ÚVODNÍ MYŠLENKY

Nikdy nevěřte svým učitelům.

James D. Watson.

Marek Vácha 2016

ÚVODNÍ MYŠLENKY HTTP://WWW.YOUTUBE.COM/WATCH?V=YIZT79UKUFQ

Gygův prsten  Platón nás ve spise Republika zve k následujícímu

myšlenkovému experimentu.  Pastýř Gýgés nachází prsten a přichází na to, že když s ním náhodně otočí, stává se neviditelným.  Majitel prstenu tedy může beztrestně páchat zločiny, neboť má jistotu, že nikdy nebude odhalen.  Pokud bychom vlastnili Gýgův prsten my, nebyli bychom v pokušení učinit cokoli, co bychom si přáli? Co bychom dělali, kdybychom měli absolutní jistotu, že naše činy nikdy nebudou odhaleny?

 Existují dva

způsoby, jak udržovat pořádek:  použitím vnější síly  použitím

sebeovládání

 pokud ve

společnosti mezi pořádkem a anarchií stojí pouze policie a armáda, pak samotná svoboda je v ohrožení

Tottenham, srpen 2011

Dnešní menu • Přírodní vědy a etika – Přírodní vědy a jejich metodologie

• Etika na LF: smysl seminářů z etiky • Etika, morálka, mrav: pokusy o definici – Svoboda

• Postup při řešení bioetického problému • Právo a etika

Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio, O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání1, Výstup V.

PŘÍRODNÍ VĚDY A ETIKA

Přírodní vědy  v rámci našeho předmětu se obvykle

pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty:  hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml  insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje  fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody  mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna  oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze  131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji

apoptóze  BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky  eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

Etika  Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou

    

 

považujeme za terminální? Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek? měla by se legalizovat eutanázie? Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro? byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná? Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek? A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická? co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

Etika  …a co výstava

"Bodies"?  Byla tato výstava eticky neutrální?  …nebo dobrá?  …nebo špatná?

"lidi vystavují jako brouky!" (návštěvník výstavy)

 ...na všechny tyto otázky intuitivně máme

nějaký názor...  ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

Jsou ale i složitější otázky…  je věda principiálně schopna vysvětlit vše?

 i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně?  i to, odkud víme, že nějaké chování je

nemorální?  je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně?  je člověk nic než shluk buněk?  a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

Jsou ale i složitější otázky...  Existuje nějaký způsob získávání nových znalostí, který by měl být zakázán?  a existují nějaké vědomosti, které by bylo lépe

nevědět?

 Existuje nějaký typ výzkumu, který by neměl

být financován ze státních peněz?  Existují nějaké znalosti o genetickém vybavení člověka, které by bylo lepší nevědět?  Existuje nějaký typ výzkumu, který je určitým způsobem eticky povinný? 

http://www.youtube.com/watch?v=HkW0C-NyNtQ

 je cílem medicíny člověk, který nebude

nikdy cítit bolesti, nikdy nezažije utrpení a bude žít věčně?

 měla by být technologie SCNT (touto

technologií vznikla Dolly) dovolena k použití na klonování lidí v případě, že neplodný pár nemůže mít dítě přirozenou cestou?  měli by všichni obyvatelé ČR a všichni cizinci, kteří k nám přijedou povinně odevzdat vzorky DNA, aby se usnadnila práce policie při případném kriminálním chování? 

(Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. 2nd ed- Oxford University Press, Oxford. p. 3)

Kuwait, červenec 2015 "We are in a state of war"

• Národní parlament schválil zákon, žádající povinné testování pro všechny residenty. – Návrh přichází po 26. červnu 2015, kdy teroristé odpálili bombu, která zabila nejméně 25 lidí. K akci se přihlásil ISIL.

• Neuposlechnutí zákona bude trestáno rokem ve vězení nebo pokutou ve výši 33 000 dolarů. – Plán se bude týká všech 1,3 miliónu občanů a 2,9 miliónu residentů z jiných zemí. DNA bude sekvenována a uloženy do databází.

Kuwait, July 2015 "We are in a state of war"

Jsou ale i složitější otázky...  je možno říct, že  velký užitek v budoucnosti ospravedlní

současné praktiky?  případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

Úvodní otázky  máme zásady pro své jednání brát z hlasu svědomí?  ...nebo je nutno je odůvodňovat přísně racionálními argumenty?  ...nebo stačí jen zachovávat zákony dané státem?

 když posuzujeme určité jednání, záleží na

úmyslech jednajícího (jeho „dobré vůli“)  ...nebo na následcích, které má jednání pro všechny, jichž se týká?

Věda a filosofie  Věda: princip ověřitelnosti  vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde

bylo již odedávna  předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit  vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc.  „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

Věda a filosofie  Filosofie  cosi relativního, zpochybnitelného  „každý má svou vlastní filosofii“  je jen jedna věda, ale mnoho filosofií  filosofie je spjata s osobou filosofa a

historickými okolnostmi vzniku

 …je tomu ale opravdu tak?

Počátek filosofie  většinou žijeme ve světě jako v dobře

zařízeném domě

 chodíme do práce a z práce, zakládáme

rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály

 a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom

si postavili stan (Martin Buber)  autohavárie, války, zhoubný nádor

 …zde začíná filosofie

Počátek filosofie  filosofie  vzniká z úžasu  vzniká ze zoufalství (Kierkegaard)  základní otázka filosofie zní: "Proč bych neměl

spáchat sebevraždu?" (Albert Camus)

Filosofie  Ontologie = teorie týkající se toho, co jest

 Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data  Etika = teorie týkající se toho, jak žít

zdařilý život

PŘÍRODNÍ VĚDY A JEJICH METODOLOGIE

 O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí,

že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot.  (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

Science  = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa 

(Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524)

 = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a

formulovat zákony a principy založené na těchto faktech



(Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

Science  "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit

se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei)  "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (von Weizsäcker) 

Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  přírodní vědy zkoumají co je

 etika zkoumá co by mělo být  Hume: „is“ neznamená „ought“  je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní

závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních.  z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být  z faktů nelze odvozovat hodnoty  z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní

 přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného

jednání

 Přírodní vědy se zabývají pouze tím, co

jest a nikoli tím, co by mělo být. Ovšem mimo doménu vědy je posuzování hodnot všech druhů nezbytné... (Albert Einstein)

"Jest" a "mělo by být"  neexistuje žádná cesta, kterou bychom se

dostali od "jest" směrem k "mělo by být", od faktů k hodnotám, z deskripce k preskripci, od přírodních věd k etice

 Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit 

Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

 z toho, jaký svět je, nelze v žádném

případě vyvozovat jaký by měl být. K tomuto potřebujeme zcela jiný typ vědomostí.

Naturalistický omyl jedna z jeho forem

 protože většina lidí se domnívá že je to správné (nebo protože většina lidí to dělá) pak by se daná věc měla stát normativní, akceptovatelnou.  Naturalistický chybný závěr "naturalistic fallacy": pokus odvodit "mělo by" z "je"  morálka by pak byla tvořena průzkumy veřejného mínění  a velcí reformátoři, jako M.L. King etc. by se nutně

mýlili (...neboť vystoupili proti všeobecně zastávaným představám)

Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  David Hume: jediným motivem činu je touha,

uspokojení přání jednajícího

 rozum bude vždy otrokem vášní  rozhodující jsou emoce

 Kant: není to pravda, existuje objektivní

morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné  rozhodující je rozum

 ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v

Auschwitz...

Vztah mezi přírodními vědami a filosofií  Kant: existují dva světy  říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony  říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své

životy

Kant: Pokus o definici  „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt;

nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“



(Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

Postavení empirických věd  Reálné vědy jsou:  empirické  tematicky redukované  metodicky abstraktní

 metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas)  ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

Postavení empirických věd  metodologický redukcionismus  zkoumání životních projevů živočichů na úrovni

chemických reakcí

 nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti  = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky

 epistemologický redukcionismus  redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu

vědu na druhou

 ontologický redukcionismus  veškerou realitu lze převést na fyziku  myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než

to 

volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

Postavení přírodních věd

 „Vědci si jsou velmi dobře vědomi, kolik

toho ještě neví, ale zde mluvíme a odlišném typu problému – nejen o limitech toho, čemu ještě nerozumíme, ale jde o to, abychom rozpoznali, co danými metodami v principu může nebo nemůže být vůbec poznáno.“ 

Nagel, T., (2012) Mind and Cosmos. Why the Materialist Neo-Darwinian Conception of Nature Is Almost Certainly False. Oxford University Press, Oxford. p. 3

Science  Materialismus přírodních věd vykolíkuje

limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala) http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins

Věda je pouze polovinou příběhu  Věda je pouze polovinou příběhu.

Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské. 

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

Rembrandt van Rijn (1606 - 1669)

 Svět, ve kterém žijeme, není

světem, kterým se zabývá věda, podobně jako úsměv Mony Lisy na plátně není jen shlukem barevných teček na plátně. Avšak tento námi odžívaný svět je stejně tak reálný jako úsměv Mony Lisy. 

Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers 2010. Continuum. London, New York.

• Každý, jen trochu hudebně nadaný člověk

je schopen rozlišit melodii od pouhé sekvence tónů. Melodie mají začátek, středná část a konec; začnou a pokračují dokud neskončí; mají svou individuální identitu a atmosféru, mohou být kombinovány a rozvíjeny podle své vnitřní logiky. (...) Ale žádná věda zabývající se zvuky nemá použití pro koncept melodie. Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers 2010. Continuum. London, New York.

Guernica  28. dubna 1937, na začátku španělské občanské

války, bombardovaly nacistické letouny pod vedením generála Franca malé baskické městečko zvané Guernica. Při náletu bylo zabito 1654 z celkových 7 000 obyvatel. Bylo to poprvé v dějinách, kdy civilní obyvatelstvo bylo zmasakrováno útokem ze vzduchu.  V šílenství manické energie načrtl v záchvatu zuřivosti Pablo Picasso během dvou dnů základní koncept obrazu a v deseti dalších dnech dílo dokončil. Guernica je obrovské plátno měřící 7,8 metrů na délku 3,5 metrů na výšku. 

Ayala, F.J., (2007) Darwin´s Gift: To Science and Religion. Joseph Henry Press. Washington, D.C.

Guernica

Věda je pouze polovinou příběhu  Věda nám může říct, jakým způsobem

naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat. 

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

SMYSL SEMINÁŘŮ Z LÉKAŘSKÉ ETIKY

Smysl seminářů z lékařské etiky  seznámení se s biologickou podstatou 

  

řešených problémů seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém shrnutí argumentů „pro a proti“ snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty… …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

Smysl seminářů z lékařské etiky  semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou

(=nonkognitivismus, etický relativismus)…

 Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na

držení pravdy, nebo pravdu samotnou

 … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít  = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud

se shodneme, že existuje cíl

Smysl seminářů z lékařské etiky  etika je součást filosofie, je to disciplína,

která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena  nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího  na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není

nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“  a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu

 vyučující není „opinion-maker“…  …spíš klade otázky, snad má být spíše

katalyzátor

 nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech  na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není

v „God-like position“

 jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o

problému ví  a pak se pokusit moderovat diskusi

Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta

 semináře mají smysl pouze v případě, kdy

student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory  a to i v případě, že je již považuje za dříve

promyšlené a nezpochybnitelné  v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou  občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie

 na rozdíl od přírodních věd je zde

„skandál filosofie“  ve vědě jsme dnes rozhodně dál než

Aristotelés a budujeme pyramidu poznání  VIZ ale Thomas Kuhn  jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés?  například literatura nikam nesměřuje  filosofie je možná někde mezi literaturou a

science

Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie

 redukcionismus

 pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné  přírodní vědy jsou empirické  tematicky redukované  metodologicky abstraktní

2016

ETIKA

Etika  Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.),

který v lidské činnosti rozlišuje  činnost teoretickou (poznání)  tvořivou (zhotovování)

 tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co

vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo  vzniká předmět oddělitelný od naší činnosti

 praktickou (jednání)  v praktické činnosti je cílem samo jednání: např.

pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě  "neděláme" nic jiného než činnost samu

Etika  Sócratés:  dobré jednání je otázkou správného poznání  lidé chybují proto, že se mýlí  omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit

 Aristotelés  poznání a jednání jsou dvě odlišné věci

 pravdivý/nepravdivý patří do poznání,

správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky 

Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

Etika  ETIKA: Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování

zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení.  MORÁLKA: Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy.  MRAV – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

Morálka  dva odlišné pojmy

 Morálka = existující instituce v dané společnosti  = tzv. konvenční morálka dané společnosti

 Morálka = universální ideál založený na

rozumu  subjekt etiky

Konvenční morálka • = skupina norem dané společnosti, které jsou obecně přijímány a dodržovány – zahrnuje v sobě jevy studované v antropologii a

sociologii – sdílené představy dané společnosti o tom, co je dobré a co zlé – z nich vycházející obecně praktikované zvyky a obyčeje – někdy tyto představy vycházejí z pověr a předsudků • někdy z nich vycházející zvyky podporující krutost a omezující lidskou důstojnost •

Deigh, J. (2010) An Introduction to Ethics. Cambridge University Press. Cambridge. p.8/232

Etika a morálka  Etika je primárně otázkou poznání

 Morálka je primárně otázkou konání  morálka se zabývá tím, co si lidé myslí,

že je správné a co konají  etika je kritickou reflexí morálky. Etika se snaží morálku podrobit racionální analýze.

Etika  antika a středověk:  jedná se o formaci životního postoje člověka,

celého jeho charakteru

 pozdější vývoj je silně redukcionistický  teorie norem lidského jednání  dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl

jednat

Etika a morálka  Etika se primárně zabývá otázkou poznání

 Morality se primárně zabývá otázkou konání  morálka se skládá z norem, příkazů k jednání,

např: neopíjej se, nekuř atd.  tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

 přírodní věda zkoumá co jest

 sociologie a etologie člověka zkoumá, jak se člověk chová  etika zkoumá co by mělo být, jak by se

člověk měl chovat

It is but sorrow to be wise when wisdom profits not. Tiresias in Sophocles´ Oedipus

SVOBODA

Problém svobody  „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk

není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“



(Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

 Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo.

(Exodus 23,2)

Objev vlastní svobody  Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan

Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti

 dějiny 20. století jsou dějinami delegace

svobody na někoho jiného

 Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“  sekty  extremistické politické strany

Svoboda  svoboda reklamy

 svoboda supermarketu  volba politické strany

 svoboda hry  společnost je jako zápas ve fotbale. Podporuji

svůj tým a snažím se vyhrát. Ovšem chápu, že pravidla jsou důležitější než tým, který podporuji,neboť bez pravidel není hra, a bez hry není ani tým.

 Svoboda není danost v lidské situaci. Podobně,

jako ostatní výdobytky lidského ducha - umění, hudba, poezie - potřebuje cvičení, disciplínu, učednictví, určitou pozornou rutinu a pečlivou pozornost k detailu.  Z tohoto důvodu je většina teorií týkající se lidského jednání jednoduše nesprávná, neboť tyto teoprie konstatují, že svobodní buďto jsme, nebo nejsme.  buď máme na výběr nebo je naše chování příčinně

determinováno

 Svoboda není buď/anebo. Je to proces. 

(Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

 Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy

nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody



Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

Svět příčin a následků  newtonovský svět jako akvárium naplněné

věcmi v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas  tyto věci má za úkol proměřit věda 

 svět jako vnitřek obrovského orloje

 svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

Příklad z Campbellovy „Biology“: Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

Necyklický elektronový tok

Svoboda  ovšem svoboda tento svět nějak výrazně

narušuje: je možno jednat i jinak!  empiristé: není tomu tak, svoboda de facto

neexistuje  podobně genetický determinismus

POSTUP PŘI ŘEŠENÍ BIOETICKÉHO PROBLÉMU

Postup při řešení bioetického problému  Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co

jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí)  v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. )  na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války  s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.

Postup při řešení bioetického problému  jak zachází lékaři s důvěrnými daty?

 jaká je komunikace mezi lékaři a sestrami?  jakým způsobem je sdělována diagnóza?

Postup při řešení bioetického problému  je rysem moderní doby, že některé etické problémy

(týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený  o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů

 Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle

různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy)  Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat

Deskriptivní etika  jaké morální principy si přináší pacient ze

své země, náboženské komunity?  jaké různé argumenty bychom mohli říct pro, a jaké proti?

Deskriptivní a normativní etika  zatímco deskriptivní etika se snaží popsat

a vysvětlit morální úhly pohledu, které jsou v současnosti akceptovány  normativní etika se snaží ustanovit morální úhly pohledu, které by akceptovány býti měly

Shrnutí: Postup při řešení bioetického problému  Popis problému, jeho pochopení z pozice

lékařství  Bioetika deskriptivní  Bioetika normativní

1. Uvědomit si fakta

2. Kde leží etický konflikt? 3. Zvážit všechny možné názory

4. Zaujmout stanovisko 5. Zvážit nejsilnější argument proti tomuto

stanovisku 6. Zvážit odpověď na tento argument 

https://class.coursera.org/amnhgenetics-002/lecture/29

2016

PRÁVO A ETIKA

Právo a etika  po norimberských zákonech bylo legální

perzekvovat Židy  přesto byli po válce tito lidé souzeni, přesto že jednali v mantinelech zákonů  ...etika je zřejmě něco víc  mohu jednat velmi neeticky a přesto legálně

 mohu jednat velmi eticky a přesto ilegálně

Právo a etika  Dwight Macdonald, který se ještě zcela

nevzpamatoval z otřesné skutečnosti holocaustu, v roce 1945 varoval, že bychom se více než člověka, který porušuje zákon, měli bát toho, kdo ho dodržuje. 

Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 213

Právo a etika  Kdyby nebylo nějak oprávněné vidět v

ukázněném chování naprosto se přizpůsobujícím mravním normám platným v dané době a na daném místě chování zločinné, nebyli by žádní váleční zločinci a neměli bychom právo soudit, odsoudit a popravit Eichmanna. 

Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 244

Právo a etika  "Člověk, který s vnitřním přesvědčením

odsuzuje loupeže, zabíjení a znásilňování, může sám takové věci poměrně snadno dělat, přikáže-li je autorita. Chování, nemyslitelné u člověka, který jedná samostatně, se může bez váhání dopustit ten, kdo plní příkazy." (Stanley Milgram) 

Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 216

Práva  práva by měla "oplotit soukromý prostor", který by měl být tímto mimo dosah státu či

politiků.  tato představa připomíná původní význam slova "právo", tak jak je známe z Všeobecné deklarace lidských práv (1948). Zde práva zahrnují:  právo na život, svobodu a osobní bezpečnost  rovné zacházení se všemi a právní ochranu

každého  svobodu myšlení, svědomí a náboženskou svobodu, svobodu názorů a svobodu slova, svobodu shromažďování etc.

Práva  práva by měla chránit bezpečnost a důstojnost každého občana proti vládě

tyranů, králů, církve etc. obecně proti všem moralizátorům, kteří by chtěli zachránit člověka i za cenu jeho života či svobody  k těmto klasickým, negativním právům proti interferování do prostoru naší osobní svobody se moderní myšlení snaží přidat tzv. pozitivní práva, které se snaží dát občanu nárok na některé možnosti nebo statky, které by někdo - nejčastěji vláda - měl poskytnout.  sem by patřilo právo na zdravotní péči

…opravdu ?

Právo a odpovědnost  práva jsou pasivní, odpovědnosti aktivní  práva jsou požadavky, které klademe na druhé  odpovědnost je požadavek, který klademe na

sebe

 společnost založená na odpovědnosti existuje v aktivním módu. Zdůrazňuje totiž dávání nad přijímáním; činění, nikoli stěžování

Koncept práv podle Jana Sokola

 Právo = moje povinnost vůči druhým  právo na život = imperativ nezabiješ!  právo na majetek = imperativ „nekrást!“ 

http://www.jansokol.cz/cs/n-v-prava.php

 pokud bychom takto chápali koncept práv,

jevy jako „práva zvířat“ nebo „práva přírody by se nám zhroutily – zůstala by jen odpovědnost člověka za přírodu  ostatně, až budeme umírat, vůči komu nárokovat

své „právo na život“?  představa, že základní práva máme „od přírody“ či „od narození“ je poněkud mlhavá

 Národy nepřežívají silou svého

bohatství, ale silou pomoci svým nejchudším členům, ne kvůli své moci, nýbrž péčí nabídnutou slabým a nemocným. Civilizace se stává nezranitelnou pouze pokud se stará o zranitelné.  Jonathan Sacks 

Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.290

What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia?

The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand.