uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

ISSN: 1804-2732

TOM. 2 / 2011

uzeum regionu u Va Valašs Valašsko, sko, Vsetín uzeum jihovýchodníí oravy ve Zlín

Received: 1. 9. 2011

Acta Carp. cc., 2: 41–50, 2011

Accepted: 28. 11. 2011

| 41

ISSN: 1804-2732

Šafrán karpatský (Crocus heuelianus Herbert) na východní Morav Crocus heu elianus Herbert in Eastern Moravia

y 1,*

Marie Popeláová , Petr Koutecký2 & Martin Krupa3 2

1,* Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštm; e-mail: [email protected] Jihoeská univerzita, Pírodovdecká fakulta, Branišovská 31, 370 05 eské Budjovice; e-mail: [email protected] 3 SOP Salamandr, Tvaržkova 1805, 756 61 Rožnov pod Radhoštm; e-mail: [email protected]

Keywords: Anthropic pressure, Carpathians, history, mapping, nature monument, population, vegetation Abstract: Crocus heuelianus is a Carpathian taxon. In the Czech Republic, there are last four native localities in Eastern Moravia: natural monument "oina near pava, the area of the town of Zubí and surroundings of the villages of Nový "rozenkov and "orní omná. Crocus heuelianus belongs to critically threatened species of the Czech Republic. The aim of this article is to describe the extant localities, especially recent threats to the populations and the habitat, vegetation, past and recent management and the number of individuals of C. heuelianus. The detailed mapping was conducted at the localities in Zubí in 2008 and 2010. Thirteen populations of Crocus heuelianus were found, but the species is highly endangered by anthropic in#uence at most of the sites.

ÚVOD afrán karpatský (Crocus heuelianus) se v eské republice vyskytuje na západním okraji svého areálu. Vzhledem k malému potu lokalit a jejich izolovanosti je u nás tento taxon azen mezi kriticky ohrožené druhy (P$O%HÁ!'* 2001). Pro zbytkové populace v eské republice proto platí okídlené poekadlo „je ho jako šafránu“ dvojnásob. Aktuáln je vtšina populací ohrožena silným antropickým tlakem, zasluhují si proto naši zvláštní pozornost. Cílem lánku je shrnout stav recentních lokalit Crocus heuelianus na východní Morav, draz je pitom kladen na podrobný popis nedávno nalezených lokalit v katastru obce Zubí.

TAXONOMICKÉ POJETÍ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHO Taxonomické lenní rodu Crocus není v literatue jednotné. Námi pojednávaný karpatský taxon je bu+ zahrnován do široce pojatého druhu Crocus vernus (.) "ill (nap. TU/ et al. 1980), nebo je pi užším druhovém pojetí po-

važován za samostatný druh C. heuelianus (vtšina eské a slovenské literatury). Nkteí autoi navíc odlišují na druhové úrovni západokarpatské rostliny od východo- a jihokarpatských (nap. MÁ O'Ý et al. 1991; MH*LY & K$%<*LUY 1997; M*$HOLD et al. 2007), a to zejména na základ rozdílného potu chromosom. Západokarpatské populace s chromosomovým potem 2n = 18 (obvykle považované za hypotetraploidy) jsou oznaovány jako Crocus discolor G. Reuss, syn. C. scepusiensis (Rehmann et >o?.) Borbás, šafrán spišský, zatímco východo- (od východního Slovenska) a jihokarpatské rostliny s diploidním chromosomovým potem 2n = 10 jako C. heuelianus "erbert s. str., š. karpatský. Krom potu chromosom jsou popisovány i drobné morfologické rozdíly (zbarvení okvtí, délka a šíka list), které jsou ovšem znan variabilní a neumož@ují spolehlivé odlišení obou typ (CH$/ ' 2010). V tomto lánku se držíme tradiního pojetí, které zahrnuje i západokarpatské populace do druhu Crocus heuelianus, v souladu

42 |

A%/* C*$*/H%* %%D /*L | PO LÁOÁ M., KOU/ %'Ý P. K$U* M.

s nejnovjším zpracováním v Kvten eské republiky (CH$/ ' l. c.). Vedle šafránu karpatského se na Morav vyskytuje na nkolika lokalitách diploidní (2n = 8) šafrán blokvtý (C. albiorus), a to ve fytochorionech 78. Bílé Karpaty lesní a 79. Zlínské vrchy. ba druhy se od sebe spolehliv odlišují pomrem délky tyinek s prašníky oproti délce nlky s bliznami (C. albiorus má tyinky s prašníky delší než nlku s bliznami, C. heuelianus má tyinky s prašníky kratší nebo zdéli vrcholu blizen). "ybridizace mezi obma taxony nebyla zatím prokázána.

ONTOGENETICKÝ VÝVOJ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHO Stav populací šafránu karpatského je nutno vnímat s pihlédnutím k jeho ontogenetickému vývoji. MH*LY & K$%<*LUY (1997) pro nj ve své studii uvádjí délku života ne kratší než 15 let. Rostliny kvetou v asn jarním období (duben), semena dozrávají v prbhu léta (erven) v tobolce. Trojpouzdrá tobolka se vyvíjí pod zemí, ale pi dozrávání se stopka prodlužuje a tobolka se dostává nad zem. Semena jsou etná a zpravidla obsahují masíko, klíí na podzim. Juvenilní stádium (asimilující listy nad povrchem zem) trvá nkolik let, do generativní fáze dospívá rostlina nejdíve v 5.–6. roce životního cyklu. Generativní stádium je pak nejdelší ástí vývoje rostliny. Jelikož je C. heuelianus entomogamní, je úspšnost jeho opylení závislá na prbhu poasí bhem velmi krátké doby kvetení (jeden kvt kvete 5–8 dní). vitalit populace proto vedle poetnosti kvetoucích rostlin vypovídá i poetnost juvenilních stádií (tj. nekvetoucích rostlin). Rostliny šafránu mají podzemní hlízy stonkového pvodu. "líza je za píznivých podmínek každoron nahrazována novou, která se formuje v prbhu vegetaní sezóny a zaniká vždy následující sezónu s vysemenním rostliny. Tímto zpsobem tedy nedochází ke zvyšování potu jedinc v populaci. Vegetativní rozmnožování formou adventivních hlíz je nkterými autory uvádno, ale vzniklé rostliny jsou velmi drobné a velikostí a vzrstem odpovídají semenákm, tj. vytváí pouze asimilující listy nad povrchem zem (MH*LY & K$%<*LUY 1997;

KL ŠOÁ & KL Š 2011). Rozmnožování semeny je proto u šafránu klíové. Z uvedeného také vyplývá, že v pípad lokalit na obhospodaovaných místech je pro dlouhodobé udržení populace dležité naasování see do doby zralosti semen (erven).

ROZŠÍ ENÍ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHO Za primární areál C. heuelianus je považován oblouk Karpat od východu eské republiky, pes Slovensko, Polsko, krajinu až po jižní Rumunsko (CH$/ ' 2010). Populace na východní Morav navazují na výskyt druhu ve slovenských Karpatech. Tradované, mnoha autory pejímané starší údaje z hory Gírové u Most u Jablunkova (84b. Jablunkovské mezihoí; U/* in K$/ 1934), od Spálova u "ranic (76a. Moravská brána vlastní; S%HLO $ in O$Y 1883–1886) a od eského Tšína z lesa "rabina (83. stravská pánev; GI 1967) nejsou již dlouhodob potvrzeny a pravdpodobn odsud neexistují ani herbáové doklady. CH$/ ' (2010) zmi@uje ješt lokalitu v Novém "rozenkov, v údolí potoka Brodská (82. Javorníky). Nepoetná populace zde vznikla pravdpodobn únikem z výsadby rostlin penesených z nedaleké lokality na hebeni. V souasné dob se však C. heuelianus na tomto míst již nevyskytuje. Nejzápadnjší známou lokalitou pirozeného rozšíení druhu na východní Morav je dnešní PP "oina, která se již nachází ve fytogeograQcké oblasti eskomoravského mezofytika (74. Slezská pahorkatina). Smrem na východ je moravským lokalitám nejblíže populace v Pírodní památce Zajakova lúka v Rienici v oblasti slovenských Kysuc, kde C. heuelianus roste na mezoQlní horské louce. Pvodnost a druhová píslušnost rostlin uvádných jako C. heuelianus z Krkonoš (nap. PLOU 1975) a rlických hor (nap. KU $* 2009) nejsou zatím zcela jasné (CH$/ ' l. c.). Výskyty šafránu karpatského v jiných ástech republiky (nap. X+árské vrchy, P. Bukáková in verb.) jsou zpravidla považovány za nepvodní.


| 43

Západních Karpat (Slovensko, Malá Fatra, Nízké Tatry) a Východních Karpat (krajina, Zakarpatskaja oblast, obec ilove).

P EHLED A POPIS LOKALIT

br. 1: Pirozené rozšíení šafránu karpatského v eské republice Fig. 1: Natural distribution of Crocus heuelianus in the Czech Republic

METODIKA V textu jsou sumarizovány údaje shromáždné v minulých letech v rámci terénního mapování šafránu karpatského v katastru obce Zubí (K$U* 2010) a pravidelného sledování dalších lokalit výskytu druhu na území Chránné krajinné oblasti (C"K) Beskydy. "istorické údaje byly erpány z regionální literatury a regionálních herbá (CESK, FMM, GM, NJM, P, SM, VM). Pvodní stav lokalit v obci Zubí v minulosti pomohli popsat také starousedlíci z obce. Nomenklatura a vymezení jednotlivých taxon odpovídají zpracování v Klíi ke kvten eské republiky (KUÁ/ et al. 2002). Syntaxonomické lenní travinných spoleenstev respektuje Vegetaci eské republiky (CHY/$Ý 2007), u lesních typ Pehled vegetace eské republiky (MO$* % et al. 2000). Stupe@ ohrožení taxonu odpovídá ervenému seznamu cévnatých rostlin eské republiky (P$O%HÁ!'* 2001). Fytochoriony jsou uvedeny podle fytogeograQckého lenní eské republiky (S'*L%'Ý 1988). Zkratky herbá jsou v textu sjednoceny podle publikovaného seznamu herbáových sbírek (VO!Á$OÁ & SU/O$Ý 2001). Pro mení velikosti genomu prtokovou cytometrií byla použita standardní metodika s využitím pufr tto I a II a #uorescenním barvivem API (viz nap. OL Ž L et al. 2007), jako standard, vi nmuž je namená velikost genomu srovnávána, byl použit hrách setý (Pisum sativum ,Ctirad‘). Analyzovány byly erstvé listy rostlin ze všech moravských populací C. heuelianus, z každé alespo@ 5 jedinc. Tyto byly srovnávány se vzorky z centrálních

V souasné dob je C. heuelianus na východní Morav znám ze ty lokalit. Nejzápadnjší lokalitou je PP "oina na rozhraní katastr obcí Velké "eraltice a Brumovice. alší ti lokality se nacházejí v C"K Beskydy, a to v katastrech obcí Zubí, Nový "rozenkov a "orní omná. Všechny lokality jsou od sebe znan vzdáleny a populace jsou tak vzájemn zcela izolované. Ve Velkých "eralticích / Brumovicích a v Zubí byly v roce 1948 pro ochranu populace šafránu vyhlášeny pírodní památky (PP "oina a PP Zubí). Pedložen je zde pehled a popis jednotlivých lokalit i dílích mikrolokalit. PP Hoina 74. Slezská pahorkatina, 5972 / 6072, Velké "eraltice / Brumovice (distr. pava): PP "oina, mezoQlní louky a pilehlý jasanovo-olšový luh v niv potoka "oina asi 2,5 km JJV od kostela v obci Brumovice, 320 m n. m., nkolik tisíc kvetoucích rostlin (duben 2010 foto M. Popeláová). Nejstarší známou lokalitou výskytu C. heuelianus na východní Morav je dnešní PP "oina. Snad poprvé zde výskyt šafránu zaznamenává v roce 1820 August Mayer, spoluautor první, nmecky psané Kvteny Moravy a Slezska (ROH$ $ & M*Y $ 1835), kde je nález také popsán. okalita je pak následn v prbhu let vícekrát publikována (nap. F ' 1881; FO$ Á ' 1887–1897; K$/ 1934). Z území je rovnž doložena ada herbáových sbr, nap. 1905 F. B. Teuber BRN; 1905 K. Rothe BRN; 1936 J. Richter P, BRN; 1948 L. David P; 1957 V. Pospíšil P; 1960 J. Vicherek BRN; 1963 E. Opravil P; 1971 Z. Kilián FMM; 1971 E. Burša FMM; 2005 D. Hlisnikovský FMM. Z historických snímk (www1: "istorická ortofotomapa) je zejmé, že ješt v 60. letech byla rozloha bezlesé ásti PP asi o tetinu vtší než v souasnosti, poetnost šafrán se tak v prbhu let zejm i zde mní. V souasné dob mže být populace šafránu ohrožena živinami ze splach z polí nad pírodní památkou.

44 |


Zubí 80b. Veovické vrchy, 6574b, Zubí (distr. Vsetín): travnaté zahrady a behy Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka a jejich pítok, SZ a SV od PP Zubí, 395–450 m n. m., nkolik až stovky rostlin na 13 dílích mikrolokalitách (cf. K$U* 2010), br. 2. (Mikrolokality níže jsou seazeny od PP Zubí smrem proti proudu obou potok, tj. od J k SZ a SV): 1. PP Zubí (parcela íslo 2053 a 2054), okrasná a užitková zahrada na pravém behu Zuberského ("odorfského) potoka asi 200 m J od soutoku s ertoryjským potokem, 395 m n. m.; 1730 kvetoucích rostlin (1984 not. M. Škrott); 1000 kvetoucích a sterilních rostlin (2005 not. P. Chytil); v letech 2008–2011 je zaznamenáno 420–200 kvetoucích rostlin (26.III.2007, 1.IV.2008, 2.IV.2009, 1.IV.2010, 3.IV.2011 foto M. Popeláová). okalitu popisují v inventarizaních przkumech také N U%HLOÁ (1970) a KO*Í' (1983). "istorií a souasným stavem se zabývá i aktuální Plán pée o PP (CHY/L 2004); 2. travnatá zahrada a sad u domu (p. . 2056) tsn navazující na západ na PP Zubí, 395 m n. m.; 330 kvetoucích rostlin (1970 not. A. Zvillingerová); „hojn na ploše 10 × 10 m“ (KUÍ$ ' 1978); 70 kvetoucích rostlin (30. III.2008 not. M. Krupa); 120 kvetoucích rostlin (2.IV.2009 not. M. Popeláová); 65 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa); PO LÁOÁ et al. (2011). Rostliny jsou v souasné dob ohroženy skládkováním stavebního materiálu a dalšími aktivitami na zahrad; 3. dv travnaté zahrady na levém behu Zuberského ("odorfského) potoka pímo navazující ze severu na PP Zubí (p. . 2110/1 a 2121), 395 m n. m.; 15 kvetoucích rostlin (30. III.2008 not. M. Krupa); 13 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa); 4. travnatá zahrada v ulici „afránová“ (p. . 2150/1 a 2150/2) asi 75 m JV od soutoku Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka, 400 m n. m.; „na ploše cca 40 × 40 m hojný“ (KUÍ$ ' 1978); (18.IV.1981 leg. M. Kašparová, VM); 300–400 kvetoucích rostlin (1984 not. Jan Pavelka); 600–800 kvetoucích rostlin (1994 not. Jan Pavelka); 30 kvetoucích

rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 10–3 kvetoucí rostliny (2.IV.2009, 1.IV.2010 a 3.IV.2011 not. M. Popeláová); 5. travnatá zahrada v ulici „afránová“ (p. . 2013), naproti pedchozí mikrolokalit, asi 60 m JV od soutoku Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka, 400 m n. m.; 20–30 kvetoucích rostlin (2.IV.2009, 1.IV.2010 a 3. IV.2011 not. M. Popeláová); 6. behový porost na levém behu ertoryjského potoka a okraj mezoQlní louky (p. . 2162 a 2163) asi 90 m SSZ od soutoku s potokem Zuberským ("odorfským), 400 m n. m.; 13 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 10 kvetoucích rostlin (duben 2010 foto M. Popeláová); 7. ást ertoryje, zelený dvorek využívaný pro pastvu slepic (p. . 2256) asi 0,9 km SZ od soutoku ertoryjského a Zuberského ("odorfského) potoka, 420 m n. m.; 120 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 80 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 foto M. Krupa); PO LÁOÁ et al. (2011). Pozemek je dnes pomrn intenzivn využíván pro pastvu slepic, díve sloužil jako sad a k pastv koz; 8. ást Potoiska, beh s porostem dubohabiny nad pravostranným pítokem Zuberského ("odorfského) potoka naproti výzkumnému velínu (p. . 2401/2 a 2406) asi 560 m SSZ od soutoku s ertoryjským potokem, 450 m n. m.; 30 rostlin (KUÍ$ ' 1978); 25 kvetoucích rostlin (duben 2007 not. L. Pšenica & M. Popeláová); 40 kvetoucích rostlin (30.III. 2008 not. M. Krupa); 35 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa); 9. ást Pod becníkem, behový porost a pilehlá ást mezoQlní louky na pravém behu Zuberského ("odorfského) potoka (p. . 2544/6, 2547, 2604/2) asi 1,5 km SV od soutoku s ertoryjským potokem, 430 m n. m.; v prbhu let 2007–2011 zaznamenáno 220– 420 kvetoucích rostlin [3.IV.2007, 5.IV.2008, 10.IV.2009, 1.IV.2010, 3.IV.2011 foto M. Popeláová; PO LÁOÁ et al. (2011)]; 10. ást Pod becníkem, bezový háj a fragment olšiny na podmáené louce v niv drobného levostranného pítoku Zuberského ("odorfského) potoka (p. . 2577/6) asi 50 m V od pedchozí lokality, 440 m n. m.; v pr-


bhu let 2008–2011 zaznamenáno 60–80 kvetoucích rostlin [(1.IV.2008, 1.IV.2010, 15.IV. 2011 foto M. Popeláová; PO LÁOÁ et al. (2011)]; 11. ást Pod becníkem, extenzivní sad s drobným potkem (p. . 2730/1) 50 m JZ od soutoku Zuberského potoka a jeho levostranného pítoku (odboka žluté turistické znaky) a asi 1,9 km SSV od soutoku Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka, 440 m n. m.; 50 kvetoucích rostlin (30.III. 2008 not. M. Krupa); 30 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa); 12. ást Pod becníkem, fragment mezoQlní louky a navazující behový porost na pravém behu Zuberského potoka (p. . 2730/1) asi 50 m SZ od jeho soutoku s levostranným pítokem (odboka žluté turistické znaky) a asi 2 km SSV od soutoku Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka, 450 m n. m.; 30 rostlin, pozn.: „v r. 1977 více“ (K^REK 1978); 50 kvetoucích rostlin (30. III.2008 not. M. Krupa); 3 kvetoucí rostliny (3.IV.2010 not. M. Krupa). V r. 2009 a 2010 bylo místo se šafrány zavezeno stavebním materiálem pi terénních úpravách v okolí domu; 13. ást Pod becníkem, behový porost na levém behu Zuberského potoka a navazující ást mezoQlní louky (p. . 2801/5) asi 150 m S od soutoku s levostranným pítokem (odboka žluté turistické znaky) a asi 2,1 km od soutoku Zuberského ("odorfského) a ertoryjského potoka, 450 m n. m.; 4 kvetoucí rostliny (30.III.2008 not. M. Krupa); 7 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa). První záznamy o pítomnosti šafránu karpatského v obci Zubí pocházejí od Vladimíra Krista, botanika a rodáka ze Zubí. okladem jsou jeho herbáové sbry (nap. 1926 V. Krist BRN; 1928 P, BRN; 1929 BRN) a uvedení lokality v souborné práci „afrány eskoslovenské republiky (nárt zempisného rozšíení)“ (K$/ 1934). Výskyt šafránu v Zubí popisuje takto: „Roste zde (…) ve velkém množství a pospolit podél horního toku Zuberského potoka, jednak na jeho bezích, jednak zasahuje odtud až do travnatých zahrad (jsou to vlastn jen ohra-

| 45

žené louky). Souvislost této lokality je nkolikráte perušena bu+ domky, nebo zoranými kulturními parcelami; je však na první pohled patrno, že celá lokalita tvoila kdysi souvislý pás podél celého horního toku potoka.“ Všechny populace šafránu v soukromých zahradách byly v rámci „zkultur@ování“ postupn redukovány, nkteré v prbhu let zcela zanikly. Zde popisované dílí lokality jsou pouze fragmenty pvodních populací šafrán, o kterých ješt pamtníci hovoí jako o „velmi hojných“, i je popisují jako „modré koberce“. KUÍ$ ' (1978) zaznamenává C. heuelianus v Zubí pouze na šesti dílích lokalitách. „"ojný“ výskyt popisuje však jen u tí z nich. 10, resp. 20 let pozdji jsou na tchto místech ádov již jen stovky kvetoucích rostlin. nes tytéž lokality ítají již pouze nižší desítky i jednotky rostlin. Pesto, že pedložený výet mikrolokalit výskytu šafránu karpatského nemusí být úplný, dokládá neblahý vývoj populace druhu v obci Zubí. V Zubí roste C. heuelianus v údolních nivách v jasanovo-olšových behových porostech svazu Alnion incanae (resp. jejich fragmentech) a na navazujících, zpravidla pozmnných, mezoQlních loukách svazu Arrhenatherion, s pechodem k luní mokadní vegetaci svazu Calthion. Existence zbytkových populací v zahradách se ukazuje v souasné dob jako trvale neudržitelná. Populace jsou dnes pímo ohroženy lidskými aktivitami, nejvíce zástavbou, skládkováním materiál, intenzivním využíváním (zejména asté a intenzivní seení), ale pravdpodobn i cílenou likvidací rostlin. Ani dohled ochrany pírody a restrikní opatení nezabránily postupné redukci poetnosti šafránu také v PP Zubí. Problémem je zejména intenzivní využívání zahrady, kterým je dlouhodob poškozováno stanovišt a populace druhu (CHY/L 2004). Pírodní památku poznamenaly rovnž povodn v letech 1997 a 2009, kdy povod@ová voda strhla ást hlinitého behu s výskytem nkolika desítek rostlin šafránu. V souasné dob se na ochran dvou relativn bohatších populací šafránu v místní ásti Pod becníkem podílí ve spolupráci se Správou C"K Beskydy

46 |


br. 2: Mapa aktuáln zaznamenaných lokalit šafránu karpatského v obci Zubí. (Zdroj: mapový podklad ÚZK 2007, APK R 2011) Fig. 2: Map of the extant localities of Crocus heuelianus in the area of the town of Zubí (Map sources ÚZK 2007, AOPK R 2011)

i obecní úad v Zubí. Zajištna je každoroní se, likvidace invazních rostlin a nálet devin.

Nový Hrozenkov 82. Javorníky, 6775a, Nový "rozenkov (distr. Vsetín): heben Javorník poblíž horské chaty Portáš, mezoQlní horská louka využívaná


v zim jako sjezdovka a okraje kvtnatých buin, asi 300 m V od sedla Kohútka, 900 m n. m. (19.V.1989 leg. L. Kuírek VM); v prbhu let 2008–2011 bylo zaznamenáno 1500– 2300 kvetoucích rostlin (6.IV.2008, 8.IV. a 15. IV.2009, 1.IV. a 9.IV.2010 foto M. Popeláová; 9.IV.2010 leg. M. Sedláková, NJM; 7.IV.2011 foto M. Popeláová). Poprvé o lokalit píše pravdpodobn _Í* (1936), který zmi@uje, že zde výskyt šafránu zjistil odborný uitel Rostislav Macháek (jenž psobil v Pržn a byl také nadšeným botanikem). Crocus heuelianus je _íanem také doložen (1936 BRN). afrán karpatský zde roste na hebenové louce severní expozice. Z dobových fotograQí ze 40. let 20. století je zejmé, že plocha byla pomrn intenzivn spásána, a to smíšeným stádem ovcí s nkolika kravami. Minimáln od 60. let zaala být pastvina využívaná i jako sjezdovka. Pravdpodobn od 80. let byla seena, astji i mulována (poseená hmota byla ponechávána na míst). d roku 2008 nájemci louku pravideln v ervenci i srpnu kosí a seno sklízí. íky _íanovým zápism vegetaních snímk (_Í* 1928) víme, že zde v první polovin minulého století rostla také ada dalších konkurenn slabých druh jako Antennaria dioica, Botrychium lunaria, Coeloglossum viride, Gentianella lutescens subsp. carpatica, G. lutescens subsp. lutescens, Orchis mascula, O. morio apod., které tady dnes již nenacházejí vhodné životní podmínky. Pestože je lokalita vícemén kontinuáln udržována, má dnes louka hustý a zapojený drn s pevládajícími travami (zejména Agrostis capillaris, Festuca rubra) a bohatým mechovým patrem. Zlepšení stavu by prospl zásah smující k narušování, resp. rozvol@ování travního drnu (tj. pastva, bránování). Vegetace odpovídá pechodnému vegetanímu typu mezi smilkovými trávníky svazu Violion caninae a podhorskými loukami svazu Arrhenatherion, místy i prameništní vegetací svazu Calthion. Menší ást této javornické populace šafránu vyhledává také prosvtlené okraje kvtnatých jedlobuin podsvazu EuFagenion. V souasné dob v asn jarním aspektu na louce spolu se šafránem rozkvétají tisíce sn-

| 47

ženek. V letním aspektu se dominantou stává Veratrum album subsp. lobelianum. K dalším vzácnjším druhm na lokalit náleží dnes zejména orchideje (Dactylorhiza sambucina, Gymnadenia conopsea, Traunsteinera globosa), Lilium martagon, ale také horské druhy Potentilla aurea a Ranunculus platanifolius. Horní Lomná 99a. Radhoš`ské Beskydy, 6477d, "orní omná (distr. Frýdek-Místek): okraj podmáené smilkové pastviny asi 100 m SZ od soutoku íky omné s potokem Pela, 570 m n. m., v prbhu let se objevuje 20–50 kvetoucích rostlin (duben 2005 not. D. Kenek; 12.IV.2005 not. D. Hlisnikovský & P. Chytil; 18.III.2007 leg. P. Foldynová, FMM; duben 2008, 29.III.2010 foto M. Popeláová). 99a. Radhoš`ské Beskydy, 6477d, "orní omná (distr. Frýdek-Místek): Muinkový vrch, na státní hranici se Slovenskou republikou, u kapliky, 975 m n. m. (duben 2005 not. D. Bartošová & D. Morcinková; 18.III.2007 not. P. Foldynová & D. Hlisnikovský, asi 20 rostlin). b mikrolokality v "orní omné jsou poprvé zaznamenány v roce 2005 a následn publikovány . "lisnikovským, který popisuje stanovišt i okolnosti nález ("L'O'Ý in "*D % & U/Y' 2007).

VÝSLEDKY CYTOMETRIE A MORFOLOGICKÁ VARIABILITA Vzhledem k uritým pochybnostem o taxonomické identit (a zprostedkovan tedy o pvodnosti) moravských rostlin byly popisované populace prostudovány metodou prtokové cytometrie. Tato metoda umož@uje stanovit velikost genomu organismu, která bývá u rostlin v rámci rodu nebo skupiny píbuzných druh vtšinou velmi úzce korelována s potem chromosom. Bylo zjištno, že velikost genomu všech populací na východní Morav je homogenní, identická s nkolika srovnávanými populacemi z centrálních Západních Karpat na Slovensku (Malá Fatra, Nízké Tatry) a odpovídá tedy tetraploidnímu chromosomovému potu 2n = 18 (br. 3). Tyto výsledky významn dopl@ují dosud publikované chromosomové poty –

48 |


Kvtena R (CH$/ ' 2010) zmi@uje z Moravy pouze údaj z pavské pahorkatiny (tj. lokalitu PP "oina), další údaj pochází z lokality v Novém "rozenkov na hebeni Javorník (MÁ O'Ý et al. 1991). Zárove@ tato mení vyvracejí pochyby, zda se v pípad nkterých moravských populací jedná skuten o C. heuelianus a ne o nkteré jiné pstované taxony z okruhu C. vernus s. lat. (které se v potu chromosom liší). Variabilita ve výše uvedených znacích (barv

a velikosti kvt, tvaru okvtních cíp a délce list) je zaznamenatelná i v rámci popisovaných populací na východní Morav. Nejpatrnjší je rozdílnost v barv okvtí. Populace v Zubí se vyznaují tmav Qalovými kvty s výraznou tmavší kresbou tvaru „V“ v horní ásti okvtních lístk (br. 4) a absencí albín, rostliny v Novém "rozenkov jsou vícemén jednobarevné, svtleji Qalové (i takka bílé). V PP "oina mají kvty svtlejší zbarvení, ale již s výraznjší kresbou. br. 3: Typické výstupy z prtokové cytometrie šafránu karpatského. Mena byla intenzita #uorescence barviva API (osa x v uvedených histogramech), která odpovídá obsahu NA v jáde. Pík standardu je oznaen hvzdikou, pomr intenzit #uorescence vzorku a standardu odpovídá velikosti genomu vzorku. V materiálu C. heuelianus bylo možné rozlišit dv velikosti genomu, jejichž pomr dobe odpovídá udávaným chromosomovým potm – nahoe tetraploidní rostliny 2n = 18 (Západní Karpaty – eská republika, Zubí), dole diploidní rostliny 2n = 10 (Východní Karpaty – krajina, Zakarpatskaja oblast, ilove). Fig. 3: Results of ow cytometric analyses of Crocus heuelianus. Fluorescence of DAPI uorochrome, which corresponds to the nuclear DNA content, is depicted on horizontal axis of the histograms. The peak of the standard is marked with an asterisk; the ratio of mean uorescences of the sample and the standard indicates the relative genome size of the sample. Two genome sizes were found within Crocus heuelianus, in accord to published chromosome number data – tetraploids (top; 2n = 18; locality: the West Carpathians, Czech Republic, Zubí) and diploids (bottom; 2n = 10; the East Carpathians, Ukraine, Zakarpatskaja oblast Region, Dilove)


| 49

ZÁV R Crocus heuelianus dosahuje v eské republice západní hranice svého areálu. V souasné dob je zaznamenán na východní Morav na tyech lokalitách: v PP "oina na rozhraní katastru obcí Brumovice a Velké "eraltice (74. Slezská pahorkatina), v intravilánu obce Zubí (80b. Veovické vrchy) a v katastrech obcí Nový "rozenkov (82. Javorníky) a "orní omná (99a. Radhoš`ské Beskydy). okality jsou od sebe vzdáleny a populace jsou tak vzájemn zcela izolované. Nejpoetnjší, a také znan vitální, je populace v PP "oina. V textu je pedložen pehled lokalit a dílích mikrolokalit, draz je kladen na popis fragment pvodních populací v katastru obce Zubí. Podrobnjším mapováním druhu zde bylo zaznamenáno 13 dílích mikropopulací (cf. K$U* 2010). Vtšina dílích populací v intravilánu obce je dnes však siln ohrožena antropickým tlakem. iroká ekologická amplituda umož@uje šafránu karpatskému rst na rzných typech stanoviš`, od nižších pahorkatin (320 m n. m. v PP "oina, 395 m n. m. v PP Zubí) po horské polohy (950 m n. m. na Muinkovém vrchu v "orní omné, 900 m n. m. na hebeni Javorník v Novém "rozenkov). C. heuelianus se projevuje jako heliofyt, preferující otevené plochy. Z hlediska nárok na vláhu patí do skupiny mezofyt vyžadujících stedn vlhké pdy. ptimální podmínky nachází na hebenových horských loukách, kde je na jae pda dostaten zásobena vodou z tajícího snhu (Nový "rozenkov, Muinkový vrch – "orní omná) a v nivách potok (lokality Zubí, "orní omná, PP "oina). V nižších polohách roste šafrán karpatský ve fragmentech behových porost vegetace svazu Alnion incanae a na navazujících mezoQlních ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion (pop. svazu Calthion), na hebenech hor také v horských smilkových trávnících svazu Violion caninae, okrajov i kvtnatých buinách podsvazu Eu-Fagenion. Metodou prtokové cytometrie bylo souasn zjištno, že velikost genomu všech populací na východní Morav je homogenní, identická s nkolika srovnávanými populacemi z centrálních Západních Karpat na Slovensku a odpo-

br. 4: Crocus heuelianus z lokality Zubí s výraznou kresbou tvaru „V“ na horní ásti okvtí (Foto M. Popeláová, 28.III.2008) Fig. 4: Crocus heuelianus with the distinct „V“ – shaped spot in the upper part of petals – in the area of the town of Zubí (Photo M. Popeláová, 28.iii.2008)

vídá tedy tetraploidnímu chromosomovému potu 2n = 18.

POD KOVÁNÍ Podkování náleží pedevším kolegm, kteí ochotn poskytli svá data o poetnostech šafrán na jednotlivých lokalitách, jmenovit to jsou: Petr Chytil, avid "lisnikovský, Jan Pavelka a Milan krott. Za pomoc pi vyhledávání herbáových položek, regionální literatury a za pelivé protení textu dkujeme avidovi "lisnikovskému, za pomoc pi výrob mapek Petrovi >olfovi. Za kritické a podntné pipomínky k rukopisu vdíme Karlu Fajmonovi. Podkování patí i tm, kdo pomáhali sbírat vzorky pro cytometrickou analýzu mimo území R, a to Martinovi Pánkovi a Tomáši Kouteckému. Za ochotné zpístupnní herbáových sbírek vdíme kustodm: Miroslavu Skarkovi (CESK), Ev Bártové (FMM), Jiímu Tronekovi a Pete "anákové (GM), Marii Sedlákové (NJM), Vítzslavu Pláškovi (P), Zdence Prymusové (SM), ence imurdové a Jan Tkáikové (VM).

50 |


LITERATURA AOY U (2011): Rezervaní kniha PP Zubí. Ms. [epon. in: Správa C"K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm]. OL Ž L J., G$ LHU $ J. SUD* J. (2007): Estimation of nuclear NA content in plants using #ow cytometry. Nature Protocols 2: 2233–2244. F ' E. (1881): Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Antheils. Breslau, 571 pp. FO$ Á ' E. (1887–1897): Kvtena Moravy a rakouského Slezska. 1–2. Brno et Praha, 1474 pp. GLL J. (1967): Píroda okolí eského Tšína, její ochrana a využití. Tšínsko 2: 14–16. "L'O'Ý . (2007): Crocus heuelianus. In "*D % J. & U/Y' P. (eds): Additamenta ad #oram Reipublicae Bohemicae. VI. Zprávy eské botanické spolenosti 42: 247–337. CH$/ ' J. (2010): Crocus heufelianus " $ $/ – šafrán karpatský, pp. 556–559. In: /Á'OÁ J. (ed.): Kvtena eské republiky. Vol. 8., Academia, Praha, 712 pp. CHY/L P. (2004): Plán pée pírodní památky „Zubí“ na katastrálním území Zubí, v okrese Vsetín na období 2005– 2014. Ms. [epon. in: Správa C"K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm], 19 pp.

M*$HOLD K., MÁ$/O< P., M $ }* P. M$Á! P. (eds) (2007): Chromosome number survey of the ferns and owering plants of Slovakia. Veda, Bratislava, 649 pp. MH*LY A. K$%<*LUY V. (1997): Population biology and ecology of Crocus heuelianus "ERB. (Iridaceae) in kraine. Linzer biologische Beiträge, 29/2: 641–681. MO$* % J., "UOÁ M., CHY/$Ý M. N UHÄULOÁ Z. (2000): Pehled vegetace eské republiky. Hygro lní, mezo lní a xero lní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp. N U%HLOÁ . (1970): Chránné nalezišt Zubí. Mezinárodní biologický program IBP-CT. Ms. [epon. in: Správa C"K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm], 15 pp. O$Y A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars 1–4. Naturforschenden Vereine in Brünn 21(1882): 1–268, 22(1883): 269–636, 23(1884): 637–888, 24(1885): 889–1285. PLOU V. (1975): Píspvek k rozšíení šafránu "eu~elova (Crocus heuelianus "ERB.) a blokvtého (Crocus albiorus KIT.) ve východních Krkonoších. Opera Corcontica 12: 163–176.

CHY/$Ý M. (ed.) (2007): Vegetace eské republiky. 1. Travinná a keíková spoleenstva. Academia, Praha, 528 pp.

PO LÁOÁ M., "L'O'Ý ., KOU/ %'Ý P., *Á' M., T'Á'OÁ J., V*ŠU/ R. J., VY *!*LOÁ M., O$'Ý M., U/Y' P., H$Y!'OÁ . (2011): Rozšíení vybraných taxon cévnatých rostlin v C"K Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování #óry z let 2006–2009). Zprávy eské botanické spolenosti, in press.

KL ŠOÁ J. KL Š . (2011): Clo-Pla3 – database of clonal growth of plants from Central Europe [online, 30.9.2011].

P$O%HÁ!'* F. (ed.) (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). Píroda 18: 1–166.

KO*Í' J. (1983): Chránné nalezišt Zubí. Inventarizaní przkum botanický dle metodiky SÚPPP 1973. Ms. [epon. in: Správa C"K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm], 13 pp.

ROH$ $ R. M*Y $ A. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernements: oder systematisches Verzeichniss aller in Mähren und in dem K. K. Östr. Antheile Schlesiens wildwachsenden bis jetzt entdeckten phaenerogamen Panzen. Brün, 217 pp.

K$/ V. (1934): afrány eskoslovenské republiky (nárt zempisného rozšíení). Píroda, 27: 206–209, 231–233. K$U* M. (2010): afrán karpatský (Crocus heuelianus) mizející klenot jarních luk. Studie v rámci projektu Zachování karpatského pírodního ddictví v Beskydech. Ms. [epon. in: SP Salamandr, Rožnov pod Radhoštm], 9 pp. KUÁ/ K., "$OUD* ., CH$/ ' J. jun., K*L* Z., K$%H $ J. /Á ' J. (eds) (2002): Klí ke kvten eské republiky. Academia, Praha, 927 pp. KUÍ$ ' . (1978): chranáské mapování – šafrán "euffelv. Ms. [epon. in: Správa C"K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm], 2 pp. KU $* J. (2009): Floristický materiál z lesních luk v C"K rlické hory. Acta Musei Richnoviensis, Sect. Natur. 16(1–2): 1–56. MÁ O'Ý J., MU$Í A. "DÁ'OÁ M. (1991): Karyotaxonomic studies of Slovak populations of the genus Crocus . Part 1. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Botanica, 38 [1990]: 49–87.

_Í* G. (1928): rchideové louky u Vsetína v Mor. Karpatech. Sborník Klubu Pírodovdeckého Brno 10: 36–51. _Í* G. (1936): Kvtena okresu Vsetínského a Valašskomeziíského. Ms. [epon. in: Knihovna Muzea regionu Valašsko ve Vsetín, pracovišt Valašské Meziíí], 79 pp. S'*L%'Ý V. (1988): Regionáln fytogeograQcké lenní, pp. 103–121. In: " Ý S. SL*Í' B. (eds): Kvtena eské socialistické republiky. Vol. 1., Academia, Praha, 557 pp. TU/ T. G., " YWOOD V. "., BU$ N. A., MOO$ . M., V*L / . "., >*L/ $ S. M. > . A. (eds) (1980): Flora Europaea, Vol. 5: Alismataceae to Orchidaceae (Monocotyledones). Cambridge niversity Press, Cambridge, 476 pp. VO!Á$OÁ M. SU/O$Ý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy eské Botanické Spolenost 36, Suppl. 1, 1–96. www1: "istorická ortofotomapa [online]. 2010, cit. [2011-09-15]. ostupné na Cenia web: .

BAH | CE lánky | Articles BÁRTOÁ Eva VAŠUT adim J.: ozšíení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na východní Morav a ve Slezsku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3–10 DROÁ Vlasta, NOOTÝ Ivan, HÁ K Michal, FUKOÁ Jitka, FA O arel H TT RG ROÁ Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mokadní lokality olo na Pedních loukách v Bílých arpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11–22 RLOÁ Bohdana KÁKOÁ Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn od Valašského Meziíí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

23–40

PO LÁOÁ Marie, OUT CKÝ Petr RUA Martin: afrán karpatský (Crocus heuelianus Herbert) na východní Morav - - - - - - - - - - - - - - - - -

41–50

O takar, ML K Jií & POOLDA Martin: ntioxidaní vlastnosti krajových odrd jabloní z regionu Bílých arpat - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

51–55

OTTWALD lbert, Á Jan, BLÍ Vladimír, EL R Vladimír O K František: Motýli Bílých a Bielych arpat – 1. doplnk - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

56–71

OÁOÁ Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku osový v Huslenkách (Vsetínské vrchy) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

72–77

Krátká sdlení | hort notes KÁKOÁ Jana, AÁK Martin & AŠAR omáš: ivizna brunátná Verbascum phoeniceum . (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (eská republika) - - - - - - - - - -

79–80

OKA ndej & AGÁ K an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (oleoptera: hysodidae) na Morav (eská republika) - - - - - - - - - - - - - - -

81–82

ST! R ukáš, AŠAR omáš & PTT R adim: Nové nálezy roháe obecného (Lucanus cervus) a páchníka hndého (Osmoderma barnabita) na Valašsku (eská republika) - -

83–85

MK Š Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula (odentia: liridae) ve vrcholových partiích masivu adhošt (Moravskoslezské Beskydy) - - - - - - - - - - - - - - -

86–87

Aktuality a Personálie | Currents ews and Personals AÁK Martin & KÁKOÁ Jana: Moravskoslezská poboka eské botanické spolenosti v roce 2011 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 88–89 R ! R Jií & ST! R ukáš: „Píroda Valašska“ na webu – aktualizace v roce 2011 - - - - - 90

© Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, píspvková organizace & Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín, píspvková organizace, 2011 ISSN: 1804-2732 ISBN: 978-80-87614-01-3 ISBN: 978-80-87130-23-0

Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.

uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

Recommend Documents