Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Katarína Kubincová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2007

Katarína Kubincová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Název bakalářské práce:

Projekt na výstavbu střediska pro dětskou rekreaci

Vypracovala: Katarína Kubincová Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Akademický rok: 2006/2007

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Projekt na výstavbu střediska pro dětskou rekreaci“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 25. května 2007

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mojí bakalářské práce paní Ing. Zdence Petrů za čas, který mi věnovala během vypracovávání bakalářské práce a za množství užitečných rad a připomínek. Dále bych ráda poděkovala manželům Zezulkovým za jejich pomoc při poskytování informací potřebných pro praktickou část bakalářské práce.



Úvod............................................................................................................................................- 7 1

Podnikatelský projekt..........................................................................................................- 9 -

1.1

Definice podnikatelského projektu .............................................................................- 9 -

1.2

Funkce podnikatelského projektu ...............................................................................- 9 -

1.3

Cíle podnikatelského projektu ....................................................................................- 9 -

2

Příprava a realizace podnikatelského projektu .................................................................- 10 -

2.1

Technickoekonomická studie....................................................................................- 10 -

2.1.1 2.1.1.1 2.1.1.2 2.1.1.3 2.1.2 2.1.3 2.1.3.1 2.1.3.2 2.1.3.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.9.1 2.1.9.2 2.1.9.3 2.1.10 2.2

Analýza mikrookolí ..........................................................................................- 11 Analýza podniku ...........................................................................................- 11 Analýza poptávky .........................................................................................- 11 Analýza konkurence......................................................................................- 12 Analýza makrookolí..........................................................................................- 12 Vytvoření marketingové strategie.....................................................................- 13 Segmentace trhu, stanovení cílového trhu ....................................................- 13 Zvolení marketingové strategie.....................................................................- 13 Aktivizace marketingového mixu .................................................................- 14 Umístění výrobní jednotky ...............................................................................- 15 Velikost výrobní jednotky.................................................................................- 15 Volba vstupů, technologií a výrobních zařízení ...............................................- 16 Plánování pracovních sil ...................................................................................- 16 Organizace a řízení ...........................................................................................- 17 Finanční analýza a hodnocení efektivnosti projektu.........................................- 17 Finanční plán.................................................................................................- 18 Hodnocení ekonomické efektivnosti projektu: .............................................- 19 Zdroje financování investičních projektů .....................................................- 21 Analýza rizika ...................................................................................................- 21 Plán realizace ............................................................................................................- 22 -

3

Specifika služeb cestovního ruchu....................................................................................- 23 -

4

Venkovský cestovní ruch v ČR.........................................................................................- 24 -

5

Vlastní podnikatelský projekt ...........................................................................................- 26 -

5.1

Myšlenka a cíle projektu...........................................................................................- 26 -

5.2

Charakteristika dané oblasti......................................................................................- 26 -

5.2.1 5.2.2 5.3

Geografická poloha...........................................................................................- 26 Možnosti oblasti pro aktivní dovolenou ...........................................................- 27 Technickoekonomická studie projektu .....................................................................- 27 -

5.3.1 5.3.2 5.3.2.1 5.3.2.2 5.3.3 5.3.3.1 5.3.3.2 5.3.3.3 5.3.4 5.3.4.1

Analýza makrookolí..........................................................................................- 27 Analýza mikrookolí ..........................................................................................- 29 Poptávka........................................................................................................- 29 Konkurence ...................................................................................................- 30 Charakteristika objektu .....................................................................................- 30 Umístění a dostupnost...................................................................................- 30 Velikost objektu, stávající materiálně–technická základna ..........................- 31 Současné aktivity ..........................................................................................- 31 Plánování produktu ...........................................................................................- 32 Rozšíření materiálně-technické základny .....................................................- 32 -5-

Projekt na výstavbu střediska pro dětskou rekreaci 5.3.4.2 5.3.4.2.1 5.3.4.2.2 5.3.4.2.3 5.3.5 5.3.5.1 5.3.5.2 5.3.5.3 5.3.6 5.3.7 5.3.7.1 5.3.7.2 5.3.7.3 5.3.7.4 5.3.7.5 5.3.7.6 5.3.1 5.3.1.1 6


Nabídka produktů a služeb............................................................................- 32 Základní služby.......................................................................................- 32 Doplňkové služby ...................................................................................- 33 Organizované pobyty a další akce ..........................................................- 34 Vytvoření marketingové strategie.....................................................................- 35 Stanovení cílové klientely.............................................................................- 35 Cenová politika .............................................................................................- 36 Distribuční cesty a komunikace s hosty........................................................- 37 Organizace a řízení, plánování pracovních sil ..................................................- 39 Finanční analýza projektu .................................................................................- 40 Celkové investiční náklady ...........................................................................- 40 Provozní náklady ..........................................................................................- 41 Provozní výnosy............................................................................................- 42 Výkaz zisků a ztrát........................................................................................- 43 Hodnocení efektivnosti projektu...................................................................- 43 Zdroje financování projektu..........................................................................- 44 Analýza rizika ...................................................................................................- 44 SWOT analýza plánovaného střediska .........................................................- 45 -

Spolufinancování projektů venkovského CR....................................................................- 46 -

Závěr .........................................................................................................................................- 47 Literatura...................................................................................................................................- 49 Internetové zdroje .....................................................................................................................- 50 Seznam příloh ...........................................................................................................................- 50 -

-6-



Úvod Vypracování kvalitního podnikatelského projektu je v dnešní ekonomice neodmyslitelnou součástí realizace jakéhokoli podnikatelského záměru. Zejména pokud jde o malý podnik, který se chce ucházet o finanční prostředky případných investorů, je jeho podrobné písemné zpracování nutností. V první části bakalářské práce bude v obecné rovině nastíněn postup při sestavování podnikatelského projektu. Autorka se pokusí odpovědět na otázky, proč je tak důležité vytvořit kvalitní projekt, k čemu slouží, jaké má náležitosti a obsah. V druhé části práce budou tyto teoretické poznatky využity při sestavení konkrétního projektu na výstavbu střediska „Appa Ranch“ - střediska pro dětskou rekreaci v regionu Valašsko. Tento projekt vychází ze záměru majitelů ranče zaměřeného na chov westernových koní, kteří se rozhodli vybudovat a provozovat „dětskou vesničku“, kde by se pořádaly dětské tábory, školy v přírodě, kurzy jízdy na koni, sportovní soutěže, později i pobyty pro děti s rodiči a ozdravné pobyty (hipoterapie). Ubytovací kapacity a vytvořená materiálně-technická základna by sloužila také zájemcům o venkovský cestovní ruch na Valašsku. Proč právě středisko pro venkovský a dětský turismus? Tato idea vychází nejen z prostředí, které je právě pro tento typ cestovního ruchu svými podmínkami přímo ideální, ale také z preferencí majitelů ranče a jejich zájmu podílet se na rozvoji trvale udržitelného cestovního ruchu. V tomto projektu vidí způsob, jak prosazovat „měkký“ cestovní ruch, který se vyznačuje šetrností k přírodě, zároveň má výchovný aspekt, obohacuje nejen hostitele ale i návštěvníka a to nejen o ekonomické hodnoty, ale i o ty společenské a ekologické. Na pobyty pro děti se středisko zaměří jednak proto, že již v dětství by si lidé vytvářet vztah k přírodě i zvířatům a také upevňovat společenské vazby, ale také proto, že všichni členové týmu podílejícího se na chodu ranče mají blízký vztah k dětem, je zde vytvořený mladý kolektiv, který je ochotný se jim věnovat a předávat jim ze sebe to nejlepší. Záměr výstavby dětského rekreačního střediska je zatím ve stádiu „vize“ a tomu bude odpovídat i charakter vytvořeného písemného projektu. Od této bakalářské práce se spíše než stanovení přesného realizačního plánu očekává vytvoření určitého základu pro budoucí podrobný podnikatelský plán vytvořený odborníky, který bude již obsahovat i konkrétní realizační plán. Prakticky zaměřená část práce bude mít dvě roviny. Jednou bude „vtělení“ myšlenky do podnikatelského projektu, jehož součástí bude charakteristika podniku a jeho okolí, naplánování poskytovaných služeb, finanční analýza, organizace provozu a personálu, marketingová strategie a zhodnocení rizikovosti tohoto projektu.

-7-



Druhá rovina si bude klást za cíl obeznámit se specifiky podnikání v cestovním ruchu, nastínit charakter a význam venkovského cestovního ruchu, možnosti jeho rozvoje a podnikání v tomto odvětví. Protože jde o rozsáhlý projekt vyžadující přestavbu stávajících objektů a výstavbu dalších zařízení, majitelé se rozhodli pokusit se získat finance ze strukturálních fondů Evropské Unie na podporu rozvoje venkova. Možnosti získání této podpory, stejně jako státní podpory, budou také ve stručnosti nastíněny v této práci.

-8-


1


Podnikatelský projekt

1.1 Definice podnikatelského projektu Podnikatelský projekt je definování konkrétního investičního záměru a určení jednotlivých kroků k realizaci tohoto záměru. Stanovuje přesné investiční, ekonomické, personální, marketingové a jiné cíle, způsob jejich dosažení, přípravu a realizaci jednotlivých činností. Měl by obsahovat více variantních řešení v závislosti na různě optimistických odhadech nákladů a také analýzu podnikatelského rizika. Je podkladem pro vytvoření úspěšného podnikatelského plánu, který slouží jako podpora řízení podniku.

1.2 Funkce podnikatelského projektu Hlavní funkcí podnikatelského projektu je představení záměru, kterého chce podnikatel dosáhnout, a cest, jakými chce dojít do stanoveného cíle. Je zdrojem mnoha informací potřebných k řízení podniku a jeho dalšímu rozvoji v prostředí dnešní tržní ekonomiky. Podnikatelské projekty, resp. podnikatelské plány, které z nich vyplývají, představují nejen významný nástroj pro řízení rozvoje podniku, ale také důležitý podkladový materiál, který by měl přesvědčit potenciální investory (banky aj.) o výhodnosti projektu, a tím je přimět k poskytnutí kapitálu na jeho financování v případě, že vlastní zdroje podniku nedostačují.1

1.3 Cíle podnikatelského projektu Hlavním cílem každého podnikatelského projektu jsou především odpovědi na tyto otázky: •

Co chceme nabízet? Jaké výrobky a služby chceme pro své zákazníky vytvářet

•

Kde chceme uvedené produkty nabízet? Stanovení místa realizace

•

Komu chceme nabízet? Analýza trhu a určení cílové skupiny zákazníků

•

Jak chceme nabízet? Stanovení marketingové strategie

•

Jak budeme výrobky a služby produkovat? Použité technologie, materiály

•

Jaké budou počáteční a provozní náklady? Analýza nákladů projektu

•

Jaký bude finanční přínos projektu? Analýza ziskovosti projektu

•

Jaké je riziko projektu?

1

FOTR, Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání, Praha, Grada Publishing 1995. ISBN 8085623-20-X, str. 7

-9-



2 Příprava a realizace podnikatelského projektu Příprava a realizace podnikatelských projektů je základní formou naplňování zvolené podnikatelské strategie firmy2. Tento proces lze rozčlenit do tří základních fází: •

Předinvestiční fáze

•

Investiční fáze

•

Provozní fáze

Předinvestiční fáze je v podstatě příprava podnikatelského projektu. Zahrnuje identifikaci základních myšlenek a cílů projektu, zformovaných na základě zvolené podnikatelské strategie a předběžném vyhodnocení podnikatelských příležitostí v oboru. Její nejdůležitější součástí je vypracování podrobné technickoekonomické studie. Investiční fáze je součástí realizace zvoleného projektu. Zahrnuje vytvoření finanční základny pro realizaci projektu, výběr dodavatelů a zaměstnanců, získání nemovitostí a dalších zařízení, zabezpečení zásob apod. To se děje prostřednictvím vytvoření podrobného plánu realizace, který obsahuje přesný harmonogram jednotlivých činností a použití zdrojů. Provozní fáze se dělí na záběhový provoz a běžný provoz. Záběhový provoz je charakteristický výskytem řady počátečních problémů, které by měly být během krátké doby odstraněny.

2.1 Technickoekonomická studie Technickoekonomická studie poskytuje informace potřebné pro správné investiční rozhodnutí. Kvalitní studií lze předejít schválení nevhodného projektu a případným ztrátám při jeho realizaci. Studie by měla obsahovat tyto složky: •

Analýza mikrookolí a makrookolí

•

Vytvoření marketingové strategie

•

Umístění jednotky

•

Velikost výrobní jednotky

•

Volba vstupů, technologií a výrobních zařízení

•

Plánování pracovních sil

•

Organizace a řízení

•

Finanční analýza a hodnocení efektivnosti projektu a analýza rizika

2

FOTR, Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání, Praha, Grada Publishing 1995. ISBN 8085623-20-X, str. 9

- 10 -



2.1.1 Analýza mikrookolí Mikrookolím podniku se rozumí nejbližší okolí podniku, které je tvořeno především podnikem samotným a situací na trhu. Analýzu trhu lze rozdělit do dvou důležitých částí a to na analýzu poptávky po výrobcích či službách a na analýzu stávající i potencionální konkurence. Struktura odvětví je však charakterizována i dalšími faktory jako je velikost trhu, propojenost podniků s dodavateli, bariéry vstupu do odvětví (investiční náklady, loajalita zákazníků…), možnost výrobkové inovace, míra diferenciace výrobků (snižuje rivalitu mezi konkurenty) atd. Toto okolí je do značné míry ovlivnitelné a kontrolovatelné samotným podnikem.

2.1.1.1 Analýza podniku Zkoumání vnitřní situace v podniku se nejčastěji provádí prostřednictvím SWOT analýzy. Jejím úkolem je identifikace faktorů, které mohou mít pro podnik klíčový význam. Jde o silné stránky (strenghts), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a hrozby (threats). Silné a slabé stránky se vztahují k vnitřní situaci v podniku. Identifikují vlastní schopnosti a možnosti. Samy o sobě však ještě nevytvářejí konkurenční výhodu či nevýhodu. Je nutno je správně vyhodnotit a zaměřit se na maximální využití identifikovaných předností a eliminaci slabých stránek. Příležitosti a hrozby jsou podnikem hůře ovlivnitelné, vyplývají z vnějšího prostředí. Souvisejí s aktivitami konkurence, s mírou obtížnosti vstupu do odvětví, s právními a ekonomickými podmínkami podnikání v oboru, s kupní sílou zákazníků. Důležité je umět určit vztah všech faktorů, pochopit jejich vzájemný vliv. Proto podnik obvykle sestavuje diagram SWOT analýzy, který usnadňuje sledování relace mezi vnějšími a vnitřními faktory. Správné vyhodnocení pomáhá k vytvoření optimální podnikové strategie.

2.1.1.2 Analýza poptávky Analýza poptávky po výrobcích či službách je závislá na mnoha faktorech, jako je např. struktura poptávky, potenciál, identifikované potřeby, možnost substituce jinými produkty, cenová elasticita poptávky, úroveň příjmů apod. Nepřesné stanovení poptávky a především jejího budoucího vývoje může mít za následek chybně stanovenou výrobní kapacitu. Neméně důležitá je také prognóza budoucího vývoje poptávky.

- 11 -



2.1.1.3 Analýza konkurence Důležitá je rovněž analýza konkurenčního prostředí, v jejímž rámci jsou uvedeni všichni významní konkurenti, včetně jejich silných a slabých stránek i možností, jak by mohli negativně ovlivňovat potencionální tržní úspěšnost nového podniku3. Jakákoliv činnost konkurenčních firem, jako je zvýšení produkce, snížení ceny nebo změna marketingové strategie má okamžitý vliv na poptávku po vlastních výrobcích. Podnik musí nejen sledovat a vyhodnocovat chování svých konkurentů, ale i předvídat možnost vstupu nových konkurenčních podniků do odvětví. Odvětví lze rozdělit podle charakteru konkurence na atomizované, kde se nachází velké množství malých a středních podniků s podobnými tržními podíly, a konsolidované, charakteristické malým množstvím podniků s velkým tržním podílem nebo jedním monopolním výrobcem. Jeden ze základních nástrojů zkoumání konkurenčního prostředí je Porterův model pěti sil, který identifikuje konkurenční síly působící na podnik. Jde o síly vycházející z hrozby vstupu potencionálních konkurentů, z vyjednávací pozice dodavatelů a kupujících, z rivality mezi konkurenčními podniky a z hrozby substitutů.

2.1.2 Analýza makrookolí Makrookolí je tvořeno širším okolím podniku. Přesto však i jeho změny mají velký vliv na situaci a chování podnikatelských subjektů na trhu. Proto by měl podnik významné faktory tohoto okolí identifikovat, vyhodnotit a sledovat jejich vývoj. K analýze makrookolí se nejčastěji využívá metoda PEST, která vyhodnocuje faktory ve čtyřech základních oblastech: •

Oblast politicko legislativní: daňové zákony, zákony na ochranu spotřebitele, antimonopolní opatření, pracovní právo, regulace zahraničního obchodu

•

Oblast ekonomická: celková ekonomická situace země, vývoj HDP, inflace, nezaměstnanost, kurz měny, průměrná mzda, dostupnost finančních zdrojů

•

Oblast sociální a kulturní: kulturní hodnoty, životní styl, způsob trávení volného času, sociální segregace, trendy ve způsobu života, vzdělání obyvatel

•

Oblast technicko-technologická: změny technologií, tempo šíření inovací, podpora výzkumu a vývoje

Podnik by však při své analýze makrookolí neměl zapomínat ani na faktory ekologické (míra ochrany životního prostředí), demografické (počet a struktura obyvatel) a další.

3

HISRICH, Robert D., PETERS, Michael P: Založení a řízení nového podniku. 1. vydání, Praha, Victoria

Publishing 1996. ISBN 80-85865-07-6, str. 114

- 12 -



2.1.3 Vytvoření marketingové strategie 2.1.3.1 Segmentace trhu, stanovení cílového trhu Prvním krokem k vytvoření marketingové strategie je definování cílového trhu. Nejdříve podnik identifikuje aktuální trh tvořený spotřebiteli, kteří již tento druh produktu nakupují, a potencionální trh, tj. trh spotřebitelů, kteří by mohli mít o produkt eventuelně zájem. K tomu pomohou informace o trhu a konkurenci získané při analýze mikrookolí podniku. Poté stanoví tzv. cílový trh, což je část trhu, který se podnik rozhodl získat. Čím výstižněji se podaří podniku popsat charakteristické znaky cílového trhu, tím lépe se mu bude dařit upravit produkci podle představ zákazníků. Ještě dříve, než se zaměří na určitý cílový trh, by měl podnikatel provést segmentaci trhu, která spočívá v jeho rozčlenění na menší homogennější seskupení4. Základnami pro členění jsou především demografická (věk, pohlaví), socioekonomická (zaměstnání, příjem, vzdělání) a psychologická (postoje, zájmy, životní styl). Sám podnik by měl zvážit, která kritéria segmentace jsou pro něj významná. Vzniklé segmenty mají stejné nebo podobné potřeby a požadavky na výrobky a podobně reagují na marketingové nástroje. Jsou tedy vnitřně homogenní a navzájem heterogenní. Podnik by měl rozhodnout, zda je pro něj výhodné nabízet celkovému trhu, anebo se zaměřit na určitý segment. Měl by přitom vzít v úvahu, zda má jím vybraný segment potřebné vlastnosti, tj. zda je měřitelný, vydatný, udržitelný apod. Měl by také vytvořit odhad budoucího vývoje poptávky, který vychází z odhadů minulé a současné velikosti jím vybraného cílového trhu.

2.1.3.2 Zvolení marketingové strategie Výsledky analýzy mikrookolí, stejně jako stanovení cílového trhu slouží ke stanovení vhodné marketingové strategie. Touto strategií může podnik ovlivňovat svoji současnou i budoucí konkurenční pozici na cílovém trhu. Nejpoužívanějšími strategiemi jsou5: •

Geografická strategie: volba segmentů na základě trhu vyměřeného geografickými hranicemi, např. volba jednoho segmentu na lokálním trhu, jednoho segmentu na národním trhu, všechny segmenty na regionálním trhu apod.

4

HISRICH, Robert D., PETERS, Michael P: Založení a řízení nového podniku. 1. vydání, Praha, Victoria

Publishing 1996. ISBN 80-85865-07-6, str. 131 5

Členění dle publikace FOTR Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání, Praha, Grada Publishing

1995. ISBN 80-85623-20-X, str. 25-27

- 13 -

Projekt na výstavbu střediska pro dětskou rekreaci •


Strategie z hlediska podílu na trhu: strategie diferenciace, strategie tržního výklenku apod.

•

Strategie z hlediska vazby výrobek-trh: strategie zvýšení podílu současných výrobků na současných trzích, strategie vývoje nového výrobku na současných trzích, strategie proniknutí s dosavadními výrobky na nové trhy, strategie proniknutí s novými výrobky na nové trhy

•

Strategie zaměřená na konkurenci: agresivní cenová strategie, napodobovací strategie apod.

•

Různé formy cenových strategií – nasazení nízké ceny pro rychlé proniknutí na trh, nasazení vysoké ceny pro získání maximálního zisku dříve než začne konkurence produkt napodobovat apod.

2.1.3.3 Aktivizace marketingového mixu Marketingový mix lze považovat za kontrolovatelné proměnné, které hotel využívá na dosažení vytýčených cílů6. Lze je charakterizovat pomocí čtyř základních nástrojů, tzv. „4P“: 1)

Produkt (product) – rozhodnutí o tom, co se bude vyrábět a prodávat, neboli stanovení výrobního sortimentu projektu. Výrobkem se však nerozumí pouze hmotná věc či služba, ale také design, kvalita, obal, značka a doplňkové služby jako záruka, poradenské služby aj. Všechny tyto faktory ovlivňují konečnou prodejnost produktu.

2)

Cena (price) – další faktor mající značný vliv na konečnou velikost poptávky po produktu. Z ceny vychází celkový objem tržeb a velikost zisku, protože jde o jediný příjmový nástroj marketingového mixu. Cena se nejčastěji stanovuje s ohledem na vlastní náklady, ceny konkurence a poptávky. Důležitá je znalost citlivosti poptávky na změnu ceny, tzv. cenová elasticita poptávky. Přínosným

nástrojem

v podmínkách nedokonalé konkurence se stala cenová diskriminace, kdy se pro různé cílové skupiny zákazníků nebo pro různá roční období (především v oblasti cestovního ruchu) stanovují různé ceny. 3)

Distribuční cesty (place) – tento nástroj má za cíl přiblížit výrobek konečnému spotřebiteli. Je značně závislý na charakteru výrobku, vzdálenosti spotřebitelů, existující distribuční síti, nákupních zvyklostech aj.

6

KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing hotelových služeb. 1. vydání, Praha, Ekopress 2002. ISBN 80-86119-44-0, str.

52

- 14 -

Projekt na výstavbu střediska pro dětskou rekreaci 4)


Marketingová komunikace (promotion) – cílem tohoto nástroje je informovat spotřebitele o podniku a jeho produktech a stimulovat ho k nákupu, přesvědčit jej o výjimečných vlastnostech produktu a tím jej odlišit od konkurence, upevňovat dlouhodobý vztah se zákazníkem, vytvořit si image a získat důvěru v produkt i podnik.

V oblasti cestovního ruchu se mluví o rozšířeném marketingovém mixu, tzv. „8P“: 5)

Lidé (people) - lidé nabízející službu, jsou její součástí. Podle nich se odvíjí úroveň a kvalita služeb, proto se od nich očekává komunikativnost, časová flexibilita, důvěryhodnost, nošení uniformy apod.

6)

Kooperace, spolupráce (partnership) – nástroj zaměřující se na spolupráci s orgány cestovního ruchu jako je Czech Tourism, MMR, ostatní podnikatelé v oboru atd.

7)

Packaging – vytváření balíčků služeb

8)

Programming – vytváření obsahu balíčků služeb, propojení jednotlivých služeb do celku

2.1.4 Umístění výrobní jednotky Volba umístění jednotky se vyhodnocuje, pokud to projekt dovoluje, v několika variantách lokalit, které se následně posuzují z více hledisek. Jde o projekty, které počítají s výstavbou na zelené louce a neváží se ke konkrétní materiálně-technické základně. V jiném případě je varianta umístění výrobní jednotky pouze jedna a je brána jako výchozí. Pokud jde o požadavky projektu na lokalitu, pak největší význam mají požadavky na infrastrukturu lokality z hlediska potřebné kvantity i kvality, případně i požadavky projektu na pracovní síly7. Jde především o dopravní dostupnost, která je důležitá z hlediska dodavatelských vstupů, distribuci hotových produktů a dopravu pracovníků do zaměstnanců. Dalšími požadavky jsou komunikační síť, dostupnost energetických zdrojů, dostupnost obslužných firem a nezanedbatelný je také faktor životního prostředí.

2.1.5 Velikost výrobní jednotky Na základě analýzy mikrookolí a zvolené marketingové strategie lze určit velikost předpokládané poptávky po produktu a velikost potencionálního tržního podílu. Tyto informace tvoří základ pro stanovení velikosti výrobní kapacity. Tu však ovlivňuje řada dalších omezujících faktorů. 7

FOTR, Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání, Praha, Grada Publishing 1995. ISBN 80-

85623-20-X, str. 39

- 15 -



Dolní mez velikosti výrobní jednotky je spojena s takovou výší jednotkových nákladů, při které je zachována konkurenční schopnost firmy. Čím je výrobní jednotka větší, tím jsou náklady na jednotku produkce nižší a tudíž výrobně efektivnější. Za horní mez je zpravidla považováno omezení kvůli nedostatku potřebných zdrojů, finanční omezení a velikost potencionální poptávky. Volba menší výrobní jednotky založená na pesimistickém odhadu poptávky sice znamená vyšší jednotkové náklady, na druhé straně však nehrozí nevyužití výrobní kapacity. Volba velké výrobní jednotky vede při plném využití kapacity k vysoké efektivnosti a ziskovosti, avšak nese riziko poklesu skutečné poptávky, což může vést až ke ztrátě.

2.1.6 Volba vstupů, technologií a výrobních zařízení Potřebné vstupy se skládají ze základních surovin, ale i komponentů, energií apod. Podnik musí brát v úvahu jejich dostupnost, možnost substituce v krizových situacích, kvalitu, cenovou hladinu, vzdálenost, dodací podmínky i riziko související s dodávkami. Volba vhodné technologie patří mezi základní strategické otázky při zpracování technicko-ekonomické studie. Je ovlivňována především dostupností a kvalitou materiálu, zdroji finančních prostředků, šíří výrobního sortimentu, náklady, náročností na kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě vlivem technologie na životní prostředí. Volba technologie determinuje i soubor výrobních zařízení a strojů. Při výběru zařízení a strojů by podnik neměl zapomínat na nároky na kvalifikaci pracovníků a na opravy a údržbu.

2.1.7 Plánování pracovních sil Součástí technicko-ekonomické studie by měla být také specifikace potřebného personálu. Zejména v podnicích poskytujících služby je vhodná volba lidského kapitálu velice důležitá pro kvalitu produkce. Na personál se kladou požadavky jak kvantitativní, tj. kolik zaměstnanců bude potřeba najmout, tak kvalitativní, tj. jejich kvalifikace, dovednosti a zkušenosti. Tyto požadavky vyplývají z podstaty vlastního projektu, z jeho volby výrobní technologie a velikosti výrobní jednotky. Pro úspěšné získání potřebných pracovníků je nutné věnovat pozornost těmto faktorům: •

Demografické podmínky regionu – znát proměnlivost reprodukce pracovních zdrojů, jejich mobilitu v rámci jednoho regionu i mezi regiony

•

Nabídka a poptávka po práci v regionu – znát vývoj nabídky práce, provést analýzu vývoje poptávky po práci do budoucna, znát sílu konkurence zajímající se o stejný druh zaměstnanců - 16 -



Mzdová úroveň – analýza mzdové úrovně předejde problému se získáním pracovníků a zamezí vysokým osobním nákladům

•

Politicko-legislativní podmínky – omezující podmínky na trhu práce, tj. maximální pracovní doba, stanovení minimální mzdy, daňové zákony, zákoník práce, sociální a zdravotní pojištění atd.

Na základě získaných informací a vlastní strategie si podnik vytvoří seznam potřebných pracovních míst, včetně náplně práce a mzdového a motivačního programu. Podstatným momentem je ujasnění potřeby klíčových řídících pracovníků, které je obvykle těžké získat a podnik si je často musí vyškolit sám. Vyjasnění požadavků na pracovní síly umožňuje dále stanovit vhodné metody náboru pracovních sil, potřebné programy výcviku a zvyšování kvalifikace, výši mzdových nákladů a pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení.

2.1.8 Organizace a řízení Organizační struktura a způsob řízení přímo závisí na velikosti daného podnikatelského projektu. U větších projektů se v podnikatelském projektu vyžaduje vytvoření organizačního uspořádání, tj. rozčlenění jednotky do jednotlivých útvarů, vymezení řídících úrovní, jejich pravomoci a odpovědnosti.

2.1.9 Finanční analýza a hodnocení efektivnosti projektu Finanční analýza patří mezi nepostradatelné části technicko-ekonomické studie podnikatelského projektu. Na jejich výsledcích závisí rozhodování o přijetí nebo zamítnutí projektu, o výběru optimální varianty. Jejím dalším cílem je ukázat investorům, jak se bude pravděpodobně vyvíjet finanční situace organizace v případě, že se dodrží plnění stanovených cílů. Základem finanční analýzy projektovaného podniku je: •

Stanovení celkových investičních nákladů na realizaci projektu

•

Podrobný odhad běžných provozních nákladů a výnosů za 1. rok provozu

•

Sestavení finančního plánu resp. plánu peněžních toků podnikatelského projektu (zjednodušený výkaz zisků a ztrát) pro 1. rok a výhledový plán na další období

•

Hodnocení efektivnosti projektu pomocí výpočtu a vyhodnocení některých ekonomických ukazatelů

•

Naplánování zdrojů financování podniku

- 17 -



2.1.9.1 Finanční plán Součástí finanční analýzy by mělo také být vytvoření finančního plánu. Úkolem finančního plánování je nastolení a udržení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability podniku. Finanční plán se skládá z plánované rozvahy, výsledovky a výkazu cash-flow. Nutnost plánování finančních výkazů vyplývá z rozdílů mezi příjmy a výnosy, výdaji a náklady a mezi peněžními toky a ziskem. V rozpočtu by měl podnik počítat i s určitou peněžní rezervou pro nepředvídané výdaje. Základním obdobím pro finanční plánování je jeden rok, pro investiční a podnikatelské projekty je třeba sestavovat finanční plány na 3-5 let. Při sestavování finančních plánů by se měla zohlednit měnivost faktorů okolí a zpracovat kromě základního odhadu i odhad pesimistický a optimistický. Zdrojem pro plánování cash-flow, výsledovky a rozvahy jsou předpokládané celkové investiční náklady projektu, provozní náklady a výnosy projektu. Celkové investiční náklady projektu Investiční náklady (výdaje8) chápeme jako souhrn všech nákladů kapitálového charakteru, které je třeba vynaložit na vybudování výrobní jednotky (jednotky poskytující služby) a zabezpečení jejího provozu. Tyto náklady tedy reprezentují prostředky, které jsou dlouhodobě vázány v podnikatelské projektu9. Členíme je na: •

Dlouhodobý hmotný majetek – náklady na získání pozemků, koupi nemovitostí, vlastní výstavbu nebo pořízení zařízení

•

Dlouhodobý nehmotný majetek – náklady nemateriální povahy, zejména nákup patentů, licencí, počítačového software aj.

•

Čistý pracovní kapitál – oběžná aktiva, která jsou vázána na provoz projektu po odečtení krátkodobých závazků: o

zásoby + pohledávky + krátkodobý finanční majetek - krátkodobé závazky

Provozní náklady Jde o běžné, pravidelné náklady v době životnosti projektu, jako je spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy, ostatní náklady, finanční náklady. Je třeba rozlišovat mezi náklady a výdaji, rozdíly vznikají především kvůli vzniku odpisů. 8

V investiční oblasti mají investiční náklady většinou charakter výdajů, lze tedy užít jako synonymum pro náklady

9


85623-20-X, str. 54

- 18 -



Výnosy projektu Stejně jako u nákladů je i zde potřeba rozlišovat mezi výnosy a příjmy. Rozdíly vznikají především kvůli vzniku pohledávek, což jsou výnosy, u kterých nedošlo k inkasu, tudíž ještě nejsou příjmy. Výnosy jsou výsledky podnikání vyjádřené v penězích za určité období10. Výnosy jsou součinem objemu produkce a jednotkové ceny výrobku. Tyto dva prvky však ovlivňuje množství faktorů. Informací, ze které je dobré vycházet, je odhad velikosti a citlivosti poptávky po produktu. Poptávku jde zčásti ovlivňovat marketingovou strategií, z části je však závislá na vnějších faktorech. Aby bylo možné projekt vyhodnotit, je nutné zvážit variantní řešení, včetně stanovení nejpesimističtější varianty, tzv. bodu zvratu podniku.

2.1.9.2 Hodnocení ekonomické efektivnosti projektu: Pro zhodnocení efektivnosti podnikatelského projektu jsou rozhodujícími kritérii: •

Výnosnost (rentabilita) – vztah mezi náklady a výnosy

•

Rizikovost – stupeň nebezpečí nedosažení budoucích plánovaných příjmů

•

Doba splacení – rychlost transformace investice zpět do peněžní formy.

Optimální investice má vysokou výnosnost, nízkou rizikovost a rychlou splatnost. V praxi jsou tyto kritéria protikladná, proto je třeba hledat optimální poměr mezi těmito faktory. K hodnocení efektivnosti projektu může podnik použít následující ukazatele: Ukazatele výnosnosti (rentability) •

měří výnosnost kapitálu použitého k financování podnikatelského projektu

•

jedná se o poměr zisku k vloženým prostředkům, jde o čistý zisk po zdanění:

•

Rentabilita tržeb (return on sales – ROS) o

•

Rentabilita celkového kapitálu (return on total assets – ROA) o

•

ROS = čistý zisk / tržby ROA = zisk / aktiva *100

Rentabilita vlastního kapitálu (return on equity – ROE) o

ROE = zisk / vlastní kapitál *100

Doba návratnosti (splacení) investice •

ukazatel vyjadřující období, za které tok čistých příjmů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici

• 10

DS = investiční náklady / roční CF

VEBER, Jaromír, a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2005. ISBN 80-

247-1069-2, str. 136

- 19 -



čím je doba splacení investice kratší, tím je akce výhodnější, každopádně by měla být kratší, než je životnost investice

•

neuvažuje příjmy v následujících obdobích, a proto nemůže být hlavním kritériem pro posuzování efektivnosti investice

Čistá současná hodnota •

představuje rozdíl mezi současnou hodnotou všech budoucích čistých příjmů projektu a současné hodnoty investičních nákladů na projekt

•

její hlavní podstatou je respektování faktoru času při určení hodnoty budoucích příjmů a výdajů

•

ČSHI = SHCF – IN = ∑[CFt / (1+k)t] – IN

•

kde:

ČSHI – čistá současná hodnota investice SHCF – současná hodnota cash-flow (čisté příjmy z investice) CFt – očekávaná hodnota cash-flow v období t IN – náklady na investici k – kapitálové náklady na investici t – období životnosti investice (1 až n)

•

je-li ČSHI kladná, investici můžeme přijmout, v případě více variant přijmeme tu, jejíž ČSHI je nejvyšší

Index rentability •

ukazatel blízký čisté současné hodnotě, na rozdíl od ní je však relativní povahy

•

jde vlastně o podíl současné hodnoty budoucích čistých příjmů projektu a investičních nákladů

•

IR = SHCF / IN

Vnitřní výnosové procento •

výnosnost projektu za celou jeho dobu životnosti

•

metoda vnitřního výnosového procenta spočívá v nalezení diskontní míry, při které je čistá současná hodnota rovna nule:

•

ČSHI = SHCF – IN = 0 neboli SHCF = IN

Po dosazení do SHCF (viz výše) zůstane jedna neznámá a to diskontní sazba k, kterou lze vypočíst z uvedené rovnosti. Tato určitá k je nazývána vnitřním výnosovým procentem. Varianta s vnitřním výnosovým procentem vyšším než je diskontní sazba bude přijata.

- 20 -



2.1.9.3 Zdroje financování investičních projektů Nedílnou součástí finanční analýzy musí být navržení optimálního způsobu financování. Nejčastěji se finanční zdroje člení z hlediska vlastnictví na zdroje vlastní a cizí11. Vlastní zdroje jsou především vklady vlastníků nebo společníků, nerozdělený zisk, odpisy a výnosy z prodeje majetku a zásob. Mezi cizí zdroje se řadí investiční úvěry, obligace, splátkový prodej, leasing, rizikový kapitál, dotace místního nebo státního rozpočtu, případně rozpočtu EU. Důvodů pro použití cizího kapitálu je více. Hlavními důvody jsou přechodný nebo dlouhodobý nedostatek vlastního kapitálu potřebného k realizaci podnikatelského projektu, ale také skutečnost, že při použití cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva při řízení podniku. Cizí kapitál je navíc většinou levnější než vlastní kapitál. Nevýhody spojené s použitím cizího kapitálu jsou především snižování finanční stability, a tím růst rizika bankrotu, a omezení jednání managementu věřiteli podniku. Nejpoužívanějším cizím zdrojem financování bývá bankovní úvěr. Dalšími hledisky členění může být časové hledisko, kdy se zdroje financování dělí na dlouhodobé (splatnost delší než rok) a krátkodobé.

2.1.10

Analýza rizika

Obecně lze riziko chápat jako nebezpečí, že se skutečně dosažené výsledky budou lišit od plánovaných výsledků projektu. Nejčastějšími příčinami podnikatelského rizika je změna poptávky po produktu, změna tržní ceny produktu, změna cen vstupů, zejména energie a osobních nákladů, technologické problémy,

podcenění

investičních

a

provozních

nákladů,

legislativní,

politické

a

makroekonomické změny. Základním cílem analýzy rizika je identifikace a minimalizace vlivu rizikových faktorů. Analýza rizika se skládá z následujících kroků:

11

1)

Určení faktorů rizika

2)

Stanovení významnosti faktorů rizika

3)

Stanovení rizika projektu

4)

Hodnocení rizika projektu, příprava a realizace opatření na snížení rizika projektu

5)

Příprava plánu korekčních opatření12

VEBER, Jaromír, a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2005. ISBN 80-

247-1069-2, str. 98 12


85623-20-X, str. 124

- 21 -



2.2 Plán realizace Realizační fáze začíná rozhodnutím o přijetí podnikatelského projektu a získání zdrojů financování. Realizace projektu se skládá z mnoha dílčích činností, které je nutné dopředu naplánovat a zkoordinovat tak, aby byl čas realizace co nejkratší a náklady na ni co nejnižší. Plán realizace by měl stanovit: •

Činnosti – určení jednotlivých činností a jejich požadovaných výsledků

•

Termíny – vytvoření harmonogramu dílčích činností, ze kterého by mělo být patrné, jaké činnosti je možné provádět současně a jaké na sebe navazují

•

Zdroje – stanovení přesného plánu čerpání finančních prostředků a způsobu plateb

•

Kritické body

K vytvoření plánu realizace projektu se používají různé nástroje, jedním z nejznámějších je Ganttův diagram. Jde o přehlednou tabulku aktivit a časový rozpis jejich uskutečnění podle měsíců.

- 22 -



3 Specifika služeb cestovního ruchu Podnik cestovního ruchu má svá specifika, která je nutno respektovat. Zaměřuje se na uspokojování potřeb konečných zákazníků a jeho hlavním produktem jsou služby. Proto zde neexistuje absolutní měřítko kvality, vše závisí na subjektivním hodnocení zákazníka. Služby cestovního ruchu mají sezónní charakter, proto bude v takovémto podniku kladen důraz na vytvoření programů v průběhu celého roku. V podnicích cestovního ruchu se vyskytuje vysoký podíl živé práce, proto je třeba dbát na správný výběr zaměstnanců, kteří musí být komunikativní, pohotoví a přizpůsobiví, připraveni řešit jakoukoli situaci. Zákazník je zde neanonymní, tj. zaměstnanci jsou s ním v kontaktu delší dobu, a proto je nutné hned od začátku působit důvěryhodně a spolehlivě. Služby v cestovním ruchu, podobně jako služby všeobecně, není možné produkovat do zásoby, na sklad. Proces poskytnutí služby je současně i procesem její spotřeby13. Jsou prostorově i časově vázány na určité místo, které určuje charakter služby. Služby cestovního ruchu se navíc vyznačují vysokou komplentaritou (tj. doplňkovostí podmíněností, kdy uspokojení jedné potřeby vyvolává uspokojení další potřeby jinou službou) a zastupitelností (tj. možností nahradit jednu službu jinou). Potřeby účastníků cestovního ruchu nevystupují individuálně, ale zpravidla jako soubor souvisejících a doplňujících se potřeb, jejichž uspokojení nevyžaduje jednotlivé, ale komplexní služby.

13

ORIEŠKA, Ján: Technika služeb CR, 1. vydání, Praha, IDEA SERVIS 1999. ISBN 80-85970-27-9 str. 6

- 23 -



4 Venkovský cestovní ruch v ČR "Venkovský turismus by měl být automaticky zároveň šetrný a odpovědný. Mezi hlavní principy patří snaha o udržitelnost, která se projevuje jak využíváním technologií přátelských k životnímu prostředí, tak i snahou o posilování sociálního kapitálu a vazeb v rámci místní komunity. Dále je to snaha o ochranu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví a v neposlední řadě profesionální přístup." 14 Ne všechen cestovní ruch, který se odehrává na venkově, je vyloženě „venkovský“, může být pouze do venkovské oblasti umístěn. V různých oblastech se vyvinuly různé formy venkovského turismu. Venkovský cestovní ruch má své zázemí především na vesnicích mimo velká turistická centra. Jeho specifickým produktem je agroturistika – cestovní ruch bezprostředně vázaný na zemědělskou farmu. Zahrnuje však i další aktivity: •

relaxace v přírodě

•

ekoturistika

•

pěší turistika

•

horolezectví

•

jízda na koni

•

dobrodružná dovolená

•

dovolená v divočině

•

jízda na kanoi

•

výlety na sněžnicích

•

studium venkovských tradic

•

venkovské slavnosti (jarmarky, poutě)

•

sporty v přírodě (orientační závody)

•

zájem o řemesla

•

zájem o ochranu přírody

•

myslivost

•

rybaření,

•

etnická turistika

14

Jozef Lipka, projektový manažer oddělení cestovního ruchu Zlínského kraje, regionální poradce pro jihovýchodní

Moravu zastupující ECEAT

- 24 -



Specifikami venkovského turismu jsou: •

umístění do venkovských oblastí

•

ohleduplný vztah k přírodě – krajina sama je turistickou atrakcí, o kterou se pečuje

•

decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitu – umožňuje regulovat četnost turistů a eliminovat negativní dopady masové turistiky

•

budování na zvláštních rysech venkovského světa – malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictví minulosti, tradiční zvyky a způsoby

•

využívání malých sídel, malých budov

•

řízení na místní úrovni, rozvoj s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti

•

trvalá udržitelnost – rozvoj by měl pomáhat udržovat zvláštní venkovský charakter oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje

•

pohled na cestovní ruch jako na potencionální nástroj ochrany přírody a krajiny

•

rodinné zázemí

•

pochopení pro individuální aktivity turistů

•

pronájem chat a chalup – tzv. druhého bydlení – specifický český fenomén Venkovský turismus má jedinečnou šanci obstát v konkurenci s ostatními produkty

cestovního ruchu pokud se jedná o trvalou udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Produkt, který nabízí, totiž bezprostředně souvisí s ochranou přírody a přírodních zdrojů a krajinotvorbou. Ve výsledné nabídce venkovského cestovního ruchu se prolínají ekonomický, sociální a ekologický rozměr udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Návštěvník a hostitel se navzájem obohacují, aniž by ztráceli vlastní identitu. Podmínkám venkovského cestovního ruchu nejlépe vyhovuje ubytování v soukromí, z hromadných ubytovacích zařízení je pak nejvhodnější kategorie penzion a turistická ubytovna. Ubytování v soukromí je nejtypičtější pro agroturistiku a provozuje se pronájmem obytné místnosti nebo celého rekreačního objektu (chata, srub, chalupa). Pro tuto formu ubytování je doporučováno maximálně deset lůžek na jeden objekt, protože při tomto počtu lůžek lze v rámci volné živnosti podávat snídaně. V úvahu připadají také malé hotely, penziony a turistické ubytovny. V těchto zařízeních se předpokládá zajištění celodenního stavování hostů a to znamená mít zajištěný kvalifikovaný personál a prokázat odbornou způsobilost provozovatele (provozování stravovací služby je živnost řemeslná). - 25 -



5 Vlastní podnikatelský projekt 5.1 Myšlenka a cíle projektu Jde o projekt na vybudování střediska cestovního ruchu Appa Ranch. Cílem tohoto projektu je kromě vybudování ubytovacího a stravovacího střediska a infrastruktury pro trávení volného času především poskytování služeb cestovního ruchu pro děti a rodiny s dětmi. První rovinou celého projektu je spokojenost dětí, které přijedou, snaha, aby měly možnosti sportování, zábavy, jízdy na koních, prožití dobrodružství. Druhá rovina je vzdělávací, která se týká nejen pořádání škol v přírodě, kdy si program budou určovat víceméně samy školy, ale i pořádání dětských táborů. V rámci těchto táborů se dětem dostane poučení, jak pečovat o koně, budou poznávat přírodu a součástí každého dětského tábora bude návštěva Valašského muzea v přírodě a poznávání tradičního života a řemesel na Valašsku. Půjde tedy o ranč, který dětem nebude poskytovat pouze zábavu, ale i vzdělání. Zvolené místo je velice vhodné na rozvoj venkovského a dětského turismu. V blízkém okolí sice existují podobné ubytovací kapacity, ale bez doprovodného programu a bez chovu koní. V celé oblasti Beskyd existuje vysoká frekvence vhodných návštěvníků a potenciálních turistů, stejně jako škol, které by byly ochotny spolupracovat při pořádání škol v přírodě. Díky tomuto projektu se využijí i nabídky jiných služeb v oblasti, je zde velká možnost spolupráce a vytváření společného produktu s ostatními podnikateli. Pozdějším plánem podniku je rozšířit služby o péči o zdravotně postižené děti, které se sem budou chodit léčit formou hipoturistiky a rozšířit program o organizované pobyty dětí s rodiči. Tomu bude odpovídat i upravení ubytovacích a stravovacích kapacit, vybudování rehabilitačního bazénu a zaměstnání odpovídajícího kvalifikovaného personálu.

5.2 Charakteristika dané oblasti 5.2.1 Geografická poloha Základna pro budoucí rekreační středisko se nachází ve Zlínském kraji, v hornaté oblasti turistického regionu Beskydy-Valašsko. Objekt je situovaný na kraji obce Valašská Bystřice, asi 4 km od centra obce a 9 km od města Rožnov pod Radhoštěm. Obec i okolí spadá do CHKO Beskydy. Ráz okolní krajiny je typicky valašský – vysokohorské pastviny s ovcemi, smrkové lesy, roubené chalupy roztroušené po kopcích.

- 26 -



Celá oblast je ideální pro venkovský cestovní ruch, turisté si mohou užít nejen nabídku ranče, ale i krásnou přírodu, výhledy do krajiny, čerstvý vzduch a milé místní lidi, kteří dosud zachovávají tradice svých předků.

5.2.2 Možnosti oblasti pro aktivní dovolenou Oblast je vhodná pro nejrůznější sporty, přímo v obci Valašská Bystřice se nachází lyžařský vlek, další sjezdovky jsou v okolních vesnicích. Běžkařské tratě vedou napříč celým mikroregionem Rožnovsko. Nachází se zde i množství značených turistických stezek a cyklostezek vhodných spíše pro horská kola. Okolní lesy skýtají možnost houbaření a sběru borůvek, které jsou typickou plodinou zdejšího kraje. Krajina je vhodná na vyjížďky na koních. Z přírodních turistických atraktivit je nejznámější nedaleká posvátná hora Radhošť a horské sedlo Pustevny, přehrada Bystřička a Horní Bečva, obě vhodné pro rekreační účely nebo aragonitové jeskyně v Lipníku nad Bečvou. Kromě přírodních atraktivit se v okolí nachází množství kulturních a společenských zajímavostí. Především blízké město Rožnov pod Radhoštěm nabízí dva kempy s bazény, Valašské muzeum v přírodě, ve kterém se v letních měsících pořádá množství festivalů a folklórních koncertů, kino, restaurace atd. V širším okolí je možnost navštívit hrad Helfštýn nebo letní kino na Bystřičce. Samotná obec Valašská Bystřice je vhodným výchozím místem pro turistiku. Je to bývalá portášská stanice a u místního kostela se nachází dvě kamenné hrobky portášů, po jejichž stopách se lze vydat při putování po zdejších kopcích. V červenci se zde koná tradiční velká pouť, v květnu automobilové závody Valašský klobúk. Je to obec, která zachovává tradiční vesnické zvyky a žije bohatým kulturním životem.

5.3 Technickoekonomická studie projektu 5.3.1 Analýza makrookolí Na podnikání v cestovním ruchu, stejně jako v jakémkoli jiném oboru má velký vliv politická situace v zemi, především z hlediska stálosti právního rámce. Jakákoli změna v zákonech týkajících se daní, místních poplatků, provozování živnosti atd. mohou mít významný dopad pro podnikatele. Podnikání ve venkovské turistice se dotýkají především tyto zákony a předpisy: •

Obchodní zákoník -

vymezuje pojem podnikání, upravuje obchodně-právní vztahy

- 27 -


•


Živnostenský zákon - důležité informace o rozdělení živností, získání živnostenského oprávnění atd. - ubytování definováno jako živnost volná (včetně podávání snídaní v kategorii ubytování v soukromí s kapacitou do 10 lůžek - stravovací služby – živnost řemeslná - projížďky na koních (pronájem koní) – živnost volná

•

Občanský zákoník - definuje smlouvu o ubytování a odpovědnost za škodu způsobenou hostům ztrátou věcí uložených v místnostech, kde jsou ubytovaní a za škody způsobené hosty při pobytu na majetku provozovatele atd.

•

Zákon o dani z příjmů - nejedná se jen o příjmy podnikatele a jeho společníků, ale pokud podnikatel vytvoří nové pracovní příležitosti, jedná se o daň ze závislé činnosti

•

Zákon o dani z přidané hodnoty - odvádějí pouze plátci, jejichž roční obrat přesáhl jeden milion Kč - poslední novela tohoto zákona snížila daň za ubytovací služby na 5%, stravovací služby podléhají 19% zdanění

•

Zákon o dani silniční - pro podnikatele, kteří užívají vozidlo pro svou podnikatelskou činnost a odepisují vozidlo jako hmotný statek nebo cestovné do nákladů

•

Zákon o dani z nemovitosti - vztahuje se na všechny stavby, které poplatník využívá k dosažení a udržení příjmů podléhajících dani z příjmů mimo obytných domů

•

Zákon o místních poplatcích - poplatky za ubytovací kapacity v rekreačních zařízeních a za rekreační pobyt - každý podnikatel má tzv. ohlašovací povinnost a vedení evidence o ubytovaných

•

Zákon o správních a soudních poplatcích

•

Zákoník práce - řešení vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec, ustanovení o právech zaměstnance

•

Zákon o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění

•

Stavební zákon

•

Zákon o pojištění na sociálním zabezpečení

•

Pojištění produktu cestovního ruchu

- 28 -



Pojištění odpovědnosti za škodu lze rozšířit o pojištění za stravovací a ubytovací služby, včetně nadstandardního úrazového pojištění, které pokryje případná rizika v souvislosti s poskytovanými službami, např. jízdy na koních. Pojistnou částku zahrnuje podnikatel do ceny za ubytování. Dále je nutné vyžádat si stavební povolení, posudek orgánů požární ochrany a závazný posudek orgánů hygienické služby. Ten je nutný při zavádění jakéhokoliv nového výrobku nebo materiálu, pro které jsou vydány technické normy, k dokumentaci staveb, uvedení výroby do provozu apod. Je potřeba si také obstarat posudek orgánů požární ochrany. Při analýze makroprostředí nelze zapomínat i na další oblasti, jako jsou oblast ekonomická – dostupnost finančních zdrojů, inflace, nezaměstnanost v kraji průměrná mzda atd., oblast sociální a kulturní – životní styl a způsob trávení volného času, trendy ve způsobu života atd., a oblast technologická – inovace, vývoj. Pro realizaci tohoto projektu je třeba získat více živností. Jde především o živnost volnou pro ubytovací služby a pronájmy koní. Co se týče stravování, to bude poskytováno jen v rámci organizovaných akcí. Není tedy nutné samostatné živnostenské oprávnění pro stravovací služby. Dopravní služby (převozy dětí minibusem) budou poskytovány externě, na základě smlouvě o spolupráci. Nejvhodnější formu pro poskytování organizovaných akcí ranč v současnosti projednává se specializovanou poradenskou firmou.

5.3.2 Analýza mikrookolí 5.3.2.1 Poptávka V České Republice existuje tradice dětských táborů i škol v přírodě již dlouhou dobu. Tím, že se tato oblast nachází v relativně zachovalé přírodě a řídce osídlené krajině, je zde ideální možnost nabídky škol v přírodě nejen pro zdejší základní školy, ale i pro ty vzdálenější, především z Ostravy. Potenciální poptávka po dětských táborech je velká, protože i dnes rodiče vyhledávají možnost odpočinout si od svých dětí, ale zároveň je neposílat nikam příliš daleko. Význam má také oslovit rodiny se vzdálenějším bydlištěm a to z toho důvodu, že nepůjde o obyčejný dětský tábor, ale tábor určený pro zájemce výuky jízdy na koních. Pokud se jedná o samotnou nabídku ubytování, kapacity budou nabízeny především turistům přicházejícím do Rožnova a okolí z důvodu poznávání valašské kultury a přírody. Protože jde o známý turistický region, poptávka po relativně levném ubytování přímo v přírodě a přitom v blízkosti značených turistických stezek a pouze 9 km od turistického centra Rožnov pod Radhoštěm by měla být dostatečná.

- 29 -



5.3.2.2 Konkurence V oblasti se nenachází žádné podobné středisko zaměřené na dětskou rekreaci. Nejbližší ranč s chovem koní a možnostmi westernového ježdění Prosper Ranč je v Čeladné – obci vzdálené asi 40 km. Tento ranč se zaměřuje spíše na majetnější klientelu, pořádá westernové závody, součástí je golfové hřiště a restaurace. Nabízí i ubytování a ustájení koní. Kromě westernových závodů a výuky jízdy na koni nepořádá žádné organizované programy. Celkově v České Republice je podobných westernových rančů asi dvacet, s programy specializovanými pro děti jen tři. Jeden z nich, centrum Kostelany, je přímo na Moravě a kromě výuky jízdy n koních nabízí také letní tábory a týdenní kurzy ježdění. Dále jsou v ČR čtyři westernová městečka zaměřená na westernové programy a jízdu na koních. Klasických dětských táborů se v okolí pořádá mnoho. Těch, které mají i internetovou prezentaci je jen ve Zlínském kraji přibližně 23, z toho dva zaměřené na ježdění na koních (jeden z nich právě v Kostelanech). Pokud se jedná o nabídku ubytovacích kapacit v okolí, přímo ve Valašské Bystřici se nachází penzion Horalka a horská chata Búřov, která se skládá z ústřední budovy a několika chatek a dále několik nabídek ubytování v soukromí, především v chalupách a rodinných domech. V centru vesnice je i malá chatová osada, kde se dříve v létě konávaly dětské tábory, dnes je nevyužívaná.

5.3.3 Charakteristika objektu 5.3.3.1 Umístění a dostupnost Ranč je situovaný asi 4 km od centra obce Valašská Bystřice, bokem od hlavní cesty. Vede sem vlastní příjezdová asfaltová cesta. Leží na samotě, v sousedství se nachází pouze dva rodinné domy. Do obce je možno dojet autobusem či autem z Rožnova pod Radhoštěm, nebo z druhé strany ze Vsetína. Cesty jsou sice udržované i v zimě, ale při hustém sněžení je někdy sjízdnost problematická. Vlakové spojení je možné pouze do Rožnova pod Radhoštěm nebo Bystřičky a odtud opět autobusem. Autobusová zastávka se nachází asi 200 m od ranče, na začátku vesnice při příjezdu z Rožnova pod Radhoštěm.

- 30 -



5.3.3.2 Velikost objektu, stávající materiálně–technická základna Majitelé ranče vlastní celkem 35 ha půdy, především obdělávaných luk a lesů, z toho 16 ha v přímém okolí ranče. Dále obhospodařují dalších cca. 35 ha luk. 1 ha představuje komerční plocha vhodná pro vybudování střediska. V současnosti jsou na ranči vybudované stáje pro 8 koní. Ty jsou plně obsazené a dalších 7 koní je celoročně na pastvě, v blízkých ohradách se zastřešenými útulky pro koně. Plánuje se pořízení několika poníků pro nejmenší hosty. Dále je tu dvoupatrový obytný dům, další dva malé domky využívané pro sezónní pracovníky, téměř dodělané hřiště vhodné na míčové hry. Přestavuje se budova, která dříve sloužila jako dílna. V budoucnu bude sloužit jako hlavní budova pro dětské tábory a školy v přírodě. Je zde vybudované také kruhové cvičiště a nové kolbiště na trénování koní. Přímo ve Valašské Bystřici se nachází zdravotní středisko s praktickým a zubním lékařem. V Rožnově pod Radhoštěm potom poliklinika s pohotovostí a specializování lékaři. Ve vesnici se také nachází pošta, ZŠ a MŠ, informační centrum, troje potraviny. Restaurací a hospod je přímo ve vesnici dostatek. Celý areál je napojený na elektrické vedení obecní vodovod, kromě toho má také dvě vlastní studny a jeden vrt. Vedou sem telefonní sítě, v rodinném domě je možnost bezdrátového připojení na internet. Ranč je finančně čistý – bez úvěru, majetkové poměry k objektům a pozemkům jsou vyřešeny.

5.3.3.3 Současné aktivity Koně jsou v současnosti využívány především na chov a na westernové závody. Zatím se zde nepořádají žádné výukové hodiny jízdy na koních. Kromě koní se zde chovají také plemenné krávy a čistokrevní psi plemene Australian Shepherd. Ranč má jednoho stálého zaměstnance, který se stará o chod ranče, dochází sem také děti, které pomáhají s péčí o koně. V současnosti je ranč samofinancovaný, avšak nevýdělečný. Roční obrat je cca 1 milion Kč, z čehož cca 600 000,- Kč jsou státní dotace na udržování ploch a chování krav a 400 000,- Kč je zisk z chovu koní, prodeje sena apod. Tato suma se na ranči také prohospodaří, dlouhodobější investice jsou financovány z příjmů vedlejší podnikatelské činnosti majitelů. Ranč využívá i státních dotací, které získává přes MZ (Státní zemědělský intervenční fond). Většina rozdělovaných dotací pochází z Evropské Unie. Stát doplácí 2500,- Kč na 1 ha obdělávané plochy. V CHKO Beskydy se nejvíce podporuje sečení a pastva.

- 31 -



5.3.4 Plánování produktu 5.3.4.1 Rozšíření materiálně-technické základny V první etapě se na ranči plánuje dokončení přestavby dílny na hlavní budovu a vystavění 6 chatek. V hlavní budově budou v podkroví dva pokoje a společenská místnost s krbem a televizí. Hygienické zařízení v patře bude určené pro hosty pokojů a v přízemí pro hosty ubytované v chatkách. V přízemí bude také kuchyň, jídelna a malá kuchyňka pro individuální hosty. Plánuje se také postavit terasu s grilem a s výhledem na již dostavěné kolbiště. Při stavbě se budou brát budoucí plány ranče na poskytování hipoterapie, a proto tři z chatek budou mít bezbariérový přístup, stejně jako i místnosti v hlavní budově a terasa. V plánu je také dobudování rozestavěného sportovního hřiště a vytvoření přírodního ohniště s posezením. V delším časovém horizontu se přistaví bazén, stolní tenis, krytá jízdárna a vytvoří se další podmínky pro provozování ozdravného ježdění na koních. Celkově se při rozšiřování ubytovací kapacity bude vycházet ze Standardů pro ubytování v kempech a chatových osadách vydaných živnostenským společenstvem Kempy a chatové osady ČR a dále ze Standardů pro ubytování v soukromí vydaných Svazem podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice (viz příloha 1), s cílem získat certifikaci ubytovacího zařízení dvojího typu: 1) pro ubytování v dřevěných chatkách: Chatová osada** nebo *** 2) pro ubytování v pokojích ve hlavní budově: Ubytování v soukromí kategorie letní byt s vlastním vařením** nebo *** Certifikovaná ubytovací zařízení jsou přednostně propagována Českou centrálou cestovního ruchu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma a v zahraničí, v hostech vzbuzují více důvěry a pocitu kvality ubytovacího zařízení. Vyřešení parkovacích ploch nebude obtížné, plocha ranče je velká a jsou tu nevyužité plochy, které mohou sloužit pro parkování vozů návštěvníků a školních autobusů.

5.3.4.2 Nabídka produktů a služeb 5.3.4.2.1 Základní služby Ubytování bude zajišťováno jednak v hlavní budově, ve které se budou nacházet dva podkrovní pokoje dohromady pro šest lidí a také v pěti přízemních chatkách. Tři chatky budou pro šest osob, dvě pro čtyři osoby. Dohromady může být tedy na ranči ubytováno až 32 hostů.

- 32 -



Chatky a pokoje v hlavní budově se budou pronajímat i individuálním zájemcům o ubytování, ale pouze v době, kdy se nebude konat žádný organizovaný pobyt. Primárně budou sloužit k ubytování účastníků pořádaných akcí. Zařízení pokojů bude přizpůsobeno spíše individuálním návštěvníkům a rodinám, zatímco chatky budou určeny spíše pro ubytování dětí. Stravovací služby budou v rozsahu plné penze nabízené účastníkům organizovaných akcí, mimo tuto dobu bude kuchyň zavřená. V jídelně se počítá zhruba s 32 – 36 místy k sezení. Jídelna bude otevřená celoročně a bude sloužit i individuálním hostům. Chatky nebudou vybaveny kuchyňkou, ale ve společné budově bude kromě velké kuchyně a jídelny také malá společná kuchyňka se vstupem do jídelny. V ceně individuálních pobytů nebude zahrnuta snídaně. 5.3.4.2.2 Doplňkové služby Cestovní ruch není jen ubytování a stravování hostů, ale i péče o jejich volný čas. Dobře organizovaný cestovní ruch obsahuje proto i řadu tzv. doprovodných služeb a programů15. Ty nabízené základní služby zatraktivňují a kompletují celý produkt, dávají mu osobitý charakter. Doplňkové služby nejsou pouze služby organizované přímo poskytovatelem, ale i upozorňování na atrakce a aktivity v okolí a jejich zahrnutí do vytvořeného programu. Proto se vyplatí navázat spolupráci s podnikateli v oblasti. Vzájemné doporučování služeb je nejlevnější reklamou. Na ranči bude možno využít těchto služeb: •

Výuka jízdy na koni – výcvikové lekce westernového ježdění, včetně péče o koně

•

Projížďky na koních do blízkého okolí – pouze se zaměstnancem ranče

•

Možnost tenisu, volejbalu, fotbalu atd. na sportovním hřišti

•

Půjčování horských kol, rybářských prutů, tenisových raket a míčů na fotbal a volejbal

•

Posezení a grilování na terase

•

Informační služby, poskytování informačních a propagačních materiálů kraje

•

Další služby jako možnost praní a žehlení prádla, hlídání dětí atd.

15

STŘÍBRNÁ, Marie: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vydání, Praha, Profi Press 2005. ISBN 80-86726-

14-2, str. 29

- 33 -



Hosté mohou dále využít nabídku v okolí: •

Pěší turistika a cykloturistika

•

Koupání na přehradě Bystřička, Horní Bečva, v kempech v Rožnově pod Radhoštěm

•

Tarzan areál v Rožnově pod Radhoštěm

•

Návštěva místních přírodních i kulturních atraktivit

•

Poznání místních tradic a řemesel např. v rožnovském Valašském muzeu v přírodě

•

Houbaření

•

Rybaření na přehradě Bystřička

•

Lyžování – běžkařské trasy vedoucí v blízkosti ranče, lyžařský vlek ve Valašské Bystřici a okolí Snahou poskytovatelů bude nejen vcítit se do klientely a snažit se nabízet potřebné

služby, ale i ukázat ochotu při zabezpečení jakékoli nestandardní služby. Cílem je vytvořit domácí atmosféru, ve které mají hosté pocit že se s nimi zachází individuálně, a že v případě jakéhokoli problému je možné obrátit se na poskytovatele služby. 5.3.4.2.3 Organizované pobyty a další akce Všechny organizované pobyty budou v ceně zahrnovat i různé formy stravování. Bližší informace o některých z těchto pobytů jsou uvedeny v příloze 2. Dětské tábory s výukou jízdy na koních (Prázdniny v sedle) Dětské tábory budou zaměřené na výuku jízdy na koních a péče o koně a na poznávání valašských tradic a přírody. Hlavním programem bude výuka ježdění a další aktivity spjaté s koňmi (péče o koně, vodění na pastvu, krmení…), program bude doplněný o výlety do okolí, orientační závody, bojové hry, soutěže apod. Kapacita jednoho turnusu je dána počtem lůžek, tj. 26 dětí. Několikadenní pobyty s intenzivní výukou jízdy na koni a péče o koně Budou pořádané i pro jednotlivce po dohodě, v případě většího počtu zájemců skupinově. Hlavní náplní bude intenzivní trénink jízdy na koni a vše, co se týká chovu koní – péče o čistotu koně, o krmení, správné zacházení s koněm atd. Školy v přírodě Zaměřené na valašské tradice a přírodu. Program bude stanovovat školní pedagogický dozor, nabídku služeb ranče budou využívat jen ve volném čase. Na požádání školy může program sestavit přímo ranč.

- 34 -



Pobyty pro rodiče s dětmi Dvou nebo třídenní pobyty s programem zajímavým pro děti i jejich rodiče – sportovní hry a soutěže, vyjížďka na koních, večerní táborák, pěší výlety nebo výlety na kolech po okolí. Školní výlety Možnost strávit na ranči jednodenní školní výlet. Sportovní turnaje, den dětí a další akce Akce pořádané v průběhu celého roku, především ve významné dny (Den dětí, poslední den školního roku atd.). Budou určeny především rodinám, zakončení u večerního táboráku. Putování na koních (Valašskem na koni) Vícedenní putování s koňmi po valašské krajině, s nocováním ve stanech nebo v ubytovnách po cestě. Určené pouze pro zkušené jezdce.

5.3.5 Vytvoření marketingové strategie 5.3.5.1 Stanovení cílové klientely Valašsko je oblast, kam každoročně proudí tisíce turistů z celé České Republiky i ze zahraničí. Jde především o sportovně založené lidi, vyznavače pěší turistiky, cykloturistiky, zimních sportů, ale i koupání a rekreace u vody. Početnou skupinu tvoří také návštěvníci Valašského muzea v přírodě, kromě české klientely jde především o Němce. Ranč se bude zaměřovat především na české zákazníky. Protože primární činností ranče budou aktivity určené dětem, nejdůležitějším cílovým trhem pro budou děti školního věku ze Vsetínska, ale i ze vzdálenějšího okolí. Dále se podnik zaměří na rodiny s dětmi, které mají rády aktivní dovolenou v přírodě a mohou využít četných doplňkových služeb a atraktivit v okolí. Potenciálními zákazníky budou i mladí lidé trávící dovolenou cykloturistikou a starší lidé, kteří jsou dosud výdělečně činní, ale již tráví volný čas bez svých dětí ať už pěší turistikou, houbařením či návštěvou kulturních akcí. Při propagaci se bude klást důraz na milovníky zvířat a přírody, aktivní dovolené v klidném prostředí a krásné přírodě a na děti, které se chtějí během svých prázdnin i něčemu přiučit. Je možné poskytovat služby i zahraniční klientele, především Němcům, z toho bude vycházet i prezentace ranče, avšak nepůjde o nijak významný segment. Důkladná znalost požadavků cílové klientely je nesmírně důležitá, protože může usnadnit komunikaci s ní. Je proto důležité uvědomit si, jaký segment od podniku očekává jaké služby.

- 35 -



Nejdůležitějšími segmenty tedy budou: •

Děti – vhodné jak programy obvyklé i pro dospělé (návštěvy památek, jeskyní, místních atrakcí), tak akce vytvořené speciálně pro dět. Do programu budou kromě her a soutěží zařazeny netradiční a dobrodružné aktivity jako noční bojové hry, vyjížďky na koních, ukázky westernových závodů či dvoudenní pochod se spaním pod širým nebem ve vlastním spacáku. Nelze opomenout vytvoření náhradního programu za špatného počasí a zabezpečit kontrolovaný kontakt dětí se zvířaty, aby nedošlo k úrazu.

•

Rodiny s dětmi – budou požadovat jak kontakt s koňmi, pestrou nabídku her a soutěží, tak informace o volnočasových aktivitách v okolí. Je dobré mít v zásobě různé stolní hry a zábavy za špatného počasí. Rodiče také ocení nabídku příležitostného hlídání dětí.

•

Milovníci přírody – očekávají informace o možných pěších túrách a zajímavostech kraje, pozorování zvěře, sbírání lesních plodů. Je dobré je upozornit na místní zvláštnosti a být informovaný o místních naučných stezkách.

•

Sportovně založení lidé a cykloturisté – očekávají nabídku sportovních aktivit, informace o možnostech sportování v okolí (pěší túry, cykloturistické trasy, běžkařské trasy, jízda na koních, rybaření, plavání, tenis, minigolf atd.) Ocení možnost zapůjčení sportovních potřeb jako jsou kola, tenisové rakety, míče apod. Pro cykloturisty je vhodné zjistit, kde se v okolí dají provést opravy a kde je nejblíže cyklistický obchod.

•

Starší lidé – budou nejspíše očekávat pohodlné zařízení pokoje, bezpečné schodiště, vytápěné prostory, odpočinkové prostory vhodné ke čtení, nabídku knížek a časopisů, možnost sledování televizních pořadů, klidné prostředí, posezení na terase, možnost vzít si s sebou domácí zvíře. Je dobré se informovat o kulturních akcích v okolí jako jsou koncerty či divadelní vystoupení.

•

Zahraniční návštěvníci – většinou přicházející do Valašského muzea v přírodě nebo poznávat valašskou krajinu – mají zájem poznat místní život a krajinu kolem, zajímají je informace o zdejším způsobu života, kulturních a společenských aktivitách

5.3.5.2 Cenová politika Cena by měla znázorňovat ten správný poměr mezi cenou a kvalitou. Při jejím stanovování by se měly brát v úvahu nejen ekonomické veličiny (daň z nemovitostí, personál, pojištění, úroky, spotřeba zboží a energie atd.) ale i psychologické veličiny (zájem kupujících, situace na trhu, sezónní výkyvy, image podniku, typ hostů atd.) Cena je většinou propočítávána tak, aby zajistila pokrytí nákladů a tím existenci podnikatele, aby byl produkt nakupován a aby byl konkurenceschopný.

- 36 -



Všechny ceny služeb poskytovaných rančem jsou vytvářeny především podle konkurence.

Protože ranč bude nabízet v první řadě aktivity spojené s koňmi, budou tomu odpovídat i ceny, ve kterých se budou odrážet náklady na chov koní. Ceny výukových jízd na koních a vyjížděk do přírody jsou v celé republice přibližně stejné. Tyto služby budou na ranči ve srovnání s podobnými službami v ČR zezačátku o něco nižší, až bude středisko známější, budou zvýšeny – zařízení bude tvořit image kvalitních služeb a čistého prostředí, za které stojí za to si připlatit.

Ceny dětských táborů byly propočítány také podle podobných táborů zaměřených na kontakt s koňmi a upraveny podle počtu dnů jednoho turnusu. Při dřívější úhradě budou poskytovány slevy z původní ceny. Ceny za ubytování budou stanoveny v souladu s místními cenami ubytování v podobné kategorii a budou se lišit podle kategorie ubytování. Ubytování v chatkách bez vlastního hygienického zařízení a méně komfortním vybavením budou nižší a po celou dobu provozu chatek stejné. Cena ubytování v podkrovních pokojích se bude lišit podle období roku (sezóna a minisezóna). Ceny půjčovného a některých doplňkových služeb jako je půjčovna pračky, žehličky, ubytování domácích zvířat apod. budou spíše symbolické nebo budou tyto služby poskytovány zdarma, jako výraz vstřícnosti poskytovatelů a jejich ochoty pomoct se zajištěním jakékoli potřebné služby pro hosty bez toho, aby na hostech nepřiměřeně vydělávali. Podnik zejména zezačátku poskytovat slevy pro ty, kteří dovedou známého, který ještě jeho služeb nevyužil. U dětských táborů budou mít zvýhodněnou cenu také ty děti, které tábor již navštívily dříve.

Ceník služeb nabízených rančem je uveden v příloze 4.

5.3.5.3 Distribuční cesty a komunikace s hosty Ranč bude využívat především přímé distribuční cesty, tj. své produkty bude prodávat přímo, bez zprostředkovatele prostřednictvím inzerce v novinách, internetové prezentace na různých informačních serverech, letáků a plakátů v informačních centrech a ve školách a přímým oslovováním základních škol. V současnosti ranč nemá vlastní internetové stránky, jsou však již ve výstavbě. Dále je možné navázat spolupráci s organizací Valašské království. Tato organizace aktivně nabízí tzv. „balíčky zážitků“, což jsou produkty různých poskytovatelů na Valašsku. V případě spolupráce by se jednalo především o propagaci a prodej programu výuky jízdy na koni a projížděk na koních. Tyto služby by byly k zakoupení jako balíček vytvořený za pomoci Valašského království přímo na internetových stránkách této organizace.

- 37 -



Při prodeji ubytovacích kapacit jednotlivcům je vhodné využít program Prázdniny na venkově vytvořený Svazem venkovské turistiky ČR. Jde o oficiální turistický produkt České republiky podporovaný Českou centrálou českého ruchu. Do programu se lze zapojit dvěma způsoby: •

Program DIRECT umožňuje ubytovacímu zařízení přímý kontakt se zákazníky z celého světa přímo, bez zprostředkovatele. Propagace zařízení je zpoplatněna.

•

Program GRATIS je způsob prezentace ubytovacího zařízení, které musí být certifikováno Svazem venkovské turistiky. Adresa ubytovacího zařízení se nezveřejňuje a veškeré rezervace jsou zajišťovány přes rezervační centrum Prázdniny na venkově. Za propagaci poskytovatel služby v tomto případě neplatí. Protože ranč uvažuje o certifikaci ubytování v hlavní budově Svazem venkovské turistiky, připadá v úvahu využít tento způsob prezentace.

Pro prodej samotného ubytování lze také využít některý ze serverů specializovaný na ubytovací služby: •

www.pampeliska.cz – přehledné stránky, o každém ubytovacím zařízení jsou zde podrobné informace a ceníky, navíc informace o zajímavostech v okolí, možnost on-line rezervace

•

http://ubytovani.turistik.cz/ – jednoduché vyhledávání, také možnost on-line rezervace

Jednou z nejefektivnějších forem propagace je ústní doporučení někým, kdo již ranč navštívil. Proto se bude na ranči dbát na to, aby se nabízelo jen to, co je možné poskytnout a aby kvalita všech služeb odpovídala minimálně informacím poskytnutým zákazníkovi a ten tak odcházel spokojený. Zákazníky bude ranč oslovovat především přes vlastní internetovou prezentaci, a přes odkazy na některých z regionálních i celostátních informačních portálech. Těmi nejvhodnějšími jsou: •

www.beskydy.cz – předepsaný rozsah prezentace a informací, obsahuje také popis atraktivit v okolí

•

www.valassko.cz – zde je možnost vytvořit si vlastní prezentaci

•

www.kudyznudy.cz – zde je možné prezentovat jednotlivé aktivity (dětský tábor, vyjížďka na koních, lekce jízdy na koních atd., je zde uveden popis aktivity a kontakt na poskytovatele

•

www.borovice.cz – možnost inzerovat nabídku dětských táborů

- 38 -



Kromě propagačních materiálů jako jsou plakáty, letáčky, brožury a pohlednice budou vytvořeny také trička jako dárek pro účastníky min. pětidenních pobytů. Na existenci budou také upozorňovat dva billboardy, dva na hlavní cestě mezi Hranicemi na Moravě a Žilinou (každý z jednoho směru před vjezdem do Rožnova pod Radhoštěm), třetí před odbočkou na ranč z hlavní cesty z Rožnova pod Radhoštěm do Valašské Bystřice.

5.3.6 Organizace a řízení, plánování pracovních sil Ranč má ve vlastnictví manželský pár, který se stará o chov hospodářských zvířat a současné aktivity. Po rozšíření bude rekreační středisko řídit absolventka magisterského oboru Cestovní ruch na VŠE v Praze. Náplní její práce bude celoroční řízení komerční části ranče, tj. řízení služeb poskytovaným dětem a dalším návštěvníkům, marketing a účetnictví těchto služeb. Zároveň bude během pořádaných akcí zdravotníkem, protože absolvovala zdravotnický kurz. Nadále zde bude zaměstnaný pečovatel o koně, který se momentálně kromě o koně stará také o údržbu ranče, opravy apod. Jeho činnost nebude financována z provozu rekreačního střediska, ale z výnosů z vlastnictví koní jako doposud. V letních měsících mu budou pomáhat s péčí o koně děti docházející na ranč. V období, kdy se budou konat dětské tábory, budou zaměstnáni studenti z okolí jako vedoucí jednotlivých oddílů a dozor při vyjížďkách do přírody, kteří zde budou pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Všichni studenti pracující jako oddíloví vedoucí budou starší 18 let. Hlavním vedoucím bude výše zmiňovaná absolventka, která je kvalifikovaná také pro práci hlavního vedoucího a má četné zkušenosti s vedením dětských táborů. Příležitostně (v hlavní sezóně a během organizovaných pobytů) budou zaměstnaní také kuchař a uklízečka z Valašské Bystřice, jejichž pracovní doba bude pohyblivá, podle uskutečňovaných programů. Půjde tedy o osoby bez dalšího stálého zaměstnání. Uklízečka bude mít na starost přípravu pokojů a chatek, praní prádla a veškerý úklid v hlavní budově. Pomáhat v kuchyni budou vedoucí oddílů. Mimo tyto období se bude o úklid starat někdo se stálých zaměstnanců ranče. Co se týče výuky jízdy na koních, tu bude zajišťovat jednak dcera majitelů, která závodí již sedm let a má zkušenosti i s trénováním, a dále dva studenti, které také závodí na koních z ranče a kteří si udělají trenérský kurz.

- 39 -



5.3.7 Finanční analýza projektu Aby mohla být provedena finanční analýza podnikatelského projektu rekreačního střediska, je nutné nejdřív definovat vstupní údaje, tj. číselně vyjádřit celkové investiční náklady na realizaci projektu, přesný odhad běžných provozních nákladů a výnosů a vytvořit z těchto informací předpokládaný výkaz zisků a ztrát. Provozní náklady a výnosy byly propočítány jako průměr pesimistické a optimistické verze. Součástí finanční analýzy je hodnocení efektivity projektu na základě propočtu různých ekonomických ukazatelů.

5.3.7.1 Celkové investiční náklady Výhodou tohoto projektu je, že zde již existuje určitá materiálně-technická základna. Majitelé ranče vlastní velké množství pozemků, koně a budovy. K dispozici již jsou horská kola, sportovní potřeby, helmy pro děti apod. Majitelé ranče jsou navíc spolumajiteli stavební firmy a veškeré stavební práce si tedy budou provádět sami v rámci této firmy. Tabulka 1 – Celkové investiční náklady

Celkové investiční náklady projektu

Náklady v tis. Kč

Stálá aktiva Dlouhodobý hmotný majetek 3x chatka pro 6 osob 2x chatka pro 4 osoby projektová dokumentace přestavba dílny na hlavní rekreační budovu s terasou dostavba hřiště výstavba bazénu zařízení chatek zařízení pokojů zařízení společenské místnosti stroje a zařízení kuchyně nábytek v jídelně zařízení kuchyňky ostatní zařízení v hlavní budově (stoly a židle na terase apod.)

450 240 10 700 200 300 70 14 50 150 40 10 30

Dlouhodobý nehmotný majetek trenérský kurz software pro řízení firmy certifikace ubytovacích zařízení

5 10 3

Zřizovací výdaje stavební povolení získání živností

5 2

- 40 -



Čistý pracovní kapitál inventář kuchyně vybavení jídelny (ubrusy, vázy) inventář kuchyňky doplňky v ubytovacích jednotkách a společenské místnosti jednotné oblečení pro personál

20 5 3 10 16

Náklady na marketing letáková kampaň vytvoření www. stránek členství v propagačních a rezervačních programech na 1. rok propagační materiály (trička, plakáty, čepice apod.) reklamní billboardy na 1. rok

10 18 6 20 15

Ostatní náklady rezerva

30

Celkem

2442

5.3.7.2 Provozní náklady Pro zjednodušení jsou všechny náklady považovány za fixní. Ranč se mimo plánované služby bude nadále věnovat chovu a prodeji koní. Tyto aktivity jsou účtovány a vedeny zvlášť, s provozem rekreačního střediska budou spjaty jen využíváním koní. Proto nákladové položky na krmení a péči o koně, celkovou údržbu ranče a plat zaměstnance, který má na starost tyto činnosti, stejně jako energii a další náklady potřebné na provoz stájí a údržbu pastvin nejsou uvedeny. Tabulka 2 – Provozní náklady v období 2009 - 2011

Provozní náklady v tis. Kč

2009

2010

2011

10 15 15 10 80

10 16 15 10 100

12 16 15 12 100

30

35

35

60 10 6

70 10 8

75 10 9

Materiálové náklady kancelářský materiál úklidový materiál technický materiál doplňování inventáře potraviny a nápoje další (ceny, materiál na dětské tábory, oblečení pro personál) Energie elektrická energie dřevo voda

- 41 -



Služby obědy přeprava minibusem

3 22

5 28

5 28

60 66 70 360 40

100 86 90 450 50

110 90 95 470 50

0 72 20 50 20

40 82 20 50 20

40 84 20 50 20

23 17,5 15

23 17,5 15

23 17,5 15

150

150

150

1224,5

1500,5

1551,5

Osobní náklady oddíloví vedoucí kuchař uklízečka trenéři další příležitostná výpomoc Ostatní provozní náklady marketingové náklady náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění opravy pojištění odpovědnosti daně a poplatky Odpisy chatky hlavní budova strojní Finanční náklady Splátka úvěru Náklady celkem

5.3.7.3 Provozní výnosy Výnosy rekreačního střediska plynou pouze s poskytovaných služeb. Tabulka 3 – Provozní výnosy v období 2009 - 2011

Provozní výnosy v tis. Kč

2009

2010

2011

Tržby za dětské tábory Tržby za školy v přírodě Tržby za školní výlety Tržby za půjčovné kol Tržby za půjčovné rybářských prutů Tržby za půjčovné dalších sportovních potřeb Tržby za putování na koních Tržby za vyjížďky na koních Tržby za výcvikové hodiny jízdy na koních Tržby za ustájení koní Tržby za individuální ubytování v pokojích Tržby za individuální ubytování v chatkách Ostatní tržby (programy na objednávku, prodej triček)

420 173,2 33 10 1,5 4 30 56 320 3 258 240 40

700 252 45 14 2 6 35 78 440 4 264 254 48

720 240 45 14 2 6 35 78 440 4 264 254 48

Tržby celkem

1588,7

2142

2150

- 42 -



5.3.7.4 Výkaz zisků a ztrát Z výkazu zisků a ztrát lze vyčíst celkový čistý zisk v letech 2009 – 2011. Tento bude rozdělen řídícímu pracovníkovi rekreační části ranče a majitelům celého střediska a zbytek bude použitý na investice do dalšího rozvoje. Tabulka č. 4 Výkaz zisků a ztrát v období 2009 - 2011

Výkaz zisků a ztrát v tis. Kč

2009

2010

2011

160 76 25 596 162 55,5 150

186 88 33 776 212 55,5 150

190 94 33 815 214 55,5 150

Náklady celkem

1224,5

1500,5

1551,5

Tržby za prodané služby

1588,7

2142

2150

Zisk/ztráta před zdaněním

364,2

641,5

598,5

Zisk/ztráta po zdanění

282,4

512,2

478,9

Materiálové náklady Energie Služby Osobní náklady Ostatní provozní náklady Odpisy Finanční náklady

5.3.7.5 Hodnocení efektivnosti projektu Rentabilita tržeb (return on sales – ROS) •

ROS = čistý zisk / tržby

•

ROS2009 = 282 400/1 588 700 = 17,78%

•

ROS2010 = 512 200/2 142 000 = 23,91%

•

ROS2011 = 478 900/2 150 000 = 22,27%

Z ukazatele rentability tržeb je patrné, že v prvních letech činnosti nebude středisko velmi výnosné. Přijatelná hodnota ROS je do 10%. V příštích obdobích se tedy středisko musí zaměřit na větší propagaci a jejím prostřednictvím se snažit o zvýšení tržeb a rozšiřovat nabídku poskytovaných služeb. Tento ukazatel vyšel vysoký také z důvodu zjednodušení nákladů a jejich zařazení mezi fixní. Z růstem objemu poskytovaných služeb budou marginální hodnoty nákladů klesat a tím se bude snižovat poměr čistého zisku (který je tvořen poměrem tržeb a provozních nákladů) a tržeb.

- 43 -



Doba návratnosti (splacení) investice •

ukazatel vyjadřující období, za které tok čistých příjmů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici

•

DS = investiční náklady / průměrný roční CF (čistý zisk)

•

DS = 2 442 000/ 424 500 = 5,75

Investiční náklady budou podle tohoto ukazatele uhrazeny po necelých 6 letech. Index rentability •

podíl současné hodnoty budoucích čistých příjmů projektu a investičních nákladů

•

IR = SHCF / IN

•

SHCF = současná (diskontovaná) hodnota CF za období 2009 – 2011

•

IR = 1 232 600/2 442 000 = 50,48%

Tento ukazatel je také poměrně vysoký a ukazuje na nízkou počáteční výnosnost investice.

5.3.7.6 Zdroje financování projektu Kromě vlastních zdrojů bude ranč financován i ze zdrojů cizích. Na základě odhadovaných investičních nákladů a provozních nákladů bude stanovena výše bankovního úvěru, která bude dosahovat přibližně 2/3 celkových investičních nákladů. Vedení ranče se také pokusí získat finanční podporu ze Strukturálních fondů EU prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z programového fondu Zlínského kraje v rámci Podprogramu pro volnočasové aktivity dětí a mládeže16. Z těchto prostředků se pokryjí vlastní vložené finanční prostředky.

5.3.8 Analýza rizika Mezi ty méně kontrolovatelné ohrožení patří změny v makrookolí podniku, jako jsou např. změny právního rámce, zhoršení celkové ekonomické situace v zemi, politická nestabilita, atd. Mezi ty více kontrolovatelné patří vnitřní rizika, tj. rizika vyplývající z financování projektu, ze zaměření poskytovaných služeb atd. Analýza možných „vnitřních“ rizik projektu je shrnuta v klíčových bodech uvedených ve SWOT analýze.

16

viz kapitola Spolufinancování projektů venkovského CR

- 44 -



5.3.8.1 SWOT analýza plánovaného střediska Silné stránky -

Poloha uprostřed malebné krajiny

-

Možnost celoročních aktivit a celková pestrost nabídky

-

Zčásti vystavěná materiálně-technická základna

-

Tradice chovu koní

-

Množství kulturních i přírodních zajímavostí v okolí

-

Tradiční turistická destinace – mnoho potenciálních zákazníků

-

Rodinná, přátelská atmosféra, ale zároveň poskytování kvalitních služeb

Slabé stránky -

Neexistence tradice pořádání programů pro děti - nedůvěra rodičů, neznalost této nabídky

-

V zimě složitější dostupnost

-

Specializace na pobyty s koňmi a tomu odpovídající vyšší ceny

-

Areál bude mít ještě několik let charakter „staveniště“

Možnosti -

Neustálé možnosti inovací a rozšiřování nabídky

-

Možnost zajištění levné a zároveň dostatečně kvalifikované pracovní síly

-

Spolupráce při propagaci s organizacemi jako Valašské Království, ECEAT, Svaz podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, Spolek mikroregionu Valašsko apod.

-

Zvyšování atraktivity obce Valašská Bystřice jako destinace vhodné pro venkovský turismus ( je např. jednou z priorit Programu rozvoje Zlínského kraje)

-

Rostoucí popularita dovolené na venkově

-

Finanční podpora EU zaměřená na projekty venkovského CR

Ohrožení -

Dlouhá návratnost vysokých investičních nákladů

-

Nezískání finančního grantu na projekt z EU

-

Růst konkurence v oblasti (především co se týče nabídky ubytování)

-

Špatný odhad vydatnosti vybraných segmentů

- 45 -



6 Spolufinancování projektů venkovského CR Veřejnou podporu a dotace na rozvoj venkovského CR a agroturistiky lze v současné době čerpat z několika zdrojů. Jednak ze Státního programu podpory cestovního ruchu ČR a regionálního programu MMR „Podpora obnovy venkova“, a také v rámci programu SROP, který je financovaný ze strukturálních fondů EU. Státní program podpory cestovního ruchu garantuje Ministerstvo pro místní rozvoj. V letech 2004 - 2007 tento program podporuje mimo jiné v jednom ze svých podprogramů budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity. Podnikatelé ve venkovské turistice a agroturistice mohou dotaci využít na rekonstrukce a výstavbu jezdeckých areálů, infrastruktury cyklostezek, sportovního zázemí apod. MMR dále vyhlašuje dotační tituly v rámci programu „Podpora regionálního rozvoje“. Jedním z podprogramů je Podpora obnovy venkova. Společný regionální operační program (SROP) je nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice. Je to průřezový dokument obsahující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti, které mohou být podporovány ze strukturálních fondů EU. Mezi sedm priorit programu patří i regionální podpora podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Priorita „Rozvoj Cestovního ruchu“ zahrnuje rozvoj aktivit CR v regionech, podporu budování infrastruktury CR, vytváření nových atraktivit, produktů a podniků v CR, aktivní využití historického a přírodního bohatství regionů a zvýšení životní úrovně obyvatelstva v turistických oblastech. Pro následující programovací období 2007 – 2013 se nejdůležitějším finančním nástrojem podpory rozvoje venkova stane Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). V České republice bude jeho realizace v kompetenci Ministerstva zemědělství ČR. Podpora cestovního ruchu na venkově bude v rámci finančních podpor z EAFRD zahrnuta v rámci osy III – Podpora cestovního ruchu. Opatření v rámci této osy jsou zaměřena na rozvoj aktivit v rámci diverzifikace venkovské ekonomiky ve spojení s využitím potenciálu přírodního a kulturního dědictví venkova pro rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky. Zlínský kraj v letošním roce nemá vytvořený žádný dotační program přímo na podporu cestovního ruchu. Z programového fondu Zlínského kraje jsou však podporovány projekty v rámci Podprogramu na podporu obnovy venkova a Podprogramu pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Ze SROPu pak Zlínský kraj uděluje dotace v rámci Grantového schéma podporujícího drobné podnikatele v ekonomicky slabých regionech Zlínského kraje.

- 46 -



Závěr V rozvoji venkovského cestovního ruchu nejen na Valašsku, ale celkově v České republice je skrytý velký potenciál. Ten nespočívá jen v přírodních podmínkách, ale i v sídelní struktuře oblasti vyznačující se malými sídly a samotami citlivě umístěnými v krajině, zajímavé architektuře, v povaze obyvatel Valašska – jejich vstřícnosti, dobromyslnosti, pohostinností a otevřeném přístupu ke všem turistům a také ve zdejší kultuře a dosud živých tradicích a zvycích. Navíc má Valašsko také spoustu kulturních památek, takže nabídka v tomto regionu je velice pestrá a lákavá. Venkovský cestovní ruch se v celé Evropě v posledních letech stává velmi atraktivní formou dovolené. Mnozí zákazníci jsou nabažení přímořských letovisek a velkých rekreačních center a hledají odpočinek v klidné a prosté venkovské krajině. Navíc pro obyvatele vyspělých států Západní Evropy je Česká republika zajímavá odlišností mentality obyvatel, jazykem, způsobem života a je pro ně dosud pořád něčím novým a nepoznaným. Projekt na výstavbu rekreačního střediska uprostřed Valašských hor je typickým příkladem možnosti rozvíjet venkovský cestovní ruch v České republice. Přínos střediska Appa Ranch nespočívá jen v uspokojování potřeb příchozích hostů a k „odložení“ dětí na prázdniny. Jeho význam je daleko větší. Součástí všech programů pro děti je poznávání valašské přírody a kultury, vytváření vztahu k okolnímu prostředí a ke koním, vedení k citlivosti a zodpovědnosti za život kolem nás. Stejně tak dospělí návštěvníci budou upozorňováni na specifika zdejší kultury, na to jak se chovat v okolních lesích a budou jim poskytovány veškeré dostupné informace o zdejší přírodě a způsobu života. Přínos střediska bude patrný také na zdejší ekonomice. Ranč bude využívat okolních služeb, např. stravovacích zařízení v obci Valašská Bystřice a bude upozorňovat na služby v okolí, provozované především drobnými podnikateli. Vznikne tak struktura vzájemných vztahů mezi poskytovateli zdejších služeb, kteří si budou zákazníky mezi sebou „předávat“, místo toho, aby si je navzájem brali. Navíc tento typ projektů významně podporuje domácí a příjezdový cestovní ruch, což má význam v tom, že obyvatelé ČR utrácejí za dovolenou doma a neodlévají české peníze do zahraničí. Co se týče části, ve které je vypracovaný konkrétní podnikatelský projekt, autorka se zaměřila spíše na oblast tvorby turistických produktů, marketingu a stanovení cílové klientely a zhodnocení současné i plánované infrastruktury. Finanční analýza byla zjednodušena vzhledem k oboru studia autorky, který je zaměřen spíše na cestovní ruch než podnikové hospodářství.

- 47 -



Pro tuto práci autorka nejvíce čerpala ze dvou publikací. V teoretické části rozebírající náležitosti podnikatelského projektu byla využívána především publikace Jiřího Fotra: Podnikatelský plán a investiční rozhodování, která svým rozsahem odpovídala podrobnosti zpracování tohoto tématu. V praktické části byla nejpřínosnější kniha Marie Stříbrné: Venkovská turistika a agroturistika, která kromě obecných informacích o venkovské turistice rozebírá i podmínky podnikání v tomto oboru a uvádí příklady podnikatelských záměrů včetně zjednodušené finanční analýzy. Bohužel dílo této autorky byl jediný dostupný a dobře zpracovaný zdroj, který se zabývá venkovským turismem v ČR, což je škoda, protože v republice existuje velké množství začínajících podnikatelů v tomto odvětví, kteří nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, potýkají se s problémy, které by jim mnohdy pomohly vyřešit dostupnější informace. Vyzdvihnout je třeba také dílo Alžběty Kiráľové, ze kterého autorka čerpala informace pro zpracování kapitoly týkající se marketingu. Z internetových zdrojů jsou kromě informačních serverů využity také webové prezentace některých podobných již fungujících zařízení, ze kterých autorka čerpala motivaci pro tvorbu produktů a jejich cen.

- 48 -



Literatura [1]

FOTR, Jiří: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání, Praha, Grada Publishing 1995. ISBN 80-85623-20-X

[2]

GÚČIK, Marian a kol.: Ekonomika a riadenie podniku cestovného ruchu a společného stravovania. Bratislava, Edičné středisko VŠE a Corvex a.s. 1991. ISBN 80-225-0320-7

[3]

HISRICH Robert D., PETERS, Michael P: Založení a řízení nového podniku. 1. vydání, Praha, Victoria Publishing 1996. ISBN 80-85865-07-6

[4]

INTEREL EPA a CC: Průvodce fondy Evropské unie. Praha, MMR 2006

[5]

KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing destinace CR. 1. vydání, Praha, Ekopress 2003. ISBN 80-86119-56-4

[6]

KIRÁĽOVÁ, Alžběta: Marketing hotelových služeb. 1. vydání, Praha, Ekopress 2002. ISBN 80-86119-44-0

[7]

MORRISON, Alastair: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vydání, Praha, Victoria Publishing 1995. ISBN 80-85605-90-2

[8]

ORIEŠKA, Ján: Technika služeb CR, 1. vydání, Praha, IDEA SERVIS 1999. ISBN 8085970-27-9

[9]

STŘÍBRNÁ, Marie: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vydání, Praha, Profi Press 2005. ISBN 80-86726-14-2

[10] VEBER, Jaromír, a kol.: Podnikání malé a střední firmy, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2005. ISBN 80-247-1069-2 [11] WUPPERFELD, Udo: Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vydání, Praha, Management Press 2003. ISBN 80-7261-075-9

- 49 -



Internetové zdroje [12]

http://dotace.kr-zlinsky.cz/

[13]

http://ubytovani.turistik.cz/

[14]

http://www.beskydy.cz

[15]

http://www.borovice.cz

[16]

http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-leader-cr/1001045/

[17]

http://www.camp.cz

[18]

http://www.cestovni-ruch.cz

[19]

http://www.czechtourism.cz

[20]

http://www.detske-tabory.info

[21]

http://www.eceat.cz/

[22]

http://www.hipo.cz .- jezdecké centrum Koryčany

[23]

http://www.kr-zlinsky.cz/

[24]

http://www.kudyznudy.cz

[25]

http://www.mmr.cz

[26]

http://www.pampeliska.cz

[27]

http://www.prazdninynavenkove.cz/

[28]

http://www.prosper-ranch.cz/

[29]

http://www.strukturalni-fondy.cz/

[30]

http://www.strukturalnifondy.info/main.php

[31]

http://www.valassko.cz

[32]

http://www.velkeskaliny.cz/index.php

[33]

http://www.venkovskaturistika.cz/files/aktuality.htm

Seznam příloh Příloha 1 – Vybrané standardy pro ubytování v soukromí a v chatové osadě Příloha 2 – Fotogalerie Příloha 3 – Propagační letáky Příloha 4 – Ceník služeb

- 50 -

Příloha 1


Vybrané standardy pro ubytování v soukromí17 Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu

1) Všeobecné standardy Závazné minimum Pro všechny třídy: • majitel/provozovatel musí postupovat podle platných zákonů (Živnostenský zákon....) • UZ musí být mimo dosah zdrojů hluku a znečišťování jako jsou dálnice, železniční tratě, letiště, tovární komplexy, soustavný provoz místních strojů vč. zemědělských, hnojiště, skládky odpadů, jímky, kouř lokálního topení, hlasitý poslech rádia či televize apod. • UZ musí umožňovat bezpečný a pohodlný přístup přijíždějících a odjíždějících hostů a značení příjezdové cesty musí umožňovat hostům snadnou orientaci příjezdové komunikace musí mít zpevněný a bezprašný povrch a k dispozici musí být odstavná plocha pro parkování vozidel • UZ musí umožňovat vstup hostů po celých 24 hodin • ubytovatel/provozovatel musí být tolerantní vůči náboženství, barvě pleti, sexuálnímu zaměření (homosexuálnímu) hostů a pohlaví • ubytovatel musí být ochoten komunikovat s hosty a schopen vytvořit příjemnou atmosféru • v UZ nebo v blízkém okolí musí být k dispozici telefon • UZ je udržováno v čistotě a pořádku včetně okolí • pokud je zásobování pitnou vodou zajišťováno z jiného zdroje než veřejného vodovodu, musí být zabezpečena její zdravotní nezávadnost (atest hygienické služby)

2) Standardy pro informace Závazné minimum Pro všechny třídy: • informační tabule nebo brožura, umístěná na viditelném místě, musí obsahovat nejméně: ceník v Kč a Euro vč. nabídky speciálních služeb a aktivit a jejich cen, domácí řád, mapu okolí, důležitá tel. čísla • všichni hosté musí být registrováni v knize hostů • v případě, že ubytovatel není doma, musí nechat hostům vzkaz s instrukcemi, jak postupovat Doporučení Informujte hosty zejména o: • místní přírodě, krajině, kulturních a sociálních podmínkách v okolí, místních dopravních spojích • možnostech rekreace a sportu v okolí, včetně cen (plavání, jízda na koni, cyklistika...) • otvíracích hodinách muzeí, hradů, zámků; kulturních programech, provozu kin ... • možnostech stravování a nákupu potravin v okolí • konání trhů, jarmarků a festivalů, bohoslužeb • nejbližším turistickém inf. centru, kadeřnictví atd. • možnostech koupě turistických průvodců, fotografických publikací o kraji • tom, co dělat v určitých situacích (při požáru, při změnách počasí na horách apod.) • všechny informace a ceníky uveďte navíc alespoň jedním cizím jazykem (anglicky nebo německy), lépe ve více jazycích - anglicky, německy, holandsky, příp. francouzsky, italsky atd. • zaveďte knihu - kroniku pro hosty

17

Zdroj: http://www.svazvt.cz/standardy/standardy2005.htm

Příloha 1


3) Standardy pro bezpečnost hostů Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • UZ vybavit lékárničkou první pomoci, doplňovanou, umístěnou na vhodném místě (mimo dosah dětí) • přijmout opatření, jež zamezí napadení hostů zvířaty ubytovatele, např. psy Doporučení • mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škody • pokud se v blízkosti domu nachází řeka, jezero, přehradní nádrž či jiná volná voda, měl by být k dispozici odpovídající záchranný prostředek • vybavit stoly v pokojích či noční stolky zásuvkami na zámek na cennosti, nabídnout úschovu cenností

4) Standardy pro ceny a způsob platby Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • všechny ceny, které jsou účtovány v ubytovacím zařízení, musí být uvedeny v ceníku • host musí být seznámen s cenou ještě před poskytnutím požadované služby • ubytovatel je povinen vydat hostům srozumitelný účet s popisem služeb a cenou za ně

5) Standardy pro služby a aktivity Doporučení • schopnost komunikace alespoň v jednom cizím jazyce • vyzvednutí a odvezení hosta na zastávku hromadné dopravy • služba hlídání dětí, když jejich rodiče chtějí něco podnikat sami • nabídnout hry, knihy, TV, video, radio, hudební nástroje • k dispozici herna (k hraní kulečníku, stolního tenisu atd.), bazén nebo sauna • nabídnout či zprostředkovat vyjížďky s koňským povozem, jízdu na koni • půjčování kol a sportovních potřeb, lehátek, houpací sítě a úschova kol hostů • nabídnout návštěvu místních řemeslníků a umělců, pořádání tématických večerů nebo organizovat při zvláštních příležitostech různé akce (při narozeninách, ukázku místní kuchyně, malování na skle atd.) • prodej místních lidových suvenýrů, pohlednic, knih, map • nabídka itinerářů pro pěší výlety, cyklovýlety atd. v příslušných jazykových mutacích • nabídnout službu praní prádla nebo dát k dispozici automatickou pračku

6. Standardy pro obytnou místnost ( = pokoj, ložnice) Obyytná místnost je uzamykatelný prostor s lůžky a dalším vybavením. Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy. Závazné minimum • obytná místnost musí být suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem, umístěná nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 18,5 °C • obytná místnost smí mít nanejvýš 4 stálá lůžka; pouze dovoluje-li to rozměr místnosti a na přání hosta mohou být přidána maximálně 2 příležitostná lůžka • min. výška místnosti musí být 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m • minimální vybavení obytné místnosti: elektrické osvětlení (hlavní pro celou místnost + osv. u každého lůžka a příp. umyvadla), zrcadlo, zásuvka v dosahu zrcadla, stůl, skříň s přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na šaty (2 ks na os.), nádoba na odpadky, popelník (je-li v místnosti dovoleno kouřit), dle počtu lůžek židle nebo křesla, noční stolky nebo skříňky, deky navíc pro případ chladného počasí, předložka před lůžkem (kromě podlah krytých kobercem) • hygienické zařízení pouze pro hosty s tekoucí teplou vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně

Příloha 1


Doporučení • skleničky na vodu a skleničky na čištění zubů, nejsou-li umístěny v koupelně • zásuvky označit výškou napětí

7) Standardy pro společenskou místnost (obývací pokoj) Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • společenská místnost musí být vybavena stolem a židlemi • osvětlení obývací (společenské) místnosti musí umožňovat dokonalé čtení a psaní u stolu • ve společenské místnosti nesmí být umístěna stálá lůžka Doporučení • vybavení čalouněnými křesly, pohovkou • vybavení kachlovými kamny nebo krbem

8) Standardy pro samoobslužnou kuchyň Závazné minimum samoobslužné kuchyně pro ubytování s vlastním vařením: • stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a s ledničkou • musí mít samostatný vchod z chodby • musí být účinně odvětrávána • musí sloužit výhradně hostům • na osobu kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička), talíř (hluboký, mělký, dezertní), sklenice, hrnek; na jednu kuchyň: plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami, konvice na přípravu čaje vč. sítka, dřez, hrnce, kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 a více osob, pánev na smažení, mísa, nůž na krájení, naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka, prkénko, cedník, struhadlo, kartáč nebo houba na mytí nádobí, 2 utěrky na nádobí (výměna min. 1x za 3 dny), nádoba na odpad, chladnička, smeták, lopatka, smetáček, prachovka, koště, hadr na podlahu, kbelík Doporučení • rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba - Pro třídu ** a výše: • jednotné příbory a nádobí v dobrém stavu, nikoliv hliníkové, plynový nebo elektrický sporák s troubou a čtyřmi plotýnkami, kávovar, cukřenka a stolní souprava na koření (pepř, sůl, paprika), skříňka na příbory nebo oddělená zásuvka, stolní prostírání nebo ubrus, podnos, nádoba na ukládání chleba, džbán na vodu, mačkadla na citrusy, váleček na těsto, kuchyňské nůžky, pro každou osobu sklenka na víno a šálek s podšálkem. Pro třídu *** : • velmi kvalitní nádobí, příbory a potřeby na vaření, kvalitní sporák s troubou a grilem, mraznička, mixer nebo robot, mikrovlnná trouba, k dispozici je čaj, káva, cukr, sůl a základní koření.

9) Standardy pro lůžka Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu. Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • min. rozměr 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm • minimální výška stálého lůžka vč. matrace 40 cm od úrovně podlahy • minimální plocha místnosti pro 1 lůžko je 5 m2, pro patrové lůžko 9,5 m2 • jako stálá lůžka nesmí sloužit rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp.

Příloha 1


• horní plocha lůžka musí být nedělená (matrace z jednoho kusu nebo dělené matrace kryté čabrakou), v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný • lůžko nesmí vrzat • dává-li se místo 2 lůžek manželské lůžko (dvojlůžko), musí mít plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a musí mít přístup ze stran • užívání patrových lůžek se připouští výjimečně, za předpokladu, že světlá výška místnosti je minimálně 260 cm; horní lůžko musí mít zábranu a pod matrací nepropustnou podložku; přístup k hornímu lůžku musí být řešen žebříkem

10) Standardy pro hygienická zařízení (HZ) Koupelna a WC, příp. i oddělená sanitární místnost. Koupelna je stavebně oddělený prostor, v němž je umístěna samostatná sprcha nebo koupací vana a umyvadlo s tekoucí vodou. Je-li hygienické zařízení součástí obytné místnosti (pokoje, ložnice), může být součástí koupelny i WC. Pokud hygienické zařízení není součástí obytné místnosti, na každých 6 ubytovaných osob musí být k dispozici jedna vana nebo samostatná sprcha a samostatné WC. Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • HZ musí sloužit výhradně hostům, personál (provozovatel) má k dispozici jiné • HZ musí být přístupné 24 hodin denně a musí být dostatečně osvětleno • HZ musí mít snadno omyvatelný povrch stěn (keramické obklady) do výše 180 cm (koupelna) nebo 160 cm (WC) a musí být opatřeno snadno omývatelnou podlahou, zabezpečenou proti uklouznutí • HZ musí být vybaveno účinným systémem přirozeného nebo nuceného větrání • koupelna musí mít minimální plochu 3,3 m2 v případě že je vybavena pouze sprchou a 3,8 m2, je-li vybavena i vanou • koupelna musí být vybavena věšáky na ručníky, osušky a oděv, předložkou k vaně nebo sprše, uzavíratelnou nádobou na odpadky, dostatečně velkou odkládací plochou nebo skříňkou u umyvadla, zrcadlem, umístěným nad umyvadlem, elektrickou zásuvkou, která je na dosah přívodního kabelu elektrického spotřebiče u zrcadla (holicí strojek, fén) • ve sprše musí být bezpečnostní záchytná tyč a držák na mýdlo • samostatné WC musí být vybaveno splachovací záchodovou mísou, uzavíratelnou nádobou na odpadky, schránkou nebo držákem s toaletním papírem + zásobním balením a kartáčem na čištění záchodové mísy a věšáky na odložení svršků. • musí být zabezpečena možnost mytí rukou po použití WC

11) Hygienické a ekologické standardy Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: • pro druh "ubytovací objekt/letní byt" se připouští běžný úklid místností hosty; v tomto případě musí být k dispozici příslušné prostředky pro úklid (smeták, lopatka a smetáček, hadr na podlahu, kbelík, prachovka, případně i vysavač nebo mechanická metlu na údržbu koberců) • úklid společných hygienických zařízení a závěrečný úklid při změně hostů vždy zajišťuje ubytovatel • výměna ložního prádla se musí provádět při každé změně ubytovaných a podle potřeby, nejméně jednou za 7 dnů, poškozené ložní prádlo musí být z užívání vyřazeno • k odkládání odpadů slouží uzavíratelné nádoby, nebo igelitové pytle ve stojanech • nádoby na shromažďování odpadu se umisťují mimo budovy co nejdále zejména od oken ubytovacích prostor, jídelny a kuchyně, společenské místnosti • kapacita nádob na shromažďování odpadů je stanovena v objemu 1 litr denně na 1 hosta. • nádoby se vyprazdňují nebo odvážejí podle potřeby, nejméně však jednou týdně • k vytápění pokojů se nepoužívají plynová katalytická kamna bez odtahu spalin • odpadní vody jsou likvidovány odpovídajícím způsobem (kanalizace, septik, čistička)

Příloha 1


12) Standardy pro kategorii ubytovací objekt/apartmán (letní byt) s vlastním vařením • samostatná stavba (chalupa) nebo bytová jednotka s jednou nebo více obytnými místnostmi (pokoji, ložnicemi), hygienickým zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením. Může být k dispozici i společenská místnost. Pronajímá jako celek. Pro udělení certifikátu (třída *) je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy. Závazné minimum: • obytných místností (pokojů) je uvedeno ve standardech viz výše • samoobslužná kuchyňka, vybavená dle požadované třídy uvedená ve standardech viz výše • lůžkoviny poskytuje ubytovatel

• • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • •

Pro třídu ** a výše: hygienické zařízení pouze pro ubytovací jednotku s tekoucí teplou vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně v množství min. 20 l na hosta příprava teplé vody bez zásahu hostů úklid a povlečení lůžek provádí ubytovatel při střídání, nejméně po 7 dnech nábytek a postele musí být pevné a v dobrém stavu min. plocha pro 1 lůžko 6m2, pro patrové 10 m2 obytná místnost nesmí být průchozí vytápění nikoliv lokální tuhými palivy lůžkoviny povléká a mýdlo + jeden ručník na osobu poskytuje ubytovatel v oblastech zvýšeného výskytu hmyzu (na farmách) musí být okna vybavena sítěmi k dispozici je místo pro sušení oděvů dobrá úroveň výzdoby k dispozici je radiopřijímač k dispozici je venkovní posezení Pro třídu *** a výše: hygienické zařízení pouze pro ubytovací jednotku s tekoucí teplou vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně v množství min. 40 l na hosta k dispozici je společenská místnost vybavená dle standardů viz výše min. plocha pro 1 lůžko 7m2, patrové lůžko se nepřipouští nábytek musí být ve výborném stavu, druhově, tvarově a barevně ladit všude je použita kvalitní podlahová krytina (koberec, dlažba, dřevo, korek ...), chodby musí být kryty koberci koupelny mají vhodné vyhřívání použitelné i mimo topnou sezónu k dispozici je pračka nebo služba praní prádla vč.sušení toaletní stolek nebo jeho ekvivalent v každém pokoji jednu osušku na osobu poskytuje ubytovatel je zabezpečeno vnější osvětlení budov k dispozici barevný televizor odpovídající současným požadavkům

Doporučení • vyzdobit pokoje suchou vazbou, obrázky okolních pamětihodností, díly místních lidových umělců • při příjezdu hostů připravit do vázy čerstvé květiny • nabízet k prodeji nápoje - kávu, čaj, minerálky, limonády, pivo (plněné ve vratných lahvích

Příloha 1


Vybrané standardy pro kempy a chatové osady18 • Ubytovací zařízení pro přechodné ubytování pouze v ubytovacích objektech provozovatele • Zařazování do tří tříd • Samostatných chatových osad málo, většinou ve spojení s kempem – řídí se podmínkami klasifikace kempu

Doporučený standard ubytovacích zařízení kategorie kemp Přístup do ubytovacího zařízení *** ** 1. Bezpečný a pohodlný po celou dobu 24 hodin, včetně příjezdu a odjezdu motorovými vozidly (mimo dobu poledního nebo nočního klidu). 2. Možnost parkování motorových vozidel u ubytovacích objektů (stanů, karavanů, chat apod.) nebo na vyčleněné ploše pro parkování. 3. Vnitřní komunikace mají zpevněný povrch a pro provoz motorových vozidel je bezprašný. V době snížené viditelnosti jsou osvětleny. Vnitřní prostory a recepce 1. Je zajištěna služba recepce, noční služba je kdykoliv dosažitelná. 2. Recepce má nepřetržitou službu, je k dispozici místnost pro příjem hostů. 4. Pro snažší orientaci hostů jsou jednotlivé prostory ubytovacího zařízení označeny viditelnými nápisy a piktogramy. 5. V ubytovacím zařízení je k dispozici telefon (pro třídu musí být pro hosty informace o nejbližší telefonní stanici Společenské a stravovací prostory a služby 1. Na každých započatých 100 hostů v kempu jsou k dispozici v samoobslužné kuchyni s tekoucí studenou a teplou vodou  dva dřezy s výlevkou na mytí nádobí  jeden dvouplotýnkový vařič  dvě místa u pracovních stolů Pro konzumaci připravené stravy je vyhrazen krytý prostor s nejméně 10 m2 2. V areálu kempu nebo docházkové vzdálenosti do 500 m je zajištěn prodej základních potravin a hygienických potřeb. 3. V areálu kempu je zajištěn prodej základních potravin a hygienických potřeb. 4. V docházkové vzdálenosti do 500 m je stravovací zařízení. 6. V areálu kempu je společenská místnost s televizorem, na každých započatých 100 hostů je 10 míst k sezení. 8. Jsou vytvořeny podmínky pro sportování, včetně půjčování sportovních potřeb. 9. Vybudované víceúčelové hřiště. 11. Vybavení dětského hřiště. Vybavení kempu, minimální obytné plochy 1. Minimální plocha pro umístění stanu, obytného přívěsu a auta, buňky, maringotky  40 m2  60 m2 18

Zdroj: http://www.camp.cz/index.php?akce=showinfo&id=spec_kat&lng=cz&act=kategorizace

X

x

X

x

X

x x

X X

x

X

x

X

x

x X X X x X X

x

x X

Příloha 1


2. Prostor kempu je ohraničen. 3. Prostor kempu je v době snížené viditelnosti osvětlen. 4. V kempu je prostor pro ohniště. 5. Podmínky pro praní (automatická pračka) a žehlení prádla. 6. Přípojka elektrického proudu musí být  pro 20 % kempových jednotek  pro 40 % kempových jednotek Hygienické vybavení 1. Na každých započatých 100 hostů musí být minimálně  pro ženy 3 WC, 4 umyvadla, 2 sprchy  pro muže 2 WC, 2 pisoáry (možno nahradit WC), 4 umyvadla, 2 sprchy. Místnosti jsou osvětleny, jejich stěny a podlahy musí mít snadno udržovatelný povrch (dlažba, obklady, nátěry apod.).Umývárny jsou vybaveny zrcadlem a poličkou dle počtu umyvadel, zásuvkou elektrického proudu s označením napětí a možností zavěšení oděvů. 3. Tekoucí teplá voda k umývání a sprchování je k dispozici nepřetržitě. 4. Tekoucí teplá voda k umývání a sprchování je k dispozici nejméně po dobu 6 hodin denně (minimální kapacita 10 litrů na jednoho denně). 5. K odkládání pevných odpadků slouží kryté nádoby - popelnice, kontejnery, sudy nebo plastové pytle ve stojanech apod. Vyvážení se provádí dle potřeby, minimálně jedenkrát týdně. Pro jednoho hosta se počítá 1 litr odpadu denně. 6. Bezbariérová WC 8. Samostatné výlevky pro chemické WC s tekoucí vodou. Pronajímaná ubytovací zařízení 1. V pronajímaném ubytovacím objektu (chata, stan, obytný přívěs, buňka, maringotka apod.) nebo jeho samostatné pronajímané místnosti jsou nejvýše 4 stálá lůžka. Na žádost hosta je možno zřídit příležitostné lůžko při dodržení minimální obytné plochy. 2. Ubytovací objekt nebo jeho samostatně pronajímatelná místnost je vybavena  Stolem a místy k sezení podle počtu stálých lůžek  Prostorem pro uložení prádla a zavěšení oděvů  Zrcadlem  Košem na odpadky V jednotlivých místnostech musí být osvětlení. 3. Ubytovací objekt nebo jeho samostatně pronajímatelná místnost musí být vybavena lůžkovinami a povlečením na počet lůžek a výměna bude provedena nejdéle za 7 dní pobytu. 5. Úklid zajištěn provozovatelem nejdéle za 7 dní pobytu. 7. Obytná plocha na 1 lůžko  minimálně 3 m2  minimálně 4 m2

X X X X

x x x

x X

X

x

X x X

x

X X

x x

X

x

X

x

X X x X

Příloha 2 1) Pohled z pastvin

2) Budovy ranče

3) Ranč v zimě


Příloha 2 4) Pohled z kopce Polomec na ranč a kruhové cvičiště

5) Stáje

6) Přátelství koní a psů


Příloha 2 7) Stádo chovných klisen

8) Stádo ročních hříbat

9) Trénink na novém kolbišti


Příloha 2 10) Trénink v kruhovém cvičišti

11) Návrat z vyjížďky

12) Přehánění krav


Příloha 2 13) Přestavba dílny na hlavní táborovou budovu

14) Pohled z podkroví


Příloha 3


Appa Ranch se nachází na okraji Valašské Bystřice, 9 km od Rožnova pod Radhoštěm, v krásné a neporušené přírodě Valašských hor. Ranč se specializuje na chov westernových plemen koní, krav a psů plemene Australian Shepherd a také na pořádání nejrůznějších akcí pro děti i rodiče

Ranč nabízí: • • • • • • • •

Ubytování v 6 dřevěných chatkách nebo ve 2 pokojích v budově se sociálním zařízením, kuchyní, společenskou místností s krbem, terasou a grilem Výuka jízdy na koni – výcvikové lekce westernového ježdění, včetně péče o koně Dětské táborové pobyty se zaměřením na výuku jízdy na koních Školy v přírodě, pobyty rodičů s dětmi, jednodenní školní výlety Sportovní turnaje v tenisu, volejbalu, fotbalu atd. Projížďky na koních do blízkého okolí nebo vícedenní putování na koních Půjčování kol, rybářských prutů, tenisových raket a míčů na fotbal a volejbal Posezení a grilování na terase či u přírodního ohniště Ustájení a výcvik Vašich koní

Na Vaši návštěvu se těší všichni členové Appa týmu.

Kontakty: Adresa: Appa Ranch, 756 27 Valašská Bystřice 225 e-mail: [email protected] www. www.apparanch.cz Iva Zezulková – majitelka tel: 777630925 Markéta Zezulková – jezdec, propagace tel: 608828053

Příloha 3


Pokud hledáte netradiční školní výlet nabitý zážitky, přijďte k nám! Nabízíme dobrodružný den na Appa ranči, v překrásné přírodě Valašských hor, žádný divoký západ, ale ryze české prostředí plné pohody, skvělých zážitků a přátelství našich koní. Co mohou děti zažít: • •

• • • • •

•

Jízdu na koni Lekci o péči o koně – jak se koně krmí, čistí a ošetřují, sami je mohou vyvést na pastvu, povídání o tom, jak se chovat ke koním Ukázku tréninku koně na westernové ježdění Ukázku lasování Pěší výlet do okolí s hrami v přírodě a orientačním závodem Sportovní turnaj ve fotbale, vybíjené či volejbalu Velkou soutěž družstev o krásné ceny (jedna z hlavních cen je poukázka na individuální lekci jízdy na koních!) Večerní táborák s opékáním špekáčků

Konkrétní program bude přizpůsobený podle věku dětí Cena je 200,- Kč (v ceně není oběd, možné přiobjednat v blízké restauraci za 50,- Kč, v ceně je malý suvenýr pro každého účastníka a ceny pro výherce soutěží, večerní občerstvení) Jeden pedagog na 10 dětí zdarma Kontakty: Adresa: Appa Ranch, 756 27 Valašská Bystřice 225 e-mail: [email protected] www. www.apparanch.cz Iva Zezulková – majitelka tel: 777630925 Markéta Zezulková – jezdec, propagace tel: 608828053

Příloha 3


JEŽDĚNÍ NA KONI PRO VŠECHNY NA APPA RANCHI Zveme Vás na víkendové nebo jednodenní pobyty s jezdeckým výcvikem. Jezdit můžete denně od 9 hodin až do západu slunce.

V zimním období nabízíme i večerní trénink na osvětleném kolbišti.

Pro začátečníky • Individuální výcvik jízdy na lonži – nácvik správného sedu, vysedání, rovnováhy, správné nauždění a osedlání koně • Cena za jednu hodinu (40 minut): 1.-5. hodina 250,- Kč, každá další 220,- Kč Pro pokročilé • Samostatné ježdění individuálně nebo ve skupině pod dozorem odborného cvičitele – zdokonalování sedu, ovládání koně v kroku a klusu, zastavení, couvání, přecházení jednoduchých překážek • Cena za jednu hodinu (60 minut) individuálního ježdění: 1.-5. hodina 350,- Kč, každá další 300,- Kč, skupinového ježdění: 250,- Kč (max 5 jezdců) • Vyjížďky do přírody • Cena za 1 hodinu 200,- Kč. U celodenních vyjížděk cena dohodou Kontakty: Adresa: Appa Ranch, 756 27 Valašská Bystřice 225 e-mail: [email protected] www. www.apparanch.cz Iva Zezulková – majitelka tel: 777630925 Markéta Zezulková – jezdec, propagace tel: 608828053

Příloha 3


Ceník služeb Appa Ranch 2008 Ubytování podkrovní pokoj včetně lůžkovin (čtyřlůžkový nebo dvoulůžkový) 1.1. – 31.5., 1.9. – 31.12.

180,- Kč/osoba/noc

1.6. – 31.8.

220,- Kč/osoba/noc

chatky (čtyřlůžkové nebo šestilůžkové bez lůžkovin) 1.5. - 31.9

150,- Kč/osoba/noc

V hlavní budově, ve které se nachází podkrovní pokoje, k dispozici vybavená kuchyňka, sociální zařízení, společenská místnost s TV a krbem, terasa s grilem Ustájení koňských návštěvníků 100,- Kč/den, nocleh pro psí kamarády zdarma

Výuka jízdy na koních Výcvik začátečníka na lonži

250,- Kč/40 min.

Individuální výcvik pokročilých

350,- Kč/1 hodina

Skupinový výcvik pokročilých

250,- Kč/1hodina (max. 5 jezdců)

Vyjížďka do přírody

200,- Kč/1 hodina

Celodenní vyjížďka

dohodou

Vícedenní putování na koních

1500,- Kč/den

Půjčovné Horská kola Rybářské pruty Míče a tenisové rakety

50,- Kč/hodina 150,- Kč/den 20,- Kč/hodina

Organizované akce 5 800,- Kč/13 denní turnus Dětské tábory

300,- Kč sleva při úhradě do 30. dubna 5% sleva pro věrné táborníky 200,- Kč/osoba bez obědu

Jednodenní dětské výlety

250,- Kč/osoba s obědem 1 pedagog na 10 dětí zdarma

Školy v přírodě a další akce

cena dohodou

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Katarína Kubincová

Recommend Documents