Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2007
Kateřina Dvorská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Katedra managementu
Analýza návštěvnosti Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy
Vypracovala: Kateřina Dvorská Vedoucí práce: Ing. Helena Hrůzová, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza návštěvnosti Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 18. dubna 2007
Podpis
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala paní Ing. Heleně Hrůzové, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky, které přispěly k vytvoření této práce, a za trpělivost a čas, který mi věnovala.
Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................. 6 1 Teoreticko-metodologická část .............................................................. 8 1.1 Management................................................................................... 8 1.2 Kultura a volný čas ...................................................................... 15 2 Praktická část ....................................................................................... 21 2.1 Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy................................... 21 2.2 Městské kulturní středisko Moravský Krumlov – organizační struktura ................................................................................................... 23 2.3 Zaměstnanci ................................................................................. 24 2.3.1 Zaměstnanci MěKS.............................................................. 24 2.3.2 Zaměstnanci galerie ............................................................. 24 2.3.3 Získávání nových zaměstnanců ........................................... 25 2.4 Financování galerie...................................................................... 25 2.5 Vlastnické vztahy a spory o umístění Slovanské epopeje ........... 26 2.6 Návštěvnost.................................................................................. 27 2.6.1 Návštěvnost galerie v letech 1993 - 2006 ............................ 27 2.6.2 Procentuální rozdělení návštěvnosti galerie......................... 28 2.6.3 Srovnání s ostatními galeriemi............................................. 30 2.7 Faktory ovlivňující návštěvnost galerie ....................................... 31 2.7.1 Otevírací doba...................................................................... 31 2.7.2 Vnější prostředí galerie, přístup k ní, značení, parkování.... 33 2.7.3 Vstup do objektu či areálu ................................................... 33 2.7.4 Kvalita interiéru ................................................................... 34 2.7.5 Bezpečnost ........................................................................... 35 2.7.6 Personál................................................................................ 36 2.7.7 Propagace............................................................................. 37 2.7.8 Vstupné ................................................................................ 38 2.7.9 Den otevřených dveří........................................................... 38 2.7.10 Komplexní služby turistům.................................................. 39 2.8 Doporučení ke zlepšení stávající situace ..................................... 40 2.9 Vlastní výzkum ............................................................................ 43 2.9.1 Muchovo muzeum Praha ..................................................... 43 2.9.2 Vztah místních obyvatel ke Galerii Slovanská epopej ........ 46 Závěr ............................................................................................................ 48 Seznam použité literatury ............................................................................ 50 Seznam příloh .............................................................................................. 51
5
Úvod a cíl práce Pro svou práci jsem si vybrala téma Analýza návštěvnosti Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy. Inspiroval mne k tomu můj zájem o tuto oblast. Sama jsem v této galerii pracovala jako průvodkyně i jako pokladní. Ve své bakalářské práci jsem tak mohla plně využít všechny poznatky získané z tohoto zaměstnání, má práce
dále
vychází
z literatury,
kterou
jsem
měla
možnost
prostudovat. Úspěch
kulturních
destinací
měříme
zejména
počtem
návštěvníků a tržbami. Jsem toho názoru, že vedoucí a ředitelé galerií, ale i ostatních památkových objektů si teprve v dnešní době začínají postupně uvědomovat význam managementu, že jsou si vědomi toho, že mít věhlasné dílo a znát dokonale veškeré informace o něm, je pro tento úspěch nedostačující. Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení návštěvnosti v Galerii
Slovanská
epopej,
posouzení
konkrétních
vlivů
na
návštěvnost galerie jako jeden z ukazatelů její úspěšnosti a následné doporučení a návrhy ke zlepšení stávající situace. V první polovině teoreticko-metodologické části se budu věnovat vymezení pojmů vymezím
základní
management a manažer, konkrétně
funkce
managementu,
tzn.
plánování,
organizování, motivace, komunikace, rozhodování a kontrola. Dále se budu zabývat profilem a kompetencemi manažera. Následně se budu věnovat odporu ke změnám, jelikož právě ten často bývá jedním
z významných
důvodů
bránících
zlepšení
stavu
v organizacích. V druhé polovině se zamyslím nad problematikou kultury a volného času. Nejprve se budu věnovat ekonomickým a sociálním přínosům kultury, stavu kulturní sféry v České republice, poté budu zkoumat faktory ovlivňující trávení volného času. Nastíním způsoby trávení volného času a také bariéry návštěvnosti kulturních zařízení. Budu se věnovat i úvaze o základním a rozšířeném produktu.
6
Následovat
bude
praktická
V její
část.
první
kapitole
seznámím s tímto dílem Alfonse Muchy. V druhé kapitole se budu zabývat organizační strukturou Městského kulturního střediska Moravský Krumlov (dále jen MěKS). Třetí
kapitola
bude
věnována
zaměstnancům;
nejprve
zaměstnancům MěKS, dále jen galerie a otázce jejich získávání. Čtvrtá kapitola přiblíží vlastnické vztahy a spory o umístění Slovanské epopeje. Pátá kapitola bude analyzovat návštěvnost a to jak porovnání v jednotlivých letech, tak i strukturu návštěvníků a porovnání s ostatními galeriemi v ČR. V šesté kapitole zmíním financování galerie. Sedmá kapitola bude analyzovat jednotlivé faktory ovlivňující návštěvnost galerie: otevírací doba, vnější prostředí galerie, vstup do objektu, kvalita interiéru, bezpečnost, personál, propagace, vstupné, den otevřených dveří, komplexní služby turistům. Osmá kapitola bude obsahovat doporučení ke zlepšení stávající situace. Bakalářská vlastnímu
práce
bude
(dotazníkovému)
uzavřena
výzkumu,
kapitolou
první
věnovanou
bude
proveden
v Muchově muzeu v Praze, druhý v Moravském Krumlově. V závěru práce budou shrnuta hlavní fakta a myšlenky práce a rovněž náměty ke zlepšení stávající situace v Galerii Slovanská epopej.
7
1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Management S pojmem
„management“
se
můžeme
setkat
v trojím
významu: •
specifická aktivita,
•
skupina řídících pracovníků,
•
vědní disciplína.1 Nejobecněji lze management chápat jako souhrn všech
činností, které je třeba udělat, aby byla zabezpečena funkce organizace. Manažer Manažer je samostatná profese, kdy pracovník na základě zvolení, jmenování, pověření či ustavení nebo zmocnění realizuje aktivně řídící činnosti, pro které má schopnosti a je vybaven odpovídajícími kompetencemi. Smyslem manažerské práce je dosažení produktivní činnosti zaměstnanců, manažer také musí umět své pracovníky inspirovat. Manažeři, kteří dokáží nejefektivněji využívat lidské i materiální zdroje, jsou pro své firmy nepostradatelným zdrojem prosperity. Úrovně managementu Manažery obvykle rozdělujeme do tří skupin: 1.
Manažeři první linie (Lower Management) jsou jen o stupeň výše nad výkonnými pracovníky, patří sem předáci, mistři, vedoucí dílen.
2.
Střední (Middle) management je početná a rozmanitá skupina řídících pracovníků, zabývají se zejména poskytováním a
1
VEBER, J.: Management – Základy, prosperita, globalizace. Management Press. Praha 2002. ISBN 80-7261-029-5.
8
získáváním informací, zabezpečují komunikaci mezi vedením podniku a provozními pracovníky. 3.
Vrcholový (Top) management zodpovídá za výsledky podniku, má těsnou vazbu na vlastníky.
Základní funkce managementu U managementu hovoříme o šesti základních funkcích: plánování, organizování, motivace, komunikace, rozhodování a kontrola. Plánování Plánování je zaměřeno do budoucnosti, je to aktivita, kdy manažeři stanoví budoucí cíle a vhodné prostředky pro jejich dosažení. Plánování je prioritní mezi manažerskými úlohami, lze je uskutečnit na všech stupních managementu, vztahuje se na veškeré aktivity a umožňuje efektivní provádění činností. Organizování Organizování je cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému tak, aby maximální měrou přispěly k dosažení stanovených cílů systému. Výsledkem organizování je organizace, tj. vnitřní formalizované uspořádání celku, určení vztahů nadřízenosti a podřízenosti, vymezení působností, pravomocí a odpovědností. Motivace Motivace je vnitřní stav člověka způsobující určité chování člověka. Zahrnuje úsilí, vytrvalost i cíle. Je v ní přání člověka odvádět výkon. Je-li pracovní výkon jedince považován za neuspokojivý, bývá to zpravidla dáváno do souvislosti s jeho nedostatečnou motivací. Od manažerů se tedy vyžaduje schopnost vzbudit u spolupracovníků zájem, ochotu a chuť aktivně se zúčastnit plnění všech činností, které jsou v souladu s cíli firmy.
9
Komunikace Komunikaci můžeme jednoduše definovat jako výměnu, nebo v užším slova smyslu přenos, informací. Vlastně v každé stránce manažerské práce je obsažena možnost poruch komunikace. Problémy vznikají v důsledku nepochopení pokynů, v důsledku zkreslení neformálních poznámek vedoucích pracovníků apod. Problémem není to, zda manažeři komunikují, ale zda to dělají efektivně. Rozhodování Rozhodování je jádrem řízení; je procesem výběru mezi alespoň dvěma možnými variantami jednání. Rozhodovací proces můžeme rozdělit do osmi etap. 1.
Identifikace
problému.
Podstatou
identifikace
je
vlastně
uvědomění si problému a pro jeho zjednodušení pak rozdělení problémové situace do dílčích problémů a stanovení priorit jejich řešení. 2.
Analýza a formulace problému, tzn. bližší poznání problémové situace a stanovení cílů řešení problému.
3.
Tvorba variant rozhodování. Tato etapa klade vysoké nároky na tvůrčí schopnosti řešitelů. Častým problémem v praxi bývá malá variantnost, proto je výhodné využít týmovou práci.
4.
Stanovení kritérií hodnocení. Formulace kritérií hodnocení je předpokladem hodnocení variant a volby varianty určené k realizaci.
5.
Určení
důsledků
variant.
Náplní
této
etapy
je
zjištění
předpokládaných vlivů a účinků jednotlivých variant. 6.
Hodnocení a výběr varianty určené k realizaci. Tato etapa, která hledá nejlepší variantu řešení z celého souboru kritérií, je zpravidla dvoufázovým procesem. V první fázi se vylučují nepřípustné varianty, tj. varianty, které nesplňují některé cíle řešení rozhodovacího problému. V druhé fázi pak probíhá posuzování celkové výhodnosti přípustných variant. Výsledkem
10
je buď určení optimální varianty, nebo stanovení preferenčního uspořádání variant. 7.
Realizace zvolené varianty. Tato etapa se svou povahou liší od předchozích etap, jelikož už jde o fyzickou realizaci zvoleného řešení.
8.
Kontrola výsledků. Kontrola výsledků realizované varianty zahrnuje stanovení odchylek dosažených výsledků vzhledem k stanoveným, resp. předpokládaným, cílům, popř. i nápravná opatření.
Kontrola Podstatou kontroly je kritické zhodnocení reality, posouzení shody reality a plánem. Rozlišujeme tři základní typy kontroly: kontrolu preventivní, průběžnou a kontrolu zpětnou vazbou. Profil a kompetence manažera Často se můžeme setkat s názory, že hospodářské úspěchy či neúspěchy organizace lze přičíst ve prospěch nebo na vrub manažerů, kteří organizaci řídí. Charakter manažerské práce se do jisté míry liší v závislosti na úrovni, na které manažer pracuje, také na velikosti firmy a oblasti jejího působení. Přesto lze obecné rysy manažerské práce shrnout do následujících bodů:
Klasické funkce, jako je plánování, organizování, rozhodování a kontrola2.
Významná je i práce s lidmi, tzn. komunikování, motivování, vzdělávání, řízení kariéry apod. Manažer naplňuje roli vůdce; při uplatňování svého vlivu by se však neměl opírat jen o formální aspekty, ale zejména o odborný vliv, charisma, dovednosti, umění přesvědčit a zaujmout.
2
VEBER, J.: Management – Základy, prosperita, globalizace. Management Press. Praha 2002. ISBN 80-7261-029-5.
11
Manažer je osobou zodpovědnou za úspěšný chod útvaru, týmu nebo celé organizace, kterou řídí. Ve své činnosti musí být zaměřen do budoucnosti a být otevřený vůči změnám.
Dále jsou na manažery kladeny nároky na trvalé zlepšování, zvyšování výkonnosti, produktivity, uplatňování nových přístupů, metod a technik v řízení.
Důležité je i doplňování a rozvoj znalostí. Hodnocení kompetencí manažera, tzn. jeho způsobilosti
úspěšně vykonávat příslušné pracovní činnosti, můžeme posuzovat podle následujících dimenzí: •
odborné znalosti;
•
praktické dovednosti;
•
sociální zralost. Odborné znalosti jsou získávány především vzděláváním.
Nelze však vystačit pouze s školními znalostmi, je nutné tyto znalosti průběžně rozšiřovat a doplňovat. Významným rysem soudobých manažerů je sebevzdělávání, ochota zapojit se do vzdělávacích programů, vyhledávání a využívaní nových poznatků. Praktické dovednosti jsou získávány tréninkem a praxí. V případě manažerů praktické dovednosti souvisejí se zvládnutím správných řídících praktik – rozhodování, plánování, delegování, kontrolování atd. K prioritním patří interpersonální a komunikační dovednosti (vedení rozhovoru, projevu a porad, přesvědčování a aktivizace pracovníků apod.), organizační dovednosti, nelze však pominout ani technické dovednosti související s jeho specializací, zvláště pak zvládnutí výpočetní a komunikační techniky. Sociální zralost se týká lidských, mravních kvalit lidí. Ty jsou zčásti dědičné a zčásti získané výchovou. Tyto vlastnosti můžeme rozdělit na osobnostní, jako příklad pozitivních osobnostních vlastností manažera lze uvést důvěryhodnost, poctivost, důslednost, zdvořilost, ohleduplnost, čestnost, zásadovost, přesnost apod., a vlastnosti reprezentující pracovní aktivitu, jako je rozhodnost,
12
samostatnost,
svědomitost,
cílevědomost,
iniciativnost
apod.
Součástí sociální zralosti manažerů je i charisma, které lze charakterizovat vlastností
jako
uznávaných
kouzlo
osobnosti,
okolím.
Dále
soubor
do
této
osobnostních oblasti
řadíme
dodržování zákonů a předpisů. Manažeři nezbytným
a
jsou
v dnešní
nevyhnutelným
době tlakům
vystaveni na
změnu
nejrůznějším ve
svých
organizacích. Budoucnost organizací závisí mimo jiné na schopnosti manažerů zvládnout změny, proto efektivní manažeři musejí vidět řízení změny jako integrální součást svých povinností a nikoliv jako okrajovou záležitost. Odpor ke změnám Pro společensko-ekonomickou realitu je typická proměnlivost, změny jsou nevyhnutelným projevem reality. Manažeři, ale i zaměstnanci se však změnám často brání, jelikož znamenají určitou nejistotu. Odpor ke změnám je normální lidskou reakcí, avšak místo akceptování této skutečnosti je lepší zvažovat důvody nechuti ke změnám. Nejčastěji se uvádějí následující: 1.
Úzký osobní zájem. Lidé se obávají ztráty moci, svobody rozhodování, prestiže, přátelství a prostředků. Při odmítání změn myslí především na své úzké zájmy, nikoliv na zájmy organizace a spolupracovníků.
2.
Nepochopení a nedostatek důvěry. Lidé se brání změnám, pokud zcela nechápou jejich důvody nebo nedůvěřují osobě iniciující změnu.
3.
Různost pohledu a hodnocení situace. Lidé vidí důsledky změn různě, proto často existují různá hodnocení situace. Ti, kteří změny iniciují, vidí spíše pozitivní důsledky, ti, kterých se změny dotknou a neiniciují je, vidí spíše náklady a problémy. Navíc každý má k dispozici rozdílné údaje a informace.
13
4.
Malá
snášenlivost
změn.
Lidé
mohou
zřetelně
chápat
nezbytnost změn, ale i přesto k nim mají odpor, protože se obávají, že nejsou schopni si osvojit nové dovednosti. Management musí podnikat kroky potřebné k minimalizaci tohoto odporu, protože tak mohou zkrátit dobu potřebnou pro přijetí a tolerování změny. Pro snížení či dokonce eliminaci odporu ke změně mohou použít šest různých strategií: 1.
Vzdělání a komunikace. Jednou z nejobvyklejších cest jak snížit odpor je komunikovat s lidmi, vzdělávat a vychovávat je předtím, než ke změně dojde.
2.
Participace a zapojení. Lidé jsou ochotnější na změny přistoupit, jestliže je zapojíme do projektování a realizace změn, protože tak cítí, že jejich nápady se staly součástí úsilí o změnu.
3.
Usnadnění a podpora. Významným rysem managementu v období realizace změny je podpora lidem, např. demonstrace zájmu o podřízené, naslouchání jim apod.
4.
Vyjednávání a dohoda. Snížit odpor lze i pomocí vyjednávání. Diskuze a analýza může pomoci nalézt předměty vyjednávání a dohody.
5.
Manipulace. Manipulace znamená použití pochybných taktik, jako je např. stavění jedné osoby proti druhé, k přesvědčování ostatních lidí, že změna je v jejich nejlepším zájmu. Etické problémy pojené s manipulací jsou zřejmé a měly by odrazovat od jejího širšího používání.
6.
Násilí. K tomu dochází, dopouštějí-li se manažeři vyhrožování. Vyhrožování ztrátou zaměstnání, ztrátou možnosti povýšení, přidělením horší práce apod. je rizikovou záležitostí, protože narušuje pohodu na pracovišti a plodí nepřátelství. Každý z těchto šesti postupů má své výhody a nevýhody,
které je třeba manažerem pečlivě zvážit.
14
1.2 Kultura a volný čas Ekonomické a sociální přínosy kultury3 Pro rozvoj kulturního sektoru je důležité povědomí o přínosech kultury. Těch bylo definováno velké množství, mezi nejvýznamnější můžeme zařadit následující.
Napomáhá definovat národní identitu, posiluje pocit hrdosti a sounáležitosti.
Napomáhá utváření vzdělaného a svobodného občana.
Rozvíjí kulturnost člověka.
Zvyšuje kvalitu života.
Snižuje kriminální činnosti.
Podporuje zájem o místní prostředí.
Zlepšuje image místa.
Zvyšuje atraktivitu lokality pro investory.
Vytváří pracovní místa, má dopad na zaměstnanost. Kulturní dědictví patří k největším aktivům naší země, ovšem
účast na kulturních aktivitách je běžně vnímána jako záležitost individuálního zájmu a svobodné volby jednotlivce. Úvahy o nadosobních, společenských rolích kultury či ekonomických a sociálních přínosech kultury jsou tak stále svým způsobem podezřelé. Neochota či neschopnost managementu kulturních organizací specifikovat konkrétní přínosy kultury a tudíž jejich minimální znalost se pak ovšem stává jednou z hlavních příčin legislativního i finančního zanedbávání kulturní sféry ze strany politické reprezentace. Management každé kulturní organizace – ať už se jedná o národní muzeum či regionální památku – proto musí být schopen reflektovat konkrétní přínosy, které daná kulturní aktivita či instituce může přinášet. Také by měl soustavně hledat cesty, jak je různým skupinám, jež ovlivňují její činnost, dokládat a připomínat. Platí totiž, 3
Využit a doplněn pramen: KESNER, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek. Grada. Praha 2005. ISBN 80-247-1104-4.
15
že negativní efekty a dopady, které lze bezprostředně klást do souvislosti s kulturním turismem, bývají výrazně viditelnější. Jako příklad lze uvést:
poškozování památek a kulturních zdrojů,
komercializace lokální kultury a tradic,
ztráta autenticity a historické pravdivosti,
narušování životního stylu místních občanů,
vzrůstající polarizace mezi těmi, jimž turistický ruch přináší zisky, a těmi, kteří z něj nemají žádný prospěch.
Stav kulturní sféry v České republice Stav kulturního sektoru v České republice lze stručně charakterizovat následujícími pozitivy a negativy. K silným stránkám lze zařadit:
Bohaté kulturní a historické dědictví.
Hustou síť muzeí a sbírkových institucí.
Dlouhou tradici v mnoha oborech umělecké činnosti.
Odborný potenciál a vysokou osobní angažovanost mnoha pracovníků v kulturních institucí.
Probouzející se zájem o kulturně historické dědictví. Na druhé straně však můžeme charakterizovat i řadu
problémů:
Celkově nedobrý stav kulturních památek, pokračující ztráty způsobené nedostatečnou údržbou a kriminální činností, nevyřešené restituční nároky.
Teritoriální
nerovnováha
ve
využití
kulturně
historického
dědictví, která spočívá v neporovnatelně vyšší návštěvnosti Prahy a několika dalších nejvíce navštěvovaných míst.
Nedostatečné využití potenciálu řady kulturních zdrojů (tzn. nízká návštěvnost a nízké zdroje příjmů) způsobené především dlouhodobým podinvestováním a nedostatkem prostředků na běžnou údržbu a generální opravy, příp. investic potřebných pro
16
rozvoj kulturní turistiky, dále nekvalitním managementem a nevhodným či chybějícím marketingem.
Zanedbaná kulturní infrastruktura: úroveň služeb poskytovaných kulturními institucemi neodpovídá běžnému mezinárodnímu standardu;
nevyhovující
ubytovací
kapacita,
nedokonalý
informační systém.
Převaha kvantity nad kvalitou kulturních památek.
Nedostatečná komunikace mezi různými subjekty v rámci kulturní sféry.
Převažující stereotypy myšlení a jednání mnoha pracovníků v kultuře.
Nevhodné legislativní prostředí.
Nezájem či neschopnost politických elit, ale i osob z prostředí artikulovat společenskou roli kultury a její ekonomické přínosy. Tyto negativní rysy působí jako bariéry dynamického a
trvalého rozvoje kulturního sektoru, a proto je nutné věnovat pozornost jejich příčinám. Odstranění těchto bariér představuje dlouhodobý úkol politiků a manažerů kulturních zařízení. Faktory ovlivňující využití volného času Způsoby trávení volného času a tím i kulturní vyžití jsou ve vyspělých
státech
výrazně
ovlivňovány
především
některými
dlouhodobými sociodemografickými faktory. K těm nejdůležitějším patří:
Zvyšující se úroveň vzdělanosti. Řada studií prokazuje, že účast na kultuře je přímo úměrná dosaženému stupni vzdělání.
Stagnující množství volného času. Pokles objemu volného času je nejvíce evidentní u těch segmentů populace, které se nejvíce podílejí na kultuře, tj. u středních a vyšších tříd, u skupin s nadprůměrnými příjmy.
Rostoucí ekonomická síla ženské části populace. Výrazným demografickým rysem je stále rostoucí podíl zaměstnaných žen.
17
Právě ženy častěji rozhodují o formách trávení volného času rodiny a o návštěvě kulturních zařízení.
Stárnoucí populace, naplnění jejího volného času a rozvoj koníčků.
Jasnější profilování různých sociálních skupin. Dochází ke stále zřetelnější diferenciaci na skupiny, které obecně spíše profitují z globálního ekonomického vývoje, a na skupiny, které sociálně a ekonomicky zaostávají. Do první skupiny náleží především střední a vyšší střední třída (odborníci, manažeři, svobodná zaměstnání), která má zájem o co nejkvalitnější trávení volného času, nebo senioři se zájmem o aktivní životní náplň. Do druhé skupiny lze zařadit nižší střední třídu a příslušníky etnických menšin, pro které jsou typické nenáročné formy pasivního trávení volného času.
Způsoby trávení volného času Dostupné statistické a sociologické údaje4 ukazují, že účast českých občanů na kultuře (tedy návštěvnost muzeí a výstav, divadel, hudebních představení, kin atd., stejně jako náklady vynakládané na kulturu v rodinných rozpočtech) je v porovnání k počtu obyvatel nižší než ve většině srovnatelných vyspělých zemí.
4
KESNER, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek. Grada. Praha 2005. ISBN 80-247-1104-4.
18
Tab. 1: Jak lidé tráví svůj volný čas? Kolik procent lidí dělá danou činnost jedenkrát za: čtvrt vůbec ne týden měsíc roku rok 70% čtení časopisů 22% 4% 1% 3% čtení knih 43% 25% 15% 8% 9% poslech CD 49% 19% 8% 4% 20% sport 34% 20% 9% 5% 32% setkání s přáteli 45% 41% 8% 3% 3% zvyšování odborných a jazykových znalostí 27% 14% 8% 8% 43% chození na výlety a do přírody 23% 41% 18% 7% 11% návštěva kavárny, restaurace, vinárny 21% 32% 20% 9% 18% 54% návštěva knihovny 6% 19% 12% 9% návštěva kina 6% 15% 23% 19% 37% 2% 55% návštěva divadel 8% 14% 21% 2% návštěva koncertů populární hudby 8% 21% 27% 42% 1% 70% návštěva koncertů vážné hudby 4% 7% 18% 1% věnování se svým koníčkům 47% 30% 8% 4% návštěva výstav, galerií výtvarného umění 1% 4% 13% 26% 56% Zdroj: KESNER, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek. Grada. Praha 2005. ISBN 80-247-1104-4. Str. 91.
Tabulka uvádí výsledky šetření Sociologického ústavu AV ČR z roku 2004, provedeného na vzorku 1056 lidí. Jedenkrát za měsíc nebo častěji navštěvuje galerie nebo výtvarné výstavy pouze 5 % respondentů. Celých 56 % uvádí, že galerie a výstavy nenavštěvuje vůbec. Podobně dopadly i divadla a koncerty populární i vážné hudby. Naopak nejčastěji tráví lidé svůj volný čas čtením časopisů a knih, poslechem CD, věnováním se svým koníčkům a setkáním s přáteli. Bariéry návštěvnosti a účasti na kultuře Pro kulturní organizace má značný význam identifikování příčin, které lidem brání v účasti na kultuře, případně v účasti častější. Podle různých výzkumů5 patří mezi nejčastější překážky: •
nedostatek času,
•
cena vstupného,
•
nezájem o umění,
5
KESNER, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek. Grada. Praha 2005. ISBN 80-247-1104-4.
19
•
vzdálenost,
•
problémy s dopravou,
•
zdravotní důvody,
•
krátká otevírací doba,
•
špatný stav kulturní památky,
•
chybějící den otevřených dveří,
•
jiné zájmy.
Základní a rozšířený produkt Kulturní destinace dnes stále více čelí skutečnosti, že kvalita a hodnota sbírek a kulturního dědictví nejsou samy o sobě dostačujícím
předpokladem
poptávky.
Účast
na
kultuře
nepředstavuje věc životní nutnosti, nýbrž volbu z mnohostranné nabídky trávení volného času a uspokojování osobních potřeb. Soudobého konzumenta zajímá především přidaná hodnota: služby a kontext, v nichž je kulturní statek prezentován. Každá organizace by proto dle svých možností měla usilovat o to, aby co nejkvalitnější základní produkt (v podobě expozic, výstav apod.) byl doplněn i stejně
kvalitním
rozšířeným
produktem
-
tedy
komplexem
doplňkových služeb, od kulturních a zábavných programů přes obchod po občerstvení. Kulturní destinace, která chce obstát v konkurenci, by tedy měla stát na třech pilířích: 1.
fyzický kontext: budova, prostředí, možnost vnímání děl uvnitř,
2.
sbírky a programy, výkladové, tlumočnické a vzdělávací služby,
3.
doprovodné služby a komerční nabídka.
20
2 Praktická část 2.1 Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy Galerie Slovanská epopej se nachází na zámku v Moravském Krumlově, šestitisícovém městečku vzdáleném 40 km od Brna. Alfons Mucha (1860 – 1939) pracoval na svém díle 18 let s úmyslem vytvořit monumentální malířské dílo z historie porobených slovanských národů, které by přispělo k jejich sblížení a sjednocení ke společnému boji za svobodu. Slovanskou epopej tedy tvoří 20 monumentálních pláten, o rozměrech 4,8 x 4,05 m až 8,1 x 6,1 m, na nichž jsou zachyceny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů: 1.
SLOVANÉ V PRAVLASTI (Mezi turanskou knutou a gótským mečem)
2.
SLAVNOST SVATOVÍTOVA NA RUJANĚ (Když bozi válčí spása v umění)
3.
ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ NA RUSI (1861) (Svobodná práce – osnova národů)
4.
BRATRSKÁ ŠKOLA V IVANČICÍCH (Kolébka Bible kralické)
5.
HÁJENÍ SIGETU PROTI TURKŮM MIKULÁŠEM ZRINSKÝM (1566)
6.
KÁZÁNÍ MISTRA JANA HUSA V KAPLI BETLÉMSKÉ (1412) (Kouzlo slova – pravda vítězí)
7.
ZAVEDENÍ SLOVANSKÉ LITURGIE NA VELKÉ MORAVĚ (863-880) (Chvalte Boha rodným jazykem)
8.
PO
BITVĚ
U
GRUNWALDU
(1410)
(Severoslovanská
vzájemnost) 9.
CAR SIMEON BULHARSKÝ (889 – 927) (Jitřenka slovanského písemnictví)
10. JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE (Klášter z nevěstince)
21
11. SCHŮZKA NA KŘÍŽKÁCH (1419) (Kouzlo slova. Podobojí) 12. PŘEMYSL OTAKAR II., KRÁL ŽELEZNÝ A ZLATÝ (1253-1278) (Svaz slovanských dynastů) 13. ŠTĚPÁN DUŠAN SRBSKÝ A JEHO KORUNOVACE (1364) (Slovanské zákonodárství) 14. PETR CHELČICKÝ (Neoplácet zlem zlé) 15. JAN ÁMOS KOMENSKÝ, UČITEL NÁRODŮ (Plamínek naděje) 16. MONT ATHOS (SVATÁ HORA) (Vatikán pravoslavných) 17. PO BITVĚ NA VÍTKOVĚ (1420) (Tě Boha chválíme) 18. JIŘÍ Z PODĚBRAD, KRÁL OBOJÍHO LIDU 19. PŘÍSAHA "OMLADINY" POD SLOVANSKOU LÍPOU (1894) (Slovanské obrození) 20. APOTHEOSA
Z
DĚJIN
SLOVANSTVA
(Čtyři
období
Slovanstva ve 4 barvách) Jak už bylo řečeno, Slovanská epopej A. Muchy se nachází v Moravském Krumlově na místním zámku. Bližší informace o tom, jak a kdy se dostala právě sem, uvádím v kapitole 2.4. Kromě samotné epopeje se v zámku, ve dvou malých bočních místnostech u vchodu, nacházejí menší expozice, jedna z nich je věnována pobytu středověkého lékaře T. B. Paracelsa, který na zámku pobýval v roce 1537, dále je zde ke shlédnutí nábytek místního lékaře a zakladatele české školy dr. Odstrčila a výstava poštovních známek Klubu filatelistů Alfonse Muchy v Brně. Tento čestný název přijal klub v roce 1982 se souhlasem dcery Alfonse Muchy, Jaroslavy. Spolupráce Klubu filatelistů a galerie trvá již 10 let. Každý rok se tak koná výstava známek zaměřených na určité téma. Prostory, kde se epopej nachází, tj. Rytířský sál a kaple, a dále výše zmíněné malé místnosti jsou jediné, které jsou na zámku zpřístupněny veřejnosti. Zámek se totiž nachází v katastrofálním stavu, což je často předmětem kritiky odborné i laické veřejnosti. Zámek jako takový nikdy pro návštěvníky nesloužil.
22
2.2 Městské kulturní středisko Moravský Krumlov – organizační struktura Provozování Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy je jednou ze stěžejních aktivit Městského kulturního střediska Moravský Krumlov (dále jen MěKS). Jde
o
příspěvkovou
organizaci,
která
je
samostatnou
právnickou osobou a účetní jednotkou. Jejím zřizovatelem je Město Moravský Krumlov. V čele MěKS stojí ředitel/ka. MěKS je složeno ze šesti středisek: 1.
Kulturní středisko; zprostředkovává kulturní pořady, přednášky, koncerty, zájezdy pro veřejnost, školy a zájmové skupiny, podporuje
pěvecký
sbor
a
ochotnické
divadlo,
vydává
Moravskokrumlovské noviny a propagační materiály … 2.
Galerie Slovanská epopej
3.
Informační centrum
4.
Kino
5.
Knihovna
6.
Městské muzeum a galerie Knížecí dům V čele jednotlivých středisek pak stojí vedoucí. Současná vedoucí Galerie Slovanská epopej vykonává tuto
práci již 14 let. Vystudovala střední zemědělskou školu a její předchozí zaměstnání bylo svým oborem velmi vzdáleno.
23
2.3 Zaměstnanci 2.3.1 Zaměstnanci MěKS MěKS zaměstnává 11 pracovníků na plný pracovní úvazek, kteří jsou rozděleni do jednotlivých středisek následovně: •
kulturní středisko: 3
•
galerie: 1
•
informační centrum: 1
•
knihovna: 3
•
muzeum: 3 Na dohodu o pracovní činnosti pracuje 12 zaměstnanců:
•
kino: 7
•
galerie: 4
•
informační centrum: 1 Konečně, pro galerii pracuje ještě 16 zaměstnanců na dohodu
o provedení práce.
2.3.2 Zaměstnanci galerie Pro samotnou galerii tedy pracuje celkem 21 zaměstnanců, z toho pouze jedna, tj. vedoucí galerie, na stálý pracovní poměr. Ostatní (pokladní a průvodkyně) mají uzavřenu dohodu o provedení práce, příp. dohodu o pracovní činnosti. Jde buď o studenty SŠ a VŠ, nebo o zaměstnance v důchodovém věku. Nabízí se zde otázka, zda daný počet průvodců a pokladních není příliš vysoký. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je poměrně náročné pracovat v galerii například o letních prázdninách déle jak dva týdny, protože se musí všichni průvodci vystřídat. Toto má ale výhody pro vedoucí, protože když jí někdo „vypadne“, není problém najít náhradu.
24
Ze všech průvodců jsou schopni provázet v cizím jazyce pouze čtyři: tři anglicky a pouze jeden v německém jazyce, což ale stačí uspokojit poptávku. Prohlídka s průvodcem trvá 50 – 60 minut.
2.3.3 Získávání nových zaměstnanců Se získáváním nových průvodců nemá vedoucí galerie problém, většinou přijdou sami a projeví zájem, případně vedoucí galerie nabídne na místních středních školách (gymnáziu a střední odborné škole) možnost zajímavé brigády. Ve městě, kde je pro studenty téměř nemožné získat brigádu, tak pro vedení galerie vzniká přebytek nabídky pracovních sil nad poptávkou. Novými pokladními se ve valné většině případů stávají postupně průvodci, kteří po dovršení 18ti let mohou podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti. Pokladní totiž musí znát vše, co průvodci, aby byl schopen zodpovědět na dotazy návštěvníků.
2.4 Financování galerie Galerie je zisková. Jejím hlavním příjmem je výdělek ze vstupného a dále pak z prodeje suvenýrů. Tento zisk je dokonce hlavním zdrojem příjmů MěKS, galerie tak „dotuje“ ostatní střediska. V tomto případě jde o citlivé údaje, proto nemohu uvést podrobnosti. Zde je ale vhodné poznamenat, že mezi vlastníkem zámku a městem vždy existovala dohoda o bezplatném nájmu prostor k umístění a prohlídce díla Slovanská epopej. Za jiných okolností by se totiž tento nájem stal významným nákladem.
25
2.5 Vlastnické vztahy a spory o umístění Slovanské epopeje Alfons Mucha své dílo dokončil roku 1928, v tomto roce byla epopej slavnostně předána československému lidu; úředně hlavnímu městu Praze. Majitelem Slovanské epopeje je tedy Galerie hlavního města Prahy; Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově je jen vykonavatelem a správcem, spočívá na něm provoz epopeje. Muchovo dílo se příliš nehodilo do minulého politického režimu, nebylo vystavováno. Když se toto dozvěděli tehdejší představitelé Moravského Krumlova, odjeli do Prahy s návrhem, že na zdejším zámku je dostatek prostoru a epopej se tak mohla vystavovat jen 10 km od rodiště Alfonse Muchy, Ivančic. Správa Galerie hlavního města Prahy souhlasila s dlouhodobou výpůjčkou a v 50. letech, za pomoci československé armády, byly obrazy převezeny
do
Moravského
Krumlova.
Obrazy
byly
10
let
restaurovány. Vystavují se zde nepřetržitě od roku 1963. Smlouvy o výpůjčce, které podepisuje starosta Moravského Krumlova s ředitelem Galerie hlavního města Prahy, byly až do roku 1989 vždy uzavírány na 10 let. V té době si ale Praha uvědomila, o co vlastně přichází. V Praze by epopej „vydělávala“ více peněz; zvýšil by se počet návštěvníků, ale i cena vstupného. Smlouvy byly dále podepisovány vždy už jen na jeden rok. Ovšem hlavním problémem Prahy ale je, že epopej nemá kam umístit. Sám Alfons Mucha věnoval epopej v roce 1928 Praze s tím, že Praha postaví pro toto dílo důstojné prostory, což se dodnes nestalo. Přitom návrhů, kam by se epopej mohla přestěhovat, již vznikla spousta. Moravskému Krumlovu je zase vytýkáno, že se zde epopej nachází v nedůstojných podmínkách. Někteří odpůrci přesunu epopeje do Prahy zase argumentují tím, že v Praze je uměleckých děl dostatek.
26
Pokud by byla Slovanská epopej skutečně odvezena do Prahy, přišel by Moravský Krumlov o velké a v podstatě jediné turistické lákadlo. V poslední době se začíná mluvit o další možnosti: v roce 2010 totiž končí autorská práva a Muchova rodina, tj. snacha Alfonse Muchy Geraldine (1917) a její syn John (1948), spravující celé Muchovo umělecké dílo a mj. provozující Muchovo muzeum v Praze, může toto nesplnění závěti napadnout. Což je další důvod, proč se Praha snaží stále více o získání epopeje. Na druhou stranu tyto spory fungují jako jistá reklama, zvyšují povědomí o Slovanské epopeji a tím i její návštěvnost.
2.6 Návštěvnost 2.6.1 Návštěvnost galerie v letech 1993 - 2006 Návštěvnost kulturních destinací je jedním z ukazatelů jejich úspěšnosti. V následující tabulce a grafu proto uvádím vývoj návštěvnosti Galerie Slovanská epopej od roku 1993. Tab. 2: Návštěvnost Galerie Slovanská epopej v letech 1993 - 2006 Rok Počet návštěvníků 1993 15 716 1994 14 105 1995 18 488 1996 26 204 1997 23 240 1998 21 190 1999 22 159 2000 20 608 2001 20 427 2002 23 208 2003 20 004 2004 19 401 2005 22 503 2006 22 606 Zdroj: vlastní průzkum na MěKS
27
Graf 1: Návštěvnost Galerie Slovanská epopej v letech 1993 - 2006 30 000
Počet návštěvníků
25 000 20 000 15 000 10 000
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
0
1993
5 000
Rok
Zdroj: vlastní průzkum na MěKS
Návštěvnost v jednotlivých letech je přibližně konstantní, v posledních dvou letech činila cca 22 tisíc návštěvníků. Nejvyšší návštěvnost ze sledovaných let byla v roce 1996 a to celkem 26 204 návštěvníků. Naopak nejnižší byla v roce 1994 (14 105 návštěvníků). V tomto roce bylo totiž 14 pláten zapůjčeno na výstavu do Rakouska. Na kolísaní návštěvnosti má největší vliv počasí a média, pravidelně oznamující, že „Slovanská epopej bude možná už příští rok převezena do Prahy“. Dále mohu uvést příklad z roku 2005, kdy se znatelně zvýšil počet návštěvníků z Nizozemí, jelikož se zde konala velmi medializovaná výstava děl Alfonse Muchy.
2.6.2 Procentuální rozdělení návštěvnosti galerie V následující tabulce a grafu uvádím procentuální rozdělení návštěvnosti Galerie Slovanská epopej za rok 2006. Tab. 3: Procentuální rozdělení návštěvnosti Galerie Slovanská epopej za rok 2006 Dospělí 35,29% Návštěvníci z ČR a SR Senioři, děti a studenti 47,66% Dospělí 6,27% Zahraniční návštěvníci (kromě SR) Senioři, děti a studenti 3,26% Zdarma 7,52% Celkem 100,00% Zdroj: vlastní průzkum na MěKS
28
Graf 2: Procentuální rozdělení návštěvnosti Galerie Slovanská epopej za rok 2006
100% 7,52% 90%
3,26% 6,27%
80% 70% 60%
47,66%
50%
Zdarma Zahraničí - děti a senioři Zahraničí - dospělí
40% 30%
ČR - děti a senioři 20%
35,29%
ČR - dospělí
10% 0% Zdroj: vlastní průzkum na MěKS
Z tabulky a grafu lze vyčíst, že více než 80 % návštěvníků galerie tvoří domácí publikum, přičemž převažuje skupina náležící do „sníženého“ vstupného, tj. senioři, děti a studenti. Blíže už tento poměr bohužel nelze rozlišit. Přibližně 10 % návštěvníků je zahraničních (kromě občanů Slovenska, kteří jsou zahrnuti v „domácích“). Zbytek, tj. 7,52 %, tvoří ti, kteří mají vstup zdarma, tzn. oficiální návštěvy města, návštěvníci Dne otevřených dveří, děti mladší 6ti let apod.
29
2.6.3 Srovnání s ostatními galeriemi Jak vyplývá z jednotlivých statistik kultury z let 1999 – 2005 Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy se v porovnání s ostatními galeriemi v ČR dlouhodobě nachází na 9. – 13. příčce. Tab. 4: Pořadí galerií v ČR podle počtu návštěvníků v roce 2005 Pořadí
Počet návštěvníků
Galerie
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.
Národní galerie v Praze 336 842 Galerie hlavního města Prahy 115 573 Moravská galerie v Brně 110 558 Muzeum umění, Olomouc 105 640 Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha 72 152 Dům umění města Brna 64 704 Galerie kulturního střediska SVĚT, Mladá Boleslav 31 559 Strahovský klášter-knihovna-obrazárna, Praha 31 069 Západočeská galerie v Plzni 23 128 Slovanská epopej Alfonse Muchy, M. Krumlov 22 503 Galerie Klatovy - Klenová 20 319 Galerie výtvarného umění, Cheb 20 238 Oblastní galerie v Liberci 18 390 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 17 651 Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 17 054 Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod 16 392 České muzeum výtvarných umění v Praze 15 687 Východočeská galerie v Pardubicích 14 981 Rabasova galerie, Rakovník 14 297 Galerie výtvarného umění v Ostravě 13 870 Galerie moderního umění v Hradci Králové 13 036 Galerie umění, Karlovy Vary 11 516 Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně 9 035 Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem 8 762 Městská galerie, Vysoké Mýto 6 215 Muzeum umění, Benešov 6 000 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 5 949 Galerie výtvarného umění v Mostě 5 328 Galerie výtvarného umění v Hodoníně 5 051 Ostatní galerie méně než 5 000 návštěvníků. Zdroj: Webové stránky Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu: www.nipos-mk.cz/statistika
V roce 2005 se Slovanská epopej nacházela na 10. příčce. Zde je zajímavé si povšimnout, že z devíti „úspěšnějších“ galerií se čtyři nacházejí v Praze a dvě v Brně.
30
2.7 Faktory ovlivňující návštěvnost galerie Jeden z ukazatelů úspěšnosti kulturní destinace je její návštěvnost. Tu, jak by se mohlo na první pohled zdát, neovlivňuje pouze samotné dílo vystavované v galerii. K hlavním bariérám vyšší návštěvnosti často náleží také nedostatečná dostupnost a nevhodné prostředí.
2.7.1 Otevírací doba Otevírací doba v Galerii Muchova Slovanská epopej je následující: Duben – červen, září – říjen
9.00 – 12.00
13.00 – 16.00
Červenec – srpen
9.00 – 12.00
13.00 – 17.00
Denně mimo pondělí. Listopad – březen
zavřeno
Galerie Slovanská epopej je, stejně jako převážná většina památkových objektů, veřejnosti otevřena pouze sezónně, a to z objektivních provozních důvodů, ale také z důvodu dramatických výkyvů v objemu poptávky. Omezení otevírací doby však má i další podoby; pondělí, kdy je galerie úplně zavřená, a také hodinovou polední přestávku. V případě turisty-návštěvníka, který do galerie přišel právě v této době a nemá čas vyčkat začátku odpolední otevírací doby, galerie nejen ztrácí potenciálního klienta, ale současně vysílá negativní poselství o svém nezájmu uspokojit veřejnou poptávku. Zajímala jsem se, zda by bylo možné přestávku úplně zrušit. Podle sdělení vedoucí galerie má každý pracovník ze zákona právo na přestávku. Ovšem tím hlavním problémem by bylo uzavírání pokladny, jelikož pokladní je vždy zodpovědný za finance a zde ještě není elektronická pokladna. O ní neuvažují s odůvodněním, že jsou drahé, není pro ni dostatek místa, neví, jak dlouho ještě bude epopej
31
v Moravském Krumlově, a ani by neušetřila více času. Některé z uvedených důvodů jsou určitě oprávněné, o jiných jsem však přesvědčena, že jsou pouze výrazem neochoty něco změnit. Tuto neochotu potvrzuje i další, pro mě překvapivý, důvod a tím je problém „kde všude by se to muselo přepsat“, tzn. veškeré propagační materiály, webové stránky, informační cedule před vchodem do zámku apod. Tím neuspěl ani návrh zkrátit přestávku jen na půl hodiny. Nikdy prý neuvažovali ani o otevření galerie v pondělí s vysvětlením, že její vedoucí potřebuje čas i na další práci týkající se vedení galerie. Na druhou stranu ale musím podotknout, že pokud má nějaká skupina zájem o prohlídku galerie mimo návštěvní dobu nebo mimo sezónu není problém domluvit se a předem se objednat, ovšem musí zaplatit navíc. Rozšíření doby, po kterou by byla výstava přístupná pro veřejnost, je nedílnou součástí komplexního procesu zvyšování přístupnosti a tedy i návštěvnosti. S prodloužením provozní doby na druhou stranu nelze spojovat očekávání okamžitého zvýšení návštěvnosti. Slovanská epopej, po vzoru dalších galerií a muzeí, stále častěji experimentuje i s radikálními proměnami otevírací doby. V roce 2006 se konala vůbec poprvé noční prohlídka, kdy obrazy byly netradičně osvětleny, průvodkyně byly oblečeny v šatech princezen, nádvoří osvětlovaly louče a pro zpestření zde vystupovali „plivači“ ohně. Takové akce přispívají k proměně image galerie, oslovují segmenty lidí, kteří je běžně nenavštěvují, zvyšují celkovou návštěvnost galerie. Pro porovnání jsem uvedla v Příloze 1 návštěvní dobu kulturních památek a turistických zařízení v okolí Moravského Krumlova.
32
2.7.2 Vnější prostředí galerie, přístup k ní, značení, parkování Dostatečné a jasné směrové značení příjezdu a přístupu je důležitým, v praxi však často podceňovaným aspektem dostupnosti muzeí a galerií. Bloudění a ztráta času spojená s hledáním destinace totiž potenciálního návštěvníka negativně naladí ještě dříve, než cíl své návštěvy vůbec spatří. Při příjezdu do Moravského Krumlova turisty sice vítá tabule „Alfons Mucha – Slovanská epopej – zámek Moravský Krumlov“, kudy k zámku se ale nedozví. Pravděpodobně se předpokládá, že zámek je dostatečně velký, aby turisté poznali cestu i bez informačního značení. Když už se turisté dostanou až k zámku, nastává další problém – a to najít vchod do galerie. Musí totiž projít starou rezavějící branou, o které se návštěvníci automaticky domnívají, že „něco takového“ přece nemůže být vstupem k tak vzácnému dílu. Nedostatkem řady kulturních destinací je malá či vůbec žádná parkovací plocha v blízkosti objektu, což působí jako jedna z praktických bariér návštěvnosti. V tomto případě ale podobný problém nenastává, jelikož přímo u zámku je dostatečná parkovací plocha,
dokonce
zdarma,
což
bohužel
nebývá
uvedeno
v propagačních materiálech.
2.7.3 Vstup do objektu či areálu Jak už bylo řečeno, galerie je umístěna v zámku a právě umístění mnoha galerií či muzeí v historických objektech s původně zcela jiným určením často vytváří překážky pro vybudování optimálního vstupního prostředí, které by mělo návštěvníka pozitivně připravit na prožitek vlastních expozic a výstav. Kumulace popsaných problémů – nedostatečné značení přístupů a příjezdů, nedostatečné či nevýrazné označení galerie, stísněný
vstupní
prostor
–
vytváří
efekt
nepřístupnosti
či
nekomunikativnosti, případně jisté neatraktivnosti, což samozřejmě 33
ovlivňuje prožitek návštěvníka a jeho ochotu k další návštěvě. Řada průzkumů opakovaně potvrzuje, že tyto zdánlivě druhotné aspekty v praxi ovlivňují hodnocení turistické destinace návštěvníky stejně či dokonce více než kvalita vlastního produktu, tedy expozic a výstav. Okolní exteriéry tvoří nedílnou součást celkové nabídky řady památek. V Moravském Krumlově se přímo u zámku nachází park o rozloze 12 ha. Je tedy ideálním objektem k vytvoření odpočinkových relaxačních zón, které rozšiřují možnosti návštěvníkova aktivního prožitku. V současné době zde chybí zejména lavičky, popř. i značení. Samotný zámek se nachází v katastrofálním stavu. Dlouhá léta se totiž o něj vůbec nikdo nestaral, jelikož nebyly ujasněny vlastnické vztahy. Teprve v roce 2004 jej vydražila za 14 mil. Kč slovenská
společnost
Incheba
Praha.
Pravděpodobně
kvůli
problémům s památkáři a s očekávanými dotacemi se ale zatím žádné opravy, ani rekonstrukce zámku bohužel neprovádějí. Počátkem letošního roku začala alespoň oprava často kritizované vstupní brány. Tu chtělo město na vlastní náklady nechat opravit již dříve, ale nemohlo kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům.
2.7.4 Kvalita interiéru Celkový prožitek, který návštěvník v galerii získává, je v nemalé míře vytvářen prostředím uvnitř památkového objektu, jeho atmosférou, která může diváka pozitivně nebo negativně ovlivňovat. Sešlost interiérů snižuje atraktivitu galerie a negativně působí na návštěvníka. Ačkoli tradiční slabinou řady českých kulturních destinací je vybavení interiérů odpočinkovými zónami (možnost sezení) a kvalitními toaletami, na zámku není problém se během prohlídky posadit a odpočnout si. Kritice není třeba podrobovat ani toalety, i když jsou jen dvě.
34
2.7.5 Bezpečnost Samozřejmým úkolem managementu galerie je usilovat o zajištění co nejbezpečnějšího prostředí a prevenci nevhodného či násilného jednání vůči návštěvníkům a jejich majetku. Je totiž nesmírně důležité, aby lidi přicházející do galerie nebyli vystavováni jakémukoliv typu jednání, které by narušovalo jejich prožitek. V případě
moravskokrumlovského
zámku
se
neobjevují
příklady krádeží, tak jako je tomu v některých hojně navštěvovaných památkových objektech, kde operují skupiny kapsářů, nebo kde dokonce toalet využívají narkomani a dealeři. Druhou oblast potenciálních rizik představuje ohrožení obrazů motivovaných úmyslem poškodit je. Návštěvníci se mohou dostat až těsně k obrazům, které nejsou ničím chráněny, ani zabezpečeny. Vedení galerie se zde spoléhá na to, že návštěvníci jsou tak uvědomělí a nebudou se dotýkat obrazů, natož na ně lepit žvýkačky či zkoušet ostří svého nože. Nutno říci, že i když jsem si častokrát všimla, že se návštěvníci obrazů dotýkají, zatím se jim nic zlého nepřihodilo. Přesto se domnívám, že u takového díla, jehož umělecká hodnota je nevyčíslitelná, je zapotřebí obrazy chránit. Galerii je chráněna elektronickým bezpečnostním systémem napojeným na policii. Byl zřízen v roce 1996; od tohoto roku je totiž zabezpečení povinné. Na pořízení systému přispělo Ministerstvo kultury. Jeho provoz je nyní hrazen MěKS. Každý památkový objekt by proto měl mít zpracovaný podrobný
manuál
pro
řešení
mimořádných
krizových,
požárních, situací a podle nich školit své pracovníky.
35
nejen
2.7.6 Personál Jedním z faktorů, jež nejvíce ovlivňují postoje návštěvníků a spoluvytvářejí image kulturní destinace, je vzhled a chování personálu. Úroveň personálu, s nímž návštěvníci přicházejí do styku nejvíce – pokladní a průvodce, je dramaticky rozdílná – nejen mezi různými institucemi navzájem, ale nezřídka i v rámci jediného památkového objektu. Tento poznatek bohužel platí i o Galerii Slovanská epopej. Nedostatky, se kterými se může návštěvník setkat, zahrnují nevlídné jednání, vzájemné vybavování se či neschopnost domluvit se jiným než českým jazykem. Poslední jmenované doporučení vedoucí galerie nevyžaduje s vysvětlením, že sama také neumí žádný cizí jazyk, a vždycky se „nějak“ domluví. Otázkou pak zůstává, jak na zahraničního turistu působí zjištění, že musí využít jedné z typických českých vlastností, a to schopnosti improvizovat. Nárok na průvodce má v galerii podle návštěvního řádu skupina minimálně deseti osob. V takových případech role personálu dále roste. Průvodce totiž bezprostředně spoluutváří podobu a kvalitu produktu, jenž je návštěvníkovi předáván. Odtud plyne požadavek na jeho kvalifikovanost a vysokou motivaci. Pokud se sejde menší skupina, dostane katalog (kromě českého je textový výklad k dispozici v dalších čtyřech jazycích – anglický, německý, francouzský a japonský), ze kterého si mohou všechny potřebné informace přečíst. Výhodou je to, že nemusíte čekat na organizovanou skupinu, ale jít hned dovnitř a prohlídku si přizpůsobit svým časovým možnostem. Naopak, nevýhodou je, že poslouchání průvodce je většinou přece jen příjemnější a také si návštěvníci určitě všimnou daleko více detailů, které by jinak přehlédli.
36
2.7.7 Propagace Propagace je způsobem komunikace s veřejností, prostředek poskytování informací o instituci a jejích produktech. Nedostatek povědomí o instituci či konkrétní nabídce (speciální akce) totiž funguje jako základní překážka dosažení větší návštěvnosti mnoha památek. Kulturní organizace nemůže spoléhat jen na kvalitu a hodnotu svého produktu. K propagaci Slovanské epopeje posílala vedoucí galerie každoročně přibližně jednomu tisíci základních a středních škol a cestovních kanceláří informativní dopis, a to do roku 2003, částečně i 2004. Toto byl zejména časově, ale i finančně náročný způsob. Nyní již posílá e-maily. Pro spoustu škol tak návštěva této galerie začala být pravidelnou součástí školního výletu, či exkurze. Zde by bylo vhodné zamyslet se nad kontaktováním i jiných skupin potenciálních návštěvníků, jako je český kulturní střed v Paříži či vysoké školy uměleckého směru. Další marketingovou investicí je billboard na mostě na dálnici D1, u Devíti křížů. Toto stojí přibližně 90 tis. Kč ročně a nachází se zde asi 10 let. Osobně souhlasím se současným rozhodnutím ředitelky MěKS vypovědět smlouvu, jelikož je tento billboard dost nevýrazný a sama jsem si ho všimla teprve nedávno. Dále se lze setkat s inzercí ve Zlatých stránkách, což stojí ročně cca 40 tis. Kč - v rámci celého MěKS. Od roku 2007 plánuje vedoucí galerie inzerovat v Učitelských listech. Vedoucí galerie také poskytuje letáky o Slovanské epopeji informačním centrům v blízkém okolí, ve Znojmě, Třebíči, Ivančicích, Dukovanech, Lednici apod. Informace o Slovanské epopeji a její návštěvě lze získat na internetu, na oficiálních webových stránkách města Moravského Krumlova – www.mkrumlov.cz, dále např. na www.turistik.cz. Jak už bylo řečeno, jako reklama působí i dlouholeté spory s Prahou o umístění epopeje. 37
2.7.8 Vstupné Jedním z častých důvodů, které lidí uvádějí jako vysvětlení, proč nenavštěvují galerie a muzea, je výše vstupného. V galerii Slovanská epopej činí vstupné: Dospělí
60,- Kč
Děti, studenti, senioři, ZTP
30,- Kč
Děti do 6ti let
zdarma
Příplatky - Prohlídka v sezóně mimo návštěvní dobu
50%
- Prohlídka mimo sezónu
100%
- Cizojazyčný výklad
100%
V porovnání s ostatními blízkými památkami si myslím, že takové vstupné je přiměřené. Pokud by ale epopej byla v budoucnu převezena do Prahy, odhaduji, že vstupné by činilo přibližně 150 – 200,- Kč.
2.7.9
Den otevřených dveří Jednou z možností, jak zvýšit zájem návštěvníků a jejich
povědomí o tomto díle, je Den otevřených dveří. Ten se koná v rámci Dnů evropského dědictví; 10. září 2006 se konal potřetí. Vstupné bylo zdarma. Tab. 5: Návštěvnost galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy na Den otevřených dveří v letech 2004 - 2006 Rok Počet návštěvníků
2004
2005
2006
661
658
567
Zdroj: vlastní průzkum na MěKS
Dny evropského dědictví (European Heritage Days) jsou jednou z nejvýznamnějších mezinárodních událostí, sloužících ke zdůraznění
významu
kulturních
památek
v
životě
moderní
společnosti. Každoročně v měsíci září poskytují nejširší veřejnosti možnost návštěvy velkého počtu památek, které nejsou běžně
38
přístupné veřejnosti. Řada zpřístupněných památek, dále muzeí, galerií atd., je vždy otevřena bezplatně nebo za symbolické vstupné. Pořadatelem Dnů evropského dědictví v ČR je tradičně Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (dále jen „SHS ČMS“), na jehož webové stránce6 je možné najít velice obsáhlé informace o chystaných akcích, ale také komplexní databázi památek, jejichž majitelé či správci se přihlásili k pořádání Dnů a zpřístupnili nějakou součást
kulturního dědictví
zájemcům o
návštěvu. Bohužel, jak jsem zjistila, Den otevřeních dveří v galerii Slovanská epopej se sice konal v rámci Dnů evropského dědictví, ale nebyl oficiálně přihlášen, tudíž na webových stránkách SHS ČMS si o tom případní návštěvníci nic najít nemohli.
2.7.10 Komplexní služby turistům Moravský Krumlov je jen malé městečko, které nenabízí další možnosti kulturního vyžití. Pro zvýšení návštěvnosti a zkvalitnění služeb turistům je proto téměř nevyhnutelná spolupráce s ostatními blízkými památkami, informačními centry, ale i s ubytovacími a restauračními zařízeními. Mezi nejbližší turistická lákadla patří Expozice Vladimíra Menšíka a Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích, Informační centrum jaderné elektrárny Dukovany, barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, židovské gheto a románsko-gotická bazilika sv. Prokopa zapsaná na seznamu UNESCO v Třebíči apod. Dále se v okolí M. Krumlova nachází cyklostezky. Bohužel potenciál krajiny není v tomto ohledu plně využit, navíc stávající cyklostezky nejsou vždy přehledně označeny.
6
http://www.npu.cz/zprist/ehd/
39
2.8 Doporučení ke zlepšení stávající situace V této kapitole chci shrnout doporučení ke zlepšení stávající situace, které se týkají problémů již zmíněných v předchozích kapitolách. Přístup ke galerii Základním problémem potenciálního návštěvníka může být samotné nalezení cesty ke galerii. Proto je výhodné provést zevrubný audit směrového a orientačního značení na všech přístupových (příjezdových) trasách, na jehož základě lze ve spolupráci s místní či městskou samosprávou či dalšími subjekty doplnit a rozšířit systém značení. Kvalita interiéru K zajištění komfortu návštěvníka je třeba pamatovat na několik zásad týkajících se interiérů galerie:
označení
veškerých
prostor,
kde
se
budou
návštěvníci
pohybovat, jednoduchým, ale graficky nápaditým systémem značení;
ve vstupním prostoru umístění panelu se stručným textem (v češtině a minimálně v jednom dalším světovém jazyce) vítajícího návštěvníka v galerii;
pokladna by měla sloužit i jako informační místnost;
celý prostor památkového objektu by měl být dostatečně a vhodně osvětlen;
vnitřní prostory by měly barevně ladit a případně svou výzdobou dotvářet podobu galerie.
40
Bezpečnost Potenciálním rizikem, které je třeba mít stále na paměti, je poškození obrazů. Proto je třeba je chránit. Možností existuje hned několik, samozřejmě s různými náklady i efekty:
Jednoduchou možností se jeví alespoň vymezit přesný prostor, který určí, do jaké vzdálenosti od obrazů se návštěvníci dostanou. Tato varianta by mohla být realizovaná ale jen v Rytířském sále, kde se nachází první polovina epopeje, ne však v kapli s druhou polovinou obrazů, kde i tak je prostor dost stísněný.
Návrh dát před obrazy sklo není vhodným řešením, protože pak by se obrazy leskly.
Nejefektivnější by bylo umístit na obrazy dotyková čidla s alarmem; zde jsou problémem finance.
Levným, i když ne dokonalým, řešením problému tedy může být povinnost průvodkyně, v době kdy neprovází, a přesto jsou návštěvníci v galerii, pravidelně kolem obrazů procházet a kontrolovat je tak. Zároveň by mohla hned zodpovědět na případné dotazy návštěvníků. Konstantní činností by také měla být spolupráce se státní a
městskou policií při zajišťování pořádku a bezpečnosti v okolí muzea. Personál Nedostatky v této oblasti bývají spatřovány – do jisté míry oprávněně – v ekonomické situaci muzeí a galerií, ovšem hlavní roli zde hraje management muzeí a památkových objektů, který často nevěnuje pozornost výběru personálu, jeho zaškolení, kontrole a motivaci k odpovídajícímu jednání. Zaměstnanci galerie bývají upravení a vhodně oblečení. Jsou schopni odpovědět na dotazy návštěvníků a podat jim základní informace. Navíc bych ale doporučila viditelně nosit jmenovku. Z hlediska zákaznického servisu by pokladna jako klíčové místo měla
41
být obsazována vždy zaměstnanci s alespoň minimální znalostí cizího jazyka. Zdánlivě se jedná o dobře známé až banální poznatky a doporučení, ale v praxi nebývají vždy dodržovány a přitom významně působí na turistův prožitek. Propagace Při rozmýšlení nad vhodnými formami propagace může pomoci dotazníkový výzkum přímo mezi návštěvníky galerie, zjišťující, jak se o galerii dozvěděli. Je nutné přemýšlet stále nad novými formami propagace. Velkým milovníkem děl Alfonse Muchy je Ivan Lendl. Zde bych doporučila zkusit spojit propagaci s jeho jménem (samozřejmě s jeho vědomím). Jinou formou propagace je půjčit jeden z obrazů na jiné výstavy týkající se Alfonse Muchy. Toto však vyžaduje co nejlepší odhad, nakolik zapůjčení obrazu může galerii pomoci a „uškodit“.
42
2.9 Vlastní výzkum Při zpracování své bakalářské práce jsem se rozhodla pro dva dotazníkové výzkumy.
2.9.1 Muchovo muzeum Praha V Kaunickém paláci v centru Prahy je umístěno první muzeum na světě věnované životu a dílu Alfonse Muchy. Expozice podává souhrnný pohled na výtvarné dílo A. Muchy, právě kromě jeho Slovanské epopeje. Návštěvníci zde mohou zhlédnout výběr přibližně 100 děl, skládající se z olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů, kromě toho také půlhodinový dokument o životě a díle Alfonse Muchy. Součástí muzea je obchod, který nabízí exkluzivní výběr dárků s motivy A. Muchy, navrhovaných výhradně pro tento obchod. Již při vstupu do muzea je zřejmý rozdíl: zatímco v galerii otevíráte staré zámecké dveře a dostáváte se do chladné, úzké chodby, v muzeu se hned ocitnete v prostorné místnosti, kde na vás čeká šatnářka, která má na sobě, stejně jako všichni její kolegové, uniformu a samozřejmě jmenovku. Vstupné v muzeu činí 120,- Kč pro dospělé, „snížené“ vstupné pak 60,- Kč. Největším
„překvapením“
je
pak
odpověď
na
počet
návštěvníků: 120 – 150 tis. ročně, což je přibližně 6krát více než v galerii. Na tuto daleko vyšší návštěvnost má vliv celoroční otevírací doba (denně od 10.00 do 18.00 hod.), lepší marketing (s reklamou na Muchovo muzeum se můžete setkat v průvodcích, časopisech, mapách, na letácích a plakátech vylepených v pražských ulicích, informace můžete získat i na www.mucha.cz), celkově menší známost Slovanské epopeje (lidé nejčastěji znají Muchovy plakáty), ale zejména to, že se nachází v Praze.
43
Poměr mezi českými a zahraničními turisty je 20:80, tedy přesně naopak, než je tomu v galerii. V Muchově muzeu jsem provedla svůj první výzkum. Jeho cílem bylo zjistit, zda návštěvníci tohoto muzea znají Slovanskou epopej a zda mají v úmyslu ji navštívit. Dotazovaných bylo celkem 54, z toho 48 cizinců, nejčastěji Japonců, a pouze 6 Čechů. Jelikož jsem tento výzkum provedla až poté, co si návštěvníci prohlédli muzeum, kde mohli informace o epopeji získat při sledování videa, předpokládala jsem, že na dotaz, zda dotyčný zná Slovanskou epopej, resp. o ní alespoň slyšel, dostanu kladnou odpověď cca v 50 % případů. Mou první otázkou na úvod bylo, zda se dotyčný zajímá detailněji o Muchovo dílo. Odpověď „ano“ zazněla v 36 (66,7 %) (případech i když někdy váhavě), „ne“ v 18 (33,3 %). Následující dvě otázky se ještě týkaly Muchova muzea: „Odkud jste se dozvěděl(a) o tomto muzeu?“ •
V průvodci: 20x (37 %),
•
od přátel: 15x (27,8 %),
•
na internetu: 10x (18,5 %),
•
z letáků: 4x (7,4 %),
•
z plakátů v ulicích: 2x (3,7 %),
•
z mapy: 1x (1,8 %),
•
z výstavy o Muchovi konané v Helsinkách: 1x (1,8 %),
•
z výstavy o Muchovi konané v Japonsku: 1x (1,8 %). Na otázku, zda se jim muzeum líbilo, odpovědělo 27 (50 %)
návštěvníků, že ano, 19 (35,2 %) prohlásilo, že muzeum je malé, čekali větší, 7 (13 %), většinou Čechů, si postěžovalo na příliš vysokou cenu a 1krát (1,8 %) se objevila stížnost na špatné označení cesty k muzeu. Další otázky se už týkaly samotné epopeje, tedy zda dotazovaní znají Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Výsledek mě docela překvapil: „ano“ – 16 (29,6 %) dotazovaných, „ne“ – 38 44
(70,4 %) dotazovaných. Čtyři návštěvníci, kteří odpověděli, že ne, vzápětí poznamenali, že by ji ale rádi navštívili, nebo se dozvěděli něco více o velkých Muchových plátnech, která viděli na videu. Tím měli nevědomky na mysli právě epopej. Od těch, kteří odpověděli ano, jsem se dozvěděla, že o epopeji vědí: •
z Muchova muzea: 10x,
•
z knih o Alfonsu Muchovi: 3x
•
z internetu: 2x,
•
ze studií v Paříži: 1x. Z těch, co znají Slovanskou epopej, by ji chtěli nebo mají
v úmyslu navštívit pouze dva návštěvníci, čtyři tam již byli a zbytek, tj. 10, ji nehodlá navštívit, v naprosté většině případů kvůli vzdálenosti. Pokud bych měla shrnout výsledky mého dotazování, můj předpoklad se nepotvrdil – pouhých 30 % návštěvníků ví o Slovanské epopeji, přičemž jen minimum ji má v úmyslu navštívit, nebo ji již navštívilo. Na toto také působí množství informací, které musí návštěvník pojmout, protože někteří postřehnou, že Mucha maloval velká plátna, ale už neví, co je to za dílo a kde se s ním mohou setkat. Ptala jsem se manažerky Muchova muzea, zda někdy uvažovali o reklamě Slovanské epopeje v muzeu: sami prý neuvažovali, ale kdyby s takovým návrhem přišli z Moravského Krumlova, pravděpodobně by se o tom dalo jednat, ovšem dodala, že hlavní slovo by neměla ona, ale Muchova rodina. Taková reklama by ovšem zaujala spíše české turisty, kteří jsou zde v menšině, jelikož zahraniční turisté většinou v České republice navštíví pouze Prahu. Z celkového počtu 6 435 474 zahraničních turistů, kteří v loňském roce navštívili ČR, jich totiž 57,5 % navštívilo pouze naše hlavní město7. Přesvědčila jsem se také, že je velice důležitá tzv. „dobrá pověst“, protože druhým nejčastějším způsobem, jak se návštěvníci dozvěděli o muzeu, byly informace od svých přátel, většinou v zahraničí. 7
sft. Nejvíce času u nás tráví ruští turisté. Metropolitní express, 2007, č. 54, s. 8.
45
2.9.2 Vztah místních obyvatel ke Galerii Slovanská epopej Cílem mého druhého dotazníkového výzkumu bylo zjistit, zda obyvatelé Moravského Krumlova a jeho okolí navštívili epopej a jaký z ní mají dojem, jaké jsou překážky jejich návštěvy této galerie, které jiné památce v okolí by dali přednost a proč, a o jaké doplňkové služby by v případě Slovanské epopeje měli zájem. Přesnou podobu dotazníku lze nalézt ad Příloha 3. Dotazování jsem provedla v Moravském Krumlově, celkem bylo 80 dotazovaných. Předpokládala jsem, že naprostá většina dotazovaných Slovanskou epopej navštívila. Toto očekávání bylo dokonce předčeno, jelikož všichni dotazovaní uvedli, že epopej navštívili; průměr na jednoho činí dokonce 3,4 návštěvy. Dojmy z návštěvy bych mohla rozdělit na dva póly: •
dobré – zajímavé – výborné – úžasné – nepopsatelné: 62 odpovědí (77,5 %),
•
špatné prostředí, špatné silnice a značení, nevhodné zajištění obrazů, odpuzující vstupní brána, málo organizované, zima: 18 odpovědí (22,5 %). Myslím si, že pokud bych tento výzkum provedla přímo mezi
návštěvníky Slovanské epopeje, že by těch negativních odpovědí bylo více, jelikož místní obyvatelé chatrný stav zámku nevnímají tolik, jako ti, kteří do Moravského Krumlova přijedou poprvé. Toto potvrzují i zápisy v návštěvní knize, které jsou velmi často typu „dílo je fantastické, ale prostory naprosto nevyhovující“. I přes to, že každý dotazovaný již epopej navštívil několikrát, nejčastěji – v 27 případech (33,75 %) – odpovídali, že zde neexistují žádné důvody jejich další návštěvy. Mezi překážky pak ostatní dotazovaní uváděli: •
nedostatek času: 11x (13,75 %),
•
nezájem: 11x (13,75 %),
•
problémy s dopravou: 6x (7,5 %), 46
•
zdravotní důvody:14x (17,5 %),
•
jiné důvody: „Už jsem tam byl(a) mnohokrát.“ 11x (13,75 %). Nezájem uváděli spíše mladší, naopak problémy s dopravou a
zdravotní důvody spíše starší generace. Cenu vstupného jako překážku návštěvy neuvedl nikdo, což je překvapivé. Mezi upřednostňovanými památkami jednoznačně „vyhrály“ zámky Vranov nad Dyjí (44x) a Jaroměřice nad Rokytnou (32x). Nejčastěji uváděné důvody byly: krásné zámky, lepší prostředí, lépe organizované, ještě jsem tam nebyl(a), mám rád(a) zámky. Těch, kteří by jiné památce přednost nedali, bylo osm. Požadavky
na
doplňkové
služby
dopadly
následovně
(seřazeno sestupně podle četností odpovědí): •
občerstvení: 34x (28,6 %),
•
speciální akce: 22x (18,5 %),
•
suvenýry: 20x (16,8 %),
•
možnost procházky v parku: 14x (11,8 %),
•
cyklostezky:11x (9,2 %),
•
ubytování: 10x (8,4 %),
•
žádné doplňkové služby: 8x (6,7 %). K občerstvení můžu ze své průvodcovské praxe v galerii
poznamenat, že opravdu velmi často po skončení prohlídky následoval dotaz na restauraci. Je to tedy výborná podnikatelská příležitost, kterou teprve nedávno využil místní podnikatel, když přímo naproti zámku začal provozovat Sportbar. Vedení galerie by zase na základě těchto výsledků mohlo začít více využívat různé speciální akce. Na závěr chci shrnout, že návštěva galerie místních obyvatel problém není, sami ji často, jakmile k nim přijede návštěva, znovu společně navštíví. Vedení galerie zámek sice opravit nemůže, ale mělo by se alespoň snažit zajistit co nejpříjemnější prostředí, ať už vnější (např. značení), nebo vnitřní a dále, jak už bylo zmíněno výše, zapojení různých akcí.
47
Závěr Dostupné sociologické údaje ukazují, že účast občanů na kultuře od roku 1990 stagnuje nebo dokonce klesá. Rozvoj kulturních zdrojů by tak měl být úzce propojen se snahou o zajištění co největší dostupnosti kultury a se stimulací poptávky po ní. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení návštěvnosti v Galerii Slovanská epopej, posouzení konkrétních vlivů návštěvnosti a doporučení ke zlepšení stávající situace. V první kapitole jsou popsány pojmy management a manažer, dále základní funkce managementu, profil a kompetence manažera a odpor ke změnám. Rovněž jsem se zde zabývala problematikou kultury a volného času: ekonomické a sociální přínosy kultury, stav kulturní sféry v České republice, faktory ovlivňující trávení volného času a způsoby trávení volného času, bariéry návštěvnosti kulturních zařízení a úvaha o základním a rozšířeném produktu. Druhá kapitola podává základní informace o Galerii Slovanská epopej (vlastnické vztahy, zaměstnanci, financování …), analyzuje návštěvnost této galerie a faktory ovlivňující návštěvnost a obsahuje doporučení ke zlepšení stávající situace. Součástí druhé kapitoly jsou i dva dotazníkové výzkumy, které mají za úkol pomoci při návrhu opatření ke zlepšení. Hlavním ukazatelem úspěšnosti kulturních destinací je počet návštěvníků. Za touto úspěšností stojí především jejich manažeři. V případě kulturních zařízení jde ale často pouze o znalce umění, nikoliv už o odborníky v oblasti managementu a marketingu. Toto platí i o Galerii Slovanská epopej. Zde bych doporučila absolvování kurzu pro manažery a jazykového kurzu. Důležité je také nespokojit se se stávajícím stavem, ale hledat stále nové možnosti zlepšení a být přístupný ke změně. Vedoucí galerie by měla mít stanovený cíl, dlouhodobý a krátkodobý. Je vhodné provést výzkum mezi návštěvníky, ale i zaměstnanci, jehož výsledky mohou přinést nápady ke inovacím.
48
Jako další návrhy ke zlepšení lze uvést otevírací dobu, která by měla být přívětivější pro návštěvníky zvláště v období letních prázdnin. Jak vyplynulo i z dotazníkového průzkumu, oblíbenost určitě zvýší i experimenty s otevírací dobou, např. již zmíněné noční prohlídky, ve kterých by galerie měla určitě pokračovat. Dále by vedení galerie mělo podnítit zlepšení směrového a orientačního značení a analyzovat možnosti lepšího zabezpečení obrazů. K návrhům týkajícím se personálu patří zejména důraz na jazykovou vybavenost, příjemné a ochotné vystupovaní a také nošení jmenovky. Tam,
kde
chybí
dostatečné
informace,
je
možnost
svobodného výběru v nabídce trávení volného času předem radikálně zúžena. Proto je tak důležitá propagace. Jakmile se koná nějaká zvláštní akce, např. den otevřených dveří, mělo by vedení galerie zajistit, aby se o tom dozvědělo co nejvíce potenciálních návštěvníků.
Stejně
tak
je
výhodné
kulturními destinacemi.
49
spolupracovat
s dalšími
Seznam použité literatury
DONNELLY, J. H., GIBBON J. L., IVANCEVICH, J. M.: Management. Grada Publishing. Praha 1997. ISBN 80-7169422-3.
KESNER, L.: Ekonomika a kultura - partnerství pro 21. století: sborník z mezinárodní konference. Praha – Evropské město kultury 2000. Praha 2001. ISBN 80-238-6831-4
KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. Grada. Praha 2005. ISBN 80-247-1104-4.
VEBER, J.: Management – Základy, prosperita, globalizace. Management Press. Praha 2002. ISBN 80-7261-029-5.
WEIHRICH, H., KOONTZ, H.: Management. Victoria Publishing. Praha 1993. ISBN 80-85605-45-7.
Novinové články
sft. Nejvíce času u nás tráví ruští turisté. Metropolitní express, 2007, č. 54, s. 8.
Internetové stránky
http://www.mkrumlov.cz
http://www.nipos-mk.cz/statistika/
http://www.npu.cz/zprist/ehd/
http://www.mucha.cz
http://www.ivancice.cz
http://www.je-temelin-dukovany.cz/je-dukovany-exkurze.htm
http://www.zamek-jaromerice.cz/index.php?item=2
http://www.zamekvranov.cz/screen.php?jazyk=cz
50
Seznam příloh Příloha 1: Otevírací doba kulturních památek a turistických zajímavostí v okolí Moravského Krumlova Příloha 2: Návštěvní řád Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy Příloha 3: Dotazník
51
Příloha 1: Otevírací doba kulturních památek a turistických zajímavostí v okolí Moravského Krumlova Expozice Vladimíra Menšíka a Expozice Alfonse Muchy v Ivančicích Pondělí, středa Úterý, čtvrtek a pátek Sobota a neděle
9.00 – 12.00 9.00 – 12.00
13.00 – 17.00 13.00 – 16.00 13.00 – 17.00
Informační centrum jaderné elektrárny Dukovany Denně 9.00 – 16.00 hod. (V období letních prázdnin do 17.00 hod.) − z technických důvodů zavřeno každé první pondělí v měsíci Zámek Jaroměřice nad Rokytnou Duben, říjen
sobota – neděle 8.00 - 15.00 úterý – pátek jen pro předem objednané skupiny 9.00 - 16.00 Květen, červen a září Červenec a srpen 9.00 - 17.00 − zavřeno v pondělí a den po státním svátku Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Září – květen
úterý – pátek 9.00 – 12.00 sobota – pondělí Červen – srpen úterý – pátek 9.00 - 12.00 pondělí sobota - neděle
13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 12.30 – 17.00 12.30 – 18.00
Státní zámek Vranov nad Dyjí Duben a říjen 9.00 – 16.00 − pouze o víkendech a státních svátcích, ve všedních dnech jen pro organizované a předem objednané skupiny Květen, červen a září 9.00 – 17.00 Červenec a srpen 9.00 – 18.00 − Uzavírací den je po celou sezónu pondělí a zpravidla i den po státním svátku.
52
Příloha 2: Návštěvní řád Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy
NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy zámek Moravský Krumlov ve správě Městského kulturního střediska, Břízová 254, Moravský Krumlov 1.
2. 3. 4. 5.
1. 2. 3. 4.
5.
1.
2.
3. 4. 5.
Článek 1 – Návštěvní doba Objekt je přístupný v době od 1. dubna do 31. října. Po dohodě lze pro návštěvníky otevřít i mimo sezónu, pouze však na objednání se 100% příplatkem a počtem od 10ti osob. Návštěvní doba je od 9.00 – 12.00, 13.00 – 16.00 hod., v červenci a srpnu do 17.00 hod. Polední přestávka je v době od 12.00 – 13.00 hodin. Zavírací den je v pondělí. Prohlídka trvá asi 45 minut. Poslední prohlídka začíná vždy 60 min. před ukončením pracovní doby. Článek 2 – Vstupné Za prohlídku se platí vstupné předem dle ceníku vyvěšeného u pokladny. Rozsah poskytování slev a příplatků je součástí cenového výměru. Vstupné se vybírá pouze v hotovosti a v české měně. Po zaplacení obdrží návštěvník vstupenku, resp. vedoucí skupiny hromadnou vstupenku, kterou se prokáže na začátku prohlídky, a je povinen ji uchovat po celou dobu prohlídky a na případné požádání ji znovu předložit. Vstupenka platí jen k jedné návštěvě do všech výstavních prostor. Zakoupenou vstupenku nelze vrátit. Článek 3 – Prohlídka Prohlídka obrazů se koná za účasti průvodce v Rytířském sále a pokračuje v zámecké kapli. Výklad poskytuje průvodce skupině až od počtu 10 osob. Individuálním návštěvníkům poskytneme katalog či psaný text. Hromadným návštěvám lze prohlídku zajistit v rámci návštěvního řádu na určitý den a hodinu pouze po předchozí písemné či telefonické dohodě se správou zámku. Neohlásí-li se objednaná výprava v pokladně alespoň 10 min. před sjednanou dobou, ztrácí právo na přednostní prohlídku. Děti do 10 let mají povolen vstup jen v doprovodu dospělých. Návštěvníci nesmí vstupovat do výstavních prostor s deštníky, batohy a jinými objemnými zavazadly. V Rytířském sále používají návštěvníci návleky.
53
1.
2. 3.
Článek 4 – Ochrana kulturní památky V rámci ochrany kulturních památek jsou návštěvníci povinni uposlechnout pokynů průvodce, jinak mohou být z objektu vykázáni bez náhrady vstupného a jejich povinností je objekt neprodleně opustit. Kromě toho se vystavují nebezpečí postihu podle obecně závazných předpisů. Osobám podezřelým z opilosti je vstup do objektu zakázán. Vstup do objektu není povolen ani návštěvníkům v silně znečištěném, nedostatečném a jinak nevhodném oděvu.
V prostorách galerie je zakázáno: - dotýkat se vystavených obrazů a předmětů, jakýmkoliv způsobem je poškozovat, toto se týká všech prostor v galerii, také nádvoří a prostor zámku; - platí zákaz vstupu se zvířaty; - v prostorách galerie je zakázáno kouřit či manipulovat s otevřeným ohněm; - vcházet s jídlem, pitím, zmrzlinou; žádáme návštěvníky, aby nelepili žvýkací gumu po rámech a dalších předmětech v galerii; - rušit hlukem výklad průvodce či jinak znepříjemňovat návštěvníkům prohlídku; - je přísně zakázáno fotografování, filmování či pořizování jiné dokumentace, a to pod pokutou 500 Kč. Autorská práva k obrazům vlastní Galerie hl. města Prahy (ředitel Karel Srp), která jediná tuto činnost povoluje. Článek 5 Svá přání, stížnosti, připomínky i pochvaly mohou návštěvníci uplatnit písemně v návštěvní knize, případně se přímo obrátit na vedoucí galerie či ředitelku MěKS – tel. 515 322 225, Břízová 254, 672 01 Moravský Krumlov. Za porušení tohoto návštěvního řádu či způsobené škody, může být návštěvník stíhán a pokutován dle Přestupkového zákona č. 200/90 Sb., § 48.
Ludmila PŘIKRYLOVÁ, ředitelka MěKS
54
Příloha 3: Dotazník 1. Navštívil(a) jste Galerii Slovanská epopej A. Muchy? ANO Kolikrát? _____ Jaký jste měl(a) dojem z této návštěvy? ___________ NE 2. Jaké jsou překážky Vaší návštěvy této galerie? nedostatek času cena vstupného nezájem problémy s dopravou zdravotní důvody jiné důvody: ______________________ 3. Které jiné památce v blízkém okolí byste dal(a) přednost? Brno – Hrad Špilberk Brno – Moravská galerie v Brně Brno – Moravské zemské muzeum Brno – Vila Tugendhat Ivančice – Expozice Vladimíra Menšíka a Expozice Alfonse Muchy Kralice nad Oslavou – Památník Bible kralické Třebíč - památky UNESCO Zámek Jaroměřice nad Rokytnou Zámek Jevišovice Zámek Vranov nad Dyjí Znojmo – Rotunda Sv. Kateřiny a Znojemský hrad Jiná památka:_____________________ Nedal(a) bych přednost žádné. Proč? ____________________________________________ 4. O jaké doplňkové služby v případě Galerie Slovanská epopej byste měl(a) zájem? občerstvení ubytování suvenýry (pohledy, razítko galerie …) speciální akce, např. noční prohlídka apod. možnost procházky v parku cyklostezky žádné jiné: ____________________
55
