uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

ISSN: 1804-2732

TOM. 2 / 2011

uzeum regionu u Va Valašs Valašsko, sko, Vsetín uzeum jihovýchodníí oravy ve Zlín

Received: 17. 10. 2011

Acta Carp. cc., 2: 3–10, 2011

Accepted: 18. 12. 2011

ISSN: 1804-2732

|3

Rozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na Morav a ve Slezsku Distribution of the violet willow (Salix daphnoides Vill.) in Moravia and Silesia

y 1

Eva BÁRTOVÁ & Radim J. VAŠUT2 1 2

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Hluboká 66, CZ-738 01 Frýdek-Místek; e-mail: [email protected] Univerzita Palackého v Olomouci, Pírodovdecká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitel 11, CZ-783 71 Olomouc; e-mail: [email protected]

Keywords: Czech Republic, chorology, Moravskoslezské Beskydy Mts., Salix Abstract: The violet willow (Salix daphnoides) is endangered species of Czech autochthonous Flora. It is sparsely distributed across the country, with the only higher frequency in the Carpathian region of eastern Moravia and Silesia. It is traditionally considered to be autochthonous in the Carpathians only. This study presents knowledge on its historical and recent chorology in the range of its expected natural distribution range. Recent distribution of species is discussed in a view of research on its biology and its population genetics in the Moravian Carpathians.

ÚVOD ele" vrbovité (Salicaceae) patí k taxonomicky složitým skupinám #óry stední Evropy. Pro naše domácí zástupce této eledi, rody topol (Populus) a vrba (Salix), je charakteristické, že díky znané morfologické redukci kvt mají omezený poet generativních determinaních znak a zárove$ znanou plasticitu ve vegetativních znacích (pedevším tvaru listové epele). Již takto nesnadná determinace zástupc této eledi je navíc znásobena znanou mírou hybridizace mezi nkterými druhy. Vrba lýkovcová (Salix daphnoides Vill.) je velmi dekorativní druh, který je rozšíen v horách stední a jižní Evropy (Alpy, Karpaty, Vogézy, Schwarzwald, severní ást Apenin, vzácn Pyreneje), podél východního pobeží Baltského moe a v jižní a stední Skandinávii (CH L% M U L 1976; S'O*+O 1999; /Ö*%DL et al. 2002; N WHOL 2003; E%*+BUD * 2005). ruh je ekologicky vázán pedevším na horské prostedí se specializací na život v aktivní zón záplavového území. Pro tato prostedí jsou typické extrémní podmínky dovolující pe-

žít jen adaptovaným druhm, které utíkají ped konkurencí z jiných stanoviš< (EL Q+ et al. 1988; S'O*+O 1999; F*%= et al. 2005; R =H et al. 2007; B*'L 2008). V Evrop jsou biotopem Salix daphnoides behy horských a podhorských ek v písitých, štrkovitých a balvanitých aluviích. ruh se také vyskytuje na sypkých písitých dunách podél pobeží Baltského moe (S'O*+O 1999; >%U! G*U W%LD 2007). Je vázán pedevším na horní ásti tok, na íní náplavy v divoícím a anastomózním úseku; smrem k dolní ásti toku jeho hojnost klesá (C%* * S=H+!L * 1990). Salix daphnoides osídluje propustné, mokré a vlhké pdy s neutráln i slab bazickou reakcí (p/ 8,5), hojn roste na vápencích s obsahem 20–25 % CaC3. Tato preference je zetelná napíklad z charakteru rozšíení druhu ve Vysokých a Belianských Tatrách (CH L% 1972). Preferuje porézní a eutro@cký substrát, zvlášt písitý a štrkový (C%* * S=H+!L * 1990; S=H+!L * et al. 1992; S=H+!L * 1997; P%U+OU et al. 1997; N UHÄULOÁ MO*% = 2003; >%U! G*U W%LD 2007). ruh je uvádn jako

4|

A=+% C%*%+H=% ==D +%L | BÁ*+OÁ E. V%ŠU+ R. J.

diagnostický druh svazu Salicion eleagno-daphnoidis (CHY+*Ý et al. 2010; N UHÄULOÁ MO*% = 2003). V eské republice je pvodní rozšíení druhu omezeno na štrkové náplavy stedních tok ek v podhí Moravskoslezských Beskyd (CH L% 1972), kde roste pedevším ve spoleenstvu svazu Salicion elaeagni-daphnoidis. Ekologická vazba na tento typ spoleenstva zpsobuje znanou zranitelnost druhu v R, a ten je proto zaazen do erveného seznamu cévnatých druh rostlin R v kategorii C3 (P*O=HÁ!'% 2001), stejn jako v erveném seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (S DLÁ'OÁ PLÁŠ ' 2005). Pirozený výskyt Salix daphnoides na stanovištích mimo štrkové náplavy divoících ek je spíše sporadický. V Evrop je napíklad známý výskyt v nížinách Pobaltí (S'O*+O 1999; E%*+BUD * 2005; >%U! G*U W%LD 2007). V eské republice jsou známé etnjší výskyty v biotopech svaz Calthion palustris, pípadn Alnion incanae, a to i v oblastech pvodního rozšíení druhu. Pvodnost podobných výskyt je však nejistá. Vrba lýkovcová je díky nápadnému ojínní vtví, leskle tmavozeleným listm a pomrn nevelkému vzrstu také oblíbenou okrasnou vrbou. Zárove$ díky asnému kvetení (náleží do podrodu Vetrix) byla v minulosti vyhledávanou medonosnou devinou vysazovanou pi venkovských usedlostech (K*'% = 1962; MO++L 1971; CH L% 1972; MO++L et al. 1980). ruh je proto dlouhodob pstován i ve volné pírod, a proto znaný poet míst výskytu v R má sekundární charakter. Na území R zmi$ují druh ROH* * M%Y * (1835) ve svém soupisu kvteny a nazývají jej „Lorbeerblättrige Weiden“. L%'O'Ý (1879) uvádí Salix daphnoides v Analytické kvten eské; na jeho údaje o rozšíení druhu navazuje POLÍ'% (1902), který druh nazývá „vrba lýkovcová ranní“, S. praecox /oppe. alší obecný údaj zmi$uje pro Kvtenu Moravy a Rakouského Slezska FO* Á ' (1892). Podrobnji a komplexnji – z hlediska výskytu, biologie a ekologie druhu – se tématem zabývá až ve 20. století K*'% = (1961) a CH L% (1972). hospodáském, zvlášt velaském, význa-

mu Salix daphnoides referuje K*'% = (1962), MO++L (1971), CH L% (1972) a J%% (1977). Autoi shodn uvádjí, že pro asné kvetení je vrba lýkovcová atraktivní devinou pro vely. Pehled lokalit s výskytem Salix daphnoides v R dodává K*'% = (1959a, b, 1961a, b, c, d), B%UDYŠ (1961b, 1968), který se zabývá studiem zoocecidií na devinách. J%% (1977) popisuje výskyt Salix daphnoides na títecku. Rozšíení Salix daphnoides na štrkových náplavech beskydských ek ásten komentuje P%* OÁ (2008) a XU+OÁ (2007, 2009). Cílem této studie byla revize souasného a historického rozšíení druhu v místech pedpokládaného pvodního výskytu v R. raz byl kladen na revizi vybraných poetnjších populací, které potenciáln zasluhují zvýšenou pozornost z hlediska praktické ochrany druhu. Cílem bylo rovnž zhodnotit biologickou hodnotu populací a pispt do diskuze o pvodnosti a nepvodnosti nkterých populací v Moravskoslezských Beskydech a pilehlém regionu.

METODIKA Jelikož za pvodní rozšíení druhu v R je považován pouze širší region Moravskoslezských Beskyd (CH L% 1972; CH L% & KOLÍŽ ' 1990), bylo rozšíení druhu studováno pouze v obvodech Karpatského mezofytika a Karpatského oreofytika (viz S'%L='Ý 1987). Rozšíení bylo zpracováno na základ 1) vlastního terénního pozorování, 2) excerpce dat z literatury, 3) studia herbáových doklad deponovaných ve veejných herbáových sbírkách a 4) výstup #oristických databází. Studovány byly jmenovit herbáe: BRNM, BRN, CB, FM, GM, /R, IT, MP, NJM, , M, SM, P, PR, PRC, RZ (/*%DÍL ' et al. 1992; VO!Á*OÁ & SU+O*Ý 2001). ata byla erpána z Nálezové databáze APK R (APK 2011) a atabáze Správy C/K Beskydy. okality byly seazeny dle fytogeogra@ckého lenní eské republiky (S'%L='Ý 1987). okalizace herbáových dat odpovídá údajm ze sched, ímž mohou nkteré sbry pedstavovat identické lokality; pro výskyty, u kterých je zcela zejmé, že se jedná o identické lokality, jsou alternativní popisy vloženy do hranatých závorek. Údaje z #oristických


databází jsou zobrazeny pouze v pehledové mapce (br. 1). Kvli absenci dokladového materiálu k tmto údajm jsou v pehledu lokalit vypsány jen výskyty, které jsme ovili vlastním terénním pozorováním. Pro neznámé datum sbru byla použita zkratka „s.d.“ [sine dato ~ bez data], pro neznámého sbratele „s. coll.“ [sine collectore ~ bez sbratele], pro neitelný zápis jména sbratele „coll.?“. Podkladem pro vznik tohoto lánku bylo mapování a genetické analýzy širších studií a diplomových prací. etailnjší informace o mapování, biologickém a genetickém pozadí populací jsou shrnuty v nepublikovaných manuskriptech (SO=HO* 2011; S+%O'Á 2011).

VÝSLEDKY Rozší ení Salix daphnoides v karpatské oblasti východní Moravy a Slezska Celkový charakter rozšíení ve studované oblasti pináší mapa (br. 1). Následuje výet zjištných lokalit.

|5

Karpatské mezofytikum 76a. Moravská brána vlastní: ipník nad Bevou: zámek (1899 A. Oborny, BRNM). – Slavkov u ipníka [Schlock bei ipnik] (1899 A. Oborny, PRC). – Bystice pod /ostýnem: beh potoka Kozralka, 340 m n. m. (1996 I. Duroová, BRN). – ernotín: „u ernotína“, 260 m n. m. (1960 F. Gregor, BRN). – Milotice nad Bevou: 256 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN). – Milotice: louky u Milotic“ (1921 J. Šmarda, PR). – /ustopee nad Bevou: pstována v zahrad (1894 Alfried, BRNM). – /ustopee nad Bevou: behový porost pi levém behu Bevy poblíž mostu silnice /ustopee nad Bevou – Nmetice, asi 1,5 km JZ od farního kostela v centru obce, 260 m n. m. (2007 not. R. J. Vašut). – /ustopee nad Bevou: plocha S od silnice (Nmetice – /ustopee nad Bevou) ca 0,4 km Z od železniní stanice, silniní krajnice a píkop, 265 m n. m. (2008 not. J. Danihelka; in KOU+ ='Ý et al. 2009). – Píbor: na behu ubiny mezi Píborem a rnholcem (1901 coll.?, BRNM). – Píbor: na ubin u Píbora

br. 1. Rozšíení vrby lýkovcové (Salix daphnoides) v karpatské oblasti východní Moravy a Slezsku. Prázdná koleka ( ) pedstavují historické údaje (herbáové sbírky a literární údaje), šedé údaje ( ) pedstavují výstupy z #oristických databází a plná koleka ( ) pedstavují autory potvrzené lokality. Fig. 1: Distribution of violet willow (Salix daphnoides) in eastern Moravia ( ) are historical records (herbarium and literature records), lled with grey ( ) are data from oristic databases and full dots ( ) are localities conrmed in the eld by authors.

6|


[Freiberg] (1887 Czižek, PRC). – rnholec nad ubinou: [ürnholz] (1887 Czižek, PRC). – rnholec nad ubinou: na ubin pi rnholci (1887 Czižek, BRNM). – Vtkovice u ubiny: na protjším behu ubiny naproti rnholci (1924 Wise, BRNM). – Frenštát pod Radhoštem: osada Valcha, 1 km severn od Frenštátu pod Radhoštem, íka ubina, levý beh, 360 m n. m. (1996 R. J. Vašut, BRN; 1996 R. J. Vašut, ) 77c. Ch iby: Spytihnv: hbitov (1955 Pajchl, CB). 78. Bílé Karpaty lesní: openík: v sedle mezi Velkým openíkem a Mikuliným vrchem, sever, 650 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN). – Vápenice: (1961 J. Chmela, BRNM; 1961 S. Pokorný, BRN). – títná nad Vláí: (1955 Pajchl, CB). 79. Zlínské vrchy: hotsko: „Vizovice-hotsko“, 320 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN). 80a. Vsetínská kotlina: Valašské Meziíí: „u Valašského Meziíí“ (s. d. E. Bayer, BRN). – Vsetín: beh Bevy, 360 m n. m. (1880 J. Bubela, BRNM). – Vsetín: ve vrboví nezídka, (1882 J. Bubela, PR). – Vsetín: Vsetín u Bevy poídku (1880 J. Bubela, PRC). – /ovzí: údolí Tisové u potoka (s. d. G. í an, PR) – Vide: heben 650 m n. m. (1959 Chmela, BRN; 1962 J. Chmela, BRNM). – Zubí: pi Bev u Zubí (1919 F. Schustler, PR). – Zubí: v buku pi Bev u Zubí (1919 F. Schustler, PR). – olní Beva: 430 m n. m. (1960 Gregor, BRN). 81. Hostýnské vrchy: ržková: údolí evnice, 350 m n. m. (1962 J. Chmela, BRNM; 1962 J. Chmela, BRN). 82. Javorníky: /orní ide: náves (s. d. A. Richter, GM). – /ovzí: (1929 G. í an, BRN). – /ovzí: Tisové ([1929] G. í an, GM). – /ovzí: Tisové u Kupal (1929 G. í an, GM). – /alenkov: v západní ásti obce, asi 300 m od mostu pes Vsetínskou Bevu smrem do osady inotice, na zahrádce podél potku (2010 E. Stanovská, ). – /alenkov: pravý beh /lubokého potoka (pravostranného pítoku Vsetínské Bevy) 50 m od kapliky, 450 m n. m. (2010 E. Stanovská, ). – /alenkov: jasanová olšina pi pravém behu potku ušová, v údolí ušová asi 1 km od soutoku se Vsetínskou Bevou (2010 E. Stanovská, ). – Velké Karlovice, osada Bzové: behový

porost (jasanová olšina) podél Bzového potoka, 4 km JJV od vrcholu Solán (860 m), 500 m n. m. (2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, , foto). [Karolinka: východn od obce Karolinka, asi 600 m severn od silnice vedoucí mezi Karolinkou a Velkými Karlovicemi, na pravé stran od Bzového potoka (2010 E. Stanovská, )]. – Velké Karlovice: u potoka Pluskovec, 550 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN). – Velké Karlovice: údolí eskové, pravý beh Bevy, . p. 340, 550 m n. m. (1941 V. Pospíšil, BRNM; 1941 V. Pospíšil, PRC) – Velké Karlovice, Fojtv vrch (633 m): osada na S svahu kopce, 0,6 km SSV od vrcholu, 570 m n. m. (2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, ) [Velké Karlovice: severn od židovského hbitova, 580 m n. m. (2010 E. Stanovská, )]. – Velké Karlovice: u stavení na lesní cest vedoucí k . p 730. Z od kapliky, v ásti obce Malé Karlovice (2010 E. Stanovská, ). – Velké Karlovice: pravý beh Tis$avského potoka v osad Tis$avy, u stavení s . p 230 (2010 E. Stanovská, ). – Velké Karlovice: jižn od ásti obce Malé Karlovice na zpevnné cest, osada Potoky na behu levostranného pítoku Tis$avského potoka, cca 160 m od hájenky (2010 E. Stanovská, ). – Velké Karlovice: behové porosty podél Tís$avského potoka, v intravilánu osad Malé Karlovice a Tís$avy, 550–600 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut & E. Stanovská, ). 83. Ostravská pánev: Stará Ves nad ndejnicí: beh ndejnice v dolní ásti obce, mohutný strom ve stromovém porostu (1991 s. coll., SM). 84a. Beskydské podh í: eladná: údolí, 580 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN). – eladná (distr. Frýdek-Místek): štrkový náplav na pravém behu eladenky, asi 3,5 km SZ od vrcholu Smrku (1276 m), 470 m n. m. (2010 not. L. Kle ková). Na lokalit byl zaznamenán výskyt S. ×reuteri (det. R. J. Vašut 2010). – Frýdlant nad stravicí: beh stravice u Frýdlantu (1901 coll.?, BRNM).– Baška (distr. FrýdekMístek): štrkový náplav na pravém behu eky stravice, cca 800 m jižn od silniního mostu v Bašce, ca 310 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut, ). – Baška: podél potoka ^íka, asi 1,5 km jižn od obce, 330 m n. m. (1975 J. Koblížek, BRN; not. J. Koblížek in S'%L='Ý et al. 1978). –


ískovec u Frýdku: beh stravice (1927 Weber, BRN). – Frýdek Místek: „v okolí Místku“ sázená (1887 F. Gogela, PR). – Frýdek Místek: „V okolí Místku“ u beh (1890 F. Gogela, PR). – Frýdek Místek: eka Morávka, 2 km proti proudu, 310 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN). – Frýdek-Místek: [Friedek] (1928 _eber, PRC; 1929 Weber, PRC). – Staré Msto u Frýdku: beh stravice (1926 Weber, BRN). – Vyšní hoty: štrkové náplavy Morávky v míst pes most spojující východní ást obce Vyšní hoty s osadou ve Vyšních hotách „Kamenec“ z toho místa dále na jihovýchod proti smru toku (2010 E. Stanovská, ). – Vendryn: levý beh lše (štrkový náplav) 400 m JZ od železniní stanice Vendryn (2010 E. Stanovská, ). – Vendryn: levý beh lše ped mostem u zelené turistické znaky „Karpentná“ pi ústí potku iderov do lše (2010 E. Stanovská, ). – Vendryn: osada Karpentná, na behu /lubokého potoka (levostranném pítoku lše) asi 200 m od ústí do lše (2010 E. Stanovská, ). – Vendryn: štrkový náplav íky Kopytná, asi 200 m od mostu pes íku Kopytnou spojující osady „Na Pasekách“ a „Zaolší“ (2010 E. Stanovská, ). – Bystice nad lší: pravý beh lše: štrkový náplav, Z od železniního nádraží Bystice nad lší (2010 E. Stanovská, ). – Bystice nad lší: íní náplav Kopytné, cca 1 km od ústí Kopytné do lše, 365 m n. m. (2008 L. Šigutová, FMM). – Bystice nad lší: v obci za železniní tratí, 450 m od železniního nádraží po trati smrem na /rádek ve Slezsku (2010 E. Stanovská, ). – Jablunkov: dolní tok Radvanského potoka k levostrannému pítoku, 400 m n. m. (not. Král & Sutorý in S'%L='Ý et al. 1978). – Písek (u Jablunkova): štrkové náplavy lše, v západní ásti obce (1975 J. Koblížek, BRN). – Písek: štrkové náplavy eky lše v Z ásti obce, 400 m n. m. (not. J. Koblížek & K. Sutorý in S'%L='Ý et al. 1978). 84b. Jablunkovské meziho í: Mosty u Jablunkova: Skalka – Jablunkovský prsmyk, 900 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN). Karpatské oreofytikum 99a. Radhoš ské Beskydy. olní Beva: mokadní louka, JZ pod vrcholem Beovská Kyera (783 m n. m.), pi kraji cesty lesní cesty, 720 m

|7

n. m. (2010 E. Stanovská, ). – /utisko-Solanec, Poskla (576 m): remíz podél potoka na S svahy kopce, ca 1 km SZ od kostela sv. Josefa v centru obce, 500 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). – /utisko-Solanec: po pravé stran silnice z /utiska-Solance na Prostední Bevu, levý beh Soláneckého potoka (1993 R. J. Vašut, ; 2001 R. J. Vašut & M. Vašutová, ; 2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, ; 2010 E. Stanovská, ). – Prostední Beva: Beovská Kyera (783 m), vlhká louka 250 m JZ od vrcholu, 750 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). – Prostední Beva: pi potoku Knhyn „pod Skalami na /orní Bev“ (1919 F. Schustler, PR). – /orní Beva, ervenec (759 m): remíz 0,5 km V od vrcholu, ca 670 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová) [/orní Beva: mokadní louka, v terénní sníženin skupinka 3 jedinc, S od osady ervenec, 340 m V od vrcholu ervenec (759 m n. m.), 650 m n. m. (2010 E. Stanovská, )]. – /orní Beva: u pehrady, 550 m n. m., (1961 J. Chmela, BRN). – /orní Beva, osada Vašútky: pi levostranném pítoku Rožnovské Bevy, asi 1,5 km SSZ od vrcholu Vysoké (1024 m), 650 m n. m. (1993 not. R. J. Vašut; 2002 not. R. J. Vašut). – /orní Beva, /umenec: vlhká louka, bývalé pastviny na J exponovaném svahu, 0,7 km SV od vrcholu Kobylské (804 m), 730 m n. m. (2000 R. J. Vašut & M. Vašutová, ). – /orní Beva, osada /luboký: behový porost podél /lubokého potoka, 1,5 km ZJZ od kostela všech Svatých v centru obce, 550 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). – /orní Beva, remíz podél potoka J od pehrady, asi 1,2 km SSV od vrcholu Soliska (833 m), 580 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová. – /orní Beva, osada Meúvka: remíz 750 m VSV od vrcholu Kobylské (804 m) (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). – [Bílá:] Bumbálka: u silnice, 850 m n. m., (1959 J. Chmela, BRN). – Bílá, osada Kavalanky: vlhká pcháová louka v Z ásti osady, 2 km JZ od vrcholu hory Bobek (871 m), 700 m n. m. [Bílá: SV od vrchu Ježule, pravý beh Kavalanského potoka, osada Kavalanky, pcháová louka, 695 m n. m.]. (2003 R. J. Vašut & M. Vašutová, ; 2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, , 2010 E. Stanovská, ) – Morávka: 340 m n. m. (1927 Weber, BRN; 1958 J. Chmela, BRNM;

8|


1959 J. Chmela, BRN). – Staré /amry, osada s
DISKUZE Vrba lýkovcová patí k vzácnjším druhm eské kvteny. Podle erveného seznamu (P*O=HÁ!'% 2001) je hodnocena jako ohrožená (C3). Pestože má roztroušený výskyt po celém území eské republiky, nejvtší frekvence výskytu je v severovýchodní ásti Moravy a Slezska. Stávající studie potvrdila výskyt druhu na 19 lokalitách ve fytochorionu (84.) Podbeskydská pahorkatina, 17 lokalit v Radhoš<ských Beskydech, 14 lokalit v Javorníkách a 12 lokalit v Moravské brán vlastní. Na základ tchto údaj obecn o výskytu druhu v regionu referují rovnž PO LÁOÁ et al. (2011). Z historických údaj o výskytu druhu v regionu by se mohlo zdát, že je zde roztroušen až hojn rozšíen. Pesto je frekvence výskytu druhu v regionu ponkud odlišná. Vtšina poetnjších populací je vázána pouze na podbeskydské toky, které mají zachovánu alespo$ ástenou schopnost vytváet štrkové náplavy. Poetné populace lze

nalézt proto na tocích lše, omná, Morávka, stravice a v menší míe eladenka a ubina. Naopak populace v Beskydech (fytochorion 99a.) jsou (až na výjimky) tvoeny málo poetnými populacemi, nezídka pouhým jedincem. Podrobnji o vybraných populacích referujeme v práci S+%O'Á (2011). Pro praktickou ochranu druhu je krom znalosti výskytu dležité znát ekologické a genetické souvislosti beskydských populací. Zajímavá zjištní pineslo studium biologických vlastností populací (S+%O'Á 2011). Pouze populace osídlující štrkové náplavy spoleenstev svazu Salicion eleagno-daphnoidis mají rozrznnou vkovou strukturu populací. Naopak u populací ve fytochorionech Radhoš<ské Beskydy a Javorníky (tj. geogra@cky v Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách) je obvykle pevaha starších vkových stádií s nízkou schopností zmlazování. Tyto populace jsou vázané na biotopy vlhkých pcháových luk (svaz Calthion palustris) nebo pobežní olšiny (svaz Alnion incanae), které mají silné antropické ovlivnní. Ve vybraných beskydských populacích tchto biotop (jmenovit na lokalitách Bílá: Kavalanky, /orní Beva: /luboké, Prostední Beva: Beovská Kyera, ervenec, /utisko-Solanec: Solánecký potok, Velké Karlovice: Tis$avy, Bzové a /alenkov: inotice) jsme srovnávali zastoupení jednotlivých pohlaví (S+%O'Á 2011). Ve všech srovnávaných populacích jsme zjistili pítomnost pouze jednoho, a to samího pohlaví. Shrneme-li údaje o populacích Salix daphnoides v Beskydech, zjistíme, že se od populací v Podbeskydí liší nevyrovnanou vkovou strukturou, vazbou na biotopy, které jsou pro pionýrskou devinu netypické, a extrémn nevyváženým pomrem zastoupení pohlaví. Tento kontrastní rozdíl vybízí k hypotéze o nepvodnosti beskydských populací. Tuto hypotézu potvrdil Sochor (SO=HO* 2011) studiem genetické struktury populací. Analýza kodominantních molekulárních marker (mikrosatelit) ukázala, že výše citované beskydské populace jsou tvoeny vždy jedním genetickým klonem, naopak populace na štrkových náplavech jsou geneticky variabilní. Tento fakt potvrzuje, že populace ve vlhkých pcháových loukách a v ol-


šových luzích podél nedivoících horských potok v Javorníkách a Radhoš<ských Beskydech jsou nepvodní a pocházejí z výsadby. Pro praktickou ochranu vrby lýkovcové je proto nutné chránit pedevším biotop štrkových náplav (zvlášt na ece lši, omné, Morávce a stravici). I pesto, že výskyty druhu v Beskydech pedstavují nepvodní výsadby, považujeme za dležité chránit i tyto populace. V mnoha pípadech (nap. Velké Karlovice: Tís$avy, Bílá: Kavalanky, Velké Karlovice: Fojtv vrch aj.) se jedná o statné a pravdpodobn znan staré exempláe, které byly v místech vysázeny v dobách pvodního valašského hospodaení. omníváme se, že i tyto nepvodní (pro velaské úely vysazené) populace se staly nedílnou souástí valašské krajiny.

POD KOVÁNÍ Chtli bychom podkovat Marii Popeláové (Správa C/K Beskydy, Rožnov pod Radhoštm) za poskytnutí cenných údaj o výskytu druhu z databáze C/K Beskydy a za podntné komentáe k manuskriptu. ále dkujeme ucii Klekové (strava) za poskytnutí údaj z jejího vlastního mapování vrb a Pavlu ustykovi za cenné komentáe k rukopisu. Výzkum byl podpoen Interní Grantovou Agenturou PF P (IGA PrF P 2010/1 a 2011/3) a projektem Vytvoení komplexního monitorovacího systému pírodního prostedí Moravskoslezského kraje (CZ0138).

LITERATURA

|9

EL Q+ T., AX* J. TULD A. (1988): Sexual dimorphism and between-year variation in #owering, fruit set and pollinator behaviour in a boreal willow. Oikos, 53: 58–66. E%*+-BUD * P. (2005): Genus _illows (Salix .) in atvia. Ms, 27 p. [Ph Thesis, Promocijas darba kopsavilkums. Bioloijas doktora zintnisk grda iegšanai, Riga, atvia]. FO* Á ' E. (1892): Kvtena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Praha, 592 pp. F*%= R. A, GU* LL A. M, P ++ G. E EDW%*D P. J. (2005): Survival and growth responses of Populus nigra, Salix elaeagnos and Alnus incana cuttings to varying levels of hydric stress. Forest Ecology and Management, 210: 291–301. /Ö*%DL E., FLO* +H F. /%D%= ' F. (2002): Weiden in Österreich und angrezenden Gebieten. niversität für Bodenkultur, _ien, 159 pp. /*%DÍL ' Z., !O P., TLU+Á' V. (1992): Soupis botanických sbírek v eskoslovensku. 1. vydání. Vlastivdné muzeum, lomouc, 73 pp. CH L% J. M U L _. (1976): Die Weiden Europas. Die Gattung Salix. A. Ziemsen-Verlag, _ittenberg-utherstadt, 143 pp. CH L% J. (1972): Poznámky k eskoslovenským druhm rodu Salix II. asopis slezského muzea, Série C, 11: 1–16. CH L% J. (1972): Salix daphnoides Vill. – vrba lýkovcová. ást II. ruhy vrb vyšších poloh. Poznámky k eskoslovenským druhm rodu Salix – II. asopis slezského muzea, Série D, 1: 1–2. CH L% J. & KOLÍŽ ' J. (1990): 65. Salicaceae Mirbel – vrbovité, pp. 458–495. In: / Ý S. & SL%Í' B. (eds): Kvtena eské republiky 2. Academia, Praha, 540 pp. CHY+*Ý M., KU *% T., KOÍ M., G*UL=H V. & U+Y' P. (eds) (2010): Katalog biotop eské republiky. 2. Vydání. Agentura ochrany pírody a krajiny R, Praha, 445 pp. J%% M. 1977. Píspvek k poznání ekologie a rozšíení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na severní Morav. asopis slezského muzea, Série C, 26: 49–58. KOU+ ='Ý P., PO LÁOÁ M., U+Y' P., %Á' M., T'Á'OÁ J. & /L'O'Ý . (eds) (2009): Výsledky #oristického kurzu eské botanické spolenosti ve Vsetín (29. ervna – 5. ervence 2008). Zprávy eské Botanické Spole nosti, 44, suppl. 1: 1–106.

APK (2011). Nálezová databáze APK R. Cit. [2011-09-15]. ostupné na webu: .

K*'% = F. (1959a): Píspvek k výskytu nkterých druh rodu Salix . v oblasti Rychlebských hor. Pírodovdný asopis slezský, 20: 187–193.

B%UDYŠ E. (1961b): Zoocecidie pavska a okolí I. Pírodovdný

asopis slezský, 22: 199–215.

K*'% = F. (1959b): Zajímavé vrby pavska (Slezsko, SR). Pírodovdný asopis slezský, 20: 495–506.

B%UDYŠ E. (1968): oplnk k rozšíení hálek na vrbách na Morav a ve Slezsku. Acta Universitatis Agriculturea, 16: 551–554.

K*'% = F. (1960): Salikologické pomry jihovýchodní ásti soblažska (Slezsko, SSR). Pírodovdný asopis slezský, 21: 551–559.

B*'L P., FLOÁ K., KL '% J., FLOÁ . Í' M. (2008): Údržba štrkových lavic na ece stravici. Ochrana pírody, 62/6 [online: http://www.casopis.ochranaprirody. cz/Pece-o-prirodu-a-krajinu/udrzba sterkovych-lavic-na rece-ostravici.html].

K*'% = F. (1961a): Nkolik vzácných kíženc vrb z oblasti Slezska. Pírodovdný asopis slezský, 22: 349–356.

C%* * R. S=H+!L * A. (1990): Evolution of major models and processes of alluvial forest of the Rhine in the rift valley (France/Germany). Vegetatio, 88: 115–129. L%'O'Ý . (1887): Analytická kvtena ech, Moravy a rak. Slezska. Ed. 2. 431 pp., Praha (ed. 3. 1897). [Ed. 1 ut: Analytická kvtena eská. Praha 1879]

K*'% = F. (1961b): Nkolik zajímavých vrb z území Polska. Pírodovdný asopis slezský, 22: 541–542. K*'% = F. (1961c): Salix daphnoides Vill. v západní ásti Slezska. Pírodovdný asopis slezský, 22: 465–473. K*'% = F. (1961d): Vrba lýkovcová ve Slezsku. Pírodovdný

asopis slezský, 22: 2–4. K*'% = F. (1962): Vrba lýkovcová, velasky významná devina. V elaství, 15(96): 7.

10 |


>%U! T. A G*U W%LD R. (2007): Studies on Vegetation Cover of the oungest unes of the wina Gate Barrier (_estern Polish Coast). Journal of Coastal Research, 23: 160–172. MO++L J. (1971): Velasky významné vrby. V elaství, 24(105)/2: 30–31. MO++L J., +*% S. & KODO S. (1980): Vrby pro v elí pastvu. eský svaz vela, Praha, 128 pp.

S DLÁ'OÁ M. PLÁŠ ' V. (2005): ervený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. asopis Slezského Muzea Opava, Série A, 54: 97–120. S=H+!L * A. (1997): River ynamics as a Forest Process: Interaction between Fluvial Systems and Alluvial Forests in arge European River Plains. Botanical Reviews, 63: 40–64.

N UHÄULOÁ Z. MO*% = J. (2003): Vrbotopolové luhy a bažinné olšiny a vrbiny. Pehled vegetace eské republiky. Svazek 4. Academia, Praha, 78 pp.

S=H+!L * A., C%* * R. T* OL * M. (1992): Ecological Segregation between Closely Related Species in the Flooded Forests of the pper Rhine Plain. New Phytolist, 121: 293–301.

N WHOL CH. (2003): Willows – the genus Salix. Portland, Timber Press, 224 pp.

S'%L='Ý V. (1987): Regionáln fytogeogracké lenní SR (Mapa 1:750000). Academia, Praha.

P%* OÁ . (2008): Vegetace štrkových náplav tok v severních Beskydech a jejich podhí. Ms. 45 pp. [Bakal. práce; depon in Úst. Bot. Zool.Pír. Fak. Masaryk. niv., Brno].

S'%L='Ý V., /Á 'OÁ A., N U=HLOÁ ., S DLÁ'OÁ M. & DOÁ K. (eds) (1978a): Materiály ke kvten Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové ásti stravské pánve. Práce a studie, 3: 1–244.

P%U+OU G., P *Y J.-., G* L J., BL%=H%*D E., /UXH F., R=H%*D K., /%** T. EL-/% A. (1997): SpaceTime nits in Floodplains: The Example of the rac River pstream of Grenoble (French Alps). Global Ecology and Biogeography Letters, 6: 311–319.

S'O*+O A. K. (1999): Willows of Russia and Adjacent Countries. Taxonomical and Geographical Revision. Joensuu: niversity of Joensuu, 307 pp.

POLÍ'% F. (1902): Názorná kvtena zemí koruny eské. Svazek 4. R. Prombergr, lomouc, 712 pp. PO LÁOÁ M., /L'O'Ý ., KOU+ ='Ý P., %Á' M., T'Á'OÁ J., V%ŠU+ R. J., VY %!%LOÁ M., O*'Ý M., U+Y' P. & H*Y!'OÁ . (2011): Rozšíení vybraných taxon cévnatých rostlin v C/K Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování #óry z let 2006–2009). Zprávy eské Botanické Spole nosti, in press. P*O=HÁ!'% F. (ed) (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). Píroda 18: 1–166. R =H CH., S=HU* S. PO=HLOD P. (2007): Spatial Genetic Structure and Clonal iversity in an Alpine Population of Salix herbacea (Salicaceae). Annals of Botany, 99: 647–651. ROH* * R. M%Y * M. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des mährischen Gouvernements oder systematisches Verzeichniss aller in Mähren und in dem k. k. öster. Antheile Schlesiens wildwachsenden bis jetzt entdeckten phaenerogamen Panzen. Rudolf Rohrer Buchdruckereibesitzer und August Mayer ekonomie – Verwalter., Brno, 217 pp.

SO=HO* M. (2011): Genetická struktura populací ohrožených horských druh vrb (Salix spp.). – Ms., 55 pp. [ipl. práce, depon. in: Knihovna katedry botaniky, Pírodovdecká fakulta P, lomouc]. S+%O'Á E. (2011): Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) v Moravskoslezských Beskydech: vztahy mezi rozšíením, ekologii, populaní strukturou a ohrožením druhu. Ms., 101 pp. [ipl. pr., depon. in: Knihovna katedry botaniky, Pírodovdecká fakulta P, lomouc]. XU+OÁ . (2007). Zhodnocení stavu behových porost toku eky Morávky (Moravskoslezský kraj). Práce a Studie Muzeum Beskyd (Pír. Vdy), 19: 201–221. XU+OÁ . (2009). Vegetace íních náplav vybraných tok Moravskoslezských Beskyd. Ms., 83 pp. [ipl. pr., depon. in: Knihovna katedry botaniky, Pírodovdecká fakulta P, lomouc]. VO!Á*OÁ M. & SU+O*Ý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy es. Bot. Spole . 36, Suppl. 1, 1–96.

BAH | CE lánky | Articles BÁRTOÁ Eva VAŠUT adim J.: ozšíení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na východní Morav a ve Slezsku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3–10 DROÁ Vlasta, NOOTÝ Ivan, HÁ K Michal, FUKOÁ Jitka, FA O arel H TT RG ROÁ Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mokadní lokality olo na Pedních loukách v Bílých arpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11–22 RLOÁ Bohdana KÁKOÁ Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn od Valašského Meziíí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

23–40

PO LÁOÁ Marie, OUT CKÝ Petr RUA Martin: afrán karpatský (Crocus heuelianus Herbert) na východní Morav - - - - - - - - - - - - - - - - -

41–50

O takar, ML K Jií & POOLDA Martin: ntioxidaní vlastnosti krajových odrd jabloní z regionu Bílých arpat - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

51–55

OTTWALD lbert, Á Jan, BLÍ Vladimír, EL R Vladimír O K František: Motýli Bílých a Bielych arpat – 1. doplnk - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

56–71

OÁOÁ Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku osový v Huslenkách (Vsetínské vrchy) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

72–77

Krátká sdlení | hort notes KÁKOÁ Jana, AÁK Martin & AŠAR omáš: ivizna brunátná Verbascum phoeniceum . (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (eská republika) - - - - - - - - - -

79–80

OKA ndej & AGÁ K an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (oleoptera: hysodidae) na Morav (eská republika) - - - - - - - - - - - - - - -

81–82

ST! R ukáš, AŠAR omáš & PTT R adim: Nové nálezy roháe obecného (Lucanus cervus) a páchníka hndého (Osmoderma barnabita) na Valašsku (eská republika) - -

83–85

MK Š Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula (odentia: liridae) ve vrcholových partiích masivu adhošt (Moravskoslezské Beskydy) - - - - - - - - - - - - - - -

86–87

Aktuality a Personálie | Currents ews and Personals AÁK Martin & KÁKOÁ Jana: Moravskoslezská poboka eské botanické spolenosti v roce 2011 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 88–89 R ! R Jií & ST! R ukáš: „Píroda Valašska“ na webu – aktualizace v roce 2011 - - - - - 90

© Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, píspvková organizace & Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín, píspvková organizace, 2011 ISSN: 1804-2732 ISBN: 978-80-87614-01-3 ISBN: 978-80-87130-23-0

Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.

uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

Recommend Documents