Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2013
Kateřina Kučerová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Analýza sledovanosti pořadů zaměřených na životní styl
Autor bakalářské práce:
Kateřina Kučerová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Ondřej Pešek
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza sledovanosti pořadů zaměřených na životní styl“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 3. května 2013
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Ondřeji Peškovi za cenné rady, podnětné připomínky a vstřícný přístup při vedení mé bakalářské práce.
Název bakalářské práce: Analýza sledovanosti pořadů zaměřených na životní styl
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá životním stylem současné populace, a jak je její životní styl ovlivňován médii, především lifestylovými televizními pořady. První část práce vymezuje a vysvětluje teoretické pojmy spojené s životním stylem, popisuje vliv médií na životní styl populace a charakterizuje vybrané televizní pořady vysílané v České republice zaměřené na životní styl. Praktická část práce je tvořena analýzou sledovanosti vybraných televizních pořadů, která byla sestavena na základě dat získaných Asociací televizních organizací. Pro metodu analýzy sledovanosti bylo využito ukazatelů share, rating a projekce. Dílčím cílem praktické části bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, jakým způsobem ovlivňují vybrané pořady životní styl respondentů.
Klíčová slova: životní styl, média, pořady zaměřené na životní styl, sledovanost
Title of the Bachelor´s Thesis: Analysis of Ratings of lifestyle TV shows
Abstract: The bachelor thesis is based on lifestyle of current population and how media influences it, especially lifestyle TV shows. The first part of the paper defines and explains theorethical terms related to lifestyle, describes an influece of media on lifestyle of population and features selected lifestyle TV programmes screened in Czech Republic. The practical part of the thesis is made by an analyse of ratings selected TV shows, which were put together on the basis of datas obtained by Association of TV Organizations. I used indicators of share, rating and projection for a method of the analyse of audience ratings. The partial goal of the practical part, based on made questionnaire survey, was to find, how selected TV shows influence or not influence lifestyle of the respondents.
Key words: lifestyle, media, lifestyle shows, ratings
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 1
2
Životní styl .......................................................................................................................... 5 1.1
Charakteristika životního stylu .................................................................................... 5
1.2
Životní styl, životní způsob a životní sloh ................................................................... 6
1.3
Alternativní životní styl ............................................................................................... 8
1.3.1
Zdravý životní styl ................................................................................................ 8
1.3.2
Ekologický životní styl ......................................................................................... 9
1.3.3
Moderní životní styly............................................................................................ 9
1.3.4
Životní styly podle marketingových agentur v ČR ............................................ 12
Vliv médií na životní styl .................................................................................................. 15 2.1
Jak média ovlivňují lidi .............................................................................................. 15
2.2
Jak lidé ovlivňují média ............................................................................................. 17
3
Charakteristika analyzovaných pořadů ............................................................................. 18
4
Metodologie ...................................................................................................................... 24
5
6
4.1
Měření sledovanosti ................................................................................................... 24
4.2
Dotazníkové šetření ................................................................................................... 25
Analýza sledovanosti vybraných pořadů zaměřených na životní styl ............................... 26 5.1
Jste to, co jíte.............................................................................................................. 26
5.2
Souboj v těžké váze ................................................................................................... 32
5.3
Nahá jsi krásná ........................................................................................................... 34
5.4
Zhubni, nebo přiber! .................................................................................................. 36
5.5
Zkus mít vkus ............................................................................................................. 40
5.6
Tep 24 ........................................................................................................................ 41
5.7
Vyzkoušejte si… ........................................................................................................ 43
5.8
Srovnání pořadů ......................................................................................................... 44
5.9
Shrnutí analýzy .......................................................................................................... 48
Dotazníkové šetření ........................................................................................................... 50 6.1
Vzorek respondentů ................................................................................................... 50
6.2
Sledovanost analyzovaných pořadů ........................................................................... 53
6.3
Vztah respondentů k médiím ..................................................................................... 59
6.4
Shrnutí dotazníkového šetření.................................................................................... 65
Závěr ......................................................................................................................................... 67 Seznam literatury ...................................................................................................................... 69 Seznam grafů a tabulek............................................................................................................. 72 Přílohy ...................................................................................................................................... 74
Úvod V současné době můžeme pozorovat nárůst zájmu o životní styl. Je to čím dál více diskutovanější téma, se kterým se potýkáme denně. Je to také jeden z důvodů, proč jsem si toto téma bakalářské práce zvolila. Zjednodušeně se dá říct, že životní styl je vlastně utvářen podle našich názorů a podle toho, jak se chováme. Proto také můžeme říct, že životních stylů je nespočetně mnoho, stejně tak, jako je nás, protože každý z nás je originál s jedinečným životním stylem. Ano, může se náš životní styl podobat některému z již existujících, ale nikdy nebude do poslední kapky totožný. Zkusíme - li zadat pojem životní styl do internetového vyhledávače, vyskočí nám odkazy, zabývající se stravováním, bydlením a v neposlední řadě i budováním profesní kariéry. S životním stylem je čím dál častěji spojován pojem zdraví. I zdravý životní styl je velmi různorodý. Někdo si pod tímto pojmem vybaví hit posledních let – biopotraviny a farmářské trhy, pro jiného to může znamenat stát se vegetariánem. Zdravý životní styl je dnes stavěn na přední příčky a mnoho lidí si myslí, že dodržuje zdravý způsob života. Ovšem životní styl není jen o zdravém stravování a pohybu, což si mnozí lidé mylně myslí, ale také o duševní vyrovnanosti, vhodném skloubení práce a odpočinku a o pozitivním přístupu k životu. Aby toho nebylo málo, z každých novin, časopisů, televizních reklam či jiných mediálních prostředků, na nás vykukují „návody“ na to, jak mít perfektní životní styl. Životní styl je jev, který vždy byl, je a bude a díky moderní době a většímu rozmachu medií se nám daleko více dostává „pod kůži“. Právě rozmach médií dopomohl k tomu, aby vznikly pořady zaměřené na životní styl. Jsou to pořady, které se zabývají naším vzhledem, stravováním a zároveň plní naše „vysněná“ přání. Zájem o tyto pořady neustále roste jak ze strany diváků, tak ze strany účastníků. Důvod, proč jsem si vybrala téma „Analýza sledovanosti pořadů zaměřených na životní styl“, byl jednak proto, že mě daná problematika zajímá, ale více proto, že jsem sama patřila mezi skupinu diváků, která lifestylové pořady zařadila na program svého dne. Proto jsem se také rozhodla analyzovat vybrané lifestylové pořady, zjistit, kdo jsou diváci a popř. zda jejich životní styl je skrze analyzované pořady ovlivňován. První kapitola je zaměřena na samotný pojem životní styl a jeho charakteristiku. Objasní druhy životních stylů a vysvětlí tzv. terminologickou triádu, která rozlišuje termíny životní způsob, životní styl a životní sloh. Přiblíží alternativní životní styly, které se zaměřují na způsob trávení života a dále také marketingové pohledy na životní styly známé v České republice. Druhá kapitola s názvem Vliv médií na životní styl je orientována na média jako na marketingový prostředek působící na ovlivnění lidí. V této kapitole jsem si položila otázku, jak média ovlivňují lidi a jak lidé ovlivňují média. Závěr teoretické části, třetí kapitola, představí jednotlivé pořady, které se životním stylem zabývají, popř. zabývali. Jedná se o pořady Jste to, co jíte, Souboj v těžké váze, Nahá
3
jsi krásná, nově vysílaný zahraniční pořad Zhubni, nebo přiber!. Dále pořady z produkce České televize – Zkus mít vkus, Tep 24 a Vyzkoušejte si... . Čtvrtá kapitola objasní metody, které budou pro naplnění cíle bakalářské práce klíčové. Jako první metodu jsem si vybrala analýzu dat sledovanosti, kde budou vysvětleny základní pojmy, které jsou nezbytné pro provedení analýzy. Druhou aplikovanou metodou je vlastní dotazníkové šetření. V páté kapitole mi budou cenným podkladem pro provedení analýzy data sledovanosti agentury ATO. U jednotlivých pořadů budu rozebírat nejen charakterizované veličiny, ale také se zaměřím na jejich celkový vývoj. Následně budou analyzované pořady porovnány. Šestá kapitola je věnována realizovanému dotazníkovému šetření, které uzavírá praktickou část. Nejprve zde představím skupinu respondentů podle kategorií - pohlaví, věk, demografické a socioekonomické faktory. Poté budou zjištěny důvody, proč jsou pořady zaměřené na životní styl sledovány, jaká část populace tvoří skupinu diváků a jak sledování lifestylových pořadů ovlivnilo nebo ovlivňuje jejich životy. Cílem bakalářské práce je analyzovat sledovanost lifestylových pořadů a následně pomocí dotazníkového šetření zjistit, jakým způsobem ovlivňují zmíněné pořady životní styl vybraných respondentů. Mimo jiné se pokusím zjistit, jak lidé vnímají dnešní svět médií, zda se nechají jimi ovlivňovat a do jaké míry zasahují do jejich životů. Stěžejní literaturou při zpracování bakalářské práce byla především kniha Sociologie životního stylu od autorů Duffková, Dubský a Urban. Dále kniha sociologie životního způsobu od Kubátové a v neposlední řadě knihy zaměřené na média, marketing a spotřební chování. Důležitým zdrojem byly výzkumy společnosti MEDIARESEARCH, které mi byly dostupné z jejich webových stránek. Ráda bych ještě vyzdvihla elektronické zdroje, které byly tematicky zaměřeny a v práci využity pro ucelení informací.
4
1 Životní styl 1.1 Charakteristika životního stylu Pojem životní styl si každý z nás může vysvětlit svým způsobem, protože každý z nás se s tímto pojmem setkal v různých situacích a tak se mu také v povědomí odlišně zachytil. Pojem životní styl v sobě zahrnuje to, jakým způsobem žijeme, jak se oblékáme, jak se chováme, jak se stravujeme, jak se bavíme, jak pracujeme a mnoho dalšího (Duffková, 2008, s. 51). Každá z definic životního stylu je úplně jiná, ale přesto výstižná. Podle nejnovější publikace Bárty a Bártové „bývá životní styl chápán jako subsystém kultury, který si subjekt (resp. segment) volí v závislosti na konkrétních životních podmínkách vnějších (příjmy, etnika, lokalita, nabídka, vzdělávání, zaměstnání, bydlení, rodina, atd.) a vnitřních (zdraví, motivační struktury)“(Bárta, Bártová, 2012, s. 116). Zatímco Kotler definuje životní styl jako „způsob života jednotlivce, který je vyjadřován jeho aktivitami, zájmy a názory“ (Kotler, 2007, s. 321). Životním stylem se v dnešním světě multimediální komunikace nezabývají pouze autoři v odborných knihách, ale také časopisy a televizní pořady. Jedním z nejznámějších lifestylových časopisů je Dieta, která pojem životní styl zaměřila především na neustálý boj s kilogramy (Mladá fronta: Dieta, © 2007-2012 ). Také bychom neměli opomenout časopisy, které nám poskytují praktické rady (Dům a zahrada), popř. ty, které jsou vydávány pro určité pohlaví např. Elle - časopis pro ženy, Maxim - časopis pro muže. To, jaký vedeme životní styl, závisí na nás a podmínkách, které si kolem sebe utváříme. Duffková rozlišuje dva základní faktory, od kterých se odvíjí náš životní styl (PhDr. Jana Duffková,CSc. - katedra sociologie FF UK, 2006). Prvním z nich je vnější faktor, který lze označit jako životní podmínky. V širším pojetí do vnějšího faktoru můžeme zařadit celou společnost, ve které si vytváříme přátele. V tom užším ho lze považovat za rodinu, ve které vyrůstáme a která nás obklopuje. Druhý faktor je spojen s osobností člověka a je nazýván jako vnitřní. Jedná se o subjektivní potřeby, hodnoty, zájmy, schopnosti a dovednosti. Podmínky způsobu života můžeme nazvat tzv. návody „jak žít“. Každý životní styl závisí na prostoru, prostředí, ve kterém se náš život odehrává. Duffková jej člení na sociální a fyzické prostředí (Duffková, 2008, s. 59). Sociální prostředí je spojováno s makroprostředím, mezzoprostředím a mikroprostředím. V rámci fyzického prostředí se rozlišují životní styly, které se odehrávají ve městě a na venkově. Jako základní rozdíly mezi životem ve městě a na venkově Kubátová uvádí: rychlost/pomalost, přesný lineární čas měřený hodinami/nepřesný cyklický přírodní čas, technická civilizace a průmysl/zemědělství a v neposlední řadě racionalita vs. emocionalita (Kubátová, 2010, s. 160). Ze zmíněných rozdílů lze odvodit, že město je symbolem moderní společnosti, zatímco venkov je charakterizován jako tradiční předmoderní společnost. Jak již bylo zmíněno, pro venkov je charakteristické zemědělství, a proto je také někdy označován jako zemědělská společnost. Je to společnost, která předcházela městské společnosti. V rámci
5
zkoumání fyzického prostředí se v posledních letech objevily nové pohledy na vzájemné působení životního stylu člověka a daného prostředí (Duffková, 2008, s. 61). Člověk může svým životním stylem měnit prostředí, zároveň se mu musí i přizpůsobovat. V prvním pohledu se jedná o odpoutání člověka na určité místo, tedy o jeho mobilitu. S mobilitou člověka je spojován životní styl, který je označován jako tzv. novodobé nomádství. Druhý pohled je tzv. globalizovaný životní styl. Jako příklad lze uvést „macdonaldizace“, tj rozšiřování provozoven McDonald po celém světě. Poslední pohled je ovlivněn moderní technologií, která vytváří „počítačový“ či „internetový“ životní styl. Internetový životní styl mnozí z nás znají, aniž by o tom měli ponětí. V internetovém životním stylu je pro člověka nejdůležitější počítač, popř. internet a okolní prostředí lze považovat za nepodstatné. Alternativní životní styl, jinak nazýván jako zástupný či náhradní životní styl, se začal v České republice rozvíjet v 90. let 20. Století. Alternativní životní styl je chování člověka, který se rozhodne dělat něco jinak, než se v dnešní době obvykle dělává. Každý alternativní životní styl má i své specifické rysy. Některé rysy jsou více viditelné, jiné zase méně. Ty, které lze vidět na první pohled, jsou např. způsob oblékání, líčení, styl hudby a mimo jiné také trávení volného času. Ty rysy, které unikají lidským očím, jsou ty nejdůležitější. Mezi tyto rysy patří hodnoty, názory na svět, chování k lidem a mnoho dalších. Podle Duffkové si každý člověk v průběhu svého života vytváří hodnotový žebříček, který vzniká podle jeho vlastních zkušeností či prožitků (Duffková, 2008, s. 125). To znamená, že každá zkušenost má přiřazenou svoji váhu, která ji řadí buď do popředí, nebo ji ponechává v postranní. Na základě těchto vah je vytvářena hodnotová orientace člověka. Na vytváření hodnotového žebříčku taktéž působí hodnotová orientace nejbližšího okolí, jiných osob, např. celebrit, či hodnoty preferované v celé společnosti. Z marketingového hlediska můžeme rozdělit životní styl do několika skupin. Podle Johnové marketing definuje několik základních skupin, které se postupně zužují do specifičtějších skupin pro účely zkoumání jednotlivých odvětví (Johnová, 2008, s. 78). Rozdělení do určitých odvětví je důležité pro zákazníky jakožto spotřebitele. Z tohoto důvodu existují různé přístupy sledování životního stylu a zároveň různé marketingové pohledy. Životní styl s sebou nese tedy i různé spotřební chování zaměřené na různé tržní segmenty. Z pohledu marketingové orientace se jedná o rozhodování o obsahu komplexního produktu, struktuře výrobkového mixu, návrhu a tvorbě nových výrobků, zdokonalování stávajících a rozhodování o cenách. (Koudelka, 2010, s. 87)
1.2 Životní styl, životní způsob a životní sloh Pro rozlišení pojmů životní styl, životní způsob a životní sloh je vycházeno z knih Sociologie životního stylu od autorů Duffková, Dubský, Urban a Sociologie životní způsobu od Kubátové. V terminologii, která je běžně využívaná mezi sociology, se nachází dva hlavní pojmy - životní způsob a životní styl. Další, méně významný pojem je životní sloh. Životní
6
styl a životní způsob jsou termíny, které bývají považovány buď za totožné, nebo na ně lze nahlížet jako na pojmy odlišné. Právě kvůli těmto pojmům můžeme sociology rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří životní styl a životní způsob nerozlišují a termíny používají v nejrůznějších situacích jako synonyma. Zatímco druhou skupiny představují sociologové, kteří mají potřebu tyto pojmy přesně aplikovat ve správně zvoleném významu. Pokud budeme chápat pojmy jako rozdílné, existují dva způsoby jejich pochopení. První způsob je ten, který považuje životní způsob za nadřazenou skupinu životnímu stylu. Z toho vyplývá, že životní způsob bývá považován za obecný pojem, který řeší způsoby realizace jednotlivých každodenních činností a způsobů chování. Zahrnuje kvantitativní souhrn činností, vztahů a projevů a lze vyjádřit výčtem činností. Zatímco životní styl je pojem konkrétnější a je spojen s konkrétním individuem, popř. skupinou. Do životního stylu vstupují především subjektivní hodnoty a jsou v něm zdůrazněny vazby na jednotlivé činnosti a způsoby chování, tedy životního způsobu. Životní styl se dále podle Duffkové člení na životní styl jednotlivce a životní styl skupiny. Životní styl na úrovni jednotlivce lze charakterizovat jako konkrétní životní způsob jedince, přičemž jeho jednotlivé části si vzájemně odpovídají a jsou ve vzájemném vztahu, kdy všemi podstatnými činnostmi každodenního života vede určitá tzv. červená linie. Zatímco životním stylem skupiny rozumíme charakteristické rysy životního způsobu, které jsou společné pro většinu členů určité skupiny – např. životní styl vysokoškolských studentů. Druhý způsob rozlišování pojmů představuje životní způsob jako sociálněekonomický rozměr, tzn., že se zabývá základními existenčními otázkami, životní úrovní, prací a mimo jiné i spotřebou. Naopak životní styl je vymezen kulturologickou dimenzí, ve které důležitou roli hraje volný čas, hodnoty jedince, tradice a mezilidské vztahy. S odlišným chápáním pojmů existuje několik problémů. Podle Duffkové tkví jeden z problémů v tom, že v nejširším významu pojem životní styl představuje především to, jak lidé žijí. Dalším momentem sporů, který Duffková zdůrazňuje, je nedostatečná odlišnost termínu životního stylu a jeho problematiky. Do problematiky životního stylu patří i další kategorie (např. životní úroveň, využití volného času aj.), které jsou s termínem úzce spojovány, ale přesto je nemůžeme považovat za jeho součásti. Životní sloh je specifický termín, který má i své zvláštní postavení. Buď jej můžeme považovat za další synonymum k životnímu stylu a způsobu. Potom bývají tyto pojmy často uváděny následovně: životní styl/způsob (popř. i /sloh). Nebo jej lze vyčlenit stranou a uchopit ho jako pojetí českého architekta Karla Honzíka. Pojem životní sloh je používán od 40. let 20. století, kde byl spojován především s architekturou měst a budov. Později architekti přišli na to, že je důležité spojit stavby měst a budov komplexně s celým prostředím, v němž mají lidé žít. Podstatou koncepce životní slohu Karla Honzíka je domněnka, „že životní sloh je soustavou vzájemně vztažných životních forem, jimiž se projevuje život lidské společnosti v určité historické situaci“. Životní forma v Honzíkově domněnce představuje podle Kubátové každé jednání, vztah a vědomí, které se dělí na formy věcí a formy stavů. Formy
7
věcí zahrnují věcné prostředí, které nás obklopuje v prostoru, např. města, sídliště, sady, ale také i oblečení a hračky. Formy stavů jsou projevy jednání mezi lidmi. Jsou to determinanty, které určují to, jak lidé nahlíží na svět, jak pracují, jak se chovají, jaké mají zvyky, gesta, způsob řeči a mimiky. Dále pak existují formy vědomí, do kterých spadá smyslové, citové a rozumové reagování na skutečnost. Pro potřeby této práce je přikloněno k variantě, kdy pojmy životní styl a životní způsob jsou považovány za totožné, jakož tomu bude v následujících řádcích.
1.3 Alternativní životní styl 1.3.1 Zdravý životní styl Jedním z nejznámějších alternativních životních stylů je zdravý životní styl. Zdravý životní styl je „Jednoduše způsob života každého z nás, který ovlivňuje naše fyzické i duševní zdraví.“(MUDR. Marková, © 2006 – 2012). Aby se životní styl dal považovat za zdravý, měl by se člověk vyvarovat kouření, alkoholu, drogám, nedostatku pohybu a také vytváření špatných mezilidských vztahů (Čeledová a Čevela, 2010, s. 53). Je řazen mezi alternativní životní styly, kde důležitou roli hraje to, jakými zásadami se člověk v životě řídí (Duffková, 2008, s. 119). Zásady, podle kterých se řídí, jsou nejprve stanoveny výchovou, později si je sám upravuje podle svých zkušeností a názorů. Pojem zdravý životní styl je používán denně a podle Stanislava Wasserbauera řada lidí tento pojem ale nedoceňuje. Při snaze žít zdravý životní styl je nejdůležitější primární prevence, neboli předcházení vzniku onemocnění. Jedná se při tom o dílčí krůčky, které může aplikovat do svého denního plánu každý jedinec – např. vyvarování se stresu, umění relaxovat, dodržovat zásady racionální výživy, pravidelně vykonávat tělesnou aktivitu v rozsahu min. 30 minut denně a mnoho dalších (Wasserbauer, 2001, s. 22). Dodržování zdravého životního stylu bylo v minulosti samozřejmostí. Přiměřená konzumace potravin, dostatek pohybu, pravidelný odpočinek a minimum stresu bylo charakteristické pro každého jedince. Kdysi dodržované a všeobecně prokázané podmínky zdravého životního stylu, na kterých by se měl způsob života jedince podílet z 50-60 %, zdravotní stav, životní a pracovní prostředí přibližně z 20 % a zdravotní péče také z 20 %, se dneska zdají být nereálné. V dnešní uspěchané době si na výše zmíněné rozložení životního stylu málo, kdo vzpomene. A pokud vzpomene, je otázkou, zda to dodržuje. I přes výše zmíněné procentuální podíly podmínek na zdravý životní styl, je zdraví stále spojováno především se stravováním, protože to je nejsnáze ovlivnitelný článek. Výživový specialista Petr Havlíček jako spoluautor knížky o životním stylu uvádí, že jídlo hraje v našem životě tu nejdůležitější roli (Lamschová, 2012, s. 14). Poukazuje na to, že si jídlo umíme užít, ale zároveň se pro nás může stát i naší noční můrou. Dřívější problémy se stravováním souvisely s nedostatkem potravin, nyní je to pravý opak. Z nedávného výzkumu, na kterém se podílelo 500 vědců, o zdravotním stavu obyvatel z celého světa vyplynulo, že „poprvé v historii více lidí umírá na následky přejídání než kvůli nedostatku potravin.“ (Seznam: Vzdělávání.
8
GLOBAL BURDEN OF DISEASE,© 2003–2012). Každý člověk, který má nějakou poruchu příjmu potravy spojenou především s přejídáním, by si měl vzpomenout na přísloví: „Jíš pro to, abys žil. Nežiješ proto, abys jedl“. Abychom úspěšně dodržovali zdravý životní styl, měli bychom se vyvarovat stresu a naučit se relaxovat. Pro mnohé je zvládání stresových situací nedosažitelné. Neumí hodit některé věci za hlavu. Bojí se, že udělají chybu, že nestihnou přijít na schůzku s přítelem/přítelkyní včas, a že nebudou moct trávit dost času s dětmi. Jednoduše řečeno, že nebudou dokonalí. Pokud opravdu potřebují být dokonalí, měli by se naučit spojit příjemné s užitečným, např. schůzku v kavárně vyměnit za sportovní centrum. Dalším významným bodem, který ovlivňuje zdravý životní styl, je optimismus. Ne nadarmo se říká s dobrou náladou jde všechno lépe. Spotřebitelé, kteří se hlásí k zdravému životnímu stylu, dávají přednost pokrmům, které si sami doma zpracují z prověřených surovin. S tím souvisí i větší zájem o spotřebiče, jež přispívají ke zdravé přípravě potravin. Mezi tyto spotřebiče patří např. domácí pekárny a parní hrnce, lisy na citrusy či sušičky ovoce a potravin. Jedná se především o konzervování čerstvě nasbíraného ovoce, hub nebo bylinek. Důvod, proč lidé sahají po zmíněných spotřebičích, je především ten, že jim umožní zachování zdraví prospěšných látek v pokrmech (AMI Communications, 2010).
1.3.2 Ekologický životní styl Mezi další alternativy životních stylů patří ekologický životní styl (Duffková, 2008, s. 119). Jak už z názvu vyplývá, tento styl je určen všem, kterým není lhostejné životní prostředí a příroda kolem nás. Jedná se o zásadu, která je dodržována každý den, týkající se spotřeby a využití ekologických výrobků, energetických zdrojů (preference tzv. solárních panelů či využití barev v pokoji, kdy množství spotřebované energie v bytě lze hodně ovlivnit barvou stěn) a v neposlední řadě trávení volného času (Ekologický životní styl pro každého, 2011). I ekologický životní styl má určité nákupní chování. Co se týká oblečení, je důležité si všímat původu materiálu a pracovních podmínek při výrobě. Kvůli tomu existují ekologické a sociální certifikáty, které získají firmy při dodržování určitých norem. V České republice se jedná o certifikáty pro oblečení Fair Wear Foundation, Soil Association a Fair Trade. Příznivci tohoto životního stylu preferují čistící prostředky, které jsou označovány jako Ekologicky šetrné výrobky (MuniMedia, 2010). Dále nakupují především potraviny, které jsou kvalitní, zdravé a produkované z ekologických farem. Upřednostňují české výrobky, domácí stravu a místní speciality. S vidinou kvalitního výrobku jsou ochotni zaplatit vyšší cenu (Veronica, 2008).
1.3.3 Moderní životní styly Jako moderní životní styly jsou v této práci označeny takové životní styly, které jsou v dnešní době čím dál více diskutovány a můžou se těšit velké oblibě v současné společnosti. Pod pojmem Yuppies se ukrývá životní styl, který vznikl na území USA v 80. letech 20. století jako zkratka slov „Young Urban Upwardly Mobile Professionals“, česky označován
9
jako styl mladých městských úspěšných kariéristů, kteří vydělávají mnoho peněz a rádi se ukazují v drahém oblečení. Yuppies jsou u nás znám především pod termínem „zlatá mládež“ (Smolík, 2008, s. 120). Podle Duffkové se tento styl původně vztahoval především na děti nebo vnuky poválečné generace. (Duffková, 2008, s. 237). Typické znaky Yuppies stylu jsou spjaty s prací. Milují svoji práci a snaží se v ní být co nejlepší, na kariérním žebříčku chtějí být na nejvyšší příčce (proto někdy bývají označováni také jako workoholici) a jsou velmi konzervativní. Na první pohled je poznáme podle bílé košile, černých kalhot a modré vázanky, vše mají samozřejmě „značkové“. Někteří lidé na ně nahlíží jako na egoisty bez jakýchkoliv citů. Se silou rozvoje tohoto stylu vznikaly i jiné varianty pojmu Yuppies podle jiných výrazných znaků, např. chudý yuppie bývá označován jako „Puppie“, neúspěšný bohatý člověk je „Vuffie“ a pod pojmem „Buppie“ se skrývá černošský yuppie (Duffková, 2008, s. 124). Yuppies z hlediska nákupního chování představují lukrativní trh pro produkty související s bydlením a vybavením domácnosti. Konzumují zdravé potraviny, nápoje a sportování je u nich na denním pořádku. Vyhledávají drahé automobily, luxusní zboží a dovolené (Kotler, 2007, s. 140). Např. ve Velké Británii je francouzské pivo Kronenburg označován jako nápoj pro „Yuppies“ (Kotler, 2007, s. 146). I řada muzeí a galerií vytvořila pro Yuppies speciální akce a programy, které se obvykle konají jednou měsíčně. Pro Yuppies jsou tyto akce především možností pro navazování profesních i osobních kontaktů (Johnová, 2008, s. 79). LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability) je termín pro životní styl, který se teprve nedávno dostal ze západní civilizace do České republiky. Životní styl LOHAS vznikl spojením zdravého a ekologického životního stylu. Popisuje způsobu života, ve kterém důležitou roli hraje orientace na zdraví, životní prostředí, osobní rozvoj, slušné chování a sociální spravedlnost (Česká televize – pořad Ecce homo lohas, 2010). Osoby, které se k tomuto životnímu stylu hlásí, vyznávají hodnoty udržitelného rozvoje, výrobky šetrné k životnímu prostředí, bioproduktů, aj. LOHAS jsou spotřebitelé, kteří nakupují „zelené“ výrobky a služby. Jedná se o již zmíněné bioprodukty, dále alternativní pohony, ekologické domy, přírodní produkty osobní péče i pro domácnost (papírové zboží, ekologické čistící prostředky), produkty Fair Trade. V oblasti zdravotnictví využívají zainteresované osoby alternativní medicínu (čínská medicína, homeopatie) a poměrně často se věnují očištění mysli, těla a duše prostřednictvím jógy. Největší oblibu si našel tento životní styl zejména ve vyspělých zemích a ekonomicky silnějších a vzdělanějších vrstev populace, neboli Yuppies (Mediaguru, 2011). LOHAS jsou označováni jako „spotřebitelé budoucnosti“ pro podnikatele, kteří se zaměřují produkty a služby z udržitelných zdrojů. LOHAS spotřebitelé v USA pokrývají poměrně velkou část dospělé populace – 19 %, cca 41 milionů osob. V České republice zatím žádný výzkum v souvislosti s LOHAS proveden nebyl, ale odhaduje se okolo 5 – 10 % dospělé populace - 1,5 – 3 miliony osob (Bio-info, 2010). Další alternativní životní styl je poměrně „nový“. Je to moderní životní styl mladé generace, který je označován jako „Singles“, neboli svobodný/nezadaný. Samotný jev „být svobodný“ není podle společnosti Median nový, to co je nové, „je vysoký počet samostatných
10
(jednočlenných) domácností třicátníků a třicátnic, která s přibývajícím věkem dotyčných příliš neubývá“ (Tuček, 200, s. 38). Podle Jandourka lze singles definovat jako „jedince, kteří nechtějí vstupovat do manželství, protože jim život o samotě v zásadě vyhovuje“ (Jandourek, 2003, s. 119). Jelikož jsou singles „ochuzeni“ o citový vztah k druhému partnerovi, nemusejí se na něj ohlížet a mohou se soustředit na kariéru a koníčky. Zároveň ale také mají touhu prožívat více sexuálních vztahů. Být singles po 30. roku života s sebou přináší jednu velkou nevýhodu a to, že mnoho lidí je v tomto věku sezdaných a už žijí „jiný – manželský - život“. Můžeme říct, že definice pana Jandourka není v dnešní době už moc výstižná. Do skupiny singles přeci nepatří jen ten, komu život o samotě vyhovuje, ale také i ten, který k sobě nemůže najít vhodného partnera. Je tedy otázkou, jestli jsou dnes dlouhodobé vztahy přežitkem, nebo těžce nedosažitelným cílem. Zajímavé je, že donedávna bychom člověka, který je v Kristových letech bez partnera/partnerky, označili za svobodného a ani bychom nepřemýšleli nad tím, jestli by to mohl být jeho životní styl. Doba se natolik mění, že to, co bychom v minulosti označili za „stav“ člověka, dneska označíme za životní styl. To, že je člověk po třicítce svobodný, je v současné době většinou zapříčiněnou tím, že dává přednost kariéře (profesnímu růstu) před osobním životem. A jak už bylo zmíněo v úvodu této práce, i budování kariéry lze považovat za součást životního stylu. Proto se můžeme pouze domnívat, že to je důvod k tomu, proč je tento „stav“ nyní označován za životní styl. Pokud bychom chtěli charakterizovat singles z hlediska nákupního a spotřebního chování, dostaneme se do tzv. upper class. Lze u nich očekávat vyšší poptávku po luxusním zboží, po kvalitních a zdravých potravinách, po specifických statcích a službách, které šetří čas a energie. Dále projevují vyšší zájem o specifickou nabídku dovolených, o nové moderní byty a jejich vybavení malými spotřebiči. S tím také souvisí jejich bezohlednost vůči životnímu prostředí (obaly, pohonné hmoty). Singles chtějí po současném trhu více rozmanitých výrobků. Při nákupu je pro ně důležitá ověřená značka, ke které mají důvěru. Nejen značka má vliv na jejich nákupní rozhodnutí, ale také design obalu. Díky svým finančním možnostem si mohou dovolit náročnější produkty z hlediska technologie i designu. Od prodejců očekávají vysokou kvalitu, záruky a fungující a dostupný servis. Preferují „chytré spotřebiče“, menší ledničky, pračky a myčky na nádobí. Vzhledem k jejich pracovní vytíženosti mají zájem o širokou nabídku služeb, mezi které patří: úklid domácnosti, údržba a oprava prádla a šatstva, bytu, montáž zakoupeného zboží, aj. Výše ceny pro ně nehraje důležitou roli, avšak musí být opodstatněná. Za kvalitní značkový produkt s dobrým designem jsou ochotni vydat více peněz. Vyhledávání slevových akcí je pro ně většinou tabu, ačkoliv pokud již delší dobu uvažují o koupi určitého produktu, rádi jej přivítají. V pracovním týdnu nakupují později a velmi krátce, proto vyžadují rychlou a jednoduchou orientaci na prodejnách. Uvítali by, kdyby byla větší možnost dodávání základních potřeb do domu v jimi stanovených hodinách. Důležitý je pro ně také nákup zboží realizovaný prostřednictvím internetu (Vysekalová, 2011, s. 265 – 267). Singles jsou pro marketéry atraktivní cílovou skupinou, ale zároveň neví, jak s nimi mají komunikovat. Nejnovější marketingová strategie firem spočívá v „ušití služeb a produktů na míru“. Příkladem můžeme uvést restaurace, kde se
11
začaly objevovat komunální stoly či jednomístné stolečky, nebo firmu Heinz, která začala distribuovat své produkty i v balení určeném pro jednoho člověka. (MediaGuru, 25.4.2013) Pokud má někdo rád svoji volnost, sám chce žít ve své domácnosti a sám také usínat, a i přes tohle všechno má stálého partnera, se kterým pouze několikrát do týdne randí a tráví čas, nebude v dnešní době výjimkou. Už i pro tento styl života existuje pojem – Mingles (Mineralfit In, 2011). Tento styl vznikl původně v USA a Velké Británie spojením slov married but single, což v češtině znamená ženatý/vdaná, ale svobodný/á. Žít podle tohoto stylu přináší spoustu výhod, ale také nevýhod. Jako výhodu lze považovat nezávislost, čas na přátele a koníčky, dále také to, že si s partnerem nezevšední. To, že partneři mají mezi sebou volný vztah, neznamená, že mají také volnost v sexu. Nevěra je pro ně stále tabu. Největší nevýhodou tohoto stylu života je, že se partneři nikdy nepoznají dokonale. Důležité je ještě zmínit, že tento životní styl nabourává klasický model rodiny a největším problémem jsou právě společné děti. Podle psycholožky Zdeňky Sládečkové jsou mingle páry, které vychovávají děti odděleně, sobci (Žena-IN, 2010). Jakmile jednou okusí životní styl mingle, už se těžce budou vracet k tradičnímu modelu rodiny. I sociologové se nad tímto stylem života pozastavují a ptají se, zda se jedná pouze o módní vlnu nebo o přirozený jev emancipace žen.
1.3.4 Životní styly podle marketingových agentur v ČR Koudelka dělí sledování životního stylu na komplexní a soustředěné (Koudelka, 2010, s. 82). Komplexní přístup představuje koncept AIO (activities, interests, opinions), který ke sběru dat a informací využívá rozsáhlé dotazování (dotazník tvoří až 700 otázek) a VALS (Values and Lifestyle), kde důležité parametry tvoří hodnotové principy a zdroje. Soustředěné principy se naopak zaměřují pouze na určitou oblast, např. na životní styl mladých lidí, jaké hodnoty jsou pro ně důležité, jak tráví svůj volný čas a jaké produkty užívají. Pro přiblížení komplexního přístupu sledování životního stylu (jednoho z marketingových pohledů) bylo vybráno členění stylů podle agentury STEM/MARK a TSN AISA, jakožto zástupců marketingových agentur v České republice. Agentura STEM/MARK zahájila průzkumy, zabývající se životním stylem již v roce 1994 a její marketingový pohled na životní styl vychází z typologie VALS 2. Typologie VALS 2 je založena na předpokladu, že životní styl je určující pro spotřební a nákupní chování, kde důležitou funkci tvoří dvě roviny – psychografická orientace osobnosti, do které spadají principy, status a aktivity, a materiální a nemateriální zdroje jedince. Mezi ty řadíme příjem, vzdělání, sebedůvěru, zdraví, životní energii, či otevřenost ke změnám (Zamazalová, 2009, s. 117). Rozhodnutí spotřebitelů je poté dán tím, jak jsou psychograficky zaměřeni. Pokud jsou spotřebitelé orientováni na principy, je pro ně rozhodující porovnání nabídky se svými hodnotami a principy. Orientovaní na status činí tak, jak okolí bude reagovat na jejich volbu (kupní rozhodnutí). Ti, kteří jsou orientovaní na aktivity, se rozhodují podle nároků vykonávaných činností. Podle zmíněných podmínek bylo vytvořeno osm skupin životního
12
stylu, kde každá skupina zobrazuje jiný typ spotřebního a nákupního rozhodnutí. (STEM/MARK, ©2003) Zralí – se řadí mezi spotřebitele, orientující se na principy, kde většina z nich disponuje dobrým vzděláním a vykonává odbornou funkci. Jejich zdroje jsou dostatečné a upřednostňují pořádek, znalost a odpovědnost. Jsou duševně vyrovnaní a spokojení. V roli spotřebitele se prezentují jako konzervativní a praktičtí lidé, kteří se zajímají se o funkčnost, hodnotu a trvanlivost zakoupeného výrobku. Věřící – jsou také orientováni na principy, ale na rozdíl od předchozí skupiny, mají omezené zdroje. Jak už název vypovídá, pro tuto skupinu je charakteristická potřeba něčemu věřit (náboženství, ale i politické učení). Jejich pohled na spotřební chování je předvídatelný a preferují tuzemské výrobky před dováženými. Úspěšní – do této skupiny lze zařadit osoby, které mají dostatek zdrojů a je pro ně důležité jisté postavení v sociálním prostředí (kariéra). Jsou to atraktivní lidé, kteří si zakládají na koupi známých značek výrobků a služeb, aby tím dali najevo svoji úspěšnost. Image je to, co v jejich životě hraje důležitou roli. Dříči – jsou osoby, které disponují s omezenými zdroji a jsou orientováni na postavení (status). Jejich hybnou silou je motivace a doufání v lepší zítřky, protože často litují sami sebe. Myslí si, že mají těžší život než ostatní. Úspěch je pro ně vyjádřen penězi, které mají „vydřené“ a spoří je na horší časy. Dříči nestaví svoje kupní chování na koupi kvalitního zboží. Hledající – pro takto označenou skupinu je důležitý především „akční“ styl života. Osoby, patřící do této skupiny, jsou orientováni na aktivity a milují experimentování. Tím, že mají dostatek zdrojů, si to můžou dovolit. Mají malý práh něčemu odolat, pro vše se nadchnout, ale také to rychle opustí. Preferují rušný, společenský život a domácí pohoda zůstává v ústraní. Praktici – skupina osob, orientující se na vytváření vlastních věcí. Jejich prioritou je rodina, vychovávání dětí, budování domů, spravování automobilů a vše, na čem dokážou svoje schopnosti a dovednosti uplatnit. Upřednostňují výrobky s praktickým, jasným a funkčním účelem. Nad zmíněnými orientacemi existuje životní styl Realizátorů a pod nimi Bojujících, kde se vyskytují extremní výkyvy potřeby zdrojů. Absolutní nadbytek u Realizátorů a absolutní nedostatek u skupiny Bojujících. Druhou zástupnou agenturou v České republice je TSN AISA, která od roku 1997 provádí každé dva roky studie na téma životní styl ve spolupráci s agenturou Leo Burnett. V roce 2007 podle výsledků výzkumu LifeStyle bylo vyčleněno 6 typů podle dominantních hodnot u každého jedince, které předurčují jeho chování. (Videoworldonline, 2010) Troufalí – v této skupině nalezneme osoby, které se vyznačují neohrožeností a nezávislostí. Milují experimentování a život je pro ně jedna velká divoká jízda. Rádi jsou středem pozornosti, což dávají jasně najevo značkovými výrobky, kterými se chlubí. Peníze jsou pro ně nepotřebné a dokážou je snadno a bez problémů utratit. Jako
13
příklady kultovních značek lze uvést – Marlboro, Porsche, Harley Davidson, Coca Cola a Red Bull. Sebevědomí – jsou cílevědomé osoby s dostatečně vysokým sebevědomím. Taktéž je lze charakterizovat jako ambiciózní a hrdé osoby, které se umí prosadit. Život orientují především na práci, ve které se spoléhají sami na sebe a mnohdy dělají několik věcí najednou. Společenské akce jsou u nich na denním pořádku a záměrně je vyhledávají. I v této skupině se vyskytují drahé značky, které dotvářejí jejich osobnost. Jsou jimi BMW, Gillette, L’oréal, Luis Vuitton aj. Zodpovědní – jak už z názvu této skupiny vyplývá, jedná se o osoby s realistickým pohledem na svět. Pro jejich život je důležitá zásadovost, preciznost a odpovědnost. Učení něčemu novému je naplňuje a chtějí využít všech možností, které se jim naskytnou. Zároveň ale nespěchají za svými cíly, protože se snaží nikdy neselhat. Přesnost je staví do těžké pozice, protože musí mít každý den naplánovaný. K plánování času a zodpovědnosti využívají značky typu HP, Nokia, Apple, Intel apod. Starostlivý – jedná se o skupinu, ve které zásadní roli hraje vztah k ostatním osobám. K jejich významným vlastnostem patří laskavost, ohleduplnost a vřelost. Svůj volný čas tráví především s rodinou, se kterou sledují televizní seriály a zábavné pořady. Na rozdíl od Troufalích netouží být středem pozornosti a radši jsou v ústraní, kde mají svůj klid a jsou se všemi zadobře. Za jejich kultovní značky jsou označovány produkty z řady Ikea, Nescafe a Sony. Družní – jsou otevření a upřímní. Preferují rovnost ve vztahu k ostatním lidem a jsou praktičtí. Na prvním místě je u nich pomoc ostatním členům rodiny a také se ji snaží držet pohromadě. Nejsou rozhazovační, naopak jsou velmi šetřiví. Ukládají si korunku ke korunce a nakupují pouze osvědčené značky, např.: Philips, Nokia, Gillette, aj. Nejhorší pro ně je, když mají trávit čas sami. Bezstarostní – tito lidé jsou naplněni optimismem, kterým dokážou nakazit i prostředí, ve kterém se pohybují. Jsou to veselí, bezstarostní lidé, kteří neznají slovo stres. Stále potřebují být ve společnosti a tak navštěvují kina, diskotéky a jiné společenské akce. S módou jdou rukou v ruce a potřebují vlastnit poslední kousky módních trendů. Na sociální síti (Icq, Facebook) tráví čas každý den, aby nepřišli o novinku ze světa módy či společnosti. Jejich spotřební chování je orientováno na kvalitu, o které vypovídají značky, které nakupují (Adidas, Nike, Pepsi, Coca Cola, aj.)
I přes různé typologie životních stylů agentury STEM/MARK a agentury TSN AISA můžeme nalézt ke každé skupině od jedné agentury jí podobnou od druhé. Vyčleněné skupiny mají mnoho znaků společných, ale některé z nich se nachází na pomezí dvou typů životního stylu.
14
2 Vliv médií na životní styl 2.1 Jak média ovlivňují lidi Tlak ze strany médií patří v současné době neodmyslitelně do života téměř každého. Mnozí z nás s mediálním světem začínají svůj den. Ráno při přípravě do zaměstnání nebo škol si pustíme televizi či rádio a sledujeme/posloucháme aktuální dění. Někteří zabrousí již v časných hodinách na internet, kde mají více dostupných informací a vyberou si ty, o kterých se chtějí dozvědět více. Stačí, když námi vybraná stanice pustí naši oblíbenou písničku, které nám zlepší náladu. Takové ovlivnění patří k těm pozitivním. Existuje i takové, které nám vykresluje pouze nereálné vzory a sny. Manipuluje s námi, i když se tomu bráníme. Jejich největší zbraň (síla) je v tom, že dokážou manipulovat s davy. Média sbírají informace a zvažují, které jsou pro diváka zajímavé. Vytříděné informace divákům zprostředkovávají, ale pouze v útržkovitých a atraktivních verzích (Urban, 2011, s. 53). Zvláštní na tom všem je, že vlastně my, publikum, to sami vyžadujeme, protože média se jen řídí heslem: „zpráva není, když pes pokouše pána, nýbrž když pán pokouše psa“ (Jen pro ženy, © 2012). Televize, rozhlas, internet, noviny a časopisy jsou pro nás snadno dostupné a k jejich puštění či přečtení zbývá jen pomyslný krůček, který když uděláme, projdou procesem přijímání (vnímání) a následně zpracování (pochopení, zařazení, utřídění) našimi smyslovými orgány. Každý jedinec zaznamenává a zpracovává takové podněty ze svého prostředí, které jsou pro něj situačně důležité a dále podle toho jaké jsou jeho hodnotové orientace, zájmy, cíle a zkušenosti. Ovlivnění člověka je určováno také sociálním prostředím a kulturou, ve které se narodil a byl vychován. Právě k největšímu ovlivňování dochází ve skupině s ostatními lidmi. (Vysekalová, 2000, s. 59-60) Masová média jsou přesvědčivá, mocná, návyková a výrazně ovlivňují lidskou psychiku a sociální chování lidí (Urban, 2011, s. 93). Jedním z nejvýznamnějších médií, které působí na psychiku lidí, je televize. Prostřednictvím televize si utváříme zkreslený obraz o kráse, která v dnešní společnosti hýbe světem. Zprostředkovává nám tzv. správnou životní cestu, ovlivňuje tvorbu životních hodnot a organizuje lidem život (Urban, 2011, s. 53). V televizních reklamách vystupují modelky a herečky, které nás spotřebitele ovlivňují ke koupi jimi používaných produktů. Slibují nám, že po použití prezentovaného produktu budeme vypadat stejně dokonale jako ony. Kdo by nechtěl mít překrásně dlouhé a husté řasy po použití řasenky L‘oreal Paris jako Eva Longoria? Kdo produkt nevyzkouší, jako by nebyl. Donedávna bychom mohli říct, že ženy jsou snadno ovlivněny ideálem ženské krásy. Bohužel v dnešní době k nim musíme připojit i mladé muže, kteří se také nechají snadno ovlivnit. Fenoménem u obou pohlaví je totiž fyzický vzhled. Zatímco ženy chtějí být štíhlé a hubnou podle různých časopisů, které zprostředkovávají diety hollywoodských hvězd, muži se snaží postavu zformovat a mít břicho „plné buchet“. V tom lepším případě hodiny mučí svá těla ve fitnesscentrech, v tom horším podstoupí různé chirurgické zákroky, aby se mohli pyšnit svým tělem. Média ovšem nemají vliv pouze na náš vzhled, ale také na naše názory, hodnoty a chování. Také u dětí je vliv médií velký.
15
V roce 2008 byl, pod štítem značky Dove vytvořen projekt s názvem Body Talk, který se zabýval formováním zdravého sebevědomí v dětství, protože již ve školním věku jsou dnešní děti silně ovlivněny médii (Body Talk 2008, 2012). Jedním z cílů projektu bylo, aby se projekt Body Talk dostal na základní školy, kde budování sebevědomí startuje. V souvislosti s projektem byl zpracován výzkum, pro značku Dove, který byl zacílen na školáky ve věku 12 - ti let a nesl název: „Dětské sebevědomí ve vztahu k fyzické kráse prezentované v médiích“. Výzkum byl financován společností Unilever a cílem výzkumu bylo rozpoutat veřejnou diskuzi na zdravé dětské sebevědomí, na vliv médií a důsledky s tím spojené. Výsledky výzkumu byly až děsivé. Více než polovina dotazovaných dětí by ráda změnila svůj vzhled a již v tak nízkém věku se setkala s narážkami od svých spolužáků. 36 % dívek a 22 % chlapců již někdy drželi dietu a 12 % dívek a 5 % chlapců se snažilo zhubnout opakovaně. Dále bylo zjištěno, že čtvrtina dívek hledá inspiraci pro vytváření účesů a líčení v mediálních prostředcích a každou pátou dívku zajímá, jaké se nosí oblečení a co je v módě in. Pro 16 % dívek jsou důležité rady ohledně vztahů s rodiči a příbuznými. Nejvíce zarážející je to, že 50 % chlapců a 42 % dívek si myslí, že k tomu, abychom byli šťastni, potřebujeme být štíhlí (Novinky, 2008). V roce 2012 provedla společnost Mediaresearch (2012) výzkum, který byl věnován životnímu stylu dětí ve věku 4 – 14 let. V průměru kolem 4 hodin denně tráví české děti sledováním médií. S rostoucím věkem si děti samy určují, jaká média budou preferovat, ať už se jedná o televizi, časopis nebo internet. Zjištěné výsledky by nás zřejmě překvapovat neměli, když podobné názory mají samotní dospělí. Protože nejen média ovlivňují děti, ale také přeci prostředí, ve kterém vyrůstají. V roce 2008 byl aktualizován výzkum životního stylu osob starších 15 - ti let. Výzkumu se zúčastnilo 1458 domácností, ve kterých žije 1381 jednotlivců starších 15 - ti let. Základní otázkou výzkumu bylo především to, jak se mění naše mediální chování. Na prvním místě se umístila televize, kterou si vybere nejvíce diváků, když chtějí zažít napětí či zahnat nudu. V oblasti vzdělávání byly pro respondenty důležité především knihy, televize a internet byly v této oblasti méně doceňovány. Poslech hudby a rádia je pro respondenty spojen s odpočinkem. Vysoká část respondentů se nevěnovala vůbec aktivnímu sportování (nikdy 39 %), naopak velkou část volného času, přesně 6,5 hodiny týdně, trávili respondenti na internetu. O rok déle byl vytvořen dotazník, který se zabýval spokojeností respondentů se svým tělem a postavou. Výzkum ukázal, že zcela spojeno se svým tělem je pouze 8 % respondentů a polovina je relativně spokojena. Úplnou nespokojenost se svým tělem projevila více než desetina respondentů. A jako problémové partie byly označeny oblasti břicha a hýždí.(Mediaresearch, 2009)
16
2.2 Jak lidé ovlivňují média Položíme-li si otázku, jak lidé ovlivňují média, může si někdo myslet, že se odpověď bude hledat těžko. Je vůbec možné, aby lidé nějakým způsobem dokázali ovlivnit média? A pokud ano, lze vůbec zjistit, jakým způsobem? Když se nad těmito otázky zamyslíme, odpovědí bychom mohli najít několik. Především různé výzkumy (výzkumy sledovanosti, výzkumy popularity tisku), které jsou s médii spojeny, jsou hlavními hybateli. Televizní sledovanost nám udává údaje o tom, které pořady, filmy a seriály jsou pro diváky atraktivní a které preferují. To, že diváci budou preferovat pořady např. zaměřené na životní styl nebo bulvár, dává televizi podnět k tomu, aby vytvořila více takových pořadů. Pokud posluchači chtějí poslouchat své oblíbené písničky, budou si ladit stanici, na které je uslyší. V dnešní době internetu a sociálních sítí (Facebook), na který lze vytvořit i tzv. fan page, je ovlivnění médií mnohem jednodušší, než by se mohlo zdát. Publikum, které si dané médium získá, může prostřednictvím zmíněných sítí vyjadřovat své názory a tím ovlivnit média. Důležité je také si uvědomit, že tvůrce a cílená osoba je ten samý subjekt. Dubský ve své knize uvádí: „Noviny se dělají pro lidi a noviny dělají zase a jenom lidé.“ (Dubský, 2011, s. 77)
17
3 Charakteristika analyzovaných pořadů Jak už bylo zmíněno v úvodu, rozmach médií a zvyšující se zájem o životní styl dopomohl k tomu, aby vznikly pořady, které se na životní styl zaměřují. Bohužel ne na životní styl jako takový, ale především na jeho alternativní část - zdraví a poté na stále důležitější fyzický vzhled. Průkopníkem těchto pořadů byl pořad Jste to, co jíte, který se u nás začal vysílat již v roce 2006. Dalšími, které budou v této práci analyzovány, jsou Souboj v těžké váze, Nahá jsi krásná a zahraniční pořad, který byl vysílaný na českých obrazovkách v roce 2012, Zhubni nebo přiber!. Dále byly vybrány pořady Zkus mít vkus, Tep 24 a Vyzkoušejte si.
Jste to, co jíte Pořad Jste to, co jíte, začala vysílat televize Prima na podzim v roce 2006 a podle počtu odvysílaných sérií (6) ho můžeme považovat za nejúspěšnější pořad, který se životním stylem zabývá. Jak už z názvu vyplývá, jde v tomto pořadu především o to, jak moc nám jídlo ovlivňuje život a proto byli do pořadu přizváni odborníci, pod kterými budou účastníci hubnout. Odborným dohledem a moderátory se stali doktorka Kateřina Cajthamlová a výživový poradce Petr Havlíček. Během 6 - ti let odvysílala TV Prima 6 sérií s téměř stejnou strukturou všech dílů. Dokonce i vysílací čas pořadu byl v každé sérii stanoven shodně, po 21. hodině večer. V úvodu pořadu je představena osoba, která má zájem zhubnout a s tím i změnit životní styl. Zájemce byl vybírán na základě castingu, do kterého se přihlásil. Pokud nechce hubnout sám, může si k sobě vzít někoho dalšího z rodinných příslušníků nebo přátel. Při představování je nám detailně pospáno, jakým způsobem tráví život, jaké jsou jeho koníčky a jak tráví volný čas. Většinou se dozvídáme, že už zkoušeli hubnout několikrát, ale bez výsledku na váze nebo s JO-JO efektem. Důvod, který jim brání změnit stravovací návyky, mají za úkol zjistit Cajthamlová s Havlíčkem. Aby chyby mohly být odhaleny, musí účastníci podstoupit úvodní vyšetření a fyzické testy. Vyšetření a testy stanoví výšku, váhu, změří svalovou hmotu, vodu a tuk v těle, dále zda netrpí nějakým onemocněním, které jim brání v hubnutí. Při sdělení výsledků se účastník dozví, kde dělá chyby. Nejčastější chyby jsou většinou způsobeny nadměrným přejídáním, nedostatkem pohybu nebo mají podobu psychických problémů, např. stres. V tomto okamžiku je čas podívat se do lednice a následně na „stůl hrůzy“. Kateřina Cajthamlová důsledně prohledává lednici a spolu s Havlíčkem kontroluje potraviny podle složení. Špatné potraviny okamžitě vyřazují a zjišťují, jestli má účastník tušení, co vlastně konzumuje. Z plné lednice jídla většinou zbude pár surovin, které Cajthamlová schválí a vrátí zpět. Následně je sestaven tzv. stůl hrůzy, na kterém je vidět množství potravin a nápojů, které účastník zkonzumuje za celý týden. Poté je účastníkovi vytvořen tzv. zdravý stůl, který má podobnou úlohu jen ve zdravější formě. Mnohdy je tento stůl zaplněn více, než stůl hrůzy. Největší chybou účastníků ve stravování totiž je, že jí nepravidelně (ráno málo a pak to dohání večer) a konzumují potraviny se špatnou skladbou 18
živin a velké množství slazených nápojů (v jejich jídelníčcích hrají velkou roli především sacharidy). Po ukázkovém stravování je účastníkovi vytvořen a nastolen nový stravovací režim, který musí dodržovat po cca 2 až 3 měsíce (délka dodržování se liší dle série). Aby bylo dodržování nového režimu pro účastníky snazší, vypraví se s nimi Cajthamlová/Havlíček na společný nákup (někdy probíhá společný nákup hned na začátku – během prvního týdne, jindy to probíhá během 2. až 3. týdne, přičemž účastník ukazuje, co nakupuje). Po pečlivém výběru potravin se pustí společně do vaření. Chtějí účastníkům ukázat, že zdravé jídlo nemusí chutnat špatně. V rámci společného vaření je divákům zprostředkován přes televizní obrazovky recept, aby i oni se cítili vztaženi do změny životního stylu. Po ukázkovém dni, jak by se měl účastník stravovat, je na pár týdnů opuštěn a vše záleží na jeho vůli. Při změně životního stylu se nesmí zapomínat na pohyb. Každému účastníkovi je přidělen osobní trenér pro účinnější cvičení, který mu ukazuje a doporučuje cviky, které by byly pro něj vhodné. Někdo může začít sportovat naplno, jiný musí začít pomalu, protože mu v tom brání dosud špatně vedený životní styl (např. má problémy s klouby, rychle se zadýchává, aj.) Aby se Cajthamlová s Havlíčkem ujistili, jak se účastník snaží, je na něj nastražena nečekaná kontrola. Většinou je spojená s návštěvou, oslavou, posezením s přáteli, aby se odborníci přesvědčili, že odolá i těm nejchutnějším potravinám a nápojům. Ještě před sdělením výsledků, kterých účastník dosáhl při změně stravovacího režimu, je pro něj přichystané překvapení – celková proměna vizáže. Teď už na řadu přichází samotné sdělení dosažených výsledků. Směrodatný není shozený počet kilogramů, ale o kolik cm se změnily problémové partie těla. Důležité je, aby největší podíl na shozených kilogramech měla tuková hmota (ne svalová hmota). A pokud někdo trpěl zdravotními problémy, např. vysokým cholesterolem či cukrovkou, aby se hodnoty stabilizovaly. V samotném závěru dostane účastník dárek do domácnosti (různé spotřebiče) od sponzora pořadu, který má sloužit především k další motivaci. Ačkoliv pořad tímto končí, jejich zdravý životní styl teprve pořádně začíná. Jediným mínusem tohoto pořadu je, že zatím divákům byly nabídnuty pouze dva díly, které se vrací k účastníkům, kde oni sami zhodnocují, co jim pořad Jste to, co jíte přinesl, popřípadě vzal. Pořad Jste to, co jíte má celkem 6 sérií, které mají mezi sebou nepatrné rozdíly. První série, která byla odvysílána v rozmezí od 13. září do 20. prosince 2006, se umístila v anketě o Nejlepší reality show roku na 2. místě. Další série už takový úspěch neslavily a tak se producenti snažili nově vzniklé série něčím obohatit. V druhé sérii byl do pořadu přizván fitness cvičitel David Huff, který poskytoval své rady ohledně cvičení. Zároveň bylo vytvořeno okénko pro vaření zdravých jídel, ve kterém se představil herec a moderátor Mojmír Maděrič. V druhé sérii se poprvé objevil jeden díl o hubnutí VIP osobnosti. Struktury dílů třetí a čtvrté řady byly podobné. V páté řadě došlo opět ke změně. Nejen, že se prodloužila doba dodržování stravovacích režimů a sledování účastníků, ale prvně se v pořadu objevily děti, které se snažily zhubnout. Novinkou v šesté sérii bylo, že si každý účastník musel stanovit vlastní trest za nedodržení režimu nebo podvádění. Hodnocení účastníků bylo v šesté řadě velmi zkreslené a záleželo na sympatiích. Někdo dostal trest za maličkosti, jiný ho nedostal při nedodržení vůbec. 19
Souboj v těžké váze První zmínka o pořadu Souboj v těžké váze byla již v listopadu 2007, kdy TV Prima stále vysílala lifestylový pořad Jste to, co jíte. Princip tohoto pořadu je obdobný, jako u pořadu Jste to, co jíte. Rozdíl je především v tom, že se zde nesnaží změnit životní styl jednotlivec, ale tým (dvojice), který se skládá většinou z rodinných příslušníků. Pořad je opět pod taktovkou doktorky Kateřiny Cajthamlové a specialisty na výživu Petra Havlíčka. Ti vedou své týmy do boje ve snaze získat zdravější a krásnější tělo. A nejen to. Nově je v pořadu stanovena výhra ve výši Kč 100.000,-. Dále jsou v pořadu stanovena tři kritéria, která určují výherní tým. Důvod stanovení kriterií byl především ten, aby určení výherce bylo objektivní a jednoznačné, protože všechny tři kritéria měří přístroje. Prvním kritériem je úbytek tuku v těle (BODYSTAT), druhým zlepšení fyzické kondice (ZÁTĚŽOVÁ KALORITMIE) a posledním je změna zdravotního stavu, kterou posoudí LABORATOŘ. Pořad Souboj v těžké váze se představil poprvé 27. 4. 2009 v pondělí od 20:00. V úvodu pořadu jsou nám představeny dva týmy, které budou soutěžit. Poté musí podstoupit důkladné vyšetření, aby svůj životní styl mohly změnit. Na základě vyšetření, jsou určeny parametry každého soutěžícího, kterých musí dosáhnout, aby při hodnocení získal 100 % bodů. Jedná se o již zmíněná kritéria (zhubnout určitý počet cm přes břicho, zhubnout určitý počet kilogramů tuku v těle a především znormalizovat hodnoty, které jim způsobují zdravotní komplikace). Po určení těchto parametrů nastává pro soutěžící první úkol. Na základě splnění zadaného úkolu má tým, který první úkol splní dříve nebo lépe, právo na výběr kouče, který je bude provázet 10 - ti týdenní změnou životního stylu. A jako obvykle následuje kontrola dosud konzumovaných potravin a předání hubnoucího plánu. Po uplynutí několika týdnů jsou týmy opět navštíveny, aby Cajthamlová s Havlíčkem zjistili, jak si jejich týmy vedou. Následuje průběžná kontrola výsledků a jejich vyhodnocení. Jedná se pouze o některé ze tří kritérií, aby nemohlo dojít ke stanovení již celkové vítěze. Za splnění a dosažení dobrých výsledků se udělují plusové body, za selhání se udělují body s mínusem. Zároveň mají soutěží vytvořenou pomyslnou stupnici (např. pomocí schodů) a podle výsledků jsou postaveny na místo, které odpovídá jejich výsledku. Příčinou selhání je většinou stres, který soutěžícímu brání zhubnout a ještě mu přidává cm v pase. Po průběžném sdělení výsledků proběhnou nové konzultace, kde se snaží prodiskutovat nedostatky a potíže, kvůli kterým zatím nesplnili požadavky a nezískali tolik bodů, kolik by chtěli. Každý z koučů si vybere jednoho známého sportovce, který jim doporučí správné cvičení. I v tomto pořadu nechybí sponzorské dary v podobě fitness strojů. Na závěr pořadu se koná vyhlášení konečných výsledků na základě splnění hubnoucího plánu nejprve za jednotlivce a poté celkově za tým. Jak už bylo řečeno, výherní tým získá dar (zájezd) v hodnotě Kč 100.000,-. I přesto, že v tomto pořadu šlo především o změnu životního stylu, důležité je vyzdvihnout, že soutěžení dvou týmů zde sehrálo svoji roli. Nejen, že máte při soutěžení oporu, ale můžete se i srovnávat s jinými. A pokud zrovna vy jste na té pomyšlené příčce nejvýše, přinutí vás to bojovat o to víc, když víte, že to lze dokázat.
20
Nahá jsi krásná Nahá jsi krásná je lifestylový pořad, který se nezaměřuje na změnu životního stylu jako takovou, ale na znovuobjevení ztraceného sebevědomí a milování sama sebe. Již název pořadu vypovídá, že účastníkem se může stát žena. První díl tohoto pořadu jsme mohli zaznamenat na našich televizních obrazovkách 24. února 2009 od 21:20. Průvodcem pořadu se stal kadeřník Libor Šula, který má za cíl naučit ženy, aby se měly rády takové, jaké jsou a hlavně, aby se na sebe dokázaly dívat do zrcadla bez odporu i ve spodním prádle. Libor Šula má v tomto pořadu podstatně těžkou roli. Není zde v roli odborníka, který jim má pomoct, jak tomu bylo u předchozích pořadů, ale snaží se v účastnicích vyvolat pocit dlouholetého přátelství. Jako u jiných pořadů se začíná tradičně a to krátkou vizitkou účastnice. Při této příležitosti se divák dozví, co na svém těle nesnáší a naopak co považuje za krásné. Také sdělí důvody, proč tomu tak je. Spousta žen se považuje za ošklivé, protože nemají krásnou postavu. Mají ve své hlavě blok, který se pokusí Libor Šula odbourat. Po úvodním slovu účastnice přichází na řadu Libor Šula, díky kterému se má změnit její postoj k vlastnímu tělu. Schůzku mají v zrcadlovém sále, který nedokáže zabránit pohledu účastnice do zrcadla. Nejen, že se musí podívat sama na sebe, ale také se musí předvést ve spodním prádle. Svlečení do spodního prádla a následný pohled do zrcadla byl snad u všech největším problémem. Již v této části se Šula snaží navodit svlečené ženě pozitivní pocity a vyzdvihuje její přednosti. A aby účastnice odhodila další kousek studu, přivede dalších 5 žen, které jsou taktéž ve spodním prádle. Ona se má zařadit mezi ně tam, kam si myslí, že s její postavou patří. Většina účastnic se zařadí hůře, než tomu ve skutečnosti je. Pokud si účastnice myslí, že to nejhorší mají za sebou před zrcadlem, čeká je velké překvapení. Libor Šula je chce přesvědčit, že pouze ony samy vidí sebe tak negativně, a tak vytvoří jejich zvětšeninu a prostřednictvím papírové figuríny je ukazuje náhodným kolemjdoucích. Zároveň je oslovuje s dotazem, co si o vyobrazené ženě myslí. Již v tomto okamžiku dochází k prvnímu přesvědčení účastnice, že se zbytečně považuje za neatraktivní. V další části pořadu se Šula snaží z účastnice udělat okouzlující ženu se zdravým sebevědomím. Nejprve přijde na řadu inventura šatníku, kde si Šula občas nebere servítky. Vyhazování nevhodného oblečení je doplněno o odborné rady, které mají ženě pomoct s výběrem nových kousků. Pro jistotu ale vyrazí na společný nákup a také navštíví odbornici se spodním prádlem. Správné spodní prádlo je totiž pro ženskou krásu základ. Jenže k tomu, aby se ženě zvýšilo sebevědomí, nestačí pouhá úprava šatníku, ale také změna vizáže. Návštěva kadeřníka a vizážisty je podstatná pro celkovou změnu, po které následuje samotné focení aktů, které do svých rukou vezme profesionální fotograf. Aby se Šula přesvědčil o novém sebevědomí ženy, má pro ni v závěru pořadu přichystanou módní show, na které sama vystoupí v roli modelky. Po pořadech, které mění razantně životní styl účastníků především stravováním a pohybem byl pořad Nahá jsi krásná skvělým obohacením dlouhých večerů. Každá žena je svým způsobem krásná a jediné, co ji chybí je sebevědomí.
21
Zhubni, nebo přiber! Pořad Zhubni, nebo přiber! je britská reality show, kterou do svého programu zařadila Televize Prima Love od pondělí do čtvrtka od 21:40 na konci srpna 2012. Ve Velké Británii je tento pořad vysílán pod názvem Supersize vs Superskinny již pátým rokem na stanici Channel 4. Televize Prima odvysílala 6 sérií, kdy každá série má kolem devíti dílů. Princip pořadu se liší od všech, které jsme doposud znali. Pořad Zhubni, nebo přiber! se věnuje lidem s extrémně odlišnými a nezdravými stravovacími návyky. Potkají se zde velmi obézní lidé a lidé, u kterých je tělo tak vyzáblé, že hraničí s anorexií. Pořadem provádí doktor Christian Jessen, který vzájemnou výměnou jídelníčku a životním stylem zajistí, aby své návyky opustili a naučili se novému stravování. V první části pořadu se televizním divákům představí extrémně obézní a extrémně hubený člověk ve spodním prádle. Je až neskutečné, jaké mezi nimi jsou rozdíly. Po změření důležitých parametrů jim doktor Christian Jessen prohodí jídelníčky navzájem. Ještě před tím budou televizní diváci svědky, co všechno takový monstrózní jedlík dokáže sníst a zároveň, jak někdo nedokáže pozřít za den skoro nic. Nejdříve se účastníci stravují v prostředí kliniky, aby si zvykli na nové stravování, při kterém si navzájem vaří, poté jsou odkázáni sami na sebe a vypravují se domů, kde nové návyky musí dodržovat. V druhé části pořadu nastupuje doktorka Anna Richardsonová, která zkouší nejrůznější triky na hubnutí pomocí držení diet, prášků a všeho, co jí „doporučí“ internet. Hledá i konkrétní oběti diet, aby diváci viděli, jak šokující účinky diet a různých rad můžou nastat. Dále se v pořadu objeví i specialistka na zdravou výživu Gillian McKeithová, která si dala za cíl bojovat s „tlustými zadky“ ve Velké Británii. V závěru pořadu se účastníci vrací zpět na kliniku doktora Jessena, aby podstoupili kontrolní měření a zjistili, jestli svým slibům pevně dostáli.
Zkus mít vkus Lifestylový pořad Zkus mít vkus z produkce České televize se prvně objevil na televizních obrazovkách na začátku roku 2009 na stanici ČT1. Bylo odvysíláno celkem 24 dílů, jejichž vysílací čas se lišil od lifestylových pořadů konkurenční televize Prima. Česká televize vsadila na páteční podvečer od 17:30. Diváci mohli také pořad vidět v roce 2012, ovšem jako reprízu na ČT2 v časných ranních hodinách. Důležité je ještě zmínit, že oproti ostatním odvysílaným pořadům, trvá tento pořad pouhých 22 minut. Pořad moderuje převážně Jana Bohušová, v několika dílech se v roli moderátorky objevila Lucie Loosová. V každém díle je představen tým stylistů, kteří se snaží „hlavní hrdince“ pomoct vyzrát nad módou. V úvodu pořadu je divákům během krátké vizitky představena osoba, která by chtěla proměnu podstoupit. Z jejího představení se diváci dozvědí, jaké důvody ji vedly k přihlášení do pořadu a co by chtěla na sobě změnit. Jako v každém pořadu, který je zaměřen na „proměnu“, se musí „provětrat“ šatník hlavní hrdinky. V některém se najdou opravdu skvostné kousky staré i několik desítek let. Aby účastnice prozradila stylistům, jaké oblečení právě nosí a jak ho kombinuje, předvede jim módní přehlídku složenou z oblíbených kousků svého šatníku. Za některé kombinace je hlavní hrdinka pochválena, za jiné však zkritizována.
22
Ovšem tomu ji přeci mají naučit vybraní odborníci. Po módní přehlídce následuje obnovení šatníku ve spolupráci se stylistou ve vybraném obchodě. Na pár kombinacích je účastnici vysvětleno, které kousky jí budou slušet, a kterým by se naopak měla vyhnout. Následuje změna účesu a líčení, aby účastnice na závěrečném focení a promenádě byla „celá nová“.
TEP 24 Pořad TEP 24 je jediný vybraný pořad o životním stylu, jehož základním tématem není hubnutí, ani změna vzhledu. Je to zdravotnický a lifestylový magazín, který se zabývá zdravotními riziky, návyky a požadavky společnosti v 21. století. Dále tento pořad přináší zajímavosti z lékařského prostředí vč. aplikování nových metod, léků a nových přístrojů. Jako jediný se může pyšnit vysíláním od roku 2011 na stanici ČT24, které pokračuje i dnes, v roce 2013. Jeho vysílací čas zůstává stále v sobotu v dopoledních hodinách a diváci mají možnost jej sledovat 25 minut. V roli moderátorek a redaktorek se na televizních obrazovkách objevují Barbora Straňáková, Silvie Friedmannová a Silvie Kleková. V úvodu pořadu nejsou divákům představeni účastnici, ale jsou v něm shrnuta 3 témata, která budou v pořadu rozebrána. Každému tématu je poté věnováno několik minut, které postačí na vysvětlení a pochopení souvislostí. Lifestylový magazín TEP 24 je zpestřením k pořadům, které jsou vysílány za účelem proměny ať už v podobě zhubnutí či změny vzhledu.
Vyzkoušejte si... Pořad o životním stylu Vyzkoušejte si... z produkce České televize se specifikuje pouze na jednu část způsobu trávení života. Vyzkoušejte si... je sportovní magazín s podtitulem: „Přestaňte se bát, začněte si hrát!“ V devíti dílech, které byly odvysílány v roce 2010, bylo představeno 9 sportů, které se staly hitem posledních let. Pořadem provádí moderátorka Jana Bohušová, kterou diváci mohli také vidět v pořadu Zkus mít vkus. I v tomto pořadu se na televizních obrazovkách objeví účastníci pod dohledem odborníků. Ovšem v roli odborníka je zde specialista na daný sport. Sama Česká televize o svém pořadu říká, že diváci nemají čekat vysportované, ani vylepšené celebrity, ale pouze obyčejné lidi, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. (Česká televize – O pořadu Vyzkoušejte si…, 2010)
23
4 Metodologie 4.1 Měření sledovanosti První část výzkumu vychází z poskytnutých dat Asociace televizních organizací (ATO), která zastřešuje projekt elektronického měření sledovanosti televizních stanic v České republice (ATO, 2013). Elektronické měření sledovanosti probíhá pomocí tzv. peoplemetru (Mediaresearch-peoplemetry). Peoplemetr je malá černá krabička, pomocí které je průběžně zaznamenáván sběr a přenos dat. Odesílá informace o tom, jaký program v televizi běží, a kdo je u televize právě přítomen. Peoplemetr zároveň zaznamenává přesný čas začátku a konce sledování televize, a to i v případě, že televizní divák zrovna užívá teletext, video či jiné techniky připojené k televizi. Informace o zapnuté televizi dá divák najevo prostřednictvím dálkového ovladače. Poté má uděleno své registrační číslo, pod kterým se přihlásí. Lze přihlásit i hosta, který je zrovna u televize přítomen a sleduje nějaký program. Aby bylo měření sledovanosti spolehlivé a mohlo se zobecnit na všechny televizní diváky v České republice, probíhá na vybraném vzorku respondentů. Vybraný vzorek respondentů představuje 1 850 domácností (4 470 jednotlivců), kteří se účastní měření a musí plně reprezentovat všechny televizní diváky. Jsou v něm mimo jiné zastoupeny ve stejném počtu muži i ženy ze všech věkových kategorií. Výzkum je realizován společností Mediaresearch, která výzkumu zároveň spolupracuje s výzkumnou agenturou STEM/MARK a společností Elvia. Pro potřeby analýzy sledovanosti budou použity následující pojmy (ATO, 2013):
share – je ukazatel, který představuje podíl živé sledovanosti 1 určitého kanálu na celkové sledovanosti v určitém časovém úseku, udává se v %,
rating - procentuální část cílové skupiny, která živě sledovala průměrnou sekundu daného časového úseku televizního vysílání na daném televizním kanálu,
rating (15+) – vyjadřuje, kolik procent z cílové skupiny 15+ se v průměru dívalo na vysílání,
projekce – průměrná sledovanost daného časového úseku, který je zkoumán v cílové skupině v tisících osob.
Na základě vysvětlených pojmů bude analýza realizována. Je důležité si uvědomit, že sledovanost určitého pořadu ovlivňují i pořady, filmy či seriály, které byly vysílány ve stejný 1
Živé sledování definuje ATO jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání televizního kanálu a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému (peoplemetrů).
24
čas na konkurenční televizi. Pokud klesne sledovanost určitého díl, neznamená to, že by vysílaný pořad byl pro diváky méně atraktivní, jen měl proti sobě silného konkurenta. Nižší sledovanost může být zapříčiněna také tím, že konkrétní díl z některého pořadu bude pro diváky skutečně nezajímavý. V obou případech se bude jednat pouze o malou odchylku z dlouhodobé sledovanosti. V neposlední řadě bude sledovanost pořadů ovlivněna sezónností. Ať už se jedná o růst zájmu o životní styl, kdy pořady jsou po určitou dobu preferovány více, nebo o letní a zimní období, kdy v letních měsících více lidí tráví volný čas mimo televizní obrazovky. Dále na vliv sledovanosti bude mít i čas, ve kterém je daný pořad vysílán. Je logické, že v hlavním vysílacím čase (tzv. prime time) bude sledovanost výrazně vyšší než v poledních hodinách, kdy velká část populace tráví čas v práci. Na sledovanost má vliv mnoho jiných aspektů, které nebyly výši zmíněny.
4.2 Dotazníkové šetření Druhá část výzkumu byla uskutečněna pomocí dotazníkového šetření. Dotazník je řazen mezi nejrozšířenější nástroje výzkumu. Prostřednictvím dotazníku jsou respondentovi předloženy otázky, na které by měl podle svého názoru odpovědět. Velkou výhodou dotazníkového šetření je rychlý a poměrně levný kvantitativní sběr dat (Kotler, 2007, s. 414). Dotazník byl respondentům poskytnut v elektronické podobě. Jedná se tedy o formu dotazování bez možnosti upřesnění a do vysvětlení otázek. Respondenti jsou mnohdy upřímnější, když vyplňují dotazník samostatně, než když jsou otázky pokládány „Face to Face“. Proto také otázky musí být pro respondenta srozumitelné, jednoznačné a snadno pochopitelné. Ve vytvořeném dotazníku byly použity otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. V uzavřených otázkách si respondent vybírá z několika nabízených variant odpovědí. Jedná se o otázky alternativní – kdy si respondent vybírá jednu z odpovědí, protože se varianty navzájem vylučují, selektivní neboli výčtové – v tomto případě si respondent může vybrat jednu nebo více odpovědí a varianty odpovědí se vzájemně nevylučují. Dále se jedná o otázky bipolární – kdy jsou respondentovi nabídnuty pouze dvě varianty odpovědi (kladná/záporná) a otázky s neutrální odpovědí – mezi dvě varianty, kdy jedna je kladná a druhá záporná, je přidána ještě další neutrální odpověď (Kozel, 2006, s. 170-171). V polouzavřených otázkách jsou respondentovi nabídnuty varianty odpovědí a zároveň je jedna z variant odpovědí „jiná“, kde má respondent prostor pro vepsání vlastní odpovědi. Otevřené otázky jsou pro některé respondenty většinou nejméně příjemné, jelikož musí na položenou otázku odpovědět podle svého názoru. Na jednu stranu je jejich nevýhodou rozmanitost odpovědí, na druhou stranu dokážou poodhalit více informací, které bychom se z výčtových otázek nedozvěděli. Jedna z otázek byla vytvořena pomocí hodnotící škály, kdy respondent měl možnost ohodnotit odpovědi číslem od 1 do 5. Před tím, než byl dotazník publikován na internetových stránkách, byla proveden jeho tzv. pilotáž. Dle připomínek a návrhů byly otázky poupraveny tak, aby byly jasné, zřetelné a srozumitelné.
25
5 Analýza sledovanosti vybraných pořadů zaměřených na životní styl V první části výzkumu bylo využito dat Asociace televizních organizací (dále ATO), které mi byly poskytnuty pro účely bakalářské práce Nejprve budou analyzovány vybrané pořady jednotlivě podle vysvětlených ukazatelů a poté porovnány mezi sebou. Aby z analýzy sledovanosti vyplynuly závěry s dobrou vypovídací schopností, je potřeba mít také k dispozici data sledovanosti o pořadech vysílaných ve stejnou dobu na jiných televizních stanicích. Poté bude analýza poskytovat informace o vývoji sledovanosti vybraných pořadů z širšího úhlu pohledu. Ještě než bude uvedena samotná analýza pořadů, bylo důležité k získání údajů vyčlenit tzv. cílové skupiny, které pomůžou k charakterizování běžného diváka, jež se o pořady zaměřené na životní styl zajímá. Při měření sledovanosti pořadů je zaměřeno na dvě hlavní cílové skupiny. První cílovou skupinu tvoří lidé starší 15 ti let (15+). Druhou skupinu tvoří osoby ve věku 15 – 54 let. Obě hlavní cílové skupiny byly v analýze využity. Poté byly stanoveny cílové skupiny dle pohlaví na Ženy 15+ a Muže 15+. Dále mě zajímalo, zda jsou pořady více či méně sledovány podle vzdělanosti lidí. Byly tedy vytvořeny cílové skupiny, které disponovaly základním vzdělání, výučním listem, středoškolským a vysokoškolským vzděláváním. Data, která by pomohla charakterizovat diváka podle jeho bydliště, se mi již přes mnohé pokusy získat nepodařilo.
5.1 Jste to, co jíte Televize Prima uvedla na podzim roku 2006 lifestylový pořad Jste to, co jíte. První díl první série měli diváci možnost sledovanost ve středu 13. 9. 2006 v čase od 21:10. V první sérii bylo odvysíláno 16 dílů a začátek jejich vysílacího času se pohyboval v rozmezí od 21:10 do 21:25. První sérii pořadu Jste to, co jíte vidělo v průměru 733 438 diváků z cílové skupiny 15+ . Samotný první díl si pustilo 641 tisíc diváků (z toho 457 tisíc byly ženy 15+ a zbylých 184 tisíc muži 15+), kteří tvořili 20,32 % diváků v dané době přítomných u televizních obrazovek. Druhý díl, který byl odvysílán týden na to, se těšil už větší oblibě a vidělo ho o 290 tisíc diváků více, tedy 931 tisíc. Jeho sledovanost byla 10,9 % (o 3,4 % více než první díl) při podílu na publiku 29,69 %. Nejvyšší počet diváků, kteří pořad sledovali, si získal již 3. díl, kdy jej sledovalo 977 tisíc diváků. I když ho sledovalo téměř o 50 tisíc diváků více, jeho podíl na trhu vzrostl pouze o jednu setinu procenta (29,7 %). Také u tohoto dílu byla zaznamenána nejvyšší sledovanost, která byla tvořena mužskou populací. Z celkové sledovanosti 977 tisíc diváků tvořilo 337 tisíc mužů. Z těchto údajů bychom se mohli domnívat, že tomu bude podobně u počtu televizních divaček. Ovšem nejvyšší sledovanost z cílové skupiny ženy 15+ byla zaznamenána v následujícím díle s 657 tisíci. Po velkém úspěchu třetího dílu následuje obrovský pád v osmém dílu, kdy počet diváků klesl o více než 400 tisíc diváků na pouhých 572 tisíc s podílem na trhu 16,85 %. V ostatních dílech se podíl
26
na trhu pohyboval v rozmezí od 16 – 25 %. Pouze 12. díl se značně od stanoveného rozpětí odchýlil a zaujímal podíl na trhu 27,15 % diváků. Poslední díl (16.) sledovalo celkem 781 tisíc diváků s podílem na publiku 20,29 %. Když se podíváme na druhý extrém sledovanosti u žen a mužů, zjistíme, že naopak nejméně sledovaný díl u žen (391 tisíc) byl právě 8. díl, který byl označen za celkově nejméně sledovaný. I v tomto případě byla nejnižší sledovanost obou pohlaví zaznamenána u rozdílných dílů. V případě mužů se jednalo o pátý díl, jehož sledovanost byla změřena v počtu 167 tisíc. První sérii pořadu Jste to, co jíte sledovalo v průměru 304 125 diváků s výučním listem. Ty také můžeme označit za TOP diváky. Za druhou nejpočetnější diváckou skupinu, která sledovala první série průměrně s 250 tisíci diváky, můžeme označit diváky se středoškolským vzděláváním. Lidé se základním vzděláváním sledovali první sérii v průměru se 130 tisíci. Jako poslední se dle sledovanosti umístili vysokoškolsky vzdělaní lidé, kdy jsi sledovalo průměrně necelých 50 tisíc diváků. Pokud bychom se chtěli podívat na sledovanost první série z pohledu věkových skupin (15 - 24, 25 – 34, 35 – 44, 45 - 54), můžeme označit muže i ženy ve věku 25 – 34 let za „nejvěrnější“ diváky. Graf 1: Průměrný počet diváků v tisících z hlediska věkových kategorií, kteří sledovali 1. sérii pořadu Jste to, co
jíte.
Počet diváků v tisících
120
106,00
104,88
100
78,56
80
61,63
60 40
42,44
39,25
42
muži ženy
23,56
20 0 15-24 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
Věkové kategorie Zdroj dat: ATO, autor
Druhá série byla vysílána od konce března následujícího roku a vysílací čas byl ponechán na 21:10. Již první díl druhé série zaznamenal vysokou sledovanost – 709 tisíc diváků a zaujímal podíl na publiku téměř 23 % a byl to také nejvíce sledovaný díl. Sledovalo ho opět více žen (461 tisíc) než mužů (248 tisíc). Oproti první sérii byla sledovanost poměrně nižší. Rating se pohyboval v pásmu od 6 % do 8 % a v průměru pořad vidělo téměř 610 tisíc diváků. Nejnižší sledovanost byla naměřena u druhého dílu, který sledovalo pouze 518 tisíc diváků při podílu na publiku 16,58 %. S koncem druhé série stoupnul i share, který v posledním díle dosáhl hodnoty 21,57 %. V posledním díle se prvně objevili i slibovaní VIP hosté. Byli jimi Petr a Pavel Novotný. Můžeme se jen domnívat, zda právě „oni“ zapříčinili
27
vyšší sledovanost. Druhá série měla celkem 15 dílů a poslední díl byl odvysílán 27. 6. 2007. Co se týká sledovanosti podle pohlaví, opět muži dosáhli nejvyšší sledovanosti souhlasně s nejvíce sledovaným dílem, zatímco ženy nejvíce sledovaly 5. díl. U pátého dílu druhé řady Jste to, co jíte bylo přítomno celkem 472 tisíc žen s podílem na publiku 24,89 %. I tato série nejvíce zaujala osoby s výučním listem, ale rozdíl ve sledovanosti u nejvíce sledovaného dílu první série s porovnáním s druhou, činil více než 100 tisíc. Přes všechny snahy TV Prima obohatit pořad něčím novým (např. v pořadu se nově objevil v roli poradce fitness trenér David Huff a dále Mojmír Maděrič, se kterým se diváci měli naučit vařit zdravé jídlo chutně) byl průměrný podíl na trhu pod 20 % (19,398 %). Graf 2: Průměrný počet diváků v % z hlediska vzdělání, kteří sledovali 2. sérii pořadu Jste to, co Jíte
9%
18% základní vzdělání
40%
34%
středoškolské vzdělání vyučení vysokoškolské vzdělání
Zdroj dat: ATO, autor
Po více než roční pauze se na televizních obrazovkách objevila 3. série, která se začala vysílat 28. 8. 2008. Vysílací čas se z 21:10 postupně přesunul až na 21:30 a nově byl pořad vysílán ve čtvrtek. První díl sledovalo celkem 799 tisíc diváků, kteří se podíleli 28,39 % na celkovém publiku. V druhém díle klesl podíl na publiku o více než 4 % při sledovanosti 8,4 % z cílové skupiny 15+ (728 tis. diváků). Třetí série ani v jednom díle nepřekročila nastavenou laťku sledovanosti první sérií, kdy jeden díl sledovalo více než 900 tisíc diváků, avšak také se nedostala pod sledovanost 665 tisíc diváků. Podíl na trhu se v této sérii v jednotlivých dílech pohyboval nad 20 %, kdy nejmenší hodnota byla zaznamenána v předposledním díle, která dosáhla hodnoty 21,04 %. I přesto, že je zmíněná hodnota v této sérii určena jako minimální, v druhé sérii by se taková hodnota řadila k maximům. Naopak nejvíce diváků sledovalo devátý díl – 895 tisíc diváků při podílu na trhu 29,17 %. Třetí sérii v průměru vidělo přes 782 tisíc diváků. Pokud se u jednotlivých dílů zaměříme na pohlaví diváků, jednoznačně vítězí ženy, které dosáhly s počtem 501 tisíc divaček svého minima, zatímco muži s počtem 317 tisíc diváků dosáhli opačné strany – maxima. Pokud se podíváme na sledovanost třetí série podle věkových skupin u mužů a žen, zjistíme, že stále populace ve věku 25 – 34 let sleduje analyzovaný pořad nejvíce. Ženy zaujímají podíl na trhu ve více než 42 % (tohoto maxima
28
bylo dosaženo u desátého dílu) a muži ve stejném věku v 34,71 % (u mužů v prvním díle). 15. díl (odvysílaný 27. 11. 2008) měl za úkol pořad opět oživit. Zatím byly všechny odvysílané díly zaměřeny především na snižování váhy a centimetrů, tento díl byl věnován odlišnému problému – extrémní štíhlosti. Patnáctý díl získal 724 tisíc diváků s podílem na trhu 24,52 %. Sledovalo ho 496 tisíc divaček a i v tomto případě nejpočetnější skupinou byly divačky ve věku 25 – 34 let. Třetí sérii z hlediska vzdělanosti sledovali nejvíce lidé s výučním listem, avšak u jediného 9. dílu (označen za nejvíce sledovaný) tvořili středoškolsky vzdělaní lidé nejsilnější diváckou skupinu. Graf 3: Počet diváků, kteří sledovali 3. sérii pořadu Jste to, co jíte z hlediska vzdělání.
900 800 Počet diváků
700 600 500
VŠ
400
SŠ
300
Vyučení
200
ZŠ
100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Díl Zdroj dat: ATO, autor
První díl čtvrté série byl odvysílán 3. 9. 2009 v 21:25. Jako vysílací den byl zvolen opět čtvrtek (možná díky tak vysoké sledovanosti z třetí série). Bohužel pro čtvrtou sérii to ten správný tah nebyl. Čtvrtou sérii v průměru sledovalo 554 125 diváků. I čtvrtá sérii si sice našla početnou diváckou skupinu, avšak oproti ostatním sériím ji můžeme označit za podprůměrnou. Share prvního dílu byl 21,11 % a sledovalo ho 591 tisíc diváků. Pokud k tomuto číslo přidáme dalších 20 tisíc diváků, dostaneme maximální sledovanost této série – 611 tisíc diváků. Přestože je sledovanost o pár tisíc vyšší, podíl na trhu mírně klesl na 20,8 %. Již v prvních odvysílaných dílech najdeme úplné minimum sledovanosti celé série, kdy jej tvoří 444 tisíc diváků. Od toho se také odvíjí podíl na trhu nejméně sledovaného dílu, kdy se podílí na necelých 15 % z celkového publika. Čtvrtou řadu lze považovat za nejméně sledovanou, kdy podíl na trhu pouze 4 dílů překročil hranici 20%. V rámci čtvrté řady bylo odvysíláno celkem 16 dílů, kdy poslední díl byl věnován tématu „jak si užit Vánoční svátky a nepřibrat“. I přes zajímavou tématiku tento díl sledovalo pouze 581 tisíc diváků pod hranicí 20 % podílu na celkovém publiku. V této sérii najdeme také nejmenší diváckou skupinu mužů (134 tisíc diváků) i žen (310 tisíc diváků), kteří ji sledovali. Pokud si muže i ženy rozdělíme do vybraných věkových skupin, čtvrtou sérii nejvíce sledovali muži ve věku 35 – 44 let. U
29
žen zůstáváme ve věkové skupině 25 – 34 let, která je opět o pár tisíc divaček silnější diváckou skupinou než ženy z následující věkové skupiny (35 – 44 let). Graf 4: Průměrný počet diváků podle věkových skupin, kteří sledovali 3. sérii pořadu Jste to, co jíte.
Počet diváků v tisících
68,437
70 60 50 40 30 20 10 0
66,688
29,875
38,187
63,687
32,625
muži
24,065 14,937
15-24 let
ženy
25-34 let
35-44 let
45-54 let
Věkové kategorie Zdroj dat: ATO, autor
Mezi čtvrtou a pátou sérií nastala dlouhá odmlka, která trvala několik měsíců. Pátá série byla vysílána v první polovině roku 2011 a měla 16 dílů. S nástupem páté série vzrostla i sledovanost po nevydařené čtvrté sérii. Jednotlivé díly byly vysílány ve čtvrtek večer kolem 21:20. První díl páté série sledovalo celkem 538 tisíc diváků, z toho 388 tisíc z nich byly ženy a zbylých 134 tisíc tvořili muži. Podíl na trhu prvního dílu byl zaznamenán na 16,82 %. Ani v tomto případě nevstoupil první díl páté série do svého maxima. Nejvyšší sledovanost byla změřena u desátého dílu a činila více než 26,49 % podílu z celkového publika (845 tisíc diváků). Jednotlivé díly zaznamenaly poměrně rozdílné sledovanosti. Po prvně odvysílaném dílu sledovanost rostla k třetímu dílu, kdy se její hodnota zastavila na 740 tisících divácích (podíl na trhu zaujímal 23,46 %). Poté podíl sledovanosti z celkového publika nerovnoměrně kolísal od 15,41 % až do 26,49 %, kdy bylo dosaženo jejího maxima. Nejméně diváků sledovalo třináctý díl, který byl prvně věnován snižování váhy u dětí. Sledovalo jej pouhých 495 tisíc diváků. Prvně byla také pátá série průměrně více sledována ženami z věkového rozmezí od 35 do 44 let. Dva díly této série přesáhly v sledovanosti 100 tisíc u diváků s vysokoškolským titulem. Pátou sérii průměrně sledovalo 611 875 diváků.
30
Graf 5: Průměrný počet diváků z hlediska věku, kteří sledovali 4. sérii pořadu Jste to, co jíte.
Počet diváků v tisících
79,062
80 70 60 50 40 30 20 10 0
71,562
70,937
48,187 29,124
36,625
32,687
muži ženy
13,375
15-24 let
25-34 let
35-44 let
45-54 let
Věkové kategorie Zdroj dat: ATO, autor
Poslední vysílaná série byla uvedena na televizní obrazovky na jaře 2012. První díl byl odvysílán 1. 3. 2012 ve čtvrtek 21:20. Jelikož byla 6 série diváky dlouho očekávaná, odpovídá tomu i sledovanost prvního dílu. Na první díl se dívalo 807 tisíc diváků, kteří tvořili necelých 25 % podílu na trhu. Ovšem takto vysoká sledovanost byla také za celou sérii jediná. U druhého dílu klesnul podíl na trhu o více než 6 %, absolutně o 183 tisíc diváků. Druhá nejvyšší sledovanost byla zaznamenána u 3. dílu s celkovým počtem 763 tisíc diváků. Ve čtvrtém dílu share pohyboval ještě pod hranicí 20 %, ale v dalších třech dílech se držel nad 20 %. Bohužel ve zbývajících dílech opět klesl pod 20 %, a tomu tak zůstalo až do konce vysílání šesté série. Nejmenší sledovanost si vysloužil 11. díl, kdy jej sledovalo pouze 461 tisíc diváků, a podílel se na pouhých 13 % na trhu. Tento díl můžeme označit za „absolutní propadák“ ze všech vysílaných sérií. Nejvíce žen a zároveň nejvíce mužů sledovalo první díl této série – 525 tisíc žen a 282 tisíc mužů. Nejnižší sledovanost rozdělená dle pohlaví je odlišná. Pouze 315 tisíc žen sledovalo 11. díl, který byl také celkově nejméně sledovaný. Naopak nejméně mužů vidělo následující 12. díl, kdy můžeme spekulovat, že právě předchozí díl je od sledování odradil. Stejně jako pátá série byla průměrně nejvíce sledována populací (mužů i žen) ve věku od 35 – 44 let, zůstává tomu tak i u poslední, šesté série. Z hlediska ratingu je považován za nejúspěšnější třetí díl první série, jehož hodnota dosáhla 11,4 %. V první sérii najdeme i několik dalších dílů, které mají poměrně vysokou hodnotu ratingu. Také bychom neměli opomíjet hodnoty, které se pohybují výrazně pod průměrnou sledovaností (průměrná sledovanost první série – 8,58 %). V druhé série hodnotu ratingu zdaleka nedosáhla tak vysoké hodnoty. Její maximum se nachází necelé tři setiny pod průměrem z první série. Třetí série by se dala považovat za druhou nejúspěšnější sérii. Sice sledovanost dosáhla svého maxima v hodnotě 10,3 %, avšak průměrně činí 9 %. Ostatní série jsou z hlediska sledovanosti slabší, proto lze na jejich vývoj nahlédnout grafu, který se nachází v příloze.
31
Graf 6: Vývoj ratingu – Jste to, co jíte (2006,2007,2008)
12
Rating v %
10 8 1.série (2006)
6
2.série (2007)
4
3. série (2008) 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Díl Zdroj dat: ATO, autor
5.2 Souboj v těžké váze Pořad Souboj v těžké váze je dalším pořadem, který byl zaměřený na životní styl týkající se především zdravého stravování. Tento lifestylový pořad má na rozdíl od Jste to, co jíte pouze jednu sérii, ve které se v roli moderátorů opět objevili Cajthamlová a Havlíček. Jako vysílací den bylo pro pořad Souboj v těžké váze zvoleno pondělí se začátkem vysílacího času po 20 hodině večer. Přestože by měla být očekávána vysoká sledovanost díky podobnému tématu s předchozím pořadem, nebylo tomu tak. První díl pořadu byl odvysílán 27. 4. 2009 a sledovalo jej 611 tisíc diváků s podílem na trhu 16, 62 %. Nejsledovanějším dílem se stal druhý díl, který sledovalo o 28 tisíc diváků více než úvodní díl. S vyšší sledovaností vzrostl také vyšší podíl na trhu na 16,83 %. U třetího dílu sledovanost prudce klesla na 545 tisíc diváků. Ve zbývajících dílech (pořad má celkem 8 dílů) se sledovanost přes hranici 600 tisíc diváků nedostala. Čtvrtý díl vidělo 502 tisíc diváků s podílem na trhu 14,77 %. Nejnižší sledovanost byla naměřena v 5. díle, kdy jej vidělo pouze 399 tisíc diváků a podílelo se 11,95 % na publiku. U šestého dílu byla naměřena sledovanost ve výši 581 tisíc diváků a u sedmého byla o 34 tisíc nižší. Poslední díl sledovalo 451 tisíc diváků při podílu na publiku 12,99 %. Průměrně pořad sledovalo 534 375 diváků, kdy 159 250 diváků bylo tvořeno muži a zbylých 374 875 diváků bylo zastoupeno ženami. Z hlediska vzdělanosti můžeme označit za pravidelné diváky osoby se středoškolským vzděláním (průměrně pořad sledovalo 195 375) a poté diváky s výučním listem (průměrně pořad sledovalo o 3 tisíce diváků méně než diváci se SŠ vzděláním).
32
Graf 7: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali pořad Souboj v těžké váze.
Počet diváků v tisících
700 600
53
39
500
225
221
400
62 183
300 243
200 100
247
38 63
216 32
173
50 209
163 188
224
170
177
32
VŠ
173
SŠ
104
117
112
97
78
103
111
84
1
2
3
4
5
6
7
8
0
Vyučení
161
126
ZŠ
Díl Zdroj dat: ATO, autor
Co se týká nejvyšší sledovanosti určitého dílu, bez pochyb vítězí lidé s výučním listem, kteří sledovali druhý díl s počtem 247 tisíc. Druhým extrémem jsou naopak lidé s vysokoškolským vzděláním, kdy stejný díl sledovalo pouze 53 tisíc diváků. Pořad Souboj v těžké váze byl nejvíce sledován diváky ve věku 25 – 34 let (průměrně cca 72 tisíc žen a 38,5 tisíc mužů v daném věkovém rozmezí). Dále tento pořad sledovaly ve vyšším zastoupení ženy z věkové skupiny 45 – 54 let v průměrném počtu 61 tisíc divaček. Druhou nejpočetnější skupinou mezi muži byla kategorie mužů ve věku 35 – 44 let. Sledovanost tohoto pořadu se pohybovala mezi 5,1 % - 7,3 %, kdy zmíněné hodnoty tvoří zároveň jeho minimum a maximum.
1 2 3 4 5 6 7 8
14
41
27
21
55
17 9
38 32
15
0
31
24
15-24 let
24
25-34 let
25 16
20 20
33 24
25
12 20
30
51
38
38 33
38
35-44 let
21
45-54 let
27
20 19
50
100
Díl
Díl
Graf 8: Ženy z hlediska věkových kategorií, které sledovaly pořad Souboj v těžké váze. Graf 9: Muži z hlediska věkových kategorií, kteří sledovali pořad Souboj v těžké váze.
1 2 3 4 5 6 7 8
45 35 46
43
77 72
71
57
83
54
65
30 69
41 52
30 67
49 41
74
53
73
46
67
54
61
67
Zdroj dat: ATO, autor
33
35-44 let 45-54 let
43 49
100
200
Počet mužů v tisících
Počet žen v tisících
15-24 let 25-34 let
37
38
0
150
84
300
5.3 Nahá jsi krásná Pořad Nahá jsi krásná byl uveden na televizní obrazovky s počátkem roku 2009. První díl byl odvysílán o týden dříve než první díl pořadu Souboj v těžké váze a to 24. 2. 2009. Také u něj byl zaznamenán vyšší share a to až o 3 % (19,28 %) a sledovalo jej 673 tisíc diváků, z toho bylo dvakrát více žen. S druhým dílem vzrostla i sledovanost, která dosáhla podílu na trhu 21,75 % (705 tisíc diváků). Tuto hodnotu můžeme označit i za nejvyšší, protože s odvysíláním dalších dílů postupně klesala i sledovanost, jak je vidět na Grafu 11. U třetího dílu klesl share na 19,29 % s 638 tisíci diváky u televizorů. Čtvrtý díl zaznamenal ještě nižší sledovanost, přesně o 13 tisíc diváků, ale přesto zaujímal vyšší podíl na publiku o 0,2 %. Po odvysílání osmého dílu se dostal share pod 15 %. Pokud bychom měli porovnat sledovanost sedmého a osmého dílu, zjistíme, že přestože sedmý díl sledovalo o 8 tisíc méně diváků, tak jeho podíl na trhu byl o 0,5 % vyšší. V devátém až jedenáctém dílu byla naměřena sledovanost pod 500 tisíc diváků. Dvanáctý díl zaznamenal opět zvýšenou sledovanost, která se blížila k 600 tisícům diváků s podílem na publiku 18,93 %. S blížícím se koncem pořadu klesala i jeho sledovanost. Nepatrnou odchylku lze vidět z Grafu 11 u 14. dílu, kdy share přesáhl hranici 15 %. Poslední díl sledovalo 458 tisíc diváků s podílem na trhu 13,98 %. Stejně jako u předchozího pořadu nejpočetnější skupinu diváků tvoří diváci s výučním listem. I v tomto případě lze považovat ženy za věrnější diváky. Pokud bychom chtěli pohledět na sledovanost podle věkových skupin (graf se nachází v příloze), ženy ve věku 25 – 34 let sledovaly pořad průměrně více, než ostatní skupiny. Ženy ve věku 15 – 24 let o pořad velký zájem nejevily a průměrně ho sledovalo 37 125 divaček. U mužů ve věku 25 – 34 let byl průměrný počet diváků zaznamenán na 36 813. Hned za nimi se s průměrnou sledovaností 31 tisíc umístili muži ve věku 35 – 44 let a 45 – 54 let. U žen je průměrný počet diváků v počtu cca 37 tisíc považován za nejnižší, u mužů naopak za nejvyšší. Muži bez ohledu na věk zaujímali největší podíl na trhu 10,6 % a ženy 25,68 %, kdy tyto hodnoty jsou získány z nejvyšší sledovanosti druhého dílu. Druhý díl sledovalo také nejvíce žen ve věku od 45 do 54 let (112 tisíc) a mužů z věkové skupiny 35 – 44 let v počtu 57 tisíc.
34
Graf 10: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali pořad Nahá jsi krásná.
800 Počet diváků v tisících
700
58
71 61
600 500
252
69 51
213 218 208
400 300
239
0
42 173
166
47
52
33
255 274 236 221
30
VŠ
169 157 160 171
SŠ
64 183 39
198 174 154 151 160
291
200 100
65
73
44
34
Vvyučení
227
186 198 188 197 200
201 205 183 167
124 130 104 74 102 98
67
82
79
1
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16
2
3
4
5
6
82
56
121
76
75
80
ZŠ
90
Díl
Zdroj dat: ATO, autor
Zajímá-li nás vývoj ratingu, bude velmi podobný jako u share. Nejvyšší hodnota ratingu je dosažena rovněž u druhého dílu – 8 %. Až do 4. dílu se rating pohyboval nad 7 %. Dále se hodnoty ratingu ostatních dílů pohybují v pásmu od 5,2 % do 6,4 %, a jak se můžeme přesvědčit z Grafu 11, kopírují křivku share. Graf 11: Vývoj ratingu a share – Nahá jsi krásná
25
Ukazatele v %
20 15 Share
10
Rating 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Díl Zdroj dat: ATO, autor
35
5.4 Zhubni, nebo přiber! Pořad Zhubni, nebo přiber! byl jako jediná vysílán na televizi Prima Love a podle toho také můžeme očekávat nižší sledovanost, než na mateřské televizi Prima. První série pořadu byla vysílána od pondělí do čtvrtka 14 dní v kuse (od 27. 8. 2012 do 6. 9. 2012). Na první díl se dívalo 134 tisíci diváků, tedy necelé 2 %. Nejvyšší sledovanost byla zaznamenána u třetího dílu, kdy jej vidělo 2,2 % diváků (196 tisíc) při podílu na trhu. Čtvrtý díl klesl na 102 tisíc diváků s 3,5 % podílem na trhu. U pátého dílu se sledovanost prvně dostala pod hranici 100 tisíc diváků, ale s vyšším podílem na trhu (3,8 %). Šestý díl čítal stejný počet diváků jako ve čtvrtém díle, tedy 102 tisíc. Poslední dva díly vidělo cca 80 tisíc diváků (sledovanost 0,9 % při podílu na trhu kolem 3 %). Dalo by se očekávat, že zastoupení žen bude převažovat, protože stanice Prima Love je především zaměřena na ženskou část publika. To také z dat sledovanosti můžeme potvrdit. První sérii průměrně sledovalo 76 250 divaček, kdy nejvíce divaček sledovalo rovněž třetí díl - 115 tisíc. Poslední díl první série sledovalo naopak nejméně mužů, kteří se podíleli na sledovanosti pouze 1,78 % (20 tisíc diváků). Z hlediska vzdělanosti byla první série sledována nejvíce lidmi, kteří mají středoškolské vzdělání (průměrně ji sledovalo 43 750 diváků) a hned po nich následovali s menším odstupem lidé s výučním listem (průměrně ji sledovalo 43 375 diváků). Pokud se podíváme na 3. díl (dosáhl nejvyšší sledovanosti) z hlediska pohlaví a věkových skupin, získal si nejvíce divaček a diváků ve věku 35 – 44 let, kdy tento díl sledovalo pouze o jeden tisíc mužů méně než žen. Graf 13: Počet žen, které sledovaly díly 1. série pořadu Zhubni, nebo přiber!.
1
12 11
21
2
14
30
3
18
26
7 22
31
11
2
9
24
8
30
10
44 8 4
15-24 let
5
8 53
25-34 let
35-44 let
6 1 13 9 4
35-44 let
45-54 let
7 26 8 3
4
9 12
25-34 let
6 7
6 24 10 9 5 12 6 18
8
9 16 9 11
100
0
Počet žen v tisících
45-54 let
6 55
8
50
21
4
5
0
3 14 12 5
3 15-24 let
14 13 14 10
4
7 15 10 16
1
Díl
Díl
Graf 12: Počet mužů, kteří sledovali díly 1. série pořadu Zhubni, nebo přiber!.
50
100
Počet můžů v tisících
Zdroj dat: ATO, autor
Druhá série byla uvedena na televizní obrazovky od 10. 9. 2012 do 27. 9. 2012 a obsahovala deset dílů. První díl sledovalo 85 tisíc diváků, tedy 1 % s podílem na publiku 3, 32 %. S odvysíláním druhého dílu se sledovanost zvýšila na 1,2 % (102 tisíc divákůú, ale přesto si sledovanost neudržela. Třetí díl zaznamenal pád sledovanosti pod 1 %, který byl kompenzován sledovaností ve 4. díle s více než 1,2 % při podílu 3,6 % na publiku. Pátý a šestý díl si získal přízeň 80 tisíc diváků. Od sedmého až do devátého dílu se sledovanost pohybovala mezi 70 – 78 tisíci. Od 5. dílu se podíl na trhu nedostal nad hranici 3 %. To se
36
ovšem změnilo s posledním dílem. Nejvyšší sledovanosti dosáhl překvapivě až poslední díl, kdy jej sledovalo 107 tisíc diváků (share 3,4 %). Druhá série pořadu Zhubni, nebo přiber si získala nejvíce diváků se středoškolským vzděláním. Nejpočetnější skupiny diváků tvořili ženy ve věku 25 – 34 let a muži ve věku 35 – 44 let.
Počet diváků v tisících
Graf 14: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali 2. série pořadu Zhubni, nebo přiber!.
120 100 80
11
60
24
40
10 39
35
40
29
33
32
14
14
11
1
2
3
20 0
11
15
16
30
11
13
28
30
37
5
5
31
36
12 28
VŠ SŠ
40
31
32
20
26
22
20
11
9
17
10
10
19
4
5
6
7
8
9
10
Vyučení ZŠ
Díl Zdroj dat: ATO, autor
Když byla uvedena třetí série (2. – 24. 10. 2012), první díl sledovalo 90 tisíc diváků. Z hlediska share je toto číslo rovno 2,76 %. Druhý díl sledovalo o jeden tisíc více diváků a také hodnota share se nepatrně zvýšila na 3,12 %. U třetího dílu byla naměřena sledovanost 1,3 % (113 tisíc diváků) při podílu na publiku 3,57 %. S dalšími odvysílanými díly se sledovanost pohybovala pod hranicí 80 tisíc diváků. Výjimkou tvoří 6. díl, kdy byla zaznamenána sledovanost ve výš 97 tisíc diváků a 8. díl, kdy jej sledovalo 90 tisíc diváků. Nejnižší sledovanost byla naměřena u 7. dílu (56 tisíc diváků), kdy propad sledovanosti byl kompenzován šestým a osmým dílem. Naopak nejvíce diváků vidělo 3. díl. Nejvíce dílů zaznamenalo sledovanost u mužů ve věku 15 – 24 let poprvé jedním tisícem diváků.
Počet diváků v tisících
Graf 15: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali 3. sérii pořadu Zhubni, nebo přiber!.
120 14
100 80 60
6 42
40 20 0
12
9
22 41
10
35
47
31
4 22
3
33
28
14 33
32
35
30
20
12 32
31 23
18
11 20 23
3
VŠ
39
SŠ
24
11
16 16 6 11 21 4 14 8 14 12
1
2
3
4
5
6 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
37
7
8
9 10 11
Vyučení ZŠ
S dalšími odvysílanými sériemi pořadu Zhubni, nebo přiber! má sledovanost klesající charakter. První díl sledovalo 66 tisíc diváků, kdy 1/3 byla zastoupena muži. Druhý díl sledovalo o 23 tisíc diváků více, přesto bylo dosaženo pouze 1 % sledovanosti při podílu na publiku 2, 19 %. Třetí a čtvrtý díl měli velmi podobnou sledovanost jako předchozí díl (1 %, resp. 0,9 %). Další díly si přízeň diváků nezískali a teprve až 8. díl s 90 tisíc diváky napravil reputaci čtvrté série. Poslední tři díly sice rekordního počtu diváků nedosáhly, ale pohybovaly se kolem 80 tisíc diváků. Ve čtvrté sérii bylo dosaženo nejvyšší podílu na publiku 2,28 % při sledovanosti 1 % (90 tisíc diváků) a nejnižší sledovanosti s počtem 56 tisíc diváků, což se rovná hodnotě share 1,37 %. Z hlediska věkových skupin rozdělených dle pohlaví byla čtvrtá série sledována více ženami ve věkovém rozmezí 25 – 34 let. U čtvrtého dílu byla zaznamenána stejná sledovanost ženami ve věku od 25 do 34 let a ženami od 35 – 44 let, avšak s rozdílným podílem na publiku. První činil 5,64 % a druhý 4,28 %. Čtvrtá série byla nejvíce sledována osobami se středoškolským vzděláním. Graf 17: Počet žen z hlediska věku, které sledovaly 4. sérii pořadu Zhubni, nebo přiber!. Graf 16: Počet mužů z hlediska věku, kteří sledovali 4. sérii pořad Zhubni, nebo přiber!.
12
6 4
3
7
Díl
2
10 13
5 5 6
11 0
3
8
15
25-34 let
19
20
10
2
2
11
7
0
60
5
5
5
9
4
15-24 let
3
25-34 let
3 7
11
9
45-54 let
3 8
9 4
7
7 3
11
3
40
5 11
12
1
7 6
4 13
8
1
35-44 let
12 5
8
5
15-24 let
14
24 17
4
8
6
11
1
11
6
10
10
9
9
16 8
1 4 3
12
16 21
5
7
9
14
4
1
11
19
8
5
9
Díl
7
1
35-44 let
3
5 1 13
9
45-54 let 7
9
10
4
3
20
30
Počet mužů v tisísích
Počet žen v tisících Zdroj dat: ATO, autor
V páté sérii se pohybovala sledovanost v rozmezí pod 1 %. Tato série již patří k výrazně slabším. První díl sledovalo pouhých 57 tisíc diváků. Druhý díl si získal od 10 tisíc diváků více, ovšem v třetím dílu byl zaznamenán propad o necelých deset tisíc diváků. Tato série měla výrazně kolísavý charakter, jak je vidět z Grafu 19, kdy po „silnější“ sledovanosti následoval pád. Nejpočetnější divácká skupina byla zaznamenána u 5. dílu, kdy jej sledovalo 30 tisíc mužů a 48 tisíc žen. Šestá série obsahovala pouze 4 díly, kdy první díl přilákal k televizním obrazovkám 78 tisíc diváků, druhý 49 tisíc diváků, v třetím díle klesla sledovanost o další jeden tisíc diváků a poslední díl se propadl na 33 tisíc diváků. Jedná se o nejslabší sérii.
38
Z hlediska ratingu bylo dosaženo maximální hodnoty již v první sérii u třetího dílu – 2,2 %. Tato série je také považována za nejúspěšnější. S počtem odvysílaných sérii klesá sledovanost. U čtvrté série se už ani jeden díl nedostal nad hranici 1 % a v páté sérii u posledního dílu byl dosažen rating 0,4 %. Bez pochyb můžeme označit poslední tři série za nejméně sledované. Kdyby byl vývoj share všech odvysílaných sérií byl zobrazen v jednom grafu, byl by značně nepřehledný. Proto jsou v prvním grafu zobrazeny první tři série, které mají i podobně naměřené hodnoty, a v druhém grafu jsou zbylé tři série. Graf 18: Vývoj share – Zhubni, nebo přiber! (1. část)
7 6 Share v %
5 4
1. série
3
2. série
2
3. série
1 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11
Díl Zdroj dat: ATO, autor Graf 19: Vývoj share – Zhubni, nebo přiber! (2. část)
2,5
Share v %
2 1,5
4. série 1
5. série
6. série
0,5 0 1
2
3
4
5
6 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
39
7
8
9
10 11
5.5 Zkus mít vkus Pořad Zkus mít vkus byl vysílán v prvním pololetí roku 2009. Oproti výše analyzovaným pořadům trval tento pořad 20 minut a diváci jej mohli sledovat na stanici ČT1 v páteční podvečer. První díl vidělo 272 tisíc diváků. S druhým dílem se zvýšila sledovanost o více než 1 % na 4,1 % (364 tisíc diváků) při podílu na publiku 17,34 %. Třetí díl sledovalo sice více diváků (370 tisíc diváků), ale s nižším podílem na publiku (16,53 %). Čtvrtý díl zaznamenal nejvyšší sledovanost 4,3 %. Poté sledovanost nabrala mírně klesající charakter, který se obrátil k lepšímu až u jedenáctého dílu, kdy se sledovanost byla rovna 3 % při podílu na publiku necelých 15 %. U dalších dílů byl zaznamenán opět mírný propad ve sledovanosti, kdy se pohybovala v rozmezí od 1,3 % do 2,5 %. Teprve 16. díl se dostal na vyšší příčky sledovanosti, kdy jej sledovalo 266 tisíc diváků (3%) při podílu na publiku 16,23%. V 17. dílu nastal opět hluboký propad o více než polovinu diváků. Tento propad byl kompenzován dalšími třemi díly, kdy se jejich share se pohyboval kolem 15 %. Po celkem stabilní sledovanosti předchozích třech dílů nastal ve sledovanosti další obrat, ale k horšímu. Závěr série sledovalo pouze 179 tisíc diváků, což se rovná hodnotě share 14,34 %. Z hlediska pohlaví se silnější diváckou skupinou staly opět ženy, které měly také výrazný vliv na celkovou sledovanost. Co se týká mužů, jen na pět dílů (z celkových 24) se dívalo více než 100 tisíc mužů. Za nejslabší diváckou skupinu z hlediska vzdělání lze označit populaci s vysokoškolským vzděláním, která dosáhla maximální hodnoty 33 tisíc u druhého dílu.. Z hlediska věkových skupin byl pořad nejvíce sledován diváky (ženy i muži) ve věku 45 – 54 let. Graf 20: Struktura diváků podle vzdělání – Zkus mít vkus
400
Počet diváků v tisících
350 300 250
VŠ
200
SŠ
150
Vyučení
100
ZŠ
50 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Díl Zdroj dat: ATO, autor
40
Rating se zde pohybuje v rozmezí od 1,3 % do 4,3 %. První polovina odvysílaných dílů by se dala označit za úspěšnější, jelikož hodnota ratingu se měla u prvních dílů rostoucí tendenci. Ve 4. dílu dosáhla hodnota ratingu svého maxima. Poté hodnoty ratingu začaly klesat až k 9. dílu, kde potom nabraly opačný směr. Zatímco u druhé poloviny (od 12. dílu) převažují hodnoty, které se pohybují ve spodních mezích stanoveného rozmezí. Kolísavý vývoj ratingu je zaznamenán v Grafu 21.
Rating v %
Graf 21: Vývoj ratingu – Zkus mít vkus
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Rating
1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112131415161718192021222324 Díl Zdroj dat: ATO, autor
5.6 Tep 24 Pořad Tep 24 je jako jediný pořad vysílán celoročně. Pořad v následující analýze nebude rozdělen podle sérií, ale podle roku, ve kterém byl pořad vysílán. První díl byl viděn na televizní stanici ČT24 8. 1. 2012 v sobotu dopoledne. Jeho sledovanost dosáhla 0,5 % při podílu na publiku 3,61 %, což absolutně činí 46 tisíc diváků. V druhém dílu se podíl na trhu sice snížil na 3,21 %, ale to bylo kompenzováno třetím dílem, který měl hodnotu téměř dvojnásobnou. Poté se sledovanost pohybovala průměrně kolem 0,8 %. Teprve u 10. dílu byl zaznamenán mnohem vyšší podíl na publiku – 8,53 % (80 tisíc diváků) při sledovanosti pouhých 0,9 %. Bohužel takto vysoký podíl na publiku byl pro tento pořad spíš výjimečný, protože v následujících dílech klesal. Typická sledovanost pro tento pořad se nacházela v rozmezí 0,3 % - 1,3 %. Zajímavé hodnoty byly naměřeny u 33. dílu, kdy jej sledovalo 112 tisíc lidí, ale s velmi nízkým podílem na publiku (3,67 %). Výrazný výkyv zaznamenal zmíněný 10. díl, ve kterém byla přiblížena témata týkající se plastiky lebeční kosti a srdeční frekvence. Dále v něm byla představena klinika špičkového očního chirurga Pavla Stodůlka, který dokázal pomoci nevidomé ženě spatřit po 16 ti letech svět. V roce 2012 pořad Tep 24 na televizních obrazovkách pokračoval a zaznamenal vyšší sledovanost než rok předchozí. Hned první díl vidělo 69 tisíc diváků, což je 0,8 % diváků při podílu na publiku 4,82 %. V druhém díle se sledovanost zvýšila na 1 % a ta pokračovala i
41
nadále. Třetí díl sledovalo 102 tisíc diváků při podílu na publiku 9,2%. V dalších dílech se sledovanost držela v rozmezí 0,3 % - 0,9 %. I přesto, že má zmíněné rozmezí o čtyři setiny nižší maximální hranici než v předchozím roce, zaujímal větší podíl na publiku. Nedocházelo zde k tak velkým a častým výkyvům, jak je vidět v Grafu 22. V 21. prvním dílu byly naměřeny hodnoty s celkovou sledovaností 69 tisíc diváků, což není pro tento pořad v roce 2012 nic překvapujícího, ale jeho share byl změřen na 10,33 %. I v tomto případě se sledovanost vrátila v následujících dílech do svého rozmezí. Jedinou významnější odchylku zaznamenal 37. díl, jehož hodnota sledovanosti byla 1,1 % při podílu na trhu 8,45 %. Poslední (43.) díl byl sledován 73 tisíci diváky při podílu na publiku 5,11 %. Nejnižší podíl na publiku v roce 2012 byl 2,37%, kdy pořad sledovalo 32 tisíc diváků (0,4 %). Abychom mohli porovnat vyšší sledovanost z širšího úhlu, pokusila jsem se zjistit, zda by atraktivnost vybraných témat mohla být příčinou. 3. díl, který se stal v počtu diváků nejsledovanější, se zabýval dentální hygienou, parodontitidou a v neposlední řadě náhradou zubů. Naopak v nejméně sledovaném díle bylo zpracováno téma kardiologie. 21. díl, který zaujímal největší podíl na publiku (10,33 %), se zabýval hubnutím a také se v něm objevil obezitolog Tomáš Brychta. Z hlediska sledovanosti podle pohlaví se jedná o jediný pořad, který byl po většinu více sledován muži. V roce 2011 se jedná především o muže ve věku od 35 do 44 let, v následujícím roce o muže ve věku 45 – 54 let. Pokud bychom chtěli sledovanost z hlediska vzdělanosti, nejpočetnější diváckou skupinou jsou lidé se středoškolským vzděláním. V roce 2011 se rating pohyboval pod 1 %, kdy nastaly pouze dvě výjimky. Jednou se hodnota ratingu přehoupla přes 1 % na 1,3 % a v druhém případě byla rovna 1 %. V roce 2012 se rating pohyboval v podobných mezích, avšak nastaly zde tři výjimky, kdy naměřené hodnoty překročily hranici 1 %. Graf 22: Vývoj share – Tep 24 (rok vysílání 2012)
12
Share v %
10 8 6 Share
4 2 0 1 3 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
42
5.7 Vyzkoušejte si… Když byl první díl pořadu Vyzkoušejte si… uveden v roce 2010 na televizních obrazovkách, sledovalo jej 311 tisíc diváků při podílu na publiku 16,5 %. První díl se věnoval poměrně novému sportu - crossfitu, který se dostal do České republiky ze západu. Jelikož se jedná o silově náročný sport, mohli bychom proto předpokládat, že větší podíl na sledovanosti budou mít především muži. Avšak v tomto případě to potvrdit nemůžeme, protože první díl sledovala téměř o 90 tisíc více žen. V druhém dílu s názvem Geocaching sledovanost klesla o 20 tisíc diváků a share o 0,8 %. U třetího dílu byla zaznamenána nejvyšší sledovanost v počtu diváků, která činila 347 tisíc (3,9 %) s podílem na publiku 16,24 %. Můžeme se domnívat, že to bylo způsobeno především výběrem tématu, které je pro více žen stále atraktivnější V tomto pořadu byl přiblížen fenomén posledních let – Zumba. V dalších třech dílech (Pétanque, Lukostřelba, Orientální tanec) se sledovanost pohybovala nad 3 %. Nízkou sledovanost zaznamenaly díly, které byly zaměřeny na Kroket a Step. Jejich sledovanost klesla pod hranici 3 %. Poslední díl posunul sledovanost přesně na hodnotu jejího průměru (ø 3,1 %), avšak share byl pod hranicí svého průměru – 12,16 % (ø 13,68 %). Pokud se podíváme na sledovanost pořadu z hlediska pohlaví, větší oblibu si získal u žen ve věku od 35 - 44 let a mužů ve věku 45 – 54 let. Dále bychom mohli sledovanost určit podle vzdělanosti. I v tomto pořadu je nejpočetnější skupina tvořena lidmi s výučním listem. Jejich sledovanost se kromě dvou dílů držela nad počtem 100 tisíc. Na křivce ratingu, která je zobrazena v Grafu 23, je zobrazen vývoj, který se pohyboval v rozmezí 3 % - 4 %. Výjimku tvoří 7. a 8. díl, kdy rating klesl na pouhý 2,2 % a 2,3 %. Graf 23: Vývoj ratingu – Vyzkoušejte si…
4,5 4
Rating v %
3,5 3 2,5 2
Rating
1,5 1 0,5 0 1
2
3
4
5 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
43
6
7
8
9
5.8 Srovnání pořadů Z výše uvedených dat lze říci, že divácky nejúspěšnější pořad byl pořad Jste to, co jíte. Především jeho první série, která zaujímala podíl na publiku téměř 30 %. Je důležité zmínit, že to byl první typ pořadu, ve kterém se jednalo o celkovou změnu životního stylu. Žádný z analyzovaných pořadů nedosáhl takových výsledků, jako právě Jste to, co jíte. Jak je vidět z Tabulky 1, první deset příček obsadil pořad Jste to, co jíte, ale v různém zastoupení svých sérií. Tabulka 1: 10 nejúspěšnějších pořadů podle ukazatele share
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pořad Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte Jste to, co jíte
Série
Share
První První Třetí Třetí Třetí První Třetí Třetí Třetí První
29,7 29,69 29,17 28,65 28,39 28,25 28,16 27,81 27,48 27,15
Datum vysílání
Začátek pořadu
Konec pořadu
27.9.2006
21:15:17
22:08:47
20.9.2006
21:18:09
22:11:37
23.10.2008
21:26:04
22:25:06
18.9.2008
21:24:31
22:22:41
28.8.2008
21:14:22
22:18:20
4.10.2006
21:18:19
22:11:57
13.11.2008
21:23:29
22:22:16
30.10.2008
21:25:57
22:24:59
6.11.2008
21:24:38
22:23:18
29.11.2006
21:25:02
22:18:16
Den Středa Středa Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Středa Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Středa
Zdroj dat: ATO, autor
Pokud bychom z analýzy share vynechali pořad Jste to, co jíte, ostatní pořady by si konkurovat mohly a je zajímavé, které pořady by obsadily prvních deset míst. Jak je vidět z Tabulky 2, prvních pět míst by obsadil pořad Nahá jsi krásná, poté pořad České televize Zkus mít vkus. Také by se v prvních deseti umístil pořad Souboj v těžké váze. Zatímco pořady z produkce televize Prima byly vysílány v tzv. prime time, pořad ČT1 Zkus mít vkus byl vysílán v páteční podvečer a jednalo se pouze o dvacetiminutový pořad.
44
Tabulka 2: 10 nejúspěšnějších pořadů podle ukazatele share bez vlivu pořad Jste to, co jíte
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Pořad
Share
Nahá jsi krásná Nahá jsi krásná Nahá jsi krásná Nahá jsi krásná Nahá jsi krásná Zkus mít vkus Zkus mít vkus Nahá jsi krásná Zkus mít vkus Souboj v těžké váze
21,75 19,5 19,29 19,28 18,93 17,87 17,34 17,26 16,94 16,83
Datum vysílání
Začátek pořadu
Konec pořadu
3.3.2009
21:24:33
22:13:34
17.3.2009
21:22:02
22:10:41
10.3.2009
21:25:31
22:15:19
24.2.2009
21:23:41
22:12:31
12.5.2009
21:24:33
22:14:30
23.1.2009
17:30:01
17:51:57
9.1.2009
17:30:24
17:51:24
24.3.2009
21:21:06
22:09:55
30.1.2009
17:30:00
17:51:50
4.5.2009
20:05:54
21:15:42
Den Úterý Úterý Úterý Úterý Úterý Pátek Pátek Úterý Pátek Pondělí
Zdroj dat: ATO, autor
Pořady jako je TEP 24 a Zhubni, nebo přiber! byly podle ukazatele share velmi slabé a jejich pořadí, resp. nejnižší sledovanost je zobrazena v tabulce, která se nachází v příloze. Při zjišťování podílu žen na publiku, vyšel opět nejlépe pořad Jste to, co jíte a jeho první série. Nejvíce se na sledovanosti podílely ženy ve věku 15 – 24 let s výjimkou posledního místa v tabulce, kdy se věkové rozmezí žen pohybovalo ve věku 25 – 34 let. Také pořad Nahá jsi krásná s podílem na publiku žen 45,39 % se dostal mezi prvních pět míst. Na dalších místech z hlediska share a věkových skupin žen by byl pořad Jste to, co jíte. Ovšem to neznamená, že by pořad Nahá jsi krásná zaznamenal propad v podílu na sledovanosti a nemohl se dále s pořadem Jste to, co jíte srovnávat. Pouze pořad Jste to, co jíte vzhledem k počtu odvysílaných sérií by byl zobrazen vícekrát. Tabulka 3: Prvních pět míst podle ukazatele share z hlediska věkových skupin žen
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
Pořad Jste to, co jíte (1.) Jste to, co jíte (1.) Nahá jsi krásná Jste to, co jíte (2.) Jste to, co jíte (5.)
Věková skupina 15-24 15-24 15-24 15-24 25-34
Share
Datum vysílání
Začátek pořadu
Konec pořadu
50,27 47,51 45,39 44,67 44,37
18.10.2006
21:14:08
22:07:33
4.10.2006
21:18:19
22:11:57
10.3.2009
21:25:31
22:15:19
30.5.2007 19.5.2011
21:15:14 21:21:07
22:20:44 22:19:49
Zdroj dat: ATO, autor
Největší podíl mužů na publiku byl naměřen u pořadu Jste to, co jíte. Nejvyšší hodnota share byla 37,26 % u věkové skupiny 15 – 24 let při sledování 11. dílu druhé série. Na druhém místě byli s hodnotou share 34,79 % muži od 25 – 34 let (9. díl první série) a na třetím místě u stejného dílu a série opět věková skupina 15 – 24 let s hodnotou 34,74 %.
45
I z hlediska ratingu by se pořad Jste to, co jíte umístil na prvních místech. Jeho maxima bylo dosaženo hned v první sérii a to u třetího dílu – 11,4 %. Kdybych mělo být obsazeno prvních deset míst podle sledovanosti, opět by se průběžně střídala první, třetí a také páté série pořadu Jste to, co jíte. Teprve na 18. místě by se umístil pořad Nahá jsi krásná s hodnotou ratingu 8 %. Naopak na posledním místě by se z hlediska sledovanosti umístil pořad Tep 24 (0,3 %) a na místě předposledním Zhubni, nebo přiber (0,4 %). Pokud se na rating podíváme z hlediska vzdělanosti v Tabulce 4, zjistíme, že v první sérii pořadu Jste to, co jíte bylo dosaženo 13 % sledovanosti lidmi s výučním listem. Hned za nimi následují středoškolsky vzdělaní lidé s hodnotou 12,5 %. Druhá série pořadu Jste to, co jíte zaznamenala nejvyšší sledovanost u středoškolsky vzdělaných osob (10 %). V třetí sérii téhož pořad se opět s hodnotou 11,9 % umístili lidé se SŠ. U čtvrté série rating výrazně klesl, i přesto zůstala nejvyšší hodnota (7,9 %) ve stejné vzdělanostní skupině. Pátá série prvně zaznamenala nejvyšší sledovanost u lidí s vysokoškolským titulem. V šesté sérii se nejvyšší hodnota ratingu vrátila do skupiny SŠ. U zbylých pořadů můžeme říci, že nejvyšší hodnoty byly naměřeny ve skupině osob, které vlastní výuční list. Výjimku tvoří pořad Tep 24, kdy jeho nejvyšší sledovanost byla naměřena ve skupině lidí s vysokoškolským vzděláním. Tabulka 4: Nejvyšší dosažené hodnoty ratingu podle vzdělanosti
Pořad/Vzdělání Jste to, co jíte (1. série) Jste to, co jíte (2. série) Jste to, co jíte (3. série) Jste to, co jíte (4. série) Jste to, co jíte (5. série) Jste to, co jíte (6. série) Nahá jsi krásná Souboj v těžké váze Zkus mít vkus Vyzkoušejte si… Tep 24 Zhubni, nebo přiber!
Základní
Vyučení
SŠ
VŠ
11,1
13 9,2 11,7 7,6 10 9,6 9,3 7,9 4,8 4,3 1,2 2,4
12,5 10 11,9 7,9 10 10,3 8,5 7,6 4,4 3,9 1,3 2,2
8,5 7,1 10,3 6 11,2 8,4 6,8 6,3 3,3 2,9 2,5 1,6
7,6 9,8 6,8 6,8 7,6 7,8 7 5,3 4,2 1,4 2,8
Zdroj dat: ATO, autor
Nejúspěšnější pořad z hlediska průměrné sledovanosti se umístil pořad Jste to, co jíte s třetí sérií. Průměrně ji sledovalo 739 833 diváků. Nejvyšší sledovanost této série byla zaznamenána u 10. dílu s počtem 895 tisíc diváků. První série téhož pořadu byla sledována průměrně méně o 6 tisíc diváků. Pořad Nahá jsi krásná se s počtem svých diváků dostal před jednu sérii pořadu Jste to, co jíte. Průměrně ho sledovalo cca o 16 tisíc diváků více (570,5 tisíc diváků). Nejméně přitažlivou byla pro diváky čtvrtá série pořadu Jste to, cojíte. Pouze dvakrát se její sledovanost přehoupla přes 600 tisíc diváků. U čtvrté série tak s 600 tisíc
46
diváky by dosáhla svého maxima, u první série by to bylo naopak její minimum. Nejméně sledovaný pořad byl Tep 24, který průměrně sledovalo 53,5 tisíc diváků. Tabulka 5: Žebříček pořadů podle průměrné projekce
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Pořad
Průměrná projekce (v tis.)
Jste to, co jíte (3. série) Jste to, co jíte (1. série) Jste to, co jíte (6. série) Jste to, co jíte (5. série) Jste to, co jíte (2. série) Nahá jsi krásná Jste to, co jíte (4. série) Souboj v těžké váze Vyzkoušejte si… Zkus mít vkus Zhubni, nebo přiber! Tep 24
739,833 733,438 656,125 611,9 609,533 570,5 554,125 534,375 275,444 242,8 80,278 53,5
Zdroj: ATO, úpravy autor
Když televize Prima vysílala první sérii, umístila se s celkovou sledovaností 18,6 % na druhém místě. Před ní byla pouze televize Nova, která získala 42,07 % podíl na celkovém publiku. S 20,42 % se umístila Česká televize na třetím místě. Druhou sérii odsunula Česká televize až na třetí místo s podílem 18,61 %. Sice televize Prima měla téměř shodný podíl sledovanosti, ale Česká televize si v témže vysílacím čase získala 27,07 % diváků, kteří byli před televizními obrazovkami přítomni. Televize Nova zůstala na první příčce s 32,88 % podílem na publiku. U obou sérií se jednalo o středu večer 21:10. Pořadí stanicí v třetí a čtvrté sérii zůstalo stejné i s obdobnými podíly na publiku. Za zmínku stojí pátá a šestá řada, kde můžeme určit i pořady, které byly ve stejnou dobu vysílány. U předchozích sérií to bohužel z dostupnosti archivu televizního programu nešlo. Pátá série byla vysílána ve čtvrtek večer, kdy jejími hlavními konkurenty se stal kriminální seriál na televizi Nova (do 16. 6. 2011 Kriminálka Las Vegas, posledních 14 dní Kriminálka Miami) a na České televizi mohli diváci ve stejném vysílacím čase vidět pořad Den D (jedná se o českou verzi celosvětově úspěšného pořadu, ve kterém podnikatelé přesvědčují investory k investování) a pořad Máte slovo s M. Jílkovou (diskusní pořad). Od 14. 4. 2011 byl pořad Den D vystřídán pořadem Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze. Na prvním místě se opět objevila TV Nova. Jak je vidět v Grafu 24 její podíl sledovanosti činil 32,52 %. Dále TV Prima s pátou sérií pořadu Jste to, co jíte a na třetím místě Česká televize.
47
Graf 24: Share 15+ za období 17. 3. – 30. 6. 2011
14,69
5,01
5,6 3,55
1,51
0,32
18,54
7,56
3,22
23,65
3,78
3,71
32,52 Nova
Prima Family
ČT1
Nova Cinema
ČT sport
ČT 24
ČT2
Prima Cool
Prima Love
TV Barrandov
At Media
Ostatní
Zdroj: ATO, úpravy autor
Šestá série je téměř shodná (graf se nachází v příloze). Největší podíl na publiku zaujala opět TV Nova s 32,64 %, Dále televize Prima s 17, 67 % a třetí místo získala ČT1 s 15, 6 %. První tři týdny ve stejném vysílacím čase šesté série pořadu Jste to, co jíte vsadila televize Nova opět na Kriminálku Las Vegas, od 22. 3. 2011 ji vyměnila za komediální seriál českého původu Helena a s ní Večerní televizní noviny. I na ČT1 došlo pouze k drobným změnám. Pořad Máte slovo s M. Jílkovou taktéž zůstal ve večerních hodinách, ale byl posunut o pár minut dříve. V daném vysílacím čase stihal ČT1 odvysílat ještě pořad Přežít (jedná se britský pořad dramatických rekonstrukcí), který od 10. 5. 2011 vystřídal pořad Pološero (pořad s aktuální tématikou) a začátek kriminálního seriálu Profil zločinu. Když byl v roce 2009 vysílán pořad Souboj v těžké váze, tak i v tomto případě se TV Nova se objevila na prvním místě s podílem sledovanosti 37,3 %. Ve stejném vysílacím čase byla úspěšnější z hlediska sledovanosti ČT1 s 23,2 % před televizí Prima (14,27 %). I pořad Nahá jsi krásná byl z hlediska celkové sledovanosti s porovnáním ostatních stanic ve stejném vysílacím čase na třetím místě (16,88 %). Z hlediska podílu na publiku byla úspěšnější ČT1 (19,83 %) a televize Nova (42,51 %)
5.9 Shrnutí analýzy Ze sedmi analyzovaných pořadů byl z hlediska share nejúspěšnější pořad Jste to, co jíte s první sérií. Důležité je si ještě jednou uvědomit, že to je první pořad zaměřený na změnu životního stylu, který byl na našich obrazovkách vysílán. Proto také hodnota téměř 30 % podílu na publiku je uspokojující. S první sérií je také spojena nejvyšší hodnota ratingu, kdy bylo dosaženo 11,4 %. Druhou nejúspěšnější sérií se stala třetí série, která byla vysílána o dva
48
roky později. Po propadu druhé série se hodnoty v třetí sérii vyšplhaly poměrně vysoko. V prvních deseti pořadech podle ukazatele share se objevila na šesti místech. Poslední dvě série si velkou přízeň diváku nezískaly a tak můžeme říct, že s odvysílanými sériemi klesal také jejich podíl na celkovém publiku. Také první série byla sledována nejvíce ženami ve věkovém rozmezí 15 – 24 let. Naopak z pohledu projekce byla třetí série pořadu Jste to, co jíte průměrně sledována nejvíce. Hned za ní se objevila první série, která byla z hlediska ostatních ukazatelů úspěšnější. Za neúspěšně vysílané pořady lze označit Tep 24 a Zhubni, nebo přiber!. U pořadu Tep 24 by mohl být takový propad způsoben především jeho vysílacím časem, který je stanoven na sobotu dopoledne. Při jeho reprízách, které byly po většinou ve večerních hodinách, průměrná projekce dosáhla počtu 73,66 tisíc diváků. Za příčinu nižší sledovanosti pořadu Zhubni, nebo přiber! lze považovat televizní stanici, na které byl pořad vysílán. Zjištěné závěry z hlediska share i u ostatních televizních stanic nelze aplikovat na všechny pořady z důvodu omezeného zdrojů archivu televizního programu, avšak ze získaných dat vyplývá, že diváci vyhledávají ve svých televizních programech mnohem častěji pořady s napětím a kriminalitou.
49
6 Dotazníkové šetření Celý dotazník je rozdělen na 3 části a podle toho také bude stavba následující analýzy. Nejprve budou charakterizováni respondenti z hlediska socioekonomických a demografických faktorů. V druhé části se budou vyskytovat otázky a odpovědi na otázky související se sledovaností analyzovaných pořadů. V další části této kapitoly mě bude zajímat vztah respondentů k médiím. Pomocí poznatků, které jsem zjistila při zpracování teoretické části, byly stanoveny následující hypotézy. Otázky v dotazníku byly sestaveny tak, abych docílila potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. H1: Více než 70 % respondentů sleduje pořady zaměřené na životní styl H2: Nejpočetnější skupinu diváků mají pořady zaměřené na hubnutí. H3: Analyzované pořady mají vliv na změnu životního stylu diváků. H4: Nejmocnější médium je televize. H5: Méně než 60 % respondentů si myslí, že lidé ovlivňují média.
6.1 Vzorek respondentů Pro získání vysokého počtu respondentů bylo využito elektronického dotazování prostřednictvím on-line dotazníkové služby Vyplňto.cz. Respondenti mohli dotazník vyplnit v období od 2. do 16. dubna 2013. Jelikož se jedná o rychlý sběr dat, dostatečný počet respondentů lze získat během týdne. Dotazník vyplnilo celkem 253 osob. Je důležité si uvědomit, že získané odpovědi nelze přiřknout celé populaci, ale pouze platí pro získaný vzorek respondentů. Vzorek respondentů tvořilo 200 žen (77,5 %) a 53 (22,5 %) mužů. Nepoměr vyplněných dotazníků z hlediska pohlaví je způsoben především tím, že spíše ženy byly ochotnější vyplnit dotazník, jelikož je jim téma životního stylu bližší. S ohledem na předchozí analýzu byly stanoveny věkové skupiny, které jsem ve svém dotazníku rozšířila ještě o další dvě skupiny. Podle mého očekávání zde mají nejvyšší zastoupení lidé ve věku od 15 – 24 let (166 osob). Hned za nimi byly respondenti z věkové skupiny 25 – 34 let s počtem 35 osob. O polovinu méně osob vyplnilo dotazník z věkové kategorie 55 – 64 let. Zbylé věkové skupiny od sebe dělí od sebe jen pár respondentů. Celkový vzorek respondentů je znázorněn v Grafu 25 a 26. Ve všech věkových skupinách jsou ve větším počtu zastoupeny ženy.
50
Graf 26: Pohlaví respondentů Graf 25: Věková struktura respondentů
7%
6%
5% 4%
15 - 24 let 25 - 34 let
22,5% 14%
Muži
77,5%
66%
Ženy
35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 64 let 65 let a více
Zdroj: autor
Více než 40 % dotazovaných je tvořeno studenty, dalších 30 % tvoří pracující. 17 % respondentů je zastoupeno studenty, kteří si vydělávají při studiu. Více než 5 % tvoří osoby v důchodu. Zbylé 3 % jsou rozdělena mezi nezaměstnané a osoby na mateřské dovolené, kdy nezaměstnaní tvoří nadpoloviční většinu. Rozdělení respondentů podle vzdělanosti je zobrazeno v Grafu 27. Dotazník vyplnilo 46 % osob se středoškolským vzděláním s maturitou. Vysokoškolské vzdělání mělo 34 % respondentů a 9 % dotazovaných mělo základní vzdělání. Středoškolské vzdělání bez maturity označilo 6 %. V nejmenším počtu byli zastoupeni respondenti s vyšším odborným vzděláním. U 23 respondentů, kteří označili své vzdělání za základní, má 18 z nich stále status studenta, takže se můžeme domnívat, že se jejich vzdělání pravděpodobně zvýší. Podobně na tom jsou také osoby se středoškolským vzděláním, kdy 74 z nich stále studuje. Graf 27: Vzdělání respondentů
Základní 9%
Středoškolské s maturitou
34% 46%
5% 6%
Středoškolské bez maturity Vyšší odborné Vysokoškolské
Zdroj: autor
51
Z hlediska hrubých příjmů byli respondenti rozděleni do pěti skupin. Nejvíce zastoupená je první skupina s měsíčním příjmem do 10 000 Kč (137 osob). Je to mu především proto, že většina osob z této skupiny je stále studujících, popř. si přivydělávají. Pouze 5 osob z této skupiny patří k pracujícím. Příjem 71 osob se pohybuje v rozmezí 10 001 - 20 000 Kč a je v nejvyšším počtu zastoupen pracujícími. Celkem 29 osob má měsíční příjem od 20 001 Kč do 30 000 Kč. Opět i v této příjmové kategorii se objevili 4 studenti s přivýdělkem při studiu. U 9 dotazovaných byl označen příjem ve skupině následující, tedy 31 000 – 40 000 Kč a pouze 6 respondentů si měsíčně vydělá více než 40 000 Kč. Graf 28: Hrubý měsíční příjem respondentů
11%
4% 3%
0 - 10 000 Kč 10 001- 20 000 Kč
54%
28%
20 001 - 30 000 Kč 30 001- 40 000 Kč
více než 40 001 Kč
Zdroj: autor
Poslední otázka, která charakterizovala vzorek respondentů, se týkala počtu obyvatel trvalého bydliště. Tento demografický údaj je pro určení respondentů podstatný, neboť je stále velký rozdíl mezi trávením volného času na venkově a ve městě. I názory respondentů budou odlišné, protože lidé na venkově vnímají fyzickou krásu za méně důležitou oproti lidem z města. Celkem 69 dotazovaných má trvalé bydliště s počtem obyvatel, který je menší než 2 000. Dalších 32 respondentů pochází z malého města, které čítá od 2 000 do 5 000 obyvatel. Jako trvalé bydliště s více než 500 001 obyvateli označilo celkem 45 dotazovaných osob. Nejmenší vzorek respondentů je u velikosti bydliště s počtem od 25 001 do 50 000 obyvatel. Graf 29: Počet obyvatel trvalého bydliště respondentů
Méně než 2000
8%
18%
2 000 - 5 000
28%
5 001 - 10 000
9% 6%
13%
13%
10%
10 001 - 25 000 25 001 - 50 000 50 001 - 100 000
100 001 - 500 000 Více než 500 001
Zdroj: autor
52
6.2 Sledovanost analyzovaných pořadů V této části výzkumu budu hledat souvislosti mezi vzorkem respondentů a jejich názory na sledovanost lifestylových pořadů. První otázka, která byla respondentům položena, měla za úkol rozdělit respondenty na ty, kteří nějaký pořad zaměřený na životní styl sledují a ty, kteří nesledují. Pokud respondent odpověděl, že žádný pořad nesleduje, byl odkázán na 11. otázku v dotazníku, která se již sledovanosti netýkala. Celkem 84 % z dotázaných osob sleduje pořady zaměřen na zdravý životní styl. Počet osob, které tyto pořad sledovali či sledují, je pro tvůrce těchto pořadů velmi uspokojivý. Nejspíš to bude také proto, že je v dnešní době snadnější možnost se k těmto pořadům dostat i prostřednictvím internetu, kde má respondent možnost shlédnout je tzv. on-line. Z 84 % osob, které na předchozí otázku odpověděli „ano“, je nadpoloviční většina zastoupena ženami (shodou okolností také 84 %). Kladnou odpověď označilo 67 % žen z věkové kategorie 15 – 24 let. Nejčetnější skupinou mužů, kteří lifestylové pořady vyhledávají, jsou muži od 15 – 24 let. Nejmenší zájem projevili muži z věkových kategorií 35 - 44 let, 45 - 54 let a 55 – 64 let, kteří jsou zastoupeni ve stejném počtu. Graf 30: Věková struktura diváků
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
67% 62%
12% 16%
15-24 let
25-34 let
9%
9%
3%
35-44 let
4%
45-54 let
9%
muži 6%
55-64 let
0%
4%
ženy
65 let a více
Věkové kategorie Zdroj: autor
Celkem 103 osob, které nějaké pořady zaměřené na životní styl sleduje, má středoškolské vzdělání (65 % z nich je stále studenty) a 74 vysokoškolské (58 % z nich stále studuje). Nějaký lifestylový pořad sledovalo 14 osob se základním vzděláním a 9 s vyšším odborným. Z hlediska pohlaví disponuje 84 žen středoškolským vzděláním a 66 žen vysokoškolským vzděláním. Z důvodu menšího počtu dotazovaných mužů, jsou většinou údaje uváděny právě u žen.
53
Graf 31: Struktura diváků podle vzdělání
Vzdělání
základní
3
1
vysokoškolské
11 8 66
8
SŠ bez maturity
3
9
0
žena
84
19
muž 50
100
Počet osob Zdroj: autor
Pokud bychom chtěli zjistit měsíční příjem pro respondenty sledující lifestylové pořady, v největším počtu je zastoupena kategorie s měsíčním příjmem maximálně do 10 000 Kč. Jak už zvýše uvedených dat vyplývá, není tento výsledek překvapující. Nejvyšší zastoupení diváků tvoří studenti, kteří disponují tímto příjmem. Druhá kategorie s příjmem v rozmezí 10 001 – 20 000 Kč je zastoupena téměř 30 % dotazovaných osob, které pořad o životním stylu viděli. Poslední četnou kategorií je skupina respondentů s měsíčním příjmem pohybujícím se od 20 001 Kč do 30 000 Kč. Lifestylové pořady si nenašly diváky mezi respondenty s měsíčním příjmem nad hranicí 30 001 Kč. Pro dokončení charakteristiky běžného diváka, je důležité znát počet obyvatel jeho trvalého bydliště. Nejčetnější skupinu tvoří osoby s místem trvalého bydliště menším než 2 000 obyvatel (54 žen a 7 mužů). Naopak druhou nejčetnější skupinu tvoří osoby, které uvedli jako místo svého trvalého bydliště více než 500 001 obyvatel. Shodný počet respondentů pochází z města, jehož počet obyvatel se pohybuje v rozmezí od 2 000 – 5 000 a 10 001 - 25 000 obyvatel. Jako pořad, který respondenti sledovali/sledují, uváděli nejčastěji Jste to, co jíte, Nahá jsi krásná a Zhubni, nebo přiber!. Graf 32: Struktura diváků podle hrubého měsíčního příjmu Graf 33: Struktura diváků podle místa trvalého bydliště
truktura diváků podle 4 příjmů
více než 40 001 Kč
1
4 2
30 001- 40 000 Kč 20 001 - 30 000 Kč
5
10 001- 20 000 Kč
muž
50
13
0 - 10 000 Kč
žena
16
104
13
0
50
100
více než 500 000 100 001-500 000 50 001-100 000 25 001-50 000 10 001-25 000 5 001-10 000 2 001 - 5 000 méně než 2 000
150
8 0 2 2
54
9
žena
25
3 7 5
muž
14 23 54
7
0
Zdroj: autor
25 16 12
20
40
60
Další otázka se týkala pravidelného sledování lifestylových pořadů. To, že běžný divák sleduje/sledoval nějaký pořad, nemusí znamenat, že jej sledoval pravidelně. Pravidelně nějaký pořad zaměřený na životní styl sledovalo 79 osob, z toho bylo pouze 9 mužů. Ze 79 respondentů 86 % sledovalo pravidelně pořad Jste to, co jíte a zároveň s tímto pořadem sledovalo 20 respondentů pořad Nahá jsi krásná. Celkem 13 dotazovaných osob sledovalo pravidelně pořad Jste to, co jíte a Zhubni, nebo přiber!. Z pravidelných diváků jen 14 % nesledovalo pořad Jste to, co jíte. V této otázce měli respondenti možnost vepsat i jiný pořad, který pravidelně sledovali nebo sledují. Nejčetněji byly vypsány pořady The Biggest Loser, Dokaž to! či Extrémní proměny: Druhá šance na život. Ženy ve věku 15 – 24 let lze označit za nejpočetnější skupinu pravidelných diváků (více než 50 %). Hned za nimi jsou ženy z následující věkové skupiny a poté muži z věkové skupiny 15 – 24 let. Z výzkumu také vyplynulo, že nejvíce lifestylové pořady pravidelně sledují studenti a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. Na otázku „Proč jste sledoval/a nebo sledujete pořady o životním stylu?“ odpovědělo nejvíce respondentů, že je zajímají životní příběhy lidí (79x). Druhý nejčastější důvod sledovaní lifestylových pořadů byla inspirace novými nápady (74x) a zkušenostmi a poté zájem o životní styl (64x). Další velmi často zvolenou odpovědí respondentů bylo zalíbení v pořadech, ve kterých lidé musí překonávat překážky. Ve skoro stejném zastoupení byly odpovědi týkající se motivace diváků (41x) a s tím souvisejícího zlepšení životního stylu (44x). Jelikož tato otázka byla uzavřená s výčtovou povahou, mohl respondent zvolit jednu či více odpovědí. Respondenti tak volili nejvíce souběh následujících odpovědí: „Pořady mě motivují.“, „Chtěl/a bych zlepšit svůj životní styl.“, „Zajímá mě téma životního stylu.“. Stejný počet respondentů také získal souběh odpovědí: „Líbí se mi pořady, ve kterých lidé překonávají překážky.“, „Zajímají mě životní příběhy lidí.“, Inspiruji se novými nápady a zkušenostmi.“. Z 212 osob, které pořady sledovaly, pouze 18 % neřešilo, jaký pořad je zrovna na televizních obrazovkách vysílán. Respondenti dále mohli u této otázky vepsat také jiný důvod, z jakého sledují tyto pořady. Nejčastější odpovědí pak bylo, že je k televizním obrazovkám přilákala zvědavost.
55
Graf 34: Proč jste sledoval/a nebo sledujete pořady o životním stylu?
Četnost
34%
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
32% 27%
27% 17%
18% 13%
1%
3%
2%
3%
3%
5%
3%
9% 4%
muž žena
Zdroj: autor
Následující otázka byla hodnotící, kdy respondenti na stupnici od 1 do 5 měli ohodnotit pořady, podle toho, jak je zaujali. Hodnocení bylo stanoveno na škále od 1 = nejlepší do 5 = nejhorší. Zároveň zde byla možnost, že pokud pořad respondenti nikdy neviděli, ohodnotilo ho číslem 0. Největší zalíbení si našli respondenti v pořadu Jste to, co jíte, kdy jej za nejlepší označilo 66 osob. Zároveň si však našel i početnou skupinu mezi dotazovanými, kdy se jim nelíbil v 15 případech. Překvapivý výsledek měl pořad Zhubni, nebo přiber!, kdy 33 osob ho ohodnotilo číslem 1. Pořad Nahá jsi krásná označilo nejvíce osob za velmi dobrý. Také tomu bylo u pořadu Souboj v těžké váze, Zkus mít vkus a Tep 24. Pořad Vyzkoušejte si… byl respondenty označen za průměrný. Zároveň tento pořad nikdy nevidělo téměř 90 % respondentů. O 10 % méně diváků nikdy nesledovalo pořad Zkus mít vkus. Graf 35: Ohodnocení pořadů podle toho, jak respondenty zaujaly (1=nejlepší, 5=nejhorší).
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
15 20 49 57 66
7 9
12 20
18
27
19 7
11 10 16 26
30 33
24
8 5 9 14 3
6 7 6
6
12
8
5
11
2 3
4
5
3 2 1
Pořad Zdroj: autor
56
V sedmé otázce byla respondentům položena otázka: „Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu zajímá? Jednalo se o uzavřenou otázku, kde byly stanoveny varianty odpovědí. I zde byl ponechán prostor pro samotné respondenty a mohli vepsat svoji odpověď. Respondenti si vybírali z následujících možností: „Stravování“., „Sport.“, „Změna vzhledu.“, „Péče o zdraví.“, „Profesionální rady od odborníka (výživový specialista, lékař, módní stylista, aj.).“, „Jiný důvod.“. Jelikož jsem chtěla znát pouze skutečný důvod, ponechala jsem respondentů možnost zvolit maximálně dvě možnosti. Nejčastěji byla zastoupena odpověď týkající se stravování, kdy ji označilo 107 respondentů (96 žen a 11 mužů), dále změny vzhledu a péče o zdraví. Pokud bychom chtěli znát souběh odpovědí, nejčetněji dotazované osoby vyhledávají v těchto pořadech stravování a změnu vzhledu. Tento typ odpovědi označilo 32 osob. Dále je zajímají profesionální rady od odborníka a s tím související změna vzhledu. Menší výskyt odpovědí byl především v možnosti, kdy jej respondent mohl doplnit sám. Bylo zde např. uvedeno, že je zajímá hranice, které jsou lidé schopni překonat za každou cenu nebo případy jednotlivých osob a jejich problémy. Graf 36: Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu zajímá? – podle pohlaví Graf 37: Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu zajímá? – podle věku
50%
40% Četnost
60%
45% 32%
30%
30%
ženy
20%
muži
20% 10%
7% 5% 4%
3%
3%
5% 5%
Četnost
50%
2%
0%
40%
66 a více let
30%
56-65 let
20%
46-55 let
10%
36-45 let
0%
26-35 let 16-25 let
Zdroj: autor
Aby z výzkumu vyplynulo, zda pořady zaměřené na životní styl nějakým způsobem respondenty ovlivňují, bylo zapotřebí položit otázku, která se týkala jejich životního stylu před zhlédnutím pořadů. Pouze 22 dotazovaných se před zhlédnutím pořadů zdravě stravovalo a 101 se přiklonilo k variantě spíše ano. Dokonce 20 respondentů na zdravou stravu vůbec nedbalo. O něco lépe jsou na tom respondenti se sportováním. Celkem 61 respondentů označilo, že před zhlédnutím pořadů sportovalo, naopak 34 respondentů se sportu nevěnovalo vůbec. O svůj vzhled se zajímalo 74 žen a 9 mužů. Jako zarážející odpověď shledávám odpověď 6ti žen z věkové kategorie 15 – 24 let, kdy o svůj vzhled spíše nepečují. Nejvíce respondentů, kteří odpověděli záporně, si získal výrok: Využíval/a jsem rad odborníků., kdy jej označilo 113 dotazovaných.
57
Graf 38: Před zhlédnutím pořadů jsem:
Se zdravě stravoval/a. ano
Sportoval/a.
spíše ano spíše ne
Se zajímal/a o svůj vzhled.
ne Využíval/a rad odborníků. 0%
20%
40%
60%
Zdroj: autor
Pomocí následující otázky, jsem zjistila, že pouze 18 % dotazovaných se nechalo pořady ovlivnit a změnilo svůj životní styl. Více jak dvojnásobek respondentů životní styl nezměnilo, ale chtělo by. Celkem 41 % je se sebou spokojená a tudíž nemá důvod na sobě nic měnit. Změna životního stylu by byla pro 8 % respondentů finančně náročná. Z 18 %, kteří svůj životní styl změnili, změnili nejvíce přístup ke stravování (více než 80 %). Ve stejném zastoupení (31 %) začali respondenti sportovat a využívat rad odborníků. Svůj vzhled změnilo pouze 18 % dotazovaných. V této otázce měl respondent možnost označit více odpovědí. Jako nejčastěji byly zároveň označovány odpovědi týkající se změny stravování a sportování. Ve stejném počtu bylo označováno stravování zároveň s využíváním rad odborníků. Jeden respondent označil všechny odpovědi. Pro zobrazení přehlednějších odpovědí, bylo využito následujícího grafu (Graf 39), kdy je v jednom grafu zobrazen věk i pohlaví odpovídajících osob. Graf 39: Po zhlédnutí pořadu jsem změnil/a:
60 12
Počet osob
50
10
6
40
5
12
30
10
25
0
vzhled začal/a jsem sportovat
20 10
začal/a jsem využívat rad odborníků
30
1 1
2 5
1 1
2
15-24 let 25-34 let 35-44 let
stravování
1 2
muž
Zdroj: autor
58
žena
6.3 Vztah respondentů k médiím Další otázky, které budou v této části analyzovány, byly položeny i respondentům, kteří lifestylové pořady nesledují. Jako první otázku, která začínala další část dotazníku, byla zvolena otázku týkající se vzhledu. Myslím, že právě fyzická krása, móda a módní svět je nejlehčeji ovlivňujícím prostředím. Není to jen tím, že čím dál častěji se na internetu prezentují krásné a půvabné modelky vyfocené v nejnovějších módních trendech, ale také tím, že každý den vidíme spoustu jedinců a každý má svůj „módní svět“. Někdo se snaží zapadnout do právě probíhající kolekce na Jaro/Léto 2013, jiného móda nezajímá a nosí, co se mu zlíbí. Názor na vzhled je odlišný u osob žijících na venkově a ve městě. Také příjmy, kterými jedinci disponují, jejich vzhled ovlivňují. Z 253 dotazovaných odpovědělo na otázku „Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý?“ 147 osob kladně. Ženy odpověděli „ano“ 120x a muži 27x. Největší zastoupení bylo z věkové skupiny 15 – 24 let. Naopak 2 ženy z věkového rozmezí 54 – 65 let a 65 let a více si myslí, že vzhled spíše není důležitý. Záporná odpověď byla označena jednou ženou, jejíž věk se pohybuje od 35 – 44 let a jedním mužem, jehož věk je maximálně 24 let. Oba respondenti pochází z města, jehož trvalý počet obyvatel je od 10 001 do 25 000 obyvatel a disponují měsíčním příjmem 10 001 - 20 000 Kč. Odpovědi z hlediska věku a vzdělání jsou taktéž zaznamenány v Grafu 40 a 41. Kvůli přehlednosti dat, byly odpovědi, které byly označeny méně jak 2x, z grafu odstraněny. Graf 40: Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý? – podle vzdělání Graf 41: Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý? – podle věku
200
8
spíše ano
70 42
49 35
8 15
Počet osob
ano
5
vyučení
8
SŠ 4
spíše ne
VŠ vyšší odborné
ne
50
100
ne
54
spíše ne
100 50 0
spíše ano
109 17 17
ano 6
6
8 9
5
15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65 a let let let let let více let
ZŠ
0
150
150
Věkové kategorie
Počet osob
Zdroj: autor
Celkově 12. položená otázka měla za úkol zjistit, které médium má podle respondentů největší vliv. Pro lepší vypovídací schopnost jsem respondentům dala možnost označit pouze jednu variantu odpovědi. Nejčetněji byl označen internet, o kterém si 153 respondentů myslí, že má největší vliv. Hned za ním byla televize s 87 respondenty. Rádio bylo zaškrtnuto 3x. Aby i zde měli dotazovaní možnost a nebyli omezení pouze určenými odpověďmi, ponechala jsem i prostor pro jejich názor. Tuto možnost využilo pouze 6 respondentů, kdy 4 z nich
59
odpověděli, že televize a internet mají stejný vliv, čemuž jsem chtěla zabránit právě zvolením pouze jedné odpovědi. Další dva respondenti si myslí, že na společnost mají vliv časopisy nebo vláda. Také dva respondenti využili označení možnosti, že žádné médium neovlivňuje populaci. Graf 42: Které médium má podle Vás v dnešní době největší vliv?
Počet osob
119 120 100 80 60 40 20 0
72 34
15
1 2
0 2
1 1
2 4
muž žena
Médium Zdroj: autor
Následující otázka navazuje na otázku č. 12. Pokud respondent zvolil nějaké médium, o kterém si myslel, že má největší vliv, musel v této otázce napsat proč. Z tohoto důvodu, byla otázka stanovena jako otevřená. Pokud bych stanovila odpovědi sama, respondent by se musel k té či oné variantě přiklonit a nevyjádřil by svůj názor. Z velkého počtu odpovědí bylo vybráno pár nejzajímavějších názorů, které budou v této práci prezentovány. Některé odpovědi jsou si podobné více, jiné méně. Od 153 respondentů, kteří podpořili svým označením internet, byly názory následující. Nejčastější odpovědí bylo, že moc internetu spočívá v jeho dostupnosti, masovosti a množstvím informacím. Také je považován za nejrozšířenější prostředek, který nám umožňuje najít rychle a snadno dostupné informace. Další z četných odpovědí se týkala mladých lidí a dětí, protože na něm podle respondentů tráví velké množství svého času. Jako nejzajímavější bylo shledáno: „Internet,
protože na něm si lze vyhledat cokoliv, co člověka zajímá, velký vliv mají i sociální sítě - je možné nad články, reportážemi diskutovat, je tam ta interakce, kterou ostatní média spíše postrádají.“ „Je nejrozšířenější, lidé tráví na internetu stále více času a spojují se v něm i další média, takže na nás celkově působí nejvíce a nejkomplexněji.“ „Je to volně přístupný zdroj schopný upřesnit informace nebo je rozvést a diskutovat o nich např. on-line. Je zde možné ověřit přesnost informací nebo možnost konkrétní otázky na konkrétní osobu.“
60
Na internetu lze téměř vše nalézt. Tím pádem lidé používají internet čím dál tím častěji. Ze všech stran obrazovky na nás vykukují reklamy, různé články, které nás samozřejmě ovlivňují. Leckdy ale i tak, že věříme všemu i věcem, které nejsou pravdivé.“ Televizi v předchozí otázce označilo 87 respondentů a nejvíce respondentů se domnívá, že její síla je v dostupnosti u všech věkových kategorií. Další poměrně rozšířený názor byl, že televize dokáže v jednom okamžiku oslovit nejvíce lidí, protože ji má téměř každý. Z 87 odpovědí byly zvoleny následující: „Celodenní přísun velkého množství různorodých informací bez nutnosti vyhledávání jako je tomu na internetu.“ „Je nejrozšířenější a je plošně zaměřena na "průměrného" diváka.“ „Největší přesvědčovací schopnost, pořád má podle mě větší vliv než internet. Především u populace 40+.“ „Protože na mysl působí jak vizuálně, tak i sluchově“ „Televizi sleduje velké množství lidí. Zejména lidé, kteří jsou snadněji manipulovatelní (děti, důchodci, s nižší inteligencí a všeobecným přehledem), sledují televizi a ostatním médiím nevěnují takovou pozornost.“ Další dvě otázky byly zaměřeny na nejmocnější média – televizi a internet. Zajímalo mě, z jakého důvodu nejvíce lidé sledují televizi, případně tráví čas na internetu. U televizních obrazovek tráví téměř 50 % respondentů svůj čas kvůli zábavě a odpočinku a 15 % ji sleduje kvůli získávání informacím. Dalších 26 % televizi využívá jako kulisu při jiných prací a 19 % televizi nesleduje vůbec. Nejčetnější odpověď byla u osob ve věku 15 – 24 let, kteří sledují televizi kvůli zábavě a odpočinku. Graf 43: Z jakého důvodu nejvíce sledujete televizi?
Počet osob
120 4
100
6
80
33
60 40
4
16
20 0
ZŠ
4
5
2 17 2
24 6
25
2
9 2
11
vyšší odborné
53
9
2
2
4
VŠ
3
SŠ vyučení
Zdroj: autor
61
Čas na internetu tráví 17 % dotazovaných především kvůli získávání informací o aktuálním děním, o 2 % více respondentů si pomocí internetu udržuje vztah s přáteli. Více než 20 % využívá internet pro zábavu a odpočinek. Také 8 % osob využívá internet kvůli pracovním povinnostem. Z hlediska věku nejvíce tráví čas na internetu osoby ve věku 15 – 24 let, kteří ho používají k udržování vztahu s přáteli. Graf 44: Z jakého důvodu nejvíce trávíte čas na internetu?
kvůli získávání informací
11%
1%
kvůli zábavě a odpočinku
16%
5%
kvůli vzdělávání
12%
3%
kvůli udržování vztahů s … kvůli pracovním povinnostem
3%
kvůli informacím o … jiná odpověď
2% 0%
17%
1%
5%
muž
6% 6% 6% 10%
žena
11%
15%
20%
Zdroj: autor
Šestnáctá otázka se týkala ovlivňování médii prostřednictvím televize či internetu. Zahrnuje 6 podotázek, na které respondent mohl odpovědět „ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „ne“. Měla za úkol zjistit vliv médií na respondenty v určitém prostředí. Na první podotázku „Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti módy“ odpovědělo celkem 8 % „ano“. Naopak více jak 40 % se rozhodně nenechá ovlivnit pořady v oblasti módy. Ve stravování se nechá ovlivnit o 1 respondenta více, ale zároveň 68 % osob si není stoprocentně jistý, zda je televizní pořady v této oblasti ovlivňují (42 % „spíše ano“, 25 % „spíše ne“). Téměř 50 % neovlivní pořady v oblasti sportu, z toho je 36 % žen a 10 % mužů. Životním stylem celebrit se nenechá ovlivnit 75 % osob a dokonce jednoho muže životní styl celebrit z televizních obrazovek ovlivňuje. Pouze 6 % se řídí podle módních trendů, které vidí na internetu a 19 % „spíše ano“. 18 % žen z věkové kategorie 15 – 24 let se módními trendy podle internetu vůbec neřídí, téměř ve stejném počtu jsou zastoupeny ženy ve věku 15 – 24 let, kteří se podle internetu spíše neřídí. Podle trendů na internetu se řídí pouze ženy z prvních třech věkových kategorií a jeden muž ve věku 15 – 24 let. Nepotřebný výrobek, který se pro respondenty stane atraktivní díky reklamě, si koupí pouze 1 žena z věkového rozmezí 65 let a více a 4 ženy z nejmladší věkové kategorie.
62
Graf 46: Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti módy? Graf 45: Nechváte se inspirovat televizními pořady v oblasti stravování?
ano
0%
spíše ano
1%
7% 16% 32% 28%
spíše ne
ženy
spíše ano
5%
muži
spíše ne
4%
24% 17%
ne 0%
7% 1%
ano
20%
žena 21%
muž
14% 11%
ne 40%
37%
0%
20%
40%
Zdroj: autor
Následující 4 otázky se týkají času, který respondent stráví u média. Nejvíce respondentů sleduje televizi několikrát týdně – 64 žen a 15 mužů. Více než 2 hodiny denně ji sleduje 45 respondentů a o 5 respondentů méně televizi vůbec nesleduje. Televizi nesleduje 30 osob z věkového rozmezí 15 – 24 let, naopak 20 osob z téhož věkového rozmezí sleduje televizi více jak 2 hodiny denně. Téměř 68 % respondentů tráví na internetu minimálně 2 hodiny denně. I zde jsou nejvíce zastoupeny osoby ve věku 15 – 24 let a 25 – 34 let. Neméně překvapivým výsledkem je počet osob, které internet nepoužívají. Jedná se o respondenty, kteří spadají do nejstarší věkové skupiny. Rádio si každý den na více než 2 hodiny pustí 22 žen a 7 mužů. Nejpočetněji zastoupenou skupinou se staly ženy v nejmladší věkové skupině, které rádio vůbec neposlouchají (15 %). Ženy ve věkové kategorii 25 – 34 let poslouchají rádio 1x týdně, také v zastoupení 15 %. O čtení novin a časopisů nejeví zájem 21 % respondentů, kdy ženy tvoří nadpoloviční většinu. Jednou za týden si tisk přečte 33 % dotazovaných a téměř 40 % si noviny a časopisy přečte několikrát týdně. Poslední dvě odpovědi byly zastoupeny nejvíce osobami, které již pracují.
63
Graf 47: Jak často trávíte čas využíváním daného média?
120%
2%
100%
11%
40%
80% 60%
8% 15%
33%
40%
21%
21%
20%
0% 12%
0%
68%
23%
1x týdně
18%
každý den max. 2 hodiny
každý den více než 2 hodiny
29%
17%
6%
24%
31%
4% 16%
tisk rádio
několikrát týdně (občas)
internet televize
dané médium vůbec nepoužívám
Strávený čas Zdroj: autor
Předposlední otázka měla za úkol zjistit, jestli si respondenti myslí, že také lidé mohou ovlivňovat média. Na otázku odpovědělo přes 50 % dotazovaných kladně. Odpověď „nevím“ označilo 30 % dotazovaných a o polovinu méně osob si myslí, že lidé neovlivňují média. Kladnou odpověď zvolilo 108 žen a 26 mužů. Vzhledem k vzorku respondentů i zde převažují ve všech odpovědí mladí lidé ve věku 15 – 24 let. Graf 48: Myslíte si, že lidé ovlivňují média?
35%
34%
30% 15-24 let
25%
25-34 let
19%
20%
35-44 let
15% 10% 5%
45-54 let
12%
55-64 let
7% 4% 3%
5%
66 let a více
5% 1%
2% 1%1% 0% 1%
2%
2% 2% 1%
0%
ano
ne
nevím
Zdroj: autor
64
Na otázku „Jakým způsobem, podle Vašeho názoru, lidé ovlivňují média?“ měli respondenti možnost odpovědět svými slovy. Bohužel tato otázka nemá dost adekvátních odpovědí a nemá ani odpovědi, které by se vyskytovaly vícekrát. V odpovědích je vidět, že respondenti otázce nevěnují dostatečnou pozornost. V mnoha odpovědích respondenti odpovídají na jinou otázku, než jim byla položena. Z toho důvodu jsou uvedeny jen nejzajímavější odpovědi. „Lidé stvořili média, tedy je také ovlivňují každou interakcí, již s médiem navážou, ať už si médium koupí, ohodnotí jej na internetu, nebo do něj sami přispívají.“ „Lidi přitahují senzace a v určitých dobách se zajímají určité věci a témata. Tomu se samozřejmě musí přizpůsobovat média, která chtějí na tomto zájmu co nejvíce vydělat, někdy i za cenu výmyslu, lži, vytržení z kontextu, zveličení nebo pošpinění jiného.“ „Média dají na názor "posluchačů"/čtenářů, chtějí se jim zalíbit.“ „Media píší pouze o tom, co lidé chtějí slyšet. Když je to nebude zajímat, nebudou noviny kupovat.“ „Média se orientují podle toho, co lidé chtějí, prostřednictvím průzkumu televizní sledovanosti a návštěvnosti stránek zjišťují, co je nejvíce láká a podle toho mění skladbu svých pořadů nebo stránek.“ „Obsah médií se přeci přizpůsobuje tomu, co chce recipient vidět/slyšet.“ „Lidé ovlivňují média. Média ovlivňují lidi. Je to vzájemné.“
6.4 Shrnutí dotazníkového šetření Z výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření vyplynulo, že pořady o životním stylu jsou sledovány. To mi také potvrdilo hypotézu H1, kdy bylo stanoveno, že více jak 70 % respondentů lifestylové pořady sleduje. Téměř o 15 % dotazovaných více než bylo stanoveno v hypotéze, sleduje tyto pořady. Za hlavní diváky lze označit ženy z věkového rozmezí 15 – 24 let. Dále vyplynulo, že s rostoucím příjmem respondentů klesá sledovanost těchto pořadů. Dokonce osoby, které disponují hrubým měsíčním příjmem více, jak 40 001 Kč pořady zaměřené na životní styl vůbec nesledují. U vzorku respondentů bylo prokázáno, že pořady jsou sledovány téměř bez rozdílů lidmi, kteří pochází z venkova i z města. Nejvíce sledovaný byl pořad Jste to, co jíte, díky kterému se mi podařilo potvrdit i hypotézu H2. Tento pořad je zaměřen především na stravování a hubnutí. Největší zájem mají respondenti u lifestylových pořadů o stravování a poté změnu vzhledu. Přesto zhlédnutí pořadů ovlivnilo pouze 18 % respondentů a hypotéza H3 se nepotvrdila. Nepatrně se zvýšilo
65
ovlivnění respondentů především ve stravování. Dále se ovlivnění promítlo ve změně vzhledu a v neposlední řadě začali diváci využívat rady odborníků. Hypotéza H4 souvisela s vlivem médií a to především televize. Podle respondentů je nevlivnější médium internet, protože dokáže nahradit komplexně ostatní média. Také jeho síla spočívá v dostupnosti a poskytování velkého množství informací. Hypotéza H4 potvrzena nebyla, protože o více jak 20 % byl označen respondenty internet. Poslední hypotéza H5, která byla stanovena, se týkala vlivu veřejnosti na média. Celkem 43 % dotazovaných si myslí, že lidé mají možnost nějakým způsobem ovlivnit média. To potvrzuje moji poslední hypotézu, že méně než 60 % respondentů si myslí, že lidé ovlivňují média.
66
Závěr V současné době vidíme problematiku spojenou s životním stylem téměř na každém rohu. Nejen v televizi prostřednictvím lifestylových pořadů, ale také na internetu a v ostatních mediálních prostředcích. A to je také důvod, proč vznikají pořady zaměřené na změnu životního stylu. Řekla bych, že díky internetu, kdy máme možnost sledovat zahraniční pořady on-line, sledovanost lifestylových pořadů prostřednictvím televizních obrazovek klesá. Již několikrát bylo řečeno, že diváky nejvíce oslovil pořad Jste to, co jíte. Byl to průkopník pořadů zaměřených na hubnutí a zdravé stravování a podle mého názoru to zajistilo tomuto pořadu tak vysokou sledovanost. Také televizní diváci mají ve velké oblibě reality show a bylo to pro ně něco „nového“. Na základě dat televizní organizace ATO, práce prokázala, že pořady o životním stylu jsou poměrně sledovány a mají svoje věrné diváky. S čím dál větším množstvím nabízených pořadů tohoto typu ovšem sledovanost klesá. Téměř u všech analyzovaných pořadů byla natočena pouze jedna série. To dokazuje, že zájem o tyto pořady je pouze nárazový a krátkodobý. Se sledovaností pořadů také souvisí televizní program ostatních stanic. Z nedostatku dat z televizního archivu byla možnost porovnat share u ostatních televizních stanic pouze v roce 2011 a 2012. Přesto bylo u těchto roků prokázáno, že jsou více sledovány pořady s kriminální tématikou pocházející ze zahraničí. Dále nelze opomenout fakt, že pořad Jste to, co jíte byl nejdéle vysílaný pořad s touto tématikou, proto se může zdát, že ostatním pořadům není v této práci věnována dostatečná pozornost. Pokud by i ostatní pořady měly stejný či podobný počet sérií, analýza by měla větší vypovídací hodnotu. Jako další překážku při provádění analýzy bych viděla dostupnost demografických dat. Bohužel už mi data nebyla poskytnuta a tak nemohlo být zjištěno rozdílné chování diváků z velkých měst a vesnic. Poslední překážka při provádění analýzy spočívala v dostupnosti archivu televizního programu. Z dotazníkového šetření na daném vzorku respondentů vyplynulo, že lifestylové pořady jsou nejvíce vyhledávány ženami (84 %). Dále bylo prokázáno, že s rostoucím příjmem respondentů sledovanost těchto pořadů klesá. Největší zalíbení si pořady našly u respondentů se středoškolským vzděláním, kteří se pohybují především v nižší platové třídě. To je zapříčiněno tím, že to jsou především studenti. Za důvod, proč tyto pořady jsou sledovány, byl nejčastěji označen zájem o životní příběhy lidí. Dále je k televizním obrazovkám přilákala inspirace novými zkušenostmi, které by v těchto pořadech mohli najít. Další důvod, který respondenty zajímá, je zdravé stravování. Přesto pouze 18 % dotazovaných po zhlédnutí lifestylových pořadů změnilo svůj životní styl. Největší vliv má podle téměř 50 % respondentů internet. Je to pro ně zdroj informací o aktuálním dění, ale také prostředek k zábavě a odpočinku. Zatímco televize podle většiny respondentů je pouze zdroj zábavy a odpočinku. Z toho také vyplývá, že nejvíce času tráví respondenti surfováním po internetu. Ve více než 68 % to jsou více jak 2 hodiny denně. Pouze 7 % žen hledá inspiraci v televizních pořadech o stravování. Podle módních trendů,
67
které jsou prezentovány na internetu, se řídí pouze ženy a to v prvních třech věkových kategorií. Většina respondentů volila možnost „spíše ano“, protože si nechají ovlivnit jen v některých případech. V závěru lze tedy říci, že televizní pořady zaměřené na životní styl jsou respondenty stále vyhledávány, ale je nutné tyto pořady obměňovat, neboť diváci po delším sledování o ně ztrácí zájem. Dále nemůžeme říct, že by lifestylové pořady dokázali ovlivnit svojí tématikou diváky z hlediska spotřebního i nákupního chování. Co se týká vlivu médií na respondenty, tak se jimi nechá ovlivnit pouze nepatrná část. Především prostřednictvím internetu, který komplexně nahrazuje ostatní média. Téma bakalářské práce – analýza sledovanosti pořadů zaměřených na životní styl můžeme považovat za velmi atraktivní a perspektivní. Určitou návaznost tohoto tématu vidím v analýze sledovanosti lifestylových pořadů vysílaných v zahraničí, jelikož jsou pořady typu reality show v zahraničí více vyhledávány a sledovány. Bylo by zde ale větší množství překážek, především v získání dat sledovanosti.
68
Seznam literatury Knižní zdroje 1. BÁRTA, Vladimír; BÁRTOVÁ, Hilda. Homo spotřebitel. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2012, 319 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-802-4518220. 2. ČELEDOVÁ, Libuše; ČEVELA; Rostislav. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 126 s. ISBN 978-802-4732-138. 3. DUFFKOVÁ, Jana, URBAN, Lukáš; DUBSKÝ; Josef Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 237 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3801-236. 4. JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 231 s. ISBN 80717-8749-3. 5. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 284 s. ISBN 978-80-247-2724-0. 6. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 7. KOUDELKA, Jan. Spotřební chování. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 158 s. ISBN 978-80-245-1698-1. 8. KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X. 9. KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 272 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2456-0. 10. LAMSCHOVÁ, Petra; HAVLÍČEK, Petr. Jídlo jako životní styl II.: 7 sekcí, 70 otázek a 70 receptů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 244 s. Dieta (Mladá fronta). ISBN 978-80-204-2625-3. 11. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 281 s. ISBN 978-802-4729-077. 12. TUČEK, Milan; FRIEDLANDEROVÁ, Hana. eši na prahu nového tisíciletí. Vyd. 1. Praha: SLON, 2000, 223 p. Studie Slon, sv. 25. ISBN 80-902847-0-1 (brož.). 13. URBAN, Lukáš; DUBSKÝ, Josef; MURDZA, Karol. Masová komunikace a veřejné mínění. Vyd. 1. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 230 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-802-4735-634. 14. VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 356 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3528-3. 15. VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 221 s. ISBN 80-247-9067-X.
69
16. WASSERBAUER, Stanislav. Výchova ke zdraví pro vyšší zdravotnické školy a střední školy. 3., upr. a rozš. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Jihlava, 2001, 47 s. ISBN 80-707-1172-8. 17. ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4. Internetové zdroje 18. Body Talk 2008. In: Ogilvy Public Relations Worldwide [online]. 2012-04-03 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.ogilvypr.cz/pages/kstudie.php?ID=44 19. Co to je peoplemeter a k čemu slouží?. Mediaresearch [online]. 2013 © [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.peoplemetry.cz/ 20. Děti věnují médium v průměru čtyři hodiny denně. In: Mediaresearch [online]. 201210-25 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.mediaresearch.cz/aktualita/tz-detivenuji-mediim-v-prumeru-ctyri-hodiny-denne 21. Ecce homo lohas. eská televize [online]. © 1996–2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267658935-ecce-homo-lohas/ 22. Ekologický životní styl pro každého. Ekozivot.cz [online]. 7.2.2011 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.ekozivot.cz/ekodomacnost/je-vase-domacnost-ekologicka 23. Jak nás ovlivňují média. In: Jen pro ženy [online]. Bauer Media Praha, © 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.jenprozeny.cz/duse/19914-jak-nas-ovlivnujimedia. 24. LifeStyle 2010. Videoworldonline [online]. © 2009,2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.videoworldonline.eu/video/8JFdvRX_Hto/lifestyle-2010.html 25. LIFE STYLE METER. STEM/MARK [online]. © 2003 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/prod_lifestyle2000.htm 26. LOHAS. In: Mediaguru [online]. © 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/lohas/ 27. Média ovlivňují děti a jejich vnímání krásy. In: Novinky.cz [online]. 2008-11-13 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/deti/154256-media-ovlivnujideti-a-jejich-vnimani-krasy.html 28. Metodika PEM IV. ATO - Asociace televizních organizací [online]. © 2013 [cit. 201303-29]. Dostupné z: http://www.ato.cz/tv-vyzkum/metodika-pem-iv/terminologie 29. Mineralfit. In: Mineralfit [online]. 26.7.2011 [cit. 2012-12-26]. Dostupné z: http://www.mineralfit.cz/clanek/vdana-ale-svobodna-mingles 30. Mingles – vztah, který vás neudusí. In: Žena-IN.cz [online]. 29.11.2010 [cit. 2012-1226]. Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/mingles-vztah-ktery-vasneudusi/kategorie/laska-a-vztahy 31. Mladá fronta: Dieta. Mladá fronta [online]. Mladá fronta, 2007-2012 [cit. 2012-1117]. Dostupné z: http://www.mf.cz/produkty/dieta/ 32. Nekup to!. Ekologický institut Veronica [online]. 2008 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.veronica.cz/dokumenty/Nekup_to_2008.pdf
70
33. O pořadu - Vyzkoušejte si... eská televize [online]. © 1996–2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10310864671-vyzkousejte-si/4473-oporadu/ 34. Polovina lidí je (ne)spokojená se svou postavou. In: Mediaresearch [online]. 2009-0218 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.mediaresearch.cz/aktualita/tz-polovinalidi-je-ne-spokojena-se-svou-postavou 35. Seznam: Vzdělávání. GLOBAL BURDEN OF DISEASE. Seznam [online]. Borgis, © 2003–2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/veda-skoly/287835na-prejidani-poprve-v-historii-umira-vice-lidi-nez-na-hlad.html 36. Singles představují pro marketéry těžké sousto. In: Mediaguru [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2013/04/singles-predstavuji-promarketery-tezke-sousto/#.UYi1C0qiDrQ 37. Yuppies. ABZ slovník cizích slov: Yuppies [online]. © 2005-2006 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/yuppies 38. Životní styl? Málo sportu, více času na internetu. In: Mediaresearch [online]. 200910-03 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.mediaresearch.cz/aktualita/tzzivotni-styl-malo-sportu-vice-casu-na-internetu
71
Seznam grafů a tabulek Graf 1: Průměrný počet diváků v tisících z hlediska věkových kategorií, kteří sledovali 1. sérii pořadu Jste to, co jíte. .......................................................................................................................................27 Graf 2: Průměrný počet diváků v % z hlediska vzdělání, kteří sledovali 2. sérii pořadu Jste to, co Jíte 28 Graf 3: Počet diváků, kteří sledovali 3. sérii pořadu Jste to, co jíte z hlediska vzdělání. ......................29 Graf 4: Průměrný počet diváků podle věkových skupin, kteří sledovali 3. sérii pořadu Jste to, co jíte. 30 Graf 5: Průměrný počet diváků z hlediska věku, kteří sledovali 4. sérii pořadu Jste to, co jíte. ............31 Graf 6: Vývoj ratingu – Jste to, co jíte (2006,2007,2008) ....................................................................32 Graf 7: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali pořad Souboj v těžké váze. ..........................33 Graf 8: Ženy z hlediska věkových kategorií, které sledovaly pořad Souboj v těžké váze. ....................33 Graf 9: Muži z hlediska věkových kategorií, kteří sledovali pořad Souboj v těžké váze. .....................33 Graf 10: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali pořad Nahá jsi krásná. ................................35 Graf 11: Vývoj ratingu a share – Nahá jsi krásná .................................................................................35 Graf 12: Počet mužů, kteří sledovali díly 1. série pořadu Zhubni, nebo přiber!. ...................................36 Graf 13: Počet žen, které sledovaly díly 1. série pořadu Zhubni, nebo přiber!. .....................................36 Graf 14: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali 2. série pořadu Zhubni, nebo přiber!. .........37 Graf 15: Počet diváků z hlediska vzdělání, kteří sledovali 3. sérii pořadu Zhubni, nebo přiber!...........37 Graf 16: Počet mužů z hlediska věku, kteří sledovali 4. sérii pořad Zhubni, nebo přiber!. ...................38 Graf 17: Počet žen z hlediska věku, které sledovaly 4. sérii pořadu Zhubni, nebo přiber!. ...................38 Graf 18: Vývoj share – Zhubni, nebo přiber! (1. část) ..........................................................................39 Graf 19: Vývoj share – Zhubni, nebo přiber! (2. část) ..........................................................................39 Graf 20: Struktura diváků podle vzdělání – Zkus mít vkus ...................................................................40 Graf 21: Vývoj ratingu – Zkus mít vkus ...............................................................................................41 Graf 22: Vývoj share – Tep 24 (rok vysílání 2012) ..............................................................................42 Graf 23: Vývoj ratingu – Vyzkoušejte si… ..........................................................................................43 Graf 24: Share 15+ za období 17. 3. – 30. 6. 2011................................................................................48 Graf 27: Vzdělání respondentů .............................................................................................................51 Graf 25: Věková struktura respondentů ................................................................................................51 Graf 26: Pohlaví respondentů ...............................................................................................................51 Graf 28: Hrubý měsíční příjem respondentů ........................................................................................52 Graf 29: Počet obyvatel trvalého bydliště respondentů .........................................................................52 Graf 30: Věková struktura diváků .........................................................................................................53 Graf 31: Struktura diváků podle vzdělání .............................................................................................54 Graf 32: Struktura diváků podle hrubého měsíčního příjmu .................................................................54 Graf 33: Struktura diváků podle místa trvalého bydliště .......................................................................54 Graf 34: Proč jste sledoval/a nebo sledujete pořady o životním stylu? .................................................56 Graf 35: Ohodnocení pořadů podle toho, jak respondenty zaujaly (1=nejlepší, 5=nejhorší). ................56 Graf 36: Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu zajímá? – podle pohlaví ..............................57 Graf 37: Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu zajímá? – podle věku ..................................57 Graf 38: Před zhlédnutím pořadů jsem: ...............................................................................................58 Graf 39: Po zhlédnutí pořadu jsem změnil/a: ........................................................................................58
72
Graf 40: Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý? – podle vzdělání ..........................................59 Graf 41: Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý? – podle věku ................................................59 Graf 42: Které médium má podle Vás v dnešní době největší vliv?......................................................60 Graf 43: Z jakého důvodu nejvíce sledujete televizi? ...........................................................................61 Graf 44: Z jakého důvodu nejvíce trávíte čas na internetu? ..................................................................62 Graf 45: Nechváte se inspirovat televizními pořady v oblasti stravování? ............................................63 Graf 46: Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti módy? .................................................63 Graf 47: Jak často trávíte čas využíváním daného média? ....................................................................64 Graf 48: Myslíte si, že lidé ovlivňují média? ........................................................................................64
Tabulka 1: 10 nejúspěšnějších pořadů podle ukazatele share ...............................................................44 Tabulka 2: 10 nejúspěšnějších pořadů podle ukazatele share bez vlivu pořad Jste to, co jíte ................45 Tabulka 3: Prvních pět míst podle ukazatele share z hlediska věkových skupin žen ............................45 Tabulka 4: Nejvyšší dosažené hodnoty ratingu podle vzdělanosti ........................................................46 Tabulka 5: Žebříček pořadů podle průměrné projekce ..........................................................................47
73
Přílohy Jste to, co jíte - rating 12 10 Rating v %
8 4. série (2009)
6
5. série (2011)
4
6. série (2012) 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Díl Zdroj dat: ATO, autor
Nahá jsi krásná – věková struktura žen
Počet žen v tisících
300 250
84
112
81
84
88 70
200 66
68
150 100
70 56
57 89
78
88 91 79
60 55 61 39 43 89
70 62 59 46
63 58
52
50 0
79 69 69 71
58
43 50 39 57
80 81 73 90 70 73 71 55 75 72
45 40 52 45 33 36 42 38 38 41 30 29 27 38 27 33
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
74
45-54 let 35-44 let 25-34 let
15-24 let
Nahá jsi krásná – věková struktura mužů 160
Počet mužů v tisících
140 120 100
34 53
34 47
32
24 35
60 20 0
35
42
80 40
35 28
55
41
50
47 52
22
29
23 35
29
28
22 25
42 37 33 37 33 32 29 26
29 14
45-54 let
25
31
26 24
24 21
35-44 let
32 29 27
40 50
14 13 14 11 16 12 17 11 11 11 11 14
8
29 25 7
25-34 let 30
15-24 let
13 16
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Díl
Zdroj dat: ATO, autor
Jste to, co jíte – share u ostatních televizních stanice v % 5,12 15,6
1,64 5,9 0,18
17,67
3,36 7,58
23,09
3,29 3,53
3,51
32,64
Nova
Prima Family
ČT1
Nova Cinema
ČT sport
ČT 24
ČT2
Prima Cool
Prima Love
TV Barrandov
At Media
Ostatní
Zdroj dat: ATO, autor
75
Sledovanost pořadů respondenty
Jste to, co jíte Souboj v těžké váze Nahá jsi krásná žena
Zhubni, nebo přiber!
muž
Zkus mít vkus Tep 24 Vyzkoušejte si… 0%
20%
40%
60%
80%
Zdroj: autor
Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti sportu?
3% 2%
ano spíše ano
11%
4%
spíše ne
žena 29%
6%
ne
36%
10% 0%
muž
10%
20%
30%
40%
Zdroj: autor
Necháváte se inspirovat životním stylem celebrit z televizní obrazovky?
ano
3% 0%
spíše ano
3% 0%
spíše ne
1%
ne
žena 18%
muž
56%
19% 0%
10%
20%
30%
Zdroj: autor
76
40%
50%
60%
Řídíte se podle módních trendů, které jsou prezentovány na internetu?
ano
6%
0%
spíše ano
17%
2%
spíše ne
žena 28%
3%
ne
28%
16%
0%
10%
muž
20%
30%
Zdroj: autor
Koupíte si výrobek díky poutavé reklamě v televizi či na internetu, i když jej nepotřebujete?
2% 0%
ano spíše ano
1%
spíše ne
7% žena 27%
4%
ne
muž 43%
15% 0%
10%
20%
30%
Zdroj: autor
77
40%
50%
Nejhorší umístění pořadů podle ukazatele share Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. . . 32. 40.
Pořad Zhubni, nebo přiber! Zhubni, nebo přiber! Zhubni, nebo přiber! Zhubni, nebo přiber! Zhubni, nebo přiber! . . Tep 24 Tep 24
Share 0,77 1,04 1,06 1,11 1,19 . . 2,37 2,92
Datum vysílání 25.12.2012 13.12.2012 5.12.2012 11.12.2012 20.12.2012 . . 15.12.2012 20.3.2011
Zdroj dat: ATO, autor
78
Začátek pořadu
Konec pořadu
Den
20:27:34 20:44:52 20:44:52 20:47:00 20:40:47
21:17:37 21:36:46 21:37:59 21:39:40 21:33:15
Úterý Čtvrtek Středa Úterý Čtvrtek
11:07:36 10:33:45
11:33:43 Sobota 10:59:06 Sobota
Dotazník Vážená respondentko, vážený respondente, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského programu Vysoké školy ekonomické na Fakultě podnikohospodářské a ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, jehož výsledky budou cenným podkladem pro účely mé bakalářské práce. Vyplněním tohoto dotazníku mi poskytne zcela anonymní názor. Předem děkuji za Vaše odpovědi a čas strávený vyplňováním dotazníku. Kateřina Kučerová 1) Sledovala jste někdy nějaký pořad v TV zaměřený na životní styl? (Příklady pořadů naleznete v otázce č. 2) Ano. Ne. (Přejděte, prosím, k otázce č. 11) 2) Který pořad o životním stylu jste sledoval/a? (je možné označit více odpovědí) Jste to, co jíte. Souboj v těžké váze. Nahá jsi krásná. Zhubni, nebo přiber! Zkus mít vkus. Vyzkoušejte si. Tep 24. Jiné: ................................................................................ 3) Sledoval/a jste nebo sledujete některé z vybraných pořadů o životním stylu pravidelně? Ano. Ne. 4) Označte, prosím, které pořady jste sledoval/a nebo sledujete pravidelně. (je možné označit více odpovědí) Jste to, co jíte. Souboj v těžké váze. Nahá jsi krásná. Zhubni, nebo přiber! Zkus mít vkus. Vyzkoušejte si. Tep 24. Žádné. Jiné: ................................................................................
79
5) Proč jste sledoval/a nebo sledujete pořady o životním stylu? (je možné označit více odpovědí) Líbí se mi pořady, ve kterých lidé překonávají překážky. Zajímají mě životní příběhy lidí. Pořady mě motivují. Chtěl/a bych zlepšit svůj životní styl. Zajímá mě téma životního stylu. Inspiruji se novými nápady a zkušenostmi. Sledováním televize trávím volný čas bez ohledu na typ pořadu, který je právě vysílán. Jiné: ................................................................................ 6) Na stupnici od 1 do 6 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) ohodnoťte, prosím, pořady podle toho, jak Vás zaujaly. Pokud jste pořad neviděli, ohodnoťte ho, prosím, číslem 6. Více pořadů může mít stejné ohodnocení. Jste to, co jíte. Souboj v těžké váze. Nahá jsi krásná. Zhubni, nebo přiber!. Zkus mít vkus. Vyzkoušejte si. Tep 24. Jiné: ................................................................................ 7) Co Vás konkrétně na pořadech o životním stylu nejvíce zajímá? (označte max. 2 odpovědi) Stravování. Sport. Změna vzhledu. Péče o zdraví. Profesionální rady od odborníka (výživový specialista, módní stylista, aj.). Jiné: ................................................................................ 8) Před zhlédnutím pořadů o životním stylu jsem: (u každé možnosti vyberte 1 odpověď) ano spíše ano spíše ne Sportoval/a. Se zdravě stravoval/a. Využíval/a rad odborníků. Se zajímal/a o svůj vzhled (oblékání a líčení). Jiné: ....................................................................................
80
ne
9) Změnil/a jste po zhlédnutí pořadů svůj životní styl? (označte pouze 1 odpověď) Ano. (Přejděte, prosím, k otázce číslo 10) Ne, nemám důvod cokoliv na sobě měnit, jsem se sebou spokojený/á. Ne, jakákoliv změna (stravování, sportování, vzhled) je pro mě finančně náročná. Ne, ale chtěl/a bych. Jiné: ................................................................................. 10) Označte, prosím, co konkrétně jste po zhlédnutí pořadů změnil/a? (je možné označit více odpovědí) (Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a NE, přejděte, prosím, k otázce č.11) Stravování (zdravější, pravidelná konzumace potravin, aj.). Začal/a jsem se věnovat sportu. Vzhled (kladu větší důraz na oblékání, popř. líčení). Začal/a jsem začala využívat rad odborníků. Jiné: ................................................................................. 11) Myslíte si, že je v dnešní době vzhled důležitý? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. 12) Které médium má podle Vás v dnešní době největší vliv? (označte pouze 1 odpověď) Televize. Internet. Rádio. Tisk (noviny, časopisy). Žádné. Jiné: ................................................................................. 13) Proč si myslíte, že právě Vámi zvolené médium má v dnešní době největší vliv? Vlastní odpověď: ............................................................. 14) Z jakého důvodu nejvíce sledujete televizi? (označte pouze 1 odpověď) Kvůli získávání informací. Kvůli zábavě a odpočinku. Kvůli sportu. Kvůli vzdělávání. Televize mi slouží jako kulisa při jiných prací. Televizi nesleduji. Jiné: ................................................................................
81
15) Z jakého důvodu nejvíce trávíte čas na internetu? (označte pouze 1 odpověď) Kvůli získávání informací (o módě, možnosti sportování, stravování, zdraví, aj.). Kvůli zábavě a odpočinku. Kvůli vzdělávání. Kvůli informacím o aktuálním dění. Kvůli udržování vztahů s přáteli (e-mail, sociální sítě – Facebook, Twitter). Kvůli pracovním povinnostem. Jiné: ................................................................................ 16) U každé z následujících otázek označte 1 odpověď. a) Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti módy (oblékání a módní trendy)? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. b) Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti stravování? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. c) Necháváte se inspirovat televizními pořady v oblasti sportu? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. d) Necháváte se inspirovat životním stylem celebrit z televizní obrazovky? Ano Spíše ano. Spíše ne. Ne. e) Řídíte se podle módních trendů, které jsou prezentovány na internetu? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. f) Koupíte si výrobek díky poutavé reklamě v televizi či na internetu, i když jej nepotřebujete? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. 17) U každé z následujících otázek označte 1 odpověď. a) Jak často sledujete televizi? Každý den maximálně 2 hodiny. Každý den více než 2 hodiny. Několikrát týdně (občas). 1x týdně. Televizi nesleduji. Jiné: ..........................................................................
82
b) Jak často trávíte čas surfováním na internetu? Každý den maximálně 2 hodiny. Každý den více než 2 hodiny. Několikrát týdně (občas). 1x týdně. Internet vůbec nepoužívám. Jiné: .......................................................................... c) Jak často posloucháte rádio? Každý den maximálně 2 hodiny. Každý den více než 2 hodiny. Několikrát týdně (občas). 1x týdně. Rádio vůbec neposlouchám. Jiné: .......................................................................... d) Jak často trávíte čas čtením novin a časopisů? Každý den maximálně 2 hodiny. Každý den více než 2 hodiny. Několikrát týdně (občas). 1x týdně. Noviny a časopisy vůbec nečtu. Jiné: .......................................................................... 18) Myslíte si, že lidé ovlivňují média? Ano. Spíše ano. Spíše ne. Ne. (Přejděte, prosím, k otázce č. 20) 19) Jak si myslíte, že lidé ovlivňují média? ........................................................................................ 20) Jste: žena. muž. 21) Kolik je Vám let? 15 – 24 let.
25 – 34 let.
55 – 64 let.
65 let a více.
35 – 44 let.
45 – 54 let.
22) V současné době jste: student.
pracující.
na rodičovské dovolené.
pracující student.
nezaměstnaný.
v důchodu.
23) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: základní.
středoškolské bez maturity.
vyšší odborné.
vysokoškolské.
83
středoškolské s maturitou.
24) V jakém rozpětí se pohybuje Váš měsíční příjem: 0 – 10 000 Kč. 30 001 – 40 000 Kč.
10 001 – 20 000 Kč.
20 001 – 30 000 Kč.
více než 40 000 Kč.
25) Velikost Vašeho trvalého bydliště je: Méně než 2 000.
2 000 – 5 000.
5 001 – 10 000.
25 001 – 50 000.
50 001 – 100 000.
100 001 – 500 000.
Více než 500 001.
84
10 001 – 25 000.
