (fixní náklady). Pro nalezení vhodné strategie doplňování skladu je však důležitá pouze složka fixní. V případě této bakalářské práce se jedná o náklady na seřízení strojů před zahájením výroby dávky, o náklady ušlé příležitosti za dobu, kdy se linka seřizuje a nevyrábí. Čím větší je objem výrobků jedné dávky, tím více se snižuje frekvence doplňování zásoby za určité období, a tím se také snižuje frekvence vzniku těchto nákladů. Naopak čím menšími dávkami, tedy čím častěji zásobu doplňujeme, tím vyšší je roční objem těchto nákladů. Do jednorázových nákladů na doplnění zásoby můžeme tedy počítat pouze ty náklady, jejichž celková výše za určité období závisí na tom, kolikrát byla zásoba doplňována. 8 Tyto náklady lze určit několika způsoby. Buďto lze vyčíslit jednotlivé položky nákladů, což je velmi pracné a v praxi často těžko proveditelné. Nebo lze situaci zjednodušit a použít k vyčíslení například krycí příspěvek. Ten má nespornou výhodu v tom, že jsou v něm obsaženy i náklady ušlé příležitosti. Tuto možnost jsem si pro vyčíslení nákladů na seřízení linky vybral já. Krycí příspěvek se ve firmě LB kalkuluje jako rozdíl prodejní ceny obkládaček a variabilních nákladů na jejich výrobu. Proto se někdy krycí příspěvek také označuje jako příspěvek na krytí fixních nákladů. A právě fixní náklady jsou vhodné pro kalkulaci nákladů na seřízení linky. Jelikož se při seřizování linky nevyrábí, nemohou ani být variabilní náklady spotřebovávány. Jsou tedy spotřebovávány pouze náklady fixní. Od prodejní ceny se odečítají variabilní náklady, mezi něž patří: 1) Suroviny pro výrobu hmoty a glazur. 2) Přímé mzdy zaměstnanců pracujících na linkách. 3) Energie – plyn a elektrická energie 8

Podle Manna: Mann, Quido. Optimalizace zásob v praxi. Praha 1: Nakladatelství technické literatury, 1979.

10 | S t r á n k a


2010

4) Ostatní přímé náklady Postup výpočtu nákladů na seřízení linky pomocí krycího příspěvku má v keramické výrobě i své slabiny. Pec pro výpal keramických obkladů totiž nelze při změně formátu zastavit, musí se neustále vytápět na plný výkon. Proto by správně do nákladů na seřízení linky měla být započítána i spotřeba plynu. A dále je do jisté míry problematické nezapočítávat do nákladů na seřízení linky mzdové náklady. Část zaměstnanců (v přípravně hmot, na rozprachové sušárně apod.) by jistě neměla být do nákladů na seřízení linky započítána, protože ti i v době přerušení na glazovacích linkách připravují hmotu, sušinu apod. a nemají se seřizováním linky nic společného. Ovšem zaměstnanci na glazovacích linkách, pecích a u třídících linek se podílejí na změně formátu, a proto se domnívám, že by i jejich mzdové náklady měly být do výsledného vyčíslení započítány. Potřebné údaje jsem ale od společnosti nezískal zejména z důvodu nedostatečně detailní kalkulace nákladů. Proto budu vycházet pouze z výpočtu pomocí krycího příspěvku. Při propočtu nákladů na seřízení linky krycím příspěvkem musíme vyčíslit, kolik by závod vyrobil obkládaček při běžném provozu. Tuto hodnotu pak vynásobíme krycím příspěvkem a dostáváme náklady na seřízení linky. Při tomto postupu vyčíslíme jak fixní náklady, které jsou během, seřizování vynakládány, tak náklady obětované příležitosti. 2.1.4.3 Náklady při nedostatku zásob Část těchto nákladů lze poměrně dobře vyčíslit. Jsou to výrobky, které si při nedostatku v daném podniku koupí zákazník u konkurence. Zde záleží na míře nahraditelnosti daného produktu. Jestli-že budou na skladě chybět např. bílé obklady 15x15 cm, tak odběratel s naprostou jistotou ví, že je bude mít jiný výrobce, protože jsou masově vyráběné a neomylně zamíří ke konkurenci. Tím jsou náklady přesně dané - velikost zakázky, o kterou podnik přijde. K dalším nákladům patří penále vyplývající z dodavatelsko-odběratelských smluv, které musí podnik zaplatit obchodním řetězcům při opoždění dodávky zboží. Obchodní řetězce jsou i v odvětví keramického průmyslu dominantní a vytváří si velice přísné podmínky pro dodavatele obkladových materiálů. Při jejich nedodržování jsou dodavatelé postihováni formou penále z prodlení. 11 | S t r á n k a

2010


Existují ovšem i náklady, které se tak snadno vyčíslit nedají a pro podnik mají možná ještě větší význam než výše zmíněné. Je to ztráta renomé a v horším případě i ztráta odběratele. Podnik může mít velice originální a unikátní obklady, které nebudou jinde k dostání, ovšem někteří odběratelé mohou preferovat včasné dodání před originalitou, a proto je velice snadné je ztratit. Proto je třeba zásobám hotových výrobků věnovat velkou pozornost. Nesmí docházet k situacím, že výrobky nebudou na skladě, a zároveň nesmí být zásoby příliš vysoké, aby v hotových výrobcích nebylo vázáno příliš mnoho pracovního kapitálu.

2.2 Zásoby Zásoby jsou ve výrobních podnicích velmi důležitým prvkem a bez nich by nebylo možné výrobu uskutečňovat. Zásoby se však projevují pozitivním i negativním způsobem.

2.2.1 Pozitivní význam zásob "Pozitivní význam zásob je v tom, že přispívají k řešení časového, místního, kapacitního a sortimentního nesouladu mezi výrobou a spotřebou.“9 2.2.1.1 Kapacitní a sortimentní nesoulad Od konečných zákazníků je na obklady vyráběné ve firmě LB kladen požadavek na vysokou dostupnost. U většiny výrobků to znamená dodání do 48 hodin. Přitom se v RAKO III vyrábí v 7 patrech pecí okolo 450 výrobků. Znamená to, že firma musí být předzásobená finálními výrobky na dlouhou dobu dopředu, protože vyhovět zákazníkům by jinak nebylo možné. Můžeme tedy říci, že se nejedná o zakázkovou výrobu, ale o výrobu na sklad. Při výrobě je nutné brát v úvahu minimální dávku danou technologickým procesem výroby. Ta se u jednotlivých výrobků (nikoliv formátů) rovná obsahu jednoho mlecího bubnu na glazuru. Je to totiž velice drahá surovina a namíchanou ji nelze nikde skladovat. Proto se po umletí musí ihned zpracovat. Spotřebování jednoho mlecího bubnu glazury trvá jeden až jeden a půl dne. Vyrobením této dávky zpravidla vznikne určitá zásoba. Jedná se zásobu vytvořenou

9

Helena Horáková, Jiří Kubát. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1998. ISBN 80‐85235‐55‐2, str. 67

12 | S t r á n k a


2010

kvůli kapacitnímu nesouladu, protože požadavek na dávku byl nižší. Jenomže z technologického hlediska se tomuto požadavku nemohlo vyhovět. 2.2.1.2 Časový nesoulad U zásob některých základních surovin je třeba tvořit zásoby delší dobu dopředu. Např. u sypkých surovin je nutná homogenizace. Proto jsou dodávky surovin do závodu přiváženy s dostatečným předstihem, aby se na hromadě stačily dostatečně sjednotit. U dalších surovin, jako jsou glazury a barvítka, je poměrně dlouhá dodací lhůta, protože se dovážejí až z Itálie. Proto je dobré tyto materiály objednat s určitým předstihem, aby při spotřebě ve výrobě byl surovin na skladě dostatek.

2.2.2 Negativní význam zásoby Zásoby se mohou samozřejmě projevovat i negativním způsobem, a to zejména vázáním kapitálu a spotřebou dodatečné práce při jejich skladování. Při dlouhém skladování se také zvyšuje riziko jejich znehodnocení, některé mohou „vyjít z módy“ nebo být neprodejné. Zejména v době krize roste také úroková míra krátkodobých úvěrů a pracovní kapitál, který je často financován právě krátkodobými úvěry, se tak stává dražším. Díky těmto vyšším nákladům pak může kapitál chybět při modernizaci technologií a techniky. Případně se snižuje důvěryhodnost a likvidita podniku.10 Ve sledovaném závodě se vyrábí pouze na sklad. Proto zásoby znamenají pro podnik poměrně velkou zátěž. Na technickém ani technologickém rozvoji to není nijak znát – RAKO III je velice moderní závod, do kterého se každoročně investuje velké množství kapitálu, a používají se nejmodernější technologie dostupné na trhu. Ani riziko znehodnocení hotových výrobků v tomto závodě nijak velké není. Dnes už je vše skladováno v uzavřených skladech. Dříve byly zabalené obkládačky skladovány venku, kde hrozilo znehodnocení obalů a následně i výrobků. Každoročně se ale z katalogu vyřazuje určité množství zastaralých, obtížně prodejných výrobků. Ty se pak rozprodají výrazně pod cenou, nebo se dokonce ani už rozprodat nemohou. 10

Podle Horákové a Kubáta: Helena Horáková, Jiří Kubát. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1998. ISBN

80‐85235‐55‐2

13 | S t r á n k a


2010

Dále je dobré uvést, že obklady a dlažby například do koupelen se vyrábí v určitých sériích. Firma nikdy nemůže přesně odhadnout, v jakém poměru obkladů a dlažeb je budou zákazníci objednávat. Obvykle se vyrábí obklady a dlažba v poměru 3:1. Ovšem někdo obkládá koupelnu až ke stropu, někdo 1, 5 metru nad zem, takže je to pouze hrubý odhad. To znamená, že z dané série zbude při vyřazování z katalogu zásoba buď obkladů, nebo dlažeb, které budou dále neprodejné. Vzhledem k širokému sortimentu výrobků značky RAKO je potřeba držet na skladě poměrně velkou zásobu. Proto je nutné zásobám věnovat velkou pozornost, protože se velice často pohybujeme na tenkém ledě mezi negativním a pozitivním vlivem zásob na chod podniku.

2.2.3 Klasifikace zásob podle stupně rozpracovanosti •

Zásoby surovin, základních a pomocných materiálů, paliv, polotovarů, nářadí apod. V závodě RAKO III jsou to zejména suroviny pro přípravu hmoty a glazury, obaly a palety.

•

Zásoby rozpracované výroby – V našem případě se jedná o zásobu suspenze na výrobu střepů v homogenizačních nádržích, dále zásobu usušené hmoty pro výrobu střepů, zásoba umleté glazury v homogenizačních nádržích a konečně naglazované výlisky připravené v zásobnících pro výpal.

•

Zásoby hotových výrobků – V závodě RAKO III jsou to vypálené a zabalené obkládačky.

2.2.4 Rozpojovací zásoby Smyslem rozpojovacích zásob je získání nezávislosti jednotlivých článků logistického řetězce a tím usnadnění jejich řízení. Rozpojovací zásoby by měly vyrovnávat časový a množstevní nesoulad dvou po sobě následujících procesů a zachycovat nebo alespoň tlumit nahodilé výkyvy nebo poruchy. Proto se rozpojovací zásoby staly nedílnou součástí řízení zásob.11

11


80‐85235‐55‐2

14 | S t r á n k a

2010


2.2.4.1 Obratová zásoba Výrobní podniky většinou nakupují materiál v různě velkých dávkách. Je to z důvodu množstevních rabatů při větších objednávkách, z důvodů technologických nebo kvůli efektivnímu využití dopravních prostředků při transportu materiálů do podniku. U jednotlivých dávek se předpokládá, že jejich objem je větší než momentální potřeba nakupovaných surovin, čímž vzniká obratová zásoba. Obratová zásoba se tedy rovná objemu zásoby na skladě mezi nákupem dvou po sobě následujících dávek. 2.2.4.2 Pojistná zásoba Pojistnou zásobu si tvoří zejména podniky vyrábějící na sklad. Během roku totiž může docházet ke kolísání poptávky a právě pojistná zásoba by měla všechny výkyvy zachycovat, a zamezit tak případnému nedostatku zásob na skladě. Pojistnou zásobu může tvořit podnik jak u materiálů, tak u hotových výrobků. 2.2.4.3 Vyrovnávací zásoba Vyrovnávací zásoba se tvoří zejména na úzkých místech výrobního řetězce a před drahým provozem některých strojů. Tato zásoba slouží k minimalizaci výkyvů ve výrobě, aby nejdražší provozy a úzká místa byla co nejvíce vytížena. Z těchto důvodů se vyrovnávací zásoba vyskytuje hlavně u linkové výroby a ve většině případů je součástí zásob rozpracované výroby. 12 Při výrobě obkládaček je jednoznačně nejdražším a z toho důvodu taky nejužším místem pec pro jejich výpal. Proto jsou před ni umístěny zásobníky naglazovaných výlisků, aby nikdy nedošlo k situaci, že nebudou naglazované polotovary připraveny, a tím pádem nebude pec efektivně využita. 2.2.4.4 Zásoba pro předzásobení Zásoba pro předzásobení má význam hlavně u výroby se značnými sezónními výkyvy v poptávce. Tato zásoba se týká hlavně konečných výrobků. U konečných výrobků je nutné si během období nižší poptávky vytvořit dostatečnou zásobu, aby při nejvyšší poptávce měl podnik

12


15 | S t r á n k a

2010


dostatek hotových výrobků. Dále může být zásoba pro předzásobení vhodná například pro materiály, které není možné v zimních měsících do podniku dopravit. Proto se na podzim musí podnik těmito materiály dostatečně předzásobit na celou zimu.13

2.2.5 Zásoby na logistické trase Jsou to zásoby výrobků nebo materiálů, které opustily sklad dodavatele, ale ještě nebyly naskladněny u odběratele. Tyto zásoby nejsou zanedbatelné zejména u drahých výrobků, výrobků, které jsou přepravovány ve velkých dávkách nebo jejich doprava trvá dlouhou dobu. Ve všech těchto případech je ve výrobcích vázáno mnoho pracovního kapitálu a pro podnik se tak doprava stává nákladnější.14 Ve firmě LASSELSBERGER, s.r.o. nenastává ani jeden z výše zmíněných případů, přepravovaný pracovní kapitál je vzhledem k výši skladů zanedbatelný. Je tady však velice důležitá komunikace mezi jednotlivými sklady. Často je totiž k odběrateli nutné dopravit celou sérii koupelnové keramiky – obkládačky, dlaždice a mozaiku. Jednotlivé výrobky série se vyrábí a často i skladují v různých závodech. Často se tedy se zásobou, která je teprve na cestě z výrobního závodu do distribučního skladu, počítá jako se zásobou již naskladněnou.

2.2.6 Strategické zásoby „Strategické zásoby mají zabezpečit přežití podniku při nepředvídatelných kalamitách v zásobování, například v důsledku přírodních pohrom, stávek, válek, bojkotů apod.“15 Firma LB si tyto zásoby nevytváří. V pojistné zásobě je zahrnuta pouze zásoba pro možnost stávky v podniku. V případě nějaké z výše uvedených možností pouze využívá strategických zásob plynu státu (jako například při neshodách Ruska a Ukrajiny o dodávky ruského plynu). 13


80‐85235‐55‐2 14

Viz poznámka č. 13

15

Helena Horáková, Jiří Kubát. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1998. ISBN 80‐85235‐55‐2, str. 75

16 | S t r á n k a


2010

2.2.7 Spekulační zásoby Spekulačních zásob se využívá v podniku při nákupu základních surovin pro výrobu hmoty a glazur. Spekuluje se na brzkém zvýšení cen daných materiálů. Proto se nakoupí větší množství suroviny za lepší cenu ještě před jejím zdražením. Musí se ovšem pečlivě kalkulovat náklady na skladování, náklady z vázanosti kapitálu, případně úroky z úvěru na krátkodobý kapitál. Dnes je toto předzásobení velice problematické, protože v době hospodářské krize je přístup ke krátkodobým úvěrům složitý a ty jsou navíc poměrně drahé. Proto by se musela vyskytnout naprosto výjimečná nabídka, aby firma tento druh zásoby použila.16

2.3 Modely řízení zásob Řízení všech výše uvedených zásob, které v podniku vznikají, je dnes nedílnou součástí vedení každého výrobního podniku. V mojí práci se chci věnovat zejména řízení zásob hotových výrobků. Pro efektivní řízení zásob hotových výrobků je důležité znát jejich optimální výrobní dávky, celkové náklady na zhotovení této dávky, délku dodávkového cyklu apod. K výpočtu těchto neznámých jsem vybral následující modely.

2.3.1 Model EOQ17 – economic order quantity „Základní předpoklady: • Poptávka je známá a je konstantní – označíme ji symbolem Q, • Čerpání zásob ze skladu je rovnoměrné, • Pořizovací lhůta dodávek je známá a konstantní, • Velikost všech dodávek je konstantní – označíme ji symbolem q, • Nákupní cena je nezávislá na velikosti objednávky (neuvažují se množstevní rabaty),

16

Podle Horákové a Kubáta: (Helena Horáková, 2007)

17

„Modelem EOQ“ bude vždy myšlen model economic order quantity

17 | S t r á n k a

2010


• Není připuštěn vznik nedostatku zásoby (k doplnění skladu dochází v okamžiku jeho čerpání), • K doplnění skladu dochází v jednom časovém okamžiku.“18 Při výpočtu celkových nákladů na jednu výrobní dávku použitím tohoto modelu je nutné uvažovat dva druhy nákladů. Jsou to skladovací náklady, které jsou závislé na výši skladu a jsou tedy náklady variabilní. Dále jsou to pořizovací náklady jedné dodávky. V mém případě budu za pořizovací náklady jedné dodávky počítat náklady na seřízení výrobní linky před výrobou jedné dávky. Tyto náklady jsou na rozdíl od skladovacích nákladů náklady fixními. Celkové náklady můžeme zapsat následujícím vztahem: Vzorec č. 1: Nákladová funkce pro model EOQ

N (q) = c1

q Q + c2 2 q

C1 = jednotkové skladovací náklady za rok C2 = Náklady na seřízení linky před výrobou jedné výrobní dávky q = velikost jedné dávky Q = velikost poptávky za rok

q = průměrná velikost zásoby 2 Q = počet dodávkových cyklů q 19

Jedinou proměnou ve výše uvedeném vztahu je velikost dávky. Pouze velikostí

dodávky tedy lze ovlivňovat celkové náklady jedné dávky. Funkce celkových nákladů se

18

Jablonský, Josef. OPERAČNÍ VÝZKUM kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. Praha: PROFESIONAL

PUBLISHING, 2007. ISBN 978‐80‐86946‐44‐3, str. 211‐212

18 | S t r á n k a

2010


q Q q skládá z lineární funkce c1( ) a hyperboly c2( ). Lineární funkce c1( )ukazuje přímou 2 q 2 závislost skladovacích nákladů a velikosti výrobní dávky. Hyperbola c2(

Q ) potom říká, že q

fixní náklady jsou nepřímo závislé na velikosti výrobní dodávky (dávky). Abychom dostali optimální velikost jedné dávky s minimálními náklady, musíme položit první derivaci funkce rovnu nule a získáme rovnici: Vzorec č. 2: Optimální výrobní dávka pro model EOQ

q*=

2Qc 2 c1

Dosazením do této rovnice tedy získáme optimální výši výrobní dávky. Když následně velikost optimální dávky dosadíme do původní funkce N (q) dostaneme vztah: Vzorec č. 3: Optimální náklady pro model EOQ

N*= 2Qc1 c 2 Optimální délku dodávkového cyklu lze zjistit podle vztahu: Vzorec č. 4: Optimální délka dodávkového cyklu

t*=

2c 2 q* = Q Qc1

2.3.2 Model POQ20 – production order quantiy Model POQ lze použít pouze za stejných předpokladů, jako jsou uvedeny u modelu EOQ. Tento model je ovšem produkční, takže sklad je doplňován kontinuálně během výroby výrobní

19

Veškerá další problematika týkající se modelů „EOQ“ a „POQ“ je podle Jablonského: Jablonský, Josef. OPERAČNÍ

VÝZKUM kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. Praha: PROFESIONAL PUBLISHING, 2007. ISBN 978‐80‐86946‐44‐3 20

„Modelem POQ“ bude vždy myšlen model production order quantiy

19 | S t r á n k a

2010


dávky v časovém období t1. Během tohoto období dochází jednak k doplňování skladu, ale také k jeho čerpání. V dalším období t2 dochází už pouze k čerpání zásob ze skladu. A to vše za předpokladu, že intenzita výroby je vyšší než intenzita spotřeby. Smyslem tohoto modelu je určit objem optimální výrobní dávky q* při minimalizaci nákladů. Navíc interval mezi dávkami musí být takový, aby byla uspokojena roční poptávka po produkci Q. Náklady se podobně jako u modelu EOQ skládají ze skladovacích nákladů a fixních nákladů na jednu výrobní dávku. Skladovací náklady jedné jednotky za rok opět označíme c1 a fixní náklady na jednu výrobní dávku c2. Nyní již můžeme zapsat nákladovou funkci: N (q) = c1(průměrná výše zásoby)+c2(počet cyklů za rok) Počet cyklů za rok jednoduše určíme jako podíl celkové poptávky po produkci Q a velikosti jedné výrobní dávky q. Ovšem na rozdíl od modelu EOQ je zde složitější určit průměrnou výši skladové zásoby. Je jasné, že to bude polovina součtu maximální a minimální zásoby tedy:

(maximální zásoba + minimální zásoba) Předpokládáme-li, že minimální zásoba 2

bude vždy 0, zjednodušíme tedy tvar rovnice

maximální zásobu . Maximální zásoby dosáhneme 2

na konci prvního časového intervalu t1. Musíme však pamatovat na to, že během tohoto intervalu nejen vyrábíme, ale i spotřebováváme. Proto označíme intenzitu produkce p (je to objem produkce daného výrobku za časovou jednotku) a intenzitu spotřeby h (je to poptávka po daném výrobku za časovou jednotku). Sklad je tedy v období t1 denně navyšován o p-h výrobků. Jak již bylo výše řečeno, na konci období t1 bude na skladě maximální zásoba o objemu. Vzorec č. 5: Maximální zásoba na konci období t1

(p-h)*t1 Optimální výrobní dávka se znaží q. Lze ji spočítat podle vztahu q=p*t1, po úpravě dostáváme t1=

q . Dosadíme-li tento tvar do výše zmíněné rovnice pro výpočet maximálního p

objemu výrobků na skladě (p-h)*t1 a vydělíme dvěma, dostaneme vztah pro průměrnou výši zásoby: 20 | S t r á n k a

2010


Vzorec č. 6: Výpočet průměrné výše zásoby v modelu POQ

p−h q p 2

Nyní nám již nebrání, abychom zapsali obecný tvar nákladové funkce N (q): Vzorec č. 7: Nákladová funkce pro model POQ

N (q) = c1

p−h q Q + c2 p 2 q

Podobně jako u modelu EOQ však hledáme optimální výši výrobní dávky při minimálních nákladech. Jinými slovy je potřeba nalézt extrém nákladové funkce, tedy první derivaci této funkce položit rovnu 0. Výsledkem je následující vztah: Vzorec č. 8: Výpočet optimální výrobní dávky pro model POQ

q* =

2Qc 2 c1

p p−h

Stejně jako u přecházejícího modelu je optimální délka cyklu mezi dvěma výrobními dávkami dána vztahem: Vzorec č. 9: Optimální délka dodávkového cyklu pro model POQ

t*=

q* Q

Minimální výrobní náklady optimální výrobní dávky lze pak spočítat podle následující nákladové funkce: Vzorec č. 10: Výpočet minimálních výrobních nákladů pro model POQ

21 | S t r á n k a


N*= 2Qc1 c 2

2010

p−h p

2.3.3 Citlivost celkových výrobních nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky Zejména v keramické výrobě, kde není možné během roku vypnout pec a šetřit náklad a kdy je poptávka na celý rok stanovována odhadem oddělení prodeje a marketingu, nelze takřka nikdy dodržet optimální výrobní dávky stanované na začátku roku. Proto je velice důležité vyčíslit dodatečné náklady, které vzniknou při nedodržení optimální výrobní dávky. K tomu slouží následující vzorec: Vzorec č. 11: Výpočet citlivosti nákladů na nedodržení optimální výrobní dávky

C (Q) 1 ⎛ Q0 Q ⎞ ⎟ = ⎜⎜ + C (Q0 ) 2 ⎝ Q Q0 ⎟⎠

Přičemž Q0 je optimální objem výroby vyčíslený jedním z výše uvedených modelů. Q je potom skutečně vyráběný objem, pro který počítáme odchylku.

22 | S t r á n k a

2010


3 Charakteristika podniku 3.1 Představení společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. Společnost LASSELSBERGER, s.r.o. se za dobu působení České republice stala největším tuzemským výrobcem keramických obkladů a dlažeb. V současnosti se už také řadí k největším evropským výrobcům obkladových materiálů. LB vyrábí bytovou keramiku nebo vybavuje komerční objekty. Dále také vyrábí materiály pro vysoce namáhané nekomerční objekty. Pro bytovou keramiku dodnes zachovává tradiční českou značku RAKO. Komerční objekty a vysoce namáhané nekomerční objekty vybavuje výrobky značky LB OBJECT.21 „Značka RAKO, která slaví 125. výročí svého vzniku, reprezentuje ucelené sety obkladaček a dlaždic včetně bohatého sortimentu dekoračních doplňků pro koupelny, kuchyně a podlahy bytových interiérů. Z hlediska životního stylu je orientována na koncové uživatele s vysokými nároky na design i užitnou hodnotu nabízených materiálů. Výroba keramiky RAKO byla zahájena v roce 1883 v Rakovníku. Výrobní sortiment se postupně rozšiřoval od žáruvzdorných cihel a režných dlaždic až po glazované různě zdobené dlaždice, pórovinové obkládačky, mozaiku, kachlová kamna, speciální reliéfní obklady budov a fasád.“22 V dnešní době nemůže být firma s keramickou výrobou úspěšná, pokud by dodávala na trh pouze bytovou keramiku. Z tohoto důvodu dnes značnou část produkce tvoří i keramika pro technické objekty. „Pro systémové řešení objektů vyrábí společnost LASSELSBERGER keramické obklady pod značkou LB OBJECT. Jedná se o vzájemně se doplňující systémy obkladů a dlažeb určené zejména pro projektové a investiční účely. Hlavní důraz je u výrobků této značky kladen na variabilitu, funkčnost, vynikající vlastnosti a vysokou užitnou hodnotu.“23

21

Podle: www.rako.cz

22

www.rako.cz

23


23 | S t r á n k a

2010


3.2 Historie společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. v ČR „Společnost LASSELSBERGER působí v České republice od roku 1998, kdy získala majoritní podíl v Chlumčanských keramických závodech, a.s. a jejich prostřednictvím i v akciové společnosti Calofrig Borovany. Dalším členem nově vznikající skupiny se o rok později stala akciová společnost Keramika Horní Bříza a následně Kemat Skalná, s.r.o.. Dynamický rozvoj společnosti pokračoval akvizicí společnosti Cemix Čebín, s.r.o. a v roce 2002 byl završen získáním akciové společnosti RAKO. V roce 2004 byl akviziční program skupiny LB završen fúzí výše zmíněných společností do jednoho právního subjektu pod názvem LASSELABERGER a. s. Na konci roku 2007 došlo k rozdělení společnosti do nových samostatně působících subjektů

podnikajících

v oblasti

výroby

keramických

obkladových

materiálů

(LASSELSBERGER, a. s.), v oblasti těžby a úpravy surovin (LB MINERALS, a. s.) a ve výrobě suchých maltových a omítkových směsí a pastovitých omítek (LB Cemix, a. s.).“24

3.3

Značka RAKO

3.3.1 Název RAKO „Logo RAKO zachycuje asyrského krále Assurnasirpala II., který patřil k zakladatelům novoasyrské říše. Keramická mísa, kterou drží panovník v ruce na jednom z výjevů z této doby, se nazývala RAKO a stala se symbolem tisícileté tradice keramiky. Postava krále byla umístěna na osmihranný kachel a doplněna nápisem RAKO nad jeho hlavou. První použití loga bylo zaznamenáno v roce 1935.“25

24

www.rako.cz

25


24 | S t r á n k a


2010

3.3.2 Historie značky RAKO Výroba v Rakovníku začala v roce 1883. V tomto roce se zde začaly pálit žáruvzdorné cihly a režní dlaždice. Později začala společnost spolupracovat i s řadou malířů, sochařů nebo architektů. Zejména díky nim se zde začaly pálit také pórovinové obkládačky, které se zde úspěšně vyrábí dodnes. Díky zmiňovaným umělcům se zde řadu let vyráběla také kachlová kamna, mozaikové obklady, keramické obrazy apod. Výroba těchto uměleckých předmětů se však dodnes v takové míře nezachovala.26 Během druhé světové války se stejně jako v jiných závodech i zde musela výroba velmi omezit. Výroba se naplno obnovila v roce 1945. V tomto roce také došlo ke znárodnění podniku. K podniku se dále připojilo dalších 17 závodů. K první reorganizaci došlo v roce 1949, kdy ze stávajícího podniku vznikly tři nové. I v dalších letech docházelo k novým reorganizacím. Po druhé světové válce ve zničené Evropě zoufale chyběly zejména pórovinové obkládačky a keramické dlaždice. Díky tomu se podnik velice rychle rozvíjel a vzpamatovával z těžkého období války. Ovšem díky velké poptávce po obkladech a dlažbách se bohužel v Rakovníku nikdy neobnovila výroba kachlů a kamen. Na přelomu 50. a 60. let si stát poprvé uvědomil, že česká keramika je na výborné úrovni a má velkou šanci se prosadit v evropském měřítku. Proto začal do rakovnického závodu výrazněji investovat. Mezi roky 1961 až 1964 byl zrekonstruován celý rakovnický závod. Dokonce se zde jako v jednom z prvních závodů na světě začala používat rozprachová sušárna pro přípravu hmoty před lisováním. Počátkem osmdesátých let se otevřel v Lubné u Rakovníka nový závod RAKO III. Následovala léta devadesátá, kdy došlo ke změně režimu a krátce po ní také k přeměně národního podniku na akciovou společnost.27 „V letech 1994 - 2002 se stal majoritním vlastníkem akcií Rakovnických keramických závodů přední německý výrobce stavební keramiky Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer AG, který byl v roce 2002 vystřídán

26

Podle: www.rako.cz

27


25 | S t r á n k a


2010

rodinnou firmou LASSELSBERGER z Rakouska, jež začlenila RAKO do své společnosti LASSELSBERGER, s.r.o.“28

28

www.rako.cz

26 | S t r á n k a

2010


4 Technologický postup výroby obkládaček V současné době je v závodě RAKO III 9 glazovacích linek, 3 dvoupatrové pece a jedna nová jednopatrová pec, která má ovšem stejný výkon jako starší dvoupatrové pece. Na těchto zařízeních se v roce 2010 bude vyrábět 7 formátů pórovinových obkladaček jednožárovou technologií. Budou se vyrábět formáty: 15x15cm, 20x15cm, 20x20cm, 25x20cm, 33x25cm, 40x20cm, 45x25cm.

4.1

Příprava hmoty

4.1.1 Suroviny pro výrobu hmoty Všechny obkládačky pálené v tomto závodě jsou vyráběné ze stejné hmoty. Z toho důvodu jsou také suroviny pro přípravu hmoty na veškeré obkládačky v RAKO III stejné. Jediné, v čem se jednotlivé výrobky liší, je rozměr a použitá glazura. Dříve byly suroviny pro výrobu hmoty do závodu dopravovány buď železniční dopravou, nebo nákladními automobily. V dnešní době silně převažuje doprava nákladními automobily, protože je to dnes rychlejší a levnější způsob. Navíc má nákladní doprava v zimě tu výhodu, že na nákladním autě nejsou suroviny tak dlouho jako na nákladním vlaku. Proto také nestačí, na rozdíl od vlaku, přimrznout ke stěnám. Ihned po příjezdu do závodu jsou suroviny podrobeny vizuální kontrole a odebrány vzorky pro vstupní kontrolu do laboratoře. Jestliže jsou suroviny nevyhovující, následuje reklamace a vrácení vstupních surovin. Když jsou suroviny v pořádku, jsou zváženy a nasypány do zásobníků. Pro výrobu hmoty se používají následující suroviny: 1) Vazné, nedostatečně rozpojené jíly Jíly jsou po vyložení většinou pevně spojeny k sobě. Proto je nutné nejprve použít trhač, který jíly rozmělní na menší kousky. Ty jsou pak uskladněny v příslušném boxu. 27 | S t r á n k a

2010


2) Sypké, rozdružené materiály – surový kaolin a plavený kaolin Tyto materiály jsou do závodu dováženy v sypkém stavu, proto zde není nutné použít trhač. Po vstupní kontrole jsou tedy ihned uskladněny v určených boxech. 3) Mikromleté uhličitany a ztekucovadla – vápenec a dolomit Vápenec a dolomit jsou tak sypké suroviny, že se chovají spíše jako kapaliny. Do závodu se přiváží v cisternách, odkud jsou přečerpány do sil, kde jsou uskladněny až do jejich použití. 4) Střepy z výroby Do připravované hmoty je potřeba použít také asi 5% vypálených obkládaček z výroby. Zmetky, které po vypálení neprojdou výstupní kontrolou, se rozemelou a použijí při přípravě hmoty. 5) Ostatní materiály

4.1.2 Mokré mletí Pro přípravu hmoty je důležité všechny použité suroviny dobře smíchat a rozemlít. Nejprve se do násypky připraví směs podle receptury. Jednotlivé suroviny se do násypky odměří jeřábovou váhou. Když je vše připravené, projde naposledy všechna navážená směs přes trhač umístěný přímo pod násypkou. Ten suroviny naposled rozmělní na vyhovující jemnost a poté jsou pomocí pásových dopravníků plněny bubnové mlýny. Ještě předtím je však bubnový mlýn naplněn vodou smíchanou s mikromletými uhličitany a ztekucovadly. Po naplnění a zavření bubnového mlýna probíhá mokré mletí, které trvá zhruba 11 hodin. Poté je odebrán vzorek pro laboratoř, kde se odzkouší správná jemnost hmoty. Jestliže je vše v pořádku, je umletá suspenze odváděna přes vibrační síto, kde se zachycují hrubé částice, do nádrží hrabicového míchače, odtud se pak suspenze přepouští přes jemnější vibrační síto do homogenizačních nádrží. Hrabicový míchač je jakýsi mezičlánek mezi vibračními síty a má zamezovat usazování pevných částic v umleté směsi. Ta se může usazovat hned ze dvou důvodů. Prvním je, že filtrace přes jemnější síto při napouštění do homogenizační 28 | S t r á n k a


2010

nádrže je poměrně zdlouhavá. A druhým důvodem je fakt, že se občas může stát, že homogenizační nádrže jsou plné, takže umletá směs musí nějaký čas setrvat v hrabicovém míchači. Homogenizační nádrže jsou pak velmi důležitým prvkem pro bezvadnost výrobků. Sjednocují totiž suspenzi z jednotlivých bubnových mlýnů, aby měla neustále stejné vlastnosti. Velice důležité je mít homogenizační nádrže dostatečně velké a neustále je udržovat co nejvíce plné, aby docházelo k dostatečnému sjednocování namleté suspenze. Jednou denně pak laboratoř provádí kontrolu litrové hmotnosti a zbytků na sítě. Důležitou, ale i zajímavou zvláštností výroby hmoty pro pórovinové obkládačky je, že v celém svém výrobním procesu, počínaje mokrým mletím, nesmí žádná ze surovin v žádném případě přijít do styku s kovem. Proto je bubnový mlýn vyložen porcelánem a uvnitř je asi z 55% objemu naplněn porcelánovými koulemi, které odvážené suroviny melou. I v dalším výrobním procesu jsou veškeré kovové části nahrazeny nebo odizolovány porcelánem či jinými nekovovými materiály.

4.1.3 Rozprachová sušárna Při lisování hmoty pro výrobu pórovinových obkladů je velice důležitá její vlhkost. Proto je nutné hmotu míchanou v homogenizačních nádržích usušit na požadovanou vlhkost. K tomuto účelu se v závodě používají 3 rozprachové sušárny. Do těch je přivedena suspenze z homogenizačních nádrží, která obsahuje kolem 36% vody a je vstříknuta do válce vysokého asi 20 metrů. Do toho je shora také vháněn horký vzduch a dole je umístěno odsávání. To zapříčiní, že horký vzduch klesá dolů. Výsledkem je pak sušina, která obsahuje už pouze 6% vody. Tato hodnota je velice důležitá a musí se přesně dodržovat, proto je teplota v rozprachové sušárně upravována tak, aby výsledný produkt obsahoval vždy přesně 6% vody. Usušená hmota je již připravena k lisování. Z rozprachových sušáren se odvádí pásovými dopravníky do sil, kde je uskladněna k použití. Tady se zásadně používá princip řízení zásob FIFO. Pro lisování je tedy zpracováván vždy nejstarší materiál a vždy je také vyprázdněn celý zásobník. Až po jeho vyprázdnění celého zásobníku se bere hmota z dalšího nejdříve naplněného. 29 | S t r á n k a


4.2

2010

Příprava glazur

4.2.1 Suroviny pro výrobu glazur Pro výrobu glazury se používají v současnosti frity, plavený kaolin a barvítka. Všechny suroviny se podobně jako u surovin pro výrobu hmoty přivážejí do závodu nákladními automobily. V současné době se frity dovážejí v baleních po jedné tuně, tím je usnadněno skladování a odvažování množství pro umíchání glazury.

4.2.2 Výroba glazur Na rozdíl od výroby hmoty, která je pro všechny obkládačky vyráběné v RAKO III stejná, je glazur několik. V tomto závodě se používají 3 základní typy glazur – lesklá, transparentní a matná. Lesklé a matné potom mohou být v podstatě jakékoliv barvy používané v tomto závodě. Podobně jako u výroby hmoty je mlecí buben nejprve naplněn vodou a poté jsou přidány frity, plavený kaolin a příslušná barvítka. Po uzavření bubnu probíhá několikahodinové mletí surovin. Když je proces u konce, zkontroluje se jemnost umleté suspenze. Pokud není dostatečně jemná, buben se uzavře a glazura se dále mele. V opačném případě jsou glazury přepouštěny do homogenizačních nádrží. V závodě RAKO III je několik velikostí těchto nádrží. Nejvíce využívanou glazurou je bílá jak v lesklém, tak v matném provedení. Ta je umístěna v největších homogenizačních nádržích a neustále doplňována, aby došlo k maximálnímu sjednocení jednotlivých dávek. Barevných glazur je velice mnoho, proto se přepouští do menších nádrží. Ty nejsou pravidelně doplňovány, jako tomu bylo u bílé glazury. Po naplnění bazénu je barevná glazura rovnou použita na lince až do vyčerpání dávky. Z toho vyplývá, že jedna dávka barevné glazury se rovná kapacitě bubnu a její spotřebování zabere jeden až jeden a půl dne.

4.2.3 Výroba dekoračních barev Pro výrobu dekoračních barev se používá barevný prášek a tekuté médium pro jeho rozmíchání. Výroba je pak oproti přípravě hmoty a glazury poměrně jednoduchá. Prášek se rozmíchá v příslušném tekutém médiu a vzniklá suspenze se následně přemele na speciálním 30 | S t r á n k a


2010

mlýnku. Dekorační barvy jsou pak již připravené k použití na speciálních dekoračních technologiích (rotokolorech).

4.3

Výroba obkládaček

4.3.1 Lisování a sušení Ze zásobníků se usušená hmota dopravuje pásovými dopravníky do jednotlivých lisů, kterých je v závodě 9 (stejně jako glazovacích linek). Jednotlivé obkládačky jsou pak lisovány lícem dolů, následně jsou otočeny a putují do sušárny. Při lisování má totiž hmota stále asi 6% vlhkosti, ale pro nanášení glazury a následné pálení je žádoucí pouze 1% vlhkosti. Proto jsou výlisky umístěny zhruba na 20 minut do sušárny, odkud odchází asi 80 ˚C horké. Vyšší teplota střepů potom pomáhá odpařování přebytečné vody po naglazování.

4.3.2 Nanášení engoby, glazury a dekorování Ze sušičky putují vylisované polotovary obkládaček na glazovací linku. Nejprve retardér vytvoří stejné mezery mezi všemi obkládačkami. Poté soustava kartáčů dočistí a vyhladí polotovar, který je následně skrápěn vodou. Ihned po navlhčení je nanesena engoba a glazura. Podle potřeby jsou poté obkládačky ještě dozdobeny dekoračními barvami na rotokolorech.

4.3.3 Výpal Když máme takto připravené polotovary, zbývá je už pouze vypálit a zabalit. Z linky jsou tedy naskládány do zásobníků tzv. bufferů, které připravené výlisky dopravují k příslušným pecím. Při pohybu po závodě se vozíky převážející zásobníky s připravenými obkládačkami orientují pomocí laserů a jsou schopny od jakékoliv linky dopravit obkládačky připravené k výpalu do jakékoliv pece. Dnes jsou v závodě 3 dvoupatrové pece a jedna jednopatrová. Pece jsou zhruba 80m dlouhé a vytápěné shora i zdola zemním plynem. Nejvyšší dosahovaná teplota je kolem 1100 stupňů celsia a doba výpalu se liší podle velikosti a tloušťky obkládaček. Průměrně však trvá okolo 45 minut.

4.3.4 Kontrola jakosti a balení Zhruba po 45 minutách jsou tedy obkládačky hotové a zbývá je už jenom zkontrolovat a zabalit. Třídění dříve prováděly vyškolené pracovnice, dnes již existuje přístroj, který je schopen 31 | S t r á n k a


2010

rozlišit vady na obkládačkách a zařadit je do I. či II. jakosti, případně je rovnou vyřadit do odpadu. Po kontrole a roztřídění jsou výrobky rovnou baleny do příslušných kartonů. Ty jsou pak pro snadnější identifikaci ihned opatřeny čárovým kódem.

32 | S t r á n k a


2010

5 Aplikační část Veškeré údaje, ze kterých jsem při vypracování bakalářské práce vycházel, jsou aktuální údaje pro rok 2010. Poptávka po výrobcích je přepokládaná poptávka, kterou takto stanovilo oddělení obchodu a marketingu pro rok 2010. Výkonnost linek a formáty vyráběné na linkách jsou stanovené výrobou a vycházejí z pravděpodobné poptávky po výrobcích v tomto kalendářním roce. Během roku dochází k častým odchylkám, podle měnící se poptávky. Proto mnou navrhovaný plán bude optimální plán výroby bez jakýchkoliv odchylek. Všechny údaje o nákladech jsou brané z kalkulací na rok 2010 a jsou po dohodě ve firmě modifikované jednotným koeficientem, abych neodkrýval skutečné hodnoty kalkulace. Vzhledem k použití stejného koeficientu jsou výsledné hodnoty v proporci k reálným hodnotám. V závodě RAKO III mají zaměstnanci dvě celozávodní dovolené za rok, jednu v létě o velkých prázdninách a druhou v zimě kolem vánoc. Pece jsou v této době přepnuty do úsporného režimu ovšem vypnout úplně je nelze. Celozávodní dovolenou je nutné kvůli kolektivní smlouvě ohlásit zhruba dva měsíce předem. Kdy přesně bude celozávodní dovolená, se určuje podle vývoje na trhu během roku, podle toho, na jak dlouho jsou naskladněné výrobky a samozřejmě podle očekávaného vývoje poptávky po konečných výrobcích. Celozávodní dovolená tedy není předem určená, ale je možné ji posunout v rámci letních nebo zimních měsíců podle potřeby. Pro zjednodušení tedy budu při sestavování plánu výroby počítat s tím, že se v závodě vyrábí nepřetržitě pět a půl měsíce, pak následuje celozávodní dovolená a potom znovu pokračuje pět a půl měsíce výroba, tedy zhruba 168 a půl dne. V dnešní, ekonomicky nestabilní době, je velmi těžké přesně předpovědět poptávku na celý rok. Během roku se nyní situace velmi rychle mění a firma tak musí počítat s několika scénáři vývoje. Proto si firma sestavila více scénářů od velmi stabilního prodeje, až po jeho propad o několik procent. Na konci roku je plánovaná delší odstávka než v pouze čtrnáct dní v rámci celozávodní dovolené. Výše této odstávky bude upřesněna během roku. Ve své práci budu vycházet ze středního plánu, kde je výroba naplánovaná zhruba na 250 až 260 dní v roce.

33 | S t r á n k a

2010


5.1 Použitá data Tabulka 5‐1 ‐ Hodnoty ze kterých jsem vycházel při výpočtu optimální výrobní dávky Průměrný krycí příspěvek v Kč

Náklady na seřízení linky v Kč

4 274

69

276 407

3 993

1 205

69

276 407

7 652

3 826

1 205

74

283 633

7 329

7 652

3 826

685

74

283 633

1 200 000

7 521

7 652

3 826

3 288

74

283 633

15X15

300 000

8 478

9 532

4 766

822

40

189 995

20X15

550 000

8 614

9 532

4 766

1 507

40

189 995

20X20

440 000

9 341

9 532

4 766

1 205

40

189 995

25X20

1 070 000

10 378

9 532

4 766

2 932

40

189 995

Čtvrtá 33X25

2 150 000

8 806

8 806

4 403

5 890

68

299 759

Objem výroby v m2 za den

Průměrný objem výroby v m2 za den

1 560 000

8 397

7 987

3 993

45X25

440 000

6 532

7 987

Druhá 25X20

440 000

8 193

33X25

250 000

40X20

Pec

Předpokládaný Formát prodej v m2 za rok

První 20X20

Třetí

Průměrný objem Předpokládaný výroby v m2 za půl prodej v m2 za dne den

Sloupec předpokládaný prodej za rok je dán celoročním plánem prodeje, který takto stanovilo oddělení marketingu a prodeje. V této tabulce je už vidět rozdělení výroby formátů na jednotlivé linky, jak je stanovilo oddělení výroby. Každá linka je primárně vyčleněna pro určité formáty obkládaček případně pro násobky velikostí jejich hran. Proto je každá linka schopná za hodinu vyrobit jiný objem daného formátu a je tedy potřeba výrobu naplánovat tak, aby se na jednotlivých linkách vyráběly pouze určené formáty. Tím se zajistí co největší efektivita při výrobě. Většina pecí v závodě RAKO III je několik let stará a během doby se postupně změnilo portfolio výrobků. Dnes jsou v módě jiné formáty než před několika lety, ale tři ze čtyř pecí se stále používají. Z toho důvodu ne vždy formát pálený v peci odpovídá rozměrům obkládačky pro ni primárně určené. Proto jsem respektoval plán rozložení formátů na jednotlivé pece v RAKOIII i jejich vyráběný objem za rok uvedený v prvním sloupci. V dalším sloupci je uveden maximální objem konkrétního rozměru, který je daná linka schopná vyrobit za jeden den. Jak bylo naznačeno výše, záleží na tom, jestli je daný formát 34 | S t r á n k a


2010

násobkem šířky pece a je celý prostor v ní plně využit či nikoliv. Hodnoty ve sloupci dva jsou tedy technické údaje k pecím, které mi poskytla firma Průměrný objem výroby jsem pak vypočítal váženým průměrem z předpokládaného prodeje za rok a objemu výroby za den v m2. Pro první linku byl výpočet následující: 1 560 000 * 8 397 + 440 000 * 6 532 = 7 987 1 560 000 + 440 000

Obdobně jsem pak postupoval i u všech následujících linek. U všech níže nastíněných výpočtů bude také platit, že stejný postup pro výpočet jako u první linky jsem pak použil pro všechny zbývající. Následující sloupec průměrný objem výroby za půl dne v m2 vznikl pouhým vydělením sloupce předcházejícího. Tedy pro první linku: 7 987 = 3 993 2

Předpokládaný prodej za den je prostým podílem předpokládaného prodeje za rok a počtem kalendářních dnů v roce. Tedy pro první linku: 1 560 000 = 4 274 365 Krycí příspěvek je dán kalkulací firmy. Každý krycí příspěvek pak byl vynásoben určitým koeficientem tak, abych neodkrýval citlivá data firmy. Ovšem všechny krycí příspěvky byly vynásobeny stejným koeficientem, takže poměr mezi nimi zůstal nezměněn (viz tabulka č. v příloze). Jelikož se na většině linek vyrábí více formátů, bylo potřeba spočítat průměrný krycí příspěvek a to váženým průměrem podobně jako u průměrného objemu výroby za půl dne. Pro první linku jsem postupoval následovně: (51 * 1 560 000 + 133 * 440 000) = 69 (1 560 000 + 440 000)

35 | S t r á n k a


2010

Nakonec se v tabulce nacházejí náklady na seřízení linky. Ty jsem spočítal podle předpokladu, že doba na seřízení linky je asi půl dne. Firma tak přijde o objem výroby za půl dne vynásobený průměrným krycím příspěvkem. Potom tedy pro první linku vypadal výpočet následovně: 4 274*69=276 407 V tabulce není uveden ještě jeden důležitý údaj. Jsou to roční skladovací náklady. Skladovací náklady mohou být jak fixní, tak variabilní. Mezi fixní skladovací náklady patří například pronájem skladu. V použitých modelech jsou ovšem důležité pouze variabilní skladovací náklady, které činí 2 Kč na m2 obkládaček za rok. Mezi tyto náklady patří například personální náklady, provoz vysokozdvižných vozíků, energie, pojištění zásob nebo náklady na pořízení palet.

5.2 Optimální výrobní dávka pro model EOQ Hlavním úkolem bakalářské práce je najít optimální výrobní dávky pro závod RAKO III. K tomu jsem použil dva modely a to model EOQ (economic order quantity) a POQ (production order quantity). Model EOQ se používá spíše pro obchodní než výrobní podniky. Zde se totiž uvažuje, že sklad bude doplněn jednorázově při nákupu zboží. Naproti tomu ve výrobním podniku je doplňován postupně. Model je o něco jednodušší než produkční model, takže jsem ho zařadil pouze pro srovnání, zda se budou výsledky těchto dvou modelů výrazně lišit. Při nedostatku údajů totiž není možné použít u výrobního podniku produkční model, takže chci otestovat vypovídací schopnost EOQ modelu pro výrobní podniky. U tohoto modelu je potřeba znát následující údaje, aby bylo možné model použít: 1) Jednotkové skladovací náklady za rok 2) Náklady na seřízení linky pro výrobu jedné dávky Jelikož se na většině linek střídá dva a více formátů, je nutné vyjít z vážených průměrů krycích příspěvků a vážených průměrů rychlosti výroby formátu na dané lince. Na změnu formátu, který se bude na lince vyrábět, se kalkuluje půl dne. Je to čas potřebný ke změně nastavení lisů (velikosti lisovaných střepů), nastavení glazovací linky a vychladnutí nebo nahřátí 36 | S t r á n k a

2010


pece na teplotu potřebnou pro nový formát. Takže náklady na seřízení linky se rovnají součinu průměrného krycího příspěvku na lince a průměrné rychlosti výroby linky za půl dne. 3) Velikost poptávky za rok Je dána předpokládaným objemem produkce určitého formátu, který připadá na konkrétní výrobní linku. 4) Velikost jedné dávky Toto je jediná neznámá v našem modelu a je potřeba vypočítat její optimum.

5.2.1 Výpočet optimální výrobní dávky Tabulka 5‐2 ‐ Optimální výrobní dávky pro model EOQ

Pec

Optimální dávka formát v m2 podle modelu EOQ

Optimální dávka ve dnech podle modelu EOQ

Délka výrobního cyklu

První 20X20 45X25

656 654 348 739

78 53

154 289

Druhá 25X20 33X25 40X20

353 268 266 286 583 403

43 36 78

293 389 177

Třetí 15X15 20X15 20X20 25X20

238 743 323 260 289 133 450 882

28 38 31 43

290 215 240 154

Čtvrtá 33X25

802 796

91

136

Při výpočtu optimální dávky modelem EOQ jsem vyšel z tabulky 7-1 a použil vzorec č. 2. Vzorec č. 2: Optimální výrobní dávka pro model EOQPro formát 20x20 vyrobený na první lince tedy výpočet vypadá následovně: 2 * 1 560 000 * 276 407 = 656 654 2

37 | S t r á n k a


2010

Optimální dávka ve dnech vznikla převedením předchozího výpočtu, který uvádí optimální velikost dávky v m2 na počet dní, během kterých by měla být nepřerušovaně realizována výroba daného formátu na konkrétní lince. Optimální dávka v m2 je vydělena objemem výroby, který je schopná linka vyrobit za den při daném formátu. 565 000 = 78 8 397

Konečně délka výrobního cyklu se spočítá podle vzorce č. 4. Ovšem tímto výpočtem dostaneme hodnotu, která bude mít jako jednotku celé roky. Abychom převedli z této nepřehledné jednotky na přijatelnější jednotku dny, je nutné výsledek vynásobit počtem dní za rok, tedy 365. Zkráceně můžeme celou operaci zapsat: 656 654 ∗ 365 = 154 1 650 000

5.2.2 Výpočet optimálních nákladů na jednu dávku Následující tabulka obsahuje vypočítané optimální náklady při dodržení výše uvedených optimálních výrobních dávek. Optimální náklady zahrnují náklady na seřízení linky a skladovací náklady vyrobených obkládaček. Pro výpočet jsem použil vzorec č. 3. Po dosazení dostaneme rovnici: 2 ∗ 1 560 000 ∗ 276 407 ∗ 2 = 1 313 308

38 | S t r á n k a

2010


Tabulka 5‐3 Optimální náklady pro model EOQ

Pec

formát

První

20X20 45X25 25X20 33X25 40X20 15X15 20X15 20X20 25X20 33X25

Druhá

Třetí

Čtvrtá

Optimální náklady pro model EOQ 1 313 308 697 478 706 536 532 572 1 166 806 477 487 646 520 578 265 901 764 1 605 593

5.2.3 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v procentech Tabulka 5‐4 ‐ Citlivost nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky pro model EOQ

20X20

0,19%

0,22%

Citlivost +10 dní 0,72%

45X25

0,40%

0,48%

1,48%

2,16%

Druhá

25X20 33X25 40X20

0,60% 0,83% 0,20%

0,76% 1,10% 0,22%

2,18% 2,97% 0,74%

3,50% 5,23% 0,95%

Třetí

15X15 20X15 20X20 25X20

1,34% 0,78% 1,12% 0,59%

1,92% 1,02% 1,56% 0,75%

4,65% 2,80% 3,94% 2,15%

9,78% 4,84% 7,71% 3,44%

Čtvrtá

33X25

0,14%

0,16%

0,54%

0,68%

Pec První

Formát Citlivost +5 dní Citlivost -5 dní

Citlivost -10 dní 0,94%

V tabulce č. 5-5 vidíte, jak jsou náklady na jednu dávku citlivé při nedodržení optimální dávky určené modelem EOQ. Už podle vzorce pro výpočet citlivosti nákladů je jasné, že zvýšení výrobní dávky oproti optimu bude mít na vývoj nákladů menší vliv než její snížení. To se 39 | S t r á n k a

2010


potvrdilo i praktickým výpočtem, jak ukazuje tabulka 5-5. Citlivost na změnu nákladů se potom liší na jednotlivých linkách i u jednotlivých formátů. Pro citlivost nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky jsem dosadil do vzorce č. 11. Citlivost jsem pak počítal pro překročení nebo zkrácení optimální dávky o 5 nebo 10 dní. Nejprve jsem si vypočítal, jaký by se vyrobil objem výrobků, kdyby se vyrábělo o ±5 nebo ±10 dní. Pro formát 20x20 na první lince vypadal výpočet následovně: (78+5)*8 397= 698 639

případně:

(78-5) *8 397=614 669

Obdobně jsem postupoval pro překročení nebo zkrácení výroby o 10 dní. V této fázi už jsou k dispozici všechny hodnoty, které potřebujeme pro výpočet, a stačí dosadit do vzorce č. 11 :

1 ⎛ 656 654 698 639 ⎞ ∗⎜ + ⎟ =1,0019 2 ⎝ 698 639 656 654 ⎠ Když výsledek převedeme na procenta, získáme hodnotu 0,19% jak je uvedeno v tabulce.

5.2.4 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v korunách V tabulce č. 5-6 vidíme, o kolik se zvýší optimální náklady připadající na jednu výrobní dávku při odchylkách od optimální výrobní dávky o ±5 nebo ±10 dní. Výpočet vychází z předchozí tabulky, kde jsem uvedl procentuální nárůst nákladů oproti optimu. Hodnoty v následující tabulce vznikly součinem celkových optimálních nákladů (tabulka č. 5-4) a procentuální změnou těchto nákladů uvedenou v předchozí tabulce. Pro první hodnotu vypadal výpočet následovně: 1 313 308 *0,0019=2 523

40 | S t r á n k a


2010

Tabulka 5‐5 Dodatečné náklady při odchylkách od optimální výrobní dávky v Kč

Pec

Formát

První

20X20 45X25 25X20 33X25 40X20 15X15 20X15 20X20 25X20 33X25

Druhá

Třetí

Čtvrtá

Náklady +5 dní 2 523 2 797 4 257 4 433 2 277 6 391 5 064 6 495 5 356 2 289

Náklady -5 dní 2 868 3 375 5 374 5 848 2 591 9 151 6 621 8 997 6 749 2 555

Náklady +10 dní 9 520 10 304 15 425 15 819 8 588 22 215 18 126 22 807 19 419 8 704

Náklady -10 dní 12 312 15 054 24 740 27 833 11 129 46 680 31 296 44 575 31 032 10 849

5.3 Optimální výrobní dávka pro model POQ Model POQ je výrobním podnikům bližší. Tady se počítá s průběžným doplňováním skladu podle výroby, takže by měl mít pro výrobu keramických obkládaček lepší vypovídací schopnost. Uvažujeme tady stejné údaje jako u výše zmíněného modelu. Navíc však musíme zohlednit: 1) Intenzitu produkce Intenzita produkce je dána objemem výroby v metrech čtverečních za určitou časovou jednotku na jednotlivých linkách a liší se formát od formátu. Já jsem zvolil jako jednotku jeden den. Obecně výroba větších formátů trvá déle, protože větší formáty jsou nejenom větší, ale i silnější než formáty menší. Dále se pak liší i objem výroby určitého formátu v jednotlivých pecích, protože každá má jiný rozměr a každá pec je primárně konstruována na určitý rozměr, případně jeho násobky. Když ovšem šířka pece není násobkem nějakého formátu, objem produkce rapidně klesá a pec není optimálně využita. Proto jsem z výroby obdržel už předem dané uspořádání, co se bude v které peci pálit, v jakých objemech a jaká je produkce pece daného formátu za hodinu. Ve většině pecí se ovšem pálí minimálně dva různé formáty, proto bylo potřeba udělat vážený průměr rychlostí výroby v jednotlivých pecích. 41 | S t r á n k a

2010


2) Intenzitu spotřeby Intenzita spotřeby je potom dána předpokládaným objemem prodeje za časovou jednotku, takže opět budeme uvažovat jeden den.

5.3.1 Výpočet optimální výrobní dávky pomocí model POQ Tabulka 5‐6 ‐ Optimální výrobní dávky pro model POQ

Pec

formát

První

20X20 45X25

Optimální dávka v m2 podle modelu POQ 937 107 386 192

112 59

Délka výrobního cyklu 219 320

Druhá

25X20 33X25 40X20

382 528 279 675 777 634

47 38 103

317 408 237

Třetí

15X15 20X15 20X20 25X20

251 232 355 881 309 815 532 281

30 41 33 51

306 236 257 182

Optimální dávka ve dnech podle modelu POQ

Čtvrtá 33X25 1 395 202 158 237 Obdobně jako u předchozího modelu i pro tento model vždy nastíním, jak jsem postupoval při výpočtech vždy pouze pro první řádek každého sloupce. Pro všechny následující řádky tabulky jsem použil stejnou metodu. V tabulce č. 6-1 sloupec optimální dávka v m2 podle modelu POQ vychází ze vzorce č. 8. Po dosazení vypadala rovnice následovně: 2 * 1 560 000 * 276 407 8 397 ∗ = 937 107 2 8 397 - 4 274

Stejně jako u předchozího modelu jsem i zde převedl optimální dávku z objemové veličiny na veličinu časovou. To představuje sloupec optimální dávka ve dnech podle modelu POQ, kde jsem předchozí sloupec (Optimální dávka v m2 podle modelu POQ) vydělil objemem výroby dané linky a formátu za den. 42 | S t r á n k a


2010

937 107 = 112 8 397 Jako poslední je v tabulce číslo 6-1 sloupec délky výrobního cyklu. Pro výpočet hodnot v tomto sloupci jsem použil vzorec č. 9. Stejně jako u předchozího modelu po dosazení do tohoto vzorce vychází délka výrobního cyklu v celých letech. Z toho důvodu jsem rovnou výsledek převedl na dny: 937 107 ∗ 365 = 219 1 560 000

5.3.2 Výpočet optimálních nákladů pro model POQ V následující tabulce vidíme, jaké jsou optimální náklady při dodržení optimální výrobní dávky modelem POQ. Je patrné, že optimální náklady stanované tímto modelem jsou nižší než náklady podle modelu EOQ. Je to způsobeno hlavně skladovacími náklady, které se sníží tím, že výrobky jsou do skladu doplňovány postupně z výroby. Tím se samozřejmě sníží průměrná zásoba hotových výrobků, což má za následek snížení skladovacích nákladů. Pro výpočet jsem použil vzorec č. 8. 2 ∗1 560 000 ∗ 276 407 ∗ 2 ∗

8 397 - 4 274 = 920 267 8 397

Tabulka 5‐7 ‐ Optimální náklady pro model POQ

Pec

formát

První

20X20 45X25 25X20 33X25 40X20 15X15 20X15 20X20 25X20 33X25

Druhá

Třetí

Čtvrtá

Optimální náklady pro model POQ 920 267 629 837 652 493 507 076 875 371 453 751 587 259 539 662 763 862 923 855 43 | S t r á n k a

2010


5.3.3 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v procentech Postup pro výpočet citlivosti na změnu výrobní dávky oproti optimální je úplně stejný jako výpočet pro předchozí model. Opět je nejprve nutné vypočítat objem výroby při prodloužení nebo zkrácení doby výroby jedné dávky: (112+5)* 8 397=979 093 Tento výpočet je znovu použit do vzorce č. 11. 1 ⎛ 937 107 979 093 ⎞ ∗⎜ + ⎟ = 1,00096 2 ⎝ 979 093 937 107 ⎠ Po zaokrouhlení a převedení na procenta opět dostáváme hodnotu uvedenou v tabulce č. 6-3. Tabulka 5‐8 ‐ Citlivost nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky pro model POQ

Pec První Druhá

Třetí

Čtvrtá

0,10% 0,33%

0,11% 0,39%

Citlivost +10 dní 0,37% 1,22%

0,52% 0,76% 0,11% 1,22% 0,65% 0,99% 0,43% 0,05%

0,64% 0,99% 0,12% 1,71% 0,83% 1,34% 0,53% 0,05%

1,89% 2,72% 0,43% 4,26% 2,36% 3,49% 1,59% 0,19%

formát Citlivost +5 dní Citlivost -5 dní 20X20 45X25 25X20 33X25 40X20 15X15 20X15 20X20 25X20 33X25

Citlivost -10 dní 0,44% 1,72% 2,92% 4,65% 0,52% 8,59% 3,87% 6,51% 2,36% 0,21%

5.3.4 Výpočet citlivosti nákladů uváděné v korunách Zde je to velice podobné jako v předchozím případě. Výpočet je opět totožný s výpočtem pro předchozí model. 920 267 *0,00096=884

44 | S t r á n k a

2010


Tabulka 5‐9 ‐ Dodatečné náklady při odchylkách od optimální výrobní dávky pro model POQ

Pec První Druhá

Třetí

Čtvrtá

Formát Citlivost +5 dní Citlivost -5 dní Citlivost +10 dní Citlivost -10 dní 20X20 884 967 3 391 4 058 45X25 2 077 2 460 7 705 10 843 25X20 3 380 4 190 12 327 19 046 33X25 3 849 5 009 13 796 23 595 40X20 976 1 075 3 733 4 532 15X15 5 526 7 769 19 316 38 992 20X15 3 837 4 893 13 852 22 699 20X20 5 328 7 220 18 845 35 112 25X20 3 308 4 022 12 151 18 037 33X25 446 475 1 731 1 964

5.4 Plán výroby na jednotlivých linkách podle modelu POQ Než začneme plánovat výrobu na jednotlivých linkách, je potřeba vzít v úvahu momentální stav zásob na skladě. Při výrobě například dvou formátů na jedné lince není možné naplánovat, že začátkem roku začne výroba jednoho formátu, když druhého bude na skladě nedostatek. Proto je při plánování důležité dbát i na disponibilitu skladových zásob. Firma LB má s většinou zákazníků takovou smlouvu, ve které se zavazuje do deseti dnů dodat objednané výrobky. Proto na skladě musí neustále být minimálně desetidenní zásoba. Deseti denní zásoba je tedy v podniku zásobou pojistnou. 5‐10 Skladová zásoba výrobků k 1. 1. 2010

Formát

Stav zásob k 1. Roční poptávka Denní Pokrytí poptávky Skladová zásoba po 1. 2010 v m2 poptávka v m2 skladovou zásobou odečtení pojistné zásoby

Formát bude pálit v peci

15x15

116 421

300 000

822

142

132

Žádné

20x15

90 661

550 000

1 507

60

50

Třetí

20x20

295 047

2 000 000

5 479

54

44

První

25x20

534 893

1 510 000

4 137

129

119

Žádné

33x25

973 280

2 400 000

6 575

148

138

Čtvrté

40x20

297 573

1 200 000

3 288

91

81

Druhé

45x25

199 210

440 000

1 205

165

155

Žádné

45 | S t r á n k a


2010

V tabulce č. 6-5 vidíme v prvním sloupci stav zásob na začátku roku podle záznamů ze skladu. V dalším sloupci je potom uvedena očekávaná roční poptávka po výrobcích daného formátu. Stále zde vycházím ze zjednodušeného předpokladu, že roční výroba se rovná roční poptávce po výrobcích. Skladová zásoba, kterou podnik drží na začátku kalendářního roku, se tedy musí rovnat skladové zásobě, která zbude na skladě na konci roku. Dále je uvedena denní poptávka po výrobcích, kterou jsem vypočítal jednoduchým podílem roční poptávky dny v roce: 300 000 = 822 365

Následuje pokrytí poptávky skladovou zásobou. Zde se jedná o skladovou zásobu, kterou má podnik na začátku roku. Opět jsem použil jednoduchý výpočet, kdy jsem skladovou zásobu v m2 vydělil denní poptávkou v m2.

116 421 = 142 822 Předposlední sloupec uvádí, jaká je skutečná dostupnost výrobků po odečtení destidenní pojistné zásoby. V posledním sloupci vidíme rozdělení výroby formátů na jednotlivé linky. Toto rozdělení jsem navrhl podle doby pokrytí poptávky skladovými zásobami tak, aby nedošlo k jejich úplnému vyčerpání a byla dodržena podmínka pojistné zásoby. Konečně rozdělení tabulky červenou a zelenou barvou značí, na které lince se zahájí začátkem roku výroba, a na které nikoliv. Zelená barva značí zahájení výroby na začátku roku. Červená barva pak značí zahájení výroby až během roku. Dále bych pro plánování výroby uvedl jeden zásadní fakt, kterého bych se chtěl při mém plánování držet. Při změně formátu totiž není potřeba pouze nastavit lis a glazovací linku. Je také nutné změnit teplotu v peci. Pro každý formát je totiž ideální jiná teplota. Proto podle mého 46 | S t r á n k a


2010

názoru není výhodné těsně před celozávodní dovolenou měnit formát a měnit teplotu v peci, když se za několik dní bude výkon pece tlumit na úsporný režim. Myslím si, že je mnohem výhodnější uzpůsobit výrobu tak, pokud to ovšem podmínky dovolují, aby se změna formátu provedla po celozávodní dovolené. Pec se totiž bude znovu vytápět na požadovanou hodnotu. Navíc při celozávodní dovolené přesto v závodě zůstává u každé pece obsluha, která může během dovolené připravit i změnu na glazovací lince a lisech. Proto se budu snažit výrobu uzpůsobit tak, aby změna formátu připadla na celozávodní dovolenou.

5.5 První pec Tabulka 5‐11 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro první pec

Pec

Formát

První

20x20 45X25

Optimální dávka v m2 podle modelu POQ 937 107 386 192

Optimální dávka ve dnech podle modelu POQ 112 59

Délka výrobního cyklu 219 320

V první peci se v roce 2010 budou pálit dva formáty obkládaček a to 20x20 a 45x25. Pro předem určený objem výroby jsem modelem POQ stanovil optimální výrobní dávky na 112 dní pro formát 20x20 a 59 dní pro formát 45x25. Vzhledem k tomu, že výroba během první poloviny roku až do první celozávodní dovolené má trvat 168 a půl dne, ale při dodržení optimálních výrobních dávek by trvala nepřetržitě 171 dní (112+59), je potřeba s přihlédnutím k citlivosti nákladů zkrátit výrobu o tři dny. V první peci bych zpočátku roku doporučoval pálit formát 20x20, protože ho na skladě je výrazně méně než formátu 45x25 a podle odhadu poptávky by při dodržení optimální výrobní dávky většího formátu došlo k jeho vyčerpání ze skladu. Optimální dávka pro formát 45x25 je 386 192 m2 přičemž roční výroba na této lince by podle odhadu měla být 440 000 m2. Navrhoval bych tedy po změně formátu z menšího na větší vyrobit celou roční poptávku většího formátu, abychom nemuseli v druhém pololetí znovu přenastavit pec kvůli osmidenní výrobě formátu 45x25. Pro podnik to bude sice dodatečná finanční zátěž asi jedenáct až dvanáct tisíc, ale vzhledem k celkovým nákladům si myslím, že to je poměrně zanedbatelné číslo. 47 | S t r á n k a

2010


Výroba by tedy začala formátem 20x20, který by se vyráběl 101 dní, potom by se přešlo na formát 45x25 a ten by se vyráběl 67 dní až do celozávodní dovolené. Po první celozávodní dovolené bude v druhé polovině roku na první lince probíhat výroba menšího formátu.

5.6 Druhá pec Tabulka 5‐12 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro druhou pec

Pec

Formát

25X20 Druhá 33X25 40X20

Optimální dávka v m2 podle modelu POQ 382 528 279 675 777 634

Optimální dávka ve dnech podle modelu POQ 47 38 103

Délka výrobního cyklu 317 408 237

Zde je situace o něco složitější, protože v této peci se plánují vyrábět celkem tři formáty. Navíc zde došlo ke kuriózní situaci, kdy optimální výrobní dávka u formátu 33x25 vychází vyšší, než se ve skutečnosti předpokládá celkový roční prodej těchto obkladů. Proto bude ve skutečnosti výroba probíhat pouze 34 dní oproti optimálním 38. Celkové náklady na tuto dávku budou při výrobě předpokládaných 250 000 m2 vyšší o 3 112 Kč oproti minimálním nákladům při optimu. Na začátku roku je na skladě nejmenší zásoba obkladů formátu 40x20, proto bych je doporučoval vyrábět nejdříve. Dále bych doporučoval, vzhledem ke skladové zásobě, vyrábět formát 25x20. Formát 33x25 má jednak vyšší skladovou zásobu než obkládačky o rozměrech 25x20 a potom jsou také po celý rok páleny v poslední peci. Doporučoval bych, aby se po formátu 40x20 vyráběl formát 25x20 a opět, jako tomu bylo u první linky, se vyrobilo veškeré množství plánované na rok. Zde nastává podobná situace jako na první lince, protože vyrobení požadovaného množství by znamenalo prodloužit výrobu o pouhých 7 dní. Což jsou dodatečné náklady ve výši 6 378 Kč. Vzhledem k velkému objemu výroby formátu 40x20 vyráběného na této lince, není jeho citlivost příliš veliká. Navrhoval bych tedy, aby se jeho výroba prodloužila o 11 dní. Pro podnik to bude znamenat na tuto dávku dodatečné náklady ve výši 4 477 Kč. Prodloužením doby výroby u formátu 25x20 o 7 dní a u formátu 40x20 o 11 dní, máme vyplněnou výrobu během první poloviny roku. 48 | S t r á n k a

2010


Výroba ve druhé peci by tedy začala 114 dní dlouhým pálením obkládaček 40x20. Dále by pokračovala 54 denním vypálením celé dávky formátu 25x20. Následovala by celozávodní dovolená a po ní 34 denní výpal obkladů o rozměrech 33x25. Ve zbývajícím období by se opět pokračovalo v pálení největšího formátu na této peci, tedy 40x20.

5.7 Třetí pec Tabulka 5‐13 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro třetí pec

Pec

Formát

Třetí

15X15 20X15 20X20 25X20

Optimální dávka v m2 podle modelu POQ 251 232 355 881 309 815 532 281

Optimální dávka ve dnech podle modelu POQ 30 41 33 51

Délka výrobního cyklu 306 236 257 182

U třetí pece je situace pro plánování výroby asi nejsložitější. V této peci se totiž plánuje vyrábět nejvíc formátů. Navíc je zde téměř nemožné upravovat optimální dávky. Jediná velmi rozumná úprava je pouze u nejmenšího formátu. U něj bych výrobu prodloužil na 36 dní, aby byla podobně jako u předchozích pecí vyrobena celá výrobní dávka a nebylo nutné během roku ještě jednou kvůli šesti dnům výroby nastavovat pec i linky. Prodloužení výroby o 6 dní znamená zvýšení nákladů na tuto dávku o 7 734 Kč. Další úpravu, kterou bych navrhoval, je u formátu 25x20. Ten se totiž plánuje pálit v této peci v největším objemu, a proto citlivost na změny oproti optimu je minimální. Výrobu tohoto formátu bych v prvním pololetí navrhoval prodloužit o 6 dní. Pro firmu to bude znamenat dodatečné náklady ve výši 4 680 Kč. V prvním pololetí by se tedy vyráběly nejprve obklady o rozměrech 20x15. U nich bych doporučoval dodržet optimální délku výroby tedy 41 dní. Výroba dalších tří formátů může dle mého názoru pokračovat vzhledem k výši skladových zásob v libovolném pořadí. Všechny z uvažovaných obkládaček mají na skladě totiž dostatečně velikou zásobu, nebo jsou v prvním pololetí páleny i v jiných pecích. Proto bych se pro další plánování rozhodoval podle odbytu jednotlivých formátů. Upřednostnil bych ve výrobě formáty s větším odbytem. Díky většímu 49 | S t r á n k a

2010


odbytu by se zásoby těchto formátů měly rychleji snižovat, a podnik by tak nestály zbytečné náklady na skladování. Z toho důvodu bych se dále přikláněl k variantě, aby byl vyráběn formát 20x20. Ten je sice vyráběn už na první lince, ale poptávka po něm je poměrně vysoká, takže jeho výroba nebude pro podnik znamenat takovou zátěž v podobě skladovacích nákladů jako by tomu bylo u ostatních dvou formátů (15x15 a 25x20). Následovaly by obkládačky o rozměrech 25x20, protože je zde opět výrazně větší odbyt než u nejmenšího formátu. Tato výroba by trvala 57 dní. A nakonec by se v prvním pololetí vyrobila celá roční produkce formátu 15x15. Výroba by trvala 36 dní. Celkem tedy výroba obkládaček bude trvat 167 dní. Zbývající den a půl do celozávodní dovolené je vyplněn předchozímí třemi změnami formátů během prvního pololetí. Po celozávodní dovolené by se scénář opakoval s výjimkou nejmenšího formátu. Ten by byl již všechen vyroben během prvního pololetí.

5.8 Čtvrtá pec Tabulka 5‐14 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro čtvrtou pec

Pec

Formát

Čtvrtá 33X25

Optimální dávka v m2 podle modelu POQ 1 395 202

Optimální dávka ve dnech podle modelu POQ 158

Délka výrobního cyklu 237

U čtvrté pece je naopak situace velice jednoduchá. Zde se plánuje výpal pouze jednoho formátu obkládaček, a proto zde v podstatě není co plánovat. Po celý rok se zde bude tento formát vyrábět.

5.9 Zhodnocení výsledků Výsledky, kterých jsem dosáhl, do značné míry korespondují s realitou ve firmě. Optimální výrobní dávky, které jsem vypočítal, jsou podobné dávkám, v jakých se pálilo v minulém roce. Firma, která do této doby pracovala hlavně s empirickými daty, si tak ověřila, že postupuje správně.

50 | S t r á n k a


2010

Náklady na seřízení linky se pohybují zhruba od 190 000 Kč do 300 000 Kč. Nejsou v nich ovšem započítány náklady na plyn a mzdové náklady dělníků pracujících na změně formátu. Když si společnost dá práci s vyčíslením těchto nákladů, získá přesnější hodnotu nákladů na seřízení linky. Pro výpočet optimálních dávek jsem použil dva modely hlavně kvůli porovnání jejich vypovídací hodnoty. Při tomto porovnání vycházím z toho, že model POQ by měl být pro výrobní podnik vhodnější. Vždyť byl právě pro výrobní podniky sestaven. Když s ním porovnám model EOQ, tak si myslím, že do určité míry je možné tento zjednodušený model použít i pro výrobní podnik. Větší rozdíly jsem našel pouze u formátů, které se na lince vyrábí ve větších objemech. Jednalo se o formát 20x20 pálený v první peci, 40x20 pálený ve druhé peci a 33x25 pálený ve čtvrté peci. U těchto formátů se výsledky obou modelů poměrně značně lišily, ovšem u všech ostatních případů jsem velké rozdíly nepozoroval. U zmiňovaných třech případů není možné model EOQ použít ani na vyčíslení nákladů na jednu výrobní dávku. U modelu EOQ jsou tyto náklady oproti lepšímu modelu POQ příliš vysoké. Celkově si myslím, že model EOQ lze s velkou opatrností použít i pro výrobní podniky. Výsledky však musíme správně interpretovat a nedávat jim takovou váhu. Ovšem když je to pouze trochu možné, použil bych pro výrobní podniky raději model POQ, který je pro ně určen.

51 | S t r á n k a


2010

6 Závěr Všechny cíle práce, které jsem si v úvodu stanovil, se mi podařilo naplnit. Podařilo se mi vypočítat optimální výrobní dávky jednotlivých formátů, porovnat oba použité modely, vyčíslit náklady na seřízení linky a vypočítat výrobní cyklus jednotlivých formátů. Ovšem výpočty se neobešly bez značných komplikací. Narážel jsem zde hlavně na neexistující metodiku, pomocí které by bylo možné problém detailně řešit. Použité modely nejsou totiž plně uzpůsobeny na tak komplikovanou výrobu, jakou představuje keramický průmysl. Oba použité modely by byly velice vhodné pro výrobní linky, na kterých se vyrábí pouze jeden výrobek. To však není případ zkoumaného závodu. Zde se kromě jedné linky všude vyrábí více různých výrobků. Dále jsem narážel na velkou specifičnost keramické výroby. Pracuje se zde za velmi vysokých teplot a není možné výrobu během roku přerušit. Všechny modely ale počítají s tím, že po vyrobení dávky se výroba přeruší až do doby, než se vyprázdní sklad a pak výroba znovu začne. To zde není možné a z tohoto důvodu také nelze přesně vypočítat náklady na jednu výrobní dávku (náklady na seřízení linky + náklady na skladování). Sklad se totiž prakticky nikdy úplně nevyprázdní. To se ovšem netýká optimálních výrobních dávek. Ty lze s dostupnou metodikou poměrně přesně vypočítat. Proto si myslím, že pro orientaci při plánování výroby mé výpočty optimálních výrobních dávek vedení firmy dobře poslouží. Dále bych chtěl zmínit, že mnou řešený problém je pouze jedna část celé problematiky zadávání výrobních dávek a problematiky skladových zásob. Firma se totiž nemůže při zadávání do výroby rozhodovat pouze podle formátů, ale musí také zhodnotit stav jednotlivých výrobků na skladě. V rámci jednotlivých formátů se totiž vyrábí několik desítek různých výrobků, které se liší barvou odstínem, typem použité glazury apod. Proto bych firmě doporučoval se detailně věnovat i této problematice. Rád bych také zdůraznil, že jsem při výpočtu vycházel pouze z odhadů poptávky, které firma vypracovala před začátkem kalendářního roku. Z předchozích let je zřejmé, že tyto odhady jsou vesměs odpovídající a během roku se od nich poptávka příliš neodchyluje. Přesto se mohou předpovědi odbytu od reality odlišovat a je třeba na to brát ohled. Jak jsem již zmínil, v minulých letech se poptávku po výrobcích firmy dařilo poměrně přesně predikovat. V dnešní době 52 | S t r á n k a


2010

ekonomické krize je tento úkol velmi složitý a je obtížné předpovědět poptávku na celý rok dopředu. Poptávka se dnes mění téměř každým měsícem. Záleží na tom, jak konkrétní zemi momentálně zasahuje ekonomická krize. Myslím si, že by i z těchto důvodů měla firma pečlivě sledovat vývoj v jednotlivých ekonomikách, do kterých své výrobky vyváží. A až pomine hospodářská krize, bude důležité pečlivě sledovat všechny módní trendy a přispívat tím tak k ještě většímu zkvalitnění odhadů poptávky. V neposlední řadě je také důležité zmínit, že poptávka během roku značně kolísá. Je to způsobeno změnou ročních období a počasí. Jak jsem již naznačil v úvodu, keramický průmysl je velmi úzce navázán na stavebnictví. Poptávka ve stavebnictví silně klesá během zimních měsíců, kdy není možné stavební činnost uskutečňovat. Tento pokles kopíruje i poptávka po keramických obkladech a dlažbách. Další pokles nastává v období letních prázdnin, tedy v červenci a srpnu. Já jsem však při mých výpočtech vycházel z poptávky průměrné. Proto by se firma měla řídit hlavně výpočtem optimálních dávek a citlivostí na jejich změnu. Můj plán výroby už tak vypovídající být nemusí. Je dobré podle tohoto plánu z počátku roku začít a potom výrobu během roku upravovat s ohledem na optimální výrobní dávky, citlivost nákladů na jejich nedodržení a nezapomínat vše porovnávat s výší skladu.

53 | S t r á n k a

2010


7 Bibliografie Helena Horáková, Jiří Kubát. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting s.r.o., 1998. ISBN 80-85235-55-2 Jablonský, Josef. OPERAČNÍ VÝZKUM kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. Praha: PROFESIONAL PUBLISHING, 2007. ISBN 978-80-86946-44-3 Jana Fibírová, Libuše Šoljaková, Jaroslaw Wagner. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-299-0 Petr Marek a kol. Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. ISBN: 80-86119-37-8 Mann, Quido. Optimalizace zásob v praxi. Praha 1: Nakladatelství technické literatury, 1979. Synek. Podniková ekonomika. Praha: Grada, 2007. Hana Kopačková: Kapacitní plánování v keramické výrobě, diplomová práce, Ústav ekonomiky a řízení chemického a potravinářského průmyslu, VŠCHT Praha, 2008 www.rako.cz.

54 | S t r á n k a


2010

8 Seznam tabulek a obrázků 8.1 Seznam tabulek Tabulka 5-1 - Hodnoty ze kterých jsem vycházel při výpočtu optimální výrobní dávky ... 34 Tabulka 5-2 - Optimální výrobní dávky pro model EOQ ................................................... 37 Tabulka 5-3 Optimální náklady pro model EOQ ................................................................ 39 Tabulka 5-4 - Citlivost nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky pro model EOQ ...................................................................................................................................................... 39 Tabulka 5-5 Dodatečné náklady při odchylkách od optimální výrobní dávky v Kč ........... 41 Tabulka 5-6 - Optimální výrobní dávky pro model POQ ................................................... 42 Tabulka 5-7 - Optimální náklady pro model POQ .............................................................. 43 Tabulka 5-8 - Citlivost nákladů na odchylky od optimální výrobní dávky pro model POQ ...................................................................................................................................................... 44 Tabulka 5-9 - Dodatečné náklady při odchylkách od optimální výrobní dávky pro model POQ .............................................................................................................................................. 45 5-10 Skladová zásoba výrobků k 1. 1. 2010........................................................................ 45 Tabulka 5-11 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro první pec ................................................................................................................................................. 47 Tabulka 5-12 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro druhou pec..................................................................................................................................... 48 Tabulka 5-13 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro třetí pec ................................................................................................................................................. 49

55 | S t r á n k a


2010

Tabulka 5-14 Optimální výrobní dávka v m2 a ve dnech a délka výrobního cyklu pro čtvrtou pec..................................................................................................................................... 50 Tabulka 9-1 Krycí příspěvky pro jednotlivé formáty .......................................................... 58

8.2 Seznam vzorců Vzorec č. 1: Nákladová funkce pro model EOQ ................................................................. 18 Vzorec č. 2: Optimální výrobní dávka pro model EOQ ...................................................... 19 Vzorec č. 3: Optimální náklady pro model EOQ ................................................................ 19 Vzorec č. 4: Optimální délka dodávkového cyklu .............................................................. 19 Vzorec č. 5: Maximální zásoba na konci období t1 ............................................................ 20 Vzorec č. 6: Výpočet průměrné výše zásoby v modelu POQ ............................................. 21 Vzorec č. 7: Nákladová funkce pro model POQ ................................................................. 21 Vzorec č. 8: Výpočet optimální výrobní dávky pro model POQ ........................................ 21 Vzorec č. 9: Optimální délka dodávkového cyklu pro model POQ .................................... 21 Vzorec č. 10: Výpočet minimálních výrobních nákladů pro model POQ........................... 21 Vzorec č. 11: Výpočet citlivosti nákladů na nedodržení optimální výrobní dávky ............ 22

8.3 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Schéma výroby obkládaček v RAKO III ....................................................... 57

56 | S t r á n k a


2010

9 Přílohy Obrázek č. 1 Schéma výroby obkládaček v RAKO III

57 | S t r á n k a


2010

Tabulka 9‐1 Krycí příspěvky pro jednotlivé formáty

Formát 15x15 20x15 20x20 25x20 33x25 40x20 45x25

Krycí příspěvek 51 45 51 29 68 92 133

58 | S t r á n k a

Vysoká škola ekonomická v Praze BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Martin Blažíček

Recommend Documents