Vodní nádrže jako silně ovlivněné vodní útvary aneb co po nás Evropa vlastně chce?

Vodní nádrže jako silně ovlivněné vodní útvary aneb co po nás Evropa vlastně chce? Libuše Opatřilová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6, +420 220 197 224, [email protected] Abstrakt Pracovní skupina pro harmonizaci metod hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných vodních útvarů byla ustanovena v roce 2014 pod pracovní skupinou Evropské komise ECOSTAT. Cílem práce skupiny je sjednotit přístupy k hodnocení silně ovlivněných vodních útvarů. Důraz je kladen na problematiku návrhů zmírňujících opatření pro dosažení dobrého ekologického potenciálu. Pro úspěšnou implementaci Rámcové směrnice o vodách je potřebné, aby se zástupci České republiky účastnili práce této skupiny, která je v současné době zaměřena především na vyplňování rozsáhlých dotazníků. Z pohledu České republiky je také důležitá návaznost na reporting plnění Rámcové směrnice o vodách, který musí být zaslán Evropské komisi v roce 2016. Klíčová slova: silně ovlivněný vodní útvar; ekologický potenciál; zmírňující opatření. Abstract The working group on the harmonization of methods for assessing the ecological potential of heavily modified water bodies (HMWB) was established in 2014 under the working group of the European Commission ECOSTAT. For successful implementation of the Water Framework Directive (WFD) it is necessary that representatives of the Czech Republic participate in the work of this group, which is currently focused on answering extensive questionnaires. The aim of the working group is to unify approaches to the evaluation of HMWB. An emphasis is placed on issues of mitigation measures to achieve good ecological potential. From the perspective of the Czech Republic, also of importance is a follow-up report on the implementation of the Water Framework Directive, which must be sent to the European Commission in 2016. Keywords: heavily modified water body; ecological potential; mitigation measure. Úvod Implementace Rámcové směrnice o vodách [1] je pro členské státy, Evropskou komisi, kandidátské země a země Evropského hospodářského prostoru stejně tak jako pro zainteresované subjekty a nevládní organizace velkou výzvou. Mnoho povodí evropských řek je mezinárodních, překračujících administrativní hranice, a proto společné porozumění a shodný postup je zásadní pro úspěšnou a efektivní implementaci Rámcové směrnice o vodách. Aby byla implementace řešena koordinovaně a ve spolupráci, členské státy, Norsko a Evropská komise odsouhlasily tzv. Společnou implementační strategii (CIS – Common Implementation Strategy) pro Rámcovou směrnici o vodách pět měsíců od počátku její platnosti.

Dohoda na Společné implementační strategii v roce 2001 byla milníkem ve společné implementaci vodního práva na úrovni Evropské Unie. Navíc, implementace Rámcové směrnice o vodách je nyní úzce spjata s implementací povodňové směrnice, směrnice environmentálních standardů kvality (EQS - Environmental Quality Standars) a směrnice o podzemních vodách. Koordinace s implementací ostatních směrnic týkajících se vody je postupně zlepšována (směrnice o čistění městských odpadních vod, směrnice o pitné vodě, směrnice o koupacích vodách, nitrátová směrnice, rámcová směrnice o mořské strategii, habitatová a ptačí směrnice). Výsledky práce CIS (pokyny, podkladové dokumenty nebo informace o klíčových událostech k různým aspektům implementace) jsou dostupné na oficiálních internetových stránkách Evropské komise, Střediska komunikačních a informačních zdrojů pro správní orgány, podniky a občany [2]. Zde je také k dispozici přehled tematických CIS informačních listů, kde jsou uvedeny přímé odkazy na dostupné dokumenty. Informace o celkovém konceptu CIS, aktivitách a mandátech pracovních skupin pod CIS jsou uvedeny v tzv. CIS pracovním programu (CIS Work programme) odsouhlaseném vodními řediteli EU v květnu 2013 pro období 2013-2015. V současné době probíhá plánování úkolů pro období 2016-2018. Součástí práce Evropské komise je i komunikace s členskými státy, dotazování na stav implementace Rámcové směrnice o vodách a poskytování doporučení. V roce 2013 obdržela Česká republika soubor dotazů Evropské komise, Generálního ředitelství pro životní prostředí, k implementaci Rámcové směrnice o vodách, založených na podrobné analýze prvních plánů povodí, které byly Evropské komisi reportovány v roce 2009. V těchto otázkách byly zahrnuty i dotazy týkající se vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, definice užívání, které změnilo hydromorfologii vodních útvarů natolik, že již nemohou dosáhnout přirozeného stavu, a hodnocení ekologického potenciálu v těchto útvarech. Následovalo bilaterálního jednání o těchto otázkách mezi zástupci Evropské komise a České republiky, které proběhlo v lednu 2014, a jehož výsledkem byl seznam mnoha kroků, které Česká republika musí udělat, aby implementace Rámcové směrnice o vodách byla v souladu s požadavky Evropské komise. Vodní nádrže jako silně ovlivněné vodní útvary V České republice bylo všech 77 vodních útvarů, které patří do kategorie jezero, určeno dle metodiky [3] jako silně ovlivněné nebo umělé, z toho 55 vodních útvarů jsou nádrže a 18 rybníky. 4 vodní útvary byly určeny jako umělé (těžební jáma Milada a jezera po těžbě Medard, Milada a Most). Podle této metodiky jsou také definována následující možná užívání vodního útvaru – plavba, zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana, závlahy, odběry vod pro průmysl, chov ryb, rekreace a individuálně posuzované přírodní, kulturní nebo historické hodnoty. Hydromorfologie útvarů, které jsou vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, je díky tomuto užívání změněna natolik, že nemohou dosáhnout dobrého ekologického stavu. Platí pro ně alternativní environmentální cíl - dosažení dobrého ekologického potenciálu. Referenční (nejlepší dosažitelný) stav je definován jako maximální ekologický potenciál a zohledňuje nezvratné hydromorfologické změny, které musí být pro využívání vod v daném vodním útvaru zachovány. Vodní útvary navazující na vodní nádrže, nebyly, na rozdíl od praxe v jiných státech Evropy, určeny jako silně ovlivněné, i když je v těchto útvarech často výrazně ovlivněn hydrologický a teplotní režim v toku.

Hodnocení ekologického potenciálu se skládá podobně jako u ekologického stavu z hodnocení složek biologické kvality a podpůrných složek – hydromorfologie, všeobecných fyzikálně-chemických parametrů a specifických syntetických a nesyntetických znečišťujících látek. Hodnocení ekologického potenciálu nádrží uvádí metodika Borovce a kolektivu [4]. Pracovní skupina pro harmonizaci metod hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných vodních útvarů Práce Evropské komise pro Společnou implementační strategii je rozdělena do několika pracovních skupin - Ekologický stav, Podzemní vody, Chemické látky, Ekologické průtoky, Programy opatření, Povodně, Zemědělství, Ekonomika, Sdílení dat a informací a Vodní bilance. Z těchto skupin vznikají podklady pro jednání řídící koordinační skupiny (Steering Coordination Group), která připravuje materiály ke schválení vodním ředitelům EU. Pracovní skupina Ekologický stav (ECOSTAT) se zabývá problematikou interkalibrace (porovnávání) a klasifikace ekologického stavu a potenciálu a je vedena Společným výzkumným centrem v Ispře v Itálii (Joint Research Centre). Jednou z podskupin této pracovní skupiny je i skupina pro harmonizaci metod hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných vodních útvarů (HMWB – Heavily Modified Water Bodies). V rámci této skupiny jsou diskutovány tři typy užívání vodních útvarů, díky kterým jsou útvary označeny jako silně ovlivněné: (1) výroba elektrické energie a zásobování vodou, (2) odvodnění, zavlažování a protipovodňová ochrana a (3) vícenásobné využití – ústí řek a laguny. Vodní nádrže v České republice jako silně ovlivněné vodní útvary patří především do typu užívání (1). Pracovní skupina zaměřená na tento typ užívání hledá způsob interkalibrace (harmonizace) dobrého ekologického potenciálu, který se u těchto vodních útvarů stanovuje. Cílem je nalezení souladu v přístupech jednotlivých členských států. Pro tyto účely byl sestaven rozsáhlý dotazník zaměřený na zmírňující opatření spojená s tímto vlivem (zadržování vody ve vodních nádržích). Zmírňujícím opatřením je míněno opatření, které přispěje k dosažení dobrého či maximálního ekologického potenciálu daného vodního útvaru, tj. v tomto případě vodní nádrže. Dotazník byl vyplněn 20 zeměmi v únoru 2015, včetně České republiky. Následně se v březnu sešla k výsledkům dotazníků pracovní skupina, kde bylo zastoupeno 15 členských států, Česká republika však svého zástupce nevyslala. Vyhodnocení dotazníků bude prezentováno na setkání pracovní skupiny ECOSTAT v říjnu tohoto roku 2015. Dotazník se v první části zaměřil na problematiku samotného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a metod zjišťování hydromorfologického stavu vodních útvarů. Kromě základních otázek obsahoval i následující „záludnější“ otázky: Máte (členský stát) definici širšího okolí (wider environment) a významného negativního působení na širší okolí? Vymezily jste silně ovlivněné vodní útvary také pro „stejně důležité rozvojové činnosti člověka“ a máte definici pro tyto činnosti? CIS dokument č. 4, krok 8: „Test vymezení: Mohou být přínosné cíle zajištěné změnami HMWB dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší volbou pro životní prostředí, jsou technicky proveditelné a nejsou neúměrně nákladné?“ – Je velmi těžké implementovat krok 8 do praxe. Máte stanoveny hlavní zásady, jak definovat "jiné prostředky, které jsou výrazně lepší volbou pro životní prostředí, jsou technicky proveditelné a nikoliv neúměrně nákladné“?

A dotazník také obsahoval otázky týkající se zmírňujících opatření, např.: Máte seznam opatření na zlepšení hydromorfologie toku pro hodnocení maximálního ekologického potenciálu? Definovali jste, co jsou „praktická“ opatření? Jak hodnotíte ekologické přínosy opatření? Existuje k tomuto hodnocení národní pokyn anebo je prováděno individuálně případ od případu? Zmírňující opatření pro dosažení dobrého ekologického potenciálu Účelem dotazníku je shromáždit data od členských států tak, aby bylo možné porovnat přístupy k definování ekologického potenciálu. V druhé části dotazníku měly členské státy uvést, které vlivy jsou v jejich zemi řešeny a jaká zmírňující opatření jsou navrhována. Dále bylo úkolem států popsat svá zmírňující opatření tak, aby je bylo možné porovnat mezi zeměmi a specifikovat, jak daná opatření používají, jestli je to proces formální a jsou dána jasná kritéria pro použití či nepoužití daného opatření anebo se postup lokálně liší. Pro každé zmírňující opatření měl členský stát uvést, zda musí být použito (realizováno) pro dosažení dobrého ekologického potenciálu anebo zda existují výjimky. Seznam zmírňujících opatření, která jsou v dotazníku řešena, uvádí tabulka 1. Tabulka 1. Seznam zmírňujících opatření pro silně ovlivněné vodní útvary užívané pro zadržování vody Hydromorfologická změna Ekologický dopad Zmírňující opatření Snížená nebo přerušená průchodnost Ryby: Populace migrujících ryb Průchodnost pro řeky pro protiproudovou migraci ryb chybí nebo je redukována jejich ryby proti proudu abundance Snížená nebo přerušená průchodnost Ryby: Populace migrujících ryb Průchodnost pro řeky pro poproudovou migraci ryb chybí nebo je redukována jejich ryby po proudu abundance Uměle extrémně nízké průtoky nebo Redukovaná početnost rostlinných i Zmírnění nízkého dlouhotrvající nízké průtoky. živočišných druhů. Změny ve průtoku Redukce v šířkách, hloubkách, složení společenstev. rychlostech. Snížená nebo přerušená průchodnost toku pro vytírající se ryby. Zvýšená pravděpodobnost teplotních a kyslíkových extrémů. Úseky pod přehradami a/nebo pod odběry vody. Ztráta nebo redukce dostatečného Chybí migrující ryby anebo je Zajištění průtoků průtoku pro zahájení a udržení snížena jejich abundance. dostatečných pro rybích migrací. migraci ryb Ztráta, redukce nebo absence Snížená početnost rybích druhů a Zajištění proměnlivého proudění druhů vodních bezobratlých. Změna variabilních dostatečného pro proplachování ve složení společenstev vodních průtoků.

vodní vegetace; mobilizaci a obnovení dnových sedimentů. Redukovaná variabilita hloubek, rychlostí a smykového tření. Rychle se měnící proud (včetně špičkování) vedoucí k rychlé fluktuaci šířek a hloubek toku a rychlostí proudění.

Kontinuita toku pro sediment přerušena či redukována, např. nedostatek sedimentů vedoucí k změnám struktury a složení říčního dna (např. kolmataci dna). Umělé extrémní změny hladiny vody vedoucí k redukci kvality a rozsahu pobřežní zóny a jejích habitatů (eroze atd.). Změny proudění v toku - rybníky a malé nádrže (ponds) Změny teploty vody.

bezobratlých organismů (upřednostnění druhů tolerantních k narušení). Snížení početnosti živočišných a rostlinných druhů díky uvěznění na suchu či vypláchnutí rychlým proudem. Změna ve složení společenstev organismů (upřednostnění druhů tolerantních k narušení). Redukce početnosti ryb a vodních bezobratlých. Změna složení jejich společenstev.

Zmírnění špičkování

Redukce početnosti rostlinných a živočišných druhů. Změna složení jejich společenstev.

Zmírnění kolísaní hladiny jezer/nádrží

Změny složení rostlinných a živočišných společenstev (upřednostnění druhů tolerantních k narušení a druhů stojatých vod). Změněné složení společestev vodních bezobralých. Redukce růstu ryb. Zvýšená doba inkubace rybích jiker.

Zmírnění ovlivnění průtoků rybníky a malými nádržemi (ponds) Zmírnění změn teplot vody.

Řešení přerušení pohybu sedimentů

Česká republika (VÚV TGM , v.v.i. ve spolupráci s MŽP a podniky Povodí) mohla vyplnit výše zmíněný dotazník pouze částečně. Pojem zmírňující opatření není v plánech povodí vůbec zaveden. Za Českou republiku můžeme potvrdit pouze implementaci opatření na zlepšení průchodnosti vodních toků (ale zřídka či vůbec na vodních nádržích), v malé míře zavedení managementu sedimentů (Povodí Labe, s.p.) a snížení vlivu špičkování (Povodí Moravy, s.p.). Návaznost na reporting plnění Rámcové směrnice o vodách Pro reporting plnění Rámcové směrnice o vodách Evropské komisi v roce 2016 byla v současné době finalizována rozsáhlá reportingová směrnice [5]. Směrnice kromě jiného vyžaduje detailní popis metodologie určení silně ovlivněných vodních útvarů, včetně identifikace podstatných změn charakteru vodních útvarů, typů fyzických změn uvažovaných pro vymezení HMWB, kritéria použitá pro hodnocení významného negativního vlivu na využívání vodního útvaru, seznam užívání vod pro vymezení HMWB a vyhodnocení lepších environmentálních variant, při jejichž použití by mohlo být dosaženo stejných benefitů jinými způsoby než užíváním v silně ovlivněných vodních útvarech. Dále požaduje uvést zmírňující opatření bez významného vlivu na

užívání vodního útvaru nebo širší okolí, která byla navržena pro dosažení dobrého ekologického potenciálu. Na základě tohoto reportingu bude stejně jako v případě prvních plánů povodí následovat vyhodnocení stavu implementace Rámcové směrnice o vodách jednotlivými členskými státy. Generálního ředitelství pro životní prostředí při Evropské komisi bude opět žádat po členských státech vyjasnění případného nesplnění požadavků Rámcové směrnice o vodách. Závěr Problematiku silně ovlivněných vodních útvarů je možno rozdělit na tři části: jejich samotné vymezení, hodnocení jejich ekologického potenciálu a návrhy opatření. Vodní nádrže jsou v České republice jednotně vymezeny jako silně ovlivněné vodní útvary. Otázkou zůstávají vodní útvary navazující na vodní nádrže, kde je vlivem činnosti nádrží změněn hydrologický a teplotní režim a které jsou v současné době v České republice považovány za přirozené, na rozdíl od praxe většiny ostatních členských států. Hodnocení ekologického potenciálu vodních nádrží je v současné době zaměřeno především na živinové podmínky v nádržích. Chybí metodický postup na hodnocení stavu hydromorfologie vodních nádrží a s tím souvisí i skutečnost, že navrhování opatření pro zlepšení hydromorfologického stavu nádrží není doposud dostatečně řešeno. Na toto byla Česká republika upozorňována již při vyhodnocení prvních plánů povodí. Evropská komise očekává zlepšení, která by měla vyplynout z analýz druhých plánů povodí. Česká republika zřejmě opět nesplní všechny požadavky, je však potřeba si problémy uvědomovat, pracovat na zlepšení metodických postupů a návrzích praktických opatření a mít tak včas připraveny argumenty pro případné dotazy Evropské komise. K tomuto by měla pomoci i účast v pracovní skupině pro harmonizaci metod hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných vodních útvarů. Poděkování Aktivity zaměřené na plnění požadavků Evropské komise souvisejících s hodnocením implementace Rámcové směrnice o vodách jsou podporovány smluvním úkolem „Interkalibrace pro hodnocení biologických složek“ odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí. Literatura [1] Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Aktualizovaný pracovní překlad s anglickým originálem. Praha, MŽP, Odbor ochrany vod, 2005. [2] CIRCABC - Communication and Information Resource Centre for Administrations, Businesses and Citizens, kategorie Environment, skupina WFD CIRCA: "Implementing the Water Framework Directive and the Floods Directive". Dostupné na internetu: https://circabc.europa.eu [3] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů. Praha, MŽP, Odbor ochrany vod, 2013.

[4] BOROVEC, J., HEJZLAR, J., ZNACHOR, P., NEDOMA, J., ČTVRTLÍKOVÁ, M., BLABOLIL, P., ŘÍHA, M., KUBEČKA, J., RICARD, D., MATĚNA, J. Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero. MŽP, 2014, certifikovaná metodika. [5] WFD Reporting Guidance 2016. Final Draft V6.0. 4.8.2015. Dostupné na internetu: http://cdr.eionet.europa.eu/help/WFD/WFD_521_2016/WFD_ReportingGuidance_v6.0_201508-04.pdf