Vestavěné a reálné opce • Vestavěné opce jsou součástí finančního nebo jiného kontraktu (= práva); reálné opce se objevují v rámci podnikání (= příležitosti). • Pro jejich ocenění se používají obdobné postupy jako pro finanční opce (analytické, častěji však numerické). • Zpravidla jde o složitější opční konstrukce. • Někdy vzniká problém s odhadem volatility podkladového nástroje (jde-li o reálné ukazatele)
ŘÍZENÍ RIZIK II
Vestavěné opce • Práva/povinnosti, zabudované (explicitně či implicitně) ve smlouvách. Např.: – Právo omezeného ručení – Právo odstoupení od smlouvy, předčasného splacení – Předkupní právo, nájemní právo, právo těžby
• Je-li smlouva uzavřena dobrovolně, jde o tržně oceněný obchod s rizikem. • U nedobrovolně vzniklých smluv (legislativa, regulace) dochází k nucenému vystavení opce ve prospěch státu nebo jiného subjektu (=>renta). – Patenty, monopoly, licence, kvóty, cenová regulace. ŘÍZENÍ RIZIK II
Reálné opce • Příležitosti, flexibilita (podnikatel je objevuje v reálném světě, může je proměnit v zisk) – Opce podnikat či rozšířit podnik (založit podnik, uzavřít obchod, stanovit cenu, provést dodávku, zvýšit kapacitu) – Opce útlumu (včetně odstoupení od projektu) – Výměnné opce (změna výrobního faktoru) – Opce časování (rozhodnutí, investice, prodeje atd.)
Reálné opce umožňují správně hodnotit řadu situací, kde standardní metodika finanční analýzy selhává nebo dává chybné výsledky. ŘÍZENÍ RIZIK II
Příklad: energetika • Oceňujeme elektrárnu, která může sloužit jako rezervní zdroj (bude spouštěna pouze pokud tržní cena elektřiny > variabilní náklady. • Jde o sérii kupních opcí na provoz elektrárny v jednotlivých hodinách, podklad. nástroj = cena elektřiny, uplatňovací cena = variabilní náklady. • Mohou se vyskytnout i výměnné opce (na straně vstupů či výstupů). Analogicky např. doprava (logistika), cestovní ruch, licence, patenty ŘÍZENÍ RIZIK II
Příklad: výzkum a vývoj • Dnes rozhodujeme o zahájení výzkumného programu, který by měl trvat tři roky, po něm může v případě úspěchu následovat dvouletá vývojová fáze, a pak se bude rozhodovat o komerční produkci. • Výzkum má hodnotu složené opce, skládající se z kupní opce na vývojovou fázi za známou uplatňovací cenu (cenu vývoje), která je sama opcí na komerční projekt s uplatňovací cenou, danou cenou projektu, kde podkladovým nástrojem je hodnota příjmů z výroby. Analogicky např. farmacie, těžařství (těžební průzkum), nákup licence, vlastnictví nevyužitých pozemků ŘÍZENÍ RIZIK II
Důsledky opčního modelu • Hodnotu podniku lze chápat jako portfolio finančních, vestavěných a reálných opcí. • Pokud někdo drží vestavěnou opci, musel ji někdo jiný vystavit (i když o tom třeba neví); objevování reálných opcí je základním zdrojem podnikatelského zisku. • Pro vestavěné a reálné opce platí stejné zákonitosti jako pro finanční opce, tzn. hodnota každé opce je vyšší pro větší hodnoty σ a t. Z toho např. vyplývá: – Podnik. záměry jsou atraktivnější za většího rizika. – Dobývat rentu bývá ziskovější než uspokojovat zákazníky. – Rozhodnutí je zpravidla optimální dělat na poslední chvíli. ŘÍZENÍ RIZIK II
Literatura, vestavěné a reálné opce • VLACHÝ, J.: Jak ocenit právo odstoupení od smlouvy. Finanční management, 5/2007, s. 27-29. • VLACHÝ, J.: Reálné opce a ocenění flexibility při výrobě elektřiny. Energetika, rukopis připravený do tisku. • STARÝ, O.: Reálné opce. Praha, A Plus, 2003.
ŘÍZENÍ RIZIK II
Zkouška • Otázka/příklad: 2-3 dílčí výsledky (zprav. písem., 15-20 min.) • Umět aplikovat zejm., co bylo probíráno v řešených příkladech a v seminární práci • 1 téma (viz metodické listy, cca 1-3 témata na soustředění); doplňující, upřesňující klasifikaci • Zaměření na klíčová slova v ML (zejm. interpretace, souvislosti) • Povolena (a doporučena) kalkulačka + „tahák“ (1 list A4) ŘÍZENÍ RIZIK II
