Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2013
Lenka Kubecová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště
Autor bakalářské práce:
Lenka Kubecová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Michal Mervart, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště“ vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne: 20. 5. 2013
Podpis
Název bakalářské práce: Srovnání vybraných parametrů pražského a vídeňského letiště
Abstrakt: Tato bakalářská práce je zaměřená na leteckou dopravu. V první části této práce jsou především obecné informace o letecké dopravě, o její historii, vývoji a také jsou zmíněny důležité mezinárodní organizace týkající se letectví. Na úvodní text navazují informace o tom, jak letecká doprava ovlivňuje naše zdraví nebo životní prostředí. V této práci je stěžejní Letiště Václava Havla v Praze, které je srovnáváno s letištěm Vienna International Airport. Již teoretická část se postupně zaměřuje na srovnání těchto letišť z pohledu počtu cestujících, dopravy na letiště, parkování a služby. V druhé části práce je hlavním smyslem zjistit, které letiště je za daných podmínek pro cestujícího výhodnější. Ke srovnávání slouží ceny letenek z vybraného internetového portálu. Závěrem je potom celkové zhodnocení nejen cen letenek, ale i veškerých služeb, které daná letiště nabízí.
Klíčová slova: Letecká doprava, pražské a vídeňské letiště, ceny letenek, nákup letenek
Title of the Bachelor´s Thesis: Comparison of chosen parameters of Vienna Airport and Prague Airport
Abstract: This Bechelor’s Thesis is specialized on air transport. In the first part there are general information about air transport, history, development and also there are information about international organisation of aviation. This is followed by the information how air travel affects our health or environment. This Bachelor’s Thesis is mainly about Vaclav Havel Airport in Prague, which is compared with Vienna International Airport. Already teoretical part focuses on comparison of these two airports in terms of the number of passengers, transportation to the airports, parking and service. In the second part the main purpose to determine is which of these airports is better for passengers under the given conditions. I mainly compare the prices of air tickets. Finally, the general results are not only about air tickets, but there are also included service, which are offered by these airports.
Key words: Air transport, Prague and Vienna airport, prices of tickets, purchase tickets
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Michalovi Mervartovi, Ph.D., za cenné rady, ochotu a vstřícný přístup během zpracování této práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1
2
3
4
Letecká doprava ................................................................................................................. 7 1.1
Vývoj letecké dopravy ................................................................................................. 7
1.2
Vymezení letecké dopravy .......................................................................................... 8
1.3
Mezinárodní organizace a sdružení v civilním letectví ............................................... 9
1.4
Specifikace letecké dopravy ...................................................................................... 11
1.5
Životní prostředí ........................................................................................................ 11
1.6
Letecká doprava v ČR ............................................................................................... 13
Pražské letiště ................................................................................................................... 14 2.1
Počty cestujících ........................................................................................................ 15
2.2
Paralelní dráha ........................................................................................................... 17
2.3
Doprava na letiště ...................................................................................................... 17
2.4
Služby na letišti ......................................................................................................... 18
Vídeňské letiště ................................................................................................................ 20 3.1
Doprava na letiště ...................................................................................................... 21
3.2
Služby na letišti ......................................................................................................... 22
3.3
Porovnání obchodů .................................................................................................... 23
Praktická část .................................................................................................................... 24 4.1
Lety z letiště Václava Havla ...................................................................................... 25
4.2
Lety z Vienna International Airport .......................................................................... 29
4.3
Nákup letenek ............................................................................................................ 36
4.3.1
Odlet z Prahy ...................................................................................................... 37
4.3.2
Odlet z Vídně ..................................................................................................... 39
Závěr......................................................................................................................................... 43 Zdroje ....................................................................................................................................... 45
6
Úvod V této bakalářské se budu zabývat tématem letecká doprava. V první části se zaměřím na obecné informace o letecké dopravě, o jejím vývoji či rozdělení. Dále se přesunu k mezinárodním organizacím, které se dělí na vládní a nevládní. Jelikož je letecká doprava stále se rozvíjejícím druhem přepravy, podívám se i na bezpečnost či na v dnešní době velice ostře sledované téma a tím je dopad na životní prostředí. Celá tato práce je zaměřená kromě obecných informací týkající se letecké dopravy především na Letiště Václava Havla v Praze. Toto letiště má ideální polohu v centru Evropy. Nedalekým letištěm je Vienna International Airport, se kterým budu pražské letiště srovnávat. Cílem mé práce je především to, zda je pro člověka kupujícího si letenku v České republice na vybrané internetové stránce výhodnější letět z Prahy či z Vídně. Cílem mé práce je především to, zda je pro člověka kupujícího si letenku v České republice na vybrané internetové stránce výhodnější letět z Prahy či z Vídně. Jelikož je mou snahou poskytnout v této práci takové informace pro cestující, které by usnadnily výběr mezi těmito dvěma letišti, tak se v následujícím textu zaměřím i na dopravu na daná letiště, možnosti parkování a další služby. Stěžejní částí bude praktická část, ve které budu porovnávat, zda je výhodnější do vybraných destinací letět z Vídně či z Prahy. V tomto případě budu zjišťovat nejenom cenu letenky za nejlevnější a nejkratší variantu, ale také dobu trvání cesty, přestupy a aerolinky, což mi poskytne komplexní přehled. Mým předpokladem je to, že letiště ve Vídni bude vycházet výhodněji především v případě cen letenek. V další části se zaměřím na to, kdy je nejvýhodnější koupit letenku. Tedy zda je lepší koupit letenku na poslední chvíli, či zda je lepším koupit letenku s velkým časovým předstihem. Mým předpokladem je to, že letenky koupené na poslední chvíli a letenky koupené s velkým časovým předstihem budou nejlevnější. Výstupem této práce by mělo být zjištění, které letiště je za zvolených kritérií výhodnější a jaký čas je nejvýhodnější k nákupu letenky.
7
1 Letecká doprava 1.1 Vývoj letecké dopravy Lidská touha po schopnosti létat sahá až do dávné historie. Lidé byli odpradávna fascinování létáním. Proto se stručně pokusím nastínit úplné začátky létání. První úspěchy zaznamenali bratři Wrightové v roce 1903. V prosinci tohoto roku předvedli hned 4 vzlety řízeným motorovým letadlem. Dva roky poté už se pyšnily letem, který trval 1 hodinu a 13 minut a letadlo uletělo vzdálenost 83 kilometrů. Během 1. světové války pak došlo k zvýšení rychlosti a doletu letadel. Již tedy nebylo nemožné překonat vzdušnou čarou hranice jednotlivých států. Tím pádem bylo nutné začít se zabývat otázkami mezinárodního civilního letectví. Proto se v roce 1919 sešla Pařížská mírová konference. Jejím úkolem bylo připravit text mezinárodní úmluvy o civilním letectví. Šlo především o to právně vyřešit otázky týkající se suverenity nad vzdušným prostorem či otázky registrace a licencování pilotů apod. Výsledkem byla Pařížská úmluva („Mezinárodní úmluva o úpravě letectví“), ke které přistoupilo včetně ČSR 38 států. S jejím přispěním vznikl v ČSR první letecký zákon a to v roce 1925. V roce 1928 byly pak principy Pařížské úmluvy dále rozpracovány v Havaně. Jednou z dalších úmluv týkající se letectví byla Varšavská úmluva („Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě“) z roku 1929. Hlavní její přínos byl v tom, že se sjednotila některá pravidla o mezinárodní letecké dopravě. Jednalo se například o otázky odpovědnosti provozovatele letadla vůči cestujícím a další. Tento dokument byl velice dobře propracovaný, což dokazuje fakt, že prošel pouze pár opravami a až v roce 1999 byl konsolidován do Montrealské úmluvy. Ta platí v České republice od roku 2003. V roce 1944 vznikla další důležitá úmluva, Chicagská úmluva („Úmluva o mezinárodním civilním letectví“). Vznikla na mezinárodní konferenci o civilním letectví v Chicagu, kterou svolal tehdejší americký prezident Roosevelt. Stalo se tak ještě před koncem 2. světové války a hlavním smyslem bylo využít technologický pokrok, kterého se během války dosáhlo. Této konference se zúčastnilo 55 států a šlo nejenom o vyžití pokroku, ale také bylo snahou přispět k určité soudržnosti států. To znamenalo především to, aby se zabránilo dalším konfliktům. Tato úmluva vešla v platnost v roce 1947 a s tím byla zrušena platnost Pařížské a Havanské úmluvy. [ 2 ]
8
1.2 Vymezení letecké dopravy V předcházejícím textu jsme se podívali na to, jak se postupně legislativně vymezovala letecká doprava. Jedná se o nejmladší dopravní obor, ale velice dynamicky se rozvíjející. Pokud se zaměříme na civilní letectví, můžeme ho rozdělit na obchodní leteckou dopravu a všeobecné letectví. Všeobecné letectví zahrnuje například nejrůznější letecké činnosti jak pro vlastní potřebu, tak pro potřeby státu, dále zahrnuje letecké práci či letecké soutěže apod. Nyní se podíváme na obchodní leteckou dopravu. Její realizace je následující:
Osobní přeprava Zde jde o přepravu osob. Mezi přepravcem a cestujícím vzniká přepravní smlouva, což je v podstatě letenka a zavazadlový lístek. Také je zde vymezeno, že má dospělý cestující právo na bezplatnou přepravu zavazadel, avšak pouze do určité hmotnosti. Většinou se liší podle dopravce.
Nákladní přeprava Zde se jedná o přepravu nákladu. Může se přepravovat široké spektrum věcí, kromě těch zakázaných, kterými jsou některé výbušniny, bojové plyny a další. Zde je důležitým dokumentem Letecký nákladní list, který cestuje spolu se zásilkou.
Obchodní letecká doprava má nesledující členění: o Pravidelná přeprava Jde o pravidelnou přepravu, která se uskutečňuje podle letového řádu na pravidelných linkách. Ceny letenek jsou stanoveny na bázi tarifů IATA (The International Air Transport Association), nebo jsou stanoveny leteckými společnostmi samostatně. Pravidelná přeprava musí být realizována bez ohledu na obsazení letadla cestujícími či nákladem. o Nepravidelná přeprava (charterová) Oproti pravidelné přepravě se charterová přeprava uskutečňuje na objednávku. Čili se nejedná o pravidelné spojení. V praxi to funguje tak, že se přeprava uskuteční v určitém dohodnutém čase. Většinou jde o přepravení velké skupiny cestujících na jedno místo. Typickým příkladem objednatele jsou cestovní kanceláře, které tento způsob přepravy využívají pro dopravení svých klientů do destinací. V tomto případě se uzavírá smlouva o realizaci charteru. Výhodou této nepravidelné přepravy je lepší využití letadel a tedy větší zisky pro letecké společnosti. [ 1 ]
9
1.3 Mezinárodní organizace a sdružení v civilním letectví Nyní se podíváme na vybrané mezinárodní organizace. Důvodem jejich vzniku byl převážně fakt, že má letecká doprava mezinárodní charakter. Můžeme je rozdělit na mezinárodní vládní organizace a mezinárodní nevládní organizace. Vládní organizace vznikají na základě mezinárodní smlouvy mezi alespoň třemi státy. Jsou trvalého charakteru a usilují pomocí svých orgánů dosažení svých cílů. Nevládní organizace mohou být sdružení či obchodní organizace právnických osob, které vznikly na základě občanskoprávní smlouvy s mezinárodní působností. Na rozdíl od mezinárodních vládních organizací nemají prvky mezinárodně právní subjektivity.
Mezinárodní vládní organizace a sdružení o ICAO (International Civil Avation Organisation) Jedná se o Mezinárodní Organizaci pro civilní letectví, jejíž sídlo je v Montrealu. Rozhodnutí o jejím založení padlo na Chicagské konferenci v roce 1944 a vznikla v souladu s ustanoveními Chicagské úmluvy. Mezi členy se řadí 191 států (k 6. 4. 2013) a hlavní její cíl a smysl je neustálá podpora udržitelného rozvoje letecké dopravy. Za úkol si klade především bezpečný rozvoj mezinárodního letectví. Dále se snaží podporovat rozvoj techniky. Snahou je zajistit bezpečnou letadlovou techniku spolu se stanovenými základními požadavky na konstrukci a provoz. ICAO prosazuje stanovení jednotných doporučení pro bezpečnou, pravidelnou a hospodárnou leteckou dopravu. V neposlední řadě jde i o rozvoj letišť. Dalším úkolem je zabránit diskriminaci mezi jednotlivými státy. Jelikož jde mimo jiné o rozvoj letecké dopravy, ICAO nabízí přímou pomoc státům, které by se jen obtížně rozvíjely sami. o ECAC (European Civil Aviation Conference) ECAC je anglická zkratka pro Evropskou konferenci pro civilní letectví. Je složena ze 44 členských států EU a spadá pod mezinárodní organizaci ICAO. V podstatě práci ICAO doplňuje. Česká republika je členem od roku 19911,
1
ECAC. Czech Republic [online]. © 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://www.ecacceac.org//about_ecac/ecac_member_states/czech_republic
10 avšak ECAC byla založena již v roce 1955. Hlavními cíli této organizace jsou podobně jako u ICAO trvale udržitelný rozvoj a bezpečný a efektivní letecký dopravní systém v tomto případě v rámci Evropy. o EUROCONTROL (European Organisation for the Safety of Air Navigation) V překladu jde o Evropskou organizaci pro bezpečnost leteckého provozu, která je tvořena 39 státy (k 7. 4. 2013). Založena byla v roce 1960 v Bruselu a ČR je členem od 1. 1. 1996. EUROCONTROL má za cíl rozvoj systémů za účelem plynulého řízení letového provozu. Klade se důraz na udržení vysoké úrovně bezpečnosti v letecké dopravě. o EASA (European Aviation Safety Agency) EASA znamená Evropská agentura pro bezpečnosti letectví. Byla založena v roce 2002. Je součástí strategie Evropské Unie v otázkách bezpečnosti letectví. Její činností je sledování toho, jaký je postup zavádění společných standardů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí v civilním letectví v jednotlivých členských státech. Dále poskytuje i odborná školení či technickou odbornost.
Mezinárodní nevládní organizace a sdružení o IATA (International Air Transport Association) Mezinárodní sdružení leteckých dopravců je dobrovolná organizace leteckých dopravců, kteří provozují pravidelnou mezinárodní přepravu. Původně se tato organizace jmenovala International Air Traffic Association a byla založena již v roce 1919. Během 2. světové války však byla její činnost ukončena. Nové počátky sahají do roku 1944, kdy byly navrženy stanovy již nové společnosti. Ustanovena byla o rok později v roce 1945. Na počátku stálo 57 členů z 32 zemí, v dnešní době ji reprezentuje přibližně už asi 240 aerolinek ze 118 zemí. Hlavní sídlo se nachází v Montrealu. Mezi hlavní cíle organizace řadíme především snahu o vytvoření jednotného světového systému či zajištění spolupráce mezi leteckými společnostmi. V praxi se setkáváme s IATA kódy, která se používají k označení letišť v letových řádech, v označování zavazadel, v rezervačních systémech apod. Letiště Václava Havla má kód ‚PRG‘, letiště Vídeň ‚VIE‘. [ 1, 2 ]
11
1.4 Specifikace letecké dopravy Dále se podíváme, proč je vlastně letecká doprava tolik oblíbeným druhem přepravy. Pravděpodobně jednou z nejdůležitějších podmínek je bezpečnost. Dá se s čistým svědomím říci, že letecká doprava patří k nejbezpečnějším druhům dopravy. Nejenom že je letecká doprava spojena se špičkovou technikou, jsou ale také přijatá velmi náročná organizační opatření. V dnešní době je civilní letectví také velmi dobře chráněno proti nejrůznějším nezákonným operacím či terorismu. Velkým ulehčením pro piloty je v dnešní době již plná automatizace systému řízení či provozních prvků letadel spolu s navigací. K bezpečnosti přispívají také velice kvalitní komunikační systémy. Provozní pracoviště na letištní služby spolu se službami řízení letového provozu jsou vybaveny číslicovými systémy. Jelikož má letecká doprava mezinárodní charakter, odpovídají tomu globální rezervační a distribuční systémy letenek, globální evidence zavazadel i globální propojení se systémy u dopravců pravidelné letecké přepravy. [ 1 ] Co se týče bezpečnosti strojů a techniky jsme si v předchozím odstavci stručně shrnuli, avšak má letecká doprava nějaký další vliv na zdraví cestujících? V posledních letech je zjištěno více zdravotních problémů u cestujících, než tomu bylo dříve. Důvodů je více. Jedním z hlavních je však to, že tím, jak se stává létání stále častěji součástí našich životů, tak přibývá i počet starších cestujících. Dále jsme schopni zdolávat stále delší vzdálenosti, čili dálkové a ultradálkové lety nejsou ojedinělé. Samozřejmě spousta potíží souvisí i s nezájmem a neinformovaností cestujících o jejich zdravotním stavu. Občas tedy dochází i k situacím, kdy je nutné okamžité přistání či přesměrování letu z důvodu zdravotního stavu pasažéra. [ 2 ]
1.5 Životní prostředí Jako téměř každá doprava, která využívá pro přepravu nejrůznější prostředky, tak i letecká přeprava má jisté dopady na životní prostředí. Jsou to dopady jak na čistotu ovzduší, tak také vody a půdy v blízkosti letišť. Například podle Kjótského protokolu, což je protokol o klimatických změnách, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů, vyzívá k omezení těchto skleníkových plynů pocházející z letecké dopravy, na něž se nevztahuje Montrealský protokol.2 2
Co se týká vody a půdy, ke znečišťování dochází především
Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. 1997 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/kjotsky_protokol/$FILE/OMVcesky_protokol-20081120.pdf
12 chemikáliemi při používání hasicích pěn, při odmrazování drah nebo samotných letadel, ale jsou tu i další riziková místa, například při plnění leteckých pohonných hmot apod. [ 2 ] Důležitou otázkou je také otázka hluku. Tento problém je způsoben často blízkou vzdáleností letiště od obydlí. Pokud se konkrétně zaměříme na Letiště Praha, a.s., tak jsou zde určitá provozní opatření, která jsou stanovena právě za účelem co nejmenší hlukové stopy. Pokud se na ně podíváme konkrétněji, je tu například zákaz přistání i vzletů pro letadla, která nemají odpovídající hlukovou certifikaci. Dalším opatřením je například omezení provozu v noci či použití záložního zdroje energie. Spolu s tím jsou spojená i určitá pravidla pro přílety a odlety, pro motorové zkoušky a další pravidla. Z mého pohledu velice dobrými opatřeními jsou ekonomická opatření. Pokud se i nyní konkrétně zaměříme na Letiště Praha, a.s., tak jsou zde nastavené hlukové poplatky v přímé závislosti na hlučnosti letadel. V tomto případě nechce být žádný dopravce zbytečně sankciován a je tedy donucen nasazovat na pražské letiště nejmodernější a tedy nejtišší letadla. Výše poplatku se pak stanovuje podle toho, do které hlukové kategorie dané letadlo spadá. Existuje 5 těchto kategorií. Tyto vybrané poplatky jsou pak dále použity na opatření týkající se měření hluku, dále pak na výstavbu protihlukových opatření a v podstatě na další opatření týkající se problematiky hluku. Vedle provozních a ekonomických opatření existují i technická opatření. Sem řadíme:
Program protihlukových opatření Tento program zahrnuje především ochranu budov. Nejedná se pouze o byty či domy, ale i o školy nebo nemocnice a další, která spadají do ochranného hlukového pásma. A co tento program zahrnuje? Především výměnu oken za protizvukové.
Ochranné hlukové pásmo Toto pásmo je v okolí letiště a jeho smysl je takový, že v něm nesmí být překročen předepsaný hlukový limit. V noci je tento limit ještě snížen.
13
Obrázek č.: 1, zdroj: Hluk. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/zivotni-prostredi/hlukova-problematika/
Územní plánování Základním předpokladem pro to, aby hluk z letadel obtěžoval pouze minimum lidí, je především to, aby se do daných oblastí nestěhovali další lidé. Proto zde existuje přesně vymezené ochranné hlukové pásmo, které je samozřejmě zanesené do plánů obcí, a tedy je vhodné brát toto v potaz a nestavět či nepovolovat stavby v tomto pásmu.
Monitorování hluku Základním předpokladem je vůbec vědět, jaká je úroveň hluku. K měření se využívá 13 stacionárních měřících stanic a 13 meteorologických stanic EMU, 2 mobilní měřící stanice, dále pak pracovní terminály a samozřejmě i hardware a software pro zpracování a samotný přenos dat.3
1.6 Letecká doprava v ČR Pokud se podíváme na leteckou dopravu na území dnešní České republiky, jejími průkopníky jsou Jan Kašpar a Evžen Čihák. V roce 1911 zaznamenal Jan Kašpar první samostatný let z Pardubic do Prahy. V témže roce se také uskutečnil první let s cestujícími z Mělníka do Prahy. Veřejná letecká doprava se v tehdejším Československu začala
3
Hluk. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letistipraha/zivotni-prostredi/hlukova-problematika/
14 provozovat roku 1920 a hlavními letišti tehdy byly Praha-Kbely a letiště v Bratislavě. V roce 1923 byly pak zřízeny Československé aerolinie. Čtyři roky poté v roce 1927 vznikla Československá letecká společnost, která byla založena především pro mezinárodní leteckou přepravu. Zajišťovala tedy linky převážně do zahraničí. Jejich první zahraniční linka byla otevřena v roce 1930 a to na trase mezi Prahou, Bratislavou a Záhřebem. Rok 1930 1933 1936 1937 1938 1947 1962 1969 1991
Linka Praha - Záhřeb Praha - Bukurešť Praha - Moskva Praha - Brusel Praha - Paříž, Řím, Budapešť Praha - Káhira, Ankara Praha - Havana Praha - NY, Montreal Praha - Tel Aviv, Istanbul
Tabulka č.: 2, vlastní tabulka, zdroj [ 1 ]
Z přecházející tabulky si můžeme udělat obrázek, jak postupovalo rozšiřování destinací, do kterých se dalo z Prahy létat. Jak jsme již zmínily v předchozím textu, první linka směřovala do Záhřebu. Dále následovala Bukurešť, Moskva a Brusel. Ještě před 2. světovou válkou se začalo létat také do Paříže, Říma a Budapešti. Po útlumu během války došlo k dalšímu rozšíření počtu destinací a to o Káhiru a Ankaru. Již v roce 1962 byla zahájena transatlantická linka mezi Prahou a Havanou. Dalšími dálkovými destinacemi byly New York a Montreal. Dalším rozšířením pak byly linky do Tel Avivu a Istanbulu.[ 1 ]
2 Pražské letiště Důležitým rokem pro české letectví byl rok 1929, kdy se rozhodlo o vybudování nového civilního letiště v Praze – tehdy pojmenováno Ruzyně. Výstavba byla zahájena v roce 1933 a do provozu bylo uvedeno o 4 roky později, konkrétně 5. dubna 1937. Během 2. světové války došlo samozřejmě k útlumu v civilní letecké dopravě. V dubnu roku 1939 ČSA dokonce zanikly v důsledku okupace. [ 1 ] Avšak letiště v tehdejším Československu nebyla závažným způsobem poškozena, proto mohla být činnost Československých aerolinií obnovena v září 1945. Pravidelný vnitrostátní i mezinárodní
15 letecký provoz byl zahájen již na počátku roku 1946. Čili z těchto dat se dá krásně vyčíst, že po 2. světové válce došlo k relativně rychlé obnově. Avšak tehdejší politická situace v Československu a studená válka znamenaly velké omezení pro leteckou dopravu. Také to vedlo ke změnám typů strojů, čili docházelo k orientaci na sovětskou techniku. [ 2 ]
2.1 Počty cestujících Velice zajímavé je také podívat se na údaje o počtu cestujících a velikosti letiště na jeho počátku a porovnat je s čerstvými údaji. V roce 2012 bylo od zahájení provozu před 75 lety odbaveno celkem 201 milionů cestujících a uskutečnilo se více než 4 miliony civilních letů. Za svou historii prošlo letiště také mnoha změnami a rozšířeními. Díky stále vzrůstající oblíbenosti letecké dopravy docházelo logicky k rozšíření kapacity, ale samozřejmě i k rozšíření provozu. Díky tomu mohlo být odbaveno větší množství cestujících. Pro názornou představu si můžeme uvést, že v roce 1937 bylo na letišti 5 vzletových a přistávacích drah. Tehdy ještě travnatých. Jejich délka byla 1200 metrů a existoval pouze jeden odbavovací terminál. O 75 let později jsou na letišti dvě zpevněné vzletové a přistávací dráhy. Délka se značně prodloužila až na 3 715 metrů. Počet terminálů se zvýšil na tři. Avšak jsou tu ještě další dva terminály pro odbavení nákladů. Co se týče rozlohy, původně činila 108 ha. Dnes je to již 1000 ha. Pokud se podíváme na kapacitu letiště od úplného začátku, tak v prvním roce bylo odbaveno kolem 13 tisíc pasažérů. V následujících počátečních letech počet vzrostl až na 250 tisíc odbavených cestujících za rok. Pro představu v dnešní době je na letišti odbaveno kolem 12 milionů pasažérů za rok. Z desítek až stovek tisíc jsme se za relativně krátký čas přesunuli až k milionovým číslům. Celková kapacita letiště je však až 15,5 milionu pasažérů.4 V následující tabulce jsou zobrazeny počty cestujících na pražském letišti v jednotlivých letech. Můžeme zde pozorovat v podstatě pravidelný růst mezi lety 1991 a 2003. V této linii je nejmenší nárůst v počtu cestujících mezi roky 1998/1999. Naopak větší skok byl zaznamenán z roku 2002 na rok 2003. Největší skok potom vidíme mezi lety 2003 a 2004. Konkrétně v roce 2003 byl zaznamenán počet cestujících kolem 7,5 milionů. V roce 2004 to pak bylo téměř 10 milionů. Nárůst je to téměř o 2,5 milionu. Tedy v porovnání s předchozími roky, kdy byl nárůst cestujících řádově ani ne o 0,5 milionu, jde o opravdu
4
75 let historie letiště Praha/Ruzyně v číslech. Letiště Václava Havla [online]. 4.4.2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/75-let-historie-letistepraharuzyne-v-cislech/
16 značný pokrok. Důvodem tohoto růstu může být vstup České republiky do Evropské Unie v roce 2004. Tímto krokem se značně usnadnilo cestování mezi státy Unie, což mohlo přilákat k cestování více lidí. V dalších letech až do roku 2008 docházelo k dalšímu nárůstu až k 12,5 milionům cestujících. V roce 2009 a 2010 naopak došlo k poklesu počtu cestujících. Je to následek ekonomické krize, kdy logicky lidé více šetří. Tento pokles byl o zhruba 1 milion cestujících. V dalších letech došlo nejprve k nárůstu, kdy se počet cestujících v roce 2012 přiblížil k 12 milionům, ale v roce 2012 opět poklesl stav cestujících na 10,8 milionů. K tomuto vývoji se vyjádřil ředitel Letiště Praha, a.s., Jiří Pos: „S tímto vývojem jsme počítali v našem plánu, v němž jsme zohlednili fakt, že náš největší obchodní partner - České aerolinie, procházel procesem optimalizace své sítě.“ 5 V tomto případě tento pokles počtu cestujících tedy není pravděpodobně neočekávaným nemilým překvapením, ale stavem, který nastal, a se kterým se počítalo.
Počet cestujících v milionech 14 12 10 8 6 4 2 0 Roky
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Graf č. 3, vlastní graf, zdroj: Poptávka po letecké dopravě. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/paralelni-draha/proc-paralelni-draha/poptavka-poletecke-doprave/
5
Zájem cestujících o Prahu trvá, potvrzují to přepravní výsledky Letiště Václava Havla Praha za rok 2012. Letiště Václava Havla [online]. 30.1.2013 [cit. 2013-4-28]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letistipraha/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/zajem-cestujicich-o-prahu-trva-potvrzuji-to-prepravni-vysledky-letistevaclava-havla-praha-za-rok-2012/
17
2.2 Paralelní dráha Přestože podle předcházející tabulky byl slabý pokles počtu cestujících, předpokládá se, že se bude počet cestujících v následujících letech stále zvyšovat. Kapacita letiště tedy nemusí být v nejbližší době plně dostačující, proto se vymýšlejí další různá rozšíření. Pokud chceme zajistit další rozvoj letecké dopravy v České republice, bude nutností zvýšit především dráhovou kapacitu pražského letiště. V tomto případě nedosahujeme na úroveň nám podobných států Evropy. Přestože v české republice máme další letiště, například v Brně či Ostravě, tak pražské letiště dnes již pojmenované Letiště Václava Havla odbavuje 93% všech cestujících v České republice. Proto v období největších provozních špiček je dráhový systém dost přetížen. To má dopady například na životní prostředí, protože letadla musí často čekat ve vzduchu na uvolnění přistávací dráhy a tím zbytečně ještě více znečišťovat ovzduší. Přestože má letiště dnes již tři terminály, které dostačují počtu cestujících, dráhový systém se již 50 let příliš nezměnil. Terminálově je pražské letiště do budoucna docela dobře zajištěné a záměr postavit navíc paralelní dráhu je tedy žádoucí. Tento záměr není žádnou novinkou a počítá se s ním již od 70. let. Je zde spousta výhod, které by tato paralelní dráha přinesla. Když pominu jasnou věc jakou je navýšení kapacity, o které již byla řeč, přineslo by to také rozvoj v cestovním ruchu, což by bylo prospěšné pro široké spektrum činností. Ať už by se jednalo o ubytování, stravování a jiné. Tímto vším by došlo samozřejmě i k navýšení HDP. Odhad je takový, že by to mohlo být až o 126 miliard korun. Navíc by došlo k vytvoření mnoha nových pracovních míst jak při výstavbě, tak i při zprovoznění. Podle odhadů by mělo dojít k vytvoření až 17 000 pracovních míst, což by vedlo především ve Středočeském kraji ke snížení nezaměstnanosti. Mezi další výhody paralelní dráhy se řadí i snížení hlukové zátěže. Tím by se mohl značně vyřešit problém obyvatel žijících v bezprostřední blízkosti letiště. 6
2.3 Doprava na letiště Pokud se podíváme na dopravu na letiště, je zde mnoho dopravních prostředků, které je možno využít. Nejprve se podíváme na vlaky. Přestože na letiště Václava Havla nevedou koleje, České dráhy spolu s letištěm nabízí slevu ‚VLAK + Letiště Praha‘. 6
Paralelní dráha. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/paralelni-draha
18 Velkou výhodou celé této slevy je fakt, že existuje přímé spojení speciálními autobusy (Airport Express) přímo od hlavního nádraží až na jednotlivé terminály. Sleva je v tomto případě 25 % z běžné ceny vlakové jízdenky. Navíc platnost této jízdenky je prodloužena na 30 dnů. Vedle Českých drah nabízí podobně řešenou slevu také další dopravce - RegioJet. Zde jsou konkrétně stanovené ceny podle místa, odkud jedete. Avšak pro porovnání, platnost jízdenky pro cestu zpět je v tomto případě až 60 dnů. Pokud chcete využít pouze dopravu autobusem Airport Express, cena jízdenky je 60 Kč. Další možností dopravy na letiště jsou autobusy MHD. Vedle Airport Expessu tedy je možno využít další linky ve většině případů spolu s metrem. Další službou je i dálková autobusová doprava zajišťovaná společností Student Agency. Ta nabízí přímé autobusy z některých větších měst přímo na letiště, například z Karlových Varů, Brna, Jihlavy apod. Poslední možností, jak se dostat na letiště bez vlastního automobilu je taxi služba. Na stránkách Letiště Václava Havla si můžeme i zjistit provozovatele taxi služeb, u kterých jsou garantovány tarifní ceny podle najetých kilometrů. Pokud se rozhodneme použít vlastní automobil, je zde na místě otázka parkování. Pražské letiště rozděluje parkování na krátkodobé a dlouhodobé. Podle toho se odvíjí cena parkovného. Pokud chceme využít pouze krátkodobého parkování, ceny se odvíjí především podle místa parkoviště (tedy jeho vzdálenosti od terminálu). Standardní cena je 50 Kč/hodina. Pokud potřebujeme zaparkovat dlouhodobě, můžeme využít hlídaného parkování přímo na letišti. Zde se cena odvíjí i dle způsobu platby, zda předem či na místě. Pokud chce někdo využít toto parkování a pojede na klasickou týdenní dovolenou, tak za 7 dní zaplatí při platbě předem od 750 Kč a při platbě na místě 900 Kč.7
2.4 Služby na letišti Letiště je místem, kde se především čeká a jelikož je snahou co nejvíce zpříjemnit cestování, pražské letiště nabízí pro cestující nejrůznější služby. Co nám tedy Letiště Václava Havla může nabídnout. Jednou z možností, jak si zkrátit čas je kino – Cinema Time. Je otevřeno denně od 10 hodin a promítají se zde filmy pro všechny věkové kategorie. Pro upřesnění se kino nachází v odletové hale v Terminálu 2 a vstup je zdarma. Další možností, kde si zpříjemnit čekání, je REST & TIME CENTER. Zde můžeme využít služeb Internet café, Over-night lounge, což jsou v podstatě hotelové pokoje. Cena se pohybuje 599 7
Vlak + Airport Express. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/parkovani-a-doprava/doprava-na-letiste/vlak-airport-express/
19 Kč za 4 hodiny během dne a 1 499 Kč přes noc. Dále pak jsou k dispozici občerstvení i sprcha. Pokud někdo potřebuje větší soukromí a klid, může využít nabídky pronajmutí vlastního ‚minilounge‘. Ten si může vybrat podle toho, co zrovna v dané chvíli preferuje, nebo s kým zrovna cestuje. Například Family lounge je vhodný pro rodiny s dětmi nebo Relax či Office lounge. Tyto privátní minilounge jsou maximálně pro 4 osoby. Jejich cena se odvíjí podle doby v nich strávené, například 299 Kč za 2 hodiny, 499 Kč za 4 hodiny, 599 Kč za 6 hodin. Pražské letiště nabízí i další služby, například modlitebnu, která je umístěna v Terminálu 1. Pro další dotazy nebo pomoc jsou k dispozici 24 hodin denně otevřené přepážky Informačního servisu.8 Nyní se zaměřím na podmínky pro děti. Samozřejmě i pražské letiště s nimi počítá a snaží se jim zjednodušit orientaci na letišti a zpříjemnit pobyt. Jednotným znakem je symbol včelky, kterým jsou označeny veškeré aktivity určené pro děti, obchody se zbožím pro děti, restaurace s dětským menu či různé dětské koutky. Velice pozitivně se letiště staví i k těm nejmenším dětem, protože je tu možnost i zapůjčení kočárku na letišti. Pokud zůstaneme i nadále u služeb, které letiště nabízí, nesmíme zapomenout zmínit služby pro veřejnost a fanoušky letectví. O co se v tomto případě jedná? Například jsou vystavěny vyhlídkové valy, ze kterých je perfektní výhled i na letištní plochu a sahají až nad oplocení letiště, čili nic nebrání výhledu. Samozřejmostí jsou i informační tabule. Dále tu pak máme speciálně vytvořené otvory v oplocení, které slouží především k fotografování. Existuje jich již 54. Pro širokou veřejnost jsou zde vyhlídkové terasy. V areálu letiště mají své kanceláře i nejrůznější cestovní kanceláře, takže si svůj zájezd či letenku můžeme koupit v podstatě až na poslední chvíli na letišti. Dále je zde možnost bezplatného bezdrátového připojení na internet Restaurace Nyní se zaměřím na možnosti občerstvení, které nabízí pražské letiště. Pro přehlednost jsou restaurace označené podle cenové kategorie:
8
$ (low cost) – do 100Kč
$$ (medium) – do 200Kč
$$$ (premium) – nad 200Kč
REST & FUN CENTER. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/sluzby-cestujicim/rest-fun-center/
20 Díky tomuto systému je přehledně zobrazeno, na jakou cenu nás jídlo v dané restauraci vyjde. Samozřejmě i zde je možnost využití automatů, což je pravděpodobně nejlevnější formou občerstvení.9
3 Vídeňské letiště Nyní se zaměřím na vídeňské letiště Vienna International Airport. Letiště je postaveno 18 kilometrů od centra Vídně a je největšíma nejrušnějším letištěm v celém Rakousku. Toto letiště bylo původně postaveno jako vojenské v roce 1938. Zprvu zde byla pouze jedna dráha, která se však dočkala rekonstrukce v roce 1959, kdy byla prodloužena na 3000 metrů. V roce 1972 byla postavena další dráha. Vídeňské letiště mělo dlouho pouze 1 terminál, který byl otevřen v roce 1992. Nový terminál byl otevřen v roce 2012. V roce 1982 bylo letiště napojeno na dálniční síť Ostautobahn, což samozřejmě usnadnilo dostupnost.
Počet cestujících v milionech
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
25 20 15 10 5 0 Roky
Obrázek č.: 4, vlastní graf, zdroj: Rising Air Traffic and Passanger Volumes. Vienna International Airport [online]. © 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/uploads/GB/GB11/html/en/index.jart?show-themabox=yes&content_id=1319527284569/
Stejně jako u Letiště Václava Havla jsem se i zde zaměřila na počet cestujících za rok. V předcházejícím grafu máme zaznamenané údaje v letech 1999-2011. I zde stejně jako u pražského letiště vidíme rostoucí trend. Zprvu mezi lety 1999-2002 dochází ke stagnaci či jen 9
Restaurace. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a-restaurace/restaurace/
21 k opravdu minimálnímu nárůstu. Počet cestujících se pohybuje okolo 11 milionů. Pro srovnání s Českou republikou, například v roce 1999 byl počet cestujících necelých 5 milionů a v roce 2002 přesáhl 6 milionovou hranici. S trochou nadsázky se dá říci, že počet cestujících na letišti ve Vídni byl dvojnásobný. Od roku 2003 pozorujeme strmější růst, který pokračuje až do roku 2008. I v České republice bylo v roce 2008 jedno z nejvyšších čísel. Počet cestujících sahal až k 12,5 milionům. Zde ve Vídni se pohybujeme okolo 20 milionů. Můžeme si tedy povšimnout, že ten rozdíl je už menší. Zde už neplatí tvrzení, že by byl ve Vídni počet cestujících dvojnásobný. Myslím si, že to částečně dokazuje zvýšení obliby pražského letiště jak mezi cizinci, tak také mezi Čechy. V roce 2009 i zde nastal pokles v důsledku celosvětové hospodářské krize. Odhadem je zde pokles o 2,5 milionu cestujících. V České republice byl pokles o 1 milion. Když se podíváme na následující rok, tedy rok 2010, v České republice nedošlo ke zlepšení, ba naopak k drobnému zhoršení. Avšak v Rakousku zde opět vidíme skokový nárůst téměř na stejný stav jako v úspěšném roce 2008. V roce 2011 dochází ještě k dalšímu nárůstu a překoná se hranice 21 milionů cestujících, což je dosavadní maximum. V Praze v roce 2011 došlo také k nárůstu oproti předchozímu roku, avšak ne k tak znatelnému. V roce 2012 došlo na vídeňském letišti k dalšímu nárůstu na 22 milionů cestujících. Vídeň se dostala v porovnání s Prahou opět téměř na dvojnásobek cestujících.
3.1 Doprava na letiště Nyní se stejně jako u letiště Václava Havla zaměříme na dopravu na letiště. Máme spoustu možností jak se dostat z nebo na letiště. Jedním ze způsobů je využít City Airport Train (CAT). Jeho výhodou je rychlost a také značný komfort. Nástupní místo je snadno dosažitelné z centra jak tramvají, metrem či autobusem. Obyčejné jízdné stojí 12 €. Další možností je vídeňská rychlodráha S7. Zde je největší výhodou cena 4 €. Samozřejmostí je i autobusové spojení, které spojuje letiště s důležitými dopravními uzly ve Vídni. Obyčejné jízdné stojí 8 €. Autobusové spojení pak existuje nejen s centrem Vídně, ale také s některými městy z okolních států, například na Slovensku, v Maďarsku, ale i v České republice. V případě České republiky se jedná o spojení Brno – Letiště Vídeň a Praha – Letiště Vídeň. Spousta lidí však preferuje dopravu na letiště osobním vozidlem. Z toho vyplývá, že řeší častý problém s parkováním. Na tuto situaci je vídeňské letiště připraveno a nabízí více jak 23.000 parkovacích míst. Cena se potom pohybuje podle místa parkování, ale je v rozmezí od 3,70 € - 4,50 € za hodinu. I zde jsou samozřejmě k dispozici parkovací místa pro tělesně
22 postižené osoby. K tomu navíc jsou těmto osobám poskytovány na některých parkovištích letiště slevy až 50 % z parkovného.10
3.2 Služby na letišti Nyní se zaměříme na to, jaké služby nám poskytuje letiště ve Vídni. K dispozici je jich hned několik. Pro cestující v Schengenském prostoru jsou k dispozici JET Lounge a SKY Lounge. Pro mimo Schengenský prostor jsou zde potom AIR Lounge a SKY Lounge. Otevírací doba je od 5:30 do 22:00 hodin a využít zde můžeme širokou nabídku služeb. Dále josu k dispozici i salónky. Co se týče ceny, cestující první třídou a business třídou a cestující s kreditními či členskými kartami, mohou využívat salonky bezplatně. Pro ostatní cestující je zde poplatek 29 €. Je zde také spousta služeb pro fanoušky letectví. Ti mohou navštívit VISITAIR Center, což je v překladu návštěvnické centrum. Zde si zájemci mohou prohlédnout celkový chod letiště a navíc se dozvědět něco o historii či významu letiště. Dále jsou zde připravené VISITAIR Tour, což jsou prohlídkové výlety v autobusech, avšak jsou pouze v německém jazyce. Mezi další služby lze zařadit i možnost pronájmu kancelářských či konferenčních prostor. Při delším pobytu na letišti je možno využít hotel, který se nachází přímo za příjezdovou halou letiště. I zde mohou lidé využít pro své potřeby modlitebny. Další samozřejmou službou jsou non-stop otevřené informace, bezdrátové připojení na internet zdarma či řada bank a směnáren.
Praha Vídeň
počet restaurací
počet řetězců
otevřeno non-stop
29 39
22 34
5 6
Tabulka č.5, vlastní tabulka, zdroj: Gastronomie. Vienna International Airport [online]. © 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&contentid=1249344074254&reserve-mode=active, Restaurace. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a- restaurace/restaurace/
Předcházející tabulka nás informuje o počtu restaurací, které daná letiště nabízejí. Vidíme, že na Letišti Václava Havla je počet restaurací menší než na Vienna International 10
Příjezd & Parkování. Vienna International Airport [online]. © 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&content-id=1249344074219&reserve-mode=active
23 Airport. Konkrétně je na pražském letišti o 10 restaurací méně. Avšak to neznamená, že by na tom byli cestující na pražském letišti hůře.
Pokud se na to podíváme z pohledu počtu
restaurací na počet pasažérů, tak například dle informací o počtu cestujících z roku 2012, kdy pražské letiště odbavilo přibližně 10,8 milionů pasažérů a vídeňské letiště až 22,2 milionu cestujících, což je téměř v poměru 1:2, tak jsou na tom cestující v případě občerstvení v Praze podstatně lépe. Na jednu restauraci v Praze totiž připadá ročně zaokrouhleně 372 400 cestujících. Ve Vídni je to potom až 569 200 cestujících. Větší komfort v tomto případě zajišťuje pražské letiště. Pokud se podíváme na počet restaurací otevřených 24 hodin denně, tak se jedná v obou případech o přibližně stejné číslo. Z tohoto důvodu je na tom pražské letiště v porovnání s počtem cestujících opět lépe.
3.3 Porovnání obchodů Letiště je místo oblíbené mimo jiné pro nákupy nejrůznějšího zboží. V areálu letiště jsou všechny možné druhy obchodů. Jedná se o módu a doplňky, knihy a časopisy, dárky a suvenýry či potraviny a delikatesy. V následující tabulce jsou informace týkající se obchodů pro letiště v Praze a ve Vídni. počet obchodů
počet řetězců
duty free
Praha
79
41
20
Vídeň
68
42
9
Tabulka č.: 6, vlastní tabulka, zdroj: Obchody. Vienna International Airport [online]. © 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.viennaairport.com/jart/prj3/va/main.jart?rel=cz&content-id=1249344074253&reservemode=active, Obchody. Letiště Václava Havla [online]. © 2010 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.prg.aero/cs/obchody-a-restaurace/obchody/
V tabulce jsou zjištěny informace nejprve o celkovém počtu obchodů v celém areálu letiště. Na pražském letišti se nachází 79 obchodů, ve Vídni je to 11 méně a to i přesto, že vídeňské letiště odbaví větší počet cestujících. Z pohledu počtu řetězců je to vyrovnané, v případě Prahy se jedná o 41 a v případě Vídně je to 42 různých řetězců. Nákupy na letišti jsou často oblíbené díky možnosti nakupovat v ‚Duty free‘ obchodech, což jsou obchody, kde se prodává zboží bez cla, tedy za výhodnější ceny. V tomto případě je počet těchto obchodů jednoznačně vyšší na pražském letišti.
24
4 Praktická část V prvním oddílu praktické části se především zaměřím na to, zda je pro cestovatele výhodnější jak časově, tak i cenově, využít Letiště Václava Havla či raději Vienna Interantional Airport. Pro začátek je důležité zmínit, že jsem si vybrala internetovou stránku, na kterém jsem vyhledávala ve stejnou dobu a ve stejný den letenky do mnou zvolených destinací. Destinace jsem volila náhodně na různých kontinentech. K vyhledávání jsem používala internetové stránky www.pelikan.cz. Informace jsem hledala 14. 4. 2013 po 16. hodině. Ceny platí za zpáteční letenku pro jednu dospělou osobu v ekonomické třídě a je do nich započítáno storno pojištění. Vždy jsem použila stejný datum cesty tam a zpět, tedy 13. 7. – 20. 7. 2013. V tabulce jsou dále informace o počtu přestupů a také jména aerolinek. Nejprve se podívám jednotlivě na každou tabulku a poté zhodnotím, zda je výhodnější letět z Vídně či z Prahy. V tomto případě neberu v potaz cestu na daná letiště. Zaměřuji se pouze na to, jaké letiště je pro člověka, který k nákupu letenky využil danou společnost, výhodnější. Nastínila jsem si dvě situace. V první situaci se chce člověk dostat do dané destinace co nejrychleji bez ohledu na cenu. V další situaci jde naopak o cenově nejvýhodnější letenku. V tomto případě mi nevadí, jak dlouhou dobu strávím na cestě, pokud bude cena nejnižší. V dalším oddílu se zaměřím na to, kdy je výhodné koupit letenky. Tedy s jakým předstihem se to nejvíce vyplatí. Zvolila jsem si několik termínů do 3 destinací z různých částí světa. Záměrem je prozkoumat, jak se bude lišit cena letenky, kterou si koupím s odletem následující den, za 3 dny, za týden, za 14 dnů, za 4 týdny, za 10 týdnů a za 14 týdnů.
25
4.1 Lety z letiště Václava Havla z Prahy Pelikan.cz
délka cesty tam zpět 1:45 1:35
Nejkratší Nejlevnější Nejkratší 2:00 1:55 Londýn Nejlevnější 2:31 2:15 Nejkratší 2:20 2:25 Barcelona Nejlevnější 7:00 12:25 Nejkratší 2:35 2:40 Istanbul Nejlevnější 5:40 6:50 Nejkratší 7:20 15:10 Moskva Nejlevnější Nejkratší 2:05 2:10 Helsinky Nejlevnější 9:15 4:30 Nejkratší 9:10 8:30 NY Nejlevnější 17:35 13:25 Nejkratší 12:55 13:25 Chicago Nejlevnější Nejkratší 19:15 19:40 Los Angeles Nejlevnější 20:00 20:15 Nejkratší 15:00 14:10 Sao Paulo Nejlevnější 2d 1d 7:05 Nejkratší 16:30 15:15 Buenos 1d Aires Nejlevnější 16:30 12:10 Nejkratší 1d 7:05 1d 0:20 Sydney Nejlevnější 1d 6:10 1d 2:40 Nejkratší 13:10 13:45 Tokio Nejlevnější 15:10 17:05 Nejkratší 18:30 16:00 Singapur Nejlevnější 17:00 22:00 Nejkratší 11:55 14:10 Peking Nejlevnější 1d 5:45 14:30 Nejkratší 5:59 6:20 Dubaj Nejlevnější 9:10 10:25 Paříž
2
cena v Kč (vč.poj.storna) 3958 Stejné 6233 4808 6115 5135 7689 5776 6136 stejné 6991 6390 24920 22168 24468 stejné 26939
2 1 2 1
26867 46214 26647 36517
T 1, Z2 2 T 2, Z1 1 1 1 1 1 1 1
32259 42416 33629 30583 19440 33385 22801 20953 20765 14143 9952
přestupy 1 1 1 1 1 1
aerolinky Air France British Airways Wizz Air (Hungary) ČSA Lufthansa, SWISS Turkish Airlines Ukraine International Airline Ukraine International Airline Finnair LOT , Lufthansa Delta LOT Polish Airlines LOT Polish Airlines British Airways British Airways, American Airlines Air France Delta Airlines Lufthansa Lufthansa, United Airlines, Lufthansa Singapore Airlines Emirates Airlines Austrian Airlines ČSA, Alitalia, Air France Air France Emirates Airlines Aeroflot Russian Airlines Air France, KLM, ČSA Emirates Airlines Ukraine International Airline
Obrázek č.: 7, vlastní tabulka, zdroj: Levné letenky online [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.pelikan.cz
Předcházející tabulka zobrazuje informace o letech z Letiště Václava Havla do vybraných destinací. Nejprve jsem se zaměřila na oblíbené destinace v rámci Evropy. Jako
26 první jsem si vybrala Paříž. Se společností Air France cesta tam trvá 1 hodinu a 45 minut a cesta zpět je o 10 minut kratší. Cena letenky je 3 958 Kč. V tomto případě se jedná jak o nejkratší, tak o nejlevnější variantu. Další destinací je Londýn, kdy nejlevnější letenku nabízí maďarská společnost za 4 808 Kč. Cesta tam trvá 2 hodiny a 31 minut a cesta zpět o 15 minut méně. Pokud se rozhodneme pro nejkratší variantu s britskými aerolinkami, cesta se zkrátí o půl hodiny, respektive o 20 minut, ale cena nám vzroste o 1 400 Kč, tedy na částku 6 233 Kč. Další evropskou destinací je Barcelona. Zde už je časový rozdíl mezi nejkratší a nejlevnější variantou znatelný. Pokud se rozhodneme pro nejlevnější variantu, cesta tam zabere 7 hodin a cesta zpět téměř 12 a půl hodiny s jedním přestupem. Cena vyjde na 5 135 Kč. Pokud zvolíme nejkratší cestu konkrétně s ČSA, cena bude o 980 Kč vyšší, ale cesta bude podstatně kratší a bez přestupů, konkrétně tam 2 hodiny a 20 minut a zpět 2 hodiny a 25 minut. Další zjišťovanou destinací je Istanbul. S ukrajinskými aerolinkami se tam s jedním přestupem můžeme dostat za cenu 5 776 Kč. Cesta tam trvá 5 hodin 40 minut a cesta zpět 6 hodin 50 minut. Nejkratší variantu bez přestupů potom nabízí Turkish Airlines, kdy je cena o 1 913 Kč vyšší, ale časově cesta trvá pouze 2 hodiny a 35 minut, respektive 2 hodiny a 40 minut. V případě Moskvy vyšla stejně jak nejkratší, tak nejlevnější varianta a to za 6 136 Kč s ukrajinskými aerolinkami a jedním přestupem. Cesta tam je za přijatelnou dobu 7 hodiny 20 minut, cesta zpět však už zabere 15 hodin a 10 minut. Další destinací jsou Helsinky. Zde vychází nejlevnější varianta na 6 390 Kč. S jedním přestupem v kombinaci s polskými a německými aerolinkami se tam dostaneme za 9 hodin a 15 minut, zpět potom za 4 hodiny a 30 minut. V tomto případě je jednoznačně výhodnější nejkratší varianta bez přestupů s Finnair. Cesta zabere 2 hodiny a 5 minut, respektive 2 hodiny a 10 minut a cena je jen 601 Kč vyšší, tedy 6 991 Kč. Nyní opustíme Evropu a zaměříme se na americký kontinent. V případě New Yorku vyjde nejlevnější varianta na 22 168 Kč s jedním přestupem s časy 17 hodin a 35 minut a 13 hodin a 25 minut. Nejkratší varianta potom stojí 24 920 Kč, ale cesta je podstatně kratší a bez přestupů, konkrétně trvá 9 hodin a 10 minut, respektive 8 hodin a 30 minut. V tomto případě je cenový rozdíl 2 752 Kč. Další destinací je Chicago. Zde mi opět vyšla stejná nejkratší i nejlevnější varianta s polskými aerolinkami a s jedním přestupem za 24 468 Kč. Doba cesty tam je 12 hodin a 55 minut a zpět 13 hodin 25 minut.
27 V případě Los Angeles už je cesta v obou případech komplikovanější. Nejlevnější varianta vychází s dvěma přestupy na 26 867 Kč s časy 20 hodin a 20 hodin a 15 minut. V tomto případě využíváme služeb britských a amerických aerolinek. Nejkratší varianta na tom není v tomto případě časově o moc lépe. Cesta tam trvá 19 hodina 15 minut a cesta zpět 19 hodin a 40 minut shodně s dvěma přestupy tentokrát pouze s britskými aerolinkami. Cena je v tomto případě pouze nepatrně vyšší, a to 26 939 Kč. Nyní se podíváme na Jižní Ameriku. První zastávkou je Sao Paulo. Zde už přesahujeme hranici jednoho dne v případě nejlevnější cesty a americkými aerolinkami, kdy s dvěma přestupy trvá cesta tam 2 dny, tedy 48 hodin, cesta zpět potom 31 hodin a pět minut. Cena je v tomto případě 26 647 Kč. Nejkratší varianta je časově o mnoho příznivější. S jedním přestupem zabere 15 hodin, respektive 14 hodin 10 minut. Tomuto komfortu však odpovídá cena 46 214 Kč, což je o 19 567 Kč více. V tomto případě se jedná o francouzské aerolinky. Další latinskoamerickou destinací je Buenos Aires. V tomto případě vyjde nejlevnější varianta na 32 259 Kč. Cesta tam trvá 16 hodin a 30 minut s jedním přestupem, cesta zpět až 36 hodin a 10 minut s dvěma přestupy. Jde o kombinaci dvou leteckých dopravců – německých a amerických. Nejkratší varianta vychází v případě cesty tam stejně, tedy na 16 hodin a 30 minut, cesta zpět je však o poznání kratší než v předchozí variantě, tedy 15 hodin a 15 minut s jedním přestupem. Cena je v tomto případě s německou společností 36 517 Kč. Cenový rozdíl je tedy 4 258 Kč. Nyní se přesuneme do Austrálie do Sydney. Zde nejlevnější varianta vychází na 33 629 Kč s časy 30 hodin a 10 minut a 26 hodin a 40 minut s jedním, respektive s dvěma přestupy s Emirates Airlines. Nejkratší varianta se singapurskými aerolinkami vychází na cestě tam sice až na 31 hodin a 5 minut, cesta zpět však na 24 hodin a 20 minut. Tato nejkratší varianta vychází časově o něco lépe, cena je však 42 416 Kč, což je o 8 787 Kč více. Další destinací je Tokio, kam se můžeme nejlevněji dostat za 19 440 Kč s jedním přestupem v čase 15 hodin 10 minut a zpět za 17 hodin a 5 minut. Pro tuto cestu využíváme 3 letecké společnosti – České aerolinie, Alitalia a Air France. Nejkratší cesta potom trvá 13 hodin a 10 minut, respektive 13 hodin a 45 minut s jedním přestupem, cena je však 30 583 Kč. Další asijskou destinací je Singapur, kam se můžeme nejlevněji dopravit za 17 hodin. Cesta zpět trvá 22 hodin. S jedním přestupem se s Emirates Airlines dostaneme na cenu 22 801 Kč. Nejkratší varianta trvá 18 hodin 30 minut, zpáteční cesta potom 16 hodin, cena s jedním přestupem s francouzskými aerolinkami je zde však 33 385 Kč.
28 Dále se podíváme na Peking. Nejlevnější variantou je cesta s jedním přestupem za 20 765 Kč s ČSA, KLM a Air France. Časy jsou 29 hodin a 45 minut, respektive 14 hodin 30 minut. Nejkratší cesta je cesta za 20 953 Kč, což je pouze o 188 Kč více, přesto cesta tam s ruskými aerolinkami s jedním přestupem trvá pouze 11 hodin 55 minut a zpět 14 hodin 10 minut. Poslední zjišťovanou destinací je Dubaj, kam se nejlevněji dopravíme s jedním přestupem za 9 952 Kč s ukrajinskými aerolinkami. Cesta tam zabere 9 hodin 10 minut, cesta zpět potom 10 hodin 25 minut. Nejkratší varianta s Emirates Airlines vyjde na 14 143 Kč, bez přestupů cesta tam trvá 5 hodin 59 minut a zpět 6 hodin 20 minut. Z přecházející tabulky vyplývá, že z Prahy se v rámci Evropy můžeme bez problémů dostat i za relativně dobrou cenu do nejrůznějších destinací. Cenově se pohybujeme od 4.000 Kč do 8.000 Kč za zpáteční letenku. Co se týká Severní Ameriky, i zde jsme schopni se v rámci jednoho dne dostat jak na východní, tak západní pobřeží. V případě New Yorku je zde možnost i bez přestupů, jinak je to zpravidla s jedním, popřípadě dvěma přestupy. V naší situaci se pohybujeme řádově v cenách od 22 000 Kč do 27 000 Kč za zpáteční letenku. Jižní Amerika je potom časově i cenově náročnější. Zde je například v případě Sao Paula výrazný rozdíl v ceně mezi nejkratší a nejlevnější variantou. Cesta může trvat až dva dny s dvěma přestupy, ale cenově se pohybujeme okolo 27 000 Kč. Jakmile zvolíme nejkratší variantu, pohybujeme se okolo 15 hodin za jednu cestu, avšak cena nám značně vzroste až na 46 000 Kč. Do Austrálie se v našem případě nedostaneme za kratší dobu než 24 hodin s jedním či dvěma přestupy. Cena začíná na přibližně 33 000 Kč. Může však dosahovat mnohem vyšších částek, přesto časově se dané lety příliš neliší. Do Asie jsme schopni se bez problémů dopravit v rámci jednoho dne často pouze s jedním přestupem. Ceny jsou přibližně od 20 000 Kč do 33 000 Kč. V tomto případě ani nejlevnější varianta nemusí být časově o moc delší, přesto cena může být až o 10 000 Kč výhodnější. V případě Dubaje se časy pohybují od 6 do 10 hodin za cestu.
29
4.2 Lety z Vienna International Airport z Vídně Pelikan.cz Nejkratší Nejlevnější Nejkratší Londýn Nejlevnější Nejkratší Barcelona Nejlevnější Nejkratší Istanbul Nejlevnější Nejkratší Moskva Nejlevnější Nejkratší Helsinky Nejlevnější Nejkratší NY Nejlevnější Nejkratší Chicago Nejlevnější Nejkratší Los Angeles Nejlevnější Nejkratší Sao Paulo Nejlevnější Nejkratší Buenos Aires Nejlevnější Paříž
Sydney
Nejkratší Nejlevnější Nejkratší
Tokio Nejlevnější Nejkratší Singapur Nejlevnější Nejkratší Peking Nejlevnější Nejkratší Dubaj Nejlevnější
délka cesty cena v Kč přestupy Aerolinky (vč.poj.storna) tam zpět 1:55 1:45 5940 Air Berlin 2:05 2:00 5223 Air France 2:25 2:10 7840 British Airways 15:15 10:10 1 6299 Air Berlin 2:15 2:20 7524 Vueling Airlines 12:40 15:35 1 6605 SWISS 2:15 2:20 7000 Turkish Airlines Stejné 2:35 2:55 7190 Niki Luftfahrt 2:45 3:05 7005 Transaero Airlines 2:20 2:30 8510 Finnair 5:35 14:05 1 6886 LOT Polish Airlines 11:50 10:40 1 26237 British Airways 1d 2:55 12:05 T 2, Z 1 25037 Alitalia, Air France 12:20 12:00 1 29828 American Airlines, Iberia 1d 4:50 15:35 2 25558 KLM, Air France 18:54 17:05 T 1, Z 2 33408 Air Canada 1d British Airways, Air New Zaeland, 1d 9:30 7:35 1 30474 Austrian Airlines 15:20 15:45 1 62926 Austrian Airlines, TAM Linhas 1d 1d 11:35 8:00 2 31711 American Airlines 16:30 16:10 1 28741 Lufthansa 1d Lufthansa, Air Canada,United 1d 7:50 10:00 T 1, Z 2 27832 Airlines, Austrian 1d 1d 2:35 0:30 2 50073 Singapore Airlines, Lufthansa 2d 1d 11:40 4:45 2 40782 Etihad Airways 11:10 11:45 27517 Austrian Airlines 1d 1d 10:45 4:15 2 23097 Etihad Airways 14:35 16:10 1 26790 Lufthansa 14:35 17:00 1 24815 Lufthansa 9:35 13:15 T -, Z 1 26527 Austrian Airlines, Lufthansa 1d 7:35 23:05 2 22312 Etihad Airways 5:25 5:50 16848 Emirates Airlines 13:55 8:30 T 2, Z 1 14026 Lufthansa, Quatar Airways
Obrázek č.: 8, vlastní tabulka, zdroj: Levné letenky online [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.pelikan.cz
30
V přecházející tabulce jsem zjišťovala údaje tentokrát pro Vídeň. Používala jsem stejnou internetovou stránku a zjištěné údaje byly pro větší vypovídací schopnost vyhledávány ve stejný čas jako údaje pro Prahu. Pokud se podíváme na Paříž, zde se nejkratší a nejlevnější varianta navzájem téměř neliší. V časech je rozdíl pouze pár minut, pro upřesnění cesta tam nejlevnější variantou francouzskými aerolinkami trvá 2 hodiny a 5 minut a cesta zpět rovné 2 hodiny. Cena je 5 223 Kč. Nejkratší cesta s německými aerolinkami je přibližně o 10 až 15 minut kratší, ale cena je o 717 korun vyšší. V případě Londýna je rozdíl značný. Nejlevnější varianta s jedním přestupem s německými aerolinkami trvá při cestě tam 15 hodin 15 minut, při cestě zpět 10 hodin 10 minut. Cena je 6 299 Kč. Nejkratší varianta s britskými aerolinkami je časově o mnoho výhodnější, cesta tam trvá 2 hodiny 25 minut a cesta zpět 2 hodiny 10 minut. Cena za letenku je 7 840 Kč. To činí rozdíl oproti nejlevnější variantě 1 541 Kč. U Barcelony je podobná situace jako v předchozím případě. Nejlevnější varianta stojí 6 605 Kč s jedním přestupem. Doba cesty je však značná, cesta tam trvá 12 hodin 40 minut a cesta zpět 15 hodin 35 minut. Pokud si zvolíme nejkratší cestu, bez přestupu to bude trvat 2 hodiny 15 minut respektive 2 hodiny 20 minut. V tomto případě by byla cesta jen o 919 Kč dražší. V případě Istanbulu je nejlevnější i nejkratší cesta stejná. Bez přestupů letenka stojí s tureckými aerolinkami 7 000 Kč. Cesta tam trvá 2 hodiny a 15 minut, cesta zpět potom 2 hodiny a 20 minut. U Moskvy se nejlevnější a nejkratší varianta opět moc neliší. Cesta v případě nejlevnější varianty trvá 2 hodiny 45 minut, respektive 3 hodiny a 5 minut bez přestupů. Cena s ruskou společností je 7 005 Kč. Nejkratší varianta je pouze o 10 minut kratší. S německými aerolinkami stojí cesta 7 190 Kč, což je minimální rozdíl. Poslední evropskou destinací v našem výběru jsou Helsinky. Nejlevnější varianta za 6 886 Kč s polskými aerolinkami trvá 5 hodin 35 minut, respektive 14 hodin 5 minut s jedním přestupem. Nejkratší varianta s finskými aerolinkami stojí 8 510 Kč, což je o 1 624 Kč více, ale cesta tam trvá 2 hodiny 20 minut a cesta zpět o 10 minut více. V případě Severní Ameriky se nejprve podíváme na New York. V případě nejlevnější varianty nám s italskými a francouzskými aerolinkami cesta tam zabere 26 hodin a 55 minut s dvěma přestupy. Cesta zpět 12 hodin a 5 minut s jedním přestupem. Cena je 25 037 Kč. V případě nejkratší varianty s britskými aerolinkami cesta s jedním přestupem vyjde na
31 26 237 Kč, což je pouze o 1 200 Kč více, ale doba trvání je 11 hodin 50 minut, respektive 10 hodin 40 minut. Další destinací je Chicago. Zde je to velice podobné předchozí situaci. Cesta tam v případě nejlevnější varianty s nizozemskými a francouzskými aerolinkami trvá 28 hodin 50 minut a cesta zpět 15 hodin 35 minut s dvěma přestupy. Cena je 25 558 Kč. Nejkratší cesta trvá 12 hodin 20 minut, respektive 12 hodin s jedním přestupem. V tomto případě se jedná o americké a španělské aerolinky, kdy je cena letenky o 4 270 Kč dražší, tedy je na částce 29 828 Kč. Poslední severoamerickou destinací je Los Angeles. Nejlevnější cesta tam trvá 33 hodin a 30 min, cesta zpět 31 hodin a 35 minut s jedním přestupem. Kombinací britských, novozélandských a rakouských aerolinek stojí letenka 30 474 Kč. Nejkratší variantu zajišťují kanadské aerolinky za 33 408 Kč. Cesta tam s jedním přestupem vyjde na 18 hodin 54 minut, cesta zpět s dvěma přestupy zabere 17 hodin a 5 minut. V případě Latinské Ameriky a Sao Paula nejlevnější cesta tam vychází na 35 hodin a 35 minut, cesta zpět na 32 hodin s jedním přestupem. Cena s ameriskou společností vychází na 31 711 Kč. Nejkratší varianta vychází časově o poznání lépe, na 15 hodin a 20 minut, respektive na 15 hodin a 45 minut s jedním přestupem, cena je však v podstatě dvojnásobná, letenka vychází na 62 926 Kč s rakouskými a brazilskými aerolinkami. Do Buenos Aires dostaneme tentokrát kombinací až 4 leteckých dopravců – německého, kanadského, amerického a rakouského. Cesta tam s jedním přestupem trvá 31 hodin a 50 minut, cesta zpět s dvěma přestupy 34 hodin. Letenka stojí 27 832 Kč. Nejrychlejší variantou je s časy 16 hodin a 30 minut a 16 hodin a 10 minut cesta s jedním přestupem s německými aerolinkami v ceně 28 741 Kč. Cenový rozdíl je 909 Kč, což je v tomto případě zanedbatelná částka v porovnání s dobou letu. V případě Austrálie a Sydney nám cesta s aerolinkami Spojených arabských emirátů zabere při cestě tam 59 hodin a 40 minut a při cestě zpět 28 hodin a 45 minut s dvěma přestupy. Cena v tomto případě vychází 40 782 Kč. Nejkratší varianta se singapurskými a německými aerolinkami trvá 26 hodin a 35 minut, respektive 24 hodin a 30 minut s dvěma přestupy. Cena je 50 073 Kč. Nyní se podíváme na Tokio, kam nejlevnější letenka s aerolinkami ze Spojených arabských emirátů stojí 23 097 Kč. Cesta tam se dvěma přestupy zabere 34 hodin a 45 minut, cesta zpět 28 hodin a 15 minut. Nejrychlejší varianta vychází na 27 517 Kč, což je o 4 420 Kč více, ale cesta tam trvá pouhých 11 hodin a 10 minut, respektive 11 hodin 45 minut s rakouskými aerolinkami.
32 Pokud se podíváme na Singapur, nejlevnější varianta vychází časově na 14 hodin a 35 minut, respektive 17 hodin s jedním přestupem. S německými aerolinkami tato cesta vychází na 24 815 Kč. V případě nejkratší varianty se nám opět s německými aerolinkami zkrátí pouze zpáteční cesta, a to o 50 minut při ceně 26 790 Kč, což je až 1 975 Kč více. Nejlevnější varianta cesty do Pekingu s aerolinkami ze Spojených arabských emirátů vychází s dvěma přestupy na 22 312 Kč. Cesta tam trvá 31 hodin a 35 minut, cesta zpět 23 hodin a 5 minut. Nejkratší varianta s rakouskými a německými aerolinkami vyjde na 26 527 Kč, což je o 4 215 Kč více, ale cesta tam trvá bez přestupů pouze 9 hodin a 35 minut a cesta zpět s jedním přestupem 13 hodin a 15 minut. Poslední zjišťovanou destinací je Dubaj. Nejlevnější cesta tam trvá 23 hodin a 55 minut s dvěma přestupy, cesta zpět 8 hodin a 30 minut s jedním přestupem. S německými a katarskými dopravci cesta stojí 14 026 Kč. Nejkratší cesta s Emirates Airlines stojí 16 848 Kč a bez přestupů zabere 5 hodin a 25 minut, respektive 5 hodin a 50 minut. Na základě údajů z přecházející tabulky vyplývá, že z pohledu ceny se lze dopravit v rámci Evropy přibližně od 5 200 Kč do 8 500 Kč. Do zjišťovaných destinací se lze v případě nejkratší varianty dostat od 2 do 3 hodin, v případě volby levnější varianty to může být 10 až 15 hodin, přesto je to stále v rámci jednodenní cesty častokrát bez přestupů. V případě Severní Ameriky se pohybujeme v cenách přibližně od 25 000 Kč do 33 000 Kč. Nejlevnější varianty často přesáhnou hranici jednoho dne, přesto nebývají znatelně levnější než nejkratší varianty. Přitom nejkratší cesta může trvat až o polovinu méně než nejlevnější varianta. V tomto případě si za rychlost připlatíme pouze přibližně 1 000 Kč až 4 000 Kč. Podobná situace platí i u Jižní Ameriky, kdy cesta u nejlevnější varianty přesahuje hranici jednoho dne. Nekratší doba cesty se potom pohybuje okolo 15 či 16 hodin často pouze s jedním přestupem. V případě Buenos Aires je rozdíl mezi nejlevnější a nejkratší variantou v případě ceny v porovnání s dobou letu téměř zanedbatelný. U Sao Paula už je rozdíl v cenách znatelný, téměř dvojnásobný. U asijských destinací hlavně v případě Tokia a Pekingu přesahuje nejlevnější cesta hranici jednoho dne. Nejkratší varianta může být i bez přestupů a o více jak polovinu času rychlejší. Avšak cena je řádově jen o 4 000 Kč vyšší.
33 Zhodnocení obou tabulek vzájemně Nyní se zaměřím na zhodnocení obou tabulek. Pokud se nejdříve podívám na evropské destinace, v případě volby nejkratší, tedy nejrychlejší varianty, se do vybraných míst dostaneme přibližně za stejný čas, ať už letíme z Prahy, či z Vídně. Pouze v případě letu z Prahy do Moskvy je i nejkratší varianta časově o dost delší než při letu z Vídně. Přesto se dá tedy říci, že časy se nijak výrazně neliší. To se však nedá říci o ceně, která je sama o sobě v případě volby nejrychlejší cesty o něco vyšší. Ve všech případech, kromě Istanbulu, jsou letenky levnější u letů z Prahy. V případě Paříže je letenka z Vídně o 1 982 Kč dražší, u Londýna je dražší o 1 607 Kč a v případě Barcelony je dražší o 1 409 Kč. U Moskvy je sice také dražší, a to o 1 054 Kč, avšak doba letu je mnohem příznivější a bez přestupů. I u Helsinek je letenka z Vídně dražší o 1 519 Kč. Pouze u již zmíněného Istanbulu je letenka dražší tentokrát z Prahy, konkrétně o 689 Kč. Nyní stále zůstanu u evropských destinací, zaměřím se ale na nejlevnější varianty. U letů z Prahy se časy mezi nejkratší a nejlevnější variantou výrazně neliší v případě Paříže a Londýna. U dalších destinací jsou časy u nejlevnější varianty často i více jak dvojnásobné oproti nejkratší variantě. U letů z Vídně se rozdíl mezi nejkratší a nejlevnější variantou příliš neliší u Paříže, Istanbulu a Moskvy. Pokud porovnám ceny letenek z Vídně a Prahy v případě nejlevnějších variant, tak letenka z Vídně do Paříže je o 1 275 Kč dražší než z Prahy, do Londýna je letenka z Vídně nejenom o 1 491 Kč dražší, ale navíc cesta zabere i pětkrát více času plus je nutné přestupovat. Letenka do Barcelony je z Vídně o 1 470 Kč dražší. Do Istanbulu je o 1 224 Kč dražší, avšak zde je výhoda o něco rychlejší cesty bez přestupů. V případě Moskvy je letenka dražší o 869 Kč, avšak je podstatně rychlejší, takže v tomto případě je tato částka za časový komfort velmi příznivá. Poslední evropskou destinací jsou Helsinky, kde je letenka z Vídně o 496 Kč dražší. Nyní se zaměřím na Severní Ameriku. Pokud se tam potřebuji dostat co nejrychleji, tak je v případě New Yorku výhodné letět z Letiště Václava Havla, kdy cesta trvá přibližně kolem 9 hodin bez přestupů. V případě letu z Vídně je to kolem 11 hodin s jedním přestupem. Letenka z Vídně je také o 1 317 Kč dražší. Let do Chicaga je tentokrát z Vídně o něco kratší, ale letenka je neúměrně k tomu až o 5 360 Kč dražší. Obdobná situace je u Los Angeles, kdy je opět let z Vídně o desítky minut kratší, ale letenka je opět dražší, v tomto případě o 2 889 Kč. V situaci, kdy člověku záleží na ceně a hledá tedy nejlevnější variantu bez ohledu na délku letu, vychází konkrétně u New Yorku lépe Praha. Doba letu je kratší, pouze s jedním
34 přestupem a letenka je o 2 871 Kč levnější než z Vídně. I nejlevnější varianta pro Chicago je výhodnější z Prahy, jak časově, tak cenově, kdy letenka z Prahy je o 1 090 Kč levnější, ale hlavně cesta je podstatně rychlejší. Stejná situace je i u Los Angeles. Opět je let z Prahy rychlejší a o 3 607 Kč levnější. Nevýhodou mohou být pouze dva přestupy. U Latinské Ameriky jsou časy v případě nejrychlejší varianty srovnatelné, avšak ceny jsou v tomto případě nepředvídatelné. Z Prahy totiž zaplatíme za nejkratší cestu do Sao Paula o 16 712 Kč méně než z Vídně. U Buenos Aires je situace obrácená. Cena letenky z Prahy je o 7 803 Kč vyšší. U nejlevnější varianty téměř ve všech případech časy značně vzrostou a ceny klesnou, přesto letenka z Prahy do Sao Paula je o 5 064 Kč levnější než letenka z Vídně. Avšak i tentokrát u Buenos Aires je letenka z Prahy naopak dražší o 4 427 Kč. Nejrychlejší cesta do Austrálie je u letu z Prahy oproti letu z Vídně o pár hodin delší, avšak cena je o 7 657 Kč levnější. Nejlevnější varianta je naopak rychlejší u letu z Prahy, a i přesto je ještě o 7 153 Kč levnější než v případě Vídně. Pokud se zaměřím na Asii, do Tokia se nejrychleji dostanu z Vídně bez jediného přestupu za cenu o 3 021 Kč levnější než při letu z Prahy. Do Singapuru je let z Vídně opět rychlejší a letenka je dokonce ještě o 6 595 Kč levnější. I Peking je rychleji dosažitelný z Vídně, avšak tentokrát je letenka z Vídně naopak dražší, a to o 5 574 Kč. V případě Dubaje se časy téměř rovnají, avšak se stejnými aerolinkami je let z Vídně o 2 705 Kč dražší. Nejlevnější varianty vycházejí ve všech případech levněji při letech z Prahy. Nejlevnější letenka z Prahy do Tokia je o 3 653 Kč levnější než letenka z Vídně a navíc je i časově přijatelnější a zdaleka nepřesahuje hranici 24 hodin, jak je to u letu z Vídně. Let do Singapuru je naopak rychlejší z Vídně, ale je také i 2 014 Kč dražší. U Pekingu je zase rychlejší i levnější varianta z Prahy, kdy je letenka konkrétně o 1547 Kč levnější. Nakonec Dubaj, který je opět časově přijatelnější při letu z Prahy a je také o 4 074 Kč levnější. V předcházejícím textu jsem porovnávala, zda je výhodnější letět z Prahy či Vídně. Jak jsem již zmínila, informace jsem získávala z jediné internetové stránky, proto je pravděpodobné, že se na jiné internetové stránce mohly nějakým způsobem lišit. Zjištěná čísla byla vyhledávána v určitý den pro určitý termín v budoucnosti a je téměř jisté, že při sebemenší změně data i hodině hledání mohou být vyhledávané údaje odlišné. Mým záměrem bylo především zjistit to, kdyby někdo postupoval stejným způsobem jako já a hledal zpáteční letenku do dané destinace ve stejný den pro stejně datum v budoucnosti, zda je tedy výhodnější letět z Vídně či z Prahy. Jak již bylo v úvodu této části nastíněno, neberu v úvahu dopravu na dané letiště. Je to především pro to, že Vídeň je pro některé obyvatele České
35 republiky stejně dobře nebo i lépe dostupná než Praha. Hodnotím tedy pouze cenu za zpáteční letenku včetně storno poplatků v ekonomické třídě pro dospělou osobu. Na základě těchto vymezených podmínek jsem zjistila, že v případě Evropy jsou ceny letenek z Prahy jak u nejkratší, tak u nejlevnější varianty nižší, než při koupi letenky z Vídně. Pouze jedinou výjimkou byl Istanbul, kdy vyšla u nejkratší varianty letenka z Vídně o něco výhodněji než z Prahy. Pokud to vezmu z časového hlediska, i tady vychází pro Prahu příznivější, tedy kratší časy. Avšak v počtu přestupů je to příznivější pro Vídeň, protože u letů z Vídně byl pouze ve 3 případech nutný přestup a to jen u nejlevnější varianty. U letů z Prahy to bylo v podstatě podobné, akorát lety z Prahy do Moskvy byly v obou případech s jedním přestupem. V případě Severní Ameriky jsou ceny do všech zjišťovaných destinací levnější z Prahy, tedy jak nejkratší tak nejdelší cesta byla ve všech případech levnější. V případě doby trvání cesty jsou časy opět příznivější pro Prahu, pouze nejkratší cesty do Los Angeles a Chicaga vycházejí z Vídně nepatrně lépe. Ohledně přestupů, u letů z Prahy je to obvykle jeden, v případě New Yorku existují lety i bez přestupů, pouze Los Angeles je dostupné pouze s dvěma přestupy. Lety z Vídně jsou vždy s minimálně jedním přestupem. U Jižní Ameriky jsou ceny u Sao Paula příznivější pro let z Prahy, u Buenos Aires naopak pro let z Vídně. Z časového hlediska to vychází častěji lépe pro Prahu a s přestupy jsme na tom v obou případech stejně. U Austrálie se časy až tak znatelně neliší, ale ceny letenek z Vídně jsou vyšší. Přestupy jsou většinou dva, pouze u zpáteční cesty ze Sydney do Prahy je let pouze s jedním přestupem. Destinace v Asii cenově opět vycházejí lépe pro Prahu. Pouze v případech nejkratších cest do Tokia a Singapuru jsou levnější letenky z Vídně. Časově jsou však tentokrát přijatelnější ve většině případů lety z Vídně. Pouze nejlevnější varianty do Tokia, Pekingu a Dubaje jsou rychlejší z Prahy. V případě přestupů se už situace obrací ve prospěch Prahy. Tam jsou lety většinou s jedním přestupem nebo žádným, to v případě Dubaje. Z Vídně jsou lety s žádným, jedním, ale i dvěma přestupy. Bez přestupů se z Vídně můžeme dostat do Tokia či Dubaje. Z předcházejícího textu vyplývá, že nelze jednoznačně říci, na který kontinent je výhodnější letět z Vídně či z Prahy. Pokud se však pokusím o obecný závěr, v rámci Evropy vycházejí levněji letenky z Prahy a časově se to až na výjimky oproti Vídni tolik neliší. V případě Severní Ameriky také doporučuji za daných podmínek spíše lety z Letiště Praha. V mnohých případech vychází letenka z Prahy jak časově, tak cenově výhodněji. U Latinské
36 Ameriky se jen těžko dělá jednoznačný závěr. Austrálie vycházela výhodněji z Prahy především cenově. V případě Asie jsou častěji výhodnější letenky z Prahy, avšak z pohledu času jsou výhodnější většinou lety z Vídně.
4.3 Nákup letenek V následujícím textu praktické části je mým cílem zjistit, kdy je nejlepší zakoupit letenku. Zda je lepší koupit si letenku několik měsíců dopředu, či zda je ideální doba pár týdnů před odletem, či zda je úplně nejlepší vyčkávat téměř do data odletu. Tedy základní myšlenkou je to, zda je výhodné do vybraných destinací kupovat letenku s předstihem či nikoli. V následujících dvou tabulkách jsem zjišťovala informace ze internetové stránky jako v předchozích tabulkách, a to z www.pelikan.cz. Hledala jsem lety jak z Prahy, tak z Vídně, konkrétně dne 26. 4. 2013. Jak jsem již v úvodu zmínila, vyhledávala jsem letenky s odletem zítra, za 3 dny, za týden, za 14 dnů, za 4 týdny, za 10 týdnů a za 14 týdnů. Zvolila jsem si tři destinace z různých kontinentů, u kterých jsem nejprve hledala cenu za nejlevnější a poté za nejkratší variantu. Ceny jsou uvedeny za zpáteční letenku pro dospělou osobu v ekonomické třídě včetně storno poplatku. Zpáteční cestu jsem zadávala vždy za týden od data odletu.
37
4.3.1 Odlet z Prahy
z Prahy Zítra
Za 3 dny
za týden
za 14 dnů
za 4 týdny
za 10 týdnů
za 14 týdnů
dne 26.4.2013 27.4.
29.4.
3.5.
10.5.
24.5.
5.7.
2.8.
destinace Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking
cena za nejlevnější cestu v Kč
cena za nejkratší cestu v Kč
5293 17689
6641 18257
15535 4793 16610
19751 6537 18009
13685 5293 18160
20342 6537 18967
14285 5293 16079
22941 6537 16079
14893 5293 16079
16311 6537 19947
13685 5975 22068
17761 5975 23465
18029 4793 22068
19878 5975 22560
18773
26803
Obrázek č.: 9, vlastní tabulka, zdroj: Levné letenky online [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: www.pelikan.cz
Z přecházející tabulky můžeme vyčíst, že pokud bychom nejlevnější letenku z Prahy do Londýna vybírali 26. 4. 2013 a chtěli bychom odletět hned další den, cena by byla 5 293 Kč. Pokud bychom tento den kupovali letenku s odletem za 3 dny, cena by klesla přesně o 500 Kč. Avšak pokud bychom kupovali letenku s odletem za týden, cena se dostala opět na původní částku 5 293 Kč. Stejná cena je u letenky s odletem za 14 dnů i 4 týdny. Letenka s odletem za 10 týdnů, což vyšlo na datum 5. 7. 2013, se však vyšplhala na 5 975 Kč. To může být způsobeno tím, že je v České republice tento den státní svátek a navíc pátek, čili je to ideální doba pro cestování. Proto mohou letecké společnosti navýšit cenu letenky s tím, že počítají, že si jí i přes mírné zdražení lidé přesto koupí. Pokud bychom kupovali letenku s odletem za 14 týdnů, což vychází až na 2. 8. 2013, cena za nejlevnější letenku je 4 793 Kč, tedy stejná cena, jako letenka s odletem za 3 dny. Z toho všeho vyplývá, že není až tak velký
38 rozdíl mezi cenou letenky s odletem zítra či za měsíc. V tomto případě se letenky pohybují stále kolem jedné ceny, s občasnými výkyvy. V situaci, kdy hledáme nejrychlejší variantu, se u letenek z Prahy do Londýna pohybujeme většinou v částkách nad 6 000 Kč. V tomto případě můžeme sledovat sestupný charakter cen letenek s narůstajícím časem. Pokud si koupíme letenku s odletem hned druhý den, začínáme v případě nejrychlejší varianty cesty na ceně 6 641 Kč. S dalšími termíny klesneme na cenu 6 537 Kč. Za tuto cenu můžeme koupit letenku ještě s odletem za měsíc. Letenka s odletem za 10 týdnů klesne pod hranici 6 000 Kč na 5 975 Kč a stejně tak bude stát i letenka s odletem za 14 týdnů. V případě New Yorku jsou ceny s narůstajícím časem různorodé. Nelze tedy jednoznačně říci, zda je lepší s nákupem letenky čekat či nečekat. Avšak z mého zjišťování vyplynulo, že letenka s odletem hned další den vychází na 17 689 Kč, což je o 4 379 Kč levnější, než letenky s odletem za 10 a 14 týdnů. Letenka s odletem za 3 dny je potom s cenou 16 610 Kč o 1079 Kč levnější než letenka koupená na druhý den. Letenka s odletem za týden však vzroste na 18 160 Kč, ale letenka s odletem za 14 dnů zase klesne na 16 078 Kč. Za tuto cenu jí můžeme koupit i za 4 týdny. V tomto případě vyšla nejlevněji letenka s odletem za 14 dnů až 4 týdny od data nákupu letenky. Pokud se do New Yorku potřebujeme dostat co nejrychleji, ceny nejsou o tolik vyšší než u nejlevnější varianty. V jednom případě, konkrétně 10. 5. 2013, byly nejlevnější i nejdražší varianta zcela shodné, a navíc se jedná i o celkově nejvýhodnější zjišťovanou variantu. V tomto případě by však platilo, že by levněji vyšla letenka s odletem zítra či za 14 dnů, než za 10 týdnů. Poslední zjišťovanou destinací je Peking. Zde pokud bychom si chtěli koupit nejlevnější letenku 26. 4. 2013 s odletem další den, zaplatíme 15 535 Kč. Letenka s odletem za 3 dny klesne dokonce na 13 685 Kč. Stejnou cenu má letenka s odletem za 4 týdny. Letenka s odletem za týden stojí 14 285 Kč, s odletem za 14 dnů 14 893 Kč. Letenka s odletem za 10 a 14 týdnů přesáhne hranici 18 000 Kč. Zde se dá až na výjimku 24. 5. 2013 pozorovat vzestup ceny s narůstající dobou. V případě časově nejkratší varianty se zprvu setkáváme s nárůstem ceny. Letenka s odletem následující den by stála v tomto případě 19 751 Kč, v dalším případě by došlo k navýšení na 20 342 Kč a u letenky s odletem za týden by se cena vyšplhala na 22 941 Kč. Avšak letenka za nejrychlejší variantu koupená pro let za 14 dnů klesne na 16 311 Kč. Poté už dochází k dalšímu nárůstu.
39 Pokud tedy shrnu informace z předcházející tabulky a zaměřím se na nejlevnější variantu, tak v případě cesty z Prahy do Londýna jsou letenky přibližně stejně drahé. Je tedy téměř jedno, kdy si je koupíme. Přesto úplně nejlevnější byly letenky koupené 3 dny a 14 týdnů před odletem. To znamená, že se nedá jednoznačně určit, zda s nákupem letenky čekat či nikoli. V případě New Yorku jsou letenky nejlevnější při nákupu měsíc a méně před odletem. Při nákupu letenky 2 až 4 měsíce před odletem je cena vyšší. Stejně tak u Pekingu je nejvýhodnější koupit letenku v době těsně před odjezdem. V situaci nákupu letenky s odletem více jak za měsíc cena potom roste. Na závěr je důležité zmínit, že přestože jsou v mnoha případech letenky koupené na poslední chvíli výhodnější, neplatí to však pro letenky koupené s odletem následující den. Tyto letenky bývají dražší, než letenky koupené 3 dny až měsíc před odletem.
4.3.2 Odlet z Vídně z Vídně zítra
Za 3 dny
za týden
za 14 dnů
za 4 týdny
za 10 týdnů
za 14 týdnů
dnes 26.4.2013 27.4.
29.4.
3.5.
10.5.
24.5.
5.7.
2.8.
destinace
cena za nejlevnější cestu
cena za nejkratší cestu
Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking Londýn NY Peking
7490 20603
10275 31079
18664 7569 16839
25153 10110 17920
18293 7490 16711
22637 9188 19502
14487 5514 16711
19716 8312 19502
18622 6111 18048
22123 6612 24135
14619 4454 23398
19716 7064 24265
21811 5203 23832
26344 7870 24656
19849
25371
Obrázek č.: 10, vlastní tabulka, zdroj: Levné letenky online [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: www.pelikan.cz
40 V předcházející tabulce jsou stejné destinace i podmínky jako v té předposlední, avšak tentokrát je to pro lety z Vídně. Nejprve se opět podívám na Londýn a nejlevnější variantu. Zde platí, že letenky koupené na poslední chvíli jsou ty nejméně výhodné. Letenka s odletem další den stojí 7 490 Kč. Letenka s odletem za 3 dny je v tomto případě nejméně výhodná, protože je ještě o 79 Kč dražší než v předchozím případě. Letenka s odletem za týden potom klesá zpátky na 7 490 Kč. Výrazný pokles je u letenky s odletem za 14 dní, kdy cena poklesla na 5 514 Kč. Cena letenky s odletem za měsíc zase naopak stoupla na 6 111 Kč. Nejvýhodněji v tomto případě vyjde letenka s odletem za 10 týdnů, kdy cena klesla na 4 454 Kč. V pozdějším termínu došlo k dalšímu nárůstu na 5 203 Kč, přesto vyplývá, že je výhodnější koupit letenku s předstihem alespoň těch 10 týdnů. Nejdražší varianty jsou tedy letenky koupené na poslední chvíli. V případě nejkratší varianty se dá říci, že ceny mají sestupný charakter s rostoucím datem odletu. Letenky s odletem zítra či za 3 dny stojí nad 10 000 Kč, postupně potom dochází k poklesu ceny. V případě nejkratší varianty se dá nejkratší letenka sehnat za 6 612 Kč a je to ta s odletem za 4 týdny. V dalších případech dochází k nárůstu cen letenek, přesto se stále jedná o částky pod 8 000 Kč. V případě New Yorku a nejlevnější varianty se cena letenky s odletem následující den cena letenky přesáhne hranici 20 000 Kč, přesněji 20 603 Kč. Velký rozdíl je potom v porovnání s letenkou s odletem za 3 dny, kdy cena poklesne o 3 764 Kč, tedy na 16 839 Kč. Letenky s odletem a týden a 14 dnů stojí shodně 16 711 Kč, což je v našich podmínkách nejnižší cena. Letenka s odletem za měsíc potom vzroste a překoná hranici 18 000 Kč a letenky s odletem za 10 a 14 týdnů vzrostou dokonce nad 23 000 Kč. Z toho vyplývá, že je nejvýhodnější kupovat letenky s předstihem 3 až 14 dnů před odletem. V případě nejkratší cesty platí podobný systém. Nejlevnější letenky vycházejí shodně jako v předchozí variantě při nákupu 3 až 14 dnů před odletem. Nejlevnější letenka je potom ta zakoupená 3 dny před odletem, vychází na cenu 17 920 Kč. Letenka s odletem hned následující den je v tomto případě nejdražší a vychází na 31 079 Kč. Letenky s odletem 4 až 14 týdnů před odletem stojí nad 24 000 Kč. Poslední zjišťovanou destinací je Peking. Zde se nedá jednoznačně říci, s jakým předstihem je výhodné letenku kupovat. V případě nejlevnější cesty vychází letenka s odletem následujíc den na 18 664 Kč. Letenka s odletem za 3 dny je potom o 371 Kč levnější. Úplně nejlevnější je letenka s odletem za týden, cena je v tomto případě 14 487 Kč, podobně je na tom letenka s odletem za 4 týdny, která je pouze o 132 Kč dražší. Letenka s odletem za 14 dnů se cenově blíží té s odletem za 3 dny. Cenově nejhůře vychází letenka s odletem za 10
41 týdnů, stojí 21 811 Kč, letenka s odletem za 14 týdnů zase klesá na 19 849 Kč. Z toho se dá usoudit, že je přeci jenom výhodnější koupit letenky později, tedy blíže datu odletu. U nejrychlejší varianty ceny většinou neklesnou pod 20 000 Kč, avšak nejlevnější letenky vychází s odletem za 1 a 4 týdny a stojí 19 716 Kč. Nejhůře vycházejí letenky s odletem za 10 a 14 týdnů, kdy cena překračuje hranici 25 000 Kč. Stejně tak letenka s odletem za 3 dny, která vychází na 25 153 Kč. Pokud shrnu informace z předcházející tabulky a opět se zaměřím především na nejlevnější variantu, tak v případě Londýna je lepší objednat letenku nejdříve 14 dnů před odletem. Nejlevnější potom vyšla už ta koupená 10 týdnů před odletem. U New Yorku byly nejlevnější letenky koupené do jednoho měsíce před odletem. Nejméně se tedy vyplatily letenky koupené 10 a více týdnů před odletem. Úplně nejlevnější byly ty s odletem za týden a 14 dnů. V případě Pekingu je podobná situace jako u New Yorku, tedy nejvýhodnější je koupit letenku řádově měsíc před odletem a méně. Nyní se zaměřím na obě tabulky dohromady a pokusím se shrnout vývoj cen letenek s odletem z Prahy a Vídně. Opět se zaměřím na nejlevnější variantu, kterou dle mého názoru preferuje většina cestujících. Zde mi vyšlo, že pokud si potřebujeme koupit letenku do Londýna na poslední chvíli, tedy jeden den až 4 týdny před odletem, cenově výhodněji vychází letenky z Prahy. Pouze v jednom případě byla levnější letenka z Vídně a to v případě nákupu letenky 10 týdnů před odletem. V případě New Yorku je to obdobné. Ceny jsou opět až na jeden případ výhodnější při letech z Prahy, tou výjimkou je letenka s odletem za jeden týden, kdy vyšla výhodněji letenka z Vídně. Poslední hodnocenou destinací je Peking. Zde jsou ceny ve všech případech levnější při odletu z Prahy. Z této analýzy cen letenek za daných podmínek jednoznačně vyplývá, že je výhodnější letět z Prahy téměř ve všech případech. Pokud se zaměřím na to, kdy je výhodnější koupit letenku, jsou u letů z Prahy v případě Londýna nejlevnější letenky koupené 3 až 14 dnů před odletem. Letenky do New Yorku jsou nejlevnější při nákupu 14 dnů a 4 týdny před odletem a lety do Pekingu jsou nejlevnější v případě nákupu letenky 3 dny a 4 týdny před odletem. Z toho vyplývá, že letenky koupené nejpozději 3 dny a nejdříve 4 týdny před odletem jsou v případě těchto destinací nejvýhodnější. Naopak nejdražší letenka do Londýna byla při nákupu 10 týdnů před odletem, do New Yorku byla nejdražší letenka koupena 10 a 14 týdnů před odletem a v případě Pekingu to je letenka koupená 14 týdnů před odletem.
42 Pokud se stejným způsobem podívám na lety z Vídně, nejlevnější letenky do Londýna jsou ty koupené 10 týdnů před odletem, v případě New Yorku jsou to letenky koupené 1 týden a 14 dnů před odletem a u Pekingu je to 1 týden před odletem. Naopak nejdražší jsou v případě Londýna letenky koupené na poslední chvíli, tedy 3 dny před odletem, u New Yorku jsou to letenky koupené 14 týdnů před odletem a u Pekingu 10 týdnů před odletem. Je vidět, že je to jak u Vídně, tak u Prahy podobné, vyjma Londýna, u kterého se vyplatí kupovat letenku z Prahy krátce před odletem. Naopak v případě letenek z Vídně se více vyplatí koupit letenku už 10 týdnu před odletem. Letenky koupené na poslední chvíli byly v tomto případě ty nejdražší. Mým předpokladem bylo, že letenky koupené s velkým předstihem a také letenky koupené na poslední chvíli budou ty nejlevnější. Předpokládala jsem tak proto, že u včas koupené letenky dávám dopravci informaci, že se letadlo obsazuje. U letenky koupené na posední chvíli naopak svým způsobem zachraňuji dopravce tím, že nepoletí neobsazené letadlo. Avšak z mého hledání vyplynulo, že se nedá jednoznačně říci, kdy je nejlepší čas na nákup letenky, protože nejenom, že se ceny letenek mění, ale samozřejmě záleží jak na ekonomické situaci, tak i na ročním období, oblíbenosti destinace, nebo zda je dostupnost do místa určení možná výhradně letecky či jsou u jiné způsoby dopravy. Dále může hrát roli, zda se v době cesty nekoná v dané destinaci nějaká významná událost. Na závěr bych chtěla dodat, že existuje nabídka zlevněných letenek, které jsou často velmi výhodné. Některé letecké společnosti včetně ČSA nabízejí také věrnostní programy, které jsou spojeny se spoustou výhod a odměn, například bonusové letenky, nadváha zavazadel, vstup do salónu a další.11
11
Věrnostní program. České aerolinie, a.s. [online]. © 1998 - 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/frequent-flyers/ok-plus.htm
43
Závěr V této bakalářské práci jsem se zabývala leteckou dopravou. Zaměřila jsem se především na Letiště Václava Havla v Praze, které jsem srovnávala s vídeňským letištěm Vienna International Airport. Cílem mé práce bylo především srovnat tato letiště. Jak již bylo v předchozím textu řečeno, stanovila jsem si určité podmínky, dle kterých jsem zjišťovala potřebné informace. Tuto práci jsem si zvolila především z toho důvodu, že jsem předpokládala, že je let z Vídně ve většině případů výhodnější, než let z Prahy. Další mou domněnkou bylo, že letenky koupené na poslední chvíli a letenky koupené s velkým časovým předstihem jsou nejvýhodnější. Tyto argumenty jsem chtěla potvrdit či vyvrátit v praktické části této práce. V první části jsem se kromě obecných informací týkající se letecké dopravy zabývala samotnými letišti. Pokud se nejprve podívám na dopravu, tak obě letiště zajišťují dopravu pro cestující z centra města. Existují speciální dopravní prostředky, v případě Prahy je to hlavně Airport Express, v případě Vídně je to mimo jiné vlakové spojení CAT, které zajišťují pravidelnou dopravu přímo k terminálům či rychlodráha S7. Samozřejmě zde existují i další možnosti dopravy. Jednou z nich je doprava osobním automobilem. Na to jsou letiště připravená a nabízejí jak krátkodobé, tak dlouhodobé parkování. Jelikož je letiště především místem, kde se hlavně čeká, bývá zde nesčetně možností, jak trávit svůj volný čas. Jak na pražském, tak i na vídeňském letišti jsou za poplatek k dispozici salónky. Pro členy věrnostního klubu bývají zadarmo. Tato místa slouží jak k odpočinku s rodinou, tak je můžete využít i pro práci či jednání. Samozřejmostí v dnešní době je také bezplatné wifi připojení. Dále jsou k dispozici nejrůznější restaurace a kavárny. V Praze si dokonce můžeme vybrat restauraci podle cenové kategorie. V případě srovnání počtu restaurací na počet cestujících čísla hovoří spíše pro Prahu. Přestože je zde početně méně restaurací a kaváren, k počtu cestujících to vychází lépe, což přináší větší komfort. Letiště často myslí i na fanoušky letectví. V Praze jsou vybudovány vyhlídkové valy či otvory v oplocení, které slouží k pozorování či fotografování letadel. Na vídeňském letišti existují autobusy, které projíždějí areálem a podávají informace o letišti, avšak pouze v německém jazyce. Pokud se nyní zaměřím na předpoklad, který jsem zmínila hned na úvod toho textu, tak na základě zjištění a vyhodnocení informací mi vyšli následující výsledky. V první řadě se mi nepotvrdilo tvrzení, že letenky z Vídně jsou výhodnější. V případě letů v rámci Evropy
44 byly téměř vždy výhodnější letenky z Prahy. Stejně tak to bylo u letů do USA. U Jižní Ameriky to bylo u mých dvou zjišťovaných destinací pokaždé jinak. U Asie opět platilo to, že byly obecně levnější letenky z Prahy. Pokud bych měla zhodnotit Vídeň, letenky byly tedy ve většině případů dražší. Z pohledu délky letů, z Prahy lépe vycházeli lety po Evropě a do USA. Do Asie vycházely naopak lépe většinou lety z Vídně. V případě zjišťování, kdy je nejlepší koupit letenku, se opět zcela nepotvrdily mé původní domněnky. Pokud se pokusím udělat obecně platný závěr, v případě nejlevnější varianty, letenky koupené ne dlouho před odletem vycházely skutečně levněji. Může to být z důvodu nalákání cestujících a tedy doplnění letadla. Naopak letenky koupené dva a více měsíců před odletem, tedy s větším časovým předstihem, vycházely cenově nejhůře. Pouze v případě Londýna tyto teorie úplně přesně neplatí. Může to být způsobeno tím, že Londýn je opravdu frekventovanou destinací, kam se létá několikrát denně, pravidelně a po celý rok. Z toho důvodu může být cenová politika odlišná. Na závěr nutno podotknout, že tyto závěry platí pro stanovené podmínky. V případě volby jiného internetového portálu, v případě volby letenky pro první třídu, v případě nákupu zlevněné letenky či v případě použití věrnostní karty určité společnosti se ceny letenek mohou výrazným způsobem lišit. Stejně tak, jak již bylo zmíněno, záleží i na době, kdy se letenka objednává. Všechny tyto a ještě další aspekty hrají roli. Přesto dle mého mají zjištěné informace pro tento způsob srovnání letišť svou vypovídací schopnost.
45
Zdroje Knižní zdroje: [ 1 ] BÍNA, Ladislav, David ŠOUREK a Zdeněk ŽIHLA. Letecká doprava II. 1. vydání. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze, 2007. ISBN 978-80-86841-07-6. [ 2 ] PRŮŠA, Jiří. A KOLEKTIV. Svět letecké dopravy. Praha: Galileo CEE Service ČR s.r.o., 2007. ISBN 978-80-239-9206-9. Internetové zdroje: [ 3 ] České aerolinie, a.s. [online]. © 1998 - 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: www.csa.cz [ 4 ] ECAC [online]. © 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: https://www.ecac-ceac.org/ [ 5 ] ICAO [online]. © 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.icao.int/Pages/default.aspx [ 6 ] Levné letenky online [online]. © 2004-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.pelikan.cz [ 7 ] Ministerstvo životního prostředí [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: www.mzp.cz
