Vládní repete: Jak ovládnout 220 miliard Kč v českém zdravotnictví V květnu roku 2008 prolétl internetem důležitý článek Jak ovládnout 220 miliard Kč v českém zdravotnictví. Dnes leží ve vládě věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který tento scénář může uskutečnit. Návrh zákona v podstatě kopíruje Julínkovu reformu zdravotních pojišťoven z roku 2008, kvůli níž především vznikl jmenovaný článek. Připomínáme, že nynější věcný návrh je v připomínkovém řízení na vládě a mnohé se ještě může změnit. Prošli jsme v kolektivu odborníků z oblasti zdravotnictví připravovaný vládní návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který najdete v rubrice Analýzy. Drtivá většina nás - občanů, tj. 6 miliónů pojištěnců, je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále VZP), ostatní jsou u jiných zdravotních pojišťoven (dále ZP). Upozorňujeme tímto článkem na závažné chyby (možná úmyslné) aktuálního vládního návrhu zákona. Tyto chyby mohou vést k nenapravitelným škodám na právním statutu a hospodaření VZP a dalších ZP. Chceme ochránit naši vlastní, zatím veřejno-právní pojišťovnu před možným zneužitím! Proto veřejně upozorňujeme občany na následující nedostatky, které věcný záměr zákona obsahuje. Zájemcům o další informace radíme, ať si kliknou do rubriky Analýzy, kde najdou podrobnější komentář návrhu, který nyní koluje po vládních úřadech jako materiál k připomínkám. Navíc zde najdete i dřívější rozbor Julínkových zákonů z roku 2008.
Z jaké pozice tento návrh kritizujeme? Představte si situaci, kdy vás někdo chce ošidit a nabídne vám k podpisu podvodnou smlouvu. Vy ji nejste schopni hned prohlédnout, protože vám k tomu chybí potřebné znalosti. Podepíšete, přijdete na mizinu, a pak přijde exekutor. Moc je v liberální demokracii dána tím, že vláda uzavřela nepsanou smlouvu s občany o slušné a odpovědné vládě. Tato smlouva normálně trvá až do dalších voleb, v nichž ji občané svým suverénním rozhodnutím posoudí. Volbami pověří novou politickou reprezentaci, aby plnila smlouvu na další období. Ovšem občané mohou tuto smlouvu revidovat i jinak, protože suverénním činitelem jsou oni sami jako nezadatelný nositel moci ve státě, stejně, jako tomu bylo 17. listopadu 1989. Jako občané máme morální povinnost upozornit vládu: „Pozor! Záměrně nebo neúmyslně jste nechali v připravovaných zákonech díry, které nás občany přijdou na miliardy korun!“ Nemáte náš mandát k tomu, abyste takové zákony přijali. Takto upozornit vládu a parlament považujeme za naši občanskou povinnost. Zákonodárcům, kteří budou ve Sněmovně pro tento zákon tzv. „ reformy“ hlasovat, ovšem hrozí, že ponesou přímou politickou odpovědnost za schválení problematického a špatného zákona, na jehož chyby jsme my, občané, veřejně upozornili. A těm, kdo budou z vládou špatně napsaného a Sněmovnou schváleného zákona přímo profitovat, může hrozit i odpovědnost trestně-právní, pokud se jim prokáže lobbistická manipulace a podplácení poslanců či vládních úředníků. Za peníze od lobbistů by mohlo dojít k tomu, že z veřejné věci by se stala prostřednictvím zákona republiky věc privátní. My, řadoví občané, bychom byli záměrně uvedeni v omyl falešnými argumenty, podobně jako občan podvodnou smlouvou.
1
Riziko první Změna právní formy VZP a dalších ZP a jejich transformace na obchodní společnosti podléhající výlučně obchodnímu zákoníku. Fakticky jde o zrušení veřejnoprávního postavení VZP a dalších pojišťoven. VZP byla zřízena zvláštním zákonem jako veřejno-právní instituce, není tedy státní institucí. Vláda prostřednictvím Parlamentu nese přímou odpovědnost za její hospodaření a tato povinnost vlády je každoročně kontrolovaná Sněmovnou. Lepší formální kontrola VZP ve smyslu "společné věci" (res publica) nemůže existovat a je na stejné úrovni jako v ostatních západních zemích EU-15. Všechny návrhy směřující k oslabení veřejné kontroly nad VZP z podstaty věci představují nižší stupeň ochrany nás pojištěnců VZP, a v důsledku i všech občanů - plátců veřejného zdravotního pojištění. Tato pojišťovna je ze zákona, jehož zrušení se připravuje, celkovým garantem zdravotní péče pro 6 milionů našich občanů, podobně jako je tomu v jiných zemí EU se systémem veřejného zdravotního pojištění. Připomínáme dvě klíčové funkce VZP, které má jako veřejno-právní instituce. (1) Pojišťovna podle stávajícího zákona (č. 551/1991 Sb.) provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění z různých důvodů neprovádějí ostatní, tedy resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny, zřízené jiným zákonem - č. 280/92 Sb. VZP je tedy posledním garantem péče jako "společné věci" týkající se našeho zdraví. (2) VZP je samostatnou právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, včetně odpovědnosti za řádné hospodaření se svěřenými finančními prostředky veřejného zdravotního pojištění - tedy s prostředky od 6 milionů občanů. Naše masové zapojení do "společné věci" zvané VZP tedy umožňuje efektivní činnost VZP, popřípadě dalších veřejno-právních pojišťoven. Zrušení veřejno-právního postavení VZP daného zákonem č. 551/1991 Sb. představuje zásadní riziko možného vytunelování VZP jak ve smyslu finančním, tak i ve smyslu převedení 6 milionů pojištěnců ostatním zdravotním pojišťovnám. Navíc bude po takové "privatizaci" téměř nemožné vrátit tuto instituci do její původní veřejno-právní podoby. Možné škody na fungování celého systému veřejného zdravotního pojištění dle dosud platného zákona a Ústavní listiny a škody na zdraví u každého z nás tak mohou být nevratné. Po případné transformaci privatizaci přijde VZP o svůj právní status, který jí zákonem přikazoval chránit zdraví nás všech. Přijde-li VZP o svůj veřejno-právní statut, pak zdraví občanů (všech!) přestane být "společnou věcí" (res publica). Pokud vy nebo vaši blízcí máte závažné onemocnění, nebo trpíte nějakou chronickou nemocí, jste-li nezaměstnaná/ý, student nebo důchodce, pak si představte, co transformace a privatizace VZP pro vás bude znamenat. A kdo na ní vydělá.
Riziko druhé Jde o nejasné finanční hospodaření pojišťoven. Zdravotní pojišťovny vytvářejí ze zákona následující fondy: základní fond zdravotního pojištění, rezervní fond, provozní fond, sociální fond, fond majetku, fond reprodukce majetku, fond prevence a případně jiné účelové fondy. Dle současné dikce zákonů o zdravotních pojišťovnách (č. 551 a 280) jsou pojišťovny povinny z vybraných finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění použít 97 % objemu těchto financí na přímé financování zdravotní 2
péče o nás občany, a pouze maximálně 3 % smějí pojišťovny použít na uhrazení nákladů svého provozu, a to včetně mzdových nákladů atd. V současné době ani jedna z pojišťoven nečerpá plná 3 % na úhradu nákladů. Do budoucna se to má změnit. Připravovaný zákon o ZP předpokládá vznik nového fondu. Citujeme z připravovaného návrhu. „Jedním z nástrojů pro zabezpečování solventnosti zdravotní pojišťovny je fond minimální hotovostní rezervy. Zdravotní pojišťovna je povinna tento fond vytvářet ve výši stanovené zákonem, tj. nejméně ve výši 2 % z celkového pojistného za předcházejících 12 měsíců, nejméně však 2 milionů Kč.“ Nový fond má být vytvořen ze základního fondu zdravotního pojištění. Základní fond přitom představuje 97 % objemu veřejného zdravotního pojištění, což je při výběru 220 mld. Kč/rok cca 214 mld. Kč/rok. Ministerstvo může uložit nebo uloží vykonání nápravných opatření nebo sankci v případě nedodržování některé povinnosti týkající se fondu minimální hotovostní rezervy. Zdravotní pojišťovny nemají žádný vliv na výši svých příjmů a musí financovat (s vyjímkou svých paušálních provozních nákladů) z pojistného zdravotní péči. Co je na novém návrhu nepochopitelné? Stát, který ZP pro vyrovnané hospodaření nevytváří příznivé podmínky, je hodlá za nenaplňování fondu minimální hotovostní rezervy sankcionovat a ukládat jim nesplnitelná nápravná opatření. A je jasné, že jediným kandidátem, který asi nesplní tuto povinnost, bude právě naše VZP. Tato veřejno-právní instituce spravovaná podle zákona 551/1991 Sb. měla k tomuto účelu rezervní fond. Kryl neočekávané výkyvy ve spotřebě základního fondu, tj. v případě epidemií, krachu jiných pojišťoven, výpadku odvodů v případě hospodářské krize atd. Finanční prostředky na založení rezervního fondu jdou ze státního rozpočtu ČR. Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění v posledních třech letech. Účel i pravidla pro hospodaření s tímto fondem jsou velmi podobné jako u rezervních fondů zaměstnaneckých pojišťoven zřízených podle zákona č. 280/1992 Sb. Rezervní fond mají i zaměstnanecké pojišťovny zřízené podle zákona č. 280/1992 Sb, viz §18. "Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu tj. z vybraného pojistného. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof." Současný zákon jasně definuje povinnosti všech ZP vůči zdraví jako společné věci. Nový návrh zdraví jako společnou věc nás, občanů, už nechce znát. Upozorňujeme na zcela nejasné pasáže v novém návrhu ohledně hospodaření s fondem minimální hotovostní rezervy. Naopak si zákonodárce dal velkou práci s velmi detailní popsáním důsledků nesolventnosti každé pojišťovny, protože ty budou 3
mít před zákonem podle nového návrhu jeden statut. V jiném - zatím nepoužívaném Zajišťovacím fondu všech zdravotních pojišťoven je asi 10 miliard Kč a představuje naši prozatím poslední legální ochranu před krátkodobými riziky bankrotu nebo vytunelování privátních pojišťoven. S tímto fondem se zřejmě do budoucna nepočítá a již v nejbližší době má být předmětem nového projednávání v poslanecké sněmovně v rámci zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje 95 % prostředků tohoto fondu převést do tzv. přerozdělení pro zdravotní pojišťovny ke krytí běžných výdajů v příštím roce. De facto tak dojde (pozměňovacím návrhem!) k téměř úplnému vyprázdnění tohoto fondu a nový zákon s ním již nepočítá. Místo něj mají pojišťovny vytvořit pouze vlastní rezervní fond, o jehož výši ještě není rozhodnuto. Tím, dle našeho názoru, přestane existovat společná záruka za naše zdraví.
Riziko třetí Tady je možný scénář k vytunelování VZP. Dramatické snížení odvodů na veřejné zdravotní pojištění nebo plateb státu za tzv. státní pojištěnce nastalo od 1.1. 2008. Schválením Topolánkova "Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů" došlo ke snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění z důvodů zavedení stropů na odvody zdravotního pojištění na úrovni na 80 tisíc Kč (čtyřnásobek průměrného platu). To pomohlo bohatým, zato zásadně ochudilo a ochuzuje každoročně příjmy zdravotních pojišťoven o 2 – 3 mld. korun. Připomínáme, že již nyní jsou výdaje na zdraví v České republice téměř nejnižší ve srovnání s EU-15. Ale naše veřejno-právní zdravotnictví přitom stále ještě patří k velmi dobrým a výkonným systémům, viz závěrečné statistiky. Ke snížení příjmů zdravotního pojištění skutečně došlo plánovaně i neplánovaně. Poklesl výkon ekonomiky i odvody zdravotního pojištění, protože stoupla nezaměstnanost. Ministr Kalousek pozastavil růst plateb za státní pojištěnce a zákon – tzv. Janotův balíček zrušil pravidelné projednávání jejich výše ve vládě. Propad je cca 7 miliard (viz zde). Český průměr plateb za pojištěnce byl už dříve pod průměrem EU, ale přitom jsme schopni ve veřejno-právním systému zdravotnictví zatím zajistit podobnou péči co do kvality i rozsahu jako v EU-15. Podle nového návrhu existuje reálné riziko, že lze v tunelovat VZP v následujících krocích. První krok k tunelu na VZP Snížení plateb zásadně oslabilo příjmy VZP, která ze zákona musí chránit nás všechny. Současná finanční situace VZP není dobrá. Za rok 2010 vyšla bez ztráty, ale za cenu vyčerpání všech dostupných finančních rezerv. Disponibilní prostředky měla na účtě v průměru na 6 dnů! V přepočtu výdajů na jednoho pojištěnce, tj. příjmy a výdaje, vychází VZP nejhůř ze všech pojišťoven. Je v mínusu (-245 Kč/1 pojištěnce), kdežto ostatní pojišťovny jsou mírně v plusu (+130 Kč/1 pojištěnce). Při počtu pojištěnců kolem 6 milionů a zákonem snížených příjmech už nebude z čeho brát. Privátní pojišťovny se starají většinou o zaměstnance, kteří vykazují úplně jinou charakteristiku příjmů a výdajů za zdraví než společná VZP. Ta má absolutně nejvyšší počet vysokonákladových pojištěnců - tj. transplantovaných, onkologicky nemocných, celoživotně nemocných (celiakie, roztroušená skleróza atd.), zdravotně postižených lidí s nutností nákladné a dlouhodobé léčby. A to vše při takové skladbě pojištěnců, kdy převažují tzv. státní pojištěnci, za které stát hradí pouze nejnižší možné pojistné 723 Kč/měsíčně. To jsou důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní a ženy na mateřské dovolené. Navíc VZP musí zajišťovat od počátku svého vzniku funkci pojišťovny poslední záchrany při bankrotu či potížích ostatních pojišťoven. Je to "společnou věcí" nás, jako poslední instance, která ze zákona zaručuje všem zdraví. I to je důvod, proč do zajišťovacího fondu nemusela přispívat, protože za ní stál stát. Při 4
rozdělení oněch 10 miliard zajišťovacího fondu tedy VZP nedostane nic. A to ještě musela ze zákona přijmout pojištěnce ZP Média, když se ukázalo, že tato ZP stála před bankrotem a vyrobila 450 milionů ztráty. Paradoxně největší prémii z onoho 10 miliardového balíku získá Česká průmyslová ZP – (bývalá ZP Agel) - neboť bude dědit po zfúzovaných pojišťovnách Hutnické a České národní. Druhý krok k tunelu na VZP Zatímco ostatní pojišťovny si rozdělí miliardy z balíku zajišťovacího fondu a navíc jsou díky struktuře pojištěnců již teď v plusu, tak VZP naopak musí vytvořit nový fond minimální hotovostní rezervy, a to ze svých vlastních prostředků. Viz zmíněné znění nové úpravy: „Zdravotní pojišťovna je povinna tento fond vytvářet ve výši stanovené zákonem, tj. nejméně ve výši 2 % z celkového pojistného“. Stát se navíc vzdá rozpočtové garance za VZP, což by bylo v západní Evropě nemyslitelné. V případě jejích finančních potíží po transformaci již nemůže být použít mechanismus dřívější pomoci VZP, tj. dofinancování ze státního rozpočtu nebo odkup pohledávek. Kolektivní zajišťovací fond nebude, a samostatný fond minimální hotovostní rezervy ve výši cca 2% ročních úhrad nebude stačit. V novém systému se omezí objem nasmlouvané péče, a tím se problém "vyřeší". Sníží se objem i kvalita a úroveň péče, pojištěnci budou platit dále nezmenšené pojistné a navíc i příplatky na péči, kterou VZP nebude moci za ně zaplatit. Hrozí reálné riziko vytunelování VZP vinou takto úmyslně vytvořené platební neschopnosti. Příklad: vezměte rodině jako celku příjmy a dejte je každému členu rodiny, ať si s nimi jde žít, jak chce. Kolik to bude stát každého člena a jak dlouho to rodina vydrží jako celek? Třetí krok k tunelu na VZP Dojde ke zrušení jedinečného veřejno-právního statutu VZP za podmínek, kdy jí vláda daňovými úpravami snížila příjmy. Zchudnutím obyvatelstva jeho složitou sociální situací naopak stoupají nároky na péči. Přitom je tato péče systematicky rozkrádána managementem mnohých nemocnic, dále vědomým uvolněním ceny léčiv, z níž v Česku maximální profitují cizí farmaceutické společnosti dodavatelé přístrojů a většiny materiálů do nemocnic. Viz případy trestních oznámení na nemocnici Na Homolce, na krajský holding v Ústí nad Labem, které podal bývalý poslanec Ludvík Hovorka a senátorka Alena Dernerová. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění se tak vyplýtvá vinou předražení léků, korupcí systému minimálně 20 - 30 miliard korun. Současně se kvůli poklesu ekonomiky a zavedení stropů na zdravotní pojištění vybere na pojištění méně, než by mělo. Současně stát omezil platby za státní pojištěnce tak, že nekryjí skutečné náklady čerpané těmito pojištěnci (viz tato studie). Naše společná VZP je úmyslně podfinancována, a navíc ji privátní firmy vlastněné jednotlivci kolem MZ vysávají, jak mohou. Existuje riziko, že Ministerstvo zdravotnictví a vedení VZP již nyní nastavilo strukturu příjmů a výdajů tak, aby (úmyslně?) vedlo VZP do ztráty, a tak zdůvodnili odebrání veřejno-právního statutu VZP. Její tzv. "reformu" pak zřejmě s velkou pompou vyřeší nový zákon o pojišťovnách. Po zániku VZP zmizí veřejno-právní statut zdravotnictví a stane se čilým podnikáním se službami, kde budou vládnout Chrenkové a jim podobní lidumilové. Převodem pojištěnců z vytunelované VZP k jiné, "solventnější" a "finančně zdravější" soukromé zdravotní pojišťovně ze zákona dojde k plíživé privatizaci. Podle návrhu zákona totiž získá pojištěnce ta pojišťovna, která bude vykazovat nejlepší finanční výsledky na jednoho pojištěnce. Jaká náhoda! Při pohledu zpět na čísla uváděná výše o stavu pojišťoven v r. 2010, bude touto nástupnickou pojišťovnou Chrenkův Agel. A hádejte, kde mají vzniknout dvě (jediná!) centra služeb po zániku všech 14 zdravotnických ústavů? No přece v Praze a v Ostravě, přičemž hygiena bude zrušena téměř úplně. 5
Kdo v systému placených služeb poskytovaných pouze a jedině jednotlivcům potřebuje společnou starost o kvalitu vody, vzduchu, potravin a podmínek na pracovištích? Čtvrtý krok k tunelu na VZP Celkové riziko je následující. VZP se podle návrhu zákona stane "normální" řadovou zdravotní pojišťovnou, a přitom se již nyní tiše tuneluje. Když to tak půjde dál, může pojišťovna skončit v insolvenci. Pak, podle návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách pojištěnce VZP přebere pojišťovna s nejlepšími výsledky hospodaření v přepočtu na jednoho pojištěnce, což je nyní Chrenkův Agel, resp. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Důvod je jasný. V podnikových a rezortních pojišťovnách jsou ve výrazně větší míře než ve VZP především občané v aktivním věku, navíc zaměstnanci a náklady na jejich zdravotní péči nejsou tak vysoké - viz údaje uváděné výše. Při vytunelování VZP popsaným způsobem dostane Chrenek nebo někdo jiný na stříbrném podnose zhruba 140 miliard Kč z českého zdravotnictví, což je roční rozpočet za příjem VZP z veřejného zdravotního pojištění. Stát jako komplexní garant zdravotní péče léčby zmizí ze scény. Toto je bude nevratný krok, v civilizované EU zcela nebývalý a ojedinělý. A v systému chronického podfinancování veřejného zdravotnictví k tomu může dojít ve velmi krátkém čase. A nový návrh zákona, resp. nově uplatňovaná reforma zdravotnictví toto podfinancování vědomě urychluje. Pátý krok k tunelu na VZP Dalším problém v novém návrhu je absence přímé odpovědnosti státu, tj. veřejné věci občanů, za ekonomický a zdravotní chod pojišťoven. Věrný obraz hospodaření v účetnictví je zákonnou povinností, kterou musí plnit každý právní subjekt. Tento výrok auditora je nedílnou součástí každé výroční zprávy zdravotní pojišťovny o hospodaření se svěřenými finančními prostředky za uplynulý rok. Tyto výsledky jsou předkládány (stejně jako návrhy zdravotně pojistných plánů na rok budoucí) již nyní ke schválení v poslanecké sněmovně. Žádné další speciální ustanovení není potřeba, na toto stačí současná dikce platných zákonů o veřejném zdravotním pojištění (48/97 Sb.) a zdravotních pojišťovnách a návazně vyhláška MZ a MF o závazné formě vedení účetních a hospodářských výkazů. Prostředky na účtech pojišťoven jsou nyní veřejnou věcí. Dohled a kontrolu nad jejich užitím mají především státní kontrolní instituce: Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí. Nový návrh přesouvá tuto odpovědnost pouze na auditora, tj. specializovaného účetního. Ten ale kontroluje jenom transparentnost účetního procesu. Takto zúžený pohled na věc však nemusí mít s hospodárným vynakládáním prostředků na léčebnou zdravotní péči nic společného. V novém návrhu zákona chybí legitimní systém veřejné kontroly čerpání prostředků. Pouhé zveřejnění auditovaných výsledků hospodaření není adekvátní kontrolou vzhledem k objemům finančních prostředků, o které se zde jedná. V novém návrhu dále chybí legitimní systém veřejné kontroly čerpání prostředků. Například: mám soukromou zdravotní pojišťovnu, k tomu holding s nemocnicemi, lékárnami a praktickými lékaři. Jeden podnikatel se "zdravotními službami" tak má pod svou plnou kontrolou lékaře, léky, léčení, a to bude sám sobě účtovat a platit ze své vlastní pojišťovny. Kdo bude kontrolovat a zda jak účelně vynakládá tyto veřejné finanční prostředky? Nezapomeňme, že podnikateli se zdravím budeme v případě registrace sypat všichni, protože zdravotní pojištění je povinná daň.
6
Kontrola auditorem není v žádném případě dostatečná záruka kontroly hospodaření s obrovskými veřejnými finančními prostředky vloženými do soukromých rukou. Vznikne tak legální penězovod (schválený zákonem), kde nikdo nebude moci korigovat cenu za léčení. Navíc chybí v návrhu jakýkoliv ekvivalent kontrolních orgánů na úrovni MZ, a MF, které v současné době tvoří provázaný systém. Systém kontroly je v novém návrhu úmyslně rozdělen tak, aby netvořil celek. Pak dojde k vytvoření zákonného klimatu kolektivní neodpovědnosti, v níž kdokoliv může tunelovat cokoliv. Navíc se ministerstvo zbaví možnosti, jak řídit zdravotnictví podle jednotné metodiky. Výsledkem bude anarchie v systému péče, protože celek "služeb" nebude mít ani jednotné řízení ani jednotnou metodiku. To se například projevuje velmi zřetelně od roku 2000, kdy došlo k převodu okresních nemocnic na kraje a stát již nyní velmi obtížně může usměrňovat tvorbu sítě krajských – tedy nestátních zdravotnických zařízení. ta jsou systematicky tunelována, nyní na úkor VZP. Zbavování se odpovědnosti státu za efektivní a funkční zdravotní systém pokračuje dlouhodobě a plánovitě. V zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů se stát zbavil odpovědnosti za stanovování cen a úhrad léčiv a převedl kompetence z ministerstva financí a z ministerstva zdravotnictví na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), postupně od poloviny roku 2009 se zbavuje odpovědnosti za očkování populace, neboť skladování a distribuci očkovacích látek převedl z KHS na konsorcium privátních firem PhoenixAvenier. Postupně se chce tento protiprávní stav legalizovat v současně projednávané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde financování očkovacích látek má přejít ze státního rozpočtu na jednotlivé ZP. Vinou nového zákona vznikne nepřehlední rejdiště privátních zájmů, navíc zcela beztrestných, protože nebude systém efektivní kontroly a dohledu podle jednotné metodiky. Šestý krok k tunelu na VZP V novém návrhu hrozí, že Ministerstvo zdravotnictví zůstane bez výkonných pravomocí. Navrhovaný zákon stanoví, které společné činnosti budou zdravotní pojišťovny vykonávat prostřednictvím nového administrativně správního subjektu - tzv. Kanceláře. Tato kancelář má navíc převzít faktickou úlohu koordinátora celé péče o zdraví, zdravotní pojištění a systém zdravotní péče, včetně zdravotních pojišťoven. Její reálná navrhovaná působnost a obsah zajišťovaných činností i způsob, jakým má provádět koordinační činnost, předává do rukou kanceláře pravomoci, které nyní má ze zákona MZ či MF. Navrhuje se i převedení některých celoresortních činností. Tyto činnosti zatím zajišťuje pro celý systém NRC (Národní referenční centrum) pod patronací VZP, resp., VZP samotná. Jednoznačně tak mizí veřejná kontrola nad naším zdravím. Neobstojí alibistické tvrzení, že se jedná jen o jakousi technickou záležitost. Formou těchto tzv. "technických záležitostí" (známá finta tunelářů už od roku 1990) se í bude provádět řízení celého rezortu zdravotnictví. Není ani blíže specifikována právní forma Kanceláře. Může to být dokonce i soukromý subjekt, na který tak budou převedena práva státního dozoru a dohledu. Nebo si Kancelář může najmout další soukromé subjekty na svou činnost. V připravovaném návrhu MZ funguje pouze jako arbitr ve sporech a nechalo si pouze možnost sankcí. Jednoznačně mizí veřejná kontrola MZ nad výkonem zdravotní péče. Zůstal jen "klient" a "služba" a sporné věci bude řešit soud jako v USA. Navíc - z návrhu zákona vyplývá, že činnost Kanceláře by byla financována opět z veřejného zdravotního pojištění, a nikoliv z rozpočtu jako je ministerstvo. Jde tedy další ukrojení blíže nedefinovaného objemu finančních prostředků vybraných a určených současnými zákony na přímou úhradu zdravotní péče. Z návrhu vůbec není jasné, kdo by jmenoval a dosazoval do jednotlivých funkcí řídící i řadové pracovníky Kanceláře. Zde je další
7
nečitelný prostor pro korupci a manipulaci ve prospěch některých soukromých subjektů, zainteresovaných na čerpání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Sedmý krok k tunelu na VZP Jde o nekontrolovatelnou manipulaci s citlivými zdravotnickými a ekonomickými daty. V návrhu se počítá s převzetím databáze pojištěnců ČR, která vychází z databáze Ministerstva vnitra, a kterou spravuje pro systém zatím také VZP. Jde v podstatě o "zcizení" a odstátnění (odtajnění) 10 milionů soukromých údajů o pojištěncích, dále celá databáze plátců zdravotního pojištění, včetně jejich platebních schopností. Tento nejasný subjekt s nejasnými pravomocemi (ona známá "Kancelář") tak získá detailní přehled o finančních tocích jednotlivých podniků i podnikatelů. Dále mu padne do klína celá databáze zdravotnických zařízení v ČR, poskytujících péči ambulantní i lůžkovou. Dále dostane kompletní databázi včetně výše plateb, rozsahu poskytované péče, počtu lůžek, počtu lékařům, personálu atd. A to včetně databáze přístrojového vybavení jednotlivých zařízení, včetně jejich stáří, dále databázi dárců krve a orgánů. Dále se počítá se zrušením ÚZISu (Ústavu zdravotnických informací a statistiky), který spadá nyní pod přímé řízení Ministerstva zdravotnictví a je vedle Státního statistického úřadu vlastníkem a správcem největšího objemu statistických dat a údajů v ČR, včetně dat epidemických či dat spadajících pod zvláštní režimy - např. osobní údaje o nositelích viru HIV, narkomanech atp.) Jedná se o data o celém zdravotnictví v časovém spektru od počátku 60. let, kdy byl ÚZIS ustanoven. Tato databáze nemá v celosvětovém měřítku obdoby. I tyto databáze by byly předány do soukromých rukou, a tím by byly vyvedeny mimo garanci MZ. A stát, včetně všech zdravotnických subjektů a zdravotních pojišťoven by za správu a zpracování těchto dat samozřejmě soukromému subjektu platil. Záhadná skupina lidí s nejasnými pravomocemi dostane pod kontrolu celek ekonomických dat a dokladů o zdraví, majetkových poměrech a solventnosti každého z nás. Přitom oni budou jménem stejné instituce zpracovávat výstupy o kvalitě a rozsahu zprivatizované zdravotní péče. Jak se budeme moci spolehnout na tuto instituci, když přestane mít veřejno-právní status a dostane se mimo veřejnou kontrolu? Kancelář má být dále kolektivním orgánem koordinace výkonu proplácení nákladů zdravotní péče. Proplácení se děje m.j. na základě položky cen uváděných v tzv. číselníku, tedy v databázi zdravotních výkonů. Tuto databázi má opět spravovat a aktualizovat Kancelář. Celý systém veřejno-právní péče funguje na jednoduchém principu: Co není v číselníku, to nejde v systému proplatit. Když to nikdo nezaplatí, tak se úkon neprovede, to jest, nebude se léčit rámci sjednaného pojištění, ale za přímou úhradu. Soukromě, při platbě v hotovosti, naše špičková zařízení udělají, co jen si budete přát. Žádná číselníková omezení nebudou. Proto se ptejme: Co zbude z Ministerstva zdravotnictví, jestliže na základě tohoto zákona dobrovolně převede své základní a největší pravomoci a odpovědnost na Kancelář? Ministerstvo zůstane jako prázdný obal bez obsahu, jen bezzubý úřad závislý na rozhodnutích Kanceláře. Dobrý důvod k redukci ministerstva na formalizovanou osobu ministra. Stane se figurkou na šachovnici Kanceláře a na šachovnici soukromého byznysu, veřejná kontrola bude bez pravomocí, bez jakékoliv přímé odpovědnosti, a co je mnohem důležitější: bez zákonné možnosti měnit chod zdravotnictví. Osmý krok k tunelu na VZP Jde o založení dceřiné komerční pojišťovny podle zákona č.277/2009 o pojišťovnictví. Dnešní stav zaměstnanecké pojišťovny zřízené podle zákona č. 280/1992 Sb. podle § 19 "Nakládání s finančními prostředky" říká následující. 8
(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně. (2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Současná podoba VZP funguje podle zákona (č. 551/1991 Sb.) kde stojí, že VZP ČR nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Nový návrh mění stav následovně. Zdravotní pojišťovny budou podle věcného záměru moci zakládat dceřiné komerční pojišťovny podle zákona č.277/2009 o pojišťovnictví. Z jakých prostředků budou tyto své dceřiné společnosti kapitálem ve výši desítek milionů korun vybavovat? Z jakých prostředků budou zdravotní pojišťovny jako majitelé těchto komerčních pojišťoven krýt jejich ztráty, se kterými je nutno v prvních letech podnikání počítat? Z vybraného pojistného zdravotního pojištění? To je ale určeno na náklady zdravotní péče o pojištěnce a jen v malém procentu na provozní náklady zdravotních pojišťoven (viz ona 3%). Zkrátka, nyní vznikne legální tunel k vyvedení peněz nás všech, placených za pojistné. V novém systému mají vládnout ministerští veksláciprivatizátoři, budoucí akcionáři nových akciovek, jejich manažeři, a to vše na úkor lékařů a zejména pacientů.
Závěrem Pokud je skrytým modelem pro tzv. "reformu" zdravotnictví ČR privátní systém USA, neškodí se podívat na jeho celkové výsledky, viz tento článek. Výdaje za zdravotní péči v USA představovaly v roce 2007 více než 16% HDP, což překračovalo průměr zemí OECD více než o 7% (8,9 %). U nás jsou náklady 6,9% HDP a současná vláda je pro VZP trvale snižuje. V přepočtu podle parity kupní síly na obyvatele to představovalo 7290 dolarů na osobu a rok, což byl téměř 2,5 násobek průměru zemí OECD (2984 dolarů, viz tabulka). Navíc v USA náklady na péči raketově rostou, ale kvalita péče nikoliv, což ukazuje tento důležitý graf z roku 2009. Přes uváděná čísla jsou USA jsou ve srovnání se sedmi vyspělými nejvyspělejšími zeměmi světa v kvalitě zdravotní péče vždy na posledním místě. Téměř 14% občanů USA zůstává i dnes nepojištěno (tzv. "working poors"). Pro odstrašující příklad důsledků tzv. „zdravotní reformy“ se můžeme podívat k našim slovenským sousedům. Mimochodem, bývalý ministr privatizovaného slovenského zdravotnictví, pan Rudolf Zajac, je nyní aktivní figurkou v reformě českého zdravotnictví. Na druhé straně hranice leží Německo, které živí českou ekonomiku a jehož solidární veřejno-právní systém zdravotnictví skvěle kombinuje veřejnou a privátní složku. Komu prospěje legální rozkradení českého zdravotnictví? Podívejme se z hlediska dopadů nového návrhu zákona na fiktivní obchodní registraci budoucí české firmy se zdravím. •
Jméno firmy: České zdravotnictví a.s.
•
Druh akcií: anonymní akcie na doručitele, akcionáři neznámí
•
Sídlo firmy: Marshallovy ostrovy 9
•
Generální ředitelství: Kaiser Permanente, New York
•
Pobočka: Česká průmyslová pojišťovna – Agel
•
Podřízený orgán: Ministerstvo zdravotnictví, Praha
•
Druh činnosti: obchod se smrtí, celoplošné vydírání obyvatelstva
•
Důvod zřízení firmy: nezřízená hrabivost několika mocných jedinců a masivní lhostejnost českých občanů-voličů
•
Způsob fungování firmy: občané se prostřednictvím svých volených zástupců rozhodli pro nejhorší zdravotní péči v západní Evropě a zaplatí za ni v poměru k HDP asi 2x více, než je běžné v EU-15.
12. srpna 2011 Václav Umlauf©www.umlaufoviny.com
10
