Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra pedagogiky. Nová didaktická koncepce výuky v souladu s požadavky RVP ZV a ŠVP

Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra pedagogiky

Nová didaktická koncepce výuky v souladu s požadavky RVP ZV a ŠVP Mgr. Jana Kratochvílová Ph.D [email protected]

Dvojstupňové kurikulum

RVP ZV

ŠVP

CO? Podmínky

Jak? Čím?

Změna v systému Obecné cíle (9)

Strategie výuky – JAK?

klíčové kompetence

+

dílčí výstupy oborů

Klíčové kompetence Soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot 



Jsou vyuţitelné v učení i v praktickém ţivotě Umoţňují ţákům efektivně a odpovídajícím způsobem jednat při různých činnostech a situacích

Klíčové kompetence – – – – – –

k učení ke komunikaci k řešení problémů sociální a interpersonální občanské pracovní

Kompetence k učení        

Volí vhodné způsoby učení Plánuje, organizuje své učení (autoregulace učení) Vyhledává, třídí, zpracovává a efektivně vyuţívá informace Pracuje s pojmy, symboly., uvádí věci do souvislostí Pozoruje, experimentuje, porovnává, vytváří závěry Má pozitivní vztah k učení – chce se učit, poznávat Posoudí vlastní pokrok, své výsledky Hledá cesty k zdokonalení

Strategie učení

Kompetence komunikativní  



 

Formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu Naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje Rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běţně uţívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, tvořivě je vyuţívá ke svému rozvoji a k aktivnímu se zapojení do společenského dění Vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence ke komunikaci

Př. obecných strategií pro rozvoj klíčové kompetence k učení 

 



 

pravidelně kaţdý týden dáváme ţákovi moţnost k písemnému sebehodnocení jeho výsledků formou zápisu do informační kníţky pro hodnocení a sebehodnocení poskytujeme ţákům moţnost volby – postupů, úkolů seznamujeme ţáky s různými strategiemi učení – práce s klíčovými slovy, myšlenkové mapy, výpisky, metody práce vedeme ţáky k práci s informacemi – vyuţívání různých informačních zdrojů: knihy, internet – kromě počítačové učebny je v kaţdé třídě k dispozici počítač pro okamţité hledání, pracujeme s denním tiskem, jednou měsíčně společná návštěva knihovny vyuţíváme vzájemného učení se ţáků ţáky vedeme ke zpracovávání individuálních i společných projektů – vycházejí ze zájmů a potřeb ţáků

Vzdělávací oblasti         

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Jazyk a jazyková komunikace 



Stěţejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu Znalosti a dovednosti mu umoţňují vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání Čtení praktické – věcné – kritické – proţitkové Tvořivé činnosti s literárním textem

Výstupy ŠVP 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

V jednoduché větě podtrhne důleţitá (klíčová slova), ústně sdělí obsah poslouchaného textu a textu přečteného, ústně odpovídá na otázky k textu.

V krátkém textu vyhledá klíčová slova, pojmy; písemně odpovídá na jednoduché otázky k přečtenému textu, z textu opíše důleţité informace.

V textu vyhledá klíčová slova a formuluje stručně hlavní myšlenky přečteného textu vlastními slovy, písemně je zaznamenává; klíčová slova zaznamenává i graficky (pojmová mapa).

Z textu vybírá podstatné informace a zaznamenává je různými způsoby: pojmová mapa, výpisky; podstatné informace prezentuje ostatním s moţností častějšího nahlédnutí do písemného zpracování.

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu, zaznamenává je vlastními slovy způsobem vyhovujícím ţákovi (jeho stylu učení), podstatné informace prezentuje ostatním s co nejmenším vyuţitím písemné opory.

Průřezová témata   1) 2) 3) 4)

5) 6)

Reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa Povinná součást vzdělávání Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

Moţnosti realizace průřezových témat

Nová didaktická koncepce vyučování

„Do tradičních předmětů vstupují

Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D

.

mezipředmětová témata, uplatňující se volnější způsoby organizace vyučování jako jsou PROJEKTY, bloková výuka, integrování předmětů, zařazování samostatných materiálů.“

17

Nová didaktická koncepce vyučování    




.

  

Celková kultivace osobnosti – rozvoj postojů, hodnot, kompetencí Obsah – integrace, propojení s reálnými životními situacemi Respekt k individuálním potřebám, zájmům a moţnostem Komunikace zaloţená na partnerství a spolupráci Kvalita sociálního klimatu ve třídě Konstruktivistický přístup – aktivní učení, konstruování poznatků Rozvoj vnitřní motivace k učení Formativní hodnocení ţáků na základě individuální vztahové normy

18

Výuková metoda 





rozhodující prostředek k dosahování vytyčených cílů (Vališová, Kasíková) Uspořádaný systém vyučovací činnosti učitele a učebních aktivit ţáků směřujících k dosaţení výchovně.vzdělávacích cílů (Maňák, Švec, 2003) komunikační most mezi vyučujícím a ţákem

19

Aktivizující výukové metody 

postupy, které vedou výuku tak, aby se výchovněvzdělávacích cílů dosahovalo hlavně na základě vlastní učební práce ţáků, přičemţ důraz se klade na myšlení a řešení problémů

(Maňák, Švec, 2003)

20

Aktivizující výukové metody  





 

většinu aktivit a práce provádějí ţáci sami hovoří o myšlenkách, řeší různé problémy a co je nejdůleţitější aplikují získané vědomosti do praxe aktivizující výuka je pro ţáky zábavná, činnosti na sebe navazují výuka poskytuje individuální podporu kaţdému jedinci a přímo ţáky vybízí k osobní aktivitě a k přímému zapojení často spolupracují s ostatními jsou zaměřeny na učícího se ţáka – mají tedy vyhovovat jedinci ( na rozdíl od metod tradičních, které vyhovují hlavně učiteli). Ţák se tedy stává aktivním účastníkem procesu vzdělávání. 21

Aktivizující výukové metody  Metody diskusní

naplánovat téma, připravit se, připravit si otázky,můţe vést i ţák, vyvodit závěry, zhodnotit)   

Brainstorming Metody heuristické , řešení problémů Metoda projektová

22


Metody situační Prezentace případu ( slovní, písemná…). Získávání dalších informací ( od učitele, jiné zdroje). Vlastní řešení případu ( individuálně, ve skupině, kombinovaně). Rozbor variant řešení a diskuse ( v malé skupině, v plénu). Zhodnocení výsledků a zobecnění závěrů, popř. konfrontace s praxí. 23






   

Metody inscenační přijímání a ztvárňování rolí osob zúčastněných v určité simulované sociální situaci Didaktické hry Metody kritického myšlení – I.N.S.E.R.T, podvojný deník, V-CH-D (vím, chci vědět, dozvěděl jsem se) Pojmové mapování – myšlenkové mapy SQ4R Referát 24

Aktivizující výukové metody Metoda I.N.S.E.R.T.  Ţáci si během čtení dělají na okraj textu značky o informacích (viz tabulka). Je nutné, aby bezpečně pochopily význam značek. Po přečtení textu si vytvoří tabulku, kam zaznamenají informace podle toho, jak je zařadily podle značek. Tím vznikne poznámkový aparát. 



 

„fajka“ tam, kde v textu narazili na informaci, která potvrzuje to, co jiţ věděli - minus tam, kde se setkali v textu s informací, která je v rozporu s tím, co si mysleli, ţe vědí + plus tam, kde v textu narazili na zajímavou novou informaci ? otazník tam, kde něčemu v textu nerozuměli nebo kde by rádi měli další informace 25

I.N.S.E.R.T. Tabulka I.N.S.E.R.T. k článku Marco Polo (článek Marco Polo – viz přílohy)

+

-

?

Cestoval z Itálie do Číny.

Cestoval se svými strýci

Myslel jsem si, že cestoval sám.

Proč se na takovou cestu nevydali jiní?

Setkal se s čínským císařem.

Pracoval pro čínského císaře.

Myslel jsem si, že se do Číny musel probojovat.

Proč císař tomuto cizinci věřil?

Svou cestu vykonal ve 13. st.

Odjel v roce 1271 a domů se vrátili v roce 1295

Měl jsem za to, že to bylo v 15. století

Jakého věku se tehdy lidé dožili?

Kolumbus četl jeho deník.

Svůj deník psal ve vězení v Janově.

Myslel jsem, že jeho příběh je pro lidi neuvěřitelný.

Jaké by to asi bylo, žít v časech takových objevů?

Aktivizující výukové metody Podvojný deník 



 

Na levou stranu ţáci píší tu část textu, která na ně silně zapůsobila nebo jim připomněla vlastní záţitek. Nebo tvrzení, s nímţ se neztotoţňují. Na pravou stranu ţáci píší komentář právě k svým poznámkám na levé straně. PROČ? Co je přimělo napsat právě ji? Co ti to připomnělo? Jakou další otázku to v nich vyvolalo?

Co na mě zapůsobilo??? S čím nesouhlasím. Komentář PROČ; Jaké otázky to ve mně vyvolalo 27

Podvojný deník Co na mě zapůsobilo? S čím nesouhlasím.

Komentář PROČ; Jaké otázky to ve mně vyvolalo

Aktivizující výukové metody SQ4R  









S (survey – dělat přehled, odhadovat, prohlíţet): rychlá, předběţná orientace v textu (nadpisy, záhlaví, různá členění textu) Q (questions – otázky): kladení si otázek, postihujících to, co jiţ čtenář zná a co je pro něho doposud neznámé 4R (read – číst, reflect – uvaţovat, svědčit o, recite - vyjmenovat, opakovat si, review – zhodnotit, přezkoumat, posoudit): podrobnější čtení textu, pořizování stručných poznámek a záznam průběţných otázek, nalezení vztahů mezi informacemi, zapamatování si klíčových informací a jejich zpětné vybavení (na základě otázek vztahujících se k textu) a na závěr přehledné shrnutí informací získaných z textu. 29

Aktivizující výukové metody Referát  Zvláštním případ přednášky  ţák samostatně zpracovává vymezený úsek látky (jeţ můţe obohatit o vlastní poznatky)  Při prvních pokusech o referát spolupráce s pedagogem (výběr tématu, moţnosti zpracování, stanovení rozsahu – tzn. učitel si referát přečte dopředu a dále redukuje nebo naopak dává věcné připomínky k obsahu). 

Tato forma nepochybně přispívá ke kultivaci osobnosti ţáka, dodává mu zdravé sebevědomí a můţe i přispět k dalšímu samostatnému studiu. 30

Aktivizující výukové metody Myšlenková mapa, mapa pojmů 





 





Nejčastěji se pouţívá v motivační části, kdy se zjišťuje co, vlastně ţáci k danému tématu ví Ale i v průběhu výuky pro zjištění prekonceptů ţáků - obvykle se napíše hlavní myšlenka (heslo) doprostřed papíru, tabule… - v další fázi se píší veškeré nápady, myšlenky k hlavnímu tématu Dále se hledají souvislosti mezi napsanými pojmy ( i barevné odlišení), lze mezi nimi dělat šipky, lépe je ovšem pro přehlednost na další papír si hesla, která k sobě patří opět napsat a hledat další souvislosti (další otázky postupně přicházejí)

31

Aktivizující výukové metody Práce s textem 

      

vyčlenit a označit v textu (podtrţením, barevným zvýrazněním) klíčové informace a hlavní myšlenky stanovit vztah mezi těmito informacemi (pojmy) uspořádat klíčové informace podle určitého kritéria vyjádřit uspořádané informace graficky prezentovat obsah textu vlastními slovy zaujmout k hlavním myšlenkám textu vlastní stanovisko zformulovat otázky k textu doplnit text vlastním hodnocením, komentářem 33

Aktivizující výukové metody    

 

pomáhají překonávat stereotypy ve výuce podporují tvořivost učitelů podporují všestranný rozvoj osobnosti ţáka přispívají k rozvoji samostatnosti, zodpovědnosti a tvořivosti ţáka škola se více propojuje a přibliţuje reálnému ţivotu školní prostředí se stává pro ţáka zajímavějším a motivujícím

34

Role učitele      

stává partnerem svých ţáků průběh výuky koordinuje rádce podporuje ţáky vytváří pracovní atmosféru poskytuje zpětnou vazbu, hodnotí

35

Projekt


.

Definice projektu : Projekt je komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vychází z nově získané zkušenosti ….(Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. 2006) 36

Projektová metoda Projektová metoda : ... Je uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž


.

dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využívat různých dílčích metod výuky a různých forem práce …(Kratochvílová, J. Projektová výuka v teorii a praxi)

37

Projektová metoda 

Charakteristické znaky projektové metody

(J. Kratochvílová)

1. 2. 3. 4.


.

5. 6.

7.

Organizovaná učební činnost směřující k určitému cíli – realizaci projektu a jeho výstupu Činnost, která nemůţe být dopředu zcela jasně krok za krokem naplánována Činnost vyţadující aktivitu ţáka a jeho samostatnost Činnost tvořivá a reagující na změny v průběhu projektu Činnost převáţně vnitřně řízená - autoregulovaná Činnost teoretická i praktická rozvíjející celou osobnost ţáka a vedoucí k odpovědnosti za výsledek Praktická činnost, zkušenost a vyuţití teorie motivuje ţáka k učení a přispívá k rozvoji jeho sebepojetí.

38

Projektová výuka 

Podstatným znakem projektové výuky je, že:


.

žáci projekt realizují od jeho plánování až po vytvoření odpovídajícího produktu, artefaktu, konkrétního výstupu projektu a svoje zkušenosti zprostředkovávají druhým.

39

Projektová výuka 

1) 2) 3)

Plánování projektu Realizace projektu Prezentace výstupu projektu Hodnocení projektu


.

4)

Fáze průběhu řešení projektu v PV:

40

Projektová výuka


.

1)

Plánování projektu

1.1. definovat podnět (koncentrační idea) – komplexní úkol, problém k řešení 1.2. v rovině ţáka si ujasnit smysl projektu – účel pro ţáky „Proč?“ formulovat výstup 1.3. v rovině učitele si analyzovat projekt a definovat tak cíle rozvoje osobnosti ţáka:kognitivní, psychomotorické, sociální, afektivní „Co?“ 1.4. účastníci projektu „Kdo?“ 1.5. časové rozvrţení „Kdy?“ 1.6. prostorové rozvrţení „Kde?“ 1.7. organizace „Jak?“ -brainstorming, burza nápadů a podnětů – utřídění, eliminace, postupné kroky

41

Projektová výuka 2) Realizace projektu  


.



Postupuje se podle předem prodiskutovaného plánu Ţáci sbírají vhodný materiál, třídí ho, zpracovávají, kompletují Pedagog je v roli poradce – usměrňuje jednání ţáků směrem k danému cíli., motivuje ţáky (dlouhodobé projekty ztráta motivace)

42

Projektová výuka 3) Prezentace výstupu projektu  


.

  



Představení výsledku, k němuţ ţáci dospěli Prezentace písemná, ústní, praktický výrobek: výstavka, videozáznam, kniha, časopis, model, vlastní realizace výletu, jarmarku, olympijských her, audionahrávka, koncert, beseda, přednáška, internetové stránky… Prezentace pro rodiče Prezentace pro spoluţáky ve třídě Prezentace ve škole mimo třídu Prezentace mimo školu – pro veřejnost, jiné instituce

43

Projektová výuka 4) Hodnocení projektu 




.



Hodnotí se průběh, výstup, dokumentace – měla by být stanovena kriteria Hodnotí ţák, učitel, rodič, veřejnost Hodnotí se průběţně, na závěr

44

Typologie projektů Jednopředmětové, vícepředmětové

Navrhovatel projektu

Spontánní ţákovské, uměle připravené, Kombinace obou typů

Účel projektu

Problémové, konstruktivní, hodnotící, směřující k estetické zkušenosti, směřující k získání dovedností (sociálních)

Informační zdroj projektu

Volný, vázaný

Délka projektu

Krátkodobý, střednědobý

Prostředí projektu

Školní, domácí, kombinace, mimoškolní

Počet zúčastněných

Individuální, společné


.

Způsob organizace

45

Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra pedagogiky

Děkuji za pozornost a přeji krásný zbytek dne …

Aktivizující výukové metody a projektová výuka Mgr.Jana Kratochvílová, Ph.D

Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra pedagogiky. Nová didaktická koncepce výuky v souladu s požadavky RVP ZV a ŠVP

Recommend Documents