Vysoká škola ekonomická v Praze. Analýza příjmů státního rozpočtu v závislosti na zavedení pracovněprávních vztahů v profesionálním fotbale

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Analýza příjmů státního rozpočtu v závislosti na zavedení pracovněprávních vztahů v profesionálním fotbale

Autor diplomové práce: Bc. Tomáš Dubský Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Rok: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Analýza příjmů státního rozpočtu v závislosti na zavedení pracovněprávních vztahů v profesionálním fotbale" jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne 17. ledna 2014

________________________ Tomáš Dubský

Poděkování: Rád bych poděkoval panu doc. Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za řádné vedení mé diplomové práce a za jeho věcné rady a připomínky.

Abstrakt: Cílem mé diplomové práce je analyzovat dopad změny zdanění příjmů profesionálních fotbalistů v ČR. Dosud je vztah fotbalista-fotbalový klub finančními úřady posuzován jako nezávislá činnost a to i přes to, že vykazuje řadu znaků závislé činnosti. V teoretické části diplomové práce definuji závislou a nezávislou činnost, budu diskutovat to, zda se ve fotbale nejedná o tzv. švarcsystém. Uvedu, jak jsou zdaňovány fotbalisté v ostatních státech Evropy a jaké jsou navrhovány změny české legislativy. V analytické části vyčíslím dopady případné změny zdanění příjmů fotbalistů na státní rozpočet.

Obsah Úvod.....................................................................................................................................1 1

2

Základní pojmy .............................................................................................................. 3 1.1

Nezávislá činnost ..................................................................................................... 3

1.2

Závislá činnost ......................................................................................................... 4

1.3

Zaměstnavatel .......................................................................................................... 5

1.4

Nelegální práce ........................................................................................................ 5

1.5

Fotbalový klub ......................................................................................................... 6

1.6

Profesionální fotbalista ............................................................................................ 7

Švarcsystém ................................................................................................................... 8 2.1

Zdanění příjmu zaměstnance a pracovníka ve švarcsystému .................................. 8

2.2

Pohled ze strany zaměstnavatelů ........................................................................... 15

2.3

Pohled ze strany zaměstnanců ............................................................................... 16

2.4

Pohled ze strany státu ............................................................................................ 17

2.5

Legislativa ............................................................................................................. 19

3

Naplňuje fotbal znaky švarcsystému? ......................................................................... 21

4

Judikatura..................................................................................................................... 27

5

4.1

Rozsudek Nejvyššího správního soudu číslo 2 Afs 22/2012 - 31 ......................... 27

4.2

Shrnutí rozhodnutí ................................................................................................. 33

Zdanění příjmu fotbalistů v zahraničí .......................................................................... 35 5.1 Západoevropské země............................................................................................ 35 5.2 Východoevropské země ......................................................................................... 36

6

Návrhy fotbalových organizací ................................................................................... 42 6.1 UEFA ..................................................................................................................... 42 6.2 FAČR ..................................................................................................................... 43 6.3 ČAFH ..................................................................................................................... 44 6.4 LFA ........................................................................................................................ 45 6.5

7

Vláda ČR ............................................................................................................... 46

Přehled profesionálních klubů ..................................................................................... 47 7.1 Výroční zprávy klubů ............................................................................................ 47

8

Analýza platů fotbalistů v ČR ..................................................................................... 51 8.1 Zveřejnění platů ..................................................................................................... 51 8.2 Struktura platů........................................................................................................ 52 8.3

Odhady ročních příjmů fotbalistů .......................................................................... 53

8.4

Analýza aktuálních příjmů státního rozpočtu ........................................................ 55

8.5

Analýza potenciálních příjmů státního rozpočtu ................................................... 56

Závěr...................................................................................................................................58 Zdroje..................................................................................................................................61 Přílohy.................................................................................................................................67 Seznam příloh a grafů.........................................................................................................70

Úvod Výše zdanění příjmu je v každé společnosti velmi diskutovaná otázka. Pod pojmem zdanění práce je v České republice uvažována daň z příjmu fyzických osob a sociální a zdravotní pojištění. Výše odvodů je závislá na velikosti příjmu, který není obvyklé zveřejňovat a je často předmětem spekulací - především u veřejně známých osob. Není tomu jinak ani ve sportu, tím spíše ve fotbale - v nejpopulárnějším sportu České republiky. Příjmy profesionálních fotbalistů jsou v porovnání k průměrné mzdě vysoké, a proto jsou vždy informace či spekulace o jejich výši středem zájmů laické i odborné veřejnosti. Diskutovaná změna formálního postavení fotbalistů vůči fotbalovým klubům, kdy by se z osob samostatně výdělečně činných stali zaměstnanci, by přinesla řadu změn, a měla by dopad na výši příjmu státního rozpočtu. Svou diplomovou práci jsem rozdělil do dvou částí - v té první obecně definuji základní pojmy dané problematiky mj. závislou a nezávislou činnost tak, jak je vnímána českou legislativou. Především se zaměřím na problematiku tzv. švarcsystému, který je často zmiňován ve spojitosti s fotbalisty. Budu diskutovat jednotlivé znaky závislé činnosti a porovnávat s činností fotbalisty. To, že postavení fotbalistů nese některé znaky závislé činnosti, je i názor soudů. Zásadní je v tomto ohledu judikatura. Výsledné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podrobně analyzuji ve své práci, stejně tak srovnání jak jsou zdaňovány fotbalisté v ostatních státech Evropy. Dále zmapuji aktuální trendy a legislativní úpravy v evropském fotbale. Na závěr teoretické části uvedu návrhy a pohledy na danou problematiku všech zastoupených stran - státu, Fotbalové asociace ČR (FAČR), České asociace fotbalových hráčů (ČAFH), Ligové fotbalové asociace (LFA) a především zastřešujícího orgánu evropského fotbalu - Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). V analytické části práce uvedu přehled profesionálních klubů v ČR, tzn. první a druhé fotbalové ligy. Zaměřím se na jejich finanční výsledky a na to jak se liší příjmy českých klubů a evropských velkoklubů. Dále se budu věnovat hráčským příjmům, uvedu jejich strukturu a zmíním trend v rámci transparentnosti hospodaření klubů - zveřejňování platů hráčů. Hlavní bod mé práce je analýza výsledků mého průzkumu mezi hráči a hráčskými agenty, ve kterém zjistím přibližné roční příjmy profesionálních hráčů. Na základě mnou zjištěných dat vypočítám přibližné příjmy státního rozpočtu, jaké jsou teď a jaké by byly

1

po případné změně zdanění příjmů ve fotbale. Na závěr shrnu navrhovanou zákonnou úpravu ve fotbale a její následky pro kluby, hráče a stát. V době, kdy stát hledá způsob, jak zvýšit své příjmy si myslím, že téma mé diplomové práce je velmi aktuální. Má analýza by mohla sloužit jako nestranný argument v diskuzi o to, zda se má či nemá změnit formální postavení fotbalistů vůči klubům. Téma práce propojuje mé zájmy aktivního sportovce a jako student katedry VF mohu uplatnit své, ve škole nabyté, znalosti z oblasti daní a veřejných financí.

2

1 Základní pojmy Nelegální zaměstnávání formou zastřeného faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou je jeden z často diskutovaných problémů trhu práce v České republice. Své stálé zaměstnance, aniž by se jakkoli měnily jejich pracovní podmínky, převedl na osoby samostatně výdělečně činné jako první v roce 1990 benešovský podnikatel M. Švarc, proto se této formě zaměstnávání zkráceně říká švarcsystém. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem státu odtékají příjmy na daních a pojistném z mezd zaměstnanců, je tato forma zaměstnávání nelegální, pod hrozbou pokuty jak pro zaměstnance tak zaměstnavatele. Situace, kdy zaměstnavatel využívá služeb živnostníka a kdy se jedná pouze o zastřený zaměstnanecký vztah (tzn. švarcsystém) není v mnoha případech jednoznačná a případný postih kontrolou záleží na obratné právní argumentaci zaměstnavatele. Sporná je situace, kdy činnost fyzické osoby pro zaměstnavatele splňuje některé znaky závislé činnosti tak jak je definuje zákon. Takováto situace je i v českém profesionálním fotbale, kdy ve vztahu hráče a klubu jsou splněny některé znaky závislé činnosti, ale přesto jsou hráči bráni jako OSVČ. Pro korektní vyhodnocení je nutné si obecně definovat některé pojmy. Vztah mezi zaměstnavatelem a osobou, která pro něj plní dané pracovní úkoly, je upraven buď zákoníkem práce v případě závislé činnosti anebo obchodním zákoníkem v případě činnosti nezávislé.

1.1 Nezávislá činnost Osoba samostatně výdělečně činná a její činnost je dle §2 obchodního zákoníku definována takto: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku." 1 OSVČ poskytuje své služby na základě smlouvy sjednané dle občanského nebo obchodního zákoníku. Dosažený příjem je pak daněn dle paragrafu 7 Zákona o dani z příjmu.

1

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, citace 28.11.2013, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=39560&recShow=1&nr=513~2F1991 &rpp=15 - parCnt

3

1.2 Závislá činnost Závislá činnost je definována zákoníkem práce, paragraf 2: „Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“ 2 Zaměstnanec a zaměstnavatel spolu uzavírají pracovní smlouvu (v případně zkráceného úvazku dohodu o provedení práce či dohodu o provedení činnosti) a jeho mzda je daněna dle paragrafu 6 Zákona o dani z příjmu. Zda se jedná či nejedná o závislou činnost je v mnoha případech sporné, a proto Ministerstvo financí, vědomo si toho, že zákonné vymezení je nedostatečné, vydalo za účelem zdanění příjmu FO Pokyn č. D-285, který úžeji definuje závislou činnost pro případ, kdy je zastřena obchodněprávním či občanskoprávním vztahem. V úvodu pokynu zdůrazňuje, že důležitější je obsah než forma spolupráce: „Je třeba vycházet z toho, zda posuzovaná činnost nese znaky závislé činnosti podle citovaného zákona o daních z příjmů, a nikoliv to, jakou právní skutečností byla tato činnost založena." 3 Dále udává hlavní rozdíl mezi činnostmi: „Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce)."4 Pokyn D-285 jasně dává případným kontrolám najevo pravomoc, postihnout doměřením daně osoby pracující jako fiktivní živnostníci (ve švarcsystému): „Daní z příjmů FO ze závislé činnosti jsou tak podrobeny nikoliv pouze příjmy plynoucí z pracovněprávních vztahů uzavřených podle zákoníku práce, ale pod takový způsob zdanění zahrnul zákonodárce i příjmy z obdobného poměru, přičemž tento jakkoliv dále nedefinoval,

2

3

4

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, citace 2.12.2013, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62694&recShow=2&fulltext=z~C 3~A1kon~C3~ADk~20pr~C3~A1ce&nr=&part=&name=&rpp=15 - parCnt Ministerstvo financí ČR: Pokyn D-285, citace 2.12.2013, dostupné online: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-a-metodika/pokyny-d/casovecleneni/2005/pokyn-d-285-1672 Ministerstvo financí ČR: Pokyn D-285

4

vymezil jej jen vzájemným vztahem plátce a poplatníka, a to povinností poplatníka dbát příkazů plátce."5 Dále uvádí, že je zřejmé, že k plnění příkazů dochází prakticky do určité míry ve všech případech zadávání prací a činností, a proto na závislou činnost nelze nahlížet jen z tohoto hlediska. Je třeba přihlédnout k definičním znakům závislé činnosti, které jsou dány především povahou vykonávané činnosti, znaky a okolnostmi, za kterých je práce vykonávána. A ty definuje následovně: è „Plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, è fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, è odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu, è materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, è vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu §13 zákona o daních z příjmu."6

1.3 Zaměstnavatel Právnická či fyzická osoba, která uzavírá pracovní smlouvy se zaměstnanci a také odebírá služby od živnostníků. Ve většině případů je to ten, který rozhoduje o formě spolupráce se svým pracovníkem.

1.4 Nelegální práce Definici nelegální práce jasně vymezuje zákon o zaměstnanosti: „Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo pokud fyzická osoba-cizinec vykonává

5 6

Ministerstvo financí ČR: Pokyn D-285 Ministerstvo financí ČR: Pokyn D-285

5

práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení nebo bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno." 7 Do nelegální práce je počítán i švarcsystém - faktický pracovněprávní vztah vykazující znaky závislé činnosti formálně vystupující jako vztah zaměstnavatele a podnikatele. „Od 1. 1. 2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce."8

1.5 Fotbalový klub Fotbalový klub v profesionálních podmínkách funguje jako standardní firma. Má povinně formu akciové společnosti s klasickou hierarchií, majitel - dozorčí rada - představenstvo management. Dále se dělí zpravidla do několika úseků: sportovní úsek, ekonomický úsek, marketingová a provozní část. Klubům plynou finanční prostředky od sponzorů, z dotací od měst či krajů, z hráčských transferů, z televizních práv, z prodeje vstupného a reklamních předmětů a v případě sportovního úspěchu - příjmy od FAČR9 či UEFA.10 Cíl majitele každého klubu je jistě zisk. Literatura uvádí ještě další cíle. „Obecně můžeme definovat následující cíle sportovních klubů: è úspěch na hřišti (měl by být nejdůležitějším cílem), è zisk (i když nemusí být motivem a nejdůležitějším cílem, musíme ho mezi cíle sportovního klubu zařadit), è přežití (cílem může být i pouhé přežití; rozhodování klubů o prodeji některých hráčů nemusí být motivováno sportovními důvody, ale zajištěním činnosti na další období), è zájem diváků (je velmi důležitým cílem, fanoušci přinášejí na stadiony atmosféru; divácká podpora a uznání může být cennější než finanční profit),

7

  Zákon  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti, citace 29.11.2013, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58235&fulltext=&nr=435~2F2004&part=&na me=&rpp=15 - local-content   8 Státní úřad inspekce práce: Jedná se o tzv. Švarcsystém?, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/otazky-a-odpovedi/pracovnepravni-vztahy/nelegalni-zamestnavani/jedna-se-o-tzvsvarcsystem/ 9 národní pohár Česká pošta 10 účast v Lize mistrů či Evropské lize (soutěže v rámci Evropy)

6

è zdraví celé soutěže (klub je závislý na ostatních oddílech, aby se měl s kým poměřovat a koho porážet, na zdraví celé soutěže má eminentní zájem)."11

1.6 Profesionální fotbalista V rámci České republiky mají statut profesionálních fotbalistů hráči první a druhé ligy. Uzavírají se svými kluby sami nebo prostřednictvím hráčských agentů hráčské profesionální smlouvy podle směrnice FAČR.12 Z nich mimo jiné vyplývá, že právní vztah mezi hráčem a klubem není rozhodující. V ČR dosud není zákonná úprava vztahu mezi klubem a hráčem, a tak je na uvážení klubu zda bude hráč v klubu působit jako zaměstnanec či na bázi OSVČ. A tak pracují fotbalisté kvůli výhodnějšímu zdanění příjmu jako podnikatelé a jejich příjmy ze smlouvy jsou vedeny dle paragrafu 7 Zákona o dani z příjmu.13 Fotbalová činnost je dle některé literatury považována: „Za výkon jiné samostatně výdělečné činnosti a to konkrétně za výkon nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů." 14 Definice sportovce v zákoně chybí a není výslovně stanoveno, že se jedná o nezávislé povolání. Někteří daňoví poradci toho využívají a zařazují činnost sportovce mezi živnosti volné (tak postupuje i poradenská společnost Ernst&Young, blíže v kapitole 5). Zejména kvůli možnosti využít vyšší výdajový paušál a tím snížit celkové povinné odvody (více v kapitole 8).

11

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 36

12

FAČR: Směrnice pro uzavírání profesionálních a neamatérských smluv, citace 10.12.2013, dostupné online: http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/07_Smernice_pro_evidenci_smluv_2.doc

13

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40374&fulltext=&nr=586~ 2F1992&part=&name=&rpp=15 - local-content Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 69

14

7

2 Švarcsystém Po listopadové revoluci roku 1989 začala v tehdejší Československé republice transformace z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Devadesátá léta znamenala revoluční změny v celé společnosti. Pochopitelně i trh práce zaznamenal radikální přechod - od plné zaměstnanosti (kdy i dobrovolná nezaměstnanost byla pod trestem odnětí svobody) ke standardnímu fungování trhu práce a svobodě rozhodování jednotlivce, závislé jen na nabídce a poptávce na trhu práce. Začátky podnikání v době transformace jdou ruku v ruce s tlakem na efektivnost. Při minimalizaci nákladů vynaložené na pracovní sílu šel nejdále benešovský podnikatel Miroslav Švarc, který své zaměstnance převedl na OSVČ. Náplň práce zůstala stejná a stavební firma Švarc s.r.o. tak ušetřila finance na rozdílu mezi zdaněním práce zaměstnance a OSVČ. A tak mohla nabídnout výhodnější finanční podmínky svým pracovníkům a mít nižší ceny než konkurenční firmy v oboru - to jí zajistilo vysoké zisky. Podnikatel Švarc byl nejen významný zaměstnavatel na Benešovsku, ale také sponzor tamního fotbalového klubu, který se toho času jmenoval SK Švarc Benešov a díky mohutnému sponzoringu se ze 4. ligy během tří let dostal do první.15 V roce 1994 se Švarc, kvůli nevýhodné kupní smlouvě dostal do platební neschopnosti, která zapříčinila krach jeho firmy i fotbalového klubu a následný pobyt ve věznici. To se však netýkalo, v té době již nelegálního švarcsystému, ale nedoplatků, které měl podnikatel vůči státu.

2.1 Zdanění příjmu zaměstnance a pracovníka ve švarcsystému Švarcsystém je nelegální především proto, že stát přichází o část svých příjmů z odvodů za zaměstnance, které jsou vyšší než z příjmu živnostníka. To, že se zaměstnavatel se svým pracovníkem domluví na švarcsystému přináší nejen finanční, ale i další dopady (viz kapitola 2.3). V ilustračním příkladu (viz Tabulka 1) je ukázán rozdíl v odvodech ze závislé a z nezávislé činnosti. Jednotlivé položky jsou rozepsány níže. Pro jednoduchost zaměstnanec i OSVČ uplatňují pouze slevu na dani pro jednotlivce.

15

SK Benešov: 100 let kopané v Benešově, citace 26.11.2013, dostupné online: http://www.skbenesov.cz/cz/historie

8

Tabulka 1 Odvody u zaměstnance a živnostníka OSVČ

Zaměstnanec

- výdajový paušál 60%

Roční příjmy

- hr.příjem 250 000

A/ Celkový náklad

335 000 Kč

250 000 Kč

270 000 Kč

335 000 Kč

33 750 Kč

20 976 Kč

20 976 Kč

20 976 Kč

C/ Sociální pojištění

78 750 Kč*

22 680 Kč

22 680 Kč

22 680 Kč

D/ Daň z příjmu FO

25 410 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

E/ Čistý příjem

197 090 Kč

206 344 Kč

226 344 Kč

291 344 Kč

F/ Celkové odvody

137 910 Kč

43 656 Kč

43 656 Kč

43 656 Kč

B/ Zdravotní pojištění

(a)

(b)

(c)

* včetně nemocenského pojištění Zdroj: Vlastní výpočty

A/ Celkový náklad Celkový náklad na zaměstnance udává roční superhrubá mzda tzn. hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Přechod zaměstnance do švarcsystému, je motivován především úsporou na straně zaměstnavatele a vyšším příjmem pro zaměstnance. Nová výše mzdy bude závislá na vyjednávání se zaměstnavatelem - bude vycházet ze současné hrubé mzdy zaměstnance 250 000 Kč (promítnuté jako příjem OSVČ - viz sloupec (a) v Tabulce 1) s tím, že horní limit mzdy bude ohraničen současnými celkovými náklady 335 000 (sloupec (c) v Tabulce 1). Konečné rozhodnutí o výši mzdy ve švarcsystému je na zaměstnavateli, protože to je ten, který dává práci a rozhoduje o výši platu - dá se tedy předpokládat vyšší zisk z této změny pro zaměstnavatele. Lze očekávat, že nově bude celkový náklad na pracovníka 270 000 Kč (sloupec (b) v tabulce 1), kdy zaměstnanec bude mít svůj nový roční čistý příjem vyšší o 29 254 Kč a zároveň zaměstnavatel ušetří 65 000 Kč ročně oproti stávajícímu stavu. Z této úvahy vycházím i v dalších bodech (B až F). B/ Zdravotní pojištění Tato platba, která na rozdíl od daně a sociálního pojištění putuje mimo státní rozpočet k zdravotním pojišťovnám, je zcela neekvivalentní tzn. že se poplatníkovi dostává stejných

9

služeb, ať odvádí do zdravotního systému jakoukoli výši. Z výpočtu Tabulky 1 vyplývá, že osoba ve švarcsystému odvede o 12 774 Kč ročně méně než zaměstnanec. Tabulka 2 Povinné odvody u OSVČ a zaměstnance OSVČ - bezdětný, nezávislé povolání (výdajový paušál 60 %) Příjem

Daň

Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

Čistý příjem

Odvody celkem

150 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

22 680 Kč

106 344 Kč

29,1 %

200 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

22 680 Kč

156 344 Kč

21,8 %

250 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

22 680 Kč

206 344 Kč

17,5 %

300 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

22 680 Kč

256 344 Kč

14,6 %

350 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

22 680 Kč

306 344 Kč

12,5 %

400 000 Kč

0 Kč

20 976 Kč

23 360 Kč

355 664 Kč

11,1 %

450 000 Kč

2 160 Kč

20 976 Kč

26 280 Kč

400 584 Kč

10,9 %

500 000 Kč

5 160 Kč

20 976 Kč

29 200 Kč

444 664 Kč

11,1 %

600 000 Kč

11 160 Kč

20 976 Kč

35 040 Kč

532 824 Kč

11,2 %

700 000 Kč

17 160 Kč

20 976 Kč

40 880 Kč

620 984 Kč

11,3 %

800 000 Kč

23 160 Kč

21 600 Kč

46 720 Kč

708 520 Kč

11,4 %

1 000 000 Kč

35 160 Kč

27 000 Kč

58 400 Kč

879 440 Kč

12,1 %

Čistý příjem

Odvody celkem

Zaměstnanec - bezdětný Superhrubá mzda

Daň

Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

150 000 Kč

0 Kč

15 112 Kč

35 261 Kč

99 627 Kč

33,6 %

200 000 Kč

5 160 Kč

20 149 Kč

47 015 Kč

127 676 Kč

36,2 %

250 000 Kč

12 660 Kč

25 187 Kč

58 769 Kč

153 384 Kč

38,6 %

300 000 Kč

20 160 Kč

30 224 Kč

70 552 Kč

179 064 Kč

40,3 %

350 000 Kč

27 660 Kč

35 261 Kč

82 276 Kč

204 803 Kč

41,5 %

400 000 Kč

35 160 Kč

40 299 Kč

94 030 Kč

230 511 Kč

42,4 %

450 000 Kč

42 660 Kč

45 336 Kč

105 784 Kč

256 220 Kč

43,1 %

500 000 Kč

50 160 Kč

50 373 Kč

117 537 Kč

281 930 Kč

43,6 %

600 000 Kč

65 160 Kč

60 448 Kč

141 045 Kč

333 347 Kč

44,4 %

700 000 Kč

80 160 Kč

60 448 Kč

164 552 Kč

394 840 Kč

43,6 %

800 000 Kč

95 160 Kč

80 597 Kč

188 060 Kč

436 183 Kč

45,5 %

1 000 000 Kč

125 160 Kč

100 746 Kč

235 075 Kč

539 019 Kč

46,1 %

Zdroj: Vlastní výpočty

10

I když výše pojistné sazby je stejná (viz Tabulka 16 v příloze). O konečném pojistném rozhoduje odlišný základ, ze kterého se počítá - OSVČ si od svého příjmu může odečíst náklady (výdajový paušál), tím dostane zisk a z něj se do základu započítá jen 50 %. Tímto postupem by bylo zdravotní pojištění pro některé osoby příliš nízké, proto je zaveden minimální vyměřovací základ, který se každý rok aktualizuje. Z Tabulky 2 je u OSVČ vidět, že minimální pojistné u zdravotního pojištění (20 976 Kč ročně) se platí až do příjmu 700 000 Kč. To je důvod degrese celkových odvodů OSVČ u příjmů nižších než 450 000 Kč (viz Odvody celkem v Tabulce 2). C/ Sociální pojištění V případě sociálního pojištění už pohled není tak jednoznačný. Díky nižšímu základu při výpočtu (stejný postup jako u zdravotního pojištění) sice osoba pracující ve švarcsystému odvede státu méně o 56 tisíc ročně (viz Tabulka 1). Sociální pojištění, jako jeden z pilířů sociálního zabezpečení, je systém, který jednotlivci zabezpečí jistou úroveň příjmu v případě sociální události, která má za následek snížení disponibilního příjmu. Systém se skládá ze tří druhů pojistného a zabezpečuje osoby v následujících situacích: důchodové pojištění (stáří, invalidita, osiření), nemocenské pojištění (pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, těhotenství) a podpora v nezaměstnanosti (ztráta práce, rekvalifikace). Konkrétní výše dávek závisí na tom, zda osoba platila do systému a v jaké výši. è Důchod - Důchodový systém a jeho výpočtová formule je nastavena velmi solidárně. Z Tabulky 3 je patrné, jak náhradový poměr 16 s rostoucí mzdou dramaticky klesá. Takto nastavený systém je výhodný pro osoby s nízkými příjmy. Z toho mohou profitovat především OSVČ, jejichž státní důchod bude sice nízký, ale díky menším odvodům si mohou spořit dle svého uvážení a jsou tak částečně vyvázáni z příliš solidárního státního důchodového systému.

16

poměr mezi starobním důchodem a příjmem

11

Tabulka 3 Náhradový poměr u důchodů Hrubá mzda

Čistá mzda

Měsíční státní důchod

Doba pojištění

Náhradový poměr k čisté mzdě

10 000 Kč

8 900 Kč

40 let

8 330 Kč

94%

20 000 Kč

15 850 Kč

40 let

10 559 Kč

67%

30 000 Kč

22 740 Kč

40 let

12 179 Kč

54%

40 000 Kč

29 630 Kč

40 let

13 321 Kč

45%

50 000 Kč

36 520 Kč

40 let

14 461 Kč

40%

100 000 Kč

70 970 Kč

40 let

20 161 Kč

28%

Zdroj: Fincentrum a.s.

è Podpora v nezaměstnanosti - V případě ztráty zaměstnání mají nárok oba17 na podporu

v

nezaměstnanosti.

Zaměstnanec

bude

mít

výši

podpory

v

nezaměstnanosti, díky zaplaceným vyšším odvodům třikrát vyšší (viz tabulka 4). Tabulka 4 Podpora v nezaměstnanosti Zaměstnanec Vyměřovací základ

OSVČ

16 424 Kč

6 285 Kč

1. - 2. měsíc

65 %

10 675 Kč

4 085 Kč

3. - 4. měsíc

50 %

8 212 Kč

3 142 Kč

5. a další měsíc*

45 %

7 390 Kč

2 828 Kč

* Délka čerpání podpory: věk nezaměstnaného < 50 let = 5 měsíců 50 let < věk nezaměstnaného < 55 let = 8 měsíců věk nezaměstnaného > 55 let = 11 měsíců Zdroj: Vlastní zpracování dat z kalkulačky MPSV

è Nemoc - V případě nemoci18 má právo zaměstnanec19 na výplatu nemocenské dávky. První tři dny se neproplácí, dále od 4. do 21. dne nemoci vyplácí dávku zaměstnavatel a od 22. dne stát (viz Tabulka 5). OSVČ platí nemocenské pojištění

17 18 19

za splnění podmínky délky trvání účasti na sociálním pojištění v délce 12 měsíců v posledních dvou letech vztahuje se na dočasnou pracovní neschopnost (nemoc), karanténu nebo ošetřování nemocného člena rodiny za zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel (2,3 % z hrubého příjmu)

12

dobrovolně a v případě nemoci20 má nárok na dávku od státu až od 22. dne nemoci. To je nevýhodné u nemocí v délce jednoho měsíce a méně. V případě, že je OSVČ práce neschopen déle než kalendářní měsíc, je osvobozen od platby sociálního i zdravotního pojištění v daném měsíci. Zvýšit dávky v době nemoci lze jedině komerčním připojištěním, které si klient zvolí dle svých potřeb. Výše pojistného se pak odvíjí od věku, pohlaví, povolání, karenční doby, denního odškodného a dalších parametrů určené pojišťovnou. Tabulka 5 Nemocenské dávky Zaměstnanec

OSVČ

Nemocenské pojistné

479 Kč / měsíc

115 Kč / měsíc

Dávka: 1. - 3. den

0 Kč

0 Kč

4. - 21. den

292 Kč / den

0 Kč

22. den - 380. den

292 Kč / den

89 Kč / den

Zdroj: Vlastní zpracování dat z kalkulačky MPSV

è Mateřství - Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí na základě nemocenského pojištění. Dávka se pobírá 28 týdnů 21 a v případě tohoto příkladu by zaměstnankyně obdržela celkem 94 080 Kč. OSVČ v případě, že si neplatí nemocenské pojištění, nemá nárok na dávku. V případě placení nemocenského pojistného (minimálně 270 dní před vznikem nároku na dávku) by žena jako OSVČ v tomto příkladu dostala celkem za 28 týdnů 22 736 Kč.22 è Rodičovský příspěvek (mateřská) - Mateřská je univerzální dávka a má na ni právo každý rodič, který pečuje o dítě. Její výše je celkem 220 000 Kč a je vyplácena po dobu čtyř let. V případě prokázání vyššího příjmu než je 70 % denního vyměřovacího základu lze její měsíční výši zvýšit, ale délka se poměrně zkrátí. Celkově je vždy maximum 220 tisíc Kč.23

20 21 22 23

oproti zaměstnanci nemá nárok na výplatu nemocenské v případě ošetřování nemocného člena rodiny v případě dvou a více dětí 37 týdnů Ministertvo práce a sociálních věcí: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2013, dostupné online: http://www.mpsv.cz/cs/13622 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Státní sociální podpora, dostupné online: http://www.mpsv.cz/cs/2

13

è Dávky ze systému státní sociální podpory - Další dávky jsou adresné, to znamená, že testují příjem celé domácnosti popř. celkové majetkové poměry.

D/ Daň z příjmu FO Daň z příjmu je jako zdravotní pojištění zcela neekvivalentní platba. Za zaměstnance ji automaticky odvádí zaměstnavatel ve výši 15 % superhrubé mzdy. Pracovník ve švarcsystému díky tomu, že daní příjmy dle § 7 Zákona o dani z příjmu může snížit své příjmy o výdajový paušál (viz Tabulka 6) a po odečtení daňové slevy na poplatníka neplatí v tomto příkladu daň z příjmu FO. Tu začíná platit až u ročního příjmu 450 000 Kč (viz Tabulka 2). Tabulka 6 Výdajové paušály Činnost

Výdajový paušál

Zemědělská činnost

80%

Ostatní živnosti

60%

Živnosti dle zvláštních předpisů, nezávislá povolání

40%

Pronájem

30%

Zdroj: Vlastní zpracování

E/ Čistý příjem Čistý příjem je vyšší o více než 29 tisíc ve švarcsystému. Na první pohled výhodné a pro někoho to může být rozhodující faktor. Z dlouhodobého hlediska je třeba zvážit všechny dopady švarcsystému a ty jsou vysoce individuální (viz výhody a nevýhody v kapitole 2.3). Sociální pojištění poskytuje zaměstnancům vyšší ochranu. OSVČ by měl myslet na sociální události uzavřením penzijního připojištění a nemocenského komerčního pojištění. F/ Celkové odvody Rozdíl přes 94 tisíc vypovídá o výhodném postavení živnostníků a z pohledu státu je to za daných podmínek výzva pro boj proti švarcsystému, tzn. proti osobám, které jsou zaměstnaní a jen předstírají podnikatelskou činnost.

14

2.2 Pohled ze strany zaměstnavatelů Švarcsystém je u zaměstnavatelů vítán zejména ze dvou hlavních důvodů - přináší úspory mzdových prostředků a možnost flexibilní reakce v době hospodářských výkyvů na snižování či zvyšování stavu svých pracovníků. Mezi další pozitiva (viz Tabulka 7) lze zařadit úbytek administrativy spojené s vyplácením mezd a zbavení se povinnosti dodržovat všechna práva zaměstnance zakotvené v zákoníku práce. I z tohoto důvodu je pochopitelné, že zaměstnavatelé lobbují za legalizaci švarcsystému. Toto potvrdil i průzkum společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal mezi více než sto firmami, ve kterém se 63 % dotázaných vyslovilo pro svobodné rozhodnutí formy spolupráce - tedy legalizaci švarsystému.24 Tabulka 7 Dopady švarcsystému na zaměstnavatele Výhody + Úbytek administrativy + Úspora mzdových nákladů + Možnost výpovědi bez důvodu a bez odstupného + Možnost flexibilního zaměstnávání pracovních sil dle potřeb + Neproplácení dovolené, nemocenské a dalších náhrad Nevýhody - Neloajalita a vyšší fluktuace pracovníků - Nelze investovat do vzdělání pracovníků Zdroj: Vlastní zpracování

Zaměstnavatelé jsou ti, kteří rozhodují o tom, jakou formu spolupráce zvolí se svým pracovníkem. Za negativum se dá počítat fakt, že švarcsystém je nelegální a hrozí za něj pokuty. Toho si jsou zaměstnavatelé dobře vědomi, a že na základě takovéto formy spolupráce mohou jejich pracovníci ze dne na den odejít do jiné firmy také. To znamená, že z krátkodobého hlediska je tato forma spolupráce velmi výhodná. Ale v případě, kdy zaměstnavatel dlouhodobě plánuje a má vizi do budoucna, musí počítat i se svými

24

Ambruz & Dark Deloitte Legal: Podnikatelé chtějí legální švarcsystém, citace 4.12.2013, dostupné online: http://www.deloittelegal.cz/podnikatele-chteji-legalni-svarcsystem.html

15

zaměstnanci a s investicí do jejich vzdělání - v tomto případě zvolí raději pracovně právní vztah. Švarcsystém je tedy u zaměstnavatelů vítán zejména u sezónních prací a v oborech, kde je dostatečná nabídka pracovníků, kteří mohou ihned pracovat a jejich případná fluktuace nepřináší firmě dodatečné náklady (na zaškolení apod.) a není tak nežádoucí.

2.3 Pohled ze strany zaměstnanců Před analýzou výhod a nevýhod švarcsystému pro fyzické osoby je třeba uvést, že jejich priorita číslo jedna je najít pracovní místo jako takové. Především v době hospodářské recese, kterou prochází v tomto čase Česká republika, je nezbytné mít pravidelný příjem. Důležité je také druh a místo vykonávané činnosti. V otázce výše příjmu z dané práce už přichází na řadu to, jakou formou bude vykonávána. V případě, že má zaměstnanec na výběr, je nutné vše předem propočítat a zvážit dopady obou forem zaměstnávání. Na vědomí při tom musí brát ilegalitu švarcsystému a případný následný postih. Obecně platí, že výše platu pracovníka ve švarcsystému by měla být vyšší než zaměstnance na obdobné pozici. Výše odvodů a rozdíly ve zdanění příjmu zaměstnance a osoby ve švarcsystému jsou blíže popsány v kapitole 2.1. Je na individuálním rozhodnutí nabídku vyhodnotit a zvolit tu výhodnější. Nižší daně a zdravotní pojištění je zajisté výhodné. Nižší sociální pojištění25 lze chápat jako částečné vyvázání ze státního vysoce solidárního až rovnostářského důchodového systému s možností dobrovolného spoření. Hlavní nevýhoda švarcsystému je nejistota pracovního místa. Může dojít k okamžité výpovědi bez udání důvodu. Dále je švarcsystém spojen s velkou řadou administrativních úkolů: žádost o živnostenské oprávnění, fakturace, placení záloh na pojistném, daňové přiznání, roční přehled příjmů pro zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení aj. To vše je spojeno se sledováním novel zákonů s danými předpisy, protože případné opožděné platby na pojistném nebo v nesprávné výši jsou penalizovány. Zaměstnanec se v tomto ohledu nemusí o nic starat - mzda od zaměstnavatele přijde vždy ve formě čistého příjmu. Další téma, které je na zvážení, je právo zaměstnance na čtyři týdny proplacené dovolené. V případě švarcsystému pracovník takové právo nemá a

25

v tomto hypotetickém příkladu je sociální pojištění zaměstnance 3,5 krát vyšší

16

poskytnutí či dokonce proplacení dovolené je na uvážení zaměstnavatele. Další na první pohled nepatrná nevýhoda může nastat v případě potřeby financování nákupu (auta, bydlení apod.) úvěrem - z pohledu banky je postavení zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou a přehledem čistého příjmu vždy výhodnější, a proto lze očekávat výhodnější podmínky úvěru u zaměstnance. Z nižšího oficiálního příjmu osoby ve švarcsystému plyne i další nevýhoda, to jest zhruba 2,5 krát nižší případná podpora v nezaměstnanosti. Dá se říci, že pracovník ve švarcsystému je méně svázán předpisy a zákony (jeho formální vztah je flexibilnější, upraven na základě dohody), což na jedné straně zaručuje určitou volnost a na druhé straně ztrácí určité jistoty a ochranu zákona, jeho výhodnost je čistě individuální. Tabulka 8 Dopady švarcsystému na pracovníka Výhody + Úspory na daních díky výdajovým paušálům + Úspora na zdravotním pojištění + Úspora na sociálním pojištění = možnost komerčního spoření + Vztah je flexibilnější, je upraven dohodou mezi subjekty Nevýhody - Administrativa - Nižší sociální dávky (podpora v nezaměstnanosti, příspěvek v mateřství) - Riziko výpovědi bez důvodu - Bez ochrany zákoníku práce - Neproplacení dovolené Zdroj: Vlastní zpracování

2.4 Pohled ze strany státu Stát není homogenní těleso s jediným názorem. Jakési směřování, formu a tedy i zájmy státu utváří politické strany, které reprezentují zájmy společnosti. Nelze jednoduše odpovědět jaké má stát zájmy v otázce švarcsystemu - Je to maximalizace příjmů státního rozpočtu ze strany Ministerstva financí? Je to snaha o minimalizace nezaměstnanosti ze strany MPSV? Nebo snaha o co nejvyšší míru svobody občanů? Odpověď není jednoznačná a je vždy otázkou kompromisního řešení vlády.

17

Boj proti švarcsystému a jeho ilegální postavení má zásadní důvod - nižší příjmy státu z daně příjmu FO a ze sociálního pojištění a snížené příjmy zdravotních pojišťoven ze zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že je toto téma aktuální již od roku 1991 je vidět, že i přes řadu novel zákonů se státu nedaří dosáhnout v této problematice pozitivních výsledků. Od roku 2012 MPSV díky opoře v podobě novele zákona a vyšších sankcí proti švarcsystému ještě více zintensivnělo kontrolu. „Veškerá kontrolní působnost v oblasti nelegální práce byla v důsledku legislativních změn plně převedena na Státní úřad inspekce práce. Mimořádné kontrolní akce jsou koncipovány jako jeden z hlavních úkolů orgánů inspekce práce v této oblasti kontroly."26 K vyšší kontrole švarcsystému vybízí i Evropská unie, díky jejímu spolufinancovaní MPSV realizuje operační program "Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR." Realizace projektu je v kompetenci SÚIP a má za cíl: „Připravit

a realizovat soubor metodických, organizačních a provozních opatření

vedoucích k maximálnímu omezení nelegálního zaměstnávání občanů ČR i cizích státních příslušníků."27 Zvýšené postihy za švarcsystém na první pohled vypadají jako snaha o maximalizaci příjmů, avšak ze zprávy SUIP je patrné, že stát si je velmi dobře vědom, že rozsáhlejší zásahy proti švarcsystému by znamenaly vyšší nezaměstnanost a tím i více vyplácených dávek, proto se zaměřuje jen na tzv. exemplární případy švarcsystému: „Přijetí nové definice nelegální práce slouží především (dle důvodové zprávy k novele zákona) k posílení preventivního účinku právní úpravy a posílení efektivity kontrolní činnosti. V případě nové právní úpravy zakazující výkon závislé práce zastřené simulovanými obchodními vztahy se orgány inspekce práce v této oblasti zaměřují na odhalování a postih jednoznačných, exemplárních případů, kdy např. na stavbách jako pomocní dělníci, v restauracích při obsluze hostů, ve výrobní hale při pásové výrobě apod. vykonávají tutéž nekvalifikovanou manuální práci vedle zaměstnanců v pracovním

26 27

Státní úřad inspekce práce: Roční program kontrolních akcí SUIP na rok 2013, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/_files/suip-ad123fc8c961810ed88ef662ead012dd/rpka_suip_2013.pdf Evropský sociální fond v ČR: Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.esfcr.cz/projekty/efektivni-system-rozvoje-zamestnanosti-vykonu-komplexnich

18

poměru i osoby samostatně výdělečně činné, neboť právě tyto případy měl zákonodárce při postavení tzv. švarcsystému mimo zákon především na mysli." 28 Ministerstvo práce a sociálních věcí si je vědomo strnulosti českého trhu práce, která se negativně projevuje zejména v době hospodářských výkyvů. I když v posledních letech udělalo několik změn s cílem zpružnit trh práce např. řetězení smluv na dobu určitou nebo tzv. kurzarbeit. Jako neformální opatření se dá vnímat i vyjádření SÚIP, že při kontrole švarcsystému se zaměřuje jen na „sezonní a nárazové práce, kde je zaznamenáván vyšší výskyt nelegálního zaměstnávání, případně zastřený výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Žádný z kontrolních úkolů není primárně zaměřen na vyhledávání a kontrolu tzv. švarcsystému."29 Výsledky kontrol odhalování nelegální práce za rok 2012: přes 36 tisíc kontrol, zjištěno přes 5 tisíc nelegálních pracovníků. Z toho pracovalo ve švarcsystému 552 občanů (175 občanů ČR, 64 občanů zemí EU a 313 cizinců ze zemí mimo EU). "Ze statistiky je patrné, že nelegální zaměstnávání formou tzv. švarcsystému je z pohledu kontrol i postihů záležitostí okrajovou. To umožňuje vyslovit závěr, že problematika švarcsystému je především záležitostí cizinců z třetích zemí, kteří tuto formu výkonu práce volí jako způsob, jak obejít povinnost mít na území ČR povolení k zaměstnání."30

2.5 Legislativa Stát na výpadek příjmů díky švarcsystému zareagoval rychle a již od 1. ledna 1992 zákonem o zaměstnanosti č. 578/1991 takovouto formu zaměstnávání zakázal. Po řadě novel a přibývání výjimek se však tento zákaz oslaboval a úřady práce téměř rezignovaly na boj proti švarcsystému. V roce 2005 dokonce Senát (s většinou pravicových stran) chtěl ze zákona vypustit celý paragraf o švarcsystému a tím ho legalizovat.31 Přehlasovala ho však levicová sněmovna argumentující vyššími příjmy státního rozpočtu a vyšší

28

Státní úřad inspekce práce: Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012, citace 28.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/_files/suip2630675df8b94eb930f617870b6a414a/rocni_ souhrnna_zprava_o_vysledcich_kontrolnich_akci_2012.pdf 29 SÚIP: Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012 30 SÚIP: Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012 31 Senát PČR: 79. usnesení Senátu, dostupné online: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=32781

19

ochrannou zaměstnanců díky zákoníku práce. 32 Od roku 2007 byl zrušen paragraf 13 o zákazu švarcsystému, ale zároveň ani dle zákona nebyl dovolen, spíše se dalo hovořit o tiché toleranci. To se změnilo poslední novelou účinnou k 1. ledna 2012, která reflektovala především neuspokojivý stav veřejných financí a snahu o co nejvyšší příjmy rozpočtu, a tak se švarcsystém stal opět nelegální se sankcemi až 10 milionů Kč pro právnické osoby a až 100 tisíc Kč pro osobu, která bude tuto nelegální práci vykonávat.

32

Poslanecká sněmovna ČR: Sněmovní tisk 877, novela z. o zaměstnanosti, dostupné online: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=877&o=4

20

3 Naplňuje fotbal znaky švarcsystému? Z výše uvedených znaků švarcsystému lze rozebrat jednotlivé znaky závislé činnosti, tak jak ji definuje zákon a Pokyn D-285 a konfrontovat je s činností profesionálního fotbalisty. Znaky závislé činnosti dle zákoníku práce: 1/ Nadřízenost X podřízenost è Fotbalista je jednoznačně podřízen realizačnímu týmu i osobám ve vedení klubu. „Navíc je hráč v souladu se smlouvou povinen být k dispozici klubu k propagačním účelům a nechat se vyobrazovat v souvislosti s činností v klubu. To hovoří pro pracovněprávní indicie. è Hráč je povinen podřídit se stanovenému časovému a organizačnímu režimu mužstva, stejně tak je povinen účastnit se tréninků a utkání a dbát pokynů trenéra."33 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 2/ Jménem zaměstnavatele è Fotbal je kolektivní sport, fotbalista pro své uplatnění musí fungovat v rámci fotbalového klubu a vystupovat pod jeho jménem. Ze smlouvy většinou vyplývá povinnost reprezentovat tento klub navenek. Hráč je během své kariéry vždy smluvně vázán ve fotbalovém klubu - bez něj by nemohl provozovat svou činnost. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 3/ Podle pokynů zaměstnavatele è Souvisí s bodem 1, hráč je plně podřízen realizačnímu týmu a plní jeho pokyny. Neuposlechnutí trenéra nebo ostatních členů realizačního týmu může být finančně trestáno.

33

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 140 a str. 142

21

è „Podle zvyklostí klubu se může příprava na zápas uskutečnit v tréninkovém kempu, kam může být zakázán přístup rodinám. V tomto ohledu jsou hráči na klubu zcela jasně závislými. Možnost klubu omezovat hráče v jejich soukromém životě není přímým výrazem sportovního prvku, ale vyplývá z profesionálního uspořádání sportovní činnosti a je skutečností vyslovující se jednoznačně pro podřazení sportovce pracovněprávním předpisům."34 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 4/ Osobní výkon zaměstnance è Osobní účast a výkon fotbalisty není za žádných okolností zastupitelný. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 5/ Za mzdu, plat nebo odměnu è Fotbalista je za svůj výkon honorován dle profesionální smlouvy s klubem, kterou uzavírá na dobu určitou. Dle směrnic FAČR tato odměna nesmí být nižší než je minimální mzda stanovená zákonem. è „Základní mzda plus výkonnostní prémie a bonusy, což je běžný způsob odměňování sportovců, se vyslovují rovněž pro pracovněprávní poměr."35 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 6/ Na náklady zaměstnavatele è Profesionální fotbalista během tréninkové jednotky, zápasu či jiné aktivity v rámci klubu využívá vybavení a zařízení klubu. V drtivé většině jsou mu poskytovány i materiální věci např. kopačky, dresy, oblečení na trénink, balony atd. Hráčům, kteří musí denně dojíždět do města, kde klub působí je propůjčeno auto nebo jsou propláceny pohonné hmoty. V případě stěhování je propůjčen služební byt či je proplácen nájem.

34 35

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 141 Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 142

22

è Některé své náklady za služby pro hráče klub vyúčtovává a fakturuje hráči. Hráč na stejnou částku poté vystaví klubu svou fakturu. Ty se vzájemně započtou. Výsledný efekt je navýšení daňového základu hráče. To znamená vyšší daňovou povinnost hráče, ale jen za předpokladu, že hráč využívá výdajové paušály. V případě, že si vede evidenci nákladů, může naturální plnění uplatnit jako daňově uznatelný náklad (podrobněji viz judikatura). è Ze smlouvy pro fotbalisty vyplývá povinnost dbát o své zdraví, udržovat se v dobré kondici atd. a to s sebou u profesionálních sportovců, podávající vrcholové výkony, přináší řadu nákladů např. výživové doplňky, náklady na regeneraci, posilovnu, náklady na osobního trenéra atd. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 80 %. 7/ Na odpovědnost zaměstnavatele è Fotbalový klub (většinou akciová společnost), který uzavře s fotbalistou profesionální kontrakt je povinen platit odměnu i v případě, že klub nedosahuje zisku. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %: 8/ Pracovní doba è Nejedná se zde o standardní zákonnou pracovní dobu s určitou periodicitou tak jak je obecně chápána. Pracovní doba ve fotbale je čas strávený na tréninku, zápase či jiné aktivitě klubu. Standardně je udávána na měsíc (minimálně na týden) dopředu a fotbalista je povinen ji dodržovat a zúčastnit se všech aktivit, které klub naplánuje. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 % 9/ Dohodnuté pracoviště è Výkon práce na dohodnutém pracovišti je nezbytný, souvisí s tím, že fotbal jako kolektivní sport lze provozovat pouze v kolektivu. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %.

23

Znaky závislé činnosti dle Pokynu D-285: 10/ Plátce ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu è viz body 1, 3 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 11/ Plátce nese odpovědnost související s činností fyzické osoby è V případě, že dělník (zaměstnanec) v továrně vyrobí nekvalitní kus výrobku, nese odpovědnost firma, která ho zaměstnává a která výrobek prodává je za něj zodpovědná. V případě fotbalisty není odpověď jednoznačná. Herní činnost fotbalisty nelze objektivně změřit. Na jedné straně nese fotbalista za svůj výkon odpovědnost (hraje o svoji budoucnost - v případě nekvalitních výkonů v týmu skončí). Na druhé straně má i odpovědnost vedení týmu, které takového hráče na hřiště postaví. „Individuální výkon jednotlivců a jejich přispění celkovému výkonu mužstva jsou obtížně měřitelné. Složitě se porovnává, zda podal lepší výkon brankář nebo útočník, a i sportovní hvězdy jsou závislé na spolupráci svých spoluhráčů."36 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 70 %. 12/ FO má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec è Pravidla FAČR a profesionální smlouva hráče zavazuje, že po určitou dobu musí hrát v daném klubu, tzn. že nemůže libovolně hrát (poskytovat své služby) dle svého uvážení. è Možnost výpovědi smlouvy záleží vždy na smluvním ujednání klubu a hráče. Obecně platí, že ji lze vypovědět dohodou obou stran a při závažném porušení smlouvy ze strany hráče (dlouhodobé zranění, porušení životosprávy) či ze strany klubu (neplacení výplat).

36

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 36

24

è Nárok na dovolenou hráč má, ale pouze v určitých termínech, kdy je fotbalová sezona přerušena. è Hráč využívá při trénincích a zápasech materiální vybavení a příslušenství klubu. Navíc je některým propůjčeno služební vozidlo či byt. è Klub poskytuje hráči veškerou lékařskou péči. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %. 13/ Odměna je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu è Odměna je domluvena ve smlouvě a sestává se z fixní a variabilní částky. Část odměny, která je pohyblivá má motivační charakter. Je v podobě prémií v případě úspěchu týmu jako celku a prémiích osobní, které závisí na herní formě hráče. Fixní část je složena z pravidelné měsíční výplaty a případných ročních fixních bonusů (podrobněji viz kapitola 8.2). Nelze vypočítat hodinovou sazbu jako u standardního zaměstnance. ✔ Dle mého odhadu tento znak závislé práce splněn není. 14/ Plátce poskytuje materiál, pracovní pomůcky a zařízení potřebné pro výkon činnosti FO è viz bod 6 ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 80 %. 15/ Dlouhodobý anebo soustavný vztah mezi FO a plátcem (resp. činnost je dlouhodobá pouze pro jednoho plátce) è Profesionální smlouvy se uzavírají na dobu určitou, minimálně na jeden rok, maximálně na pět.37 Ve většině případů bývá zájem o dlouhodobý vztah z obou stran. Klub buduje koncepční prací určitou loajalitu hráče ke klubu a tím zvyšuje

37

FAČR: Směrnice pro uzavírání profesionálních a neamatérských smluv, citace 4.12.2013, dostupná online: http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/07_Smernice_pro_evidenci_smluv_2.doc

25

výkonnost týmu. Toho nelze dosáhnout nekoncepční prací s krátkodobým horizontem a častou fluktuací hráčů. Hráč většinou preferuje jistotu, která zaručuje dlouhodobý kontrakt. è „Dalším kritériem je vázanost sportovce na jeden sportovní oddíl. Sportovci kolektivních sportů u nás nemohou soutěžit za více klubů současně, není možné, aby uzavírali smlouvy na jeden konkrétní zápas. Věnují se výlučně činnosti v jednom klubu."38 è Změnit klub může v přestupním období, které určuje FAČR, avšak může nastoupit maximálně ve dvou klubech během jednoho roku. ✔ Dle mého odhadu je splněn tento znak závislé práce na 100 %.

38

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 141

26

4 Judikatura V případě dílčích sporů v otázce zdanění se vždy věc řeší dle předešlé rozhodovací činnosti soudů. Tento fakt platí také ve fotbale, kde diskuze o tom, zda fotbalista vykonává závislou či nezávislou činnost a z toho plynoucí daňové povinnosti byly dlouhou dobu nejasné. „Oficiálně před rokem 1989 byli všichni sportovci amatéry a profesionální sport byl v podstatě tabu, protože nebyl v souladu s principy socialistické společnosti. Po změně režimu se sportovci oficiálně stali profesionály, ale přístup státu zůstal i nadále pasivní a nesystematický, omezoval se v podstatě jen na řešení aktuálních problémů. Definice sportu se v právním řádu objevila teprve v roce 2001 zákonem č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Do té doby byla v případě sportovců kolektivních sportů situace nejasná. V devadesátých letech jim byla vydávána živnostenská oprávnění například na reklamní činnost. V současnosti se již situace vykrystalizovala a činnost profesionálních sportovců kolektivních sportů není považována za živnost. Chybí však definice sportovce anebo právní úprava, ze které by vyplývalo jeho právní postavení."39 Jasno do této problematiky vnesl až svým rozsudkem ze dne 1. srpna 2012 Nejvyšší správní soud.

4.1 Rozsudek Nejvyššího správního soudu číslo 2 Afs 22/2012 - 31 Finanční úřad ve sporu s hráčem AC Sparta Praha neuznal některé jeho náklady v daňovém přiznání a doměřil mu tak daň z příjmu. Po doměření daně finančním úřadem, následovalo odvolání k finančnímu ředitelství. To bylo zamítnuto, a tak hráč podal žalobu k městskému soudu. Po zamítnutí žaloby podal hráč kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, v níž je rekapitulován celý spor včetně argumentací jednotlivých stran. Hráč měl na výzvu správce daně předložit důkazní prostředky ke svým daňově uznatelným nákladům. Jednalo se o část nákladů, spojenou s výkonem jeho činnosti, které neplatí hráč přímo. Jsou to náklady na dopravu k zápasům, materiální vybavení, ubytování na soustředění, strava, lékařská a rehabilitační péče atd. Tyto náklady platí klub a následně je jednou ročně přefakturuje hráči jako naturální plnění. Hráč tedy nemohl správci daně tyto náklady náležitě prokázat a tak mu byla doměřena daň.

39

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 69 a 71

27

Hráč poté u městského soudu žaloval správce daně. Uvedl, že není přesně zákonem vymezeno, zda činnost fotbalisty spadá pod závislou či nezávislou činnost a že svými znaky dle zákona o daních z příjmu a pokynu D-285 splňuje znaky závislé činnosti a tedy daňová povinnost by měla připadnout na klub. Druhý bod žaloby se týkal neuznání nákladů s tím, že v případě, že soud vyhodnotí, že se jedná o činnost nezávislou, má fotbalista právo zahrnout náklady (naturální plnění) jako daňově uznatelné, protože jsou nezbytně nutné k provozování jeho činností. Městský soud žalobu zamítnul, i když uznal, že postavení profesionálního fotbalisty vykazuje některé znaky závislé činnosti. Za rozhodující však považoval smluvní dohodu mezi klubem a hráčem, z níž plyne, že se hráč bude chovat z hlediska svých příjmů, plynoucích ze smlouvy, jako OSVČ.40 Dále MS vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. listopadu 2011, č. j. 2 Afs 16/2011-78,41 v němž je mimo jiné konstatováno: „Činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem „závislá práce“ ve smyslu zákoníku práce. Nelze proto vyloučit, resp. dokonce považovat za protiprávní, uzavírání i jiných než pracovních smluv mezi sportovci a jejich kluby. Současně však je třeba podotknout, že výše uvedené neznamená, že by mezi profesionálním sportovcem a klubem, za který hraje, pracovní smlouva uzavřena být nemohla či dokonce nesměla. Nejvyšší správní soud toliko zastává názor, že za současné situace značné neujasněnosti právního postavení profesionálních sportovců stát nemůže vynucovat jen jednu z možných forem jejich smluvní spolupráce s kluby, a to ani prostřednictvím daňové politiky.“ 42 Níže je podrobněji popsán průběh sporu. Díky tomuto procesu vznikl precedens, na který je možnost, v případě sporů o to, kdy se jedná o závislou či nezávislou činnost u fotbalistů, se odvolávat.

40

NSS cituje z profesionální smlouvy mezi klubem a hráčem, bod 5.3: „Hráč bere na vědomí, že je z hlediska příjmů osobou samostatně výdělečně činnou a z tohoto titulu je povinen odvádět daň příslušnému Finančnímu úřadu v místě bydliště“

41

Spor o to zda činnost profesionální hokejisty je závislá či nezávislá činnost. Rozsudek NSS v Praze zn. 2 Afs 16/2011-78, citace 20.12.2013, dostupné online: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0016_2Afs_110_20111201084929_prevedeno.pdf

42

28

Formální průběh sporu: 1/ FÚ - doměření daně (29. května 2009) Finanční úřad hráči dodatečně stanovil vyšší základ daně a doměřil tak daň za rok 2006 ve výši 92 864 Kč. Důvodem tomu bylo, že hráč ve svém daňovém přiznání zahrnul tzv. naturální plnění do svých nákladů. FÚ vyhodnotil tyto náklady jako daňově neuznatelné. 2/ Rozhodnutí o zamítnutí odvolání (27. leden 2010) Hráč se odvolal proti rozhodnutí FÚ (viz bod 1). O odvolání rozhodovalo Finanční ředitelství v Praze, které ho zamítlo a ukončilo tak spor. 3/ Žaloba Po zamítnutí odvolání podal právní zástupce hráče žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí finančního ředitelství. 4/ Zamítnutí žaloby (8. února 2012) Městský soud po projednání žalobu zamítnul. 5/ Kasační stížnost 43 Následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Praze, ve které se hráč domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze. Kasační stížnost Hráč rozporuje zamítavé stanovisko městského soudu k žalobě (viz bod 3). Jádro sporu je, zda činnost fotbalisty je nebo není závislá činnosti a zda má hráč nárok na započtení naturálního plnění do svých daňově uznatelných nákladů. V kasační stížnosti hráč uvádí, že nesouhlasí: - „S tím, že (1) činnost sportovce byla podřazena pod ustanovení § 7

43

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 22/2012-31, citace 16.12.2013, dostupné online: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0022_2Afs_120_20120808083431_prevedeno.pdf

29

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a tvrdí, že tato činnost spadá do ustanovení § 6 cit. zákona; (2.) nesouhlasí s neuznáním výdajů." Argumentace hráče k bodu (1) Hráč poukázal na to, že fotbal svými znaky splňuje závislou činnost, a jeho dosud užívána kvalifikace jako svobodné povolání je nejasná. Z toho tedy vyvozuje, že hraní fotbalu profesionálně je závislá činnost, a tak odpovědnost za nesprávné plnění jeho daňové povinnosti by měl nést fotbalový klub. Městský soud tak podle něj opomenul zásadní podmínky při posuzování druhu činnosti. - hráč v KS připomíná obecné podmínky posuzování závislé a nezávislé činnosti: - „Primárně se musí vycházet ze zákonných podmínek a otázka smluvního ujednání je až druhotná" - „Dohody uzavřené s tím, že daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu jiná osoba, nejsou pro daňové řízení právně účinné, nestanoví-li právní předpis jinak." - „Dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., tzn. že příjem ze závislé činnosti se váže na povinnost dbát příkazů plátce, což je prakticky jediné kritérium odlišující závislou a nezávislou (§ 7 cit. zákona) činnost." - dále hráč vyjmenoval konkrétní argumenty, že postavení profesionálního fotbalisty splňuje zásadní znaky závislé činnosti dle zákona: - „Jako profesionální sportovec nevystupoval jako jednotlivec, nýbrž za tým jako celek a byl podroben přísné povinnosti dbát příkazů určených fotbalovým klubem (např. tréninkový plán, přítomnost na trénincích a zápasech, oblékání dresu, účast na reklamních akcích apod.)." - „Ze znění smlouvy o spolupráci při výkonu sportovní činnosti plyne, že míra závislosti na pokynech plátce je absolutní a bezvýhradná."

30

- „Tato činnost je vykonávána pro jediný subjekt, zajišťuje se jí plnění běžné činnosti druhého subjektu a fotbalista poskytuje pouze vlastní činnost." - „Používá majetek fotbalového klubu a nepatří mu prakticky nic, co ke své činnosti potřebuje. Sám si nesmí hráč určit ani podobu dresu včetně reklam, přičemž výnos z používání tohoto oblečení je výnosem klubu a nikoliv hráče. V tomto typu vztahu jde dále o výkon činnosti pod jménem klubu a je zde dán i prvek sankční závislosti." Na závěr KS hráč uvádí: - „Postavení hráče a jeho závislost k fotbalovému klubu je dlouhodobě nejasné a zákon o daních z příjmů nedokázal za 20 let podřadit činnost profesionálního hráče pod činnost závislou či podnikatelskou. Rozhodovací praxe přitom ukázala, že je možný dvojí výklad a je proto namístě postupovat podle zásady in dubio mitius."44 Argumentace NSS k bodu (1) NSS konstatoval, že z obsahu smlouvy mezi hráčem a klubem plyne, že se hráč dohodl, že bude ze svého příjmu odvádět příslušnou daň, jakož i odpovídající zdravotní a sociální pojištění. - „Hráč tím, že posílal klubu faktury, na jejichž základě byla odměna vyplácena, jednoznačně prokázal, že je srozuměn se svým postavením OSVČ a nelze dovodit, že by učinil kroky ke změně, úpravě či zrušení tohoto vztahu." Že se jedná o závislou činnost NSS nepřipouští a uvádí, že MS při projednávání správně vycházel z rozsudku č. j. 2 Afs 16/2011-78: - „Nejvyšší správní soud nemá žádný rozumný́ důvod, pro který by měl revidovat citovaný́ značně liberální přístup při hodnocení daňové

44

in dubio mitius = v případě pochybností mírněji

31

povinnosti profesionálního sportovce i v nyní projednávané věci. Plně přitom souhlasí s právním názorem městského soudu, založeným na nutnosti vždy vycházet z okolností konkrétního případu. " Argumentace hráče k bodu (2) V otázce neuznání naturálního plnění jako daňově uznatelného nákladu hráč konstatuje: - „Účtované částky jsou podřaditelné pod ustanovení § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a pokud správce daně trvá na tom, že postavení hráče je nezávislé na klubu, je nutno připustit přeúčtování nákladů vzniklých klubu každému jednotlivému hráči, jakkoliv je takový postup v rozporu se smlouvou mezi hráčem a klubem. Jedná se ostatně o plnění, které umožňuje hráči vykonávat jeho činnost (např. dres)." Argumentace NSS k bodu (2) NSS konstatuje, že je nezbytné posuzovat právní úkony dle skutečného obsahu a nikoli formy: - „Z povahy věci je zřejmé, že tato plnění se mohla týkat výhradně činnosti vykonávané pro tento klub. Není až tak rozhodující, zda faktury vystavované klubem stěžovateli byly formálně správně označovány jako naturální plnění anebo zvláštní odměny." Rozsudek NSS (1)

NSS zamítl první bod stížnosti s tím, že se nejednalo o závislou činnost, nýbrž o tzv. jinou samostatnou výdělečnou činnost a odůvodňuje rozhodnutí takto: - „Argumentace, použitá v předchozích rozhodnutí FÚ i MS, je plně slučitelná s ustálenou judikaturou, neboť je založena na premise, že jakkoliv vztah profesionálního sportovce k jeho klubu vykazuje řadu znaků závislé činnosti, je s ohledem na specifičnost jeho činnosti nutno vždy podle konkrétních okolností dovodit, jakou povahu tato činnost má. V nyní projednávaném případě přitom Nejvyšší správní soud nemá žádné

32

pochybnosti v tom směru, že stěžovatel vstoupil do smluvního vztahu ke svému klubu dobrovolně jako OSVČ a nadále se tak i navenek a ve vztahu k finanční správě choval, takže není dán žádný rozumný důvod, pro který by měl být tento vztah zpětně redefinován. Stěžovatel se proto mýlí, pokud tvrdí, že městský soud vycházel pouze z části hráčské smlouvy a nezabýval se podstatou daného vztahu. Jak totiž plyne ze shora uvedeného, citovaná ustanovení předmětné smlouvy jednoznačně potvrzovalo i právní a faktické počínání samotného stěžovatele." (2)

Kasační stížnost shledal NSS v tomto bodě jako důvodnou a nepovažuje závěr městského soudu za logický a konzistentní: - „Pokud městský soud konstatuje, že mezi klubem a stěžovatelem byla zavedena praxe, kdy sportovní klub poskytoval v souladu se smlouvou bezplatně nepeněžitá plnění tak, že současně byly vystaveny jak daňovým subjektem, tak fotbalovým klubem faktury, jejichž výše byly započteny, nedává smysl, aby byl akceptován pouze příjem a nikoliv i tomu odpovídající výdaj stěžovatele." - „Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil kasační stížností napadený rozsudek městského soudu, věc mu však nevrátil k dalšímu řízení, neboť podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. současně zrušil žalobou napadené rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze. Tomu také podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrací k dalšímu řízení, v němž je podle odst. 5 téhož ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku."

4.2 Shrnutí rozhodnutí Z argumentace NSS vyplývá, že činnost profesionálního sportovce vykazuje řadu znaků závislé činnosti, ale také specifik sportovní činnosti. A v takovýchto případech je nutné vždy posoudit a vyhodnotit konkrétní případ. Jako jediný znak specifičnosti činnosti fotbalisty uvedl NSS pravidla fotbalového svazu, kterými se řídí fotbalové kluby. Na druhou stranu konstatuje, že fotbalista vstoupil do smluvního vztahu jako OSVČ a nadále se tak choval i vůči FÚ. Tato argumentace

33

opírající se o smluvní ujednání mezi hráčem a klubem se dá chápat jako upřednostnění formy nad obsahem, což odporuje Pokynu D-285: „Je třeba vycházet z toho, zda posuzovaná činnost nese znaky závislé činnosti podle citovaného zákona o daních z příjmů, a nikoliv to, jakou právní skutečností byla tato činnost založena." V každém případě Nejvyšší správní soud potvrdil dlouholetou praxi, kdy profesionální hráči pracují jako OSVČ a není ani upřesněno, zda se jedná o volnou živnost či nezávislé povolání.

34

5 Zdanění příjmu fotbalistů v zahraničí V případě srovnání se zeměmi v Evropě lze vysledovat dvě skupiny států s podobným přístupem k zákonným podmínkám a zdanění profesionálních fotbalistů. Toto rozdělení zemí není náhodné a vychází z historie. První skupina jsou země vyspělé s dlouho budovanou demokracií, politicky pevně zakotvené. Jedná se o státy západoevropské. Druhá skupina jsou státy východní Evropy, zahrnující i Českou republiku. Společným prvkem všech zemí v Evropě jsou velké možnosti daňových zvýhodnění, slev a výdajových paušálů, které mohou fotbalisté využít (viz Tabulka 9, str.37). Ve Slovinsku dosahují výdajové paušály výše až 70 % z celkových zdanitelných příjmů. V Polsku je možnost snížení daňové sazby v kombinaci s absencí příspěvků na sociální zabezpečení. Ernst & Young shromažďuje informace o daňových režimech, zvýhodněních a veškerém servisu, které poskytují hráčům státy Evropy. 45 Na základě těchto informací vyhodnocuje žebříček daňové a kariérní atraktivity (viz Tabulka 9). Na předních místech jsou státy západní Evropy. Státy východní Evropy jsou v žebříčků na nižších pozicích, protože nejsou, dle zprávy, dostatečně kariérně atraktivní. Nemají zavedené pracovněprávní smlouvy ani vytvořen kariérní penzijní fond a nepodporují hráčské vzdělávací programy.

5.1 Západoevropské země Česká republika přijala se zpožděním zákon o sportu až v roce 2001. Ten sice definuje sport, ale pojem sportovec v zákoně obsažen není. Západoevropské země ve svých právních řádech definují sportovce a rozlišují mezi individuálním a kolektivním sportem. O tom, jestli fotbal jako kolektivní sport splňuje znaky závislé činnosti, už před časem několikrát rozhodl Evropský soudní dvůr.46 „Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora bylo deklarováno a vícekrát potvrzeno, že činnost profesionálního sportovce kolektivních sportů má pracovněprávní charakter. Pojem zaměstnance není možné vykládat rozdílně podle národních právních předpisů, nýbrž má v právu Evropských

45

46

Ernst & Young: Tax and career facilities for professional football players in 2013, citace 4.1.2014, dostupné online: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Tax_and_career_facilities_for_professional_football_playe rs_in_2013/$FILE/Tax and career facilties for professional football players in 2013 def.pdf viz rozsudky Evropského soudního dvora: Bosman, Lawrie-Blum, Deliége

35

společenství vlastní obsahovou náplň." 47 Jako osoby samostatně výdělečně činné považuje soud pouze sportovce soutěžící v individuálních disciplínách. Fotbalisté jsou tedy v těchto zemích bráni jako zaměstnanci a jejich povinné odvody z platů jsou, díky tamním daňovým systémům, několikanásobně vyšší (viz Tabulka 19 v příloze). Rozdíl ve zdanění se ještě zvýšil díky tomu, že některé západoevropské země48 zavedly tzv. krizové daně v podobě vyšší sazby daně z příjmu fyzických osob pro vysokopříjmové zaměstnance. V Nizozemí a Španělsku mají tyto "daňové přirážky" dočasný charakter, v ostatních zemí jsou trvalé povahy. V některých zemích byla debata o zvýšení daňových sazeb na vysoké příjmy poměrně bouřlivá, jako například ve Francii. Objevili se názory, že zavedení nadměrných sazeb daně může způsobit odchod nejlépe placených hráčů do zahraničí a tím poklesne úroveň tamní ligy. Studie Ernst & Young však poukazuje na to, že o tom v jaké zemi budou hrát špičkoví fotbalisté, nerozhoduje jen daňové klima a finanční stránka, ale především atraktivita samotné soutěže tzn. její kvalita, prestiž, sledovanost, tradice aj. Další výhodou, kterou nabízí fotbalové soutěže v západoevropských zemí je "expat režim." Jedná se o zvýhodnění zahraničních hráčů, to může mít řadu podob - např. nižší daňové sazby (Dánsko, Finsko, Portugalsko, Rusko, Španělsko, Kypr), nižší daňový základ v důsledku možnosti započtení dodatečných nákladů kvůli pobytu v cizině (Nizozemsko, Kypr, Francie, Švédsko, Švýcarsko), osvobození od placení regionální daně (Portugalsko, Velká Británie).

5.2 Východoevropské země U východoevropských zemí je typický podobný vývoj. Většina zemí zavedla jednotnou sazbu daně z příjmu např. Bulharsko (10 %), Česká republika (15 %), Maďarsko (16 %), Rumunsko (16 %), Ukrajina (17 %) a Slovensko (19 %).49 Tento trend samozřejmě znamenal, snížení celkových daňových nákladů nejen pro fotbalisty, které je obecně daleko nižší než ve státech západní Evropy. Legislativa těchto zemí neupravuje zařazení sportovců, a tak běžně fotbalisté fungují na základě podnikatelské smlouvy či smlouvy o

47 48 49

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 179 Španělsko, Nizozemsko, Norsko, Německo, Francie, Itálie, Irsko, Řecko a Portugalsko Slovensko od roku 2013 zavedlo tzv. milionářskou daň se sazbou 25 % na příjmy převyšující 39 tis. EUR ročně

36

poskytování služeb. Z daňových důvodů je to prospěšné pro klub i hráče, kteří platí menší odvody do veřejných rozpočtů. Dle studie Ernst & Young nemají zájem tento stav měnit hráči ani kluby. Hráči by sice získali vyšší ochranu zákona, ale jsou si také vědomi, že v případě změny dopadnou na kluby vyšší povinné odvody, což by se nutně muselo projevit na výplatách hráčů. Tabulka 9 Daňová a kariérní atraktivita zemí

Země

Kariérní penzijní fond

Nejvyšší daňová sazba

"Expat" režim

1.

Nizozemí

Ano

52,0 %

Ano

Střední

Další daňové zvýhodnění hráčů Ne

2.

Španělsko

Ano

56,0 %

Ano

Vysoké

Ano

Ano

3.

Dánsko

Ano

56,0 %

Ano

Střední

Ne

Ano

4.

Švédsko

Ano

59,0 %

Ano

Střední

Ne

Ano

5.

Francie

Ano

49,0 %

Ano

Střední

Ne

Ano

6.

Velká Británie

Ano

45,0 %

Ano

Vysoké

Ne

Ano

7

Rusko

Ne

30,0 %

Ano

Vysoké

Ne

Ne

8

Kypr

Ne

35,0 %

Ano

Vysoké

Ano

Ano

Umístění

Výdajové paušály

Vzdělávací programy Ano

9

Finsko

Ano

53,5 %

Ano

Vysoké

Ne

Ano

10

Norsko

Ano

40,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

11

Belgie

Ano

53,5 %

Ne

Vysoké

Ano

Ještě ne

12

Švýcarsko

Ne

45,0 %

Ano

Střední

Ne

Ano

13

Německo

Ano

47,5 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

14

Turecko

Ne

15,0 %

Ne

Střední

Ano

-

15

Maďarsko

Ne

16,0 %

Ne

Střední

Ano

Ještě ne

16

Itálie

Ano

46,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

17

Srbsko

Ne

27,0 %

Ne

Vysoké

Ano

Ne

18

Slovinsko

Ještě ne

50,0 %

Ne

Vysoké

Ano

Ne

19

Polsko

Ne

32,0 %

Ne

Nízké

Ano

Ne

20

Rumunsko

Ne

16,0 %

Ne

Nízké

Ne

Ano

21

Bulharsko

Ne

10,0 %

Ne

Střední

Ne

Omezené

22

Česká republika

Ne

15,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ne

23

Malta

Ne

35,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

24

Slovensko

Ne

25,0 %

Ne

Vysoké

Ano

-

25

Ukrajina

Ne

17,0 %

Ne

Nízké

Ne

Ne

26

Irsko

Ano

48,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

27

Chorvatsko

Ne

47,2 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

28

Rakousko

Ne

50,0 %

Ne

Vysoké

Ne

Ano

29

Portugalsko

Ne

56,5 %

Ano

Střední

Ne

Ano

30

Řecko

Ne

43,7 %

Ne

Střední

Ne

Ne

Zdroj: Ernst & Young

37

5.3 Aktuální trendy Evropský fotbal je poznamenán ekonomickou krizí, která probíhá v Evropě. I když největší velkokluby dosahují zisků, většina týmů se dostává do finančních problémů některé končí i krachem, např. nejslavnější tým Skotska - Glasgow Rangers vyhlásil bankrot. Státy podporující fotbal I přes úbytek financí ve fotbale jsou země, jejichž kluby dokážou přitáhnout nejlepší hráče světa, třebaže kvalita jejich soutěží zdaleka nedosahují věhlasu a kvalit lig v západní Evropě. Tyto země nabízejí lukrativní finanční podmínky podpořené výhodnými daňovými režimy. Výzkum Ernst & Young poukazuje na "nastupující státy" jako je Rusko, Ukrajina a Turecko, jež nabízejí atraktivní daňové sazby nejen pro zahraniční hráče, kteří využívají výhodných režimů pro cizince, ale také pro domácí hráče, kteří těží z nízkých sazeb daně z příjmu nebo z vysokých odpočtů nákladů. K podpoře fotbalu, s cílem zatraktivnit svou národní fotbalovou ligu a také přilákat největší fotbalové hvězdy světa, tyto země používají jako jeden z prostředků svůj daňový systém. Například příjmy hráčů tureckého národního týmu se vztahuje sazba 5 %. Turecko má i různé sazby daně z příjmů pro profesionální fotbalisty v závislosti na lize, ve které hrají, čím nižší soutěž tím nižší sazba. Tyto státy také nabízí možnost odečíst si náklady paušálem, tzn. bez povinnosti je dokládat. Vede to k menší administrativní zátěži hráčů tak i úřadů. Z praxe je však zřejmé, že většinu nákladů profesionálního fotbalisty platí klub. Vzdělávání Mezi trendy, kterými je nebo v blízké budoucnosti bude ovlivněna Česká republika, patří také vzdělávání fotbalistů a příprava na další kariéru. Uplatnění pro profesionální fotbalisty po skončení jejich aktivní kariéry není jednoduché. Řada z nich i nadále setrvá u fotbalu v pozici trenérů, skautů, manažerů apod. Tato místa jsou však omezená. S narůstajícími požadavky na pracovníky a jejich vzdělání budou mít bývalí hráči stále větší problémy s uplatněním. Fotbalisté mají možnost vzdělávacích programů (např. FIFPro Online Academy Program). Jejich nabídka je však omezená a pouze v anglickém jazyce. S tímto vědomím je srozuměna i Evropská komise a proto nejen finančně podporuje a aktivně hledá možnosti "dvojí kariéry."

38

Kariérní penzijní fondy Téměř všechny západní evropské země mají nějakou formu kariérního penzijního fondu. Obecně slouží profesím, které lze aktivně vykonávat jen určitou část života. V některých zemí je systém speciálně upraven na míru přímo profesionálním fotbalistům (např. výplaty důchodů začínají bezprostředně po skončení aktivní kariéry hráče). Penzijní fond má za cíl přesunout (uspořit) část současných příjmů a usnadnit tak přechod fotbalistů po konci kariéry. Příspěvky jdoucí do penzijního fondu jsou osvobozeny od daně. Fond peníze investuje a poté vyplácí včetně výnosů. Výplaty z fondu jsou pak zdaněny. Zajímavostí je, že úsporná ekonomická opatření vlád se dotkla i zavedených penzijních fondů pro fotbalisty, např. zvýšení zdanění vyplácených důchodů (Belgie), zavedení stropů příspěvků do fondu, což má za následek vyšší aktuální příjmy fotbalistů a tím i vyšší příjem z daní (Nizozemí, Velká Británie), zrušení daňových výhod a přechod od povinného spoření k dobrovolnému (Norsko), zrušení vyplácení důchodů po skončení aktivní kariéry, oddálení do pozdějšího věku (Německo, Velká Británie). Ve východní Evropě probíhají zatím pouze diskuze o zavedení takových fondů. Zavedení komplikuje také stav, že fotbalisté nejsou v zaměstnaneckém poměru. Samozřejmě také vyšší nákladnost pro kluby, případně nižší příjmy hráčů. Výjimkou je Slovinsko, kde se po dlouhých letech diskuzí penzijní fond zavádí. Sjednocení podmínek Aktuální trendy politiky Evropské unie - sjednocování pravidel, koordinace politik, tvorba směrnic a zavádění standardů - pronikly i do fotbalu. V rámci Evropského programu 2008-09 "Evropský sociální dialog v odvětví profesionálního fotbalu" byl odsouhlasen a podporován cíl: Podpora a rozvoj konceptu „European Professional Football Player Contract Minimum Requirements"50 v rámci EU a přidružených států (blíže kapitola 6.1). Zavádění standardů ve všech členských zemí i přes jejich nesouhlas, však může vést k ještě větší nepřehlednosti. Příkladem může být Slovinsko, které po dlouhé debatě zavedlo kariérní penzijní fond a pracovněprávní smlouvy pro fotbalisty. Avšak příloha ke studii

50

Evropské minimální požadavky na hráčské smlouvy v profesionálním fotbale

39

Ernst & Young51 uvádí, že díky vysokému zdanění zaměstnanců (v rámci srovnávaných států v Evropě je nejvyšší - viz Tabulka 19 v příloze) většina fotbalistů stejně funguje na bázi OSVČ a má s klubem uzavřenou smlouvu na "poskytování služeb." Oficiálně tedy splňuje podmínky UEFA, avšak v praxi jsou standardy obcházeny a nemůže se ani využít potenciál kariérního penzijního fondu. Boj proti korupci Fotbalové kluby, zejména někteří ctižádostiví manažeři, kvůli úspěchu přistupují k jednání, které je v rozporu jak s pravidly fair play tak i trestním zákonem. V případě, že klub nemá dostatek financí na takové fotbalisty, s kterými by dosáhl předem vytyčených výsledků, někteří manažeři přistoupí na ovlivnění výsledku zápasu skrz podplacení rozhodčích či klíčových hráčů soupeře. Toto unfair chování je umocněno možností vsadit si na vybrané zápasy, téměř anonymně, díky asijským internetovým sázkovým společnostem. Vložené prostředky do korupce se tak mohou manažerům vrátit v podobě výhry od bookmakerů. Korupčních skandálů ve fotbale byla celá řada, některé z nich sahají až do elitních evropských soutěží v Itálii, Německu, Turecku a dalších. Ovlivňování výsledků se týká i fotbalu v Asii či Africe. O tom, že korupce sahá i do nejvyšších pater světového fotbalu svědčí fakt, že kvůli podezření z korupce odstoupil šéf asijské konfederace a výkonného výboru FIFA J. Warner.52 V České republice se nejrozsáhlejší korupční aféra odhalila v roce 2006 díky telefonním odposlechům. V aféře byli zapojeni někteří představitelé klubů první ligy, rozhodčí, delegáti i funkcionáři FAČR. Tresty v podobě zákazu činnosti a pokut dostalo jen několik osob. Korupce ve fotbale je, tak jako v jiných oblastech, velmi těžko prokazatelná a tím pádem těžko trestněprávně postižitelná. S úbytkem finančních prostředků ve fotbale souvisí i další aktuální problém - opožděné výplaty hráčům. Finanční problémy trápí zejména některé kluby, jejichž manažeři včas nezareagovali na výpadek příjmů od sponzorů a výdaje klubu nepřizpůsobili aktuální

51 52

Ernst & Young: Enclosures (Tax and career facilities for professional football players in 2013), citace 10.1.2014, dostupné na vyžádání u kontaktních osob zprávy Lidové noviny: Viceprezident FIFA skončil ve funkci kvůli podezření z korupce, citace 20.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/viceprezident-fifa-skoncil-ve-funkci-kvuli-podezreni-z-korupcepsn-/fotbal.aspx?c=A110620_171807_ln-sport-fotbal_vrb utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks

40

ekonomické situaci. Zaběhlé chování některých klubů ani teď zcela nekoresponduje s jejich finanční kondicí. Kluby i nadále podepisují s hráči vysoké kontrakty a díky problému s cash flow dávají výplaty se zpožděním. Důsledkem toho pak jsou manipulace s výsledky zápasů. Nejen hráči s nízkou osobní integritou v důsledku aktuální finanční tísně přistupují na nabídky tzv. sázkařských gangů, které přes prostředníky kontaktují hráče, aby svým výkonem ovlivnily výsledek zápasu. „Náš výzkum ukazuje, že u hráčů, kteří nedostávají včas svou mzdu nebo nedostávají zaplaceno vůbec, je větší riziko toho, že přistoupí na ovlivnění výsledků zápasů." 53 Příkladem může být aktuální aféra na Slovensku, kde hráči svými výkony ovlivnily výsledky několika utkání, k čemuž se při vyšetřování policií přiznali.54 V souvislosti s touto aférou, bylo vyšetřováno i několik hráčů v České republice. Bezpečnostní manažer FAČR M. Synecký k celé události uvedl: „Nejvyšší soutěž je velmi přísně hlídána, každý zápas je důkladně monitorovaný, což nelegálnímu prostředí nepřeje. Také druhá liga je pod zvýšeným dohledem. Nemohu být konkrétnější, ale toto bude spíš záležitost amatérských soutěží od třetích lig a ještě níž."55 Zástupci zastřešujících organizací na národních i světových úrovní tyto problémy vnímají a snaží se o prosazení takových opatření, která by omezila či zcela zabránila nekalým praktikám ve fotbale a vrátila by do něj pravidla fair play. Pilotním projektem je vzdělávací a preventivní program "Don't Fix It", který realizuje zástupce profesionálních hráčů FIFPro a UEFA, financován je grantem Evropské unie. Cíl projektu je zvýšit povědomí o ovlivňování výsledků zápasů, zlepšit strukturální prostředí a snížit podmínky, které vedou k manipulacím.56

53 54

ČAFH, Frederiqeu Winia (ředitelka projektu Don't Fix It), citace 9.1.2014, dostupné online: http://milujemfotbal.cz/don´t-fix-it-fifpro-informuje-evropskou-komisarku-vassiliou/ Lidové noviny: Zlom? Všichni obvinění v sázkové aféře na Slovensku se přiznali, citace 28.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/hodur-se-podle-slovenskeho-tisku-priznal-k-ovlivneni-vysledkupva-/fotbal.aspx?c=A130914_125401_ln-sport-fotbal_tep

55

Lidové noviny: Policie obvinila 12 fotbalistů, citace 28.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/policie-obvinila-12-pfotbalistu-meli-podplacet-a-ovlivnovat-zapasy-10w/fotbal.aspx?c=A130912_093011_ln-sport-fotbal_mct

56

FIFPro: FIFPro launches project to fight match fixing, dostupné online: http://www.fifpro.org/news/news_details/2141

41

6 Návrhy fotbalových organizací Předem je nutné konstatovat, že návrhy na změnu formálního postavení fotbalistů a klubů nesledují primárně změnu zdanění a s tím spojené větší příjmy státu. Evropský fotbal, zejména v zemích střední a východní Evropy se v posledních letech potýká s nedostatkem finančních prostředků.

6.1 UEFA Evropská fotbalová unie (UEFA), 57 jako zastřešující organizace fotbalových svazů v rámci Evropské unie, má ambici sjednotit či alespoň sblížit fotbalovou legislativu svých členů. Diskuze o minimálních standardech hráčských kontraktů v profesionálním fotbale v EU a přilehlých státech58 začala ještě před rokem 2006 a je počátek cesty sjednocování pravidel. Dne 19. dubna 2012 byla za účasti zástupců zaměstnavatelů reprezentovaných asociací EPFL 59 a ECA 60 na straně jedné a zástupců zaměstnanců reprezentovaných organizací FIFPro Division Europe61 na straně druhé, za účasti zástupců UEFA jako řídícího fotbalového orgánu a za účasti komisařů EU pro zaměstnanost a pro sport,62 podepsána Autonomní dohoda, 63 jako výsledek kolektivního vyjednávání sociálních partnerů na evropské úrovni. Dohoda určuje tzv. minimální standardy, které mají obsahovat hráčské smlouvy. Jedná se o: - pracovní smlouva mezi klubem a hráčem (fotbalista je zaměstnanec) - vymezení práv a povinností klubu a hráče - mzda (minimálně ve výši minimální mzdy dle zákona) - dohoda, kdo a jak odvádí daně, zdravotní a sociální pojištění

57 58 59 60 61 62 63

Union des Associations Européennes de Football celkem 53 zemí Asociace evropských profesionálních fotbalových lig Evropská asociace klubů Mezinárodní federace fotbalových hráčů - evropská sekce World Players' union: FIFPro, UEFA, ECA, EPFL sign minimum requirements, citace 17.12.2013, dostupné online: http://www.fifpro.org/news/news_details/1911 World Players' union: Autonomní dohoda, citace 16.12.2013 dostupná online: http://www.fifpro.org/img/uploads/file/0419 Autonomous agreement Minimum requirements.pdf

42

- placená dovolená v minimální délce čtyř týdnů - specifikace pracovního dne / týdne hráče - povinnost klubů vzdělávat a připravovat hráče na další povolání - povinnost udržovat zdraví životní styl - povinnost klubů pojistit hráče proti nemoci a úrazu - zajistit hráči pravidelnou lékařskou i zubní prohlídku - prevence antidopingu - další standardní náležitosti smlouvy (místo, datum, podpis, atd.) Tato dohoda upravuje pracovní smlouvu pro hráče a klub a má za cíl jasně stanovit minimální náležitosti, avšak v případě, kdy by tato pravidla odporovala národní legislativě státu, ve kterém klub sídlí, má přednost národní právo. Další možnost odchýlit se od autonomní dohody při uzavírání kontraktu je jen v případě, že tyto podmínky budou ku prospěchu hráče. Po ratifikaci této dohody smluvními stranami, a podpisu všech zúčastněných stran v Bruselu, probíhá implementace, kterou, v rámci řídícího výboru „Football Strategy Council",64 má za úkol pracovní skupina „European Professional Football Social Dialogue Taskforce." Její oficiální zadání zní: Pomoc koordinace a propagace provádění dohody v úzké spolupráci s jednotlivými zeměmi.65 Platnost autonomní dohody je čtyři roky.

6.2 FAČR Česká fotbalová asociace je národní sportovní svaz organizující fotbal v České republice. Jako člen UEFA je povinen implementovat požadavky obsažené v Autonomní dohodě. Dle časového harmonogramu, vyplývající z dohody, je termín zavedení požadavků pro

64 65

UEFA: Professional Football Strategy Council, citace 17.12.2012, dostupné online: http://www.uefa.org/stakeholders/professionalfootballstrategycouncil/index.html The "Social dialogue" in European professional football, citace 17.12.2013 dostupné online: http://www.playthegame.org/fileadmin/documents/AGGIS_article__social_dialogue_in_european_professional_football.pdf

43

Českou republiku 3 roky, tzn. do 19. dubna 2015. Implementací Autonomní dohody se zabývala 15. valná hromada FAČR dne 8. června 2013. Konstatovala, že z jednání představitelů UEFA, FAČR, zástupců českých klubů a hráčů vyplynulo odmítavé stanovisko. Valná hromada Autonomní dohodu nepodpořila a chce o ni dále jednat: „Zavedením pracovněprávních smluv s hráči by byly znevýhodněni všechny subjekty (jak hráči, tak kluby, tak asociace). FAČR věří, že v případě, že zmíněné požadavky UEFA a FIFA znevýhodňují zmíněné subjekty, nemohou být v ČR ze strany UEFA či FIFA vynucovány. Proto VV FAČR doporučuje vyčkat na plánované jednání se zástupci UEFA, FIFA a se všemi subjekty. FAČR deklaruje, že bude usilovat o vybojování, co nejlepší pozice subjektů působících v ČR, tak aby učiněné závěry ze strany UEFA a FIFA měly co nejmenší negativní dopad na fotbalové prostředí. Před zmíněným pracovním jednáním nebude FAČR zaujímat žádná závěrečná rozhodnutí či doporučení."66 Plánované jednání se uskuteční 30. ledna 2014. FAČR si je vědom především vyšších finančních nároků spojených se změnou zdanění, a tak konstatuje, že dohoda je nevýhodná. UEFA však může k přijetí a implementování Autonomní dohody FAČR donutit, i když pouze nepřímo. Například může nastavit podmínku účasti klubů v Evropských soutěží (Liga mistrů a Evropská liga) jen pro ty země, které přijali a implementovali Autonomní dohodu. UEFA již používá zákaz účasti v evropských pohárech, ale také finanční sankce vůči příliš zadluženým klubům v rámci projektu "Financial fair play."67 Tento projekt funguje čtyři roky a má již své výsledky. Dle aktuálních dat UEFA uvádí, že poklesl objem pohledávek klubů po splatnosti z 57 mil. EUR v roce 2011 na 9 mil. EUR v létě roku 2013.68

6.3 ČAFH Asociace zastupující hráče jednoznačně podporuje Autonomní dohodu, předsedkyně M. Haindlová říká: „Pracovněprávní vztahy v profesionálním fotbale jsou nevyhnutelné a Česká republika je jedním z posledních evropských států, kde profesionální fotbalisté

66 67 68

FAČR: Důvodová zpráva k Usnesení z 15. řádné Valné hromady FAČR, citace 16.12.2013 dostupné online: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=134168&tmplid=1417 UEFA: Financial Fair Play, dostupné online: http://www.uefa.org/footballfirst/protectingthegame/financialfairplay/ UEFA: Financial fair play bearing fruit , dostupné online: http://www.uefa.org/footballfirst/protectingthegame/financialfairplay/news/newsid=1988099.html

44

nejsou zaměstnanci. Je nutné přijmout opatření pro to, aby byly zavedeny i v České republice, musí se zahájit jednání k přijetí nové komplexní úpravy, tak aby byli hráči chráněni. Fotbalová asociace České republiky nemůže ignorovat povinnost, která pro ni vyplývá z Autonomní dohody UEFA, FIFPro, ECA a EPFL.“ 69 Předsedkyně asociace zdůrazňuje především ochranu hráčů. „V Česku je v některých klubech běžné, že fotbalisté v praxi dlouhé měsíce žádné peníze nedostávají. Pro fotbalistu-zaměstnance, který by v klubu nedostával výplatu, by bylo u českých úřadů či soudů snazší domoci se nápravy nežli za současného stavu, kdy má hráč status OSVČ." 70 To však samo o sobě nezaručí včasnost výplat, na druhé straně je nutné vnímat zvýšené finanční nároky díky vyššímu zdanění mezd. „Samozřejmě, že naším cílem není, aby se hráčům snížily příjmy, naopak. Ale je potřeba, aby se už teď vedla nějaká jednání, například s vládou. V Maďarsku to vyřešili tak, že tamní vláda dala sportovcům daňové úlevy."71 Mezi další přínosy Autonomní dohody ČAFH řadí: možnost sdružovat se v odborech, vést kolektivní vyjednávání, právo na stávku, nárok na řádnou dovolenou, zavedení penzijního kariérního fondu pro případ náhlého ukončení fotbalové činnosti ze zdravotních důvodů.

6.4 LFA Stanoviska fotbalových klubů zastává Ligová fotbalová asociace. Ta na svém pravidelném shromáždění nezaujala k Autonomní dohodě konečné stanovisko a hodlá vyčkat na další jednání se zástupci UEFA.72 K dohodě se staví spíše negativně kvůli finanční náročnosti. Na to upozorňuje i předseda LFA D. Svoboda: „Taková reforma by znamenala zachování současných příjmů hráčů jen tehdy, kdyby majitelé klubů zvýšili své výdaje na platy fotbalistů o 30 procent. A já říkám, že majitelé ve stávající situaci českého

69

70

71 72

ČAFH: Evropská komise a UEFA apelují na příjetí pracovněprávních vztahů fotbalistů, citace 28.12.2013, dostupné online: http://milujemfotbal.cz/evropska-komise-a-uefa-apeluji-na-prijetipracovnepravnich-vztahu-fotbalistu/ Aktuálně.cz: Čestí páni fotbalisti, pozor! Platini vám provětrá peněženky, citace 18.12:2013 dostupné online: http://sport.aktualne.centrum.cz/cesti-pani-fotbalisti-pozor-platini-vam-provetrapenezenky/r~cbfd0fe2e7f511e2ac07002590604f2e/ Aktuálně.cz: Čestí páni fotbalisti, pozor! Platini vám provětrá peněženky Ligová fotbalová asociace: Prosincové Ligové shromáždění v Praze, citace 28.12.2013, dostupné online: http://lfafotbal.cz/aktualita/43/

45

fotbalu rozhodně o 30 procent své náklady zvyšovat nebudou. Čili výsledkem bude snížení reálného příjmu hráče,"73 Názory jednotlivých klubů, zjištěné v rámci ankety deníku Sport,74 ukazují nesouhlas se zavedením zaměstnaneckých poměrů v českém fotbale. Ze šestnácti účastníků Gambrinus ligy jen dva zástupci souhlasí se změnou formy zaměstnávání. Argumentují vyšší transparentností vztahů a sjednocením podmínek v rámci Evropy. Ostatní zástupci klubů odmítají změnu kvůli její nákladnosti a nepřipravenosti legislativy. Ředitel FC Vysočina Jihlava Z. Tulis odhaduje dopad změny: „Zvýšily by se náklady na mzdy, ročně možná tak o 5 až 8 milionů korun. Jsou jen dvě cesty - buď sehnat další peníze od sponzorů, anebo jít s platy dolů."75

6.5 Vláda ČR Snaha zákonodárců o změnu zdanění příjmů fotbalistů již jednou byla neúspěšně projednávána v parlamentu. V roce 2008 byla v poslanecké sněmovně navržena novela zákona o dani z příjmu. Náměstek ministra financí k tomu uvedl názor ministerstva: "Novela se týká kolektivních sportů, tedy všeho, kde sportovce platí klub. Nechceme, aby tito sportovci podnikali jako živnostníci." 76 Nakonec, po velkém tlaku sportovních organizací, schválena nebyla. To, že není vymezena definice sportovce a nerozlišuje se mezi kolektivním a individuálním sportem jen nahrává neprůhlednosti systému. Je patrné, že sportovním organizacím tento stav vyhovuje a mají silnou lobby si tyto výhody udržet. V současné době je politické prostředí v České republice velmi nestabilní. Po předčasných parlamentních volbách se nevyprofilovala jasná ideová většina v Poslanecké sněmovně ČR a tak nelze předjímat budoucí kroky Vlády ČR. V obecné rovině je evidentní, že by přivítala jakékoli navýšení rozpočtu.

73 74 75 76

Ligová fotbalová asociace: Prosincové Ligové shromáždění v Praze Deník Sport: Anketa: Jste pro, aby hráči byli zaměstnanci klubů?, 10. října 2013, str. 15 Deník Sport: Anketa: Jste pro, aby hráči byli zaměstnanci klubů?, 10. října 2013, str. 15 iDnes.cz: Fotbalisté, hokejisté i bývalí prezidenti mají platit vyšší daně, citace 18.12.2013, dostupné online: http://ekonomika.idnes.cz/fotbaliste-hokejiste-i-byvali-prezidenti-maji-platit-vyssi-dane-p88/ekonomika.aspx?c=A081020_210307_ekonomika_dp

46

7 Přehled profesionálních klubů V České republice mají statut profesionálních fotbalových soutěží první (Gambrinus liga) a druhá liga (Fotbalová národní liga). Kluby hrající tyto soutěže musí splňovat kritéria licenční komise FAČR, které obnáší mj. mít s hráči profesionální kontrakty, formu akciové společnosti, splnit bezpečnostní požadavky stadionu, rozměry hřiště, určitý počet mládežnických mužstev atd.

7.1 Výroční zprávy klubů Kluby mají, tak jako standardní akciové společnosti, povinnost zakládat své účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku. 77 Aktuálně jsou dostupné výkazy za fotbalovou sezonu 2011-2012.78 Výroční zpráva79 mimo svých zákonných funkcí funguje jako jedna z vizitek klubu a jeho prezentace na veřejnosti. Ukazuje hospodaření klubu, jeho transparentnost, budoucí záměry a koncepci. Informuje laickou i odbornou veřejnost, fanoušky i potencionální sponzory. Některé kluby mají své závěrky profesionálně zpracované i v dvojjazyčném vydání. 80 Na druhé straně jsou kluby, které ještě nezveřejnily aktuální závěrku81 anebo je nezveřejňují vůbec.82 Kluby standardně jako akciové společnosti podléhají povinnosti mít auditem ověřené řádné a mimořádné účetní závěrky. Za dané období všechny účetní závěrky fotbalových klubů dle auditorů podávají věrný a poctivý obraz. Za zmínku stojí záporný výrok, který vydal auditor účetní závěrky FK Baník Most za rok 2010/2011 s odkazem na nadhodnocení nehmotných aktiv o 110 mil. Kč. Nadhodnocená nehmotná aktiva o 329 mil. Kč měl i jeden z nejslavnějších českých klubů - SK Slavia Praha. V roce 2010/2011 ji udělil auditor výrok s výhradou.

77 78 79

80 81 82

dostupný online: http://www.justice.cz kluby mají většinou účetní období nastavené shodně s fotbalovou sezónou (1.7. - 30.6.) výroční zpráva zpravidla obsahuje účetní doklady (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích, přílohu k účetní závěrce), zprávu auditora a zprávu vedení společnosti (zhodnocení aktivit klubu a plány do budoucna) FK Mladá Boleslav, FK Teplice, AC Sparta Praha a FC Hradec Králové FC Baník Ostrava, FK Viktoria Žižkov, FK Baník Most, FC Fastav Zlín 1.FK Příbram, FC MAS Táborsko, FK Ústí nad Labem, MFK Karviná, Zenit Čáslav, Bohemians Praha

47

Náklady Kromě pár týmů, které se účastní evropských pohárů, mají týmy srovnatelnou fotbalovou úroveň, avšak pohled do účetních závěrek je trochu odlišný. Náklady klubů v první lize se v sezoně 2011-12 pohybovaly od 50 do 220 mil. Kč. Výjimkou je pak tým AC Sparta Praha, který dlouhodobě pracuje s několikanásobně vyšším rozpočtem (521 mil. Kč) a klub FC Viktoria Plzeň, který se z průměrného klubu během několika málo sezon proměnil na nejlepší český tým a v posledních třech sezonách úspěšně reprezentuje český klubový fotbal na evropské úrovni (500 mil. Kč). V druhé lize je situace vyrovnanější, náklady klubů se pohybovaly od 15 - 50 mil. Kč. Příjmy Příjmy českých klubů se skládají ze sponzoringu (cca 50 %), obdržených částek za přestup hráčů (cca 20%), vstupného (7%), TV práv (cca 7 %) a ostatních příjmů (16 %).83 Na rozdíl od klubů v západní Evropě mají české kluby nízké příjmy ze vstupného, z merchandisingu84 a především z prodeje televizních práv (viz Tabulka 10). Ty největší evropské kluby z jejich prodeje mají až 60 % svých celkových příjmů (Tabulka 17 v příloze). Tabulka 10 Příjmy z TV práv v roce 2012 Země Itálie Francie Anglie Turecko Španělsko Řecko Portugalsko Rumunsko Německo Skotsko

Podíl příjmu z TV práv na celkových příjmech klubů 48 % 47 % 43 % 42 % 40 % 28 % 27 % 23 % 23 % 19 %

Zdroj: UEFA: Club Benchmarking Report 2013/14 Season

83 84

informace z výročních zpráv vybraných klubů prodej suvenýrů, dresů apod.

48

Příjmy dvaceti klubů s nejvyššími rozpočty v Evropě analyzuje pravidelně již sedmnáct let společnost Deloitte.85 Příjmy velkoklubů řadí do tří skupin - příjmy z obchodních aktivit, z prodeje televizních práva a ze vstupného (viz Tabulka 17 v příloze). Nejvyšších celkových příjmů dosahují španělské velkokluby Real Madrid a Barcelona (cca 500 mil. Eur). Jejich příjmy jsou poměrně dobře diverzifikovány: 38 % TV práva, 38 % vstupné a 24 % obchodní aktivity. Na TV právech jsou mnohem více závislé týmy z Itálie (až 60 % příjmů). Naopak díky vysoké kupní síle má Německo nejvyšší příjmy z obchodních aktivit (cca 50 %). V anglické lize jsou příjmy, oproti ostatním zemím, vyšší ze vstupného, především díky nejdražším vstupenkám. Nejvíce na vstupném získal Arsenal (41 %). Naopak zástupci francouzské ligy mají příjmy ze vstupného nejnižší (13 %). Zisky V případě porovnání ziskovosti jednotlivých klubů si v sezoně 2011/2012 vedl nejlépe klub z Plzně, který zaznamenal na české poměry velký úspěch v Lize mistrů. Působení v nejprestižnější klubové fotbalové soutěži je lukrativně honorováno, a tak činil zisk Plzně po zdanění 131 mil. Kč. Mezi další týmy, které skončily v černých číslech, patří: 1.FC Slovácko (34 mil. Kč), FC Slovan Liberec (16 mil. Kč), FK Baumit Jablonec (15 mil. Kč) a FK Dukla Praha (12 mil. Kč). Další kluby skončily s hospodařením v rozpětí -7 až +6 mil. Kč. Ve větší ztrátě pak FK Viktoria Žižkov (-18 mil. Kč), která má dlouhodobé finanční problémy již od roku 2002. Krátkodobým řešením tehdy byl odkup stadionu městskou částí Praha 3.86 Žižkov má problémy i nadále s platbou nájemného za stadion87 i s výplatami hráčům.88 Ještě vyšší ztrátu měl FC Baník Ostrava (- 41 mil. Kč).89 Nyní zažívá podobný scénář jako Žižkov - před krachem ho zachránilo město Ostrava tím, že odkoupilo stadion. Ten však nesplňuje parametry ligového stadionu, a tak bude muset

85

86 87

88

89

Deloite: Football Money League 2013, citace 30.12.2013, dostupné online: http://www.deloitte.com/view/en_GB/uk/industries/sportsbusinessgroup/sports/football/deloittefootball-money-league/c0d0cc64dac5c310VgnVCM3000003456f70aRCRD.htm Městská část Praha 3: Městská část chce vyřešit problémy v lokalitě Viktorky Žižkov, citace 29.12.2013, dostupné online: http://www.praha3.cz/noviny/tema-mesice/viktoria-zizkov.html iSport.cz: Žižkov se topí v problémech. Kvůli dluhům může přijít o stadion, citace 29.12.2013, dostupné online: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-souteze-druha-liga/181365/zizkov-se-topi-vproblemech-kvuli-dluhum-muze-prijit-o-stadion.html Česká televize: Žižkovští hráči znovu hlásí problémy s výplatami, citace 29.12.2013, dostupné online: http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/nizsi-souteze/228476-zizkovsti-hraci-znovu-hlasi-problemy-svyplatami-vubec-tomu-nerozumim-rika-prezident-klubu/ nejnovější zveřejněná účetní závěrka je ze sezony 2010-11

49

město dále investovat.90 S nejvyšší ztrátou zakončila sezonu AC Sparta Praha (- 237 mil. Kč), jejíž kumulovaná ztráta přesáhla již jednu miliardu Kč. Na české poměry astronomický rozpočet si může dovolit jen díky "půjčkám" od svých majitelů. Ve svém výhledu Sparta uvádí plánovaný hospodářský výsledek na sezonu 2012/2013 - ztrátu ve výši 157 mil. Kč. Ve druhé lize skončili se ziskem pouze FK Baník Sokolov (3 mil. Kč), SFC Opava (2 mil. Kč) a Zbrojovka Brno (1 mil. Kč). Ostatní týmy byly ve ztrátě 1 až 4 mil. Kč. Klub FK Baník Most svou závěrku za danou sezonu nezveřejnil. V předchozí sezoně skončil ve ztrátě 4 mil. Kč. Klub se také potýká s problémem nevyjasněné majetkové struktury, což se stalo od roku 2013 ještě více nepřehledné - po založení nové akciové společnosti a používání názvu FK Baník Most 1909.

90

iDnes.cz: Ostravu čeká v příští sezoně loučení s Bazaly, pak půjde do Vítkovic, citace 29.12.2013, dostupné online: http://fotbal.idnes.cz/fotbaliste-ostravy-budou-hrat-sve-domaci-zapasy-ve-vitkovicichpw0-/fotbal.aspx?c=A130608_1938530_fotbal_ald

50

8 Analýza platů fotbalistů v ČR Ve fotbale, tak jako i v jiných oborech, jsou rozdíly ve výši odměňování. V rámci jednoho fotbalového týmu jsou i několikanásobné rozdíly ve výši odměn. Každý tým řadí své hráče do několika výkonnostních skupin (více viz kapitola 8.2). „V praxi přetrvávají značné rozdíly v platech mezi hráči špičkovými a průměrnými. Rozlišení přitom nespočívá v hráčově absolutní kvalitě, ale v jeho důležitosti pro tým. Platy špičkových hráčů dané úrovně jsou tak tvořeny vyjednáváním na relevantním trhu, naproti tomu průměrní hráči se musí spokojit s platem, který je v daných podmínkách obvyklý."91 Celkové odměny největších hvězd jsou pak tvořeny především příjmy od osobních sponzorů. To se týká především celosvětově známých hráčů a největších hvězd. Česká republika je malý trh, na kterém se v rámci reklamních kampaní uplatní jen několik nejúspěšnějších fotbalistů (např. Petr Čech nebo Tomáš Rosický). Fotbalisté působící v domácí soutěži jsou součástí reklamních kampaní jen výjimečně a spíše na regionální úrovni.

8.1 Zveřejnění platů Výše platů není standardní zveřejňovat. Jako první v rámci Gambrinus ligy zveřejnil platy svých hráčů pražský tým Bohemians 1905 v roce 2009, který patří k týmům v rámci 1. ligy s nejmenším rozpočtem. Orientačně uvedli, že základní měsíční platy hráčů se pohybují v rozmezí 25 - 50 tisíc Kč plus prémie. 92 Další tým, který veřejnosti podrobněji představil svou „výplatní politiku" byl FK Teplice v únoru roku 2013.93 Jednotlivé úrovně základních platů jsou uvedeny v Tabulce 11. K základním odměnám dále hráčům, kteří nastoupili do utkání, náležely prémie za výhru (ve výši 60 tisíc Kč) anebo remízu (20 tisíc Kč). Dále Teplice vypsaly prémie v případě vítězství v domácím poháru (300 tisíc Kč na hráče) a při postupu do Ligy mistrů (1 milion Kč na hráče). Za sezonu 2011/12 obdržel nejlépe placený hráč Teplic celkem 2,6 milionu

91 92

93

Sluka Tomáš: Profesionální sportovec, citace str. 133 Týden: Šéf Bohemians 1905: Za platy Klokanů se nestydíme, citace 9.1.2014, dostupné online: http://www.tyden.cz/rubriky/sport/fotbal/gambrinus-liga/sef-bohemians-1905-za-platy-klokanu-senestydime_125763.html - .Us6uVKX0tG4 iDnes.cz: Teplice zveřejnily platy. Hvězdy si přijdou až na dva a půl milionu, citace 9.1.2014, dostupné online: http://fotbal.idnes.cz/fotbalove-teplice-0mw-/fotbal.aspx?c=A130220_160143_fotbal_pes

51

Kč. Ostatní kluby, dle vyjádření jejich představitelů v anketě deníku Sport94 o zveřejnění platů neuvažují. Některé kluby uvedly, že tento krok vítají, avšak ve zveřejnění jim brání smluvní podmínky s hráči. Tabulka 11 Základní platy FK Teplice Platová úroveň

Úloha hráče

Maximální základní plat

1

Dorostenec

10 000 Kč

2

Hráč v juniorce

8 300 Kč

3

Mladý hráč v "A" týmu

12 000 Kč

4

Stabilní člen "A" týmu

35 000 Kč

5

Hráč základní sestavy

70 000 Kč

6

Klíčový hráč

90 000 Kč

Zdroj: iDnes

Zveřejňovat povinně však budou muset pravděpodobně od roku 2015 všechny kluby, v nichž má město vlastnický podíl větší než 50 %. Jedná se o návrh zákona, jež nařizuje samosprávním celkům naprostou informační otevřenost, tzn. zveřejnění všech smluv na internetu. „Minulá sněmovna nestihla zákon o registru smluv projednat, teď už by se to zvládnout mělo. Doufám, že to bude s účinností od 1. ledna 2015."95 V rámci fotbalu se to v tuto chvíli týká dvou fotbalových klubů druhé ligy - Hradec Králové a Ústí nad Labem.

8.2 Struktura platů Tak jak již bylo výše uvedeno, platy fotbalistů se skládají z pevné měsíční odměny a variabilní složky v podobě prémií. V českém fotbale je dlouhodobý důraz na motivační složku odměn. Na ústupu jsou nejen fixní bonusy, ale trend motivujícího ohodnocení postihl také snižující se základní odměny. Ty pak nahrazují nejrůznější prémie, které jsou vztaženy k dosaženým výsledkům nebo výkonům hráče (viz Tabulka 12). Mohou se týkat

94

95

iSport: Kolik si v Česku vydělá top fotbalista? 250 tisíc měsíčně + prémie, dotupné online: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-gambrinus-liga-gambrinus-liga-12-13/131240/kolik-si-v-ceskuvydela-top-fotbalista-250-tisic-mesicne-premie.html Hospodářské Noviny, Jan Farský (TOP 09): Platy části sportovců odtajní zákon, města zveřejní jejich smlouvy, 29. listopadu 2013

52

určitého počtu odehraných zápasů v sezoně, vstřelených branek, počtu odehraných vítězných zápasů apod. Tabulka 12 Struktura příjmu fotbalistů Příjem

Frekvence platby

Komentář

1

Základní

Měsíc

✔ v pravidelné výši po celý rok (může se navyšovat po odehrání určitého počtu utkání)

2

Týmové prémie

Měsíc

✔ za body v mistrovských utkání

3

Cílové prémie

Sezona

4

Osobní prémie

Jednorázové

5

Startovné

Měsíc / sezona

✔ v případě nastoupení v zápase

6

Bonus

Jednorázové / roční

✔ při podpisu smlouvy (příp. v ročních splátkách)

7

Nepeněžité příjmy

-

✔ strava, ubytování, doprava na zápasy, materiální vybavení, rehabilitace, lékařská péče

8

Cestovné*

Měsíc

✔ půjčení auta / placení cestovného

9

Bydlení*

Měsíc

✔ půjčení bytu / placení nájmu

10

Ostatní

-

✔ jazykové kurzy, slevy u sponzorů týmu

✔ v případě splnění předem vytyčeného cíle (postup, záchrana v soutěži, vítězství v poháru) ✔ po dosažení určitého cíle (vstřelené branky, odehrané zápasy, úspěch v reprezentaci)

* v případě nutnosti každodenního dojíždění Zdroj: Vlastní zpracování

8.3 Odhady ročních příjmů fotbalistů V mé analýze ročních příjmů hráčů (viz Tabulka 13) jsem vycházel z dat, které jsem získal přímo od prostředí znalých osob. Oslovil jsem přes 20 hráčů hrajících v první či druhé lize a dva hráčské agenty. Z jejich odhadů jsem nejprve rozdělil kluby do sedmi skupin. Každá skupina obsahuje týmy, které mají podobné platové možnosti. Dále jsem stanovil intervaly ročního příjmu hráče. Na respondentech pak bylo, aby určili kolik hráčů z týmu má plat v daném intervalu. Počet hráčů v týmu je u všech obdobný. První tým ("A") má cca 20 hráčů a dále mají kluby první ligy tým juniorů (cca 15 hráčů). Výjimku tvoří AC Sparta Praha, která má vedle "A" týmu také "B" tým a juniory, tzn. cca 50 profesionálních hráčů. Týmy druhé ligy mají také cca 20 hráčů ve svém "A" týmu. Tým juniorů zřizují pouze dobrovolně, a proto jsem ho u týmů druhé ligy nezahrnoval.

53

Tabulka 13 Odhady celkových příjmů hráčů Počet hráčů v týmu s daným příjmem Platové intervaly Roční plat Měsíční plat

2400 - 7200 tis. 200 - 600 tis.

I. liga

1500-2400 tis. 900 - 1500 tis. 360 - 900 tis. 120 - 200 tis. 70 - 120 tis. 30 - 70 tis. Celkový roční plat hráče (průměry daných intervalů) 4 800 000 Kč 1 920 000 Kč 1 140 000 Kč 600 000 Kč

120 - 360 tis. 10 - 30 tis. 240 000 Kč

1 AC Sparta Praha

12

12

8

12

6

2 FK Viktoria Plzeň

8

10

2

5

10

0

8

9

3

15

0

2

7

11

15

0

0

3

9

8

0

0

0

8

12

0

0

0

2

18

20 hráčů

94 hráčů

127 hráčů

232 hráčů

422 hráčů

FK Teplice FC Slovan Liberec 3

FK Mladá Boleslav SK Sigma Olomouc FK Baumit Jablonec SK Slavia Praha Dukla Praha 1.FC Slovácko Zbrojovka Brno

4

FC Baník Ostrava FC Vysočina Jihlava Bohemians 1905 1.FK Příbram 1.SC Znojmo II. liga FC MAS Táborsko

FC Hradec Králové 5 Č. Budějovice FC Fastav Zlín MFK OKD Karviná FC Graffin Vlašim Frýdek-Místek FK Fotbal Třinec 6 FK Baník Sokolov Bohemians Praha FK Baník Most1909 FK Viktoria Žižkov Loko Vltavín 7

FK Ústí nad Labem FK Varnsdorf FK Pardubice Celkem (895)

Zdroj: Zpracování dat z vlastního průzkumu

54

Z Tabulky 13 jsou patrné velké rozdíly úrovně platů mezi jednotlivými týmy. Nadstandardní odměny jsou vypláceny v týmech AC Sparta Praha a FK Viktoria Plzeň. Zatímco v Plzni se tak děje na základě sportovně velmi úspěšných sezon, kdy tento tým ve třech sezonách za sebou postoupil do evropských pohárů, které jsou bohatě odměňovány od UEFA. I přes vysoké odměny hráčům, hospodaří klub se ziskem v řádu několika desítek milionů korun. Naproti tomu Sparta, díky tomu, že se svými sportovními výkony nedokáže kvalifikovat do evropských pohárů, má každoroční ztrátu přesahující sto milionů korun. A i přes tento fakt vyplácí svým hráčům nejvyšší odměny v rámci ligy (průměrně si každý hráč přijde na 3 miliony korun ročně).96 Ve své výroční zprávě uvádí, že výše odměn hráčů a realizačního týmu za sezonu 2011/2012 činila 137 mil. Kč, což je v porovnání s ostatními celky několika násobně vyšší částka - např. Slavia Praha ve stejné sezoně vyplatila hráčům vč. realizačního týmu 40,5 mil. Kč, Teplice (36 mil. Kč).97

8.4 Analýza aktuálních příjmů státního rozpočtu Zdanění profesionálních sportovců-fotbalistů, jak již vyplynulo z textu práce, není v zákoně specifikováno. Dle judikatury se jedná o specifickou činnost a nelze jednoznačně určit formální vztah mezi hráčem a klubem. Zákonné mezery tak využívají někteří fotbalisté (zejména jejich daňový poradci) a formálně provozují fotbal jako volnou živnost, což jim umožňuje použít výdajový paušál ve výši 60 % místo 40 % z nezávislé činnosti. Přechod na volnou živnost jistě zvažuje řada dalších fotbalistů v důsledku rozhodnutí Vlády ČR o přijetí "úsporného daňového balíčku" na konci roku 2012.98 Ten mimo jiné zrušil stropy na platby zdravotního pojištění, zavedl tzv. solidární daň (ve výši 7 % z příjmů převyšující 1 242 432 Kč) a omezil použití výdajového paušálu u nezávislé činnosti do výše obratu 2 miliony Kč. Tato opatření zvýšila odvody vysokopříjmovým činnostem využívající paušál 40 %. Tento rozdíl je patrný v Tabulce 15, kdy se celková efektivní sazba odvodů u příjmu 4,8 milionu Kč zvýšila na 29 %, zatímco u živnosti je jen 15 %.

96 97 98

AC Sparta Praha: Oficiální sdělení o výši platů hráčů, zaslané soudu při projednávání exekuce jejího hráče, dostupné online: http://www.ahaonline.cz/galerie/sport/84643/?foto=0 údaje z výročních zpráv Prozatím má "úsporný daňový balíček" omezenou platnost pro roky 2013-2015.

55

V případě mé analýzy příjmů státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven jsem tedy vycházel z faktu, že hráči spolupracující s daňovými poradci používají paušál 60 %.99 V Tabulce 14 jsem tento fakt zohlednil a u hráčů s příjmem nad milion korun jsem použil výdajový paušál 60 %. U hráčů s nižším příjmem pak paušál 40 %. Tabulka 14 Současné odvody fotbalistů dle příjmů OSVČ (40% paušál) (v tisících Kč) Počet hráčů Celkový náklad Odvody ZP Odvody SP Daň Čistý příjem Efektivní sazba

0 4 800 270 363 768 3 399 29 %

0 1 920 78 168 148 1 526 21 %

0 1 140 46 100 78 916 20 %

224 600 24 53 29 494 18 %

422 240 21 22 197 18 %

CELKEM 14 489 21 492 6 764

OSVČ (60% paušál) (v tisících Kč) Počet hráčů

26

82

141

0

0

Celkový náklad

4 800

1 920

1 140

600

240

CELKEM

Odvody ZP Odvody SP Daň Čistý příjem Efektivní sazba

130 280 311 4 079 15 %

52 112 90 1 666 13 %

31 67 44 999 12 %

21 35 11 533 11 %

21 22 0 197 18 %

11 374 24 602 20 238

Zdroj: Zpracování dat z vlastního průzkumu ✔ Současné odvody zdravotním pojišťovnám

è 25 863 tis. Kč

✔ Současné odvody sociálního pojištění è 46 093 tis. Kč ✔ Současné odvody na dani z příjmu è 27 003 tis. Kč

8.5 Analýza potenciálních příjmů státního rozpočtu V případě, že by se změnilo formální postavení fotbalistů na zaměstnance, znamenalo by to především změnu výpočtu jejich čistého příjmu. V Tabulce 15 jsou uvedeny potenciální povinné odvody z jejich příjmu. Ve svých odhadech neuvažuji s navýšením

99

Tuto výši paušálu (60 %) uvádí také ve svém reportu o zdanění fotbalistů poradenská společnost Ernst&Young: Tax and career facilities for professional football players in 2013, dostupné online: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Tax_and_career_facilities_for_professional_football_playe rs_in_2013/$FILE/Tax and career facilties for professional football players in 2013 def.pdf

56

prostředků na výplaty ze strany klubů, protože nemají možnost v krátké době navýšit své příjmy tak, aby to pokrylo zvýšené povinné odvody za zaměstnance. Tabulka 15 Výše odvodů fotbalistů v případě zaměstnaneckých smluv Zaměstnanci (v tis. Kč) Počet hráčů Celkový náklad

20 4 800

94 1 920

127 1 140

232 600

422 240

Odvody ZP Odvody SP Daň Čistý příjem Efektivní sazba

556 391 896 2 956 38 %

199 391 276 1 053 45 %

115 268 146 611 46 %

60 141 65 333 44 %

24 56 11 148 38 %

CELKEM 68 671 135 181 82 309

Zdroj: Zpracování dat z vlastního průzkumu

✔ Zaměstnanecké odvody zdravotním pojišťovnám è 68 671 tis. Kč (navýšení o 42 807 tis. Kč) ✔ Zaměstnanecké odvody sociálního pojištění

è 135 181 tis. Kč (navýšení o 89 087 tis. Kč)

✔ Zaměstnanecké odvody na dani z příjmu

è 82 309 tis. Kč (navýšení o 55 306 tis. Kč)

57

Závěr Cílem této diplomové práce je analyzovat dopad, změny zdanění profesionálních fotbalistů v ČR, na příjmy státního rozpočtu. O změně zdanění se mluví v souvislosti se zavedením pracovněprávních vztahů mezi kluby a hráči. Abych tuto zamýšlenou změnu mohl blíže specifikovat, bylo potřeba komplexně popsat aktuální stav a prostředí profesionálního fotbalu v ČR. Nejprve jsem definoval základní pojmy, dále jsem diskutoval, zda současný stav, kdy fotbalisté vystupují jako OSVČ, není jen formálním zastřením závislé činnosti, jinými slovy, zda se ve fotbale nejedná o švarcsystém. Tento fenomén trhu práce, který státní správa potírá již od roku 1991, jsem nejprve blíže popsal, zmapoval jeho výhody a nevýhody a zaměřil se na finanční stránku věci tzn. porovnání výše povinných odvodů u OSVČ a zaměstnanců. K tomu jsem připojil pohled ze strany státu na tuto problematiku a vývoj legislativy. Podrobně jsem zanalyzoval klíčový judikát, který se týká švarcsystému ve fotbale. Dále jsem zmapoval to, jak zdaňují své příjmy fotbalisté v zahraničí a aktuální zahraniční trendy. S tím také souvisí návrhy UEFA, která jako organizace zastřešující evropský fotbal, udává směr těmto trendům. Uvedl jsem postoje všech fotbalových organizací v ČR. Dále jsem podrobně zanalyzoval český profesionální fotbal a současné platové poměry. Na základě této analýzy jsem poté mohl vyčíslit dopady změny postavení fotbalistů. Podle mého zjištění, zásadní problém zdanění příjmu v českém fotbale je v chybějící legislativě. Na základě chybějící definice sportovce v zákoně, která je ve vyspělých západních zemí běžná, vznikají nejasnosti o postavení fotbalisty vůči svému klubu. Dlouhodobá praxe postavení fotbalisty jako OSVČ vychází zejména z výhodnosti nižšího zdanění, což je výhodné pro klub i hráče. Avšak podle mé analýzy je splněna drtivá většina znaků závislé činnosti. Na základě toho se domnívám, že i přes jistou specifičnost sportu obecně, by měl být fotbalista v postavení zaměstnance. Ostatně tak tomu je standardně i v západoevropských státech, kde jsou posuzování jako OSVČ pouze sportovci tzv. individuálních sportů. Švarcsystém je často skloňovaný problém trhu práce, avšak po bližším prostudování aktuální situace je nutné konstatovat, v souladu se Státním ústavem inspekce práce, že to je pouze okrajový problém, který podle mého názoru existuje jen díky překážkám na trhu práce. Zpružnění trhu práce by prospělo, nejen potírání švarcsystému, ale i

58

hospodářskému růstu celkově. Švarcsystém přináší pracovníkům díky nižším povinným odvodům z příjmu větší svobodu. Avšak žádný oběd není zdarma, větší svoboda je vykoupena menší jistotou pracovního místa a nižší ochranou v některých sociálních událostí. Celková nejistota trvání pracovního poměru, který může být ihned ukončen, je v době hospodářské krize a rostoucí nezaměstnanosti faktorem toho, že i přes výhodnější zdanění počet pracovníku ve švarcsystému neroste. Ze strany pracovníků je švarcsystém výhodný jen v určitých specifických oborech - jedním z nich je zajisté i fotbal. Zaměstnavatelům švarcsystém, kromě finanční výhodnosti přináší možnost okamžité výpovědi a upouští od dodržování zákoníku práce. Zaměstnavatelé obecně profitují z převyšující nabídky pracovních sil na trhu práce a mohou si být až na výjimky jisti, že pracovník přijme výši mzdy a formální postavení jaké určí zaměstnavatel. Můj názor, že fotbal splňuje znaky závislé činnosti a měl by podle toho tak být i zdaňován, ne zcela koresponduje s názorem Nejvyššího správního soudu. Ten ve svém rozhodnutí o formě zdanění příjmu fotbalistů konstatoval, že i když fotbal splňuje některé znaky závislé činnosti, jedná se stále o tak specifickou činnost, u které nelze vynucovat tu či onu formu spolupráce fotbalisty s klubem. Nejvyšší správní soud tak tímto judikátem potvrdil to, že fotbalisté mohou zdaňovat své příjmy jako OSVČ. To však není názor Evropského soudní dvora, který opakovaně rozhodnul o tom, že činnost profesionálního sportovce kolektivního sportu má pracovněprávní charakter. Změna postavení fotbalistů v ČR, však může být výsledkem iniciativy Unie evropských fotbalových organizací (UEFA), která prosazuje projekt minimálních standardů hráčských smluv. Tímto krokem chce UEFA v rámci Evropské unie a přilehlých zemí sjednotit postavení fotbalistů. Diskuze o tomto projektu běží již devět let, během nichž jednali, za dohledu Evropské komise, zástupci hráčů, klubů a fotbalových evropských lig. Výsledkem této diskuze je Autonomní dohoda, jejíž zavedení je závazné i pro Českou republiku. Podle plánu implementace by se hráči měli stát zaměstnanci klubů do dubna 2015. S touto dohodu se v rámci ČR ztotožňují pouze zástupci hráčů. Zástupci klubů a fotbalová asociace jsou proti, z důvodu finanční náročnosti. Povinnost zavést zaměstnanecké poměry je vynutitelná nepřímo. UEFA změnou pravidel pro státy, jejichž kluby se chtějí ucházet o účast v evropských pohárech, může vynutit zavedení zaměstnaneckých poměrů. Oficiální přijetí této deklarace však ještě neznamená její praktická účinnost. Již teď jsou státy, které

59

oficiálně mají zavedené pracovněprávní vztahy fotbalistů, avšak v praxi jsou uzavírány a tolerovány smlouvy poskytování služeb na bázi OSVČ. Při kvantifikaci dopadů na státní rozpočet v důsledku zavedení pracovněprávních vztahů jsem vycházel z dat o příjmech, které mi poskytli osoby přímo zainteresované v českém fotbale. Zjištěné zvýšení povinných odvodů je následující: zdravotní pojištění + 166 % (nárůst o 43 mil. Kč), sociální pojištění +193 % (+ 89 mil. Kč) a daň z příjmu + 200 % (+ 82 mil. Kč). Navýšení v absolutních číslech v rámci celkových příjmů státu a zdravotních pojišťoven je zcela zanedbatelné. Znamenalo by to však problém pro kluby, které ani teď nejsou v dobré finanční kondici. Zvýšit své příjmy v krátké době tak, aby hráčům kompenzovaly zvýšené zaměstnanecké odvody, by pro ně znamenalo navýšení mzdových prostředků o 34 %, což v absolutních číslech je v intervalu 10 - 40 mil. Kč pro každý klub. To není v silách českých klubů, a tak by náklady změny zdanění museli vzít na svá bedra hráči. Jejich čisté příjmy by tak poklesly o několik desítek procent. Mezní sazba odvodů z jejich příjmů se aktuálně pohybuje od 12 % do 18 %. Po změně zdanění by však stoupla až na 46 %. Domnívám se, že se jsem podrobně popsal problematiku zdanění fotbalistů v ČR, její aktuální stav a navrhovanou změnu. Podařilo se mi taky vyčíslit dopady změny zdanění na veřejné rozpočty. Jsem přesvědčen o tom, že by postavení fotbalistů mělo být definováno v zákoně tak, aby se zmenšil prostor pro daňové optimalizace jejich příjmů. To zajisté přispěje k vyšší důvěryhodnosti a transparentnosti fotbalu. Avšak bez nové zákonné úpravy a především podpory těchto změn ze strany státu, fotbalové asociace a jednotlivých klubů se deklarované minimální standardy ve fotbale budou v praxi objevovat spíše formálně. Zvýšení odvodů hráčů jako zaměstnanců je značné, a tak lze očekávat tendence vyhnutí se vysokým odvodům (např. dvojí smlouvy fotbalistů zaměstnanecký kontrakt a druhý kontrakt jako OSVČ např. na reklamní činnost (hráč funguje při zápasech jako nositel reklamy)). I když se v případě zvýšených povinných odvodů nejedná o částky, které mají vliv na veřejné rozpočty, zavedení zaměstnaneckých poměrů je nutné vnímat, dle mého názoru, i jako signál pro společnost, která je citlivá na zvýhodňování některých skupin obyvatel. Doufejme, že se v brzké budoucnosti dočkáme komplexního legislativního řešení zdanění fotbalistů, což by uvítala laická i odborná veřejnost v rámci ČR tak i Evropská komise.

60

Zdroje Knižní publikace: - KUBÁTOVÁ, Květa: Daňová teorie a politika, Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902752-2-2. - SLUKA, Tomáš: Profesionální sportovec (právní a ekonomické aspekty), Havlíček Brain Team, 2007, ISBN 80-903609-5-5

Legislativa: - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=39560&recShow =1&nr=513~2F1991 &rpp=15 - parCnt - Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62694&recShow =2&fulltext=z~C3~A1kon~C3~ADk~20pr~C3~A1ce&nr=&part=&name=&rpp= 15 - parCnt - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58235&fulltext=&nr=435~ 2F2004&part=&na me=&rpp=15 - local-content - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, dostupné online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40374&fulltext=&nr=586~ 2F1992&part=&name=&rpp=15 - local-content - Ministerstvo financí ČR: Pokyn D-285, dostupné online: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-a-metodika/pokynyd/casove-cleneni/2005/pokyn-d-285-1672 - Rozsudek NSS v Praze zn. 2 Afs 16/2011-78, citace 20.12.2013, dostupné online: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0016_2Afs_110_201112010 84929_prevedeno.pdf - Rozsudek NSS v Praze zn. 2 Afs 22/2012-31, citace 16.12.2013, dostupné online: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0022_2Afs_120_201208080 83431_prevedeno.pdf

61

Zahraniční zdroje: - DELOITTE: Football Money League 2013, citace 30.12.2013, dostupné online: http://www.deloitte.com/view/en_GB/uk/industries/sportsbusinessgroup/sports/fot ball/deloitte-football-moneyleague/c0d0cc64dac5c310VgnVCM3000003456f70aRCRD.htm - ERNST & YOUNG: Tax and career facilities for professional football players in 2013, citace 4.1.2014, dostupné online: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Tax_and_career_facilities_for_profe ssional_football_players_in_2013/$FILE/Tax and career facilties for professional football players in 2013 def.pdf - ERNST & YOUNG: Enclosures (Tax and career facilities for professional football players in 2013), citace 10.1.2014, na vyžádání u kontaktních osob zprávy E&Y - FIFPro: FIFPro launches project to fight match fixing, dostupné online: http://www.fifpro.org/news/news_details/2141 - The "Social dialogue" in European professional football, citace 17.12.2013 dostupné online: http://www.playthegame.org/fileadmin/documents/AGGIS_article__social_dialogue_in_european_professional_football.pdf - UEFA: Club Benchmarking Report 2013/14 Season, citace 8.1.2014, dostupné online: http://www.uefa.org/MultimediaFiles/Download/Tech/uefaorg/General/01/99/91/0 7/1999107_DOWNL OAD.pdf - UEFA: Financial Fair Play, dostupné online: http://www.uefa.org/footballfirst/protectingthegame/financialfairplay/ - UEFA: Financial fair play bearing fruit , dostupné online: http://www.uefa.org/footballfirst/protectingthegame/financialfairplay/news/newsid =1988099.html - UEFA: Professional Football Strategy Council, citace 17.12.2012, dostupné online: http://www.uefa.org/stakeholders/professionalfootballstrategycouncil/index.html - World Players' union: FIFPro, UEFA, ECA, EPFL sign minimum requirements, citace 17.12.2013, dostupné online: http://www.fifpro.org/news/news_details/1911 - World Players' union: Autonomní dohoda, citace 16.12.2013 dostupná online: http://www.fifpro.org/img/uploads/file/0419 Autonomous agreement Minimum requirements.pdf

62

Články: - Aktuálně.cz: Čestí páni fotbalisti, pozor! Platini vám provětrá peněženky, citace 18.12:2013 dostupné online: http://sport.aktualne.centrum.cz/cesti-pani-fotbalistipozor-platini-vam-provetra-penezenky/r~cbfd0fe2e7f511e2ac07002590604f2e/ - Ambruz & Dark Deloitte Legal: Podnikatelé chtějí legální švarcsystém, citace 4.12.2013, dostupné online: http://www.deloittelegal.cz/podnikatele-chteji-legalnisvarcsystem.html - ČAFH, Frederiqeu Winia (ředitelka projektu Don't Fix It), citace 9.1.2014, dostupné online: http://milujemfotbal.cz/don´t-fix-it-fifpro-informuje-evropskoukomisarku-vassiliou/ - ČAFH: Evropská komise a UEFA apelují na příjetí pracovněprávních vztahů fotbalistů, citace 28.12.2013, dostupné online: http://milujemfotbal.cz/evropska-komise-auefa-apeluji-na-prijeti-pracovnepravnich-vztahu-fotbalistu/ - Česká televize: Žižkovští hráči znovu hlásí problémy s výplatami, citace 29.12.2013, dostupné online: http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/nizsi-souteze/228476zizkovsti-hraci-znovu-hlasi-problemy-s-vyplatami-vubec-tomu-nerozumim-rikaprezident-klubu/ - Deník Sport: Anketa: Jste pro, aby hráči byli zaměstnanci klubů?, 10. října 2013, str. 15 - Evropský sociální fond v ČR: Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.esfcr.cz/projekty/efektivni-system-rozvojezamestnanosti-vykonu-komplexnich - FAČR: Důvodová zpráva k Usnesení z 15. řádné Valné hromady FAČR, citace 16.12.2013, dostupné online: http://nv.fotbal.cz/scripts/detail.php?id=134168&tmplid=1417 - FAČR: Směrnice pro uzavírání profesionálních a neamatérských smluv, citace 10.12.2013, dostupná online: http://nv.fotbal.cz/ftp/cmfs/legislativa/stanovy/ 07_Smernice_pro_evidenci_smluv_2.doc - Hospodářské Noviny, Jan Farský (TOP 09): Platy části sportovců odtajní zákon, města zveřejní jejich smlouvy, 29. listopadu 2013

63

- iDnes.cz: Teplice zveřejnily platy. Hvězdy si přijdou až na dva a půl milionu, citace 9.1.2014, dostupné online: http://fotbal.idnes.cz/fotbalove-teplice-0mw/fotbal.aspx?c=A130220_160143_fotbal_pes - iDnes.cz: Ostravu čeká v příští sezoně loučení s Bazaly, pak půjde do Vítkovic, citace 29.12.2013, dostupné online: http://fotbal.idnes.cz/fotbaliste-ostravy-budou-hratsve-domaci-zapasy-ve-vitkovicich-pw0/fotbal.aspx?c=A130608_1938530_fotbal_ald - iDnes.cz: Fotbalisté, hokejisté i bývalí prezidenti mají platit vyšší daně, citace 18.12.2013, dostupné online: http://ekonomika.idnes.cz/fotbaliste-hokejiste-ibyvali-prezidenti-maji-platit-vyssi-dane-p88/ekonomika.aspx?c=A081020_210307_ekonomika_dp

- iSport.cz: Žižkov se topí v problémech. Kvůli dluhům může přijít o stadion, citace 29.12.2013, dostupné online: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-soutezedruha-liga/181365/zizkov-se-topi-v-problemech-kvuli-dluhum-muze-prijit-ostadion.html - iSport.cz: Kolik si v Česku vydělá top fotbalista? 250 tisíc měsíčně + prémie, dotupné online: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-gambrinus-liga-gambrinus-liga-1213/131240/kolik-si-v-cesku- vydela-top-fotbalista-250-tisic-mesicne-premie.html - Lidové noviny: Viceprezident FIFA skončil ve funkci kvůli podezření z korupce, citace 20.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/viceprezident-fifa-skoncil-vefunkci-kvuli-podezreni-z-korupce-psn-/fotbal.aspx?c=A110620_171807_ln-sportfotbal_vrb - utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=asouvisejici.clanky.clicks - Lidové noviny: Zlom? Všichni obvinění v sázkové aféře na Slovensku se přiznali, citace 28.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/hodur-se-podle-slovenskehotisku-priznal-k-ovlivneni-vysledku-pva-/fotbal.aspx?c=A130914_125401_lnsport-fotbal_tep - Lidové noviny: Policie obvinila 12 fotbalistů, citace 28.12.2013, dostupné online: http://sport.lidovky.cz/policie-obvinila-12-pfotbalistu-meli-podplacet-aovlivnovat-zapasy-10w-/fotbal.aspx?c=A130912_093011_ln-sport-fotbal_mct - Ligová fotbalová asociace: Prosincové Ligové shromáždění v Praze, citace 28.12.2013, dostupné online: http://lfafotbal.cz/aktualita/43/

64

- Městská část Praha 3: Městská část chce vyřešit problémy v lokalitě Viktorky Žižkov, citace 29.12.2013, dostupné online: http://www.praha3.cz/noviny/temamesice/viktoria-zizkov.html - Poslanecká sněmovna ČR: Sněmovní tisk 877, novela z. o zaměstnanosti, dostupné online: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=877&o=4 - Senát PČR: 79. usnesení Senátu, dostupné online: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=32781 - Státní úřad inspekce práce: Jedná se o tzv. Švarcsystém?, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/otazky-a-odpovedi/pracovnepravni-vztahy/nelegalnizamestnavani/jedna-se-o-tzv- svarcsystem/ Státní úřad inspekce práce: Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012, citace 28.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/_files/suip-2630675df8b94eb930f617870b6a414a/rocni_ souhrnna_zprava_o_vysledcich_kontrolnich_akci_2012.pdf - Státní úřad inspekce práce: Roční program kontrolních akcí SUIP na rok 2013, citace 11.11.2013, dostupné online: http://www.suip.cz/_files/suipad123fc8c961810ed88ef662ead012dd/rpka_suip_2013.pdf - SK Benešov: 100 let kopané v Benešově, citace 26.11.2013, dostupné online: http://www.skbenesov.cz/cz/historie - Týden: Šéf Bohemians 1905: Za platy Klokanů se nestydíme, citace 9.1.2014, dostupné online: http://www.tyden.cz/rubriky/sport/fotbal/gambrinus-liga/sef-bohemians1905-za-platy-klokanu-se-nestydime_125763.html - .Us6uVKX0tG4

Ostatní elektronické zdroje: - AC Sparta Praha: Oficiální sdělení o výši platů hráčů, zaslané soudu při projednávání exekuce hráče, dostupné online: http://www.ahaonline.cz/galerie/sport/84643/?foto=0 - Ministerstvo práce a sociálních věcí, dostupné online: http://www.mpsv.cz - Okresní správa sociálního zabezpečení, dostupné online: http://www.cssz.cz - Oficiální server českého soudnictví, dostupné online: http://www.justice.cz

65

Elektronické zdroje k tabulkám: - Tabulka 3 - Fincentrum, a.s.: Důchod v roce 2013 při nadprůměrných příjmech, citece 7.1.2013, dostupné online: http://www.investujeme.cz/duchod-v-roce-2013-prinadprumernych-prijmech/ - Tabulka 4 - Ministertvo práce a sociálních věcí: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2013, dostupné online: http://www.mpsv.cz/cs/13622 - Tabulka 5 - Ministertvo práce a sociálních věcí: Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2013, dostupné online: http://www.mpsv.cz/cs/13622 - Tabulka 9 - Ernst & Young: Tax and career facilities for professional football players in 2013, citace 4.1.2014, dostupné online: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Tax_and_career_facilities_for_profe ssional_football_players_in_2013/$FILE/Tax and career facilties for professional football players in 2013 def.pdf

- Tabulka 10 - UEFA: Club Benchmarking Report 2013/14 Season, citace 8.1.2014, dostupné online: http://www.uefa.org/MultimediaFiles/Download/Tech/uefaorg/ General/01/99/91/07/1999107_DOWNLOAD.pdf - Tabulka 11 - iDnes.cz: Teplice zveřejnily platy. Hvězdy si přijdou až na dva a půl milionu, citace 9.1.2014, dostupné online: http://fotbal.idnes.cz/fotbalove-teplice0mw-/fotbal.aspx?c=A130220_160143_fotbal_pes - Tabulka 17 - Deloite: Football Money League 2013, citace 30.12.2013, dostupné online: http://www.deloitte.com/view/en_GB/uk/industries/sportsbusinessgroup/sports/fot ball/deloitte-football-moneyleague/c0d0cc64dac5c310VgnVCM3000003456f70aRCRD.htm - Tabulka 18 - Účetní závěrky klubů, dostupné online: http://www.justice.cz - Tabulka 20 - Ernst & Young: Tax and career facilities for professional football players in 2013, citace 4.1.2014, dostupné online: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Tax_and_career_facilities_for_profe ssional_football_players_in_2013/$FILE/Tax and career facilties for professional football players in 2013 def.pdf

66

Přílohy Tabulka 16 Sazby pojistného zaměstnanec

zaměstnavatel

OSVČ

Zdravotní pojištění

4,5%

9%

13,5 %

Sociální pojištění

6,5%

22,7 %

29,2 %

Nemocenské pojištění

0%

2,3 %

2,3 %*

* dobrovolné Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 17 Příjmy evropských fotbalových klubů (TOP 20) Sezona 2012/2013

Real Madrid Barcelona

Příjmy v mil. EUR

€ 512 € 483

Manchester United Chelsea Arsenal Manchester City Liverpool Tottenham Newcastle

€ 396 € 323 € 290 € 286 € 233 € 178 € 115

Bayern Mnichov Borussia Dortmund Schalke 04 Hamburg

€ 368 € 189 € 175 € 121

AC Milan Juventus Turín Inter Milán Napoli AS Řím

€ 257 € 195 € 186 € 148 € 116

Olymp. Marseille Olympique Lyon

€ 136 € 132

Matchday Španělsko € 126 25% € 116 24% Anglie € 122 31% € 96 30% € 118 41% € 38 13% € 56 24% € 51 29% € 30 26% Německo € 85 23% € 31 16% € 43 25% € 40 33% Itálie € 34 13% € 32 16% € 23 12% € 25 17% € 15 13% Francie € 18 13% € 18 14%

Zdroj: Deloitte

67

Broadcasting

Commercial

€ 199 € 180

39% 37%

€ 187 € 187

37% 39%

€ 129 € 140 € 108 € 109 € 78 € 76 € 69

33% 43% 37% 38% 33% 43% 60%

€ 145 € 87 € 65 € 138 € 99 € 51 € 17

37% 27% 22% 48% 42% 29% 15%

€ 81 € 60 € 38 € 23

22% 32% 22% 19%

€ 202 € 97 € 93 € 58

55% 51% 53% 48%

€ 126 € 90 € 112 € 86 € 64

49% 46% 60% 58% 55%

€ 97 € 73 € 50 € 38 € 37

38% 37% 27% 26% 32%

€ 71 € 72

52% 55%

€ 47 € 42

35% 32%

Tabulka 18 Fotbalové kluby dle hospodářských výsledků I. liga (Gabmrinus liga), mil. Kč sezona 2011/12 FC Viktoria Plzeň 1.FC Slovácko ** FC Slovan Liberec FK Baumit Jablonec FK Dukla Praha SK Slavia Praha FC Hradec Králové FK Mladá Boleslav ** SK Dynamo Č. Budějovice Bohemians Praha 1905 *** FK Teplice SK Sigma Olomouc FK Viktoria Žižkov * FC Baník Ostrava * AC Sparta Praha 1.FK Příbram

Výnosy

Náklady

Hospodářský výsledek

632 Kč 500 Kč 131 Kč 102 Kč 68 Kč 34 Kč 171 Kč 155 Kč 16 Kč 221 Kč 205 Kč 15 Kč 68 Kč 57 Kč 12 Kč 180 Kč 174 Kč 6 Kč 63 Kč 58 Kč 5 Kč 137 Kč 134 Kč 3 Kč 85 Kč 84 Kč 1 Kč 27 Kč 27 Kč - Kč 85 Kč 92 Kč -7 Kč 93 Kč 100 Kč -7 Kč 24 Kč 42 Kč -18 Kč 188 Kč 229 Kč -41 Kč 284 Kč 521 Kč -237 Kč účetní závěrka nezveřejněna

II. liga (Národní fotbalová liga) FK Baník Sokolov SFC Opava Zbrojovka Brno ** FK Varnsdorf ** 1.SC Znojmo FC Vysočina Jihlava ** FC Fastav Zlín * FK Fotbal Třinec FC Graffin Vlašim ** FK Baník Most 1909 * MFK OKD Karviná FK Ústí nad Labem Bohemians Praha FC MAS Táborsko Zenit Čáslav AC Sparta Praha "B"

35 Kč 32 Kč 3 Kč 27 Kč 25 Kč 2 Kč 14 Kč 13 Kč 1 Kč 12 Kč 12 Kč - Kč 5 Kč 4 Kč -1 Kč 47 Kč 48 Kč -1 Kč 35 Kč 36 Kč -1 Kč 17 Kč 19 Kč -2 Kč 11 Kč 14 Kč -3 Kč 47 Kč 51 Kč -4 Kč účetní závěrka nezveřejněna účetní závěrka nezveřejněna účetní závěrka nezveřejněna účetní závěrka nezveřejněna účetní závěrka nezveřejněna -

* sezona 2010/11 ** účetní rok = kalendářní (2012) *** úč. závěrka za období 1.1.-30.6.2012 Zdroj: Účetní závěrky klubů

68

Tabulka 19 Zdanění příjmu fotbalistů ve vybraných státech EU Odvody

Země

Čistý příjem

Hrubý příjem

Česká republika

€ 100 000

€ 118 000

15 %

Rumunsko

€ 100 000

€ 120 000

17 %

Bulharsko

€ 100 000

€ 120 000

17 %

Turecko

€ 100 000

€ 122 000

18 %

Ukrajina

€ 000 000

€ 129 000

22 %

Srbsko

€ 100 000

€ 140 000

29 %

Maďarsko

€ 100 000

€ 141 000

29 %

Rusko

€ 100 000

€ 152 000

34 %

Malta

€ 100 000

€ 155 000

35 %

Švýcarsko

€ 100 000

€ 155 000

35 %

Kypr

€ 100 000

€ 157 000

36 %

Slovensko

€ 100 000

€ 157 000

36 %

Polsko

€ 100 000

€ 162 000

38 %

Irsko

€ 100 000

€ 164 000

39 %

Řecko

€ 100 000

€ 172 000

42 %

Rakousko

€ 100 000

€ 182 000

45 %

Španělsko

€ 100 000

€ 184 000

46 %

Velká Británie

€ 100 000

€ 191 000

48 %

Německo

€ 100 000

€ 191 000

48 %

Norsko

€ 100 000

€ 195 000

49 %

Dánsko

€ 100 000

€ 198 000

49 %

Portugalsko

€ 100 000

€ 208 000

52 %

Finsko

€ 100 000

€ 210 000

52 %

Itálie

€ 100 000

€ 212 000

53 %

Chorvatsko

€ 100 000

€ 225 000

56 %

Belgie

€ 100 000

€ 242 000

59 %

Nizozemí

€ 100 000

€ 255 000

61 %

Švédsko

€ 100 000

€ 260 000

62 %

Francie

€ 100 000

€ 262 000

62 %

Slovinsko

€ 100 000

€ 262 000

62 %

Zdroj: Ernst & Young

69

celkem

Seznam tabulek Tabulka 1 Odvody u zaměstnance a živnostníka................................................................9 Tabulka 2 Povinné odvody u OSVČ a zaměstnance........................................................10 Tabulka 3 Náhradový poměr u důchodů..........................................................................12 Tabulka 4 Podpora v nezaměstnanosti.............................................................................12 Tabulka 5 Nemocenské dávky..........................................................................................13 Tabulka 6 Výdajové paušály............................................................................................14 Tabulka 7 Dopady švarcsystému na zaměstnavatele........................................................15 Tabulka 8 Dopady švarcsystému na pracovníka..............................................................17 Tabulka 9 Daňová a kariérní atraktivita zemí...................................................................37 Tabulka 10 Příjmy z TV práv v roce 2012.......................................................................48 Tabulka 11 Základní platy FK Teplic...............................................................................52 Tabulka 12 Struktura příjmu fotbalistů.............................................................................53 Tabulka 13 Odhady celkových příjmů hráčů....................................................................54 Tabulka 14 Současné odvody fotbalistů dle příjmů.........................................................56 Tabulka 15 Výše odvodů fotbalistů v případě zaměstnaneckých smluv..........................57 Tabulka 16

Sazby pojistného...........................................................................................67

Tabulka 17 Příjmy evropských fotbalových klubů (TOP 20)..........................................67 Tabulka 18 Fotbalové kluby dle hospodářských výsledků...............................................68 Tabulka 19 Zdanění příjmu fotbalistů ve vybraných státech EU.....................................69

70