Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2011
Jana Holubová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Analýza trhu medu v České republice
Autor bakalářské práce:
Jana Holubová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Markéta Procházková, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza trhu medu v České republice“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 15. května 2011
Podpis:………………..
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Markétě Procházkové, Ph.D., za důležité rady, připomínky a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich podporu a poskytnutí cenných informací z oboru včelařství.
Název bakalářské práce: Analýza trhu medu v České republice
Abstrakt: Bakalářská práce popisuje historii, zákonitosti a význam chovu včel. Analyzuje současnou situaci na trhu medu v České republice a vystihuje problémy, se kterými se včelařství potýká. Zjišťuje příčiny nízké spotřeby medu v ČR a navrhuje opatření, která by mohla vést k jejímu postupnému navýšení, a to až na úroveň dosažení optimálního opylení hmyzosnubných rostlin.
Klíčová slova: včelařství, včelí produkt, med, trh medu, spotřeba medu
Title of the Bachelor´s Thesis: Analysis of the honey market in the Czech Republic
Abstract: This Bachelor's thesis describes the history, the processes and the importance of keeping bees. It analyzes the present circumstances of the honey market in the Czech Republic and describes the problems which beekeepers face. It identifies the causes of low honey consumption in the CR and suggests measures that could lead to its gradual increase, up to a level optimal for the pollination of plants.
Key words: beekeeping, bee products, honey, honey market, consumption of honey
OBSAH: ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 1.
Obecné poznatky z marketingu......................................................................................... 3 1.1. Marketing ................................................................................................................ 3 1.2. Trh ........................................................................................................................... 4 1.3. Marketingový výzkum ............................................................................................ 7
2.
Obecné poznatky o včelařství a o medu ........................................................................... 9 2.1. Letmý pohled do historie včelařství ........................................................................ 9 2.2. Význam včel .......................................................................................................... 10 2.3. Hlavní včelí produkt – med ................................................................................... 11 2.4. Účinky medu ......................................................................................................... 13
3.
VČELAŘENÍ v České republice .................................................................................... 15 3.1. Český svaz včelařů (ČSV) ..................................................................................... 15 3.2. Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s. .................................................................. 15 3.3. Vyplatí se vůbec chov včel? .................................................................................. 16 3.3.1.
Včelařovy náklady .................................................................................. 17
3.3.2.
Včelařovy výnosy.................................................................................... 20
3.3.3.
Shrnutí ..................................................................................................... 21
3.4. Popis velikosti trhu ................................................................................................ 22 3.4.1.
Tržní potenciál ........................................................................................ 22
3.4.2.
Tržní kapacita .......................................................................................... 22
3.4.3.
Stupeň nasycenosti .................................................................................. 23
3.5. Popis subjektů trhu ................................................................................................ 23 3.5.1.
Strana nabídky ......................................................................................... 23
3.5.2.
Strana poptávky ....................................................................................... 26
3.6. Srovnání spotřeby medu s jinými státy EU ........................................................... 27 3.7. Shrnutí hlavních problémů trhu medu v ČR ......................................................... 28 4.
ZJIŠTĚNÍ PŘÍČIN NÍZKÉ SPOTŘEBY MEDU V ČR ................................................ 29 4.1. Možné příčiny nízké spotřeby medu v ČR ............................................................ 29 4.2. Ověření pravdivosti výše popsaných hypotéz ....................................................... 30 4.2.1.
V České republice je nekvalitní med. ..................................................... 30
4.2.2.
V České republice je drahý med. ............................................................ 31
4.2.3.
V České republice je nedostatečná nabídka medu. ................................. 32
4.2.4.
Včelaři mají špatný, či dokonce nemají žádný marketing. ..................... 33
4.2.5.
Spotřebitelé nemají dostatek informací. .................................................. 34
4.2.6.
Stát nedostatečně podporuje včelaře. ...................................................... 34
4.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 36 4.4. Závěry.................................................................................................................... 40 5.
NÁVRHY NOVÉ STRATEGIE .................................................................................... 41 5.1. Zajistit informovanost českých spotřebitelů.......................................................... 41 5.1.1. Informace o tom, jak je med zdravý........................................................ 42 5.1.2.
Informace o tom, že včely fungují jako přirozený filtr ........................... 43
5.1.3. Informace o tom, že prostředí úlu je naprosto sterilní ............................ 43 5.1.4.
Informace o tom, že med je lepší sladidlo než cukr ................................ 44
5.1.5.
Informace o tom, že zkrystalizování medu je správné ............................ 45
5.2. Podpořit marketingové aktivity včelařů ................................................................ 46 5.3. Využívat a kontrolovat ochranné známky „ČESKÝ MED“ a označení „MED“ .. 47 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 49 SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY .................................................................................. 51 PŘÍLOHY................................................................................................................................. 56
ÚVOD Včelaření patří mezi nejstarší obory lidské činnosti. Jeho mimořádný význam spočívá v tvorbě a zachování životního prostředí. Bez procesu opylování by totiž v potřebném rozsahu nemohly existovat rostliny tvořící základ života naší planety. Tento proces zajišťují především včely, které jsou z celé hmyzí říše nejlepšími a nejdůležitějšími opylovači. Mezi lidmi jsou však známy spíše díky jiné své činnosti, a to výrobě medu. Med byl před výrobou cukru takřka jediným a tedy univerzálně používaným sladidlem. Starověké civilizace na med pohlížely jako na zázrak a jeho skutečný původ a složení byly záhadou. Aristoteles ve 4. stol. před n. l. napsal, že „Med padá z nebe, když vycházejí hvězdy.“ Daleko dříve, v Egyptě, věřili, že med pramení ze slz boha Re. Tedy včely, podobně jako med, byly uctívány. 1 I u nás má tento přírodní produkt bohatou historii. V Kosmově kronice se například píše, že bájný praotec Čech nalákal svůj lid do oblasti dnešní střední Evropy na hojnost mléka a strdí. Ono strdí není nic jiného než právě med. 2 Měli bychom si tohoto zázračného včelího produktu vážit tak, jako naši předci, a uctívat ho stejně tak, jako dříve ve starém Egyptě. Téma „Analýza trhu medu v České republice“ jsem si vybrala z toho důvodu, že včelaření je naší rodinnou tradicí. Včelařil už můj pradědeček, kterému pomáhal od útlého věku jeho syn – můj dědeček. Nebylo tedy žádným překvapením, že dědeček jednoho dne všechny úly zdědil a začal včelařit sám. S velkým nadšením včelařil celý svůj život a opět přišla chvíle své úly někomu předat. Dědeček však žádného nadšeného nástupce neměl. Moje maminka ale nechtěla zničit to, co se s láskou budovalo tolik desetiletí, a tak začala včelařit ona sama. Převzala tedy přesně ty samé úly, které vyrobil můj pradědeček, a začala se všechno učit od začátku. Tím byla celá naše rodina vtažena do tohoto krásného řemesla, ale zároveň i do nutnosti řešit s tím související ekonomické záležitosti. Touto cestou jsem se tedy dostala i já k tématu včelařství a trhu medu.
1 2
Normanová, J. (1993). MED. Internetový zdroj: http://vcelarstvi.webnode.cz/vceli-produkty/med/
1
Včelařství se v České republice potýká s několika problémy. Největším problémem je relativně nízká spotřeba medu. Čeští spotřebitelé tento včelí produkt vnímají spíše jako „vzácnost a lék“, zatímco v jiných evropských státech je považován za hodnotnou potravinu a součást zdravé výživy.3 Nízká spotřeba medu zapříčiňuje mimo jiné i poměrně nízkou rentabilitu tohoto oboru. Včelaři tak nejsou dostatečně motivováni k pokračování v této činnosti a noví potencionální včelaři k tomu vstoupit do odvětví. To je další problém, se kterým se české včelařství potýká. Generace včelařů totiž stárne a pomalu přichází doba, kdy je zapotřebí přivést novou sílu do odvětví, aby se pokračovalo v řemesle, které je staré jako lidstvo samo a které je tak důležité pro život nás všech. Cílem mé bakalářské práce je tedy zhodnotit současnou situaci na trhu s medem, určit hlavní problém této oblasti, nalézt jeho příčiny a navrhnout možná řešení, které by mohla zlepšit současný nepříznivý stav. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V první -teoretické části shrnu obecné poznatky z marketingu, které s tématem souvisejí. Abych nastínila zákonitosti tohoto řemesla, sepíši také základní poznatky o včelaření a o medu. Dále krátce představím Český svaz včelařů a donedávna jediné české včelařské učiliště. V druhé - praktické části se budu zabývat ekonomickou stránkou včelaření. Zanalyzuji, zda se vyplatí chovat včely, a popíši trh medu v České republice. Dále shrnu základní problémy včelaření u nás, určím hlavní problém této oblasti a stanovím možné příčiny nepříznivého stavu. Nepříznivou situaci budu zkoumat z několika úhlů. Příčiny budu hledat jak na straně nabídky, tedy včelařů, tak na straně poptávky, tedy spotřebitelů. Další hypotézou bude nedostatečná podpora ze strany státu. Stanovené hypotézy budu poté ověřovat a učiním z nich závěry. Závěry podložím i vlastním dotazníkovým výzkumem. V poslední části se pokusím navrhnout možná řešení, která by mohla vést k postupnému řešení daných problémů.
3
JIRKA, Ing. Václav. Proč je sladký business jen čtvrtinový?. Moderní včelař 4/2007
2
1. 1.1.
Obecné poznatky z marketingu Marketing 4 Termín marketing byl dříve chápán jako umění přesvědčit zákazníka a
prodat mu určitý výrobek či službu. V dnešní době je toto pojetí zastaralé a nevystihuje přesně podstatu moderního marketingu. Jeho nový význam spočívá podle knihy Philipa Kotlera „Moderní marketing“ v uspokojování potřeb zákazníka. Právě zákazník je středobodem všeho dění a podle jeho potřeb a přání se odvíjí celý proces od návrhu, výroby, propagace až po prodej výrobku či služby. Ve zmíněné knize je marketing definován jako: „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.“ V této definici marketingu se promítá již zmíněný hlavní cíl marketingu – uspokojit potřeby a přání zákazníka. Po pečlivém přečtení definice dále nalezneme dva důležité skryté pojmy, a to poptávka a nabídka. Nejdříve definuji poptávku. Poptávka je tvořena zákazníky. Zákazníci mají nekonečně mnoho potřeb a přání, které by si chtěli splnit. K tomu však potřebují zdroje. Ty jsou však pro každého z nás omezené. Proto si musíme pečlivě rozhodnout, na jaké potřeby své omezené prostředky vynaložíme. Poptávku formuje ten zákazník, jehož potřeby jsou spojeny se schopností za ně zaplatit. Philip Kotler shrnul tuto charakteristiku do krátké a úderné definice poptávky, která zní: „přání podložená kupní silou“. Zákazníci svá přání uspokojují prostřednictvím produktů. Tím jsem se dostala k druhému důležitému pojmu, a to je nabídka. Philip Kotler definuje marketingovou nabídku jako: „určitou kombinaci produktů, služeb, informací nebo prožitků, které trh nabízí k uspokojení potřeb nebo přání.
4
KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání, s. 38, 40, 41
3
1.2.
Trh Termín „trh“ je známý od pradávna a vznikl z baltoslovanského slova
„turguti“, což je v doslovném překladu „trhati“. Trh se označoval jako „turgus“ a byl významnou událostí jak venkovského, tak i městského života. Původně znamenal místo, kde chtěl obchodník „otrhat“ co nejvíce zákazníků. Obecně lze říci, že se na tomto místě střetávali prodávající a kupující za účelem směny zboží. Nebyl to však zdaleka jediný účel tohoto setkání. Právě zde se také tvořily ceny a navazovaly obchodní kontakty. 5 Dnes je termín „trh“ používán daleko obecněji a dokonce i v různých významech. Odlišně vnímají tento termín ekonomové a marketéři. Ekonomové se shodují s původní definicí trhu, kterou jsem popsala výše. Jako trh označují „skupinu prodávajících a kupujících, kteří obchodují s určitou třídou produktů“. Trhy pak rozlišujeme například podle zákazníků nebo podle toho, s jakými produkty se na trhu obchoduje. Rozdílem oproti původnímu označení je pouze to, že se trh stal spíše abstraktním pojmem, který už nemusí označovat konkrétní fyzické místo. Doba totiž natolik pokročila, že se může směna zboží realizovat například přes elektronická nebo televizní média. Marketingoví specialisté naproti tomu vnímají trh jako „souhrn všech skutečných i potencionálních kupujících určitého výrobku nebo služby“. Do definice trhu tedy vůbec nezahrnují stranu prodávajících. Souhrn prodávajících označují jiným termínem, a to odvětvím. 6 Vztah trhu a odvětví znázorňuje následující obrázek: Obrázek 1: Jednoduchý marketingový systém Zdroj: KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání, s. 45
5 6
Internetový zdroj: http://www.honzajicha.cz/slovnik.html KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání, s. 44, 45
4
Výzkum trhu 7 Pro každý podnik je velmi důležité poznat konkrétní trh a identifikovat základní vztahy mezi jednotlivými subjekty. Pro tyto účely se provádí výzkum celkové tržní situace. Jeho úkolem je zaměřit se převážně na informace o velikosti trhu, o jednotlivých subjektech trhu a na informace o vývoji trhu. •
Výzkum velikosti trhu Pan Kozel ve své knize „Moderní marketingový výzkum“ uvádí, že velikost
trhu zjistíme jako „počet jednotek schopných a ochotných spotřeby a schopných a ochotných si tuto spotřebu ekonomicky zabezpečit. Dále je dána množstvím těch, kteří skutečně spotřebovávají.“ Pro analýzu velikosti trhu jsou tedy důležité tři tržní veličiny, a to tržní potenciál, tržní kapacita a tržní podíl firmy. Všechny tyto veličiny postupně popíši. a) Tržní potenciál Tržní potenciál je „celková možná absorpční schopnost trhu pro určitý výrobek, za určitou dobu ve vztahu ke všem nabízejícím.“ Představuje tedy nejvyšší možnou koupěschopnou poptávku v určitém oboru za jeden rok. K výpočtu potřebujeme znát počet zákazníků a průměrnou spotřebu produktu. Tržní potenciál = počet zákazníků * průměrná spotřeba produktu/1 rok
b) Tržní kapacita (objem trhu) Tržní kapacita zahrnuje „všechna skutečně realizovaná (vyrobená, prodaná nebo spotřebovaná) množství určitého výrobku všemi nabízejícími za jeden rok.“ Poměr tržní kapacity a tržního potenciálu udává stupeň nasycenosti trhu. Stupeň nasycenosti trhu v % = (tržní kapacita / tržní potenciál) * 100
7
KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum, s. 180, 181
5
c) Tržní podíl firmy Tržní podíl firmy je podle knihy pana Kozla „poměr mezi prodejem firmy a tržní kapacitou za určité období. Tento ukazatel vyjadřuje, jak silné je postavení určitého výrobku firmy ve srovnání s výrobky konkurenčními.“ Tržní podíl firmy v % = (prodej firmy za 1 rok / tržní kapacita) * 100
Obrázek 2: Charakteristiky velikosti trhu Zdroj: KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum, s. 181
Tržní potenciál Tržní kapacita Tržní podíl
•
Výzkum subjektů trhu Každý podnik je při své činnosti ovlivňován celou řadou tržních subjektů.
Pan Kozel tyto subjekty ve své knize „Moderní marketingový výzkum“ uvádí takto: •
zákazníci,
•
dodavatelé,
•
distributoři,
•
konkurence,
•
veřejnost.
6
1.3.
Marketingový výzkum 8 Pan Philip Kotler definuje ve své knize „Moderní marketing“ cíl
marketingového výzkumu jako: „systematické plánování, shromažďování, analýzu a vyhodnocování informací potřebných pro účinné řešení konkrétních marketingových problémů.“ Celý proces shrnul do 4 základních kroků, které můžeme vidět na následujícím obrázku: Obrázek 3: Fáze marketingového výzkumu Zdroj: KOTLER, Philip; ARMSTRONG, Gary. Marketing: 6. vydání, s. 228
Definování problémů a cílů výzkumu
Realizace výzkumu ‐ shromažďování a analýza dat
Příprava plánu výzkumu, návrh metodiky
Vypracování zprávy a prezentace výsledků
Na začátku marketingového výzkumu se musí přesně definovat problémy, které chce podnik řešit, a cíle celého výzkumu. Tento krok je bezpochyby nejtěžší z celého procesu. Pokud této části není věnována náležitá pozornost, může celý výzkum znamenat pouze značné vynaložení prostředků bez správné vypovídající hodnoty. Podle cíle dělíme výzkum na výzkum explorativní, deskriptivní a kauzální. Pan Kotler definuje tyto jednotlivé druhy takto: „Cílem explorativního výzkumu je shromáždit předběžné informace, které napomohou definovat problém a odhadnout hypotézy. Cílem deskriptivního výzkumu je kvalifikovaně popsat marketingové problémy, situaci na trhu apod. – jde např. o popis tržního potenciálu pro určitý výrobek. Cílem kauzálního výzkumu je otestování hypotéz o příčinných a následných vztazích.“
8
KOTLER, Philip; ARMSTRONG, Gary. Marketing: 6. vydání, s. 227 - 240
7
V podnicích se často postupuje postupně od explorativního výzkumu po deskriptivní až ke kauzálnímu výzkumu. V druhém kroku marketingového výzkumu si podnik připraví plán výzkumu a navrhne metodiku. V této fázi si tedy musí ujasnit, jaké informace potřebuje a jakým způsobem je získá. Třetím krokem je realizace výzkumného plánu. Tento krok zahrnuje shromažďování, zpracování a analýzu informací. Podnik může shromažďovat informace sám nebo prostřednictvím jiné firmy. Informace můžeme dělit z mnoha hledisek. Jedním z nejzákladnějších pohledů je rozdělení informací na primární a sekundární. Sekundární informace jsou již existující informace, které byly shromážděné za účelem jiného výzkumu. Zjišťování těchto dat je samozřejmě jednodušší a méně finančně náročné. Podnik může využít firemní informační databázi, externí informační zdroje, on-line databází, apod. Problém může nastat, když požadované informace zatím neexistují. Pak se jedná o informace primární, což jsou zcela nové informace, které ještě nikdo shromáždil. Podnik při jejich obstarání může využít metodu pozorování, dotazování nebo metodu experimentu. Nejvíce používanou metodou je metoda dotazování. Podnik tímto způsobem získá popisné informace, jako jsou například znalosti respondentů, jejich postoje, preference či nákupní zvyklosti. Informace můžeme dále dělit podle charakteru na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní údaje jsou například počet, frekvence, rychlost, délka apod., a kvalitativní údaje jsou například životní styl, postoje, spokojenost, motivy a názory.
8
2. 2.1.
Obecné poznatky o včelařství a o medu Letmý pohled do historie včelařství Je třeba si uvědomit, že včela vznikala zároveň s vývojem kvetoucích
rostlin, tudíž žila daleko dříve než člověk. V době ledové zavládly na zemi velké klimatické změny, které postupně zahnaly všechna zvířata do teplých krajin. A tak se i včely přesunuly na jih Evropy, kde několik set tisíc let spokojeně žily. Až když se ledovce postupně přesouvaly na sever a klima se zmírňovalo, včely se stěhovaly stejným směrem. Obydlovaly jeskyně, skalní trhliny nebo duté stromy v lesích. Právě zde se s nimi později setkal člověk. Začala tedy první etapa včelařství – včelařství brtnické, neboli lesní.9 Nejstarší zmínky o odebírání medu včelám
Obrázek 4: Malba z Pavoučí jeskyně
jsou z dob, kdy ještě nebyly rozšířeny zemědělské
Zdroj: http://www.n-celari.sk/sal
civilizace. Člověk je zobrazen na prehistorických malbách, na kterých vybírá med z hnízd divokých včel visících v závratných výškách na skalách nebo v dutých kotlinách stromů. Jedny z nejstarších jeskynních maleb byly objeveny v Pavoučí jeskyni ve Španělsku kolem 12 tisíc let př. n. l. Tyto malby podrobně popisují celý proces vybírání medu včelám. Druhá etapa včelařství začala v době, kdy člověk prozřel a chtěl si zjednodušit práci. Část dutého stromu, ve kterém se ukrývalo včelstvo, tedy oddělil a přenesl blíže ke svému obydlí. Tak tedy vznikl první úl.10 V tomto období tedy člověk již choval včely záměrně pro výrobu medu a vosku. Nejstarší doklady o domestikaci včel známe z Egypta ve 4. tisíciletí př. n. l., kde si lidé úly zdokonalili a včely chovali v hliněných nádobách válcovitého tvaru. 11 Med byl sice používán ke slazení, ale v době Staré říše byla jeho cena natolik vysoká, že si ho mohl dovolit pouze faraon a jeho dvořané. Chudším vrstvám byl med později přístupný pouze díky přetrvání sběru
9 10 11
Včelařská encyklopedie : 2. přepracované a rozšířené vydání., s. 15 Včelařská encyklopedie : 2. přepracované a rozšířené vydání., s. 15 Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ, s. 26
9
medu od divokých včel. 12 Poslední etapa včelařství se označuje jako období racionálního včelaření. To je v našich zemích datováno od druhé poloviny 18. století. V této době u nás prakticky zanikly poslední zbytky brtnictví. Začaly se sestrojovat nově řešené úly, které umožňovaly včelaři lépe sledovat vývoj včelstva a manipulovat s ním podle jeho potřeby. O rozšíření včelaření se začal zajímat stát a toto odvětví se podporoval. Byly vydány první včelařské patenty, zřízeny včelařské školy a chov včel se začal evidovat. 13
2.2.
Význam včel Chov včel byl pro člověka v každé době značně užitečný. Světový vědec
Albert Einstein ve svém citátu prohlásil: „Tam, kde nemůže žít včela, nemůže žít ani člověk. Krajina se do tří let změní v poušť a nehostinnou pustinu a člověk zanikne“. Tento výrok se opírá o nejvýznamnější poslání včely – opylovací činnost. Včela medonosná je hlavním opylovačem většiny druhů hmyzosnubných rostlin. 14 Hmyzosnubná rostlina je podle Včelařské encyklopedie rostlina, která je pro své opylení odkázána pouze na hmyz. Včely mají jednu velmi důležitou vlastnost, která je od všech jiných opylovačů odlišuje. Tuto vlastnost zaznamenal již řecký filosof Aristoteles těmito slovy: „Včela nepoletuje při každém výletu z jednoho květu na květ jiného druhu, ale létá pouze na jeden druh květů, aniž by se přitom dotkla jiných, dokud se nevrátí do svého obydlí.“ Díky této vlastnosti jsou včely z celé hmyzí říše nejlepšími opylovači. 15 Celkem 84 % rostlinných druhů pěstovaných v Evropě a 76 % produkce potravin je závislých na opylení včelami. 16 Jejich význam tedy spočívá v tvorbě krajiny, udržování ekologické rovnováhy a ve výnosech v zemědělství a ovocnářství. Přesto, že je opylování nejvýznamnějším posláním včel, lidem nejznámější je hodnota přímých včelích produktů. Ty se dělí na produkty rostlinného a živočišného původu. Do první skupiny patří med, pyl a propolis, zatímco do druhé skupiny řadíme mateří kašičku, včelí vosk a včelí jed. Všechny tyto včelí produkty jsou člověku velmi užitečné a působí blahodárně na udržení jeho svěžesti a zdraví. Stačí se
12 13 14 15 16
VČELAŘSTVÍ. (10/2010). Odborný a spolkový měsíčník, s.338, 339 Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ, s. 29 Báchor, E., & kolektiv, a. (2008). Sto let včelařství na Pardubicku, s. 131 Včelařská encyklopedie : 2. přepracované a rozšířené vydání., s. 537 Internetový zdroj: http://www.vcely.tabor.cz/europarlament-se-zabyva-tematem-vcel/
10
pouze dobře informovat, na jaké problémy konkrétní produkty použít. 17 Dalším neopomenutelným významem včel je tedy podpora zdraví lidské populace a společensky prospěšné využívání volného času člověka. 18 Stejně tak, jak se vyvíjela lidská společnost, vyvíjela se i užitečnost jednotlivých včelích produktů. Například s rozšířením pěstování cukrové třtiny se med přestal používat jako univerzální sladidlo. Společně s rozvojem petrochemie klesal význam vosku jako prostředku ke svícení. Naopak s rozšířením a koncentrací ploch hmyzosnubných rostlin vzrostl význam včely jako opylovače. V poslední době se rozvíjí farmaceutický průmysl a současně s tím se začínají oceňovat netradiční včelí produkty. Za stále důležitější se považuje také význam včelařství ve využívání volného času člověka a v ochraně životního prostředí. 19
2.3.
Hlavní včelí produkt – med Ve své bakalářské práci se budu zabývat zejména jedním z rostlinných
produktů včel – medem. Slovo „honey“ (med) pochází z germánského slova „hunaga“, což znamená zlatý. Starověké civilizace pohlížely na med jako na zázrak a pravdou zůstává, že i dnes, přes dlouholeté vědecké výzkumy, nevíme vše o jeho podstatě. 20 Pan Evžen Báchor ve své knize „Sto let včelařství na Pardubicku“ definuje med jako „potravinu přírodního sacharidového charakteru, která je vytvořena společenstvím včel z nektaru nebo medovice z živých částí rostlin, kterou včely sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají zrát v plástech.“ 21 V této definici je naznačeno, jak med vzniká. Med vzniká zejména z nektaru, který medonosné včely „létavky“ sbírají z květů. Jsou to starší včely, které svým věkem již dospěly k práci ve volné přírodě. Nektar je sladká tekutina produkovaná kvetoucími rostlinami k přilákání hmyzu, který jim pomáhá v opylení. Tento nektar včely ukládají do medného váčku a nosí do úlu. Z jedné návštěvy květu získá včela jen nepatrné množství nektaru. Aby naplnila medný váček velký jako
17 18 19 20 21
VČELAŘSTVÍ. (1/2011). Odborný a spolkový měsíčník, s. 25 Báchor, E., & kolektiv, a. (2008). Sto let včelařství na Pardubicku, s. 133 Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ, s. 46 Normanová, J. (1993). MED, s. 4 Báchor, E., & kolektiv, a. (2008). Sto let včelařství na Pardubicku, s.138
11
špendlíková hlavička, musí navštívit přibližně tisíc květů. Přitom jedna včela nanosí za celý svůj život pouze půl čajové lžičky medu. V úlu med odebírají úlové včely „mladušky“. To jsou mladé včely, které jsou pověřeny prací v úlu. Tyto včely nektar dále zpracovávají a obohacují o enzymy. Na zpracování obsahu jednoho medného váčku se podílí deset až dvanáct mladých včel. Nektar dále několikrát přenášejí mezi jednotlivými buňkami v plástech. Tím se odpařuje voda a po odpaření dostatečného množství již můžeme hovořit o přeměně nektaru v med. Jakmile je buňka do určité výše zaplněna, je víčkována čistým panenským včelím voskem. Z medné buňky se stává ideální konzerva, která chrání svůj obsah před okolními vlivy a umožňuje nerušený průběh zrání medu. Je to ale právě i ten okamžik, kdy nastupuje včelař a nastává medobraní. 22
Obrázek 5: Původ medu a jeho zpracování Zdroj: http://www.vcelky.cz/med.htm
22 Kolektiv pracovníků sekretariátu ČSV. Napsali o medu – Med je potravina s mimořádnými vlastnostmi a účinky
12
Pro ohodnocení medu jsou důležité tři faktory – vůně a příchuť, barva a konzistence. Vůně i příchuť jsou dány druhem květů, z nichž je nektar sbírán. Podle různých druhů květů má každý med svůj specifický buket. Také barva může být ovlivněna druhem květu a může se různit od téměř bezbarvé, která je typická u akátového medu, až po velmi tmavou, kterou mají některé medovicové medy. Hustota medu záleží na tom, s jakou obratností je med stáčen z plástu. Jestliže této fázi není věnována náležitá péče, může být med příliš řídký. 23 Časem však téměř každý med zkrystalizuje, což je zcela přirozená změna jeho konzistence z řídké na hustou. Tento proces by nastal, i kdyby med zůstal v plástech ve včelím úlu. Je to známka kvality a šetrného zacházení, což bude vysvětleno později. Dlouhodobě tekuté zůstávají prakticky pouze již zmíněné akátové medy a některé medy medovicové. To ale neznamená, že jsou méně kvalitní. Déle tekuté zůstávají pouze díky odlišné rovnováze cukrů, což celý proces krystalizace zapříčiňuje. 24 Obrázek 6: Jednodruhové medy Zdroj: http://www.vcelky.cz/med.htm
2.4.
Účinky medu Med a jeho účinky jsou mezi lidmi známy po mnoho let. Už středověký
lékař Hippokrates, přezdívaný jako „otec medicíny“, využíval produktů včel a učil, že med chladí a ředí krev. Jiný lékař středověku, Asklepiades, učil, že med je „příjemná potravina vyjasňující mysl a prodlužující život“. Ve starém Řecku zápasníci užívali med k posílení svalové činnosti, aby dosahovali lepších výsledků v soubojích. Staří Egypťané zase věřili, že je v medu „růstový faktor, který činí člověka tělesně krásného, ale i dokonalého“. 25
23 24 25
Normanová, J. (1993). MED, s. 5 Internetový zdroj: http://vcelaristraznice.blog.cz/1002/hodnoceni-medu HANDL, MUDr. Bohuslav. Včelí produkty: ve výživě člověka a v lékařství, s. 1
13
Včelí med sice podle zákona není léčebný prostředek, ale jeho léčebná hodnota je nepopíratelná. 26 Pan Handl ve své knížce „Včelí produkty“ popisuje jeho vzácnou vlastnost, díky které je med důležitým pomocníkem při řadě nemocí. Každý med má totiž baktericidní účinky. Ty jsou způsobeny nejen vysokým obsahem cukru, ale hlavně látkami patřícími do skupiny inhibinů. Tyto látky dokážou zničit pestré spektrum bakterií, čehož se využívá od nepaměti. Například ve starém Řecku se medem konzervovala mrtvá těla. Je známo, že mrtvé tělo Alexandra Makedonského bylo při převozu z válečného tažení uloženo v medu, aby se zamezilo jeho rozkladu během dlouhé cesty. 27 Ve starověku se tyto protizánětlivé účinky využívaly k hojení mnohých ran a popálenin. Dnes mají velký význam hlavně při léčení řady infekcí. Nizozemští vědci zjistili, že medu neodolají dokonce ani mikrobi rezistentní k moderním antibiotikům. 28 Med má však i spoustu dalších léčivých účinků. Například příznivě ovlivňuje krevní oběh, posiluje srdce a podporuje činnost trávicí soustavy. Jeho mimořádnou předností je zvyšování přirozené odolnosti organizmu, proto je součástí diety u rekonvalescentů po různých operacích a těžkých chorobách. Díky obsahu antioxidantů také působí pozitivně na lidskou psychiku. Je to lehce stravitelná, energeticky hodnotná potravina, čehož dále využívají sportovci k celkovému posílení organismu. 29 Každý může těžit z těchto pozitivních účinků medu. Už dávno totiž neplatí, že med je pouze výsada králů.
26 WEISS, Karl. Víkendový včelař: Škola včelaření s nástavkovými úly, s. 188 27 HANDL, MUDr. Bohuslav. Včelí produkty: ve výživě člověka a v lékařství, s. 3 28 How honey kills bacteria. The FASEB Journal : The Journal of the Federation of American Societies for Experimental Biology 29 Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ, s. 328
14
3. 3.1.
VČELAŘENÍ v České republice Český svaz včelařů (ČSV) 30 Český svaz včelařů je občanským sdružením, jehož členy jsou chovatelé
včel (fyzické i právnické osoby) a příznivci včelařství. V České republice je evidováno kolem 47 tisíc včelařů. Více než 46 tisíc z nich je registrováno v Českém svazu včelařů. Patříme tak mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Přes 97 % z celkového počtu včelstev na našem území patří právě organizovaným včelařům. Mezi hlavní úkoly ČSV patří především podporování oboru včelařství, výzkumu, dobrého zdravotního stavu včelstev, opylovací funkce včel a ochrany zdrojů snůšky. Mimo tyto hlavní úkoly také pečuje o růst odborné a společenské úrovně jeho členů a působí na mládež a její získávání pro chovatelskou činnost. Veškerá činnost svazu se řídí stanovami, které jsou jeho základním programovým dokumentem. Český svaz včelařů je ve světě velmi uznáván i za vynikající výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření nemocí včel.
3.2.
Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s. První včelařskou školu na našem území zřídila rakouská císařovna Marie
Terezie roku 1775. Škola se nacházela ve Starém Brně a průkopníky lidového včelařství byli především venkovští kněží. 31 Dnes je drobná barokní budova bohužel neobývaná a chátrá. Roku 1951 bylo v Nasavrkách u Chrudimi založeno Včelařské vzdělávací centrum, které bylo do nedávna zcela jediným učilištěm tohoto druhu. Zájemci se zde mohou vyučit v oboru včelař – včelařka. Centrum kromě dálkového studia organizuje i mimoškolní činnosti dětí a mládeže, zajišťuje vzdělávání a kulturně výchovnou činnost, organizuje
30 Internetový zdroj: http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=csv 31 Internetový zdroj: http://www.povco.cz/OV%C4%8CELA%C5%98STV%C3%8D/HISTORICK%C3%9DV%C3%9DVOJV% C4%8CELA%C5%98STV%C3%8D/tabid/77/Default.aspx
15
výstavy, pořádá školení pro Český svaz včelařů a umožňuje přístup do knihovny pro širokou veřejnost. Nachází se zde také ubytovací a stravovací zařízení. 32 Dnes už toto učiliště ovšem není úplnou raritou. V Blatné se totiž v říjnu roku 2010 otevřel v rámci Středního odborného učiliště nový vzdělávací projekt – distanční víkendové studium včelaření. 33 Je tedy vidět, že se chce stále více lidí učit tomuto řemeslu, což hodnotím velmi pozitivně.
3.3.
Vyplatí se vůbec chov včel? Typický český včelař je zpravidla člověk, jenž má své hlavní zaměstnání a
včelám se věnuje mimo něj. Je jen velmi málo těch, kteří si včelaření zvolili jako své hlavní povolání. V našich středoevropských vegetačních a klimatických podmínkách je něco takového poměrně obtížné. Ve světě existují státy, kde včely produkují na základě lepších povětrnostních podmínek a pastvy mnohokrát více medu než u nás. V těchto státech se med vytáčí dokonce několikrát do roka. Popsaným včelím rájem jsou například státy ve středu Severní Ameriky, některé oblasti v Argentině a Mexiku, kraje v Brazílii a Austrálii. 34 Naproti tomu u nás vytáčíme med pouze dvakrát do roka a naše snůška je velmi závislá na aktuálním počasí. To je však zejména v poslední době velmi nevypočitatelné. Kromě počasí existuje ještě spousta dalších vlivů, které naši snůšku ovlivňují. Žádný včelař si tedy nemůže být nikdy jist tím, kolik kilogramů medu vytočí. Proto je včelaření v našich podmínkách spíše koníčkem. Pro čtenářovu představu se v následující části pokusím popsat včelařovy náklady a výnosy.
32 33 34
Internetový zdroj: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=37&menu=37 MODERNÍ VČELAŘ (5/2010). Odborný a spolkový měsíčník, s. 149 WEISS, Karl. Víkendový včelař: Škola včelaření s nástavkovými úly, s. 12, 234
16
3.3.1. •
Včelařovy náklady 35 Investiční náklady Každý včelař se na začátku musí rozhodnout, zda bude se včelami za
vhodnou pastvou kočovat (pak si musí pořídit tzv. kočovný vůz), nebo zda bude včelařit na stálém místě. V druhém případě musí mít k dispozici vhodný pozemek, kam umístí své včelí úly. Na tomto pozemku by měl mít alespoň jednu chladnou místnost, která bude odpovídat hygienickým nárokům pro práci s potravinami. Tato místnost bude sloužit nejen pro uskladnění veškerých nástrojů a zásob medu, ale i k nejdůležitější činnosti včelaře – vytáčení medu. Ve včelařské terminologii se tato místnost nazývá medárna. Již v začátku včelaření si musí chovatel včel pořídit základní investiční vybavení. Na trhu je poměrně široká nabídka včelařských zařízení od levnějších jednodušších typů až po sofistikované automatizované linky pro profesionály. Je proto žádoucí, aby si včelař už na začátku své činnosti stanovil cílový počet svých včelstev a zakoupil tomu odpovídající investiční zařízení. Velice často se totiž stává, že špatný počáteční odhad znamená budoucí nutnost prodeje nevyhovujících prostředků a znovuzřizování nových - profesionálnějších. Vedle úlů a včelstev musí včelař pořídit zejména medomet. Medomet je zařízení k vytáčení medu, které je založeno na odstředivé síle. Medomety na ruční pohon jsou už poměrně zastaralé. V poslední době je tendence používat moderní zvratné medomety s motorovým pohonem, ve kterých se plásty automaticky otáčejí. Společně s medometem musí včelař pořídit nádoby na skladování a stáčení medu a mnoho dalších drobných pomůcek. Tím jsem popsala celkové počáteční investiční náklady, které musí každý začínající chovatel včel vynaložit. V následující tabulce jsem tyto náklady vyčíslila pro začínajícího včelaře, který si chce pořídit 3 včelstva.
35
Zkušenosti mých rodičů
17
INVESTIČNÍ NÁKLADY
KUPNÍ CENA V KČ
Pro 3 včelstva • 3 zateplené včelí úly o velikosti 39x24 cm 9 nástavků, 3 dna, 3 víka .......................................................................... 6 500 Kč • 90 sbitých rámků (15 Kč x 90 rámků) ...................................................... 1 350 Kč • 3 mateří mřížky (60 Kč x 3 mřížky) ............................................................ 180 Kč • 9 kg mezistěn (160 Kč x 9 kg) .................................................................. 1 440 Kč • 3 včelstva (1 500 Kč x 3 včelstva) ............................................................ 4 500 Kč • 1 dýmák ....................................................................................................... 350 Kč • 1 rozpěrák .................................................................................................... 150 Kč • 1 smetáček ..................................................................................................... 57 Kč • 1 včelařský klobouk a rukavice ................................................................... 400 Kč • 1 roják .......................................................................................................... 530 Kč • 1 sluneční tavidlo pro získávání vosku ..................................................... 1 400 Kč Pro sklizeň medu •
4 rámkový medomet na ruční pohon...................................................... 14 118 Kč
•
3 plastové nádoby na med ........................................................................... 900 Kč
•
1 medové sítko ............................................................................................ 480 Kč
•
1 odvíčkovací vidlička ................................................................................ 190 Kč
•
1 smyk kulatý .............................................................................................. 585 Kč Celkem ....................................................................................... 33 130 Kč Z uvedeného propočtu tedy vyplývá, že začínající včelař se 3 úly bude
muset na začátku své činnosti vynaložit přibližně 33 000 Kč. Může však využít dotace na pořízení úlů a částečnou dotaci na ostatní vybavení (medomet, nádoby na med, apod.), které jeho počáteční investiční náklady sníží přibližně na polovinu.
18
•
Provozní náklady K nejdůležitějším provozním nákladům patří především náklady na cukr,
z něhož musí včelař každý rok připravovat cukerný roztok pro krmení včel přes zimu. V minulosti bylo běžné, že se včelaři domluvili s cukrovarem a odebírali med ve velkém množství za zvýhodněnou cenu. Po vstupu do Evropské unie se u nás však mnoho cukrovarů zrušilo a včelaři tak musí cukr nakupovat v supermarketech. Jeho cena má však rostoucí tendenci. Na přelomu roku 2010 a 2011 se cena cukru zvýšila dokonce na 20 Kč. Dalšími důležitými provozními náklady jsou náklady na obchodní činnost, tedy náklady na obaly (sudy nebo sklenice), cestovné a náklady na telefony. Náklady na příspěvky včelařskému spolku, příspěvky Ústřednímu výboru ČSV a náklady na školení či literaturu nejsou ve srovnání s předcházejícími náklady významné. Neměli bychom také opomíjet určité ohodnocení včelařovy práce. V následující tabulce jsem opět vyčíslila základní provozní náklady začínajícího včelaře se 3 úly.
PROVOZNÍ NÁKLADY
KUPNÍ CENA V KČ
Pro 3 včelstva: • 45 kg cukru (3 x 15 kg x 20 Kč) .................................................................. 900 Kč • 40 sklenic s víčky (40 kg x 10 Kč) .............................................................. 400 Kč • 40 etiket na sklenice (40 x 5 Kč) ............................................................... . 200 Kč • Členské příspěvky za 1 rok .......................................................................... 200 Kč • Příspěvky Ústřednímu výboru ČSV (3 x 16 Kč) ........................................... 48 Kč Celkem ......................................................................................... 1 748 Kč Provozní náklady našeho začínajícího včelaře jsou přibližně 1 800 Kč, v čemž není započítáno cestovné, náklady na telefony a včelařova práce.
19
3.3.2.
Včelařovy výnosy Obecně lze říci, že aby se včelařství stalo rentabilním a včelař se jím mohl
živit, musí dosáhnout jistého počtu včelstev. 36 Podle počtu včelstev dělíme včelaře na malovčelaře, komerční včelaře a profesionální včelaře. Malovčelař vlastní 30 a méně včelstev a včelaření je pro něj pouze koníčkem. Již jsem nastínila, že většina včelařů v České republice bude patřit do této skupiny. Tuto skupinu si dovolím ještě rozdělit na dvě podskupiny. Malovčelař vlastnící méně než 5 úlů produkuje med pouze pro spotřebu svou a své širší rodiny, zatímco malovčelař vlastnící od 6 do 30 úlů med zpravidla prodává i ostatním zákazníkům. Tržbami z prodeje pokryje nejen své náklady, ale často si i něco přivydělá. Komerční včelař vlastní 31 až 150 včelstev a včelaření je vedlejším zdrojem jeho příjmů. Jeho výnosy totiž stále nestačí k tomu, aby bylo jeho hlavním zaměstnáním. Pokud však včelař chová více než 150 včelstev, je již považován za profesionálního včelaře, který se tímto řemeslem může uživit. 37 Podle mého jednoduchého výpočtu však v dnešní době 150 včelstev na uživení rodiny nestačí. Průměrný výnos na jedno včelstvo se pohybuje kolem 15 kg medu. Pokud má včelař 150 včelstev, jeho celkový výnos je tedy přibližně 2 250 kg medu. Bereme-li v úvahu prodejní cenu 130 Kč za kilo medu, roční tržby včelaře by za předpokladu úspěšného prodeje činily 292 500 Kč, což je v přepočtu 24 375 Kč na měsíc. Ani nemusíme odečítat jeho vynaložené náklady, abychom pochopili, že zisk z prodeje medu by tomuto včelaři k uživení rodiny nestačil. Přes uvedené stanovení počtu včelstev je obecně známo, že na profesionální úrovni by měl včelař vlastnit kolem 250 – 300 včelstev. To už je skutečně počet, se kterým může být včelaření hlavním zaměstnáním chovatele včel. Určitá rezerva ve stanovení tržeb včelaře je skryta v uvažovaném průměrném 15kg výnosu medu. Tuto rezervu lze aktivovat zejména velice důslednou snahou o udržení včelstev ve vynikající zdravotní kondici. U dobře léčených zdravých včelstev se totiž může průměrná roční výtoč medu blížit 20 – 25 kg, zatímco od nemocí
36 37
WEISS, Karl. Víkendový včelař: Škola včelaření s nástavkovými úly, s. 235 Informace z přednášky Českého svazu včelařů
20
napadeného včelstva lze očekávat jen výnos okolo 10 kg medu. 38 Je tedy důležité věnovat zdravotnímu stavu včelstev náležitou pozornost a nezanedbávat ho. Je to totiž jeden z mála zásadních faktorů, pomocí kterých může včelař ovlivnit svojí celkovou snůšku medu. Náš začínající včelař by se 3 úly při průměrné snůšce medu získal 45 kg medu. Za předpokladu prodeje všech jeho zásob by utržil při ceně 130 Kč za kilo 5 850 Kč.
3.3.3.
Shrnutí V této kapitole jsem chtěla zodpovědět otázku, zda se na našem území
v dnešní době vyplatí včelařit. Po obecném popisu včelařových nákladů a výnosů jsem je propočítala pro začínajícího včelaře se 3 úly. Tento včelař bude mít za začátku své činnosti investiční náklady v přibližné výši 33 000 Kč. Pokud však využije na své zařízení dotaci, sníží se náklady přibližně na polovinu. Jeho provozní roční náklady jsem vyčíslila přibližně na 1 800 Kč a jeho roční výnosy na 5 850 Kč. Odměna za práci tohoto včelaře by v průběhu roku činila 4 050 Kč. Důležité je, že začínající včelař nepotřebuje žádné povolení či koncesi, již první rok svého včelaření může vyprodukovat první med a již druhým rokem může dosáhnout plné snůšky. Jeho vstupu na trh s medem není bráněno, naopak je podporován, školen a dotován, a má-li zájem, i profesionálně veden členy Českého svazu včelařů. 39
38 39
Informace z přednášek Českého svazu včelařů Zkušenosti mých rodičů
21
3.4.
Popis velikosti trhu 40
3.4.1.
Tržní potenciál Tržní potenciál představuje nejvyšší možnou koupěschopnou poptávku,
se kterou může obor počítat za jeden rok. K výpočtu potřebujeme znát počet zákazníků, kteří jsou v České republice schopni med konzumovat. Pro tyto účely jsem stanovila, že do tohoto počtu zahrnu všechny obyvatele ČR starší 3 let. Koupěschopná poptávka v České republice k 31. 12. 2009 činila 10 152 734 lidí. 41 Dalším údajem potřebným pro výpočet tržního potenciálu je předpokládaná spotřeba produktu. Budu počítat, že by předpokládaná spotřeba měla být tak vysoká, aby se dosáhlo hranice optimálního opylení hmyzosnubných rostlin v České republice. Ministerstvo zemědělství v této souvislosti stanovilo, že bychom měli mít alespoň 750 000 včelstev. 42 Při průměrném 15kg výnosu jednoho včelstva 43 vychází na stanovený počet včelstev 11 250 000 kg medu. V přepočtu na jednoho obyvatele je to přibližně 1 kg medu na obyvatele za rok. Pro optimální opylení České republiky by měl tedy každý Čech spotřebovat alespoň 1 kg medu za rok. Tržní potenciál byl tedy ve zmíněném roce 10 152 734 kg medu ročně.
3.4.2.
Tržní kapacita Tržní kapacita neboli objem trhu zahrnuje „všechna realizovaná množství
určitého výrobku všemi nabízejícími za jeden rok.“ Za rok 2009 bylo ve sledované oblasti spotřebováno přibližně 7 000 tun medu. Tržní kapacita byla tedy ve zmíněném roce 7 000 tun medu. 44 Když toto číslo porovnáme s tržním potenciálem, je vidět, že ne všichni čeští spotřebitelé byli ochotni či schopni konzumovat včelí med v požadovaném rozsahu.
40 41 42 43 44
KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum, s. 180, 181 Český statistický úřad [online]. Populace podle věku k 31. 12. 2009. Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s. 3 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s. 12 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s. 13
22
3.4.3.
Stupeň nasycenosti Stupeň nasycenosti je poměr mezi tržní kapacitou a tržním potenciálem.
Stupeň nasycenosti oblasti prodeje medu je 68,95 %.
3.5. 3.5.1.
Popis subjektů trhu Strana nabídky 45 Tuzemský trh s medem je poměrně stabilní. Celková nabídka medu se totiž
dlouhodobě pohybuje kolem 8 000 tun za rok. Drobné výkyvy jsou podle Ministerstva zemědělství České republiky způsobeny zejména změnou klimatických podmínek v období snůšky a zdravotním stavem včelstev. Celková nabídka medu se skládá jednak z české produkce, a jednak z dovozu. Česká produkce reprezentuje velmi kvalitní med, dovoz naproti tomu z velké části uspokojuje poptávku po levných nekvalitních medech.
•
Česká produkce Česká produkce má na našem trhnu dominantní pozici, jelikož z celkové
nabídky zaujímá kolem 87 %. 46 Trvale se pohybuje okolo množství 7 000 tun medu za rok. Pozitivní informací je, že i přes klesající počty včelstev mírně stoupá. Podle Ministerstva zemědělství České republiky jsou příčinou, mimo jiné, změny ve složení osevních ploch kulturních rostlin s výrazným nárůstem pěstování olejnin. V případě nejpříznivějšího roku dosahovala česká výroba medu dokonce přes 9 000 tun medu za rok. Celkový počet včelařů se do roku 2008 neustále snižoval. Základní příčinou je podle mého názoru věková struktura včelařů. Průměrný věk včelaře se totiž pohybuje podle Českého svazu včelařů kolem 60 let. Generační obměna zatím neprobíhá stoprocentně a nová mladá síla nepřichází do odvětví stejným tempem, jakým ho opouštějí starší včelaři. Poměrně nízká rentabilita a vysoká pracnost tohoto oboru mladé lidi odrazovala od vstupu do tohoto odvětví. V posledních 2 letech se však situace změnila a
45 46
Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online] Vlastní výpočet autorky
23
počet včelařů se mezi rokem 2008 a 2009 zvýšil téměř o 4 % a mezi rokem 2009 a 2010 o další 1 %. 47 Vypadá to tedy, že toto krásné řemeslo konečně přilákalo nové zájemce. Zapříčinit to mohla zvyšující se cena medu a z toho vyplývající vyšší rentabilita, svůj podíl bude mít ale pravděpodobně i zlepšující se podpora a propagace tohoto oboru. Tabulka 1: Počet včelařů a včelstev Zdroj: Situační a výhledová zpráva VČELY 2009
Rok
Počet včelařů
Počet včelstev
1993
73 401
685 321
1994
70 534
630 026
1995
65 805
622 336
1996
61 428
537 136
1997
58 647
510 363
1998
57 280
542 161
1999
57 622
564 981
2000
55 245
534 814
2001
53 315
537 226
2002
52 768
517 743
2003
50 940
477 743
2004
50 109
556 853
2005
49 824
551 681
2006
48 678
525 560
2007
47 966
520 084
2008
45 604
461 086
2009
47 387
497 000
2010
47 887
528 000
Co se týká struktury včelařů, český trh je charakteristický velkým počtem malovčelařů, tedy včelařů do 30 včelstev. Včelstva profesionálních včelařů zaujímají pouze kolem 3 % z celkového počtu včelstev v České republice. 48 Jejich počet se však mírně zvyšuje, což je velmi pozitivní zpráva z důvodu nutnosti udržení ekologické stability. Podle ministerstva zemědělství České republiky je totiž pro optimální opylení hmyzosnubných rostlin v České republice potřeba 700 000 – 750 000 včelstev. Tohoto
47 48
Vlastní výpočty autorky Vlastní výpočet autorky
24
počtu jsme dosahovali na konci 80. let minulého století, ale od té doby jsme se mu stále vzdalovali. 49 Zvrat přišel až v roce 2009 a od tohoto roku má počet včelstev rostoucí tendenci. V roce 2010 bylo v České republice 528 000 včelstev, což je více než 70 % žádoucího stavu. 50 Nabídka českého medu se realizuje hlavně přímým prodejem spotřebitelům. Včelař, který má jiný hlavní zdroj příjmů a včelaření je pro něj pouze vedlejší činností, může přebytky svého medu prodat tzv. „ze dvora“ a nepotřebuje k tomu žádné povolení. V případě, že včelař všechny zásoby medu neprodá, má možnost je prodat výkupním organizacím. Z nich pak med putuje zejména do potravinářských firem, jako jsou například perníkářské a cukrářské firmy, nebo na vývoz. 51 Tabulka 2: Výroba, dovoz a nabídka medu celkem Zdroj: Situační a výhledová zpráva VČELY 2009
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Výroba
6 303
7 738
8 371
9 081
8 466
6 078
6 900
Dovoz
1 757
1 134
1 580
2 390
1 724
2 060
1 781
Nabídka celkem
8 060
8 872
9 951
11 471
10 190
8 138
8 681
•
Dovoz Dovoz zaujímá z celkové nabídky pouze kolem 13 %. 52 Vyrovnává jednak
kolísající nabídku tuzemské produkce a jednak uspokojuje poptávku po levném a nekvalitním medu. Tyto medy jsou dováženy zejména ze zemí mimo Evropské unie, ve kterých mají výrazně mírnější normy pro kvalitu medu, než máme v České republice. „Někteří nepoctiví zpracovatelé nastavují medy tzv. inverty, a tím klamou a šidí zákazníky.“ poznamenal tajemník ČSV Miloslav Peroutka. 53 Často se také při kontrolách stává, že se v dovozových medech objeví zakázané příměsi či stopové prvky antibiotik,
49 JIRKA, Ing. Václav. Proč je sladký business jen čtvrtinový?. Moderní včelař 4/2007 50 Vlastní výpočet autorky 51 Informace od rodičů 52 Vlastní výpočet autorky 53 Internetový zdroj: http://www.medojedi.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=37&Itemid=57& limitstart=5
25
které při častém používání ovlivňují imunitu člověka. 54 Přesto je stále mnoho spotřebitelů, kteří si levný dovozový med kupují. Tuto skutečnost potvrdil, mimo jiné, i můj vlastní dotazníkový výzkum.
3.5.2.
Strana poptávky Spotřeba medu je v České republice poměrně stabilní a dlouhodobě se
pohybuje kolem 7 000 tun za rok. V přepočtu na jednoho obyvatele je to 0,7 kg medu za rok. Pozitivní informací je, že má spotřeba mírně rostoucí tendenci. Odborníci z Českého svazu včelařů se přesto shodují na tom, že je toto množství příliš nízké a že je potřeba tento stav řešit. Nízká spotřeba s sebou totiž nese hned několik nepříznivých skutečností. Především je to jeden z faktorů, který může odradit nové včelaře od vstupu do odvětví. Současné včelaře to může zase odradit od zvyšování počtu včelstev. Počet včelstev je však důležitý pro udržení ekologické stability. Jak již bylo řečeno, optimálního počtu včelstev zatím nedosahujeme. Nízká spotřeba není příznivá ani z pohledu samotných spotřebitelů, kteří nevyužívají naplno všechny pozitivní účinky tohoto jedinečného přírodního produktu. Tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka dodává, že spotřeba je u nás nejen nízká, ale i velmi nevyrovnaná. To znamená, že v rodinách, které med konzumují, činí spotřeba několik kilogramů medu na osobu ročně, zatímco ostatní rodiny med nekonzumují vůbec. 55 Tabulka 3: Spotřeba medu v ČR Zdroj: Situační a výhledová zpráva VČELY 2009
Spotřeba
Spotřeba
1998
1999
2000
2001
2002
2003
0,6
0,6
0,6
0,5
0,5
0,5
2004
2005
2006
2007
2008
2009
0,6
0,6
0,7
0,7
0,7
0,7
54 Internetový zdroj: http://www.lidovky.cz/ln-kvalita-medu-z-dovozu-je-mizerna-du4/ln_domov.asp?c=A070919_223214_ln_domov_vvr 55 Internetový zdroj: http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=98897&ids=96
26
3.6.
Srovnání spotřeby medu s jinými státy EU Jak jsem uvedla v předešlém odstavci, podle názorů odborníků je spotřeba
medu v České republice nízká. V této kapitole chci prokázat, že je tomu skutečně tak a že zde existuje prostor pro její zvyšování. Výši spotřeby tedy podrobím dvojímu posouzení. Jednak zjistím, zda současná výše odpovídá optimálnímu stavu pro opylení všech našich rostlin, a jednak naši spotřebu porovnám s vybranými státy Evropské unie. Již jsem uvedla, že podle Ministerstva zemědělství České republiky je pro optimální opylení hmyzosnubných rostlin potřeba 750 000 včelstev. 56 V této souvislosti jsem v kapitole „4.5.1. Tržní potenciál“ vypočítala, že na 750 000 včelstev vychází při průměrným 15kg výnosu na 1 včelstvo 11 250 000 kg medu. V přepočtu na 1 obyvatele je to přibližně 1 kg medu. Z tohoto propočtu je zřejmé, že naše spotřeba na jednoho člověka je opravdu nízká. V optimálním stavu by měla dosahovat minimálně hranice 1 kg na osobu. Nyní porovnám výši naší spotřeby s výší spotřeby ve vybraných státech Evropské unie. Je nepochybné, že se spotřeba v různých státech značně liší. Již bylo řečeno, že snůška medu je závislá na mnoha okolnostech, z nichž k nejdůležitějším patří klimatické podmínky, ale i podmínky kulturní a hospodářské. I spotřební zvyklosti se stát od státu liší a jsou ovlivněny kulturními, sociálními, osobními a psychickými predispozicemi. 57 Obecně lze říci, že jižní státy mají tendenci k vyšší spotřebě medu. Mezi státy Evropské unie, ve kterých je spotřeba medu nejvyšší, patří trvale Řecko. Každý občan v Řecku průměrně spotřebuje 1,7 kg medu za rok, což je více než dvakrát tolik než u nás.58 Lze však namítnout, že nemohu Českou republiku srovnávat se státy, které mají o tolik lepší klimatické podmínky. Pokud tedy ze srovnání vyloučíme zvýhodněné jižní státy, stále nalezneme ještě mnoho zemí s vyšší spotřebou medu. Na Ukrajině se například spotřebovává přibližně 1,2 kg medu na osobu za rok 59 , ve Velké Británii rovněž 1,2 kg
56 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s. 3 57 Poznámky z přednášek předmětu 3MG214 - Spotřební chování, doc. Ing. Jan Koudelka, CSc. 58 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s. 21 59 Internetový zdroj: http://www.honeyua.com/korea/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=31&lang=en
27
medu. Aby však mělo srovnání největší vypovídající hodnotu, porovnám naší spotřebu se spotřebou zemí s podobnými podmínkami pro včelaření. Vyhledala jsem tedy spotřebu našich sousedů, a to Německa a Rakouska. Nebylo pro mne překvapením, že v obou státech se konzumuje více medu než u nás. V sousedním Rakousku 1,2 kg medu na obyvatele za rok 60 a v Německu dokonce 1,4 kg medu na osobu za rok 61 . Tyto údaje jasně vypovídají o tom, že ve Středoevropských podmínkách lze reálně dosáhnout vyšší spotřeby medu. Tato informace je pro mou práci velmi důležitá. Díky ní je totiž zřejmé, že v České republice existuje poměrně značný prostor pro zvyšování spotřeby medu.
3.7.
Shrnutí hlavních problémů trhu medu v ČR Na závěr této části bych chtěla shrnout hlavní problémy, se kterými se trh
medu v České republice potýká. Zásadním problémem je relativně nízká spotřeba medu. Ta s sebou přináší mnoho dalších problémů, jako například ztrátu motivace současných včelařů ke zvyšování počtu svých včelstev nebo mladých lidí ke vstupu do odvětví. To hodnotím jako velmi nepříznivé, protože generace současných včelařů stárne a je potřeba do tohoto krásného odvětví přilákat novou sílu. V tomto ohledu jsem však optimistická. Zvyšující se cena medu zvyšuje rentabilitu tohoto oboru. Moderní technologie výrazně zjednodušily dříve velmi pracné a namáhavé činnosti, které se získáváním medu souvisejí. Z těchto a mnohých jiných důvodů věřím, že mladí lidé budou mít zájem začít včelařit. Nízká spotřeba medu s sebou vyvolává však i jiné zástupné problémy, které se týkají i samotných spotřebitelů. Proto se ve své bakalářské práci chci zaměřit právě na tuto problematiku. Pokusím se tedy zjistit důvody nízké spotřeby, které podložím i svým vlastním dotazníkovým výzkumem. V poslední části navrhnout možná řešení, které by mohly vést ke zlepšení současného stavu. Pokud by se totiž podařilo ve skutečnosti zvýšit spotřebu medu na 1 kg na obyvatele za rok, znamenalo by to zvýšení počtu chovaných včelstev, zabezpečení optimálního opylení hmyzosnubných rostlin v České republice a pravděpodobně i vstup nových mladých včelařů do oboru.
60 61
Internetový zdroj: http://www.imkerbund.at/?id=2500%2C%2C1127595%2C Internetový zdroj: http://www.imkerbund.de/index.php?die-deutsche-imkerei-auf-einen-blick
28
4.
ZJIŠTĚNÍ PŘÍČIN NÍZKÉ SPOTŘEBY MEDU V ČR
4.1.
Možné příčiny nízké spotřeby medu v ČR Problém nízké spotřeby medu v České republice trápí mnoho lidí. Všichni
se shodují na tom, že je zapotřebí se tomuto problému věnovat a snažit se ho řešit. Nejprve se pokusím zjistit, čím může být nízká spotřeba teoreticky způsobena. Teoretických příčin existuje celá řada. Některé z nich jsem níže sepsala a učinila z nich hypotézy, které budu v další části své bakalářské práce postupně ověřovat a rozkrývat tak jejich pravdivost. Možné příčiny jsem hledala na straně samotného produktu, ale i na straně subjektů trhu. Příčina by tedy mohla být jak na straně nabídky, tedy včelařů, tak na straně poptávky, tedy spotřebitelů medu. V poslední řadě jsem příčiny hledala i na straně státu, jakožto podporujícího subjektu.
Stanovené hypotézy: 4.1.1.
V České republice je nekvalitní med.
4.1.2.
V České republice je drahý med.
4.1.3.
V České republice je nedostatečná nabídka medu.
4.1.4.
Včelaři mají špatný, či dokonce nemají žádný marketing.
4.1.5.
Spotřebitelé nemají dostatek informací.
4.1.6.
Stát nedostatečně podporuje včelaře.
29
4.2.
Ověření pravdivosti výše popsaných hypotéz
4.2.1.
V České republice je nekvalitní med. Kvalita produktu je jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují rozhodování
spotřebitele o koupi. V posledních letech se slovo kvalita skloňuje stále více. Lidé se snaží žít zdravě a kvalitu potravin vyžadují. Stále častěji se tedy odklánějí od levných náhražek a své potraviny nakupují na ekologických farmách či v Bio-obchodech. Jak je to tedy s kvalitou českého medu? Neodrazuje její nízká úroveň své spotřebitele od koupě? Pravdou je, že český med je jedním z nejkvalitnějších medů. Pro svou kvalitu je dokonce vyhlášen. Ta je dána několika faktory, které odlišují tuzemský med od medů z jiných států a oblastí. Prvním faktorem je vysoká odbornost a organizovanost našich včelařů při péči o včely. Tato skutečnost umožňuje koordinovaný postup v zavádění moderních metod včelaření a ochrany zdraví včelstev do praxe. Dalším faktorem kvality českého medu je existence přísnějších potravinářských norem, které se týkají hlavně obsahu vody, hydroxymethylfurfuralu a sacharózy v medu. Například obsah vody v medu je v evropské normě povolen do 20 %, v naší svazové Normě jakosti č. ČSV 1/1999 pouze do 18 %. Tato norma dále stanovuje, že Český med nesmí obsahovat jakoukoliv příměs jiného medu. V Evropské unii je však běžné prodávat med označený jako „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. Tyto medy podléhají měkčím potravinářským normám a spotřebitel si tak nemůže být jist jejich kvalitou ani původem. Velice často se tedy stává, že zákazníci kupují směsi medů např. čínských, jihoafrických, argentických s menším podílem medu ze zemí EU. V neposlední řadě je kvalita medu zaručena přísnějším veterinárním dohledem včetně drastických opatření v boji proti včelím nemocem. Zatímco v některých jiných zemích je časté nalézání zbytků antibiotik v medu, u nás je to vyloučeno. Antibiotiky se totiž u nás nesmí včely léčit vůbec. 62
62
Internetový zdroj (celého odstavce): http://www.ceskymed.eu/index.php?event=onas
30
Český med je tedy skutečně zárukou kvality. Kupuje-li si zákazník český med, má jistotu, že získává med bez stop antibiotik a jakýchkoliv příměsí exotických levných medů. Ostatní země si toho jsou vědomy, a proto je i v zahraničí o náš med zájem. Je však potřeba zvýšit zájem i u českých spotřebitelů.
4.2.2.
V České republice je drahý med. Dalším velmi důležitým faktorem při rozhodování spotřebitelů o koupi je
samozřejmě cena. Přemrštěná cena by mohla být důvodem nízké spotřeby medu u nás. Je cena českého medu natolik vysoká, že odrazuje spotřebitele od koupě? Odpověď jsem hledala ve výkazech Českého statistického úřadu. Z publikovaných údajů za jednotlivé roky jsem vypočítala průměry spotřebitelských cen a zjistila následující hodnoty. 63 V roce 2009 se ceny medu pohybovaly kolem 124 Kč za kilo. V průběhu roku 2010 se mírně zvyšovaly a v roce 2011 v této tendenci pokračují. V současné době se ceny blíží 130 Kč za kilo medu. Abych tuto hypotézu o vysoké ceně medu potvrdila nebo vyvrátila, porovnám ceny našeho medu s cenami v zahraničí. Pan Evžen Báchor se na schůzi pardubických včelařů zmínil, že v žádném státu evropské unie neklesne cena kila medu pod 10 €, což je při dnešním kurzu 249,50 Kč 64 . Tuto skutečnost mohu potvrdit i ze svých zkušeností. Každý rok jsme dědečkovi z dovolených vozili na ochutnání zahraniční med a vždy byl znatelně dražší než u nás. Pro čtenářovu představu jsem přesto tento fakt ověřila na internetu, kde jsem zjišťovala ceny medu od včelaře v Německu, ve Velké Británii a jako zástupce jižního státu jsem vybrala Chorvatsko. V Německu se za kilo květového medu od včelaře zaplatí v přepočtu kolem 300 Kč a za kilo lesního medu kolem 475 Kč 65 . V Chorvatsku za kilo květového medu zaplatíme také kolem 270 Kč 66 . Ve Velké Británii stojí kilo květového medu dokonce kolem 340 Kč 67 . V porovnání s jinými státy Evropské
63 64 65 66 67
Internetový zdroj: http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=novinky Kurz k 28. 5. 2011 – 24,95 Kč/1 € Internetový zdroj: http://www.bienenhonig-shop.de/themes/kategorie/index.php?kategorieid=19, Poznámka: 12 € a 19 € při kurzu k 28. 5. 2011 – 24,95 Kč/1 € Zdroj: vlastní zkušenosti autorky z dovolených, 80 Kn při kurzu k 28. 5. 2011 – 3,40 Kč/1 Kn Internetový zdroj: http://www.englishhoneyonline.co.uk/index.php?_a=viewCat&catId=1, Poznámka: 12 £ při kurzu k 28. 5. 2011 – 28,30 Kč/1 £
31
unie lze tedy říct, že ceny medu u nás se pohybují na velmi přijatelné úrovni. Tato hypotéza je tedy nepravdivá a musím tedy vyloučit, že by úroveň našich cen byla příčinou nízké spotřeby medu.
4.2.3.
V České republice je nedostatečná nabídka medu. Další možnou příčinou nízké spotřeby medu by mohla být jeho nedostatečná
nabídka. Je tedy poptávka po českém medu dostatečně kryta českou kvalitní produkcí? Nebo je spotřebitel nucen nakupovat dovozové nekvalitní medy, o které z pochopitelných důvodů nestojí? Tato hypotéza pravdivá není. Co se týká počtu včelařů, společně se Slovinskem jsme jedna ze zemí s největším zastoupením včelařů mezi obyvatelstvem. Včely u nás chová přibližně půl procenta populace. 68 Včelařů je tedy dost. Pravdou sice je, že počet včelstev u nás nedosahuje optimálního stavu, přesto ale dokážeme vyprodukovat dostatečné množství medu. Česká republika je tedy v produkci medu i v případě nepříliš vydařených roků plně soběstačná. Výroba medu se dlouhodobě pohybuje kolem 7 000 tun za rok, což dostatečně kryje poptávku. 69 V případě velmi vydařených let mají včelaři spíše opačný problém – často všechny své zásoby neprodají. Podle tajemníka Českého svazu včelařů Miloslava Peroutky se však „blýská na lepší časy“, protože český spotřebitel postupně dává přednost tuzemskému kvalitnímu medu. 70 Tento trend je velmi pozitivní.
68 69 70
JIRKA, Ing. Václav. Proč je sladký business jen čtvrtinový?. Moderní včelař 4/2007 MODERNÍ VČELAŘ (4/2007). Odborný a spolkový měsíčník Internetový zdroj: http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=98897&ids=96
32
4.2.4.
Včelaři mají špatný, či dokonce nemají žádný marketing. 71 Tato hypotéza je bohužel pravdivá. Současní včelaři totiž nepropagují své
produkty a spotřebitel tak není přesvědčován ke koupi tohoto blahodárného přírodního produktu. Často ani nezná žádného včelaře ve svém okolí. Jaké jsou tedy důvody špatného či nulového marketingu medu? Včelařství má u nás jednu z nejdelších tradic v Evropě. Zpravidla se šířilo z jedné generace na druhou přes rodinné následovníky. Nelehký úkol sehnat zákazníky tedy připadl na včelařovy prapředky, po kterých jejich následovníci již převzali nejen veškeré vybavení, ale i klientelu. Stejné to bylo i v mé rodině, v rodinách našich známých včelařů i ostatních včelařů z okolí. To je jeden z hlavních důvodů, proč se současná generace starších včelařů nemusela zamýšlet nad vhodným marketingem. Většinou své zákazníky jednoduše zdědila. Dalším důvodem je věková struktura českých včelařů. Průměrný věk včelaře se pohybuje podle Českého svazu včelařů kolem 60 let. Většina našich včelařů jsou tedy starší pánové, kteří prožili svůj život v jiné době s jinými zvyklostmi. V době před rokem 1990 bylo včelaření ještě více koníčkem, než je dnes. Pro profesionální včelaření nebyly vhodné podmínky. Včelaři měli tedy většinou pouze několik úlů, které stačily na pokrytí potřeb jejich rodiny a příbuzných. Prodávali nevelké přebytky medu, pro které nebyl problém sehnat zákazníky. Většinou med prodali svým přátelům a známým. Nebyl tedy důvod se příliš trápit promýšlením vhodného marketingu. Samozřejmě existovali i včelaři, kteří vyprodukovali větší množství medu, a zákazníky shánět museli. V tehdejší době to ovšem nebyl takový problém, jako je dnes. Doba minulého režimu byla totiž charakteristická převisem poptávky nad nabídkou, proto nebyl vyvíjen tlak na propagaci. Včelaři tedy nemuseli používat žádné marketingové nástroje. Jediným marketingovým nástrojem byla technika „word of mouth“, čili ústní šíření a doporučení produktu mezi samotnými zákazníky. Současná starší generace včelařů tedy ze svého života není zvyklá své produkty propagovat a podmínkám této doby se těžko přizpůsobuje. Zákazníky na
71
Informace od dědečka autorky a známých včelařů v okolí
33
prodej svého medu upozorní jedině například cedulí na vrátkách nebo u silnice s nápisem „MED“. Tato ověřené hypotéza bude mít tedy svůj podíl na nízké spotřebě medu u nás.
4.2.5.
Spotřebitelé nemají dostatek informací. Pro zjištění pravdivosti této hypotézy jsem provedla průzkum mezi lidmi.
Ptala jsem se na obecné znalosti o medu jednak našich zákazníků a jednak svých vrstevníků. Výsledek mého průzkumu tuto hypotézu zcela potvrdil. Naprostá většina mých vrstevníků není zasvěcena do této problematiky a má zkreslené informace. Nejvíce převládal názor, že krystalizace medu je špatná a med se tímto procesem znehodnocuje. Mnoho dotázaných dále nedokázalo zodpovědět, jaký je rozdíl mezi medem od včelaře a medem z obchodu. Mezi našimi zákazníky bylo sice více lidí znalých této problematiky, ale byli to spíše starší lidé, kteří med konzumují celý život a mají s ním své zkušenosti. Přesto se však našlo ještě mnoho těch, kteří správně odpovědět nedokázali. Tímto mým průzkumem se potvrdila skutečnost, na kterou si celý život stěžoval můj dědeček – čeští spotřebitelé nemají dostatek informací. S tímto problémem bojuje nejen moje maminka, ale i včelaři z našeho okolí, kteří se stále snaží svým zákazníkům vyvracet jejich nepravdivé domněnky a vysvětlovat prokázaná fakta o tomto včelím produktu.
4.2.6.
Stát nedostatečně podporuje včelaře. K ověření této hypotézy jsem nastudovala legislativu týkající se této
problematiky. Podpora včelařům se v České republice dá rozdělit do několika skupin. Včelaři mají v prvé řadě možnost čerpat dotace od státu. Za účelem podpory zabezpečení opylování hmyzosnubných rostlin je včelařům přidělena z rozpočtu Ministerstva zemědělství nároková dotace do výše 180 Kč na jedno zazimované včelstvo. Celková výše této dotace dosahovala v roce 2009 částky 70 mil. Kč. V roce 2008 byl podpůrný program rozšířen o dotaci na obnovené včelstvo, což bylo reakcí na rozšíření roztoče Varroa destruktor na přelomu roku 2007 a 2008. Uvolněná částka činila 25 mil. Kč. Stát dále poskytuje Českému svazu včelařů jako občanskému sdružení dotaci, která v roce 2009
34
činila 25 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo dále poskytnuto 400 tisíc Kč „chovatelům včelích matek, udržujících a zlepšujících genetické zdroje včely medonosné kraňské.“ 72 Včelaře také podporují jednotlivé kraje, které si svou dotační politiku volí samy. Každý kraj poskytuje rozdílné dotace, především se však jedná o podporování začínajících včelařů. 73 Další podporou včelařů jsou podpůrná opatření ze společných prostředků Evropského společenství a České republiky. Zprostředkovatelem je Státní zemědělský intervenční fond, který chovatelům poskytuje dotace na technickou pomoc, boj proti varroáze, racionalizaci kočování včelstev, rozbory medu a obnovu včelstev. 74 Vedle dotační politiky podporuje stát malovčelaře i formou osvobození jejich příjmů z prodeje medu od daně z příjmů. Už Marie Terezie vydala patent, který osvobozoval včelaře od placení daní. V současnosti jsou osvobozeny příjmy včelařů vlastnících do 40 včelstev, a to ve výši 500 Kč na 1 včelstvo. 75 Z výše uvedeného lze stávající podporu z veřejných rozpočtů hodnotit jako dostačující. Hypotéza se tedy ukázala být nepravdivá. Určité rezervy vidím pouze ve struktuře a podmínkách dotací. Dotační tituly jsou totiž zaměřeny především na technickou pomoc včelařům. Z tohoto důvodu budu v následující části bakalářské práce navrhovat i úpravu dotačních titulů směrem k marketingové podpoře chovu včel, zejména propagaci medu jako základního produktu včelaření.
72 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 200, s. 4, 5 73 Internetový zdroj: http://vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/vcelarske-dotace-2011-krajske-dotaceaktuality 74 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 200, s. 4, 5 75 Zákon o dani z příjmů
35
4.3.
Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro účely marketingového výzkumu jsem sestavila dotazník, který měl
několik cílů. Hlavním jeho cílem bylo podložit hypotézy, jejichž pravdivost jsem ověřovala v minulé kapitole. Ověřovala jsem především informovanost českých spotřebitelů a existenci marketingových aktivit včelařů. Dotazník jsem rozdala 195 lidem, z toho 125 respondentů dotazník vyplnilo. Co se týká věkové struktury, 77 % respondentů je ve věku 19 – 26 let a 23 % respondentů reprezentuje skupinu obyvatel od 27 let výše. V dotazníku jsem shromažďovala jak kvalitativní, tak kvantitativní informace. V první řadě jsem zjišťovala, zda se v domácnostech respondentů kupuje med a pokud ano, zda ho kupují od včelaře nebo z obchodu. Z celkového počtu 125 respondentů 12 odpovědělo, že se v jejich domácnosti med nekupuje. Zbylých 113 dotázaných med do své domácnosti kupuje. Přesně 55 % z tohoto počtu med kupuje přímo od včelaře a zbylých 45 % z jiných zdrojů. Obě tyto skupiny jsou, dá se říci, poměrně vyrovnané, což mě překvapilo. Graf 1 Zdroj: autorka
Pokud někdo z Vaší domácnosti kupuje med, kupuje ho od včelaře?
Ano
45% 55%
36
Ne
Nejdříve se zaměřím na skupinu 51 respondentů, kteří kupují med z jiných zdrojů než přímo od včelaře. Tato skupina dále upřesňovala zdroj svého nákupu. Všech 51 respondentů med kupuje v běžném obchodě. Většina z nich nedokáže říci, zda je kupovaný med původem z České republiky nebo ze zahraničí. Paradoxní je, že z celkového počtu 51 spotřebitelů 33 uvedlo, že je pro ně důležitější kvalita medu než nízká cena, a 28 z nich si je rozdílem v kvalitě medu od včelaře a z obchodu údajně vědomo. Přesto do své domácnosti kupují med z běžného obchodu. Tento výsledek jasně potvrdil hypotézu o neinformovanosti českých spotřebitelů. Je zřejmé, že je potřeba informovanost zlepšit a vysvětlit lidem výhody nákupu medu přímo od včelaře. Z početné skupiny výhod bych nejvíce zdůraznila záruku vysoké kvality medu, kterou u dovozových medů koupených v běžném obchodě nemůžeme očekávat. Graf 2, zdroj: autorka
Pokud nekupujete med od včelaře, kupujete ho: 2%
5% 2% Z běžného obchodu Z BIO obchodu Na veletrzích, výstavách Jinde 91%
Graf 3, zdroj: autorka
Zaškrtněte správné tvrzení: 16% Preferuji kvalitu Preferuji nižší cenu 84%
37
Druhá skupina spotřebitelů medu se skládá z 62 respondentů, kteří si med kupují přímo od včelaře. Tito respondenti odpovídali na otázku, jak se o kontaktu na včelaře dozvěděli. Přesně 60 % dotázaných má svého rodinného včelaře a 37 % získalo kontakt na včelaře od známého. Pouze 2 spotřebitelé uvedli, že se o kontaktu na včelaře dozvěděli jiným způsobem, jeden z nich pomocí marketingového nástroje. Toto zjištění potvrdilo pravdivost hypotézy, že včelaři nepoužívají marketingové nástroje. To dále potvrdil i výsledek následující otázky, ve které 97 % všech respondentů uvedlo, že nezná žádnou reklamu na med. Zbývající 4 respondenti znají reklamu na med z minulého režimu, kde si šel medvěd koupit med do Jednoty. Tyto výsledky naprosto odpovídají nejen potvrzeným hypotézám, ale i principům, na kterých včelařství u nás funguje. Včelařství je u nás řemeslo, které se dědí z generace na generaci, a stejně tak většinou dědí zákazníci kontakt na včelaře. Včelař se tak často stává rodinným „přítelem“, kterému zákazníci důvěřují a jsou mu věrni. Graf 4, zdroj: autorka
Pokud med kupujete od včelaře, jak jste se o kontaktu na něj dozvěděli? 2%
1%
MKT nástroj 37%
Rodinný kontakt 60%
Přes známého Jinak
Graf 5, zdroj: autorka
Znáte nějakou reklamu na med? 3% Ne Ano
97%
38
Dále mě zajímalo, zda respondenti konzumují med a pokud ano, tak z jakého důvodu. Z mého šetření vyplynulo, že přesto, že se med kupuje v 92 % domácnostech, med konzumuje pouze 78 % dotázaných. To znamená, že u 14 % respondentů se med v jejich domácnosti sice kupuje, ale oni ho přesto nekonzumují. Početnější skupina, která med konzumuje, tak činí ve 39 % z důvodu jeho blahodárných účinků na zdraví a ve 41 % z důvodu jeho chuti. Zbylých 20 % med používá jako náhradní sladidlo za cukr a jako přísadu na vaření. Mnoho spotřebitelů však označilo více odpovědí najednou. Z šetření dále vyplynulo, že med konzumují více ženy než muži. Tento výsledek mě nepřekvapil. Důvodů může být více, ale obecně platí, že si ženy více hlídají zdravý životní styl a mají větší sklon ke spotřebě zdraví prospěšných potravin. Ve výzkumu jsem také chtěla podložit zamítnutí hypotézy pojednávající o tom, že je v České republice drahý med. Proto jsem do dotazníků zařadila otázku, kolik jsou respondenti ochotni maximálně za kilo medu zaplatit. Většina dotázaných uvedla cenu ještě o 30 – 50 % vyšší, než v současnosti za med vynakládají. Z tohoto výsledku je zřejmé, že med v České republice opravdu není drahý a spotřebitelé by byli schopni a ochotni zaplatit za kilo medu více. Graf 6 Zdroj: autorka
Konzumujete med?
22%
Ne Ano
78%
39
4.4.
Závěry Na začátku 5. kapitoly jsem stanovila hypotézy, které by mohly být příčinou
nízké spotřeby medu u nás. Hypotézy jsem ověřila a výsledky podložila vlastním dotazníkovým šetřením. Některé hypotézy se potvrdily a některé se ukázaly jako nepravdivé. Poměrně nízká spotřeba je paradoxní vzhledem k tomu, že český med je vyhlášený pro svou prvotřídní kvalitu. Nabídka medu je v České republice dostačující a ceny medu jsou přiměřené. Evropská unie a český stát dostatečně podporují jak začínající, tak již dlouholeté včelaře. Podporu lze dokonce očekávat i v příštích letech. Z potvrzených hypotéz lze shrnout 2 základní skutečnosti. Ukázalo se, že příčina nízké spotřeby je jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Hlavní příčinou nízké spotřeby medu by se daly zastřešit pod jeden hlavní problém – nedostatečnou osvětu v oblasti včelaření a hlavního včelího produktu – medu. Skutečnost, že spotřebitelé nemají dostatek informací, úzce souvisí s nedostatkem na straně včelařů. Protože současní včelaři nejsou zvyklí své produkty propagovat, neupozorňují tak širokou veřejnost na své produkty a neposkytují jí důležité informace. Českým spotřebitelům tak unikají fakta o blahodárných účincích a jiných výhodách konzumace medu. Pokud se o tyto informace nezajímají a sami si je nevyhledají, prakticky nemají možnost se o nich dozvědět a nemusí mít žádný motiv ke koupi a následné spotřebě.
40
5.
NÁVRHY NOVÉ STRATEGIE V předešlých částech své bakalářské práce jsem popsala hlavní problémy, se
kterými se včelaření v České republice potýká. Objasnila jsem, že všechny problémy se dají zastřešit pod jeden hlavní, a to nízkou spotřebu medu v České republice. Stanovila a ověřila jsem hypotézy možných příčin, výsledky podložila svým vlastním dotazníkovým výzkumem a učinila závěry. V této kapitole se pokusím nastínit návrh řešení, který bude vycházet ze zjištěných okolností a který by danou nepříznivou situaci mohl zlepšit. V následujícím textu jsem tedy shrnula několik základních doporučení, které budu postupně vysvětlovat. DOPORUČENÍ: •
Zajistit lepší informovanost českých spotřebitelů.
•
Podpořit marketingové aktivity včelařů.
•
Důsledně využívat ochranné známky „ČESKÝ MED“ a označení „MED“.
5.1.
Zajistit informovanost českých spotřebitelů Za nejdůležitější považuji zvýšit informovanost českých spotřebitelů.
Nedostatek informací je podle mého názoru hlavní příčinou nízké spotřeby medu u nás. Většina spotřebitelů nejen že neví, jak prospěšná je pro člověka konzumace medu, ale dokonce má špatné informace a předsudky, které se nezakládají na pravdě. Ty odrazují spotřebitele od konzumace medu a v horším případě se šíří i dál. Kdyby se podařilo zvýšit informovanost spotřebitelů a vyvrátit nepravdy o medu, určitě by se spotřeba medu zvýšila. Důkazem jsou výsledky již ukončeného tříletého programu „Propagace spotřeby medu“, který v České republice probíhal od října roku 2006 do října roku 2009. Tento program byl prvním schváleným programem pro Českou republiku na propagaci zemědělských produktů. Byl financován z 50 % Evropskou komisí, z 30 % Českým svazem včelařů a z 20 % Státním zemědělským intervenčním fondem. Hlavním cílem bylo informovat českou veřejnost o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech medu a produkčních podmínkách včelařských produktů. V rámci programu byly vytvořeny nové informačně zajímavé 41
internetové stránky, spolupracovalo se s médii, proběhly různé promoakce, veletrhy, soutěže pro veřejnost a děti, spotřebitelské průzkumy a podobně. 76 Výsledkem celého programu bylo zvýšení spotřeby medu z 0,5 kg na 0,7 kg na osobu. 77 Tento výsledek zcela potvrzuje skutečnost, že výše spotřeby medu závisí na informovanosti spotřebitelů. Bylo by dobré, kdyby se spotřeba zvyšovala i nadále, a proto v následujícím textu shrnu nejdůležitější fakta, která by se měla mezi lidmi rozšířit a dostat se tak do jejich povědomí.
5.1.1.
Informace o tom, jak je med zdravý Účinky medu na lidské zdraví jsem již popsala v kapitole „3.4. Účinky
medu“. Dovolím si poznamenat, že rozbor jednotlivých složek medu a jejich kompletní význam pro člověka by stačil na napsání celé bakalářské, ne-li diplomové práce. Česká populace však není mnohdy dostatečně seznámena ani se základními účinky medu na naše zdraví. Do lidského povědomí se zapsaly účinky medu při nachlazení, málokdo má však ponětí o řadě dalších potíží, které med dokáže léčit. Generace našich prarodičů ještě podávala lžičku medu na všemožné neduhy, dnešní člověk však sáhne raději po chemických léčivech. Ta mají ale mnoho nežádoucích účinků. Naproti tomu je med zcela přírodní antibiotikum, které hubí široké spektrum bakterií a našemu tělu ničím neškodí. Zároveň je to přírodní konzervant a je vždy ekologicky čistý, protože ho včely zbavují veškerých pesticidů a jiných nečistot. 78
76
Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online], s, 21, 22
77 Internetový zdroj: http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Nov%C3%A1+kampa%C5%88+m%C3%A1+zv%C3%BD%C5%A 1it+spot%C5%99ebu+medu+v+%C4%8CR+&id=25951 78
Internetový zdroj: http://www.vcelimed.eu/med-vs-cukr/
42
5.1.2.
Informace o tom, že včely fungují jako přirozený filtr 79 S rozvojem lidské společnosti a techniky se do přírody a ovzduší dostávají
škodlivé chemické látky. Kvůli této skutečnosti se lidé občas obávají rostlin pěstovaných v průmyslových oblastech, například netrhají ovoce ze stromů u silnic a nesbírají houby poblíž elektráren. Někteří lidé se snaží vyvarovat i medu, který pochází ze škodlivinami postižených oblastí. Tento rozšířený mýtus o škodlivosti medu z problematických oblastí je třeba vyvrátit. Včely totiž podle důkladných studií provedených a publikovaných Výzkumným ústavem včelařským v Dole fungují jako určitý filtr a žádné škodliviny do medu nepřenesou. Pan Báchor ve své knize „Sto let včelařství na Pardubicku“ popisuje, že vzorky medu ze zamořených oblastí neobsahovaly žádné jedovaté škodliviny, které se v okolí zkoumané oblasti běžně vyskytují. Žádný spotřebitel se tedy nemusí obávat, že se škodliviny, nacházející se v rostlinách z průmyslových oblastí, dostanou i do medu. Tento fakt je velmi důležitý a spotřebitelé by ho měli znát.
5.1.3.
Informace o tom, že prostředí úlu je naprosto sterilní Tento výrok naopak není mýtus. Celý vnitřek úlu je sterilním prostředím, a to
samozřejmě díky práci pilných včel. Ty totiž na vnitřní stěny úlu nanášejí v tenké vrstvě propolis, což je jeden z dalších rostlinných včelích produktů. Propolis je lepkavá hmota příjemné aromatické vůně a proměnlivé barvy, kterou včely sbírají na rostlinách vylučujících pryskyřičnaté látky, jako je topol, bříza, jehličnany a podobně. 80 Slovo propolis je odvozeno od řeckých slov „pro“ (obrana) a „polis“ (město). Propolis tedy znamená obranu města – čili úlu. Včely ho používají k zatmelení otvorů a skulin, k opravě plástů a k utěsnění česen. 81 Jeho hlavní výhodou je, že je to látka s desinfekčními vlastnostmi, která ničí nebo brzdí růst bakterií, virů, plísní a hub. Má široké
79 80 81
Báchor, E., & kolektiv, a. (2008). Sto let včelařství na Pardubicku, s. 140, 141 Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ. Praha: Státní zemědělské nakladatelství., s.337 HANDL, MUDr. Bohuslav. Včelí produkty : ve výživě člověka a v lékařství, s. 15
43
antimikrobiální účinky, zabraňuje rozvoji hnilobných procesů a způsobuje úhyn mikrobů. 82 Čistota úlu je udržena i v případě, pokud do něj vnikne nějaký vetřelec. Pozorování včel ve skleněném úlu bylo zjištěno, že cizí předmět v úlu zpozorují včely do několika minut. Je-li předmět lehký, odnáší jej z úlu jedna až pět včel. Předmět, který nemohou vynést pryč z úlu, balzamují právě propolisem. 83 Tímto způsobem je čistota v úlu zachována.
5.1.4.
Informace o tom, že med je lepší sladidlo než cukr Většina lidí sladí řepným či třtinovým cukrem. Na toto téma není potřeba
dělat žádné rozsáhlé výzkumy. Stačí porovnat spotřebu cukru a spotřebu medu v jednotlivých letech. Spotřeba cukru samozřejmě řádově převyšuje spotřebu medu. Nebylo tomu tak ovšem vždy. Od nepaměti se na světě sladilo medem, který byl prakticky jediným sladidlem. Dokonce, i když se před 2 500 lety začal v Indii pěstovat cukr, ještě dlouho se s ním univerzálně nesladilo. Byl totiž drahým zbožím, které si obyčejný člověk nemohl dovolit. To trvalo až do 15. století, kdy se cukr stal velmi levnou a rozšířenou surovinou. 84 Postupně tedy vyřadil med ze stolů našich předků. Tento obrat je pochopitelný. Hlavním důvodem je tedy jeho nižší cena a snadnost jeho použití. Lidé však neuvědomují, jak obrovské dopady má slazení cukrem na naše tělo. Proto chci shrnout výhody a nevýhody obou surovin. Jednou z hlavních nevýhod cukru je to, že je velmi těžko stravitelný. Celý jeho objem musí projít játry, kde se štěpí na jednodušší vstřebatelné cukry. Tento proces velice zatěžuje lidské tělo a ochuzuje ho o minerální látky, které pak člověk musí znovu získat. Naproti tomu med obsahuje převážně jednoduché cukry, které v lidském těle vcházejí přímo do krve. Vstřebávají se již v žaludku a dvanácterníku, proto tělo nezatěžují procesem štěpení v játrech a nezatěžují ani trávicí systém. Další nevýhodou cukru je to, že je příčinou mnoha nemocí a potíží. Odborníci přičítají vysoké spotřebě cukru velký podíl
82 Int. Zdroj: http://csv.jirizavrel.eu/povidani-o-medu-a-propolisu/povidani-o-propolisu/co-je-topropolis/ 83 Internetový zdroj: http://ceska-vcela.bplaced.net/index.php?option=com_content&view=article&id=61&Itemid=85 84 Internetový zdroj: http://clanky.vareni.cz/historie-cukru/
44
na rozvoji tzv. civilizačních chorob. Cukr v těle kvasí a vede k tvorbě kyseliny octové, uhličité a alkoholu. Škodí slinivce břišní, která je přetížena a vystavena ničivým reakcím. Nemluvě o škodlivých účincích na naše zuby. 85 Naproti tomu nejen že med lidskému tělu vůbec neškodí, ale dokonce mu pomáhá. Podporuje činnost našich orgánů, posiluje imunitu a působí příznivě na naši psychiku. Je navíc vědecky dokázáno, že proti řadě nemocí pomáhá. Kromě toho je i o hodně sladivější, než je cukr. Je tedy více než zřejmé, že med je jako sladidlo nesrovnatelně lepší než cukr. Slazení medem je člověku přirozené a mnoha staletími odzkoušené. 86 Proto by se lidé měli k tomuto způsobu slazení vrátit.
5.1.5.
Informace o tom, že zkrystalizování medu je správné 87 Krystalizace je zcela přirozená vlastnost téměř všech kvalitních medů.
Tento proces je způsoben vyšším obsahem glukózy, která má specifickou vlastnost vytvářet krystaly. Výjimkou je například akátový med, který obsahuje vyšší množství fruktózy a sacharózy. Z tohoto důvodu krystalizuje většinou až po 1 roce. Problémem je, že veřejnost vnímá krystalizaci medu jako něco špatného a zkrystalizované medy mylně považuje za nekvalitní a podřadné. Ve skutečnosti je však opak pravdou. Tento jev je známkou kvalitního medu, se kterým včelař zacházel šetrně a svědomitě. Naopak pokud med nezkrystalizuje, což je časté u dovozových medů, je to nepochybný důkaz přehřátí medu na vysokou teplotu. Tím se sice trvale naruší proces krystalizace, ale zároveň se zničí velmi hodnotné látky. Takovému medu se pak říká „mrtvý med“, protože přišel o své léčivé účinky. Se všemi těmito důležitými skutečnostmi je třeba seznámit veřejnost, aby se zvýšilo povědomí lidí o tomto včelím produktu a tím se zvýšil i jejich zájem tento produkt kupovat a konzumovat.
85 86 87
Internetový zdroj: http://www.rodina-finance.cz/zdrava-vyziva.212/med-versus-cukr.20252.html Internetový zdroj: http://www.vcelimed.eu/med-vs-cukr/ Internetový zdroj: http://jihoceskymed.wz.cz/about.html
45
5.2.
Podpořit marketingové aktivity včelařů Problém
neinformovanosti
spotřebitelů
úzce
souvisí
s absencí
marketingových aktivit včelařů. Včelaři v 90. letech nedokázali rozvinout tradici českého medu a naučit obyvatelstvo chápat med jako součást jejich jídelníčku. Tento včelí produkt je u nás totiž považován spíše za vzácnost a lék, zatímco v jiných státech Evropy má blíže k potravinám zdravé výživy. 88 Současní včelaři nejsou zvyklí své produkty propagovat a spotřebitel tak ztrácí velkou příležitost dostat se touto cestou k důležitým informacím. Věřím, že pokud spotřebitele obeznámíme s tím, jak zázračný produkt nám příroda od nepaměti dává, přesvědčíme tak mnoho lidí k tomu med kupovat a konzumovat. Velkou příležitost vidím především v rodinách, které med nekonzumují vůbec. Těchto rodin je v České republice zatím stále mnoho. Považuji za velmi důležité tyto rodiny pomocí marketingových aktivit oslovit a vysvětlit jim výhody konzumace medu. Z výše uvedených důvodů navrhuji zavést nový dotační titul na marketing medu. Dotace udělované včelařům v České republice jsem již popsala v kapitole „5.2.6. Stát nedostatečně podporuje včelaře“, ve které jsem tuto hypotézu vyvrátila. Stát i Evropská unie včelaře podporuje dostatečně. Problém vidím však ve struktuře dotací, která je zaměřena zejména na pomoc v technické oblasti. Z takových dotací si včelař může uhradit náklady na pořízení zařízení, jako například zařízení na vytáčení medu, pastovací zařízení či odvíčkovací zařízení. Dotuje se i pořádání různých školících kurzů nebo pomoc při úhynu včelstev z důvodu onemocnění varroázou. 89 Dotační titul na marketing medu v podpoře zahrnut není a to je podle mého názoru chyba. Vyšší poptávce po medu v České republice by pomohlo, kdyby včelaři při prodeji medu dávali současně s medem například informační brožuru. V té by mohly být shrnuty nejdůležitější informace nejen o vlastnostech medu, ale zároveň informace o správném uchovávání, šetrném způsobu rozehřání medu a podobně.
88 89
JIRKA, Ing. Václav. Proč je sladký business jen čtvrtinový? Moderní včelař 4/2007 Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009, s. 4, 5
46
5.3.
Důsledně využívat a kontrolovat ochranné známky „ČESKÝ MED“ a označení „MED“ Vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 76/2003 Sb.
stanovuje a definuje požadavky kladené na přírodní sladidla, med a cukrovinky. Rovněž definuje jednotlivé druhy medů, a to jak podle původu (květový, medovicový), tak podle způsobu získávání a úpravy (pastový, plástečkový, lisovaný, apod.). Dále jsou v ní uvedeny požadavky na jakost medu. 90 Med produkovaný v českých zemích v souladu se základními pravidly ošetřování včelstev a zpracování medu dosahuje dokonce významně lepší kvality, než udává výše uvedená vyhláška. Naše medy jsou chráněny ochrannou známkou „ČESKÝ MED“, „MORAVSKÝ MED“ a „SLEZSKÝ MED“. Tyto značky garantují spotřebitelům, že kupují med vysoké kvality bez zbytků antibiotik, s obsahem vody maximálně do 18 % a bez příměsí zahraničních medů, které tuto kvalitu nedosahují. 91 Proto považuji za velmi důležité tyto ochranné známky důsledně využívat a všemi prostředky kontrolovat. Mimo ochrany našich medů uvedenými známkami je dále ochráněn samotný pojem „med“. Ve zmíněné vyhlášce je totiž med jednoznačně určen jako potravina přírodního sacharidového produktu včel. Na českém trhu by se tedy neměl objevovat produkt s označením „med“, který ve skutečnosti medem není, ale je například směsí levných náhražek s určitým poměrem pravého medu. Přesto se však stává, že se takové produkty na pultech obchodů objeví. Tyto produkty se falšují především s využitím hydroizolátu škrobu, který se rozkládá na jednoduché cukry a vzniká tak sirup podobný medu. Tyto náhražky se zejména v obchodních řetězcích poměrně často objevují s označením „MED“ a jsou prodávány za ceny přibližně poloviční oproti ceně pravého včelího medu. Uvedené praktiky nejsou zdaleka jediné, které se ke klamání českého spotřebitele využívají. Výrobci také klamou spotřebitele tím, že místo označení „český med“, které je chráněno a má své požadavky na kvalitu medu, označí své produkty jako „český výrobek“ nebo „med z ČR“. Spotřebitel z tohoto názvu usoudí, že se jedná o český med, a přitom jde pouze o sloučeninu dovozových nekvalitních medů, které byly do
90 Internetový zdroj: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006203&docType=ART&nid=11816 91 Internetový zdroj: http://www.ceskymed.eu/index.php?event=onas
47
sklenic plněny v České republice. 92 České obchodní inspekci se však zatím nedaří tomuto klamání spotřebitele účinně bránit. Proto jsem na to v této části bakalářské práce upozornila a mezi své návrhy zařadila i důsledné využívání a kontrolování nejen našich ochranných známek, ale i pojmu „med“, a tvrdé sankcionování jakýchkoliv provinění proti zmíněným zásadám. Pokud se nám to podaří, věřím, že se zamezí dostupnosti nekvalitních náhražek medu, český spotřebitel bude mít větší důvěru v nakupované včelí produkty a spotřeba medu se zvýší. Obrázek 7: Vzory chráněných značek tuzemského medu Zdroj: http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=med
92
BARTOŇOVÁ, Alexandra. Kdyby včelky věděly. EURO. 2010-08-02, 31-32, s. 72-77
48
ZÁVĚR Z mé bakalářské práce by mělo být jasné, že včelařství má neuvěřitelný význam pro život nás všech. Pro vytváření a zachování podmínek pro život je důležité, aby se toto řemeslo rozvíjelo. Aby tomu tak bylo, musí mít včelaři dostatečný motiv ke včelaření. Tímto motivem je úspěšný prodej medu. Med je díky svým prověřeným účinkům na lidské zdraví přímo darem z nebes. Proto to nejlepší, co můžeme udělat pro sebe i přírodu, je více ho konzumovat. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit současnou situaci na trhu s medem v České republice, vystihnout hlavní problémy, se kterými se české včelařství potýká, a navrhnout možná řešení, která by mohla vést ke zlepšení nepříznivého stavu. Ve své práci jsem uvedla, že tuzemský trh s medem je poměrně stabilní a v produkci medu jsme naprosto soběstační. České včelaření však přesto čelí několika výzvám. Za zásadní považuji relativně nízkou průměrnou spotřebu medu. Právě tato skutečnost úzce souvisí i s mnohými dalšími problémy, které jsem ve své práci popsala. Proto pokládám za velmi důležité nízkou spotřebu medu řešit a jsem přesvědčena, že se současně s jejím řešením postupně vyřeší i mnohé další problémy. Pro účely své bakalářské práce jsem vypočítala, že pro optimální opylení rostlin v našem státě je žádoucí zvýšit spotřebu medu ze současných 0,7 kg na osobu za rok přibližně na 1 kg. Toto zvýšení se při vědomí spotřeby medu v Německu a Rakousku (1,4 kg medu na osobu za rok) zdá jako splnitelný cíl. Aby se tohoto cíle dosáhlo, je nejdříve potřeba nalézt příčiny nízké spotřeby medu. Zjistila jsem, že příčina tohoto stavu spočívá v nedostatečné informovanosti českých spotřebitelů v otázce vlastností medu a podmínkách jeho získávání. Tento fakt z velké části způsobuje i absence marketingových aktivit včelařů, což je jedna z důležitých cest získání informací. Obě tyto skutečnosti potvrdil mimo jiné můj vlastní dotazníkový výzkum. Čeští spotřebitelé tak nejen že neznají blahodárné účinky a jiné výhody konzumace medu, ale často věří nepravdivým mýtům. Z těchto důvodů je velmi podstatné, aby se mezi lidmi provedla osvěta v této oblasti. To považuji za hlavní prostředek dosažení zmíněného cíle. Proto navrhuji zajistit informovanost v 6 základních oblastech, které důkladně popisuji v 6. kapitole. Dále
49
navrhuji podpořit marketingové aktivity včelařů zavedením nového dotačního titulu na marketing medu a důsledně využívat a kontrolovat ochranné známky „český med“ a označení pojmu „med“. Jsem přesvědčena, že zrealizováním těchto návrhů se spotřeba medu v České republice zvýší. Aby se tak skutečně stalo, je potřeba rozvinout tradici českého medu. Podobně, jako se zde rozvinula tradice moravského vinařství a láska k vínům se předává společně s vinicemi z generace na generaci, mohlo by se zde proslavit včelařství. Musíme lidem dostat do povědomí, že je třeba o svých stravovacích návycích přemýšlet a že med je díky svým účinkům pro naše tělo to pravé. Přestaňme vnímat med pouze jako vzácnost a lék a vnímejme ho jako plnohodnotnou přírodní potravinu, kterou bude mít každý Čech ve své kuchyni a na kterou bude náležitě pyšný. Skutečně máme být na co pyšní, protože český med je pro svou kvalitu široko daleko vyhlášen. Oceňme to a zvykněme si ho konzumovat. Přestaňme snídat uzeniny a snídejme tento zázračný dar přírody. Společně se tak zasloužíme o růst jeho spotřeby, což povede ke zvýšení počtu chovaných včelstev a k udržení a rozvoji pestrosti naší přírody. Tímto způsobem se tedy přírodě odměníme za to, jak pomáhá ona nám. K tomu však povede ještě dlouhá cesta. Je však zapotřebí tuto cestu začít. Je třeba se vrátit ke kořenům, je třeba sladit medem. Je třeba vzpomenout praotce Čecha, který hlásal, že naše země oplývá mlékem a strdím (medem). Je třeba toho využívat. Pro nás i budoucí.
50
SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY Odborná literatura: [1] KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha : Grada Publishing, a. s., 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1545-2. [2] KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum. Praha : Grada Publishing, a. s., 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. [3] KOTLER, Philip; ARMSTRONG , Gary. Marketing: 6. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 864 s. ISBN 978-80-247-0513-2. [4]
Veselý, P., & kolektiv. (1985). VČELAŘSTVÍ. Praha: Státní zemědělské nakladatelství.
[5] Včelařská encyklopedie: 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1956. 815 s. [6] Báchor, E., & kolektiv, a. (2008). Sto let včelařství na Pardubicku. Pardubice: Český svaz včelařů, ZO Pardubice. [7]
Normanová, J. (1993). MED. Bratislava: CHAMPAGNE AVANTGARDE.
[8] WEISS, Karl. Víkendový včelař: Škola včelaření s nástavkovými úly. Most: Víkend, 2005. 247 s. ISBN 80-7222-368-2. [9]
HANDL, MUDr. Bohuslav. Včelí produkty: ve výživě člověka a v lékařství, 1991. 23 s.
Časopisy: [11]
VČELAŘSTVÍ. (10/2010). Odborný a spolkový měsíčník .
[12]
VČELAŘSTVÍ. (1/2011). Odborný a spolkový měsíčník .
[13]
MODERNÍ VČELAŘ (4/2007). Odborný a spolkový měsíčník .
[14]
MODERNÍ VČELAŘ (5/2010). Odborný a spolkový měsíčník .
51
Internetové zdroje: [15] Med: Včelařství Pavel Novosád [online]. 2009 [cit. 2011-06-06]. Med. Dostupné z WWW:
. [16] JIRKA, Ing. Václav. Proč je sladký business jen čtvrtinový?. Moderní včelař. 2007, 4/2007 [17] JÍCHA, Jan. Honza Jícha [online], [cit. 2011-06-06]. Etymonelogický slovník. Dostupné z WWW:
. [18] Eu a včely [online]. 2011 [cit. 2011-06-06]. Europarlament se zabývá tématem včel. Dostupné z WWW: . [19] Kolektiv pracovníků sekretariátu ústředního výboru ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ. Napsali o medu [online]. 2011-02-03, [cit. 2011-04-04]. Med je potravina s mimořádnými vlastnostmi a účinky . Dostupné z WWW: http://www.medojedi.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=3 7&Itemid=57>. [20] Hodnocení medu/ZO ČSV Strážnice [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Hodnocení medu. Dostupné z WWW: . [21] How honey kills bacteria. The FASEB Journal : The Journal of the Federation of American Societies for Experimental Biology [online]. 2010-02-04, [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: . [22] Český svaz včelařů [online]. ROK [cit. 2011-04-04]. Český svaz včelařů, o. s. Dostupné z WWW: . [23] O firmě - POVČO, s. r. o. [online]. . [cit. 2011-06-06]. Historický vývoj včelařství. Dostupné z WWW: . [24] Město Nasavrky [online]. . [cit. 2011-06-06]. Včelařské učiliště. Dostupné z WWW: . [25] Situační a výhledové zprávy - včely. In Situační a výhledová zpráva VČELY 2009 [online]. Praha : Ministerstvo zemědelství, 2009-11 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . [26] Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-05-31]. Populace podle věku k 31. 12. 2009. Dostupné z WWW: .
52
[27] ČERNÝ, Jiří. Napsali o medu [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Zahraničí obdivuje úroveň vzdělávání včelařů v ČR. Dostupné z WWW: . [28] MARTINEK, Jan. LN: Kvalita medu z dovozu je mizerná. Zpravodajský server lidových novin [online]. 2007-09-19, ., [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: . [29] VODRÁŠKOVÁ, Ing. Šárka. Včelařům se blýská na lepší časy. Agronavigátor [online]. 2010-03-02, 98897, [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: [30] BODNARCHUK, Prof. Leonid . Http://www.honeyua.com/ [online]. . [cit. 2011-0606]. Beekeeping Industry in Ukraine. Dostupné z WWW: . [31] ÖSTERREICHISCHER IMKERBUND. [online], [cit. 2011-06-06]. Dostupné z WWW: . [32] Deutscher Imkerbund e. v. [online], [cit. 2011-06-06]. Imkerei in Deutschland. Dostupné z WWW: . [33] LNĚNIČKA , Vladimír ; ŠMIED, RNDr. Robert ; SEKRETARIÁT, ÚV ČSV. . [online]. . [cit. 2011-06-06]. Český med. Dostupné z WWW: . [34] Český svaz včelařů [online]. 2009-2011 [cit. 2011-06-06]. Český svaz včelařů Novinky a zprávy. Dostupné z WWW: . [35] Honig [online], [cit. 2011-06-06]. Dostupné z WWW: . [36] Honey supermarket - the home of honey [online], [cit. 2011-06-06]. English honey. Dostupné z WWW: . [37] STRAKOŠ, Martin. Včelařeské potřeby [online]. . [cit. 2011-06-06]. Včelařské dotace 2011 KRAJSKÉ DOTACE - aktuality. Dostupné z WWW: .
53
[38] ČTK - Potravinářská komora České republiky [online]. 2010 [cit. 2011-06-06]. Nová kampaň má zvýšit spotřebu medu v ČR. Dostupné z WWW: . [39] VceliMed.eu [online]. 2010 [cit. 2011-04-06]. Med nebo cukr. Dostupné z WWW: . [40] Český svaz včelařů, o.s., základní organizace Nové Město na Moravě [online]. 200909-15 [cit. 2011-04-06]. Co je to propolis. Dostupné z WWW: . [41 ]Včelí farma Luňák [online]. 2008-2011 [cit. 2011-06-07]. Zajímavosti. Dostupné z WWW: . [42] KRÁL, Petr. Historie cukru. Magazín - Vaření.cz [online]. 2006-09-09, 86, [cit. 201104-06]. Dostupný z WWW: . [43] Med versus cukr. Rodina - finance.cz [online]. 2009-04-15, [cit. 2011-02-13]. Dostupný z WWW: . [44] Jihočeský včelař [online], [cit. 2011-06-07]. Základní informace. Dostupné z WWW: . [45] Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. 2008 [cit. 2011-06-07]. Vybrané předpisy ČR. Dostupné z WWW: . [46] 77
BARTOŇOVÁ, Alexandra. Kdyby včelky věděly. EURO. 2010-08-02, 31-32, s. 72-
[47] Produkce medu by měla dosáhnout 7 000 tun. První zprávy - Stalo se [online]. 201008-16, ., [cit. 2011-04-06]. Dostupný z WWW: .
54
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek 1: Jednoduchý marketingový systém .......................................................................... 4 Obrázek 2: Charakteristiky velikosti trhu .................................................................................. 6 Obrázek 3: Fáze marketingového výzkumu ............................................................................... 7 Obrázek 4: Malba z Pavoučí jeskyně ......................................................................................... 9 Obrázek 5: Původ medu a jeho zpracování .............................................................................. 12 Obrázek 6: Jednodruhové medy ............................................................................................... 13 Obrázek 7: Vzory chráněných značek tuzemského medu ........................................................ 48
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: Počet včelařů a včelstev ......................................................................................... 24 Tabulka 2: Výroba, dovoz a nabídka medu celkem ................................................................. 25 Tabulka 3: Spotřeba medu v ČR .............................................................................................. 26
SEZNAM GRAFŮ: Graf 1........................................................................................................................................ 36 Graf 2........................................................................................................................................ 37 Graf 3........................................................................................................................................ 37 Graf 4........................................................................................................................................ 38 Graf 5........................................................................................................................................ 38 Graf 6........................................................................................................................................ 39
55
PŘÍLOHY DOTAZNÍK: Vážený pane/paní, Jako studentka VŠE v Praze Vás chci požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Jeho náplní je prozkoumat nákupní a spotřební zvyklosti medu v České republice. Tímto mi poskytnete zcela anonymní názor, který mi pomůže při zpracovávání mé bakalářské práce na téma „Analýza trhu medu v ČR“. Děkuji Vám za Váš čas, který vyplňování věnujete. 1.
Konzumujete med? a) NE b) ANO
2.
Sladíte: a) medem b) řepným cukrem c) nesladím
3.
Léčíte se medem v období nemoci nebo nachlazení? a) NE b) ANO
4.
Znáte nějakého včelaře ve svém okolí? a) NE b) ANO
5.
Kupujete vy nebo někdo z vaší domácnosti med od včelaře? a) ANO – přejděte k otázce č. 9 b) NE – pokračujte následující otázkou č. 6
6.
Vy nebo někdo z vaší domácnosti kupujete med: a) z běžného obchodu b) z BIO obchodu c) na veletrzích nebo výstavách d) sám/a včelařím e) kupuji ho jinde: ………………………………………………………………………………………………
7. Z jakého důvodu preferujete tento způsob? ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………..…………………………………………………… 8.
Jedná se o med: a) z ČR b) ze zahraničí c) nevím
56
9. Pokud med kupujete od včelaře, jak jste se o kontaktu na něj dozvěděli? (Pokud med nekupujete od včelaře, tuto otázku vynechejte a pokračujte otázkou č. 10). a) Prostřednictvím nějakého marketingového nástroje (např. reklama, leták, cedule, inzerát, na internetu,…), b) rodinný kontakt, c) přes známého, d) na veletrzích, výstavách, e) na Českém svazu včelařů, f) jinak: ……………………………………………………………………………………………… 10. a) b) c) d) e) f) 11.
Kolik korun platíte za kilo medu? 1 – 80 Kč 81 – 100 Kč 101 – 130 Kč 131 – 150 Kč 151 – 200 Kč 201 a více Kč
Zaškrtněte pro Vás pravdivé tvrzení: a) Preferuji kvalitu medu (tzn. nenastavovaný med, ve kterém jsou obsaženy všechny zdraví prospěšné látky a který neobsahuje žádné škodliviny) a klidně si za tuto kvalitu připlatím b) Preferuji nižší cenu, na kvalitu se neohlížím, proto bych koupil/a spíše levnější med
12.
Kolik jste ochotni maximálně za kilo medu zaplatit?
……………………………………………………………………………………………. 13. Z jakého důvodu med konzumujete? a) Protože mi chutná. b) Jako náhradní sladidlo za cukr. c) Pro jeho účinky na zdraví (např. v případě nemoci, nebo preventivně). d) Jako přísadu na vaření. e) Z jiného důvodu: ………………………………………………………………………………………………… 14. a) b) c) d) e) f)
Jak často med konzumujete? Každý den. Každý týden (tj. 1x – 6x za týden). Každý měsíc (tj. 1x – 3x za měsíc). Každý půl rok (tj. 1x – 5x za 6 měsíců. 1x za rok. Nepravidelně v průběhu roku.
a) b) c) d) e)
Kolik medu za 1 rok zkonzumujete? méně než 3 kg 4 – 7 kg 8 – 12 kg 13 – 16 kg 17 a více kg
15.
57
16.
Znáte nějakou reklamu na med? a) NE b) ANO – jakou: ………………………………………………………………………………………………
17.
Myslíte si, že je rozdíl v kvalitě mezi medem od včelaře a medem z obchodu? a) NE b) ANO – jaký: ………………………………………………………………………………………………
18.
Zaškrtněte, které tvrzení je podle vás správné: a) Po medu se tloustne stejně tak, jako po bílém řepném cukru. b) Po medu se netloustne. c) Nevím.
19. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n)
Bydlíte v kraji: Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Královéhradecký kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Vysočina, Zlínský kraj, Hlavní město Praha.
a) b) c) d) e)
Jste ve věku: 1 – 18 let 19 – 26 let 27 – 35 let 36 – 50 let 51 a více
20.
21.
Zakroužkujte pravdivé tvrzení: a) Jsem žena. b) Jsem muž.
Děkuji Vám ještě jednou za Váš čas. S přáním hezkého dne Jana Holubová
58
