Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2010
Kristýna Lišková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Arts Management
Transformace pražské divadelní sítě
Vypracovala: Kristýna Lišková Vedoucí práce: PhDr. Irena Tyslová
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Transformace pražské divadelní sítě“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 17. května 2010
Podpis:
Poděkování
Ráda bych poděkovala PhDr. Ireně Tyslové za vedení bakalářské práce - za vstřícnost, ochotu, cenné rady a připomínky. Také bych chtěla poděkovat rodičům za podporu a trpělivost.
Obsah Úvod................................................................................................................ 1 1.
Funkce divadla ......................................................................................... 3
2.
Historie a vývoj pražské divadelní sítě ...................................................... 4
3.
4.
2.1.
Osvícenství ........................................................................................ 4
2.2.
Devatenácté století............................................................................. 4
2.3.
První republika (1918 - 1938) ............................................................ 5
2.4.
1948 -1989 ........................................................................................ 8
2.5.
Devadesátá léta .................................................................................10
2.6.
První vlna transformace ....................................................................13
2.7.
Druhá a třetí vlna transformace .........................................................16
Současnost ...............................................................................................18 3.1.
Absence statistických podkladů ........................................................18
3.2.
Statistické údaje o divadle v ČR z roku 2008 ....................................18
3.3.
Statutární (zřizovaná) divadla ...........................................................20
3.4.
Soukromé podniky ............................................................................22
3.5.
Nestátní neziskové organizace ..........................................................23
Analýza současného stavu pražských divadel, která prošla první vlnou
transformace na jinou právní formu v roce 2002. ............................................26
5.
4.1.
Archa ................................................................................................27
4.2.
Činoherní klub ..................................................................................32
4.3.
Semafor ............................................................................................33
4.4.
Divadlo Komedie..............................................................................37
Financování divadel a grantový systém ....................................................39
5.1.
Vývoj grantového systému v ČR .......................................................39
5.2.
Praha a podpora divadla ....................................................................40
5.2.1.
"Povodňové" granty ......................................................................41
5.2.2.
Čtyřleté granty ..............................................................................41
5.2.3.
Rozpočet hl. m. Prahy – změny .....................................................41
5.2.4.
Kritika pražského grantového systému a spor s Petrem Kratochvílem 42
6.
5.2.5.
Iniciativa pro kulturu a tzv. Dny neklidu .......................................43
5.2.6.
Nový grantový systém 2010 - 2015 MHMP ..................................45
Srovnání se světem ..................................................................................47 6.1.
Srovnání modelů financování divadla v zemích EU ..........................47
6.2.
Srovnání s Německem ......................................................................47
6.2.1. 7.
Berlín ............................................................................................48
Možná řešení - transformace na různé právní formy - jejich výhody a
nevýhody. .......................................................................................................50 7.1.
Neziskové organizace .......................................................................50
7.1.1.
Příspěvková organizace .................................................................50
7.1.2.
Občanské sdružení ........................................................................54
7.1.3.
Nadace ..........................................................................................55
7.1.4.
Obecně prospěšná společnost ........................................................55
7.2.
Kapitálové společnosti ......................................................................57
7.2.1.
Společnost s ručením omezeným ...................................................57
7.2.2.
Akciová společnost .......................................................................58
Závěr ..............................................................................................................59 8.
Seznam zdrojů .........................................................................................61 8.1.
Literatura ..........................................................................................61
8.1.1.
Tištěné články ...............................................................................62
8.1.2.
Dokumenty ...................................................................................62
8.2.
9.
Internetové zdroje .............................................................................62
8.2.1.
Články ..........................................................................................62
8.2.2.
Webové stránky divadel ................................................................63
8.2.3.
Iniciativa pro kulturu .....................................................................63
8.2.4.
Obchodní rejstřík...........................................................................63
8.2.5.
Zákony ..........................................................................................64
8.2.6.
Ostatní ..........................................................................................64
8.2.7.
Zdroje dat ......................................................................................65
8.2.8.
Divadelní ústav .............................................................................65
8.2.9.
Dokumenty a stránky hl. m. Praha .................................................65
Seznam tabulek ........................................................................................67
10. Seznam obrázků.......................................................................................68 Abstrakt ..........................................................................................................69
Úvod Transformaci pražské divadelní sítě jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce, protože mě divadlo vždy zajímalo a to ze všech různých pohledů. Sama jsem členkou amatérského souboru a vím tedy, že divadlo je složitý a organický celek. Aby vznikla inscenace, je potřeba součinnost přinejmenším několika lidí se zkušenostmi z různých oborů. Každý má na divadlo ze své pozice trochu jiný pohled (například: herec x scénograf x režisér x produkční) a všechny tyto postoje je potřeba nějakým způsobem sjednotit, sladit, aby dílo mohlo vzniknout. Důležité jsou ale i podmínky a prostředí, ve kterém je divadelní činnost provozována a které ji ovlivňuje. Možnosti provozování divadelní činnosti ovlivňuje prostředí legislativní, ekonomické, politické, atd. Divadlo by dle mého názoru mělo být podporováno, protože přináší společnosti různé užitné efekty - podporuje národní a regionální identitu a identifikaci s kulturním dědictvím, sdružuje občany, je smysluplným využitím volného času ať už se divadla účastní občan aktivně (jako tvůrce) nebo pasivně (jako divák), kultivuje a vzdělává, má vliv na kulturní turistiku, využívá domácí pracovní sílu, je nástrojem rozvoje měst, slouží také jako prevence proti patologickým jevům ve společnosti. Divadelní síť je tvořena všemi divadly na daném území. Zaměřuji se na pražskou divadelní síť, protože Praha je jedním z hlavních center a také vzorem pro ostatní města v celé České republice. Právě proto, že je zde velmi hustá síť divadel a o finanční podporu tedy v grantovém řízení žádá velké množství divadelních subjektů, je potřeba, aby tento systém byl transparentní, aby o divadlech nerozhodovali nekompetentní lidé, a aby existovala pro každý subjekt možnost o podporu se ucházet, aby existovalo zdravé konkurenční prostředí mezi divadly. Nyní tomu tak není a proto je nutné se tímto problémem zabývat. Když v devadesátých letech začal proces transformace české společnosti, byla stále častěji pokládána otázka - jaký má být vztah divadla a státu, divadla a města. Do této doby byla kultura na státu plně závislá a to i po finanční stránce. Většina divadel přešla do správy měst jako její příspěvkové organizace a měla být postupně transformována na jinou právní formu. Po revoluci tedy nutně vyvstala otázka: Jakým způsobem bude 1
divadlo financováno? Jaký má být vztah státu a divadla, města a divadla? Která právní forma bude pro nynější příspěvkové organizace nejvhodnější? Těmito otázkami se zabývám ve své práci. Porovnávám přípustné právní formy, na které se divadla mohou transformovat a jejich výhody a nevýhody. Přímo k účelu transformace příspěvkových organizací měla být vytvořena legislativa upravující pojem veřejnoprávní instituce v kultuře. Několik polistopadových vlád ve svém programovém prohlášení zdůrazňovalo potřebu tohoto zákona. Bohužel do dneška nebyl žádný takový zákon schválen. V roce 2002 již proběhla první vlna transformace a to i bez výše zmíněné legislativy. Práce obsahuje analýzu tohoto procesu a jeho výsledky a zhodnocení současného stavu těchto divadel. Transformace pražské divadelní sítě je tedy velmi aktuálním tématem. Proto jsem si ho také vybrala jako téma své bakalářské práce.
2
1. Funkce divadla Divadlo je druhem umění, který může plnit mnoho funkcí - nejen estetickou a zábavnou, ale i výchovnou, didaktickou, náboženskou a politickou. Ta hrála důležitou roli především v komunistickém Československu. Podle divadelního zákona z r. 1957 bylo posláním československého divadelnictví "přispívat ke zvyšování kulturní úrovně a rozvoji umělecké tvořivosti lidu a k socialistické výchově občanů".1 Monopol na provozování divadla měl stát a snažil se ho využívat k propagaci ideologie KSČ. Prostředkem byla především cenzura - "organizátoři kulturních akcí museli předkládat cenzuře veškerý materiál, který se měl objevit ve veřejné doméně, před publikací"2. Divadlo ale zároveň působilo jako prostředek vyjádření nesouhlasu s tehdejším režimem. V divadelních budovách probíhala veřejná shromáždění a představení, která byla zdánlivě apolitická, přesto formou jinotajů kritizovala tehdejší režim. Divadlo reflektuje aktuální společenské problémy a tím poskytuje společnosti její obraz.
1
Zákon ze dne 31. října 1957 o divadelní činnosti (divadelní zákon). In Sbírka zákonů republiky Československé. 1957, Ročník 1957, 29, č. 55. s. 273-276. Dostupný také z WWW:
. 2 ČULÍK, Jan. Historie cenzury v Čechách. Britské listy [online]. Archiv vydání 1996 - 2001 [cit. 201005-12]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-1792.
3
2. Historie a vývoj pražské divadelní sítě Pro pochopení současného stavu pražské divadelní sítě je dobré nahlédnout do historie a pochopit tak, jaká cesta k současnému stavu vedla a za jakých podmínek divadlo v Praze dříve vznikalo a jak bylo provozováno.
2.1. Osvícenství "Podle osvícenců bylo divadlo lidovýchovným ústavem a právě to bylo důvodem zájmu politické správy o provozování a podporování divadla."3 Politici, tedy i představitelé města, měli zájem o divadlo jako o prostředek, pomocí kterého mohli prosazovat své názory a "vychovávat" lid v duchu svých myšlenek. Město pronajímalo divadelní budovy (fungovaly jako tzv. stagiona) na určitou dobu kočovným společnostem. Ty se na dobrá místa vracely a získávaly tak právo na delší stagionu. Jelikož divadla reprezentovala kulturní dění města a byla s nimi neodmyslitelně spjata, postupně divácky oblíbené soubory město podporovalo například úlevami na nájemném. Docházelo tak ke sbližování společnosti a města. Tehdy bylo běžné, že ředitel se spolupodílel na financování provozu divadla. Což vlastně znamená, že docházelo v jisté míře i ke spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Větší soubory k tomuto účelu zřizovaly družstva. Divadlo bylo tehdy chápáno jako veřejná služba občanům. Prvním veřejným divadlem, které patřilo pod správu města oficiálně, bylo Divadlo v Kotcích (1738). Zrušeno bylo až po výstavbě Nosticova (dnes Stavovského) divadla (1783). Již od 18. století fungoval na našem území v oblasti divadelního podnikání systém koncese. Divadlo mohla provozovat fyzická osoba, která musela splnit určité podmínky pro získání oprávnění (tzv. koncese).
2.2. Devatenácté století Pro 19. století bylo charakteristické budování dřevěných arén a také snahou o vybudování vlastního Národního divadla, jak tomu bylo i jinde v Evropě. "Roku 1845 vzniklo z iniciativy českých vlastenců divadelní družstvo, které podalo vídeňské vládě žádost
3
HERMAN, Josef, et al. Stručná historie divadla. Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 21. ISBN 978-80-7008-235-5.
4
o povolení
zřízení
českého
kamenného
divadla."4
Žádost
nejdříve
zůsta-
la bez odpovědi, ale v roce 1850 bylo povoleno založení Sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze. Ten vydal výzvu k zahájení sbírek na postavení Národního divadla. 5 Dokončeno bylo v roce 1881 a potom slavnostně znovu otevřeno po požáru až v roce 1883. V roce 1881 zahájilo činnost též Švandovo divadlo na Smíchově založené podnikatelem Pavlem Švandou ze Semčic6 a Karlínské varieté (dnešní Hudební Divadlo
Karlín)
založené
rodinou
Tichých7.
Z
bývalého
hostince
vzniklo
roku 1892 udělením koncese majiteli Janu Hurtovi Divadlo v Libni (dnes Divadlo Pod Palmovkou).8 "V roce 1892 schválilo vinohradské městské zastupitelstvo návrh, aby vinohradská obec zažádala o koncesi na zřízení stálého českého divadla."9 A tak bylo roku 1907 dokončeno a slavnostně otevřeno Městské divadlo na Královských Vinohradech. Vznikala i družstva měst k provozování divadla (např. Divadlo sdružených měst východočeských 1905). Na počátku 20. století měla tedy Praha několik významných divadel.
2.3. První republika (1918 - 1938) Po vzniku první republiky nové české soubory nahrazovaly německé a docházelo také k zabírání jejich majetku. Například budova Stavovského divadla byla Němcům pronajata do roku 1928, ale v roce 1920 bylo násilně obsazeno českými divadelníky.10 "5. 12. 1920 pak bylo oficiálně přičleněno Stavovské divadlo k Národnímu."11
4
Pražská informační služba [online]. Aktualizace dne: 17. 3. 2010 [cit. 2010-05-06]. Památky. Národní divadlo. Dostupné z WWW: . 5 Tamtéž. 6 Švandovo divadlo na Smíchově [online]. 2010 [cit. 2010-05-06]. Historie. Obsáhlejší verze. Dostupné z WWW: . 7 Wikipedia.cz [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 6. 4. 2010 v 13:08. [cit. 2010-0506]. Hudební divadlo Karlín. Dostupné z WWW: . 8 Divadlo Pod Palmovkou [online]. 2010 [cit. 2010-05-06]. Divadlo. Historie divadla. Dostupné z WWW: . 9 Divadlo na Vinohradech [online]. 2007 [cit. 2010-05-06]. Historie. Dostupné z WWW: . 10 REITTEREROVÁ, Vlasta . V hudbě život Čechů. Muzikus.cz [online]. 11.6.2004 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW: . 11 Pražská informační služba [online]. 2010, Aktualizace dne: 12. 1. 2010 [cit. 2010-05-06]. Památky. Stavovské divadlo. Dostupné z WWW: .
5
Především v období meziválečném zažívalo české divadelnictví největší rozvoj. Vznikalo mnoho nových souborů. Mezi nejslavnější patřilo například Osvobozené divadlo, Divadlo Vlasty Buriana nebo Divadlo Oldřicha Nového. Jejich úspěch zaručovaly nejen velké herecké osobnosti, ale i výrazné osobnosti manažerské jako například Josef Háša (administrativní ředitel Osvobozeného divadla). Většina divadel byla soukromým podnikem, existovala však ještě možnost družstevního provozování divadla. V letech 1920 1930 bylo postaveno mnoho nových divadelních budov, což souviselo s celkovým ekonomickým rozvojem a nově budovaným centrem Prahy. Podstatná část dnešních pražských divadel vznikla právě za období tohoto bouřlivého rozvoje ve 20. - 30.letech, mezi nimi například: 12 1921 Tylovo divadlo v Nuslích (dnes Divadlo na Fidlovačce) 1927 Divadlo Dada 1927 Akropolis Žižkov 1927 divadlo Rokoko 1928 Palác Olympik (dnešní Studio Ypsilon) 1928 Divadlo U Nováků (později Osvobozené divadlo, dnes Divadlo ABC) 1928 Divadlo v Hasičském domě (v letech 1945 - 1993 Divadlo Spejbla a Hurvínka, dnes Divadlo U hasičů) 1928 Říše loutek v budově Městské knihovny 1928 Komorní divadlo v Mozarteu (působilo zde později D34, Divadlo Anny Sedláčkové) 1928 Kleine Bühne (později Ústřední loutkové divadlo, Divadlo u Jindřišské věže, Minor, budova zbořena kvůli rekonstrukci Slovanského domu) 1929 Velká opereta (50. léta - Divadlo J. Wolkera, dnes Divadlo v Dlouhé) 1929 Komorní divadlo (dnes uzavřené) 1929 sál v obchodním domě Na Příkopě (od r. 1950 divadlo Sluníčko) 1929 sál v paláci Kotva (1933 kabaret Oasa, 1943 - 44 divadlo Metropol, nyní Bijásek Martina Dejdara)
12
DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upravené a aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství AMU, 2005. s. 39-43. ISBN 80-7331-037-6.
6
1930 Divadlo Vlasty Buriana (dnes Divadlo Komedie - Pražské komorní divadlo) 1930 Jiráskovo divadlo ve Vršovicích 1930 kancelářský palác v Opletalově ul. 5 s divadelním sálem v suterénu (1932 1933 Červené eso E. F. Buriana, od r. 1949 Divadlo hudby, dnes Divadlo R. Brzobohatého) 1930 Salesiánské divadlo v Praze (později také Klicperovo divadlo v Kobylisích) 1931 - 1933 Ženský klub ve Smečkách (v 60. letech Semafor, poté Paravan, dnes Činoherní klub) 1932 Divadlo v Unitarii (později DISK, dnes Divadlo Ta Fantastika) 1934 Nové divadlo ve Stýblově paláci na Václavském náměstí - Nové divadlo Oldřicha Nového (60. léta 20. stol. Semafor, dnes uzavřené) 1936 Ženské domovy na Smíchově (dnes divadlo Akcent) 1937 Divadlo na Poříčí (Divadlo E. F. Buriana, dnes divadlo Archa) 1939 divadlo Alhambra Většina pražských divadel zaměřovala svoji dramaturgii především na bulvární repertoár - působila převážně jako zábavní divadla, do kterých se chodilo na bulvární komedie, operety, revue, a především na velké herecké osobnosti, které zvyšovaly návštěvnost (Vlasta Burian, Oldřich Nový, atd.). V roce 1922 se k Praze připojila předměstí a vznikla tzv. Velká Praha. Získávala na významnosti a zařadila se kulturně mezi evropské metropole. Od 30. let se již výstavba nových divadel zastavila, síť už byla dostatečně rozsáhlá. "Hlavní město mělo se svými 900 000 obyvateli na konci prvé republiky celkem 15 pravidelně hrajících stálých profesionálních divadel."13 "Byl to bohatě diferencovaný, ale přitom svým způsobem ústrojný celek, jenž pěstoval všechny tehdy běžné divadelní žánry."14 "Vedle dvou oficiálních reprezentačních divadel - Národního divadla jako reprezentace státní a Městského divadla (na Vinohradech) jako reprezentace městské - bylo v Praze 13
CÍSAŘ, Jan. Přehled dějin českého divadla : I. Od počátků do roku 1861. II. Od roku 1862 do roku 1945. 2. vydání . Praha : Akademie múzických umění, 2006. s. 253. 14 SRBA, Bořivoj. O nové divadlo. 1. vydání. Praha : Panorama, 1988. s. 185.
7
13 koncesních divadel." Stavovské divadlo již v té době bylo přivtěleno k Národnímu divadlu.15 V roce 1930 bylo Národní divadlo zestátněno a začalo ho řídit Ministerstvo školství a národní osvěty. V divadle se především podnikalo a město nemělo větší zájem divadlo provozovat (kromě zmíněného Vinohradského divadla tj. Městského divadla na Královských Vinohradech).
2.4. 1948 -1989 Do roku 1945 byla většina divadel provozována na podnikatelské bázi, byla soukromými podniky. Po nástupu Komunistické strany Československa k moci došlo k zásadním změnám. Od roku 1948 už může zřizovat divadlo jen stát - prostřednictvím krajských národních výborů (které spadaly pod Ministerstvo vnitra) nebo prostřednictvím Ministerstva kultury (Národní divadlo). V tomto období bylo zrušeno soukromé podnikání a později i družstevní (skupinové) provozování divadla. Divadlo provozoval a zřizoval pouze stát - ale Národní divadlo bylo zřizováno prostřednictvím Ministerstva kultury, jinak většinová divadelní síť spadala pod zřizování krajských národních výborů. Komunismus pojal divadlo jako nástroj k převýchově mas (vlastně osvícenecké principy dovedl do absurdity). Vznikly speciální zákony pro oblast divadla. V roce 1948 upravoval divadelní zákon (zákon č. 32/1948 Sb.) především způsob provádění cenzury. Divadelní síť se již téměř nerozrůstala. Nejvýraznější výjimkou byla Nová scéna Národního divadla postavená v roce 1983. K jistému rozvolnění tohoto upjatého systému došlo ve "zlatých 60. letech", kdy vznikala divadla malých forem. Ta využívala starší sály. Řadí se mezi ně například:16 1958 Divadlo Na zábradlí 1959 Paravan17 1959 Semafor18 15
CÍSAŘ, Jan. Přehled dějin českého divadla : I. Od počátků do roku 1861. II. Od roku 1862 do roku 1945. 2. vydání. Praha : Akademie múzických umění, 2006. s. 253. 16 HERMAN, Josef, et al. Stručná historie divadla. In Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 24. ISBN 978-80-7008-235-5. 17 Paravan In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 10. 2007, 4. 8. 2009 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 18 Semafor [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Historie. Dostupné z WWW: .
8
1965 Činoherní klub 1965 Divadlo za branou (v paláci Adria) V 70. letech se opět utužil ideologický dozor a byl přijat nový divadelní zákon č. 33/1978 Sb. podle nějž bylo dovoleno provozovat divadlo prostřednictvím agentury. Po normalizaci v 70. letech došlo v následující dekádě opět k jistému rozvolnění poměrů. Soubory často využívaly původně nedivadelní prostory. Vznikaly studiové scény (studiová, autorská divadla): 19 Atelier - později Studio Ypsilon - v klubu Olympic ve Spálené ulici Divadlo na okraji - klub Rubín Branické divadlo Divadlo v Řeznické
klubové prostory - nepravidelně - Klub Na chmelnici, Junior klub
K dalším významnějším proměnám pražské divadelní sítě došlo až po revoluci. Existovala také zvláštní státní instituce - Státní divadelní studio (dále SDS) - která sdružovala několik souborů - Činoherní klub, Divadlo Za branou, Semafor, Balet Praha, Maringotka, Paravan). Některé soubory SDS byly zrušeny již v průběhu sedmdesátých let (např. Maringotka, Divadlo Za branou). Zbývající soubory SDS byly přičleněny k různým organizacím - například:
Činoherní klub k Divadlu Na Vinohradech Studio Ypsilon k Divadlu Jiřího Wolkera Semafor k Hudebnímu divadlu Karlín K Národnímu divadlu byla v roce 1973 přičleněna Laterna Magika. Kromě Ministerstva kultury a krajů profesionální divadlo za úplatu mohlo být provozováno ještě prostřednictvím agentur - ty byly ale samozřejmě státní např. Pragokoncert, 19
HERMAN, Josef, et al. Stručná historie divadla. In Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 24. ISBN 978-80-7008-235-5.
9
Pražské kulturní středisko. Tímto způsobem mohla být zajištěna jen jednotlivá představení a jejich reprízy (nikoliv příprava inscenací, ani provoz souboru).
2.5. Devadesátá léta K další významnější proměně divadelní sítě došlo až po revoluci v 90. letech. S příchodem demokracie byla samozřejmě zrušena cenzura. Byly také zrušeny nejproblematičtějších části zákona č. 33/1978 Sb., což bylo provedeno různými novelami. Celý tento zákon byl překvapivě zrušen až v roce 1995 zákonem č. 237/1995 o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů. Divadla přešla do správy měst (protože často byly historické budovy majetkem měst) a vztahy mezi městem a divadlem již fungovaly. Divadla byla stále napojena na městský rozpočet (s výjimkami divadel, která řídil stát prostřednictvím Ministerstva kultury České republiky - např. Národní divadlo, Státní opera Praha). Po revoluci dala demokracie prostor vzniku soukromému podnikání a později i neziskovým nestátním organizacím - nejdříve jen občanská sdružení a od roku 1995 i další - obecně prospěšné společnosti, nadace. V soukromopodnikatelské sféře vznikaly především muzikálové komerční produkce, které se zejména v dnešní době potýkají s ostrou kritikou ohledně kvality (analogie s 20. - 30. léty). Probíhaly i rekonstrukce některých divadel (např. Archa - dříve Divadlo E. F. Buriana, rekonstrukcí kukátkového prostoru bylo proměněno na variabilní stagionu, která se programově zaměřuje na alternativní multižánrové divadlo), protože za komunismu značné množství budov chátralo a postrádalo dostatečnou průběžnou péči. Byla osamostatněna tři přičleněná divadla: Činoherní klub (od Divadla Na Vinohradech) Semafor (od Hudebního divadla Karlín) Studio Ypsilon (od Divadla Jiřího Wolkera) Bylo znovu založeno Divadlo Za branou II Otomara Krejči jako příspěvková organizace Ministerstva kultury České republiky (dále MK ČR). V roce 1994 se uskutečnil první pokus o transformaci této příspěvkové organizace na občanské sdružení – Divadlo Za branou III. Bohužel byl neúspěšný a divadlo zaniklo v průběhu následujícího roku. 10
Od Národního divadla se oddělily dvě instituce zřizované MK ČR – Státní opera Praha a Laterna magika. Městská divadla pražská se organizačně rozdělila na tři umělecké soubory. Některá divadla založila malé komorní scény (Hudební divadlo Karlín, po rekonstrukci Labyrint a Studio Ypsilon) nebo oživila zkušebny, kde se příležitostně odehrávala představení (např. Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na Vinohradech). Divadlo Labyrint, o kterém se jednalo v restitucích, nakonec rozpustilo soubor. V následujících letech proběhla jeho rekonstrukce a bylo otevřeno nové Švandovo divadlo. Posledním zásahem do struktury příspěvkových organizací divadel byla fyzická likvidace prostor Divadla Minor (původně německé divadlo Kleine Bühne, na místě dnešního Slovanského domu Na Příkopě 22), pro které byly vybudovány nové prostory (z bývalého kina Skaut ve Vodičkově ulici č. 6). Jiné prostory se adaptovaly pro muzikálové produkce Pyramida, Spirála, Divadlo Milénium, Divadlo Kalich, bylo obnoveno Divadlo Na Fidlovačce. Zrušená divadla kvůli restitucím: v pasáži Alfa (původně Semafor) divadlo v Římské ulici opustil soubor Divadla Spejbla a Hurvínka (přestěhoval se do Dejvic) Branické divadlo (pantomima) Poslední dvě jmenované budovy zůstaly zachovány alespoň jako stagiony. Vzniklo mnoho nových prostor pro divadelní představení, ať už postavením nových divadelních budov nebo přestavbou a přizpůsobením sálů již existujících:20 Spirála Milénium Minor pražské divadlo DISK Ponec
20
DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upravené a aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství AMU, 2005. s. 45. ISBN 80-7331-037-6.
11
Alfréd ve dvoře Kalich Pyramida - GoJa Music Hall Globe na Výstavišti Dejvické divadlo nové působiště divadla Spejbla a Hurvínka Divadlo Broadway Divadlo Jiřího Grossmanna Divadlo v Celetné Ungelt Divadlo u panáků - Pidivadlo Duncan Centre Kolowrat Malé Nosticovo divadlo Divadlo v Kinského paláci Inspirace v Lichtenštejnském paláci Adaptována a rekonstruována byla tato divadla:21 Švandovo divadlo Archa Divadlo Na Fidlovačce Divadlo Metro Divadlo Na Prádle Dobeška Lávka atd. V roce 2002 některá divadla zasáhla povodeň a tak došlo v následujících letech k dalším rekonstrukcím, především:22
21
Tamtéž.
12
v Divadle v Dlouhé v divadle Archa v Říši loutek v Divadle pod Palmovkou v Divadle Na Prádle na Lávce Některá větší divadla zůstala delší dobu uzavřena právě kvůli složitým rekonstrukcím:23 Hudební divadlo Karlín Spirála Milénium Divadlo zažívalo obrovský divácký boom, kromě období v letech 1990 - 1992, kdy došlo k divácké krizi. 24
2.6. První vlna transformace Nejdříve došlo k převodu divadel ze státu především na města (což se zdálo být logické - většina divadel patřila k historickému majetku měst). Přeměna divadelního systému byla zahájena již v 90. letech - bylo umožněno podnikání díky konci státního monopolu na provozování divadla. Pro transformaci začala být až koncem 90. let používána právní subjektivita společnosti s ručením omezeným či obecně prospěšné společnosti. Rozdělení Československa v roce 1993 nemělo na vývoj divadelního systému vliv, jelikož do této doby české a slovenské divadlo fungovaly jako dva samostatné systémy - oddělené legislativně i ekonomicky. "Z právního hlediska však koneckonců nejde o transformaci - i když se toto označení velmi vžilo, ale o model, kdy zřizovatel stávající příspěvkové organizace založí jinou právnickou osobu (např. o. p. s., s. r. o. , a. s. ), do které jako základní vklad vloží movitý majetek, s nímž dosud příspěvková organizace
22
Tamtéž. Tamtéž. 24 NEKOLNÝ, Bohumil, et al. Divadelní systémy a kulturní politika. 1. vydání. Praha 1 : Divadelní ústav, 2006. s. 15. ISBN 80-7008-197-X. 23
13
hospodařila."25 Pro zjednodušení ale tento poněkud nepřesný termín budu v práci používat. Radnice v té době raději poskytovaly prostředky na infrastrukturu zanedbanou komunismem než na divadlo. Další změny proběhly v roce 1992, kdy od Národního divadla byla osamostatněna Státní opera a Laterna Magika (která začala paradoxně působit na Nové scéně Národního divadla). V roce 1994 byla založena Rada Národního Divadla, která převzala některé pravomoci zřizovatele (což je Ministerstvo kultury v tomto případě) jako například jmenování ředitele a uměleckých šéfů. V roce 2001 ale tehdejší ministr kultury Pavel Dostál Radu rozpustil. Úplně prvním pokusem o transformaci příspěvkové organizace byl případ Divadla Za branou II na Divadlo Za branou III o. s. "Ministerstvo kultury ČR rozhodlo, že v roce 1995 už nebude Divadlo Za Branou II jeho příspěvkovou organizací. Divadlo tímto rozhodnutím zaniklo. Budova, ve které herci divadla vystupovali a zkoušeli, připadla do správy pražského magistrátu a budou ji využívat Městská divadla pražská. Tradice Divadla Za Branou II nebude přerušena definitivně. Bylo založeno občanské sdružení Divadlo Za Branou III. Toto sdružení chce převzít ducha i způsob práce předchozího divadla a bude mu tedy velmi podobné. Divadelní soubor se téměř nezmění a jako režiséři budou působit také umělci Divadla Za Branou II (Otomar Krejča, Helena Glancová a Vít Vencl). Existenci nového divadla však budou komplikovat prostorové podmínky. O divadelní prostor se totiž bude dělit s Černým divadlem Jiřího Srnce a dalšími soubory Městských divadel pražských. ...V tomto divadle budou patřit Divadlu Za Branou III všechny večery kromě večerů každého druhého týdne v měsíci."26 Forma občanského (zájmového) sdružení se ale ukázala pro provozování divadla jako nevhodná a divadlo v dalším roce svou činnost ukončilo. V roce 2001 započala celková transformace příspěvkových organizací zřizovaných Magistrátem hlavního města Prahy s tím, že do 10 let bude zachován jen 1 subjekt řízený přímo magistrátem - Vinohradské divadlo.
25
GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. s. 12. ISBN 978-80-7331-093-6. 26 KUPKA, Martin. Divadlo Za Branou II Otomara Krejči zaniklo. Carolina: Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. 27. ledna 1995. [cit. 2010-05-07]. číslo 145. Dostupné z WWW: .
14
S tím souvisí problém neexistence legislativy upravující veřejnoprávní instituce v kultuře. Tato divadla jsou totiž vnímána jako poskytovatelé veřejně prospěšných služeb a proto měla být transformována na tyto veřejnoprávní instituce, které mají speciální podmínky fungování a financování. Potřebná legislativa však neexistuje a tak transformace započala bez ní. Původní plán ale nebyl naplněn - od roku 2001 uplynulo již 9 let a zdaleka ne všechna příspěvková divadla změnila svou právní formu. V roce 2002 se tři divadla, která původně zřizoval Magistrát hlavního města Prahy, transformovala na jiné právní formy. Konkrétně se jednalo o divadlo Archa, Činoherní klub a Semafor. Příspěvková organizace Semafor Praha byla transformována na podnikatelský právní subjekt společnosti s ručením omezeným k 31. 10. 2002, Činoherní klub Praha byl transformován na obecně prospěšnou společnost 30. 11. 2002 a u Divadla Archa došlo k pozdržení tohoto procesu kvůli povodním v srpnu roku 2002 a stala se také obecně prospěšnou společností k 30. 9. 2003. Divadlo Komedie bylo k 1. 8. 2002 vyčleněno z Městských divadel pražských, soubor byl rozpuštěn a v prostorech začalo působit Pražské komorní divadlo s. r. o., které na svůj provoz v prostorech, které vlastní nadále magistrát, dostal čtyřletý příspěvek z grantu.27 Těmto úkonům předcházelo spoustu diskuzí odborné veřejnosti o tom, jak by měla být transformace provedena. Například v roce 1996 se právě v divadle Archa konala konference, kterou uspořádal Magistrát hlavního města Prahy, s názvem "Vztah kultury a ekonomiky města" . Diskutovalo se také o výsledcích výzkumu agentury STEM/MARK s názvem "Obec a divadlo", která se týkala jeho multiplikačních efektů (tj. generování dalších příjmů). Výzkum nebyl dokončen pro nedostatek finančních prostředků. Divadelní ústav vypracoval v roce 2001 pod vedením Ondřeje Černého pro hlavní město Praha zastoupené PhDr. Helenou Brabencovou, ředitelkou odboru kultury a výstavnictví Magistrátu hlavního města Prahy, studii s názvem "Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel zřizovaných hlavním městem Prahou". Studie se zabývala rozborem různých právních forem, na které se mohou zřizovaná divadla transformovat a také navrhovala různé typy podpory od města. Ve studii byl také kritizován fakt, že dosud nevznikla potřebná legislativa pro transformaci na veřejnoprávní organizaci v kultuře. 22. 1. 2001 se konala 27
Důvodová zpráva. Kultura. Praha. [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW:
15
diskuse a porada ředitelů Prahou zřizovaných divadel - jejíž závěry se dají shrnout takto: Je potřeba: definovat stávající pražskou divadelní síť definovat část pražské divadelní sítě jako kulturní službu veřejnosti (veřejně prospěšnou službu) stanovit priority této služby definovat způsob financování, přidělování grantů a jejich kritéria.
Jako jediné divadlo v Praze zřizované městskou částí, konkrétně městskou částí Praha 6, bylo do července 2004 Dejvické divadlo. Transformováno bylo na obecně prospěšnou společnost, jejímž zakladatelem se stala Městská část Praha 6. "Zároveň byla uzavřena čtyřletá smlouva o financování divadla touto městskou částí s každoročně snižující se částkou. Tento finanční deficit byl dokryt čtyřletým grantem Hlavního města Praha. V červenci 2008 došlo k dalšímu rozvolnění vztahu Dejvického divadla a Městské části Prahy 6 tím, že řídící orgány divadla (správní a dozorčí radu), které byly doposud jmenovány zakladatelem, nyní volí umělecký soubor Dejvického divadla."28
2.7. Druhá a třetí vlna transformace Zatím tedy proběhla první vlna transformace zřizovaných divadel v Praze v roce 2002. Následovat má vlna druhá a třetí, ale nejdříve je nutné zhodnotit výsledky vlny první, aby byly reflektovány všechny její nedostatky při dalších etapách transformace. Tato druhá a třetí vlna transformace se má týkat: Studia Ypsilon Divadla v Dlouhé Divadla pod Palmovkou Městských divadel pražských (tj. Divadla ABC, divadla Rokoko) Divadla Na zábradlí
28
Dejvické divadlo [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. O divadle. Obecně prospěšná společnost. Dostupné z WWW: .
16
Švandova divadla na Smíchově
Divadla Spejbla a Hurvínka
Divadla Na Vinohradech
Hudebního divadla Karlín.
17
3. Současnost Stav pražské divadelní sítě se tedy proměňoval (první republika - rozkvět divadelního podnikání, komunismus - monopol státu na provozování divadla) a všechny tyto události měly zajisté vliv na její dnešní podobu.
3.1. Absence statistických podkladů Je těžké říci, kolik divadelních subjektů vlastně v Praze je. Pokud bych se měla opírat o statistické šetření, musela bych konstatovat, že je bohužel neúplné. Kompletní nejsou především informace u soukromých subjektů, které nedaly svolení k uveřejnění těchto informací,
některé
se
dokonce
statistického
šetření neúčastní.
Dle
zákona
č. 89/1996 Sb. o státní statistické službě by mělo Ministerstvo kultury ČR prostřednictvím Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) "vymáhat od subjektů se zpravodajskou povinností informace, požadované programem statistického zjišťování a současně uplatňovat sankce."29 Bohužel tento postup není dodržován, subjekty tedy nemají žádnou motivaci údaje poskytovat. Tento problém by mohl být vyřešen (jak uvádí B. Nekolný) smlouvou, ve které se subjekt přijímající prostředky z veřejných rozpočtů zaváže tyto informace poskytovat a účastnit se statistického šetření. Pravdou ale je, že počet respondentů se zvyšuje a údaje jsou tedy postupně kompletnější. Stále ovšem nestačí k celkovému posouzení efektivity vynakládaných prostředků a vyjádření multiplikačních efektů a proto chybí podklady pro zdůvodnění nutnosti podpory a financování rozvoje těchto kulturních služeb, které mají i pro naši ekonomiku nepochybně přínos.
3.2. Statistické údaje o divadle v ČR z roku 2008 "Celkový počet statisticky šetřených divadel, vč. stagion v roce 2008 činil 195, počet souborů 146, počet stálých scén a sálů v provozu 255. Divadla (bez stagion) uvedla na scénu 628 premiér a v ČR bylo odehráno 25 703 představení, která shlédlo
29
NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009 [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: .
18
téměř 5, 6 mil. diváků. V zahraničí bylo odehráno 1004 představení."30 Tyto údaje se týkají celé ČR. Bohumil Nekolný odvozuje, že "jestliže ve veřejné divadelní síti je poměr 1/4 divadelních subjektů působících v Praze a 3/4 ve zbytku státu, lze odhadnout, že poměr ostatních subjektů bude přinejmenším 1/3:2/3."31 Praha tedy jednoznačně tvoří významnou část celkového divadelního dění celé České republiky a to i zásluhou turistické přitažlivosti. "Hlavní město Praha nabízí denně divadelní představení ve více než šesti desítkách sálů."32 Podle slov vedoucí informačně-dokumentačního oddělení Institutu umění - Divadelního ústavu v Praze - Zuzany Jindrové - dále v Praze působí až 250 soukromých společností, od akciových společností, společností s ručením omezeným až po občanská sdružení a živnostenská oprávnění většinou bez vlastní scény. "Kolem stovky jich vykonává víceméně pravidelnou činnost," řekla Jindrová České tiskové kanceláři. Míst určených převážně pro divadelní provoz existuje v Praze na 70. "Divadlo se však hraje leckde - od bytů přes vysloužilé tovární haly až po úschovnu zavazadel na Hlavním nádraží." 33 "Zpracovatelé (statistických údajů o divadle v ČR v roce 2008) uvádějí, že z veřejných rozpočtů bylo do oblasti divadel vloženo 3 158 851 tis. Kč ve skladbě: 806 335 tis. Kč z rozpočtu státu 202 676 z rozpočtů krajů 2 149 840 tis. z rozpočtů města a obcí"34 Bohužel ani tato čísla nejsou úplná, některé subjekty neuvedly všechny potřebné údaje.
30
Statistika kultury 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY. Statistická data v publikacích. Dostupné z WWW: . 31 NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009 [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: . 32 Hlavní město Praha financuje činnost desítky 'svých' divadel. Divadlo.cz [online]. 5.10.2008, 6.5.2010 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 33 Tamtéž. 34 NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009 [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: .
19
Obrázek 1: Financování divadla z veřejných rozpočtů v ČR v roce 200835
26% 6%
rozpočet státu rozpočty krajů
68%
rozpočty měst a obcí
Z grafu vyplývá, že divadla nejvíce v České republice podporují především města a obce prostřednictvím svých grantových programů či formou tzv. partnerství. "Vzhledem k tomu, že stát rozhodující většinu prostředků alokuje pro Prahu, je evidentní, že rozhodujícím donátorem veřejné divadelní sítě jsou města."36 V současné době existují v ČR tři možné způsoby provozování divadla:
3.3. Statutární (zřizovaná) divadla Jedná se o příspěvkové organizace, které zřizuje stát prostřednictvím Ministerstva kultury, kraj nebo obec. Zřizovatel na sebe bere hospodářskou odpovědnost, zprostředkovaně i zodpovědnost za umělecké výsledky. Tato divadla jsou kontinuálně subvencována. Patří sem převážně divadla repertoárového typu (mají repertoár - hrají více titulů) a ansámblová (se stálým souborem - jedním nebo i vícesouborová - jako například Národní Divadlo: činohra, opera, balet), která mají stálá působiště.
35
Vlastní konstrukce na základě informací: NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009 [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: . 36 NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009 [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: .
20
Mezi divadla zřizovaná hlavním městem Prahou v současné době patří: Divadlo Na Vinohradech Divadlo Na zábradlí Divadlo pod Palmovkou Divadlo Spejbla a Hurvínka Divadlo v Dlouhé Hudební divadlo Karlín Městská divadla pražská (Divadlo ABC + Divadlo Rokoko + Ábíčko, tj. malá scéna Divadla ABC) Minor Studio Ypsilon Švandovo divadlo na Smíchově
Tato divadla představila v roce 2008 celkem 43 premiér, odehrála 2 732 představení. Jejich návštěvnost dosáhla 720 488 diváků. Obdržela neinvestiční příspěvek v celkové výši 364 615 000 Kč a investiční transfer ve výši 27 550 000 Kč:
21
Tabulka 1: Příspěvkové organizace hl. m. Prahy 200837
Příspěvková organizace Počet premiér Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo v Karlíně Městská divadla pražská Divadlo v Dlouhé Divadlo Na zábradlí Divadlo pod Palmovkou Švandovo divadlo na Smíchově Minor Studio Ypsilon Divadlo S + H
5 1 7 6 6 3
Příspěvek měsPočet Počet diváků ta na vstupenpředstavení ku (Kč) 257 132 050 442 183 147 516 503 450 116 649 418 314 87 072 414 235 27 994 545 202 56 496 420
6 4 4 1
341 364 225 161
41 412 49 613 29 575 32 111
776 102 638 406
3.4. Soukromé podniky "Podnikání je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní riziko a zodpovědnost, jejímž cílem je vytváření přírůstku bohatství, tj. zisku."38 Jde tedy o právnické osoby založené za účelem podnikání. Hlavně po revoluci v roce 1989, kdy Československo přešlo na cestu tržního hospodářství a byl zrušen zákaz podnikání zažilo obrovský boom soukromopodnikatelské divadelnictví. Často bývá spojováno především s muzikálovou produkcí, která byla velmi oblíbená hlavně v 90. letech. Ta bývá terčem negativní kritiky kvůli ne příliš vysoké kvalitě a umělecké hodnotě. Většinou jsou obsazovány známé tváře z televizních obrazovek a muzikál podporuje rozsáhlá mediální kampaň, která má přilákat co největší počet diváků. Hlavním cílem je zisk. Mezi divadla muzikálové produkce v Praze patří například divadlo Ta Fantastika - provozované společností FANTAZMA, spol. s r.o., Divadlo Broadway, a. s., Divadlo Hybernia - provozované společností Golem Production a. s., Goja music hall provozované společností Gott – Janeček s.r.o. atd. Z uvedených příkladů lze sledovat, že divadla jako soukromé podniky mohou existovat v podobě společ37
Příspěvkové organizace hl. m. Prahy - oblast kultury 2008. Kultura. Praha. [online]. 16.3.2009, 5.1.2010 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 38 VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění : Arts management. Vydání první. Praha : ASPI, 2008. s. 152. ISBN 978-80-7357-356-0.
22
nosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Tyto mohou být založeny i za jiným účelem než zisk - tím se od ostatních typů obchodních společností liší (například od komanditní společnosti, nebo veřejné obchodní společnosti).39 Sem patří například Divadlo Na Fidlovačce s. r. o., Semafor s. r. o., atd. Podnikat v oblasti divadla může i fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům, nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Na základě živnostenského oprávnění pak provozuje soustavnou činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (tj. živnostenský zákon) v platném znění. Jedná se o ryze podnikatelskou činnost. "Podle nařízení vlády č. 469/2004 Sb. v příloze 4 pod číslem 117 je pořádání kulturních produkcí a zábav (tzn. i divadel, koncertů atd. na stálé scéně i jako hostující) uvedeno jako živnost volná,..."40
3.5. Nestátní neziskové organizace Označované také jako tzv. třetí divadlo - tj. nestátní neziskové organizace, které mohou mít formu obecně prospěšné společnosti, občanského sdružení (příp. nadace - nepoužívá se). "Definice neziskových organizací vychází z některých právních norem, především: občanského zákoníku (tj. zákon č. 40/1964 Sb. část první, oddíl druhý, §§ 18) obchodního zákoníku (tj. zákon č. 513/1991 Sb. část druhá §§ 56) zákona o dani z příjmů (zejména ustanovení §18 odst. 8) Z těchto norem vyplývá, že neziskové právnické osoby nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku, posláním je především poskytování nevýdělečných služeb veřejnosti včetně uspokojování jejich kulturních potřeb."41 Často se snaží neziskové organizace svou činností zajistit služby, při jejichž poskytování komerční sektor nebo stát selhává. Platí to i v oblasti kultury a divadla, kde bývají spojovány s tzv. alternativou, s experimentálním divadlem a propojováním různých žánrů. 39
VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění : Arts management. Vydání první. Praha : ASPI, 2008. s 21. ISBN 978-80-7357-356-0. 40 Divadelní ústav za spolupráce s NIPOS Praha Základní informace o možných právních formách provozování profesionální umělecké činnosti v ČR . Praha : Divadelní ústav, červen 2004 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 41 GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. s. 7. ISBN 978-80-7331-093-6.
23
Neziskové právnické osoby můžeme charakterizovat těmito znaky: 42 mají právní subjektivitu nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání nerozdělují zisk (resp. eventuální zisk používají pro rozvoj svých aktivit) uspokojují konkrétní potřeby občanů většinou poskytováním služeb, případně zboží existují nezávisle na státním aparátu mohou,ale nemusí být nutně financovány z veřejných rozpočtů včetně rozpočtu státního "Nestátní neziskové organizace významně doplňují fungování tržní ekonomiky, zároveň předpokládají její fungování a dostatečnou rozvinutost, jsou řešením nemožnosti stavět určité činnosti ve společnosti na ziskovou bázi, resp. řešením tržních (i jiných) selhání (selhávání automatických tržních mechanismů, ztráta efektivnosti)."43 Výdaje (náklady) vynaložené na realizaci jejich poslání převyšují jejich příjmy (výnosy). Jestliže jsou rozpočty sestavovány jako vyrovnané - je pak nezbytné aby rozdíl mezi náklady a výnosy byl kryt z vnějších zdrojů.44 Neziskové organizace proto musí vyvíjet snahu a vícezdrojové financování například provozováním vedlejší (doplňkové) podnikatelské činnosti za účelem zisku. Zisk z této činnosti musí být přednostně použit právě ke zkvalitnění hlavní činnosti. V případě, že z vedlejší činnosti není generován zisk, musí být zrušena.45 Jelikož se neziskové nestátní organizace zabývají službami, ve kterých soukromý sektor, ale i stát selhávají - snaží se stát tyto podporovat různými daňovými zvýhodněními, osvobozeními apod. Protože jednou z hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím je i rozvoj a podpora a prezentace kultury, mohou dostat tyto organizace peníze i ze státního rozpočtu, ale nemají na ně právní nárok. Mohou se o tyto prostředky ucházet v tzv. grantovém řízení.
42
Tamtéž. BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vydání první. Praha : Oeconomica, 2007. s. 21. ISBN 978-80-245-1293-8. 43
44
GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. s. 10. ISBN 978-80-7331-093-6. 45
Tamtéž.
24
Mezi nestátní nezisková divadla patří například: Dejvické divadlo o. p. s., Činoherní klub o. p. s., Tanec Praha o. s. provozuje divadlo Ponec, Divadlo Continuo o. s., atd.
25
4. Analýza současného stavu pražských divadel, která prošla první vlnou transformace na jinou právní formu v roce 2002. Pro další postupy a další etapy transformace je důležité reflektovat nedostatky etapy první a oprostit tak další etapy od chyb a předcházet problémům, které by mohly nastat. Dne 2.6.2004 se konal v Městské knihovně v Praze veřejný seminář k transformaci divadel zřizovaných hl. m. Prahou. Pořadatelem byl sám Magistrát. Cílem bylo zhodnotit a reflektovat prví etapu transformace. Podle informací, které jsou uvedené na webových stránkách hl. m. Prahy46, jsou závěry a zhodnocení první etapy následující: podmínky pro první etapu transformace byly nastaveny dobře transformovaná divadla mohou vzhledem ke své nové právní subjektivitě s grantem hospodařit pružněji a svobodněji zvýšila se zodpovědnost statutárních orgánů transformovaných subjektů za jejich činnost město již nemůže zasahovat do vnitřních a personálních záležitosti Jako lepší volba se ukázala forma obecně prospěšné společnosti. Ta je povinna veškerý zisk použít na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla založena a také jej nesmí použít ve prospěch svých zakladatelů nebo členů jejích orgánů. Nevýhoda společnosti s ručením omezeným je především v působení jejího názvu - název obchodní společnosti vyvolává dojem, že nepotřebuje podporu sponzorů. Jinak se i tato právní forma osvědčila, je také transparentní a flexibilní. Změna právní formy se žádným způsobem neprojevila na návštěvnosti divadel, diváci změnu nepocítili.
46
Zpráva o postupu transformace divadel zřizovaných hlavním městem Prahou. Kultura. Praha. [online]. 27.2.2006 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: .
26
Jako problematické se ukázaly tyto oblasti transformace:47 získání investičních prostředků pro nezbytné opravy, technické zhodnocení či pořízení dlouhodobého hmotného majetku transformovanými divadly uzavírání nových nájemních smluv (Nový subjekt není právním nástupcem příspěvkové organizace. Ta musí nejdříve zaniknout a pak může být založena jiná právní forma, která však nemůže vstoupit do práv a závazků rušené příspěvkové organizace. Všechny právní vztahy – sem tedy patří i nájemní smlouvy - musí navázat od začátku.) majitel budovy tedy uzavírá novou smlouvu s novým právním subjektem a situaci může využít ke zvýšení nájmu termín rozhodování o víceletých grantech (O opožděném rozhodování o víceletých grantech v roce 2008 více v následující kapitole: Financování divadel a grantový systém.) Divadla by měla být informována alespoň s ročním předstihem o výsledcích grantového řízení, aby se nenacházela ve finanční nejistotě a mohla dostát všem závazkům a také například včas vypovědět smlouvy (podnájemní, pracovní, s dodavateli atd.)
4.1. Archa Divadlo Archa – obecně prospěšná společnost byla zapsána v rejstříku obecně prospěšných společností dne 11. 9. 2002. Spoluzakladatelem je hlavní město Praha. Uměleckou činnost divadlo zahájilo kvůli povodním až dnem 1. 12. 2003. Příspěvková organizace Divadlo Archa Praha pak byla zrušena dne 29. 2. 2004. „Usnesením ZHMP č. 11/27 ze dne 30.10.2003 byl Divadlu Archa, o.p.s., přidělen čtyřletý grant na období od 1.12.2003 do 31.12.2007 na zajišťování obecně prospěšných služeb stanovených v zakládací smlouvě.“48 Tato částka byla v prvním roce 1 837 000 Kč a na další roky pak ve výši 19 986 000 Kč/rok. Získání grantu na následující období bylo podmíněno
47
Transformační proces příspěvkových organizací hl. m. Prahy v oblasti kultury, zpracoval Poradní sbor primátora hl. m. Prahy pro oblast kulturní a grantové politiky, v Praze dne 31. srpna 2009 48 Tamtéž.
27
dodržením smlouvy – divadlo muselo předložit konkrétní výkonové ukazatele (pro období 2004 – 2007): minimálně 180 představení na vlastní scéně minimálně 8 premiér průměrná návštěvnost divadla nesmí klesnout pod 80 % Divadlo Archa tyto ukazatele vždy splnilo, dokonce je překračovalo. „Po skončení tohoto čtyřletého grantu byl další příspěvek HMP Divadlu Archa o.p.s. přidělen usnesením ZHMP č.15/29 ze dne 27.3.2008.“49 Grant měl formu dotace na realizaci projektu a byl stanoven na léta 2008 – 2011 ve výši 13 500 000 Kč na rok. Dalšími získanými prostředky od hl. m. Prahy byl tzv. - „provozní grant“ neboli „dotace na vstupenku“ ve výši 1 303 788 Kč. Později (19. 6. 2008) bylo Zastupitelstvem schváleno i dofinancování víceletých grantů, které byly na rok 2008 nižší než v předchozím roce. Získání grantu bylo podmíněno podstoupením personálního, organizačního a ekonomického auditu. Divadlo Archa obdrželo 5 182 212 Kč. 50 Roční rozpočet divadla Archa se od roku 2003 (rok transformace z p. o. na o. p. s.) výrazně změnil o některé položky. Především nájemné prostor je pětinásobně vyšší. Dále výše grantu od hlavního města Prahy na roky 2004 - 2007 je za rok o 12,62 % nižší oproti příspěvku v roce 2000.
51
Se současnými zdroji divadlo hospodaří s deficitem
přičemž je velmi omezené v činnosti, i když dosahuje rekordní návštěvnosti a uvádí každoročně poměrně velký počet premiér. "Pro rok 2006 stanovilo vedení divadla strategii finanční nenáročnosti jednotlivých projektů a maximálního omezování finančních rizik."52 Náklady se nakonec podařilo snížit, ale návštěvnost se vrátila na průměr minu-
49
Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury. Kultura.Praha. [online]. 31. 8. 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: . 50 Tamtéž. 51 Divadlo Archa [online]. 2007 [cit. 2010-05-15]. Výroční zprávy. Výroční zpráva 2006. Dostupné z WWW: . 52 Tamtéž.
28
lých let. Omezeny byly především malé divadelní projekty s limitní kapacitou hlediště. Ale ani tímto způsobem nedošlo ke snížení deficitu. 53 Obrázek 2: Počet zaměstnanců Archa o. p. s. v letech 2003 - 200854
Počet stálých zaměstnanců v divadle Archa rok od roku klesá. To je ale způsobeno především tím, že divadlo Archa působí jako stagiona a zaměřuje se především na konkrétní projekty, kterých se účastní především externisté.
53
Divadlo Archa [online]. 2007 [cit. 2010-05-15]. Výroční zprávy. Výroční zpráva 2006. Dostupné z WWW: . 54 Vlastní konstrukce na základě informací z výročních zpráv Divadla Archa. Dostupné z WWW: .
29
Obrázek 3: Návštěvnost Divadla Archa o. p. s. v letech 2005 - 200855
Návštěvnost divadla, společně s nutnými omezeními projektů kvůli nedostatku financí, klesá. Udržuje se však stále nad hranicí 90 %. Tabulka 2: Celkový počet diváků Divadla Archa v letech 2002 - 200856 Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Celkový počet diváků 0 3279 41 211 43714 37549 42239 37424
Počet diváků v roce 2002 je nula z důvodu zaplavení divadla povodní v srpnu 2002 a následně pak z důvodu rekonstrukce divadla je i v roce 2003 počet diváků nízký, ne55
Vlastní konstrukce na základě informací z výročních zpráv Divadla Archa. Dostupné z WWW:
. 56
Vlastní konstrukce na základě informací z výročních zpráv Divadla Archa. Dostupné z WWW:
.
30
boť divadlo zahájilo svou činnost 1. prosince 2003. Divadlo bylo zatopeno až do výšky 4,5 m a prostory divadla a také některé movité věci byly poškozeny nebo zničeny. V dalších si opět Archa získala své diváky a mezi lety 2004 a 2008 je průměrný počet diváků 40 427 osob za rok. V roce 2008 nastal mírný úbytek - z důvodu pozastavení grantů byly zrušeny některé projekty a to ovlivnilo i počet diváků. Divadlo Archa provozuje od roku 2004 také doplňkovou hospodářskou činnost. Konkrétně jde o: propagační a reklamní služby, pronájem a půjčování věcí movitých, pronájmy prostor, hostinská činnost. Výsledek hospodaření z doplňkové činnosti je znázorněn na následujícím grafu (Obrázek 4). Divadlo se doplňkovou hospodářskou činností snaží dorovnat ztráty z hlavní činnosti. Tento výsledek hospodaření se zvyšuje a divadlo se snad postupem času stane soběstačnější a méně závislé na již zmíněných čtyřletých grantech od hl. m. Prahy. V roce 2008 ovlivnil činnost divadla vývoj v oblasti grantové politiky hlavního města Prahy. “Když se kulturní zařízení dozví v půlce dubna, že na hospodaření má dvě třetiny toho, s čím se počítalo, jen těžko se tomu může přizpůsobit.”57 komentoval situaci ředitel divadla Ondřej Hrab. První část grantu divadlo obdrželo v polovině května, dorovnání na úroveň grantu předcházejícího až v září. I přes tyto problémy se snažilo divadlo zachovat programovou nabídku. Navíc poskytování některých jiných zdrojů bylo podmíněno dodržením termínů projektů, jinak by se tedy vůbec nemohly uskutečnit. Dodržet tyto závazky a překonat kritickou situaci v prvních pěti měsících se divadlu podařilo jen
57
Podpisů pod peticí je 9 tisíc. Lidové noviny. 23.4.2008.
31
díky pomoci soukromých osob a spřátelených institucí a také díky trpělivosti zaměstnanců i umělců.58 Obrázek 4: Výsledek hospodaření Divadla Archa z doplňkové činnosti před zdaněním59
4.2. Činoherní klub Dne 21. 8. 2002 byla obecně prospěšná společnost Činoherní klub zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností a činnost zahájila 1. 12. 2002. Příspěvková organizace Činoherní klub Praha byla zrušena dne 28. 2. 2003. Usnesením ZHMP č. 48/07 ze dne 17. 10. 2002 byl čtyřletý grant udělen i Činohernímu klubu o.p.s. na období od 1. 12. 2002 do 31. 12. 2006 na zajišťování obecně prospěšných služeb, které jsou vymezeny v zakládací smlouvě. V prvním roce byla výše příspěvku 1 278 000 Kč a na další roky ve výši 15 346 000 Kč. Výkonové ukazatele musel splnit i Činoherní klub: v prosinci roku 2002 mělo být odehráno minimálně 15 představení na vlastní scéně a návštěvnost nesměla klesnout pod 80 %.
58
Divadlo Archa [online]. 2007 [cit. 2010-05-15]. Výroční zprávy. Výroční zpráva 2008. Dostupné z WWW: . 59 Vlastní konstrukce na základě informací z výročních zpráv Divadla Archa. Dostupné z WWW: .
32
Pro léta 2003 – 2006 byly výkonové ukazatele:60 za rok minimálně 180 představení na vlastní scéně, minimálně 2 premiéry průměrná návštěvnost divadla nad 80 %. Splnění ukazatelů bylo pro poskytnutí grantu na následující období podmínkou. Činoherní klub neměl problém s dodržením ukazatelů, dokonce je i překračoval (přes 200 představení ročně, 3-4 premiéry, návštěvnost přes 90 %). „Zásadní problém představoval pro divadlo fakt, že se v rámci transformace nepodařilo vyřešit otázku investičních prostředků.“61 V dalším období (od roku 2007) byl Činohernímu klubu opět přidělen čtyřletý grant formou dotace na realizaci projektu - v době od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010 ve výši 17 000 000 Kč na každý rok.62 Smlouva určuje pro jednotlivé roky výkonové ukazatele:63 minimálně 200 představení 2 premiéry ve vlastní produkci průměrná návštěvnost nad 80 %. I v roce 2007 výkonové ukazatele divadlo splnilo, dokonce překročilo - bylo odehráno 227 představení, připraveny 2 premiéry a průměrná
návštěvnost opět přesáhla
64
90 %.
4.3. Semafor Jelikož divadlo Semafor je především spojeno s osobou pana Jiřího Suchého a je jeho autorským divadlem a také jeho vkladem do české kultury a do pražského divadelního
60
Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury. Kultura.Praha. [online]. 31. 8. 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: . 61 Tamtéž. 62 Tamtéž. 63 Tamtéž. 64 Tamtéž.
33
života. Proto v případě transformace divadla Semafor došlo při založení nové organizace na právní formu společnosti s ručením omezeným. Jiří Suchý se stal jediným zakladatelem „nového“ divadla Semafor. Zastupitelstvo divadlu přislíbilo ve smlouvě stejnou podporu jako Arše nebo Činohernímu klubu. Především tedy darování majetku hl. m. Prahy, se kterým příspěvková organizace divadlo Semafor dosud hospodařila (např. divadelní výpravy) a poskytnutí finančního příspěvku na činnost divadla na čtyři roky (výše grantu měla být ve výši cca 100 % současného neinvestičního příspěvku). Dne 11. 3. 2002 tedy vznikl Semafor - společnost s ručením omezeným, uměleckou činnost zahájila v září 2002. Příspěvková organizace
Semafor byla zrušena dne
31. 10. 2002. Od roku 2002 do roku 2006 mělo divadlo získat každý rok částku 6 426 000 Kč na uměleckou a divadelní činnost. 65 I pro divadlo Semafor byly stanoveny ve smlouvě výkonové ukazatele, které byly pro každý rok závazné a bez jejich splnění by divadlo nemohlo dostat grant na následující rok. Konkrétně byly ukazatele následující:66 minimálně 180 představení minimálně 1 premiéra průměrná návštěvnost nesměla klesnout pod 60 % divadelní představení mělo shlédnout minimálně 16 000 diváků V roce 2002 ale byly ukazatele vzhledem k povodním a faktu, že divadlo přišlo o stálou scénu, výkonové ukazatele sníženy v dodatku smlouvy. Soubor řešil situaci s chybějícím prostorem hostováním na různých pražských scénách. V roce 2006 získalo divadlo grant na provoz a uměleckou činnost (cca na rok) 3 000 000 Kč na období od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006 a částku 7 500 000 Kč na zbývající období – do 31. 12. 2007. Grant na rok 2007 byl navýšen o 500 000 Kč (na základě Usnesení ZHMP č. 4/50 ze dne 22. 2. 2007). Grant byl opět podmíněn výkonovými ukazateli – tentokrát, že v období od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006 se uskuteční minimálně 60 představení na vlastní scéně, realizují se minimálně 2 premiéry ve vlastní produkci a průměrná ná65 66
Tamtéž. Tamtéž.
34
vštěvnost divadla neklesne pod 60 %. Pro rok 2007 bylo stanoveno, že se má uskutečnit minimálně 120 představení na vlastní scéně, realizují se minimálně 4 premiéry ve vlastní produkci a průměrná návštěvnost divadla neklesne pod 60 %. Divadlo všechny tyto výkonové ukazatele řádně splnilo.67 Na rok 2008 měl Semafor získat grant ve výši 3 500 000 Kč na divadelní a uměleckou činnost na období od 1. 1. 2008 do 31. 12.2008. Výkonové ukazatele pro toto období byly následující:68 minimálně 150 představení na vlastní scéně minimálně 2 premiéry ve vlastní produkci průměrná návštěvnost nad 70 % V tomto roce získalo divadlo i „provozní grant“ – tzv. „dotaci na vstupenku“ ve výši 823 923 Kč. Dofinancování víceletých grantů, které byly pro rok 2008 nižší než v předcházejícím roce se týkalo i divadla Semafor. Částka dofinancování činila 3 676 077 Kč a byla stejně jako u ostatních divadel vázána na podmínku provedení personálního, organizačního a ekonomického auditu. V září 2005 soubor mohl začít působit v získaných prostorech na Praze 6. Divadlo také upravilo v té době svůj repertoár a zaměřilo se především na výpravnější komedie, o které mají diváci větší zájem.69 Při transformaci v roce 2002 byla divadlu Semafor změněna právní forma z příspěvkové organizace na společnost s ručením omezeným. Jediným zakladatelem společnosti se tehdy stal Jiří Suchý. I divadlu Semafor byl přislíben ve smlouvě čtyřletý grant, stejně jako ostatním transformovaným divadlům. Dne 6. 10. 2008 ale byla založena Společnost Divadlo Semafor obecně prospěšná společnost. Záměrem bylo převést na sebe od 1. 1. 2009 činnost společnosti Semafor s.r.o. To je tedy i důvodem nečinnosti v období od 6. 10. 2008 do 31. 12. 2008. Veškeré ná-
67
Tamtéž. Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury. Kultura.Praha. [online]. 31. 8. 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: . 69 Tamtéž. 68
35
klady z tohoto období souvisí pouze se založením společnosti. "Do 30. 6. 2008 pracovalo ve společnosti 22 přepočítaných stálých zaměstnanců, od 1. 7. 2008 již společnost neměla žádné zaměstnance."70 Obecně prospěšné služby, které "nové" divadlo Semafor o. p. s. poskytuje:71 pořádání divadelních představení určených divákům, kteří nevyhledávají mimořádné dramaturgické, režijní a herecké počiny, kteří však odmítají podbízivou bulvární zábavu propagace dobré nekomerční písňové tvorby formou pořádání soutěží koncertní činnost (jazz) poskytování pracovní příležitosti přednostně mladým talentovaným hudebníkům a hercům, absolventům přísl. škol Chce tak "usilovat veškerou svou činností o povznesení obecného vkusu v oblasti zábavy".72 Divadlo Semafor odehrálo v roce 2008 celkem 213 představení a uvedlo přitom 4 premiéry. Na zájezdech bylo odehráno 13 představení. Celkový počet diváků činil 18 298 a procento návštěvnosti je poměrně vysoké 73% , nedosahuje však stejných výsledků jako například také transformované divadlo Archa.
70
Justice.cz : Oficiální server českého soudnictví. [online]. 31.12.2008 [cit. 2010-05-15]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin.Ministerstvo spravedlnosti ČR. Sbírka listin: Semafor, spol s r. o. Účetní závěrka r. 2008. Dostupné z WWW: . 71 Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury. Kultura.Praha. [online]. 31. 8. 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: . 72 Justice.cz : Oficiální server českého soudnictví. [online]. 6.10.2008 [cit. 2010-05-15]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin.Ministerstvo spravedlnosti ČR. Divadlo Semafor o. p. s. Úplný výpis. Dostupné z WWW: .
36
4.4. Divadlo Komedie Divadlo Komedie prošlo jiným procesem transformace, než všechna ostatní divadla první etapy. V roce 2001 se tehdejší umělecký šéf divadla Michal Dočekal stal šéfem činohry Národního divadla (od 1. 7. 2002). S jeho odchodem byl rozpuštěn soubor a Rada hlavního města Prahy vyhlásila výběrové řízení na podnájemce divadelních prostorů, s tím, že i zde bude udělen čtyřletý grant. Nakonec byl vybrán projekt Pražského komorního divadla s.r.o. Čtyřletý grant byl udělen ve výši 11 615 000 Kč pro první rok a dále pak částka 11 565 000 Kč pro rok druhý a na rok 2004 to byla částka 11 522 000 Kč a v posledním roce, tedy v roce 2005 pak částka 11 328 000 Kč. Komedie nebyla výjimkou a i pro ni byly určeny výkonové ukazatele - v každé sezoně: minimálně 230 představení na vlastní scéně minimálně 4 premiéry průměrná návštěvnost nad 50 % představení shlédne minimálně 36 000 diváků. V sezoně 2003/2004 byl upraven ukazatel návštěvnosti a bylo stanoveno, že průměrná návštěvnost nesmí klesnout pod 60 % a divadelní představení má shlédnout minimálně 43 000 diváků.V sezonách 2004/2005 a 2005/2006 měla být průměrná návštěvnost nad 70 % a divadelní představení mělo shlédnout nejméně 50 000 diváků. Výkonové ukazatele byly vždy řádně splněny. V roce 2006 bylo rozhodnuto o přidělení grantu na provoz a uměleckou činnost v divadle Komedie na období od 1. 8. 2006 do 31. 12. 2009 ve výši: 4 500 000 Kč na rok 2006 (1. 8. – 31. 12. 2006), 12 000 000 Kč pak na každý další rok. Podmínky pro poskytování grantů byly následující: Pro rok 2006: minimálně 90 představení na vlastní scéně minimálně 2 premiéry ve vlastní produkci 37
průměrná návštěvnost divadla nad 70 %. Pro období 2007 – 2009 vždy: minimálně 200 představení na vlastní scéně minimálně 4 premiéry ve vlastní produkci průměrná návštěvnost divadla nad 70 %.
38
5. Financování divadel a grantový systém Jedním z problémů transformace je i samotná otázka financování divadla z veřejných prostředků a jejich přerozdělování. V předcházející kapitole již bylo zmíněno, že právě nedostatky v grantovém systému umožnily jeho napadnutelnost a následně pak byly pozastaveny prostředky plynoucí k divadlům, což u některých příjemců, závislých na těchto prostředcích, vyvolalo téměř existenční problémy.
5.1. Vývoj grantového systému v ČR
Grantové programy Ministerstva kultury fungují již od roku 1992.73 Nejdříve byly určeny jen pro občanská sdružení a od roku 1996 i ostatním právnickým a také fyzickým osobám poskytující kulturní služby v oblasti divadla. V roce 1996 bylo přiděleno na granty 16 000 000 Kč.74 V témže roce začal fungovat Program podpory pro profesionální česká divadla Ministerstva kultury České republiky a koncem 90. let se zapojily do grantových programů i kraje a velká města. Kromě grantových programů existuje možnost podpory od měst i v rámci tzv. spolupořadatelství (resp. partnerství). To ale bývá kritizováno pro netransparentnost ("...nejsou zveřejněny rozpočty, projekty nehodnotí
žádní
odborníci
ani
nejsou
vyžadovány
výroční
zprá-
vy, ba ani závěrečná vyúčtování.".)75 Pro podporu kultury a umění obecně jsou důležité koncepční materiály nejen státu (Kulturní politika), ale i krajů, měst a obcí. Nově vzniklé kraje v roce 2002 vytvářejí programové, grantové, fondové nástroje pro financování divadel - 2 kraje dokonce přímo zřizují divadlo (Horácké divadlo Jihlava - Vysočina, Těšínské divadlo – Moravskoslezský kraj). Další podpora divadel státem je možná přes financování ze Státního fondu kultury. "Státní fond kultury České republiky (dále jen "Fond") je aktivním finančním nástrojem podpory české kultury. Fond je právnickou osobou, zřízenou zákonem České národní 73
NEKOLNÝ, Bohumil, et al. Transformace divadla. In Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 67. ISBN 978-80-7008-235-5. 74 Důvodová zpráva. Kultura. Praha. [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: 75 KREUZMANNOVÁ, Yvona. Jak se v Praze dělá kultůra. Hospodářské noviny. 8.4.2008.
39
rady č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky. Jménem Fondu jedná ministr kultury České republiky nebo osoba jím zmocněná." Další možností financování je z Nadace Českého literárního fondu. "Nadace Český literární fond nadále zůstává jedním z mála alternativních zdrojů trvalé podpory nekomerčních aktivit v oblastech tvorby a interpretace slovesného umění, publicistiky a vědy. Nadace byla ustavena na základě zákona č. 318/ 93 Sb., který upravil existenci bývalých kulturních fondů, a jako taková byla poprvé registrována v roce 1994. Statut a postavení současné Nadace ČLF byly znovu upraveny zákonem č. 227/97 Sb. o nadacích a nadačních fondech, podle kterého je registrována od roku 1999. Nadace rozdělovala v průměru posledních let cca 250 nadačních příspěvků ročně. Posláním a účelem působení Nadace ČLF je podpora tvůrčí činnosti a nekomerčních projektů v oblasti literatury, vědy, divadla, filmu, rozhlasu, televize, novinářství a zábavního umění. "76 V 90. letech významně podporoval britsko-české projekty i British Council - "buduje oboustranně prospěšné vztahy mezi lidmi ze Spojeného království a ostatních zemí a zvyšuje povědomí lidí o britské kreativitě a úspěších. Rada podporuje různými způsoby pestrou škálu kulturních aktivit."77 Významným partnerem a sponzorem divadla byl v 90. letech Český Telecom (od r. 2006 O2). Sponzoroval divadelní činnost a byl například partnerem 4. ročníku mezinárodního divadelního festivalu Čtyři + Čtyři dny v pohybu (1999), dále také generálním partnerem Mezinárodního festivalu Divadlo (2004 - současnost) atd. – divadlo pojímal jako druh komunikační aktivity.
5.2. Praha a podpora divadla Hlavní město Praha je svým postavením jedinečné, protože je zároveň obcí a krajem. Do roku 1995 podporovala divadlo formou finanční spoluúčasti, fungoval již i program spolupořadatelství. Od roku 1996 byl spuštěn grantový systém (usnesením Rady 12. 12. 1995), který probíhal prostřednictvím veřejného výběrového řízení. Příjemce grantu byl formálně příjemcem daru. Až od roku 1998 se změnila pravidla a finance byly poskytovány jako "finanční příspěvek" (dle občanského zákoníku). Příspěvkové ani rozpočtové organizace neměly možnost účastnit se těchto výběrových řízení, finan76
Poslání a cíle. Nadace Český literární fond [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 77 Institut umění - Divadelní ústav [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Podpora - granty, dotace. Dostupné z WWW:.
40
cování měly zajištěné příspěvkem od zřizovatele. V roce 1996 byla částka rozdělovaná na granty v oblasti kultury ve výši 16,8 milionů Kč. V roce 2001 došlo ke změně - byly vyhlášeny i čtyřleté granty (za podmínky, že příjemce provozuje celoročně profesionální činnost nejméně dva roky). 78,79
5.2.1. "Povodňové" granty Uděleny
byly
mimořádné
granty
v souvislosti s povodněmi
v roce
2002
-
tzv. povodňové granty na technické a materiálové vybavení pražských kulturních instituci na území hlavního města Prahy - konkrétně divadlům: Divadlo Na Prádle, Studio Citadela, Experimentální prostor Roxy, divadlo Globe, Semafor a další. Na tyto granty byla proplacena částka ve výši 5 534 500 Kč.
5.2.2. Čtyřleté granty Poprvé byly uděleny čtyřleté granty v roce 2001 – tehdy dostaly grant Divadlo Bez zábradlí, společnost GASPAR na činnost Divadla v Celetné a společnost LETITIA pro Branické divadlo, Nadaci Fidlovačka, souboru Buchty a loutky, Paláci Akropolis resp. agentuře, která zde provozuje činnost (Žižkovská divadelní a hudební agentura). Sytém čtyřletých grantů byl zaveden i z důvodu podpory transformace příspěvkových organizací hl. m. Prahy. V roce 2002 tedy byl tento grant poskytnut divadlům, která prošla první etapou – Pražské komorní divadlo s. r. o, Divadlo Semafor s. r. o, Činoherní klub o. p. s., v roce 2003 pak i divadlu Archa o. p. s.
5.2.3. Rozpočet hl. m. Prahy – změny Kapitola 0607 – KULTURA byl v letech 1995 – 2004 rozdělen na neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím Magistrátu, spolupořadatelství hl. m. Prahy, na granty jednoleté, čtyřleté a později granty čtyřleté pro transformované příspěvkové organizace – Pražské komorní divadlo, Semafor, Archa, Činoherní klub Praha. K 31. 3. 2005 byla 78
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 79 Důvodová zpráva. Kultura. Praha. [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW:
41
zrušena kapitola 0607 – KULTURA a všechny finanční prostředky byly převedeny do kapitoly 0619 – odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu.80 Tabulka 3: Finanční prostředky vynaložené na spolupořadatelství a granty v jednotlivých letech celkem (v tis. Kč) - hl. m. Praha81 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Spolupořadatelství
15 116
21 118
27 213
26 964
44 820
40 919
42 524
42 197
38 297
Granty
16 254
31 224
37 770
33 958
33 580
51 309
65 446
90 327
49 960
19 319
35 224
53 226
4leté granty
"Soběstačnost se u divadel repertoárového a souborového typu pohybuje v Evropě od 12 – 20%. U nás dosahuje často 30%."82
5.2.4. Kritika pražského grantového systému a spor s Petrem Kratochvílem Grantový systém byl často kritizován odbornou veřejností pro svou netransparentnost.V roce 2008 došlo dokonce k žalobě Českého státu občanem USA Petrem Kratochvílem u mezinárodního arbitrážního soudu (Haag) z důvodů neochránění jeho investic. Petr Kratochvíl, v té době spolumajitel divadla Ta Fantastika, kritizoval porušování pravidla de minimis na jehož základě může podnikatel z veřejných rozpočtů získat během tří let maximálně 200 000 EUR (cca 5 mil. Kč).83 Podle pana Kratochvíla bylo právě toto pravidlo porušováno při rozdělování grantů pražským magistrátem. Žalobce kritizoval především fakt, že některá divadla, která jsou provozována jako obchodní společnosti (například Divadlo Na Jezerce, Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce, Semafor, spolek Kašpar, Akropolis, Ungelt, Pražské komorní divadlo) dostávají dotace a jeho divadlo nikoliv. Tento systém považuje za nespravedlivý. Důsledkem této žaloby bylo pozastavení grantů pro rok 2008. Pokud by pan Kratochvíl soud vyhrál
80
Důvodová zpráva. Kultura. Praha. [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: 81 Tamtéž. 82 NEKOLNÝ, Bohumil.Teze k multiplikačnímu efektu divadla. Divadlo.cz [online]. březen 2005 [cit. 2010-05-07]. Edice box. Dostupné z WWW: . 83 Czechinvest [online]. 4.6.2007 [cit. 2010-05-07]. Rádce. Veřejná podpora a de minimis. Dostupné z WWW: .
42
(a jeho šance prý nebyly malé), musela by některá divadla vrátit granty za roky 2006 a 2007 - za období, na které si právě Kratochvíl stěžuje. Později ale občan USA žalobu stáhl, protože díky těmto krokům by byla poškozena hlavně nezisková divadla, která jsou na dotacích často závislá. Navíc se celý problém týkal výhradně Prahy a na Kratochvílovu výhru by doplatili především daňový poplatníci. Pan Kratochvíl ale posléze žaloval i pražský Magistrát. "Už tehdy tvrdil, že mu nejde o peníze, ale o princip dotování obchodních společností."84 Radní pro kulturu Ing. Milan Richter byl pověřen změnou grantového systému. Zavedl plošnou dotaci na vstupenku, která byla velmi kritizována právě z toho důvodu, že zvýhodňovala komerční subjekty. Na "dotaci na vstupenku" byla určena 1/4 prostředků na dotace na kulturu. Dotace na vstupenku fungovala na principu , "že se vypočítává jako podíl celkových tržeb a průměrné ceny za vstupenku žadatele, minimální průměrná cena vstupenky nesmí být nižší než 150 Kč."
85
Transfor-
movat se měla v roce 2008 i další divadla, ale právě právní forma je jedním z klíčových problémů sporu, který transformaci brzdí. "Soud nyní bude řešit, zda je pro poskytování grantů rozhodující formální právní statut dotyčné instituce. Kratochvíl tvrdí, že, každé divadlo, které není neziskovou organizací a je zapsané jako obchodní společnost, je jeho konkurentem. Jiný výklad evropského pravidla "de minimis", které dovoluje podpořit podnikatelské subjekty maximálně dvěma sty tisíc eur na tři roky, považuje podle serveru Týden.cz za oprávněné příjemce vyšších dotací i společnosti s ručením omezením, které nedosahují zisku a plní veřejnou službu."86
5.2.5. Iniciativa pro kulturu a tzv. Dny neklidu Významnou roli v tomto problému hrála tzv. Iniciativa pro kulturu."Iniciativa pro kulturu byla založena dne 9. 3. 2005 v Praze jako zájmové sdružení osob..."87 "Iniciativa pro kulturu se ve spolupráci se sdružením Oživení rozhodla po důkladném zvážení situ-
84
MACHALICKÁ, Jana. Arbitráž kvůli divadlům nebude. Lidovky.cz [online]. 14. února 2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 85 Iniciativa pro kulturu [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. O nás. Dostupné z WWW: . 86 Aktualne.cz [online]. 25.6.2008, 27. 06. 2008 [cit. 2010-05-07]. Kratochvíl opět podává kvůli grantům žalobu na Prahu. Dostupné z WWW: . 87 Iniciativa pro kulturu [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. O nás. Dostupné z WWW: .
43
ace, v níž se ocitla řada kulturních subjektů na území hlavního města Prahy, k veřejnému protestu. Důvodem petice „ZA PRAHU KULTURNÍ“ a následného shromáždění občanů v den konání dubnového Zastupitelstva, ve čtvrtek, 24. 4. 2008 v 8,30 hod na Mariánském náměstí před budovou radnice, jsou výsledky grantového řízení a s nimi spojené šíření nepravdivých informací, dále neprůhledné rozhodování města o tzv. partnerství na rok 2008, nepřipravená transformace divadel a špatná komunikace města s odbornou veřejností."88 Petice byla k dispozici k podpisu i ve spolupracujících divadlech: v Divadle ABC, Alfred ve dvoře, Archa, Činoherním klubu, Dejvickém divadle, Divadle Disk DAMU, Divadle Na zábradlí, Divadle pod Palmovkou, Divadle v Celetné, Divadle v Dlouhé, dále v divadle Ponec, Rokoko, Semafor, Studio Ypsilon a Švandově divadle na Smíchově. Základními požadavky signatářů petice bylo, aby zastupitelstvo hlavního města Prahy projednalo tyto záležitosti:89 1) Oddělilo podporu neziskového sektoru od případné podpory podnikání v kultuře a zrušilo plošnou dotaci na vstupenku. 2) Definovalo síť veřejných kulturních organizací, které pečují o kulturní dědictví i kontinuální rozvoj umění, a do té doby pozastavilo nepřipravenou transformaci divadel. 3) Odvolalo z funkcí radního pro kulturu Ing. Milana Richtera a předsedu Výboru pro kulturu a volný čas a Grantové komise HMP Bc. Ondřeje Pechu, protože svými rozhodnutími destabilizovali pražské kulturní prostředí a ohrozili jeho další existenci a přirozený rozvoj. 4) Zabývalo se podněty umělecké veřejnosti (např. Iniciativa pro kulturu, Rada uměleckých obcí, ITI – International Theatre Institute/UNESCO, Institut umění – Divadelní ústav) a obnovilo koncepční a kontrolní orgán složený z odborné veřejnosti (kterým je v platné Kulturní politice hl. města Prahy Poradní sbor primátora). 5) Urychleně řešilo situaci ohrožených subjektů.
88
Iniciativa pro kulturu [online]. 2008 [cit. 2010-05-07]. Press info. Tisková zpráva z 9. 4. 2008 . Dostupné z WWW: . 89 Tamtéž.
44
Petici podepsalo 31 230 osob (k 19. 6. 2008).90 Mezi jinými také petici podepsaly desítky významných osobností českého kulturního života například: Jiří Černý, Petr a Matěj Formanovi, Arnošt Goldflam, Tomáš Halík, Dagmar Havlová, Vlasta Chramostová, Petr Kofroň, Jan Kraus, Jiří Lábus, Lubomír Lipský, Ivo Mathé, Michal Malátný, Vladimír Morávek, David Ondříček, Jiří Ornest, Martin Porubjak, David Radok, Jan Schmid, Petr Skoumal, Ladislav Smoček, Ladislav Smoljak, Zuzana Stivínová, Jiří Stránský, Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Jaroslava Šiktancová, Ivan Trojan či Tatiana Vilhelmová.91 Na základě těchto požadavků radnice podnikla významné kroky. Radní pro kulturu Milan Richter na tyto protesty reagoval a na Magistrátu byl vypracován nový grantový systém pro následující období, který reflektuje předchozí nedostatky.
5.2.6. Nový grantový systém 2010 - 2015 MHMP Granty se v novém systému udělují bez ohledu na právní formu subjektů. Záleží na typu činnosti – žádost nemůže podat: organizační složka státu příspěvkové organizace (zřizované organizační složkou státu) územní samosprávné celky (tj. obce, města, statutární města, městské obvody a městské části) jimi zřízené příspěvkové organizace. 92
Hlavní město Praha a příjemce grantu spolu uzavírají smlouvu o poskytnutí účelové dotace – grantu. Smlouva obsahuje podmínky pro užití a čerpání grantu, sankce za nedodržení smlouvy. Příjemce má povinnost umožnit Odboru kultury a památkové péče 90
Aktuality.Za Prahu kulturní [online]. 2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 91 Petici Za Prahu kulturní dosud podepsalo 4500 lidí. Zpravodajství ČTK. Divadlo Archa [online]. 15.4.2008 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: . 92 Grantový systém hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na léta 2010 - 2015. Kultura. Praha. [online]. 22.6.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: .
45
MHMP sledovat i průběžně realizaci projektu a čerpání finančních prostředků na tuto realizaci. Granty jsou poskytovány výhradně na neinvestiční výdaje související s realizací projektu. Na poskytnutí grantu samozřejmě není právní nárok a grant může být poskytnut maximálně do výše vyrovnaného rozpočtu projektu. Grantové přihlášky posuzuje grantová komise složená z 15 členů (14 odborníků – 2 za každý obor - a 1 člen tj. předseda komise je člen Zastupitelstva) ve dvou kolech a na základě bodového hodnocení. Proti výsledkům grantového řízení se nelze odvolat. Členové grantové komise mají funkční období 3 roky s možností opětovného zvolení na další tříleté období. Grantová komise je jmenována Radou hl. města Prahy na návrh Výboru pro kulturu a volný čas Zastupitelstva hlavního města Prahy. Návrhy členů Grantové komise zpracovává Odbor pro kulturu Magistrátu hlavního města Prahy s tím, že přihlíží k doporučení Poradního sboru primátora hl. m. Prahy pro oblast kulturní a grantové politiky, dále přihlíží k doporučení odborné veřejnosti, odborných institucí a členů Výboru pro kulturu. Na prvním kole rozhodování o přidělení grantů se podílejí expertní hodnotitelé (alespoň pět za každý obor), které vybere a schválí Grantová komise. (Může je Grantové komisi navrhnout i Poradní sbor, Výbor pro kulturu, nebo Odbor pro kulturu MHMP). Každý projekt tak musí projít hodnocením dvou oborových členů Grantové komise a tří externích hodnotitelů. Každý člen Grantové komise, ale i externí hodnotitelé, podepíší prohlášení o mlčenlivosti a o tom, že nejsou s žadateli v konfliktu zájmů. Žadatelé mohou být vyzváni k účasti na zasedání Grantové komise v rámci 1. kola, pokud se uchází o podporu na kontinuální činnost nebo pokud žádá o více než 1 000 000 Kč (ale vyzváni mohou být i další), aby odůvodnili svoji žádost.93
93
Grantový systém hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na léta 2010 - 2015. Kultura. Praha. [online]. 22.6.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: .
46
6. Srovnání se světem Pro další vývoj našeho divadelního systému je možno inspirovat se zahraničními systémy a zkušenostmi a přebrat z těchto systémů osvědčené metody.
6.1. Srovnání modelů financování divadla v zemích EU Pracovní materiál Divadelního ústavu shrnuje některé důležité prvky modelů financování divadla v zemích EU, ze kterých měl pražský Magistrát čerpat. Velmi důležitý je systém prostřednictvím kterého se prostředky přidělují – kdo rozhoduje o přidělování grantů. Jistě by to neměla být politická reprezentace, ta by měla jen vytvářet rámec a podmínky pro jejich poskytování. Ve většině evropských států tedy existují pro tento účel tzv. Divadelní rady jako správci grantových systémů a jsou jmenovány radnicemi z nezávislých expertů. Tyto rady doporučují Zastupitelstvu a Radě přidělení grantů. Dále mají prostor pro diskuze a utváření divadelní politiky města, strategie, plánování a také zastávají konzultační funkci pro celkovou alokaci prostředků určených městem na divadlo. Na financování divadel se podílí jak město, tak i stát, případně regiony. Existují různé druhy grantů – na provoz, na jednotlivé projekty, jednoleté, víceleté (max. čtyřleté) a tyto granty jsou určeny pro fyzické a právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání – výjimečně i pro komerční subjekty.94
6.2. Srovnání s Německem Německé divadlo je nám i z historických důvodů nejbližší – díky historickému vývoji se české a německé divadlo neustále ovlivňovalo a přijímalo vzájemně podněty. Německá divadelní kultura je tedy té české velmi blízká. V Německu je divadelní kultura polycentrická, tj. je tu více center – Berlín, Mnichov, Hamburk, Frankfurt, Drážďany, atd. U nás je situace podobná, avšak center je méně (nejvýznamnější Praha, Brno, Ostrava). Z hlediska financování je situace následující: divadla financují zejména jednotlivé spolkové země, každá spolková země má svůj vlastní divadelní systém. Základem je však 94
Srovnání modelů financování divadla v zemích EU.Za Prahu kulturní [online]. 2010 [cit. 2010-0508]. Dostupné z WWW: .
47
vždy veřejný sektor – města provozují 84 divadel ze 156 ve 119 městech, spolkové země 31 divadel a o 41 divadel se ve správě dělí město a země. Struktura financování je následující: 50 – 60 % příspěvek města, 40 % - 60 % příspěvek země či regionu. Sponzorské dary činí kolem 6 – 8 % rozpočtu. Návštěvnost je 20 milionů diváků ročně, což je v poměru k 80 milionům obyvatel o polovinu méně než u nás. Zaměstnáváno je v tomto oboru 50 000 lidí. Dotace vícesouborových divadel činila v 90. letech cca 10 – 15 milionů ECU a u jednosouborových divadel cca 3 miliony ECU. I v Německu působí v oblasti divadla soukromý sektor většinou zaměřený na komerčnější produkci muzikálů, revue, bulváru apod. Většinou mají charakter naší společnosti s ručením omezeným. Z celkové návštěvnosti zabírají asi 1/3. Ústavou jsou umělecké a kulturní kompetence převedeny na spolkové země, které tuto oblast upravují vlastní legislativou. Spolková vláda má jen minimum závazků a povinností. Zajímavostí Německa a odlišností od nás jsou divácké organizace, které se velmi významně v divadelní oblastí angažují – dokonce i vlastní divadelní budovy, organizují distribuci a prodej vstupenek, ovlivňují kulturní politiku a divadelní systém. Provozují výchovnou a informativní činnost, udělují umělecké ceny.
6.2.1. Berlín Příjemci grantů mohou být i soukromá divadla a divadelní skupiny, dále osoby, které poskytují prostory pro divadelní činnost. Město podporuje divadlo formou grantů, které schvaluje Senát pro kulturní záležitosti – s příjemcem grantu uzavírá smlouvu a ta má veřejnoprávní charakter. Granty jsou udělovány na maximálně dva roky. Příjemce grantu má co nejvíce možnou uměleckou i hospodářskou svobodu ve své činnosti a odpovědnosti za ni. Mezi existující druhy podpory se řadí: institucionální podpora – tj. podpora provozu a celkové činnosti projektová podpora – tj. podpora jednotlivých aktivit (až na dva roky, i na zřízení prostor) Při všech těchto typech podpory je poskytována částka na financování deficitu, podílové financování (procentuální částka) a také stanovená pevná částka na financování určité části projektu. O tzv. institucionální koncepční podpoře rozhodují tři nezávislí odborníci 48
a posuzují přitom koncepci divadla. Je poskytována na 3 – 4 roky, výjimečně na 5 let. Tato podpora je určená pouze profesionálním divadlům a divadelním skupinám. Základní podpora může být udělena jen divadlům a divadelním skupinám, které již dosáhly úspěchů u diváků a kritiky, za rok uvedenou alespoň jednu premiéru a pracují převážně v Berlíně. Podpora jednotlivých projektů je zaměřena především pro divadelní skupiny na jejich časově omezené inscenace, nebo na obnovení inscenací již vzniklých. Dále může jít o podporu divadelních prostor – na rozšíření, údržbu a vybavení popřípadě i na provoz – u významných prostor až na dva roky. O přidělení příspěvků rozhoduje Divadelní rada – má 5 – 6 členů, které navrhují (až 4 členy) Německý divadelní svaz, Akademie umění, Německé centrum divadla pro děti a mládež a Umělecká rada.95
95
NEKOLNÝ, Bohumil, et al. Divadelní systémy a kulturní politika. 1. vydání. Praha : Divadelní ústav, 2006. s. 122- 124. ISBN 80-7008-197-X.
49
7. Možná řešení - transformace na různé právní formy - jejich výhody a nevýhody. Divadla zřizovaná Prahou si mají možnost při transformaci vybrat nejvhodnější formu pro konkrétní divadlo. Další etapy transformace by se měly týkat konkrétně těchto divadel: Druhá vlna - Divadlo v Dlouhé, Divadlo pod Palmovkou, Studio Ypsilon, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Městská divadla pražská (Rokoko, ABC). Třetí vlna - Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo Na Vinohradech, Hudební divadlo Karlín. 96 Největším problémem transformace je potřeba definice veřejných služeb v oblasti kultury, která zatím neexistuje. Vzhledem k neexistenci zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře je možná transformace na právní formu některé z neziskových organizací nebo na obchodní společnosti. Některé právní formy pro divadlo jsou obecně vhodnější a některé méně vhodné.
Jejich výhody a nevýhody pro divadelní činnost shrnuji
v následujících podkapitolách:
7.1. Neziskové organizace 7.1.1. Příspěvková organizace Je právnická osoba zřízená ústředním orgánem státní správy tj. organizační složkou státu (MK ČR - Národní divadlo, Státní opera Praha) nebo územním samosprávným celkem. Řídí se zákony č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech státu a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) v platném znění a zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku státu a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění. Důležitá je role zřizovatele, který vydává o vzniku příspěvkové organizace zřizovací nebo zakládací listinu. Organizace přijímá po svém vzniku vnitřní normy (organizační řád, pravidla hospodaření, pravidla pro oběh účetních dokladů a další - dle zákona).
96
FALTÝNEK, Vilém . Privatizovaná divadla žádají jasná pravidla a záruky. Český rozhlas [online]. 12. 3. 2008 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: <www.radio.cz/cz/clanek/101825>.
50
Příspěvková organizace hospodaří se: svěřeným státním majetkem, který má v užívání (majetek státu nebo územně samosprávného celku, peněžními prostředky získanými hlavní činností, peněžními prostředky získanými vedlejší činností na základě živnostenské oprávnění, peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem, prostředky svých peněžních fondů (vytváří je dle zákona) - rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, peněžními prostředky ze zahraničí, peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, i z EU a prostředky ES na podporu de minimis, prostředky Národního fondu. 97 Příspěvkové organizace samosprávných celků zřizují územně samosprávné celky tj. města
(případně
městské
části),
obce,
kraje
-
podle
zákona
č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územního rozpočtu v platném znění. Zřizovatel vydá zřizovací listinu s obsahem dle zákona č. 250/2000 Sb. - tj. vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem příspěvkové organizace a také vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí, zrušení příspěvkové organizace - zveřejňuje zřizovatel v Ústředním věstníku. Příspěvkové organizace jsou zapsány do obchodního rejstříku - návrh na zápis podává zřizovatel. Zřizovatel 97
GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. s. 8. ISBN 978-80-7331-093-6.
51
poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb. Příspěvkové organizace mohou požívat i některých daňových výhod – například co se týče doplňkové činnosti - základ daně z této činnosti může být snížen o 30 %, ale nejvýše o částku stanovenou v zákonu o dani z příjmu za podmínky, že takto dosaženou úsporu daňové povinnosti použije ke krytí nákladů hlavní činnosti. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Pokud jsou náklady větší než výnosy, je tento rozdíl kryt příspěvkem z veřejných rozpočtů (od zřizovatele) – příspěvkové organizace mají na tento příspěvek zákonný nárok, ale zákon neřeší v jaké výši - to je předmětem návrhu rozpočtu, jeho projednávání a následné schválení zajišťuje zřizovatel. Výše dotace se váže na výkonové ukazatele - počet plánovaných premiér včetně nákladů na jejich realizaci, počet představení včetně plánované průměrné návštěvnosti a tzv. "tržebnosti"98 Na konci účetního období předkládají tyto organizace účetní závěrku, rozbor činnosti a hospodaření. Zřizovatel určí obsah a rozsah rozboru, který musí obsahovat kromě plnění výkonových ukazatelů dosažené umělecké výsledky realizace dramaturgického plánu a zdůvodnění případných odchylek od původního plánu a to jak dramaturgických, tak i hospodářských. Obsahem rozboru je rovněž v tabulkové podobě rozbor hospodaření v hlavní a doplňkové činnosti (odděleně), plnění limitovaného počtu zaměstnanců a prostředků na platy, přehled o čerpání finančních fondů. Pokud je příspěvková organizace plátcem daně z příjmů (většinou pouze z doplňkové činnosti) pak v zákonném termínu předkládá příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání včetně předepsaných příloh.99 Po transformaci na jiné právní formy se mohou stávající zřizovatelé dále podílet na provozu divadel - mohou se stát zakladateli nových subjektů. Není to ale povinnost ani právní nárok. Je to ale vhodný krok, pokud mají tato divadla dále kontinuálně splňovat činnost veřejné kulturní služby, protože bez podpory města bude jejich situace o dost složitější. Doposud jsou tyto organizace zvyklé dostávat příspěvek od zřizovatele a jsou na něm závislé. Nemohou výrazněji rozvíjet vícezdrojové financování (nemohou se účastnit grantových výběrových řízení) a proto je třeba transformaci provést v několika postupných krocích, aby se subjekt stal postupem času více a více nezávislým a měl 98 99
Tamtéž. s.10. Tamtéž, s. 11.
52
možnost rozvíjet právě vícezdrojové financování. Divadlo jako příspěvková organizace nemá velkou možnost rozhodovat samo o sobě. Prvním problémem je velká závislost na zřizovateli (až 70 %). Zřizovatel má na organizaci přímý vliv - přímo organizaci financuje, ale také jmenuje a odvolává jejího ředitele. Divadla sestavují svůj program na sezóny, ale rozpočet zřizovatele je definován na kalendářní rok. Jak jsem již zmínila, příspěvkové organizace se nemohou ucházet o podporu z grantů - a to ani v grantových programech MK ČR. Zaměstnanci instituce jsou vlastně zaměstnanci města a jelikož "existuje limit mzdových prostředků, limit pracovních míst i omezení mzdového řadu, dochází tím ke ztrátě konkurenceschopnosti, kvality, kvalifikované síly a kreativních osobností, produktivity..."100, prostředí je značně demotivující. Další velkou nevýhodou je, že příspěvkové organizace nemají možnost vyrovnat ztrátu ziskem z doplňkové hospodářské činnosti (což by jako nestátní neziskové organizace měly). Doplňkovou hospodářskou činnost může organizace provozovat jen se svolením zřizovatele. Dále jsou tyto organizace v horší situaci s uplatněním různých daňových výhod na rozdíl od neziskových organizací. Nemohou totiž daňově účinně uplatnit ztráty - pokud organizace vykáže zisk z doplňkové hospodářské činnosti, je zdaněn, i když se organizace nachází ve ztrátě. Když dojde k tomu, že výnosy převyšují náklady, může zřizovatel organizaci uložit odvod do svého rozpočtu. Organizace spravuje městský majetek, tudíž nemá velká dispoziční práva s ním dle své potřeby nakládat. Dary, které obdrží organizace od fyzických nebo právnických osob musí povinně odvádět do rezervního fondu popř. investičního a má omezené možnosti s nimi nakládat. (To například u o. p. s. není omezeno.) Ohledně darů existuje další problém - vzhledem k tomu, že své příspěvkové organizace financuje především zřizovatel tedy město, obec, kraj nebo stát, většinou nemají soukromé subjekty motivaci tyto organizace podporovat - nabývají dojmu, že podporuje město, ne samotné divadlo jako nezávislý subjekt. Nevýhodou je i to, že výše příspěvku není nikdy známa předem, záleží čistě na rozhodnutí zřizovatele, jakou částkou přispívá na provoz zřizovaného divadla. O smlouvách a půjčkách nebo úvěrech v podstatě rozhoduje zřizovatel (bez jeho souhlasu nelze uskutečnit ani jedno). Výhod tohoto modelu provozování divadla není mnoho, zvláště z důvodu nefle100
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: .
53
xibility příspěvkové organizace. Pozitivní je samozřejmě zájem města na uchování a podpora činnosti těchto subjektů. Umožňuje působení vícesouborových divadel (což je pro neziskové organizace velmi náročné) a vytváří vztah a spojení divadelního souboru s určitými prostory. Co se týká administrativy, výhodou je, že nemá povinnost auditu hospodaření. 101,102,103
7.1.2. Občanské sdružení Právní formu upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Na základě návrhu na registraci stanov u Ministerstva vnitra ČR podaným tříčlenným či vícečlenným přípravným výborem vzniká občanské sdružení. Podmínkou je, že alespoň jeden z členů přípravného výboru již dosáhl 18 let. Stanovy musí obsahovat název sdružení, sídlo, cíl činnosti, jaké budou orgány sdružení a jakým způsobem se budou ustavovat, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, práva a povinnosti členů, pravidla zániku. Stanovy se ve dvou vyhotoveních odešlou na MV ČR. Občanské sdružení je sdružení za účelem realizace společného zájmu - má nenáboženský, nepolitický, nepodnikatelský charakter. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Je vhodné například v tom případě, když se pro divadelní činnost všichni členové souboru stanou členy občanského sdružení.104,105,106
101
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 102 BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vydání první. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1293-8. 103 GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. ISBN 978-80-7331-093-6. 104 Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 105 BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vydání první. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1293-8. 106 GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. ISBN 978-80-7331-093-6.
54
7.1.3. Nadace Je účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle. Řídí se zákonem č. 227/1997 Sb. Je tedy vhodná jen jako účelové sdružení majetku pro podporu divadla, ne pro jeho provoz.107
7.1.4. Obecně prospěšná společnost Je právnická osoba založena dle zákona č. 248/95 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek. Obecně prospěšná společnost je nezávislá na zakladateli - může jím být (na rozdíl od občanského sdružení) i cizinec, nicméně alespoň 2/3 členů správní rady musí být občané ČR s výraznými rysy samosprávného řízení (u občanských sdružení mají zakladatelé většinou zastoupení i v orgánech sdružení). Obecně prospěšná společnost je založena na principu neziskovosti. Lze stanovit základní jmění (není povinné).108 Případně vytvořený zisk nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo jejich zaměstnanců - musí být použit výhradně na poskytování těch služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Zakladatelem mohou být právnické osoby (tedy i obce, města, kraje) i fyzické osoby. Vzniká zakládací smlouvou, kterou podepíší všichni zakladatelé a následně se zapíše do rejstříku obecně prospěšných společností u příslušného rejstříkového soudu. Zakladatel může být i jeden, v tom případě je nutný notářský zápis (za poplatek, který je odvozený od hodnoty vkladu zakladatele tím se v případě transformace příspěvkových organizací výrazně zvýší náklady na její provedení). Stejně tak další změny v zakládací listině jsou v případě jednoho zakladatele prováděny notářským zápisem. V případě transformace existuje několik možností účasti hl. m. Prahy v nové o. p. s. Může být jediným zakladatelem, s čímž jsou spojeny výše zmíněné náklady. Dále Může být zakladatelem hl. m. Praha společně s příspěvkovou organizací, která bude existovat do doby než vznikne o. p. s. a pak bude zrušena. Tato možnost je nejvhodnější z hlediska převodu majetku. Dále má hl. m. Praha mož107
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 108 BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vydání první. Praha : Oeconomica, 2007. s. 26 - 29. ISBN 978-80-245-1293-8
55
nost založit o. p. s. společně s fyzickou osobou, například s ředitelem divadla. Pak je třeba v zakládací smlouvě určit a vymezit práva a povinnosti zakladatelů. Funkci zakladatele by přímo vykonávala Rada hl. města Prahy a o účasti města na založení o. p. s. rozhoduje Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Statutárním orgánem je správní rada, která musí vydat statut obecně prospěšné společnosti upravující její vnitřní organizaci. Kontrolním orgánem je dozorčí rada, výkonným orgánem pak ředitel (jmenovaný správní radou), který nemůže být členem správní ani dozorčí rady. Obecně prospěšná společnost může také provozovat vedlejší činnost a to za podmínky, že touto činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a nebude ohrožena kvalita a rozsah obecně prospěšné činnosti. Tato činnost také musí být uvedena v zakladatelské listině a registrována příslušným rejstříkovým soudem. Možnosti financování o. p. s.: dotace ze státního, krajského nebo obecního rozpočtu hlavní činnost doplňková činnost dary od fyzických nebo právnických osob Vede podvojné účetnictví, pokud její celkové příjmy (výnosy) v předchozím kalendářním roce dosáhly 3 000 000 Kč (což jako příjemci dotací budou splňovat všechna divadla). Účetní závěrku má povinnost nechat ověřit auditorem, pokud přijme dotaci nebo jiné příjmy z veřejného rozpočtu (státu, obce, kraje) jejíž výše je vyšší než 1 000 000 Kč nebo ve výši čistého obratu překročila o. p. s. 10 000 000 Kč. Vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu, která má kromě výroku auditora obdobný obsah jako rozbor hospodaření u příspěvkové organizace. Podrobný obsah výroční zprávy stanoví zákon.109 Výhody obecně prospěšných společností oproti příspěvkovým organizacím jsou tyto: větší transparentnost, průhlednost z pohledu dárců, nesmí být na rozdíl od občanského sdružení nečinná déle než 6 měsíců. Může svobodněji a operativněji rozhodovat o finančních prostředcích. Vzniká tak rovnější přístup divadel realizující divadelní činnost jako veřejnou službu k veřejným prostředkům. Obecně prospěšná společnost je ze všech
109
Tamtéž.
56
možností nejvhodnější, nejvíce se svou činností přibližuje poskytování veřejné kulturní služby - poskytuje obecně prospěšné služby.110
7.2. Kapitálové společnosti Jedná
se
o
neziskové
subjekty
kapitálového
typu.
Upravuje
je
zákon
č. 513/91 Sb. tj. obchodní zákoník. Neexistuje u nich nárok na příspěvek, ale mohou se ucházet o podporu z veřejných rozpočtů. Náklady tedy kryjí výnosy z vlastní činnosti, granty, dotacemi ze státních a územních rozpočtů, dary firem a občanů, ziskem z doplňkové činnosti.
7.2.1. Společnost s ručením omezeným Vznik a fungování této společnosti je upraveno obchodním zákoníkem. Většinou je zakládána za účelem podnikání. V §56 je ale vymezeno, že obchodní společnost může být založena i pro jiné účely například zajištění divadelní činnosti. Nadále je však podřízena obchodnímu zákoníku. Ve společenské smlouvě nebo v zakladatelské listině musí být uvedeno že pracuje na neziskových principech. Zapíše se u rejstříkového soudu a informace o ní jsou veřejně přístupné. U této právní subjektivity existuje povinnost vložení základního jmění a to minimálně 200 000 Kč. Zakladatelem může být fyzická nebo právnická osoba. Zakládacím dokumentem je buď společenská smlouva (více zakladatelů) nebo zakladatelská listina (jeden zakladatel). Tyto listiny musí obsahovat firmu a sídlo spolčenosti, určení společníků, předmět činnosti, výši základního kapitálu, výše vkladu každého společníka při založení a lhůtu jejich splacení, základní informace o jednatelích a způsob jakým jednají jménem společnosti, určení dozorčí rady a správce vkladu.Výše vkladu jednoho společníka pak musí činit nejméně 20 000 Kč. Před podáním návrhu na zápis musí být splacena nejméně částka 100 000 Kč. Ovšem pokud je jen jeden zakladatel, musí být splacena před zápisem hodnota celého vkladu v plné výši. "Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků"111 (dle obchodního rejstříku). Ručení zaniká splacením (resp. zápisem do obchodního rejstříku) všech vkladů. Jednatel jedná jménem 110
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 111 Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: .
57
společnosti a nese také důkazní břemeno (v případě sporu musí on prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře). Jestliže způsobí společnosti škodu, odpovídá za ni. Společnost také může mít dle společenské smlouvy stanovy, kde je pak upravena organizační struktura a další záležitosti. Společnost může být zrušena rozhodnutím valné hromady nebo soudu (ze sankčních důvodů) nebo dohodou všech účastníků. Po zrušení společnosti určí valná hromada likvidátora, který provede její likvidaci. Likvidační zůstatek se převádí na společníky podle poměru jejich obchodních podílů. Společnost nabývá vlastnictví svým jménem a stává se tak i majitelem těchto věcí. Obchodní podíl u právnické osoby přechází na právního nástupce a u fyzické osoby se dědí. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která schvaluje a rozhoduje důležité kroky v činnosti společnosti - stanovy, obsah společenské smlouvy, základní kapitál, jednatel atd. Statutárním orgánem je jednatel (může jich být i více), který vede společnost po obchodní stránce a jehož jmenuje valná hromada. Daňově může uplatnit i ztráty v plném rozsahu (na rozdíl od občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti). Bezúplatně nabytý majetek je osvobozen od daně darovací a dědické (pokud jde o zařízení v oblasti kultury tedy pokud společnost zabezpečuje kulturní činnost).112
7.2.2. Akciová společnost Může být stejně jako s. r. o. založena za jiným účelem než je podnikání. Tento fakt musí být uveden v zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině (že společnost funguje na neziskových principech). Tato forma právní subjektivity je ojedinělá a není pro divadla příliš vhodná. Příkladem je divadlo Broadway, které existuje v této právní formě. Výše základního kapitálu musí činit minimálně 2 000 000 Kč bez veřejné nabídky akcií a 20 000 000 Kč pokud je zakládána s veřejnou nabídkou akcií. Nemůže snižovat základ daně z příjmů. 113
112
Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 113 Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: .
58
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala transformací pražské divadelní sítě - především tedy změnou (zánikem staré a vznikem nové) právní formy nynějších příspěvkových organizací hl. m. Prahy. Zjistila jsem, že tento model provozování v divadla je v Evropě téměř ojedinělý, neboť není flexibilní, neumožňuje všem stejné podmínky při rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů. S tím ale souvisí další problémy - nejde jen o právní formu, ale také o to, aby si město ujasnilo, jaké má v kultuře (a v divadle) priority, aby mělo koncepci, které se bude držet při rozdělování grantů. K tomu je nutné vytvořit co nejvíce transparentní grantový systém tak, aby nebyly některé subjekty zvýhodňovány a aby zároveň celý systém byl harmonizován s pravidly EU. První etapa transformace by proběhla s poměrně dobrými výsledky, kdyby situaci nezkomplikoval Petr Kratochvíl žalobou na ČR a později na pražský Magistrát. Díky tomuto jeho kroku byly pozastaveny granty na rok 2008 a některá divadla se takto dostala do finančních problémů. Je na čase, aby si i naše politická reprezentace uvědomila, že kultura (a tedy i divadlo) přináší značné multiplikační efekty a to nejen ekonomické, ale i sociální. Jako nejvhodnější právní formou, která je v současné době použitelná pro transformaci divadel zřizovaných Magistrátem hl. m. Prahy, se ukázala obecně prospěšná společnost. Nejvíce se blíží formě subjektu, který poskytuje veřejné služby - o. p. s. poskytuje obecně prospěšné služby. Téma by se dalo jistě více rozvinout, neboť souvisí se spoustou dílčích problémů, které se týkají transformace a které ji znesnadňují. Například by bylo možné zaměřit se na problematiku vymezení "veřejně prospěšných služeb" a jak tyto instituce fungují u nás (například Česká televize) a ve světě, zda by právní forma veřejně prospěšné společnosti, veřejnoprávní instituce byla vhodná pro provoz divadla. Hlouběji by se jistě dal zkoumat i grantový systém a jeho vývoj a grantová politika v celé České republice na úrovni krajů a měst. Stejně tak by bylo možné rozvinout kapitolu srovnání - o více států nebo i měst a ukázat tak systémy vhodné i pro naše podmínky. Všechna tato témata by například mohla být tématem diplomové práce. V budoucnu se chci touto problematiku dále zabývat, neboť mne zajímá další vývoj událostí, legislativních postupů a granto59
vých systémů a také jak nakonec Praha vyřeší druhou a třetí etapu transformace svých příspěvkových organizací.
60
8. Seznam zdrojů 8.1. Literatura 1) BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vydání první. Praha : Oeconomica, 2007. s. 21. ISBN 978-80-245-1293-8. 2) CÍSAŘ, Jan. Přehled dějin českého divadla : I. Od počátků do roku 1861. II. Od roku 1862 do roku 1945. 2. vydání . Praha : Akademie múzických umění, 2006. 3) CIKÁNEK, M. (ed.). Kreativní průmysly : příležitost pro novou ekonomiku. Praha: Institut umění, 2009. ISBN 978-80-7008-231-7.2. 4) DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upravené a aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství AMU, 2005. ISBN 80-7331037-6. 5) GREGORINI, Bedřich; GREGORINI, Jindřich; SRSTKA, Jiří . Základy divadelní činnosti. První vydání. Praha : AMU, 2007. ISBN 978-80-7331093-6. 6) HERMAN, Josef, et al. Stručná historie divadla. In Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-235-5. 7) NEKOLNÝ, Bohumil, et al. Divadelní systémy a kulturní politika. 1. vydání. Praha : Divadelní ústav, 2006. ISBN 80-7008-197-X. 8) NEKOLNÝ, Bohumil, et al. Transformace divadla. In Studie současného stavu podpory umění : Svazek I. definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. 1. vydání. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-235-5. 9) SRBA, Bořivoj. O nové divadlo. 1. vydání. Praha : Panorama, 1988. s. 185. 10) VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění : Arts management. Vydání první. Praha : ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-356-0.
61
8.1.1. Tištěné články 1) KREUZMANNOVÁ, Yvona. Jak se v Praze dělá kultůra. Hospodářské noviny. 8.4.2008.
2) Podpisů pod peticí je 9 tisíc. Lidové noviny. 23.4.2008.
8.1.2. Dokumenty Státní kulturní politika na léta 2009 - 2014, Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009. ISBN: 978-80-86310-83-1.
8.2. Internetové zdroje 8.2.1. Články 1) Kratochvíl opět podává kvůli grantům žalobu na Prahu. Aktualne.cz [online]. 25.6.2008, 27. 06. 2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 2) KUPKA, Martin. Divadlo Za Branou II Otomara Krejči zaniklo. Carolina: Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. 27. ledna 1995. [cit. 2010-05-07]. číslo 145. Dostupné z WWW: . 3) ČULÍK, Jan. Historie cenzury v Čechách. Britské listy [online]. Archiv vydání 1996 - 2001 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-1792. 4) FALTÝNEK, Vilém . Privatizovaná divadla žádají jasná pravidla a záruky. Český rozhlas [online]. 12. 3. 2008 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: <www.radio.cz/cz/clanek/101825>. 5) Hlavní město Praha financuje činnost desítky 'svých' divadel. Divadlo.cz [online]. 5.10.2008, 6.5.2010 [cit. 2010-0507]. Dostupné z WWW: . 6) REITTEREROVÁ, Vlasta . V hudbě život Čechů.Muzikus.cz [online]. 11.6.2004 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW: .
62
7) Petici Za Prahu kulturní dosud podepsalo 4500 lidí. Zpravodajství ČTK. Divadlo Archa [online]. 15.4.2008 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: 8) MACHALICKÁ, Jana. Arbitráž kvůli divadlům nebude. Lidovky.cz [online]. 14. února 2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: .
8.2.2. Webové stránky divadel 1) Dejvické divadlo [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. O divadle. Obecně prospěšná společnost. Dostupné z WWW: . 2) Divadlo Archa [online]. 2007 [cit. 2010-05-15]. Výroční zprávy. Výroční zpráva 2006. Dostupné z WWW: . 3) Divadlo Archa [online]. 2007 [cit. 2010-05-15]. Výroční zprávy. Výroční zpráva 2008. Dostupné z WWW: . 4) Divadlo na Vinohradech [online]. 2007 [cit. 2010-05-06]. Historie. Dostupné z WWW: . 5) Divadlo Pod Palmovkou [online]. 2010 [cit. 2010-05-06]. Divadlo. Historie divadla. Dostupné z WWW: . 6) Švandovo divadlo na Smíchově [online]. 2010 [cit. 2010-05-06]. Historie. Obsáhlejší verze. Dostupné z WWW: .
8.2.3. Iniciativa pro kulturu 1) Iniciativa pro kulturu [online]. 2008 [cit. 2010-05-07]. Press info. Tisková zpráva z 9. 4. 2008 . Dostupné z WWW: . 2) Iniciativa pro kulturu [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. O nás. Dostupné z WWW: .
8.2.4. Obchodní rejstřík 1) Justice.cz : Oficiální server českého soudnictví. [online]. 31.12.2008 [cit. 201005-15]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin.Ministerstvo spravedlnosti ČR. Sbírka 63
listin: Semafor, spol s r. o. Účetní závěrka r. 2008. Dostupné z WWW: . 2) Justice.cz : Oficiální server českého soudnictví. [online]. 6.10.2008 [cit. 201005-15]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin.Ministerstvo spravedlnosti ČR. Divadlo Semafor o. p. s. Úplný výpis. Dostupné z WWW: .
8.2.5. Zákony Zákon ze dne 31. října 1957 o divadelní činnosti (divadelní zákon). In Sbírka zákonů republiky Československé. 1957, Ročník 1957, 29, č. 55. s. 273 -276. Dostupný také z WWW: .
8.2.6. Ostatní 1) Czechinvest [online]. 4.6.2007 [cit. 2010-05-07]. Rádce. Veřejná podpora a de minimis. Dostupné z WWW: . 2) Pražská informační služba [online]. 2010, Aktualizace dne: 12. 1. 2010 [cit. 2010-05-06]. Památky. Stavovské divadlo. Dostupné z WWW: . 3) Pražská informační služba [online]. Aktualizace dne: 17. 3. 2010 [cit. 2010-05-06]. Památky. Národní divadlo. Dostupné z WWW: . 4) Paravan In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 10. 2007, 4. 8. 2009 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 5) Poslání a cíle. Nadace Český literární fond [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 6) Wikipedia.cz [online]. 2010, Stránka byla naposledy editována 6. 4. 2010 v 13:08. [cit. 2010-05-06]. Hudební divadlo Karlín. Dostupné z WWW: . 64
7) Aktuality. Za Prahu kulturní [online]. 2008 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 8) Srovnání modelů financování divadla v zemích EU. Za Prahu kulturní [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: .
8.2.7. Zdroje dat 1) NEKOLNÝ, Bohumil. Komentář ke statistickým údajům o divadle v ČR v roce 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2009. [cit. 2010-05-07]. Statistika kultury. Analýza a komentáře. Dostupné z WWW: . 2) Statistika kultury 2008. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY. Statistická data v publikacích. Dostupné z WWW: .
8.2.8. Divadelní ústav 1) Divadelní ústav za spolupráce s NIPOS Praha Základní informace o možných právních formách provozování profesionální umělecké činnosti v ČR . Praha : Divadelní ústav, červen 2004 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: . 2) Divadelní ústav. Divadlo.cz [online]. 7.6.2001 [cit. 2010-05-09]. Box. Analýza transformace příspěvkových organizací - divadel (Praha). Dostupné z WWW: . 3) Divadelní ústav [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Podpora - granty, dotace. Dostupné z WWW: . 4) NEKOLNÝ, Bohumil. Teze k multiplikačnímu efektu divadla Divadlo.cz [online]. březen 2005 [cit. 2010-05-07]. Edice box. Dostupné z WWW: .
8.2.9. Dokumenty a stránky hl. m. Praha 1) Příspěvkové organizace hl. m. Prahy - oblast kultury 2008. Kultura. Praha. [online]. 16.3.2009, 5.1.2010 [cit. 2010-05-07]. Dostupné z WWW: .
65
2) Důvodová zpráva. Kultura. Praha. [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: 3) Grantový systém hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na léta 2010 - 2015. Kultura. Praha. [online]. 22.6.2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . 4) Zpráva o postupu transformace divadel zřizovaných hlavním městem Prahou. Kultura. Praha. [online]. 27.2.2006 [cit. 2010-05-13]. Dostupné z WWW: . 5) Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury. Kultura.Praha. [online]. 31. 8. 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z WWW: .
66
9. Seznam tabulek Tabulka 1: Příspěvkové organizace hl. m. Prahy 2008 ................................................. 22 Tabulka 2: Celkový počet diváků Divadla Archa v letech 2002 - 2008 ........................ 30 Tabulka 3: Finanční prostředky vynaložené na spolupořadatelství a granty v jednotlivých letech celkem (v tis. Kč) - hl. m. Praha .................................................... 42
67
10. Seznam obrázků Obrázek 1: Financování divadla z veřejných rozpočtů v ČR v roce 2008 ..................... 20 Obrázek 2: Počet zaměstnanců Archa o. p. s. v letech 2003 - 2008 .............................. 29 Obrázek 3: Návštěvnost Divadla Archa o. p. s. v letech 2005 - 2008............................ 30 Obrázek 4: Výsledek hospodaření Divadla Archa z doplňkové činnosti před zdaněním .................................................................................................................................... 32
68
Abstrakt Tématem bakalářské práce je transformace pražské divadelní sítě. Popisuje historii a vývoj pražské divadelní sítě a analyzuje současný stav pražských divadel, která byla zřizována Magistrátem hl. m. Prahy a prošla první vlnou transformace na jinou právní formu v roce 2002. Dále se zabývá financováním divadel a grantovým systémem hl. m. Prahy a srovnává tento systém se zkušenostmi z Německa a jeho hlavního města. Poslední část navrhuje možná řešení transformace na různé právní formy.
Abstract This thesis is aimed at transformation of theatre network in Prague. It describes history and developement of theatre network in Prague and analyses current situation of theatres established by Prague City Hall and transformated in 2002 to another legal form. The thesis is also focused on theatre funding and grant system of Prague and the comparison of these with the capital city of Germany, Berlin. At the end it presents some possible ways of transformation to another legal form.
69
