Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2012
Kristýna Řádková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts Management
Název bakalářské práce:
Možnosti využití českých klášterů v současné společnosti
Autor bakalářské práce:
Kristýna Řádková
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vojtěch Kouba
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Možnosti využití českých klášterů v současné společnosti“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 25. května
Podpis
Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Vojtěchu Koubovi za cenné rady a připomínky, panu Petru Linartovi a Ing. Petru Fouskovi za poskytnutí informací.
Kristýna Řádková
Název bakalářské práce: Možnosti využití českých klášterů v současné společnosti
Abstrakt: Tato bakalářská práce je zaměřena na klášterní budovy v současné české společnosti - jejím cílem je poukázat na způsoby využití těchto historických budov. Teoretická část se obecně zabývá církví, náboženskými společnostmi a řeholními institucemi. Následuje část historická, kde je popsán vývoj klášterů a řeholnictví na našem území. Praktická část se skládá ze souhrnu nejčastějších využití klášterních budov a dále je zde podrobněji rozebráno využití dvou pražských klášterů - Strahova a Břevnova.
Klíčová slova:
klášter, řeholnictví, socioekonomický vývoj
Title of the Bachelor´s Thesis: Possibilities of utilization of Czech monasteries in contemporary society Abstract: This Bachelor’s Thesis is focused on monastic buildings in contemporary Czech society - its aim is to highlight possible utilization of these historic buildings. The theoretical section deals with Roman Catholic Church, religious organizations and monastic institutions. Next chapter is historical and generally describes development of monasteries and monastic life in our country. The practical section consists of a summary of the most common utilization of monasteries and two chapters analyzing utilization of two monasteries in Prague - Strahov and Břevnov.
Key words: monasteries, monastic life, socio-economic development
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 1 1.
CÍRKVE, NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI A ŘEHOLNÍ INSTITUCE V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................................................................... 2 1.1.
CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI .................................................................................. 2
1.1.1. Organizační struktura Církve římskokatolické ................................................. 2 1.1.2. Financování církví ........................................................................................................ 3 1.2.
ŘEHOLNÍ INSTITUCE ............................................................................................................... 4
1.2.1. Organizační struktura řeholních institucí........................................................... 5 1.2.2. Řeholnictví dnes ........................................................................................................... 5 2.
3.
HISTORICKÝ VÝVOJ KLÁŠTERŮ A ŘEHOLNICTVÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ ............ 7 2.1.
POČÁTKY ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA - DRUHÁ POLOVINA 10. - 12. STOLETÍ.............................. 7
2.2.
13. - 14. STOLETÍ ................................................................................................................... 9
2.3.
15. - 16. STOLETÍ ................................................................................................................ 10
2.4.
17. - 19. STOLETÍ ................................................................................................................ 11
2.5.
1900 - 1988 ....................................................................................................................... 15
2.6.
1989 - 2012 ....................................................................................................................... 18
2.7.
ZDROJE CÍRKEVNÍHO MAJETKU ........................................................................................... 19
VYUŽITÍ KLÁŠTERŮ V SOUČASNÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI ............................... 21 3.1.
MUZEA, GALERIE, KNIHOVNY .............................................................................................. 21
3.1.1. Bývalý klášter klarisek v Olomouci .................................................................... 22 3.1.2. Bývalý klášter františkánů v Hostinném .......................................................... 23 3.2.
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE - NEMOCNICE, DOMOVY DĚTÍ A SENIORŮ, ÚSTAVY A LÉČEBNY................................................................................................................................ 24
3.2.1. Bývalý klášter boromejek ve Sloupnici ............................................................. 25 3.2.2. Bývalý klášter benediktinů a premonstrátů Klášterní Hradisko ............ 25 3.3.
RADNICE A ÚŘADY, ŠKOLY ................................................................................................... 26
3.4.
DALŠÍ TYPY VYUŽITÍ............................................................................................................. 26
3.5.
KLÁŠTER JAKO PAMÁTKA .................................................................................................... 27
3.6.
KLÁŠTERY S KONVENTY ....................................................................................................... 27
4.
STRAHOVSKÝ KLÁŠTER ............................................................................................ 29 4.1.
HISTORICKÝ VÝVOJ ............................................................................................................... 29
4.2.
PREMONSTRÁTI.................................................................................................................... 31
4.3.
SOUČASNÉ VYUŽITÍ .............................................................................................................. 31
4.3.1. Tradiční náboženské využití ................................................................................. 31 4.3.2. Prohlídky areálu ........................................................................................................ 32 4.3.3. Pronájmy....................................................................................................................... 33 4.3.4. Hotely a restaurace ................................................................................................... 33 4.3.5. Muzeum, galerie a ostatní ...................................................................................... 34 4.3.6. Hospodaření a návštěvnost Strahovského kláštera ..................................... 34 5.
BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER ............................................................................................ 36 5.1.
HISTORICKÝ VÝVOJ ............................................................................................................... 36
5.2.
REKONSTRUKCE ................................................................................................................... 37
5.3.
BENEDIKTINI ........................................................................................................................ 38
5.4.
SOUČASNÉ VYUŽITÍ .............................................................................................................. 39
5.4.1. Tradiční náboženské využití ................................................................................. 39 5.4.2. Prohlídky areálu ........................................................................................................ 40 5.4.3. Publikační činnost ..................................................................................................... 41 5.4.4. Kulturní akce ............................................................................................................... 42 5.4.5. Pronájmy....................................................................................................................... 42 5.4.6. Hotel Adalbert a restaurace Klášterní šenk .................................................... 42 5.4.7. Pivovar sv. Vojtěcha.................................................................................................. 43 5.4.8. Hospodaření a návštěvnost břevnovského kláštera .................................... 43 6.
SROVNÁNÍ NÁVŠTĚVNOSTI BŘEVNOVA A STRAHOVA ................................... 45
ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 48 SEZNAM ZDROJŮ .................................................................................................................. 50 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ...................................................................................... 55 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 56
Úvod Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití klášterů v současné české společnosti. Problematika českých klášterů je nesporně velice zajímavá a obsáhlá, práce popisuje současný stav a využití těchto historicky i umělecky významných budov a areálů a snaží se nalézt odpověď na otázku, zda mají kláštery v dnešní společnosti vůbec místo. Řeholní život v českých zemích prošel během staletí obdobími vrcholů i úpadku. V 70. letech 10. století byl na našem území založen první klášter, později k nám začalo proudit množství nových řeholních řádů, kongregací a společností. Období velkého rozkvětu, který nastal začátkem 13. století, bylo přerušeno husitskými
bouřemi
v 15.
století.
Mimořádně
příznivé
podmínky
pro
římskokatolickou církev nastaly po bitvě na Bílé hoře, ale koncem 18. století přišly josefínské reformy, kvůli kterým bylo zrušeno velké množství klášterů, z nichž některé už nebyly nikdy obnoveny. Ani 20. století pro církve a řeholní instituce nebylo jednoduché. S příchodem komunistické vlády ztratily církve veškeré majetky a řeholníci byli nuceni žít v ilegalitě. Od revoluce se řeholní instituce a církev jen pomalu vzpamatovávají a snaží se přizpůsobit se moderní době. V současné době je aktuální téma restitucí církevního majetku. Kdyby se tento vyvlastněný majetek podařilo církvím, náboženských společnostem a řeholním institucím navrátit, nepochybně by tyto organizace měly větší šanci obstát v dnešní společnosti jako samostatné jednotky. V první kapitole se zabývám církvemi, náboženskými společnostmi a řeholními institucemi na našem území. Na to navazuje historická část, která popisuje vznik a vývoj řeholnictví a klášterů v našich zemích. Tato část přináší také informace o aktuálním tématu restitucí církevního majetku. První oddíl praktické části shrnuje, na jaké účely se v České republice v současnosti využívají klášterní budovy. Následují dvě kapitoly, kde je rozebráno využití dvou pražských klášterů kláštera na Strahově a na Břevnově.
1
1. Církve,
náboženské
společnosti
a
řeholní
instituce v České republice 1.1. Církve a náboženské společnosti Fungování církví a dalších náboženských společností je v naší zemi upraveno zejména zákonem č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). Tento zákon výše uvedené instituce charakterizuje takto: „církví a náboženskou společností se rozumí dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby“. K tomu, aby církev mohla provádět určité veřejné služby, je zapotřebí, aby byla registrována. Tím se stává právnickou osobou a získá právo například na výuku a výchovu duchovních i laiků ve vlastních školách či na uzavírání sňatků. Velice důležitým právem je samozřejmě také právo na to být financována ze státního rozpočtu, a to podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Ne všechny registrované církve či náboženské společnosti ovšem získají všechna oprávnění k výkonu práv, která jsou v zákoně č. 3/2002 Sb. popsány.1 Dle rejstříku církví a náboženských společností je v současné době v České republice registrováno 32 subjektů, z toho většina církví. Nicméně pro účely této práce se budu zabývat pouze církví římskokatolickou.
1.1.1. Organizační struktura Církve římskokatolické Římskokatolická církev se v naší zemi dělí na Českou a Moravskou církevní provincii, v jejichž čele stojí arcibiskup-metropolita. Českou církevní provincii pak 1 Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně
některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). In: 3/2002 Sb. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=52309&fulltext=z~C3~A1kon~2 0o~20c~C3~ADrkv~C3~ADch&nr=&part=&name=&rpp=15
2
tvoří
Arcidiecéze
pražská
a
diecéze
českobudějovická,
královéhradecká,
litoměřická a plzeňská. Moravská církevní provincie se dělí na Arcidiecézi olomouckou a dvě diecéze - brněnskou a ostravsko-opavskou. Arcidiecéze zastupují arcibiskupové a diecéze biskupové. Diecéze (biskupství), se dále dělí na vikariáty (v Moravské církevní provincii děkanáty), které se následně rozdělují na farnosti. Řeckokatolická církev je na našem území zastoupena Apoštolským exarchátem, který je na stejné úrovni jako Česká a Moravská církevní provincie.2
1.1.2. Financování církví Podle již výše zmíněného zákona č. 3/2002 Sb. je možno příjmy církví a náboženských společností rozdělit do několika kategorií: 1. příspěvky fyzických a právnických osob 2. příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společností 3. úroky z vkladů 4. dary a dědictví 5. sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona 6. půjčky a úvěry 7. příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti 8. dotace Církve dále mají (dle zákona o daních z příjmu) možnost odečtů ze základu daně z příjmu a mohou požívat různých daňových úlev. Církve a náboženské společnosti, které se zabývají veřejně prospěšnými službami (školství, charita, sociální či zdravotní péče, obnova, opravy nebo údržba kulturních památek), mají stejné možnosti na zvýhodněné financování jako ostatní fyzické či právnické osoby. Toto financování je pak poskytováno orgány, které spravují veřejné rozpočty. Tyto organizace dále mohou žádat o granty na podporu kulturních a náboženských aktivit z Ministerstva kultury. V neposlední řadě je třeba zmínit financování dle zákona č. 218/1949 Sb., který je v této práci několikrát zmíněn. Pokud je církvi či
Diecéze v ČR. ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE. Katolická církev v České republice [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/dieceze-v-cr/ 2
3
náboženské společnosti uděleno oprávnění k výkonu tohoto zvláštního práva, znamená to, že pro své výdaje mohou čerpat finance ze státního rozpočtu. Tyto výdaje jsou rozděleny na tři kategorie - platy duchovních včetně pojistného, provozní náklady a opravy církevního majetku.3
1.2. Řeholní instituce Jako řeholní instituci můžeme označit společenství osob (řeholníků a řeholnic). Tito lidé společně žijí a většinou se řídí řeholí, což je základní systém udávající pravidla tohoto soužití. V římskokatolickém ritu je pět hlavních řeholí sv. Basilia, sv. Benedikta, sv. Augustina, sv. Františka z Assisi a sv. Ignáce z Loyoly. Řehole využívají všechny řády, ale pouze některé kongregace.4 Za úplně základní rozdělení řeholních institucí můžeme považovat dělení na instituce mužské a ženské. Dále se rozlišení v různých publikacích lehce liší, v této práci uvedu rozdělení podle L. Jiráska. Mužské řeholní instituce dále dělíme následovně: 5 1. Mužské řády rytířské řády (maltézští rytíři, templáři) křižovníci (křižovníci s červenou hvězdou, srdcem, křížem) řeholní kanovníci (premonstráti, řeholní kanovníci sv. Augustina) mnišské řády (benediktini, cisterciáci) žebravé řády (dominikáni, minorité) řeholní klerikové (jezuité, piaristé) 2. Mužské kongregace (redemptoristé, oratoriáni) 3. Mužské řeholní společnosti (salesiáni, verbisté)
Obecně o možnostech financování církví a náboženských společností I Ministerstvo kultury. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/financovani-cirkvi/obecne-omoznostech-financovani-cirkvi-a-nabozenskych-spolecnosti-1046/ 4 členové řádů a kongregací skládají rozdílné sliby, pokud se neřídí řeholí, mají vlastní statuta 5 JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Klášter premonstrátů na Strahově, 1991, 173 s. ISBN 80-852-4511-6. S. 16. 3
4
Ženské řeholní instituce se dělí na: 1. Ženské řády (klarisky, voršilky) 2. Ženské kongregace (boromejky, školské sestry de Notre Dame) 3. Společnosti 4. Ústavy
1.2.1. Organizační struktura řeholních institucí Práce a aktivity řeholních institucí a diecézí s farnostmi se částečně prolínají. Stálým problémem římskokatolické církve je nedostatek kněží (což dokládají i počty farností, které jsou spravovány excurrendo 6), kteří by se starali o farnosti a poskytovali pastorační služby. Na některých místech se tedy můžeme setkat s řeholními knězi, kteří na farnostech vypomáhají. Podle arcibiskupa Dominika Duky se ale situace od roku 1990 zlepšuje - v současné době lze sledovat zhruba patnáctiprocentní nárůst v počtech kněží a také zlepšení věkového průměru.7 Samotná
organizační
struktura
řeholních
institucí
se
mezi řády,
kongregacemi a společnostmi velice liší. Většina z těchto institucí se ale dělí na několik stupňů, v čele celého řádu či společnosti obvykle stojí jeden člověk s radou (představený atd.) a dále se instituce dělí například na kongregace, které se skládají z provincií. Víceméně všude platí, že základní a nejmenší jednotkou je konvent (samotný klášter).
1.2.2. Řeholnictví dnes Řeholníků a řeholnic u nás stále ubývá – jejich počty se rapidně snížily zejména v době komunistické nadvlády. Vliv na stále klesající počet noviců a novicek má zajisté i fakt, že obyvatelé České republiky se stále více odklánějí od náboženských idejí. Tento pokles ovšem sledujeme téměř v celé Evropě. Dle předběžných výsledků posledního sčítání lidu se k římskokatolické církvi hlásí pouze 10% obyvatel ČR, zatímco v roce 2001 to bylo 27% a o deset let dříve Na farnosti spravované excurrendo duchovní dojíždějí. VESELÝ, Pavel. Dominik Duka: Moderní a oblíbený. Praha: Petrklíč, 2011, 111 s. ISBN 978-80-7229267-7. S. 38 - 39. 6 7
5
dokonce 39%.8 V následující tabulce jsou zaznamenány počty řeholníků mezi léty 1925 – 2004. Počty řeholníků a řeholnic 1948 Řeholníci Řeholní společenství Řeholnice Řeholní společenství
1991
3 000 25 12 200 36
2004
960 X 3 192 X
854 X 2 057 X
Tabulka 1 – Počty řeholníků za léta 1925 – 20049
Vývoj počtů řeholníků a řeholnic 14 000 12 000
12 200
10 000 8 000
Řeholníci
6 000
Řeholnice
4 000
3 192
3 000
2 000
960
0 1948
1991
2 057 854 2004
Obrázek 1 – Vývoj počtu řeholníků a řeholnic 1925 - 2004
Viz. příloha 3 – Náboženské vyznání v České republice Vlastní konstrukce na základě dat z knihy VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů, webového dokumentu - POSPÍŠILOVÁ, Ludmila. Vývoj řeholního života v naší zemi po pádu totalitního režimu po současnost. [online]. [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: ludmila.frantiskanstvi.cz/texty/hromnice04.pdf 8 9
6
2. Historický vývoj klášterů a řeholnictví na našem území 2.1. Počátky řeholního života - druhá polovina 10. - 12. století Počátkem řeholního života církevních řádů na našem území jsou sedmdesátá léta 10. století, kdy bylo v roce 973 zřízeno pražské biskupství a téměř současně s ním také první klášter na našem území. Jednalo se o klášter benediktinek (tyto řeholnice byly povolány z Říma) u sv. Jiří na Pražském hradě tato řeholní instituce je na našem území úplně nejstarší a stala se mimo jiné také útočištěm vdov a místem výchovy dívek z okolí knížete. V letech 992-93 vznikl v Praze na Břevnově první mužský klášter a nedlouho poté byl založen klášter na Ostrově u Davle. Pomalu vznikaly i další kláštery (sázavský, opatovický, postoloprtský).10 Ve starověku a středověku bylo nejen na našem území běžnou praxí, že církevní budovy (fary, kostely, kláštery a jiné) byly stavěny panovníky, šlechtou a městy na jejich vlastních pozemích. Mezi 4. a 13. stoletím nebylo vlastnictví v Evropě nijak jednotně upraveno, ovšem největší část území se řídila právem germánským (v případě našich zemí konkrétně právem bavorským). V tomto právu platila zásada, že budova patří majiteli pozemku, na kterém stojí. Z toho tedy vyplývá, že zpočátku byli majiteli církevních budov převážně panovníci a později také šlechta.11 Záhy ovšem vyšlo najevo, že zásady germánského práva nebudou pro církev příliš ideální. Desátky zaplacené poddanými po odečtení čtvrtiny, která náležela biskupovi, připadaly majiteli pozemku. Tyto poplatky byly určeny na údržbu církevních budov a výživu duchovních a mimo jiné také na almužny chudým a ošetřování nemocných. Majitelé je poté rozdělovali podle svého uvážení, čímž vznikl stav, kdy byli duchovní na svých pánech přímo a zcela hmotně závislí. JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Klášter premonstrátů na Strahově, 1991, 173 s. ISBN 80-852-4511-6. S. 6 - 7. 11 Církve a majetek: k restituci majetku církví a náboženských organizací. Praha: Občanský institut, 1993, 27 s. Studie (Občanský institut). ISBN 80-900-1904-8. S. 15 - 16. 10
7
Kromě uklidnění situace po nastalém schizmatu bylo na programu desátého všeobecného církevního koncilu, který se odehrál v roce 1139, také vyřešení nevyhovujícího stavu církve ve střední Evropě. Tento špatný stav byl způsoben mimo jiné tím, že se církev nacházela v područí panovníků.12 Po roce 1140 byl olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem věnován nově zbudovaný klášter na pražském Strahově premonstrátům (ačkoli původně měli klášter obydlet augustiniáni). Ve stejné době byl cisterciáky přezvat klášter v Sedlci. To, že na naše území přišly nové „moderní“ řády, ovšem poněkud omezilo vznik nových benediktinských komunit. Některé stávající komunity byly dokonce vypuzeny ze svých původních klášterů (Želiv, Hradisko u Olomouce) a nahrazeny konventy novými. V letech 1159 - 1177 byl rozvoj řeholnictví kvůli papežskému schizmatu zpomalen, ale také díky tomu se poté na naše území dostaly nové řády, jako johanité, strážci Božího hrobu a němečtí rytíři. Nové kláštery se stále častěji zakládaly na „zelené louce“ a při vzniku nových klášterů se začali více prosazovat příslušníci vyšší šlechty a církevní představitelé - původně tato zakladatelská práva patřila panovníkovi. Tyto nově vystavené kláštery začaly ovlivňovat všechny oblasti života v tehdejší středověké společnosti a byly místy vzdělanosti, vhodnými pro výuku příslušníků knížecí rodiny. V těchto komunitách se kromě služby Bohu pěstoval zájem o zaznamenávání historie a zajímavých událostí, a to nejen z oblasti řeholního života.13 V této době vzniklo také takzvané patronátní právo. To znamenalo, že původní vlastníci, kteří dali objekty zbudovat, přenechali jejich vlastnictví církvi a její nové vlastnické právo uznali. Zároveň se však zavázali, že budou nadále pokračovat v příspěvcích na údržbu těchto objektů, a to výměnou za jistý vliv při vybírání a jmenování duchovních správců. Tato transformace trvala celá dvě století (dvanácté až třinácté století) a i při určitých problémech, které jí provázely, byla
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. Praha: Občanský institut, 1995, 28 s. Studie OI, č. 7. ISBN 80-901-6593-1. S. 11 - 12. 13 VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 778 s. ISBN 80-859-8317-6. S. 15. 12
8
nakonec úspěšně dokončena. Církev z tohoto procesu nevyšla úplně vítězně, často bylo na církve uvalováno vyšší daňové zatížení než na instituce světské.14
2.2. 13. - 14. století Na počátku 13. století zažila církev svůj největší rozkvět - v této době jí patřila celá jedna třetina půdy na našem území.15 Již ve 12. století začala kolonizace, která značně zesílila právě ve 13. století. Domácí obyvatelstvo obydlovalo nová území a do našich zemí dorazili také kolonisté z Evropy. Hustota obydlení původních sídel rostla a vznikalo tak velké množství nových měst.16 Ve dvacátých letech 13. století na naše území dorazily další řády, tentokrát řády žebravé - dominikáni a minorité (františkáni). Tyto komunity vznikaly převážně v městských oblastech a později s nimi bylo počítáno i při vytyčování městských hradeb, kde jim byl věnován klášter. Třetím mendikantským řádem byli augustiniáni eremiti - první komunita vznikla v roce 1256 (nicméně tento řád nebyl výhradně městský). Svatou Anežkou Českou byli založeni křižovníci s červenou hvězdou - tato komunita byla v roce 1237 papežem povýšena na řád. Dále se na našem území objevili křižovníci s červeným srdcem, templáři a ženské odnože již přítomných mužských řádů.17 Ve čtrnáctém století ovšem začaly jisté konflikty, a to mezi mendikantskými a světskými (farní klér) komunitami. Jednalo se o různé požadavky, které upravovaly vztah mezi těmito dvěma tábory - nicméně tato pravidla nebyla příliš dodržována. Za vlády Jana Lucemburského se na našem území objevily další dva řády - řeholní kanovníci sv. Augustina a kartuziáni. Od poloviny čtrnáctého století začal Karel IV. postupně v Praze zakládat kláštery karmelitánů, slovanských a ambroziánských benediktinů, augustiniánek, servitů a augustiniánů kanovníků. Mimo Prahu byly založeny kláštery v Ojvíně a Tachově. V roce 1378 na našem území stálo téměř 100 větších řádových domů a na 40 proboštství, které KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 12. KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 13. 16 LOKOČ, Radim, LOKOČOVÁ, Michaela a KOLÁŘOVÁ ŠULCOVÁ, Miroslava. Vývoj krajiny v České republice. In: [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: www.lowaspol.cz/_soubory/KR_kniha.pdf 17 ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin III. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005-2008, 414 s. ISBN 978-80-7266-263-0. S. 67 - 96. 14 15
9
spravovalo dohromady 16 mužských řádů. Komunity osmi ženských řádu obydlovaly na 21 řádových domů. Ve stejném roce také nastává další papežský rozkol - v jeho důsledku se většina řádů rozdělila na dvě části (jedni se hlásili k římské a druzí k avignonské obedienci). V těchto dobách kláštery zažily velký rozkvět, obzvláště co se týče majetku. Rozsáhlá hospodářská a kolonizační činnost měla za následek vznik velice dobře prosperujících a organizovaných dominií napříč řeholními komunitami.18
2.3. 15. - 16. století V patnáctém století se podmínky pro řeholní řády začaly zhoršovat. Papežské schizma a celkový úpadek církve (vybírání poplatků za církevní obřady atd.) vedly k požadavku na reformaci církve. V roce 1419 po 1. pražské defenestraci vypukly husitské bouře, které znamenaly pro katolické kláštery, kostely a další církevní stavby na našem území skutečnou pohromu. Vypleněno bylo na 170 klášterů a také několik stovek kostelů. Umělecká díla a jiné památky byly zničeny a zbytek majetku církve, lesy, pole atd. si postupně rozebrala města a šlechta. Církev na Moravě ztratila odhadem dvě třetiny svého majetku. Podmínky v Čechách se ale podstatně změnily, majetek církvi zůstal pouze na územích, kde měla stále slovo katolická šlechta.19 Řeholníci byli donuceni kláštery opustit a většina z nich našla útočiště v zahraničí. V provozu zůstalo pouze několik málo klášterů v okrajových oblastech a například v Praze byl zachován klášter na Slovanech (opat přistoupil na husitské požadavky). V roce 1434 došlo k porážce radikálního husitského křídla v bitvě u Lipan, a to umožnilo návrat řeholníků, kteří byli do té doby v exilu. Kláštery, které nebyly naprosto zničeny nájezdy husitů, často doplatily na společenské změny, které ve výsledku znemožnily opravy a údržbu. Padesátka objektů zůstala po husitských bouřích opuštěna a další místa byla znovu obydlena řeholníky až po delší době, ale ani v těchto případech často nebylo možné obnovit celý areál. Obnova klášterů tedy probíhala na našem území nerovnoměrně, a někde dokonce 18
JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. S. 8 - 11. VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 15 - 17. 19 KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 13.
10
vůbec. Důvodem bylo především to, že kláštery postrádaly svou hospodářskou základnu (pole, lesy, statky…), kterou si pro sebe zabrala města a šlechta.20 Na konci patnáctého století na naše území přicházejí pavláni a františkánští observanti, kterým byly vybudovány nové konventy a kteří také převzali některé konventy minoritů. V tomto období bylo království nábožensky rozděleno a to se odrazilo i na společenských vztazích. V roce 1517 započala doba reformace, kterou v různých formách doprovázela také sekularizace.21 Na naše území začalo pronikat nové učení augustiniána Martina Luthera a mnoho řeholníků konvertovalo. Stav mnoha řádů a komunit byl neuspokojivý z mnoha ohledů (úpadek mravnosti atd.) a desítky řeholních řádů v šestnáctém století zanikly (některé pouze dočasně). V roce 1555 do Prahy přišli na pozvání císaře Ferdinanda I. jezuité a dostali na výběr z několika neobsazených či skomírajících klášterních objektů. Nakonec si vybrali klášter sv. Klementa, kde stále pobývali tři dominikáni, kteří dostali klášter jiný a odstupné. Jezuité se u nás měli věnovat vyučování bohoslovectví a krásných umění.22 Na konci šestnáctého století pak byli na naše území pozváni kapucíni a snahy starých řádů o založení nových klášterů byly spíše výjimečné. Je ale nutné zmínit, že díky novému omezení nezávislosti řádů (které je podrobilo dozoru biskupa) se tyto instituce začaly pomalu obnovovat a usměrňovat.23
2.4. 17. - 19. století V roce 1609 byl Rudolfem II. vydán majestát tzv. „Rudolfův majestát“. Tento dokument zaručoval náboženskou svobodu ve všech zemích Koruny české. Majestát ale neplatil příliš dlouho - čtyři roky po porážce stavů na Bílé hoře24 Ferdinand II. prohlásil, že jediným státem uznávaným náboženstvím bude VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 19 - 20. KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 13. 21 Zesvětštění, laicizace, omezování církevního vlivu. 22 NOVOTNÝ, Jiří a POLÁK, František. Tajné dějiny jezuitů. Praha: Adonai, 2001, 753 s. ISBN 80-8650045-4. S. 136 - 138. 23 VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 20 -21. JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. S. 11 - 12. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin IV. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2008, 413 s. ISBN 978-80-7266-284-5. S. 270 - 272. 24 Bitva na Bílé hoře (1620) byla jednou z mnoha střetů třicetileté války, která vypukla po českém stavovském povstání - to bylo vyvoláno náboženskými a mocenskými spory mezi stavy a panovníkem. 20
11
katolicismus.25 Zdálo by se, že restituce církevního majetku budou nasnadě, ty se ovšem vůbec neodehrály z důvodu silného odporu ze strany měst a šlechty. Pražský arcibiskup získal dle dohody mezi papežem a císařem finanční odškodnění ve formě podílu na clu z dovozu soli výměnou za to, že nebude požadovat restituci předhusitských církevních majetků.26 Po bitvě na Bílé hoře na našem území začala rekatolizace - v tomto období řeholní instituce zaznamenaly druhý největší rozkvět, poděkovat za to mohly především Habsburkům a katolické šlechtě. Bylo obnoveno několik starších klášterů (Osek, Želiv, Třeboň, Borovany) a vybudováno množství nových klášterů, zejména jezuitských a piaristických. Objevilo se několik nových řádů (milosrdní bratři, bosí karmelitáni a augustiniáni, barnabiti atd.) a vrátily se i řády, které na našem území již v minulosti pobývaly (serviti, cyriaci, klarisky atd.). V průběhu 17. a 18. století dochází k rozsáhlé stavební i umělecké aktivitě, která nám i do dnešní doby zanechala množství pozoruhodných barokních děl. Bylo založeno velké množství kolejí, konventů, domů, knihoven a hospiců. Zejména jezuité a piaristé se soustředili na vědeckou činnost a výchovu mládeže - a s tím samozřejmě související výukou ve školách. V padesátých letech 17. století na naše území dorazily dva ženské řády - kontemplativní bosé karmelitky a voršilky, které se z velké části věnovaly výchově dívek.27 Od druhé poloviny sedmnáctého století se ale podmínky pro církev opět začaly zhoršovat. Roku 1641 bylo vydáno tzv. placetum regium, čímž bylo omezeno vydávání papežských bul (k publikaci bylo třeba panovníkovo svolení) a v roce 1723 bylo z příkazu Karla VI. zakázáno církvím získávat nové nemovitosti. Za vlády Marie Terezie byla církev pod přísným dohledem (obzvláště správa diecézního a také řádového jmění) a tento dozor byl ještě zostřen za panování Josefa II. Tento panovník zavedl do státního práva ustanovení, které říkalo, že církevní statky nepřestaly být statky státními - a to z toho důvodu, že Toto výsadní právo na určení náboženství panovníka bylo zrušeno v roce 1849 Františkem Josefem I. 26 KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 14. 27 JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. S. 12 - 13. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin IV. S. 398 - 402. 25
12
velká část církevního majetku byla nashromážděna z darů předchozích panovníků. Církvím bylo ponecháno pouze plánování a řízení vlastního hospodářského provozu, které ale stejně muselo být plně podřízeno požadavkům a přáním panovníka. V roce 1773 byl na nátlak západoevropských panovníků a osvícenců papežem zrušen celý jezuitský řád. V té době jezuité měli na našem území poměrně rozsáhlé majetky, které byly převedeny do tzv. Studijního fondu. Někteří bývalí řeholníci našli budoucí uplatnění ve školství či duchovní správě. Nové vydání placeta regia, které se datuje do roku 1781, způsobilo, že papež ztratil téměř veškerou moc nad církví na území říše Josefa II.28 Josef II. v roce 1782 započal vlnu rušení klášterů. Tato sekularizace zasáhla více než jednu polovinu všech klášterů, jejichž majetek byl převeden do zemských náboženských fondů, které se později spojily do Náboženské matice. Tento majetek tedy nezískal stát, ale byl znovu vynaložen na církevní potřeby. V rámci této akce byla přerušena činnost všech řádů, které nebyly zapojeny do pastorační, lidumilné či výchovné činnosti. Nejvíce zasaženy byly kontemplativní (rozjímavé) řády, poustevníci a nakonec i některé bohaté kláštery. Rušení klášterů probíhalo až do dvacátých let devatenáctého století. Celkově bylo za josefínských reforem zrušeno v Čechách a na Moravě 94 mužských klášterů s 1797 řeholníky a 20 ženských klášterů s 616 jeptiškami. Na našem území tak přestalo působit 13 mužských a 7 ženských řádů a kongregací.29 Z prostředků nashromážděných v Náboženské matici bylo vybudováno na 1700 nových farností po celé monarchii, z toho 250 v Čechách. Kromě toho se těchto prostředků využívalo i na zabezpečení příjmů kléru.30 Odhaduje se, že po těchto reformách kleslo množství církevního majetku z 10% celkového pozemkového fondu na cca 5% dnešního půdního fondu.31 Řeholníci ze zrušených klášterů měli několik možností - buď přestoupit do kláštera stejného řádu v u nás či zahraničí, konvertovat k jinému řádu, sekularizovat se a žít
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 15. VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 24. BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. Praha: Bačkovský, 1893, 472 s. S. 144, 297. 30 HOLUBEC, Miloš. Josef II., rušitel klášterů a zakladatel Náboženské matice - Magazín ChristNet.cz. Magazín ChristNet.cz [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3438 31 Církve a majetek: k restituci majetku církví a náboženských organizací. S. 17. 28 29
13
z penze nebo se věnovat pastoraci jakožto světští kněží. Mimo to v letech 1781 - 82 Josef II. vydal zákon, který umožnil existenci i jiných náboženství - římskokatolická církev tak už nebyla na našem území jedinou církví. V roce 1809 církev přišla o další cenný majetek - František II. přikázal vydání veškerého zlata a stříbra v majetku kostelů, aby získal finance na své války. Tímto církev ztratila velké množství cenného majetku a také uměleckých děl. Díky revoluci v roce 1848 se poměry mezi státem a církví uvolnily a započalo se hledání lepšího způsobu kooperace mezi těmito dvěma institucemi. Církev znovu získala plnou kontrolu nad správou svých majetků, ačkoli rakouský stát si ponechal jistý vliv, a to především z důvodu podpory, kterou začal církvi poskytovat. V následujících letech bylo církvi opět povoleno zakládat nadace a státní dohled nad hospodařením církve byl odvolán. Náboženský fond ovšem přestal dostačovat nárokům církve (platy kněží atd.) a tím vznikl nový problém ekonomického zabezpečení fungování církevních institucí. Stát tedy začal tento fond dotovat a byla zavedena tzv. kostelní konkurence. To v praxi znamenalo, že obyvatelstvo každé farnosti hlásící se k určitému vyznání, byli povinni přispívat k obecní dani na náboženské potřeby, a to formou „kostelní přirážky“. Pro farnosti, které na tom nebyly finančně nejlépe, byl zaveden tzv. kongruový zákon, díky němuž byly zčásti vyrovnány rozdíly mezi příjmy kněží v bohatších a chudších farnostech.32 Pro devatenácté století je typické velké rozšíření ženských kongregací, které se věnují především charitě (práce v nemocnicích, sirotčincích, starobincích atd.) a oblasti školství. Na naše území dorazily například boromejky, školské sestry de Notre Dame a milosrdné sestry sv. Kříže. V Čechách byla založena kongregace šedých sester a sester Nejsvětější svátosti. V roce 1853 se k nám vrátili jezuité a vznikly další dva mužské řády - redemptoristé a petrinové a další mužské i ženské řády.33
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 15. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin VI. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2009, 333 s. ISBN 978-80-7266-323-1. S. 175 - 182. 33 VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 25 - 26. 32
14
2.5. 1900 - 1988 Za první republiky byla provedena pozemková reforma, která měla za úkol odebrat část půdy majitelům velkého množství pozemků a tuto půdu poté rozdělit mezi bezzemky. Je samozřejmé, že část těchto pozemků byla původně také v majetku církve - církev ve prospěch nových majitelů ztratila zhruba 16% ze svého celkového množství půdy, z toho zhruba dvě třetiny ležely na území Čech, zbývající třetina na území Moravy. Stát si ovšem v rámci zákona č. 215/1919 Sb. vyhradil právo na pozdější zábor další půdy, církev byla ale nadále vlastníkem a také s těmito pozemky nadále hospodařila.34 V roce 1925 bylo v Čechách35 na 4000 řeholnic (288 domů, 22 společenství) a zhruba 700 řeholníků (89 domů, 20 společenství). Situace se po roce 1938 opět zhoršila, a to z důvodu okupace, která zasáhla do života jak českých, tak německých řeholních komunit. Byl zrušen řád německých rytířů a jejich majetek byl zkonfiskován. Docházelo k četným záborům majetku a mnoho řeholníků z různých řádů a komunit a bylo perzekuováno či rovnou posláno do koncentračních táborů. V těchto táborech skončilo také na 260 kněží.36 Pokud nepočítáme spojenecké nálety v roce 1945, klášterní budovy u nás byly zasaženy naštěstí pouze v omezeném rozsahu. Po roce 1945 nastal odsun německého obyvatelstva z našeho území, složení řeholních komunit se proměnilo. Vysídleno bylo množství německých sester, které se zde věnovaly charitě a v některých mužských komunitách nastalo zdvojení (vznikly dvě skupiny řeholníků, rozdělených podle národnosti).37 Během nacistické okupace církev přišla o další majetek, především o nemovitosti v pohraničí, které zkonfiskovala Velkoněmecká říše. Tyto majetky byly církvi přiznány zpět dekretem prezidenta č. 5/1945 Sb. o vrácení majetku. Vrácení majetku se ovšem protahovalo a kvůli únoru 1948 k němu nakonec vůbec nedošlo.38
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 16. Do údajů nejsou započítány stavy na Moravě a ve Slezsku. 36 ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin VII. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2010, 479 s. ISBN 978-80-7266-350-7. S. 199. 37 VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. S. 26 - 27. 38 KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 17. 34 35
15
V roce 1948 převzali moc ve státě komunisté a byly vydány zákony, které připravily církev víceméně o všechen majetek. V té době na našem území působilo na přes 15 000 řeholníků a řeholnic. Jednalo se o zákon č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy, jehož způsob realizace byl určen vládním nařízením č. 194/1947 Sb. o soupisu pozemkového majetku pro revizi první pozemkové reformy. Ze všech církevních pozemků přihlášených k revizi první pozemkové reformy církvi zůstal pouze malý zlomek původního majetku.39 V době, kdy tento zákon nebyl ještě ani dokončen, vznikl další zákon č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, díky kterému byla církvi zkonfiskována skoro všechna lesní a zemědělská půda. Ve výsledku to znamenalo, že církvi zůstaly pouze kostely, fary a farní zahrady ve výměře maximálně jeden až dva hektary. V obou zákonech bylo stanoveno odškodnění, které církev ovšem dodnes neobdržela. Patronátní práva církví k pozemkům a církevním budovám postupem času pomalu zanikala, ale nutno říci, že do roku 1948 jich ještě mnoho stále existovalo. Po vypuknutí snah podřídit veškerou církevní činnost státu a v rámci zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností v listopadu roku 1949 stát převzal veškerá patronační práva na sebe. V tomto zákoně se stát zavazuje k financování osobních požitků duchovním, jejich různých výdajů, sociálních dávek a věcných nákladů církve. Toto financování stát samozřejmě nenabídl zadarmo, na oplátku za tuto finanční podporu si vyhrazuje právo dohledu nad církevním majetkem a udělování státního souhlasu k vykonávání duchovní služby kněžím. Tímto se církev opět stala závislou na finanční podpoře státu.40 Nedlouho poté komunisté začali s narušováním jednoty církve a založili Státní úřad pro věci církevní, který státu sloužil jako prostředník k přímému dohledu nad církví. V lednu roku 1950 byl předsednictvem ÚV KSČ přijat konkrétní plán likvidace mužských klášterů. Záminkou pro takzvanou akci „K“ měly být vykonstruované procesy s představenými řádů. Téhož roku bylo pozatýkáno deset čelních představitelů řeholí a tito lidé byli poté drženi v krutých podmínkách, Výměra původně činila cca 178 ha, po revizi církvi zůstalo pouze cca 5 ha. VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989. Vyd. 1. Brno: Moravsko-slezská křesťanská akademie, 2009, 101 s. ISBN 978-809-0407-510. S. 11 - 16. 39 40
16
včetně podrobování několikahodinovým výslechům. S využitím psychického nátlaku se vyšetřovatelům podařilo přimět zatčené k doznání. V následném „mostrprocesu“ padl rozsudek, který všechny obviněné (kromě jednoho, který spolupracoval) odsoudil za pokus o rozvracení lidově-demokratického zřízení, přechovávání zbraní, za velezradu a vyzvědačství až na 25 let, v jednom případě dokonce na doživotí. Osm dní po tomto procesu v noci uskutečnila Národní bezpečnost první etapu akce K, která probíhala po celé republice. Tato první etapa se týkala sedmi nejpočetnějších řádů (salesiáni, redemptoristé, jezuité, františkáni, premonstráti, těšitelé a němečtí rytíři). Tito byli přesunuti do centralizačních klášterů - Osek, Králíky, Bohosudov, Hejnice, Broumov. První etapa zasáhla 75 klášterů, centralizováno bylo 809 řeholníků a internováno 67 řeholníků. Ve druhé etapě byli do centralizačních klášterů svezeni ostatní řeholníci a všichni provinciálové a představení byli odvezeni do internačního tábora v Želivě. V této etapě bylo odvezeno do centralizačních táborů na 355 řeholníků z 69 klášterů, 9 jich bylo internováno. V roce 1950 také probíhala akce „R“, která měla za úkol zlikvidovat ženské kláštery. Tato akce byla dlouhodobější a probíhala ve více etapách. Do konce září roku 1950 bylo skoro 4300 sester převezeno do soustřeďovacích středisek, další 2000 byly převedeny do průmyslu. Vzhledem k tomu, že řeholnic pracujících v nemocnicích bylo skoro 9800, nemohly být jednorázově odstraněny. Počítalo se s jejich postupným vytlačováním do pečovatelských domovů a nahrazováním civilními ošetřovatelkami. Ačkoli sestry byly vystaveny šikaně, mohly na rozdíl od mužských řeholníků alespoň omezeně věnovat řeholnímu životu. Řeholníci byli v táborech drženi až do roku 1956 (ti „nejnebezpečnější“ až do roku 1960). Procesy a zatýkání pokračovalo i nadále až do poloviny šedesátých let. V roce 1968 řeholníci usilovali o obnovení veřejné činnosti, ale se vstupem sovětských vojsk do republiky se řeholníci opět ocitli v ilegalitě, a to na dalších dvacet let.41
41
VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004, 597 s. ISBN 80-726-6179-5. S. 31, 34 - 36, 60 - 68, 69 - 75, 79 - 82.
17
2.6. 1989 - 2012 Po revoluci se řeholní život začal znovu rozvíjet a do republiky přišly i nové řeholní společnosti. Bohužel, velké množství klášterů za čtyřicetileté vlády komunistické strany skončilo zcela zpustošeno a jejich umělecké i jiné sbírky byly buď rozkradeny, nebo zničeny. Podepsalo se na tom zajisté i to, že po akcích proti řeholníkům a záboru klášterů byly tyto budovy používány necitlivě na účely armády a vojenských složek, ve školství, zdravotnictví, v sociální sféře nebo dokonce zemědělství. Vznikly dva zákony - zákon č. 298/1990 Sb. o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a zákon č. 338/1991 Sb., kterým se předchozí zákon mění či doplňuje. V rámci těchto zákonů bylo především řeholníkům vráceno nejdříve 57 a poté i dalších 113 objektů (tato čísla platí jak pro Českou, tak pro Slovenskou republiku). 42 Budovy byly ovšem často navraceny v havarijním stavu a bez nemovitostí (lesy, rybníky, hospodářské budovy…), které s nimi kdysi tvořily funkční celek. Pro řeholní instituce tak nebylo možné obnovit fungování ve stejném rozsahu jako v minulosti. V roce 1991 byly do zákonů přidány takzvané blokační paragrafy, které zamezují manipulování s církevním majetkem. V té době bylo počítáno s navazujícím přijetím restitučního zákona (výčtového či obecného). Další pokus o uzákonění navrácení dalšího majetku ztroskotal na odmítavém postoji levice. Byl vytvořen návrh zákona o majetkové restituci a rehabilitaci církví a náboženských společností, o kterém se hlasovalo na jaře roku 1992. Tento návrh ale naneštěstí nebyl přijat.43 Několik desítek nemovitostí a budov bylo církvi vráceno takzvaným exekutivním způsobem v letech 1996 až 1997. Církve a náboženské společnosti zažádaly o navrácení 5000 položek - tento seznam byl ovšem zredukován Ministerstvem kultury na 1887, ale ani toto číslo nebylo konečné. Toto řešení ovšem nelze považovat za systematický proces, který by měl jakákoliv pevná pravidla. Šanci na vrácení majetku měly totiž především ty církevní právnické osoby, které doložily nezpochybnitelný vlastnický nárok. V následujících letech 42 43
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 18 - 20. VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989. S. 17 - 32.
18
vláda ohledně restitucí vyslovila mnoho slibů, které ovšem zůstaly nesplněny. Na konci května roku 2007 vláda vydala usnesení č. 597, kterým rozhodla o zřízení komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi. Tato komise měla především poradní funkci a měla za úkol připravit hladký průběh tohoto letitého problému. K této komisi byla vytvořena také partnerská církevní komise. V lednu roku 2008 byl schválen návrh, který by církvím vrátil třetinu jejich původního majetku a zbylé dvě třetiny by tvořily finanční náhrady, vyplácené po dobu šedesáti let. Tento návrh ovšem opět nebyl prosazen, a to především z důvodu odporu opozice a také části ODS.44 Po volbách v roce 2010 se věci daly opět do pohybu - v létě se vláda dohodla na vypořádání, které má církvi navrátit 56% majetku (obzvláště pole, lesy a rybníky) v celkové hodnotě 75 miliard korun. Zbývající majetek by měl stát doplatit, a to v průběhu třiceti let - tato částka se započtením inflace bude činit cca 79 - 96 miliard korun. Vyplácení těchto restitucí by mělo začít v roce 2013. V tomto roce by mělo taktéž začít přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu. V lednu letošního roku byl tedy po dlouholetých peripetiích vládou schválen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi.45 Vzhledem k současné politické situaci ovšem stále není jasné, zda tento návrh zákona nebude přece jenom nakonec smeten ze stolu.
2.7. Zdroje církevního majetku Pro úplnost je nutné vyjmenovat zdroje, odkud církev získala svůj, po nějaké době už velice rozsáhlý, majetek. Jednou z nejčastějších forem byl dar. Zámožní věřící často církvi věnovali pozemek či dokonce poddanskou vesnici. Neobvyklé nebyly ani peněžité příspěvky na stavbu nových budov - takto vzniklo mnoho nových církevních staveb. Z peněžních darů byly podporovány také nejrůznější církevní instituce.
VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989. S. 53 - 68. MARTINEK, Jan. VV opět otočily. Pomohly schválit církevní zákon ve vládě. In: Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa [online]. 11. ledna 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/vv-opet-otocily-pomohly-schvalit-cirkevni-zakon-ve-vlade-pzt/ln_domov.asp?c=A120111_085358_ln_domov_ani 44 45
19
Dalším ze zdrojů jsou sbírky a další příspěvky. Sbírky měly původně formu osobních obětních příspěvků v naturální formě, která se ovšem brzy změnila na formu peněžní. Věřící dále přispívali duchovním za odsloužení mše, křty a další duchovní úkony. Tento příjem byl někdy považován za majetek konkrétního kněze, jindy spadal pod příjmy církve (tato pravidla nebyla stejná ve všech diecézích). Bezdětní věřící, kteří neměli žádné potomstvo, často odkázali svoje jmění právě církvi. Majetek v závěti církvi často odkazovali také lidé, kteří tímto způsobem hledali vykoupení za spáchané hříchy. Velkou část majetku církev získala také nákupem, kdy finanční prostředky na koupi získávali ze zisku. Netypickým příjmem byly také finance získané ze státní pokladny, které byly církvi vypláceny jakožto odškodné za nenavrácení majetku, který byl církvím odejmut po bitvě na Bílé Hoře. Jako poslední zdroj financí uvedu věno, které bylo ovšem vyžadováno pouze v některých klášterech. Věno byla vlastně platba nového člena při přijetí do kláštera a bylo použito na životní náklady komunity, případně na podporu chudých členů, kteří si věno nemohli dovolit.46
46
KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. S. 8 - 11.
20
3. Využití klášterů v současné české společnosti Klášterní budovy a celé areály jsou v naší zemi v současné době využívány několika způsoby. I ve společnosti, která se stále více odklání od představ a idejí křesťanského náboženství, stále přetrvává využití tradiční - klášter jako prostor pro život řeholníků. Počet klášterů, které jsou využívány tímto způsobem, se ovšem již dávno nemůže rovnat stavu z dob minulých. Drtivá většina klášterů, které jsou ještě stále takto tradičně využívány, je v dnešní době zapojena do služeb cestovního ruchu, kulturních akcí či jiných komerčních aktivit. V době, kdy kláštery vznikaly a vzkvétaly, tvořily klášterní areály, pole, lesy a rybníky funkční celky, které byly schopny si na svůj provoz samy vydělat a fungovaly jako samostatné hospodářské jednotky. Jejich majetky byly zestátněny a poté navráceny, ale pouze z části. Dříve funkční jednotky se tak rozpadly a kláštery již nebyly schopny navrátit se do dob prosperity a samostatnosti. V současné době jsou tedy řeholní instituce nuceny využít jakýchkoli prostředků, aby klášter udržely v chodu, což často znamená částečnou komercializaci a zapojení se do služeb cestovního ruchu. Do některých klášterů se ale řeholníci již vůbec nevrátili - ať už se jedná o kláštery, které jsou opuštěné od dob Josefa II., nebo o ty, které byly zrušeny až s příchodem komunistické vlády. Všechny tyto budovy jsou dnes využívány novými majiteli na různorodé účely. V následujícím textu se tedy pokusím shrnout současné využití klášterních budov na našem území. Detailněji rozeberu současné využití dvou pražských klášterů - kláštera premonstrátů na Strahově a benediktinského kláštera na Břevnově. V následující kapitole ve stručnosti popíši další možnosti využití na příkladech klášterů z celé České republiky.
3.1. Muzea, galerie, knihovny Velké množství klášterních budov, které již nejsou zapojeny do řeholního života, se stalo domovem pro různé kulturní instituce, především pro muzea a galerie. Klášterní budovy jsou pro tento účel jistě vhodné jak hlediska dispozičního, tak i z ohledu důstojného využití těchto starých budov. V následujícím oddílu jsou
21
stručně popsány dva kláštery, které jsou dnes na tyto účely využívány - bývalý klášter klarisek v Olomouci a bývalý klášter františkánů v Hostinném. Přehled dalších bývalých klášterních budov je uveden v příloze č. 3.
3.1.1. Bývalý klášter klarisek v Olomouci Historický vývoj Klášter řádu klarisek byl založen ve 40. letech 13. století, podle pověstí Kunhutou ze Žeronína. Byl vybudován v raně gotickém stylu, ale do husitských bouří byl několikrát dostavěn a opraven. V roce 1754 byl v havarijním stavu a byl barokně přestavěn - původní budovy kláštera byly zcela odstraněny. V roce 1780 byla dokončena přestavba kostela sv. Kláry. O dva roky později byl ale klášter zrušen nařízením Josefa II. a klášterní budovy byly přiděleny kněžskému semináři. Seminář zde zůstal pouze dva roky a poté se do budov přestěhovala univerzitní knihovna. Většin ostatních budov byla přestavěna na kasárna. V roce 1907 bylo do kostela místo knihovny umístěno Muzeum arcivévody Ferdinanda a od poloviny 20. století zde sídlí Vlastivědné muzeum v Olomouci. Toto muzeum využívá od roku 1959 i další objekt - bývalou školní budovu jezuitské univerzity, která byla po zrušení jezuitského řádu využívána studijním fondem, později armádou.47
Obrázek 2 - Vlastivědné muzeum v Olomouci, zdroj: http://www.olomoucregioncard.cz/ vylet/vlastivdn-muzeum-olomouc/#
Současné využití
Dnes je tento klášter využíván jako budova Vlastivědného muzea. Sbírky tohoto muzea zahrnují kolekci miniatur a drobných maleb, kolorované kresby, rostlin, kolekci šperků, střeleckých terčů a vedut, kolekci obrázků malovaných na
Z historie - O nás. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ 47
22
skle a samozřejmě sbírky archeologické, mineralogické, paleontologické, geologické, zoologické a množství dalších. Muzeum nabízí čtyři stálé expozice a několik doprovodných dočasných výstav. Expozice „Ohrožené druhy rostlin“ prezentuje botanickou sbírku semen ohrožených druhů rostlin - během vegetačního období mohou návštěvníci rostliny vidět ve všech fázích růstu. Expozice „Uničov - vodní branka“ se věnuje dějinám města Uničova a obsahuje například cechovní památky a výrobky uničovských řemeslníků. Expozice „Drahanovice - Černá věž se nachází mimo prostory bývalého kláštera v pozůstatcích gotické tvrzi. Poslední expozicí náležející k muzeu je arboretum v Bílé Lhotě.48 V muzeu se konají i dočasné výstavy - v květnu 2012 to byly například „Četnické humoresky“ - výstava zaměřená na seriál České televize, výstava „O moravských zločinech a trestech“, výstava fotografií „Zaklínadla“, výstava kreseb Josefa Winterhaldera ml. ze sbírek muzea. Muzeum pořádá i různé kulturně naučné akce, pronajímá prostory a provozuje přednáškovou, průvodcovskou a metodickou činnost.49
3.1.2. Bývalý klášter františkánů v Hostinném Historický vývoj Klášter řádu františkánů v Hostinném (Královéhradecký kraj) byl dostavěn roku 1684 a o dva roky později k němu byl přistavěna klauzura a knihovna. Když klášter přestal kapacitně vyhovovat, bylo rozhodnuto o jeho rozšíření, které bylo dokončeno roku 1748. V roce 1785 byl klášter zrušen z rozhodnutí Josefa II., ale františkánům se o čtyři roky později podařilo prosadit jeho obnovení (provoz lékárny a klášterní nemocnice pro chudé). Na počátku 20. století prošel kostel rekonstrukcemi. S nástupem komunistického režimu byl klášter zrušen a řeholníci převezeni do táborů. Klášter poté sloužil jako sklad obuvi a celulózy. Na konci šedesátých let proběhla rekonstrukce a v prostorách byla umístěna expozice Stálé expozice. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/stale-expozice/ 49 Program. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/pro-navstevniky/program/ 48
23
sbírky antických plastik. Po revoluci byl klášter františkánům navrácen, ti ho ale roku 2007 prodali městu, které zde provedlo nutnou celkovou rekonstrukci. V současné době se v prostorách bývalého kláštera nachází galerie, knihovna a městské muzeum.50 Současné využití V přízemí konventu se v současné době
nachází
knihovna.
Ta
městská kromě
půjčování knih, časopisů a veřejného
internetu
nabízí také přírodovědně historické
procházky,
různé kurzy a akce pro
Obrázek 3 - Klášter Hostinné - galerie s antickými plastikami, zdroj: http://www.klasterhostinne.cz/media/photos/page/item/gallery/i mages-31/untmmmitled_hdr2-t2.jpg
veřejnost a školy. V prvním patře můžeme nalézt městské muzeum, jehož stálá expozice představuje historický vývoj města a nezapomíná ani na působení františkánů v Hostinném a na rodáky a významné osobnosti města. V prostorách přednáškového sálu muzeum pořádá koncerty a přednášky, v ambitech je příležitostně konají dočasné výstavy. V klášterních prostorách se stále nachází i sbírka antických odlitků.51
3.2. Sociální a zdravotní péče - nemocnice, domovy dětí a seniorů, ústavy a léčebny Velké množství bývalých klášterů se také postupem času proměnilo na ústavy sociální péče a v několika případech také v nemocnice. Některé tuto úlohu přijaly až po roce 89, jiné plní stejný či podobný účel už několik stovek let. Tomuto využití určitě nahrává také fakt, že většina klášterních areálů je poměrně rozlehlá a sestává se z několika budov, které mohly být přestavěny či pozměněny pro Klášter Hostinné. FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER HOSTINNÉ. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.klasterhostinne.cz/historie 51 Klášter Hostinné. FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER HOSTINNÉ. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.klasterhostinne.cz/ 50
24
aktuální potřebu. Následuje stručný popis využití bývalého kláštera boromejek ve Sloupnici a Klášterního Hradiska v Olomouci. Další bývalé kláštery, využívané v sociální a zdravotní sféře, jsou uvedeny v příloze č. 4.
3.2.1. Bývalý klášter boromejek ve Sloupnici Klášter sester boromejek ve Sloupnici (Pardubický kraj) byl dostavěn v roce 1869 a sloužil jako místo pro výchovu a vzdělání dívek. V roce 1925 byla stavba rozšířena o třetí poschodí a prostory školy byly zvětšeny. V roce 1942 byla klášterní škola uzavřena a do kláštera byly umístěny nemocné děti. V následujícím roce vznikl „Charitní domov pro přestárlé“, kam byly umisťovány starší zeny. Koncem 40. let ale klášter převzal komunistický režim a přijal civilní zaměstnance. V polovině 80. let musely sestry klášter opustit a v současné době se v prostorách bývalého kláštera nachází domov pro seniory s kapacitou 107 lůžek.52
3.2.2. Bývalý klášter benediktinů a premonstrátů Klášterní Hradisko Původní klášter byl založen roku 1078 a v tom samém roce ho obydlel řád benediktinů. Ti zde vydrželi do roku 1150 a o rok později je nahradil řád premonstrátský. Ve čtyřicátých letech 13. století byl poničen nájezdy a opravován. Při husitských bouřích byl klášter vypálen a rozbořen, zachoval se pouze kostel sv. Štěpána. Klášter byl znovuobnoven a v roce 1498 se do něj vrátili premonstráti. Během třicetileté války byl klášter znovu poničen a švédy a klášterní život znovu začal až po roce 1653. V letech 1659 - 1738 byl klášter znovu vybudován. V roce 1784 byl klášter
z rozhodnutí
Josefa
II.
zrušen a přeměněn na generální moravský seminář. Po jeho zrušení připadl objekt v roce 1790 armádě. Ta zde zřídila nejdříve skladiště,
Obrázek 4 - Vojenská nemocnice v Olomouci Klášterní Hradisko, zdroj: http://skip.nkp.cz/ValHro07/img/hradisko1.jpg
Domov pro seniory. DOMOV PRO SENIORY SLOUPNICE. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.ddsloupnice.cz/index.php 52
25
zajatecký tábor a v roce 1802 vojenskou nemocnici. V letech 1989 -1998 byly provedeny nutné rekonstrukce a v roce 1995 bylo Klášterní Hradisko prohlášeno Národní kulturní památkou. V současné době objekt stále slouží jako nemocnice s celkem 273 lůžky.53
3.3. Radnice a úřady, školy Vzhledem k tomu, že klášterní prostory obzvláště v centrech měst bývají velice reprezentativní (při provedení oprav a pravidelné údržbě), není se čemu divit, že si je pro svá sídla vybraly nejrůznější úřady, školy a vzdělávací instituty. Jako příklad mohu uvést například bývalý klášter sester božího srdce v Kravařích (Moravskoslezský kraj), kde v současné době sídlí Městský úřad. V bývalém dominikánském klášteře v Klatovech (Plzeňský kraj) se nyní nachází Regionální centrum sociální integrace a celoživotního vzdělávání. V bývalých klášterech v Olomouci (Olomoucký kraj) a Hořovicích (Středočeský kraj) můžeme najít Základní školu a Základní uměleckou školu.
3.4. Další typy využití Zde se pokusím shrnout ostatní typy využívání klášterních budov v současné společnosti. Není těžké narazit na komerční využití objektu, jako třeba v případě bývalého piaristického kláštera v Ostrově (Královéhradecký kraj), který byl zrekonstruován obcí, která zde poté zřídila městské byty. Z bývalého františkánského kláštera v centru Brna (Jihomoravský kraj) se v budoucnosti stanou obchody a například bývalý klášter svatého Gabriela na pražském Smíchově je využíván Českou poštou jako svoziště balíků, archiv poštovního muzea a kanceláře. Zajímavým využitím se může pochlubit bývalý františkánský klášter v Hejnicích (Liberecký kraj), kde v roce 2000 vzniklo Mezinárodní Centrum Duchovní obnovy.54
O národní kulturní památce Klášterní Hradisko. VOJENSKÁ NEMOCNICE OLOMOUC. Vojenská nemocnice Olomouc [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vnol.cz/cs/uvodnistranka/klasterni-hradisko/ 54 Mezinárodní centrum duchovní obnovy. MEZINÁRODNÍ CENTRUM DUCHOVNÍ OBNOVY. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.mcdo.cz/index.php?cl=1&b=1 53
26
3.5. Klášter jako památka Samostatnou kapitolou jsou kláštery, které slouží pouze jako kulturní památka. Množství klášterů je v péči Národního památkového ústavu, který se snaží rekonstruovat poničené objekty tak, aby mohly být zpřístupněny pro veřejnost. Je to například klášter benediktinů Kladruby (Plzeňský kraj), cisterciácký klášter Plasy (Plzeňský kraj), klášter benediktinů Sázava (Středočeský kraj), cisterciácký klášter Zlatá Koruna (Jihočeský kraj) či Hospital Kuks (Královéhradecký kraj), kde od 18. století Milosrdní bratři starali o nemohoucí veterány. V těchto objektech je možné absolvovat různé prohlídkové okruhy, zúčastnit se rozmanitých kulturních akcí či si dokonce uspořádat svatební obřad. Veřejnosti je otevřen i benediktinský klášter v Broumově, který v současné době není obydlen žádným konventem a je řízen převorem Břevnovského kláštera.55
3.6. Kláštery s konventy Množství klášterů se ale i v současné době využívá k účelu, kterému byly postaveny - jako životní prostor pro komunitu řeholníků. Bohužel už v dnešní době na našem území neexistuje velké množství klášterů, kde by řeholníci i původně čistě kontemplativního řádu či společenství žili v naprostém odloučení od vnější společnosti,56 a to především z důvodů ekonomických. Jak jsem již výše zmínila, nezapojit se do turismu či jiné komerční činnosti je dnes pro řeholní komunity prakticky nemožné. Dva z takto využívaných klášterů rozeberu v této práci Obrázek 5 - Svatá Hora u Příbrami, zdroj: autor
Zpřístupněné památky ve správě Národního památkového ústavu. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. NPÚ - Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.npu.cz/sights/?ft=&c175_0[]=4&c179_0[]=&c114_6[]=&send=Vyhledat&f=3634&al= Klášter Broumov. KLÁŠTER BROUMOVSKO. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.klaster-broumov.cz/historie/benediktini/klater-broumov 56 Premonstrátky z kláštera v Doksanech i v této době udržují poměrně kontemplativní způsob života, živí se výrobou liturgických rouch a výrobků z bylin. 55
27
detailněji - jedná se o klášter Strahovský a Břevnovský. Z dalších klášterů, které jsou stále využívány řeholníky, můžeme jmenovat klášter redemptoristů na Svaté Hoře u Příbrami (Středočeský kraj), kde je v provozu Svatohorské poutní muzeum, exerciční dům a je zde možnost komentovaných prohlídek, ženský cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří (Jihomoravský kraj), který nabízí prohlídky areálu s průvodcem a Podhorácké muzeum, klášter benediktinů na Emauzích (Hlavní město Praha), kde je také možnost prohlídek, krátkodobých pronájmů prostor, konají se zde koncerty a výstavy, klášter premonstrátů v Želivě (kraj Vysočina), který také nabízí prohlídky, kulturní akce a ubytovací služby a mnohé další kláštery.
28
4. Strahovský klášter 4.1. Historický vývoj Strahovský klášter byl založen roku 1140 českým knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Klášter, který byl zpočátku dřevěný, začali obydlovat premonstráti z porýnského Steifeldu. Jen tři roky po založení olomoucký biskup Zdík posvětil základy kostela, který byl dokončen koncem padesátých let 12. století.57 Ve 12. století byla založena škola pro bohosloví a církevní právo a škola pro výchovu malých šlechticů. V roce 1258 v klášteře vypukl velký požár, který toho mnoho zničil, ale po pěti letech klášter stál znovu a v dobách Karla IV. zažil nevídaný rozkvět.58 V roce 1420 vypukly husitské války, při kterých byl klášter vypleněn a obsazen husitským vojskem. Řeholníci byli nuceni utéct do Wroclavi a na klášteře byly napáchány obrovské škody.59 Za podpory krále Albrechta II. byl klášter roku 1438 znovu zřízen a s nástupem Jana Lohelia roku 1586
na
opětovný
opatský rozvoj.
post
klášter
Klášter
i
zažívá
kostel
byl
přestavěn a bylo získáno nazpět množství dříve ztraceného majetku. V průběhu 16. a 17. století v klášteře probíhají opravy a jsou budovány nové budovy (špitál sv. Alžběty, hospodářská
stavení,
pivovar,
obnova
Obrázek 6 - Strahovský klášter - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, zdroj: autor
ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. Vyd. 1. Praha: Pro Strahovskou knihovnu Královské kanonie premonstrátů na Strahově vydala Jitka Kejřová, nakl. V ráji, 2008, 72 s. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-86758-52-7. S. 4. 58 HŮLKA, Vít. Strahov. Vyd 1. Praha: Opatství strahovské. 1939, 31 s. Naše Praha. S. 5. 59 ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. S. 7 - 8. 57
29
zahrad…).60 V roce 1627 byly do strahovské baziliky přeneseny ostatky sv. Norberta z Magdeburgu, což je zakladatel řádu premonstrátů. Poté následovalo prodloužení kostela na západní straně a další stavební práce, které skončily v roce 1638. Na Starém městě je vybudováno Norbertinum - kolej pro ty členy řádu, kteří se věnují teologickému studiu. V roce 1630 byl dokončen menší renesanční kostel sv. Rocha.61 Za třicetileté války v roce 1648, klášter, kostel i knihovnu vyplenila švédská vojska. Klášter byl poté opět obnoven - s přestavbami začal opat Fuk v roce 1653. Byla přestavěna prelatura a zbudován nový špitál, který nahradil ten původní.62 V 17. a začátkem 18. století pokračují přestavby kláštera v barokním slohu, je zbudován nový letní refektář a kostel je několikrát opraven a ozdoben. Byl postaven nový špitál sv. Alžběty (ten původní musel ustoupit stavbě opevnění). Začátkem sedmdesátých let 17. století byla dokončena adaptace knihovny dnešního Teologického sálu. Dále byl vybudován nový hospodářský dvůr a přestavěn konvent. V roce 1742 se francouzská vojska zakopala na klášterní zahradě a poškozen byl celý areál, byly tedy zapotřebí další opravy, které probíhaly až do roku 1753.63 Za josefínských reforem klášter zrušen nebyl, řeholníci tedy mohli pokračovat ve svých aktivitách. V následujících letech se klášterní areál dočkal pouze dobových úprav a oprav, kromě výstavby nového knihovního křídla Filosofického sálu (1783-5). V roce 1950, kdy byl klášter v rámci „akce K“ zabrán komunistickou stranou. Po revoluci byl klášter znovu navrácen řádu premonstrátů, kteří se na Strahov vrátili. Prostory, kde byly kanceláře Památníku národního písemnictví, nyní opět slouží jako ubytování pro řeholníky. V roce 1989 byl
MALEČEK, František, MALEČEK, Roman a ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahov - Praha. Roztoky u Prahy: Orion, 19901994, 152 s. ISBN 80-900-2874-8. S. 103 - 104. 61 MALEČEK, František, MALEČEK, Roman a ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahov - Praha. S. 104 105. 62 ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. S. 12, 15. 63 MALEČEK, František, MALEČEK, Roman a ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahov - Praha. S. 106 108. 60
30
klášterní areál prohlášen za Národní kulturní památku a o tři roky později byl kostel Nanebevzetí Panny Marie povýšen papežem na baziliku minor.64
4.2. Premonstráti Řád premonstrátů se řadí mezi řády řeholních kanovníků. Byl založen sv. Norbertem z Xanten okolo roku 1120 v Prémontré (severní Francie). První kanonie na našem území byla kanonie strahovská, postupem času vznikly kláštery další - Želiv, Teplá, Nová Říše, Litomyšl, Milevsko, Sv. Kopeček atd. Kláštery spadají pod určitou kanonii (nebo opatství) - u nás to jsou kanonie Strahov, Želiv, Teplá a Nová Říše. Kanonie se slučují podle jazykových skupin do provincií (nebo cirkárií), v jejichž čele stojí vikář. Řádové ústředí v čele s generálním opatem sídlí v Římě. Tento řád se řídí řeholí svatého Augustina a zaměřuje se jak na dodržování klášterních zvyklostí, tak také na vnější apoštolskou práci. Premonstráti jsou činní jak ve farní správě, tak také ve školství a výchově mládeže, domácích i zahraničních misiích a nejsou jim cizí ani činnosti vědecké, kulturní či umělecké. Řeholníci vedle sebe mají také komunitu tzv. terciářů (laikové), což jsou věřící, kteří sympatizují s představami sv. Norberta.65
4.3. Současné využití Strahovský klášter se nachází na Pohořelci v blízkosti Pražského hradu, Lorety a dalších známých pražských památek. Nachází se tak ve velice atraktivní lokalitě, která láká velké množství návštěvníků.
4.3.1. Tradiční náboženské využití Strahovský klášter je v současné době využíván jako domov pro komunitu premonstrátů. V současné době v řeholních domech a na farnostech, spadajících pod strahovskou kanonii, žije na 73 premonstrátů, z čehož 16 bratrů žije přímo na Strahově. Bratři v klášteře zastávají různé pracovní pozice (knihovna, provádění ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. S. 16 - 17, 20 - 21. HRUDNÍKOVÁ, Mirjam. Řeholní život v českých zemích: Řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. S. 31 - 32. 64 65
31
atd.).66 V bazilice Nanebevzetí Panny Marie probíhají pravidelné bohoslužby včetně každodenní mše svaté, před kterou je možnost zpovědi. Také zde probíhají různé koncerty.
4.3.2. Prohlídky areálu V areálu strahovského kláštera se mohou návštěvníci podívat do objektů obrazárny, knihovny a také do historických sálů. Prohlídky s průvodcem se pořádají pouze na předchozí objednávku. Je možné zakoupit vstupenku pro všechny prostory, nebo pro každý zvlášť. Vstupné do obrazárny a historických sálů činí 80 Kč, snížené (pro seniory a studenty) je 40 Kč a rodina zaplatí 150 Kč. Pokud by se návštěvník chtěl podívat jen do historických sálů, zaplatí 40 Kč, studenti a senioři 20 Kč a rodiny 80 Kč. Do strahovské knihovny se je plné vstupné 80 Kč, studenti a senioři zaplatí 50 Kč, rodiny 100 Kč a skupinové zájezdy českých škol bude prohlídka
stát
10
Kč
za
studenta.
Obrazárna i knihovna jsou otevřeny každý den kromě určitých svátků, a to od 9 do 17 hodin (pauza na oběd 12:00 – 12:30 obrazárna, 12 – 13 hod. knihovna).67 Ve
strahovské
obrazárně
je
vystavena část umělecké sbírky, která byla Obrázek 7 - Strahovský klášter - Knihovna, zdroj: autor
premonstrátům restitucí.
navrácena
V současné
době
v rámci jsou
zde
Strahov. ČAČÍK, Bartoloměj M. a KODET, Jakub. Premonstráti: Stránky o premonstrátské spiritualitě, premonstrátech a jejich životě dnes [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://premonstrati.org/?s=strahov 67 Obrazárna a historické sály / Informace pro návštěvníky. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventu-obnovapamatek/obrazarna-a-historicke-saly/informace-pro-navstevniky Strahovská knihovna - Strahovský klášter. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/strahovska-knihovnaarchiv-a-dalsi-sbirky/strahovska-knihovna 66
32
vystavena umělecká díla z 14. až 19. století. V přízemí je také místo pro dočasné výstavy - tou je v tuto chvíli výstava „Velikonoční liturgie a výtvarné umění středověku“, na které se podílí Muzeum umění v Olomouci a Ústav pro dějiny umění FFUK. Součástí této prohlídky jsou i křížová chodba a Kapitulní síň, příležitostně také letní a zimní refektář. V Románských sálech se nachází multimediální expozice o Strahovském klášteře a o sv. Norbertovi.68 Návštěvníci si mohou prohlédnout také historické sály strahovské knihovny. Veřejnosti je v určeném čase přístupná také studovna, kam si zájemci mohou objednat a studovat svazky z knihovny či depozitáře. Návštěvnost
Strahovská knihovna Strahovská obrazárna
2006
2007
2008
2009
2010
2011
190 708
184 379
176 900
148 409
125 316
153 372
X
X
30 063
26 223
24 977
24 765
Tabulka 2 - Návštěvnost Strahovské knihovny a obrazárny 2006 - 201169
4.3.3. Pronájmy Strahovská kanonie pronajímá své prostory jak krátkodobě, tak také dlouhodobě. Krátkodobě si zájemci mohou pronajmout prostory zimního a letního refektáře. Větší část ovšem zabírají pronájmy dlouhodobé, jejichž přehled následuje níže.
4.3.4. Hotely a restaurace V areálu se nachází několik hotelů. V jedné z bývalých hospodářských budov, konkrétně v prostorách bývalé prádelny, se nachází menší hotel Monastery s dvanácti pokoji.70 Dalším ubytovacím prostorem je hotel Questenberk, který
Obrazárna a historické sály. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-salykonventu-obnova-pamatek/obrazarna-a-historicke-saly 69 vlastní konstrukce na základě interních údajů Strahovské kanonie premonstrátů 70 Ubytování v hotelu Monastery. AVE TRAVEL & HOTELS. Hotel Monastery - ubytování v historickém centru: Oficiální web hotelu [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.hotelmonastery.cz/cs/ubytovani.html 68
33
nabízí 27 pokojů a nachází se v bývalém ústavu pro potřebné.71 Třetím hotelem je Hotel Lindner Prague Castle. Tento hotel se nenachází v žádné z původních budov, ale byl postaven nově na pozemcích Strahovské kanonie. Hosté se mohou ubytovat v jednom ze 137 luxusních pokojů.72 Každý z těchto hotelů patří jiné společnosti. V areálu se dále nachází několik stravovacích zařízení - restaurace BellaVista s výhledem na Prahu, restaurace Peklo a v neposlední řadě také Klášterní restaurace s pivovarem, kde se vyrábí strahovské pivo Sv. Norbert. Pivovar si mohou návštěvníci prohlédnout v rámci exkurze, pořádají se také pivní ochutnávky. Tento pivovar stojí na místě druhého bývalého pivovaru, postaveného v 17. století opatem Questenberkem.73
4.3.5. Muzeum, galerie a ostatní V jedné
z bývalých
hospodářských
budov se nachází Muzeum miniatur, kde jsou k vidění miniatury z dílny Anatolije Koněnka. V dnes již odsvěceném kostele sv. Rocha se nachází galerie Miro, která vystavuje převážně světovou
klasickou
modernu.74
V jednom
z křídel kláštera se také nacházejí kanceláře Památníku národního písemnictví.
4.3.6. Hospodaření
a
návštěvnost
Strahovského kláštera Stejně jako většina ostatních klášterů, i
Obrázek 8 - Strahovský klášter Kostel sv. Rocha/Galerie Miro, zdroj: autor
Strahovská kanonie závisí na financích plynoucích z pronájmů, které tvoří většinu příjmů. Velkou částí příjmů jsou dotace a granty (kraje, hlavní město, Ministerstvo Romantický butikový hotel u Pražského hradu - Questeneberk. QUESTENBERK HOTEL. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.questenberk.cz/ 72 Lindner - HOTEL PRAHA. LINDNER HOTELS. Lindner [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.lindner.de/cz/hotel_prague_castle/ 73 Historie pivovaru. KLÁŠTERNÍ PIVOVAR. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.klasterni-pivovar.cz/pivovar/historie_pivovaru 74 Historie I Galerie Miro. GALERIE MIRO. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://galeriemiro.cz/historie.html 71
34
kultury, Norské fondy atd.), ale ty jsou většinou vázány účelově na určitý projekt či akci. Další finance plynou ze vstupného do strahovské obrazárny a knihovny. Co se týče výdajů, velkou část financí spolknou režijní náklady (elektřina, voda, plyn, náklady na zaměstnance - mzdy, atd.) a zbytek se většinou investuje do oprav. Čas od času se také stává, že Strahovská kanonie finančně podpoří jiné premonstrátské kláštery, které pod tuto kanonii spadají, či naopak. Strahovská kanonie premonstrátů na Strahově je církevní neziskovou organizací a je zřízena Ministerstvem kultury ČR.75
75
Dle informací zaměstnance ekonomického oddělení Ing. Petra Fouska.
35
5. Břevnovský klášter 5.1. Historický vývoj Břevnovský klášter, dnes také označovaný jako Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, byl založen v letech 992 - 993 biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Tento klášter je úplně prvním mužským klášterem na našem území. Pověst praví, že oba zakladatelé měli stejný sen, který je druhého dne přivedl do lesa nedaleko Pražského hradu a k potoku jménem Brusnice. Z potoka se chtěl napít jelen, ale překáželo mu v tom na prameni ležící břevno. Biskup Vojtěch překážku odstranil a voda hned začala tryskat silněji. Na tomto místě dodnes pramen kryje malý pavilon pojmenovaný Vojtěška.76 Na začátku 11. století do kláštera přišli mniši z Niederaltaichu v Bavorsku mezi nimi byl také významný mnich Vintíř. Po celý středověk konvent působil jako významná instituce se silným kulturním vlivem. Před rokem 1089 se začaly stavět kamenné budovy, z nichž je dodnes dochována krypta pod nynější bazilikou a torza několika budov. Poté byl klášter přestavěn románsky a raně goticky. V období husitských válek živořil. V letech 1668 - 1674 probíhala nová stavba, pár let po dokončení byl ovšem klášter poničen požárem. Dnešní areál vznikl v letech 1708 1745 a byl stavěn ve slohu vrcholného baroka. Stavbu zahájil I. P. Bayer, ale poté pokračoval dle jeho návrhů K. Dientzenhofer. Klášterní komplex nyní tvoří chrám, konvent, prelatura, hospodářský dvůr, pavilon Vojtěška a další stavby, či jejich pozůstatky. Za válek v letech 1741 - 1763 bývali často v klášteře ubytováni vojáci a také zde byl zřízen lazaret.77 V roce 1939 byl Břevnovský klášter prohlášen papežem Piem XI. za samostatné opatství. Za druhé světové války sídlily v klášteře dislokované jednotky SS. Na jaře roku 1950 doplatil Břevnovský klášter na „Akci K“. Stejně jako ve všech STEHLÍKOVÁ, Dana. Břevnovský klášter a okolí. Praha: Arciopatství benediktinů u sv. Markéty, 1994, 32 s. S. 2. 77 VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 261 s. ISBN 80-7033-876-8. S. 6 - 7. DAVID, Petr. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002, 308 s. ISBN 80-701-1708-7. S. 207. 76
36
ostatních mužských klášterech došlo k zabrání budov a násilné internaci řeholníků a jejich odvozu do táborů. Místní opat Anastáz Opasek byl v roce 1950 obviněn a odsouzen v jednom z vykonstruovaných procesů. Propuštěn byl o deset let později díky amnestii.78 Klášter během komunistické éry značně zchátral. Po roce 1950 jej české Ministerstvo vnitra používalo jakožto výcvikové středisko. Část kláštera sloužila jako archiv čítající 17 km svazků. Federální ministerstvo vnitra vlastnilo hospodářské budovy (oddělení Státní bezpečnosti) a sýpku měl v majetku Zemědělský nákup a zásobování. Pavilon Vojtěška vlastnilo družstvo Remostav.79 Po revoluci byly budovy kláštera navráceny zpět řádu benediktinů a obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit. Roku 1991 byl klášterní areál prohlášen za Národní kulturní památku a o dva roky později byl Břevnovský klášter papežem Janem Pavlem II. povýšen na arciopatství.80 Klášterní chrám je klasickou ukázkou radikálního baroka. Kostel samotný a hlavní oltář byl zřejmě postaven K. Dientzenhoferem a chór je dílem jeho syna K. I. Dientzenhofera. Interiér kostela zdobí sochy benediktinských světců od M. V. Jäckela. Stropní malba oslavuje světce a je dílem J. J. Steinfelse. V chrámu se dále nachází osm bočních oltářů, které doplňují cenné obrazy P. Brandla. Ostatní prostory kláštera, jako je například refektář a prelatura, jsou také bohatě vyzdobeny freskami, nástropními malbami a různými portréty.81
5.2. Rekonstrukce Poté, co byl areál v žalostném stavu po revoluci navrácen řádu benediktinů, prošel velkým množstvím oprav. V první fázi, která byla dokončena k příležitosti milénia kláštera v roce 1993, byla opravena prelatura, vnější plášť kostela, VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. s. 155 - 157. 79 SIOSTRZONEK, Petr Prokop a KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Vyd. 1. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007, 189 s. Pietas benedictina. ISBN 978-80-86882-05-5. s. 63 - 72. 80 Dějiny kláštera. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/dejiny 81 DAVID, Petr. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. S. 207. 78
37
konvent, pavilon Vojtěška a vstupní nádvoří. V letech 1993 - 1996 byl upraven konvent, suterén a východní část klášterní budovy. V následujících letech byla opravena střecha Sartoriova konventu a některých hospodářských budov a celý Sartoriův konvent byl rekonstruován na hotel. Následovala stavba trafostanice, adaptace jedné z hospodářských budov na restauraci a oprava východní ohradní zdi. Poté byly opraveny střechy hospodářských budov a v budově sýpky byla rekonstruována dřevěná patra včetně nové střechy. V roce 2007 bazilika dostala nové varhany i s restaurovanou varhanní skříní. Od roku 2009 do roku letošního probíhala první fáze rehabilitace klášterní zahrady. Rekonstrukce byly financovány především ze státního rozpočtu, z grantů a dotací hlavního města Prahy, městské části Praha 6, z darů zahraničních klášterů a příspěvků a darů dobrovolníků. Na všechny tyto opravy byla odhadem vynaložena částka okolo půl miliardy korun.82
5.3. Benediktini Řád sv. Benedikta je jedním z mnišských řádů, jehož historie se datuje až do 6. století. Sv. Benedikt z Nursie založil první konvent v Monte Cassinu a vytvořil zde svou řeholi, která vyniká svým souladem mezi kontemplativním životem a manuální prací. Na našem území se nejdříve v roce 967 objevily benediktinky, a až se založením kláštera na Břevnově k nám přišli také benediktini. Z Břevnova bylo v průběhu let založeno několik dalších klášterů - Rajhrad, Klášterní Hradisko, kláštery v Polici nad Metují a Orlové, proboštství v Broumově, v Praze klášter Na Slovanech (Emauzy) a další opatství v Ostrově, Kladrubech a Postoloprtech aj. Základní jednotkou je samostatný klášter, v jehož čele stojí otec opat.83 Opatství mohou zřizovat převorství (či proboštství - závislé domy). Sdružení klášterů v rámci územního celku se nazývá kongregace - naše kláštery spadají pod Slovanskou benediktinskou kongregaci sv. Vojtěcha. Kongregace dohromady tvoří benediktinskou konfederaci, v jejímž čele stojí opat primas, který sídlí v Římě. Činnost mnichů vystihuje jejich heslo „Ora et labora“ - modli se a pracuj. Povinností benediktinů podle řehole tedy je služba Bohu v modlitbě a práci. Mniši Informace z e-mailové komunikace s hospodářským správcem Břevnova panem Petrem Linartem. 83 resp. arciopat - významnější či úplně první založené kláštery nesou titul arciopatství 82
38
mají uctívat Boha prostřednictvím modliteb (soukromých, veřejných, chórových…) a také manuální práce - v minulosti šlo především o práci v zemědělství, dnes spíše umělecká řemesla či odborná práce.84
5.4. Současné využití Břevnovský klášter se nachází v sousedství Malé Strany a Hradčan a je dobře dostupný městskou dopravou hlavního města Prahy, což jistě také napomáhá současnému využití tohoto areálu. Na to, že klášter leží v hustě obydleném části města, má kolem sebe příjemné zelené prostředí se dvěma vodními nádržemi.
5.4.1. Tradiční náboženské využití Stejně tak jako Strahovský klášter je i Břevnov je v první řadě stále využíván jako životní prostor pro benediktinské řeholníky. V současné době klášter obývá na deset mnichů, kteří také zastávají různé pracovní pozice. Jedná se například o farního kněze, kostelníka, průvodce,
knihovníka
apod. Bazilika sv. Markéty se
také
samozřejmě
využívá kostel,85
jako kde
farní přítomní
kněží poskytují pastorační služby.
Je
zde
tedy
možnost zúčastnit se jak Obrázek 9 - Břevnovský klášter, zdroj: autor
pravidelných mší, tak i
mimořádných bohoslužeb, jako jsou například květnové bohoslužby doby velikonoční, neboli „májové pobožnosti“. Dále se pořádají společné farní poutě, na faře se pravidelně konají přípravy na svátost biřmování či křtu dospělých. HRUDNÍKOVÁ, Mirjam. Řeholní život v českých zemích: Řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 1997, 319 s. ISBN 80-719-2222-6, s. 35 - 38. 85 Římskokatolická farnost u sv. Markéty na Břevnově spadá pod druhý vikariát arcibiskupství pražského. 84
39
Pravidelně probíhá také výuka náboženství a různá setkání maminek s dětmi, seniorů, vysokoškoláků atd.86
5.4.2. Prohlídky areálu Turisté se mohou zúčastnit pravidelných prohlídek areálu s průvodcem, které se konají vždy o víkendech, v sezoně třikrát denně, mimo sezonu dvakrát denně. Skupiny návštěvníků, kteří by se prohlídky chtěli zúčastnit ve všední den, se mohou předem objednat. Prohlídka zahrnuje barokní baziliku svaté Markéty, pod ní ležící románskou kryptu a také barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Celá tato prohlídka s výkladem trvá zhruba hodinu a půl. Vstupné pro dospělé činí 80 Kč, důchodci a studenti zaplatí snížené vstupné 50 Kč. Za prohlédnutí určitě stojí také klášterní zahrada, která se skládá ze dvou částí - klauzurní, která je veřejnosti přístupná v určených hodinách a horní sad, který je otevřen stále.87 Návštěvníci a vstupné 2006
2007
2008
2009
2010
7 865
8 054
8 250
6 150
6 395
plné
2 680
2 520
2 490
X
X
snížené
1 620
1 850
1 950
X
X
190
300
320
X
X
plné
1 010
1 090
1 050
3 270
3 450
snížené
2 365
2 294
2 440
2 480
2 550
-
-
-
310
290
-
-
-
90
105
Celkový počet návštěvníků
Jednotlivé vstupy
Hromadné vstupy
VSTUPNÉ
neplatící
neplatící zvýšené (spec. sl.)
Tabulka 3 - Návštěvníci a vstupné 2006 –
201088
Farnost svaté Markéty. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/farnost 87 Prohlídky v Břevnovském klášteře. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/prohlidky 88 Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství, X = nezjištěno 86
40
5.4.3. Publikační činnost V areálu kláštera také funguje malé vydavatelství, o které se starají zaměstnanci arciopatství. Je pravděpodobné, že v minulosti v klášteře fungovalo tzv. scriptorium, kde byly knihy opisovány či zdobeny. Jednalo se zejména o knihy související s bohoslužbami, sbírky kázání či o historické záznamy. Arciopatství na tuto tradici navázalo v roce 1998, kdy vydalo Řeholi Benediktovu knižně a poté v roce 1999, kdy vyšly první knihy edice Pietas benedictina. Současná publikační činnost si tedy dává za cíl poskytnout čtenářům knihy, které se zabývají především dějinami a vznikem mnišství, spiritualitou, literárními památkami raného křesťanství či benediktinskými světci a jejich působením v českých klášterech. Knihy je možné vybrat na webových stránkách vydavatelství a objednat e-mailem, telefonicky, poštou, přes specializovaný e-shop, či je koupit osobně v areálu břevnovského kláštera.89 Kulturní akce a publikační činnost 2006 Kulturní akce
pořádané Břevnovem pořádané jinou organizací Kulturních akcí celkem Návštěvníci celkem
2007
2008
2009
2010
14
27
25
22
15
17
-
-
-
13
31
27
25
22
28
5 200
4 050
3 900
3 500
3 650
Počet vydaných neperiodických titulů
1
3
4
2
-
Počet vydaných audiovizuálních děl
-
-
1
-
-
Tabulka 4 - Kulturní akce a publikační činnost 2006 - 201090
Úvod. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://pietas.brevnov.cz/web_site/uvod.html 90 Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství, 89
41
5.4.4. Kulturní akce V bazilice sv. Markéty se pořádají varhanní koncerty a také koncerty chrámového sboru. Břevnovský klášter se také každoročně zapojuje do akce „Noc kostelů“, což je noc otevřených chrámů, kdy se pořádají různé speciální koncerty a prohlídky na místa, kam se návštěvníci běžně nedostanou. V areálu břevnovského kláštera se také konají různé akce, například Břevnovské posvícení (říjen).
5.4.5. Pronájmy Benediktinské arciopatství nabízí prostory jak pro krátkodobé pronájmy, tak také pronajímá čtyři z budov soukromým firmám. Arciopatství nabízí ke krátkodobému pronájmu několik místností a sálů v klášterních prostorech, například Modrý a Žlutý salonek v přízemí nebo Tereziánský a Pompejský sál, Opatskou jídelnu, Přijímací pokoj, Rohový a Brandlův salonek v prvním patře. Je také možné pronajmou si atrium. Dvě z dlouhodobě pronajímaných budov jsou nyní společností Intercatering s. r. o. využívány jako hotel a restaurace, krátkodobý pronájem reprezentačních prostor lze také domluvit přes tuto společnost. Část hospodářských budov je dále pronajímána společnosti Autosanatorium Brabec, s. r. o., která zde provozuje servis a také firmě Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha a.s., která v části hospodářských budov zřídila minipivovar.
5.4.6. Hotel Adalbert a restaurace Klášterní šenk První
z budov,
které
arciopatství pronajímá, je budova bývalého Sartoriova konventu. Tento tříhvězdičkový hotel by po rekonstrukci
budovy
otevřen
v roce 2003 a v roce 2006 se stal prvním
ekologickým
hotelem
v České
republice.
Současně
s tímto titulem získal také certifikát
Obrázek 10 - Břevnovský klášter - restaurace Klášterní šenk, zdroj: autor
42
„Ekologicky šetrná služba“. V hotelu se nachází na 23 pokojů a také 3 salonky, kde je možné pořádat konference.91 V těsném sousedství hotelu se také nachází staročeská restaurace nazvaná Klášterní šenk.
5.4.7. Pivovar sv. Vojtěcha Benediktinské
arcibiskupství
v současnosti
pronajímá
také
budovu
bývalých stájí. Tam se nachází nově otevřený pivovar, který má navázat na tradici staršího pivovaru, zrušeného v 19. století. První várka břevnovského piva, které ponese jméno Břevnovský Benedict, by měla být hotova a v prodeji v červnu tohoto roku. Zařízení pivovaru si návštěvníci budou moci prohlédnout při exkurzích a součástí pivovaru bude také školicí centrum pro sládky z minipivovarů a v neposlední řadě také prostor pro degustace piva, i s odborným výkladem.92
5.4.8. Hospodaření a návštěvnost břevnovského kláštera Dle informací poskytnutých hospodářským správcem břevnovského kláštera, panem Petrem Linartem, jsou hlavním zdrojem financí pro břevnovské arciopatství příjmy z pronájmů. Jak je již v této práci zmíněno, benediktinské arciopatství pronajímá dlouhodobě tři budovy v areálu a krátkodobě také reprezentační prostory. Další důležitou složkou příjmů jsou dary, jak od zahraničních benediktinských klášterů, tak od dobrodinců v naší republice. Malá část finančních prostředků arciopatství plyne také ze vstupného. Velkou část financí klášter dostane ze státního rozpočtu či z rozpočtů obce (Městská část Praha 6) a kraje (Hlavní město Praha), nicméně tyto finance jsou často účelově vázány například na opravy či jiné konkrétní projekty. Co se týče nákladů, největší část financí spolkne samotný provoz kláštera a jeho údržba. Část nákladů padne i na mzdy - v roce 2010 pro arciopatství pracovalo čtrnáct zaměstnanců. Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty vystupuje jako církevní nezisková organizace zřízená Slovanskou benediktinskou kongregací sv. Vojtěcha. Hotel Adalbert*** První ekologický hotel v České republice. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/hotel-adalbert 92 Historie Břevnovský pivovar. BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTERNÍ PIVOVAR SVATÉHO VOJTĚCHA A.S. Břevnovský pivovar [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://brevnovskypivovar.cz/historie/ 91
43
Výnosy a náklady za léta 2007 až 2010 jsou rozepsány v tabulce - příloha č. 1. Pro lepší představu následují dva grafy, které zachycují složení výnosů a nákladů za rok 2010.
Struktura výnosů za rok 2010 Výnosy z vlastní činosti
2% 0% 18% 10%
53%
Příspěvky a dotace na provoz ze státního rozpočtu Příspěvky a dotace na provoz z rozpočtu kraje
17%
Granty a příspěvky na provoz od ostatních subjektů
Obrázek 11 - Graf struktury výnosů za rok 201093
Struktura nákladů za rok 2010 4%
Spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb
17%
3% 14%
Osobní náklady 62%
Daně a poplatky Odpisy dlouhodbého maj. Ostatní provozní náklady
Obrázek 12 - Graf struktury nákladů za rok 201094
93 94
Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství. Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství.
44
6. Srovnání návštěvnosti Břevnova a Strahova Získané údaje nám umožňují porovnat návštěvnost obou objektů. Ačkoli se oba nacházejí v hlavním městě navíc i v centru města, které je hojně navštěvováno jak českými, tak zahraničními turisty, počty návštěvníků se podstatně liší. Průměrná návštěvnost prohlídek v Břevnovském klášteře je zhruba 7 350 návštěvníků ročně, kdežto prohlídkový okruh ve Strahovské obrazárně si ročně prohlédne průměrně 25 300 návštěvníků a do Strahovské knihovny se ročně podívá průměrně 142 300 turistů. Tento markantní rozdíl je způsoben tím, že Strahovský klášter se nachází v blízkosti Pražského hradu, který je velkým lákadlem pro zahraniční turisty. Břevnovský klášter se sice nachází jen o pár zastávek tramvaje dále, nicméně už není tak jednoduché zapojit ho do už tak nabitých prohlídkových okruhů. Dalším faktorem je zajisté i to, že Strahovská obrazárna a knihovna jsou otevřeny veřejnosti každý den – oproti tomu Břevnovský klášter pořádá prohlídky pouze o víkendech. Někteří turisté se také mohou na Břevnově cítit omezeni tím, že prohlídky začínají v předem určených časech, kdežto Strahovskou obrazárnu a knihovnu si mohou prohlédnout svým tempem přes celý den téměř bez omezení. Je pravděpodobné, že množství lidí, kteří do Prahy přijedou s omezeným časovým plánem, více osloví nabídka Strahovského kláštera, kde jsou poněkud širší možnosti kulturního vyžití. Strahov nabízí dvě instituce, které vystavují umění - obrazárnu a galerii Miro, malé Muzeum miniatur, možnost podívat je do prostoru refektářů a v neposlední řadě také do knihovny. Břevnov nabízí prohlídku, která je sice velice zajímavá (např. možnost podívat se do krypty), ale přece jenom není takovým
lákadlem
jako
kulturní
vyžití
v areálu
Strahovského
kláštera.
K Břevnovskému klášteru patří jedna restaurace, jeden hotel a nově otevřený pivovar, kdežto na Strahově můžeme nalézt tři restaurace, tři hotely a klášterní pivovar, je tedy jasné, že ve Strahovském areálu bude koncentrace návštěvníků a turistů vyšší. Dle slov hospodářského správce pana Linarta, který na Břevnově působí už od roku 1990, na Břevnov dorazí pouze ti turisté, kteří sem jedou cíleně, nebo jsou 45
v našem hlavním městě už poněkolikáté, a hledají zajímavá místa mimo hlavní zónu památek v samém centru města. Břevnovští řeholníci si také přejí zachovat klidovou zónu v zahradě a prostorách klauzury, proto se zahrada ve všedních dnech otevírá pouze ráno a večer, když jsou v bazilice pravidelné bohoslužby. O prohlídky je ve všedních dnech minimální zájem a břevnovské arciopatství také pronajímá prostory, kterými návštěvníci procházejí, proto se tyto komentované prohlídky konají pouze o víkendech. Dle názoru pana Linarta by Břevnov vypadal podobně, i kdyby nepotřeboval finance plynoucí z pronájmů - byl už dříve otevřen především intelektuálním společnostem, v areálu býval funkční pivovar a klášter dokonce vlastnil síť hospod. I na Strahově jsou místa, kam se běžný turista nepodívá a jsou vyhrazeny jen a pouze řeholníkům - části zahrady a samozřejmě i velká část kláštera. Veškeré kulturní a komerční akce a aktivity jsou organizovány tak, aby co nejméně rušily život řeholníků. Dle názoru Ing. Fouska ze Strahovského kláštera je vysoká návštěvnost způsobena především dobrou lokalitou a také péčí zaměstnanců Strahovské kanonie o propagaci kláštera.
Vývoj návštěvnosti - Břevnovský klášter 9 000 8 000 7 000
8 054
8 250
7 865
6 395
6 000
6 150
5 000
Břevnovský klášter
4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 13 - Vývoj návštěvnosti Břevnovského kláštera 2006 – 201095
95
Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství.
46
Vývoj návštěvnosti - Strahovský klášter 250 000
200 000
190 708 184 379
176 900 153 372
148 409 150 000
Strahovská knihovna 125 316
Strahovská obrazárna
100 000
50 000
30 063 X
X
2006
2007
26 223 24 977
0 2008
2009
2010
24 765 2011
Obrázek 14 – Vývoj návštěvnosti Strahovského kláštera 2006 – 201196
96
Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství, X = nezjištěno.
47
Závěr Tato práce si za cíl určila posouzení současného stavu a využívání klášterních objektů v dnešní české společnosti. Jak vyplývá ze sčítání lidu, obyvatelé této země se stále více odvracejí od náboženských idejí, resp. od křesťanských církví. I přesto se stále najdou lidé, kteří zasvětí svůj život řeholi. Situace v naší zemi ale pro církve a řeholní instituce není vůbec jednoduchá. Finančně jsou tyto organizace závislé na státních příspěvcích a z velké části také na vlastní šikovnosti. Drtivá část dnešních konventů, které sídlí v historicky významných budovách, je zapojena do komerčních aktivit a služeb cestovního ruchu. Jednou z možností, jak alespoň částečně navrátit klášterům jejich bývalou prosperitu, jsou církevní restituce, tedy navrácení majetku, který církvím právoplatně náleží. Církve a řeholní instituce by se mohly osamostatnit a fungovat jako samosprávné hospodářské jednotky - tak, jak tomu bylo v minulosti. Některé klášterní objekty jsou v České republice stále vlastněny řeholními institucemi, ale velké množství je i v rukou různorodých státních či neziskových institucí a organizací a soukromníků. V bývalých klášterních budovách můžeme nalézt kulturní instituce, jako jsou muzea a galerie, organizace státní správy a vzdělávací instituce. Díky rozsáhlým areálům bylo možné v bývalých klášterech vybudovat zdravotnická zařízení a instituce sociální péče. Množství klášterů je prezentováno čistě jako kulturní památka. Tyto příklady jsou dle mého názoru důstojným využitím těchto památek - vždyť kláštery byly od dob svého vzniku nejen místem pro uctívání Boha, ale také centry vzdělanosti, kultury a sociální péče. Některé bývalé klášterní budovy jsou v současnosti využívány i jako byty, administrativní prostory, obchody či dokonce skladiště. Pokud bych se měla zaměřit pouze na dva podrobněji analyzované kláštery, zdá se mi, že prostor pro další způsoby využití již téměř neexistuje. Kláštery pronajímají budovy, fungují jako farnosti, zapojují se do kulturních akcí a snaží se vyjít vstříc i turistům. Je ale nutno říci, že oba kláštery by se mohly zlepšit v organizování pobytů duchovní obnovy - tato možnost v současné době není běžně nabízena široké veřejnosti. 48
Kláštery i v dnešní uspěchané době mají svůj význam. I přes komercializaci jsou to stále místa klidu a míru, kde zájemci mohou načerpat nové síly a podniknout osobní duchovní obnovu. Řeholnictví by i v budoucnosti mělo mít v naší společnosti svoje místo, stejně tak jako kláštery, které jsou součástí naší historie a jsou nezaměnitelnými architektonickými památkami.
49
Seznam zdrojů Literatura BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. Praha: Bačkovský, 1893, 472 s. Církve a majetek: k restituci majetku církví a náboženských organizací. Praha: Občanský institut, 1993, 27 s. Studie (Občanský institut). ISBN 80-900-1904-8. DAVID, Petr. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002, 308 s. ISBN 80-701-1708-7. HRUDNÍKOVÁ, Mirjam. Řeholní život v českých zemích: Řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 1997, 319 s. ISBN 80-719-2222-6. HŮLKA, Vít. Strahov. Vyd 1. Praha: Opatství strahovské. 1939, 31 s. Naše Praha. JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha: Klášter premonstrátů na Strahově, 1991, 173 s. ISBN 80-852-4511-6. KALNÝ, Mojmír. Církevní majetek a restituce. Praha: Občanský institut, 1995, 28 s. Studie OI, č. 7. ISBN 80-901-6593-1. MALEČEK, František, MALEČEK, Roman a ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahov Praha. Roztoky u Prahy: Orion, 19901994, 152 s. ISBN 80-900-2874-8. NOVOTNÝ, Jiří a POLÁK, František. Tajné dějiny jezuitů. Praha: Adonai, 2001, 753 s. ISBN 80-865-0045-4. SIOSTRZONEK, Petr Prokop a KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Vyd. 1. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007, 189 s. Pietas benedictina. ISBN 978-80-86882-05-5. STEHLÍKOVÁ, Dana. Břevnovský klášter a okolí. Praha: Arciopatství benediktinů u sv. Markéty, 1994, 32 s. ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. Vyd. 1. Praha: Pro Strahovskou knihovnu Královské kanonie premonstrátů na Strahově vydala Jitka Kejřová, nakl. V ráji, 2008, 72 s. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-86758-52-7. VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989. Vyd. 1. Brno: Moravsko-slezská křesťanská akademie, 2009, 101 s. ISBN 978-809-0407510. VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 261 s. ISBN 80-7033-876-8. 50
VESELÝ, Pavel. Dominik Duka: Moderní a oblíbený. Praha: Petrklíč, 2011, 111 s. ISBN 978-80-7229-267-7. VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997, 778 s. ISBN 80-859-8317-6. VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004, 597 s. ISBN 80-7266179-5. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin III. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005-2008, 414 s. ISBN 978-80-7266-263-0. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin IV. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2008, 413 s. ISBN 978-80-7266-284-5. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin VI. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2009, 333 s. ISBN 978-80-7266-323-1. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin VII. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2010, 479 s. ISBN 978-80-7266-350-7.
Internetové zdroje MARTINEK, Jan. VV opět otočily. Pomohly schválit církevní zákon ve vládě. In: Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa [online]. 11. ledna 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/vv-opet-otocily-pomohly-schvalit-cirkevnizakon-ve-vlade-pzt-/ln_domov.asp?c=A120111_085358_ln_domov_ani HOLUBEC, Miloš. Josef II., rušitel klášterů a zakladatel Náboženské matice Magazín ChristNet.cz. Magazín ChristNet.cz [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3438 Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). In: 3/2002 Sb. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=52309&fulltext= z~C3~A1kon~20o~20c~C3~ADrkv~C3~ADch&nr=&part=&name=&rpp=15 Diecéze v ČR. ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE. Katolická církev v České republice [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.cirkev.cz/cirkev-v-cr/diecezev-cr/ Obecně o možnostech financování církví a náboženských společností I Ministerstvo kultury. MINISTERSTVO KULTURY. Ministerstvo kultury [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenskespolecnosti/financovani-cirkvi/obecne-o-moznostech-financovani-cirkvi-anabozenskych-spolecnosti-1046/
51
Výroční zprávy. ARCIBISKUPSTVÍ PRAHA. Arcibiskupství pražské [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.apha.cz/vyrocni-zpravy-1/ Farnost svaté Markéty. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/farnost Úvod. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://pietas.brevnov.cz/web_site/uvod.html Prohlídky v Břevnovském klášteře. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-0513]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/prohlidky Hotel Adalbert*** První ekologický hotel v České republice. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/hotel-adalbert Historie I Břevnovský pivovar. BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTERNÍ PIVOVAR SVATÉHO VOJTĚCHA A.S. Břevnovský pivovar [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://brevnovskypivovar.cz/historie/ Dějiny kláštera. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/dejiny Strahov. ČAČÍK, Bartoloměj M. a KODET, Jakub. Premonstráti: Stránky o premonstrátské spiritualitě, premonstrátech a jejich životě dnes [online]. [cit. 201205-20]. Dostupné z: http://premonstrati.org/?s=strahov Ubytování v hotelu Monastery. AVE TRAVEL & HOTELS. Hotel Monastery ubytování v historickém centru: Oficiální web hotelu [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.hotelmonastery.cz/cs/ubytovani.html Romantický butikový hotel u Pražského hradu - Questeneberk. QUESTENBERK HOTEL. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.questenberk.cz/ Lindner - HOTEL PRAHA. LINDNER HOTELS. Lindner [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.lindner.de/cz/hotel_prague_castle/ Historie pivovaru. KLÁŠTERNÍ PIVOVAR. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.klasterni-pivovar.cz/pivovar/historie_pivovaru Historie I Galerie Miro. GALERIE MIRO. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://galeriemiro.cz/historie.html Obrazárna a historické sály. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventu-obnovapamatek/obrazarna-a-historicke-saly
52
LOKOČ, Radim, LOKOČOVÁ, Michaela a KOLÁŘOVÁ ŠULCOVÁ, Miroslava. Vývoj krajiny v České republice. In: [online]. [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: www.lowaspol.cz/_soubory/KR_kniha.pdf POSPÍŠILOVÁ, Ludmila. Vývoj řeholního života v naší zemi po pádu totalitního režimu po současnost. [online]. [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: ludmila.frantiskanstvi.cz/texty/hromnice04.pdf Obrazárna a historické sály / Informace pro návštěvníky. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventu-obnovapamatek/obrazarna-a-historicke-saly/informace-pro-navstevniky Strahovská knihovna - Strahovský klášter. KRÁLOVSKÁ KANONIE PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVĚ. [online]. [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/strahovska-knihovna-archiv-a-dalsisbirky/strahovska-knihovna Podle tématu. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úvodní stránka I SLDB 2011 [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30562&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR8 8jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRh AgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_ Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1P LRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlD DwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FntAmHOQgblhBQBk2451WwE AAA..&vseuzemi=null&v Slovníček pojmů. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/slovnicek Z historie - O nás. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/o-nas/zhistorie/ Stálé expozice. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/staleexpozice/ Program. VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI. Vlastivědné muzeum v Olomouci [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vmo.cz/pronavstevniky/program/ Klášter Hostinné. FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER HOSTINNÉ. [online]. [cit. 2012-0530]. Dostupné z: http://www.klasterhostinne.cz/historie Klášter Hostinné. FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER HOSTINNÉ. [online]. [cit. 2012-0530]. Dostupné z: http://www.klasterhostinne.cz/
53
Domov pro seniory. DOMOV PRO SENIORY SLOUPNICE. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.ddsloupnice.cz/index.php O národní kulturní památce Klášterní Hradisko. VOJENSKÁ NEMOCNICE OLOMOUC. Vojenská nemocnice Olomouc [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.vnol.cz/cs/uvodni-stranka/klasterni-hradisko/ Mezinárodní centrum duchovní obnovy. MEZINÁRODNÍ CENTRUM DUCHOVNÍ OBNOVY. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.mcdo.cz/index.php?cl=1&b=1 Klášter Broumov. KLÁŠTER BROUMOVSKO. [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.klaster-broumov.cz/historie/benediktini/klater-broumov Zpřístupněné památky ve správě Národního památkového ústavu. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. NPÚ - Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-05-30]. Dostupné z: http://www.npu.cz/sights/?ft=&c175_0[]=4&c179_0[]=&c114_6[]=&send=Vyhled at&f=3634&al=
Ostatní zdroje Interní materiály Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty - Roční výkazy o památkových objektech s kulturním využitím za roky 2006 - 2010. E-mailová komunikace a osobní rozhovory se zaměstnanci Benediktinského arciopatství (pan Petr Linart) a Královské kanonie premonstrátů na Strahově (Ing. Petr Fousek).
54
Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1 – Počty řeholníků za léta 1925 – 2004 ................................................................... 6 Tabulka 2 - Návštěvnost Strahovské knihovny a obrazárny 2006 - 2011 .................. 33 Tabulka 3 - Návštěvníci a vstupné 2006 – 2010 ................................................................... 40 Tabulka 4 - Kulturní akce a publikační činnost 2006 - 2010 ........................................... 41
Obrázek 1 – Vývoj počtu řeholníků a řeholnic 1925 - 2004 ................................................ 6 Obrázek 2 - Vlastivědné muzeum v Olomouci ....................................................................... 22 Obrázek 3 - Klášter Hostinné - galerie s antickými plastikami ....................................... 24 Obrázek 4 - Vojenská nemocnice v Olomouci - Klášterní Hradisko .............................. 25 Obrázek 5 - Svatá Hora u Příbrami ............................................................................................. 27 Obrázek 6 - Strahovský klášter - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ........................... 29 Obrázek 7 - Strahovský klášter - Knihovna ............................................................................. 32 Obrázek 8 - Strahovský klášter - Kostel sv. Rocha/Galerie Miro, ................................... 34 Obrázek 9 - Břevnovský klášter................................................................................................... 39 Obrázek 10 - Břevnovský klášter - restaurace Klášterní šenk, ....................................... 42 Obrázek 11 - Graf struktury výnosů za rok 2010 ................................................................. 44 Obrázek 12 - Graf struktury nákladů za rok 2010................................................................ 44 Obrázek 13 - Vývoj návštěvnosti Břevnovského kláštera 2006 – 2010 ...................... 46 Obrázek 14 – Vývoj návštěvnosti Strahovského kláštera 2006 – 2011 ....................... 47
55
Přílohy Příloha 1 - Hospodaření v letech 2007 - 2010 Příloha 2 - Tabulka náboženského vyznání v České republice Příloha 3 - Kláštery využívané jako muzea, galerie, knihovny Příloha 4 - Kláštery využívané pro sociální a zdravotní péči Příloha 5 - Slovník pojmů Příloha 6 - Fotografie
56
Příloha
1
-
Hospodaření
Břevnovského
kláštera
v letech
2007 - 2010
Hospodaření v tis. Kč 2007 11 981 300 206 11 475
2008 13 473 182 1 272 12 019
2009 12 752 237 X 12 515
2010 11 706 309 X 11 397
7 757
866
5 350
3 700
-
3 806 -
-
2 288
Granty a příspěvky od ostatních subjektů
7 449
-
-
3 938
zahraniční subjekty ostatní Dary a sponzorské příspěvky
7 155 294 -
-
10 700
3 938 430
Výnosy z vlastní činnosti z prodeje vstupného z ostatní hlavní činnosti ostatní výnosy Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu Příspěvky a dotace z rozpočtu obce Příspěvky a dotace z rozpočtu kraje
Ostatní provozní výnosy CELKEM
X X 41 1 27 187 18 145 28 843 22 063
Spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb Osobní náklady mzdy náklady na SP a ZP Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Ostatní náklady CELKEM
X
X
15 308
15 386
2 553 2 558 3 698 3 475 X X 2 809 2 598 X X 889 877 X X 672 631 X X 4 327 4 300 25 207 24 358 912 1 007 27 760 26 916 24 917 24 799
Příloha 1 - Hospodaření 2007 – 201097
97
Vlastní konstrukce na základě interních údajů Benediktinského Arciopatství; X = nezjištěno.
57
Příloha 2 - Tabulka náboženského vyznání v ĆR
Náboženské vyznání v České republice 1991 Obyvatel celkem Věřící celkem Církev římskokatolická Podíl věřících římskokatolické církve
2001
2011
10 302 215 4 523 734 4 021 385
10 230 060 3 288 088 2 740 780
10 562 214 2 175 087 1 083 899
39%
27%
10%
Příloha 2 - Náboženské vyznání v České republice98
Podle tématu. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Úvodní stránka I SLDB 2011 [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30562&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3W wcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjk KNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4 ZHOIY5u_t7MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2Cy YGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlDDwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWM LA4eni6hcSEAZ0FntAmHOQgblhBQBk2451WwEAAA..&vseuzemi=null&v 98
58
Příloha 3 - Kláštery využívané jako muzea, galerie, knihovny bývalý františkánský klášter v Kadani (Ústecký kraj) - Městské muzeum v Kadani (několik prohlídkových okruhů - mineralogie, nerosty Kadaňska, zkameněliny, těžba a zpracování surovin v minulosti, klášterní život, minulost Kadaně a také dočasné výstavy…) bývalý františkánský klášter v Tachově (Plzeňský kraj) - Muzeum Českého lesa (široké spektrum společenskovědních a přírodovědných sbírek) bývalý dominikánský klášter v Opavě (Moravskoslezský kraj) - Dům umění, galerie, Základní umělecká škola bývalý klášter voršilek v České Skalici (Královéhradecký kraj) - Textilní muzeum a Muzeum (historie textilní výroby) Boženy Němcové bývalý minoritský klášter ve Stříbře (Plzeňský kraj) - Městské muzeum (historie dolování, mineralogie, archeologie a expozice přírodovědné, etnografické a umělecké), informační centrum, galerie umění bývalý klášter augustiniánů ve Vrchlabí (Královéhradecký kraj) - Krkonošské muzeum (audiovizuální ekologická expozice, stálá výstava o historii osidlování Krkonoš, dočasné výstavy) bývalý dominikánský klášter v Praze (Karmelitská ulice, Hlavní město Praha) pobočka Národního muzea - České muzeum hudby bývalý
původně
minoritský,
poté
františkánský
klášter
ve
Znojmě
(Jihomoravský kraj) - Jihomoravské muzeum (přírodniny, archeologie, černé řemeslo, orientální zbraně, dočasné výstavy) bývalý klášter klarisek v Praze (Anežský klášter) - pobočka Národní galerie v Praze (expozice středověkého a raně renesančního umění) bývalý klášter augustiniánů na Karlově (Hlavní město Praha) - Muzeum Policie České republiky (vývoj, historie a činnost bezpečnostních sborů) bývalý klášter augustiniánů v Borovanech (Jihočeský kraj) - Klášterní muzeum (historické expozice, výstava církevních oděvů, prohlídky)
59
Příloha 4 - Kláštery využívané pro sociální a zdravotní péči bývalý klášter v Opavě (Moravskoslezský kraj) - Centrum ucelené léčebné rehabilitace a léčby bolesti bývalý klášter řádu milosrdných bratří v Letovicích (Jihomoravský kraj) Nemocnice Milosrdných bratří (léčebna pro dlouhodobě nemocné) bývalý piaristický klášter v Kosmonosech (Středočeský kraj) - Psychiatrická léčebna (otevřena již v roce 1869) bývalý jezuitský klášter v Opařanech (Jihočeský kraj) - Dětská psychiatrická léčebna (původní klášter vybudován z bývalé kamenné tvrze v 18. století) bývalý klášter boromejek ve Vidnavě (Olomoucký kraj) - Výchovný ústav mládeže Vidnava bývalý klášter boromejek v Rožďalovicích (Středočeský kraj) - domov pro seniory bývalý klášter v Hlučíně (Moravskoslezský kraj) - dům s pečovatelskou službou
60
Příloha 5 - Slovník pojmů abatyše - lat. abbatissa, z lat. abbas - opat; odvozený termín, označující „matku představenou“ ženské řeholní (mnišské) komunity; zkomolením vzniklo i české slovo „jeptiška“, často užívané pro označení řeholnic obecně arciopat / arciopatství - lat. archiabbas / archiabbatia; čestné tituly představeného zvlášť významného kláštera a kláštera samotného, často jde o nejstarší klášter na daném území bazilika - řec. basiliké stoá - královské sloupořadí, původně antická veřejná stavba; křesťanská liturgická (bohoslužebná) stavba (kostel) o lichém počtu lodí (1, 3, 5) se střední lodí převýšenou nad boční tak, že je přímo osvětlená okny. Nyní se tohoto označení používá i pro některé kostely jiné stavební koncepce, pokud jim byla papežem udělena zvláštní (obvykle čestná) privilegia farář - lat. parochus, z řec. parochos - původně označení pro dodavatele zásob cestujícím úředníkům, státem placeného hostinského při státních silnicích; ten kdo má právo rozdělovat, udílet. V křesťanském významu kněz - duchovní správce stanoveného obvodu církevní správy farnosti. Duchovní správa zahrnuje právo a povinnost kněze sloužit mši svatou, udělovat další svátosti, kázat - obecně provázet jemu svěřenou obec věřících životem podle evangelia farnost - řec. paroikia - oblast, sousedství; trvale zřízený obvod církevní správy (obvykle část města, jedna nebo více menších obcí) a v něm žijící společenství věřících, svěřené do duchovní péče knězi - faráři fortna - lat. porta - brána; do češtiny přešlo slovo přes němčinu, vstup do kláštera nebo klauzury, vrátnice kapitula - lat. capitulum, zdrobnělina od caput - hlava; shromáždění mnichů, které spolu s představeným kláštera řídí komunitu (konvent) mnichů a spravuje záležitosti kláštera generální kapitula - shromáždění představených klášterů a volených zástupců z řad mnichů jednotlivých klášterů spojených v kongregaci, kterou řídí a spravuje její záležitosti kapitulní síň - místnost pro shromáždění mnichů k projednávání záležitostí konventu (komunity) klášter - lat. claustrum - ohrazené, uzavřené místo; objekt, kde žije společenství (komunita / konvent) mnichů nebo mnišek klauzura - lat. claudere - zavřít, clausura - uzavřený prostor; obytná budova pro členy konventu, část kláštera nepřístupná veřejnosti; též označení pro právní předpisy, které stanovují pravidla pro vztah řeholních osob k okolí v místě, kde společenství žije kněz - v římskokatolické a pravoslavné církvi osoba, která vykonává kultovní a obřadní úkony, v nichž zastupuje (přesněji reprezentuje) společenství věřících před Bohem; věřící křesťan, který obdržel svátost kněžského svěcení, jímž získal oprávnění (moc) udělovat další svátosti konvent - lat. conventus - shromáždění, společenství řeholníků/řeholnic 1 kláštera; označení pro budovy, které tato společenství obývají krypta - zaklenutý liturgický (bohoslužebný), původně i pohřební, prostor; součást chrámu, obvykle umístěná ve východním závěru kostela a částečně zapuštěná pod povrch okolního terénu (polosuterénní prostor) liturgie - řec. léitos érgon - veřejný úkon (čin), leitúrgia - veřejná služba, v klasické řečtině označení pro službu státu (obci) nebo bohům - bohoslužba; obecně kultovní úkon, jednání vyjadřující slovy a gesty vztah člověka k božské skutečnosti liturgie hodin - lat. liturgia horarum, officium divinum - modlitba hodin, denní modlitba církve: každodenní kněžská a mnišská povinnost modlitby v několika denních dobách mnich/mniška - lat. monachus z řec. monachos, monos - samotný, jediný; původně o samotě žijící asketa (askeze = cvičení, odříkání), v záp. Evropě se již v pozdní antice začalo tohoto termínu užívat k označení osob žijících v komunitě řídící se určitým souborem pravidel - řeholí novic/novicka - osoba připravující se na život v řeholním stavu ve zkušební době (noviciát); podle Konstitucí Slovanské benediktinské kongregace trvá noviciát jeden rok, po jehož absolvování může novic/-ka složit první (časově omezené) řeholní sliby
61
opat - lat. abbas, z aramejského abba - otec, titul představeného kláštera některých mužských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté aj.) opat-praeses - opat spravující záležitosti kongregace; narozdíl od provinciálů (místních představených centrálně řízených řádů - dominikáni, františkáni, jezuité aj.) nemá v jednotlivých klášteřích kongregace přímé pravomoci opat-primas představený Benediktinské konfederace, zastupuje benediktinské kláštery u Apoštolského stolce v Římě, narozdíl od generálních představených centrálně řízených řádů nemá v jednotlivých kongregacích a klášterech přímé pravomoci opatství - organizačně samostatný a právně nezávislý klášter vedený opatem, nebo, v době uprázdnění opatského úřadu, převorem-administrátorem opus dei (opus divinum) v Řeholi sv. Benedikta označení pro společné bohoslužby, zejména pro liturgii hodin postulant/postulantka - uchazeč/-ka o vstup do komunity mnichů/mnišek; přijetí do noviciátu předchází přibližně půlroční doba, kdy kandidát/-ka mnišského života poznává prostředí a život komunity a komunity se seznamuje s ním/ní. Poté následuje přijetí do noviciátu prelát - lat. praelatus - představený; titul vyššího církevního hodnostáře zastávajícího úřad, s nímž je spojena určitá pravomoc, biskup, opat aj. prelatura - prelátem zastávaný úřad, přeneseně také obydlí a reprezentační prostory preláta, např. představeného kláštera - opata; obydlí opata nebylo, s ohledem na nutnost jeho kontaktu s okolím, součástí klauzury probošt - lat. praepositus - postavený do čela, ustanovený nad něčím nebo někým, velitel, dozorce; zde ve významu představený organizačně a právně nesamostatného kláštera, v němž zastupuje vlastního představeného, opata proboštství - označení kláštera, organizačně a právně závislého na „mateřském“ klášteře; obvykle šlo o původně malé komunity, zakládané v místech více vzdálených od centra převor - lat. prior - první, přední; titul zástupce opata; též označení představeného menšího konventu, který se (ještě) nestal opatstvím převor-administrátor - označení představeného kláštera, který vede opatství v době uprázdnění opatského úřadu nebo v období, kdy se kapitula opatství rozhodla opatskou volbu odložit; převor-administrátor řídí klášter se všemi pravomocemi opata, neužívá však odznaků opatské hodnosti (mitra, berla, pektorál a prsten) převorství (priorát) - označení menšího kláštera, který nemá status opatství, případně kláštera, který je organizačně a právně závislý na „mateřském“ klášteře refektář - společná klášterní jídelna řehole - lat. regula, soubor pravidel, jimiž se řídí život v jednotlivých klášteřích nebo řádech řeholník/řeholnice - člen/-ka společenství (komunity, konventu), které se řídí určitým souborem pravidel - řeholí svátosti - lat. sacramenta; liturgické úkony, které věřícím zprostředkovávají Boží působení; naznačované (symbolické) jednání, které odkazuje k božské skutečnosti99
Slovníček pojmů. BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ. Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.brevnov.cz/CS/slovnicek 99
62
Příloha 6 - Fotografie
Břevnovský klášter - pavilon Vojtěška, zdroj: autor
Břevnovský hřbitov, zdroj: autor
63
Břevnovský klášter, zdroj: autor
Břevnovský klášter - bazilika sv. Markéty, Hotell Adalbert, Klášterní šenk, zdroj: autor
64
Strahovský klášter - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, zdroj: autor
Strahovský klášter - detail knihovny, zdroj: autor
65
Strahov - Restaurace BellaVista, zdroj: autor
Strahov - Hotel Questenberk, zdroj: autor
66
