VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY
Vodní ekosystémy: Ekosystémy stojatých vod - přirozené (jezera, slepá ramena,
tůně, plesa) - umělé (rybniční soustavy, přehrady,
zatopené lomy a štěrkovny, odkalovací nádrže…)
Ekosystémy tekoucích vod - pomalu tekoucí vody - tekoucí vody toků nížin a pahorkatin - tekoucí vody bystřin
VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY - STOJATÉ VODY Stojaté vody - obvykle osídleny velmi vysokým počtem druhů
- fytoplankton (řasy, sinice) - zooplankton (prvoci, menší bezobratlí) - vyšší rostliny: - na hladině či zakořeněné ve dně: okřehek, rdest, stulík bublinatky, parožnatky... (tzv. Makrofytní vegetace stojatých vod) - rákosiny a vysoké ostřice: v mělkých vodách u břehů: rákos, orobince, kosatec žlutý, ďáblík bahenní, zevar vzpřímený... - jednoletá a obojživelná vegetace: sítina žabí, pobřežnice jednokvětá
(Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin, Vegetace letněných rybníků, Jednoletá veg. vlhkých písků, Vegetace vytrvalých obojživelných bylin ,aj.)
- bohatství živočichů: - rybí společenstva - vodní ptactvo „hladin“ - rackové, rybáci, kachny, husy, potápky... - vodní ptactvo „pobřežní“ – rákosníci, moudivláček, bukač velký bukáček malý, kvakoš noční, volavky..., motáci, bahňáci - vodní bezobratlí: měkkýši (škeble rybničná, plovatka bahenní) brouci (potápníci, vodomilové), pavouci (vodouch stříbřitý), znakoplavky, bruslařky, jepice, vážky... A komáři!!! - obojživelníci a plazi (žáby, čolci, už. obojková) - savci: bobr, ondatra
PROBLEMATIKA OCHRANY STOJATÝCH VOD Nejvýznamnější důvody znehodnocení nebo zániku: -
úbytek malých přirozených lokalit (tůně, různé mokřady) úpravy břehů hospodářské využívání velkých nádrží změna chemismu vody znečištění vody chemikáliemi i splachy půd
Příklady vyhynulých či ohrožených živočichů: potápník široký † cca 1970 vrkoč bažinný (ojedinělé lokality v ČR) vážka jasnoskvrnná, lesklice skvrnitá sekavec písečný a jiné druhy rodu několik druhů čolků a žab (např. čolek dravý, skokan ostronosý…) bukač velký, orel mořský…
PROBLEMATIKA OCHRANY OBOJŽIVELNÍKŮ
Příčiny úbytku:
Nároky jak na vodní, tak i suchozemské biotopy v okolí Úbytek přirozených stojatých vod pro snůšky Zarybňování jejich původních i druhotných stanovišť (např. jezírka v lomech) Vysoké rybí osádky Bariéry při (několikeré!) migraci vysoký úhyn (následující s.)
U lesních druhů: změna druhového složení lesů
VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY - TEKOUCÍ VODY Fauna a flora pomalu tekoucích vod = obdoba stojatých vod Tekoucí vody větších toků nížin a pahorkatin:
- drtivá většina toků je dnes již zregulována (napřímení, výstavba
přehradních nádrží a kaskád, jezů, úpravy dna a břehů, odstranění břehových porostů, likvidace štěrkových a bahnitých náplavů)
- významné znečištění toků v minulosti, částečně i dnes
(splachy zeminy a agrochemikálií, průmyslové znečištění)
- vegetace vodních toků: rostliny kořenící ve dně, rozmanitost (lakušníky, rdesty, stolístek, šmel okoličnatý) statné + popínavé rostliny (např. chmel)
- bylinné lemy nížinných řek: - rybí společenstva poněkud méně ovlivněna než v případě stojatých vod: parma obecná, sumec, okoun říční, candát obecný…
- přelom tisíciletí: návrat lososa obecného (Salmo salar) do Čech
- bezobratlí: chrostíci, jepice, pošvatky, vážky – např. motýlice… rak říční: téměř vyhuben znečištěním vod a úpravami toků - typické druhy: vydra říční, ledňáček říční, užovka podplamatá…
VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY - TEKOUCÍ VODY Tekoucí vody říček, potoků a bystřin - toky místně zregulovány (napřímení, úpravy břehů, výstavba jezů, odstranění břehových porostů) - významné znečištění toků v minulosti, částečně i dnes (splachy zeminy, organických i minerálních hnojiv, pesticidů)
- devětsilové lemy (d. lékařský, tužebník jilmový, oměj pestrý aj.) - typické druhy: pstruh potoční, vranka obecná mlok skvrnitý, skorec vodní, konipas horský, rejsec vodní - fauna značně citlivá na znečištění vody úbytek řady druhů hrouzek Kesslerův, perlorodka říční, rak kamenáč, páskovec dvouzubý
Zlepšení čistoty toků:
Sekavčík horský: Na Moravě se znovu objevil v roce 2001 po téměř padesáti letech, a to v řece Vláře na území CHKO Bílé Karpaty, kam vytáhl ze slovenského povodí Váhu.
Odstranění bariér: Rybí přechody
Rak kamenáč
Perlorodka říční Přirozená reprodukce perlorodky říční ustala již před třiceti i více lety a v současné době přežívají pouze přestárlé zbytky populací s průměrným věkem jedinců nad 50 let. Hrozí bezprostřední nebezpečí vymírání.
Záchranný program není zaměřen k umělým odchovům kriticky ohroženého druhu "ex situ" s následným posilováním přírodních populací, ale k důsledné praktické ochraně biotopů a celých ekosystémů oligotrofních povodí.
