Cvr ovice OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST. PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: CVR OVICE)

Cvr ovice (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: CVR OVICE)

OD⇤VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST

PAFF - architekti

SRPEN 2014

PO⇤IZOVATEL:

Magistrát m sta Kladna

272 52 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚP:

Obec Cvr⌥ovice

273 41 PROJEKTANT:

adresa: Magistrát m⌦sta Kladna - ú ad územního rozvoje nám. Starosty Pavla 44 Kladno

adresa: Obec Cvr ovice Rudé armády 142 Cvr ovice Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121 atelier: PAFF - architekti spolupráce: Ing. Milena Morávková adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10

...................................................................... Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová

OBSAH: B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

2) 3)

4) 5)

6) 7)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území 1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem 1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Kladno 1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení 3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 3.3) Ekonomická základna 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) Vymezení zastav⌦ného území Ochrana a rozvoj hodnot území P írodní podmínky a krajinn⇣ ráz Ochrana p írody a krajiny, zele↵ Urbanistická koncepce Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Ob anské vybavení Ve ejná prostranství Nakládání s odpady Koncepce uspo ádání krajiny Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Stanovení podmínek pro protierozní opat ení Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn⌦mi Stanovení podmínek pro rekreaci Podmínky pro ochranu nerostn⇣ch surovin, d✏sledky d ív⌦j í t⌦⌘by, sesuvná území Ochrana prost edí, hygienická ochrana 3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⌘ití území stávající Dal í omezení v území (s charakterem limit✏ vyu⌘ití území) Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick⇣ch podmínek Charakteristika hydrologick⇣ch podmínek Charakteristika zem⌦d⌦lské v⇣roby 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL V eobecné údaje o lesích v e eném území Navrhovaná opat ení Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany Po⌘adavky obrany státu Po⌘adavky po⌘ární ochrany Po⌘adavky civilní ochrany

1 1 1 1 2 2 3 3 4 5 6 6 7 10 12 13 14 16 20 20 21 21 22 24 24 24 24 25 26 27 27 28 29 29 29

31 32 33

B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP 35 Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 35 Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování 36 Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis 36 Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor 36 Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí 36 Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ 36 Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no 36 Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch 36 V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení 37 Rozhodnutí o námitkách v⌥etn samostatného od vodn ní 37 Vyhodnocení p⌦ipomínek 37

SEZNAM V⌃KRES⇧: ozn. 4 5 6

název KOORDINA NÍ V⌃KRES ⌅IR⌅Í VZTAHY V⌃KRES P⇤EDPOKLÁDAN⌃CH ZÁBOR⇧ P⇧DNÍHO FONDU

OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CVR OVICE (SRPEN 2014)

B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území

1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ⇤e ené území není sou ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou asn⌦ nele⌘í na rozvojové ose. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn⌦ plánovací dokumentaci vypl⇣vá po⌘adavek na prosazování priorit pro zaji t⌦ní udr⌘itelného rozvoje území: -

-

Ve ve ejném zájmu chránit a rozvíjet p írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⌦ urbanistického, architektonického a archeologického d⌦dictví. Zachovat ráz jedine né urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine né kulturní krajiny, které jsou v⇣razem identity území, jeho historie a tradice. Hospodárn⌦ vyu⌘ívat zastav⌦né území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území. Vytvá et územní podmínky pro zvy ování a udr⌘ování ekologické stability a k zaji t⌦ní ekologick⇣ch funkcí krajiny ve volné krajin⌦, pro ochranu krajinn⇣ch prvk✏ p írodního charakteru v zastav⌦n⇣ch územích a pro zvy ování a udr⌘ování rozmanitosti venkovské krajiny s ohledem na cílové charakteristiky krajiny.

Vyhodnocení: Území obce pat⇧í do rozvojové oblasti Praha OB1 - Rozvojová oblast Praha. Územn⇤ plánovací dokumentace respektuje úkoly pro územní plánování vypl vají pro tuto oblast (rozvoj bydlení up⇧ednostnit uvnit⇧ zastav⇤ného území a p⇧edcházení prostorov⇤ sociální segregaci, fragmentaci a zábor⌥m ploch ve⇧ejn⇤ p⇧ístupné zelen⇤). Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené. Územním plánem je navr ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem Nad azená ÚPD Zásady územního rozvoje (ZÚR) St edo eského kraje, které toto území up es↵ují, byly vydány zastupitelstvem St edo eského kraje dne 19. prosince 2011. Ze zásad územního rozvoje St edo eského kraje vypl⇣vají pro e ené území zejména tyto po⌘adavky: -

-

⇤e ené území se nachází v rozvojové oblasti OB1 Praha . Návrh územního plánu bude respektovat tyto stávající a plánované limity ze ZÚR: - stávající elektrorozvodnou soustavu - nadzemní el.vedení 110 kV, - navr⌘enou elektrorozvodnou soustavu - nadzemní el.vedení 400 kV (vymezená ve ejn⌦ prosp⌦ ná stavba VPS E01), - v⇣znamnou radioreléovou trasu (paprsek), - vodovodní p ivád⌦cí a zásobovací ady, - respektovat ochranná pásma leti t⌦ Václava Havla Praha, - respektovat ochranná pásma celostátní dráhy, Obec se nachází v krajin⌦ relativn⌦ vyvá⌘ené (N05). ZÚR stanovují tyto cíle pro územní plánování (t⇣ká se zejména e eného území): i) pro rozvoj bydlení sledovat mo⌘nosti transformace ploch v zastav⌦ném území sídel a vyu⌘ití dosud voln⇣ch ploch vymezen⇣ch v zastavitelném území v územních plánech obcí; n) respektovat prvky p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot území; o) chránit ve zv⇣ ené mí e pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvá et krajinu s cílem zv⇣ ení její estetické hodnoty a ekologické stability p ed nekoordinovanou v⇣stavbou. Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Cvr⇥ovice.

-

ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: d) ov⌦ it rozsah zastaviteln⇣ch ploch v sídlech a stanovit sm⌦ry jejich vyu⌘ití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na mo⌘nosti rozvoje Vyhodnocení: Úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Cvr⇥ovice.

1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Kladno Z územn⌦ analytick⇣ch podklad✏ (aktualizace 2012) vypl⇣vají zejména aktualizované zám⌦ry ochrany zájm✏ dopravy, technické vybavenosti, kulturních a p írodních hodnot. V e eném území jsou evidovány limity vyu⌘ití území a sledované hodnoty území blí⌘e specifikované dále v textu - kapitola 3.5. Ve zpracovaném Rozboru udr⌘itelného rozvoje území je pro území obce Cvr ovice provedeno vyhodnocení s t⌦mito záv⌦ry:

1


-

v rámci enviromentálního pilí e vykazuje zájmové území kladné hodnoty, v rámci hospodá ského rozvoje vykazuje zájmové území záporné hodnoty obec se slab⇣m ekonomick⇣m zázemím, absence kanalizace, dobrá dopravní dostupnost zvy uje ekonomick⇣ potenciál obce pouze základní ob anská vybavenost), v rámci sociálního pilí e vykazuje zájmové území kladné hodnoty. Cílem územního plánu je zejména: zapracovat ve ejn⌦ prosp⌦ nou stavbu ze ZÚR St edo eského kraje – oblast elektroenergetiky E01- vedení 400 kV TR V⇣ kov - TR ⇤eporyje – varianta A; jedná se o koridor mezinárodního a republikového v⇣znamu. zachovat architektonické hodnoty a dal í památky, ochrana krajiny p ed mo⌘n⇣mi zám⌦ry eventuální t⌦⌘by d✏sledná ochrana vodních tok✏ a podzemních vod stavba spla kové kanalizace ( abárna) zvy ování reten ní kapacity území v⇣sadbou mimolesní zelen⌦ ochrana prvk✏ ÚSES, Zvy ování podílu trvalého trávního porostu na sva⌘it⇣ch pozemcích zvy ování podílu racionáln⌦ obhospoda ované zem⌦d⌦lské krajiny zachování kvalitních hodnot pro bydlení stabilizací rozvoje obce, zaji t⌦ní koncep ního rozvoje u lokalit skupinové v⇣stavby podpora cykloturistiky, p⌦ í turistiky podpora rozvoje pracovních aktivit v✓míst⌦, ve sfé e v⇣roby i slu⌘eb podpora rozvoje slu⌘eb, ob anské vybavenosti.

1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Z hlediska po izování ÚPD sousedních obcí je t eba sledovat koordinaci po⌘adavk✏ vypl⇣vající z platné nad azené ÚPD (nad azené systémy vedení VVN). Dále je nutno sledovat a zaji ovat provázanost lokálních ÚSES - viz. popis dále v textu. 2)

Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace ÚP prov⌦ il a navrhl rozvoj v lokalitách specifikovan⇣ch zadáním:

1- Po⌘adavky na urbanistickou koncepci. Projektantem byla prov⌦ ena a dopln⌦na urbanistická koncepce, zejména plo né a prostorové uspo ádání zastav⌦ného území, s ohledem na potenciál rozvoje byly prov⌦ eny mo⌘né zm⌦ny , v etn⌦ vymezení nov⇣ch zastaviteln⇣ch ploch. -

-

Po⌘adavky a hlavní zám⌦ry obce: Rozvoj ploch pro bydlení Územní plán prov⌦ il a navrhne rozvoj p evá⌘n⌦ v✓lokalitách, které jsou ji⌘ v✓platném ÚPO vymezeny jako rozvojové, p ípadn⌦ v⇣hledov⌦ pro bydlení. Umíst⌦ní rozvojov⇣ch lokalit je prioritn⌦ sm⌦ ováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastav⌦né území Cvr ovic. Rozvoj plochy pro ve ejnou ob anskou vybavenost je sm⌦ ován do centra Cvr ovic (pozemek ve vlastnictví obce).

V✓rámci konkrétních po⌘adavk✏ na rozvoj území obce byly v✓územním plánu prov⌦ eny i tyto konkrétní po⌘adavky na zm⌦nu vyu⌘ití území (od ob an✏, firem) s t⌦mito záv⌦ry: po adavek na zm⇤nu na pozemku ⇥. 498/1 v⌦k.ú. Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it jako plochu pro rodinné domy po prov⌦ ení byla ást pozemku za azena do zastavitelné plochy Z7 s podmínkami pro v⇣stavbu. po adavek na zm⇤nu poz. 490/23, 490/24 v⌦k.ú.Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it jako plochu pro bydlení po prov⌦ ení nebyly pozemky za azeny k zástavb⌦ - lokalita zasahuje do volné krajiny a byla by nevhodn⇣m precedentem pro v⇣stavbu na str⌘ovitém svahu T⇣nického potoka. po adavek na zm⇤nu poz. 495/4 v⌦k. ú. Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it jako plochu pro rodinné bydlení po prov⌦ ení nebyl pozemek za azen k zástavb⌦ - lokalita zasahuje do volné krajiny, d✏lní odval po adavek na zm⇤nu ⇥ásti ( p⇧iléhající k⌦zastav⇤nému území) poz. 493/1 v⌦k.ú.Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it jako plochu pro rodinné bydlení po prov⌦ ení nebyl pozemek za azen k zástavb⌦ - lokalita zasahuje do volné krajiny, VKP, prvk✏ ÚSES po adavek na zm⇤nu poz. 497/3 v⌦k. ú. Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it vyu ití p⇧evá né ⇥ásti pozemku pro smí⌃ené bydlení venkovské a cca 1/3 pozemku jako dopl⌅ující ve⇧ejnou ob⇥anskou vybranost sportovn⇤ rekrea⇥ního charakteru, ve⇧ejná prostranství, d⇤tská h⇧i⌃t⇤. po prov⌦ ení byla men í ást pozemku za azena do zastavitelné plochy Z10 s podmínkami pro zástavbu, v⌦t í ást do opat ení nestavební povahy v krajin⌦ N5 s mo⌘ností rekrea ního (nepobytového vyu⌘ití). po adavek na zm⇤nu poz. 495/2 v⌦k. ú. Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it vyu ití pro dopl⌅ující ve⇧ejnou ob⇥anskou vybranost sportovn⇤ rekrea⇥ního charakteru, ve⇧ejná prostranství, d⇤tská h⇧i⌃t⇤. po prov⌦ ení nebyl pozemek za azen k zástavb⌦ - lokalita zasahuje do volné krajiny, d✏lní odval. po adavek na zm⇤nu na poz. 498/2 v⌦k.ú. Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it vyu ití pozemku jako smí⌃ené plochy obytné

2


-

-

zákona.

po prov⌦ ení nebyl pozemek za azen k zástavb⌦ pro tento ú el - je ne⌘ádoucí roztahovat obytnou zástavbu do volné krajiny; v ásti plochy navazující na sou asnou zástavbu je umo⌘n⌦n rozvoj pro sportovní vy⌘ití - navr⌘ena zastavitelná plocha Z 9 (v sou asnosti je ást pozemku pro tyto ú ely ji⌘ vyu⌘ívána). po adavek na zm⇤nu poz. 199/3, 598 v⌦k.ú.Cvr⇥ovice, prov⇤⇧it vyu ití pozemk⌥ jako smí⌃ené plochy venkovské, po prov⌦ ení nebyly pozemky za azeny k zástavb⌦ - lokalita zasahuje do OP v⇣robny elekt iny; rozvíjení samoty je z urbanistického hlediska nevhodné. po adavek na zm⇤nu poz.⇥. 597, 39, 389/6 v⌦k.ú.Cvr⇥ovice plochy pro bydlení v⌦rod. domech pozemek . 597 a ást pozemku 39 ji⌘ je sou ástí zastav⌦ného území s funk ním vyu⌘itím plochy smí ené-venkovské (oplocené pozemky v historickém jádru Cvr ovic); pozemek 389/6 je sou ástí zastavitelné plochy Z3 s podmínkami pro v⇣stavbu. Po⌘adavky na koncepci uspo ádání krajiny. Po⌘adavky byly spln⌦ny. Návrhem regulativ✏ byly regulována stavební innost v krajin⌦ podle § 18 odst. 5 stavebního

Po⌘adavky na ve ejn⌦ prosp⌦ né stavby, ve ejn⌦ prosp⌦ ná opat ení a asanace Jako ve ejn⌦ prosp⌦ né stavby mohou b⇣t vymezeny stavby pro ve ejnou infrastrukturu ur enou k✓rozvoji nebo ochran⌦ území obce, kraje nebo státu. Dle po⌘adavk✏ Zásad územního rozvoje St⇧edo⇥eského kraje je v trase ji⌘n⌦ od Cvr ovic navr⌘en koridor pro umíst⌦ní nadzemního el. vedení 400 kV - ve ejn⌦ prosp⌦ ná stavba VT 1. Územním plánem byla navr⌘ena ve ejná prostranství, pro n⌦⌘ lze uplatnit p edkupní právo- viz body vyhlá ky 500/2006 Sb. Tato ve ejná prostranství - komunikace umo⌘ní dopravní p ístup (p⌦ í, motorov⇣ch vozidel) do návrhov⇣ch lokalit rozvoje pro obytnou v⇣stavbu a ob anskou vybavenost ve Cvr ovicích. Po⌘adavky vypl⇣vající ze zvlá tních právních p edpis✏, po⌘adavky a pokyny pro e ení hlavních st et✏ zájm✏ a problém✏ v území, po⌘adavky na vymezení zastaviteln⇣ch ploch a ploch p estavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury v rozvojové oblasti nebo v rozvojové ose Po⌘adavky byly respektovány. 3)

Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení

3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území Obec Cvr ovice le⌘í asi est kilometr✏ severov⇣chodn⌦ od m⌦sta Kladna a cca 15 km jihov⇣chodn⌦ od Slaného. Katastrem sousedních obcí Brand⇣sek a Stehel eves prochází silnice R7 (Praha - Slan⇣ > Chomutov), která je páte ní dopravní trasou. Katastrálním územím obce prochází v krátkém úseku jednokolejná ⌘elezni ní tra . 093 Kladno - Kralupy nad Vltavou. Ve e eném území se uplat↵ují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního leti t⌦ Praha-Ruzyn⌦ le⌘ícího asi 10 kilometr✏ jihov⇣chodn⌦ od zájmového území. Dopravní dostupnost v✏ i nad azen⇣m sídelním útvar✏m je efektivní. Kvalitní dopravní spojení i s centrální sídelní aglomerací Prahy má v⇣znamn⇣ vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. Zastav⌦né území plní p edev ím obytnou funkci, men í roli má rekreace i v⇣roby. Z hlediska ekonomiky se projevují tradi ní vazby na sídla st ediskového v⇣znamu. Spádovost je zam⌦ ena zejména do regionálních st edisek - Kladno, Slan⇣ a do Prahy. Správní území obce má v⇣razn⌦ zem⌦d⌦lsk⇣ charakter, lesnatost je minimální. Z hlediska krajinotvorn⇣ch zp✏sob✏ vyu⌘ívání se v p eva⌘ující mí e jedná o mírn⌦ zvln⌦nou plo inu uklon⌦nou k severozápadu i severov⇣chodu, s maloplo n⇣mi lesními fragmenty a minimem vodních ploch i tok✏, z nich⌘ je niva T⇣nického potoka spole n⌦ s porosty p ilehl⇣ch strání p írodn⌦ nejhodnotn⌦j í ástí území. P evá⌘ná ást e eného území je charakterizována (zejména v d✏sledku hlubinného dob⇣vání) nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry. V krajin⌦ i v sídle jsou patrné z etelné zásahy vzniklé v d✏sledku t⌦⌘by surovin (odvaly, haldy, terénní zá ezy). D ív⌦j í hornická innost m⌦l i siln⇣ vliv na sídelní strukturu - vznik hornick⇣ch osad. Ferdinandka a abárna.

Zdroj:

Úhrnné hodnoty druh✏ pozemk✏ (údaje v ha): zem⌦d⌦lská p✏da: 189,4608 lesy: 7,5804 vodní plocha: 0,0357 zastav⌦ná plocha: 8,6996 ostatní plocha: 42,7507 celkem: 248,5272 budovy s .p.: 266 budovy s .ev.: 2 budovy bez ísla: 63 rozestav⌦ná budova: 3 Katastrální ú ad St edo eského kraje, pracovi t⌦ Kladno - údaje k 28.3.2012.

3


Sousední územní obvody: ⇤e ené území sousedí s obcemi (v echny St edo esk⇣ kraj, okres Kladno): obec/m⌦sto katastrální území Brand⇣sek Brand⇣sek Stehel eves Stehel eves Kladno Vrapice Kladno Dubí u Kladna Kladno Hnidousy P íslu nost k vybran⇣m ú ad✏m státní správy: Pov⌦ en⇣ obecní ú ad: Kladno Obec s roz í enou p✏sobností: Kladno Matri ní ú ad Brand⇣sek Finan ní ú ad Kladno Stavební ú ad Kladno Ú ast ve sdru⌘ení obcí: Cvr ovice nejsou ú astníkem sdru⌘ení obcí. Schválená územn⌦ plánovací dokumentace obce: Pro e ené území byl v minulosti zpracován Územní plán obce Cvr ovice (PAFF - projek ní kancelá , spolupráce Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová - platnost ÚP 25.12.2002), ve zn⌦ní pozd⌦j í zm⌦ny .1 (zpracovatel Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová) . Nov⇣ územní plán bude p evá⌘n⌦ navazovat na urbanistickou koncepci danou p edchozí dokumentací. 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Obyvatelstvo V⇣vojovou adu po tu obyvatel lze rozd⌦lit do n⌦kolika základních etap. V období 1869 za átek I. sv⌦tové války je mo⌘no sledovat postupn⇣ nár✏st po tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád⌦ 20. století. V období mezivále ném populace ve Cvr ovicích roste s mezníkem v období p ed II. sv⌦tovou válkou. Povále né období se vyzna uje v⇣razn⇣m poklesem po tu obyvatel souvisejícím i s postupn⇣m útlumem d✏lní innosti (zejména por. 1945). V dekád⌦ devadesát⇣ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d ív⌦j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád⌦ se v ak naplnil o ekávan⇣ nár✏st po tu obyvatel související s kladn⇣m saldem migrace. Konkrétn⌦ se jedná o nár✏st o 26% (557<705)! Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni poloviny poloviny 70. let minulého století. Dle podklad✏ Obecního ú adu dnes ⌘ije v obci trvale 704 obyvatel, z toho ve Cvr ovicích 622, na Ferdinandce 41 obyvatel a na abárn⌦ 41 obyvatel. Z hlediska v⌦kové struktury je v obci zna n⇣ podíl po et obyvatel v produktivním v⌦ku, i do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu produktivního obyvatelstva v obci. Obec Cvr ovice má rozvojové perspektivy, co⌘ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v⌦t ích ekonomick⇣ch aktivit a pracovních p íle⌘itosti (Kladno, Slan⇣, Praha) i pom⌦rn⌦ kvalitním p írodním prost edím. Dal ím pozitivním rozvojov⇣m faktorem je i rozvoj v oblasti technické obsluhy. V⇣voj po tu obyvatelstva v letech 1869 - 2011 1869 1981 486 691

1880 1991 1036 566

1890 2001 1216 557

1900 2011 1250 705

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1396

1292

1143

903

851

767

Po et obyvatelstva dle produktivního v⌦ku:

4


Období: Celkem 705 117 40 74 123 109 88 54 42 35 21

Obyvatelstvo celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 79 80 a více let

26.3.2011

muži

ženy 355 56 30 37 58 60 50 20 20 17 5

350 61 10 37 65 49 38 34 22 18 16

Stavební a bytov⇣ fond Za posledních deset let se dle údaj✏ SÚ (srovnej 2001 a 2011) zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch dom✏ (145 na 224). Za posledních deset let (srovnej 2001 a 2011) se zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch byt✏ (163 na 254). Neobydlené byty slou⌘í ojedin⌦le k rekreaci - chalupa ení. V⇣voj po tu dom✏ (obydlen⇣ch) v letech 1869 - 1991(v letech 1961/1991 trvale obydlen⇣ch): 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1981 1991 2001 ______________________________________________________________________________________________ 42 86 97 107 123 123 155 183 215 217 214 192 159 Domovní a bytov⇣ fond 2001/2011: domy trvale celkem obydlené 159 145 (z toho 5 bytov⇣ch dom✏) 255 224 (z toho 4 bytové domy)

byty celkem 179

trvale obydlené neobydlené 163 16 254

Domovní a bytov⇣ fond 3/2011: Domovní fond Cvrčovice - obec/město (okr. Kladno)

Domy úhrnem Domy obydlené z toho podle vlastnictví domu z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011

Období: Celkem 255 224 209 1 8 50 75 24 14 20 38

rodinné domy249 219 208 7 50 75 23 14 19 36

26.3.2011

bytové domy 4 4 1 1 1 1 1 2

Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností Cvrčovice - obec/město (okr. Kladno) Období: 26.3.2011

Obydlené byty celkem ve vlastním z toho právní vdomě osobním důvod užívání vlastnictví nájemní bytu družstevní 1 z toho s 2 počtem 3 obytných 4 místností 5 a více

Celkem 254 212 5 17 4 18 59 71 91

rodinné domy236 212 1 5 2 15 54 68 90

3.3) Ekonomická základna 5

bytové domy 17 4 12 2 3 5 3 1

ostatní budovy 1 -

ostatní budovy 2 1 -


Kat. území obce Cvr ovice má p evá⌘n⌦ zem⌦d⌦lsk⇣ charakter. Po ukon ení hornické innosti zde p eva⌘uje vyjí⌘ ka za prací (Kladno, Slan⇣, Praha). Ze 324 zam⌦stnan⇣ch osob vyjí⌘dí 176. V míst⌦ je v sou asné dob⌦ zam⌦stnáno cca 60 obyvatel obce. Za posledních deset let se dle údaj✏ SÚ (srovnej 2001 a 2011) zv⇣ il po et ekonomicky aktivních obyvatel z 284 na 360. Tento pozitivní ukazatel je dán zejména p ílivem obyvatelstva v produktivním v⌦ku - mlad⇣ch rodin s d⌦tmi. Ekonomická aktivita obyvatel k 3/2011: Období:

Cvrčovice - obec/město (okr. Kladno)

Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní z toho podle postavení v zaměstnání v tom: ze zaměstnaných

zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Celkem 360 324 234 18 50 19 6 36 319 136 102 26

26.3.2011

muži

ženy 201 182 120 15 39 10 19 137 51 54 17

159 142 114 3 11 9 6 17 182 85 48 9

Vyjí⌘ ka, zam⌦stnanost k 3/2011: Vyjíždějící do zaměstnání a škol Cvrčovice - obec/městoObdobí: (okr. Kladno)

26.3.2011 Celkem 176 124 11 59 10 44 52 52

Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do jiné obce okresu v tom do jiného okresu kraje v tom do jiného kraje do zahraničí vyjíždějící do škol v tom v rámci obce mimo obec

Charakteristika za ízení v⇣roby a v⇣robních slu⌘eb Pracovní p íle⌘itosti poskytuje zejména pekárna v centru obce a ostatní drobné ⌘ivnostenské provozovny: Stávající v⇣robní a skladovací objekty a za ízení: Cvr ovická pekárna, s.r.o., p. 234, Drobné ⌘ivnostenské provozovny: autoservis p. 229, ost ení nástroj✏, soustru⌘ení p. 37, truhlá ství p.188, istírna p. 205, zednické práce p. 7, doprava p. 71, autoservis p. 227, kominictví p. 15. Dal í v⇣robní areály se specifick⇣m vyu⌘itím: Po demolici budov v b⇣valém zem⌦d⌦lském areálu na ji⌘ním okraji Cvr ovic tento slou⌘í jako v⇣robna elektrické energie - fotovoltaická elektrárna. Územní plán zachovává stávající v⇣robní plochy. Areál pekárny v centru sídla má v⇣znamn⇣ stabiliza ní vliv na místní populaci. Stávající za ízení jsou zahrnuta do funk ního vyu⌘ití ploch v⇣roby a skladování, pokud je u nich zaji t⌦n p ístup z ploch dopravní infrastruktury. Územní plán p ipravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smí enou funkcí bylo umo⌘n⌦no rozvíjet slu⌘by, drobnou v⇣robu a emesla a dal í podnikatelskou innost související nap . s hospoda ením. 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) Vymezení zastav ného území Na území obce Cvr ovice je k datu 7. 2. 2014 vymezeno celkem est zastav⌦n⇣ch území: sídelní útvar Cvr ovice 2 zastav⌦ná území sídelní útvar Ferdinandka 1 zastav⌦né území

6


Pozn.:

sídelní útvar abárna 1 zastav⌦né území samota na “vle ce k Bu t⌦hradské dráze” 1 zastav⌦né území ve ejné poh ebi t⌦ Brand⇣sek 1 zastav⌦né území Do zastav⌦ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v⇣jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk✏ p iléhajících k hranici intravilánu navrácen⇣ch do orné p✏dy nebo do lesních pozemk✏). Do zastav⌦ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav⌦né stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ásti, ze kter⇣ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav⌦ného území, ve ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastav⌦ného území (s v⇣jimkou pozemk✏ vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav⌦n⇣m stavebním pozemkem je pozemek evidovan⇣ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely zpravidla pod spole n⇣m oplocením, tvo ící souvisl⇣ celek. Ochrana a rozvoj hodnot území

Stru ná historie (Cvr ovice) .... nejstar í zpráva pochází z r.1316, kdy se p ipomíná “Tyessek de Swyrczovicz”, co⌘ ukazuje na p✏vodní podobu jména Svr ovice podle osobního jména Svr . Kolem roku 1415 se p ipomíná ve Cvr ovicích dv✏r, kter⇣ obdr⌘el Stan z T ebíze od Pra⌘an✏ za prokázané slu⌘by. V dob⌦ feudální pat ily Cvr ovice k velkostatku Kladno v kraji Rakovnickém (dr⌘itel opat ádu benediktin✏ v Broumov⌦). A⌘ do druhé poloviny 18. stol. byly Cvr ovice typickou zem⌦d⌦lskou obcí. Léta 1772 - 1775 znamenají po átek p em⌦ny zem⌦d⌦lské vesnice na ves hornickou. Od roku 1850 nále⌘ely Cvr ovice k politickému i soudnímu okresu Slan⇣ v Pra⌘ském kraji. Do roku 1915 byly Cvr ovice sou ástí obce Brand⇣sek, kolou a po tovním ú adem pat ily do Ol an a p ifa eny byly do Vrapic. V okolí Cvr ovic a Vrapic se koncem 18. století a v první polovin⌦ 19. století otevíraly první kamenouhelné doly, mezi jejich⌘ prvními zakladateli byla bu t⌦hradská vrchnost. Nejstar ím zachovan⇣m dolem le⌘ícím na hranicích cvr ovického katastru je d✏l Ludmila. Byl hlouben⇣ r. 1822, zanikl r. 1890 a dlouhá léta slou⌘il jako v⇣du ná achta.... V letech 1840 - 1846 byl na v⇣chod od Ludmily vyhlouben d✏l Vítek, kter⇣ zanikl r. 1891 a zbyla z n⌦ho pouze halda. Ve stejné dob⌦ 1840 - 1841 byl hlouben i d✏l Marie Antonie (tzv. Antonínka) a na sever od n⌦ho asi v r. 1836 d✏l Václav. V r. 1868 byl d✏l Marie Antonie vyuhlen a 1.7. 1899 byl zde provoz zastaven. Nejv⌦t ím dolem cvr ovického katastru byl d✏l Ferdinand pojmenovan⇣ podle majitele bu t⌦hradského panství Ferdinanda I. Byl hlouben nadvakrát, prvn⌦ v r. 1849 - 1852, podruhé v letech 1871 - 1875. Z provozu byl d✏l vy azen v r. 1915 a dolové pole pod ním dostalo 3.5.1946 jméno po Antonínu Zápotockém - Antonín II. V t⌦sné blízkosti dolu Ferdinand se nacházel d✏l Franti ek Josef, od roku 1918 d✏l Prago I., kter⇣ v roce 1946 splynul s dolem Ant. Zápotock⇣. V obci samotné byla v roce 1871 zbudována t⌦⌘ní a v⌦trní jáma Julius v majetku Pra⌘ské ⌘elezá ské spole nosti, která byla spojena se tolou “Bo⌘í po⌘ehnání”. Jáma byla zasypána a uzav ena povalem v r. 1960. S po átky dolování souvisí i v⇣stavba hornick⇣ch kolonií. jedna z nejstar ích byla u dolu Ludmila. Roku 1872 postavila Pra⌘ská ⌘elezá ská spole nost na konci Cvr ovic 5 dom✏. Znám⌦j í je v ak kolonie Prago u dolu Ferdinand - lidov⌦ zvaná abárna. Dv⌦ hornické kolonie vytvo ily dv⌦ místní ásti obce uvedené v lexikonu obcí z roku 1921. Ji⌘ v roce 1855 byla postavena tra Bu t⌦hradské dráhy Kladno - Kralupy ur ená pro vyvá⌘ení uhlí z kladensk⇣ch dol✏. Ze stanice Bu t⌦hrad (dnes Kladno - Vrapice) této dráhy byly budovány vle ky k jednotliv⇣m dol✏m na cvr ovickém katastru. S postupn⇣m útlumem t⌦⌘by vle ky zanikaly a zbyly po nich jen náspy a zá ezy v terénu. K dol✏m byly stav⌦ny cesty, které existují dodnes. Dolování m⌦lo v⇣znamn⇣ vliv na rozvoj Cvr ovic i na skladbu obyvatelstva. Urbanistická v⇣chodiska (Cvr ovice) Historické jádro obce dolo⌘ené ji⌘ na po átku 14. století se nachází podél cesty spojující sousední obce Brand⇣sek a Vrapice. Náro ná terénní konfigurace (severní svah nad údolnicí T⇣nického potoka) ovlivnila územní uspo ádání. Ve spodní ásti sídla m✏⌘eme vysledovat zd✏razn⌦ní uli ního prostoru (roz í ení zd✏razn⌦né jedno ad⇣m stromo adím), které sm⌦ uje k místu k í⌘ení cest. V tomto uzlovém bod⌦ je situována jedna z prvních zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí - dvor✏ ( .p. 4), která má vzhledem ke své poloze i k osazení na terén dominantní v⇣znam v p✏vodním osídlení vesnice. Na tento dv✏r navazovalo n⌦kolik dal ích zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlosti. P✏vodní zastav⌦né území obce je uzav eno prstencem zahrad, které se v men í mí e dochovaly dodnes.

7


pohled na Cvr⇥ovice od severu - v pop⇧edí h⇧bitov, p⇧eva ující p⌥vodní kompaktní zástavba, na horizontu v⇤ ov vodojem

(Cvr⇥ovice) Indika⇥ní skica - v ⇧ez z roku1840 - p⌥vodní historické jádro zem⇤d⇤lské vesnice soust⇧ed⇤né podél dopravní spojnice Brand sek - Vrapice nad údolnicí T nického potoka

V devatenáctém století se postupn⌦ rozvíjela hornická innosti v oblasti, která m⌦la v⇣razn⇣ dopad na utvá ení krajinného rázu. Na ji⌘ní hranici katastru byly otev eny doly Vítek, Marie Antonie a Václav, v západní ásti je to zejména d✏l Ferdinand I, Ferdinand II. Pot eba nov⇣ch pracovních sil m⌦la za d✏sledek odli n⇣ vznik odli ného charakteru zástavby ne⌘ doposud. Zapo alo se s v⇣stavbou kolonií d⌦lnick⇣ch dom✏ a drobn⌦j í domká ské v⇣stavby. Jedna z urbanisticky zajímav⇣ch kolonií vznikla poblí⌘ nov⌦ zakládané vle ky k bu t⌦hradské dráze na ji⌘ním okraji Cvr ovic, p ímo v oblasti dob⇣vání vznikly dv⌦ hornické osady Ferdinandka a abárna. Charakter zástavby hornick⇣ch osad a kolonií se vyzna uje pom⌦rn⌦ v⌦t í hustotou osídlení, jedná se o adovou v⇣stavbu ( abárna), ty domky (Cvr ovice), dvojdomky (Ferdinandka). Stavební rozmach v oblasti bydlení zaznamenala zejména léta 1920-1960. Obec se rozvíjí ob⌦ma sm⌦ry podél hlavní cesty, t⌦⌘i t⌦ stavebního rozvoje spadá do ásti situované jihozápadn⌦ od p✏vodní zástavby. Celé toto území má charakter rodinného bydlení s men ími zahradami. Domy stojí na pozemcích p evá⌘n⌦ voln⌦, v n⌦kter⇣ch partiích star í zástavby se jedná o dvojdomy. Sí místních komunikací území intravilánu d⌦lí na n⌦kolik ástí - kvadrant✏ p íjemného m⌦ ítka. Dal í pot eba nabídky bydlení m⌦la za následek v⇣stavbu dvoupodla⌘ního bytového domu uprost ed nov⌦ realizované v⇣stavby rodinn⇣ch dom✏. Postupn⌦ byla obec té⌘ dovybavena n⌦kolika objekty ob anské vybavenosti. Nesporn⇣ v⇣znam v celkovém obrazu obce má v⌦⌘ov⇣ vodojem z r. 1933. Tato technická stavba má kvalitní hodnoty architektonické, z hlediska urbanistického je v⇣znamnou místní dominantou a dopl↵uje specifickou rázovitost kladenské oblasti. V devadesát⇣ch letech byl v historické ásti obce na pozemcích b⇣val⇣ch zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí zbudován areál pekárny, kter⇣ slou⌘í dodnes. Zpustl⇣ areál ⌘ivo i né v⇣roby jihov⇣chodn⌦ od Cvr ovic byl p estav⌦n pro ú ely v⇣roby elektrické energie - fotovoltaická elektrárna, dlouhodob⌦ nevyu⌘ívané zem⌦d⌦lské objekty byly asanovány. V sou asnosti v obci - ve smyslu územn⌦ plánovací dokumentace pokra uje v⇣stavba rodinn⇣ch dom✏ stojících samostatn⌦ v zahradách a to zejména ve v⇣chodní okrajové poloze Cvr ovic. Zástavbou se zde formuje kompaktní tvar sídla. Mo⌘no konstatovat, ⌘e tém⌦ v echny rezervy pro stavební innost jsou ji⌘ vy erpány. (Ferdinandka, abárna) Hornické osady abárna a Ferdinandka zachovaly ve v⌦t í mí e svoji p✏vodní podobu dodnes. Osadu Ferdinandka tvo í skupina n⌦kolika p ízemních dom✏ se zahradami a b⇣val⇣ administrativní objekt z konce devatenáctého století dnes vyu⌘ívan⇣ pro bydlení (bytov⇣ d✏m). V okrajové západní poloze byla nedávno vystav⌦na skupina ty rodinn⇣ch dom✏, která sv⇣m charakterem nezapadá do specifické rázovitosti osady. Na abárn⌦ se jedná o jedno adou ulicovou zástavbu z ásti dvoupodla⌘ních adov⇣ch d⌦lnick⇣ch dom✏, z ásti p ízemních objekt✏ se zahradami. V kontaktní poloze osady (mimo e ené území)

8


vystav⌦lo v roce 2009 statuární m⌦sto Kladno Centrum ekologické v⇣chovy (CEV) se zam⌦ ením na vzd⌦lávání d⌦tí a mláde⌘e v oblasti ekologie, ⌘ivotního prost edí a ochrany p írody. Toto CEV navazuje logicky na aktivity vzniklé v posledních letech na T⇣nickém potoce tedy Záchrannou stanici pro zran⌦né ⌘ivo ichy AVES a Vodní park abárna - ob⌦ s nau n⇣m a poznávacím okruhem. Územním plánem je respektováno základní prostorové len⌦ní zastav⌦ného území: -

-

-

Cvr⇥ovice: p✏vodní historické jádro Cvr ovic se zem⌦d⌦lsk⇣mi usedlostmi, slo⌘itá morfologie p edur ila ulicov⇣ charakter zástavby, ve spodní ásti sídla v míst⌦ k í⌘ení cest situována jedna z prvních zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí, která má dominantní v⇣znam v p✏vodním osídlení, navazující domká ská zástavba, hornická kolonie, novodobá zástavba rodinn⇣ch dom✏ v zahradách. Ferdinandka: hornická osada p i n⌦kdej ím kamenouhelném dole Ferdinand. V osad⌦ se dochovala ást budov dolu (p estav⌦n⇣ správní objekt a cech). abárna: d⌦lnická kolonie, jedno adá ulicová zástavba z ásti dvoupodla⌘ních d⌦lnick⇣ch dom✏. Zásady pro územn⌦ rozvojovou a stavební innost: zachování tradi ních hmot a forem zástavby v✓historickém jádru Cvr ovic, pro v⇣robní aktivity prioritn⌦ vyu⌘ít existující hospodá ské objekty v p✏vodním historickém jádru - tím zárove↵ najít odpovídající vyu⌘ití pro tyto objekty (stodoly, stáje ap.), zachování charakteru zástavby hornick⇣ch osad (p✏vodní domká ské zástavby), vylou ení stavebních zásah✏ do pozm⌦n⌦né krajinné oblasti, dnes v ak ji⌘ s p eva⌘ujícími p írodními hodnotami. Ochrana dal ích architektonick⇣ch a dal ích kulturn⌦-historick⇣ch hodnot kapli ka se zvoni kou ve st ední ásti Cvr ovic (kulturní památka), areál pomníku padl⇣m s ve ejnou zelení v centrální ásti Cvr ovic, v⌦⌘ov⇣ vodojem - místní - technická dominanta Cvr ovic, Bo⌘í muka p i k i⌘ovatce cest ve sm⌦ru na Vrapice a Ferdinandku, osada abárna jako místo v⇣znamné události, ve ejné poh ebi t⌦ v izolované poloze severn⌦ od Cvr ovic (spole n⇣ s obcí Brand⇣sek).

kapli ka ve Cvr ovicích; v⇥ ov⌥ vodojem ve Cvr ovicích

Archeologické nálezy Území s archeologick⇣mi nálezy (UAN) - je definováno jako území, na n⌦m⌘ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo ené lov⌦kem nebo vzniklé p írodním procesem na základ⌦ p✏sobení i vyu⌘ití lov⌦kem a archeologické nálezy movité povahy. V sou asné dob⌦ je dle vyjád ení Archeologického ústavu a oprávn⌦n⇣ch organizací nutné pova⌘ovat celé území st edních ech za území s

9


archeologick⇣mi nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost ji⌘ od doby p ípravy stavby oznámit zám⌦r stavební innost Archeologickému ústavu, má-li se provád⌦t na území s archeologick⇣mi nálezy. Z toho vypl⇣vá, ⌘e ka⌘d⇣ stavebník ve st edo eském kraji musí provést oznámení v✏ i Archeologickému ústavu AV R a umo⌘nit jemu nebo oprávn⌦né organizaci provést na dot eném území záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum. Archeologick⇣ ústav je v dikci tohoto zákona ur en, aby uplat↵oval na základ⌦ oznámení stavebníka po⌘adavek na záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum a koordinoval archeologické v⇣zkumy. V e eném území jsou vymezeny archeologické zóny I. stupn⌦, které zahrnují: 12-23-03/9 U pp . 77/1, 12-23-08/1Ji⌘ní ást vsi, 12-23-03/16 h bitov Brand⇣sek. Historické jádro Cvr ovic spadá do vymezené archeologické zóny II. stupn⌦. Kulturní památky V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): 20237/2-476 kaple se zvoni kou P i stavebních úpravách a navrhování nové zástavby je nezbytné respektovat charakter bezprost edního okolí t⌦chto kulturních památek a p i zám⌦ru jejich oprav a rekonstrukcí respektovat zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní, kdy je v p edstihu nutné za⌘ádat o vydání závazného stanoviska pov⌦ enou správní obec.

P⌦írodní podmínky a krajinn ráz Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn⌦no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinn⇣ ráz. Klimatické podmínky ⇤e ené území se nachází v✓teplé oblasti T2, podnebí Podnebí je teplé a⌘ velmi teplé a suché, suma teplot nad 10°C 2600 - 2800 hod., pr✏m⌦rná ro ní teplota 8 - 9 °C, ro ní úhrn srá⌘ek <500 mm. Geologické podmínky - geologicky je podklad území tvo en horninami eské k ídové tabule. V zájmové oblasti jedná o ploché akumula ní území irok⇣ch holocenních niv a fluviálních teras. ást území tvo í permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce), mezozoické horniny (pískovce, jílovce). Geomorfologické podmínky - e ené území je umíst⌦no v provincii eská Vyso ina, subroprovincii Poberounská soustava, v Brdské oblasti. Celé e ené území spadá do celku Pra⌘ská plo ina, podcelku Kladenská tabule a okrsku Slánská tabule. Západní a severní ást k. ú. charakterizuje zvln⌦n⇣ terén. Pouze st ední a ji⌘ní ást je rovinatá - prochází zde hranice dvou díl ích povodí. Pr✏m⌦rná nadmo ská v⇣ ka se pohybuje mezi 280 – 350 m n.m. Nejni⌘ í bod je v údolí T⇣neckého potoka - na severozápadní hranici katastrálního území, nejv⇣ e polo⌘ená ást zájmového území je v jeho ji⌘ní ásti p i hranici s k.ú. Dubí u Kladna. Pedologické pom⌦ry – p eva⌘ujícím p✏dním typem jsou pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrd⇣ch slínovcích nebo vápnit⇣ch svahov⇣ch hlínách; dále se st ídají ernozem⌦ karbonátové na spra ích a smyté na spra ov⇣ch a svahov⇣ch hlínách ve vy í sklonitosti a kambizem⌦ na mineráln⌦ chud⇣ch substrátech – na pískovci a opuce. Okrajov⌦ jsou v niv⌦ T⇣nického potoka vyvinuty gleje a fluvizem⌦ glejové p i terasov⇣ch ástech úzk⇣ch niv. V e eném území se vyskytují jak p✏dy bonitn⌦ nejcenn⌦j í s nadpr✏m⌦rnou produk ní schopností tj. p✏dy I. a II. t ídy ochrany (ve v⇣chodní okrajové poloze sm⌦rem k Brand⇣sku), tak p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (p evá⌘n⌦ IV. a V. t ídy ochrany). Tyto mén⌦ kvalitní p✏dy p eva⌘ují. Vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledku navrhovaného e ení na ZPF je p edm⌦tem kapitoly f od✏vodn⌦ní). Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu nejsou provedeny plo né meliorace - drená⌘e ani dal í investice do p✏dy (nap . závlahy). V území se siln⌦ projevuje v⌦trná eroze. V⌦trnou erozí je ohro⌘ena zejména náhorní plo ina v okolí Ferdinandky. Vodní erozí jsou ohro⌘eny sva⌘ité pozemky v severní ásti katastru. Protierozní ochrana – viz. kapitola e.4. Hydrologické podmínky ⇤e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Cvr ovice zasahují dv⌦ díl í povodí: 1-12-02-033 povodí T⇣neckého potoka 1-12-02-031 povodí D etovického potoka Hlavním recipientem území je T⇣neck⇣ potok (drobn⇣ vodní tok), kter⇣ vytvá í p irozenou hranici západní ásti e eného území. Vlastní e ené území v ak nezasahuje. Pro T⇣neck⇣ potok nejsou stanovena záplavová území. T⇣neck⇣ potok spravují Lesy R s.p., oblastní správa tok✏ Bene ov.

10


Fytogeografie a fytocenologie - e ené území spadá do 1.2 ⇤ípského bioregionu. Bioregion tvo í opuková tabule s✓teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegeta ního stupn⌦ – biochora: -2BE erodované plo iny na spra ích v suché oblasti 2. v.s. -2BD erodované plo iny na opukách v suché oblasti 2.v.s 2UF v⇣razná údolí na vápnit⇣ch pískovcích 2.v.s Dominuje orná p✏dá, lesnatost v✓ e eném území je minimální, iní pouze 3,05 % (7,5804 ha). Lesní pozemky vypl↵ují sva⌘it⇣ jihozápadní cíp kat. území (území ohro⌘ené sesuvy) a navazují na rozsáhlej í lesní komplex (k.ú. Vrapice, Dubí) kter⇣ vytvá í ji⌘ní hranici e eného území. Územním plánem nejsou a nadále nebudou navr⌘eny pozemky ur ené k zalesn⌦ní. ⇤e ené území pat í p evá⌘n⌦ do mapovací jednotky 7 - ern⇣ ová dubohab ina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), lesní pozemky sm⌦rem k Hnidous✏m nále⌘í do mapovací jednotky 33 -mochnová doubrava (Potentillo alba-Quercetum). ern⇣ ová dubohab ina typická - dubohabrové háje s p ím⌦sí náro n⌦j ích listná ✏ (lípy srd ité, javor✏, jasan✏) s p evahou mezofilních druh✏ v bylinném pat e. ern⇣ ová dubohab ina p edstavuje klimaxovou vegetaci na st edn⌦ vlhk⇣ch p✏dách hn⌦dozemního typu v ní⌘inách a v pahorkatinném stupni eské vyso iny. V porostech p evládá dub zimní, na t⌦⌘ ích p✏dách dub letní, dále habr obecn⇣, lípa srd itá, javor klen, jasan ztepil⇣, b íza b⌦lokorá, vtrou en⌦ buk. V ke ovém patru líska obecná, hloh ostrotrnn⇣, svída krvavá. Bylinné patro je druhov⌦ bohaté. Mochnová doubrava - druhov⌦ bohaté teplomilné doubravy s dubem zimním nebo letním, m✏⌘e b⇣t p imí en podúrov↵ov⇣ habr nebo lípa srd itá, vzácn⌦ji i buk a je áby. Typick⇣mi stanovi ti jsou mírn⌦ sklon⌦né báze svah✏ k ídov⇣ch plá ✏ vulkanit✏ a k ídové usazeniny eské tabule. Vykazují zna nou druhovou bohatost rostlin i ⌘ivo ich✏ a jsou biotopem mnoh⇣ch ohro⌘en⇣ch druh✏. Zoogeografické podmínky - fauna bioregionu je p✏vodn⌦ ryze hercynská, se západoevropsk⇣m vlivem (je⌘ek západní, ropucha krátkonohá). V sou asnosti jde v⌦t inou o tém⌦ bezlesou kulturní step, místy p e⌘ívají charakteristi tí zástupci suchomilné fauny, zejména teplomiln⇣ch hmyzích spole enstev. Typologie krajiny (oblasti a místa krajinného rázu) V✓kontextu Evropské úmluvy o krajin⌦ byla vytvo ena Typologie eské krajiny (Löw a kol. 2005), podle ní⌘ nále⌘í území Cvr ovic do t⌦chto rámcov⇣ch krajinn⇣ch typ✏: 1Z5 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyu⌘ití krajiny: zem⌦d⌦lská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz ezan⇣ch tabulí 1M5 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyu⌘ití krajiny: lesozem⌦d⌦lská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz ezan⇣ch tabulí Syntézou uveden⇣ch t í rámcov⇣ch krajinn⇣ch typ✏ jsou v⇣sledkem pro e ené území oblasti se shodn⇣m krajinn⇣m typem. Ka⌘d⇣ segment má stanoven t ímístn⇣ kód, p i em⌘ první pozice nále⌘í typu sídelní oblasti, druhá typu vyu⌘ití území a t etí georeliéfu. Krajiny roz ezan⇣ch tabulí jsou pova⌘ovány za unikátní typy krajiny, které je pot eba chránit p ísn⌦ ve v ech aspektech. Z hlediska krajinotvorn⇣ch zp✏sob✏ vyu⌘ívání se v p eva⌘ující mí e jedná o mírn⌦ zvln⌦nou plo inu uklon⌦nou k severozápadu i severov⇣chodu, s maloplo n⇣mi lesními fragmenty a minimem vodních ploch i tok✏. V krajin⌦ jsou patrné z etelné zásahy vzniklé v d✏sledku t⌦⌘by surovin (odvaly, haldy, terénní zá ezy). Posledn⌦ jmenovan⇣ faktor m⌦l i siln⇣ vliv na sídelní strukturu - vznik hornick⇣ch osad. ⇤e ené území je sou ástí oblasti krajinného rázu Kladensko. Oblast je vymezena v prostoru mezi Slan⇣m, Kralupy nad Vltavou, Prahou a Kladnem a zaujímá specifické území Kladenské tabule a souvisejících navazujících okraj✏. Vyzna uje se otev enou zem⌦d⌦lskou krajinou. Celé území tvo í p evá⌘n⌦ svrchnok ídové sedimenty. Reliéf je charakteristick⇣ mírn⌦ zvln⌦nou plo inou uklon⌦nou od jihozápadu k severov⇣chodu, roz len⌦nou systémem údolních zá ez✏, které jsou v k ídové ásti m⌦lké, tam kde vystupuje proterozoikum jsou svahy strmé a skalnaté. Ji⌘ v prehistorické dob⌦ bylo území odlesn⌦no. Dodnes je území jen málo lesnaté. P irozené teplomilné doubravy se v území vyskytují jen v⇣jime n⌦ a v⌦t inu málo zastoupen⇣ch lesních kultur tvo í nep✏vodní porosty. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny jen sporadicky a to p edev ím na strm⌦j ích svazích s charakterem skalních stepí, tato spole enstva pak mnohdy hostí vzácnou kv⌦tenu. Mimolesní vzrostlá zele↵ lemuje p edev ím liniové kulturní prvky krajiny, asto technicky upravené vodote e, vytvá í rozvoln⌦né a⌘ zapojené porosty strání, dotvá í obrazy sídel v krajin⌦. D✏le⌘ité jsou úzké travnaté pásy podél dominující orné p✏dy. Na okrajích sídel jsou místy dochovány sady. Díky p írodním podmínkám vhodn⇣m pro zem⌦d⌦lství (charakter lesostepi s typick⇣mi doubravami) se rovinaté území na v⇣chod od Kladna adí do staré sídelní oblasti kontinuáln⌦ osídlené ji⌘ od prav⌦ku. Osídlení oblasti probíhalo prakticky nep etr⌘it⌦ po celá tisíciletí. Osídlení jedné z nejstar ích sídelních oblastí v echách je dolo⌘eno i v⇣znamn⇣mi archeologick⇣mi lokalitami. V oblasti se prolíná lidová architektura slánského, pod ipského a severozápadního okolí Prahy. Kladensko le⌘í v tradi ní oblasti hrázd⌦né architektury. Hrázd⌦né konstrukce se prakticky nedochovaly. V pásmu p i severozápadním okraji Prahy se objevuje star í zd⌦ná barokní architektura. P evá⌘ná ást vesnic má charakter klasicistní. Tento stavební styl sem proniká z oblasti pra⌘ské kotliny. Oblast Kladenska zaujímá území p ím⌦stské krajiny západního a severozápadního okraje Prahy. Expanze Prahy do suburbánních území se projevuje sice p edev ím v okolí pra⌘ského leti t⌦ mezi radiálním tahy R7 a I/6, ale zasa⌘eny jsou i zem⌦d⌦lské vesnice rozlo⌘ené v prastaré kulturní krajin⌦. Vedle

11


pozitivních hodnot struktury osídlení a architektury jednotliv⇣ch sídel se objevuje ru iv⇣ kontrast plo ného rozvoje rodinné zástavby. V krajin⌦ tak zatím z✏stávají vedle sebe historické obce s dochovanou architekturou, zejména lidovou, a plo n⌦ v⌦t í celky nízkopodla⌘ní zástavby. Estetická atraktivnost n⌦kter⇣ch partií krajiny spo ívá v kontrastu otev en⇣ch málo len⌦n⇣ch ploch zem⌦d⌦lské krajiny a za íznut⇣ch údolí vodote í, tvo ících v krajin⌦ zelené koridory – krajinné osy. Tento vztah je dopln⌦n v⇣razností kulturních dominant i ne etn⇣ch p írodních dominant (kam⇣k✏). Sou asné vyu⌘ívání území vypl⇣vá z jeho charakteru a z historick⇣ch souvislostí. Krajina celého ir ího okolí je pom⌦rn⌦ plochá a otev ená, v celé severozápadní ásti pak uklon⌦ná do m⌦lkého údolního zá ezu (povodí T⇣neckého potoka). V této sva⌘it⌦j í ásti jsou zastoupeny ojedin⌦le lesní porosty, dále porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající pastviny roz len⌦né soustavou mezí. V rámci katastru se jedná o málo lesnaté území, které je p evá⌘n⌦ intenzivn⌦ zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívané – p evládá orná p✏da, vodní plochy nejsou zastoupeny tak ka v✏bec.. V devatenáctém století se postupn⌦ rozvíjela hornická innosti v oblasti. Na ji⌘ní hranici katastru se jedná o objekty dol✏ Vítek, Marie Antonie a Václav, v západní ásti je to zejména d✏l Ferdinand I, Ferdinand II. Zapo alo se rovn⌦⌘ s v⇣stavbou kolonií d⌦lnick⇣ch dom✏ - dnes osada Ferdinandka a abárna). Koeficient ekologické stability dnes pozitivn⌦ ovliv↵uje zele↵ na nelesní p✏d⌦, související s touto d ív⌦j í hornickou inností (zarostlé odvaly a haldy, liniová zele↵ u b⇣valé malodrá⌘ky apod.). V oblasti krajinného rázu Kladensko je t eba dbát na minimalizaci zásah✏ a zachování v⇣znamu znak✏ krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluur ující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu i regionu jedine né nebo v⇣zna né. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel / 2008) : Ochrana vegeta ních prvk✏ liniové zelen⌦ podél vodních tok✏ a vodních ploch jako⌘to d✏le⌘it⇣ch prvk✏ prostorové struktury a znak✏ p írodních hodnot; Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovsk⇣ch sídel nutno v cenn⇣ch polohách orientovat do zastav⌦ného území (s respektováním znak✏ urbanistické struktury) a do kontaktu se zastav⌦n⇣m územím; Zachování dimenze, m⌦ ítka a hmot tradi ní architektury u nové v⇣stavby situované v cenn⇣ch lokalitách se soust ed⌦n⇣mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová v⇣stavba respektovat i barevnost a pou⌘ití materiál✏; Situování rozvojov⇣ch ploch v⌦t ích sídel do kontaktu se zastav⌦n⇣m územím, nevytvá et samostatné satelitní celky nízkopodla⌘ní zástavby, rozvoj sídel a krajiny e it ve vzájemn⇣ch vazbách; Zachování historick⇣ch siluet sídel. Vymezení cílov⇣ch charakteristik krajiny (zdroj ZÚR St edo eského kraje) Cílové charakteristiky krajiny: jednotlivé slo⌘ky krajiny jsou samostatn⌦ stanoveny a chrán⌦ny p íslu n⇣mi slo⌘kov⇣mi zákony, stejn⌦ jako cílové charakteristiky kulturn⌦ historické. Mimo tuto ochranu z✏stávají komplexní hodnoty krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajin⌦, tedy tak, jak jsou vnímány populací. Tyto hodnoty jsou u nás chrán⌦ny jako krajinn⇣ ráz. ZÚR St edo eského kraje v e eném území vymezilo krajinn⇣ typ: N05 – krajina relativn⌦ vyvá⌘ená Základní charakteristika: Oblasti krajin relativn⌦ vyvá⌘en⇣ch, na rozdíl od ostatních sledovan⇣ch oblastí shodného krajinného typu, nemají spole n⇣ specifick⇣ fenomén. Obvykle jsou charakteristické relativn⌦ pestrou skladbou zastoupen⇣ch druh✏ pozemk✏. P itom v⇣razn⌦ji nep eva⌘ují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. Dále jsou do této oblasti zahrnuty ty ásti území, které se sice sv⇣m charakterem blí⌘í krajin⌦ polní, ale p✏dní pom⌦ry v nich, v regionáln⌦ v⇣znamném rozsahu, nedosahují nadpr✏m⌦rné kvality. Po adavky na vyu ití – cílové charakteristiky krajiny: Dlouhodobá cílová charakteristika spo ívá v dosa⌘ení relativn⌦ vyvá⌘eného pom⌦ru ekologicky labilních a stabilních ploch a stabilizaci jejího polyfunk ního charakteru kulturní krajiny. Podmínky pro následné rozhodování: Zm⌦ny vyu⌘ití území musí podporovat tvorbu relativn⌦ vyvá⌘eného charakteru kulturní krajiny, respektive tento charakter nesmí zm⌦ny naru it nebo zabránit dosa⌘ení vyvá⌘eného stavu. Ochrana p⌦írody a krajiny, zele Zvlá t⌦ chrán⌦ná území p írody V e eném území se nenacházejí zvlá t⌦ chrán⌦ná území p írody (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, v platném zn⌦ní) v kategoriích: národní park, chrán⌦ná krajinná oblast, národní p írodní rezervace a p írodní památka, p írodní rezervace a p írodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). V e eném území nejsou dosud vyhlá eny oblasti Natury 2000 (evropsky v⇣znamné lokality, pta í oblasti), biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. Ostatní chrán⌦ná území p írody V e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán⌦ny v⇣znamné krajinné prvky ze zákona. V znamné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utvá ejí její typick⇣ vzhled nebo p ispívají k udr⌘ení její stability. Vyu⌘ívat je lze pouze tak, aby nebyla naru ena jejich obnova nebo nedo lo k ohro⌘ení jejich stabiliza ní funkce. Umis ování staveb, pozemkové úpravy, zm⌦ny kultur pozemk✏, odvod↵ování, úpravy vodních tok✏ a t⌦⌘ba nerost✏ podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany p írody.

12


V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky je, v p ípad⌦ e eného území vodní tok T⇣neck⇣ potok spole n⌦ s ástí údolní nivy, lesy (dle ustanovení §3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní). V e eném území je registrován jeden v⇣znamn⇣ krajinn⇣ prvek podle § 6 odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏: „Trávníky, k⇧oviny a b valé sady v⌦okolí osady abárna a halda Ferdinand“ (rozhodnutí O⌥P Magistrátu m⌦sta Kladna .j. O⌥P/6861/11-2 ze dne 6.6.2012). VKP je vymezen na parc. . 455/1 ást, 455/2, 478/1, 478/4, 480, 492, 478/5, 481/3, 482, 493/1 ást, 497/1 ást, 481/1, 481/2, 489/1. Registrovan⇣ VKP je za azen do seznamu v⇣znamn⇣ch krajinn⇣ch prvk✏ registrovan⇣ch v územním obvodu Magistrátu m⌦sta Kladna pod . 23. Lokalita zahrnuje n⌦kolik typ✏ biotop✏ na prud ím svahu v✓okolí osady abárna: mozaiku k ovin a trávník✏, zarostl⇣ odval haldy Ferdinand, b⇣val⇣ zar✏stající sad a zar✏stající trávníky. Lokalita je stanovi t⌦m zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a ohro⌘en⇣ch druh✏ rostlin i ⌘ivo ich✏. Nachází se zde druhov⌦ bohaté irokolisté suché trávníky, které spolu s do⌘ívajícími ovocn⇣mi stromy a k ovinami nabízí stanovi t⌦ ad⌦ druh✏ pták✏ a velkému mno⌘ství bezobratl⇣ch. Halda Ferdinand spolu s✓p iléhajícími trávníky a k ovinami funguje jako refugium a zárove↵ biokoridor velkého mno⌘ství druh✏. Její povrch je velmi diverzifikovan⇣, emu⌘ odpovídá i relativn⌦ vysoká diverzita avifauny. Optimální podmínky pro ⌘ivot i rozmno⌘ování zde nacházejí také zástupci neb⇣vale velkého po tu druh✏ entomofauny. Zám⌦rem orgánu ochrany p írody je zachování lokality v✓sou asné podob⌦ s✓podporou takov⇣ch zásah✏, které podpo í ekologicko - stabiliza ní funkci VKP jako krajinotvorného prvku a biotopu zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch ⌘ivo ich✏ a rostlin. ÚP Cvr ovice vytvá í podmínky pro ochranu v ech p írodních hodnot v✓území, které v✓zásad⌦ respektuje a je s✓nimi koordinován. V⌦t ina dochovan⇣ch p írodních prvk✏ je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interak ní prvky). V✓ e eném území jsou respektovány a chrán⌦ny (bez stanovené legislativní ochrany): P írodní a p írod⌦ blízké biotopy, které se vyskytují ve fragmentech a v⌦t inou v✓degradovan⇣ch formách. Tyto prvky zprost edkovávají ekostabiliza ní p✏sobení na okolní krajinu. Jedná se o: v⇣znamné krajinné prvky (VKP) ze zákona; v⇣znamn⇣ krajinn⇣ prvek registrovan⇣: "Trávníky, k oviny a b⇣valé sady v okolí osady abárna a halda Ferdinad"; p írodní biotopy, které se v území vyskytují: mozaika irokolist⇣ch such⇣ch trávník✏ (T3.4D), mezofilních ovsíkov⇣ch luk (T1.1) porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající pastviny roz len⌦né soustavou mezí (K3) na svazích Na Okrouhlíku nad nivou T⇣neckého potoka, vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3) ojedin⌦le podél cest a b⇣valé vle ky, rákosiny eutrofních stojat⇣ch vod (M1.1) pod abárnou v niv⌦ T⇣neckého potoka; liniové prvky doprovodné zelen⌦ katastráln⌦ evidované i prvky zelen⌦ na orné p✏d⌦; stará d✏lní díla v krajin⌦ s✓náletovou zelení, Bo⌘í muka p i k i⌘ovatce cest ve sm⌦ru na Vrapice a Ferdinandku (nemající zákonn⇣ statut kulturní památky). Urbanistická koncepce Zastav⌦né území plní p edev ím obytnou funkci (v etn⌦ drobného podnikání a hospoda ení), men í v⇣znam má v⇣roba a ob anská vybavenost (Cvr ovice). Z hlediska funk ního vyu⌘ití p eva⌘uje a nadále bude p eva⌘ovat vyu⌘ití smí ené obytné s p eva⌘ujícím venkovsk⇣m charakterem zástavby v p✏vodním jádru sídla a navazující plochy bydlení v rodinn⇣ch domech. Územní plán zachovává stávající v⇣robní za ízení. I nadále bude p evládat vyjí⌘ ka za prací. Nové plochy v⇣roby a skladování nejsou navr⌘eny. Vzhledem k d✏le⌘itosti za ízení v⇣roby a v⇣robních slu⌘eb pro stabilizaci sídelních útvar✏ mohou b⇣t vybraná za ízení umís ována i ve stávajících i navr⌘en⇣ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu⌘ití ploch. Ve shod⌦ s navr⌘en⇣mi regulativy bude mo⌘no v obci umís ovat neru ící za ízení nap . drobné v⇣roby, slu⌘eb, emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú el v sou asnosti nevyu⌘ívan⇣ch objekt✏ v zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostech. Návrh územního rozvoje Cvr ovice: Návrh územního rozvoje ctí koncepci danou p✏vodní územn⌦ plánovací dokumentací a souvisí s po⌘adavky vymezovat nové plochy pro bydlení v rodinn⇣ch domech a ob anskou vybavenost ve ejného charakteru (slu⌘by, vzd⌦lávání, d✏m pro seniory pro v⌦t í spádovou oblast apod). Územní rozvoj mimo zastav⌦né území je sm⌦ ován do okrajov⇣ch poloh navazujících na stávající zastav⌦né území ve v⇣chodní, ji⌘ní a západní okrajové ásti sídla tak, aby se zachoval jeho kompaktní charakter. Pro nejv⌦t í potenciální rozvojovou plochu je dána podmínka prov⌦ ení územní studií z d✏vod✏, aby se p edcházelo nekoncep nímu e ení zástavby v lokalit⌦. Osady, samoty: Na osad⌦ Ferdinandka je ve smyslu zadání navr⌘en rozvoj pro smí ené-venkovské vyu⌘ití na jejím západním okraji tak, aby se prostorov⌦ uzav el drobn⇣ návesní prostor. Dal í drobné lokality, navazující na p estav⌦n⇣ správní objekt dolu nebo na stávající novodobou v⇣stavbu, souvisejí s rozvojem bydlení, podnikání a aktivní rekreace/sportu a reagují na po⌘adavky vlastník✏ pozemk✏ uplatn⌦né v zadání ÚP.

13


Osada abárna nebude územn⌦ (v rámci k.ú. Cvr ovice) územn⌦ rozvíjena. V rámci sousedního k.ú. Brand⇣sek je v kontaktu s abárnou rozvoj v rámci ÚP Brand⇣sek navr⌘en. Je pravd⌦podobné, ⌘e tento rozvoj naru í charakter p✏vodní zástavby (d⌦lnická kolonie - jedno adá uli ní zástavba). Samoty nebudou rovn⌦⌘ územn⌦ rozvíjeny. Dopravní infrastruktura ⌅ir í dopravní vztahy Obec Cvr ovice le⌘í asi est kilometr✏ severov⇣chodn⌦ od m⌦sta Kladna a cca 15 km jihov⇣chodn⌦ od Slaného. Katastrem sousedních obcí Brand⇣sek a Stehel eves prochází silnice R7 (Praha - Slan⇣ > Chomutov), která je páte ní dopravní trasou. Silnice II/101 (Kladno - Stehel eves) vedená ji⌘n⌦ od správního území obce Cvr ovice je zaji uje vazby ásti ir ího území Kladenska k✓trase rychlostní komunikace R7 (exit Bouchalka). Na tuto komunikaci pak dále navazují dal í silnice III. t ídy a dal í navazující soustava místních a ú elov⇣ch komunikací zprost edkující komunika ní obsluhu ir ího území. Páte ní komunika ní osou vlastní správního území obce je trasa silnice III/10140. Katastrálním územím obce prochází v krátkém úseku jednokolejná ⌘elezni ní tra . 093 Kladno - Kralupy nad Vltavou. Ve vlastním e eném území se uplat↵ují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního leti t⌦ Václava Havla le⌘ícího asi 10 kilometr✏ jihov⇣chodn⌦ od zájmového území. Letecká a vodní doprava Ve vlastním e eném území se uplat↵ují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního leti t⌦ Václava Havla Praha le⌘ícího asi 10 kilometr✏ jihov⇣chodn⌦ od zájmového území. Konkrétn⌦ se uplat↵uje ochranné pásmo vzletového a p istávacího prostoru (západní ást katastru) a ochranné pásmo ku⌘elové plochy (jihov⇣chodní okrajová ást e eného území). Tato ochranná pásma jsou respektována, zasahují okrajov⌦ místní ásti Ferdinandka a abárna. Ve správním území obce se zájmy vodní dopravy neuplat↵ují. ⌥elezni ní doprava Katastrem obce Cvr ovice prochází na krátkém úseku (severov⇣chodní cíp území) jednokolejná, neelektrifikovaná, ⌘elezni ní tra . 093 Kladno - Kralupy nad Vltavou. Tato je ve smyslu §3 zákona . 266/94 Sb. a v✓souladu s✓usnesením vlády R . 766 ze dne 20.12.1995, azena v kategorii dráhy celostátní. Pro pot eby osobní dopravy na trati slou⌘í ⌘elezni ní stanice sousedních obcí: Brand⇣sek, Kladno-Vrapice. T⌦leso trat⌦ a dal í za ízení pro ⌘elezni ní dopravu je t eba pova⌘ovat za dlouhodob⌦ stabilizované, p ípadné rekonstruk ní práce nep edstavují nové územní nároky. Silni ní automobilová doprava Územní plán respektuje a pova⌘uje za stabilizované stávající vedení silnic III. t ídy procházejících správním územím obce: silnice III/10140 (Vrapice - Cvr ovice - Brand⇣sek) vstupuje do správního území obce v✓prostoru poblí⌘ b⇣valého dolu Ludmila, prochází zastav⌦n⇣m územím obce a dále je vedena severov⇣chodním sm⌦rem do zastav⌦né ásti sousední obce Brand⇣sek. pozn. Dopravní obsluhu osady abárna zaji uje silnice III/2388 (sm⌦r Hnidousy, Brand⇣sek), která v ak nezasahuje katastrální území obce. Silni ní trasu, i p es místy skromné trasové parametry, je t eba pova⌘ovat územn⌦ za dlouhodob⌦ stabilizovanou a v✓dlouhodobém horizontu je t eba po ítat s✓jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50. P ípadné úpravy trasy je mo⌘né o ekávat pouze v✓návaznosti na realizaci v⇣znamn⌦j ích stavebních po in✏, které by v✓jejich okolí p ípadn⌦ nastaly (nap . problematick⇣ je zú⌘en⇣ p í n⇣ profil silnice III/10140 u objektu .p. 2 v zatá ce (v historické ásti obce), zm⌦nu tohoto stavu nelze p edpokládat, nebo podstatného zlep ení by bylo mo⌘né dosáhnout pouze asanací zmín⌦ného objektu). V obci je dopravním zna ením omezena rychlost na 40km/hod a prob⌦hlo omezení pr✏jezdu nákladních vozidel nad 12 t. V sou asnosti byla (z ásti) provedena úprava silni ního pr✏tahu obcí Cvr ovice (zbudování chodník✏, rekonstrukce autobusové zastávky U Tau ✏). P ehled o intenzitách silni ního provozu P ehled o intenzitách silni ního provozu nám dávají v⇣sledky periodicky provád⌦n⇣ch s ítání silni ní dopravy ⇤SD R v✓pravideln⇣ch p⌦tilet⇣ch intervalech. Kontaktní silnice III/2388 a II/101 jsou silnice s pom⌦rn⌦ nízkou zát⌦⌘í (do 3000 vozidel). Na silnici III/10140 procházející obcí nebylo provád⌦no m⌦ ení, je mo⌘no p edpokládat je t⌦ ni⌘ í intenzity silni ního provozu. V✓následující tabulce je uvedeny hodnoty zji t⌦né v✓rámci posledního dostupného s ítání provedeného v✓roce 2010. Hodnota zatí⌘ení je uvedena tabulce v po tu skute n⇣ch vozidel za pr✏m⌦rn⇣ den roku 2010 a to v✓ len⌦ní dle druhu vozidel – t⌦⌘k⇣ch, osobních, motocykl✏ a celková sou tová hodnota. Dále je rovn⌦⌘ uvedena hodnota podílu t⌦⌘k⇣ch vozidel v✓procentech z✓celkové hodnoty, která dává p edstavu o charakteru dopravy v✓daném úseku. Intenzity automobilové dopravy Silnice II/101

Stanovi t⌦ Místo Kladno k.z. 1 - 2300 Stehel eves, zaús.10145

T

O 213

14

983

M

S

%T

8

1204

17,7


III/2388

1 - 5330

Ol any, vyús.23642, ⌅vermov, zaús.do 118

332

1824

18

2174

15,3

Sí místních a ú elov⇣ch komunikací V⇣ e popsané pr✏jezdní úseky silni ní sít⌦ v✓podstat⌦ p edstavují páte ní komunika ní systém celého e eného správního území obce, na kter⇣ jsou p ipojeny dal í místní a ú elové komunikace zaji ující propojení místních ástí a⌘ dopravní obsluhu ka⌘dého jednotlivého objektu a jednotliv⇣ch obhospoda ovan⇣ch ploch a pozemk✏. V sou asnosti je vydáno stavební povolení na úpravy povrchu místních komunikací v horní ásti Cvr ovic. Uspo ádání komunika ního systému, vedení komunikací a jejich rozd⌦lení dle dopravn⌦ urbanistické funkce je nejlépe patrné z✓dolo⌘en⇣ch grafick⇣ch p íloh. Zákres je proveden do p edan⇣ch mapov⇣ch podklad✏ a je aktualizován zapracováním zji t⌦n⇣ch poznatk✏ z vlastních pr✏zkumov⇣ch prací. Návrh územního plánu v✓souladu se zadáním zakládá ve správním území nové rozvojové po iny. Komunika ní dostupnost t⌦chto rozvojov⇣ch lokalit je zaji t⌦na bu prost ednictvím vazeb na stávající komunika ní sí anebo návrhem nov⇣ch místních komunikací Návrhem ÚP Cvr ovice jsou navr⌘eny plochy ve ejn⇣ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z5, plochy Z6 a p estavbov⇣ch ploch P3 a P4 (vstupy do lokalit se skupinovou zástavbou Z3 a Z5). U dal ích rozsáhlej ích rozvojov⇣ch lokalit se p edpokládá vypracování územní studie, která v✓rámci ir ích urbanistick⇣ch a komunika ních souvislostí navrhne rovn⌦⌘ nové komunika ní uspo ádání p íslu né rozvojové lokality. Jedná se p edev ím o rozvojovou lokalitu Z3. Rozvojové lokality správního území budou na stávající komunikace p ipojeny samostatn⇣mi sjezdy ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení SN 73 6110 Projektování místních komunikací, kap. 12 K i⌘ovatky, k í⌘ení a sjezdy. Komunika ní struktura zastaviteln⇣ch ploch a ploch p estavby se územním plánem nevymezuje a bude e ena v✓rámci p ípravné dokumentace. Nov⌦ navrhované pozemky ve ejn⇣ch prostranství budou respektovat p íslu ná ustanovení §22 vyhlá ky MMR R . 501/2006 Sb., o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území. Navrhované místní komunikace zaji ující komunika ní dostupnost a obsluhu nov⇣ch rozvojov⇣ch lokalit zástavby obce budou navr⌘eny bu jako místní obslu⌘né komunikace funk ní skupiny C, typu MO2 10/7/30 s✓oboustrann⇣mi chodníky í ky nejmén⌦ 2x2,0m, p ípadn⌦ jako komunikace pro smí en⇣ provoz funk ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v✓souladu s✓technick⇣mi podmínkami✓TP103 pro jejich navrhování v✓ í ce uli ního prostoru nejmén⌦ 8,0 metr✏ mezi hranicemi protilehl⇣ch pozemk✏. Doprava v klidu, dal í za ízení pro automobilovou dopravu V zastav⌦ném území jsou pouze p im⌦ en⌦ uspokojeny nároky na odstavování a parkování vozidel. U za ízení v⇣roby a ob anské vybavenosti je zaji t⌦no odstavování vozidel na vlastních pozemcích nebo na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch plochách (zejména na p ed prodejnou smí eného zbo⌘í v centru obce, u vodojemu). Odstavná stání pro území obytné zástavby jsou zaji t⌦na na pozemcích rodinn⇣ch i bytov⇣ch dom✏. Z doprovodn⇣ch za ízení automobilové dopravy je v obci zastoupen motoservis a autoservis, Ve v⇣robním areálu pekárny v centrální ásti sídla se nachází erpací stanice PHM (dva odb⌦rní stojany). Územní plán pln⌦ respektuje sou asné kapacity, které slou⌘í pro gará⌘ování, odstavování a parkování vozidel obyvatel a náv t⌦vník✏ obce. Pro pokrytí pot eb dopravy v klidu u nov⌦ navrhovan⇣ch objekt✏ pro bydlení, vybavenosti i jin⇣ch objekt✏ se bude postupovat ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 268/09 Sb., o technick⇣ch po⌘adavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ⌘e odstavná a parkovací stání se e í jako sou ást stavby, nebo jako provozn⌦ neodd⌦litelná ást stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vypl⇣vající ze stanoven⇣ch ochrann⇣ch opat ení, a to v✓souladu s✓normov⇣mi hodnotami stanoven⇣mi ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení kap. 14.1 SN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ka⌘dou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 398/09 Sb., o obecn⇣ch technick⇣ch po⌘adavcích zabezpe ujících bezbariérové u⌘ívání staveb, odpovídajícím po tem stání pro vozidla zdravotn⌦ posti⌘en⇣ch osob, které budou e eny jako sou ást stavby. Ve ejná autobusová a ⌘elezni ní doprava Obsluha vlastního správního území obce prost edky hromadné dopravy ve vn⌦j ích vztazích k✓hlavním cíl✏m dojí⌘ ky a ir ímu spádovému území je realizována kombinovan⇣m systémem ⌘elezni ní osobní a pravidelné ve ejné autobusové dopravy. ⌥elezni ní osobní doprava je na trati . 093 v✓tra ovém úseku Kladno - Kralupy nad Vltavou v✓pracovních dnech realizována 12 páry spoj✏ osobních vlak✏. Obec vzhledem ke vzdálené poloze v✏ i ⌘elezni ní trati nemá ⌘elezni ní zastávku. Pro pot eby ⌘elezni ní osobní dopravy slou⌘í zastávky sousední obce Brand⇣sek nebo Kladno-Vrapice. ⌥elezni ní osobní doprava není pro obec Cvr ovice z hlediska zna né docházkové vzdálenosti (1,2 - 2km) k vlakov⇣m zastávkám v sousedních obcích p eva⌘ující, p edstavuje v ak dal í p epravní mo⌘nosti zejména o víkendech. Pro zaji t⌦ní p epravních vztah✏ do m⌦st slou⌘í linky pravidelné ve ejné autobusové dopravy: Linkové autobusy (p epravce SAD MHD Kladno a.s.): 220050: Kladno - Blevice - Kralupy nad Vltavou Linkové autobusy (p epravce SAD Slan⇣ a.s.): 220060: Kladno - Velvary (zastávka abárna) 220078: Slan⇣ - Sme no - Praha (zastávka abárna) 15


Pro pot eby autobusové dopravy slou⌘í dv⌦ autobusové zastávky (u obecního ú adu, u Tau ✏). U osady abárna je autobusová zastávka, která slou⌘í i obyvatel✏m osady Ferdinandka. Tuto zastávku i místní komunikaci k ní spravuje obec Cvr ovice, nachází se v ak v k.ú. Brand⇣sek. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma Územní plán p ebírá a respektuje mimo souvisle zastav⌦né území ochranná pásma pozemních komunikací vedená po obou stranách komunikace, stanovená zákonem . 13/97 Sb., o pozemních komunikacích: ochranné pásmo silnice III. t ídy je 15 m; Územní plán p ebírá drá⌘ní ochranná pásma stanovená dle zákona . 266/94 Sb., o drahách: ochranné pásmo dráhy regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejmén⌦ v ak 30 m od hranic obvodu dráhy; u vle ek ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje, nejmén⌦ v ak 30 m od hranic obvodu vle ky. Technická infrastruktura Obec Cvr ovice podnikla ve spolupráci se sousední obcí Brand⇣sek aktivní kroky k celkovému vylep ení technické vybavenosti. Byla ukon ena plo ná plynofikace obce (mimo osad abárna a Ferdinandka) a spla ková oddílná kanalizace ve Cvr ovicích napojená na OV Brand⇣sek. Cvr ovice mají dobré v⇣chozí podmínky pro e ení technické infrastruktury. N⌦které instalované sít⌦ mají zatím dostate nou kapacitu i relativn⌦ p ijateln⇣ technick⇣ stav (STL plynovodní sí , kabelizovaná místní telekomunika ní sí , áste n⌦ kabelizované NN rozvody el. energie, vodovodní sí , spla ková oddílná kanalizace). U sítí, které bude t eba doplnit nebo vybudovat, je relativní v⇣hodou velikost sídelního útvaru a vysoká koncentrace zástavby na malé plo e. ⇤e ené území je sou ástí zpracovaného Plánu rozvoje vodovod✏ a kanalizací St edo eského kraje. Vodní hospodá ství - likvidace srá⌘kov⇣ch odpadních vod Hlavním recipientem je T⇣neck⇣ (té⌘ Hnidousk⇣) potok. Odvedení srá⌘kov⇣ch vod zde p i pr✏m⌦rn⇣ch hydrologick⇣ch podmínkách ne iní v⌦t í potí⌘e, zejména vzhledem k p ízniv⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m a relativn⌦ dobré odvod↵ovací a reten ní schopnosti povrchu terénu. V obci jsou de ové vody z ásti (podél komunikace III. t 10140) odvád⌦ny de ovou kanalizací zhotovenou z betonov⇣ch trub a z ásti systémem p íkop✏, struh a propustk✏ do místní vodote e (ji⌘ v k.ú. Brand⇣sek). Celková délka této kanalizace je cca 0,8 km, tato kanalizace je ve správ⌦ obce. Vzhledem k p ízniv⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m nejsou v obci problémy s odvodn⌦ním ve ejn⇣ch ploch. Stávající systém odvád⌦ní de ov⇣ch vod bude zachován. Nová zástavba bude navr⌘ena tak, aby nebyly zhor eny odtokové pom⌦ry v území. Srá⌘kové odpadní vody budou v zastav⌦n⇣ch územích zvládány následovn⌦: u jednotliv⇣ch nemovitostí (u nov⇣ch bezprost edn⌦, u star⇣ch postupn⌦) s pou⌘itím vsaku nebo akumula ních prvk✏ (s následn⇣m vyu⌘íváním nap . pro zavla⌘ování zelen⌦). Nevsáknuté srá⌘kové vody, zejména z komunikací, jsou a budou do nejbli⌘ ího recipientu áste n⌦ odvád⌦ny ve ejnou kanalizací a áste n⌦ systémem rigol✏, struh a propustk✏. P i vymezování stavebních pozemk✏ musí b⇣t spln⌦n po⌘adavek na vsakování de ov⇣ch vod nebo jejich zadr⌘ení na pozemku p ed jejich svedením do oddílné de ové kanalizace vycházející z platn⇣ch provád⌦cích p edpis✏ ( §20 odst. 5 (resp. §21) vyhlá ky 501/2006). Vodní hospodá ství - likvidace spla kov⇣ch odpadních vod Cvr ovice V obci Cvr ovice je nov⌦ vybudovaná oddílná kanaliza ní sí navazující na kanalizaci a OV v sousední obci Brand⇣sek. S ohledem na lenitost území, na kterém se obec rozprostírá, je obec odkanalizována kombinovan⇣m systémem gravita ní a tlakové kanalizace. V p evá⌘né ásti obce je vybudován gravita ní systém odkanalizování. Gravita ní ást v celkové délce 3,560 km je vybudována z kameninov⇣ch nebo plastov⇣ch kanaliza ních trub profil✏ DN 250, DN 300, tlaková ást kanaliza ní sít⌦ v délce 0,260 km je provedena z PE HD potrubí DN 80 a DN 100. Odpadní spla kové vody jsou kmenovou stokou DN 300 délky 270 m odvád⌦ny do erpací stanice v obci Brand⇣sek a odtud jsou erpány do hlavního sb⌦ra e, kter⇣m jsou dopraveny do OV Brand⇣sek. Pr✏m⌦rné denní mno⌘ství spla kov⇣ch odpadních vod (odpovídá hodnotám pot eby vody Qmax.d) je cca 154m3/den. Vypou t⌦né zne i t⌦ní pro spole nou OV (podíl za obec Cvr ovice) se p edpokládá v ukazatelích BSK5 = 37,02kg/den, CHSK = 66,5kg/den, NL = 33,94kg/den, N = 2,16kg/den, P = 0,93kg/den. Dle smlouvy mezi Obcí Brand⇣sek a Obcí Cvr ovice je po ítáno s odvád⌦ním spla kov⇣ch odpadních vod na OV Brand⇣sek maximáln⌦ od 590 EO. V sou asnosti je tuto ve ejnou kanalizaci p ipojeno 158 ísel popisn⇣ch, co⌘ odpovídá cca 465 EO. Rezerva tedy iní cca 100 - 130 EO. Lokality pro v⇣stavbu ve Cvr ovicích p edstavují nár✏st pro cca 120 obyvatel. Co⌘ odpovídá rezerv⌦. Vzhledem k p edpokládanému nav⇣ ení po tu obyvatelstva v obci Brand⇣sek bude nezbytné zv⇣ ení kapacity této centrální OV. Do doby nav⇣ ení kapacity OV je pro nejv⌦t í lokalitu skupinové zástavby Z3 p ípustné alternativní e ení (nap . domovní OV) v p ípadech, ⌘e se proká⌘e nemo⌘nost napojení. Pro tuto lokalitu zástavby Z3 (36 - 48 obyvatel) je dána podmínka: v rámci podmín⌦né územní studie navrhnout vzhledem k omezené kapacit⌦ OV Brand⇣sek koncep ní e ení likvidace spla kov⇣ch odpadních vod. (pozn.: Ekvivalentní obyvatel (EO) zpravidla jedna osoba, producent zne⇥i⌃t⇤ní; um⇤le zavedená jednotka, která p⇧edstavuje produkci odpadní vody 150 l/den a produkci zne⇥i⌃t⇤ní 60g BSK5/den)

16


Osada Ferdinandka V osad⌦ Ferdinandka bude i nadále zachován systém ⌘ump a stávajících septik✏ s tím, ⌘e je t eba provést revizi technického stavu t⌦chto za ízení a zajistit jejich korektní provoz evidencí a kontrolou. U v ech dosud nevybaven⇣ch objekt✏ musí b⇣t z ízeny bezodtoké jímky pop . malé istírny odpadních vod. Osada abárna Pro odvád⌦ní spla kov⇣ch odpadních vod ze zájmové lokality je navr⌘ena gravita ní kanalizace v kombinaci s tlakov⇣m adem. Navr⌘ená kanalizace se napojí na stávající achtu spla kové kanalizace na p. . 809/7 v k. ú. Brand⇣sek. Nov⌦ navr⌘ená stoka S a S-1 o celkové délce 433,4m bude provedena z PP potrubí DN250. Do koncové achty stoky S-1, která bude slou⌘it zárove↵ jako uklid↵ovací achta bude zaúst⌦n tlakov⇣ ad T. Tlakov⇣ ad T o celkové délce 130,0m bude proveden z PE100 63x5,8 (dle podkladu: dokumentace pro vydání rozhodnutí o umíst⌦ní stavby nebo za ízení 12/2013, autor Ing. Radek Kaemer, p íloha koordina ní situace). Stavba by m⌦la b⇣t realizována v roce 2014/2015. Mno⌘ství spla kov⇣ch vod vychází z pot eby pitné vody (zde odhad pro 104 obyvatel) Pr✏m⌦rné denní mno⌘ství spla kov⇣ch vod Qp = O x q = 104 x 150 = 15 600 l/den = 15,6 m3/den Maximální pr✏tok spla kov⇣ch vod Qh = 15600/24 x 5,2 = 3380 l/hod = 3,38 m3/hod = 0,94 l/s Ro ní produkce spla kov⇣ch vod: Qr = Qp x 365 = 15,6 x 365 = 5694 m3/rok (samoty) Na samotách bude i nadále zachován stávající systém (tam, kde jsou septiky, budou tyto zrekonstruovány na bezodtokové jímky nebo budou nahrazeny nov⇣mi bezodtokov⇣mi jímkami). Ochranná pásma kanaliza ních za ízení: Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Zásobování pitnou vodou Obec Cvr ovice (302 - 338 m n.n.) je ji⌘ od po átku 30. let zásobena pitnou vodou z ve ejného vodovodu. Vodovod v obci je sou ástí skupinového vodovodu KSKM (M⌦lník-Kralupy-Slan⇣-Kladno) zdroj podzemní vody “Severo eská pánev - ⇤epínsk⇣ d✏l, M⌦lnická Vrutice, Kropá ova Vrutice - Ko átky”. Tento skupinov⇣ vodovod zasahuje v⇣chodní ást k. ú. Cvr ovice (u Brand⇣ska). Na v⇣tla n⇣ ad (DN 500), kter⇣m je p ivád⌦na voda z S Bu t⌦hrad do vodojemu Slan⇣ - Theodor, je napojen odbo n⇣ p ivad⌦cí ad DN 100 vyúst⌦n⇣ do v⌦⌘ového vodojemu Cvr ovice 50 m3 (357,2/348,2 m n.m.), U v⌦⌘ového vodojemu✓Cvr ovice je umíst⌦na erpací stanice✓Cvr ovice. Z v⌦⌘ového vodojemu je obec zásobena gravita n⌦. Vlastní rozvodná sí pokr⇣vá prakticky celé území Cvr ovic, vodovodní rozvodnou sítí jsou vybaveny i osady abárna, Ferdinandka a b⇣val⇣ zem⌦d⌦lsk⇣ areál na ji⌘ním okraji obce (v sou asné dob⌦ odpojen vzhledem ke zm⌦n⌦ funk ního vyu⌘ívání). Vzhledem k absenci jin⇣ch zdroj✏ po⌘ární vody plní ve ejn⇣ vodovod i tuto funkci. Ve ejn⇣ vodovod Cvr ovice je spravován spole ností Vodárny Kladno-M⌦lník a.s. Lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na stávající ást rozvodné vodovodní sít⌦. Pro zástavbu umis ovanou “nad vodojemem” - tedy v⇣ e polo⌘enou je doporu eno prov⌦ it tlakové pom⌦ry. Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. .428/2001 Sb) pro v⇣hledov⇣ po et obyvatel v rámci zájmového území (cca 820): Spot eba pitné vody - 120 l/os. den Qpr✏m.denní = 820 x 0,12 = 98,4 m3/d. Qmax.denní= Qpr✏m.denní x 1,5 = 147,6 m3/d. = 0,76 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 1,36 l/s Tyto parametry mo⌘no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⇣ch odpadních vod. Tyto parametry mo⌘no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⇣ch odpadních vod s tím, ⌘e do tlakové kanalizace se neodvád⌦jí jiné odpadní vody ne⌘ spla kové vody a vody odvád⌦né z provozu kuchyní koupelen, tudí⌘ produkce odpadních vod je ni⌘ í ne⌘ odb⌦r z ve ejného vodovodu - 90 l/osoba/den. Ochranná pásma vodárensk⇣ch za ízení se ur ují dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⇣ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních ad✏ (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Zásobování energiemi Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick⇣mi podmínkami zájmového území uveden⇣mi dále v textu (p írodní podmínky). Vytáp⌦ní Vytáp⌦ní, které vytvá í nejvy í nároky na zásobování energiemi, je v sou asnosti zabezpe ováno p evá⌘n⌦ spalováním zemního plynu, áste n⌦ pak je kryto u⌘itím elektrické energie. V

17


minimálním rozsahu je zastoupeno spalování tuh⇣ch paliv v lokálních topeni tích (t⇣ká se zejména osad abárna a Ferdinandka - zde z ekonomického hlediska nejsou p edpoklady pro plo nou plynofikaci). U nov⇣ch staveb, nebo zm⌦nách stávajících staveb je nezbytné zejména vzhledem k ochran⌦ ovzdu í vyu⌘ít mo⌘ností napojení na rozvinutou stl plynovodní sí . Dále se doporu uje vyu⌘ít alternativních zdroj✏ a to za p edpokladu, ⌘e je to technicky mo⌘né a ekonomicky p ijatelné. V⇣robna elekt iny V⇣robnou elekt iny je i energetické za ízení ur ené pro p em⌦nu energie ze zdroj✏ slune ního zá ení na elekt inu (fotovoltaická elektrárna – dále FVE). Na míst⌦ b⇣valého areálu ⌘ivo i né v⇣roby - po jeho demolici - byla uvedena 31.12.2008 do provozu fotovoltaická elektrárna s v⇣konem 0,756 MW. Majitel Solární Elektrárny - Bla⌘ek, s.r.o. Vymezení ochranného pásma v⇣robny elekt iny stanoví § 46 odst. 7 energetického zákona. Podle § 46 odst. 7 energetického zákona je ochranné pásmo v⇣robny elekt iny vymezeno svisl⇣mi rovinami veden⇣mi ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vn⌦j ího líce obvodového plá t⌦ v⇣robny elekt iny. Zásobování elektrickou energií Vzhledem k realizované plo né plynofikaci obce, nemá ji⌘ zásobování elektrickou energií z energetického hlediska v obci dominantní úlohu. Rozvodn⇣ systém a jeho kapacitu je celkov⌦ mo⌘né pova⌘ovat za vyhovující. Jeho páte í je venkovní vedení VN 22 kV D ídol 80-19, sm⌦ ované do distribu ních trafostanic (Cvr ovice 6x, Ferdinandka 1x, abárna 2x). Ve Cvr ovicích jsou rozvody NN v men í mí e vedeny kabelovou trasou (k mate ské kole, k pekárn⌦, v nov⇣ch lokalitách v⇣stavby rodinn⇣mi domy). Vedení NN vzdu nou trasou jsou zastaralá, vy⌘adují proto údr⌘bu a rekonstrukci, pop . náhradu kabelovou trasou. Vzdu nou trasou NN jsou p ipojeny i objekty osad abárna, Ferdinandka a objekty b⇣valé d⌦lnické kolonie Ludmilina dolu v kat. území Vrapice. Paraleln⌦ s rozvody NN je v n⌦kter⇣ch ástech obce realizována té⌘ sí ve ejného osv⌦tlení. Návrh: Po⌘adavky na zv⇣ ení el. p íkon✏, pop . nové el. odb⌦ry budou e eny postupn⌦ podle vznikajícího po⌘adavku a finan ních mo⌘ností úpravou stávajících distribu ních sítí (posílením stávajících trafostanic). Návrhem je respektováno nadzemního vedení VN 22 kV a trafostanic, p ípadné p elo⌘ky s ohledem na nové stavební po iny v sídle jsou mo⌘né. Z izování dal ích trafostanic dle skute n⇣ch pot eb zásobování elektrickou energií je p ípustné. Nové trafostanice budou p ipojeny z páte ního vedení VN 22 kV venkovním vedením nebo v ástech procházejících sídlem v podzemní trase kabelem VN 22 kV. Stavby v zastaviteln⇣ch plochách budou p ipojeny v⌘dy podzemní kabelovou trasou NN. -

Zásobování elektrickou energií - p enosová sí : Po severov⇣chodním okraji obce je vedena venkovní trasa vedení VVN 110kV / V 343, V 344. Trasa je územním plánem respektována. Dle po⌘adavk✏ Zásad územního rozvoje St edo eského kraje je v trase ji⌘n⌦ od Cvr ovic zapracován/navr⌘en koridor pro umíst⌦ní nadzemního el. vedení 400 kV (vymezená ve ejn⌦ prosp⌦ ná stavba VT 1). Jedná se o koridor mezinárodního a republikového v⇣znamu v oblasti elektroenergetiky - vedení 400 kV TR V⇣ kov - TR ⇤eporyje (varianta A). Standardn⌦ se koridor vymezuje v í i 600 m. Vzhledem k tomu, ⌘e koridor prochází mezi díl ími zastav⌦n⇣mi územími je upravena jeho í ka na 100 m. Funk ní regulativy pro území p ekrytém koridorem TI vymezen⇣m v ÚP Cvr ovice jsou uvedeny v kapitole f. závazné ásti ÚP a to tak, aby do budoucna nebyla znemo⌘n⌦na realizace v⇣stavby.

Ochranná pásma elektrick⇣ch za ízení Ochranná pásma za ízení elektriza ní soustavy jsou stanovena zákonem . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o v⇣konu státní správy v energetick⇣ch odv⌦tvích a o zm⌦n⌦ n⌦kter⇣ch zákon✏ (energetick⇣ zákon), ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏. u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV) 7m u kabelov⇣ch vedení (do 52 kV) 1m u venkovních vedení do 220 kV 15 m u venkovních vedení do 400 kV (v etn⌦) 20 m u el. stanic (do 52 kV) 7m u el. stanice kompaktních a zd⌦n⇣ch (do 52 kV) 2 m od obrys✏ stanice. V p ípad⌦ zájmového území zde ve kerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribu ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka⌘dou stranu dle zák. .79/1957 a provád⌦cích p edpis✏ .80/1957. EZ Distribuce, a.s. sou asn⌦ po⌘aduje zachovat voln⇣ pr✏jezdn⇣ (neoplocen⇣, bez p eká⌘ek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování plynem V devadesát⇣ch letech prob⌦hla plo ná plynofikace obce Cvr ovice. Rozvodná stl plynovodní sí navazuje na stl plynovodní sí sousední obce Brand⇣sek. Ta prob⌦hla ve dvou etapách. V první etap⌦ byl zbudován první úsek odbo ovacího stl p ívodního adu D110 veden⇣ polní cestou z Brand⇣ska na okraj k.ú. obce Cvr ovice a dále pak navazující úseky v dimenzích D110, D90, a D63 vedené podél komunikace III. t 10140. Na n⌦ navazovala plo ná plynofikace (v dimenzích D50) spodní ásti Cvr ovic. Ve druhé etap⌦ byla dobudována zb⇣vající ást stl rozvodu plynu (horní ást obce) v etn⌦ druhého stl p ívodního adu D50 od koncového plynovodního adu u domu p. 212 v Brand⇣sku. Celková délka stl plynovod✏ iní 4,4 km z toho DN 110 0,9km. Provozovatelem je St edo eská plynárenská a.s. Kladno. Návrh:

18


Koncepce z✏stane zachována. Lze konstatovat, ⌘e je technicky mo⌘né p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na stávající ást stl plynovodní sít⌦ ve Cvr ovicích. V p ípad⌦ osad abárna a Ferdinandka - zde nejsou p edpoklady pro plo nou plynofikaci z ekonomického hlediska. Ochranná pásma plynovodních za ízení, dle zákona . 458/2000 Sb., energetick⇣ zákon, je: ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu 1m ochranné pásmo u ostatních plynovod✏ a p ípojek 4 m Telekomunikace a radiokomunikace Základnové stanice ve ejné komunika ní sít⌦ se v e eném území nenacházejí ani do zájmového území nezasahují jejich ochranná pásma. V⇣chodn⌦ od obce prochází p es e ené území v severoji⌘ním sm⌦ru hlavní radioreléov⇣ paprsek (dle ZÚR St edo eského kraje). Zhruba po hran⌦ severov⇣chodní ásti katastru obce (u ⌘elezni ní trati) prochází e en⇣m územím dálkov⇣ optick⇣ telekomunika ní kabel ( .195), dále prochází zastav⌦n⇣m územím sousední obce Brand⇣sek. Místní telekomunika ní sí Zabezpe ení e eného území telekomunika ními slu⌘bami p edstavuje vzhledem k jejich d✏le⌘itosti pro roz í ení pot ebn⇣ch ekonomick⇣ch aktivit i prosté zabezpe ení standardních slu⌘eb profilov⇣ v⇣znam. V centru obce je instalován ve ejn⇣ telefonní automat (ve ejná hovorna) a je tedy spln⌦n po⌘adavek zaji t⌦ní minimální dostupnosti této slu⌘by (minimální standardní vybavení). Technická úrove↵ místní sít⌦ odpovídá ji⌘ dne ním v⇣vojov⇣m trend✏m. Ú astnická telekomunika ní sí je realizována v✓podzemních kabelov⇣ch trasách. Zájmové území p íslu í k místní telekomunika ní úst edn⌦ (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prost ednictvím ATÚ-podúst edny. V 90. letech prob⌦hla kabelizace ji⌘ zastaral⇣ch rozvod✏, která v sou asné dob⌦ pokr⇣vá jak zastav⌦né území obce Cvr ovice, tak i osady abárna a Ferdinandka. Není v ak zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající ú astnická telekomunika ní sí , která zde má ji⌘ podobu sít⌦ telekomunika ních kabel✏ v✓pozemní trase, rozvíjené od p íslu n⇣ch sí ov⇣ch rozvád⌦ ✏ (SR). Návrh: Lze doporu it dále rozvíjet a zkvalit↵ovat ji⌘ zde zalo⌘enou a realizovanou koncepci telekomunika ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né (po p íslu n⇣ch úpravách) p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na ú astnickou telekomunika ní sí . Místní rozhlas, ve ejné osv⌦tlení V sídlech je zaji t⌦no ve ejné osv⌦tlení, rozvody mimo m⌦sto jsou p evá⌘n⌦ realizovány jako nadzemní kabelová vedení soub⌦⌘n⌦ s vedením elektro NN. Ochranná pásma telekomunika ních za ízení Ochranná pásma jsou dána zákonem . 151/2000 Sb., resp. zákonem .127/2005 Sb., o elektronick⇣ch komunikacích. U telekomunika ních za ízení pak iní v p ípad⌦: -

kabelového vedení p ístupové sít⌦ voln⌦ ulo⌘eného 1,5 m na ob⌦ strany od krajních kabel✏ kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v⇣kopové r⇣hy kabel✏ transportní sít⌦ ochranné pásmo stanovuje provozovatel.

Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Cílem koordinace v✓úrovni koncep ního e ení je p edvídat a p edcházet v em potenciálním vá⌘n⇣m konflikt✏m a st et✏m zájm✏. Rozumí se nejen st et✏m prostorov⇣m, ale i mo⌘n⇣m disproporcím v✓objektivn⌦ existujících vztazích a v✓u⌘it⇣ch rozhodovacích postupech, v✓územn⌦ plánovacích podkladech i dokumentaci po ínaje a zpracováním p íslu ného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systém✏ a za ízení kon e. V⇣znamná je nap . koordinace in⌘en⇣rsk⇣ch sítí ve vazb⌦ na pozemní komunikace, p ípadn⌦ na jiné mo⌘né p eká⌘ky a vzájemná koordinace jednotliv⇣ch druh✏ in⌘en⇣rsk⇣ch sítí. Na základ⌦ rámcového posouzení lze odhadovat, ⌘e v✓n⌦kter⇣ch úsecích místních komunikací a na n⌦kter⇣ch k i⌘ovatkách m✏⌘e b⇣t brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající ji⌘ vá⌘né problémy. V✓takov⇣ch p ípadech nelze improvizovat, ale uplatnit d✏sledné postupy prostorové koordinace. Takov⇣mi jsou postupy respektující SN 73 6005 a postupy s aplikací úm⌦rn⇣ch sdru⌘en⇣ch tras (v daném p ípad⌦ nap . multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo e ení s✓uplatn⌦ním kombinovan⇣ch zp✏sob✏ ukládání in⌘. sítí. V✓p ípad⌦ pou⌘ití klasického zp✏sobu ukládání lze rovn⌦⌘ p ipomenout nezbytnost pou⌘ití dostate n⌦ kvalitních materiál✏, kvalitního provedení v etn⌦ p ísné kontroly kvality díla, nezbytnost v asného osazení ochrann⇣ch konstrukcí pro k í⌘ení tras in⌘en⇣rsk⇣ch sítí s✓komunikacemi a v asnou p ípravu dopravn⌦ in⌘en⇣rsk⇣ch opat ení pro realizaci. Základním prost edkem pro koordinaci in⌘en⇣rsk⇣ch sítí musí b⇣t koordina ní situace a kompletní p í né profily prostorem komunikací. V✓rámci dal ích krok✏ je ⌘ádoucí zpracování charakteristick⇣ch p í n⇣ch profil✏ s✓vyzna ením polohy jednotliv⇣ch vedení (stávajících, ji⌘ navrhovan⇣ch i t⌦ch v⇣hledov⇣ch). Prostorová koordinace v✓detailu dle SN 73 6005 Prostorová úprava sítí technického vybavení a podle dal ích technick⇣ch podklad✏ m✏⌘e b⇣t preventivn⌦ precizována samostatn⇣m projektem. Roz í ení sítí technické infrastruktury by m⌦la b⇣t p ednostn⌦ e ena bez naru ení vozovky silnic procházejících zastav⌦n⇣m územím, trasy sítí v soub⌦hu se silnicemi by m⌦ly b⇣t v intravilánu sídel p ednostn⌦ ukládány do zeleného pásu nebo chodníku, mimo intravilán sídel a⌘ za vn⌦j ím okrajem silni ního t⌦lesa.

19


Ob⌥anské vybavení Územním plánem jsou vymezeny stávající plochy zahrnující stávající funk ní za ízení ob anského vybavení ve ejné vybavenosti (viz. dále podrobn⇣ popis): Plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV), Plochy ob anského vybavení - sport (OS), Plochy ob anského vybavení - h bitovy (OH). ⌅kolství, vzd⌦lávání: - mate ská kola (25 d⌦tí) - sou ást plochy , - základní kola není - d⌦tí dojí⌘dí do Z⌅ v sousedních obcí i Kladna a Slaného. - V kontaktní poloze osady abárna (mimo e ené území) vystav⌦lo v roce 2009 statuární m⌦sto Kladno Centrum ekologické v⇣chovy (CEV) se zam⌦ ením na vzd⌦lávání d⌦tí a mláde⌘e v oblasti ekologie, ⌘ivotního prost edí a ochrany p írody. Zdravotnictví: - základní zdravotní pé i zaji uje zdravotní st edisko v Brand⇣sku, - odborná vy et ení a pohotovostní slu⌘bu zaji uje poliklinika ve Slaném a na Kladn⌦. Obchod a slu⌘by, pohostinství: - prodejna smí eného zbo⌘í (potraviny,drogerie), p.80, - prodejna smí eného zbo⌘í (potraviny,drogerie), p. 182, - prodejna drogerie, papírnictví, p. 216, - prodejna galanterie, ost ení nástroj✏ p. 37, - pohostinství (80 míst u stolu bez mo⌘nosti stravování), p. 108. T⌦lov⇣chova a sport: - na severov⇣chodním okraji obce je sportovní plocha v majetku obce, slou⌘ící ob an✏m i p ímo mate ské kole v sousedství. Obec plánuje v rámci této plochy v⇣stavbu víceú elového h i t⌦ (mí ové hry, ovál pro jízdu na kole kov⇣ch bruslích), h i t⌦ pro men í d⌦ti, v⇣stavbu ob erstvení s venkovním posezením a pódiem. Zám⌦rem je tento areál v letní sezón⌦ vyu⌘ívat i pro kulturní a spole enské aktivity. Ostatní ve ejná ob anská vybavenost: - obecní ú ad (Lidová knihovna, zasedací místnost), - v historické ásti obce se nachází kaple se zvoni kou, pomník padl⇣m za 1. sv. války. - na území obce se nachází ve ejné poh ebi t⌦ ( ást), které je ve správ⌦ Obecního ú adu sousední obce Brand⇣sek. Návrh: - Územní plán navrhuje plochu pro ve ejnou ob anskou vybavenost (nap . kulturn⌦-vzd⌦lávací ú ely, sociální slu⌘by apod.) v rámci lokality Z6 (obecní pozemek) v centrální ásti Cvr ovic. Obec se v posledních dvaceti letech rozvíjí, dále p etrvává zájem o bydlení v obci. Je p edpoklad, ⌘e postupn⌦, jak se bude m⌦nit demografické slo⌘ení obyvatelstva, bude sílit i tlak na zaji t⌦ní sociálních a jin⇣ch slu⌘eb v obci. V sou asnosti jsou tyto slu⌘by zaji ovány ve spolupráci se sousedními obcemi. Pozemek je zatí⌘en d ív⌦j í d✏lní inností (v⇣kopov⇣ materiál z hloubení jámy Julius a z ejm⌦ i pozd⌦j ím divok⇣m skládkování). Zám⌦r je reáln⇣ za podmínky podrobného geologického pr✏zkumu staveni t⌦, kter⇣ stanoví konkrétní technické e ení pro zalo⌘ení staveb a vylou í se rizika mo⌘nosti samovznícení odvalového materiálu (dle vyjád ení Palivového kombinátu Ústí s.p., st edisko Kladenské doly, .j.2011/13398/PKÚ/KLA). - Územní plán navrhuje plochu ob anského vybavení - sportu v rámci lokality Z9 na Ferdinandce. Plocha je áste n⌦ pro tyto ú ely ji⌘ vyu⌘ívána.

-

Ve⌦ejná prostranství Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve ejn⇣ch prostranství (PV) zahrnující p evá⌘n⌦ komunika ní systém s centrálními prostranstvími. Návrhem ÚP Cvr ovice jsou navr⌘eny plochy ve ejn⇣ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z5, plochy Z6 a p estavbov⇣ch ploch P3 a P4 (vstupy do lokalit se skupinovou zástavbou Z3 a Z5). Ve ejn⇣ prostor u lokalit skupinové v⇣stavby je t eba rozvíjet s d✏razem na jeho pobytovou funkci, v ⌘ádném p ípad⌦ se nesmí omezit pouze jako nutné dopravní koridory. Dal í ve ejn⌦ p ístupné pozemky (komunikace, ve ejná zele↵) budou prov⌦ eny podrobn⌦j í územní studií podmín⌦nou územním plánem - t⇣ká se lokality Z3.

Musí b⇣t spln⌦n po⌘adavek (ve smyslu vyhlá ky §7 vyhlá ky 501/2006 Sb.), aby pro ka⌘dé dva hektary zastavitelné plochy smí ené obytné (v p ípad⌦ e eného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha ve ejného prostranství o v⇣m⌦ e nejmén⌦ 1000 m2; do této v⇣m⌦ry se nezapo ítávají pozemní komunikace. Pro nov⌦ vymezované pozemky ve ejného prostranství jsou dále dány tyto po⌘adavky (ve smyslu vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je

20


pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek bytového domu, je 12 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 10,5 m. Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 6,5 m. Sou ástí t⌦chto ve ejn⇣ch prostranství je nejmén⌦ jeden pruh vyhrazen⇣ pro p⌦ í v minimální í ce 2 m umo⌘↵ující bezbariérové u⌘ívání. Nakládání s odpady

-

Skládky, evidované ekologické zát⌦⌘e území V e eném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad✏. Skládka “Na Vítovce” ( .poz. 250/3) - b⇣valá obecní skládka komunálního odpadu. Po ukon ení skládkování bylo skládkové t⌦leso tvarov⌦ upraveno a zavezeno inertním materiálem (projekt rekultivace - InProKom s.r.o. Praha)a byla provedena biologická rekultivace skládky. Skládka “Vítek” ( .poz.248/2) - divoká skládka (komunální odpad, nebezpe n⇣ odpad) se nachází ve v⇣chodní ásti odvalu Vítek v místech, kde byl haldov⇣ materiál odt⌦⌘en. Skládka byla rekultivována dle projektu (A⌥P, Roztoky u Prahy - investor Ekokarbo Ostrava) likvidace skládky, zavezení ásti vzniklé odb⌦rem haldového materiálu, následná biologická rekultivace.

Zne kod↵ování odpad✏ Systém sb⌦ru, t íd⌦ní a zne kod↵ování komunálního a stavebního odpadu i nebezpe n⇣ch slo⌘ek odpadu je upraven Obecn⌦ závaznou vyhlá kou Obce Cvr ovice. Sb⌦rné nádoby u jednotliv⇣ch nemovitostí slou⌘í k ukládání zbytkového odpadu po vyt íd⌦ní. Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávn⌦nou osobou a schváleného p íslu n⇣m orgánem obce. Vyt íd⌦né slo⌘ky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo) se ukládají do p íslu n⌦ ozna en⇣ch sb⌦rn⇣ch nádob umíst⌦n⇣ch na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch plochách. Rovn⌦⌘ je na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch ozna en⇣ch místech mo⌘no ukládat odpad biologick⇣ (tráva, listí, v⌦tve). Nevyu⌘ité léky lze odlo⌘it v lékárn⌦ (Kladno). Nové plochy, na kter⇣ch by bylo p ípustné ukládání odpad✏, nejsou navr⌘eny. Sou asná koncepce zne kod↵ování odpad✏ bude uplatn⌦na i pro návrhové plochy. V rámci navr⌘ené krajiná ské úpravy N5 (navr⌘ená p írodn⌦ rekrea ní plocha zakládaná v souvislosti s realizací rozvojové lokality Z10/SV p i okraji osady Ferdinandka) je navr⌘ena sanace skládky odpadu a to za ú elem získání nového území pro rozvojovou plochu Z10/SV a pro nezastavitelnou plochu s p írodní a rekrea ní funkcí. Koncepce uspo⌦ádání krajiny Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm⌦ny v✓jejich vyu⌘ití -

Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné len⌦ní e eného území: p írodn⌦ hodnotn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující svahy m⌦lkého údolního zá ezu T⇣neckého potoka s maloplo n⇣mi lesními fragmenty, s minimem vodních ploch i tok✏. Niva T⇣neckého potoka spole n⌦ s porosty p ilehl⇣ch strání je nejhodnotn⌦j í ástí území. V krajin⌦ jsou patrné z etelné zásahy vzniklé v d✏sledku t⌦⌘by surovin (odvaly, haldy, terénní zá ezy), které m⌦ly siln⇣ vliv na sídelní strukturu – vznik hornick⇣ch osad; krajinn⇣ prostor zahrnující odlesn⌦nou intenzivn⌦ zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívanou krajinu; mírn⌦ zvln⌦nou plo inu uklon⌦nou k severozápadu i severov⇣chodu s ojedin⌦l⇣mi doprovodn⇣mi liniov⇣mi porosty; kulturn⌦ historick⇣ potenciál krajiny Cvr⇥ovice – obec historicky dolo⌘ená ji⌘ na po . 14. století; slo⌘itá morfologie p edur ila ulicov⇣ charakter zástavby, ve spodní ásti sídla v míst⌦ k í⌘ení cest situována jedna z prvních zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí, která má dominantní v⇣znam v p✏vodním osídlení. Zachovány jsou zahrady v lemu p✏vodní zástavby. Technickou zajímavostí je v⌦⌘ov⇣ vodojem; kulturn⌦ historickou zajímavostí jsou kaple se zvoni kou, kolonie d⌦lnick⇣ch dom✏ zalo⌘ená poblí⌘ b⇣valé vle ky k bu t⌦hradské dráze; Ferdinandka – hornická osada p i n⌦kdej ím kamenouhelném dole Ferdinand. V osad⌦ se dochovala ást budov dolu (p estav⌦n⇣ správní objekt a cech). P i cest⌦ na abárnu se nalézají zabezpe ená a oplocená ústí zlikvidovan⇣ch jam Ferdinand I (vodní) a Ferdinand II (t⌦⌘ní) – sou ást nau né stezky. abárna – d⌦lnická kolonie, jedno adá ulicová zástavba z ásti dvoupodla⌘ních d⌦lnick⇣ch dom✏. V kontaktní poloze osady (mimo e ené území) Centrum ekologické v⇣chovy navazující na Záchrannou stanici pro zran⌦né ⌘ivo ichy AVES a Vodní park abárna s nau n⇣m a poznávacím okruhem.

Dochované p írodní prvky zprost edkovávají ekostabiliza ní p✏sobení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chrán⌦ny. V rámci nezastav⌦ného území jsou tyto prvky za azeny mezi plochy p írodní (NP), pop ípad⌦ mezi plochy smí ené nezastav⌦ného území (NSx). P ijatelné formy vyu⌘ití jsou vyzna eny p íslu n⇣m indexem, jsou dány regulativy a musí b⇣t v⌘dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⇣ch funkcí ve smí eném nezastavitelném území je: p - p írodní, v vodohospodá ská, z - zem⌦d⌦lská, l - lesní, o – ochranná / izola ní /protierozní, r - rekrea ní, kh kulturn⌦ historická. Plochy nezastav⌦ného území v krajin⌦ tvo í dále (NZ) - plochy zem⌦d⌦lské, (NL) plochy lesní.

21


Stanovení podmínek pro vyu⌘ití ploch s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, ⌘e podíl zelen⌦ ve v⌦t in⌦ vymezen⇣ch ploch nezastav⌦ného území krajiny je t eba zvy ovat, a to p i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v etn⌦ interak ních prvk✏, liniové doprovodné zelen⌦ komunikací a mezí, zatravn⌦ním nebo dopln⌦ním ploch nelesní zelen⌦ s✓p írodní funkcí. Rodová a druhová skladba zelen⌦ musí vycházet z✓p✏vodních rostlinn⇣ch spole enstev. P evá⌘ná ást e eného území pat í do mapovací jednotky 7 – ern⇣ ová dubohab ina; okrajová ást území, tj. lesní pozemky sm⌦rem k Hnidous✏m nále⌘í do mapovací jednotky 33 – mochnová doubrava. ern⇣ ová dubohab ina: základní porost - dub zimní 50-60%, habr obecn⇣ 15-20%, lípa srd itá 15%, javor mlé 5-10%, buk lesní 5% dopl↵kové d eviny - t e e↵ pta í, hru e↵ polni ka, jablo↵ lesní, jilm habrolist⇣, javor babyka, b íza b⌦lokorá, topol osika, svída krvavá, líska obecná, pta í zob obecn⇣, e etlák po istiv⇣, hloh jednosemenn⇣, hloh obecn⇣, r✏⌘e ípková, zimolez obecn⇣, kru ina ol ová, stromo adí - je áb pta í, lípa srd itá, lípa velkolistá, javor mlé , o e ák královsk⇣, hru e↵ obecná, solitérní a rozpt⇣lená zele↵ - lípa srd itá, dub zimní, habr obecn⇣, je áb pta í, dub letní, lípa velkolistá, svída krvavá, pta í zob obecn⇣, hloh obecn⇣, hloh jednosemenn⇣, líska obecná, vhodné sm⌦si na zatravn⌦ní - kost ava ervená, kost ava lu ní, srha ízna ka, lipnice lu ní, lipnice obecná, psine ek v⇣b⌦⌘kat⇣, jetel. mochnová doubrava: nej ast⌦j í d eviny stromo adí: t e e↵ pta í, lípa srd itá, lípa velkolistá, o e ák královsk⇣, vestka domácí, hru e↵ obecná, jablo↵ domácí; vhodné d eviny pro solitérní v⇣sadbu i rozpt⇣lenou zele↵: dub zimní, dub letní, lípa srd itá, lípa velkolistá, habr obecn⇣, líska obecná, hloh jednosemenn⇣, hloh obecn⇣, svída krvavá, pta í zob obecn⇣. vhodné sm⌦si na zatrav↵ovaná místa: kost ava lu ní, srha ízna ka, ovsík vyv⇣ en⇣, sve ep vzp ímen⇣, vále ka prapo itá, lipnice lu ní, lipnice smá knutá, kost ava ⌘lábkovitá. N1 N2

N3

N4

N5

V nezastav⌦ném území jsou navr⌘eny krajiná ské úpravy: extenzivní vyu⌘ití zem⌦d⌦lské p✏dy s ochrannou funkcí – navr⌘en pás zelen⌦ na orné p✏d⌦ mezi rozvojovou lokalitou Z3 a plochami p írodního charakteru; doporu eno zalo⌘ení TTP, pop . ovocného sadu s travnat⇣m podrostem. zalo⌘ení pásu zelen⌦ s p írodní a ochrannou funkcí; navr⌘eno je vytvo ení izola ního pásu zelen⌦ po obvodu zastav⌦ného a zastavitelného území (Z4). Zalo⌘ena bude souvislá, víceetá⌘ová v⇣sadba listnat⇣ch strom✏ a ke ✏; dominantní postavení bude mít zele↵ st ední kategorie, dopln⌦ná vysokou zelení (rychlerostoucí a kosterní). obnova historické cesty v lokalit⌦ Pod Stránicí ve sm⌦ru Cvr ovice – ⌘el.st. Brand⇣sek; parc. . 145/9, k.ú. Cvr ovice. Sou ástí budou vegeta ní úpravy - v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏). Obnovená cesta bude vyu⌘ita jako místní cyklotrasa, kterou je mo⌘no propojit i s nau nou stezkou hornickou. Cesta s doprovodnou zelení bude plnit dal í funkce v krajin⌦ – p✏doochranou, ekologickou, zajistí lep í p ístupnost krajiny. vegeta ní úpravy podél polních cest parc. . 530/1, 530/2, 534/2 a 551/3 ást, k.ú. Cvr ovice – navr⌘ena v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏ – jablon⌦, hru n⌦, o e áky). Stromo adí bude plnit dal í funkce v krajin⌦, zejména p✏doochranou, protierozní (v⌦trolam). p írodn⌦ rekrea ní plocha (nap . víceú elové travnaté h i t⌦) zakládaná v souvislosti s realizací rozvojové lokality Z10/SV p i okraji osady Ferdinandka. Problémem je umíst⌦ní ploch v prostoru skládky neznámého p✏vodu. Podmínkou pro ob⌦ funk ní plochy (Z10 a N5) je vypracování Studie proveditelnosti a návrh konceptu e ení na základ⌦ in⌘en⇣rsko-geologického a hydrogeologického pr✏zkumu skládkového t⌦lesa. Nutné je zejména vyhodnocení rizika s ohledem na geologické podlo⌘í skládky, vyhodnocení rizika vypl⇣vající z neznalosti odpad✏ ulo⌘en⇣ch na skládce, rizika plynoucí z manipulace s t⌦mito odpady a rizika nestability území. Sanace skládky odpadu bude realizována za ú elem získání nového území pro rozvojovou plochu Z10/SV a pro nezastavitelnou plochu s p írodní a rekrea ní funkcí. Plochy nezastav⌦ného území a jejich dal í len⌦ní jsou vymezeny graficky ve v⇣kresu . 2 návrhu ÚP Cvr ovice (Hlavní v⇣kres).

Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Sou ástí zelen⌦ je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit n⌦ ekologicky stabiln⌦j ích segment✏ krajiny, ú eln⌦ rozmíst⌦n⇣ch na základ⌦ funk ních a prostorov⇣ch kritérií. ÚSES se d⌦lí podle biogeografického v⇣znamu skladebn⇣ch prvk✏ na nadregionální, regionální a lokální. Je tvo en biocentry a biokoridory a na lokální úrovni té⌘ interak ními prvky. Územní plán obce Cvr ovice závazn⌦ vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni. Nadmístní systém ÚSES, tzn. nadregionální a regionální, do e eného území nezasahuje. Podle prostorové funk nosti jsou prvky ÚSES funk ní (existující, jednozna n⌦ vymezené) a navr⌘ené k zalo⌘ení (nefunk ní, vymezené). Funk ní prvky jsou sítí vybran⇣ch ástí kostry ekologické

22


stability a navr⌘ené prvky dopl↵ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p edpokládané funkce v krajin⌦. V e eném území se vyskytují prvky funk ní. Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Pro obec Cvr ovice byl v minulosti zpracován generel místního ÚSES, v rámci ir ího území (Cvr ovice, Vrapice, Stehel eves, D etovice, Zájezd, Libochovi ky) - zdroj Generel místního systému ekologické stability k.ú. Cvr ovice (Ústav pro hospodá skou úpravu vojensk⇣ch les✏, Olomouc - Ing. P emek ⌅tipl, duben 1994), kter⇣ byl p evzat do platné územn⌦ plánovací dokumentace s cílem ú elov⌦ propojit ekologicky stabilní ásti krajiny do funk ního celku, ekostabiliza n⌦ p✏sobit na antropicky ru enou krajinu, p i zachování biodiverzity p írodních ekosystém✏. Územní plány navazujících obcí: Kladno, Stehel eves, Brand⇣sek Územn⌦ analytické poklady pro ORP Kladno – aktualizace 2012 Místní systém ekologické stability e eného území je p itom koncipován tak, aby p edev ím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv⇣ch prvcích zajistil ⌘ivotní podmínky v rámci skupin typ✏ geobiocén✏ zastoupen⇣ch na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji⌘ systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodr⌘en po⌘adavek minimality nárok✏ systému ekologické stability na dal í území p i respektování minimálních po⌘adavk✏ na parametry prvk✏ územního systému ekologické stability. Minimální velikost lokálního biocentra by m⌦la b⇣t 3 ha, minimální í ka lokálního biokoridoru 15 m (spole enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole enstvo lu ní). Pro spole enstvo kombinované (lu ní + lesní) je mo⌘né p eru ení do 50 m zastav⌦nou plochou, 80 m ornou p✏dou a 100 m p i ostatních kulturách. Interak ní prvky nedosahují parametr✏ biocenter a biokoridor✏, v⇣znamn⌦ se v ak podílejí na zv⇣ ení ekologické stability v✓krajin⌦. Z hlediska ir ích vztah✏ prochází severn⌦ mimo e ené území po svazích a údolím T⇣neckého potoka regionální biokoridor RK 1134 "Vina ická hora – T ebusice". Biokoridor propojuje regionální biocentra RBC 1470 "Vina ická hora" a RBC 1469 "T ebusice". Jedná se o slo⌘en⇣ biokoridor, v jeho⌘ trase jsou vlo⌘ena lokální biocentra v ekologicky vhodn⇣ch vzdálenostech cca 400 – 700 m. Nejblí⌘e e enému území je v k.ú. Brand⇣sek v trase regionálního biokoridoru vlo⌘eno lokální biocentrum LBC 2 (rybníky a navazující porosty v niv⌦ T⇣neckého potoka). Na toto biocentrum je napojen lokální biokoridor LBK 1, kter⇣ v e eném území pokra uje jako LBK XX. V✓ e eném území jsou vymezeny následující prvky ÚSES: Biocentra: LBC 17 "U velké skály" - lokální biocentrum vymezené, funk ní, rozloha 7,3 ha. Stupe↵ stability 3-5 (smí ené porosty s p ím⌦sí d evin p irozené skladby 30%, stanovi t⌦ nep✏vodních d evin). P ekryv s registrovan⇣m VKP " Trávníky, k oviny a b⇣valé sady v✓okolí osady abárna a halda Ferdinand". Stanovi t⌦ zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a ohro⌘en⇣ch druh✏ rostlin a ⌘ivo ich✏. Návrh opat ení: zachování lokality v✓sou asné podob⌦ s✓podporou takov⇣ch zásah✏, které podpo í ekologicko - stabiliza ní funkci území jako krajinotvorného prvku a biotopu zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch ⌘ivo ich✏ a rostlin. Biokoridory: LBK 01 - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní; délka v e eném území 129 m, í ka 20 m. Biokoridor propojuje lokální systém na území Kladna (k.ú. Hnidousy) s prvky ÚSES v k.ú. Cvr ovice. Lesní porost p irozené druhové skladby v lokalit⌦ ⌅vermovské strán⌦, lesní typ 2A3 – javorobuková doubrava lipnicová na p íkr⇣ch slunn⇣ch svazích. Návrh opat ení: v p ípad⌦ obnovy porostu pou⌘ít d eviny dle lesního typu. LBK XX - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní; délka v e eném území 525 m, í ka 20-30 m. Biokoridor je vymezen mezi LBC 17 a hranicí k.ú. Cvr ovice, mimo e ené území propojuje regionální biokoridor 1134 "Vina ická hora – T ebu ice", resp. LBC 2 vlo⌘ené v trase regionálního biokoridoru. Koridor je veden po hran⌦ haldy zarostlé b ízou, ke ov⇣mi porosty a zpustl⇣mi sady. P ekryv s registrovan⇣m VKP. Návrh opat ení: ponechat sukcesi; cílov⇣ stav – les pion⇣rsk⇣ch d evin na hald⌦, lada. LBK XXI - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní; délka v e eném území 486 m, í ka 20-40 m. Biokoridor za hranicí e eného území pokra uje jako LBK 02 a je vymezen mezi LBC 17 a LBC 18 (mimo e ené území – v nov⌦ p ipravovaném ÚP Kladno nazvané jako LC 03 a LC 04). Trasa vede okrajem lesa s p evahou borovice, s p ím⌦sí smrku, mod ínu a dubu; místy lemová travinobylinná spole enstva. Lesní typy 2A3 – javorobuková doubrava lipnicová na p íkr⇣ch slunn⇣ch svazích, 2I3 – uléhavá kyselá buková doubrava konvalinková, 2S6 – sv⌦⌘í buková doubrava na chud ích p✏dách plo in. Návrh opat ení: v p ípad⌦ obnovy porostu pou⌘ít d eviny dle lesního typu. LBK XXIII - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní; délka v e eném území 704 m, í ka 20-40 m. Biokoridor je vymezen mezi LBC 19 a LBC 20 (ob⌦ za hranicí e eného území – v nov⌦ p ipravovaném ÚP Kladno se jedná o LC 04; v ÚP Stehel evec pak o LBC 400, na které navazuje

23


LBK 745). Trasa vede cestním úvozem a náspem b⇣valé vle ky zar✏stajícím ke i a stromy a star⇣m odvalem zarostl⇣m b ízou, akátem a ke i. Návrh opat ení: ponechat sukcesi, v ásti navr⌘ena biologická rekultivace skládky; cílov⇣ stav lada. Krajinotvorné prvky: stávající: porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající pastviny roz len⌦né soustavou mezí na svazích Na Okrouhlíku nad nivou T⇣neckého potoka; liniové porosty doprovodné zelen⌦ podél b⇣valé vle ky a podél polních cest navr⌘ené: stromo adí podél polních cest (N3, N4) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní sí Plochy lesní, zem⌦d⌦lské a krajiná sky v⇣znamné jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elov⇣ch komunikací. Tato sí umo⌘↵ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována. Rozvoj cestní sít⌦ je umo⌘n⌦n v✓souladu se stanoven⇣mi ✓podmínkami vyu⌘ití ploch v✓nezastav⌦ném území. Navr⌘ena je obnova historické cesty (N3) v lokalit⌦ Pod Stránicí ve sm⌦ru Cvr ovice – ⌘el.st. Brand⇣sek; parc. . 145/9, k.ú. Cvr ovice. Sou ástí budou vegeta ní úpravy - v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏). Obnovená cesta bude vyu⌘ita jako místní cyklotrasa, kterou je mo⌘no propojit i s Nau nou stezkou hornickou. Cesta bude plnit dal í funkce v krajin⌦ – p✏doochranou, ekologickou, zajistí lep í prostupnost krajiny. Cyklostezky, cyklotrasy a p⌦ í trasy Do ji⌘ní ásti e eného území zasahuje cyklookruh 0017 (⌅vermov – Cvr ovice / abárna – Vrapice), na ni pod Okrouhlíkem navazuje místní cyklostezka mezi abárnou a Brand⇣skem. Vcelku mírn⌦ zvln⌦n⇣ charakter území s pom⌦rn⌦ hustou komunika ní sítí silnic III. t ídy a relativn⌦ ni⌘ í intenzity silni ní dopravy p edstavují vcelku dobré podmínky pro v⌦t í rozvoj cykloturistické dopravy. Územím neprochází ⌘ádná zna ená p⌦ í turistická trasa K T. K✓p⌦ ím vycházkám je mo⌘no vyu⌘ívat stávající i nov⌦ navr⌘enou sí polních cest. ⇤e en⇣m územím prochází hornická nau ná stezka "Po lesních cestách do historie dolování uhlí na Kladensku". Nau ná stezka seznamuje s✓historií t⌦⌘by uhlí v✓kladenské uhelné pánvi, konkrétn⌦ ve✓vrapické oblasti✓rozkládající se mezi obcemi Kladno-Vrapice a✓Brand⇣sek a✓m⌦stem Kladno. ⇤e en⇣m území prochází ve sm⌦ru od b⇣valého dolu Ludmila po náspu b⇣valé vle ky po okraji Cvr ovic k osad⌦ Ferdinandka, kon í u Vodního parku abárna. V sou asné dob⌦ je navr⌘eno dopln⌦ní místní cyklotrasy v✓kombinaci se stávající nau nou stezkou, kterou bude stávající cyklookruh 0017 propojen z osady Ferdinandka p es osadu abárna (registrovan⇣ v⇣znamn⇣ krajinn⇣ prvek, stanice AVES, Centrum ekologické v⇣chovy) a dále mimo e ené území do tvrti Kladno ⌅vermov - Hnidousy, kde se v lokalit⌦ Na Koreji p ipojí op⌦t k cyklookruhu 0017. Na Ferdinandce bude odbo ka p es Cvr ovice a dále po obnovené historické cest⌦ sm⌦rem k ⌘st. Brand⇣sek (krajiná ské opat ení N3). Zva⌘ovaná místní cyklotrasa kombinovaná s nau nou stezkou je vedena p evá⌘n⌦ po stávajících ú elov⇣ch komunikacích a v obci po místních komunikacích. Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení V území se siln⌦ projevuje v⌦trná eroze. V⌦trnou erozí je ohro⌘ena zejména náhorní plo ina v okolí Ferdinandky. Vodní erozí jsou ohro⌘eny sva⌘ité pozemky v severní ásti katastru. V této ásti je nezbytné na plochách ZPF protierozní - p✏doochranná opat ení (meze, pr✏lehy apod.) Funkci protierozní ochrany tvo í dále prvky ÚSES (zejména krajinotvorné prvky) a polní cestní sí s doprovodnou zelení. Dal í protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v✓souladu se stanoven⇣mi podmínkami vyu⌘ití ploch v✓nezastav⌦ném území. V✓rámci návrhu územního plánu jsou navr⌘eny doprovodné porosty (liniová zele↵) podél vybrané cestní sít⌦ v✓poli (N3, N4). V plochách smí eného nezastav⌦ného území s✓indexem p – p írodní, o - ochranné budou ve vy í mí e uplatn⌦ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⇣lená zele↵. Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi V✓ e eném území není evidován ⌘ádn⇣ vodní tok, není vyhlá eno ⌘ádné záplavové území. Hlavním recipientem je T⇣neck⇣ (té⌘ Hnidousk⇣) potok. Odvedení srá⌘kov⇣ch vod zde p i pr✏m⌦rn⇣ch hydrologick⇣ch podmínkách ne iní v⌦t í potí⌘e, zejména vzhledem k p ízniv⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m a relativn⌦ dobré odvod↵ovací a reten ní schopnosti povrchu terénu. V obci jsou de ové vody z ásti (podél komunikace III. t 10140) odvád⌦ny de ovou kanalizací zhotovenou z betonov⇣ch trub a z ásti systémem p íkop✏, struh a propustk✏ do místní vodote e (ji⌘ v k.ú. Brand⇣sek). Vzhledem k p ízniv⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m nejsou v obci problémy s odvodn⌦ním ve ejn⇣ch ploch. Stávající systém odvád⌦ní de ov⇣ch vod bude zachován. Nová zástavba bude navr⌘ena tak, aby nebyly zhor eny odtokové pom⌦ry v území. De ové vody budou v maximální mo⌘né mí e likvidovány na míst⌦ jejich vzniku (zasakování, akumulace pro zalévání, retence). Stanovení podmínek pro rekreaci Cvr ovice je sídlem s✓pom⌦rn⌦ nízk⇣m rekrea ním potenciálem. Za ízení p echodného ubytování se na území obce nevyskytuje.

24


V✓nezastav⌦ném území (v krajin⌦) není mo⌘né umis ovat ⌘ádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu⌘ití ploch - kap. f základního textu). Nezastav⌦né území bude i nadále slou⌘it pro nepobytovou rekreaci - p⌦ í turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyu⌘ívány ú elové cesty v✓krajin⌦. Plochy nezastav⌦né smí ené s✓indexem r – rekrea ní umo⌘↵ují rekrea ní vyu⌘ití za t⌦chto podmínek: mo⌘né je umíst⌦ní staveb a opat ení pro nepobytovou rekreaci a sport (nap . turistické cesty, cyklostezky, nau né stezky, pikniková místa, informa ní prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, travnatá víceú elová h i t⌦ apod.), odpo inkové altánky a p íst e ky pouze jako do asné stavby. V kontaktní poloze osady abárna (mimo e ené území) vystav⌦lo v roce 2009 statuární m⌦sto Kladno Nau né st edisko ekologické v⇣chovy (CEV) se zam⌦ ením na vzd⌦lávání d⌦tí a mláde⌘e v oblasti ekologie, ⌘ivotního prost edí a ochrany p írody. Toto CEV navazuje logicky na aktivity vzniklé v posledních letech na T⇣neckém potoce tedy Záchrannou stanici pro zran⌦né ⌘ivo ichy AVES a Vodní park abárna ob⌦ s nau n⇣m a poznávacím okruhem. Do e eného území zasahují louky a sady pat ící k CEV. Plochy jsou za azeny do nezastav⌦ného území smí eného s funkcí rekrea ní a dle podmínek v území v kombinaci s funkcemi p írodní, ochranou, vodohospodá skou. Podmínky pro ochranu nerostn ch surovin, d sledky d⌦ív j↵í t

by, sesuvná území

Ochrana lo⌘isek nerostn⇣ch surovin (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres) ⇤e ené území obce Cvr ovice le⌘í v chrán⌦ném lo⌘iskovém území Dubí 07320000, severozápadní ást e eného území dále zasahuje CHLÚ ⌅vermov 07290000. Ob⌦ chrán⌦ná území Dubí a ⌅vermov jsou vymezena z d✏vod✏ ochrany lo⌘isek erného uhlí (d ív⌦j í hlubinná t⌦⌘ba). Do v⇣chodního okraje e eného území (mimo zástavbu) zasahuje lo⌘isko erného uhlí B 3073200 - Dubí. CHLÚ je nutno respektovat ve smyslu § 18 a § 19 zák. . 44/1988 (horní zákon) a jeho novel. V hranicích CHLÚ nelze budovat stavby net⌦⌘ebního charakteru bez souhlasného stanoviska odboru ⌘ivotního prost edí St edo eského krajského ú adu, které bude vydáno na ⌘ádost stavebního ú adu, dolo⌘enou situací a vyjád ením a podmínkami t⌦⌘ební organizace, za kter⇣ch lze v hranicích CHLÚ z izovat stavby a za ízení, které nesouvisí s dob⇣váním. Správou CHLÚ Dubí byla pov⌦ ena organizace Palivov⇣ kombinát Ústí, státní podnik. Sesuvná území, lomy (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres) Sesuvná území (dle Geofondu R) do území zasahují pouze okrajov⌦ - západní hranice katastru zasahuje blokov⇣ posuv - potenciální . 1182 (⌅vermov). P i severov⇣chodní hranici katastru je registrován blokov⇣ posuv . 1181 (Ol any) - ten ji⌘ nezasahuje do e eného území. Rozvojové zám⌦ry do vymezen⇣ch sesuvn⇣ch území nezasahují. Dle studie “Ovlivn⌦ní katastrálního území Cvr ovice hornickou inností” (GSP s.r.o., Ostrava 10/2000) je skute n⇣ rozsah potenciáln⌦ sesuvn⇣ch území podstatn⌦ v⌦t í: Str⌘ovit⇣ svah nad T⇣neck⇣m potokem je nestabilní, ohro⌘en sesuvy. ást, kde byl vysypán odval d✏lní hlu iny, je ohro⌘ena mo⌘ností ujetí p evis✏ i vlastního odvalového materiálu (viz. v⇣ e). Od zlomu svahu k jihu je v rámci studie navr⌘eno ochranné bezpe nostní pásmo 50 m. Severov⇣chodn⌦ od zástavby obce Cvr ovice se nacházejí dva b⇣valé lomy kamene. Hornina probíhá postupn⇣m zv⌦tráváním a svahy jsou ohro⌘eny následn⇣m sesuvem. V rámci studie je navr⌘eno ochranné pásmo (bezpe nostní). Rozvoj v t⌦chto polohách není navrhován. Sesuvná území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry ve smyslu § 13 zákona .62/1988 Sb. v platném zn⌦ní. V t⌦chto územích nesmí b⇣t realizována ⌘ádná zástavba, ani nová vedení sítí technické infrastruktury. Poddolovaná území Dle registru poddolovan⇣ch území (Geofond R) se v k.ú. obce Cvr ovice nacházejí poddolovaná území .1936 Kladno, .1946 Dubí u Kladna, . 1954 Cvr ovice a .1981 Brand⇣sek - Michal. Poddolovaná území pokr⇣vají celé katastrální území obce (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres). Plochy poddolovan⇣ch území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rskogeologick⇣mi pom⌦ry ve smyslu § 13 zákona .62/1988 Sb. v platném zn⌦ní. Stavební innost na území dot eném d✏lní inností (dob⇣vky erného uhlí) a v blízkosti star⇣ch d✏lních d⌦l lze provád⌦t pouze na základ⌦ vyjád ení sou asného správce d✏lních d⌦l, kter⇣ na základ⌦ podrobného pr✏zkumu m✏⌘e stanovit bezpe nostní pásma v okolí d✏lních d⌦l a rozsah p ípadné stavební uzáv⌦ry. Navrhované objekty v územích v dosahu ú ink✏ hlubinného dob⇣vání (poddolovan⇣ch územích) musí spl↵ovat po⌘adavky SN 73 0039 Navrhování objekt✏ na poddolovaném území. Zat íd⌦ní staveni t⌦ ve smyslu této normy (na základ⌦ ⌘ádosti) vypracuje t⌦⌘a , kter⇣ lo⌘isko spravuje. t.j. MD a.s. Kladenské doly, o.z. Libu ín. Dle studie “Ovlivn⌦ní katastrálního území Cvr ovice hornickou inností” (GSP s.r.o., Ostrava 10/2000) je skute n⇣ rozsah poddolovan⇣ch území podstatn⌦ men í. Pro zástavbu obce Cvr ovice byl v roce 1910 stanoven tzv. ochrann⇣ pilí obce, sou asné území zástavby není mimo malou západní ást poddolováno. Na poddolovaném území bylo vymezeno území ovlivn⌦né hornickou inností. Tímto územím prochází ada tektonick⇣ch zlomov⇣ch linií. Lze zde p edpokládat men í i zásadn⌦ ⌘ivé propadliny. D✏lní díla, propady V e eném území je dle Geofondu R evidováno sedm star⇣ch d✏lních d⌦l, jedno opu t⌦né d✏lní dílo a jeden propad. Evidovaná díla je nutno zabezpe it dle sou asné legislativy.✓ P ehled d✏lních d⌦l a propad✏ v k.ú.Cvr ovice (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres):

25


✓✓ ✓ ✓

-

554 staré d✏lní dílo jáma Julius; 829 staré d✏lní dílo Bo⌘í po⌘ehnání ( tola Julius); 827 staré d✏lní dílo t⌦⌘ní jáma Ferdinand; (Prago) 828 staré d✏lní dílo vodní jáma Ferdinand; 1148 staré d✏lní dílo jáma Marie-Antonie; 556 staré d✏lní dílo jáma Vítek; 826 staré d✏lní dílo jáma Václav I.; ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ 1152 opu t⌦né d✏lní dílo tola 1. máje; ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ 1282 propad; pozn.: V roce 2011 byl zlikvidován propad na pozemku 230/1 (orná p✏da), v poloze ji⌘n⌦ od areálu fotovoltaické elektrárny FVE.

Odvaly (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres) Na katastrálním území obce Cvr ovice se nachází n⌦kolik odval✏ d✏lní hlu iny - mezi Ferdinandkou a abárnou odval Ferdinand a ve Cvr ovicích odval Julius. Plochy odval✏ (resp. hald) obecn⌦ nejsou vhodné k zastav⌦ní. Odval dolu Ferdinand je sou ástí registrovaného v⇣znamného krajinného prvku "Trávníky, k oviny a b⇣valé sady v okolí osady abárna a halda Ferdinad". Okrajov⌦ se návrh dot⇣ká odvalu dolu Ferdinand mimo registrované VKP (cíp lokality Z7, krajiná ská úprava N5). Zám⌦r je reáln⇣ za podmínky podrobného geologického pr✏zkumu, kter⇣ stanoví konkrétní technické e ení pro zalo⌘ení staveb. Odval dolu Julius se nachází na obecním pozemku 179/1 ve Cvr ovicích, kde obec v⇣hledov⌦ zva⌘uje mo⌘nost stavby ob anské vybavenosti - lokalita Z6. Pozemek je zatí⌘en d ív⌦j í d✏lní inností (existence v⇣kopového materiálu z hloubení jámy Julius a z ejm⌦ i pozd⌦j í divoké skládkování). Zám⌦r je reáln⇣ za podmínky podrobného geologického pr✏zkumu staveni t⌦, kter⇣ stanoví konkrétní technické e ení pro zalo⌘ení staveb a vylou í se rizika mo⌘nosti samovznícení odvalového materiálu (dle vyjád ení Palivového kombinátu Ústí s.p., st edisko Kladenské doly, .j.2011/13398/PKÚ/KLA). Ochrana prost⌦edí, hygienická ochrana Cel⇣ okres Kladno je za azen mezi okresy vy⌘adující zvlá tní ochranu ovzdu í. V posledních letech se stav ovzdu í v d✏sledku redukce pr✏myslov⇣ch inností v kladenské aglomeraci v⇣razn⌦ zlep il. Zdroje zne i t⌦ní Na území obce Cvr ovice nejsou evidovány zvlá velké, velké ani st ední zdroje zne i ování. Plynofikací zájmového území byl v⇣razn⌦ omezen plo n⇣ zdroje zne i t⌦ní ovzdu í, kter⇣mi jsou p edev ím domácnosti ve v ech venkovsk⇣ch sídlech v✓území. V minimálním rozsahu je zastoupeno spalování tuh⇣ch paliv v lokálních topeni tích (t⇣ká se zejména osad abárna a Ferdinandka - zde z ekonomického hlediska nejsou p edpoklady pro plo nou plynofikaci). P ízemní zne i t⌦ní je rovn⌦⌘ zvy ováno automobilovou dopravou, jednak emisemi v⇣fukov⇣ch plyn✏, jednak pra ností. Pro hodnocení t⌦chto zdroj✏ nejsou k✓dispozici konkrétní údaje. Biologické zne i t⌦ní ovzdu í je dosud okrajov⌦ sledovanou problematikou v komplexu ⌘ivotního prost edí. Zp✏sobují ho alergenní látky biologického p✏vodu tvo ící tzv. aeroplankton, kter⇣ je sou ástí vzdu ného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, rozto i, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické zne i t⌦ní ovzdu í je p✏vodcem vzniku stále rostoucích alergick⇣ch onemocn⌦ní, a to zejména u d⌦tské populace. Zne i t⌦ní ovzdu í, nap . pylov⇣mi zrny, se projevuje prakticky v celém vegeta ním období a úzce souvisí s vyu⌘itím území, s roz i ováním plevel✏ a ruderálních spole enstev, zavle en⇣ch rostlinn⇣ch druh✏ apod. Mezi aeroalergeny pat í mnohé z d evin b⌦⌘n⌦ rostoucích v e eném území (nap . bez ern⇣, ol e, b íza, javory) a dále p edev ím r✏zné druhy plevel✏ a ruderál✏ (trávy v ech druh✏, rumi tní rostliny, jako nap . merlíkovité, okoli naté, pely↵ky, ovíky, kop ivy, jitrocel atd.). Nej ast⌦j í plochy s✓v⇣skytem alergenních rostlin jsou: neudr⌘ované plochy na okrajích zástavby, u neudr⌘ovan⇣ch staveb, na zbo eni tích, okraje polních cest a silnic, plochy divok⇣ch skládek, star⇣ch zát⌦⌘í apod. Likvidace t⌦chto ploch v✓území je povinností majitel✏ a u⌘ivatel✏ pozemk✏ a m⌦la by b⇣t d✏sledn⌦ po⌘adována. Ochrana zdraví p ed ú inky hluku a vibrace Automobilová doprava na silni ních komunikacích v zastav⌦ném území (silnice III. t ídy) nep edstavuje v⇣razn⇣ problém - viz. tabulka intenzit dopravy v kapitole Doprava. Rovn⌦⌘ doprava po ⌘eleznici není pro Cvr ovice z hlediska hlukové zát⌦⌘e problémová. Areály v⇣roby nejsou potenciálním zdrojem hluku s v⇣jimkou t⌦ch obytn⇣ch ástí sídla, které jsou s nimi v p ímém kontaktu. Hlavní vjezdy a v⇣jezdy z areál✏ jsou orientovány na pr✏jezdní úseky silnic. V rámci regulativ✏ je pro plochy v⇣roby a skladování - lehk⇣ pr✏mysl (VL) stanoven po⌘adavek, ⌘e negativní ú inky a vlivy umis ovan⇣ch staveb a za ízení nesmí naru ovat provoz a u⌘ívání staveb a za ízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad p ípustnou míru, danou obecn⌦ platn⇣mi p edpisy. Územním plánem jsou navr⌘eny zejména plochy pro bydlení, ve ejnou ob anskou vybavenost, drobné podnikání a dal í vyu⌘ití, a to do klidn⇣ch poloh, mimo pr✏jezdní silni ní tah a v⇣robní areály (p evá⌘n⌦ v návaznosti na novodobou obytnou zástavbu).

26


Radonové riziko Z hlediska radonového nebezpe í je zájmové území p evá⌘n⌦ v nízké i p echodné kategorii indexu geologického podlo⌘í. St ední kategorie radonového indexu je v p eva⌘ující mí e sledována v rámci zastav⌦ného území osad (zejména abárna). V e eném území bude mo⌘né p i vybran⇣ch stavebních innostech vy⌘adovat provedení radonového pr✏zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky . 307/2002 Sb., o radia ní ochran⌦, v platném zn⌦ní). Pásma hygienické ochrany staveb V severní okrajové poloze katastru se nachází ve ejné poh ebi t⌦ s ochrann⇣m 100 m pásmem. Rozvojové lokality toto OP respektují. 3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⌘ití území omezují, vylu ují, p ípadn⌦ podmi↵ují umís ování staveb, vyu⌘ití území a opat ení v území. Podrobn⌦ji jsou popsány v jednotliv⇣ch díl ích kapitolách. Limity jsou graficky vyjád eny na koordina ním v⇣krese. Limity vyu ití území stávající Ochrana památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): V e eném území je evidována a zapsána do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní) kulturní památka - 20237/2-476 kaple se zvoni kou. Ochrana p írody a krajiny (dle zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní): V e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán⌦ny v⇣znamné krajinné prvky ze zákona. V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky je, v p ípad⌦ e eného území vodní tok T⇣neck⇣ potok spole n⌦ s ástí údolní nivy, lesy (dle ustanovení §3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní). V e eném území je registrován jeden v⇣znamn⇣ krajinn⇣ prvek podle § 6 odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏: „Trávníky, k oviny a b⇣valé sady v✓okolí osady abárna a halda Ferdinand“ (rozhodnutí O⌥P Magistrátu m⌦sta Kladna .j. O⌥P/6861/11-2 ze dne 6.6.2012). Ochrana lesa (dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn⌦ní): Dle §14, odst. 2, je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Lesy v územním obvodu obce Cvr ovice pat í p evá⌘n⌦ do kategorie les✏ zvlá tního ur ení, ojedin⌦le do kategorie les✏ hospodá sk⇣ch. Ochrana podzemních a povrchov⇣ch vod (dle zák. . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn⌦ní): Správci vodních tok✏ mohou p i v⇣konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn⌦ nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk✏, u⌘ívat pozemk✏ sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) do 6 (8) m od b ehové áry pro ú ely jejich údr⌘by a zaji t⌦ní provozu. Ochrana nerostného bohatství (dle zákona . 44/1988 (horní zákon) a jeho novel). ⇤e ené území obce Cvr ovice le⌘í v chrán⌦ném lo⌘iskovém území Dubí 07320000, severozápadní ást e eného území dále zasahuje CHLÚ ⌅vermov 07290000. Do v⇣chodního okraje e eného území (mimo zástavbu) zasahuje lo⌘isko erného uhlí B 3073200 - Dubí 307320004. Ochrana dopravní infrastruktury - leti Ve vlastním e eném území se uplat↵ují zájmy letecké dopravy (ochranná pásma) z mezinárodního leti t⌦ Václava Havla Praha a to OP vzletového a p istávacího prostoru (západní ást katastru) a OP ku⌘elové plochy (jihov⇣chodní okrajová ást e eného území). Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo silnice III. t ídy (mimo souvisle zastav⌦ná území) je 15 m od osy vozovky. Ochrana dopravní infrastruktury - drah (v souladu se zákonem . 266/94 Sb., o drahách, v platném zn⌦ní ): Ochranné pásmo regionální dráhy vedené po obou stranách trat⌦ ve vzdálenosti 60 metr✏ od krajní koleje, nejmén⌦ v ak 30 metr✏ od hranic obvodu dráhy. Ochrana staveb - ve ejná poh ebi t⌦ (dle zákona . 256/2001, o poh ebnictví, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo ve ejného poh ebi t⌦ se z izuje v í i nejmén⌦ 100 m. Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ad✏ a kanaliza ních stok (dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn⌦ní):

27


OP ad✏ a stok do pr✏m⌦ru 500 mm v etn⌦ iní 1,5 m na ka⌘dou stranu od vn⌦j ího líce potrubí i stoky. Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⇣ zákon, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ iní 7 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏, ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn⌦ je 1 m (po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto⌘árové s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ nízkého nap⌦tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo elektrické stanice kompaktní a zd⌦né s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ NN je 2 m od stanice. Pozn.: Takto definovaná pásma se vztahují pouze na nová za ízení, nebo v § 98 zákona . 458/2000, v platném zn⌦ní, se uvádí, ⌘e ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních p edpis✏ se nem⌦ní po nabytí ú innosti zákona. Proto jsou ve v⇣kresech vyzna ena, u star ích za ízení, ochranná pásma d íve uplatn⌦ná: pro nadzemní vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ ochranné pásmo 10 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏. Vymezení ochranného pásma v⇣robny elekt iny stanoví § 46 odst. 7 energetického zákona. Podle § 46 odst. 7 energetického zákona je ochranné pásmo v⇣robny elekt iny vymezeno svisl⇣mi rovinami veden⇣mi ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vn⌦j ího líce obvodového plá t⌦ v⇣robny elekt iny. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⇣ zákon, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo plynovod✏ a technologick⇣ch objekt✏ je 4 m na v echny strany od p✏dorysu.

vedení.

Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona . 151/2000 Sb.): Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5 m po stranách krajního

Obrana státu Dle podklad✏ VUSS Praha se e ené území nachází v✓zájmovém území A R dle zákona . 183/2006 Sb., §175. Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území) -

zp✏sob vyu⌘ití území: plochy ob anského vybavení (ve ejné slu⌘by) plochy církevních staveb a ve ejného poh ebi t⌦ plochy ve ejné zelen⌦ plochy v⇣roby a skladování plochy technické infrastruktury

-

plochy zem⌦d⌦lského p✏dního fondu (ZPF): orná p✏da TTP (trvalé travní porosty) zahrady zem⌦d⌦lské p✏dy ve I. a II. stupni p ednosti v ochran⌦ ZPF sou ást vymezen⇣ch zraniteln⇣ch oblastí, p✏dy ohro⌘ené v⌦trnou erozí pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa (PUPFL)

-

in⌘en⇣rsko-geologické vlivy: poddolované celé katastrální území, existence d✏lních d⌦l (po d ív⌦j í hornické innosti) i v zastav⌦ném území, propadliny (dodnes ⌘ivé), odvaly d✏lní hlu iny, b⇣valé lomy, potenciální sesuvná území.

-

kulturn⌦-historické bohatství: Architektonicky v⇣znamné stavby, drobné památky, abárna je místem v⇣znamné události v novodob⇣ch d⌦jinách, Území obce Cvr ovice je územím s archeologick⇣mi nálezy.

-

doprava: zastávky autobusové dopravy, cykloturistické trasy, nau né trasy.

28


-

technická vybavenost: vodojem.

4)

Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Jednotlivé plochy funk ního vyu⌘ití jsou navr⌘eny v souladu s Vyhlá kou . 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území. Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití v sídle, v etn⌦ stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm⌦ny v jejich vyu⌘ití. Plochy jsou len⌦ny podle charakteru vyu⌘ití, limitujících jev✏ a prostorového obrazu sídla na: Plochy smí ené obytné - venkovské (SV) Plochy bydlení v rodinn⇣ch domech - venkovské (BV) Plochy bydlení - v bytov⇣ch domech (BH) Plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV) Plochy ob anského vybavení - sport (OS) Plochy ob anského vybavení - h bitovy (OH) Plochy v⇣roby a skladování - lehk⇣ pr✏mysl (VL) Plochy v⇣roby a skladování - v⇣roba energie (VE) Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN) Plochy ve ejn⇣ch prostranství - ve ejná zele↵ (ZV) Plochy ve ejn⇣ch prostranství (PV) Plochy technické infrastruktury - in⌘en⇣rské sít⌦ (TI) Plochy dopravní infrastruktury - silni ní doprava (DS) Plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace (DS.1) Plochy dopravní infrastruktury - dráhy (DZ). Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití v krajin⌦, v etn⌦ stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm⌦ny v jejich vyu⌘ití. Plochy jsou len⌦ny podle charakteru vyu⌘ití, limitujících jev✏ a prostorového obrazu sídla na: (NZ) plochy zem⌦d⌦lské (NL) plochy lesní (NP) plochy p írodní (NS.x) plochy smí ené nezastav⌦ného území P ijatelné formy vyu⌘ití jsou vyzna eny p íslu n⇣m indexem, jsou dány regulativy a musí b⇣t v⌘dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⇣ch funkcí: p - p írodní, v - vodohospodá ská, z zem⌦d⌦lská, l - lesní, o - ochranná/izola ní/protierozní, r - rekrea ní, kh – kulturn⌦ historická. Územním plánem je navr⌘en jin⇣ druh plochy, ne⌘ je uvedeno v § 4 a⌘ § 19 vyhlá ky . 501/2006 Sb.: Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN) Vymezením t⌦chto ploch budou zaji t⌦ny podmínky pro ochranu sídelní zelen⌦ související s obytn⇣m územím p ed zástavbou. - plochy pro zástavbu nevhodné. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zelen⌦ v okrajov⇣ch polohách sídla s v⇣razn⌦ p írodním charakterem. Odch⇣lení od vyhlá kové velikosti plochy s✓rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití (plochy men í ne⌘ 2000 m2 ) bylo pou⌘ito p i vymezování ploch s v⇣znamn⇣m vyu⌘itím limitního charakteru (nap . plochy ve ejné zelen⌦, plochy ob anské vybavenosti ve ejného charakteru, plochy ve ejného prostranství, plochy technické infrastruktury apod.). 5)

Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick ch podmínek Klimatick⇣ region: kód 1 symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd⌦p. such⇣ch veg. období vláhová jistota pr✏m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá⌘ek (mm)

T1 tepl⇣, such⇣ 2600 - 2800 40 - 60 0-2 8-9 <500

Charakteristika hydrologick ch podmínek ⇤e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Cvr ovice zasahují dv⌦ díl í povodí: 1-12-02-033 povodí T⇣neckého potoka 1-12-02-031 povodí D etovického potoka Hlavním recipientem území je T⇣neck⇣ potok (drobn⇣ vodní tok), kter⇣ vytvá í p irozenou hranici západní ásti e eného území. Vlastní e ené území v ak nezasahuje.

29


Charakteristika zem d lské v roby Podíl zem⌦d⌦lské p✏dy v e eném území (celkem 248,5272 ha) iní 76,23 %. P ehled zastoupení druhu zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏ v katastrálním území dle údaj✏ KN: orná p.(ha) zahrady(ha) ov. sady(ha) travní porosty (ha) celkem(ha) 172,7902 11,0704 1,3911 4,2091 189,4608 kat. území Cvr ovice území.

zorn⌦ní ZPF % 91,2

zem⌦d⌦lská v⇣robní oblast ⇤2 - ⇤epa ská 2

Plochy zem⌦d⌦lského p✏dního fondu se nacházejí p evá⌘n⌦ v ji⌘ní a v⇣chodní ásti e eného

Plocha b⇣valého zem⌦d⌦lského areálu na ji⌘ním okraji obce je v sou asné dob⌦ vyu⌘ívaná pro pot eby v⇣roby elektrické energie - fotovoltaická elektrárna. Ornou p✏du v p evá⌘né ásti katastrálního území obhospoda uje zem⌦d⌦lsk⇣ podnik Penta D etovice. Produk ní potenciál p✏d V e eném území se vyskytují jak p✏dy bonitn⌦ nejcenn⌦j í s nadpr✏m⌦rnou produk ní schopností tj. p✏dy I. a II. t ídy ochrany (ve v⇣chodní okrajové poloze sm⌦rem k Brand⇣sku), tak p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (p evá⌘n⌦ IV. a V. t ídy ochrany). Tyto mén⌦ kvalitní p✏dy p eva⌘ují. Investice do p✏dy Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu nejsou provedeny plo né meliorace - drená⌘e ani dal í investice do p✏dy (nap . závlahy). 01✓ 08✓

19✓ 30✓ 31✓ 37✓

71✓

00 01 04 10 11 16 51

-

Hlavní p✏dní jednotka: ernozem⌦ modální, ernozem⌦ karbonátové, na spra ích nebo karpatském fly i, p✏dy st edn⌦ t⌦⌘ké, bez skeletu, velmi hluboké, p evá⌘n⌦ s p ízniv⇣m vodním re⌘imem ernozem⌦ modální a ernozem⌦ pelické, hn⌦dozem⌦, luvizem⌦, pop ípad⌦ i kambizem⌦ luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci p echodného horizontu nebo substrátu na plo e v⌦t í ne⌘ 50 %, na spra ích, spra ov⇣ch a svahov⇣ch hlínách, st edn⌦ t⌦⌘ké i t⌦⌘ í, p evá⌘n⌦ bez skeletu a ve vy í sklonitosti Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrd⇣ch slínovcích nebo vápnit⇣ch svahov⇣ch hlínách, st edn⌦ t⌦⌘ké a⌘ t⌦⌘ké, slab⌦ a⌘ st edn⌦ skeletovité, s dobr⇣m vláhov⇣m re⌘imem a⌘ krátkodob⌦ p evlh ené Kambizem⌦ eubazické a⌘ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, fly , st edn⌦ t⌦⌘ké leh í, a⌘ st edn⌦ skeletovité, vláhov⌦ p íznivé a⌘ su í Kambizem⌦ modální a⌘ arenické, eubazické a⌘ mezobazické na sedimentárních, mineráln⌦ chud⇣ch substrátech - pískovce, k ídové opuky, permokarbon, v⌘dy v ak lehké, bez skeletu a⌘ st edn⌦ skeletovité, málo vododr⌘né, v⇣su né Kambizem⌦ litické, kambizem⌦ modální, kambizem⌦ rankerové a rankery modální na pevn⇣ch substrátech bez rozli ení, v podorni í od 30 cm siln⌦ skeletovité nebo s pevnou horninou, slab⌦ a⌘ st edn⌦ skeletovité, v ornici st edn⌦ t⌦⌘ké leh í a⌘ lehké, p evá⌘n⌦ v⇣su né, závislé na srá⌘kách Gleje fluvické, fluvizem⌦ glejové, stejn⇣ch vlastností jako HPJ 70, av ak v⇣razn⌦ vlh í p i terasov⇣ch ástech úzk⇣ch niv Kombina ní íslo: rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - bez skeletu hluboké rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité - hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost st edn⌦ hluboké a⌘ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - bez skeletu - hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost - m⌦lké st ední svah mírn⌦ a⌘ st edn⌦ ohro⌘en⇣ vodní erozí - severní expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité - hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké Eroze, rizika v území V e eném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), tyto ani nejsou zahájeny (únor 2014). ⇤e ené území je dle Na ízení vlády . 500/2001 Sb. za azeno do zraniteln⇣ch oblastí. V území se siln⌦ projevuje v⌦trná eroze. V⌦trnou erozí je ohro⌘ena zejména náhorní plo ina v okolí Ferdinandky.

30


p⌃dy ohro ené v⇥trnou erozí

p⌃dy ohro ené vodní erozí

Vodní erozí jsou ohro⌘eny sva⌘ité pozemky v severní ásti katastru. V této ásti je nezbytné na plochách ZPF protierozní - p✏doochranná opat ení (meze, pr✏lehy apod.). Dále viz. text na stran⌦ 24. Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v e eném území je uveden stupe↵ p ednosti v ochran⌦ dle vyhlá ky . 48/2011 Sb.: BPEJ I. t ídy ochrany: 1.01.00 BPEJ II. t ídy ochrany: 1.01.10 1.08.10 BPEJ III. t ídy ochrany: 1.19.01 BPEJ IV. t ídy ochrany: 1.30.11 1.30.01 1.19.04 1.19.11 BPEJ V. t ídy ochrany: 1.31.01 1.31.51 1.71.01 1.31.11 1.37.16 Ceny ZPF Vyhlá ka . 427/2009 Sb. v aktuálním zn⌦ní, kterou se stanoví seznam katastrálních území s p i azen⇣mi pr✏m⌦rn⇣mi základními cenami zem⌦d⌦lsk⇣ch p✏d odvozen⇣mi z BPEJ uvádí pro e ené území tyto hodnoty cen p✏dy pro rok 2014: k. ú. Cvr ovice (okres Kladno) .... 7,42 K /m2. 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Pro lokality v e eném území je provedeno zd✏vodn⌦ní a vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledk✏ navrhovaného e ení na ZPF. Návrh p edpokládá umíst⌦ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav⌦ného území obce. Z hlediska mo⌘nosti napln⌦ní rozvojov⇣ch pot eb obce je navr⌘ené e ení pokládáno za nejlep í s p ihlédnutím k tomu, ⌘e dal í mo⌘ná území pro rozvoj jsou siln⌦ ovlivn⌦na limity vyu⌘ití území, morfologií terénu, pop . v nich nejsou podmínky pro efektivní zaji t⌦ní dopravní i technické obsluhy. Návrhem nejsou dot eny p✏dy nejvy í bonitní kvality. Návrhem e ení není naru ena sí ú elov⇣ch komunikací zaji ující obsluhu zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏, je zachován p ístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p íslu nému díl ímu povodí k ovlivn⌦ní hydrologick⇣ch a odtokov⇣ch pom⌦r✏ v území (nap .: p evodem de ov⇣ch vod z jednoho díl ího povodí do druhého). 1) 2) 3)

Na lokality ozna ené * ji⌘ byl v rámci p edchozí územn⌦ plánovací dokumentace vydán souhlas se záborem ZPF. Lokality ozna ené ** byly v p edchozím ÚPO vedeny jako územní rezervy. Zkratky pro funk ní vyu⌘ití ploch: plochy smí ené obytné - venkovské (SV) plochy bydlení - rodinné domy venkovské (BV) plochy ve ejn⇣ch prostranství (PV) plochy ob anského vybavení - sport (OS) plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV)

31


V následující tabulce jsou vyhodnoceny d✏sledky e ení na ZPF zastavitelné a plochy p estavby: Zastavitelné plochy (Z)

ozna ení

celková plocha

PUPFL

ZPF

(ha)

stupe⇤ p⌅ednosti

BPEJ

(ha)

orná p⌃da

zahrady a sady

TTP

z toho plochy plo⇧n⌥ch meliorací

(ha)

(ha)

(ha)

(ha)

funk ní vyu ití

v⌥m⇥ra ZPF dle funk ního vyu ití

zastav⇥ná plocha

(ha)

(odhad v ha)

Z1*

0,1500

-

0,1500

13011

4

0,1500

-

-

-

BV

0,1500

0,0400

Z2*

0,3135

-

0,3135

13111

5

0,3135

-

-

-

BV

0,3135

0,0600

Z3**

1,9200

-

1,9200

11901

3

1,9200

-

-

-

BV

1,9200

0,3500

Z4*

0,2985

-

0,2985

11901

3

0,2985

-

-

-

BV

0,2985

0,0600

Z5*

0,8300

-

0,8300

11911

4

0,8300

-

-

-

BV; PV

0,6500;0, 1800

0,1200

Z6

0,8882

-

0,8882

11911;137 16

4;5

0,8882

-

-

-

OV;PV

0,8682; 0,0200

0,1500

Z7

0,3900

-

-

-

-

-

-

-

-

BV; PV

-

0,0300

Z8

0,1284

-

0,1284

11901

3

0,1284

-

-

-

SV

0,1284

0,0250

Z9

0,3000

-

0,3000

13101

5

0,3000

-

-

-

OS

0,3000

0,0300

Z10

0,2800

-

-

-

-

-

-

-

-

SV

-

0,0400

celkem

5,4986

4,8286

-

-

-

4,8286

0,9050

P⌅estavbové plochy (P) ozna ení

celková plocha

PUPFL

ZPF

(ha)

zahrady a sady

TTP

z toho plochy plo⇧n⌥ch meliorací

(ha)

(ha)

(ha)

(ha)

funk ní vyu ití

v⌥m⇥ra ZPF dle funk ního vyu ití

zastav⇥ná plocha

(ha)

(odhad v ha)

0,1947

-

0,1947

13716

5

0,1947

-

-

-

BV

0,1947

0,0500

P2*

0,4272

-

0,4272

13716

5

0,4272

-

-

-

BV

0,4272

0,1000

3;4

-

0,0360

-

-

PV

0,0360

-

3

0,0210

0,0200

-

-

PV

0,0410

0,6429

0,0560

0,0000

0,0360

0,0360

P4

0,0410

0,0410

11901

celkem

0,6989

0,6989

N3

orná p⌃da

P1* P3

N2

stupe⇤ p⌅ednosti

(ha)

11901;119 11

N1

6)

BPEJ

-

0,1500

V nezastav⌦ném území jsou navr⌘eny krajiná ské úpravy na pozemcích ZPF: extenzivní vyu⌘ití zem⌦d⌦lské p✏dy s ochrannou funkcí – navr⌘en pás zelen⌦ na orné p✏d⌦ mezi rozvojovou lokalitou Z3 a plochami p írodního charakteru; doporu eno zalo⌘ení TTP, pop . ovocného sadu s travnat⇣m podrostem. Tato úprava nebude vy⌘adovat vyn⌦tí ZPF. zalo⌘ení pásu zelen⌦ s p írodní a ochrannou funkcí; navr⌘eno je vytvo ení izola ního pásu zelen⌦ po obvodu zastav⌦ného a zastavitelného území (Z4). Eventuální vyn⌦tí ze ZPF bude o rozloze 0,66 ha, BPEJ 11901. obnova historické cesty v lokalit⌦ Pod Stránicí ve sm⌦ru Cvr ovice – ⌘el.st. Brand⇣sek; parc. . 145/9, k.ú. Cvr ovice. Sou ástí budou vegeta ní úpravy - v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏). Tato úprava nebude vy⌘adovat vyn⌦tí ZPF. Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL

V↵eobecné údaje o lesích v ⌦e↵eném území Lesní pozemky vypl↵ují sva⌘it⇣ jihozápadní cíp kat. území (území ohro⌘ené sesuvy) a navazují na rozsáhlej í lesní komplex (k.ú. Vrapice, Dubí) kter⇣ vytvá í ji⌘ní hranici e eného území. Lesnatost v e eném území je pouze 3,05% (7,5804 ha celkem). P írodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobn⇣mi r✏stov⇣mi podmínkami pro les. Lesy v e eném území spadají do p írodní lesní oblasti 9 (rakovnicko - kladenská pahorkatina). V echny lesy v územním obvodu obce Cvr ovice spadají pod LHC Ni⌘bor (lesní správa Ni⌘bor). Lesy v e eném území mají zpracovány lesní hospodá ské plány s platností 10 let (od 1.1.2008 do 31.12.2017). Lesy v územním obvodu obce Cvr ovice pat í p evá⌘n⌦ do kategorie les✏ zvlá tního ur ení, ojedin⌦le do kategorie les✏ hospodá sk⇣ch. V e eném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích, bez jejich odn⌦tí pln⌦ní funkcí lesa (pomocí institutu odlesn⌦ní), podle d íve platn⇣ch p edpis✏. Územním plánem nejsou a nadále nebudou navr⌘eny pozemky ur ené k zalesn⌦ní. Dle §14, odst.2, zák. .289/1995Sb., je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Navrhovaná opat⌦ení Územním plánem není navr⌘ena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa. Na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa není navr⌘ena t⌦⌘ba nerost✏. Zábory 32


pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa nejsou navr⌘eny. ást pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa je navr⌘ena jako sou ást vymezeného ÚSES. Rozvoj pro v⇣stavbu je mimo hranici 50 m od kraje lesa. Návrhem funk ních regulativ✏ je v n⌦kter⇣ch p ípadech umo⌘n⌦no zales↵ování vhodn⇣ch pozemk✏ nap . navazujících na kompaktní porosty PUPFL. 7)

Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany

Po adavky obrany státu Dle podklad✏ VUSS Praha se celé e ené území nachází v✓zájmovém území A R dle zákona . 183/2006 Sb., §175 (jev 103- letecká stavba v etn⌦ OP). Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⌘dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Po adavky po ární ochrany P i v ech innostech v obci je t eba dbát na trvalou pou⌘itelnost zdroj✏ vody pro ha ení po⌘ár✏ a nesmí b⇣t naru ena funkce objekt✏ po⌘ární ochrany nebo po⌘árn⌦ bezpe nostních za ízení. P i realizaci jednotliv⇣ch staveb je t eba vycházet z platn⇣ch p edpis✏ a p edkládat po⌘árn⌦ bezpe nostní e ení, plnit po⌘adavky na po⌘ární ochranu a p i umis ování staveb plnit po⌘adavky vypl⇣vající z platn⇣ch zákon✏, provád⌦cích p edpis✏ a norem. Navr⌘ené zastavitelné plochy jsou dopravn⌦ p ístupné ze stávajícího systému dopravní obsluhy. Nejv⌦t í navr⌘ená zastavitelná plocha skupinové v⇣stavby Z3 je podmín⌦na prov⌦ it územní studií, která navrhne konkrétní dopravní obslu⌘nost jednotliv⇣ch stavebních pozemk✏. P i návrhu p ístupov⇣ch komunikací k objekt✏m a stavbám musí b⇣t dodr⌘ena vyhlá ka 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. Po⌘ární ochrana je zaji t⌦na v⇣jezdem Hasi ského záchranného sboru Kladno, p ípadn⌦ sbory dobrovoln⇣ch hasi ✏ z okolních sídel. Jako ohla ovny po⌘ár✏ slou⌘í ve ejné telefonní automaty instalované na ve ejn⇣ch prostranstvích. Pot eba po⌘ární vody je v sou asné dob⌦ kryta hydranty osazen⇣mi na ve ejném vodovodu. Zdroje vody pro po⌘ární ú ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. Navr⌘ené ady ve ejného vodovodu budou pro ú ely zásobování po⌘ární vodou e eny v souladu s SN 73 0873 (t. j. budou dodr⌘eny hodnoty nejmen í dimenze potrubí, budou v dostate n⇣ch vzdálenostech instalovány hydranty ap.). P ístupové komunikace pro po⌘ární techniku jsou toto⌘né se stávajícími a navr⌘en⇣mi komunikacemi v této hierarchii: silnice III. t ídy, místní komunikace, p ístupové komunikace. P ípadn⇣ zásah po⌘ár. jednotek bude provediteln⇣ mimo OP nadzemních energ. vedení. Po adavky civilní ochrany Obec Cvr ovice má zpracovan⇣ krizov⇣ plán. Obec nele⌘í v záplavové oblasti, pro místní recipient (T⇣neck⇣ potok) nejsou stanovena záplavová území. Území ohro⌘ená sesuvy, bezpe nostní pásma t⌦chto území a d✏lních d⌦l a dal í vlivy d ív⌦j í hornické innosti jsou popsány v textové ásti od✏vodn⌦ní. V e eném území nejsou známy situace, p i kter⇣ch by bylo nutné chránit území p ed pr✏chodem pr✏lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu e eného území se nenacházejí za ízení jaderná, i dal í vy⌘adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Zájmová území a prostory, které by byly dot eny po⌘adavky civilní ochrany se v e eném území nenacházejí. Pro vyrozum⌦ní obyvatelstva slou⌘í místní rozhlas s dostate nou sly itelností v celé obci (v etn⌦ osad Ferdinandka a abárna). V obci není instalována siréna. V⇣hledov⌦ je zva⌘ováno její umíst⌦ní v rámci objektu obecního ú adu. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v d✏sledku mimo ádné události mohou b⇣t jako improvizované úkryty (slou⌘ící ke sní⌘ení destruk ních, radioaktivních, toxick⇣ch a infek ních ú ink✏ soudob⇣ch zbraní) vyu⌘ívány vhodné ásti stavebních objekt✏. Na území obce není skladován materiál civilní ochrany. V objektu Obecního ú adu a mate ské koly (v etn⌦ sportovní plochy) jsou prostory vyu⌘itelné jako sklad prost edk✏ CO a humanitární pomoci (v etn⌦ provizorního ubytování a stravování). P i evakuaci obyvatelstva v obci je vyu⌘itelné provizorní ubytování v za ízeních obce. Pro pot eby plo né evakuace bude obec postupovat v sou innosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cestou pro vyvezení a uskladn⌦ní nebezpe n⇣ch látek mimo zastav⌦ná území je silnice III. t ídy. Pro záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran⌦ní nebo sní⌘ení kodliv⇣ch ú ink✏ kontaminace, vznikl⇣ch p i mimo ádné události jsou vhodné zejména ásti za ízení v⇣roby se souvisl⇣mi zpevn⌦n⇣mi plochami, resp. s rampami pro údr⌘bu vozidel. V e eném území nejsou skladovány ⌘ádné nebezpe né látky v rozsahu vy⌘adujícím p ijetí opat ení. Na území obce se nachází h bitov ( ást), kter⇣ je v ak ve správ⌦ Obecního ú adu sousední obce Brand⇣sek. H bitov má dostate nou kapacitu i pro zaji t⌦ní bezodkladn⇣ch poh ebních slu⌘eb. V obci se nenachází ⌘ádn⇣ velkochov zví at, pro kter⇣ by bylo nutno stanovovat plochy pro shroma⌘ ování a likvidaci uhynul⇣ch zví at. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou a u⌘itkovou vodou a elektrickou energií: Pro zaji t⌦ní krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Lib⌦chov, Spomy l a Vra↵any. Zásobení pitnou vodou bude dopl↵ováno balenou vodou. Nouzové zásobování u⌘itkovou vodou bude zaji ováno z✓obecních studní, z✓domovních studní.

33


P i vyu⌘ívání zdroj✏ pro zásobení u⌘itkovou vodou se bude postupovat podle pokyn✏ územn⌦ p íslu ného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zaji t⌦no mobilními zdroji v sou innosti s orgány civilní ochrany.

34


B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP ...doplní po izovatel

2)

Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ⇤e ené území není sou ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou asn⌦ nele⌘í na rozvojové ose. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn⌦ plánovací dokumentaci vypl⇣vá po⌘adavek na prosazování priorit pro zaji t⌦ní udr⌘itelného rozvoje území: -

-

Ve ve ejném zájmu chránit a rozvíjet p írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⌦ urbanistického, architektonického a archeologického d⌦dictví. Zachovat ráz jedine né urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine né kulturní krajiny, které jsou v⇣razem identity území, jeho historie a tradice. Hospodárn⌦ vyu⌘ívat zastav⌦né území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území. Vytvá et územní podmínky pro zvy ování a udr⌘ování ekologické stability a k zaji t⌦ní ekologick⇣ch funkcí krajiny ve volné krajin⌦, pro ochranu krajinn⇣ch prvk✏ p írodního charakteru v zastav⌦n⇣ch územích a pro zvy ování a udr⌘ování rozmanitosti venkovské krajiny s ohledem na cílové charakteristiky krajiny.

Vyhodnocení: Území obce pat⇧í do rozvojové oblasti Praha OB1. Územn⇤ plánovací dokumentace respektuje úkoly pro územní plánování vypl vají pro tuto oblast Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené. Územním plánem je navr ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. Návrh územního plánu není v✓rozporu s✓PÚR R. Soulad se Zásadami územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) Nad azená ÚPD Zásady územního rozvoje (ZÚR) St edo eského kraje, které toto území up es↵ují, byly vydány zastupitelstvem St edo eského kraje dne 19. prosince 2011. Ze zásad územního rozvoje St edo eského kraje vypl⇣vají pro e ené území zejména tyto po⌘adavky: -

-

⇤e ené území se nachází v rozvojové oblasti OB1 Praha . Návrh územního plánu bude respektovat tyto stávající a plánované limity ze ZÚR: - stávající elektrorozvodnou soustavu - nadzemní el.vedení 110 kV, - navr⌘enou elektrorozvodnou soustavu - nadzemní el. vedení 400 kV (ve ejn⌦ prosp⌦ ná stavba VPS E01), jedná se o koridor mezinárodního a republikového v⇣znamu v oblasti elektroenergetiky - vedení 400 kV TR V⇣ kov - TR ⇤eporyje (varianta A), - v⇣znamnou radioreléovou trasu (paprsek), - vodovodní p ivád⌦cí a zásobovací ady, - respektovat ochranná pásma leti t⌦ Václava Havla Praha, - respektovat ochranná pásma celostátní dráhy, Obec se nachází v krajin⌦ relativn⌦ vyvá⌘ené (N05). ZÚR stanovují tyto cíle pro územní plánování (t⇣ká se zejména e eného území): i) pro rozvoj bydlení sledovat mo⌘nosti transformace ploch v zastav⌦ném území sídel a vyu⌘ití dosud voln⇣ch ploch vymezen⇣ch v zastavitelném území v územních plánech obcí; n) respektovat prvky p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot území; o) chránit ve zv⇣ ené mí e pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvá et krajinu s cílem zv⇣ ení její estetické hodnoty a ekologické stability p ed nekoordinovanou v⇣stavbou. Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Cvr⇥ovice. Standardn⇤ se koridor vymezuje v ⌃í⇧i 600 m. Vzhledem k tomu, e koridor prochází mezi díl⇥ími zastav⇤n mi územími, je upravena jeho ⌃í⇧ka na 100 m. Tento zmen⌃en rozsah bude prov⇤⇧en s⌦dot⇥en mi orgány v⌦rámci spole⇥ného jednání.

-

ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: d) ov⌦ it rozsah zastaviteln⇣ch ploch v sídlech a stanovit sm⌦ry jejich vyu⌘ití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na mo⌘nosti rozvoje Vyhodnocení: Úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Cvr⇥ovice.

35


3)

Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování Územní plán Cvr ovice vytvá í p edpoklady pro v⇣stavbu a udr⌘iteln⇣ rozvoj území, spo ívající ve vyvá⌘eném vztahu podmínek pro p íznivé ⌘ivotní prost edí, pro hospodá sk⇣ rozvoj a pro soudr⌘nost obyvatel území. P i e ení územního plánu byly zohledn⌦ny jak ve ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. Územní plán chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn⌦ urbanistick⇣ch a architektonick⇣ch. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro ú elné vyu⌘ívání zastav⌦ného území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území a to zejména stávajících p írodních a kulturn⌦-historick⇣ch hodnot v krajin⌦ (souvisejících i s d ív⌦j ím hornick⇣m vyu⌘íváním). Územním plánem jsou vytvo eny podmínky pro p im⌦ en⇣ rozvoj venkovského bydlení zejména ve Cvr ovicích, smí eného - venkovského vyu⌘ití v místní ásti Ferdinandka, rozvoj ob anské vybavenosti ve ejného charakteru, dopravní a technické infrastruktury. Územním plánem jsou dány podmínky pro rekrea ní vyu⌘ívání krajinného rámce, preventivní ochranu ir ího území p ed erozí a nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry. 4)

Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis Návrh územního plánu pokud jde o obsah a formu dokumentace i postup jeho po izování je v✓souladu s po⌘adavky zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏, a jeho provád⌦cích p edpis✏ – vyhlá ky . 500/2006 Sb., o územn⌦ analytick⇣ch podkladech, územn⌦ plánovací dokumentaci a zp✏sobu evidence územn⌦ plánovací innosti. 5)

Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor P i po izování územního plánu uplatnily dot ené orgány stanoviska, která byla zapracována do návrhu a tak je návrh územního plánu v souladu s✓po⌘adavky zvlá tních právních p edpis✏ a se stanovisky dot en⇣ch orgán✏ podle zvlá tních právních p edpis✏. ...dále po izovatel 6)

Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí Vyhodnocení vliv✏ územního plánu na ⌘ivotní prost edí, které je sou ástí vyhodnocení vliv✏ na udr⌘iteln⇣ rozvoj území, nebylo zpracováno. Zadání neobsahovalo po⌘adavek na jeho zpracování. 7)

Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ .... vlo⌘í po izovatel

8)

Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no .... vlo⌘í po izovatel

9)

Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch

Demografick⇣ a stavební v⇣voj: V⇣vojovou adu po tu obyvatel lze rozd⌦lit do n⌦kolika základních etap. V období 1869 za átek I. sv⌦tové války je mo⌘no sledovat postupn⇣ nár✏st po tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád⌦ 20. století. V období mezivále ném populace ve Cvr ovicích roste s mezníkem v období p ed II. sv⌦tovou válkou. Povále né období se vyzna uje v⇣razn⇣m poklesem po tu obyvatel souvisejícím i s postupn⇣m útlumem d✏lní innosti (zejména por. 1945). V dekád⌦ devadesát⇣ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d ív⌦j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád⌦ se v ak naplnil o ekávan⇣ nár✏st po tu obyvatel související s kladn⇣m saldem migrace. Konkrétn⌦ se jedná o nár✏st o 26% (557<705)! Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni poloviny poloviny 70. let minulého století. Dle podklad✏ Obecního ú adu dnes ⌘ije v obci trvale 704 obyvatel, z toho ve Cvr ovicích 622, na Ferdinandce 41 obyvatel a na abárn⌦ 41 obyvatel. Z hlediska v⌦kové struktury je v obci zna n⇣ podíl po et obyvatel v produktivním v⌦ku, i do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu produktivního obyvatelstva v obci. Za posledních deset let se dle údaj✏ SÚ (srovnej 2001 a 2011) zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch dom✏ (145 na 224). Za posledních deset let (srovnej 2001 a 2011) se zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch byt✏ (163 na 254). Obec Cvr ovice má rozvojové perspektivy, co⌘ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v⌦t ích ekonomick⇣ch aktivit a pracovních p íle⌘itosti (Kladno, Slan⇣, Praha) i pom⌦rn⌦ kvalitním p írodním prost edím. Dal ím pozitivním rozvojov⇣m faktorem je i rozvoj v oblasti technické obsluhy. Z hlediska budoucího v⇣voje je nejd✏le⌘it⌦j ím r✏stov⇣m faktorem existence nabídky dostate ného po tu stavebních pozemk✏ s realizovanou dopravní a technickou infrastrukturou (za podmínky trhem akceptovatelné ceny). Budoucí rozvoj sídla je tedy dán zejména ekonomick⇣mi a majetkoprávními podmínkami, nikoli dynamikou popula ního pozitivního v⇣voje. Stávající plochy: plochy bydlení a smí ené obytné, bytové domy

pozn.1) pozn.2)

27 ha/704 obyvatel (cca 385 m2 na obyvatele)

Vymezené zastavitelné plochy a plochy p estaveb pro p eva⌘ující obytnou v⇣stavbu: Lokality ozna ené * ji⌘ byly ur eny pro v⇣stavbu v rámci p edchozí územn⌦ plánovací dokumentace. Lokality ozna ené ** byly v p edchozím ÚPO vedeny jako územní rezervy pro bydlení.

36


Zastavitelné plochy (Z)

ozna ení

celková plocha

zastav⇥ná plocha

(ha)

(odhad v ha)

Z1*

0,1500

0,0400

Z2*

0,3135

0,0600

Z3**

1,9200

0,3500

Z4*

0,2985

0,0600

Z5*

0,6500

0,1200

Z7

0,3000

0,0300

celkem

3,6320

0,6600

P⌅estavbové plochy (P) ozna ení

celková plocha

zastav⇥ná plocha

(ha)

(odhad v ha)

P1*

0,1947

0,0500

P2*

0,4272

0,1000

celkem

0,6219

0,1500

Vymezené zastavitelné plochy a plochy p estaveb po p eva⌘ující obytnou v⇣stavbu tvo í celkem 4,2 ha co⌘ je % nár✏st vzhledem k sou asnému stavu o cca 19%. Odhad po tu obyvatel a staveb v jednotliv⇣ch lokalitách rozvoje: Cvr ovice, Ferdinandka ozna ení plochy P1 P2 Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z7 celkem

po et obyvatel (odhad) 6 12 - 15 3-6 6-9 36 - 48 6-9 18 - 21 3-6 90 - 120

po et staveb pro bydlení min. - max. 2 4-5 1-2 2-3 12 - 16 2-3 6-7 1-2 30/40

Rezervy ve stávajícím zastav⌦ném území Cvr ovic - doposud nezastav⌦né proluky v plo n⇣ch rozvojov⇣ch lokalitách dle p✏vodního ÚPO Cvr ovice p edstavuji mo⌘nosti pro v⇣stavbu cca 10 rodinn⇣ch dom✏ (~ 30 obyvatel). V rámci celého zájmového území se jedná o v⇣hledov⇣ rozvoj pro cca 120 obyvatel co⌘ je % nár✏st vzhledem k po tu trvale ⌘ijícího obyvatelstva k roku 2012 (704) 17%. Zvolen⇣m zp✏sobem nedochází k✓neúm⌦rnému nav⇣ ení po tu obyvatel, neumo⌘↵uje se vytvá et plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatí⌘ení stávajícího ob anského vybavení (v etn⌦ vybavení v okolních sídlech, ani⌘ by na tento nár✏st územní plán nereagoval návrhem ploch ve ejné ob anské vybavenosti) nebo k nevhodn⇣m zásah✏m do dopravní a technické infrastruktury. 10)

V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení

Návrhem ÚP jsou ve smyslu zadání vymezeny pouze návrhy vy⌘adující spolupráci se sousední obcí Brand⇣sek ( e ení likvidace odpadních vod na abárn⌦, návrh cykloturistické trasy sm⌦ ované k ⌘st. Brand⇣sek). 11)

Rozhodnutí o námitkách v⌥etn samostatného od vodn ní (Bude dopln⌦no po projednání)

12)

Vyhodnocení p⌦ipomínek (Bude dopln⌦no po projednání)

37

Cvr ovice OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST. PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: CVR OVICE)

Recommend Documents