VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012

Bc. Hana Hynoušová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod

Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy

Diplomová práce Autorka: Bc. Hana Hynoušová Vedoucí práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D. 2012 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. ………….…………podpis studenta

V Praze dne 9. 5. 2012 3

Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady, ochotu pomoci a svědomitý dohled během vedení této diplomové práce. 4

Obsah Seznam zkratek ...................................................................................................................... 7 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 8 Seznam grafů ......................................................................................................................... 8 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 9 Úvod..................................................................................................................................... 10 1

Ropa a zemní plyn, současná energetická situace v Evropě ........................................ 12 1. 1

Základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem ........... 13

1. 2

Ropa – základní charakteristiky ............................................................................ 14

1.2.1

Vymezení pojmu ............................................................................................ 14

1.2.2

Významná naleziště ropy ............................................................................... 16

1.2.3

Produkce a spotřeba ropy v Evropě ............................................................... 23

1. 3

2

Zemní plyn – základní charakteristiky .................................................................. 25

1.3.1

Vymezení pojmu ............................................................................................ 25

1.3.2

Významná naleziště zemního plynu .............................................................. 28

1.3.3

Produkce a spotřeba zemního plynu v Evropě............................................... 33

Současné toky ropy a zemního plynu v Evropě ........................................................... 37 2. 1

Toky ropy .............................................................................................................. 37

2.1.1

Síť ropovodů v Evropě - územní pokrytí ....................................................... 37

2.1.2

Význam vybraných evropských ropovodů .................................................... 39

2. 2

Toky zemního plynu ............................................................................................. 42

2.2.1

Síť plynovodů v Evropě – územní pokrytí .................................................... 42

2.2.2

Význam vybraných evropských plynovodů .................................................. 45

2. 3

Závislost EU na tocích ropy a zemního plynu z Ruska ........................................ 47

2.3.1

Závislost EU na dovozu ropy z Ruska ........................................................... 51

2.3.2

Závislost EU na dovozu zemního plynu z Ruska .......................................... 54

2.3.3

Současná energetická závislost EU na ruské ropě a zemním plynu .............. 57 5

2.3.4 3

Problémy toků ropy a zemního plynu z Ruska do EU ................................... 59

Zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU, perspektivy ...................................... 62 3. 1

Energetická politika EU ........................................................................................ 62

3.1.1

Vybrané dokumenty současné energetické politiky EU ................................ 65

3.1.2

Energetický mix EU....................................................................................... 71

3. 2

Snižování energetické závislosti EU ..................................................................... 75

3.2.1

Plánování a výstavba nových dodavatelských tras ........................................ 75

3.2.2

Snižování podílu ropy a zemního plynu v energetickém mixu EU ............... 79

Závěr .................................................................................................................................... 87 Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 91 Přílohy................................................................................................................................ 102

6

Seznam zkratek AWP = Adria Wien Pipeline BP = British Petroleum BPS 2 = Baltic Pipeline System 2 BTC = Baku – Tbilisi – Ceyhan BTU (British Thermal Unit) = britská tepelná jednotka CNG (Compressed Natural Gas) = stlačený zemní plyn ČR = Česká republika EIA (Energy Information Administration) = Mezinárodní agentura pro energii EK = Evropská komise ERoEI (Energy Returned on Energy Invested) = energetická návratnost ESUO = Evropské sdružení uhlí a oceli EU (European Union) = Evropská unie IKL = Ingolstadt – Kralupy – Litvínov LNG (Liquefield Natural Gas) = zkapalněný zemní plyn LPG (Liquefield Petroleum Gas) = zkapalnělý ropný plyn MERO = Mitteleuropäische Rohölleitung NDR = Německá demokratická republika NWO = North West Oil OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) = Organizace zemí vyvážejících ropu OZE = obnovitelné zdroje energie PEOP = PanEuropean Oil Pipeline RRP = Rotterdam Rhine Pijpleiding SEPL = South European Pipeline SSSR = Svaz sovětských socialistických republik TAL = Transalpine Pipeline USA (United States of America) = Spojené státy americké

7

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec r. 2010 Tabulka č.2: Ověřené zásoby ropy v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti ropných zásob Tabulka č. 3: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010 Tabulka č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti zásob zemního plynu

Seznam grafů Graf č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec roku 2010 Graf č. 2: Vývoj produkce a spotřeby ropy v EU (v mil. tun za rok) Graf č. 3: Vývoj produkce a spotřeby ropy v Rusku (v mil. tun za rok) Graf č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010 Graf č. 5: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v EU (v mld. m3 za rok) Graf č. 6: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Rusku (v mld. m3 za rok) Graf č. 7: Vývoj závislosti EU na dovozu fosilních paliv (v %)

Graf č. 8: Dodavatelé ropy využívané v EU (r. 2011) Graf č. 9: Vybrané státy EU dovážející ruskou ropu (r. 2010) Graf č. 10: Dodavatelé zemního plynu využívaného v EU (r. 2011) Graf č. 11: Vybrané státy EU dovážející ruský zemní plyn (r. 2010) Graf č. 12: Vývoj produkce primárních energií v EU (v tis. toe za rok) Graf č. 13: Energetický mix EU - produkce primárních zdrojů energie, r. 2010 Graf č. 14: Vývoj spotřeby primárních energií v EU (v tis. toe za rok) Graf č. 15: Energetický mix EU - spotřeba primárních zdrojů energie, r. 2010 Graf č. 16: Importéři uranu do EU, r. 2010 Graf č. 17: Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU, srovnání roku 2010 a plánu na rok 2020

8

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Síť ropovodů v Evropě Obrázek č. 2: Trasa Panevropského ropovodu PEOP Obrázek č. 3: Síť plynovodů v Evropě Obrázek č. 4: Trasa plynovodu North Stream Obrázek č. 5: Trasa plynovodu South Stream Obrázek č. 6: Současná závislost vybraných členů EU na ruském zemním plynu a ropě Obrázek č. 7: Priority EU v oblasti infrastruktury do roku 2020 Obrázek č. 8: Trasa plánovaného plynovodu Nabucco Obrázek č. 9: Současný podíl jaderné energie v Evropě (v %)

9

Úvod Ropa a zemní plyn jsou základními strategickými surovinami pro světové ekonomiky, tedy i pro ekonomiky evropských států. Na rozdíl od jiných zemí světa však většina evropských států nemá dostatečné vlastní zásoby těchto primárních energetických surovin. Evropa je proto odkázána na jejich dodávky ze světových nalezišť. Spotřeba ropy a zemního plynu se během let neustále zvyšuje. Stoupá celosvětová i evropská poptávka po těchto surovinách, zároveň se zvyšuje také jejich cena na světových trzích. Potřeba ropy a zemního plynu úzce souvisí s aktuální ekonomickou situací v mnou vybraném a sledovaném evropském regionu. Vzhledem k velké aktuálnosti daného tématu jsem se rozhodla, že se problematice současných toků ropy a zemního plynu v Evropě a jejich perspektivám budu věnovat ve své diplomové práci. Cílem této diplomové práce je tedy analyzovat a vymezit aktuální toky ropy a zemního plynu v Evropě, z toho vyvodit váhu závislosti EU na ruských energetických dodávkách a následně pak stanovit možnosti a perspektivy dalšího zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU. Práce je rozčleněna do tří částí. První kapitola bude pojednávat o ropě a zemním plynu jakožto významných surovinách pro současnou energetickou situaci v Evropě. V této kapitole nejprve uvedu základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem a charakterizuji pojem „ropa“ a „zemní plyn“. Dále se budu zabývat významnými nalezišti ropy a zemního plynu. Popíši produkci ropy a zemního plynu v Evropě a budu analyzovat jejich současnou spotřebu. Druhá kapitola se bude věnovat současným tokům ropy a zemního plynu v Evropě. Dodávky ropy a zemního plynu jsou zajišťovány prostřednictvím sítí ropovodů a plynovodů. Tato potrubí přivádějí do Evropy ropu a zemní plyn z různých světových nalezišť. Jednotlivé ropovody a plynovody mají nejen různou délku, ale i rozdílný význam při zabezpečování dodávek. Některá potrubí zabezpečují dodávky do mnoha evropských států, jiná jsou významná pouze pro určitý region. Protože většina evropských států nemá dostatečné vlastní zásoby ropy ani zemního plynu, vzniká tak jejich závislost na největších producentech těchto primárních energetických surovin. Evropa, zejména pak státy EU, jsou silně závislé především na dodávkách z Ruska. Z této závislosti následně vzniká řada problémů. Vyvstává tak potřeba tyto problémy řešit a hledat možnosti, jak tuto závislost snižovat. 10

Ve druhé kapitole diplomové práce tedy nejprve popíšu sítě ropovodů a plynovodů, analyzuji jejich územní pokrytí. Dále se budu zabývat významem vybraných ropovodů a plynovodů v Evropě. Z tras popsané ropovodné a plynovodné sítě vyvodím závislost evropských států na zdrojových oblastech těchto paliv. Zejména se budu zabývat závislostí EU na tocích ropy a zemního plynu z Ruska. Budu analyzovat dovozy ruské ropy a následně dovozy ruského zemního plynu. Vymezím hlavní problémy těchto dovozů. Třetí kapitola se bude zabývat zabezpečením toků ropy a zemního plynu do EU a jeho perspektivami. Toto zabezpečování je organizačně i finančně náročné, a proto probíhá hlavně na bázi spolupráce států v rámci EU. Ve třetí kapitole se tedy budu věnovat energetické politice EU. Rozeberu vybrané dokumenty, které jsou zásadní pro zabezpečení energetických dodávek do EU. Analyzuji energetický mix EU. Dále se budu věnovat energetické politice jakožto nástroji snižování energetické závislosti EU. Zaměřím se na diverzifikaci dodavatelských tras, tedy na plánování a výstavbu nových ropovodných a plynovodných systémů do EU a vymezím možné způsoby snižování podílu ropy a zemního plynu v energetickém mixu EU. V závěru pak shrnu aktuální energetickou situaci v Evropě. Pokusím se nastínit možné přínosy společné evropské energetické politiky, její další vývoj a případná rizika či nedostatky. Při zpracování diplomové práce jsem vycházela z literatury a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury.

11

1 Ropa a zemní plyn, současná energetická situace v Evropě Ropa a zemní plyn náleží mezi primární přírodní energetické zdroje. Tyto zdroje vznikaly dlouhou řadu let působením přírodních a geologických sil Země. Ropu a zemní plyn řadíme mezi neobnovitelné zdroje energie. Do této kategorie náleží také hnědé a černé uhlí. Energie z těchto zdrojů se získává jejich spalováním. Neobnovitelné primární zdroje tedy souhrnně označujeme jako fosilní paliva. Naopak mezi přírodní obnovitelné energetické zdroje lze zařadit energie získané z proudění vody, působení větrných sil, slunečního svitu, využívání biomasy, geotermální energie, či energie přílivu a odlivu moří.1 Dostatek primárních energetických zdrojů a spolehlivost jejich dodávek je důležitým předpokladem fungování hospodářství všech států. Nejcitlivěji změnu množství a ceny energie pociťují vyspělé ekonomiky, které mají spotřebu energie nejvyšší. Státy se proto snaží dbát především na spolehlivost energetických dodávek, přiměřenost jejich ceny a diverzifikaci dodavatelů. Tím se snižuje riziko výpadků v dodávkách. Při využívání a spotřebě energií hraje roli také ochrana zemského klimatu. Zejména nejvyspělejší ekonomiky se snaží více využívat obnovitelné přírodní zdroje a nahradit jimi neobnovitelné fosilní zdroje energie. Využívání obnovitelných přírodních zdrojů má však dosud význam spíše okrajový či alternativní. Hlavní úlohu při zabezpečování energetických potřeb hospodářství států mají stále neobnovitelné primární zdroje, především pak ropa a zemní plyn. Tomuto trendu odpovídá i energetická situace v Evropě. Potřeba těchto primárních zdrojů energie je v evropských ekonomikách poměrně vysoká a nadále neustále roste. Většina států EU nedisponuje dostatečnými zdroji ani ropy ani zemního plynu, a je tedy odkázaná na dodávky z jiných regionů. První kapitola mé diplomové práce se proto věnuje teoretickým východiskům mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem, ropě a zemnímu plynu, jakožto základním energetickým surovinám, popsání a analýze jejich nejvýznamnějších nalezišť, vývoji produkce a spotřeby v evropských zemích.

1

MATYÁŠEK, J., SUK, M. Antropogeneze v geologii: [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdroje-energie.html.

12

1. 1 Základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem Ropa a zemní plyn patří mezi vzácné statky. Jednotlivé státy disponují nestejným množstvím těchto statků. Státy produkující velké množství ropy či zemního plynu nabízejí tyto komodity poptávajícím zemím, tedy zemím s nedostatkem vlastních zásob těchto fosilních paliv. Střetem této nabídky a poptávky vzniká mezinárodní obchod s ropou a zemním plynem. Mezinárodní obchod je směna statků nebo služeb realizovaná přes hranice států. Charakteristickým znakem mezinárodního obchodu jsou tedy přeshraniční toky, v tomto případě ropy a plynu, uskutečňované subjekty mezinárodního obchodu. Subjekty mezinárodního obchodu jsou producenti a spotřebitelé zmíněných surovin, které pocházejí z různých zemí. Mezinárodní obchod s nimi vznikl jako důsledek dělby práce a výrazně tak přispívá k vzájemné propojenosti národních ekonomik. Ropa a zemní plyn jsou

díky

své

nezastupitelnosti

v současnosti

velmi

významnými

komoditami

mezinárodního obchodu. Základními formami mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem jsou dovoz a vývoz těchto surovin. Vývoz ropy či zemního plynu představuje významný příliv kapitálu do producentské země. Dovoz ropy či zemního plynu je řešením pro státy disponující nedostatečnými vlastními zdroji těchto důležitých surovin. Mezinárodní obchod s ropou a zemním plynem výrazně ovlivňuje ekonomický růst či pokles obchodujících zemí.2 Hlavní důvody vzniku a rozvoje mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem jsou následující: 1. Rozdílné přírodní podmínky a podnebí, tedy zejména nerovnoměrné rozmístění ropných ložisek ve světě. 2. Odlišná náročnost států na spotřebu ropy a zemního plynu. 3. Nesoulad mezi produkcí a spotřebou ropy a zemního plynu v jednotlivých světových regionech. Mezinárodní obchod s těmito surovinami tak pomáhá řešit uvedené rozdílnosti mezi státy. Odlišná náročnost států na spotřebu těchto primárních surovin a disproporce mezi vlastní těžbou a spotřebou jsou důležitou determinantou současné podoby mezinárodního 2

ŠŤASTNÝ, D.: Mezinárodní obchod: teorie a politika, 2004. s. 11.

13

obchodu. Zároveň také platí, že mezinárodní obchod je jedním z faktorů, který ovlivňuje směry a intenzitu toků ropy a zemního plynu ve světě.

1. 2 Ropa – základní charakteristiky 1.2.1

Vymezení pojmu Ropa je hořlavá kapalina organického původu, tmavě hnědé či nazelenalé barvy.

Ropu lze nejlépe popsat jako kapalnou směs pevných, tekutých a plynných uhlovodíků. Ropa teče při velmi nízkých i velmi vysokých teplotách. Nezamrzá ani při -60°C a vydrží i teplotu nad +50°C. Schopnost ropy téct udává bod tekutosti. Tato její vlastnost je důležitá hlavně při stavbě ropovodů, kdy je důležité, aby v zimě ropa v ropovodu nezamrzla.3 Ropa vznikala v průběhu staletí postupným tlením pravěkých živočichů a rostlin. Mezi neobnovitelné zdroje energie se tedy řadí vzhledem k procesu jejího vzniku. Zásoby ropy jsou uloženy ve svrchních vrstvách kůry zemského povrchu, pod nepropustnými horninami, v hloubce až 8 km pod povrchem země. Ropa se často vyskytuje dohromady se zemním plynem.4 K tvorbě a výskytu ropy může docházet ve značně odlišných klimatických či geologických prostředích. Ropa se může vyskytovat například pod věčně zmrzlou půdou na Sibiři nebo pod písčitými výplněmi starých jeskyň. Nejčastěji však ropa vzniká v mělkých šelfových mořích nebo v deltách velkých řek.5 V současnosti je ropa stále nejefektivnějším zdrojem energie. To je dáno především tím, že dodnes nebyla nalezena její náhrada srovnatelné, stále relativně nízké, ceny. V porovnání s ostatními srovnatelnými neobnovitelnými energetickými zdroji vykazuje ropa stále nejlepší chemicko-technické vlastnosti ze všech. Oproti uhlí má vyšší výhřevnost, vyšší rychlost hoření, její použití a zpracování je snadnější. Také kapalný stav ropy je její nezanedbatelnou výhodou, hlavně při těžbě a její přepravě.6 Ropa je základní surovinou pro mnohá průmyslová odvětví, zejména petrochemický průmysl. Spektrum jejího využití je velmi široké. Při využívání a zpracování ropy se vychází z pěti základních destilačních frakcí ropy. Frakční destilace je postup, při kterém se z výchozí směsi látek obsažených v surové ropě oddělují látky (jednotlivé frakce) CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 21. ROPA: [on-line]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/ropa/. 5 SCIENCEWORLD: Vznik a vývoj ropných ložisek. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://scienceworld.cz/fyzika/vznik-a-vyvoj-ropnych-lozisek-946. 6 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J., a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR, 2008. s. 19. 3 4

14

s podobnými vlastnostmi. K oddělování jednotlivých ropných frakcí dochází u každé látky, tedy u každé skupiny, při odlišném bodu varu.7 Skupiny a jejich využití jsou následující: 1. Plynné alkany Hlavními produkty této skupiny jsou topné plyny a zkapalněné uhlovodíkové plyny. Plynné alkany se využívají v petrochemickém průmyslu. Většina z nich je však spalována nebo distribuována a prodávána jako LPG. 2. Benzín Benzín je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších produktů petrochemického průmyslu. Benzín se dělí na 3 podskupiny: lehký benzín, střední benzín a těžký benzín. Lehký a střední benzín se dále využívá k výrobě etylenu, těžký se používá ve spalovacích motorech. Vedle využití v motorech se z části benzínů vyrábějí polární rozpouštědla, tedy technický benzín. 3. Plynné oleje Plynné oleje jsou, obdobně jako benzíny, také směsí alkanů a aromatických uhlovodíků, liší se však vyšší molekulární hmotností. Hlavním produktem této skupiny je motorová nafta. 4. Petrolej Petrolej se primárně používá jako palivo do leteckých motorů, v omezené míře také pro výrobu etylenu a podobných organických sloučenin.

5. Mazut Při zpracování ropy představuje mazut až polovinu všech ropných produktů. V minulosti byl mazut ve formě těžkého topného oleje často využíván jako palivo v teplárnách a elektrárnách. Dnes je využíván hlavně pro výrobu asfaltu, tedy na povrchy vozovek či jako izolační a nátěrová hmota.8 Ropa má také zásadní význam pro dopravu. Ropa, neboli surová nafta, je základní surovinou pro výrobu pohonných hmot, nezbytných pro provoz více než 90 % dopravních prostředků. Dále je ropa nezbytná pro výrobu plastů, hnojiv v zemědělství a mnoha dalších odvětvích.9

7

GEOLOGIE VSB: Využití ropy. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_ropy.html#zropy. 8 GEOLOGIE VSB: [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_ropy.html#zropy. 9 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 108.

15

Měrnou jednotkou pro ropu je barel (zkratka bbl). Jeden barel je v přepočtu 159 litrů. Při těžbě, a následně i při zpracování ropy, by se vždy mělo dbát na energetickou návratnost. Energetická návratnost bývá také označována anglickou zkratkou ERoEI, tedy Energy Rerurn on Energy Invested. Jedná se o číselný poměr, který porovnává množství energie vynaložené na těžbu jednoho barelu ropy a množství energie z tohoto barelu získané. Energie potřebná na těžbu jednoho barelu ropy by měla být menší než množství energie, které z tohoto jednoho barelu získáme při jeho využití či zpracování. Platí, že čím je energetická návratnost vyšší číslo, tím snadněji a větší množství energie lze z ropy získat. Pro lepší představu lze uvést příklad ropy těžené na Blízkém východě. Její ERoEI má hodnotu 30. To znamená, že použitím energie z jednoho barelu ropy na další těžbu lze získat dalších 30 barelů ropy. Poměr ERoEI se však stále snižuje. Je to způsobeno tím, že získání každé další jednotky energie je stále více a více energeticky náročné, nákladné a obtížné. V 50. letech 19. století, tedy v počátcích těžby ropy dosahovala energetická návratnost ropy hodnot 60, ale i 100. Ropa byla tehdy velmi snadno získatelná. V současné době se energetická návratnost ropy pohybuje v rozmezí mezi maximálně 10 až 35 jednotkami. Je to dáno stále menším počtem nevytěžených ropných nalezišť, a tedy i stále náročnějšími těžebními postupy těžby. ERoEI je nejvyšší ve státech na Blízkém východě, kde je zatím dostatek relativně snadno dostupné ropy.10 Těžbou ropy a jejími významnými nalezišti se zabývá následující kapitola.

1.2.2

Významná naleziště ropy Z výše uvedeného vyplývá, že v současnosti je ropa velmi významnou strategickou

surovinou. Státy vlastnící ropu disponují výraznou silou při politických, ekonomických či obchodních mezinárodních vyjednáváních. O které státy se jedná a kde se nalézají světová, a pro Evropu významná, naleziště ropy, analyzuji v této kapitole. Rozložení ropných nalezišť ve světě je značně nerovnoměrné. Z geologického pohledu se ropná ložiska nalézají nejčastěji v pískovcových horninách, dále pak také v horninách vápencových či dolomitech.11 Dnes je již geologicky prozkoumán téměř celý povrch planety Země. Sedimentární pánve, ve kterých se mohou vyskytovat či vyskytují ropná ložiska, jsou velmi dobře zmapovaná. Takovýchto ropných pánví je na světě asi 600.

10 11

CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 17. CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 29.

16

Zhruba ve 160 z nich se aktivně těžila nebo stále těží ropa pro ekonomické účely. V dalších 240 sedimentárních pánvích byla realizována těžba pro vědecké a výzkumné účely. Dle dosažených výsledků, je možné, že z těchto míst se ropa bude těžit v budoucnu. Celá ⅓ z 600 pánví je dodnes neprozkoumaná, a to především z důvodu jejich velmi obtížné dostupnosti. Jedná se o ropné pánve ve velkých hloubkách na dnech moří a oceánů.12 Těžba v těchto dosud neprozkoumaných místech však v současnosti nepřichází v úvahu. Důvodem je nejen neprobádanost těchto lokalit, ale především potřeba velké finanční a technické investice, která by byla nutná k vybudování těžebních stanic. Z výše uvedeného lze pak dovodit, že poměr ERoEI takovýchto nalezišť by byl velmi nízký. Stejně tak nízká by byla i energetická návratnost zde vytěženého barelu ropy. Z důvodu neefektivnosti se tedy takových ropných sedimentárních pánví k těžbě ropy nevyužívá. Většina dnes těžené ropy stále pochází z nalezišť objevených v 70. letech 20. století. V té době do ropného průmyslu přitékalo velké množství peněz. Těžební stanice byly stavěny nad nejbohatšími ložisky, těžba zde tedy byla relativně snadná. Po čase byla některá naleziště těžaři opuštěna a uzavřena. V poslední době jsou však mnohá z nich znovu otvírána a těžba se zde znovu zahajuje. Toto je možné díky novým těžařským postupům a technologiím, které dovolují provádět ekonomicky efektivní těžbu neúplně vytěženého naleziště. Výhodou revitalizace těžby na starých nalezištích je zejména v minulosti vybudovaná infrastruktura a síť ropovodů či plynovodů. Proto mnohá naleziště ze 70. let 20. století slouží k těžbě i dnes a vzhledem k velkým zásobám dosud nevytěžené ropy se významně podílejí na celkových světových zásobách ropy.13 Rozmístění ověřených ropných zásob je nerovnoměrné nejen z geologického hlediska, ale také z hlediska geografického. Předně je však důležité vyzdvihnout význam slov „ověřené zásoby ropy“. Jako ověřené zásoby lze popsat pouze zdroje a naleziště skutečně geologicky zjištěné a potvrzené. Nejedná se tedy o zásoby předpokládané či možné, zatím nevyužitelné k těžbě. Uvádění správné a skutečné výše zásob ropy je důležité proto, aby nedocházelo k jejímu nadhodnocování. Výše ropných zásob státu je zdrojem jeho ekonomické i politické moci. Je proto žádoucí, aby uváděné údaje o zásobách ropy, a tedy i o rozložení moci, co nejvíce odpovídaly realitě. V minulosti se již několikrát stalo, že ropné velmoci (Rusko, Spojené arabské emiráty) udávaly jako ověřené

CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 45. CAMPBELL, J. C.; LAHERRÈR, H. J.: The End of Cheap Oil, March 1998, [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://dieoff.org/page140.htm. 12 13

17

nadhodnocené množství svých ropných zásob. Činily tak proto, aby mohly dále zvyšovat množství těžené ropy.14 Naprosto přesně tedy nelze celosvětové zásoby ropy vyčíslit. Odborníci udávají jejich výši v rozmezí od 1 000 až po 2 000 miliard barelů.15 Existují jak pesimistické, tak optimistické verze odhadů týkající se zásob ropy a rychlosti jejich vyčerpání. Pesimisté počítají s tím, že při současné, neustále se zvyšující spotřebě ropy vydrží dosavadní ověřené zásoby ropy maximálně na 30 let. Naproti tomu optimističtější odborníci odhadují, že díky moderním, dříve neznámým, technologiím těžby bude možné efektivněji těžit ze známých ložisek, případně budou nalezena další dosud neobjevená ložiska. Optimisté nepočítají s možným surovinových problémem dříve než za 50 až 70 let.16 Množství ropy těžitelné za určitý čas lze dobře znázornit Gaussovou křivkou. Tato křivka je nejprve poměrně strmě rostoucí, pak dosahuje svého vrcholu a následně strmě klesá. Křivkou lze popsat jak těžbu na jednotlivém nalezišti, tak i globální ropnou situaci. Vrchol křivky je označován jako peak oil nebo také ropný zlom. Autorem teorie ropného zlomu je Marion King Hubbert. Již v roce 1956 předpověděl tento známý petrolog, že ropná produkce USA dosáhne svého vrcholu v roce 1970 a od té doby bude produkce americké ropy klesat. Tato teorie vyvolala velmi negativní odezvu a téměř nikdo jí nevěřil. Hubbertova analýza se však později ukázala jako správná. Ropného vrcholu dosáhly USA v roce 1970, kdy vytěžily 3,39 mld. bbl ropy. Od té doby do současnosti toto množství klesá. Bod, kdy produkce ropy začne klesat, byl pojmenován Hubbertův zlom. Později se začalo používat označení ropný zlom, neboli peak oil. Pro světové hospodářství bude zásadní, kdy nastane celosvětový ropný zlom a kdy světová ekonomika přestane být tažena nízkými cenami ropy. Většina největších světových producentů ropy (USA, Norsko, Rusko, Saúdská Arábie, Katar, Venezuela, Čína, Indie) je již za svým ropným zlomem. V současné době svého ropného vrcholu pravděpodobně dosahuje produkce ropy i ve většině zemí OPEC. Pesimističtí zastánci teorie ropného zlomu předpokládají, že celosvětový peak oil nastane nejpozději v roce 2015. Největší optimisté očekávají celosvětový ropný zlom nejdříve v roce 2035. Dnes již nikdo nepochybuje, že ropný zlom nastane. Otázkou však stále zůstává, kdy k němu dojde.17

14

PETROL.CZ: Zásoby ropy „plavou“ na vodě. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=14868. 15 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 58. 16 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 59. 17 KAŠÍK, M.: Peak oil neboli ropný zlom a Richard Heinberg. [online]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=peak-oil-neboli-ropny-zlom-richard-heinberg.

18

V momentu celosvětového ropného zlomu tedy dosáhne světová těžba ropy nejvyšší možné hranice. Od tohoto okamžiku se bude dostupné množství ropy snižovat, přestane být možné uspokojovat velmi vysokou poptávku po ropě a její cena strmě poroste. Mezinárodní agentura pro energii EIA odhaduje, že ke globálnímu ropnému zlomu v následujících dvaceti letech pravděpodobně nedojde. Zároveň však uvádí, že kolem roku 2030 se svému vrcholu přiblíží těžba konvenčních zásob ropy, tedy těžba z aktuálně vytěžovaných ložisek. Dle EIA jejich místo zaujme těžba nekonvenčních zásob ropy (např. z kanadských ropných písků).18 Graf č. 1 znázorňuje oblasti, kde se nacházejí současná významná světová naleziště ropy. Graf č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec roku 2010

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Zdroj: ROPA: Druhy ropy. [on-line]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/druhy-ropy/. Vlastní zpracování.

Dle množství ropy, která se v jednotlivých částech světa nalézá, je v grafu č. 1 barevně odlišeno 6 hlavních regionů. Graf č. 1 udává procentuální velikost ověřených zásob ropy v jednotlivých oblastech. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že největšími potvrzenými zásobami ropy disponuje Blízký východ. Zásoby ostatních oblastí jsou o poznání nižší. Na Blízkém východě, zejména na Arabském poloostrově, se nachází 18

LIDOVKY CZ: Zásoby ropy vystačí nejméně na dvě staletí?. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/zasoby-ropy-vystaci-nejmene-na-dve-staleti-f24-/mojepenize.asp?c=A081123_153436_ln_ekonomika_ter.

19

přibližně 55 % celosvětových ověřených zásob ropy. Jižní a Střední Amerika disponuje 17 % zásob. Ve velmi rozlehlém regionu Evropy a Euroasie se nalézá pouhých 10 % světových zásob ropy. Přibližně stejné procento zásob, tedy 10 %, je pak v Africe. Severní Amerika disponuje 5 % ověřených zásob a asijsko-pacifický region pouhými 3 %.19 Zásoby ropy ve vybraných státech shrnuje tabulka č. 1. Dle jednotlivých zmíněných oblastí, tabulka uvádí státy s největšími ověřenými zásobami ropy. Udává jejich číselnou hodnotu v miliardách barelů, následně také v procentech. Celosvětové ověřené zásoby pak ke konci roku 2010 činili 1383,2 mld. bbl ropy. V oblasti Blízkého východu jsou největší ověřené ropné zásoby uloženy zejména v Íránu, a to 137,0 mld. bbl. Zásoby Iráku činí 115,0 mld. bbl, Kuvajtu 101, 5 mld. bbl, Kataru pak 25,9 mld. bbl. Největšími zásobami tohoto regionu disponuje Saúdské Arábie a to 264,5 mld. bbl. Spojené Arabské Emiráty pak mají v zásobě 97,8 mld. bbl ropy. Spolu s ostatními státy této oblasti se v nalezištích Blízkého východu nachází více než 752 mld. bbl ropy. Tabulka č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec r. 2010 Oblast Blízký východ Írán Irák Katar Kuvajt Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty

Ověřené zásoby (v mld. barelů) 752,5 137,0 115,0 25,9 101,5 264,5 97,8

Ostatní země Blízkého východu

10,8

Jižní a střední Amerika Brazílie Venezuela

239,4 14,2 221,2

Ostatní země Jižní a Střední Ameriky

4,0

Evropa a Euroasie Kazachstán Norsko Rusko Velká Británie

139,7 39,8 6,7 77,4 2,8

Ostatní země Evropy a Euroasie

13,0

EU-27 Afrika Libye

6,3 132,1 46,4

Ověřené zásoby (v %) 54,4 % 9,9 % 8,3 % 1,9 % 7,4 % 19,1 % 7,1 % 0,7 % 17,3 % 1,0 % 15,3 % 1,0 % 10,1 % 2,9 % 0,5 % 5,6 % 0,2 % 0,9 % 0,5 % 9,5 % 3,4 %

19

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.

20

Nigérie

37,2

Ostatní země Afriky

48,5

Severní Amerika Kanada Spojené státy americké

74,3 32,1 30,9

Mexiko

11,3

Asijsko-pacifický region Čína Indie

45,2 14,8 9,0

Ostatní země Asijskopacifického regionu

21,4

2,7 % 3,4 % 5,4 % 2,3 % 2,2 % 0,9 % 3,3 % 1,1 % 0,7 % 1,5 %

Svět celkem

1383,2

100,0 %

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf Vlastní zpracování.

Dalším regionem bohatým na ropu je Jižní a Střední Amerika. V této oblasti se nachází téměř 240 mld. bbl ropných zásob. Z nich se velká většina nalézá ve Venezuele (221,2 mld. bbl.). Druhým státem nejbohatším na ropu je pak Brazílie (14,2 mld. bbl.). Ostatní státy Jižní a Střední Ameriky mají v porovnání s těmito dvěma uvedenými státy zásoby velmi nízké. V Africe se nalézá 132 mld. bbl z celkových ověřených zásob ropy. Nejvíc pak v Libyi (46,4 mld. bbl) a Nigérii (37,2 mld. bbl). Dvanáct států vyvážejících ropu se sdružuje v organizaci OPEC. Organizace sdružuje státy, na jejichž území se nacházejí nejbohatší ropná naleziště. OPEC disponuje značnou ekonomickou silou a výrazně ovlivňuje světovou ekonomiku. Státy OPEC úzce spolupracují a řídí se jednotnou strategií. Ta jim dává sílu ovlivňovat množství a cenu těžené ropy. Do této mezinárodní organizace patří hlavně země z regionu Blízkého východu a některé státy Jižní Ameriky a Afriky. Dohromady se v těchto zemích nachází více než 77 % celosvětových ověřených ropných zásob.20 Severní Amerika v současnosti disponuje více než 74 mld. bbl zásob ropy. V Kanadě tyto zásoby činí 32,1 mld. bbl a ve Spojených státech amerických 30,9 mld. bbl. Nejchudší na ropná naleziště je Asijsko-pacifický region. Jeho zásoby ropy činí celkem 45,2 mld. bbl, v nejlidnatější Číně je 14,8 mld. bbl a v Indii 9 mld. bbl. Pro mou diplomovou práci je zásadní region Evropy a Euroasie. V tomto regionu se nalézá téměř 140 mld. bbl celosvětových ověřených ropných zásob. Nejvíce jich je 20


21

v Rusku (77,4 mld. bbl) a Kazachstánu (39,8 mld bbl). V Evropě jsou největší zásoby v Norsku (6,7 mld. bbl), Velké Británii (2,8 mld. bbl) a v Itálii (1,0 mld. bbl). V evropském měřítku relativně vysokými zásobami ropy disponují také Dánsko (900 mil. bbl), Rumunsko (500 mil. bbl) a Ukrajina (395 mil. bbl). Česká republika má na svém území jen zanedbatelné množství světových zásob ropy (15 mil. bbl). V celé EU se nachází 6,3 mld. bbl ropy, tedy pouze 0,5 % celosvětových zásob.21 Oproti výše uvedeným ropným velmocím disponují evropské státy pouze velmi malým množstvím ropných světových zásob. V tabulce č. 2 jsou proto hodnoty ověřených ropných zásob v Evropě uváděny v milionech barelů, následně také v procentech. Tabulka č. 2: Ověřené zásoby ropy v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti ropných zásob Vybrané státy Evropy

Ověřené zásoby (v mil. barelů)

Ověřené zásoby (v %)

Rusko Norsko Velká Británie Itálie Dánsko Rumunsko Ukrajina Německo Bělorusko Španělsko Francie Polsko Rakousko Maďarsko Česká republika Slovensko

77 400 6 700 2 600 1 000 900 500 395 276 198 150 101 96 89 26 15 9

Ostatní země Evropy Evropa celkem

892 91 353

84,73 % 7,33 % 2,85 % 1,09 % 0,99 % 0,55 % 0,43 % 0,30 % 0,22 % 0,16 % 0,11 % 0,11 % 0.097 % 0,028 % 0,016 % 0,010 % 0,98 % 100,0 %

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf Zdroj: INDEX MUNDI: Oil - proved reserves - Europe. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/map/?t=0&v=97&r=eu&l=en. Vlastní zpracování.

21


22

Produkce a spotřeba ropy v Evropě

1.2.3

Jak již bylo zmíněno, v Evropě se nalézá pouze malé množství z celosvětových ropných zásob. Zdejší ropné zásoby činí necelých 8 % z celosvětových zásob. Z nich se většina, tedy 5,6 %, nalézá v Rusku, pouze 0,5 % ve státech EU a 0,5 % v Norsku. Také produkce ropy v zemích EU je v porovnání s ostatními světovými regiony nízká. Činí pouhé 2,4 % celosvětové produkce ropy. Produkce Ruska je naopak poměrně vysoká, dosahuje téměř 13 % celosvětové produkce.22 Současná spotřeba ropy v Evropě dle statistiky BP Statistical Review of World Energy z června 2011 činí více než 17 mil. barelů ropy denně. 13,8 mil. barelů připadá na státy EU, 3 mil. barelů na Rusko, zbytek pak na neunijní evropské státy. Až 37 % energetických potřeb v Evropě je pokrýváno využíváním ropy. Současná potřeba ropy v Evropě je tedy značně vysoká. Z evropských států pouze Rusko a Norsko mají dostatečnou produkci ropy na pokrytí své spotřeby. Ostatní evropské státy, tedy i všechny státy EU, jsou z velké míry odkázány na dovoz této suroviny.23 Nesoulad mezi produkcí a spotřebou ropy v EU a Rusku znázorňují graf č. 2. Graf uvádí údaje za poslední desetiletí. Graf č. 2: Vývoj produkce a spotřeby ropy v EU (v mil. tun za rok)

Vývoj produkce a spotřeby ropy v EU 800

mil. tun

600 produkce ropy

400

spotřeba ropy

200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Vlastní zpracování. 22

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z:http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_e nergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 23 BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z:http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_e nergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.

23

Z grafu č. 2 je patrné, že produkce ropy ve státech EU je nízká a stále klesá. To je dáno především nízkými ropnými zásobami této oblasti. Spotřeba ropy v EU je naopak poměrně vysoká. Po většinu sledovaného období dosahovala spotřeba relativně konstantní výše kolem 700 mil. tun ropy za rok. Pokles spotřeby se objevil s příchodem hospodářské krize v roce 2009. Zásadní poznatek plynoucí z grafu č. 2 je, že spotřeba ropy EU je mnohem vyšší než její produkce. Pro srovnání lze uvést hodnoty, kterých bylo dosaženo za rok 2010. V tomto roce dosáhla produkce ropy 93 mil. tun, její spotřeba však byla 663 mil. tun. Tento obrovský rozdíl mezi produkcí a spotřebou musí být pokrýván dovozem ropy z jiných regionů.24 Zabývám-li se produkcí a spotřebou ropy v Evropě, nemohu opomenout Rusko. Zde je poměr mezi produkcí a spotřebou přesně opačný nežli ve státech EU. Vývoj a velikost produkce a spotřeby znázorňuje graf č. 3. Graf č. 3: Vývoj produkce a spotřeby ropy v Rusku (v mil. tun za rok)

Vývoj produkce a spotřeby ropy v Rusku 600 500

mil. tun

400 produkce ropy

300

spotřeba ropy

200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.20122]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Vlastní zpracování.

Z grafu č. 3 je patrné, že spotřeba ropy v Rusku je oproti spotřebě EU značně nižší. Za sledované období se konstantně pohybuje mezi 130 až 150 mil. tun ropy ročně. Naopak těžba tedy produkce, má výrazně rostoucí trend. Ruská produkce ropy se za posledních 11 let zvýšila téměř o 200 mil. tun a roste i nadále. V roce 2010 činila ruská produkce ropy 24

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.

24

505 mil. tun ropy. Spotřeba v tomto roce byla 148 tun ropy.25 Situace v Rusku je tedy zcela opačná nežli v zemích EU. Z toho vyplývá, že většina ruské produkce ropy je určena k exportu, z velké části právě do zemí EU. Lze tedy konstatovat, že EU je výrazně závislá na ruských dovozech ropy. Této závislosti se budu podrobněji věnovat v druhé kapitole této práce.

1. 3 Zemní plyn – základní charakteristiky 1.3.1

Vymezení pojmu Po ropě je zemní plyn druhým nejvyužívanějším energetickým zdrojem Evropy.26

Zemní plyn je přírodní hořlavá směs plynů. Hlavní složkou zemního plynu je uhlovodík metan, představuje až 90 % této směsi, zbytek tvoří převážně etan. Zemní plyn nemá žádnou barvu ani zápach. Není jedovatý a má menší hmotnost nežli vzduch. V přírodě se vyskytuje buď samostatně, častěji však současně s ropou (naftový zemní plyn) nebo s černých uhlím (karbonský zemní plyn).27 Existuje několik teorií vzniku zemního plynu. Většina odborníků se přiklání k organické teorii. Zemní plyn se často nachází na stejných místech jako ropa a černé uhlí. Zdá se tedy pravděpodobné, že vznikal společně s těmito surovinami při postupném rozkladu organických, tedy rostlinných a živočišných zbytků. Tato teorie je nejrozšířenější, ostatní teorie jsou spíše alternativní. Anorganická teorie vzniku zemního plynu uvádí, že plyn vznikal při chemických procesech z anorganických látek. Další teorií je tzv. abiotická hypotéza. Ta říká, že zemní plyn vznikal z uhlovodíků, přítomných na planetě Zemi již od počátku jejího vzniku. Uhlovodíky se štěpily na metan, ze kterého se následně pod zemským povrchem vytvořil zemní plyn.28 Dle svého složení se zemní plyn dělí do 4 následujících kategorií: 1. Zemní plyn suchý Pro zemní plyn suchý je typický vysoký podíl metanu, a to až 98 %, pouze malé množství pak tvoří ostatní uhlovodíky. 25

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 26 EUROSTAT. Panorama of energy. [online]. [cit. 28.3. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-GH-09-001/EN/KS-GH-09-001-EN.PDF. 27 ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 28 ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.

25

2. Zemní plyn vlhký Zemní plyn vlhký obsahuje také hlavně metan, ale na rozdíl od předchozího druhu je pro něj typické větší množství vyšších uhlovodíků. Vyšší uhlovodíky jsou převážně nasycené uhlovodíky jako propan, butan a etan. 3. Zemní plyn kyselý Zemní plyn kyselý, kromě obligátního metanu obsahuje velké množství sulfanu. Sulfan je ale nežádoucí složkou, proto se před distribucí ze zemního plynu odstraňuje. 4. Zemní plyn s vyšším obsahem inertních plynů Poslední, čtvrtou, kategorii tvoří zemní plyn s vyšším obsahem inertních plynů, tedy především oxidu uhličitého a dusíku.29 Složení zemního plynu se liší také dle místa jeho výskytu. Plyn z jednotlivých oblastí se liší hlavně množstvím obsaženého metanu. Například zemní plyn těžený v Rusku obsahuje až 98,4 % metanu, norský zemní plyn obsahuje metan z 93 % a zemní plyn karbonský, pocházející z České republiky má 92,7 % metanu a český zemní plyn naftový 97,7 % metanu. Zbytek je vždy tvořen ostatními uhlovodíky či inertními plyny. Nejčastěji se dnes používá zemní plyn naftový, tedy ten, který se uvolňoval při vzniku ropy. Těží se současně s ropou a svým složením je to zemní plyn vlhký. Naftový plyn se těží z pórovitých hornin na pevnině nebo z hornin na dně moří a oceánů. Těžebné vrty mohou sahat až do hloubky 8 km. Zemní plyn, těžený z nalezišť, kde se ropa nevyskytuje, je dle složení plyn suchý. Karbonský plyn se z důvodu bezpečnosti těžby těží společně s černým uhlím. Využívá se zejména v místě těžby uhlí. Jedná se vždy o zemní plyn suchý.30 Měrnou jednotkou zemního plynu je British Thermal Unit neboli BTU. 1 BTU odpovídá 1 056 joulům. Množství zemního plynu se však častěji udává v m3. Z 1 m3 lze získat více než 35 000 BTU. Pro srovnání, z 1 litru ropy lze získat až 39 000 BTU. Energetická návratnost zemního plynu je tedy nižší než energetická návratnost ropy. ERoEI ropy z ložisek na Arabském poloostrově je 30, ERoEI zemního plynu je 20. Přeprava zemního plynu od ložiska k cílovému spotřebiteli je značně technicky náročná. Existují dvě formy zemního plynu vhodné pro jeho přepravu, a to buď stlačený zemní plyn, CNG - Compressed Natural Gas nebo zkapalněný zemní plyn LNG 29

ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 30 ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.

26

Liquefield Natural Gas. Před vlastní přepravou musí být vytěžený zemní plyn zbaven nežádoucích látek, které by mohly poškodit přepravní zařízení. Z plynu jsou odstraňovány látky schopné způsobit korozi plynovodů a síra. Zemní plyn je přepravován v tankerech nebo plynovody. Tankerů se využívá pro přepravu plynu na velké vzdálenosti přes moře. Do Evropy přivážejí tankery plyn například z Austrálie nebo Afriky (Alžírska, Nigérie). Tankery převážejí jak stlačený zemní plyn (CNG), tak zkapalněný zemní plyn (LNG). Výhodou přepravy CNG a LNG je, že stlačením nebo zkapalněním se jeho objem zmenší až 600 krát. V cílové destinaci je plyn z tankeru přečerpán do zásobníků a odtud je dále distribuován plynovody. Potrubní přepravou je plyn rozváděn po pevnině i po mořském dně. Průměr plynového potrubí může dosahovat až 1,5 m. Do Evropy je potrubím přiváděn plyn z afrických ložisek nebo ze Severního moře.31 Zemní plyn má vysokou výhřevnost, proto se používá v plynových elektrárnách k výrobě elektřiny. Podíl takto vyrobené elektřiny v Evropě stoupá, v současnosti dosahuje až ¼ vyrobené elektřiny. Důvodem jsou dostatečné zásoby zemního plynu, relativní ekologičnost ale také nižší náklady a rychlejší výstavba plynových elektráren.32 Značný potenciál má využití zemního plynu v dopravě. Zkapalněného nebo stlačeného zemního plynu lze využít jako ekologičtější pohonné hmoty. Ve srovnání s benzínem či naftou je zemní plyn šetrnější k životnímu prostředí, ale je také levnější a bezpečnější. Při spalování zemního plynu v motorech aut dochází k výraznému snížení emisí skleníkových plynů v ovzduší. Zemní plyn je také asi dvakrát levnější než kapalné pohonné hmoty. Nespornou výhodou také je, že zemní plyn jakožto pohonnou hmotu nelze z vozidla odcizit. Vozidla na zemní plyn jsou také bezpečnější, teplota vznícení plynu dvakrát vyšší než u benzínu.33 Zemní plyn se využívá také k vytápění domácností a k ohřevu vody. Další využití nachází zemní plyn v chemickém, ocelářském či hutnickém průmyslu nebo v zemědělství. Na průmyslová odvětví připadá 35 % spotřeby zemního plynu, na spotřebu v dopravě 6 %. Téměř 50 % plynu je spotřebováno soukromým sektorem, domácnostmi, veřejnými službami a zemědělstvím.34 Pro shrnutí základních charakteristik zemního plynu lze říci, že největší výhody zemního plynu jsou následující. Zemní plyn je jediný z fosilních paliv, které je možné bez 31

ZEMNÍ PLYN: Přeprava a uskladnění. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 32 ZEMNÍ PLYN: Použití. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 33 ZEMNÍ PLYN: Použití. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 34 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J. a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 2008. s. 26.

27

zásadnějších úprav dovést až ke konečnému spotřebiteli. Potrubní distribuce zemního plynu není závislá na aktuálních změnách počasí a plyn je tak odběratelům neustále k dispozici. Zemní plyn je nejekologičtější zdroj energie v porovnání s ostatními neobnovitelnými energetickými zdroji.35

1.3.2

Významná naleziště zemního plynu Stejně jako zásoby ropy, tak i světové zásoby zemního plynu jsou ve světě rozloženy

nerovnoměrně. Z výše zmíněné organické teorie vzniku zemního plynu lze dovodit, že velká část nalezišť zemního plynu se nachází v geologicky obdobných lokalitách jako ropa. Při tlení rostlin a živočichů se uvolňoval zemní plyn, který se hromadil v nepropustných horninách. Jak pro ropu, tak i pro zemní plyn platí, že jeho naleziště jsou na pevnině i pod mořskou hladinou. Přibližně tři čtvrtiny ověřených zásob plynu se nacházejí na pevnině, jedna čtvrtina pak v šelfových mořích.36 Na rozdíl od zásob ropy se zdá, že zásoby zemního plynu jsou zatím dostatečné. Na přelomu 60. a 70. let byl zemní plyn považován pouze za dočasný energetický zdroj. Odborníci se domnívali, že zásoby plynu se rychle vyčerpají. Dnes již lze tvrdit, že zemní plyn je energetickým zdrojem 21. století. Od 70. let se množství nově nalezeného zemního plynu mnohonásobně zvýšilo. Pro ilustraci lze uvést, že ověřené zásoby plynu se mezi lety 1987 a 2007 zvýšily o 65 %.37 Celkově odhadované, tedy ověřené, pravděpodobné a potenciální zásoby zemního plynu mohou být až 511 bilionu m3. Životnost těchto zásob se odhaduje až na 200 let. Životnost zásob je vypočítávána jako poměr mezi současnými ověřenými zásobami zemního plynu a jeho aktuální těžbou. Celková velikost ověřených světových zásob zemního plynu činí 187 bilionu m3. Jedná se o zásoby plynu, které jsou těžitelné při stávajících technických a finančních možnostech. Tyto ověřené zásoby by měly vystačit minimálně na dalších 50 – 60 let. Pravděpodobné zásoby jsou takové zásoby, u kterých lze očekávat, že těžba na těchto nalezištích bude proveditelná s obdobnými náklady a technickým vybavením jako těžba již ověřených zásob. Tato naleziště však ještě nejsou k samotné těžbě technicky uzpůsobena. Přesto se dá s velkou jistotou očekávat, že těžba 35

RWE: The energy to lead: Zemní plyn a jeho druhy: [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/ozemnimplynu/zemni-plyn/. 36 ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik. 37 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J., a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR, 2008 s. 28.

28

zde

bude

v budoucnu

zahájena.

Zahájením

těžby

na

těchto

nalezištích

se

z pravděpodobných zásob stanou zásoby ověřené. To je také důvod zvyšujícího se množství ověřených zásob zemního plynu i jeho životnosti. Dosud zmíněné zásoby, tedy ověřené a pravděpodobné, jsou tzv. konvenční zásoby zemního plynu. Potenciálními zásobami pak jsou myšleny nekonvenční zásoby plynu. Do této skupiny patří hlavně hydráty metanu, obsahující z 20 % metan a z 80 % vodu. Dalším nekonvenčním zdrojem zemního plynu jsou plynové hydráty tvořené metanem, etanem, propanem a vodou. Tyto zásoby jsou známy již poměrně dlouhou dobu. Ačkoli se jedná o velmi vydatná naleziště, problémem je jejich těžba, která by při současné technologické vybavenosti byla značně nákladná. V současnosti jsou proto tato naleziště zatím pouze zkoumána vědci a geology.38 Nadále se v této práci budu zabýt pouze ověřenými zásobami zemního plynu. Jejich geografické rozmístění ve světě znázorňuje graf č. 4. Podle velikosti zásob zemního plynu v jednotlivých částech světa je v grafu barevně odlišeno 6 hlavních oblastí. Jedná se o stejné regiony, které byly popsány při analýze nalezišť ropy. Graf č. 4 ukazuje velikost ověřených zásob zemního plynu v jednotlivých oblastech. Graf č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Zdroj: ROPA: Druhy ropy. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/druhy-ropy/. Vlastní zpracování.

38

ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.

29

Lze konstatovat, že největší ověřené zásoby ropy se nacházejí, stejně jako v případě ropy, na Blízkém východě v oblasti Arabského poloostrova. Zdejší zásoby představují 40 % z celkových světových zásob zemního plynu. Ve srovnání s rozložením ropných zásob je zde však zásadní rozdíl na pomyslném druhém místě. Druhými nejvyššími zásobami zemního plynu disponuje region Evropy a Euroasie. Velikost zdejších zásob dosahuje 34 % z celosvětových zásob plynu. Již na první pohled je z grafu patrné, že rozdíl mezi prvním a druhým regionem není tak markantní jak tomu bylo v případě ropy. Rozdíl mezi prvním (Blízky východ) a druhým regionem (Jižní a Střední Amerika) nejbohatším na ropné zásoby činil celých 38 %. V případě zemního plynu je rozdíl mezi prvním a druhým regionem pouze 6 %. Lze tedy konstatovat, že naleziště zemního plynu co do objemu zásob a místa nekopírují zcela přesně naleziště ropy. Blízký východ a Evropa a Euroasie disponují dohromady téměř třemi čtvrtinami celosvětových zásob zemního plynu. Na ostatní čtyři světové regiony tak připadá jen 26 % z celkových zásob plynu. Jejich rozložení je následující. V asijsko-pacifickém regionu se nalézá 9 % ověřených zásob zemního plynu. V Africe je 8 % světových zásob. Severní Amerika disponuje pouze 5 % a Jižní a Střední Amerika pak zbývajícími 4 % z celkových světových ověřených zásob zemního plynu.39 Zásoby zemního plynu ve vybraných státech světa shrnuje tabulka č. 3. Dle jednotlivých zmíněných oblastí, tabulka uvádí státy s největšími ověřenými zásobami zemního plynu a udává jejich číselnou hodnotu v bilionech metrů krychlových, následně také v procentech. Tabulka č. 3: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010 Oblast Blízký východ Írán Katar Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty

Ověřené zásoby (v bilionech m3) 75,8 29,6 25,3 8,0 6,0

Ostatní země Blízkého východu

6,9

Evropa a Euroasie Nizozemsko Norsko Rusko Turkmenistán

63,1 1,2 2,3 44,8 8,0

Ostatní země Evropy a Euroasie EU – 27

6,8 2,4

39

Ověřené zásoby (v %) 40,5 % 15,8 % 13,5 % 4,3 % 3,2 % 3,7 % 33,7 % 0,6 % 1,1 % 23,9 % 4,3 % 3,8 % 1,3 %


30

Asijsko-pacifický region Austrálie Čína Ostatní země pacifického regionu

8,7 % 1,6 % 1,5 % 5,6 %

16,2 2,9 2,8

Asijsko- 10,5

Afrika Alžírsko Nigérie

14,7 4,5 5,3

Ostatní země Afriky

4,9

Severní Amerika Spojené státy americké

9,9 7,7

Ostatní země Severní Ameriky

2,2

Jižní a Střední Amerika Venezuela

7,4 5,5

7,9 % 2,4 % 2,8 % 2,7 % 5,3 % 4,1 % 1,2 % 4,0 % 2,9 % 1,1 %

Ostatní země Jižní a Střední 1,9 Ameriky

Svět celkem

100,0 %

187,1


Celkové ověřené zásoby zemního plynu dosahovaly ke konci roku 2010 výše 187,1 bilionů m3. V oblasti Blízkého východu jsou největší zásoby plynu uloženy hlavně v Íránu a Kataru. Íránské zásoby dosahují výše 29,6 bil. m³, katarské pak 25,3 bil. m³. Ověřené zásoby zemního plynu nalézající se v Saúdské Arábii činí 8,0 bil. m³. Zásoby Spojených arabských emirátů pak 6,0 bil. m³ zemního plynu. Společně s ostatními státy Blízkého východu je v tomto regionu uloženo 75,8 bil. m³ zemního plynu.40 V asijsko-pacifickém regionu se celkem nalézá 16,2 bil. m³ ze světových zásob zemního plynu. Jednotlivé státy této oblasti však disponují pouze malým podílem těchto zásob. Nejvíce jich má Čína a Austrálie. Čínské zásoby dosahují 2,8 bil. m³ a australské 2,9 bil. m³ zemního plynu. Z afrických států mají největší zásoby plynu Alžírsko a Nigérie. V Alžírsku se nachází 4,5 bil. m³ zemního plynu a v Nigérii 5,3 bil. m³. Celý americký kontinent má jen málo vlastních zásob zemního plynu. Nejlépe je na tom Severní Amerika. Zde se nachází celkem 9,9 bil. m³ zemního plynu. 7,7 bil. m³ připadá na Spojené státy americké. Zbytek pak má Kanada.

40


31

Nejchudší oblastí na zemní plyn je Jižní a Střední Amerika. V tomto regionu se nalézá pouze 7,4 bil. m³ zemního plynu. Z toho je většina, tedy 5,5 bil. m³ ve Venezuele.41 V nejrozlehlejším ze sledovaných regionů, tedy v Evropě a Euroasii se nalézá 61,3 bil. m³ celosvětových ověřených zásob zemního plynu. Jasně nejvyššími zásobami disponuje Rusko. Jeho zásoby činí 44,8 bil. m³. Druhé nejvyšší zásoby zemního plynu má Turkmenistán. Ve srovnání s prvním Ruskem jsou však jeho zásoby malé, činí 8,0 bil. m³ plynu. V Evropě jsou největší naleziště zemního plynu v Norsku a Nizozemsku. Norsko má 2,3 bil. m³ a Nizozemsko 1,2 bil. m³. Na Ukrajině se nalézá 1,1 bil. m³ zemního plynu. V porovnání s energetickou velmocí Ruskem disponují ostatní evropské státy, zejména pak členské státy EU, jen velmi malými zásobami zemního plynu. V celé EU se nachází 2,4 bil. m³ zemního plynu, což činí pouze 1,3 % celosvětových zásob. Většina tohoto plynu se nalézá v Nizozemsku (1 216,0 mld. m³), ve Velké Británii (292,0 mld. m³), Německu (175,6 mld. m³) a Polsku (164,8 mld. m³). Na Slovensku je 14,2 mld. m³ zemního plynu. Česká republika má na svém území jen velmi nízké množství světových zásob zemního plynu, činí pouhých 3,1 mld. m³ plynu.42 Tabulka č. 4 uvádí zásoby zemního plynu také v dalších vybraných státech Evropy. Jelikož jsou hodnoty evropských ověřených zásob zemního plynu řádově nižší než ve světě, jsou údaje v tabulce č. 4 uvedeny v miliardách m³, následně také v procentech. Tabulka č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti zásob zemního plynu Vybrané státy Evropy Rusko Norsko Nizozemsko Ukrajina Velká Británie Německo Polsko Itálie Rumunsko Dánsko Srbsko Rakousko

Ověřené zásoby (v miliardách m3) 44 800,0 2 313,0 1 216,0 1 104,0 292,0 175,6 164,8 69,8 63,0 61,3 48,1 24,8

41

Ověřené zásoby (v %) 88,602 % 4,574 % 2,405 % 2,183 % 0,577 % 0,347 % 0,326 % 0,138 % 0,125 % 0,121 % 0,095 % 0,049 %

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 42 BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.

32

Slovensko Francie Česká republika Řecko

14,2 7,1 3,1 1,0

Ostatní země Evropy Evropa celkem

205,2 50 563,0

0,028 % 0,014 % 0,006 % 0,002 % 0,406 % 100,0 %

Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf Zdroj: INDEX MUNDI: Oil - proved reserves - Europe. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/map/?t=0&v=98&r=eu&l=en. Vlastní zpracování.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že celá polovina ověřených zásob zemního plynu EU se nachází v Nizozemsku. V měřítku EU významnějšími zásobami plynu disponuje ještě Velká Británie, Německo a Polsko. V těchto čtyřech státech EU se nalézá 76 % ověřených zásob zemního plynu Evropské unie. Na ostatních 23 států pak připadá zbylých 24 % zásob zemního plynu EU.43

1.3.3

Produkce a spotřeba zemního plynu v Evropě Ze statistiky BP Statistical Review of World Energy z června 2011 vyplývá, že až

25 % energetických potřeb v Evropě je pokrýváno využíváním zemního plynu. Vzhledem k jeho ekologičnosti je to velmi žádaný zdroj energie. V současnosti je tedy jeho potřeba v Evropě poměrně vysoká a nadále se zvyšuje. Z evropských států pouze Rusko, Norsko a Nizozemsko mají dostatečnou vlastní produkci zemního plynu na pokrytí své spotřeby. Ostatní evropské státy, tedy státy EU, jsou do velké míry odkázány na dovoz.44 Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Evropské unii od roku 2000 do roku 2010 ukazuje graf č. 5.

43

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 44 BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.

33

Graf č. 5: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v EU (v mld. m3 za rok)

Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v EU 600 500

mld. m³

400 produkce zemního plynu

300

spotřeba zemního plynu 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Z grafu č. 5 je na první pohled patrný stejný trend jako u ropy tedy, že spotřeba zemního plynu v EU mnohonásobně převyšuje jeho produkci. Toto je způsobeno výše zmíněnými nedostačujícími vlastními zásobami zemního plynu EU. V grafu č. 5 lze pozorovat, že produkce, tedy těžba, zemního plynu byla od roku 2000 do roku 2004 poměrně stabilní. Pohybovala se průměrně kolem 230 mld. m³ zemního plynu ročně. Stejně jako tomu bylo u produkce ropy, od roku 2005 začala produkce zemního plynu v EU klesat. Za sledované období se produkce plynu snížila téměř o 60 mld. m³ vytěženého zemního plynu. V roce 2010 dosáhla produkce států EU 5,5 %, což je dvakrát větší číslo nežli produkce ropy. Celková produkce zemního plynu byla v roce 2010 175 mld. m³. Největšími producenty byly Nizozemsko (70,5 mld. m³), Velká Británie (59,1 mld. m³) a Rumunsko (10,9 mld. m³). Dále pak Německo (10,6 mld. m³), Dánsko (8,2 mld. m³) a Itálie (7,6 mld. m³). Těchto šest států EU se na produkci zemního plynu v EU v roce 2010 podílelo 59 %.45 Velmi významným evropským producentem zemního plynu je také neunijní Norsko. Jeho produkce není v grafu č. 5 zahrnuta. Pro úplnost tedy dodávám, že jeho produkce 45


34

zemního plynu v roce 2010 činila 106,4 mld. m³, což představuje celých 3,3 % celosvětové produkce plynu daného roku. Spotřeba zemního plynu v EU je stabilně vysoká. Za sledované období se průměrně pohybovala kolem 490 mld. m³ ročně. Spotřeba zemního plynu má rostoucí tendenci. K významnějšímu poklesu však došlo v roce 2009 v souvislosti se světovou hospodářskou krizí. Spotřeba zemního plynu v roce 2009 poklesla oproti předchozímu roku o 31 mld. m³. V roce 2010 ale byla spotřeba opět na úrovni roku 2008, dosáhla výše 493 mld. m³. Největšími spotřebiteli v EU jsou Velká Británie (93,8 mld. m³), Německo (83,1 mld. m³) a Itálie (76,1 mld. m³). Tyto tři státy spotřebují celou polovinu zemního plynu spotřebovaného v EU za rok. Pro úplnost dodávám, že Norsko spotřebuje pouze velmi malé množství zemního plynu, konkrétně 4,1 mld. m³ zemního plynu ročně.46 Je zjevné, že Evropa, s výjimkou Norska a Nizozemska nedokáže pokrýt svou spotřebu produkcí zemního plynu z vlastních nalezišť. Stejně jako v případě ropy je tedy EU velkou měrou odkázána na dovoz zemního plynu. Většina plynu dováženého do EU pochází z Ruska. Vývoj produkce a spotřeby ruské energetické velmoci znázorňuje graf č. 6. Graf č. 6: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Rusku (v mld. m3 za rok)

Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Rusku 700 600 mld. m³

500 400

produkce zemního plynu

300

spotřeba zemního plynu

200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Vlastní zpracování. 46


35

Z grafu č. 6 je opět zřejmý stejný trend jako u produkce a spotřeby ruské ropy. Na rozdíl od států EU produkce ruského zemního plynu významně převyšuje ruskou spotřebu. Ve sledovaném období měla ruská produkce i spotřeba zemního plynu stoupající tendenci až do roku 2008. V roce 2009 došlo k poklesu jak spotřeby, tak především produkce ruského zemního plynu. Pokles lze opět přičíst ekonomické krizi. Ta ruský trh, silně závislý na exportu primárních energetických surovin, zasáhla velmi výrazně. Mezi roky 2008 a 2009 se ruská produkce zemního plynu snížila o 74 mld. m³ zemního plynu. V roce 2010 se již vrátila téměř na úroveň roku 2008 a dosáhla výše 589 mld. m³. Ruská spotřeba ve sledovaném desetiletí, s výjimkou roku 2009, stabilně mírně roste. V roce 2010 dosáhla výše 415 mld. m³ zemního plynu.47 Rozdíl mezi velikostí produkce a spotřeby je určen převážně k exportu.

47


36

2 Současné toky ropy a zemního plynu v Evropě Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, převážná většina evropských států nemá dostatečné vlastní zásoby ropy ani zemního plynu. Výjimkou jsou Rusko a Norsko. Státy Evropské unie jsou tak velkou měrou odkázány na import těchto nezbytných energetických surovin. Ropu a zemní plyn je tedy potřeba do Evropy vhodným způsobem dopravit. Současným tokům ropy a zemního plyn v Evropě, tedy dopravě ropy a zemního plynu, a zabezpečení jejich dodávek se budu věnovat v této kapitole diplomové práce.

2. 1 Toky ropy 2.1.1

Síť ropovodů v Evropě - územní pokrytí Dodávky ropy do cílových destinací lze zabezpečit různými způsoby. Na dlouhé

vzdálenosti se ropa přepravuje v tankerech po moři. Na kratší vzdálenosti po souši může být ropa převážena po silnici nebo železnici v cisternách. Tyto způsoby transportu ropy jsou však spíše okrajové. Nejvýznamnějším způsobem dodávek ropy do Evropy jsou soustavy potrubních rozvodů, tedy ropovody. Přeprava ropy potrubím je velmi výhodná, zejména z důvodu plynulosti dodávek. Ropovody jsou vedeny po povrchu země, pod zemí nebo po mořském dně. Průměr používaného potrubí se pohybuje mezi 500 až 1200 mm. Délka potrubí často dosahuje mnoha tisíců kilometrů. Přeprava ropovody má ale i svá negativa. Nevýhodou je velká zádrž protékající ropy, dále pak riziko poškození potrubí korozí nebo záměrné poškození strategického ropovodu např. teroristickým útokem. Negativem může být i nemožnost změny trasy vybudovaného ropovodu.48 Evropa je propletena poměrně hustou ropovodnou sítí. Potřebu ropy jednotlivých regionů zabezpečují místní ropné rafinérie. Do každé evropské země je ropa přiváděna jedním či více ropovody, které jsou součástí ropovodné soustavy Evropy. Trasy nejvýznamnějších evropských ropovodů ukazuje obrázek č. 1.

48

BLAŽEK, J., RÁBL, V., Základy zpracování a využití ropy. 2. vydání. Vysoká škola chemickotechnologická v Praze. Praha 2006. s. 30.

37

Obrázek č. 1: Síť ropovodů v Evropě

Zdroj: NOVINKY.CZ: Ekonomika. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/145162-vypadek-dodavek-ropy-z-ruska-nahradi-ropovod-ikl.html.

Nejdelším ropovodem na světě je ropovod Družba. Družba začíná v ruské Samaře. Vede přes Bělorusko, kde se ve městě Mozyr rozděluje na 2 větve, Družba – sever a Družba jih. Družba jih se dále větví v ukrajinském Užgorodě na Družba – jih 1 a Družba jih 2. Družba - sever vede ropu z Ruska přes Bělorusko a Polsko až do Německa. Družba – jih 1 vede z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko až do České republiky. Větev Družba – jih 2 odbočuje do Maďarska.49 Přívod ropy do České republiky je zajišťován dvěma ropovody. Prvním je již výše zmíněný ropovod Družba – jih 1, který přivádí ropu do rafinérií v Litvínově, Kralupech nad Vltavou a Pardubicích. Druhým ropovodem vedoucím do České republiky je ropovod Ingolstadt – Kralupy – Litvínov, také označován zkratkou IKL nebo MERO (Mitteleuropäische Rohölleitung). Před výstavbou IKL došlo k mírné změně jeho trasy. Přes svůj název tak vede tento ropovod ve skutečnosti z Vohburgu do Nelahozevsi. Původní název však zůstal zachovám. IKL byl dostavěn v roce 1998. Díky němu se Česká republika napojila na západoevropskou ropovodnou síť a zbavila se tak jednostranné

49

BLAŽEK, J., RÁBL, V., Základy zpracování a využití ropy. 2. vydání. Vysoká škola chemickotechnologická v Praze. Praha 2006. s. 30.

38

závislosti na dovozech ropy z Ruska. Kapacita IKL je schopná dostatečně pokrýt potřeby rafinérií v ČR. IKL do České republiky přivádí ropu z Terstu.50 Do Rakouska a také do Bavorska je ropa přiváděna ropovodem TAL (Transalpine Pipeline). TAL je větví AWP (Adria Wien Pipeline). AWP je napájen ropovodem TAL a přivádí ropu z italského Terstu. Přes Středozemní moře je do přístavu v Terstu tankery přivážena ropa z mimoevropských nalezišť. V 90. letech byl zprovozněn ropovod Adria. Ardia začíná v severochorvatském přístavu Rijeka, v Maďarsku se pak napojuje na ropovod Družba - jih 2. Adria ropou zásobuje Chorvatsko, Slovinsko a Maďarsko.51 Ropovod RRP (Rotterdam Rhine Pijpleiding) spojuje nizozemský Rotterdam s německým Kolínem nad Rýnem. Na RRP se napojuje ropovod NWO (North West Oil), vedoucí do Hamburku. SEPL (South European Pipeline) je pak ropovod vedoucí z Fos Lavera, poblíž Marseille, přes Francii do Německa. Další ropovody diverzifikující přívod ropy do Evropy jsou odbočky z německého přístavu Rostock do Plocku či z polského Gdaňsku do Schwedtu.52

2.1.2

Význam vybraných evropských ropovodů

Ropovod Družba V Praze dne 18. prosince 1958 byla mezi SSSR, Československem, Maďarskem, Polskem a NDR podepsána smlouva o společné výstavbě ropovodu Družba. Sovětský svaz si takto zajistil stabilní odbytiště své ropy.53 I dnes je Družba stále hlavním ropovodem přivádějícím do evropských států ruskou ropu. Přes Bělorusko a Ukrajinu přivádí Družba ropu z Ruska do pěti států Evropské unie. Severní větev vede do Polska a Německa, jižní větev do České republiky, Maďarska a na Slovensko. Celková trasa obou větví je dlouhá 4 000 km. Od doby svého vzniku si Družba stále udržuje velký potenciál. Její celková přepravní kapacita je 30 až 74 mil. tun ropy za rok. Do států EU tento ropovod přivádí téměř 1,6 mil. barelů ropy denně. V minulých letech však několikrát došlo k problémů při dodávkách ropy do EU. Komplikace byly způsobeny především konfliktním přístupem tranzitních 50

ENVIWEB: Rafinérie a ropovody ve střední Evropě. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/energie/66655/rafinerie-a-ropovody-ve-stredni-evrope. 51 ENVIWEB: Rafinérie a ropovody ve střední Evropě. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/energie/66655/rafinerie-a-ropovody-ve-stredni-evrope. 52 BLAŽEK, J., RÁBL, V., Základy zpracování a využití ropy. 2. vydání. Vysoká škola chemickotechnologická v Praze. Praha 2006. s. 30. 53 PIPELINES INTERNATIONAL: Dhruzba Pipeline. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://pipelinesinternational.com/news/druzhba_pipeline/008045/.

39

zemí, tedy Ukrajiny a Běloruska. Ropovod Družba je tak často používán jako strategický nástroj při dosahování ruských či ukrajinských politických nebo ekonomických cílů. Výpadkem dodávek zabezpečovaných ropovodem Družba je nejvíce ohroženo Polsko, silně závislé na ropě z větve Družba – sever. Aby se do budoucna předešlo těmto problémům, je snaha v současné době propojit jižní a severní větve Družby. Cílem této alternativní trasy je zajistit vývoz ruské ropy do střední Evropy ještě jinou cestou než přes Ukrajinu. Plánované potrubí bude spojovat českou a německou část ropovodu, jeho délka bude asi 300 km. Tato spojka by umožnila Rusku dodávat ropu do obou větví Družby, i kdyby dodávky přes Ukrajinu nebyly možné. Tento projekt je v současné době ve fázi vyjednávání. Monopolní provozovatel ruských ropovodů Transněfť jedná s českými a německými partnery o realizaci tohoto záměru.54 Přestože v současnosti je význam ropovodu Družba stále značný, je pravděpodobné, že se do budoucna bude snižovat. Vzhledem k výše zmíněným problémům se sousedními státy se Rusko bude snažit hledat a vytvářet nové dodavatelské trasy, které mu zajistí nerušené dodávky ropy do Evropy. Příkladem takové trasy je například Baltský potrubní systém BPS 2. Baltský potrubní systém BPS 2 Plynulé dodávky ruské ropy do Evropy může zkomplikovat nejen Ukrajina, ale také druhá tranzitní země Bělorusko. V lednu 2007 odmítlo Rusko zaplatit Bělorusku požadované tranzitní clo za ropu vedenou přes běloruské území. V reakci na to zastavilo Bělorusko na několik dní průtok ruské ropy. Tím došlo k výpadku dodávek pro Evropu zajišťovaného ropovodem Družba. V té době začal ruský Transněfť uvažovat o realizaci nového ropovodu nazvaného BPS 2, tedy Baltic Pipeline System 2. Výstavbou tohoto potrubí dojde k obejití Běloruska a k vytvoření nové, Běloruskem neovlivnitelné, trasy ruských ropných dodávek. Práce na ropovodu BPS 2 byly zahájeny 10. června 2009. BPS 2 má být dostavěn koncem roku 2012. Náklady na jeho výstavbu se odhadují na 4 mld. USD. BPS 2 navazuje na ropovod BPS, který vede z města Timan – Pechora na západě Sibiře do Primosku. Nový BPS 2 povede z města Unecha (400 km na jihozápad od Moskvy) do přístavu Ust – Luga v Baltském moři. Dále bude ropa dopravována tankery do Evropy. Rozšířený systém ropovodů BPS bude schopen přepravit až 50 mil. tun ropy ročně, tedy 10 % z celkové 54

FINANČNÍ NOVINY: Transněfť uvažuje propojit trasy ropovodu Družba. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/transnet-uvazuje-propojit-trasy-ropovodu-druzba/755739.

40

ruské roční těžby.55 Díky BPS 2 bude možné přesměrovat tok ropy z ropovodu Družba. Tranzit přes Bělorusko ani Ukrajinu tím pádem nebude nutný. Uvedením BPS 2 do provozu Rusko získá velmi silnou pozici pro politická a ekonomická vyjednávání s oběma sousedními státy. Obejitím Běloruska i Ukrajiny také ještě více posílí své postavení největšího evropského dodavatele.

Panevropský ropovod PEOP Současným trendem v evropských státech je snaha snižovat jednostrannou závislost na ruských dodávkách, a tedy větší diverzifikace tras toků ropy. Tomuto cíli má napomoci plánovaný ropovod PEOP - PanEuropean Oil Pipeline. PEOP je ambiciózní projekt nového ropovodu, který by měl spojit Černé a Jaderské moře. Jeho trasa by měla začínat v rumunském přístavu Constanta a přes Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko by pak měla směřovat do Terstu v Itálii.56 Přesnou trasu plánovaného ropovodu znázorňuje obrázek č. 2. Obrázek č. 2: Trasa Panevropského ropovodu PEOP

Zdroj: TRANSNAFTA: PanEuropean Oil Pipeline. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.iea.org/work/2009/forum/Transnafta2.pdf.

Evropská komise a pět výše zmíněných zemí jižní Evropy podepsaly v dubnu 2007 prohlášení o výstavbě ropovodu PEOP. Nový ropovod má být dlouhý 1 310 km. Náklady na jeho vybudování dosáhnou výše přibližně 3 mld. USD. Jeho přepravní kapacita bude až 90 tun ropy ročně, to je až 1,8 mil. barelů ropy denně. Do EU bude přivádět ropu z oblasti Kaspického

55

EURACTIV: Rusko obchází Bělorusko stavbou baltského ropovodu.[on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/rusko-obchazi-belorusko-stavbou-baltskeho-ropovodu-006120. 56 EURACTIV: Ropovod v Černém moři by měl začít fungovat v roce 2012. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/ropovod-v-cernem-mori-by-mel-zacit-fungovat-vroce-2012.

41

moře, zejména z Kazachstánu a Ázerbájdžánu.57 PEOP je příkladem společného postupu zemí EU v jejich snaze o omezení své energetické závislosti na Rusku. Při podpisu deklarace o projektu PEOP se počítalo s jeho dostavěním do konce roku 2012. V současné době je jasné, že tento termín není reálný. Výstavbu zbrzdila zejména současná hospodářská krize. V některých ze smluvních států se tak s výstavbou ještě ani nezačalo. Aktuální situace je tedy následující. Z celkových plánovaných 1 310 km je postaveno pouze 460 km, z toho 400 v Chorvatsku a 60 v Srbsku. Hotovo je tedy jen 35 % z celkové plánované trasy. Na dostavbu tedy čeká ještě téměř ⅔ z trasy PEOP. Z toho je 635 km plánováno přes Rumunsko, 135 km přes Srbsko, 40 km přes Chorvatsko, 30 přes Slovinsko a 10 přes Itálii.58 Dokončení ropovodu PEOP je tedy zatím v nedohlednu.

2. 2 Toky zemního plynu 2.2.1

Síť plynovodů v Evropě – územní pokrytí Obdobně jako v případě ropy, také v případě zemního plynu se většina států Evropy

musí spoléhat na vnější dodávky této suroviny. Toky zemního plynu do států EU jsou zajišťovány sítí plynovodů. Plynovod je soustava potrubí vedoucí převážně pod zemí nebo po mořském dně. Slouží k přepravě a distribuci zemního plynu od jeho zdroje do cílové destinace. Metodická pracovní pomůcka pro oblast výkladu pojmů v plynárenství, vydaná ministerstvem pro místní rozvoj v květnu 2011, popisuje plynovodnou soustavu jako systém navzájem propojených vysokotlakých potrubí, kompresních stanic a dalších technologických objektů, zajišťujících přepravu a rozvod zemního plynu. Příručka dále rozlišuje dva druhy plynovodů. Prvním je těžební plynovod. Jedná se o plynovod, který připojuje jednotlivé výrobny plynu k přepravní či distribuční soustavě nebo k jinému těžebnímu plynovodu. Druhým typem je přímý plynovod. Tento plynovod se nepovažuje za součást přepravní či distribuční soustavy. Jedná se o plynovod dodatečně zřízený pouze pro vlastní potřebu konečného zákazníka. Slouží k dodávkám plynu z výrobny přímo k danému zákazníkovi.59 57

BRITSKÉ LISTY: Panevropský ropovod z Kazachstánu a Ázerbájdžánu.. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/33714.html. 58 TRANSNAFTA: PanEuropean Oil Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.iea.org/work/2009/forum/Transnafta2.pdf. 59 MMR: Metodická pracovní pomůcka pro oblast výkladu pojmů v plynárenství a vztahu mezi energetickým a stavebním zákonem. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=7423bf00-7be3-4b5e-82a8-df5b3627e962.

42

Plynovody lze členit nejen z výše uvedeného technického hlediska, ale také z hlediska směrů a polohy jednotlivých plynovodných tras. Lze odlišit dvě hlavní kategorie, a to plynovody procházející přes Rusko a plynovody obcházející Rusko. Posledním dělením je dělení na plynovody provozované a na plynovody plánované. Geografické rozmístění plynovodů v Evropě znázorňuje obrázek č. 3. Obrázek č. 3: Síť plynovodů v Evropě

Zdroj: ČESKÉ NOVINY: TRANSNAFTA: Evropské plynovody. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_img.php?id=101214.

Většina zemního plynu teče do Evropy z Ruska. 80 % tohoto ruského plynu přivádí do Evropy plynovod Bratrství. Plynovod je v provozu od roku 1967. Nejprve vedl z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko do České republiky na jižní Moravu. Později v 70. letech 20. století byl prodloužen dále do západní Evropy do Rakouska a Německa. Kapacita plynovodu Bratrství je 120 mld. m³ zemního plynu ročně. Většinu zbývajících dodávek ruského zemního plynu do Evropy zajišťuje plynovod Jamal – Evropa. Začíná na severu Ruska a přes Bělorusko a Polsko přivádí zemní plyn do Německa. Jamal do Evropy ročně přivádí až 30 mld. m³ plynu ročně. Ruský plyn přivádí také plynovod Novopskov – Užhorod. Tento plynovod směřuje od východní k západní hranici Ukrajiny. Plynovod Blue Stream vede pod Černým mořem z Ruska do turecké Ankary. Ročně přepraví asi 16 mld. m³ zemního plynu. Provoz plynovodu byl zahájen v listopadu 43

2005. Důvodem jeho realizace byla snaha Ruska omezit stávající tranzitní země, zejména Ukrajinu a Moldavsko. V současnosti se uvažuje o pokračování plynovodu z Turecka do Bulharska, Srbska, Chorvatska, Řecka, a Maďarska.60 Dvěma velmi významnými plynovodnými projekty jsou plánovaný plynovod North Stream a South Stream. North Stream by měl vést po dně Baltského moře z Petrohradu do Berlína. Jeho plánovaná kapacita činí 55 mld. m³ zemního plynu za rok. South Stream je později navržený plynovod, který by měl vést zemní plyn po dni Černého moře z Ruska do Itálie. Jeho přepravní kapacita by měla být 31 mld. m³ zemního plynu ročně. Částečně by tak nahradil Blue Stream.61 Následující plynovody přivádějí do Evropy zemní plyn z jiných než ruských regionů. Plynovod Netra vede z Norska, zásobuje plynem Německo a od května 2007 také Českou republiku.62 Plynovod Gazela je v současné době ve výstavbě. Jeho trasa je plánována z Německa přes Českou republiku a zpět do Německa.

63

Plánovaný plynovod

Jamal II má vést z Běloruska, přes Polsko na Slovensko. Francie, Velká Británie, Irsko a další západní země EU jsou zásobeny zejména plynem z Norska. Významným evropským producentem zemního plynu je také Nizozemsko. To zásobuje hlavně Německo, Velkou Británii a Belgii. Dánský zemní plyn teče do Německa a do Švédska. Hlavním dodavatelem zemního plynu do Španělska a Portugalska je Alžírsko.64 Nejvýznamnějším plánovaným neruským plynovodem má být plynovod Nabucco, přivádějící do zemí EU plyn z Turecka. Jeho přepravní kapacita by měla činit 30 mld. m³ zemního plynu ročně.65 Vybudování tohoto ropovodu by pomohlo EU snížit její závislost na ne vždy stabilních a spolehlivých ruských dodávkách zemního plynu. Blíže se budu plynovodu Nabucco věnovat v kapitole 3.2.1.

60

OFFSHORE TECHNOLOGY: Blue Stream Natural Gas Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.offshore-technology.com/projects/blue_stream/. 61 ČESKÉ NOVINY: TRANSNAFTA: Evropské plynovody. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_img.php?id=101214. 62 ČESKÁ TELEVIZE.CZ: Norský plyn má Česko od roku 1997. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/41121-norsky-plyn-ma-cesko-od-roku-1997/. 63 DENÍK.CZ: Plynovod Gazela: přesná trasa je tajná. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/plynovod-gazela-presna-trasa-je-tajna20120110.html. 64 ENERGY & CLIMATE CHANGE: European physical gas flows. 2008. 65 DVOREK.EU: Ruský plyn v Česku. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/clanek/rusky-plyn-v-cesku.

44

2.2.2

Význam vybraných evropských plynovodů V Evropě lze vypozorovat dva protichůdné trendy týkající se toků zemního plynu.

Na jedné straně země EU chtějí co nejvíce snížit svou závislost na dodávkách ruského zemního plynu a tedy co nejvíce diverzifikovat trasy dodávek plynu. Na straně druhé pak stojí zájem Ruska na zachování stávající pozice hlavního evropského dodavatele plynu. Rusko si chce toto postavení zabezpečit stavbou dvou nových plynovodů. Na severu Evropy plánuje Rusko vystavět plynovod North Stream, na jihu pak South Stream.

North Stream Projekt plynovodu North Stream vznikl v roce 2005. Spolupráce na něm byla dojednána mezi ruským Gazpromem, německým Wintershall, německým E.ON Ruhrgas a nizozemským Gaunie. Většinový podíl na projektu náleží ruskému Gazpromu. Z jmenovaných stran lze snadno odvodit směr a trasu plynovodu. Potrubí povede z ruského města Vyborg dnem Baltského moře do německého města Greifswald. Celková délka ropovodu bude 1 224 km.66 Trasu plynovodu North Stream znárodňuje obrázek č. 4. Obrázek č. 4: Trasa plynovodu North Stream

Zdroj: BLOGLOBALL: Blogspot. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://blogloball.blogspot.com/2011/01/le-tigri-del-baltico-nellassetto.html

Plynovod je tvořen dvěma souběžnými potrubími. Každé z nich je schopno přepravit ročně 27,5 mld. m³ zemního plynu ročně. První z těchto souběžných potrubí bylo dostavěno v červnu 2011. V provozu je od listopadu 2011. Práce na druhém

66

NORTH STREAM: The Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.nordstream.com/pipeline/.

45

z rovnoběžných potrubí započaly v květnu 2011. Stavba by měla být dokončena v posledním čtvrtletí roku 2012. Náklady na výstavbu celého plynovodu se odhadují na 7,4 mld. EUR. Zemním plynem bude tento plynovod zásobovat ruský gigant Gazprom. Gazprom již uzavřel smlouvy o dodávkách s několika velkými státy EU, především s Německem, Velkou Británií a Francií. Celkem se zavázal dodávat do EU 22,5 mld. m³ zemního plynu ročně.67 Plynovod North Stream bude mít význam i pro Českou republiku. Ruský plyn dovedený do Německa poteče dále plynovodem Opal a následně plynovodem Gazela až do ČR. Realizací této plynovodné soustavy získá ČR výhodnou pozici tranzitní země a ještě více diverzifikuje své plynovodné trasy.68 Proti plynovodu North Strem se staví Polsko. Polsko se obává, že pokud by Rusko či Bělorusko ze strategických důvodů přerušilo dodávky plynu plynovodem Jamal, zůstalo by Polsko bez plynu. Polsko proto preferuje dokončení plynovodu Jamal II a tím snížení své závislosti na plynovodu Jamal.69

South Stream Plynovod South Stream je druhým velkým ruským projektem, kterým si Rusko snaží zabezpečit nerušené dodávky zemního plynu do Evropy. Dohoda o jeho výstavbě byla podepsána v roce 2007 mezi ruským Gazpromem, italským Eni, francouzským EdF a německým Wintershall. Gazprom vlastní 50 % akcií projektu, Eni 20 %, EdF a Wintershall obě 15 % . South Stream povede ruskou ropu do jižní Evropy.70 Plynovod bude schopen ročně přepravit až 31 mld. m³ zemního plynu. South Stream bude začínat v ruském přístavním městě Beregovaya a pode dnem Černého moře povede do bulharské Varny. Podmořská trasa plynovodu bude měřit 900 km. V Bulharsku se plynovod rozdělí na dvě větve, a to na severní a jižní. Severní větev povede dále do Srbska, Maďarska, Slovinska, Rakouska a Itálie. Jižní větev odbočí do Chorvatska, Makedonie a Řecka. Stavba plynovodu by měla být zahájena v roce 2013. S dodávkami plynu by pak mohl Gazprom začít nejdříve v roce 2015. Náklady na projekt se odhadují

67

NORTH STREAM: Making of: From Pipes to Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.nord-stream.com/pipeline/construction/. 68 ESTAV: Německý plynovod Opal je dostavěn, česká Gazela se teprve rozbíhá. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/new/plynovod-opal-nemecko-dokonceni-gazela-cr-vystavba.html. 69 ČESKÁ TELEVIZE.CZ: Jamal nebo North Stream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu. [online]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/43385-jamal-nebonordstream-nemecko-a-polsko-bojuji-o-cestu-ruskeho-plynu/. 70 NOVINKY. CZ: Gazprom podepsal dohodu na stavbu plynovodu North Stream. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/244900-gazprom-podepsal-dohodu-na-stavbu-plynovodusouth-stream.html.

46

kolem 20 mld. EUR.71 Plynovod South Stream je konkurencí dalšího plánovaného plynovodu, a to plynovodu Nabucco. Nabucco má velkou podporu v mnoha zemích EU, jakožto další alternativní trasa dodávek zemního plynu do Unie. Jeho trasa je znázorněna na obrázku č. 5. Obrázek č. 5: Trasa plynovodu South Stream

Zdroj: HYDROCARBONS-TECHNOLOGY: South Stream. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.hydrocarbons-technology.com/projects/southstream/southstream1.html

2. 3 Závislost EU na tocích ropy a zemního plynu z Ruska Z rozboru rozložení a uspořádání sítě ropovodů a plynovodů v Evropě a také z analýzy produkce a spotřeby ropy a zemního plynu, uvedené v první kapitole diplomové práce, vyplývá, že většina států EU produkuje jen velmi malé množství těchto energetických surovin. Naopak jejich spotřeba je v EU značně vysoká. Vlastní zásoby ropy a zemního jsou vzhledem k evropské spotřebě nedostatečné. Tuto disparitu mezi produkcí a spotřebou musí EU pokrývat dovozem ropy i zemního plynu. EU je tak silně závislá na dodávkách primárních energetických surovin z jiných světových regionů, zejména z Ruska. Mezinárodní agentura pro energii – EIA vnímá problematiku zvyšující se energetické závislosti EU jako velmi závažnou. V roce 2008 EIA zveřejnila data poukazující na 71

SOUTH STREAM INFO: Gas Pipeline Route. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://southstream.info/index.php?id=10&L=1.

47

neustále se zvyšující závislost EU na dovozu primárních energetických zdrojů. Na základě těchto dat zpracoval také Parlamentní institut Kanceláře Poslanecké sněmovny ČR studii zabývající se vnějšími aspekty energetické bezpečnosti EU. Studie se mimo jiné věnuje zejména rostoucí energetické závislosti EU.72 Vývoj, současný stav a predikci dalšího vývoje energetické závislosti EU znázorňuje graf č. 7. Graf č. 7: Vývoj závislosti EU na dovozu fosilních paliv (v %)

Vývoj závislosti EU na dovozu fosilních paliv (v %) 100 90 80 70 60

2000

50

2010

40

2020 2030

30 20 10 0 ropa

zemní plyn

pevná paliva

celkem

Zdroj: PSP: Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie, leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-062.pdf .Vlastní zpracování.

Tento graf ukazuje rostoucí závislost EU na importu jednotlivých fosilních paliv mezi lety 2000 až 2030. Energetická závislost je číslo uváděné v procentech. Toto číslo vyjadřuje nakolik je hospodářství daného státu (nebo regionální integrace tj. EU) odkázané na dovoz energetických surovin, aby mohlo zajistit své energetické potřeby. Tato hodnota se vypočte tak, že se čistý dovoz vydělí součtem hrubé domácí spotřeby energie a vlastních zásob suroviny.73 První tři sloupce grafu znázorňují míru závislosti EU na dovozu jednotlivých energetických surovin, tedy ropy, zemního plynu a pro úplnost také pevných paliv.

72

PSP: Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie, leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-062.pdf . 73 EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA. Energy dependence. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&pcode=tsdcc310&language=en&toolbo x=data.

48

Poslední sloupec pak ukazuje celkový vývoj závislosti EU na dovozech primárních energetických surovin. Hlavním trendem, pozorovatelným na grafu, je permanentní nárůst závislosti EU u všech dovážených energetických surovin. Nejsilněji je EU závislá na dovozu ropy. Z vlastních velmi malých zásob není EU schopna uspokojit svou potřebu ropy. Již v roce 2000 dosahovala tato závislost 79 %. Energetická závislost na cizí dovážené ropě se, i přes toto značně vysoké číslo, dále zvyšuje. V roce 2010 dosáhla hodnoty 81 %. V současnosti se pohybuje okolo 82 %. Dle předpovědi EIA se bude s postupným vyčerpáváním vlastních omezených zásob a stále stoupající spotřebou ropy závislost EU na dovážené ropě zvyšovat i v následujících dvou desetiletí. V roce 2020 dosáhne tato závislost 91 % a do roku 2030 se pravděpodobně zvýší až na velmi vysokých 93 %.74 Hlavní trend vývoje závislosti EU na dovozu zemního plynu je stejný jako u ropy. I závislost na mimounijních dovozech zemního plynu se v průběhu sledovaného období zvyšuje. Avšak závislost na dovozech zemního plynu se zvyšuje mnohem rychleji, nežli tomu bylo ve stejném období u ropy. Vlastní zásoby zemního plynu jsou také nízké. Na rozdíl od ropy však pokryjí větší procento unijní potřeby. V roce 2000 byla EU na dovozu zemního plynu závislá pouze ze 49 %. Během dalších deseti let se však tato závislost zvýšila o celých 12 %. V roce 2010 tak činila již 61 %. V současné době dosahuje hodnoty okolo 63 %. Pro budoucnost má využívání zemního plynu jakožto energetické suroviny větší potenciál než ropa. Stále lze očekávat objevení nových nalezišť zemního plynu a následně také rozšiřující se možnosti jeho využití. Spotřeba zemního plynu v budoucnu rychle poroste. Těmto předpokladům odpovídá i již uvedený graf č. 7. Vzhledem k větší budoucí poptávce po zemním plynu predikuje EIA zvýšení dovozů zemního plynu do EU a tím také vysoké zvýšení závislosti na těchto dovozech. Do roku 2020 může dojít k zvýšení závislosti EU na dovozech zemního plynu až o 20 %, tedy až na 80 %. Do roku 2030 by pak tato závislost mohla dosáhnout až 84 %.75 Pro úplnost graf č. 7 uvádí také zvyšování závislosti EU na dovozech pevných paliv jako jsou uhlí, koks nebo brikety. Trend je stejný jako u předchozích dvou surovin. Rozdílem je, že vlastní unijní zásoby pevných paliv jsou vyšší než zásoby ropy a zemního plynu. Proto závislost na dovozech této energetické suroviny vykazuje nižší hodnoty.

74

PSP: Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie, leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-062.pdf . 75 PSP: Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie, leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-062.pdf .

49

Přesto se dle EIA může závislost EU na dovozech pevných paliv zvýšit mezi lety 2000 až 2030 z 31 % až na 58 %, tedy o celých 27 %. Poslední sloupec grafu č. 7 znázorňuje celkovou míru závislosti EU na dovozu fosilních paliv. Celkové zvyšování závislosti je odrazem nárůstu závislosti EU na dovozech jednotlivých energetických surovin. V roce 2000 pokrývala EU vlastními zdroji energetických surovin přibližně polovinu své spotřeby. Závislá na dovozech byla z 49 %. V roce 2010 dosáhla 57 %. V současnosti se závislost EU na dovozech fosilních paliv pohybuje těsně pod hranicí 60 %. Do roku 2020 se očekává nárůst závislosti na 62 % a do roku 2030 na 65 %.

Důvody tohoto celkového zvýšení závislosti na dovozech

energetických surovin jsou zejména zvyšování energetické náročnosti EU, ubývání zásob vlastních energetických zdrojů a tedy nárůstu poptávky po primárních energetických surovinách.76 V jednotlivých státech EU je však energetická závislost značně rozdílná. Nejvyšších hodnot dosahuje energetická závislost na dovozech na Kypru, Maltě či v Lucembursku. Tyto státy jsou závislé na dovozech energetických surovin z více než 98 %. Naproti tomu Česká republika, Estonsko, Rumunsko či Velká Británie dosahují ze států EU nejnižší energetické závislosti. Jejich závislost se pohybuje v rozmezí mezi 20 % až 27 %. Nejnižší, zápornou energetickou závislost má v EU Dánsko. Její hodnota je -18,8 %. Záporná energetická závislost značí, že Dánsko není vůbec závislé na dovozu energetických surovin. Naopak znamená, že Dánsko pokryje své energetické potřeby z vlastních zdrojů a přebytečné zásoby vyváží.77 Dánsko je v EU výjimkou, většina zemí EU je na dodávkách energetických surovin z mimounijních regionů výrazně závislá. Z rozložení světových zásob ropy a zemního plynu i ze směrů tras ropovodů a plynovodů je zřejmé, že většina ropy a zemního plynu přitéká do EU právě z Ruska. Vzhledem ke geografické blízkosti Ruska a velkým ruským zásobám těchto surovin je Rusko nejvýznamnějším dodavatelem ropy i zemního plynu do EU. Lze tedy konstatovat, že EU je na tocích ropy i zemního plynu z Ruska značně závislá. Proto se v této části práce budu zabývat závislostí EU na ruských dovozech zmíněných energetických surovin. Dále pak uvedu problémy z této závislosti vyplývajících.

76

ŠTĚRBA, V., Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie, str. 6., leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-062.pdf . 77 EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA. Energy dependence. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&pcode=tsdcc310&language=en&toolbo x=data.

50

2.3.1

Závislost EU na dovozu ropy z Ruska V současné době vlastní produkce ropy EU představuje pouze 18 % z celkem

potřebného množství. Z 82 % je tak EU odkázána na dovozy této suroviny. Graf č. 8 ukazuje, odkud pochází ropa využívaná v EU, tedy hlavní dodavatele ropy do EU. Graf č. 8: Dodavatelé ropy využívané v EU (r. 2011)

Dodavatelé ropy využívané v EU Nigérie Irák 3% 2%

Kazachstán 3% Alžírsko 3%

ostatní 10%

EU 18%

Írán 5% Rusko 26%

Libye 8% Saúdská Arábie 9%

Norsko 13%

Zdroj: EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf. Vlastní zpracování.

Hlavním a největším dodavatelem ropy do EU je Rusko. Import ruské ropy představuje více než ¼, tedy celých 26 %, z celkového množství ropy využívaného v EU. Hlavními státy závislými na tocích ruské ropy jsou především státy střední a jihovýchodní Evropy, ze západoevropských států pak Německo. Ruská ropa tedy zásobuje zejména Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Nutno ale dodat, že ruská ropa je v určitém množství ropovodnou sítí rozváděna v podstatě do všech států EU.78 Druhým největším dovozcem ropy do EU je Norsko. Z Norska plyne do EU 13 % dovozů ropy. Norsko svojí ropou zásobuje hlavně Velkou Británii, Irsko, Francii, země Beneluxu a dále také ostatní skandinávské země.79

78

EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf. 79 EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf.

51

Zbylých 43 % potřebné ropy je do EU dováženo z mimoevropských regionů. Z asijských nalezišť je do EU dováženo 19 % ropy. Z toho 9 % ze Saúdské Arábie, 5 % z Íránu, 3 % z Kazachstánu a 2 % z Iráku. 14 % ropy pochází z Afriky, zejména z Libye (8 %), Alžírska (3 %) a Nigérie (3 %).80 S výjimkou Kazachstánu se jedná o ropné dodavatele, kteří jsou členy mezinárodní organizace OPEC. Ropa ze zemí OPEC plyne v EU hlavně do Francie, Portugalska, Španělska, Itálie, Rakouska, ale též do Německa a zemí Beneluxu.81 Zbývajících 10 % ropy využívané v EU pak pochází z ostatních světových nalezišť. Pro EU jsou nejvýznamnější ropné dodávky z Mexika, plynoucí do Španělska, dále dodávky z Brazílie, plynoucí do Portugalska, či dodávky z Ázerbájdžánu, plynoucí do České republiky.82 Z výše uvedeného vyplývá, že nejvýznamnějším ropným dodavatelem EU je Rusko. V současnosti Rusko denně vyveze více než 7,6 mil. bbl ropy.83 Přibližně 80 % této ropy teče do států EU, především pak do Německa a Nizozemska. 12 % ruské ropy je určeno pro asijské trhy, 6 % pro trhy Severní a Jižní Ameriky. Zbylá 2 % vyváží Rusko do Afriky a Austrálie.84 Graf č. 9 znázorňuje vybrané státy EU, které v současnosti dovážejí největší množství ruské ropy. Hodnoty ropných dovozů jsou uváděny v tisících barelů ropy za den.

80

EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf. 81 EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf. 82 EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf. 83 Rusko je, po Saúdské Arábii, druhým největším světovým exportérem ropy. Třetí místo patří Íránu. 84 EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf.

52

Graf č. 9: Vybrané státy EU dovážející ruskou ropu (r. 2010)

Vybrané státy EU dovážející ruskou ropu Česká republika Slovensko Švédsko Španělsko Litva Finsko

tis. bbl ropy/den

Itálie Francie Polsko Nizozemsko Německo 0

100

200

300

400

500

600

700

800

Zdroj: EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf. Vlastní zpracování.

Z grafu č. 9 je patrné, že největším unijním dovozcem ruské ropy je Německo. Německo, ekonomická a průmyslová velmoc EU, se vyznačuje vysokou spotřebou ropy, jakožto nezbytné energetické suroviny. Denně tak z Ruska do Německa přitéká 702 tis. bbl ropy. Toto množství značně převyšuje dovozy ruské ropy do jiných zemí EU. Druhým největším odběratelem ruské ropy je Nizozemsko. Nizozemsko denně dováží 520 tis. bbl ruské ropy. Třetím nejvýznamnějším unijním dovozcem ruské ropy je pak Polsko. Denní dovoz do Polska činí 375 tis. bbl ruské ropy.85 Import ruské ropy do ostatních zemí EU je oproti prvním třem zemím o poznání nižší. Dovozy Francie, Itálie a Finska se pohybují v rozmezí mezi 200 až 260 tis. bbl ruské ropy za den. Litva, Španělsko či Švédsko dovážejí denně mezi 140 až 180 tis. bbl ruské ropy. Slovensko odebírá denně 115 tis. bbl ropy původem z Ruska, Česká republika pak 109 tis. bbl ruské ropy.86

85

EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf. 86 EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf.

53

2.3.2

Závislost EU na dovozu zemního plynu z Ruska Po ropě je zemní plyn druhou nejdůležitější energetickou surovinou EU. Vzhledem

k jeho vysoké spotřebě a malým vlastním zdrojům je EU závislá na jeho dovozu. V současné době vlastní produkce zemního plynu vystačí EU pouze na 37 % z celkem potřebného množství. Z 63 % je tak EU odkázána na dovozy této suroviny. Graf č. 10 ukazuje, odkud pochází zemní plyn využívaný v EU, tedy hlavní dodavatele zemního plynu do EU. Graf č. 10: Dodavatelé zemního plynu využívaného v EU (r. 2011)

Dodavatelé zemního plynu využívaného v EU

Rusko 29%

EU 37%

ostatní 2% Katar 1% Nigérie 1%

Alžírsko 13%

Norsko 17%

Zdroj: EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/gas/doc/qregam_2011_quarter3.pdf . Vlastní zpracování.

Hlavním a největším dodavatelem zemního plynu do EU je Rusko. Import ruského zemního plynu představuje 29 % z celkového množství plynu využívaného v EU.

87

Hlavními státy, závislými na tocích ruského zemního plynu, jsou především státy severovýchodní, střední a jihovýchodní Evropy, ze západoevropských států pak Německo. Ruský zemní plyn tedy zásobuje zejména Estonsko, Lotyšsko, Litvu, dále pak Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.88 Stejně jako ruská ropa, tak i ruský zemní plyn je plynovodnou sítí rozváděn do velké většiny států EU.

87

EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf. 88 EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf.

54

Druhým největším dodavatelem zemního plynu do EU je Norsko. Z Norska plyne do EU 17 % dovozů zemního plynu. Norsko svým zemním plynem zásobuje hlavně Velkou Británii, Německo, Francii, země Beneluxu, ale také Českou republiku nebo Rakousko.89 Zbylých 17 % potřebného zemního plynu je do EU dováženo z mimoevropských regionů. Z afrických nalezišť je do EU dováženo 14 % ropy. Z toho 13 % z Alžírska a 1 % z Nigérie. Dodávky alžírského zemního plynu vedou především do Portugalska, Španělska, Francie, Velké Británie, Beneluxu a do Itálie. Z Nigerie dováží zemní plyn Portugalsko. Asijský Katar dodává do EU 1 % z celkového unijního importu zemního plynu. Tento plyn teče hlavně do Španělska a Velké Británie.90 Zbývající 2 % zemního plynu využívaného v EU pak pochází z ostatních světových nalezišť. Pro EU jsou nejvýznamnější dodávky zemního plynu z Libye do Itálie, či z Egypta do Španělska či Velké Británie.91 Z výše uvedeného vyplývá, že stejně jako v případě ropy, tak i v případě zemního plynu je EU závislá zejména na dovozech plynu z Ruska. Rusko, jakožto největší světový exportér zemního plynu, vyveze ročně téměř 200 mld. m³ zemního plynu. Přibližně ⅔ tohoto zemního plynu tečou do států EU, především do Německa a Itálie. 30 % ruského zemního plynu je určeno pro země SNS, zejména Bělorusko a Ukrajinu. Do ostatních světových oblastí, například Turecka, se dováží pouze minimální množství ruského zemního plynu.92 Graf č. 11 znázorňuje vybrané státy EU, které v současnosti dovážejí největší množství ruského zemního plynu. Hodnoty dovozů zemního plynu jsou uváděny v miliardách m³ zemního plynu za rok.

89

EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf. 90 EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf. 91 EC.EUROPA: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf. 92 EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf.

55

Graf č. 11: Vybrané státy EU dovážející ruský zemní plyn (r. 2010)

Vybrané státy EU dovážející ruský zemní plyn Slovensko Rakousko Česká republika Polsko mld. m³ zemního plynu/rok

Maďarsko Francie Itálie Německo 0

5

10

15

20

25

30

35

Zdroj: EC.EUROPA: EU energy and transport in figure. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/publications/statistics/doc/2010_energy_transport_figures.pdf. Vlastní zpracování. Zdroj: EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf. Vlastní zpracování.

Z tohoto grafu je patrné, že největším unijním dovozcem ruského zemního plynu je Německo. Obdobně jako v případě dovozu ruské ropy, tak i v případě dovozu zemního plynu se Německo vyznačuje nejvyšší spotřebou zemního plynu v EU. Ročně tak z Ruska do Německa přitéká 31 mld. m³ zemního plynu. Toto množství značně převyšuje dovozy ruského zemního plynu do jiných zemí EU. Druhým největším odběratelem ruského zemního plynu je Itálie. Itálie ročně dováží 21 mld. m³ ruského zemního plynu. Třetím nejvýznamnějším unijním odběratelem ruského plynu je pak Francie. Roční dovoz do Francie ale činí pouhých 8 mld. m³ ruského zemního plynu.93 Import ruského zemního plynu do ostatních zemí EU je oproti prvním dvěma zemím o poznání nižší. Dovozy Maďarska a Polska dosahují hodnoty 7 mld. m³ ruského plynu ročně. Česká republika dováží ročně 6 mld. ³ ruského zemního plynu. Rakousko a Slovensko odebírají ročně 5 mld. m³ zemního plynu původem z Ruska.94

93

EC.EUROPA: EU energy and transport in figure. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/publications/statistics/doc/2010_energy_transport_figures.pdf. 94 EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf.

56

2.3.3

Současná energetická závislost EU na ruské ropě a zemním plynu Výše uvedené poznatky o závislosti EU na ruských dodávkách jak ropy tak i

zemního plynu přehledně shrhuje obrázek č. 6. Obrázek č. 6: Současná závislost vybraných členů EU na ruském zemním plynu a ropě

Zdroj: Hospodářské noviny. IHNED. CZ: Bez ruské ropy to nejde. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27003260-bez-ruske-ropy-to-v-unii-nejde.

Již bylo zmíněno, že celková energetická závislost EU na dovozu fosilních paliv je velmi vysoká. Pro připomenutí lze uvést, že současná závislost EU na veškerých dovozech ropy z mimounijních regionů činí 82 %. Závislost EU na dovozu zemního plynu z jiných regionů než EU činí aktuálně 63 %. Obrázek č. 6 ukazuje, jak vysoká je současná závislost vybraných států EU na dovozu ropy a zemního plynu výhradně z Ruska. Znázorňuje energetickou závislost EU pouze na jediném, největším, dodavateli. Hodnoty udávající míru této závislosti jsou proto nižší než hodnoty celkové energetické závislosti EU. Ve srovnání s ostatními dovozci ropy a plynu do EU jsou však hodnoty závislosti na obou

57

ruských energetických surovinách velmi vysoké. EU je tedy celkem závislá na ruské ropě ze 20 %, na ruském zemním plynu je EU závislá ze 40 %. Velikost energetické závislosti jednotlivých členských zemí EU se značně liší. Její hodnota se odvíjí od energetické strategie a politiky daného státu. V souladu se svou energetickou strategií státy buď podporují nebo nepodporují sankce proti ruským energetickým dodávkám. Státy, které podporují tyto sankce, jsou na dovozu ruských energetických surovin jen velmi málo závislé či zcela nezávislé. Tyto státy řeší své energetické potřeby z jiných, nežli ruských, zdrojů. K takovýmto státům patří hlavně Velká Británie a Nizozemsko. Velká Británie i Nizozemsko jsou zcela nezávislé na ruském zemním plynu. Na ruské ropě je Velká Británie závislá pouze z 12 %, Nizozemsko pak ze 30 %. Státy EU, které nepodporují sankce proti ruským energetickým dodávkám, jsou na těchto dodávkách závislé velmi silně. Mezi takovéto státy patří například Slovensko nebo Maďarsko. Slovensko je na ruské ropě závislé z 99 %. Na ruském zemním plynu je Slovensko závislé zcela (100 %). Maďarsko je na ruské ropě závislé z 87 %, na ruském zemním plynu pak ze 65 %. Míra závislosti ostatních států EU se většinou pohybuje mezi těmito extrémními hodnotami.95 Zajímavostí je Litva, která ačkoli podporuje sankce proti ruským dodávkám, je na nich téměř stoprocentně závislá. To lze vysvětlit geografickou blízkostí Litvy a historickými a ekonomickými vazbami na silné Rusko. Opačná je situace ve Francii a Itálii. Tyto země nepodporují sankce proti Rusku, přestože je jejich závislost na ruských dovozech malá. To je způsobeno tím, že tyto země dovážejí ropu a zemní plyn z jiných světových regionů. Ropa plyne do Francie a Itálie především ze zemí OPEC, zemní plyn pak z Norka, či Alžírska. Německo, největší unijní dovozce ruské ropy i zemního plynu, je na ruských energiích závislé přibližně z jedné třetiny. Rakousko je závislé hlavně na ruském plynu, a to z 67 %. Na ruskou ropu je Rakousko odkázáno jen z 15 %. Polsko je vysoce závislé na ruské ropě. Tato závislost činí 90 %. Na ruský plyn je Polsko odkázáno z 46 %. Česká republika je na ruských energetických dodávkách závislá poměrně silně. Závislost ČR na ruské ropě činí 65 %, závislost na ruském zemním plynu činí 78 %.96 Lze konstatovat, že závislost EU jako celku je na ruských energetických dodávkách vysoká. V případě jednotlivých států platí, že energetická závislost na Rusku je nižší 95

Hospodářské noviny. IHNED. CZ: Bez ruské ropy to nejde. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27003260-bez-ruske-ropy-to-v-unii-nejde. 96 Hospodářské noviny. IHNED. CZ: Bez ruské ropy to nejde. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27003260-bez-ruske-ropy-to-v-unii-nejde.

58

v zemích západní Evropy a vyšší v zemích východní Evropy. Do budoucna by se proto EU měla snažit o adekvátní diverzifikaci dovozů těchto primárních energií. Vhodné by bylo pokusit se snížit svou závislost jak na ruské ropě, tak i na zemním plynu, a jednat o alternativních dovozech i s ostatními státy vyvážejícími tyto suroviny. Správnou diverzifikací dodavatelů by EU dosáhla nižší energetické závislosti, větší stability své energetické situace a předcházela by problémům z této přílišné závislosti vyplývajícími. Vybraným problémům toků ropy a zemního plynu z Ruska je věnována následující kapitola.

2.3.4

Problémy toků ropy a zemního plynu z Ruska do EU Z analýzy závislosti EU na dodávkách ruských energetických surovin vyplývá, že

v současné době je EU dvakrát více závislá na ruském zemním plynu (ze 40 %), nežli na ruské ropě (ze 20 %). Hlavním problémem vyplývajícím z této závislosti je možnost Ruska omezit či zastavit své energetické dodávky do EU. Pro případ omezení dodávek ropy, disponuje EU určitým množstvím strategických ropných zásob, kterými by kratší výpadek dodávek z Ruska pokryla. Částečně by EU mohla takový výpadek kompenzovat také dodávkami ropy z Norska nebo zemí OPEC. Delší zastavení dodávek by však způsobilo celé EU značné problémy. Na ruském zemním plynu je EU závislá ještě mnohem silněji. Některé členské země jsou na ruský plyn odkázány stoprocentně. Státy jako Slovensko, Litva či Bulharsko by již při několikadenním zastavení dodávek ruského plynu nebyly schopny tento plyn nahradit z jiného zdroje. Vybraným problémům, které jsou způsobeny výpadky dodávek ropy či zemního plynu, je věnována tato kapitola. Omezení dodávek ropy z Ruska do České republiky, červenec – prosinec 2008 Ve druhé polovině roku 2008 došlo k zásadnímu poklesu dodávek ruské ropy ropovodem Družba do České republiky. Nejkritičtější byla situace v červenci, kdy Rusko dodalo pouze 52 % ze sjednaného množství ropy. V průběhu srpna a září 2008 se tyto dodávky sice zvýšily na 80 % sjednaného množství ropy, ale v říjnu došlo opět k jejich propadu na pouhých 64 % z celkem nasmlouvaného množství. Do prosince 2008 se pak ropné dodávky stabilizovaly na dojednané výši. Celého půl roku ale byly do ČR dodávány přibližně jen tři čtvrtiny přislíbeného množství ruské ropy.

59

Důvodem, kterým Rusko vysvětlilo tento významný výpadek v dodávkách ropy, byly technické problémy na ropovodu Družba. Jako možný důvod výpadku přichází však v úvahu také nesouhlas Ruska s podpisem smlouvy mezi ČR a USA o vybudování amerického radaru v Brdech. České republice se ale podařilo omezení dodávek ruské ropy úspěšně zvládnout. Nedodaná ropa byla nahrazena ropou z českých strategických zásob držených pro podobné nouzové případy, dále se Česká republika dohodla se společnostmi provozujícími ropovody TAL a IKL o navýšení dodávek ropy z italského přístavu v Terstu. Takto Česká republika zcela nahradila výpadek ruské ropy z ropovodu Družba. Byla tak zajištěna ropná bezpečnost ČR a v praxi se ověřil význam a potřeba diverzifikace ropovodné sítě.97 Zastavení ruských dodávek zemního plynu přes Ukrajinu, leden 2009 V prvních lednových dnech roku 2009 vypukla ukrajinsko-ruská plynová krize. Tato krize měla kořeny již na počátku roku 2006, kdy Rusko zvýšilo Ukrajině ceny za dodávky plynu. Ukrajina nové ceny odmítla přijmout, a proto Rusko na 5 dní zastavilo své dodávky plynu. K dalšímu omezení dodávek ruského plynu na Ukrajinu došlo v březnu 2008. Důvodem byl ukrajinský dluh za ruský plyn z minulého roku a neochota Ukrajiny podepsat novou smlouvu týkající se zvýšení cen dodávek ruského plynu. Toto omezení dodávek trvalo čtyři dny. Skončilo dohodou mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem na nové smlouvě a dvojnásobně vyšších cenách dováženého ruského zemního plynu. V listopadu 2008 však Rusko předložilo Ukrajině požadavek na další zvýšení cen plynu a snížení ruských poplatků Ukrajině za tranzit ruského plynu do EU. Ukrajina tyto požadavky odmítla. Gazprom tedy 1. ledna 2009 citelně omezil tok plynu na Ukrajinu. Toto omezení dodávek se ukázalo jako problém postihující nejen Ukrajinu, ale také většinu států EU. Přes Ukrajinu je do EU přiváděno 80 % dodávek zemního plynu z Ruska. Tyto dodávky byly úplně přerušeny 7. ledna 2009. Státy EU tak zůstaly odkázány na plyn ze svých podzemních zásobníků a na dodávky z jiných oblastí, zejména z Norska.98 Toky plynu do EU se podařilo zcela obnovit po dvou týdnech vyjednávání mezi ukrajinskou premiérkou Tymošenkovou a ruským premiérem Putinem. Hlavním zájmem Ukrajiny bylo sjednat nižší, než Ruskem navrhované, ceny dodávek plynu a zvýšit ruské tranzitní poplatky. Ukrajina spoléhala na to, že tlak EU na obnovení dodávek plynu, donutí 97

ŘÍMAN, M., Úloha ropy a zemního plynu v energetickém mixu ČR a krize v jejich dodávkách, 2009. [online]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: download.mpo.cz/get/37698/42053/502859/priloha001.ppt. 98 EUROSKOP.CZ: TICHÝ, L., Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize. [on-line]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/.

60

Rusko souhlasit s navrhovanými cenami. Naopak Rusko se snažilo EU přesvědčit o tom, že Ukrajina není spolehlivý a důvěryhodný energetický dodavatel. Rusko tak chtělo upozornit na alternativní dodavatelské trasy zemního plynu do EU, zejména na své projekty North Stream a South Stream, neprocházející přes území Ukrajiny. Nakonec byla mezi Tymošenkovou a Putinem podepsána dohoda, v níž se Ukrajina zavázala platit Rusku 360 USD za 1000 m³ zemního plynu. Tranzitní poplatky Ruska byly sjednány v nezměněné výši, tedy 1,7 USD za tranzit 1000 m³ plynu na 100 km.99 Ukrajinsko-ruská plynová krize potvrdila, že EU je příliš silně odkázána na ruský zemní plyn, proudící do EU přes nestabilní Ukrajinu. Proto by EU měla pracovat na snížení své energetické závislosti na Rusku a na hledání alternativních možností dodávek nejen zemního plynu, ale i ropy. Dle níže uvedeného zdroje jsou možné kroky ke zvýšení energetické bezpečnosti EU následující: 1. Dojednání spolehlivého a vzájemně výhodného energetického partnerství mezi EU a Ruskem. 2. Posílení a zlepšení energetických vztahů s Ukrajinou, jakožto důležitou tranzitní zemí. 3. Shoda na společné energetické politice EU. 4. Diverzifikace energetických dodávek (plynovod Nabucco, plynovod White Stream, zkapalněný plyn z Alžírska, Nigérie, Kataru). 5. Zvýšení energetických dodávek ze zemí OPEC či zemí Střední Asie. 6. Vyšší využívání ostatních energetických zdrojů (jaderná energie, přírodní obnovitelné zdroje).100 Zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU, energetické politice EU a možnostem snižování energetické závislosti EU na Rusku je věnována třetí kapitola mé diplomové práce.

99

EUROSKOP.CZ: TICHÝ, L., Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize. [on-line]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/. 100 EUROSKOP.CZ: TICHÝ, L., Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize. [on-line]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/.

61

3 Zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU, perspektivy 3. 1 Energetická politika EU Energetická politika patří mezi nejdůležitější politiky EU. Hlavními cíli této politiky jsou zajišťování bezpečnosti a stability energetických toků do EU, usilování o liberalizaci a stabilitu evropských energetických trhů a snižování energetické závislosti EU zejména na Rusku. Důležitým tématem dnešní energetické politiky EU jsou také obnovitelné zdroje energie (OZE) a jádro, které jsou vnímány jako alternativa k rychle ubývajícím fosilním zdrojům energie, především ropě a zemnímu plynu. Kořeny energetické politiky EU lze spatřovat již v Pařížské smlouvě z roku 1951. Touto smlouvou bylo založeno Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO). ESUO bylo vytvořeno podle koncepce Roberta Shumana, francouzského ministra zahraničních věcí, který vnímal energetiku jako zásadní odvětví pro budoucí ekonomickou prosperitu Evropy. ESUO mělo dva hlavní úkoly. Prvním úkolem bylo zabránění další válce a zajištění mírové spolupráce mezi Francií a Německem ve strategické oblasti energetiky. Druhým úkolem bylo vytvoření společného trhu pro obchodování s uhlím a ocelí, a tím snížení nezaměstnanosti a zvýšení životní úrovně v zúčastněných státech. Smlouva o ESUO vyjmula uhelný a ocelářský průmysl z kompetence jednotlivých států a podřídila je společným orgánům ESUO. Mezi členskými státy (Francie, Německo, Itálie, Benelux) byla zrušena cla a vývozní kvóty na uhlí a ocel, byl umožněn volný pohyb pracovních sil v energetickém průmyslu, byly odstraněny subvence vlád jednotlivých států na energetické suroviny a vznikl jednotný cenový a tarifní sazebník. Smlouva o ESUO byla uzavřena na dobu určitou, na 50 let. Platnost smlouvy vypršela v roce 2002. Od této doby je problematika energetiky zajišťována smluvní úpravou spadající do prvního pilíře EU.101 Druhou významnou smlouvou pokládající základy evropské energetické politiky byla smlouva o Euratom – Evropském společenství pro atomovou energii. Euratom byl založen Římskými smlouvami v roce 1957. Zakládajícími státy byly stejně jako v případě ESUO Francie, Německo, Itálie a země Beneluxu. Doba platnosti smlouvy o Euratom nebyla předem vymezena, smlouva je tedy stále v platná. V současnosti je tato agenda podrobněji upravena smlouvou o Evropské unii. Hlavními úkoly Euratomu jsou 101

EUROSKOP: Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/285/sekce/e-f/.

62

koordinace a dohled nad nevojenským výzkumem a vývojem v jaderné energetice, vytváření podmínek pro společný trh s jaderným palivem, dohled nad jaderným průmyslem a ochrana zdraví obyvatelstva. Euratom smluvně zakotvuje také postup při nakládání s jaderným palivem, postup při poskytování investic a půjček do jaderného průmyslu a jednotný postup vůči třetím zemím.102 Euratom je vlastníkem štěpného jaderného materiálu, nacházejícího se v členských státech. Jednotlivé státy disponují jen právem na jeho užívání. Na zajištění distribuce a zásobování jaderným materiálem dohlíží Evropská komise. Přes původní ambice nebyl dosud vytvořen jednotný vnitřní trh s jadernou energií.103 Do 90. let nedošlo v rámci EU k podrobnější smluvní úpravě energetické politiky. V polovině 90. let se energetické politice znovu dostalo větší pozornosti zejména v souvislosti s úvahami o vytvoření jednotného vnitřního trhu EU. Byla přijata řada směrnic upravujících hlavně obchodování s energetickými surovinami, především zemním plynem. Další směrnice pak harmonizovaly těžbu a distribuci energetických surovin. Tato legislativní úprava měla směřovat k začlenění energetického průmyslu do jednotného vnitřního trhu EU a k vytvoření jeho právně – regulačního zajištění.104 Další pokusy o právní zakotvení energetické politiky EU proběhly na počátku nového tisíciletí. Roku 2000 byla Evropskou komisí vydána první Zelená kniha o energetické bezpečnosti EU. Cílem Zelené knihy bylo vymezení pravidel vzájemné spolupráce států EU pro oblasti energetiky a stanovení jednotného postupu vůči mimounijním energetickým partnerům EU. Motivem vydání této právní úpravy byla zejména snaha snížit energetickou závislost EU na dodávkách ropy a zemního plynu z Ruska. Druhou Zelenou knihu s podtitulem „Směrem k evropské strategii pro bezpečnost energetických dodávek“ navrhla Evropská komise v roce 2001. Cílem druhé Zelené knihy bylo zavedení jednotné a systematické spolupráce v oblasti energetiky, směřující k zvýšení energetické bezpečnosti EU. Jako prostředky vedoucí k tomuto cíli byly stanoveny postupná liberalizace společného trhu s energiemi a korektní hospodářská soutěž. V případě obou Zelených knih však zůstalo pouze u těchto nezávazných návrhů. Členské státy se odmítly vzdát svých vlastních energetických politik a implementovat navrhovaná

102

EUROSKOP: Evropské sdružení pro atomovou energii (Euratom). [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/285/sekce/e-f/. 103 SAGIT: Euratom. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_055.htm. 104 VEBER, V., VÍT, K.: Energie jako faktor mezinárodních vztahů – Jaké řešení nabízí EU?. 2006. s. 24.

63

pravidla do svého práva formou závazných směrnic.105 Přes tento partikulární neúspěch pracovala i nadále Evropská komise na přípravě rámce společné energetické politiky EU. Největším problémem, kterému měla společná energetická politika čelit, byla příliš vysoká energetická závislost EU. V roce 2006 představila Evropská komise další Zelenou knihu „Evropskou strategii pro udržitelnou konkurenceschopnost a bezpečnou energii“.106 Přínosem této Zelené knihy bylo vymezení hlavních oblastí budoucí společné energetické politiky EU. Těmito oblastmi byly: diverzifikace a bezpečnost energetických dodávek do EU, spolupráce s dodavatelskými a tranzitními zeměmi, efektivní kompenzace výpadků vnějších energetických dodávek, vnější působnost energetické politiky a energetická politika jakožto faktor rozvoje EU.107 Velký význam pro podobu energetické politiky EU mělo také přijetí Lisabonské smlouvy. Znění Smlouvy o Ústavě pro Evropu bylo schváleno v roce 2004. Smlouva o Ústavě pro Evropu obsahuje důležitou kapitolu věnovanou evropské energetické politice. V kapitole jsou vymezeny hlavní cíle energetické politiky, její institucionální zabezpečení a pravidla pro vydávání závazných směrnic a nařízení, směřující k jejich realizaci. Smlouva o Ústavě pro Evropu byla základem pro Lisabonskou smlouvu. Lisabonská smlouva byla podepsána dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována všemi státy byla 3. listopadu 2009 a v platnost vstoupila 1. prosince 2009.108 Před přijetím Lisabonské smlouvy bylo fungování energetické politiky EU zabezpečováno interdimenzionálně. To znamená, že energetická problematika byla řešena v rámci jiných evropských politik. Těmito politikami byly například vnější a vnitřní obchodní politika, ekologická politika, politika celní či politika ochrany hospodářské soutěže.109 Lisabonská smlouva tak zařazuje energetickou politiku mezi společné a sdílené pravomoci EU jako celku. Členské státy tedy přenesly část svých rozhodovacích pravomocí na EU. V jejich pravomoci tak zůstala pouze ta část energetické agendy, kterou EU nevykonává. Členské státy mohou i nadále rozhodovat o využívání svých energetických zdrojů nebo určovat poměr jednotlivých energetických zdrojů ve svém energetickém mixu. Na společné unijní orgány přechází zejména ta energetická agenda, která je na úrovni jednotlivých států obtížně řešitelná. Patří 105

VEBER, V., VÍT, K.: Energie jako faktor mezinárodních vztahů – Jaké řešení nabízí EU?. 2006. s. 25. EUROPA.EU: Zelené knihy. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://europa.eu/documentation/official-docs/green-papers/index_cs.htm. 107 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J. a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 2008. s. 148 – 149. 108 EUROPA.EU. Lisbon Treaty. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/index_cs.htm. 109 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J. a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 2008. s. 93. 106

64

sem zejména postup při řešení energetických krizí, například při závažnějším výpadku energetických dodávek. Lisabonská smlouva vymezuje čtyři hlavní body evropské energetické politiky: 1. Zabezpečení bezproblémového vnitřního i vnějšího trhu s energiemi. 2. Zajištění energetické bezpečnosti EU, zejména bezpečnosti jejích energetických dodávek. 3. Podporování

energetických

úspor,

šetření

s energiemi,

vyšší

využívání

obnovitelných energetických zdrojů. 4. Efektivní propojování evropských energetických sítí.110 Hlavními institucemi, které mají pravomoci vydávat právní předpisy k dosahování uvedených bodů, jsou Evropský parlament a Rada ministrů. Evropský parlament i Rada ministrů jsou povinny své legislativní aktivity konzultovat s Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem. Zmíněné energetické priority musí být realizovány v rámci jednotného vnitřního trhu s energiemi, s ohledem na zachování či zlepšení životního prostředí a v souladu se zásadou solidarity mezi státy. Nejdůležitějším přínosem Lisabonské smlouvy má být společný postup při zajišťování stability energetického trhu EU.111 Lisabonská smlouva však není hlavním ani nejdůležitějším právním dokumentem, upravujícím podobu současné a plánované budoucí evropské energetické politiky. Třemi dokumenty, zásadními pro energetickou politiku EU, se zabývá následující kapitola.

3.1.1

Vybrané dokumenty současné energetické politiky EU Následující dokumenty jsou právním rámcem současné energetické politiky EU.

Určují její podobu, vymezují platná pravidla a zajišťují její fungování a rozvoj. Reagují na současné energetické potřeby v EU.

110

VEBER, V., VÍT, K.: Energie jako faktor mezinárodních vztahů – Jaké řešení nabízí EU? 2006. s. 23. VLÁDA.CZ: Analýza dopadů Lisabonské smlouvy. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf. 111

65

Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii Evropská komise představila tuto pro energetiku velmi významnou, Zelenou knihu v březnu roku 2006. Tři hlavní cíle tohoto dokumentu vyplývají již z jeho názvu. Prvním z nich je „udržitelnost“ evropské energetické strategie. Udržitelností se má na mysli především zajištění a udržení zdravého a čistého světového klimatu. Důležité je zejména snižování škodlivých dopadů energetického průmyslu na ovzduší, vodní zdroje, půdu a další složky životního prostředí. Druhým cílem je „konkurenceschopnost“ evropské energetické strategie. Smyslem je zajistit ekonomickou konkurenceschopnost evropského energetického průmyslu. Energetický sektor je velmi významným odvětvím hospodářství EU. Udržení jeho prosperity a růstu se tedy pozitivně odrazí i na celkovém stavu evropské ekonomiky. Třetím cílem Zelené knihy je „bezpečnost“ evropské energetické strategie. Bezpečností se míní zejména zajištění bezproblémových energetických dodávek od spolehlivých a důvěryhodných dodavatelů. Důležité je eliminovat energetické výpadky, tedy předcházet případným zastavením či omezením dodávek energií. Ceny energetických dodávek by měly být stanoveny společným konsenzem, přijatelným pro obě strany. Evropská komise se domnívá, že v následujících 20 až 30 letech bude třeba investovat do evropské energetiky minimálně jeden bilion EUR. Tato investice by měla směřovat zejména na obnovu zastaralých rozvodných sítí a energetické infrastruktury. Další náklady si vyžádá zabezpečení neustále se zvyšujících energetických dodávek ze vzdálenějších a méně stabilnějších oblastí. Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii vymezuje šest zásadních oblastí spolupráce členských zemí v oblasti energetické politiky EU.112 První prioritní oblastí je „Energie pro růst a pracovní příležitosti v Evropě: dotvoření vnitřního evropského trhu s elektřinou a plynem“. EU by měla co nejdříve dokončit společný vnitřní trh s energiemi, zejména se zemním plynem a elektřinou. Tento trh by přispěl k tvorbě nových pracovních míst, tedy ke zvýšení zaměstnanosti ve státech EU. Druhou oblastí, regulovanou Zelenou knihou je „Vnitřní trh s energií, který zaručí zabezpečení dodávek: solidarita mezi členskými státy“. Tento bod zdůrazňuje důležitost 112

KOMIE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0105:FIN:cs:PDF.

66

vzájemné solidarity a pomoci mezi státy hlavně při energetických problémech či krizích. Krize může nastat z důvodu přírodních katastrof, teroristického útoku nebo např. velkého výpadku energetických dodávek. V takovýchto případech jsou členské státy povinny, jsouli toho schopny, poskytnout energetickou pomoc postiženému regionu. Třetí prioritní oblastí Zelené knihy je „Zabezpečení a konkurenceschopnost dodávek energií: cesta k udržitelnější, účinnější a různorodější skladbě zdrojů energií“. Energetická spotřeba vybraných druhů energie jednoho státu nesmí ohrožovat energetickou spotřebu a dodávky energií do ostatních států i celé EU. Skladba využívaných energetických zdrojů tedy musí být dostatečně různorodá a dlouhodobě udržitelná. Čtvrtou regulovanou oblastí je „Integrovaný přístup k boji se změnami klimatu“. Smyslem tohoto bodu je omezit plýtvání s energiemi a dále pak omezit znečišťování světového klimatu vypouštěnými emisemi. Jako prostředek pro dosažení tohoto cíle byly navrženy emisní povolenky. Každý stát může vypouštět do ovzduší jen tolik emisí, kolik mu dovolují přidělené nebo nakoupené povolenky. Pátým bodem je „Podpora inovací: strategický plán pro evropské energetické technologie“. Velký význam má hledání a zavádění nových energetických technologií. Tyto nové technologie přispívají k diverzifikaci energetických zdrojů a eliminují přílišnou závislost EU na tradičních primárních palivech, zejména ropě, zemním plynu a pevných palivech.

Inovace

přispívají

také k zvyšování

energetické účinnosti

stávajících

technologických zařízeních vyrábějících například elektrickou energii. Místo zde má i vyšší a efektivnější využívání obnovitelných energetických zdrojů. Posledním šestým bodem Zelené knihy je „Cesta k soudržné vnější energetické politice“. Členské státy by měly jednotně spolupracovat na zabezpečení energetických dodávek do EU. EU by měla navázat pevná partnerství s producenty, tranzitními zeměmi a významnými dodavateli energií. Společným postupem a jednotnou vnější energetickou politikou by EU lépe čelila možným energetickým krizím, vzniklých mimo území EU.113 Energie 2020: Nová energetická strategie pro konkurenční, udržitelnou a bezpečnou energii V listopadu 2010 vydala Evropská komise novou energetickou strategii pro zajištění konkurenční, udržitelné a bezpečné energie v EU. Tato strategie obsahově navazuje na výše zmíněnou Zelenou knihu. Zkráceně je tento dokument často nazýván 113

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0105:FIN:cs:PDF.

67

Energie 2020. Název dokumentu se odvíjí nejen od roku 2020, do kterého by mělo být dosaženo předložených energetických návrhů. Číslo 20 je pro tuto strategii symbolické. Na dokončeném vnitřním energetickém trhu má spotřeba obnovitelných energetických zdrojů představovat 20 % z celkové spotřeby energie, emise skleníkových plynů mají být sníženy o 20 % a větší energetická účinnost má zajistit 20 % úspor spotřebované energie.114 Evropská komise předpokládá, že po překonání současné ekonomické recese rychle poroste poptávka po energetických surovinách. Proto je potřeba zajistit dostatečně velké množství energetických dodávek za konkurenční ceny. Energie 2020 vymezuje pět prioritních oblastí energetiky, důležitých k zajištění udržitelných a bezpečných energetických dodávek a k zajištění ekonomické prosperity EU.115 První prioritou Evropské komise (EK) je snížení spotřeby a energetické úspory. Klíčové je zvýšení energetické účinnosti v dopravě a ve stavebnictví, tedy v odvětvích, kde lze dosáhnout největších úspor energií. EK hodlá nabízet investiční pobídky stavitelům nízkoenergetických domů. Dále jsou plánovány rozsáhlé investice do technologií s nízkou energetickou spotřebou. Druhou prioritou je vytvoření celoevropského integrovaného energetického trhu do roku 2015. Otevřením státních energetických trhů dojde k jejich propojení a vytvoření jednotného energetického trhu bez překážek pro toky energetických surovin a obchodování s nimi. EK plánuje investovat minimálně jeden bilion EUR na dokončení celoevropské energetické distribuční sítě. Díky této síti bude možné dodat energii do každého evropského regionu. Do této nové distribuční sítě budou integrovány také elektrárny využívající obnovitelné energetické zdroje.116 Třetí prioritou Energie 2020 je jednotný přístup EU k uzavírání smluv v oblasti energetiky a snižování energetické závislosti EU. Vzhledem ke své vysoké spotřebě a nízké produkci zejména ropy a zemního plynu je EU značně závislá na jejich importu. Ukrajinsko-ruská plynová krize z počátku roku 2009 ukázala, že k překonání a efektivnímu vyřešení obdobných situací je potřeba jednotný postup EU jako celku. Při dodržování

114

TECHNICKÝ PORTÁL: Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.techportal.cz/priority-energetickych-infrastruktur-do-roku-2020-a-na-dalsi-obdobi-navrh-naintegrovanou-evropskou-energetickou-sit-cid284190/. 115 EVROPSKÁ KOMISE:Nová energetická strategie. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/energy/101112_cs.htm. 116 EUROPEAN COMMISSION: Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0639:FIN:EN:PDF.

68

jednotné strategie bude mít EU silnější vyjednávací pozici a snáze tak dosáhne zamýšlených dohod. Čtvrtou prioritní oblastí dokumentu jsou inovace a zavádění nových technologií. V rámci iniciativy EK byly zahájeny práce na inteligentní rozvodné síti, která je schopná dodávat množství přesně požadované spotřebitelem. Dále se pracuje na úspornějších technologiích skladování elektřiny či na vývoji nových druhů biopaliv. Finančně podporována jsou také „energeticky inteligentní města“. Pátou prioritou Energie 2020 je dobrá informovanost konečného spotřebitele. Spotřebitel má mít možnost být informován o cenách konkurenčních dodavatelů energií a porovnávat tak jejich ceny. Má právo na správné a včasné vyúčtování za jím spotřebované množství energie. Spotřebiteli nesmí být bráněno ve změně svého energetického dodavatele.117 Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť Ve stejné době jako Energie 2020, tedy v listopadu 2010, byla vydána Zpráva Evropské komise nazvaná „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“. Tento dokument se zabývá zvyšováním bezpečnosti energetických dodávek a postupným začleňováním obnovitelných energetických zdrojů do rozvodné energetické soustavy. Hlavní prioritou, která má být realizována do roku 2020, je rychlá výstavba nové a obnova stávající energetické infrastruktury EU. Jednotlivé kroky směřující k naplnění tohoto cíle jsou: vybudování nové rozvodné elektrické sítě a skladů elektřiny, dokončení projektů nových evropských plynovodů a ropovodů a skladů zemního plynu a ropy. V plánu je také výstavba moderní „dálnice“ pro přepravu oxidu uhličitého.118 Smyslem modernizace energetické infrastruktury a jejího přebudování na nízkouhlíkovou síť je zejména zvýšení její efektivnosti a zlepšení odolnosti proti klimatickým změnám. EU by se měla stát méně náročnou na energetické zdroje, a tím i méně závislá na vnějších dodavatelích fosilních paliv. Integrace energetické sítě napomůže správnému fungování vnitřního energetického trhu EU. Zvýší se bezpečnost energetických dodávek, obnovitelné zdroje se integrují do rozvodné infrastruktury, zvýší se 117

EUROPEAN COMMISSION: Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0639:FIN:EN:PDF. 118 EUROSKOP: Energetika: Nejnovější iniciativy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8950/sekce/energetika/.

69

energetická účinnost využívaných energetických zdrojů a bude se využívat nových inteligentních energetických technologií. Integrovaný trh s energiemi napomůže k tvorbě příznivých spotřebitelských cen energií. Energie budou moci proudit do všech regionů EU, kde jich bude aktuálně potřeba. Tím se zvýší vzájemná energetická solidarita mezi státy. Nová energetická infrastruktura bude mít též příznivý vliv na hospodářskou soutěž EU se sousedními státy, na evropskou energetickou konkurenceschopnost i na celkový hospodářský růst EU.119 Obrázek č. 7 názorně ukazuje jednotlivé priority energetických infrastruktur a jejich geografické rozmístění. Obrázek č. 7: Priority EU v oblasti infrastruktury do roku 2020

Zdroj: EUROSKOP: Energetika: Nejnovější iniciativy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8950/sekce/energetika/.

119

TECHNICKÝ PORTÁL: Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.techportal.cz/priority-energetickych-infrastruktur-do-roku-2020-a-na-dalsi-obdobi-navrh-naintegrovanou-evropskou-energetickou-sit-cid284190/.

70

Energetický mix EU

3.1.2

Předchozí kapitola se věnovala politickému, právnímu a institucionálnímu zabezpečení toků ropy, zemního plynu a ostatních druhů energií do EU. V této kapitole se zaměřím na současnou energetickou situaci EU, zejména na její energetický mix produkce a spotřeby primárních energií. Graf č. 12 ukazuje vývoj produkce primárních energií v EU mezi roky 2000 a 2010. Aby bylo možné objektivní srovnání vývoje produkce jednotlivých druhů energií, jsou hodnoty uváděny v tisících toe. Společná jednotka toe neboli „tonne of oil equivalent“ je jednotka udávající množství energie odpovídající energii získané z jedné tuny ropy. Důležitější nežli přesné hodnoty vyjádřené v toe jsou hlavní trendy, jasně viditelné na grafu č. 12. Graf č. 12: Vývoj produkce primárních energií v EU (v tis. toe za rok)

Vývoj produkce primárních energií v EU 300000 250000

v 1000 toe

200000

ropa zemní plyn

150000

pevná paliva obnovitelné zrdoje

100000

jádro 50000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. Vlastní zpracování.

Z grafu je patrné, že EU produkuje nejvíce energie z jádra. Zejména Francie a Velká Británie jsou hlavními unijními jaderními velmocemi. Produkce jaderné energie EU je dlouhodobě vysoká. K menšímu poklesu došlo v roce 2007. Tento pokles byl nahrazen fosilními palivy. Produkce a vlastní zásoby ropy, zemního plynu i pevných paliv však v EU dlouhodobě klesají. Nejnižší je produkce ropy, ale ani produkce zemního plynu a pevných paliv nepokrývá potřeby EU. Jaderná energie proto představuje možnou 71

alternativu jejich nahrazení. Její produkce bude do budoucna pravděpodobně dále narůstat. Druhou velmi perspektivní možností nahrazení fosilních paliv jsou obnovitelné zdroje, tedy energie získávaná z větru, proudění vody, sluneční či geotermální aktivity. Z grafu č. 12 je patrné, že produkce energie z obnovitelných zdrojů se za posledních 10 let v EU zvýšila o více než 60 %.120 Je předpoklad, že se podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií bude zvyšovat i nadále. Z produkovaných množství jednotlivých druhů energie lze snadno odvodit současný energetický mix produkce primárních zdrojů energie v EU. Tento mix znázorňuje graf č. 13. Graf č. 13: Energetický mix EU - produkce primárních zdrojů energie, r. 2010

Energetický mix EU - produkce primárních zdrojů energie ropa 12%

jádro 29%

zemní plyn 19% obnovitelné zrdoje 20%

pevná paliva 20%

Zdroj: EC.EUROPA.EU: Energy observatory. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/statistics/statistics_en.htm. Vlastní zpracování. Zdroj: EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. Vlastní zpracování.

Jak již bylo zmíněno, EU vyrábí většinu energie z jádra. Jaderná energie činí 29 % z celkové produkce energie. Stejným podílem se na energetické produkci podílejí pevná paliva a obnovitelné zdroje. Obě složky dosahují 20 % z celkového množství energetické produkce. Mezi těmito dvěma druhy energie je však výrazný rozdíl týkající se jejich perspektiv a budoucí produkce. Zatímco podíl pevných paliv na produkčním energetickém mixu EU bude s ubývajícími zásobami uhlí rychle klesat, podíl obnovitelných zdrojů do 120

EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/.

72

budoucna ještě poroste. Produkce zemního plynu v EU představuje 19 % z celkové produkce. Ropa se na celkové energetické produkci podílí jen 12 %.121 Opačná je situace týkající se spotřeby primárních energií v EU. Vývoj spotřeby primárních energií znázorňuje graf č. 14. Graf č. 14: Vývoj spotřeby primárních energií v EU (v tis. toe za rok)

Vývoj spotřeby primárních energií v EU 800000 700000

v 1000 toe

600000 ropa

500000

zemní plyn 400000

pevná paliva

300000

obnovitelné zdroje jádro

200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. Vlastní zpracování.

Ačkoli produkce ropy je v EU nízká, její spotřeba je naopak velmi vysoká. Spotřeba ropy převyšuje spotřebu všech ostatních primárních energií až o desítky procent. Spotřeba ropy se dlouhodobě držela ve stabilně vysokých hodnotách. V roce 2009 začala klesat a předpokládá se, že spotřeba ropy v EU by se měla i nadále snižovat. Spotřeba ropy bude v budoucnu nahrazována zejména rostoucí spotřebou zemního plynu, obnovitelných zdrojů a pravděpodobně i jaderné energie. Zemní plyn je druhou nejvíce spotřebovávanou energetickou surovinou v EU. Zemní plyn, přes jeho nízké vnitrounijní zásoby, je považován za energetickou surovinu s velkým, dosud nevyčerpaným, potenciálem. Třetím nejvíce spotřebovávaným energetickým zdrojem jsou pevná paliva. Trendem však je snižování spotřeby těchto paliv. Důvodem jsou jejich stále se zmenšující zásoby a také značná neekologičnost jejich spalování. Spotřeba jaderné energie se drží za posledních 121

EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/.

73

10 let na stabilní výši. Jádro má však i do budoucna stále určitý potenciál a spotřeba jaderné energie se bude v EU zřejmě zvyšovat. Největší změnu spotřebovávaného množství zaznamenaly obnovitelné zdroje. Jejich spotřeba se ve sledovaném období zvýšila o více než 80 %. Trendem je další růst spotřeby energie získávané z obnovitelných zdrojů.122 Z vývoje spotřeby primárních energetických zdrojů EU lze dovodit její současný energetický mix spotřeby. Energetický mix spotřeby EU znázorňuje graf č. 15. Graf č. 15: Energetický mix EU - spotřeba primárních zdrojů energie, r. 2010

Energetický mix EU - spotřeba primárních zdrojů energie

obnovitelné zdroje 10%

jádro 14%

ropa 35%

pevná paliva 16% zemní plyn 25%

Zdroj: EC.EUROPA.EU: Energy observatory. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/statistics/statistics_en.htm. Vlastní zpracování. Zdroj: EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. Vlastní zpracování.

V EU je nejvíce spotřebovávána ropa, její spotřeba představuje 35 % z celkové spotřeby primárních energií. Spotřeba zemního plynu činí 25 % celkové spotřeby. Třetí místo v energetické spotřebě EU zaujímají pevná paliva, jejich spotřeba je 16 %. Spotřeba jaderné energie se na celkovém energetickém mixu spotřeby podílí 14 % a obnovitelné zdroje 10 %.123 Současným trendem je pokles spotřeby ropy pevných paliv. Spotřeba zemního plynu, jaderné energie a obnovitelných zdrojů energie bude do budoucna pravděpodobně ještě narůstat. 122

EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home. 123 EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home.

74

3. 2 Snižování energetické závislosti EU Z analýzy energetického mixu EU, produkce a spotřeby primárních energetických surovin EU vyplývá, že jedním z nejdůležitějších úkolů evropské energetické politiky je snižování energetické závislosti EU. EU je závislá zejména na dodávkách ropy a zemního plynu z Ruska. V rámci své energetické politiky proto vyvíjí EU aktivity směřující ke snižování této závislosti a zachování bezpečnosti energetických dodávek do EU. Existují dvě cesty jak tuto energetickou závislost snižovat. Prvním způsobem je plánování a výstavba nových dodavatelských tras, tedy nových plynovodů a ropovodů. Druhým způsobem je snižování podílu ropy a zemního plynu na energetickém mixu EU, tedy nahrazení tradičních fosilních paliv jinými druhy energií.

3.2.1

Plánování a výstavba nových dodavatelských tras Plánování a výstavba nových dodavatelských tras se, jako jedna z priority evropské

energetické politiky, objevuje ve všech třech výše zmíněných dokumentech. Účelem diverzifikace dodavatelských tras je zajištění bezpečných a bezproblémových dodávek především ropy a zemního plynu do EU. EU usiluje o navázání pevného energetického partnerství se svými dodavateli, tranzitními zeměmi i se sousedními státy. Ropovod BTC: Baku – Tbilisi – Ceyhan Alternativou k ruské ropě může být ropa přiváděná z oblasti Kaspického moře ropovodem BTC. Ve čtyřech státech ležících na břehu Kaspického moře se nachází 3,5 % světových ověřených zásob ropy. Těmito státy jsou Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán. Ve zmíněných státech jsou také bohatá naleziště zemního plynu. Celkem se v tomto regionu nalézá 6,8 % současných ověřených světových zásob zemního plynu.124 Ropa z kaspické oblasti teče ropovodem BTC již od roku 2006. Ropovod vede z ázerbájdžánského Baku přes hlavní město Gruzie Tbilisi do tureckého Ceyhanu. Trasa ropovodu se záměrně vyhýbá území Ruska. Na jeho výstavbě se podílela především EU a USA. Kapacita ropovodu je 1 mil. bbl ropy denně. Ropovod je dlouhý 1 768 km. Po Družbě se jedná o druhý nejdelší ropovod na světě. Majoritním vlastníkem BTC je ze 30 % britská energetická společnost British Petroleum. V současné době končí 124


75

ropovod BTC v Turecku na břehu Středozemního moře. V případě závažných problémů s dodávkami ruské ropy by bylo možné zajistit přivedení většího množství ropných dodávek z kaspické oblasti do většiny států EU.125

Plynovod Nabucco Kaspický zemní plyn má být do EU přiváděn plánovaným plynovodem Nabucco. Trasa plynovodu Nabucco se má stejně jako v případě ropovodu BTC vyhnout ruskému území. Hlavním cílem tohoto projektu je snížení závislosti EU na dodávkách ruského zemního plynu a zajištění bezpečnosti a dostatečného množství plynových dodávek do EU. Nabucco má do EU přivádět zemní plyn z Ázerbájdžánu, Íránu a Gruzie. Trasa plynovodu má začínat ve východotureckém městě Erzurum. Dále Nabucco povede přes Ankaru do Bulharska a dále do Evropy přes území Rumunska, Maďarska až do zásobníků v rakouském Baumgarthenu. Odtud bude moci být kaspický zemní plyn veden do dalších zemí EU, zejména do Německa nebo České republiky.126 Plánovanou trasu ropovodu Nabucco znázorňuje obrázek č. 8. Obrázek č. 8: Trasa plánovaného plynovodu Nabucco

Zdroj: EKOLIST: Mapa plynovodu Nabucco. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/fotobanka/suroviny/plyn.

Na projektu Nabucco spolupracují evropské společnosti z Turecka (Botas), Bulharska (Bulgargaz), Rumunska (Transgaz), Maďarska (MOL), Rakouska (OMV) a Německa (RWE). Plánovaná délka plynovodu je 3 300 km. Plynovod bude schopen 125

BRITISH PETROLEUM: Bacu – Tbilisi – Ceyhan Pipeline. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do?categoryId=9006669&contentId=7015093. 126 NABUCCO: Gas piperine. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.nabuccopipeline.com/portal/page/portal/en.

76

přepravit 32 mld. m³ zemního plynu za rok. Náklady na jeho výstavbu budou dosahovat 12 - 15 mld. EUR. Zahájení prací na stavbě plynovodu bylo již několikrát odloženo. Poslední odhady považují za reálné zahájení výstavby v roce 2013. Nejbližší možný termín jeho dokončení je stanoven na rok 2017. Plynovod bude do Evropy přivádět zemní plyn hlavně z Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu. V případě potřeby bude možné jím vést i plyn z Iráku, Íránu či Egypta. 127 Do výstavby plynovodu by se dle analytiků měl zapojit také Ázerbájdžán a Turkmenistán. Ázerbájdžán již projevil svůj zájem o spolupráci s evropskými státy. Pro Ázerbájdžán by tato spolupráce byla velmi přínosná. Přispěla by k ekonomickému rozvoji a větší bezpečnosti v této oblasti. Energetické partnerství s EU by Ázerbájdžánu zajistilo také vyšší energetickou bezpečnost. Ázerbájdžán si však zároveň chce udržet své energetické vazby na Rusko. Díky plynovodu Nabucco by mohl Ázerbájdžán dodávat plyn jak do EU, tak i do Ruska a ostatních sousedních asijských států. Pro Turkmenistán by mělo zapojení se do projektu Nabucco především ekonomické výhody. V současné době dodává Turkmenistán svůj zemní plyn hlavně do Ruska. Rusko jej ale odkupuje za nízkou cenu. Tento plyn pak Rusko dál prodává zemím EU za mnohem vyšší ceny. Pokud by Turkmenistán dodával zemní plyn plynovodem Nabucco přímo do zemí EU, inkasoval by za něj podstatně vyšší cenu, než jakou mu v současnosti platí Rusko.128 Rusko vnímá Nabucco jako konkurenční projekt svého plynovodu South Stream. South Stream má přivádět ruský zemní plyn do států východní a střední Evropy, tedy do stejné cílové oblasti jako Nabucco. Státy této oblasti však upřednostňují dostavění Nabucca, tedy dodávky kaspického zemního plynu. V současné době je ale ruský South Stream mnohem blíž svému dokončení nežli Nabucco. Rusko plánuje, že plynovodem South Stream by do EU mohl začít proudit zemní plyn již v roce 2015.129 V konkurenčním boji mezi Nabuccem a South Streamem zaznamenala ruská strana jistý úspěch, když se jí podařilo odkoupit podíl akcií maďarské energetické společnosti MOL. 130 Vzhledem

127

BYZNYS.IHNED:Nabucco plánuje dokončení na rok 2017, South Stream však bude fungovat o dva roky dříve. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-52011530-nabucco-planujedokonceni-na-rok-2017-south-stream-vsak-bude-fungovat-o-dva-roky-drive. 128 NABUCCO: Gas piperine. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://portal.nabuccopipeline.com/portal/page/portal/en. 129 BYZNYS.IHNED:Nabucco plánuje dokončení na rok 2017, South Stream však bude fungovat o dva roky dříve. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-52011530-nabucco-planujedokonceni-na-rok-2017-south-stream-vsak-bude-fungovat-o-dva-roky-drive. 130 EURACTIV.CZ: Rusové mohou do projektu Nabucco vstoupit oklikou. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/rusove-mohou-do-projektu-nabucco-vstoupit-oklikou006010.

77

k tomu, že výstavba plynovodu Nabucco se neustále odkládá, je pravděpodobné, že ještě minimálně několik let bude EU majoritně odkázána na ruský zemní plyn. Dodavatelské trasy z mimoevropských regionů (severní Afrika, Blízký východ) EU odebírá ropu a zemní plyn také ze zemí severní Afriky. Tyto energetické dodávky směřují zejména na jih a jihozápad EU. Hlavními africkými energetickými partnery EU jsou Alžírsko, Egypt, Libye a Nigérie. EU s těmito zeměmi spolupracuje v rámci Unie pro Středomoří, tedy jižní větve Evropské politiky sousedství.131 Největším africkým dodavatelem zemního plynu do EU je Alžírsko. Z Alžírska pochází 13 % plynu dováženého do EU.132 Mezi EU a Alžírskem vedou tři významné plynovody. Prvním je Trans-med, vedoucí do Itálie, druhým je Magreb-Europe Gas vedoucí do Portugalska a třetím je Medgaz vedoucím do Španělska. Alžírsko je jedním z největších světových dodavatelů zkapalněného zemního plynu (LNG). Většina alžírského LNG je vyvážena do Francie, Itálie a Španělska.133 Z Nigérie přes Saharu vede do Španělska plynovod TSGP – Trans Sahara Pipeline. Nigerijský zemní plyn je dodáván také do Francie a Portugalska.134 Z Libye vede do Itálie plynovod Green Stream. Green Stream může být využíván také pro tok zemního plynu z Egypta do Itálie. Po zhotovení plynovodu Nabucco bude možné přivádět egyptský zemní plyn do EU také tímto novým potrubím.135 Ropa a zemní plyn z nejbohatších světových nalezišť na Blízkém východě jsou dováženy zejména do Spojených států amerických. Pro EU má největší význam dovoz zemního plynu z Kataru, eventuálně také z Iráku nebo Íránu.136 Problémem tohoto regionu je však politická nestabilita a špatná energetická infrastruktura. Import energetických surovin do EU tedy nedosahuje svého možného potenciálu. Dovoz íránského zemního plynu by mohl být alternativou k dovozům ruského plynu. Důvodem je hlavně relativní geografická blízkost k EU. V současné době zde však 131

MZV: Unie pro Středomoří. . [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/vnejsi_vztahy_eu/vychodni_partnerstvi/unie_pr o_stredomori.html. 132 EC.EUROPA: Energy policy. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/gas/doc/qregam_2011_quarter3.pdf . 133 ALGERIAN GAS TO EUROPE: The transmed pipeline and early spanish gas import projects. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://iis-db.stanford.edu/pubs/20602/Transmed_FINAL.pdf. 134 UPI: Trans-Sahara gas piperine in trouble. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.upi.com/Business_News/Energy-Resources/2010/09/01/Trans-Sahara-gas-pipeline-introuble/UPI-22741283355619/. 135 GREEN STREAM: The Green Stream piperine. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.greenstreambv.com/en/pages/home.shtml. 136 EC.EUROPA.EU: Strategic energy review. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf.

78

není dostatečná plynovodná síť, která by mohla dodávky plynu do EU přivádět. V budoucnu by mohl být íránský plyn veden do EU plynovodem Nabucco. Ropa z Iráku by také mohla částečně nahradit ruské ropné dovozy. Ani z této země nevede do EU vhodná ropovodná síť. Významnější ropovod Kirkuk-Ceyhan vede z Iráku pouze do Turecka.137 Katar je světovou producentskou velmocí zkapalněného zemního plynu. Většinu plynu ale vyváží do východní Asie nebo USA. Na celkovém dovozu plynu do EU se Katar podílí pouze 1 %. Většina katarského plynu směřuje do Velké Británie či Španělska.138 Z výše uvedeného vyplývá, že zabezpečovat toky ropy a zemního plynu do EU pomocí mimoevropských energetických dodavatelů je možné, ale zároveň značně limitované. Tyto limity představují buď přílišná geografická vzdálenost, nestabilita regionu nebo nedostatečná či chybějící energetická rozvodná infrastruktura.

3.2.2

Snižování podílu ropy a zemního plynu v energetickém mixu EU Energetickou závislost EU lze snižovat nejen větší diverzifikací dodavatelů, ale také

diverzifikací energetického mixu evropské spotřeby energií. Závislost EU na ruských dovozech energetických surovin by se zmenšila, pokud by EU snížila podíl ropy a zemního plynu ve svém energetickém mixu. Tradiční ropu ani zemní plyn není v současné době možné zcela nahradit jiným druhem energie. Existují ale alternativní druhy energie, které by částečně mohly ropu a zemní plyn zastoupit. Těmito alternativními energiemi mohou být například energie získávaná štěpením jádra uranu nebo energie z přírodních obnovitelných zdrojů. K jejich vyššímu a efektivnímu využívání je potřeba zajistit zejména jejich bezpečnost, spolehlivost a energetickou účinnost. U těchto druhů energií, zejména pak u OZE, je stále velký prostor pro uplatnění nových technologických postupů, pro jejich další výzkum a rozvoj. Jaderná energie Problematika jaderné energie byla upravena již jednou ze zakládajících smluv Evropského společenství. Smlouva o Euratom (Evropské společenství pro jadernou 137

ARABIAN OIL ANG GAS: Bomb blasts close Kirkuk-Ceyhan piperine. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.arabianoilandgas.com/article-10132-updated-bomb-blasts-close-kirkuk-ceyhanpipeline/1/print/. 138 EC.EUROPA.EU: Strategic energy review. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_review_wd_future_position1. pdf.

79

energii) vstoupila v platnost 1. 1. 1958 a je platná dodnes. Evropská energetická politika věnovala mírovému využívání jaderné energie od samého počátku své existence velkou pozornost. Hlavní oblasti regulované evropskou jadernou politikou jsou jaderný výzkum a vývoj, spolupráce mezi členskými zeměmi na jaderných projektech, dohled nad bezpečným a nevojenským využíváním jádra a vytvoření jednotného evropského trhu s jaderným palivem. V současné době, kdy se EU snaží snižovat svou energetickou závislost na ruské ropě a zemním plynu, se o jaderné energii uvažuje jako o částečné náhradě za ruská fosilní paliva. Jaderná energie je ekologičtější i levnější než energie získávaná spalováním fosilních paliv. Je ale třeba dbát na bezpečnost provozu jaderných elektráren a na bezpečnost uskladnění jaderného odpadu. Již dnes jaderná energie představuje téměř 30 % celkové produkce energie v EU. Ve státech EU je provozováno celkem 143 jaderných bloků. Největší evropskou jadernou velmocí je Francie s 58 jadernými bloky. Ve Velké Británii se nachází 19 jaderných bloků, v Německu 17 a ve Švédku 10 jaderných bloků.139 Názory členských států na další zvyšování produkce jaderné energie však nejsou jednotné. Mezi největší zastánce jaderné energie patří Francie. Více než 76 % francouzské energetické produkce je tvořeno jadernou energií. Velká Británie je také příznivcem dalšího rozvoje jaderné energetiky. Britské jaderné dodávky představují v současnosti 13,5 % z celkové energetické produkce. Velká Británie má v plánu uvést do provozu minimálně 10 nových jaderných reaktorů, a tím nadále zvyšovat svoji produkci jaderné energie.140 Většímu využívání jaderné energie jsou nakloněny i severské státy např. Finsko a Švédsko. Švédské dodávky jaderné energie představují 42 % a finské 30 % z celkové energetické produkce těchto států.141 K rychlému rozvoji jaderné energetiky dochází také ve státech střední a východní Evropy. Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko pracují na výstavbě nových jaderných bloků a na zvyšování jaderné energie ve svých energetických mixech. Naopak několik států západní Evropy, zejména Rakousko, Německo či Belgie nejsou velkým příznivci výstavby nových jaderných bloků. V Rakousku dochází k častým protestům proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. V Německu se plánuje uzavření

139

BYZNYS.LIDIVKY: Testy reaktorů budou těžší a delší. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/testy-reaktoru-budou-tezsi-delsi-a-dukladnejsi-fre-/firmytrhy.asp?c=A110513_151222_firmy-trhy_apa. 140 WORLD-NUCLEAR: World Nuclear Power reactors. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html. 141 IHNED.CZ: Podíl jaderné energie v Evropě. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/22825070/iosuv58EF7GJKLMjQdfgqrxy1SUw9RVm/14_EK44_14.j pg.

80

všech jaderných bloků do konce roku 2022142. Belgie i Německo hodlají nahrazovat jadernou energii obnovitelnými zdroji energie. Obrázek č. 9 ukazuje, jakým procentem se jaderná energie podílí na celkové energetické produkci vybraných států Evropy. Obrázek č. 9: Současný podíl jaderné energie v Evropě (v %)

Zdroj: IHNED.CZ: Podíl jaderné energie v Evropě. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/22825070/iosuv58EF7GJKLMjQdfgqrxy1SUw9RVm/14_EK44_14.j pg.

Jaderná energie vzniká štěpením uranového jádra v jaderných reaktorech. Uran je tedy energetickou surovinou, nezbytnou k výrobě jaderné energie. Stejně jako v případě ropy a zemního plynu, disponuje EU jen velmi omezenými zásobami přírodního uranu. V EU se těží hlavně v Rumunsku a v České republice.143 Celkové evropské zásoby uranu pokryjí pouze 3 % jeho celkové potřeby. Z 97 % je tedy EU odkázána na uranové dovozy z neunijních regionů. Graf č. 16 představuje hlavní evropské importéry uranu. 142

IDNES.CZ: Němci zavřou své jaderné elektrárny do roku 2022. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nemci-zavrou-sve-jaderne-elektrarny-do-roku-2022-desi-je-fukusima-pvm/zahranicni.aspx?c=A110530_071701_zahranicni_ipl. 143 EC.EUROPA.EU: Euratom Supply Agency. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/euratom/ar/ar2009.pdf.

81

Graf č. 16: Importéři uranu do EU, r. 2010

Importéři uranu do EU JAR EU 4% 3%

ostatní 10%

Uzbekistán 3%

Austrálie 22%

Kazachstán 9% Rusko 20%

Niger 10% Kanada 19%

Zdroj: EC.EUROPA.EU: Euratom Supply Agency. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/euratom/ar/ar2009.pdf. Vlastní zpracování. Zdroj: WORLD-NUCLEAR: World Nuclear Power reactors. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html. Vlastní zpracování.

Největším dovozcem uranu do EU je Austrálie. V roce 2010 dovezla do EU 22 % z celkového množství potřebného uranu. Druhým importérem je Rusko, dodávající 20 % uranu. Třetí místo patří Kanadě. Kanadské uranové dovozy do EU tvoří 19 %. Z Nigeru je do EU dováženo 10 % jaderného paliva a z Kazachstánu 9 %. Dodávky z těchto pěti zemí představují 80 % z celkového ročního importu uranu. 3 % uranu pocházejí z Uzbekistánu, 4 % z Jihoafrické republiky, 3 % pak ze zemí EU. Zbývajících 10 % procent je dováženo z ostatních světových uranových nalezišť, například ze Spojených států amerických, Namibie nebo z dalších, zejména afrických destinací.144 Je třeba podotknout, že i v případě dodávek uranu je EU z jedné pětiny závislá na Rusku. Využívání ruského uranu jako jaderného paliva tedy nevede příliš ke snižování energetické závislosti EU na Rusku. Vyšším využíváním jaderné energie však dojde k větší diverzifikaci energetických zdrojů. Tato diverzifikace sníží v konečném důsledku alespoň evropskou závislost na tocích ropy a zemního plynu z Ruska.

144

WORLD-NUCLEAR: World Nuclear Power reactors. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html.

82

Obnovitelné zdroje energie (OZE) Obnovitelné zdroje energie jsou druhou alternativou, jak lze snižovat energetickou závislost EU na fosilních palivech, hlavně na ropě a zemním plynu. Evropská energetická politika velmi podporuje vyšší využívání OZE. Obnovitelné energetické zdroje jsou relativně novou možností, jak snížit spotřebu nejen fosilních paliv, ale také spotřebu ne zcela bezpečné jaderné energie. Jejich hlavní výhodou je nevyčerpatelnost jejich zásob a šetrnost k životním prostředí. OZE jsou velmi bezpečným zdrojem energie. Při výrobě energie neuniká do ovzduší žádný oxid uhličitý ani jiné skleníkové plyny. OZE není potřeba nikde skladovat ani řešit otázku energetického odpadu. Možnou nevýhodou OZE je zatím nedostatečně rozvinutá rozvodná síť a infrastruktura. To je dáno tím, že se jedná o poměrně nové a stále se vyvíjející odvětví energetiky. Je zde proto velký prostor pro inovace, moderní technologie a další rychlý rozvoj. Tuto skutečnost si dobře uvědomuje Evropská komise. Proto také rozvoj obnovitelný energetických zdrojů považuje za jednu z priorit energetické politiky EU. Jedním z hlavních cílů dokumentu Energie 2020 je, aby se do roku 2020 energie z OZE podílela 20 % na celkové energetické spotřebě EU. V současné době pokrývá energie z OZE pouze 10 % z celkové spotřeby145. Cílem je zvýšit tuto spotřebu během příštích deseti let dvakrát. EU se k tomuto cíli zavázala v rámci své energetické politiky společně jako jeden celek. Jednotlivé členské státy však musely navrhnout své vlastní národní programy, jak k tomuto cíli přispějí. Tyto státní programy se nazývají Národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů. Česká republika se zavázala, že do roku 2020 zvýší využívání energie z OZE ze současných 7 % na 13 %. Tohoto cíle chce dosáhnout vyšší spotřebou energie z OZE v dopravě, při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení.146 Současná spotřeba energie z OZE se v jednotlivých členských státech EU značně liší. Proto jsou odlišné i cíle budoucí spotřeby OZE, ke kterým se státy ve svých Národních akčních plánech zavázaly. Graf č. 17 ukazuje současnou evropskou spotřebu energie z OZE a plán spotřeby energie z OZE pro rok 2020.

145

EPP.EUROSTAT.EC: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 29.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/. 146 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: Nároční akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. [on-line]. [cit. 29.4.2012]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument79564.html.

83

Graf. č. 17: Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU, srovnání roku 2010 a plánu na rok 2020

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU (v %) 70 60 50 40 30 2010

20

2020

10 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďasko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU 27

0

Zdroj: ENERGETIKA: ČEZ: Obnovitelné zdroje rostou, solární a větrná energie ne. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/cez-obnovitelne-zdroje-rostou-solarni-avetrna-energie-ne.aspx. Vlastní zpracování. Zdroj: EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA.EU: Share of renewable energy in gross final energy consumption. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&language=en&pcode=tsdcc110&toolbo x=type. Vlastní zpracování.

V roce 2010 má nejvyšší podíl OZE na energetické spotřebě Švédsko. OZE tvoří 44 % z jeho celkové energetické spotřeby. Na druhém místě je Finsko, jehož spotřeba energie z OZE dosahuje 30 % z celkové energetické spotřeby. Lotyško má ve svém spotřebním energetickém mixu OZE zastoupeny 29 %. Rumunsko, Portugalsko a Rakousko využívají energii z obnovitelných zdrojů z více než 20 %. Naopak nejnižší spotřeba energie z OZE je na Maltě, na Kypru, ve Velké Británii, v Irsku či v Lucembursku. Spotřeba OZE v těchto zemích dosahuje maximálně 4 %. Do roku 2020 mají nejvyšší ambice na zvýšení podílu OZE ve svém energetickém mixu především Švédsko, Lotyšsko, Finsko, Rakousko, Portugalsko či Dánsko. Tyto země chtějí dosáhnout spotřeby OZE minimálně ve výši 30 %. Velká Británie chce spotřebu OZE do roku 2020 zvýšit sedmkrát, Lucembursko pětkrát a Malta dokonce desetkrát. Německo, velký zastánce obnovitelných zdrojů, chce jejich spotřebu zvýšit dvakrát a dosáhnout tak 18 % podílu OZE na svém energetickém mixu. Obnovitelnými zdroji chce 84

Německo nahradit hlavně veškerou jadernou energii a dále také určitou část energie získávané z ruské ropy a zemního plynu.147 Aby bylo dosaženo vytyčených cílů, je potřeba investovat vysoké částky do rozvoje tohoto energetického odvětví. V roce 2011 dosáhly investice do OZE výše 70 mld. EUR. Tyto investice plynuly zejména ze soukromého sektoru. Úkolem jednotlivých států je tyto investory podporovat například pomocí investičních pobídek.148 V současné době je nejvíce energie z OZE získáváno z biomasy (69 %). Vodní energie produkuje 19 %, větrná energie 7 %, geotermální 4 % a solární 1 % z celkového množství energie získaného z OZE.149 Energetičtí odborníci EU předpokládají, že v roce 2020 by mělo toto pořadí OZE zůstat zachováno. Nejrozšířenějším obnovitelným zdrojem bude i nadále biomasa. Ta bude využívána zejména k výrobě biopaliv. Využívání vodní energie bude nadále limitováno přírodními podmínkami a velikostí vodních toků. Energie z moří a oceánů se ani v budoucnu nebude v EU příliš využívat. Zvýší se však produkce sluneční energie, zejména díky dalšímu vývoji solárních panelů a fotovoltaických článků. Rychlý rozvoj se očekává také v případě větrné energie. Větrné elektrárny budou stavěny hlavně v Nizozemsku, Velké Británii, Německu, Dánsku či oblasti Severního moře. Do roku 2020 by se až ⅓ elektřiny mohla vyrábět z OZE. Větrná energie by se mohla podílet až na 14 % z celkových dodávek elektřiny. 10 % elektřiny by mohlo být vyráběno ve vodních elektrárnách, 7% z biomasy a 3 % ze sluneční energie.150 Z uvedeného vyplývá, že obnovitelné zdroje mohou vysokou měrou přispět ke snížení závislosti EU na ropě, zemním plynu i ostatních fosilních palivech. Tyto energetické zdroje není potřeba dovážet, tím tedy odpadají i možné problémy s dodavateli. Současné technologie získávající energii z OZE se budou i nadále vyvíjet a modernizovat. Lze očekávat, že bude dosaženo vyšší energetické účinnosti těchto zdrojů. Pro vyšší a efektivnější využívání je však nutné vybudovat vhodnou energetickou infrastrukturu a rozvodnou síť. OZE pravděpodobně nikdy nenahradí veškeré neobnovitelné zdroje energie. 147

ENERGETIKA: ČEZ: Obnovitelné zdroje rostou, solární a větrná energie ne. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/cez-obnovitelne-zdroje-rostou-solarni-a-vetrnaenergie-ne.aspx. 148 EURACTIV: Oettinger Evropě: zdvojnásobte investice do obnovitelných zdrojů. . [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/oettinger-evrope-zdvojnasobte-investicedo-obnovitelnych-zdroju-008408. 149 EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA.EU: Renewable energy primary production: biomass, hydro, geothermal, wind and solar energy. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&pcode=ten00082&language=en&toolbo x=data 150 EWEA: EU will exceed renewable energy goal of 20 percent by 202.[on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.ewea.org/index.php?id=60&no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=1892&tx_ttnews%5Bbac kPid%5D=1&cHash=05ee83819.

85

Díky jejich ekologičnosti a rychlému vývoji nových technologií se však jejich podíl na celkové energetické spotřebě EU bude do budoucna ještě zvyšovat. Tím OZE napomohou k snižování evropské energetické závislosti jak na fosilních palivech, tak na Rusku jakožto hlavnímu energetickému dodavateli.

86

Závěr Moje diplomová práce se zabývala toky ropy a zemního plynu v Evropě, z nich vyplývající současnou energetickou situací a perspektivami jejich budoucího zabezpečení. Při studiu této problematiky jsem zjistila, že se jedná o téma velmi rozsáhlé, neustále se vyvíjející a v současné době také velmi aktuální. Rozložení světových zásob ropy a zemního plynu je velmi nerovnoměrné. Tato disparita je řešena mezinárodním obchodem s těmito surovinami. Většina evropských států, zejména pak státy EU, disponuje jen malým množstvím zásob jak ropy, tak zemního plynu. Vlastní produkce těchto důležitých fosilních paliv v EU je nízká a z důvodu stále probíhající těžby nadále klesá. Naopak spotřeba ropy i zemního plynu je v zemích EU tradičně velmi vysoká. Takto vysokou spotřebu fosilních paliv není EU schopna pokrývat ze svých vlastních omezených zásob. Z nepoměru mezi produkcí a spotřebou je zřejmé, že EU musí vlastní nedostatečné energetické zásoby kompenzovat dovozem energetických surovin z jiných světových regionů. V současnosti je EU z 81 % závislá na vnějších dovozech ropy a z 63 % je EU závislá na vnějších dovozech zemního plynu. Z důvodu geografické blízkosti a díky velkým zásobám fosilních paliv je hlavním evropským dodavatelem ropy a zemního plynu Rusko. Ruské dodávky ropy tvoří více než jednu čtvrtinu z celkových ropných dodávek do EU. V případě zemního plynu tvoří dodávky ruského zemního plynu téměř jednu třetinu z celkem dodaného plynu. Lze tedy konstatovat, že EU je na energetických dodávkách z Ruska silně závislá. Tuto závislost na Rusku je možné dovodit také z rozmístění sítě ropovodů a plynovodů. Většina potrubní rozvodné sítě je v Evropě vybudována tak, aby mohla přivádět ropu a zemní plyn z východu na západ. Z vysoké intenzity energetických toků z Ruska a z přílišné energetické závislosti EU na těchto tocích vzniká Evropské unii řada problémů. Tímto problémem je zejména hrozba omezení či úplného zastavení ruských dodávek ropy či zemního plynu do EU. Výpadky dodávek mohou být způsobeny špatným technickým stavem či zastaralostí ropovodné a plynovodné infrastruktury. Větším problémem je však omezování ruských energetických dodávek do EU z politických či strategických důvodů. Rusko, jakožto majoritní evropský energetický dodavatel, se tímto způsobem snaží zajistit si co nejvyšší ceny svých dodávek a co nejvýhodnější dodavatelské podmínky. Manipulací s dodávkami ropy i zemního plynu si Rusko chce zabezpečit a upevnit svou výsadní pozici energetické velmoci.

87

Omezení či zastavení ruských energetických dodávek skutečně má na energetiku EU velmi negativní dopady. EU si však nechce nechat Moskvou diktovat ceny ani další podmínky energetických dovozů. EU se snaží zvyšovat bezpečnost svých energetických dodávek a zajišťovat přítoky ropy a zemního plynu do EU i z jiných oblastí než pouze z Ruska. Snižování energetické závislosti EU zejména na Rusku je jedním z hlavních cílů současné evropské energetické politiky. K této problematice přijala Evropská komise několik důležitých dokumentů. Hlavní úkoly, novou podobu a další směřování evropské energetické politiky vymezila v roce 2006 Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. Prioritami tohoto dokumentu bylo zlepšení a udržení příznivého životního prostředí,

zajištění

konkurenceschopnosti

evropského

energetického

průmyslu

a

v neposlední řadě zajištění bezpečnosti energetických dodávek a snižování závislosti EU na majoritních dodavatelích, zejména na Rusku. Od roku 2010 je stěžejním dokumentem evropské energetické politiky Energie 2020: Nová energetická strategie pro konkurenční, udržitelnou a bezpečnou energii. Cílů, jež tento dokument vytyčil, má být ve státech EU dosaženo do roku 2020. Hlavním cílem Energie 2020 je dokončení vnitřního energetického trhu EU a zajištění jeho stability a bezpečnosti. Zabezpečení evropských energetických dodávek a snižování energetické závislosti EU je tedy velmi aktuální problematikou, v níž se evropská energetická politika snaží nalézt adekvátní řešení. První možností snížení energetické závislosti EU na Rusku je diverzifikace energetických dodavatelů. EU podporuje plánování a výstavbu nových dodavatelských tras, zejména takových, které obcházejí území Ruska. Nejvýznamnější je projekt plánovaného plynovodu Nabucco. Nabucco by měl EU zásobovat zemním plynem z Kaspického moře. Zahájení jeho výstavby se však neustále odkládá a odhadovaná výše potřebné investice se neustále zvyšuje. V současnosti bylo datum zahájení stavby opět odloženo, konkrétně na rok 2013. Nejbližší možný termín dokončení plynovodu se odhaduje na rok 2017. Tato skutečnost však nahrává Rusku. Nabucco je konkurenčním projektem ruského plynovodu South Stream. South Stream je dosud nepostavený plynovod vedoucí zemní plyn z Ruska do EU. Rusko si vybudováním South Streamu chce pojistit své dodávky do EU, zejména pro případ neprůchodnosti dodávek plynu přes tranzitní Ukrajinu. Neustálé odkládání realizace projektu Nabucco dává Rusku příležitost dokončit svůj konkurenční South Stream o dva roky dříve. Pokud by k tomu došlo, zajistilo by si Rusko další dodavatelskou trasu do EU a posílilo by svojí pozici nejdůležitějšího evropského energetického dodavatele. 88

V souladu s politikou snižování energetické závislosti má EU také možnost odebírat ropu či zemní plyn z neevropských nalezišť. Zejména do států jižní Evropy vede několik plynovodů z Afriky. Z Afriky je do EU dováženo14 % zemního plynu. Africká ropa je do EU dopravována hlavně tankery přes Středozemní moře. Do EU je z afrických ložisek dováženo 14 % z celkových ropných dodávek. Z blízkovýchodních nalezišť je do EU dováženo 19 % z celkových dodávek ropy. Značná část této ropy je ale dopravována přes Rusko. Zvýšení odběrů ropy z této oblasti tedy ke snížení energetické závislosti na Rusku nepovede. Z Blízkého východu, konkrétně z Kataru, je do EU dopravováno pouze 1 % zemního plynu. Přestože je tato oblast velmi bohatá na ropu i zemní plyn a je geograficky blízko k EU, energetické dodávky do EU jsou poměrně nízké. To je dáno zejména politickou nestabilitou a nebezpečností regionu a také chybějící nebo nevyhovující rozvodnou infrastrukturou. Druhou možností snížení energetické závislosti EU na Rusku je diverzifikace energetického mixu EU. Evropská energetická politika podporuje snižování podílu ropy a zemního plynu na celkové energetické spotřebě EU. Dvěma hlavními alternativami k fosilním palivům jsou jaderná energie a energie získávaná z obnovitelných energetických zdrojů. Jaderná energie představuje téměř třetinu energie produkované v EU. Produkce energie z obnovitelných zdrojů dosahuje jedné pětiny. Na energetickém mixu spotřeby EU se jaderná energie podílí 14 % a OZE 10 %. Spotřeba ropy v EU činí 35 % a zemního plynu 25 %. Jedním z cílů evropské energetické politiky je snížit procento spotřeby u ropy a zemního plynu a naopak zvýšit spotřebu energie získávané z jádra a OZE. Energie 2020 si vytyčila za cíl zvýšit spotřebu energie z OZE na 20 % do roku 2020. Výhodou zvýšení spotřeby jaderné energie je diverzifikace využívaných druhů energií a z toho vyplývající snížení závislosti EU na fosilních palivech. Nevýhodou však zůstává závislost EU na dodavatelích uranu, tedy opět hlavně na dodávkách uranu z Ruska. V případě využívání energie z jádra je třeba dbát zvýšené pozornosti na bezpečnost provozu jaderných elektráren a ukládání jaderného odpadu. Na rozdíl od fosilních paliv je však jaderná energie šetrná k ovzduší i životnímu prostředí. Hlavní výhodou OZE je jejich nevyčerpatelnost a vysoká bezpečnost. Není z nich také žádný primárně produkovaný odpad. Prozatímním limitem využívání OZE je nedostatečně dimenzovaná rozvodná síť. Toto energetické odvětví je však relativně nové a díky rychlému vývoji nových technologií se zdá zatím velmi perspektivní. Energie z OZE nemůže úplně nahradit ostatní energetické suroviny. Může však značně snížit jejich podíl na spotřebním energetickém mixu EU. OZE představují také alternativu k ruským 89

energetickým dodávkám. OZE není potřeba dovážet, jsou přítomny na území EU jako součást její přírody. Vyšší využívání OZE tedy může vést ke snížení energetické závislosti EU na Rusku. Do budoucna se tedy evropská energetická politika bude snažit zejména o zvyšování své energetické konkurenceschopnosti vůči energetickým partnerům, bude prosazovat a podporovat energetické zdroje šetrné k životnímu prostředí a zajišťovat dostatečnou diverzifikaci jak dodavatelů, tak svého energetického mixu. Rizikem pro naplnění těchto cílů může být nejednotný postup států EU či nedosažení potřebného konsenzu mezi zúčastněnými státy. Evropská energetická politika by měla řešit a zajišťovat zejména společné úkoly, které jsou na úrovni jednotlivých států jen těžce dosažitelné.

90

Seznam použité literatury a zdrojů Odborná literatura, články 

BLAŽEK, J., RÁBL, V., Základy zpracování a využití ropy. 2. vydání. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Praha 2006. 254 s. ISBN 80-7080-619-2.



CAMPBELL, J. C.; LAHERRÈR, H. J.: The End of Cheap Oil, March 1998, [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://dieoff.org/page140.htm.



CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem. 1. vydání. Praha: Dokořán, s. r. o., 2007. 191 s. ISBN 978-80-7363-122-2.



KAŠÍK, M.: Peak oil neboli ropný zlom a Richard Heinberg. [online]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=peak-oil-neboliropny-zlom-richard-heinberg.



MATYÁŠEK, J., SUK, M. Antropogeneze v geologii. [online]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1zdroje-energie.html.



ŘÍMAN, M., Úloha ropy a zemního plynu v energetickém mixu ČR a krize v jejich dodávkách, 2009. [on-line]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: download.mpo.cz/get/37698/42053/502859/priloha001.ppt.



ŠTĚRBA, V., Vnější aspekty energetické bezpečnosti evropské unie. leden 2008. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3062.pdf .



ŠŤASTNÝ, D., Mezinárodní obchod: teorie a politika. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2004. 149 s. ISBN 80-245-0805-2.

91



TICHÝ, L., Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize. [on-line]. [cit. 23.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinskeplynove-krize-2009/.



VEBER, V., VÍT, K.: Energie jako faktor mezinárodních vztahů – Jaké řešení nabízí EU?. 2006. s. 1.vydání . Hradec Králové: Regionální evropské informační středisko Hradec Králové, Sborník z konference Hradec Králové, Katedra politologie a Centrum pro evropskou integrační politiku FF Univerzity Hradec Králové, 2007. 263 s. ISBN 978-80-86771-31-1.



VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J., a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2008. 173 s. ISBN 978-80-86946-83-2.

Odborné studie, statistiky 

BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_ publications/statistical_energy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical _review_of_world_energy_full_report_2011.pdf.



EC.EUROPA.EU: Energy and transport in figure. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/publications/statistics/doc/2010_energy_transport_figure s.pdf.



EC.EUROPA.EU: Energy observatory. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/statistics/statistics_en.htm.



EC.EUROPA.EU: Energy policy: gas. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/gas/doc/qregam_2011_quarter3.pdf .

92



EC.EUROPA.EU: Energy policy: oil. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/doc/import/coi/eu-coi-2011-01-03.pdf.



EC.EUROPA.EU: Energy strategies. [on-line]. [cit. 27.3.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_revi ew_wd_future_position1.pdf.



EC.EUROPA.EU: Euratom Supply Agency. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/euratom/ar/ar2009.pdf.



EC.EUROPA.EU: Strategic energy review. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/strategies/2008/doc/2008_11_ser2/strategic_energy_revi ew_wd_future_position1.pdf.



EIA.GOV: Country analysis briefs. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://www.eia.gov/EMEU/cabs/Russia/pdf.pdf.



EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA.EU: Energy dependence. [on-line]. [cit. 21.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&pcode=tsdcc3 10&language=en&toolbox=data.



EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA.EU: Renewable energy primary production: biomass, hydro, geothermal, wind and solar energy. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&pcode=ten000 82&language=en&toolbox=data.



EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA.EU: Share of renewable energy in gross final energy consumption. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=1&language=en &pcode=tsdcc110&toolbox=type.

93



EPP.EUROSTAT.EC.EUROPA:EU: Your key to European statistics. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/.



EURACTIV: Oettinger Evropě: zdvojnásobte investice do obnovitelných zdrojů. . [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/zivotniprostredi/clanek/oettinger-evrope-zdvojnasobte-investice-do-obnovitelnych-zdroju008408.



EURACTIV: Ropovod v Černém moři by měl začít fungovat v roce 2012. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/ropovodv-cernem-mori-by-mel-zacit-fungovat-v-roce-2012.



EURACTIV: Rusko obchází Bělorusko stavbou baltského ropovodu. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/ruskoobchazi-belorusko-stavbou-baltskeho-ropovodu-006120.



EURACTIV: Rusové mohou do projektu Nabucco vstoupit oklikou. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/rusovemohou-do-projektu-nabucco-vstoupit-oklikou-006010.



EUROPA.EU. Lisbon Treaty. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/index_cs.htm.



EUROPEAN COMMISSION: Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0639:FIN:EN:PDF.



EUROSKOP: Energetika: Nejnovější iniciativy. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8950/sekce/energetika/.



EUROSKOP: Evropské sdružení pro atomovou energii (Euratom). [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/285/sekce/e-f/. 94



EUROSKOP: Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/285/sekce/e-f/.



EUROSTAT. Panorama of energy. [online]. [cit. 28.3. 2012]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-GH-09-001/EN/KS-GH09-001-EN.PDF.



EVROPSKÁ KOMISE: Nová energetická strategie. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/energy/101112_cs.htm.



INDEX MUNDI: Oil - proved reserves - Europe. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.indexmundi.com/map/?t=0&v=97&r=eu&l=en.



KOMIE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0105:FIN:cs:P DF.



MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Metodická pracovní pomůcka pro oblast výkladu pojmů v plynárenství a vztahu mezi energetickým a stavebním zákonem. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=7423bf00-7be3-4b5e-82a8df5b3627e962.



MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: Nároční akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. [on-line]. [cit. 29.4.2012]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument79564.html.



MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Unie pro Středomoří. . [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/vnejsi_vztahy_eu/vych odni_partnerstvi/unie_pro_stredomori.html. 95



WORLD-NUCLEAR: World Nuclear Power Reactors. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html.

Internetové zdroje 

ALGERIAN GAS TO EUROPE: The transmed pipeline and early spanish gas import projects. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://iisdb.stanford.edu/pubs/20602/Transmed_FINAL.pdf.



ANTROPOGENEZE V GEOLOGI: Obrázkový doprovod. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdrojeenergie.html.



ARABIAN OIL ANG GAS: Bomb blasts close Kirkuk-Ceyhan piperine. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.arabianoilandgas.com/article-10132updated-bomb-blasts-close-kirkuk-ceyhan-pipeline/1/print/.



BLOGLOBALL: Blogspot. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://blogloball.blogspot.com/2011/01/le-tigri-del-baltico-nellassetto.html.



BRITISH PETROLEUM: Bacu – Tbilisi – Ceyhan Pipeline. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/sectiongenericarticle.do?categoryId=9006669&contentId=7015 093.



BRITSKÉ LISTY: Panevropský ropovod z Kazachstánu a Ázerbájdžánu. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/33714.html.



BYZNYS.IHNED: Nabucco plánuje dokončení na rok 2017, South Stream však bude fungovat o dva roky dříve. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-52011530-nabucco-planuje-dokonceni-na-rok-2017south-stream-vsak-bude-fungovat-o-dva-roky-drive. 96



BYZNYS.LIDIVKY: Testy reaktorů budou těžší a delší. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/testy-reaktoru-budou-tezsi-delsi-adukladnejsi-fre-/firmy-trhy.asp?c=A110513_151222_firmy-trhy_apa.



ČESKÁ TELEVIZE.CZ: Jamal nebo North Stream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/43385-jamal-nebo-nordstreamnemecko-a-polsko-bojuji-o-cestu-ruskeho-plynu/.



ČESKÁ TELEVIZE.CZ: Norský plyn má Česko od roku 1997. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-nact24/41121-norsky-plyn-ma-cesko-od-roku-1997/.



ČESKÉ NOVINY: TRANSNAFTA: Evropské plynovody. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_img.php?id=101214.



DENÍK.CZ: Plynovod Gazela přesná trasa je tajná. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/plynovod-gazela-presna-trasa-jetajna20120110.html.



DVOREK.EU: Ruský plyn v Česku. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/clanek/rusky-plyn-v-cesku.



EKOLIST: Mapa plynovodu Nabucco. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/fotobanka/suroviny/plyn.



ENERGETIKA: ČEZ: Obnovitelné zdroje rostou, solární a větrná energie ne. [online]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/cezobnovitelne-zdroje-rostou-solarni-a-vetrna-energie-ne.aspx.



ENVIWEB: Rafinérie a ropovody ve střední Evropě. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/energie/66655/rafinerie-a-ropovody-vestredni-evrope. 97



ESTAV: Německý plynovod Opal je dostavěn, česká Gazela se teprve rozbíhá. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/new/plynovodopal-nemecko-dokonceni-gazela-cr-vystavba.html.



EUROPA.EU: Zelené knihy. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://europa.eu/documentation/official-docs/green-papers/index_cs.htm.



EWEA: EU will exceed renewable energy goal of 20 percent by 202. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://www.ewea.org/index.php?id=60&no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D= 1892&tx_ttnews%5BbackPid%5D=1&cHash=05ee83819.



FINANČNÍ NOVINY: Transněfť uvažuje propojit trasy ropovodu Družba. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/transnet-uvazuje-propojit-trasy-ropovodudruzba/755739.



GEOLOGIE VSB: Využití ropy. [online]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_ropy.html#zropy.



GREEN STREAM: The Green Stream piperine. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.greenstreambv.com/en/pages/home.shtml.



HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Bez ruské ropy to nejde. [on-line]. [cit. 22.4.2012]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-27003260-bez-ruske-ropy-to-v-unii-nejde.



HYDROCARBONS-TECHNOLOGY: South Stream. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.hydrocarbonstechnology.com/projects/southstream/southstream1.html.



IDNES.CZ: Němci zavřou své jaderné elektrárny do roku 2022. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nemci-zavrou-sve-jaderneelektrarny-do-roku-2022-desi-je-fukusima-pvm/zahranicni.aspx?c=A110530_071701_zahranicni_ipl. 98



IHNED.CZ: Podíl jaderné energie v Evropě. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/22825070/iosuv58EF7GJKLMjQdfgqrxy1S Uw9RVm/14_EK44_14.jpg.



LIDOVKY CZ: Zásoby ropy vystačí nejméně na dvě staletí?. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/zasoby-ropy-vystacinejmene-na-dve-staleti-f24-/mojepenize.asp?c=A081123_153436_ln_ekonomika_ter.



NABUCCO: Gas piperine. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.nabucco-pipeline.com/portal/page/portal/en.



NORTH STREAM: Making of: From Pipes to Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.nord-stream.com/pipeline/construction/.



NORTH STREAM: The Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.nord-stream.com/pipeline/.



NOVINKY.CZ: Ekonomika. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/145162-vypadek-dodavek-ropy-z-ruskanahradi-ropovod-ikl.html.



NOVINKY. CZ: Gazprom podepsal dohodu na stavbu plynovodu North Stream. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/244900gazprom-podepsal-dohodu-na-stavbu-plynovodu-south-stream.html.



OFFSHORE TECHNOLOGY: Blue Stream Natural Gas Pipeline. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.offshoretechnology.com/projects/blue_stream/.



PETROL.CZ: Zásoby ropy „plavou“ na vodě. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=14868. 99



PIPELINES INTERNATIONAL: Dhruzba Pipeline. [on-line]. [cit. 30.3.2012]. Dostupné z: http://pipelinesinternational.com/news/druzhba_pipeline/008045/.



ROPA: Druhy ropy. [on-line]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/druhy-ropy/.



ROPA: Ropa. [online]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/ropa/.



RWE: The energy to lead: Zemní plyn a jeho druhy. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/ozemnimplynu/zemni-plyn/.



SAGIT: Euratom. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_055.htm



SCIENCEWORLD: Vznik a vývoj ropných ložisek. [online]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://scienceworld.cz/fyzika/vznik-a-vyvoj-ropnych-lozisek-946.



SOUTH STREAM INFO: Gas Pipeline Route. [on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://south-stream.info/index.php?id=10&L=1.



TECHNICKÝ PORTÁL: Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť. [on-line]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.techportal.cz/priority-energetickychinfrastruktur-do-roku-2020-a-na-dalsi-obdobi-navrh-na-integrovanou-evropskouenergetickou-sit-cid284190/.



TRANSNAFTA: PanEuropean Oil Pipeline.[on-line]. [cit. 31.3.2012]. Dostupné z: http://www.iea.org/work/2009/forum/Transnafta2.pdf.



UPI: Trans-Sahara gas piperine in trouble. [on-line]. [cit. 28.4. 2012]. Dostupné z: http://www.upi.com/Business_News/Energy-Resources/2010/09/01/Trans-Saharagas-pipeline-in-trouble/UPI-22741283355619/.

100



VLÁDA.CZ: Analýza dopadů Lisabonské smlouvy. [on-line]. [cit. 27.4.2012]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/dokumenty/Analyzadopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.



ZEMNÍ PLYN: Co je zemní plyn. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.



ZEMNÍ PLYN: Použití. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.



ZEMNÍ PLYN: Přeprava a uskladnění. [on-line]. [cit. 28.3.2012]. Dostupné z: http://www.zemniplyn.cz/plyn/#vznik.

101

Přílohy Příloha č. 1: Naleziště ropy v České republice

Zdroj: ANTROPOGENEZE V GEOLOGI: Obrázkový doprovod. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdroje-energie.html.

Příloha č. 2: Naleziště zemního plynu v České republice

Zdroj: ANTROPOGENEZE V GEOLOGI: Obrázkový doprovod. [on-line]. [cit. 29.4. 2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdroje-energie.html.

102

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents