Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2006
Kamil Krus
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod
Název bakalářské práce:
Postavení Irska v mezinárodním obchodě
Autor: Kamil Krus Vedoucí práce: Prof. Ing. Tibor Jirges, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Postavení Irska v mezinárodním obchodě“ jsem vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
Mé poděkování patří panu Prof. Ing. Tiboru Jirgesovi, CSc.za jeho cenné zkušenosti a laskavý přístup při psaní této práce
V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Obsah ÚVOD____________________________________________________________________________3 1
TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ___________________________________________5
1.1 1.2 1.2.1 1.3 1.3.1 1.3.2 1.4 1.5
FUNKCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU _______________________________________________5 OCHRANÁŘSKÉ TEORIE _________________________________________________________5 TEORIE ZBÍDAČUJÍCÍHO RŮSTU ___________________________________________________5 MODERNÍ TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU ______________________________________6 TEORIE ŽIVOTNÍHO CYKLU VÝROBKU _____________________________________________6 TEORIE PODOBNOSTI NÁRODNÍCH TRHŮ ____________________________________________6 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z POHLEDU STÁTU __________________________________________7 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Z POHLEDU PODNIKATELSKÉ SFÉRY ____________________________7
2 POČÁTKY PROEXPORTNÍHO ZAMĚŘENÍ IRSKA, JEHO TRANSFORMACE A VSTUP DO EU ___________________________________________________________________________8 2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.4
FORMOVÁNÍ INVESTIČNÍ PODPORY ________________________________________________8 IDENTIFIKACE PERSPEKTIVNÍCH OBLASTÍ __________________________________________8 VSTUP DO EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ ____________________________9 ROPNÉ ŠOKY A NOVÁ STRATEGIE _________________________________________________9 VÝVOJ UKAZATELŮ V POSLEDNÍCH LETECH ________________________________________11 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A HDP ________________________________________________11 TRANSFERY A ZEMĚDĚLSKÉ DOTACE _____________________________________________13 DOVRŠENÍ JVT _______________________________________________________________14
3 FUNGOVÁNÍ MEZINÁRODNÍHO OBCHODU V PODMÍNKÁCH IRSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ_________________________________________________________________15 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.5.1 3.5.2 3.6 3.6.1 3.6.2
MÍRA OTEVŘENOSTI EKONOMIKY________________________________________________15 INDIKÁTOR INTENZITY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ___________________________________16 UKAZATEL OBCHODNÍ BILANCE VZTAŽENÝ K HDP __________________________________17 UKAZATEL OTEVŘENOSTI OBCHODU _____________________________________________18 MÍRA PRONIKNUTÍ DOVOZŮ ____________________________________________________19 OBCHODNÍ BILANCE A ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY_____________________________20 RŮST OBJEMU VÝVOZU ________________________________________________________20 ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY VÝVOZU ________________________________________22 ROZBOR KOMODITNÍ STRUKTURY DOVOZU ________________________________________23 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA _____________________________________________________23 UKAZATEL REÁLNÝCH SMĚNNÝCH RELACÍ ________________________________________25 TEORETICKÁ VÝCHODISKA TERMS OF TRADE (TT) __________________________________25 PRAKTICKÁ APLIKACE: ________________________________________________________26 TVAR OTEVŘENOSTI EKONOMIKY________________________________________________27 KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NEVÝHODY PODMÍNĚNÉ PŘÍRODNÍMI PODMÍNKAMI: ___________27 KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NEVÝHODY PODMÍNĚNÉ EKONOMICKÝMI PODMÍNKAMI:________27 GLOBÁLNÍ VLIVY A KONKURENCESCHOPNOST _____________________________________28 VYSVĚTLENÍ RŮSTU VÝVOZŮ ___________________________________________________28 CENTRALIZACE MĚNOVÉ POLITIKY V EMU ________________________________________29
1
4
INVESTICE, GLOBALIZACE A PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ IRSKÉ EKONOMIKY ___30
4.1 4.1.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4
NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ PŘÍLIV PZI _____________________________________________30 SAZBY DŮCHODOVÉ DANĚ _____________________________________________________31 PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ _______________________________________________________32 GLOBALIZACE Z POHLEDU IRSKA ________________________________________________33 NEJGLOBALIZOVANĚJŠÍ EKONOMIKA _____________________________________________34 POSTAVENÍ IRSKA V UNII ______________________________________________________35 NEGATIVA PZI: ______________________________________________________________36
ZÁVĚR__________________________________________________________________________37 POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ PRAMENY ______________________________________________38 WEBOVÉ STRÁNKY A ELEKTRONICKÉ DATABÁZE JAKO ZDROJE DAT ________________________39
2
Úvod Pro zpracování bakalářské práce jsem si vybral charakteristiku zahraničního obchodu a postavení Irska v mezinárodním obchodu. Díky mému pobytu v Irsku v létě 2005 jsem si toto téma nezvolil náhodou, ale měl jsem již osobní zkušenosti s irským prostředím. Při sbírání podkladů a k této práci jsem se setkal s mnoha zajímavými informacemi, protože o irském hospodářském zázraku toho bylo již mnoho napsáno. Česká ekonomika má v mnohém podobné parametry a irský model malé otevřené proexportní ekonomiky s odvětvími s vysokou přidanou hodnotou by pro ni mohl být v mnohém inspirativní.
V této práci se neobejdu bez krátké charakteristiky nejdůležitějších ekonomických ukazatelů, neboť zahraniční obchod nejde popisovat odděleně a lze ho podrobněji analyzovat pouze v kontextu s celkovou hospodářsko situací. V textu se budu nejprve zajímat pojmy mezinárodní a zahraniční obchod, jež si stručně zformulujeme, uvedu nejdůležitější funkce zahraničního obchodu a krátce se zmíním o nejnovějších a empiricky dokázaných Teoriích zahraničního obchodu. Popíšu pohled státu a podnikatelské sféry. Na postavení v zahraničním obchodě mají do značné míry vliv i obecné ekonomické podmínky daného státu a popisovat postavení ekonomiky bez alespoň stručného historického ohlédnutí by bylo chybou.
Po nastínění stručného popisu a vývoje od druhé světové války se zmíním o počátcích, od kterých se datuje orientace Irska na podporu lákání zahraničních investic a exportu. Hlavními determinanty ovlivňující výkonnost vývozu.jsou odvětvová struktura a měnící se charakter hospodářství, cílové vývozní trhy a cenová a nákladová konkurenceschopnost a proto se pokusím tyto aspekty vystihnout. Pokusím se rovněž odpovědět na otázku, co je příčinou přeměny zaostalého ostrovního státu, jež v letech devadesátých začal být nazýván zemí keltského tygra a co podstatného se změnilo v hospodářství v uplynulých dvou desetiletích. Velký vliv mělo pro Irsko vstup do EHS, popíšu strukturální problémy v letech sedmdesátých a zlepšující se trend v letech osmdesátých, který uvedu na makroekonomických ukazatelích a obchodu. 3
Práci jsem nečlenil přísně na teoreticko-metodologickou a analytickou část. Tyto dvě části se v práci prolínají a přispívají tak k ucelenému pohledu na ekonomiku, kdy se některé teoretické poznatky v zápětí pokouším aplikovat v praxi.
Hlavní důraz bude kladen na vývoj zahraničního obchodu v posledních deseti letech, podrobněji budu zkoumat teritoriální a komoditní strukturu, neobejdu se bez charakteristiky platební a obchodní bilance a jejich příspěvku ke stále slušné dynamice růstu HDP. Po teoretickém úvodu do problematiky směnných relací popíšu jejich vývoj v posledních letech a příčiny jejich zhoršování. Srovnám míru otevřenosti ekonomiky pomocí nejběžnějších indikátorů a uvedu nejdůležitější komparativní výhody a nevýhody ovlivňující tvar otevřenosti ekonomiky.
Dále se zmíním dynamice růstu a o vývoji HDP v posledních letech, srovnám ji s úrovní s ostatními státy EU a OECD i pomocí ukazatele parity kupní síly. Pokusím se vysvětlit příčiny vysoké úrovně HDP přesahující výrazně podíl EU. Výsledkem by mělo být komplexní postavení Irska v mezinárodním obchodě, popis jeho největších specifik a příčin jeho fenomenálního ekonomického úspěchu v globalizovaném světě.
4
1 Teorie zahraničního obchodu 1.1 Funkce zahraničního obchodu Nejstarší a zároveň nejrozšířenější formou vnějších hospodářských vztahů je bezesporu zahraniční obchod, který patří k rozhodujícím faktorům ovlivňujícím růst hospodářství. Lze říci, že v posledních desetiletích jeho význam ještě vzrostl, a to zejména u malých ekonomik typu Irska s omezenými surovinovými zdroji a nevelkým trhem. Zahraniční obchod je souhrn zásad a opatření, které jsou jako zahraničněobchodní politika realizovány, jsou nedílnou součástí celkové hospodářské politiky a jsou prováděny pomocí obchodně-politických nástrojů. Nejdůležitější je funkce transformační a funkce růstová. V situaci, kdy zahraniční obchod může představovat za určitých podmínek i bariéru růstu, lze nalézt důvody pro vznik ochranářských teorií.
1.2 Ochranářské teorie 1.2.1 Teorie zbídačujícího růstu Nejznámější z protekcionistických teorií je Teorie infant industry formulovaná F. Listem a americkým ekonomem H.C. Careyem. Nověji to byl v polovině 50. let ind Bhagwati, který přišel s Teorií zbídačujícího růstu. Ta tvrdí, že pokud méně rozvinutá země zvyšuje výrobu i export, „kazí“ si tím cenu a zhoršuje se kupní síla exportu. Platí to za podmínky, že rozvoj ekonomiky je soustředěn na exportní komodity. Příčinu viděl v exportu monokulturních produktů a surovin, jejichž cenová elasticita poptávky je ve světě nízká. A pokud je tento vývozní artikl jedinou nebo nejdůležitější složkou vývozu a pokles cen není vyrovnán dalším zvýšením nabídky, vede to k ekonomickému zaostávání země. Tato teorie platí za předpokladu, že export daných komodit má významný podíl a může ovlivňovat světové ceny. Nezmínil jsem zde Merkantilisty ani další
Klasické a Neoklasické teorie
mezinárodního obchodu ne proto že bych si jich dostatečně nevážil, ale mám v této práci omezený prostor a prioritně se zaměřuji na popis současný nebo nedávno minulý.
5
1.3 Moderní teorie mezinárodního obchodu 1.3.1 Teorie životního cyklu výrobku Tato teorie od amerického ekonoma R. Verona tvrdí, že v globálním prostředí jsou výroba a distribuce zboží lokalizovány v různých zemích světa v závislosti na fázi tržní životnosti, ve které se právě výrobky nacházejí. V obecné rovině platí, že prvotními výrobci a vývozci jsou vyspělé země resp. jejich firmy s nejvyšší úrovní konkurenceschopnosti. Vzhledem ke globálnímu propojení trhů dochází téměř okamžitě k imitaci a tím i ztrátě vedoucí pozice. Následuje přesun výrobních
kapacit do méně vyspělých zemí s levnější
pracovní silou a výhodnějšími výrobními náklady, zejména ve snadno mobilních odvětvích. Iniciativy se chopí doposud technicky, kapitálově a organizačně méně zdatné domácí firmy a dřívější výrobci se postupně stávají dovozci těchto výrobků či služeb na své vlastní trhy. Avšak zároveň uvádějí na domácí i zahraniční trhy výrobky nové a tím se snaží udržovat náskok před konkurencí.
1.3.2 Teorie podobnosti národních trhů Většinu starších Teorií mezinárodního obchodu vyvrací více či méně Teorie Podobnosti národních trhů. Z empirických sledování skutečných mezinárodních toků zboží a služeb (i zde na popisovaném případě Irska) z posledních let se ukazuje, že odlišnosti zemí, trhů nebo firem nejsou obvykle hlavní pobídkou vzájemného obchodu. Ba naopak největší obchodní partneři vykazují téměř vždy velice podobné ekonomické, právní, politické a kulturní prvky. Statistické údaje dokazují, že nejvíce vzájemných obchodů probíhá v rámci integračních seskupení – vyspělé země se na mezinárodním obchodu podílejí více než 80 %, z toho vzájemný obchod těchto zemí zaujímá taktéž většinový podíl.
Hlavní myšlenkou teorie podobnosti národních trhů je tvrzení, že firmy, které úspěšně zavedly inovované výrobky na domácím trhu, se nejdříve orientují na hledání takových zahraničních trhů, které nesou podobné charakteristiky. Protože obdobně se chovají i jiné firmy v zahraničí, dochází k nezadržitelnému procesu sbližování podobných trhů
a naopak
oddalování trhů odlišných. Podobností trhů se rozumí velikost tržního potenciálu, geografická vzdálenost, právní a politické prostředí, kulturně-sociální faktory (zejména jazyk a náboženství).
6
1.4 Zahraniční obchod z pohledu státu Zahraniční obchod by měl být faktorem růstu a přispívat k plnění základních makroekonomických cílů státu. Ekonomické příčiny vládních zásahů do ZO lze spatřovat ve snaze o plnění těchto cílů. Liberální irská ekonomika nicméně nemá důvod chránit některá nerozvinutá odvětví tarifními i netarifními překážkami dovozu. Vliv hospodářské situace hlavních obchodních partnerů hraje v obchodě důležitou roli. Zjednodušeně řečeno, pokud je daná země cílem finální domácí produkce a tato země se nalézá ve fázi deprese, klesá i koupěschopná poptávka v této zemi a domácí exportéři se na cílových trzích hůře prosazují. Neekonomické příčiny zásahů mohou být národní zájmy a udržení vlivu v klíčových strategických sektorech, snaha o zachování tradičních či rozhodujících odvětví. Různé nástroje v podobě stimulace exportu - exportní úvěry, obchodní komory či zastoupení na konzulátech, cesty podnikatelů s nejvyššími politickými představiteli do vybraných zemí, podpora malých a středních podniků a jejich konkurenceschopnosti pomocí prostředků ze strukturálních fondů atd. .
1.5 Zahraniční obchod z pohledu podnikatelské sféry Mezinárodní obchod podléhá cyklickému vývoji a konjunkturním vlivům, které ovlivňují ceny v mezinárodním obchodě. Stále větší vliv mají velké nadnárodní firmy, které se snaží hledat nové podnikatelské příležitosti. Proto často přesouvají své výrobní základny do regionů, kde mají garantované nižší výrobní náklady na produkci. Pokud je daná země hodnocena příznivě pro své podnikatelské klima, stává se cílem investorů. Dobré podnikatelské klima se měří několika indikátory. Nejvýznamnější z nich je výše daňové zátěže, politická stabilita v regionu, transparentní podnikatelské prostředí a dobrá platební morálka domácích firem, dobrá vymahatelnost práva, rychlé soudnictví a snadné zakládání společností, kvalifikovaná pracovní síla a výše mzdových nákladů. Ne každému investorovi lze poskytnout daňové prázdniny či přímé dotace na tvorbu pracovních míst. Investor však musí mít pocit, že jeho investice bude dobře ochráněna.
7
2 Počátky proexportního zaměření Irska, jeho transformace a vstup do EU Pro mnoho ekonomů nebylo překvapením, že Irsko zažilo počátkem 90tých let boom, spíše bylo záhadou, proč to trvalo tak dlouho. Většina z nejdůležitějších opatření byla učiněna dávno předtím, než se objevily výsledky, a počátky těchto změn lze dohledat už v padesátých či šedesátých letech .
2.1 Formování investiční podpory V první fázi byl klíčový příliv zahraničního kapitálu a investorů potřebných k restrukturalizaci podniků. K tomuto účelu byl zřízen Úřad pro průmyslový rozvoj1. Počátky výraznějšího proexportního zaměření lze spatřovat již koncem 50-tých let 20 století. Jako projev rostoucí liberalizace bylo v rámci procesu modernizace a industrializace přijato v roce 1956 tzv. Export Profit Tax Relief Scheme, které osvobozovalo podniky ve zpracovatelském průmyslu od zdanění zisku pocházejícího z vývozu. Toto opatření na přilákání zahraničních, exportně orientovaných firem, především z USA, UK, Japonska a Německa bylo společně s další stimulací systému pobídek pro příliv kapitálu velmi účinné. S importem zahraničního kapitálu rostla i potřeba dovozu technologií a zkušeností - know how.
2.2 Identifikace perspektivních oblastí Prioritou IDA-( Úřad pro průmyslový rozvoj) bylo v letech šedesátých identifikace rychle expandujících odvětví s vysokou mobilitou výroby: Jednalo se zejména o tyto obory2: 1. Elektrotechnické obory 2. Finanční služby 3. Farmaceutický průmysl 4. obor Informačních služeb a Informačních technologií, neboli IS/IT (ICT) 1 IDA - Industrial Development Autority vznikl v roce 1949 s cílem zprostředkovávat investice zahraničních subjektů (jakási obdoba našeho Czechinvestu).
2
zdroj: Publikace European Comision: The Economic and Financial Situation in Ireland in the transition to EMU.
8
Sázka na tyto obory se ukázala jako velmi dobrá a skutečně se jim podařilo zaměřit se na perspektivní a rychle rostoucí odvětví. V analýze odvětvové struktury si ukážeme, že to jsou právě tyto obory, které jsou tahounem růstu, vývozu a cílem pro investice zahraničního kapitálu.
2.3 Vstup do Evropského hospodářského společenství V roce 1973 vstupuje společně s Velkou Británií a Dánskem do Evropského společenství, stává se nejchudší členskou zemí a čistým příjemce z evropského rozpočtu. Po vstupu vedlo odstranění překážek zahraničního obchodu ke zvýšení konkurenčních tlaků na národní ekonomiku, což mělo pozitivní vliv na zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Nové možnosti přístupu na velký trh ES, snížení závislosti na britském trhu a zavedení jednotného trhu zvýšilo atraktivitu Irska jako exportní základny. Období strukturálních problémů a energetických krizí, objevujících se poprvé v podobě prvního ropného šoku, bylo pro celý západní vyspělý svět varováním.
2.3.1 Ropné šoky a Nová strategie Inflace tlačená náklady neboli nákladová inflace (cost push inflation, nabídková inflace) je nejběžnější případ inflace způsobené negativním nabídkovým šokem, pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávka. Důvodem bylo zvýšení nákladů na energii a suroviny. V roce 1975 bylo naměřeno nejvyšší míry inflace 20,9 %, která společně se špatnými opatřeními vlády zapříčinila ekonomický pokles. Fiskální stabilizace měla za cíl zvýšit příjmovou část rozpočtu, výsledkem však bylo zpomalení ekonomického růstu společně s prudkým vzestupem inflace a míry nezaměstnanosti v období 1979 – 1981. Fiskální destabilizace vedla k makroekonomické nestabilitě, rychle vzrostl veřejný dluh i rozpočtový schodek (mezi lety 1980-1982 schodek SR 12,5% HDP, Schodek BÚ platební bilance 12%). Irsku se podobně jako ostatním zemím nevyhnula potřeba restrukturalizovat průmysl, tento proces byl ovšem doprovázen propouštěním a růstem nezaměstnanosti dosahující vrcholných hodnot 17,4 % v letech 1985 a 1986. V roce1987 dosáhl deficit státního rozpočtu závratné hodnoty 107 % HDP.
9
graf 1 Srovnání míry nezaměstnanosti a inflace v období 1973 - 2004
Srovnání míry nezaměstnanosti a inflace
Irsko 1973 - 2004 25 20
%
15 10 5
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
0
Roky
Nezaměstnanost
Inflace
Zdroj:data ke grafu z www.ilo.org
Až do roku 1987 rostlo veřejné zadlužení, v tomto roce odpovídala výše dluhu děsivým 117% HDP a výše dluhu dosáhla částky 23,6 miliard irských liber. Snaha o stabilizaci veřejných financí, pozitivní vývoj a nastartované změny se začaly v makroekonomických ukazatelích odrážet koncem 80tých let, kdy došlo k omezení vládních výdajů. Oslabení irské měny vůči britské libře a rostoucí britská ekonomika k tomu výrazně napomohly. graf 2 Vývoj míry nezaměstnanosti a srovnání s dalšími zeměmi. %
Srovnání nezaměstnanosti v letech 1994 s 2005 Irska a jeho hlavních obchodních partnerů a vybraných zemí
20,00 18,00 16,00 14,00 12,00
1994 2005
10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 í a 25 15 l gie li k s ko c ko c ko s ko ci e rsk o tál ie rs ko em sk o ls ko s ko s ko áni e SA s ko u I z U on I a Fin éd EU EU Be pu b án me Ře něl ra n u o rit b k o tug p iz D Ně F a a m Šv á B p r N Re Ja R e o Š k c l á P k u e s L V Če
10
2.3.2 Vývoj ukazatelů v posledních letech Díky této účinné politice – zejména přísné fiskální politice, nízkým zdaněním práce a příjmů a pružnosti pracovního trhu se irské ekonomice daří skvěle. HDP na osobu za rok 2005 dosáhl úctyhodných 41 100 USD. Některé ukazatele rozeberu podrobněji v dalším textu. Zde budu obecně konstatovat silný růst – podrobněji v dalších kapitolách, bezprecedentně nízkou nezaměstnanost z grafu č.2 v roce 2005 4,3 % a snížení o 10 procentních bodů od roku 1994 (z celkového počtu obyvatel 4,062 mil. činí pracovní síla 2,03 mil.), snižování vládního dluhu a inflace na úrovni průměru EU.
tabulka 1 Vybrané makroekonomické ukazatele Irsko
2003
2004
2005
2006
5,5
3,9
5,4
6,2
4
2,3
2,2
2,8
4,3
4,3
27,4 -2,6
25,9 -3
procentní změna Reálný HDP Harmonizovaný index spotřebitelských cen Míra nezaměstnanosti Celkový vládní dluh Běžný účet
v procentech pracovní síly 4,7 4,5 v procentech HDP 31,1 29,6 0 -0,6
Zdroj: OECD Economic Outlook 78, Central Statistics Office and Department of Finance, Datastream; Poznámka: pro rok 2006 odhad dopočtem
2.3.3 Odvětvová struktura a HDP Odvětvová struktura patří mezi základní charakteristiky, pomocí nichž lze postihnout změny v postavení ekonomiky. Nejčastěji se uvádí podíl jednotlivých sektorů ekonomiky na HDP a na zaměstnanosti: Struktura SIA s podílem na zaměstnanosti (služby 64%, průmysl 29%, zemědělství 8%). Průmysl a služby se stávají dominantní na úkor dříve důležitého zemědělství, tento proces bylo charakteristický pro většinu evropských vyspělých ekonomik. Změna v odvětvové struktuře je jasně patrná na následujících číslech: Sektor průmyslu se podílí 46% na HDP, tvoří však 80% celkových exportů a zaměstnává 29% pracovní síly. Přestože export zůstává hlavním motorem růstu, hospodářství profituje i díky růstu spotřebitelských výdajů, stavebnictví a podnikatelských investic. 11
Podrobnější popis jednotlivých ukazatelů sahá nad rámec této práce, proto se zmíním pouze o ukazateli nejdůležitějším. Ukazatel HDP na obyvatele je pokládán za nejvhodnější indikátor životní úrovně a růstu ekonomiky. V Irsku přesahuje o více než 10% průměr 4 největších evropských ekonomik a je po Lucembursku druhý nejvyšší v EU. V období let 1995-2004 dosáhl průměrný meziroční růst HDP přes 7%. V případě Irska je však tento ukazatel zkreslený vlivem následujících faktorů: 1. nebere v úvahu splátky vládního dluhu a úrokové platby, ten má však v Irsku z větší části zahraniční podobu (více než 50% vládních dluhopisů je v rukou zahraničních rezidentů a jím způsobený odliv důchodů se odhaduje na 3% HDP.) 2. rovněž nezohledňuje obrovská množství zisku, které každý rok plynou do mateřských zemí zahraničních společností. Podle odhadů CBI3 je každoročně repatriováno kolem 80% celkových zisků 7-10% HDP)
Poskytuje tedy nadsazené a zveličené údaje o růstu životní úrovně, případně produktivity práce. Vhodnějším ukazatelem se jeví HNP, respektive HNP na hlavu, který nám dává informace o produktu, který zůstane v zemi po repatriaci zahraničních zisků do ciziny. Nezahrnuje však některé položky, jako např. transfery z EU a je proto pro účely srovnání nevhodný. Závěrem dodávám, že tyto příjmy sice uměle „nafukují“ irský hrubý domácí produkt a činí tak opticky Iry bohatšími, než ve skutečnosti jsou, na druhou stranu takto vláda získává dodatečné příjmy do státního rozpočtu.
Ekonomická úroveň je při mezinárodním srovnání měřena podílem HDP na obyvatele v paritě kupní síly, aby byly vyloučeny rozdíly v cenové úrovni jednotlivých zemí. V paritě kupní síly se promítá jak růst fyzického objemu produkce, tak i efektivnost zahraničně obchodní směny. Má proto smysl srovnat Irsko v rámci EU, vymyká se pouze Lucembursko s hodnotou 253. Z následujícího grafu vidíme, že Irsko je na druhém místě v rámci EU, před ním je pouze Norsko a USA. Bázi 100 tvoří průměr 25 zemí EU ve sloupci 1, 10 nových členů však výrazně zhoršilo průměr a proto udávám i hodnotu pro EU 15 v druhém sloupci
3
CBI – Konfederace Britského průmyslu
12
graf 3 Srovnání HDP v paritě kupní síly (PPS4)
HDP na osobu v PPS (EU 25 = 100) 253,2
15 Č D R án N sk ěm o ec ko Irs ko Itá lie Lu ce Lit m va bu Sl rsk ov o in sk Po o R lsk ak o o R us um ko un s Tu ko re ck N o or Šv sk ýc o ar sk o J a USA po ns ko
EU
EU
25
195 180 165 150 135 120 105 90 75 60 45 30
Zdroj dat http://europa.eu.int/estatref/info/sdds/en/strind/ecobac_gdp_base.htm
Naopak ukazatel HDP ve stálých cenách vývoj směnných relací nepostihuje, při přepočtu do stálých cen jsou změny cen docilovaných při exportu a změny cen placených při dovozu vylučovány. V malé otevřené ekonomice však jejich pohyb významně ovlivňuje reálný důchod a mezinárodní pozici země.
2.3.4 Transfery a zemědělské dotace Irsko bylo po svém vstupu stále jednou z nejchudších zemí Evropy, chudší než Španělsko a na úrovni Portugalska a Řecka, které do ES vstupují v roce 1983 resp. 1981. Přestože tyto nové členské země s vysokým podílem agrárního sektoru byly vzhledem ke své ekonomické úrovni v rámci EU rovněž čistými příjemci z evropských fondů a evropského rozpočtu, pozice Irska jakožto čistého příjemce ohrožena nebyla a bylo v dobré vyjednávací pozici jakožto starší člen EHS. Na počátku 80.let proudilo ve formě zemědělských dotací cca. 70% z celkových příspěvků EU směrem do Irska. Transfery kulminují v období let 1990-93, kdy dosahují úrovně 6% irského HDP.
4
PPS, Purchasing Power Standards je jednotka společné měny na bázi Eura, eliminující rozdíly v cenových úrovních zemí EU25
13
Irsko je patrně nejúspěšnější zemí EU z hlediska ekonomické transformace, neboť dokázalo zapojením do integračního procesu vytěžit nejvíce, a to nejen v oblasti zemědělských dotací.
2.4 Dovršení JVT Navzdory mírnému zpomalení růstu počátkem poslední dekády minulého století a měnovou krizí se dlouhodobě zlepšovala vývozní pozice země. S pokračující integrací došlo v roce 1993 k dovršení JVT (jednotného vnitřního trhu), jež odstranil překážky bránící volnému pohybu zboží, služeb, práce a kapitálu mezi členskými zeměmi. S tím souvisí odstranění kontroly zboží a osob na vnitřních hranicích členských států Evropské unie, které ratifikovali dohodu ze Schengenu. Tyto notoricky známé 4 ekonomické svobody, společně s mírou zdanění a i určitou mírou přerozdělování v ekonomice ovlivňovaly pozitivně tempo ekonomického růstu v Irsku. Jednou z podstatných příčin irského ekonomického úspěchu byla rovněž příznivá demografická struktura. Vysoký podíl mladé populace spolu s nejvyšší porodností v Evropě neklade vysoké nároky na penzijní systém a starobní důchody. Po vstupu 10 nových členských zemí v roce 2004 otevřela všem nováčkům svůj pracovní trh a nepřijala tak přechodné omezení jako většina starších členů.
14
3 Fungování mezinárodního obchodu v podmínkách irského hospodářství Irsko je ostrovní stát bez větších surovinových zdrojů, s malým a otevřeným trhem závislým na obchodních vztazích se zahraničím. Stejně jako většina podobných malých ekonomik se řadí k zemím s vysokým podílem vývozu i dovozu na HDP. (Podrobněji k tomuto tématu v kapitole indikátory zahraničního obchodu.) Tyto vnější ekonomické vztahy významně přispívají k dosahování vnitřní rovnováhy. Poskytují irským či v Irsku vyrábějícím firmám širší odbytové možnosti a podnikatelské příležitosti. Velká intenzita zapojení do mezinárodní dělby práce a zapojení podniků do dovozu a vývozu snižuje jejich závislost na domácím trhu a vede k větší stabilitě podniků.
3.1 Míra otevřenosti ekonomiky Míra otevřenosti ekonomiky je měřena jako objem vývozu nebo obratu zahraničního obchodu na 1 obyvatele. Dřivé byla zahraničněobchodní směna jedinou formou vnějších ekonomických vztahů. V současnosti v rámci ZO probíhá celá řada obousměrných toků, hmotných i nehmotných – toky finanční, informace, poznatky, technické služby, licence, know how a jiné. Dalším trendem, který se projevuje ve změně komoditní struktury, je rostoucí objem směny v oblasti meziproduktů. Zahraniční obchod se tak stává více výsledkem přímé specializace a kooperace ve výrobě, ale i v předvýrobních etapách, ve výzkumu a vývoji, projektech a investicích. Typ ekonomiky výrazně ovlivňuje tendence v míře zapojení země do mezinárodní dělby práce, zejména z pohledu dlouhého časového období.
15
3.1.1 Indikátor intenzity zahraničního obchodu Uvedu zde nejběžnější indikátory míry otevřenosti ekonomiky, tak jak jsou užívány v praxi. Jsou to ukazatele spíše kvantitativního charakteru.
tabulka 2 Intenzita zapojení do mezinárodního obchodu vybraných zemí. Objem obchodu (exportu a importu) na 1 obyvatele v USD v běžných cenách a směnných kurzech Země 1. Lucembursko 2. Irsko 3. Belgie 9. Rakousko Německo Velká Británie USA
1999
2004
118080 42318 36316 22019 15139 13631 8038
190899 68844 56292 34957 23726 19200 10119
Česká Republika 6553 Zdroj: OECD ANA database, OECD ALFS databáze
15078
Tento běžný ukazatel míry intenzity zapojení do MO nám ukazuje, že stále pokračuje dlouhodobý vzestup míry otevřenosti, a to nejenom irské ekonomiky, jak vidíme na srovnání dat z let 1999 a 2004. Ukazatel obratu zahraničního obchodu na 1 obyvatele je nejvyšší právě u malých exportně orientovaných ekonomik. Tato pozitivní korelace není náhodná, rovněž lze konstatovat přímou úměru mezi ekonomickou vyspělostí a mírou otevřeností. V Top 10 se umístily státy s počtem obyvatel do 10 mil. (4. Nizozemí, 5. Švýcarsko, 6. Norsko, 7. Dánsko atd.) následovány vyspělými relativně většími ekonomikami - Německem, Velkou Británií, Francií. Kompletní tabulku zemí a pořadí neuvádím, srovnány jsou pouze vybrané členské země OECD. V celosvětovém srovnání by do první desítky patřil rovněž Singapur a Spojené arabské emiráty. 2 základní obecně platné tendence: Negativní vztah mezi ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti ekonomiky – čím je ekonomika větší, tím je relativně méně zapojena do mezinárodní dělby práce. Větší a geograficky rozlehlejší ekonomiky jsou díky své velikosti zpravidla soběstačnější a rovněž často lépe surovinově vybaveny. Pozitivní korelace je naopak patrná mezi úrovní ekonomické vyspělosti a mírou její otevřenosti. Platí, že čím vyspělejší ekonomika, tím větší zapojení do mezinárodní dělby práce. 16
3.1.2 Ukazatel obchodní bilance vztažený k HDP Indikátor obchodní bilance vztažený k HDP vyjádřený procentuelně nám umožňuje zjistit, zda země zaznamenala ve sledovaném období přebytek (kladná čísla) či deficit (záporná čísla).
tabulka 3 Obchodní saldo/HDP v posledních 10 letech, vybrané země
Poměr ukazatele obchodního salda k HDP v % Indikátor
statisticky měřeno v běžných cenách a směnných kurzech
období Země
1995
1997
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Lucembursko
12,25
13,48
16,45
20,9
17,41
18,65
18,73
21,64
Irsko
11,72
13,12
14,05
13,59
15,64
17,01
16,03
15,37
Norsko
6,24
8,29
7,5
17,33
17,07
13,66
13,42
14,11
Švédsko
6,48
7,14
6,15
5,89
6,47
6,71
6,6
8,16
Německo
0,47
1,25
0,87
0,35
2,01
4,53
4,05
4,94
Rakousko
-0,28
0,22
1,72
1,38
2,49
4,81
3,55
4,89
Belgie
4,31
4,36
4,35
2,93
3,53
4,75
4,42
4,02
ČR
-4,31
-5,33
-1,19
-3,08
-2,54
-2,05
-2,21
-0,47
Zdroj: OECD ANA databáze
Od roku 1995 je patrný zlepšující se poměr, ukazatel dosahuje hodnoty téměř 12% a jen těsně zaostává za vedoucím Lucemburskem. Je patrné, že v daném období došlo k postupnému mírnému růstu ukazatele (2004 to bylo 15.37%), v některých letech jsou patrné mírné výkyvy. Irům podařilo se udržet trend rostoucí aktivní obchodní bilance i v poměru ke každoročnímu rychlému růstu HDP. Objem vývozů rostl nejen absolutně, ale i relativně vzhledem k úrovni HDP. Z toho lze usoudit, že do roku 2002 export stále výrazněji přispíval k růstu hrubého domácího produktu a ustálí se zřejmě kolem 15%.
17
3.1.3 Ukazatel otevřenosti obchodu Dalším indikátorem nazývaným ukazatel otevřenosti obchodu měříme míru otevřenosti a integrace ve světové ekonomice. Vypočítá se jako součet dovozů a vývozů / HDP v konstantních cenách a směných kurzech. Znamená kombinovanou váhu celkového obchodu v ekonomice, měří stupeň závislosti domácích výrobců na zahraničních trzích a jejich obchodní orientaci a stupeň závislosti domácí poptávky na zahraniční nabídce zboží a služeb.
tabulka 4 Celkový obchod/HDP, vybrané země
Podíl celkového obchodu na HDP Indikátor období
statisticky měřeno ve stálých cenách, stálých směnných kurzech, výchozí je rok 2000. 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Rakousko
83,87
89,49
94,26
95,13
97,46
102,39
Belgie
159,18
166,35
165,55
164,17
167,57
173,57
Irsko
165,88
183,54
187,33
181,88
173,82
178,47
ČR
117,81
132
144,37
147,32
153,72
175,96
Slovensko
131,21
144,09
150,89
152,19
171,71
182,41
Švýcarsko
80
85,65
86,14
84,51
85,02
90,14
Země
Zdroj: OECD ANA databáze 2006
Termín otevřenost však může být poněkud zavádějící. Ve skutečnosti nízké číslo neznamená nutně vysoké (tarifní nebo netarifní) překážky zahraničního obchodu, ale může být důsledkem výše zmíněných faktorů, obzvláště velikosti a geografické vzdálenosti od potenciálních obchodních partnerů. Proto je v tabulce srovnání států navzájem srovnatelných co do velikosti a geografické vzdálenosti od svých potenciálních partnerů. Díky masivním PZI v posledních letech se do čela dostává Slovensko a Česká republika.
18
3.1.4 Míra proniknutí dovozů Vysvětlení statistického ukazatele Míra proniknutí dovozů ukazuje, nakolik je domácí poptávka D uspokojována dovozy M. M / D = M / (Y - X + M), kde domácí poptávka je rozdíl mezi HDP a čistým exportem (export-import) [D = HDP-X+M]. Na následujícím grafu je srovnání s nejdůležitějšími obchodními partnery a s Českou Republikou. Stejně jako u předchozích ukazatelů jsou nejvyšší hodnoty u malých otevřených ekonomik. Ukazatel je statisticky měřen v běžných cenách a běžných směnných kurzech.
graf 4 Míra proniknutí dovozů (import penetration rates)
Míra proniknutí dovozů 120 100 80 60 40 20 0 1995 1996 1997
1998 1999 2000 2001
2002 2003 2004
IRSKO
ČR
BELGIE
NĚMECKO
VELKÁ BRITÁNIE
USA
Zdroj dat: OECD ANA databáze 2006
19
3.2 Obchodní bilance a rozbor komoditní struktury Tento jednoduchý přístup k analýze struktury vývozu a dovozu v delším časovém období využívá klasifikace SITC (Standard International Trade Classification). Po poklesu celkového obchodu v absolutních číslech v roce 2003 dosáhl celkový obchod v roce 2005 hodnoty 144,889 miliardy Euro (X=88,411 M=56,478 a NX=31,933).
graf 5 a graf 6 Obchodní bilance aktivní obchodní bilance(v mil. USD)
dovoz vývoz přebytek
100
mil.$ 45000
obchodní bilance
80
mld. Euro
40000 35000 30000 25000
60
40
20
20000 20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
19 94
19 92
období
0 19 90
2000 2001 2002 2003 2004
Zdroj dat : Central Statistics Office Ireland VOL.external trade 21.03.2006
3.2.1 Růst objemu vývozu Podstatné zrychlení exportu v během let 90tých mělo za následek zdvojnásobení irského podílu na světových vývozech. Zavedení Eura vedlo k poklesu nákladů mezinárodních operací a stalo se stimulem exportního růstu. Irsko společně s dalšími 11 státy EU 1.ledna 2002 zahájilo přechod na Euro. Některé předpoklady se však zatím v zemích, které přijaly euro v roce 2002, nepotvrdily. Růst vývozů byl tažen firmami zahraničního kapitálu. Irsko si v období let 1997-2004 dokázalo udržet vysoká roční tempa růstu - téměř 11%, která překonala i „Asijské Tygry“ a byla více než dvojnásobná ve srovnání s hlavními obchodními partnery.
20
graf 7 Průměrný růst objemu vývozu v % Prům ě rný růs t obje m u vývozu v období 1997-2004
12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 % 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Zdroj:0,IMF World 0
Irsko
Irs k o
AN IZ
Sv ět-průměr J apons k o
EU -průměr
Velk á Británie
U SA
Economic Outlook 2005
EU
UK
USA
Japonsko
ANIZ
Svět
Poznámka: ANIZ- Asijské nově industrializované země (včetně J.Korea, Singapur a Taiwan).
Je to výsledkem zejména těchto faktorů; •
Došlo k růstu výrobní specializace na hi-tec výrobky, po nichž silně rostla světová poptávka.
•
Obecně rostoucí konkurenceschopnost podniků v globálních podmínkách.
Největší část irského vývozu směřovala do USA, které zaznamenávalo bezprecedentně dlouhý hospodářský růstu za vlády prezidenta Clintona v poslední dekádě minulého století, a tento podíl se zvětšoval. Naopak podíl vývozů do Velké Británie se zmenšoval (viz. Teritoriální struktura).
tabulka 5 Růst vývozu v % v období 2000-2004
Růst irského vývozu v posledních letech (%) Roky
2000
2001
2002
2003
2004
Růst vývozu v %
20.4
8.4
5.7
−0.8
4.4
Poznámka: Trendy v růstu vývozu a hodnoty ukazatele v letech 2002 a 2003 je třeba interpretovat s opatrností .Statistika je zkreslená začátkem a koncem takzvaných karuselovými typů obchodu s určitými výrobky v oblasti informačních a komunikačních technologií s Velkou Británií.
21
Přes tato zkreslení je patrné, že růst vývozů se od roku 2000 začal zpomalovat, částečně vlivem slabší mezinárodní poptávky (zejména v USA) a zpomalením v sektoru informačních a komunikačních technologií jako celku (pokles technologického indexu NASDAQ). Přispělo k tomu i splasknutí nafouklé bubliny v oblasti IT a internetových firem a slábnoucí konkurenceschopností irské ekonomiky v posledních letech.
3.2.2 Rozbor komoditní struktury vývozu Dominantní exportní podíl tvoří SITC 5 – chemické výrobky 44,6% a z nich zejména farmaceutický průmysl, organické chemikálie a esenciální oleje, parfémy. Stroje a přepravní zařízení (SITC 7 mají podíl 27%, z nich nejdůležitější jsou SITC 75 Počítače a součástky). Ve srovnání roku 2005 oproti roku 2004 vzrostl vývoz organických chemikálií (SITC 51 - 17,756 mld.Euro), počítačů a součástek (SITC 75 – 13,981 mld. Euro) a esenciálních olejů a čistících přípravků (SITC 55 – 5,233 mld.Euro), mírně meziročně poklesl podíl lékařských a farmaceutických výrobků o 5 % na 14,425 mld.Euro - SITC 54.
Vysoký podíl na celkových světových vývozech mají potraviny (1,4%), chemikálie (5,1%), kancelářské a telekomunikační vybavení (2,8%). Podíl Irska na celosvětovém obchodu v období 2000-2003 podle WTO činí 1,3%. Vezmeme li v úvahu počet obyvatel, pak je toto číslo téměř dvacetkrát větši než podíl na celosvětové populaci. Zvýšil se podíl vývozu v moderních odvětvích, např. podíl vývozů ze skupiny SITC 51 a 54 do USA . Změna skladby vývozu: U položky označované jako zemědělská produkce došlo k poklesu z 8,2% v roce 1996 na 4,8% v roce 2004. Naproti tomu podíl průmyslových výrobků vzrostl z 89% v roce 1996 na 96% v roce 2004.
22
3.2.3 Rozbor komoditní struktury dovozu Počítače ) SITC 75 (růst o 16% na 9,141 mld.Euro), Elektrické stroje a Dopravní stroje a zařízení (včetně leteckých) SITC 78 a 79 zůstávají hlavními dováženými výrobky. Skupina SITC 7 se podílí 44 % na celkových dovozech
graf 8 Dovozy podle použití Rozdělení dovozů podle hlavního užití
meziproduky- statky pro další výrobu
26%
nezařazené
57% 13%
kapitálové statky
spotřební zboží 4%
Dovozy za rok 2005 ve výši 56,5mld. Euro vzrostly o 11% oproti roku 2004. Nedošlo k výrazným změnám struktury v porovnání s předchozím rokem, nejvíce se dovážely již zmiňované stroje a dopravní zařízení. Potřeba dovozu je dána nedostatkem surovin, zejména paliv (zvýšení o 42% na 3,198 mld. Euro). Představují dodávky surovin – ropa, minerální oleje, plyn a suroviny SITC 6 – papír, gumové výrobky, tkaniny, ocel a neželezné kovy, v nichž není domácí ekonomika soběstačná.
3.3 Teritoriální struktura Změna v cílových trzích během let devadesátých ve prospěch USA, které byly tou dobou jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik. Podíl na exportu5 vzrostl z 8,2% v roce 1990 na 20,6% v roce 2003. Podíl Velké Británie klesl z 33,7% v roce 1990 na 18,1% v roce 2003 a Irsko se tak stalo méně závislé na britské ekonomice, přesto zůstává nadále klíčovým obchodním partnerem. Podíl EU na vývozu (bez velké Británie) vzrost ve stejném období mírně ze 41 na 43,2%, přestože dovoz z těchto zemí se procentuálně mírně snížil. 5
data k této kapitole čerpány z elektronické publikace External trade 13, OECD 2005 s z databáze Central Statistics Office of ireland www.cso.ie
23
Velká Británie, USA a Belgie jsou nejdůležitějšími cílovými zeměmi irských vývozů a do těchto 3 zemí mířilo v roce 2004 50% veškerého exportu. V roce 2004 s Belgii dosahuje také největší aktivní saldo (X=12315, M=930, NX= obrovských 11385 mil Euro !!), s USA je aktivní saldo jen o něco nižší (X=16509, M=6960, NX=9549 mil Euro !) a tyto 2 země mají podíl na celkových přebytcích (aktivní obchodní bilanci) 62%. Na „vnitropodnikový“ obchod nadnárodních firem připadá většina irského vývozu do USA. Tyto průmyslové kooperace přinášejí velkokapacitní zakázky. Evropská Unie (a z nich Velká Británie- dovozy z UK tvoří 29% celkových dovozů a polovinu všech dovozů z EU a v posledních letech je s touto zemí mírně pasivní saldo). Z ostatních EU zemí to je Francie a Německo. Druhým největším zdrojem dovozů je USA, poté Německo, Čína se dostala na 4 místo, pětici uzavírá Japonsko.) Výrazně pasivní bilanci má právě s Čínou, absolutní objem obchodu však není tak veliký, aby výrazně zhoršoval obchodní bilanci) Rostoucí dynamiku má vývoz do Belgie (meziroční změna v roce 2005 o 9% na 13,374 mld. Euro) a do Francie (meziročně o 9% na 5,658 mld. Euro) a do Španělska o 21% na 2,949 mld.Euro. Naopak do Hong Kongu a do Itálie (o 5 % na 3,625 mld. Euro) vývoz poklesl. V posledních letech jsou patrné stále rostoucí a sílící dovozy z Číny. Dovozy zboží z EU se zvýšily z 16,158 mil.Euro v roce 1996 (EU15) na téměř 29 mil. Euro v roce 2004 (EU25). Ceny v MO: ¾
Pro výpočet dovozů se ceny udávají (podle Incoterms) v CIF – tedy včetně ceny zboží, pojištění a přepravného až do místa vstupu do země. Vývozy jsou standardně kalkulovány FOB (free on board).
¾
jednoznačné srovnání je možné pouze u cen základních komodit, tj.surovin, nerostných zdrojů, paliv a prvotních produktů a zemědělských komodit - ty jsou však nejméně stabilní a závisí na úrodě. Ceny paliv a energií se zvyšují a mají za následek zhoršování směnných relací.
24
3.4 Ukazatel reálných směnných relací 3.4.1 Teoretická východiska Terms of trade (TT) Mezinárodní směnný poměr (Terms of trade), vycházející z teorie, kterou formuloval již J.S. Mill, nám říká, že na vzájemném obchodu vydělává relativně více ta země, jejíž národní směnný poměr je od toho mezinárodního více vzdálen , potom i teoreticky je obchod přínosnější pro malé a méně vyspělé země (donedávna i případ Irska). Je to zdůvodňováno nižší disponibilní poptávkou po dovozech než mají velké vyspělé země. Teoretický úvod ke směnným relacím •
poměr cen zboží vyváženého k cenám dováženého zboží
•
v hospodářské praxi zajímá makroekonomy především vývoj, změna a trend směnných relací
Typy směnných relací: •
komoditní (zbožové, reálné) – dány poměrem mezi indexem vývozních a dovozních cen TT = Pex/Pim
•
faktorové – zohledňuje produktivitu práce TT = Pex/Pim * fex
•
důchodové – komoditní TT jsou váženy fyzickým objemem exportů TT = Pex/Pim * Qex
Směnné relace a obchodní bilance:
•
celkové domácí výdaje CDV = Y + IM – EX (nominální) – upravíme na reálné
•
cdv = Y/DY + IM/Pim – EX/Pex Æ cdv = y + im – ex
•
z toho vyplývá, že zhoršení směnných relací je nutno kompenzovat zvýšením reálného vývozu nebo snížením reálného dovozu, aby bylo dosaženo rovnovážné bilance v běžných cenách
•
cdv = y + (TT – 1)*ex
25
3.4.2 Praktická aplikace: Vývoj směnných relací je odrazem kvalitativních změn v ekonomice. Směnné relace se zlepšují, když ekonomika dokáže lépe zhodnocovat své zboží a služby při obchodování se zahraničím. Pokud se podlehne tlaku exportérů a dochází k cenovému podbízení a znehodnocování měny, směnné relace klesají. Můžeme to označit jako »vyhazování« zdrojů do zahraničí. HDP může vykazovat rychlý růst i při poklesu směnných relací, protože příspěvek čistého vývozu k růstu HDP je kalkulován v cenách , za kterých realizace neprobíhá. Vykazované tempo růstu je tedy z části fiktivní a vývoj spotřeby a investic v dané zemi zůstává pomalý. Index směnných relací irské ekonomiky (1990 = 100%) se v průběhu 90tých let zhoršoval vlivem rychlejšího růstu cenového indexu dovozů v porovnání s vývozními cenami. Zhoršení směnných relací nastalo zejména vlivem prudkého vzestupu ceny ropy a ostatních energetických surovin. Jednorázové ztráty ze směnných relací představují de facto přerozdělení zdrojů od zemí dovážejících suroviny k zemím exportujícím a jsou nevratné. Jde o vnější vliv, který malé a otevřené ekonomiky nemohou ovlivnit. Se vzniklými ztrátami, snižujícími RHDD6, a tím i budoucí domácí poptávku, je však nutno počítat v odhadech budoucího ekonomického růstu. Pohyb směnných relací se odráží v alternativním ukazateli reálného hrubého domácího důchodu RHDD, který roste dlouhodobě pomaleji než HDP; Za období 1996-2004 byl jeho růst pomalejší o 0,8 procentního bodu ročně. V posledních letech se TT pohybují v intervalu 90-95 (za rok 2005 TT = 91,3).
6
RHDD - reálný hrubý domácí důchod je alternativní ukazatel, který zohledňuje změnu a působení směnných relací.
26
3.5 Tvar otevřenosti ekonomiky Při hodnocení struktury otevřenosti ekonomiky, které je spíše kvalitativní, budu vycházet z principu komparativních výhod (jak je ekonomika využívá v mezinárodní dělbě práce).
3.5.1 Komparativní výhody a nevýhody podmíněné přírodními podmínkami: • Nevýhoda v oblasti vybavení surovinovými zdroji a malé rozloze země. • Z toho pramenící nevýhoda malého vnitřního trhu a omezeného objemu pracovních sil. • Nemožnost využívat cizí pracovní sílu z příhraničních oblastí. • V geografické rozloze v mírném pásu, jež limituje možnosti zemědělské produkce. • Nemá transitní polohu v rámci vnitrozemské dopravy ale má komparativní výhodu ve strategické poloze. • Leží na hlavních leteckých a mořských cestách mezi severní Amerikou a severní Evropou. • Nevýhoda v dřívějším dlouhodobém zaměření na zemědělskou produkci. • Komparativní výhoda v relativně malém stupni znečištění a ekologického ohrožení přírody.
3.5.2 Komparativní výhody a nevýhody podmíněné ekonomickými podmínkami: • Nevýhoda v nedostatku domácího kapitálu. • Výhoda v relativně vysoké konkurenceschopnosti irské produkce na náročných trzích. • Podíl technologicky náročných výrobků s vysokým stupněm inovace. • Komparativní výhoda plynně anglicky hovořícího obyvatelstva. • Komparativní výhoda kvalifikované pracovní síly a systému vzdělávání.
27
3.6 Globální vlivy a konkurenceschopnost Slábnoucí konkurenceschopností irské ekonomiky v posledních letech.je způsobena: 1. rostoucí úrovní nákladů domácí ekonomiky 2. posilujícím Eurem (zejména k USD) 3. relativně vyšší úrovní inflace v porovnání s nejdůležitějšími obchodními partnery.
Nepříznivé otřesy a zpomalení globální ekonomiky v roce 2001 a výskyt slintavky a kulhavky způsobily problémy v zemědělství a negativně ovlivnily cestovní ruch. V ekonomice je patrné podstatné zhoršení konkurenční pozice v mnoha exportních odvětvích, nejvíce zřejmě ve zpracovatelském průmyslu, částečně na úkor vysokého stupně specializace v oblasti ICT. Také rostoucí náklady v domácí ekonomice a stálý nárůst spotřebních cen ve srovnání s největšími obchodními partnery se odráží ve slábnoucí konkurenční pozici. Slábnoucí konkurenceschopnost pak činí domácí ekonomiku zranitelnější a citlivěji reagující na vnější výkyvy.
Největší hrozbou byla silná apreciace nominálního měnového kurzu Eura (zejména vůči USD), ke které dochází v posledních letech, a zpomalení americké ekonomiky. Z toho můžeme vyvodit následující prioritní hospodářské cíle pro nejbližší období: •
Udržení konkurenceschopnosti v nejdynamičtějších a klíčových sektorech
•
Zvýšení produktivity a zlepšování lidského kapitálu
•
Příliv investic do sektorů s vysokou přidanou hodnotou a podpora inovací
•
Podpora a přítomnost domácích výrobců v těchto sektorech
•
zlepšováno infrastruktury
3.6.1 Vysvětlení růstu vývozů Růst ovlivnily 3 nejdůležitější faktory: světová poptávka, výrobkové a tržní efekty a konkurenceschopnost. Čím silnější je celková poptávka po dovozech, tím více bude očekáván růst vývozu v dané zemi. Avšak zvýšení procentního podílu na světovém obchodě nelze vysvětlit faktorem světové poptávky, ale je výsledkem výrobkových a tržních efektů a konkurenceschopnosti. 28
Statistika Mezinárodního Měnového Fondu ukazuje, že objemy světového obchodu s v období let 1986 – 2003 zvyšovali v průměru o 6.25% za rok, zatímco Irsko dosahovalo průměr 11,5%.
3.6.2 Centralizace měnové politiky v EMU Členství v ERM a centralizace monetární politiky na straně jedné spolu s úzce vymezenou rozpočtovou politikou na straně druhé, danou Maastrichtskými kritérii a Paktem Stability, neposkytují vládě příliš velký prostor k ovlivňování hospodářské politiky. Výhodou je to, že vláda musí držet schodek veřejných rozpočtů na nízké úrovni - dle Maastrichtských kritérií do 3 %. Pravomoci nad správou měny přešly na Evropskou centrální banku, která určuje výši úrokových sazeb. Naopak CB přišla o své pravomoci a povinnosti v souvislosti ovlivňováním inflace a úrokových sazeb. Podniky nejsou vystaveny výkyvům měny při obchodech se zeměmi eurozóny, které jsou největšími obchodními partnery. Transparentnější jsou kapitálové trhy.
Proto s odstraněním kursového rizika při založení EMU nabyly na významu odlišnosti v daňových systémech, které mají větší vliv na toky kapitálu. Daňová politika zůstala fakticky jako jediná v rukou národních vlád poté, co se vzdaly přímé možnosti ovlivňovat chod měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Přesto je v posledních letech sílící tlak evropských orgánů i k harmonizaci daňových systémů nepřehlédnutelný. Jako argument pro zachování existence odlišných daňových systémů je důležité podotknout, že konkurence se neodehrává izolovaně mezi daňovými systémy, ale mezi jednotlivými státy. To vede k tomu, že např. i Skandinávské země s relativně vysokou mírou zdanění zůstávají konkurenceschopné. Rovněž musím zmínit, že přínosy získané kooperací nemusí dopadat na jednotlivé státy rovnoměrně. Díky menším daním se mohou menší a méně vyspělé země díky přílivu investic přibližovat svým vyspělejším sousedům, právě tak jak se to povedlo v Irsku. O dopadu úrovně korporátních daní a o snižování jejich sazby v Irsku se podrobněji budu věnovat v kapitole Nástroje pro podporu přílivu zahraničních investic.
29
4 Investice, globalizace a perspektivní odvětví irské ekonomiky V dynamickém a vícerozměrném procesu globalizace se národní ekonomiky integrují pomocí několika kanálů. Jsou to obchod se zbožím a službami, toky kapitálu a pracovní síly, transfery výrobních zařízení a technologií. Vedle položky Obchodní Bilance z Běžného účtu PB se zmíním i o položkách z Finančního účtu Platební bilance, kde jsou zachycovány toky Přímých zahraničních investic, Portfolio investic a Ostatních investic. PZI jsou označovány ty investice, kde investor drží alespoň 10% podíl na akciích či hlasovacích právech s cílem dlouhodobějšího zájmu. Portfolio investice ve formě majetkových i dlužnických CP a instrumentů peněžního trhu jsou ty, co nedosahují podílu 10% a kde investor nezamýšlí ovlivnit řízení firmy - jsou proto považovány za spíše krátkodobé investice. V posledních letech jsou v Irsku dominantní právě Portfolio investice.
4.1 Nástroje podporující příliv PZI Základní makroekonomická data ukazují, že irské hospodářství zažívá v posledních dvou desetiletích neobyčejný rozmach. Masivní nárůst vývozů popsaný v kapitole růst objemu vývozů byl z velké části výsledkem úspěšného lákání a přílivu cizího kapitálu a PZI. Dnes je zřejmé, že to byl právě příliv PZI (přímých zahraničních investic) do relativně malého počtu odvětví charakteristických silným růstem produktivity a světové poptávky, proudící zejména z USA a nízká sazba korporační daně, které se na úspěchu ekonomiky významně podílely . Nakolik hrála a hraje roli výše sazby důchodové daně a irská daňová politika, založená na lákání PZI, se pokusím objasnit v následující kapitole. IDA7 (agentura zaměřená na lákání investorů a zodpovědná za investiční pobídky) se zaměřila na lákání velkých mezinárodních bank a dalších finančních institucí. Vzniklo Mezinárodní centrum finančních služeb v Dublinu (1987) a je dnes základnou zpracování dat pro řadu významných bank a obchodníků s cennými papíry.
7 IDA - Industrial Development Autority vznikl v roce 1949 s cílem zprostředkovávat investice zahraničních subjektů (jakási obdoba našeho Czechinvestu).
30
4.1.1 Sazby důchodové daně V této souvislosti je zajímavé prohlédnout si sazby důchodové daně, a to •
osobní důchodové daně
•
korporátní důchodové daně
a vývoj těchto sazeb v čase. Pro mé účely bude klíčová zejména korporátní důchodová daň (jinými slovy daň z příjmu právnických osob) a její nižší – takzvaná preferenční sazba. „Existence diferencovaného přístupu ke zdanění jednotlivých složek ekonomické aktivity protěžovala určitá odvětví, přičemž
tato preferenční sazba daně platila i pro zahraniční
právnické osoby.“8 graf 9 Vývoj sazeb daně z příjmu právnických osob v Irsku vývoj sazby korporátní daně v jednotnou sazbu 12,5% 45
standardní sazba
40 35
preferenční sazba
v%
30 25 20 15 10 5 0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 2000 2001 2002 2003 2005
Příznivější 10% sazba daně z celkového zisku se od 90.let vztahovala i na : •
podniky zpracovatelského průmyslu
•
sektor telekomunikací
•
finančnictví
aniž by tyto podniky musely své výrobky a služby vyvážet do zahraničí.
Na ostatní obchodní odvětví se vztahovala standardní sazba a na „neobchodní“ odvětví sazba 25%. Neobchodními odvětvími se v tomto případě rozumí zejména pasivní příjmy, příjmy typu pozemková renta a příjmy získané těžbou nerostných surovin a minerálních olejů. Díky těmto
nerovným
podmínkám čelili vládní představitelé kritice ze strany
evropských orgánů. Evropská komise preferenční sazbu považovala za daňový dumping a požádala o vyrovnání sazeb na jednotnou úroveň pro všechna odvětví. 8
citace Bakalářská práce Daňová konkurence v EU – příklad Irska 2005, Helena Pajskrová, FI71
31
Z grafu č.9 je patrné, že zatímco v roce v roce 1993 činil rozdíl standardní a preferenční sazby 30%, docházelo v průběhu devadesátých let k postupnému a pravidelnému snižování standardní sazby, která se přibližovala sazbě preferenční, jež zůstávala až do roku 2003 neměnná na úrovni 10%. Od 1.1.2003 podléhají všechny příjmy právnických osob kromě vyjednaných výjimek s nižší nebo žádnou sazbou, tj. oblasti se speciálními daňovými režimy ( letiště Shannon a IFSC- International Finance Service Centre) jednotné sazbě 12,5%. Je logické, že pro nadnárodní společnosti a koncerny se sídlem v Irsku je výhodné deklarovat co nejvyšší zisky zde, protože ty jsou zdaněny jednou z nejnižších sazeb korporátních daní nejen v ramci EU, ale i na světě. Vedle daní ukládaných na finanční kapitál, zboží a služby, jsou právě podnikové daně těmi, které mají vysokou mobilitu základů a o něž se vlády nejvíce bojí. Pokud si státy s vyšší daňovou sazbou chtějí podniky udržet doma, mají na výběr mezi několika možnostmi. Buď v rámci daňové konkurence své daně sníží, nebo se s ostatními státy dohodnou na nějaké formě harmonizace.
4.2 Perspektivní odvětví V současnosti působí v Irsku v oblasti Farmaceutického průmyslu a biofarmaceutik 13 z 15 největších světových firem jako Schering-Plough, Merck, Pfizer, Yamanouchi, Novartis, GlaxoSmithKline, Bristol- Myers Squibb, Allergan – nejen ve výrobní oblasti, ale i ve vědě a výzkumu, sdílených službách - Advanced Medical Optical a Baxter a v SCM9. V lékařských technologiích působí Abbott, Becton Dickinson, Boston Scientific, Essilor, Johnson & Johnson, Stryker, Tyco Healthcare, vyrábějící implantáty, mikroelektronické lékařské přístroje, kontaktní čočky a jiné. V sektoru Informačních a komunikačních technologií, který zaměstnává 91 000 lidí, zde působí mimo jiné IBM, Intel, Hewlett Packard, Dell a Microsoft. Hardware tu vyrábí společnosti Xerox, Oracle, Apple, Ericsson. Dnes je Irsko největší vývozce software na světě. Nová vlna investic přichází koncem 80tých a počátkem 90tých let, kdy prudce roste tento sektor. Programátoři pracují pro světoznámé firmy SAP, SUN, Novell, Accenture, Motorola, Adobe.
9
SCM - Supply Chain Management neboli dodavatelský řetězec.
32
V Mezinárodním centru finančních služeb v Dublinu, založeném vládou v roce 1987, působí nejvýznamnější světové finanční instituce v oblastech mezinárodně obchodovatelných finančních služeb, bankovnictví, řízení fondů, financování aktiv, management investic a firemních zdrojů, pojišťovacích operací atd. Banky a pojišťovny velkých jmen Merrill Lynch, Sumitomo Bank, ABN Amro, Citigroup, AIG, JP Morgan (Chase), Commerzbank, BNP a EMRO si vybrali Dublin jako sídlo svých společností. Služby zahrnují mnoho oblastí – Call centra a operátorská centra pro zákazníky tu mají letecké společnosti např. Lufthansa nebo telekomunikační společnost AOL, Poradenství a outsourcing firma Accenture, Zpracování dat - Lucent Technologies, Online služby internetové firmy Gogole a eBay, Prodej a Marketing – Bertelsmann, Bowne, hotelové řetězce Marriot a Radisson Hotels, Řizení lidských zdrojů a jiné. V oblasti strojírenství, techniky a logistiky tu v klíčových sektorech působí např. ABB, Cardo, Eaton, Honeywell, Ingersoll Rand, Kone, Liebherr, Siemens. Je tu nejvyšší koncentrace firem na světě, jež jsou certifikovány na ISO 9001 – management kvality, vzdělání a rozvinutá infrastruktura umožňující dodávky JIT (Just in Time) tu sehráli klíčovou úlohu. Jako člen EU je zároveň daňovým rájem a využívá v oblasti finančních služeb svoji komparativní výhodu anglicky hovořícího obyvatelstva. V Irsku funguje více než 1000 zahraničních firem, zaměstnávajících přes 130 000 přímo a nepřímo ještě více. Zahraniční firmy vyprodukují cca 25% celkového produktu, jejich vývozy dosahuj podílu 80% celkových exportů.
4.3 Globalizace z pohledu Irska Globalizace je vystavení většího podílu hospodářství země tržním tlakům. Roste mezinárodní ekonomická integrace prostřednictvím obchodu, investic a migrace, což je doprovázeno poklesem relativních nákladů mezinárodních transakcí. •
Podíl světového exportu v běžných cenách tvoří cca 25% světového HDP
•
Obchodní otevřenost USA 12% HDP, Japonsko 30%, Evropa 10%, Čína 25%,
•
Růst otevřenosti od r. 1950 –vyspělé země o 100%
•
Problém „manufactures“
33
4.3.1 Nejglobalizovanější ekonomika Globalizace a její dopad: podle tohoto indexu zahrnujícím ekonomickou, politickou a technologickou integraci mezi 62 zeměmi s 96% podílem na světovém HDP a 85% podílem na světové populaci dosáhlo v období let 2002-2004 (ve třech po sobě jdoucích letech) Irsko v indexu globalizace mezi těmito zeměmi první místo10. •
První v přílivu přímých zahraničních investic
•
První místo v přílivu portfolio investic (aktiva v mld. USD)
Indikátor sledující příliv PZI v 60 sledovaných zemích je měřený příliv toků přímých zahraničních investic jako % HDP nebo celkové hodnoty zboží a služeb vyrobených v Irsku. •
První místo11 (ze 60 zemí IMD) v míře zdanění příjmů právnických osob a vysoké míře návratnosti investic.
•
Třetí v celkové produktivitě (HDP na zaměstnanou osobu v paritě kupní síly)
Měří míru přidané hodnoty a produkční schopnosti ekonomiky a konkurenceschopnost v 60 zemích. Výkon produktivity vyjádřený v paritě kupní síly umožňuje mezinárodní srovnání, protože bere v úvahu rozdíly v kurzech měn a přepočítává ji na kupní sílu. •
Ze 111 srovnávaných zemí12 je považováno za nejatraktivnější místo k životu podle studie EIU.
•
Nejvyšší počet absolventů13 v přírodních a technických oborech
Tyto data srovnávají postavení Irska v rámci Evropy a s hlavními konkurenčními oblastmi ve vědě a výzkumu - Japonskem a USA. •
Druhé místo14 v dosažení vyššího vzdělání (terciální vzdělání) mezi populací 20-34 let.
•
Umístění mezi Top 15 ve spolupráci komerční sféry a akademické oblasti v oblasti vědy a výzkumu.
10
Zdroj: AT Kearney / Foreign Policy Magazine Globalisation Index, 2004
11
Zdroj: IMD, World Competitiveness Year Book, 2004 Zdroj: The economist inteligence unit, Worldwide quality of life index 2005. 13 Zdroj: EU Directorate-General for Research: Third European Report on Science and Technology Indicators 2003; per 1000 population aged 20-34 14 Zdroj: EU Directorate-General for Research: Third European Report on Science and Technology Indicators 2003; per 1000 population aged 20-34 12
34
Je to jeden z klíčových ukazatelů moderní a proinovativní ekonomiky. Stupeň využití a propojení znalostí a technologií a její využití v podnikatelském prostředí je vysoce ceněný faktor růstu ekonomiky. Umístilo se na 11 té pozici ze 102 sledovaných zemí. •
Třetí 15v adaptabilitě a míře přizpůsobení. Sleduje se snadnost a efektivnost, s níž lidé čelí a reagují na změny a výzvy
4.3.2 Postavení Irska v Unii Intratrade- tedy vzájemný obchod Irska s ostatními členskými zeměmi EU nabývá na intenzitě. Nejdůležitější obchodní partnery jsem zmínil v kapitole popisující teritoriální a komoditní strukturu. „Již od poloviny roku 1968 neexistují mezi členskými státy ES žádná cla. Evropská unie je tedy jednotným celním územím, v němž existuje společný celní sazebník vůči zboží ze třetích států“16 Pokud budeme sledovat vývoj Irska a srovnáme jeho postavení v roce 1986 a dnes, zjistíme, že z relativně chudého státu na periferii Evropy se stalo v letech během několika málo let konkurentem v oblasti nových pracovních příležitostí a PZI. Spory s Evropskou komisí Ani Irsku se nevyhnuly soudní spory, zejména v oblasti podpory a upřednostňování domácích výrobců na úkor výrobků dovezených. Typickým případem této diskriminace je státní podpora prodeje domácího zboží. Akcí „Buy Irish“ chtěla irská vláda o 3% zvýšit prodej irského zboží na úkor dovozu. Přijala za tímto účelem řadu podpůrných opatření“, např. zřídila informační servis pro zákazníky, informující o tom, kde je možné zakoupit irské zboží, zřídila výstavní kapacity pro irské zboží, zavedla symbol „Buy Irish“ pro zboží vyrobené v Irsku a organizovala veřejnou kampaň ve prospěch irského zboží. Kampaň prováděla organizace jménem Irský výbor pro zboží, do jisté míry státem finančně podporovaná instituce. První dvě aktivity byly postupně opuštěny, v ostatních aktivitách bylo pokračováno. Komise zmíněnou kampaň napadla jako diskriminační a Evropský soudní dvůr (ESD) ji rozsudkem 249/81 potvrdil, a to i přesto, že kampaň nevedla k zamýšlenému výsledku a ve skutečnosti prodej irského zboží i nadále klesal.
15
zdroj citace: IMD, World Competitiveness Year Book, 2004
16 citace: publikace evropská unie blíže podnikatelům, str.14. Centrum pro evropskou integraci při hospodářské komoře ČR, PRAHA 2005
35
4.4 Negativa PZI: Příliš se o tom nemluví, ale příliv zahraničního kapitálu do domácí ekonomiky s sebou nutně nepřináší jen samá pozitiva. Zde jsou některé záporné stránky PZI. Příliv zahraničních investic plyne zpravidla jen do perspektivních odvětví a jednotlivá odvětví irské ekonomiky se rozvíjí nerovnoměrně . ¾
Tento problém bývá někdy nazýván jako Duální ekonomika, pro niž je charakteristická jak vysoce vyspělá část hospodářství vlivem přílivu PZI, tak i existence méně úspěšného sektoru domácích producentů.
¾
Problém „Race to the bottom“ V podmínkách stále se zostřující konkurence se i ostatní země uchylují ke snižování sazby daně z příjmu právnických osob a celkového daňového zatížení firem. Vliv nízké úrovně zdanění zisku příznivě ovlivňuje nejen výši vybraných daňových příjmů, ale i množství PZI plynoucích do země. Tento závod (race) je veden snahou o udržení stávajících daňových poplatníků - korporací a přílivu zahraničního kapitálu a vede k postupnému snižování sazeb možná “až na dno“ (to the bottom). Je to patrné i v kapitole popisující vývoj korporátní daně na případu Irska.
36
Závěr Věřím, že se mi dostatečně podařilo uchopit popisované téma v těch oblastech, které jsem uvedl v úvodu. Patřičný prostor byl věnován základním makroekonomickým ukazatelům, zejména ukazateli HDP v paritě kupní síly a nezaměstnanosti. Míra otevřenosti ekonomiky je jednou z největších na světě, což se projevilo a ukázalo v kapitole popisující obchodní bilanci. Popsal jsem nejdůležitější obchodní partnery i trendy v posledních letech . Podařilo se mi rovněž dostatečně popsat komoditní strukturu dovozu a vývozu dle SITC a ukazatel reálných směnných relací nejen z teoretické, ale i praktické stránky. Zde pro mě bylo největším překvapením zjištění, jak klíčovou oblastí je pro Irsko právě chemický průmysl. Samozřejmě jsem mohl více prostoru věnovat i Bilanci služeb a Platební bilanci jako celku. Nepopsal jsem sice služby a jejich přínos k platební bilanci statisticky, ale vyjmenoval jsem nejdůležitější a nejperspektivnější odvětví ve službách i firmy, jež je poskytují. Uspokojivě jsem popsal i komparativní výhody a nevýhody ekonomiky i příčiny, proč je Irsko jednou z nejglobalizovanějších ekonomik. Se změnami v ekonomické pozici Irů se začal měnit i jejich přístup k členství v EU. Objevují se i určité náznaky nedostatku solidarity vůči kandidátským zemím, ve snaze bránit své dosavadní komparativní výhody v podobě štědrých příspěvků z unijních fondů. V červnu 2001 bylo těsné odmítnutí smlouvy z Nice v irském referendu hrozbou pro zastavení procesu integrace budoucích nových členů. Naštěstí se v opětovném referendu vládě podařilo vysvětlit důležitost smlouvy pro budoucnost Evropy a smlouva byla přijata. Toto odmítnutí pramenilo patrně z obavy náhlé změny pozice z čistého příjemce na čistého plátce, kterým se stane v roce 2007. Pozitivně však hodnotím přístup k novým členským zemím unie na trhu práce a možnost pracovat v Irsku bez jakýchkoli administrativních omezení, což bylo ještě před několika lety nepředstavitelné.
37
Použitá literatura a další prameny 1. Adámková V., Kalínská E., Kratochvíl P.: Ekonomická a politická integrace Evropy, Vysoká škola ekonomická, Praha 2003, ISBN 8024505207, 137 stran 2. Jirges T.: Směnné relace v zahraničním obchodě, Vysoká škola ekonomická, Praha 2002 3. Kalínská E., Petříček V.: Mezinárodní obchod I, Vysoká škola ekonomická, Praha 2003 4. Plchová B.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, Vysoká škola ekonomická, Praha 2006 5. Central Statistics Office: Statistical Yearbook of Ireland , Dublin 2003. ISBN 0755715233, 449 stran 6. Erbenová M.: Irský „ekonomický zázrak“ – poučení pro jiné? [cit. 1.3.2005], dostupný na http://www.lipa.cz/case_lipa_V_Irskocase.doc 7. Chrást J.: Integrační vývoj, problémy a současné postavení Irska v EU, dp, VŠE, Praha 2004 8. Pajskrová H.: Daňová konkurence v EU – příklad Irska 2005, Bakalářská práce FI71 9. Růžička J.: Příčiny irského hospodářského úspěchu, dp, VŠE, Praha 2004, 000084790 10. Irsko – teritoriální informace pro exportéry a investory, KSE VŠE, Praha 1996 11. World Competitiveness Year Book, 2004, IMD 12. AT Kearney / Foreign Policy Magazine Globalisation Index, 2004 13. Publikace Evropská unie blíže podnikatelům, Centrum pro evropskou integraci při hospodářské komoře ČR, PRAHA 2005 14. The economist inteligence unit, Worldwide quality of life index 2005. 15. Directorate-General for Research: Third European Report on Science and Technology Indicators 2003 16. Elektronické publikace External trade 13, OECD 2005 17. Elektronické publikace Central Statistics Office Ireland VOL.external trade 21.03.2006 18. OECD ANA database, OECD ALFS databáze www.oecd.org 19. Publikace European Comision: The Economic and Financial Situation in Ireland in the transition to EMU
38
Webové stránky a elektronické databáze jako zdroje dat 20. http://europa.eu.int/estatref/info/sdds/en/strind/ecobac_gdp_base.htm 21. www.euroskop.cz 22. www.eu2004.ie 23. www.idaireland.ie 24. www.sourceoecd.org 25. www.taxireland.ie 26. www.cia.gov 27. www.laborsta.ilo.org 28. http://epp.eurostat.cec.eu.int 29. www.cso.ie 30. http://www.idaireland.com/uploads/reports/Annual_report_2004/irelands_global_rating.ht ml
39
