Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě

Vnitřní předpisy Slezské univerzity v Opavě

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 4. října 2006 pod čj. 17 477/2006-30. Volební a jednací řád Slezské univerzity v Opavě.

.......................................... Ing. J. Beneš, CSc. ředitel odboru vysokých škol

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Akademický senát Slezské univerzity v Opavě (dále jen „senát“) je podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. (2) Senát se ve své činnosti řídí zákonem, Statutem Slezské univerzity v Opavě (dále jen „univerzita“) a Volebním a jednacím řádem Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě (dále jen „řád“). (3) Senát dbá na uplatňování demokratických principů v řízení univerzity a na dodržování akademických svobod všech členů Akademické obce univerzity tak, aby na tomto základě mohla být rozvíjena vzdělávací, vědecká, umělecká a odborná činnost univerzity. (4) Senát odpovídá za svou činnost Akademické obci univerzity.


ČÁST II VOLEBNÍ ŘÁD Článek 2 Složení senátu (1) Senát je volen Akademickou obcí univerzity tak, aby v něm byla každá fakulta zastoupena sedmi členy, a to třemi z řad studentů a čtyřmi z řad akademických pracovníků . Senát se dělí na komoru akademických pracovníků a komoru studentskou. (2) Akademická obec součásti univerzity podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona - Matematického ústavu v Opavě a studenti studijních programů uskutečňovaných univerzitou (dále jen „celouniverzitní komora“) jsou v senátu společně zastoupeni jedním členem . (3) Působí-li člen Akademické obce univerzity na více součástech nebo je studentem a akademickým pracovníkem zároveň, zvolí si jednu komoru, do které bude mít právo volit a být volen. O této skutečnosti musí informovat předsedu příslušného akademického senátu. Článek 3 Funkční období (1) Funkční období senátu je tříleté. (2) Mandát člena senátu vzniká zvolením, výkon funkce dnem ustavujícího zasedání senátu, do něhož byl zvolen nebo v případě náhradníka nebo člena zvoleného v doplňovacích volbách dnem zasedání senátu, na kterém se ujal funkce. (3) Funkční období člena senátu končí: a) dnem ukončení funkčního období senátu, b) z důvodů šestiměsíční nečinnosti senátu, (4) V průběhu funkčního období členství v senátu zaniká: a) odstoupením člena písemně sděleným předsedovi senátu, b) zánikem členství v části akademické obce, kterou byl zvolen, c) jmenováním do funkce, jejíž výkon je podle § 8 odst. 2 zákona neslučitelný s členstvím v senátu. d) úmrtím. (5) Pokud se člen senátu nezúčastnil třikrát bez řádné omluvy zasedání senátu, může být navrženo jeho odvolání. Návrh je postoupen akademickému senátu příslušné fakulty k vyjádření. (6) Senát hlasuje o odvolání člena senátu s přihlédnutím ke stanovisku příslušného akademického senátu fakulty. Rozhodnutí je předáno předsedovi akademického senátu fakulty. (7) Na uvolněné místo člena senátu nastupuje náhradník s nejvyšším počtem získaných hlasů v příslušné komoře a není-li náhradník k dispozici, konají se doplňovací volby.

Článek 4 Vyhlášení voleb (1) Předseda senátu vyhlašuje nejméně dva měsíce před skončením svého funkčního období volby do senátu. (2) V případě skončení funkčního období všech členů senátu podle § 8 odst. 3 zákona vyhlašuje nové volby rektor nejpozději do 30 dnů. (3) Období konání voleb do senátu stanoví ústřední volební komise. (4) Vyhlášení voleb do senátu se zveřejňuje na úřední desce univerzity, na úředních deskách jednotlivých součástí a na webových stránkách univerzity a součástí.

2


Článek 5 Volební komise (1) Pro potřeby organizace a řízení voleb do senátu se zřizuje ústřední volební komise a dílčí volební komise. Dílčí volební komise se zřizuje zvlášť pro každou součást. (2) Ústřední volební komise musí být nejméně tříčlenná. Členy ústřední volební komise jmenuje předseda senátu na základě usnesení senátu. V ústřední volební komisi musí být zastoupena jedním členem každá součást. Není rozhodující, zda-li zástupce součásti je akademickým pracovníkem nebo studentem. (3) Dílčí volební komise musí být nejméně tříčlenná. Členy dílčích volebních komisí na fakultách jmenuje předseda akademického senátu fakulty na základě usnesení akademického senátu fakulty, členy dílčí volební komise pro celouniverzitní komoru (čl. 2 odst. 2) jmenuje předseda senátu na základě usnesení senátu. (4) Ústřední volební komise si volí předsedu a místopředsedu. Dílčí volební komise si volí svého předsedu. (5) Ústřední volební komise organizuje ve spolupráci s akademickými senáty jednotlivých fakult vlastní průběh voleb a vyhotovuje volební protokol. (6) Volby zabezpečují na fakultách akademické senáty fakult, na ostatních součástech univerzity volby organizuje senát. Volby organizují dílčí volební komise, které zodpovídají za jejich řádný průběh. (7) Dílčí volební komise stanoví konkrétní termín a místa konání voleb do senátu na nejméně dva po sobě následující dny, kdy se koná výuka, a zároveň tak, aby každý den bylo možno hlasovat na každém volebním místě nejméně čtyři hodiny. Údaje o termínu a místech konání voleb se zveřejňují na úřední desce součástí a jejich webových stránkách nejpozději 14 dnů před prvním dnem voleb. (8) Ústřední volební komise je oprávněna kontrolovat činnost dílčích volebních komisí. (9) Rektorát poskytuje ústřední volební komisi administrativní zázemí. (10) Členství v ústřední volební komisi nebo dílčí volební komisi je neslučitelné s kandidaturou do senátu. (11) V případě vyhlášení voleb podle čl. 4 odst. 2 členy ústřední volební komise jmenuje rektor na základě doporučení akademických senátů fakult a celouniverzitní komory. (12) V případě konání doplňujících voleb zřizuje dílčí volební komisi akademický senát té fakulty, z jejíž akademické obce má být volen člen senátu. Článek 6 Seznamy oprávněných voličů (1) Seznamy oprávněných voličů vypracují dílčí volební komise na základě seznamů studentů a akademických pracovníků, které dodají děkani fakult a ředitel vysokoškolského ústavu nejpozději 15 dnů před prvním dnem voleb. (2) Voliči jsou vedeni podle komor, do kterých volí.. Článek 7 Kandidáti (1) Každá fakulta sestavuje ze svých členů samostatné kandidátky uchazečů o členství v senátu za akademické pracovníky a studenty, na zbývajících součástech se sestavuje jedna společná kandidátka. (2) Kandidáty do senátu může navrhnout každý člen Akademické obce univerzity v rámci své komory způsobem určeným dílčí volební komisí. Návrh musí být písemný, musí obsahovat jméno a příjmení navrhovaného, název součásti, pracovní zařazení nebo studijní program a ročník. Dále musí návrh obsahovat souhlas navrhovaného s kandidaturou do senátu. (3) Dílčí volební komise zveřejní seznam kandidátů do senátu na úředních deskách a webových stránkách univerzity a jednotlivých součástí, a to nejpozději 3 pracovní dny před prvním dnem konání voleb do senátu. (4) Dílčí volební komise zajistí prostřednictvím děkanátu fakulty nebo rektorátu, vytištění hlasovacích lístků. (5) Na součástech se mohou konat předvolební shromáždění akademické obce. Předvolební shromáždění nelze konat ve dnech voleb.

3


Článek 8 Průběh voleb (1) Volby na každé součásti probíhají odděleně podle komor. (2) Ve volební místnosti nebo jinak určeném prostoru pro hlasování musí být umožněna úprava hlasovacích lístků tak, aby bylo zajištěno tajné hlasování. (3) Volič prokáže studijním nebo občanským průkazem svoji totožnost přítomným členům dílčí volební komise. (4) Voliči při převzetí hlasovacích lístků písemně potvrdí, že volbu vykonali pouze na této součásti. (5) Po ověření totožnosti a označení v seznamu voličů je voliči vydán hlasovací lístek. (6) Na hlasovacích lístcích jsou v abecedním pořadí uvedena jména kandidátů do senátu. Údaje na hlasovacím lístku musí být uvedeny tak, aby osoby kandidátů do senátu byly jednoznačně identifikovatelné. (7) V hlasovacím lístku volič předepsaným způsobem označí kandidáta do senátu, které volí. Způsob značení a podmínky platnosti hlasovacího lístku musí být uvedeny na hlasovacím lístku. Hlasovací lístek, který byl upraven jinak než předepsaným způsobem, je neplatný. (8) Po každém dnu voleb dílčí volební komise uschová v uzamčeném prostoru zapečetěnou volební schránku. Článek 9 Výsledky voleb (1) Dílčí volební komise sečte odevzdané hlasovací lístky nejpozději poslední den konání voleb a vypracuje protokol o průběhu voleb a výsledcích voleb. (2) K platnosti voleb v jednotlivých součástech je třeba účasti nejméně 10 % členů příslušné akademické obce v příslušné komoře. V případě, kdy účast členů příslušné části akademické obce v některé komoře bude nižší, vypisuje ústřední volební komise v této součásti druhé kolo voleb, v němž již nebude brán zřetel na procentuální účast členů příslušné akademické obce. (3) Zvoleni do senátu jsou: a) 4 z navržených členů komory akademických pracovníků fakulty, kteří získají nejvyšší počet hlasů, b) 3 z navržených studentů fakulty, kteří získají nejvyšší počet hlasů, c) 1 z navržených členů celouniverzitní komory, který získá nejvyšší počet hlasů. (4) Dojde-li na místech rozhodných pro zvolení kandidáta do senátu k rovnosti hlasů, jsou vypsány další volby, v nichž se rozhodne mezi kandidáty s rovností hlasů. (5) Protokol o průběhu voleb a výsledcích voleb a obálky s odevzdanými hlasovacími lístky předá předseda dílčí volební komise nebo jím pověřený člen dílčí volební komise bezodkladně ústřední volební komisi, která zpracuje závěrečný protokol o volbách. Vzor protokolu o průběhu a výsledcích voleb ústřední volební komise připraví a rozešle dílčím volebním komisím nejpozději den před prvým dnem konání voleb. (6) Výsledky voleb se zveřejňují bezprostředně po jejich zjištění na úředních deskách a webových stránkách univerzity a jednotlivých součástí. (7) Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb může podat volič stížnost ústřední volební komisi, a to nejpozději do 3 dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody. Ústřední volební komise posoudí platnost volby do 10 dnů ode dne, kdy obdržela stížnost. Rozhodnutí ústřední volební komise je konečné. Text stížnosti a rozhodnutí se zdůvodněním musí být zveřejněny na úředních deskách a webových stránkách univerzity a jednotlivých součástí. (8) V případě, že došlo k pochybení, které ohrožuje regulérnost voleb, vyhlašuje ústřední volební komise v součinnosti s předsedou senátu opakované volby. K rozhodnutí o opakování voleb musí dojít nejpozději 15 dnů po posledním dnu konání voleb. Opakované volby se vyhlašují v těch komorách, kde došlo k pochybení. Opakované volby se konají nejpozději 10 dnů po rozhodnutí o opakování voleb.

4


Článek 10 Náhradníci (1) Kandidáti do senátu, kteří se ve svých komorách umístili na dalších místech a kteří získali alespoň třetinu počtu platných hlasů odevzdaných poslednímu zvolenému kandidátovi, jsou zapsáni do seznamu náhradníků v pořadí podle počtu obdržených hlasů. Seznam je uložen mezi dokumenty senátu. (2) Na uvolněné místo v senátě nastupuje náhradník ze seznamu příslušné komory s nejvyšším počtem hlasů. (3) Náhradník musí se svým nástupem do senátu vyslovit souhlas. (4) Člen senátu, který byl zvolen jako student, řádně ukončil bakalářský studijní program a přihlásil se na téže součásti ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu, nebo řádně ukončil magisterský studijní program a přihlásil se na téže součásti ke studiu v doktorském studijním programu, může do sedmi dnů ode dne řádného ukončení studia písemně sdělit předsedovi senátu, že se hodlá stát náhradníkem. V takovém případě bude zařazen jako náhradník do seznamu náhradníků na dobu nejvýše 4 měsíců a povolán do senátu po zápisu do studia (dále „doba řízení“). Na jeho místo může nastoupit náhradník, který musí vyslovit souhlas s tím, že v případě návratu původního člena senátu bude zařazen zpět do seznamu náhradníků. (5) Není-li uchazeč podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě ke studiu přijat, přestává být náhradníkem. (6) Není-li k dispozici žádný náhradník, nejsou po dobu řízení vypisovány doplňkové volby. (7) Člen senátu, který se vzdal mandátu, může v písemném prohlášení, v němž tak učinil, prohlásit, že hodlá nadále zůstat náhradníkem. (8) Každý se může vzdát postavení náhradníka, a to písemně k rukám předsedy senátu. (9) Mandát náhradníka zaniká za podmínek uvedených v čl. 3 odst. 2 až 4. Článek 11 Doplňovací volby (1) Doplňovací volby do senátu vyhlásí předseda senátu nejpozději 30 dnů po zániku členství člena senátu, jehož místo nelze obsadit náhradníkem. (2) Doplňovací volby se nemusí konat, dojde-li k zániku členství člena senátu v období šesti měsíců před uplynutím funkčního období senátu, pokud senát nerozhodne jinak. (3) Pro doplňovací volby platí přiměřeně ustanovení o volbách. (4) Nezvolení kandidáti do senátu v doplňovacích volbách se nestávají náhradníky.

ČÁST III JEDNACÍ ŘÁD SENÁTU Článek 12 Ustavení senátu (1) Do deseti dnů po vyhlášení právoplatnosti voleb svolá předseda odstupujícího senátu ustavující zasedání nově zvoleného senátu. (2) Předseda odstupujícího senátu řídí volbu předsedy senátu a předsedů komor senátu. Článek 13 Předseda a místopředsedové senátu (1) Předsedu nového senátu volí členové senátu na prvním zasedání nově zvoleného senátu. (2) Volba předsedy senátu je tajná a ke zvolení předsedy je nutná nadpoloviční většina hlasů všech členů senátu. Nezíská-li žádný kandidát na funkci předsedy senátu kvalifikovanou většinu hlasů, postupují 2 nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, kde rozhoduje již prostá většina hlasů. (3) Jednotlivé komory senátu volí odděleně své předsedy, kteří se stávají místopředsedy senátu. Volba

5


probíhá podle stejných pravidel jako volba předsedy senátu odstavce 1 a 2). (4) Nově zvolený předseda senátu se ujme dalšího řízení prvního zasedání senátu. (5) Zvolením nového předsedy senátu končí činnost odstupujícího senátu i volebních komisí. (6) V době nepřítomnosti předsedy senátu jej zastupuje jím určený místopředseda senátu. Článek 14 Výkonné a poradní orgány senátu (1) Senát může zvolit tajemníka senátu. (2) Senát může zřídit komise senátu jako své odborné orgány. (3) Členové komisí senátu nemusí být členy Akademické obce univerzity. Článek 15 Zasedání senátu (1) Řádná zasedání senátu se konají podle dlouhodobého plánu činnosti schváleného senátem. (2) Mimořádná zasedání senátu svolává jeho předseda na žádost: a) nejméně jedné třetiny členů senátu, b) akademického senátu kterékoliv fakulty, c) nejméně jedné desetiny všech členů Akademické obce univerzity, d) rektora nebo jej zastupujícího prorektora. (3) Žádost o svolání mimořádného zasedání se předkládá písemně předsedovi senátu a zasedání se svolává do 10 dnů po jejím předložení. (4) Zasedání senátu jsou veřejně přístupná. (5) Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání kdykoliv o to požádá. Článek 16 Zahájení, řízení a pořad jednání senátu (1) Jednání senátu lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů senátu. (2) Jednání senátu řídí předseda senátu, případně jím pověřený místopředseda (dále jen „předsedající“). (3) Na počátku každého jednání stanoví senát na návrh svého předsedajícího program jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů tohoto programu. Členové senátu mají právo předložit doplňovací nebo pozměňovací návrhy k pořadu jednání. Toto právo má i rektor nebo jeho zástupce. Změnu programu zasedání senát schvaluje hlasováním. Článek 17 Projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání senátu (1) Jednotlivé body pořadu jednání senátu se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů, které navrhovatel předkládá nejpozději 7 dnů přede dnem zasedání senátu. Tato lhůta se nevztahuje na mimořádná zasedání senátu. (2) Písemné podkladové materiály se bezodkladně zpřístupňují členům senátu prostřednictvím elektronické pošty nebo také zasílají v tištěné podobě společně s pozvánkou na zasedání senátu. (3) Se souhlasem většiny členů senátu lze bod jednání senátu projednat bez písemného podkladového materiálu. (4) Úvodní slovo při projednávání bodu pořadu jednání senátu přednese předkladatel, případně osoba jím pověřená. (5) Ke každému bodu pořadu jednání senátu se může konat rozprava. Rozpravu řídí předsedající. Člen senátu

6


má právo na faktickou poznámku, kterou reaguje na průběh rozpravy. Obsah poznámky bude spolu se jménem člena senátu, který ji přednesl, zaznamenán v zápise z jednání. Předsedající má právo časově omezit vystoupení jednotlivých členů senátu. (6) Členové senátu mohou v rozpravě přednést doplňovací nebo pozměňovací návrhy k návrhům obsaženým v písemných podkladových materiálech nebo předneseným v úvodním slově. Předkladatel může svůj návrh upravit nebo doplnit podle průběhu rozpravy. (7) Předsedající může navrhnout ukončení rozpravy, pokud je zřejmé, že její pokračování nemůže přispět k objasnění projednávané věci. (8) Jestliže se senát v průběhu jednání senátu usnese, že podkladové materiály jsou nedostačující, upustí od dalšího projednávání příslušného bodu pořadu. Předkladatel má právo kdykoliv stáhnout materiál z jednání. Článek 18 Hlasování (1) Pro výpočet potřebného počtu členů senátu pro hlasování a přijetí usnesení je výchozí celkový počet členů senátu. Neobsazené mandáty se nezapočítávají do celkového počtu členů senátu. (2) Senát je schopen usnášení, jsou-li hlasování přítomny alespoň tři pětiny jeho členů. (3) O každém návrhu rozhoduje senát hlasováním. (4) V případě, že byly předneseny pozměňovací návrhy, které byly akceptovány předkladatelem, hlasuje se nejdříve o pozměňovacích návrzích v pořadí, v jakém byly předneseny. K jejich schválení postačuje prostá většina přítomných členů senátu. Závěrem se hlasuje o celém předloženém materiálu včetně změn. (5) Ke schválení usnesení je potřeba souhlasu třípětinové většiny všech členů senátu v těchto záležitostech: a) zřizování, slučování, splynutí, rozdělování nebo rušení součástí univerzity, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci univerzity, zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí univerzity, b) schvalování vnitřních předpisů univerzity navrhované rektorem nebo vnitřní předpisy jejich součástí na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty, c) schvalování rozpočtu univerzity předloženého rektorem, d) rozhodnutí sporu mezi rektorem a senátem, e) legislativních záležitostí neřešených vnitřními předpisy univerzity a jejích součástí, f) návrh na odvolání rektora, g) k návrhu rektora na zrušení vnitřního předpisu, rozhodnutí nebo jiného úkonu orgánu součásti univerzity anebo pozastavení jeho účinnosti, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy univerzity, h) odvolání předsedy senátu. i) návrh na odvolání člena senátu podle čl. 3 odst. 4. (6) V záležitostech, které nejsou uvedeny v odstavci 5, je třeba ke schválení usnesení souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů senátu. (7) Hlasování senátu je tajné v těchto záležitostech: a) návrh kandidáta na funkci rektora a návrh na jeho odvolání, b) vyslovení souhlasu s návrhem rektora na jmenování Vědecké rady univerzity, c) delegování zástupců univerzity do reprezentace vysokých škol, d) volba předsedy senátu. (8) V záležitostech, které nejsou uvedeny v odstavci 6, hlasuje senát veřejně, pokud se na návrh některého svého člena nerozhodne pro hlasování tajné. (9) Usnesení senátu, s nímž rektor nesouhlasí, rektor neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně předsedovi senátu se zdůvodněním. Pokud nedojde k dohodě, jedná senát o věci znovu za přítomnosti rektora a

7


vydá konečné rozhodnutí. Pro toto rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny všech členů senátu. (10) Jestliže senát není úplný, nelze hlasovat o: a) zřizování, slučování, splynutí, rozdělování nebo rušení součástí univerzity, b) návrhu kandidáta na funkci rektora, c) návrhu na odvolání rektora, d) odvolání předsedy senátu. Článek 19 Zápis ze zasedání senátu (1) O každém zasedání senátu se pořizuje zápis. (2) V zápise ze zasedání senátu je nutno uvést zejména program zasedání a jeho průběh, kdo řídil zasedání, účast členů senátu a hostů, jaké návrhy byly podány, účast na rozpravě a výsledky hlasování. (3) Samostatnou část zápisu ze zasedání senátu tvoří usnesení. (4) Zápis ze zasedání senátu pořizuje předsedající zasedání nebo zapisovatelka, jeho korekturu provádí místopředseda za studentskou komoru. (5) Přílohami zápisu ze zasedání senátu jsou znění předložených dokumentů, které byly předmětem jednání. Článek 20 Provoz senátu (1) Administrativu spojenou s činností senátu zajišťují zaměstnanci rektorátu univerzity. (2) Náklady na činnost senátu jsou hrazeny z rozpočtu rektorátu univerzity.

ČÁST IV VOLBA A ODVOLÁNÍ REKTORA Článek 21 Volební řád pro návrh kandidáta na funkci rektora (1) Kandidáta na funkci rektora navrhuje senát prezidentu republiky prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“). K návrhu senát dospívá na základě tajných voleb. (2) Volby kandidáta na funkci rektora připravuje a řídí volební komise. Předsedu a další členy volební komise jmenuje senát. (3) Návrh kandidáta na funkci rektora může podat člen Akademické obce univerzity způsobem určeným volební komisí. (4) Uchazeči o kandidaturu na funkci rektora jsou představeni Akademické obci univerzity na veřejných zasedáních senátu, kde mohou přednést svůj program. (5) Kandidátem na funkci rektora je navržen ten uchazeč, pro kterého se v tajném hlasování vyslovila nadpoloviční většina všech členů senátu, přičemž se každý člen senátu může vyslovit nejvýše pro jednoho uchazeče. Hlasování se koná až po představení uchazečů Akademické obci univerzity. (6) V případě, že jsou alespoň dva uchazeči a žádný z nich neobdržel v prvém kole potřebný počet hlasů, uvedený v odstavci 5, koná se po hodinové přestávce druhé kolo voleb. Jestliže v prvním kole došlo k rovnosti hlasů na prvém místě, postupují do druhého kola všichni uchazeči, kteří se umístili na prvém místě, zbylí uchazeči do druhého kola nepostupují. Jestliže nedošlo k rovnosti hlasů na prvém místě, postupují do druhého kola všichni uchazeči, kteří se umístili na prvém a druhém místě, zbylí uchazeči do druhého kola nepostupují. V případě, že je uchazeč jen jeden, druhé kolo voleb se nekoná a postupuje se podle odstavce 7. (7) Jestliže ani ve druhém kole žádný z celkového počtu alespoň dvou uchazečů neobdrží potřebný počet hlasů uvedených v odstavci 5, koná se za týden třetí kolo voleb, pro které se počet uchazečů, pokud je pro druhé

8


kolo větší než dva, opět redukuje postupem uvedeným v odstavci 5. (8) Jestliže žádný z uchazečů neobdržel při volbách postupem uvedeným v odstavcích 5 až 7 potřebný počet hlasů, vyhlašuje senát novou volbu kandidáta na funkci rektora.

Článek 22 Způsob podávání návrhu na odvolání rektora (1) Návrh na odvolání rektora podává senát prezidentu republiky prostřednictvím ministra. (2) Podnět k podání návrhu na odvolání rektora je oprávněn podat kterýkoliv člen senátu. Podnět musí být písemný, musí obsahovat zdůvodnění a musí být předložen předsedovi senátu. (3) Je-li podnět podle odstavce 2 vydán, musí být senátem na jeho nejbližším zasedání projednán. K jednání musí být přizván rektor. Na závěr jednání se o podnětu koná tajné hlasování. (4) Vysloví-li se pro podnět v hlasování podle odstavce 3 nejméně tři pětiny všech členů senátu, je splněna podmínka pro podání návrhu podle odstavce 1. Článek 23 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě ze dne 12. prosince 2000. (2) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona senátem dne 19. září 2006. (3) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., v. r. rektor

9

Volební a jednací řád Akademického senátu Slezské univerzity v Opavě

Recommend Documents