Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2008
Martin Beránek 1
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Analýza trhu mobilních operátorů
Vypracoval: Martin Beránek Vedoucí práce: Ing. Oldřich Vávra, CSc.
2
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza trhu mobilních operátorů“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 30. dubna 2008
Podpis 3
OBSAH
ÚVOD ....................................................................................... 6 1 INFORMACE A JEJICH VÝZNAM V MARKETINGOVÉM VÝZKUMU..................................................................................7 1.1
Informace a marketing ................................................................................................ 7
1.2 Členění informací ......................................................................................................... 7 1.2.1 Primární X Sekundární........................................................................................... 7 1.2.2 Kvantitativní X Kvalitativní................................................................................... 7 1.2.3 Interní X Externí..................................................................................................... 7 1.3
Požadavky na informace.............................................................................................. 9
2 ETICKÉ ASPEKTY REALIZACE MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU..................................................................................9 2.1
Etické kodexy.............................................................................................................. 10
2.2
Etické problémy vztahu marketingového výzkumu k respondentům................... 10
2.3
Etické problémy vztahu marketingového výzkumu k zadavatelům ..................... 11
2.4
Etické problémy vztahu zadavatelů k marketingovému výzkumu ....................... 11
3 METODY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ......................12 3.1 Pozorování................................................................................................................... 12 3.1.1 Standardizované x nestandardizované ................................................................. 13 3.1.2 Skryté x zjevné ..................................................................................................... 13 3.1.3 Osobní x mechanické ........................................................................................... 13 3.2 Dotazování................................................................................................................... 14 3.2.1 Písemné dotazování.............................................................................................. 14 3.2.2 Osobní dotazování................................................................................................ 14 3.2.3 Telefonické dotazování ........................................................................................ 15 3.2.4 Elektronické dotazování ....................................................................................... 15 3.2.5 Srovnání jednotlivých způsobů šetření ................................................................ 15
4
4 DOTAZNÍK..........................................................................16 4.1 Druhy otázek v dotazníku.......................................................................................... 16 4.1.1 Otevřené otázky x uzavřené otázky...................................................................... 16 4.1.2 Přímé otázky x nepřímé otázky............................................................................ 16 4.1.3 Filtrační, kontaktní, analytické, demografické..................................................... 16 4.2
Zásady pro formulaci otázek..................................................................................... 18
4.3
Struktura dotazníku................................................................................................... 18
4.4
Forma dotazníku ........................................................................................................ 19
5 MOBILNÍ TELEFONNÍ SÍŤ V ČR .......................................19 6 NABÍDKA TARIFŮ PRO MLADÉ.......................................22 6.1 Telefónica O2 .............................................................................................................. 22 6.1.1 O2 ([:kůl:]............................................................................................................. 23 6.1.2 O2 Pohoda Simple................................................................................................ 23 6.2 T-Mobile...................................................................................................................... 25 6.2.1 T-Mobile Bav se................................................................................................... 25 6.3 Vodafone ..................................................................................................................... 26 6.3.1 Vodafone Student SMS Gratis ............................................................................. 26 6.4
Který tarif je nejlepší? ............................................................................................... 26
7 NOVÉ TARIFY OD O2........................................................27 8 SROVNÁNÍ NABÍDKY SLUŽEB ........................................29 8.1
GSM Banking ............................................................................................................. 29
8.2 E-mailové služby......................................................................................................... 30 8.2.1 SMS E-mail .......................................................................................................... 30 8.2.2 MMS E-mail......................................................................................................... 31 8.2.3 E-mailový klient ................................................................................................... 31 8.3
ICQ v mobilu .............................................................................................................. 31
ZÁVĚR .....................................................................................33 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................ 34 5
ÚVOD Trh mobilních telefonů je v dnešním světě plném změn jedním z vůbec nepopulárnějších. Mobilní telefony se začaly ve světě poprvé používat zhruba v 70. letech minulého století. České republiky dorazily mobilní telefony přibližně o dvacet let později. Trh je tedy relativně mladý, nicméně velmi dynamický. Důvodem, proč jsem si vybral toto téma bakalářské práce je právě ona dynamičnost trhu a jeho významnost. Prakticky neexistuje člověk, který by dnes nepoužíval mobilní telefon. Kromě toho už téměř 2 roky pracuji u Telefóniky O2, tudíž mám k problematice mobilních telefonů o něco blíž. Cílem bakalářské práce je analýza mobilních tarifů a vybraných mobilních služeb. Snažil jsem se také popsat, jak se vyvíjel počet a struktura uživatelů mobilních telefonů v ČR. Zajímalo mě, jestli je některý z operátorů vyloženě lepší než ostatní, případně v čem. Práci jsem rozdělil do osmi kapitol. První kapitola popisuje, jakou roli a význam v marketingovém výzkumu mají informace. Druhá část je zaměřena na etické aspekty realizace marketingového výzkumu, Třetí kapitola je pak věnována nejdůležitějším metodám marketingového výzkumu, kterými jsou dotazování a pozorování. Čtvrtá část práce popisuje samotný dotazník, jakožto nejčastěji používaný nástroj ke sběru primárních informací. Pátá kapitola popisuje vývoj a strukturu uživatelů mobilních sítí na českém trhu Šestá a sedmá kapitola je věnována tarifům. V šesté kapitole jsem rozebral, jaká je současná nabídka studentských tarifů a tarifů pro mladé, sedmá část je velmi aktuální. Jako pracovník Telefóniky O2 jsem zanalyzoval jejich nově nabízené tarify. Poslední, osmá část je pak se zaměřuje na porovnání vybraných služeb. První se týká mobilního bankovnictví, druhá e-mailovým službám a třetí, poměrně nové a zajímavé službě, ICQ v mobilu. V závěru pak shrnuji získané poznatky.
6
1 Informace a jejich význam v marketingovém výzkumu
1.1 Informace a marketing Informace jsou jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšného řízení marketingové činnosti. Množství informací totiž s neustálým rozvojem informačních technologií neustále narůstá. Každá firma, která chce být úspěšná musí sledovat celou řadu změn kolem sebe a musí na ně reagovat. Nezbytné je rovněž sledovat každý krok konkurence, od vývoje nového výrobku až po intenzitu propagační činnosti. V dnešní době jsme schopni získávat a zpracovávat nepřeberné množství informací, a proto je nutné umět z těchto informací vybrat pouze ty nejdůležitější. Informovanost usnadňuje objevování nových příležitostí, snižuje riziko podnikání a pomáhá racionalizovat rozhodování. Smyslem marketingového výzkumu je tedy na základě analýzy získaných informací, o zákaznících, konkurentech a dalších, vytvořit podklady pro rozhodování manažerů. Pokud nemáme informace, nemůžeme rozhodovat, ale pouze hádat.
1.2 Členění informací 1.2.1 Primární X Sekundární 1.2.2 Kvantitativní X Kvalitativní 1.2.3 Interní X Externí Primární informace jsou získávány v přímé souvislosti s cíli výzkumu a potřebami výzkumníka nebo zadavatele výzkumu a nebyly v dané formě nikde dříve publikovány. Sekundární informace jsou takové, které už byly někdy shromážděny pro nějaký účel a jsou nadále k dispozici. Jsou přístupné veřejně, buď zdarma nebo za poplatek. Jejich cena bývá obvykle výrazně nižší, než je tomu u primárních zdrojů informací
7
Kvantitativní informace vyjadřují hodnoty měřených veličin, jako je množství, četnost, objem, úroveň, intenzita, atd. Kvalitativní informace charakterizují zkoumané jevy pomocí pojmů a kategorií. Jde o jevy a procesy, které nejsou přímo měřitelné.
Interní informace jsou shromažďovány uvnitř podniku a jsou přístupné zaměstnancům. Kvalita těchto informací většinou přímo souvisí s kvalitou řízení podniku. Mezi interní informace patří např. smlouvy a dohody, základní údaje o dodavatelích, ceny vstupních materiálů a surovin, struktura prodejů (domácí export), reklamace jejich vyřízení, reklama a podpora prodeje, atd. Externí informace zahrnují veškeré informace, které jsou získávány ze zdrojů mimo vlastní podnik a slouží k nejrůznějším účelům. Příkladem je např. vývoj národní ekonomiky jako celku, postavení a vývoj odvětví, ve kterém podnikáme, úroveň, struktura a trendy výdajů obyvatelstva, měnové kurzy a jejich očekávaný vývoj.
Podle obsahu třídíme informace na: • Informace o faktech, tedy o tom, co se skutečně událo nebo existuje • Informace o znalostech, které říkají, co respondenti vědí o zkoumaných skutečnostech, např. o našem podniku a jeho výrobcích • Informace o mínění: obsahují poznatky, jak respondenti vnímají zkoumané skutečnosti (výrobky, služby, značku, kvalitu) • Informace o záměrech: prozrazují budoucí zamýšlené jednání respondentů, například záměry v oblasti kupního chování v nejbližším období. • Informace o motivech: ukazují jaké motivy vedou k určitému chování a jednání (zejména kupního chování).
8
1.3 Požadavky na informace Marketingoví pracovníci mají k dispozici obvykle nepřeberné množství informací, a proto je velmi důležité vybrat a použít jen ty informace, které jsou skutečně potřebné k řešení problému. Např. u sekundárních informací je nutno vzít v úvahu, zda jsou údaje vůbec vhodné, protože tato data nemusí být uvedena v jednotkách a kategoriích, které odpovídají danému výzkumu. Je třeba rovněž zohlednit, jestli jsou údaje dostatečně aktuální. Obecně vyžadujeme, aby informace získávané v marketingovém výzkumu byly: - relevantní, tedy takové, které se vztahují k řešení problému - validní, tzn. že vyjadřují to, co vyjadřovat mají - spolehlivé - dostatečně rychlé a nákladově přijatelné
2 Etické aspekty realizace marketingového výzkumu V dnešní době existují v každém oboru lidské činnosti určitá etická pravidla, která by se měla dodržovat. Firmy sestavují své etické kodexy, kterými se hlásí k dodržování zásad slušnosti. Chtějí u klientů vzbudit větší důvěru a vytvořit si tak lepší obraz v očích veřejnosti. Výjimkou není ani oblast marketingového výzkumu. Pracuje se zde s řadou informací, které jsou často důvěrné,a je proto nutné stanovit pravidla a vyžadovat jejich dodržování.
9
2.1 Etické kodexy Etické kodexy stanovují základní pravidla provádění marketingového výzkumu. Jsou vydávány národními i mezinárodními asociacemi. Vůbec první kodex publikovala v roce 1948 Evropská společnost pro výzkum veřejného mínění a trhu (ESOMAR). Poté bylo vydáno několik dalších kodexů jinými organizacemi, kterou byla například Mezinárodní obchodní komora (ICC), představující mezinárodní marketingovou obec. Výše uvedené společnosti v roce 1977 vydaly společně jeden dokument tzv. Mezinárodní kodex (ICC/ESOMAR Kodex). Následkem rozvoje a změn v marketingovém prostředí byla v roce 1994 vypracována nová verze Mezinárodního kodexu, která obsahuje základní etické a obchodní zásady, kterými se řídí realizace marketingového a sociálního výzkumu.
2.2 Etické problémy vztahu marketingového výzkumu k respondentům
Za marketingový výzkum nesmí být vydávána jakákoliv jiná činnost, účelem výzkumu nesmí být např. prodej zboží. Ke každému respondentovi se váže několik základních práv: •
Právo volby, zda se výzkumu zúčastní či nezúčastní. Rozhodnutí respondenta o účasti by mělo být podloženo dostatečným množstvím pravdivých informací, týkajících se jeho dobrovolné účasti.
•
Právo na anonymitu: anonymitu je třeba striktně dodržovat, pokud tak bylo předem dohodnuto. Jestliže se data budou dále předávat ve formě umožňující osobní identifikaci respondenta, a respondent s tím souhlasí, pak je oprávněn vědět, kdo bude příjemcem informací a pro jaké účely se informace budou používat.
•
Právo na bezpečí: výzkumník musí učinit všechna nezbytná opatření, která zabezpečují, že respondenti nebudou v důsledku účasti ve výzkumu psychicky a fyzicky zatěžováni a nebude pro ně mít žádný negativní dopad.
10
• Právo být informován o všech aspektech výzkumu •
Právo na soukromí
• Právo mít možnost ověřit si identitu a dobré úmysly výzkumníka
2.3 Etické problémy vztahu marketingového výzkumu k zadavatelům Zadavatel musí být jasně a přesně informován o použitých metodách a výsledcích výzkumu. Údaje vyplývající z výzkumu ale nesmí být prezentovány tak, aby předstíraly větší přesnost, než ve skutečnosti mají. Získané informace a totožnost zadavatele, pro kterého je výzkum prováděn, musí být pokládány za důvěrné Zadavatel je výlučným majitelem získaných výsledků marketingového výzkumu a bez jeho souhlasu nesmí být tyto poznatky postoupeny jiné organizaci.
2.4 Etické problémy vztahu zadavatelů k marketingovému výzkumu
Uživatelé výzkumu nemají právo šířit neodpovídající nebo dokonce výzkumem nedoložené výsledky. Zkreslení nebo překroucení výsledků marketingového výzkumu je klamáním veřejnosti a ohrožuje dobrou pověst výzkumu i uživatelské firmy. Je neetické, když si uživatel vyžádá od marketingové agentury obecně nedostupný, jedinečný projekt nebo koncepci výzkumu, a pak jej předá k realizaci jiné marketingové agentuře. Rovněž není etické, pokud zadavatel využije ideje obsažené v nabídce agentury tak, že si je přivlastní do svého projektu, který pak bude sám realizovat. Zadavatel je povinen zajistit pracovníkům marketingového výzkumu včasný přístup k informacím, které jim dříve slíbil. Zadavatel také musí závazně stanovit hranici možných nákladů na vypracování projektu výzkumu. Pokud tak neučiní, může se stát, že agentura vypracuje projekt, který překročí finanční limit zadavatele a agentura tak zbytečně plýtvá svými kapacitami. 11
3 Metody marketingového výzkumu Většina marketingových výzkumných projektů zahrnuje sběr relevantních primárních informací. Získávání primárních informací (výzkum v terénu) je sice nákladnější než získávání sekundárních informací, ale o to více bývají vzhledem k řešenému problému významnější. O tom, jak primární informace získáme rozhoduje nejen charakter problému, který řešíme, ale i časové a finanční možnosti. Volba metody se bude odlišovat podle toho, zda provádíme kvantitativní nebo kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum zjišťuje především faktické, kvantitativně zjistitelné údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky. Provádí se s cílem postihnout dostatečně reprezentativní vzorek jednotek. Používá se např. standardizace otázek, výběr vzorku, statistické postupy zpracování dat atd. Podstata kvalitativního výzkumu spočívá v analýze vztahů, závislostí a příčin přímo u zkoumané jednotky. Snaží se zjistit důvody chování lidí, jejich příčiny a motivy. Jde o hlubší poznání a obvykle slouží jako doplněk kvantitativních poznatků. Využívá se také při vstupu do nové problematiky, v níž je potřeba se nejprve zorientovat nebo dostat nové nápady.
3.1 Pozorování Pozorování je proces poznávání a zaznamenávání smyslově vnímatelných skutečností, aniž by pozorovatel do pozorovaných skutečností nějak zasahoval. Tato metoda většinou nevyžaduje přímý kontakt se zkoumanými objekty. Využívá se v těch případech, kdy použití jiných metod získávání informací je nemožné nebo značně nákladné a neefektivní. Dále se používá především jako doplňková metoda ve spojení s ostatními metodami výzkumu, protože samotné pozorování může být náročné jak finančně, tak časově. Navíc interpretace údajů často může být obtížná.
12
Hlavní výhoda použití této metody je v přímém měření vyjádření činnosti nebo určitého stavu, nevýhodou je skutečnost, že nemůže poskytnout informace o názoru zákazníků a jejich chování. U pozorování rozlišujeme následující typy:
3.1.1 Standardizované x nestandardizované 3.1.2 Skryté x zjevné 3.1.3 Osobní x mechanické Standardizované pozorování se vyznačuje tím, že máme určen přesný plán výzkumu. Je dáno, co se bude pozorovat a jak se to bude pozorovat. Výsledky pak lze zařazovat do různých kategorií, různí pozorovatelé navíc mohou své výsledky porovnávat U nestandardizovaného pozorování máme určen pouze cíl pozorování. Pozorovatel má úplnou volnost rozhodování o průběhu pozorování. Nevýhodou je, že prakticky nelze srovnávat výsledky s jinými pozorovateli a nedá se tedy využít při hromadných akcích.
Skryté pozorování se využívá tehdy, pokud by přítomnost pozorovatele narušovala průběh zkoumané skutečnosti. Využívá se např. poloprůhledné zrcadlo, skrytá kamera nebo se pozorovatel chová jako by byl pozorován. Je však velmi obtížné pozorování úplně skrýt a není možné získat ostatní důležité údaje, např. o původu kupujících. Při zjevném pozorování pozorovatel svou přítomnost netají, naopak na sebe někdy upozorní, aby bylo zřejmé, že průzkum provádí. Také subjekty pozorování vědí, že jsou pozorováni. Utajením přítomnosti pozorovatele je možno zkoumat sklony lidí, protože se chovají jinak, než když vědí, že jsou pozorovaní.
Pozorování osobní si vyžaduje hodně práce s tužkou a papírem. Pozorovatelé se zaškolují, jak mají systematicky zaznamenávat jev a průběh dění do pozorovacích položek Mechanické pozorování probíhá s využitím techniky. K nejoblíbenějším prostředkům patří filmová kamera, audiometr, psychogalvanometr, pupilometr, eye–kamera a další
13
3.2 Dotazování Dotazování patří mezi nejrozšířenější a nejpoužívanější metody marketingového výzkumu. Umožňuje získat mnoho informací o individuálním respondentovi, ať jde o názory, zájmy, postoje, hloubku znalostí či vědomostí respondenta, jeho preferencí nebo charakteristik. Zdrojem informací jsou odpovědi respondenta, jeho verbální i neverbální chování vyvolané položením otázky. Informace nejsou obvykle získávány v situaci zcela přirozené sociální interakce. Rozlišují se následující způsoby dotazování: •
Písemné
•
Osobní
•
Telefonické
•
Elektronické
3.2.1 Písemné dotazování Tento způsob je relativně levný, ale nevýhodou je nízká návratnost, což je nejen problém kvantity, ale i problém struktury respondentů, kteří odpověděli. V důsledku nízké návratnosti obvykle dochází k výraznému narušení reprezentativnosti výzkumu. Nelze zjišťovat spontánní znalosti, protože respondent si většinou dotazník alespoň prolistuje, než ho začne vyplňovat
3.2.2 Osobní dotazování V tomto případě otázky klade tazatel, který také zapisuje odpovědi do dotazníku nebo do počítače. Návratnost vyplněných dotazníků je na rozdíl od písemného dotazování vysoká a v určitých typech výzkumu je osobní kontakt nenahraditelný. Náklady jsou ale relativně vysoké, protože výzkumná agentura musí mít síť tazatelů.
14
3.2.3 Telefonické dotazování Tato technika se objevila jako novinka na začátku druhé poloviny dvacátého století, kdy se přímý kontakt s dotazovaným nahradil kontaktem telefonickým. Dotazování se provádí z centrálního místa a tazatel zaznamenává odpovědi přímo do počítače. Výhodami jsou možnost náhodného výběru dotazovaných, možnost opakování dotazů, průběžná automatická kontrola tazatelů. Mezi nevýhody patří averze některých skupin obyvatelstva k „technice“, absence přímého kontaktu, vyšší nároky na dotazovaného, především na paměť a soustředění.
3.2.4 Elektronické dotazování Elektronické dotazování je relativně nová technika s velkou dynamičností. Dotazování se provádí pomocí internetu. Výhodou je rychlost, snadnost zpracování, nízké náklady Nevýhodou je omezený přístup na internet u některých osob, nedůvěra k moderním postupům, absence přímého kontaktu.
3.2.5 Srovnání jednotlivých způsobů šetření
Hledisko
Písemné
Osobní
Telefonické
Elektronické
Výše nákladů
Nejnižší
Vysoká
Střední
Nízká
Náročnost na
Nízká
Vysoká
Roste s počtem
Nízká
Organizaci Míra návratnosti
rozhovorů Nízká
Vysoká
Dosti vysoká
Vysoká
Žádný
Úzký
Nepříliš úzký
Nepříliš úzký
Omezené
Vysoké
Dosti vysoké
Dosti vysoké
Střední
Střední
Vysoká
Středně vysoká
odpovědí Kontakt s respondentem Využití v kvant. výzkumech Rychlost provedení
15
4
Dotazník
Písemné dotazování patří k nejstarším technikám marketingového výzkumu. První dotazníky byly vytvořeny již ve dvacátých letech minulého století. Pro svou pružnost je nejčastěji používaným nástrojem pro získávání primárních informací. Jeho sestavení však rozhodně není jednoduchou záležitostí. Dotazník musí být pečlivě připravený, přehledně uspořádaný a vyzkoušený, než se uplatní v širokém měřítku. Při přípravě dotazníku musejí marketingoví výzkumníci pečlivě volit počet, formu, obsah, stylizaci a pořadí otázek.
4.1 Druhy otázek v dotazníku Otázky v dotazníku mají různou funkci a podobu. Můžeme je členit podle několika hledisek. Podle typu odpovědí: otevřené a uzavřené Podle vztahu k obsahu: přímé a nepřímé Podle pozice v dotazníku: filtrační, kontaktní, analytické a demografické
4.1.1 Otevřené otázky x uzavřené otázky 4.1.2 Přímé otázky x nepřímé otázky 4.1.3 Filtrační, kontaktní, analytické, demografické
Otevřené otázky nenabízí žádnou variantu odpovědi, dotazovaný má možnost odpovídat vlastními slovy. Jsou vhodné zejména v počátečních stádiích výzkumu, kdy výzkumníci chtějí především poznat, jak lidé přemýšlejí. Výhodou je, že často odhalí dosud neznámé skutečnosti, naopak mohou nastat problémy s interpretací a také se obtížněji zpracovávají. Tento typ otázek není vhodný u písemného dotazování, protože dotazovaným se nechce vypisovat dlouhé odpovědi. Uzavřené otázky nabízí varianty odpovědí, z nichž dotazovaný vybere odpověď, která odpovídá jeho názoru či postoji. Jsou vhodné u dotazů, na něž lze specifikovat všechny možné odpovědi, ovšem pokrýt celou škálu odpovědí může být někdy náročné.
16
Výhodou je jednoduché vyhodnocování odpovědí. Pro zvýšení účelnosti je vhodné doplnit je otevřenou otázkou, kde mohou respondenti uvádět nečekané odpovědi
Přímé otázky jsou takové otázky, u kterých je účel dotazu zřejmý. Dotazovaný si je vědom, na co je tázán a vědomě na otázky odpovídá. Jsou vhodné všude tam, kde se dotaz nedotýká prestiže, kde není příliš velký nárok na paměť, kde nejde o společenské tabu apod. Nepřímé otázky podněcují fantazii tím, že připouštějí různorodou množinu výkladů. Ptají se jakoby na něco jiného, svou formulací zastírají vlastní smysl dotazu. Používají se v případě, že přímé otázky by nebyly dostatečně validní. Příprava i interpretace otázek vyžadují kvalifikovaného psychologa.
Filtrační otázky mají zajistit, aby do dotazovaného souboru „nevnikly“ osoby, které tam nepatří.Jsou nutné tam, kde v souladu s cíli výzkumu jsou zapotřebí informace pouze od určitého segmentu spotřebitelů, např. uživatelů určité značky, spotřebitelů určitého produktu, který je vázán na produkt komplementární atd. Filtračními otázkami se také často vylučují z dotazovaného souboru lidé, jejichž znalosti mohou být ovlivněny užším vztahem k předmětu výzkumu. Kontaktní otázky mají navázat a na závěr i ukončit kontakt s dotazovanou osobou. Mají na začátku zajistit ochotu dotazovaného ke spolupráci, a to na základě pravdivých informací, které obdrží od tazatele. Analytické otázky tvoří vlastně jádro celého dotazníku. Jsou to otázky, které se pokládají už vybranému segmentu a mají pomoci získat informace, které vedou k možnosti analýzy problému, respektive k jeho řešení. Demografické otázky jsou otázky nutné pro zpracování výsledků, k tomu, aby bylo možno odpovědi vztahovat k určitému typu spotřebitele, hledat vazby, souvislosti a rozdíly. Uvádějí se většinou až na konec dotazníku, protože se týkají identifikace dotazovaného, který se tak i přes ujištění o anonymitě odhalí. Tím že jsou tyto otázky na konci znamená, že dotazovaný už nebude dále zpovídán a jde už pouze o statistické zpracování toho, co řekl.
17
4.2 Zásady pro formulaci otázek •
Jednoduchý jazyk – otázka musí být pochopitelná pro každého respondenta, bez ohledu na vzdělání
•
Používat známý slovník – pokud je dotazována obecná veřejnost, je nutno vyloučit odborné termíny
•
Jasnost, konkrétnost otázek – otázky by měly být krátké a výstižné
•
Jednoznačnost používaných výrazů – klíčová slova v otázce nemohou mít různý význam
•
Neslučovat více témat do jedné otázky – vyskytuje-li se v otázce spojka „a“, je lepší rozdělit otázku na dvě
•
Vyloučit sugestivní otázky – nejsou neutrální, již v sobě naznačují nějakou odpověď
•
Vyloučit favorizující otázky – upřednostňují určitý typ odpovědí
•
Vyloučit nepříjemné otázky – otázky by neměly být příliš osobní
• Vyloučit odhady – formulovat otázku tak, aby respondent nemusel odhadovat nebo generalizovat
4.3 Struktura dotazníku Dotazník bývá tvořen zpravidla těmito dílčími celky: •
Úvodní otázky – měly by být snadné a pro respondenty zajímavé
•
Filtrační otázky – zjišťují, zda je dotazovaný tím správným typem pro požadované informace
•
Zahřívací otázky – mají obecnější charakter, jsou zaměřeny na vybavování z paměti
•
Specifické otázky – zjišťují požadované informace nezbytné k objasnění zkoumaného problému
•
Identifikační otázky – zkoumají charakteristiky respondenta (věk, pohlaví…), někdy mohou patřit do otázek filtračních
18
4.4 Forma dotazníku Dotazník, který vyplňuje respondent, musí vyhovovat ředě požadavků: •
Měl by být vzhledově atraktivní, kvalitní papír a kvalitní tisk může příznivě ovlivnit kooperaci respondenta
•
Otázky v dotazníků musí být uspořádány přehledně
•
U otevřených otázek je potřeba dostatek prostoru pro odpovědi respondenta
•
Je-li v dotazníku vzorec pro přeskakování otázek, musí být jasně dáno, jak má dotazovaný postupovat
5 Mobilní telefonní síť v ČR Historie mobilních telefonů se datuje přibližně do 70. let 20. století. Do České republiky prorazil fenomén mobilních telefonů zhruba o 20 let později. Plnohodnotně nahradily pevné sítě a staly se nedílnou součástí společnosti. Počet účastníků mobilních sítí odpovídá počtu aktivních SIM karet. SIM karty jsou aktivní, pokud byly použity za poslední 3 měsíce.
GRAF 1 Účastníci mobilních telefonních sítí
19
Do roku 1995 můžeme sledovat velmi pozvolný nástup. Důvodem byly vysoké pořizovací a provozní náklady a nulová konkurence. V roce 1996 vstoupil na trh T-Mobile, což vyvolalo prudkou vlnu zájmu. V roce 2004 překročil počet účastníků mobilních sítí počet obyvatel.
O nástupu mobilních telefonů vypovídá rovněž následující graf, který ukazuje podíl účastníků pevných a mobilních sítí.
GRAF 2 Struktura účastníků pevných a mobilních telekomunikačních sítí (%)
V roce 2006 působili na českém trhu 3 mobilní operátoři. Snahou každého z nich je nabízet zákazníkům co nejširší spektrum služeb. Prioritou se stává udržení stávajících zákazníků a tím i hnacím motorem pro rozvoj nových produktů a služeb.
GRAF 3 Účastníci mobilních sítí jednotlivých operátorů
20
V roce 2006 bylo v České republice 1242 aktivních SIM karet na každých 1000 obyvatel. Uživatelé mobilních telefonů v tomto roce poslali neskutečných 6230 milionů SMS, což odpovídá 608 zpráv na jednoho obyvatele ČR. Další graf rozlišuje uživatele mobilních sítí podle pohlaví a věkových skupin:
GRAF 4 Uživatelé mobilních telefonů v populaci
V celkové populaci bylo v r. 2006 celkem 83,1 % uživatelů mobilních telefonů. Z porovnání podílu mužů a žen vyplývá, že častějšími uživateli jsou muži a to téměř o 8 procent. Podíly uživatelů podle věkových skupin jsou poměrně vyrovnané a pohybují se nad 90 procenty. Výjimkou je kategorie nad 55 let, což ale určitě není nijak překvapivé.
21
Co se týká vývoje struktury uživatelů, ta je nejlépe vidět v následujícím grafu: GRAF 5 Vývoj struktury uživatelů mobilních telefonů
Je vidět, že věková struktura se od roku 2003 v kategorii od 25 do 54 let nijak zvlášť nemění. Je však patrné, že v posledních dvou kategoriích podíl vzrostl z 11 na 14,8 %, resp. z 5,6 na 8,4%. Naopak v kategorii 16-24 let můžeme pozorovat snížení podílu uživatelů z 21,1 % na 16,6 %.
6 Nabídka tarifů pro mladé
6.1 Telefónica O2 Telefónica O2 v současné době nabízí nový tarif O2 ([:kůl:], který nahradil ještě nedávno aktuální tarif O2 Pohoda simple. Ten si mohl zákazník aktivovat pouze do konce dubna 2008.
22
6.1.1 O2 ([:kůl:]
Tento nový tarif je na rozdíl od staršího tarifu minutový, nikoliv kreditní. Je určen všem zákazníkům ve věku 6-26 let. Přitom není nutné být studentem. Každý uživatel se zavazuje k placení paušálu po dobu 2 let. Tarif je možno aktivovat do konce srpna 2008, poté záleží na operátorovi, zda akci prodlouží. Měsíční paušál je 250 Kč, za které zákazník dostane 60 volných minut na volání do všech operátorů, nevyčerpané minuty se převádějí do následujícího měsíce. K tomu neomezený počet SMS zpráv do sítě O2, zprávy do ostatních sítí stojí 1,50 Kč. Výhodnější je také cena za MMS
Operátor Název tarifu Druh tarifu Měsíční paušál
O2 [:kůl:] minutový 250 Volné jednotky
kredit minuty SMS Do všech sítí SMS MMS První impulz Další impulzy
0 60 Neomezeně do O2 Volání a zprávy 4,5 1,5 5,9 Účtování 60 60
6.1.2 O2 Pohoda Simple
Tento tarif již v současné době aktivovat nelze, nicméně za zmínku určitě stojí, protože řada zákazníků ho dosud využívá. Oproti tarifu O2 [:kůl:] je určen pouze studentům, kteří se musí prokázat potvrzením o studiu nebo ISIC kartou. Věkové rozmezí zůstává stejné.
23
Měsíční paušál činí 214,20 Kč, za který bylo možno získat kredit v hodnotě 321,30 Kč. Ten se pak dal utrácet za volání (4,64 Kč/min do všech sítí) nebo za SMS zprávy (1,19 Kč). Další služby jsou nad paušál a nevyčerpané minuty nelze převádět do dalšího měsíce.
Operátor
O2
Název tarifu
Pohoda Simple
Druh tarifu
kreditní
Měsíční paušál
214,2 Volné jednotky
kredit
321,3
minuty
0
SMS
0 Volání a zprávy
Do všech sítí
4,64
SMS
1,19
MMS
7,02 Účtování
První impulz
60
Další impulzy
30
Nabízí se otázka, který z předcházejících dvou tarifů je lepší. Z tabulek je vidět, že [:kůl:] je o 38 korun dražší, což se nezdá být moc, ale pro „chudé“ studenty je dobrá každá koruna. Podstatnější jsou ale preference zákazníků. U tarifu O2 Pohoda Simple se za kredit 321,30 Kč dá buď jen provolat 69 minut, nebo jen odeslat 270 SMS do libovolných sítí, což dělá přibližně 10 zpráv za den. Tarif O2 [:kůl:] nabízí jen 60 minut, ale další provolané minuty jsou o 0,14 Kč/minutu levnější. Textových zpráv lze odeslat libovolně do sítě O2 a důležité tedy je, kolik známých používá tohoto operátora. Rozdíl je také ve způsobu účtování. Zatímco tarif O2 [:kůl:] účtuje po minutách, O2 Pohoda Simple zaokrouhluje po 30 sekundách. Pokud bude hovor trvat např. 80 sekund, u O2 [:kůl:] zákazník zaplatí za 2 minuty, u staršího tarifu jen za minutu a půl. Ten, kdo má často krátké hovory by proto měl způsob účtování zohlednit.
24
6.2 T-Mobile
6.2.1 T-Mobile Bav se
Tarif je určen všem lidem od 6 do 26 let, bez ohledu na to, zda jsou studenti nebo ne. Jde o tarif minutový a měsíční paušál obsahuje 50 volných minut a 100 SMS do všech sítí. K tomu navíc tři volné MMS motivy, tři motivy z t-zones a tři odpovědní SMS z T-Mobile Navigátoru. Sazby za volání se odvíjí podle toho, kdy a kam voláte. Do T-Mobilu a pevných sítí je to levnější a záleží, zda voláte ve špičce nebo mimo špičku, do O2 a do Vodafonu je to dražší a na tom, kdy voláte nezáleží.
Operátor
T-Mobile
Název tarifu Druh tarifu Měsíční paušál
Bav se minutový 226,1
Volné jednotky kredit
0
minuty SMS Volání a zprávy
50 100
T-Mobile a pevná ve špičce T-Mobile a pevná mimo špičku
4,17 2,26
Ostatní sítě SMS MMS
5,36 1,19 9,8
Účtování První impulz
60
Další impulzy
1
Ve srovnání s tarify O2 se tento zdá být výhodnější. Trochu složitější je to s voláním, které má několik různých sazeb v závislosti na tom kam a kdy se volá. Celkem značnou výhodou je účtování po první minutě po sekundách.
25
6.3 Vodafone Vodafone žádný speciální tarif pro mladé nenabízí, má však službu Student SMS Gratis, která zlepšuje stávající tarif o bezplatné textové zprávy.
6.3.1 Vodafone Student SMS Gratis
Jedná se o tarifní doplněk, který se dá aplikovat ke všem paušálům i předplaceným kartám. Může si ho aktivovat každá osoba ve věku od 15 do 26 let. Musí však ústně prohlásit, že v daném roce studuje. Neplatí se žádný měsíční paušál a po aktivaci, která je zdarma, si musí zákazník do telefonu nainstalovat javovou aplikaci, pomocí níž pak odesílá SMSky. Denně lze takto odeslat zdarma až 300 zpráv, dalších 300 pak z portálu Vodafone Live!.
6.4 Který tarif je nejlepší? Jednoznačně určit, který z nabízených tarifů je nejlepší asi nejde, protože každému vyhovuje něco jiného. Podle jednotlivých služeb se však dá poznat, který tarif je pro koho nejvýhodnější.
Pokud jen voláte, vyplatí se tarif O2 Pohoda Simple, který má přijatelné ceny a dá se dokonce provolat více než zaplatíte. Ten kdo volá často na pevnou linku nebo do sítě T-Mobile, měl by zvolit tarif T-Mobile Bav se, který v tomto případě nabízí nejvýhodnější sazby.
Pro psaní textových zpráv je zcela jistě nejlepší využít služeb Vodafone Student SMS Gratis, který umožňuje odeslat prakticky neomezený počet SMS zpráv do všech sítí. Pokud má někdo hodně kontaktů do sítě O2, je výhodný i tarif O2 [:kůl:].
Z hlediska multimediálních zpráv má nejlepší cenu tarif O2 [:kůl:]. Tarif T-Mobile Bav se nabízí 3 MMS měsíčně zdarma, což může být relativně dostačující.
26
7 Nové tarify od O2
Telefónica O2 nabízí od 6. května nové minutové tarify. V následujícím textu se pokusím popsat, zda se tyto nové tarify vyplatí a to jak ve srovnání se stávající nabídkou, tak i s konkurenčními operátory. Je to již více než tři roky, co ještě tehdejší Eurotel představil stávající minutové tarify. Nová nabídka tarifů tak přišla poměrně pozdě. Podobně jako T-mobile nabízí O2 vedle minutových tarifů i tarify kreditní, Vodafone nabízí pouze tarify kreditní. Telefónica se rozhodla pro velmi radikální změnu, která spočívá v modelu bonusů nabízených ke každému tarifu Ze srovnání nových a stávajících tarifů je vidět, že se posunuly paušální platby a zvýšily se volné jednotky. Kromě toho se sjednotila cena volání do vlastní a cizí sítě. Sazba je vyšší než za volání do vlastní sítě a zároveň je nižší než za volání do cizích sítí. Zdražila se rovněž cena SMS – z 1,19 Kč na 1,50 Kč Například stávající tarif O2 SMS Max nabízí za 214,2 Kč 150 textových zpráv, což je 1,43 Kč za zprávu, nový tarif O2 Neon SMS nabízí 300 SMS za 250 Kč, tedy 1,20 Kč za jednu zprávu. Střední tarif O2 Neon nabízí 120 volných minut za 650 korun, čili 5,41 Kč za minutu. Stávající tarif nabízí za 660,45 Kč 100 volných minut. Cena za jednu minutu je tak o více než korunu dražší. Přehled nových tarifů O2 NEON O2 NEON O2 NEON O2 NEON Tarif O2 NEON S O2 NEON M O2 NEON L SMS XL XXL Víkendové Víkendové Volání v O2 Nonstop Nonstop Víkendové Výhoda SMS a MMS v volání + SMS a celý víkend a volání v volání do volání v O2 O2 mimo špičku** MMS v O2 O2 všech sítí Volné Volné 40 minut 120 minut 400 minut minuty 250 SMS 80 minut volání jednotky/měsíc volání volání volání nejsou potřeba Cena tarifu vč. 300 Kč 300 Kč 450 Kč 650 Kč 2 000 Kč 3 900 Kč DPH/měsíc Minuta volání do 5,50 Kč 5,50 Kč 4,90 Kč 4,90 Kč 3,90 Kč 0,00 Kč všech sítí SMS 1,00 Kč 1,50 Kč 1,50 Kč 1,50 Kč 1,50 Kč 1,50 Kč * Všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH ** mimo špičku = 19:00 až 7:00 hodin
27
Tarif Volné jednotky /měsíc Cena tarifu vč. DPH /měsíc Minuta volání do vlastní sítě Minuta volání do cizích sítí SMS
Přehled stávajících Max tarifů O2 O2 Bronz O2 Silver O2 Gold Max Max Max 30 minut 100 minut 400 minut 150 SMS volání volání volání O2 SMS Max
214,20 Kč 214,20 Kč
O2 Platinum O2 Diamant Max Max 200 minut 1 000 minut volání volání
660,45 Kč 1 059,10 Kč 1 892,10 Kč
3 689 Kč
3,69 Kč
3,69 Kč
3,21 Kč
2,98 Kč
2,62 Kč
1,19 Kč
6,19 Kč
6,19 Kč
5,24 Kč
4,76 Kč
4,52 Kč
4,05 Kč
1,19 Kč
1,19 Kč
1,19 Kč
1,19 Kč 1,19 Kč 1,19 Kč * všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH
Nejvyšší tarif O2 Neon XXL je ve srovnání se stávajícím tarifem O2 Diamant o 210 korun dražší. Je však daleko výhodnější, neboť nabízí skutečně neomezené volání. Stávající tarif nabízí „jen“ 1000 volných minut. Nový tarif se tedy vyplatí všem zákazníkům, kteří se starší verzí provolají o tolik minut více, aby se rozdíl 210 Kč smazal nebo klientům konkurenčních sítí, kteří provolají více než 4000 měsíčně. Tarif O2 Neon XXL je tak bezkonkurenční. U dalších tarifů už to tak jednoznačné není. Rozhodujícím kritériem pro rozhodování je tarifikace 60 + 60, která ve skutečnosti prodražuje minutu hovoru a tím se také snižuje počet volných minut. U stávajících tarifů je tarifikace 60 + 1, tedy účtování po vteřinách po první minutě hovoru. Použitá tarifikace je tak jedinou slabinou, která nahrává konkurenčním operátorům. Jinak však Telefónica svými novými tarify sebrala konkurentům vítr z plachet.
Stačí se podívat, jakou alternativu nabízí Vodafone např. k tarifu O2 Neon M. K tarifu Nabito 350 je potřeba pro vyrovnání bonusu nabízeného u O2 Neon M přidat zvýhodňující balíčky Víkendové volání a Víkendové SMS. Celková cena je pak 636,1 Kč měsíčně. Tarif O2 Neon M přitom stojí jen 450 Kč. Celkový rozdíl tak činí 186,1 korun, který hraje ve prospěch Telefónky. Ta navíc nabízí ještě o 10 volných minut více. Podobně by dopadlo i srovnání ostatních tarifů.
Ani T-Mobile by ve srovnání s O2 nedopadl lépe. Jeho uživatelé si ani nemohou vybrat žádný neomezený balíček psaní nebo volání. Alternativou tak bude služba T-Mobile mimo špičku, která nabízí 1000 volných minut do vlastní sítě ve všední dny od 19:00 do 8:00 hodin a o víkendech za 296,31 Kč měsíčně. Stejné služby, tedy neomezené volání do vlastní sítě ve všední dny mimo špičku a o víkendech, nabízí tarif O2 Neon L. K tomu však ještě přidá 120
28
volných minut. Cena tarifu je 650 Kč. Oněch 120 minut řeší T- Mobile tarifem Kredit 450 Hit, který nabízí za 535,50 Kč 119 volných minut. V součtu se službou T-Mobile mimo špičku tak zákazník zaplatí 831,81 Kč. To je o 181,81 korun více než u Telefóniky O2.
Telefónica tak z hlediska ceny dominuje jak nad Vodafonem tak nad T-Mobilem Ušetřená částka však nemusí být vždy rozhodujícím kritériem pro výběr tarifu. Vodafone totiž nabízí tarifikaci 60 + 1 a neprovolané jednotky se převádějí do dalšího měsíce. T-Mobile je dokonce převádí donekonečna, což je jeho velká výhoda. O2 neprovolané jednotky nepřevádí. T-Mobile také používá výhodnější tarifikaci, a sice 60 + 30. Výhodou Vodafonu je pak také to, že jako jediný z operátorů nepožaduje uzavřít dvouletou smlouvu.
Finální rozhodnutí o volbě tarifu je tak vždy závislé na potřebách každého jednotlivce. Bonusový model Telefóniky je nepochybně výhodný, ale jde o to jak se vykompenzuje s nevýhodnou tarifikací a nutností podepsat dvouletou smlouvu. To si musí každý uživatel spočítat sám.
8
Srovnání nabídky služeb
8.1 GSM Banking
Tato služba umožňuje klientovi ovládat svůj bankovní účet nonstop 24 hodin denně. Lze zadávat platební příkazy, sledovat historii účtu a zjišťovat jeho aktuální zůstatky, nebo se informovat o úrokových sazbách a měnových kurzech. K využití této služby je zapotřebí uzavřít smlouvu s jednou z bank, které tuto službu podporují a také vlastnit telefon a SIM kartu podporující technologii SIM Toolkit. Cenu za tuto službu má každá banka uvedenou ve svém aktuálním ceníku, operátor si žádné poplatky neúčtuje.
29
Odeslané požadavky klienta jsou zpoplatněny jako klasické SMS a příchozí zprávy z banky bývají zdarma nebo za bankou stanovenou sazbu. Výhodou této služby je kromě mobility také její bezpečnost, neboť každá zpráva je šifrována. Uživatel v bance obdrží speciální číselný kód BPUK, na základě kterého si pak zvolí svůj přístupový kód BPIN. Správné zadání tohoto kódu je podmínkou provedení bankovních operací. Službu nabízejí všichni tři operátoři prakticky za stejných podmínek.
8.2 E-mailové služby
Tento druh služeb umožňuje klientům přístup k elektronické poště, kterou již dnes používá každý. Není potřeba být neustále u počítače, stačí mít u sebe pouze mobilní telefon. Možností přístupu k e-mailovým službám je přitom hned několik.
8.2.1 SMS E-mail
SMS E-mail je služba, jejímž prostřednictvím lze posílat textové zprávy na e-mailové adresy a stejně tak přijímat elektronickou poštu na telefon ve formě SMS. Cena za odeslání zprávy na e-mailovou adresu je stejná jako odeslání zprávy na mobil, ale jedna e-mailová SMS může obsahovat maximálně 160 znaků včetně adresy a předmětu zprávy. U přijímání e-mailu na telefon se zobrazí jen 320 znaků. Není však důvod se obávat, že by nebylo možné přečíst rozsáhlejší zprávu. Jde totiž přijmout až 100 e-mailových zpráv denně.
30
8.2.2 MMS E-mail
Tato služba umožňuje kromě textu posílat také obrázky, zvuky nebo animace. Hodí se v případě, že adresát nemá telefon podporující MMS, ačkoliv takových případů je v dnešní době spíše minimum. Odesílání probíhá standardním způsobem, akorát místo telefonního čísla uživatel zadá emailovou adresu. Cena za odeslanou MMS zprávu na e-mail je stejná jako při odeslání na mobil.
8.2.3 E-mailový klient
Mobilní telefony s e-mailovým klientem umožňují přístup k elektronické poště. K e-mailům se uživatel dostane prostřednictvím spojení mezi telefonem a poštovním serverem POP3 nebo IMAP4. K používání této služby je potřeba mít telefon obsahující e-mailového klienta a který podporuje datové přenosy GPRS nebo CSD. Před zobrazením doručených zpráv na mobil probíhá jejich stahování z poštovního serveru. Většinou nejsou stahovány přímo do telefonu, ale do vzdálené schránky. Lze se k nim tak dostat i později z počítače.
8.3 ICQ v mobilu ICQ je v dnešní době velmi hojně rozšířený komunikační prostředek a tuto službu ocení především mladí lidé. Musí však být uživateli operátorů Vodafone nebo O2, protože T-mobile zatím službu nenabízí. Tato služba je poměrně nová, začala fungovat na konci minulého roku. Dva měsíce bylo ICQ v mobilu zcela zdarma, ale Vodafone službu zpoplatnil koncem ledna, O2 k tomuto kroku dospělo jen o několik dnů později. O2 nabízí ICQ jako aplikaci, která se zdarma stáhne do mobilu. Službu však podporují pouze vybrané telefony značky Nokia a Sony Ericsson.
31
Vodafone nabízí on-line verzi přímo na svém portálu Vodafone Live! a mimo ICQ umožňuje přístup také k MSN a Yahoo Messengeru. Není tedy potřeba nic stahovat, objednávat nebo vyřizovat. Podstatné je samozřejmě také to, kolik tato služba stojí. O2 si účtuje sazbu 1 korunu za zprávu nebo nabízí balíček za 156 Kč za měsíc. Pro předplacenou kartu je pak cena 39 korun za týden. Za přenesená data se neplatí. Vodafone stanovil standardní ceny Vodafone Live!, což je 7 korun za den, 30 Kč za týden nebo 45 Kč za měsíc. Ani v tomto případě se neplatí za přenesená data. Zákazníci O2 tak zaplatí zhruba třikrát více než u Vodafonu, což už není úplně nepatrný rozdíl.
32
ZÁVĚR Prvním cílem mé bakalářské práce bylo popsat, jak se vyvíjel trh uživatelů mobilních sítí, a to z hlediska struktury a počtu. Není překvapením, že počet uživatelů každým rokem rostl a stejný vývoj se dá očekávat i v letech následujících. Opačný trend je pak logicky v počtu uživatelů pevných linek. Ve struktuře uživatelů došlo v posledních letech k mírnému snížení v mladších věkových kategoriích, nejvíce v kategorii od 16 do 24 let, u starších uživatelů došlo naopak k malému nárůstu. Dalším cílem byla analýza tarifů pro studenty a pro mladé a také nově nabízených tarifů od společnosti Telefónica O2. U studentských tarifů se mi potvrdilo, že nelze jednoznačně stanovit, který je nejvýhodnější. Každý operátor nabízí trochu něco jiného a záleží tak jen na preferencích zákazníků. U nových tarifů od O2 je rozdíl mezi operátory o něco větší. Kombinace ceny a nabízených služeb hraje jednoznačně pro O2. I když to není jediné kritérium, je ale určitě zásadní. Až časem se však ukáže, jak na to konkurence zareaguje. Třetím cílem bylo porovnání nabídky vybraných služeb. Vynechal jsem klasické služby jako jsou SMS, MMS apod. Zaměřil jsem se na službu GSM Banking, E-mailové služby a na službu ICQ v mobilu. Ani z hlediska těchto služeb nelze říct, že by nějaký operátor pokulhával. První dvě služby nabízí všechny operátoři v podstatě na stejné úrovni, službu ICQ v mobilu zatím nenabízí T-Mobile. Je ale otázkou času, kdy podobnou službu zavedou i zde. Posledním cílem bylo odhalit, zda lze určit, že některý z operátorů je lepší než druhý. Je jasné že každý má své pro a proti, ale celkově se dá říct, že rozdíly jsou minimální, což se mi i na základě údajů z této práce potvrdilo. Jak jsem již zmínil v úvodu, trh mobilních operátorů prochází neustálými změnami a vývojem. Zákazníci chtějí neustále nové služby, nové tarify atd. konkurence na trhu je tak obrovská, že si žádný z operátorů nemůže dovolit v něčem zaostávat a musí neustále monitorovat své konkurenty. Žádný zásadní obrat neočekávám ani v budoucnosti.
33
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. Marketingový výzkum v praxi / Marie Přibová a kol. 1996 2. Marketingový výzkum : teorie a praxe / Václav Malý 2005 3. Marketing / Jana Boučková a kol. 2003 4. Chování spotřebitele a výzkum trhu / Hilda Bártová, Vladimír Bárta, Jan Koudelka 2002 5. Marketing management : analýza, plánování, využití, kontrola / Philip Kotler 2001 6. Michal Hron - Nové tarify od O2 drtí konkurenci, přesto nemusí být nejvýhodnější, článek ze 7.5. 2008 na www.mobil.cz 7. Jan Lodl - Bezplatné ICQ v mobilu končí. Od teď budeme platit jako mourovatí, článek z 8.2. 2008 na mobil.idnes.cz 8. mobilní telefonní síť v ČR, aktualizováno 26.11 2007 na www.czso.cz 9. Tomáš Doseděl – Vybíráme nejlepší tarif pro mladé (srovnání), článek z 25.4. 2008 na www.mobilmania.cz 10. www.cz.o2.com 11. www.t-mobile.cz 12. www.vodafone.cz
34
