Výchova k občanství doporučujeme pro 9. ročník základní školy a kvartu víceletého gymnázia vytvořeno v souladu s RVP
Antonie Laicmanová nakladatelství MM
9
Antonie Laicmanová
Výchova k občanství doporučujeme pro 9. ročník základní školy a kvartu víceletého gymnázia
Opakování 6. ročníku Opakování 7. ročníku I. ČLOVĚK JAKO OSOBNOST 1. JÁ JSEM JÁ Duševní vlastnosti osobnosti Potřeby, zájmy, hodnoty Jak se vidím já Jak mě vidí ostatní 2. JÁ, MOJE POCITY A EMOCE Pocity City (emoce) Rozdělení citů z hlediska intenzity a délky trvání Jak ovládat své city Jak zvládat náročné životní situace 3. JÁ, MOJE SMYSLY A PAMĚŤ Smysly Paměť 4. JÁ A ŽIVOTNÍ STYL Životní styl Životní styl v minulosti a dnes Zdravý životní styl Závislost 5. OSOBNOSTI NAŠÍ ZEMĚ Hudba Literatura Věda Sport Opakování – Člověk jako osobnost II. ČLOVĚK MEZI LIDMI 1. LIDSKÁ SETKÁNÍ Společenská skupina Všichni jsme lidé, ale jsme různí 2. VZTAHY MEZI LIDMI Mezilidské vztahy Autorita Solidarita Altruismus a egoismus 3. CHOVÁNÍ V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Co je konfl ikt Fáze konfl iktu Jednání v konfl iktních situacích Opakování – Člověk mezi lidmi III. ČLOVĚK, LÁSKA A MANŽELSTVÍ 1. LÁSKA Zamilovanost a láska Sex Heterosexualita a homosexualita 2. METODY ANTIKONCEPCE Antikoncepce 3. NEBEZPEČÍ SEXUÁLNÍHO ŽIVOTA Co vše patří k zodpovědnému sexu? Pohlavní choroby a
1 2 3 4
jejich příznaky 4. MANŽELSTVÍ – ZÁKLAD RODINY Co je manželství Založení rodiny Neshody v manželství Rozvod 5. VZNIK LIDSKÉHO ŽIVOTA Jak vzniká lidský život Jak se chovat v těhotenství? Náhradní rodinná péče Opakování – Člověk, láska a manželství IV. ČLOVĚK VE STÁTĚ 1. STÁT – JEHO FUNKCE A TYPY Funkce státu Typy států Státy podle formy vlády (státního zřízení) Státy podle způsobu vlády Státy podle správního uspořádání 2. O DEMOKRACII Co je demokracie Demokratické volby v České republice Politické strany 3. JÁ – OBČAN Jsme občané 4. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Funkce ústavy Co je Ústava České republiky Co obsahuje Ústava České republiky 5. PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY Právo a morálka Právní vztahy a právní normy Právní řád Právní odvětví Orgány právní ochrany Druhy provinění Kriminalita Nejčastější případy kriminality dětí a mladistvých Opakování – Člověk ve státě ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ Návrhy projektů Klíčové kompetence Očekávané výstupy Klíč k opakování Klíč ke cvičením se sovou Klíč k opakování ze 6. a 7. ročníku Použitá literatura a internetové zdroje Rejstřík
1 2 3 4
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se vám do rukou Výchova k občanství 8, třetí učebnice z řady zpracované v souladu s RVP ZV. Struktura a obsahová náplň jednotlivých kapitol rozvíjí a uvádí do dalších souvislostí učivo předchozích dvou publikací. Kromě toho jsou zde i kapitoly obsahově nové, na které cyklicky navážeme v 9. ročníku – týká se to zejména těchto témat: lidské schopnosti a uplatnění ve společnosti, stát a hospodářství, právní řád. V úvodu jednotlivých kapitol opět naleznete motivační texty, které mají v žácích vzbudit zájem o příslušné téma. Kromě samotného výkladového textu učebnice obsahuje i celou řadu problémových úkolů, které rozvíjejí myšlenkové operace žáků. V rámci skupinových úkolů se kniha zaměřuje na rozvoj vzájemné kooperace a komunikačních dovedností. Zejména pomocí zážitkových aktivit rozvíjí kognitivní stránku žákovy osobnosti, pokouší se formovat jejich postoje v afektivní rovině a kladně ovlivnit jejich chování a jednání. Odkazy na korespondující učivo z ostatních vyučovacích předmětů (mezipředmětové vztahy) pomáhají žákům chápat probírané učivo v širších souvislostech. Uvedené úkoly, zejména skupinové aktivity, jsou samozřejmě návrhy, které je třeba přizpůsobit konkrétním možnostem žákovského kolektivu. Stejně jako v předešlých učebnicích je každá ze čtyř hlavních kapitol zakončena úkoly určenými k cyklickému opakování probraného učiva. Učebnici uzavírá závěrečné opakování zpracované formou testu. Součástí učebnice jsou i návrhy na projektovou výuku, které vycházejí z témat učebnice a umožní realizaci průřezových témat. Na průřezová témata jsou zaměřeny i některé úkoly v jednotlivých kapitolách, které dané téma obohacují a rozšiřují. Autoři
Opakování 8. ročníku 1. Osobnost: já, pocity a emoce, životní styl, osobnosti naší země
2. Vztahy mezi lidmi: společenská skupina, mezilidské vztahy, konflikt
3. Láska a manželství: láska, sexuální život, manželství, vznik lidského života
4. Stát: funkce a typy státu, demokracie, občan, právo
1. Člověk a osobnost
2. Člověk mezi lidmi
4. Člověk ve státě
Charakterizujte pojem osobnost. Jaké vlastnosti u osobnosti rozlišujeme?
Co jsou společenské skupiny a jak se můžeme dělit?
3. Člověk, láska a manželství
Definujte pojem paměť a vyjmenujte její fáze. Porovnejte životní styl v minulosti a dnes. Co patří ke zdravému stylu a čeho bychom se měli vyvarovat? Vyjmenujte návykové látky i druhy závislostí.
Jako funkce plní rodina? Jak dělíme city z hlediska jejich intenzity? Co je afekt? Co je konflikt a jakými způsoby ho můžeme řešit?
Co je antikoncepce a jaké její druhy znáte? Co patří k zodpovědnému sexuálnímu chování a jaké nebezpečí hrozí při jeho nedodržení? Jaké jsou v ČR podmínky pro uzavření manželství? Kdo do manželského svazku vstoupit nemůže? Jak vzniká lidský život? Co je náhradní rodinná péče?
8
Vyjmenujte funkce státu. Jaké znáte typy státu a podle jakých kritérií je lze dělit? Kdo má v ČR volební právo? Jaké volby a jak často probíhají v ČR? Co je Ústava ČR a co obsahuje? Jaký je rozdíl mezi právem a morálkou? Jaké jsou nejčastější případy kriminality dětí a mladistvých?
1. Člověk a náboženství 1. Já jsem já Mladý Faethón přiběhl jednoho dne s pláčem ke své matce. „Nikdo mi nevěří, že mým otcem je bůh,“ vzlykal. „Hrál jsem si s chlapci a smáli se mi. Prý se jen tak chlubím.“ Matka ho objala a utěšovala ho: „Tvým otcem, synáčku, je opravdu bůh. Podívej se nahoru na oblohu. To slunce, které na nebi hoří, svítí a září, to je tvůj otec. Vidí, jak si hraješ s chlapci, jak se koupáš v řece, vidí všechno, co se na zemi děje. Tvůj otec je bůh slunce Hélios.“ (Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti – Faethón) Vzpomenete si z výuky dějepisu na některé bohy, které lidé uctívali ve starověku? Už jste si někdy položili otázku, co je smyslem života, co bude po smrti, existuje Bůh? Diskutujte. Na tyto otázky nelze uspokojivě odpovědět, protože existuje řada teorií, které se od sebe velmi často liší. Co víte o vzniku vesmíru, sluneční soustavy a planety Země? Co víte o vzniku a vývoji života na Zemi?
Staroegyptští bohové
Již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva, protože byli bezmocní proti silám přírody a vesmíru a neumějí si tyto přírodní jevy vysvětlit. Tehdy probíhaly magické obřady a vznikaly mýty o stvoření světa, Země, prvních zvířat a lidí. Vysvětlete, co je mýtus.
Dodnes žijí ve světě kmeny „přírodních lidí“, kteří vyznávají přírodní (kmenové) náboženství. Spojuje je víra v přírodní bohy, kteří řídí život všeho živého na Zemi. Kontakt s nimi jim zprostředkovává šaman. Ten dokáže „cestovat“ do jiných světů. Při svém rituálu používá různé kultovní předměty, oblečení, využívá zvuků „posvátných bubnů“ i praskotu ohně. V kmeni zastává funkci lékaře, kněze i politika.
Jihoamerický kmen indiánů Zjistěte, kde se dnes ve světě můžeme setkat s přírodním náboženstvím.
9
Náboženství Jak byste obecně charakterizovali pojem náboženství? K čemu lidem sloužilo? K čemu jim slouží dnes?
Náboženství bylo a je součástí každé lidské kultury, doprovází lidstvo během celých dějin a ani v dnešní moderní době neztrácí svůj význam. Teorií a definice náboženství je celá řad, ovšem neexistuje taková, která by zahrnovala vešker náboženství. Obecně by se dalo říci, že náboženství sdružuje lidi se společnými názory a s podobnými postoji ke světu a pomáhá jim najít odpovědi na základní životní otázky. Je součástí tradic každého národa i jeho kultury, ovlivňuje politiku i dění ve světě. V mnoha náboženstvích spojuje věřící víra v Boha, popř. v bohy. Tak jako má náboženství spoustu stoupenců, jsou mezi námi i lidé, kteří nevěří v žádné vyšší síly ani v existenci bohů. Jak se těmto lidem říká?
Náboženství obecně dělíme na:
monoteistické – z řec. monos – jeden, theos – bůh, připouští existenci jediného Boha, který je zároveň Stvořitelem světa (judaismus, křesťanství, islám) polyteistická – z řec. poly – mnoho, theos – bůh – víra ve více bohů (hinduismus).
Náboženská tolerance Co znamená pojem tolerance? Jste tolerantní? V co nebo v koho věříte vy? Znáte ze svého okolí nějakého věřícího člověka?
Náboženství pro věřící přináší odpovědi na různé otázky, usnadňuje řešení problémů, dodává naději. Současně však klade na člověka i nároky dostát svému ideálu v různých životních situacích. Náboženství však přináší i řadu konfliktů, které jsou spojeny s náboženskou netolerancí. V naší zemi je svoboda vyznání zaručena Listinou základních práv a svobod.
Článek 15 – (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. Článek 16 – (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováním obřadu. (ukázka z Listiny základních práv a svobod) Co byl Toleranční patent a kdo ho vydal? Zjistěte, které město je posvátným místem tří hlavních světových monoteistických náboženství. Čím je pro věřící významné? Které posvátné stavby či místa se zde nacházejí? Ukažte si tato místa na mapě. Zjistěte, zda se v současné době někde ve světě odehrává konflikt, na jehož pozadí stojí náboženské spory. Diskutujte. Toleranční patent Náboženství je součástí tradic každého národa. Sdružuje lidi se společnými názory na svět a pomáhá jim nalézt odpovědi na otázky, které je zajímají. Mezi monoteistická náboženství řadíme judaismus, křesťanství a islám, protože vyznávají jednoho Boha. K polyteistickým náboženstvím, která jsou chápána spíše jako nábožensko-filozofický směr a životní postoj, patří hinduismus. V České republice je svoboda vyznání zaručena Listinou základních práv a svobod. 10
2. Judaismus „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobněním ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří tě nenávidí, ale prokazují milosrdenství tisícům pokolení těch kteří mě milují a má přikázání zachovávají. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. Dbej na den odpočinku, že ti má být svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den spočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvoje dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztyčenou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku. Cti otce svého i matku svou, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Nezabiješ. Nesesmilníš. Nepokradeš. Nevydáš proti bližnímu svému falešné svědectví. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“ Tato slova mluvil Hospodin k celému vašemu shromáždění na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty mocným hlasem a víc nepřipojil. Napsal je na dvě kamenné desky a dal je mně. (Bible, Pátá kniha Mojžíšova) Myslíte si, že Desatero musí dodržovat pouze věřící? Diskutujte
Judaismus je židovské náboženství, které je nejstarším monoteistickým náboženstvím na světě. Vzniklo asi před čtyřmi tisíci lety. Dějiny Židů popsané v hebrejské Bibli začínají usazením praotce Abraháma v Zemi zaslíbené (dnešní Izrael) ve druhém tisíciletí př. n. l. Bůh s ním a později i s jeho potomky uzavřel smlouvu – Židé ho přijmou jako jediného Boha a za to se jim dostane vlastní země, budou národem, který ve světě ponese Boží zvěst. Bůh je pro Židy nezobrazitelný a nepopsatelný, je jak Stvořitelem světa, tak i Bohem každého jednotlivého člověka.
Tóra Základním textem judaismu je hebrejská Bible – hebrejsky Tenach. její nejdůležitější částí je Pět Mojžíšových, dále k ní patří knihy prorocké a spisy. Pět knih Mojžíšových zapsaných na se nazývá Tóra, které se přečte během jednoho při šabatových (sobotních) bohoslužbách. nejvyššího proroka je považován Mojžíš.
Rabín
knih svitku roku Z a
Židovská Tóra
Židé byli ve starověku nadlouho vyhnáni ze své vlasti a postupně se usadili v různých zemích (diaspora). Byli zde často vystaveni příkoří. Dodnes se sdružují v obcích nebo jen kolem domu modlitby (synagogy), v nichž je učitelem a rádcem rabín – židovský duchovní. 11
Na bohoslužby o šabatech a dalších svátcích se Židé scházejí v synagogách. Zde se konají i oslavy náboženské plnoletosti chlapců a dívek (bar micva, bat micva) a zpravidla i svatby. V synagoze je ve schránce na východní straně směrem k Jeruzalému umístěna Tóra. V tradičních synagogách se modlí muži a ženy odděleně.
Modlitba a svátky Judaismus zná kromě tří hlavních denních modliteb i modlitby další, jimiž člověk vyjadřuje především svoji vděčnost. Taková je například modlitba po jídle. Zjistěte, kdo je zemským rabínem v České republice. Do synagogy smí muž vstoupit pouze s pokrývkou hlavy, které se říká kipa ( jarmulka). Tu nosí Žid na hlavě na znamení úcty a oddanosti Bohu. 1. Nachází se ve vašem městě synagoga? Jaký plní účel? 2. Víte, ve kterém českém městě můžeme najít největší synagogu u nás? Zjistěte, zda stále slouží k náboženským účelům. Staronová synagoga, Praha
Jako první náboženství rozděluje týden na dny jako připomínku, že Bůh 6 dní tvořil svět a své dílo završil 7. dne odpočinkem. Dny podle židovského kalendáře začínají vždy s východem hvězd. Dny podle židovského kalendáře začínají vždy s východem hvězd, a tak i sobotní den odpočinku, šabat, začíná již v pátek večer. Provází ho zapalování dvou svící, jsou připraveny zvláštní pokrmy, je dnem zasvěceným klidu a rodině, kdy se nevykonává žádná práce. Vy synagoze se koná slavnostní bohoslužba. Jom kipur (Den smířené), následující deset dní po židovském Novém roku (Roš ha-šana), je nejvýznamnější židovský svátek. Je to den půstu, pokání, nových předsevzetí. Poutní svátky jsou stanoveny Tórou. Patří k nim na jaře Pesach, připomínající vysvobození Židů z egyptského otroctví, a 50 dní po něm Šavuot (Svátek týdnů). Ten upomíná na darování Tóry na hoře Sinaj. Na podzim se slaví Sukot (Svátek stánků). Připomínající obtíže i Boží ochranu při putování do Zaslíbené země. K dalším svátkům patří v zimě Chanuka (Svátek světel), při níž se zapalují světla na osmiramenném svícnu, a na jaře veselý Svátek losů, Purim. Velkou důležitost hraje v židovském náboženství rodina, studium, dodržování zvyklostí. Patří k nim i dělení stravy na rituálně vhodnou (košer) a zapovězenou. Tou je například krev, vepřové a králičí maso nebo plody moře. Nesmí se též smíchat mléčná a masitá strava. Znáte některý z těchto svátků? Co o něm víte?
Symboly K symbolům židovského náboženství patří sedmiramenný svícen (menora) a šesticípá Davidova hvězda (hexagram). Menora byla původně v jeruzalémském chrámu a symbolizuje sedm dní stvoření světa. Hexagram je tvořen dvěma rovnostrannými trojúhelníky, které jsou vzájemně propleteny. Judaismus je nejstarším monoteistickým náboženstvím, vyznává jednoho Boha. Svaté písmo se nazývá Tóra, její součástí je Desatero přikázání. Tóra je předčítána při bohoslužbách v synagoze. Symboly judaismu jsou sedmiramenný svícen a Davidova hvězda. Židé byli pro svou víru často vystaveni pronásledování.
12
3. Křesťanství Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. (Bible, Nový zákon, Evangelium podle Matouše, 6. kapitola, verš 9–13) V evangeliu podle Matouše je tato modlitba součástí kázání na hoře, ve kterém Ježíš představuje svoje poselství. Co víte o Ježíši Kristu?
Křesťanství (název pochází od původního označení následníků Ježíše Krista – řec. christianovi) je nejrozšířenější náboženství s největším počtem příznivců. Vzniklo na počátku našeho letopočtu, vyvinulo se z judaismu a je také monoteistické. Všichni křesťané věří v jednoho Boha, který existuje ve třech osobách – Otec, Syn a Duch svatý. Základním poselstvím Bible je, že člověk nechtěl žít v přátelství s Bohem, tedy zhřešil. Bůh svým hřešícím lidem slíbil, že jim pošle Spasitele, který je vyvede z hříchu. Tímto Spasitelem je pro křesťany Ježíš Kristus, syn Boží. Aby se mohl stát člověk křesťanem, je třeba, aby uvěřil v Boha a nechal se pokřtít. Křesťané se tak jako židé hlásí k Desateru přikázání, které je učí milovat Boha a ostatní lidi. Křesťané byli ve starověku pronásledováni, byli bráni jako jedna ze židovských sekt, čekajících na příchod Mesiáše. Teprve v roce 313 n. l. císař Konstantin ukončil jejich pronásledování a koncem 4. století se křesťanství jako jediným římským státním náboženstvím.
Bible Svatou knihou křesťanství je Bible. Dělí se na Starý a Nový zákon. Starý zákon převzali křesťané z judaismu. Obsahuje židovský soubor posvátných knih a popisuje stvoření světa a člověka. Je psán hebrejsky, některé jeho části aramejsky. Ve starém zákoně je popsána i potopa světa a záchrana živočišných druhů Bohem vyvoleným Noem. Vzpomenete si, co musel Noe udělat, aby zachránil život na zemi?
Nový zákon je psán řecky a je specificky křesťanský. V evangeliích popisuje narození, život, učení, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista, který je považován ze Spasitele, Božího syna. Křesťané věří, že Ježíš se narodil v Betlémě někdy mezi roky 7–4 př. n. l.m zemřel mučednickou smrtí ukřižováním a třetího dne vstal z mrtvých. K bohoslužbám se křesťané scházejí v kostele, kde je čtena Bible a kde křesťané projevují svoji víru v Boží přítomnost mezi sebou zejména modlitbou a zpěvem. Ukřižován měl být ve svých 33 letech, odtud známe pojem „Kristova léta“. 1. víte, proč mají kostely vysoké věže? Co symbolizují? 2. navštívili jste někdy nějaký kostel? Jak na vás působil jeho interiér?
13
Křesťanské církve Křesťanství si vytvořilo několik církví, které se od sebe částečně odlišují. Mezi nejznámější patří církev římskokatolická, které je nejpočetnější, dále pak pravoslavné a protestantské. Křesťanské církve se liší pojetím církevního společenství, např. římskokatolická církev je spravována biskupy v čele s papežem. Katolíci přijímají vedle křtu i další svátosti, které jim pomáhají setkávat se s Bohem a žít lepší život (svaté přijímaní, biřmování, pomazání nemocných, zpověď a manželství). Nejmenším správním celkem je farnost, v jejímž čele stojí farář. Jeho nadřízeným je biskup. Snaha o sjednocení křesťanů se jmenuje ekumenismus. 1. Zjistěte, kde ve světě jsou tyto církve nejčastěji zastoupeny. 2. Zjistěte, zda jsou rozdíly mezi kostely těchto církví.
Svátky
Křesťanský kostel, Brno
Nejznámějšími a nejvýznamnějšími křesťanskými svátky jsou Vánoce, Velikonoce a Letnice. O Vánocích oslavujeme narození Ježíše. Vlastní vánoční svátky začínají 25. prosince – první svátek vánoční, kdy se Ježíš narodil Panně Marii v Betlémě. 26. prosince je druhý svátek vánoční – sv. Štěpán, který byl prvním mučedníkem ukamenovaným za šíření zvěsti o vzkříšení Krista. Vánoční čas pro křesťany pokračuje 6. ledna, kdy je svátek Tří králů – toho dne se podle legendy přišli poklonit Ježíšovi do Betléma mudrci z východu. Následující nedělí vánoční období v rámci církevního roku končí. Pravoslavní křesťané slaví Vánoce až 6. a 7. ledna podle juliánského kalendáře. Jaké znáte vánoční zvyky? Dodržujete některé? Víte, jak se nazývá čtyřtýdenní období před Vánocemi? Co znamená?
Velikonoce jsou pro křesťany svátkem, kdy si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ježíš byl podle věřících ukřižován na Velký pátek a třetího dne (v neděli – Boží hod velikonoční) vstal z mrtvých. Pro křesťany jsou to svátky vykoupení a naděje. Padesát dnů po Velikonocích se slaví Letnice (svatodušní svátky) jako dne seslání Ducha svatého. Velikonoce se slaví každý rok jindy. Svátek totiž připadá na neděli pro prvním jarním úplňku.
Symboly Nejznámějším křesťanským symbolem je kříž. Byl na něm ukřižován Ježíš a pro věřící znamená naději na vzkříšení. Mezi další symboly řadíme první a poslední písmeno řecké abecedy alfa a omega (počátek a konec), beránka nebo symboly ryby. Ryba – ICHTHYS – jsou počáteční písmena Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel (Iësous Christós Theoú Hyiós Sötér) Křesťanství je nejrozšířenější světové náboženství, vyznává jednoho Boha a je rozštěpeno na několik církvi. Hlavou římskokatolické církve je papež, který sídlí ve Vatikáně. Svatou knihou křesťanství je Bible. Je rozdělena na Starý a Nový zákon. Nový zákon popisuje narození, život, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jež si křesťané připomínají o nejvýznamnějších svátcích – Vánocích, Velikonocích a Letnicích. Nejznámějším symbolem křesťanství je kříž. 14
4. Islám Súra 1 Otvíratelka knihy Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, milosrdného, slitovnému, vládci dne soudného! Tebe uctíváme a Tebe o pomo žádáme, veď nás stezkou přímou, stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž již rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou! (Korán)
Uvedená ukázka z Koránu je součástí každé modlitby muslima. Vysvětlete vlastními slovy, co je modlitba.
Islám (v překladu „odevzdanost Bohu“) je monoteistickým náboženstvím. Počtem stoupenců je hned po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím světa. Vychází z učení proroka Muhammada (Mohameda) a vyžaduje úplnou poslušnost příkazům jediného Boha, Alláha, zprostředkovaným Muhammadem ve zjeveních shromážděných po Muhammadově smrti v knize zvané Korán. Šíření Islámu vedlo v 7. století ke vzniku jednotné arabské říše zvané chalifát. Zjistěte, na jakých kontinentech se rozprostírala arabská říše.
Muslimové Stoupenci islámu se nazývají muslimové. Každý muslim musí respektovat a dodržovat pět zásad islámu (pět pilířů víry): 1. vyznání víry v jediného Boha (šaháda); 2. každodenní modlitba – pětkrát denně; 3. 30 dnů trvající půst v měsíci ramadánu – od svítání do západu slunce se muslimové (dospělí a zdraví) zdržují jídla, pití a pohlavního styku, půst je považován za očistu člověka; 4. každoroční almužna či charitativní daň pro chudé a potřebné (zakát); 5. pouť do Mekky – každý zdravý muslim, který si tuto cestu může finančně dovolit, by měl alespoň jedenkrát za život vykonat pouť do Mekky, posvátného města, kde Muhammad začal hlásat islám. Za své veřejně hlásání islámu byl Muhammad pronásledován, z Mekky musel odejít a ve svém poslání pokračoval v jiném arabském městě – Medíně. Rok jeho odchodu z Mekky (622) byl po roce 630 vyhlášen počátkem muslimského lunárního kalendáře (hidžra).
Korán Posvátnou knihou islámu je Korán (z arabského slova kur´án – to, co má být recitováno). Je považována za přesný záznam slov ve verších, která Alláh zjevil proroku Muhammadovi prostřednictvím anděla Gabriela. Má 114 súr (kapitol) a dodnes á naprosto stejnou podobu jako při svém vzniku před více než čtrnácti staletími. 15
Mešita Muslimové se k modlitbám scházejí v mešitě, která na rozdíl od kostela není posvátná. Mešita slouží jako modlitebna i jako vzdělávací místo. Místnosti v mešitě jsou pokryty koberci, vstupuje se sem bez obuvi, muži a ženy se modlí odděleně. V mešitě se nachází výklenek, který označuje směr konání modlitby – k Mekce. Součástí mešity bývá zpravila kopule a minaret. 1. nachází se v České republice mešita? Ve kterém měste? 2. Co je to minaret? Svatyně KA´BA je nejposvátnější stavba islámu. Muslimové věří, že ji postavil sám Abrahám uprostřed velké mešity v Mekce. V její stěně se nachází posvátný Černý kámen. Při své pouti do Mekky ji muslimové sedmkrát obcházejí. Svatyně Ka´ba
Tradice a zvyky Modlitba – pětkrát denně. Modlitba je jediná pravidelná bohoslužba. Muslimové musejí při modlitbě dodržovat jistá pravidla jako rituální očistu těla místa (přes modlitbu se omyjí a zují si obuv), musejí být oblečeni tak, aby dostatečně zakrývali nahotu, vždy se musejí modlit směrem k Mekce a musejí dodržovat správný čas modlitby. Povinná modlitba v mešitě je páteční. Jídlo – Muslimové mají zakázáno jíst vepřové maso a krev, pít alkohol a užívat drogy. Rodina – Na rodinu je i v islámu kladen zásadní důraz podobně jako v jiných náboženstvích. Děti zřídka opouštějí svoji velkou rodinu dříve, než uzavřou manželství. Manželství – Muslim si může vzít více než jednu ženu, maximálně však čtyři. Korán mu dává toto právo s podmínkou, že se ke všem manželkám bude chovat spravedlivě. Svobodná dívka nesmí být ke sňatku donucena proti své vůli. Smrt – Muslimové věří, že život na zemi je pouze přípravou na život na onom světě. Když muslim zemře, jeho tělo je omyto, zabaleno do čisté bílé látky a pohřbeno pokud možno ještě týž den. Zjistěte, jak se nazývá manželství s více jedinci opačného pohlaví.
Muslimem se člověk stane vyznání víry neboli po vyslovení šahády. Malým dětem je po narození šaháda šeptána do ucha.
Symboly Půlměsíc a pěticípá hvězda – tento symbol je hlavním znakem islámské víry. Zobrazuje půlměsíc a planetu Venuši jako Jitřenku. Pět cípů planety Venuše symbolizuje 5 pilířů islámu.
Islám je monoteistické náboženství, které vyznává jediného Boha – Alláha. Muslimové dodržují pět zásad islámu, mezi něž patří modlitba pětkrát denně a pouť do Mekky. Svatá kniha islámu je Korán, muslimové se scházejí k bohoslužbám v mešitě. Symbolem islámu je půlměsíc. 16
