Školní vzd lávací program DDM Luha ovice

m d tí a mládeže Luha ovice,

ísp vková organizace

Masarykova 76, 763 26 Luha ovice

Školní vzd lávací program DDM Luha ovice Ve znaku máme klí , klí k zájmovému vzd lávání, alternativu nud .

Zpracovala Bc. Eva Tomalová, editelka DDM Luha ovice 1

m d tí a mládeže Luha ovice uskute uje zájmové vzd lávání podle tohoto Školního vzd lávacího programu. Intenzivn ji než v minulosti se zam uje na stále se m nící pot eby a p ání ú astník a tyto innosti zajiš uje prost ednictvím svých profesionálních pracovník v etn externích odborník . Školní vzd lávací program DDM je v souladu s § 5 odst. 2 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (dále jen školský zákon). Obsahuje identifika ní údaje, charakteristiku za ízení, stanovuje cíle vzd lávání v etn jejich konkrétní podoby, formy, délku, obsah a asový plán vzd lávání, podmínky p ijímání uchaze , pr

hu a ukon ování vzd lávání, v etn podmínek

pro vzd lávání žák se speciálními vzd lávacími pot ebami, ozna ení dokladu o ukon eném vzd lání. Dále obsahuje popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpe nosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzd lávání v DDM uskute uje. m d tí a mládeže poskytuje služby a vzd lávání, které dopl uje nebo podporuje vzd lávání v jiných subjektech – v Mate ských školách i Základních školách. Školní vzd lávací program se bude dopl ovat a aktualizovat na základ platné legislativy pro zájmové vzd lávání, vzd lávacích pot eb a poptávky zájemc .

2

Obsah školního vzd lávacího programu:

1. Základní a identifika ní údaje organizace 2. Struktura organizace 3. Charakteristika organizace 4. Charakteristika ŠVP 5. Cíle zájmového vzd lávání – operativní, specifické, globální 6. Délka a

asový plán vzd lávání, podmínky p ijímání uchaze , pr

hu a ukon ování

zájmového vzd lávání, doklad o ukon eném vzd lávání 7. Podmínky pro vzd lávání ú astník se speciálními vzd lávacími pot ebami 8. Klí ové kompetence + výchovn vzd lávací strategie 9. Obsah výchovn vzd lávací práce – oblasti, formy 10. Materiální, personální, ekonomické, hygienické a bezpe nostní podmínky, psychosociální podmínky 11. Partnerství , spolupráce, spolupráce s rodi i 12. Autoevaluace – vnit ní a vn jší hodnocení DDM 13. Záv re ná ustanovení 14. Dodatky a p ílohy

3

1. Základní a identifika ní údaje organizace

m d tí a mládeže Luha ovice, p ísp vková organizace Masarykova 76, 763 26 Luha ovice ísp vková organizace O: 75 06 21 94 IZO: 673 100 430, IZO – 102 113 009 IZOVATEL :

M STO LUHA OVICE

ADRESA :

M STO LUHA OVICE NÁM. 28. ÍJNA 543 763 26 Luha ovice

Datum z ízení :

1.1.2006

Datum za azení do rejst íku škol a ŠZ : od 24.5.1996 , .j. 1152/9-ZL Datum poslední aktualizace v síti :

4.4.2006 - 24197/2006

Statutární orgán DDM Luha ovice – editelka školského za ízení : Bc. Eva Tomalová, editelka DDM od 1. 6. 1999 Kontakt na školské za ízení – DDM Luha ovice tel.:

577 131 686, 577 131 687, 577 131 688

e-mail:

[email protected]

web:

www.ddmluhacovice.cz

Informace poskytuje :

Bc. Eva Tomalová, ed. DDM Luha ovice

4

2. Struktura organizace

Organiza ní struktura od 1.9.2008

Statutární orgán editelka DDM Bc. Eva Tomalová

pedagog volného asu Jana Tomková

pedagog volného asu Jana ur ová

odd. estet. a všeobec. aktivit

odd. pohyb. a všeobec. aktivit

externisté DDM

pedagog volného asu Jan Tomala

externisté DDM

5

ú etní DDM Alena Zichová

úklid DDM Petra Plášková

3. Charakteristika organizace

m d tí a mládeže pracoval od 1.9.1983 pod M stem Luha ovice, od 1.7.1991 je z izovatelem Školský ú ad Zlín a DDM se stává zálohovou organizací. Od 1.1.1993 Rozhodnutím MŠMT R se stal p ísp vkovou organizací z ízenou Školským ú adem ve Zlín a s ú inností od 1.4.2001 se stává p ísp vkovou organizací Zlínského kraje. Od 1.1.2006 je z izovatelem DDM Luha ovice M sto Luha ovice. DDM Luha ovice p sobí v láze ském m st , které má cca 5.000 obyvatel. Další po et asi 600 lidí tvo í obyvatelstvo p ilehlých vesnic. Proto DDM zasahuje svými aktivitami i sem, zvyšuje dostupnost DDM – podle možností vytvá í detašovaná pracovišt , a rozši uje tak spolupráci se školami, obecními ú ady a institucemi ve vesnicích v nejbližším okolí. I p esto do DDM dojížd jí ješt zájemci z Biskupic, Ludkovic, Ka ovic, H ivného Újezda, Polichna, Kladné Žilín, Pozlovic, Podhradí, etechova, Dolní Lhoty, Horní Lhoty, Sehradic, Slopného, Petr vky, Lou ky……. a docházejí studenti SŠ s trvalými bydlišti po celé Jižní Morav . DDM maximáln

p izp sobuje rozvrh hodin

obslužnosti z t chto sm

a termíny i hodiny konání zájmové

innosti dopravní

a požadavk m klient .

m d tí a mládeže Luha ovice je právním subjektem, maximální kapacita organizace je stanovena na 900. Je umíst n v historické dvoupodlažní budov zámku a ke své innosti má k dispozici 8 kluboven v DDM Luha ovice. DDM není vlastníkem nemovitosti, svoji innost provozuje v objektu zámku, majitelem budovy je M sto Luha ovice. Zámek je obklopen zámeckou zahradou uprost ed obytné ásti m sta. Umíst ní pln vyhovuje druhu poskytované innosti. Z d vodu omezených prostorových podmínek využívá DDM na základ smluv ke své innosti prostory jiných školských za ízení a sportovních a kulturních za ízení a prostoru v p írod pro innost kynologického kroužku.

6

DDM zajiš uje podle ú elu, k n muž byl z ízen výchovné, vzd lávací, zájmové, pop ípad tématické rekrea ní akce, zajiš uje osv tovou innost pro d ti, žáky, studenty a pedagogické pracovníky, zákonné zástupce nezletilých ú astník , pop ípad i další osoby bez ohledu na místo jejich trvalého bydlišt . innost DDM se uskute uje ve více oblastech zájmového vzd lávání. Zájmové vzd lávání je uskute ováno t mito formami: íležitostná zájmová innost : akce, krátkodobé kurzy, místní sout že, výukové programy pravidelná zájmová innost: kroužky, kluby, dlouhodobé kurzy táborová innost spojená s pobytem - pobytové tábory krátkodobé pobytové akce p ím stské tábory nabídka spontánních inností – otev ený klub, herna pro ú astníky zájmového vzd lávání Pokud finan ní podmínky a personální stav zam stnanc dovolí, m že být organizována také: osv tová innost v etn shromaž ování a poskytování informací pro d ti, žáky a studenty, pop ípad i další osoby individuální práce, vytvá ení podmínek pro rozvoj nadání d tí, žák a student

V DDM Luha ovice pracují pedagogové volného asu, externí pracovníci – vedoucí zájmových kroužk , etní a uklize ka. Statutárním orgánem DDM je editelka jmenovaná radou m sta Luha ovice, která ho ídí ve všech záležitostech DDM a vystupuje jako vedoucí organizace. Organiza ní strukturu, zásady innosti a metody ízení upravuje Organiza ní a Vnit ní ád DDM Luha ovice.

7

4. Charakteristika ŠVP Cílem programu je nabízet innosti zam ené na r zné oblasti v podn tném a p átelském prost edí. Vzd láváme a vychováváme v souladu s p irozenými pot ebami o získávání poznatk , dovedností, navozování sociálních kontakt . Zájmová innost je založena na p ímých zážitcích z innosti, vycházející áste

z vlastní volby, d tské

zvídavosti, pot eby zam stnávat se a komunikovat. Obsah vychází ze života, pot eb, zájm , p ání d tí, žák a student , dosp lých p i zd razn ní dobrovolné asti, její rozmanitosti, pestrosti, zajímavosti a p itažlivosti tak, aby bylo možno napl ovat cíle – tj, zájmy celospole enské. Náro nost obsahu se pružn p izp sobuje d tem, žák m a student m a napl uje je vhodnými innosti. Pedagogové volného asu vytvá í p íležitosti a podmínky pro realizaci aktivit ve volném ase. U í jedince dob e a kvalitn využívat sv j volný as, chápat jej jako významnou životní hodnotu. Seznámí ho s širokou škálou volno asových aktivit. Ve výchovn vzd lávací innosti organizace spolupracuje s rodi i, školami a jinými podobn zam enými subjekty. K emu p ispívá zájmové vzd lávání v naší organizaci? Vede ú astníky k seberealizaci a sebepoznávání, objevování vlastních schopností a jejich rozvíjení. ináší kladné emoce, prožitky. Není jen pouhým dopl kem školní práce, ale sou ástí celého systému výchovy, celoživotního u ení. Jak probíhá výchova a vzd lávání v naší organizaci? Zájmové vzd lávání, které realizuje D m d tí a mládeže, probíhá p edevším vlastní inností d tí, žák a student , jejich interakcí s okolím a získávanou vlastní zkušeností. Vše je založeno na p ímých zážitcích z innosti, vycházející áste

z vlastní volby, d tské zvídavosti, pot eby zam stnávat se a komunikovat.

Ve struktu e inností jsou zastoupeny innosti ízené i spontánní. Programy jsou koncipovány tak, aby posilovaly p irozenou touhu po poznávání a porozum ní. V rozsáhlé skladb

inností jsou zastoupeny nejen zájmové kroužky a kluby, ale také kurzy, akce 8

pro ve ejnost, sout že, výukové programy, p ím stské tábory, spontánní innosti, pobytové akce, tábory tuzemské i zahrani ní, metodická a osv tová innost… Na co zam ujeme? Nabídka innosti zam ená na r zné oblasti umož uje získat v domosti a dovednosti mimo organizovanou školní výuku. Rozsáhlá skladba inností vytvá í p íležitost pro ú astníky za pomoci dosp lých orientovat se v zájmové innosti, hledat, a postupn nalézat zájmy stále hodnotn jší, vyhran

jší a trvalejší.

V jakých podmínkách? V podn tném, tv

ím a pozitivním prost edí.

lenité spektrum prostor od jednoduše vybavených k pln funk ním. Rozhodující je ú el innosti – po íta ová klubovna, keramická a výtvarná dílna, oddechová a herní klubovna s herními kouty, klubovny k pohybovým aktivitám, kuchy ka. Co chceme? Podílet se na utvá ení žádoucích rys osobnosti. Rozvíjet tvo ivost, objevovat p edpoklady jedinc , umožnit rozvoj talent m. Vytvá et a utužovat sociální vztahy a vazby. Ovliv ovat zdravý životní styl. Ovlivnit jednotlivce i skupiny p i výb ru prost edí, ve kterých lze trávit volný as.

5.

Cíle zájmového vzd lávání – operativní, specifické, globální

Operativní / krátkodobé /cíle zájmového vzd lávání. innost je vymezena školským zákonem . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání a vyhláškou . 74/2005 Sb. o zájmovém vzd lávání. DDM pracuje podle ŠVP. V oblasti pravidelné zájmové innosti jsou definovány vzd lávací cíle na období 1 roku, tyto cíle pomáhají nov p íchozím pedagog m ke zvolení adekvátní innosti - viz. p íloha . 3. i své práci reagujeme na pot eby ú astník

innosti a jejich požadavky, touhu pokra ovat v daných

innostech, i je zm nit nebo ukon it p ed asn . Programy p izp sobujeme v ku a individuálním možnostem 9

skupiny ú astník . Proto si v programech a plánech necháváme dostate ný prostor a nesvazujeme se p íliš dop edu podrobným rozplánováním. Krátkodobé cíle jsou stanoveny každoro

v plánu práce na každý

školní rok – viz. p íloha . 2. Specifické cíle zájmového vzd lávání. Naším cílem je zajistit zájmové vzd lávání - volný as d tí a mládeže: -

podporovat jeho dostupnost pro každého ( kdo o to projeví zájem )

-

poskytovat služby všem v kovým kategoriím od d tí p edškolního v ku p es žáky a studenty, rodi e s d tmi až po dosp lé podle místních pot eb a podmínek a v souladu se zájmy cílových skupin

-

objevovat vlastní schopnosti, rozvíjet je a vytvá et podmínky pro seberealizaci a sebepoznávání

-

spolupodílet se prevenci sociáln patologických jev u d tí a mládeže a rozvíjet zdravý životní styl

Další cíle: zajistit širší návaznost na p edškolní i školní výuku, aniž jsou opakovány postupy a innosti, které d ti, žáci a studenti již znají ze školního vyu ování a z mate ské školy usm

ovat a udržovat mnohdy nahodilé zájmy, stejn jako ukázat zájmové oblasti, ve kterých se

mohou ú astníci uplatnit zam ovat obsah zájmové innosti podle aktuálních podmínek rozvíjet schopnosti a dovednosti p edevším vlastní inností d tí, žák a student , jejich interakcí s okolím ( vn jší podn ty ) a získávanou vlastní rozvíjet schopnosti být ve spole nosti ostatních lidí a kamarád , p izp sobit se, spolupracovat, spolupodílet se, tolerovat se, vnímat a p ijímat základní hodnoty a pravidla v tomto spole enství uznávané osvojit si dovednosti d ležité k podpo e zdraví, bezpe í, osobní pohody i pohody prost edí, vytvá et si zdravé životní návyky a postoje 10

rozvíjet pozitivní city ve vztahu k sob ( uv dom ní si vlastní identity, získání sebev domí, sebeúcty, sebed

ry ) získané p ímými zážitky z innosti, vycházející áste

z individuální volby, d tské

zvídavosti, pot eby zam stnávat se, bavit se a komunikovat innost chápat a zam ovat ve prosp ch rozvoje individuálních p edpoklad i sociálních vztah jednotlivých d tí a mladých lidí a tím sou asn odpovídat na naléhavou spole enskou pot ebu dneška nau it se odlišit pasivní trávení volného asu od aktivního napomoct k rozvíjení a posilování klí ových kompetencí

Naší snahou je podílet se na rozvíjení: 1.

hodnot a postoj ( afektivní cíle)

2.

produktivní innosti a praktických dovedností ( psychomotorické cíle)

3.

poznatk a porozum ní ( kognitivní cíle )

Co to p inese ú astník m: Vytvo ení základu tvo ivého postoje k sob , svým vrstevník m i ostatním lidem. Rozvíjení a využívání vlastních schopností. Možnost kompenzace neúsp ch ve škole, v zam stnání, a také m že být ur itým návodem a stimulem jak se vyrovnat s neúsp chy a nau it se tyto „prohry“ p ijímat a vyrovnat se s nimi.

Globální cíle zájmového vzd lávání Vhodnou a promyšlenou nabídkou p ispíváme ke kurikulární reform - vliv na volbu povolání, participaci, mobilitu….v tší sociální a profesní flexibilitu – viz. p íloha . 1.

11

6. Délka a asový plán vzd lávání, podmínky p ijímání uchaze

a ukon ování zájmového

vzd lávání, doklad o ukon eném vzd lávání

Délka a asový plán vzd lávání : innost DDM je ur ena pro d ti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, pop ípad další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky. DDM nabízí innost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyu ování. Délka a asový plán vzd lávání jsou zpracovány p edevším pro pravidelnou výchovnou, vzd lávací a zájmovou innost. Pravidelná výchovná, vzd lávací a zájmová innost probíhá zpravidla v jednoletých cyklech. V p ípad n kterých aktivit se jedná o cykly víceleté. Tyto cykly na sebe voln navazují, obsahov jsou p izp sobeny v ku ú astníka a dosud jím absolvované délky zájmového vzd lávání (za áte níci – pokro ilí). V pr

hu jednoletého cyklu se ú astník seznámí a osvojí si základní dovednosti v dané oblasti, v p ípad

víceletých cykl dále rozvíjí základní dovednosti, v domosti a návyky. Plány jednotlivých cykl jsou sou ástí pedagogické dokumentace DDM, kde jsou zapsány do deník zájmových útvar v ásti Celoro ní plán práce. Školní rok za íná 1. zá í a kon í 31. srpna následujícího kalendá ního roku. V tšina forem vzd lávání je realizována v období školního vyu ování s tím, že pravidelná výchovná, vzd lávací a zájmovou innost je zahájena podle jejího zam ení v pr

hu zá í a b hem íjna. Ukon ována je b hem m síce ervna.

DDM zajiš uje n které z forem vzd lávání i v období školních prázdnin (tábory, p íležitostnou innost). Pravidelná innost – zpravidla 1 školní rok - pokud mají ú astníci zájem, mají možnost pokra ovat, dál se vzd lávat ve vybrané oblasti, pedagog zam uje obsah zájmové innosti podle aktuálních podmínek a situace do v tší ší e i hloubky. Sch zky trvají zpravidla 1,0 – 1,5 – 2,0 hodiny. Sch zky probíhají jednou týdn nebo jednou za 14 dní, jednou za m síc a délka trvání se ídí v kem ú astník a jejich vysp lostí i druhem innosti. Interval sch zek vychází ze zájmu ú astník , rozvrhu hodin a ekonomicko – organiza ních aspekt . Výb r ú astník není 12

omezen, ídí se pouze zájmem o danou oblast. Omezení m že nastat jen v p ípad dodržení pravidel BOZP pro zájmové vzd lávání a prostorovými podmínkami za ízení. Zájmové útvary pracují, dosáhne-li po et len 12. Mohou pracovat i s nižším po tem len , výjimku v po tu len stanovuje editel za ízení. v polovin

innost za íná každým rokem, zpravidla v polovin zá í a kon í zpravidla

ervna. V dob školních prázdnin se pravidelná innost zájmových útvar nekoná, z d vodu nízké

docházky len a organizování jiných aktivit – p íležitostných akcí a táborové innosti. Zájmové útvary v dob prázdnin a svátk pracují jen po p edchozí domluv s editelem organizace. Další innosti jsou krátkodob jší, délka trvání vychází z charakteru, zam ení, nápln , rozpo tu a dalších ukazatel tak, aby byl napln n cíl innosti. Do ostatních inností se mohou ú astníci zapojit bu

po p edchozím p ihlášení nebo p i zahájení innosti,

záleží na charakteru innosti a p edem stanovených podmínkách. O p ijetí ú astníka k pravidelné výchovné, vzd lávací a zájmové innosti, táborové innosti, pobytové akci a kterých p íležitostných akcí – akce spojená s noclehem, výlet apod. se rozhoduje na základ p ijetí písemné ihlášky podepsané uchaze em, u osob mladších 18 let podepsané zákonným zástupcem uchaze e. V jiných ípadech se p ihláška nevypisuje. ihlášky spl ují všechny náležitosti, které ukládá školský zákon. DDM není zat žováno vystavováním rozhodnutí o p ijetí k zájmovému vzd lávání. Zájmové vzd lávání je poskytováno zpravidla za úplatu. Uhrazení úplaty – je podmínkou pro p ijetí do n kterých forem inností, kde se zájmové vzd lávání poskytuje za úplatu. Úplata se hradí p edem. Splatnost úplaty v pravidelné výchovné, vzd lávací a zájmové innosti je editelem stanovena tak, aby byla tato úplata splatná 30.10. daného roku, po p edchozí domluv s editelkou organizace m že být platba oddálena vypln ním zápisního lístku, úplata se pak uhradí nejpozd ji do 15.12.kalendá ního roku platného školního roku.Úplata je splatná jednou ro ní splátkou, v ojedin lých ípadech ve dvou pololetních splátkách. Sou ástí p ihlášky není vnit ní ád pro ú astníky zájmové innosti, ale informace, že se s ním mohou zákonní zástupci seznámit v DDM Luha ovice. Ú astníci zájmové pravidelné innosti jsou s ním seznámeni na 13

prvních sch zkách zájmových kroužk , klub , déletrvajících kurz a všem je k dispozici na nást nkách organizace v p ízemí i prvním podlaží. ihláška je platným dokumentem školského za ízení. Uchaze i o zájmové vzd lávání jsou p ijímáni do forem inností na základ t chto kritérií: a) Kapacita - je r zn definována pro jednotlivé formy i obory innosti. Pro pravidelnou výchovnou, vzd lávací a zájmovou innost je stanovena minimálním po tem 12 ú astník , nižší po et z d vod bezpe nostních, prostorových a jiných je povolován editelkou organizace. U dalších forem innosti je ur ena aktuálními podmínkami, prostorovými možnostmi a BOZP pro realizovanou innost. b)

k – pro pravidelnou výchovnou, vzd lávací a zájmovou innost je stanovena v ková hranice pro uchaze e, u v tšiny dalších forem inností není rozhodujícím, ale jen doporu ujícím faktorem. V kový interval není pevn stanoven. U pobytové táborové innosti je rozhodující v k dít te - pro samostatnou ú ast v kovou hranicí 7 let, pokud se této innosti ú astní zákonní zástupci mohou se do táborové innosti zapojit i s mladšími tmi.

Pr

h zájmového vzd lávání je závislý na formách a typech inností a je podrobn popsán v plánu innosti

na p íslušný školní rok. V p ípad závažného a opakovaného porušení vnit ního ádu DDM je editel oprávn n ú astníka vzd lávání podmíne

p ípadn nepodmíne

vylou it.

Ukon ování vzd lávání - probíhá individuáln v jednotlivých zájmových innostech dle pravidel, která si stanoví vedoucí innosti, zpravidla ukon ením sjednané doby zájmového vzd lávání. Ú astník zájmového vzd lávání nezískává po ukon ení sjednané doby v daném školním roce žádný doklad (doklad o ukon ení zájmového vzd lávání není pro DDM legislativou stanoven).

14

7. Podmínky pro vzd lávání ú astník se speciálními vzd lávacími pot ebami astníci se speciálními vzd lávacími pot ebami mají možnost se zapojit do zájmového vzd lávání, mají možnost si vybrat innosti, které odpovídají jejich možnostem a pot ebám. Rozsah jejich ú asti je však limitován podmínkami DDM. V DDM není bezbariérový p ístup v etn spec. sociálního zázemí. Naše innost je koncipována tak, aby byla dostupná i pro ú astníky sociáln znevýhodn né. V tšina aktivit je cenov velmi p ijatelná. ti, žáky a studenty se speciálními vzd lávacími pot ebami lze po konzultaci se zákonnými zástupci individuální formou za lenit do zájmového vzd lávání. Pedagog volného asu – logopedická asistentka poskytuje základní logopedickou pé i – prevenci vzniku poruch

i, spolupracuje s praktickými léka i pro d ti a dorost a klinickou logopedkou.

Pro klienty nadané a talentované se snažíme vytvá et specifické podmínky tak, aby mohli sv j talent nadále rozvíjet a prohlubovat. V p ípad kdy nem žeme poskytnout dostate né podmínky, pomáháme jim také vyhledat další subjekty, kde mohou dále rozvíjet své schopnosti a nadání.

8. Klí ové kompetence + výchovn vzd lávací strategie Kompetence = zp sobilost = souhrn v domostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj a uplatn ní každého lena ve spole nosti. Smyslem a cílem zájmového vzd lávání je navázat na p edškolní i školní výuku a u každého dalšího ( i dosp lého ) ú astníka rozvíjet a zlepšovat tuto komplexní dovednost. Vytvá ení klí ových kompetencí respektuje individuální zvláštnosti, schopnosti a možnosti ú astník . K jejich utvá ení sm uje a p ispívá obsah výchovn vzd lávací práce, formy a aktivity, innosti, které v naší organizaci probíhají. Vzhledem k zam ení organizace na zájmové vzd lávání je kladen d raz na klí ové kompetence komunikativní, k trávení volného asu, sociální a personální, ob anské, k podpo e zdraví, k ešení problém , dále pak pracovní, k u ení. ti, žáci i studenti, d ti s rodi i i dosp lí jsou ú astníky zájmového vzd lávání v naší organizaci, proto již dále uvádíme ozna ení „ú astník“. 15

Vzhledem ke komplexnímu p sobení DDM navazuje na p edškolní i školní výuku a dále u každého ú astníka rozvíjí zejména tyto kompetence a postupy:

1. Kompetence k u ení: í se s chutí, má zájem rozvíjet sv j p ípadný talent pro pocit úsp chu, zapo atou práci dokon í, pozná vlastní pokrok a uv domuje si chyby, které mu brání v u ení = umí zhodnotit své výkony, u í se nejen spontánn , ale také v dom , vyhledává a t ídí informace, samostatn pozoruje, experimentuje, klade si otázky a hledá na n odpov di, všímá si souvislostí, získané v domosti dává do souvislostí, získané zkušenosti uplat uje v praktických situacích a dalším u ení Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: -

-

edkládají ú astník m dostatek spolehlivých informa ních zdroj a vedou je k jejich vyhledávání, t íd ní a využívání v tv í innosti, pozd ji i v praktickém život spole s ú astníky rozvíjí aktivní zájem o získávání nových poznatk a dovedností významných pro u ení jako jednoho z p edpoklad jejich celoživotního vzd lávání podporují a využívají dychtivosti ú astník po všem novém, jejich chuti i nadšení uplat ují aktivizující metody, které ú astník m p iblíží navozenou problematiku nebo téma z r zných pohled i souvislostí a povedou je k pot eb získávání a vyhledávání dalších informací a zájmu o danou a novou oblast sebehodnocením a diskusí umož ují ú astník m posuzovat vlastní pokrok

2. Komunikativní kompetence: Rozumí a domluví se, vyjad uje vlastní názory, myšlenky, sd lení, otázky i odpov di, navozuje a udržuje kontakty, komunikuje bez ostychu s vrstevníky i dosp lými, dokáže vyjad ovat své pocity í, gestem i dalšími prost edky. U í se poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí. Reaguje p im en na sd lení. Vyjad uje se kultivovan v písemném i ústním projevu – využívá informa ní i komunika ní techniky.Orientuje se v r zných zdrojích informací ( b žné texty, záznamy a obrazové materiály, webové stránky ), zvládá základní manipulaci s po íta em a využívá p ipojení na internet, vyzkouší si vystoupit na ve ejnosti – v rámci kulturních a spole enských akcí, p ehlídek, sout ží, výstav, vernisáží… Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - vedou ú astníky k dovednostem formulovat vlastní myšlenky a názory na r znou problematiku - uplat ují osvojené modely komunikativních dovedností s vrstevníky a s okolím p i ešení problémových situací ( schopnost vyjednávat, schopnost um ní kompromisu, schopnost nalézt spole né ešení ) - rozvíjejí specifické dovednosti komunika ní obrany proti manipulaci a agresi - projevují úctu a respekt k názor m a návrh m ú astník , zajímají se o jejich názory, problémy, pocity - zapojují všechny ú astníky do diskuse - dávají najevo pochopení a porozum ní pro jejich pot eby - podporují komunikativní dovednosti pot ebné k domlouvání s druhými, ke spolupráci

3. Sociální a personální kompetence: Samostatn rozhoduje o svých innostech a uv domuje si, že za n odpovídá a nese d sledky, projevuje citlivost a ohleduplnost, rozpozná vhodné a nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, agresivitu, šikanu a dovede se bránit, ve skupin spolupracuje navazuje a udržuje kontakty, dokáže se prosadit i pod ídit – 16

ijmout kompromis, je schopen respektovat jiné, ovládat své chování, je tolerantní k odlišnostem mezi lidmi – jejich p ednostem i nedostatk m, má kladný vztah a úctu ke starším a handicapovaným spoluob an m, podílí se na vytvá ení p íjemné tv í - pracovní atmosféry, ú inn spolupracuje ve skupin , pozitivn ovliv uje kvalitu spole né práce, dokáže pomáhat ostatním, posiluje své sebev domí na základ poznání a pochopení vlastní osoby, erpá pou ení z toho co si druzí lidé myslí, íkají a d lají, je schopen zapojit se do organizace innosti, ví, jak se chovat p i setkávání s neznámými lidmi. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - vedou ú astníky k utvá ení hodnotných mezilidských vztah založených na ohleduplnosti a úct k druhému lov ku - vedou ú astníky k tomu, že každý z nich svým podílem ovliv ují utvá ení p íjemné atmosféry - pomocí aktivizujících výukových metod rozvíjejí u ú astník interak ní a vztahové dovednosti pro život - podporují práci ve skupin , vedou ú astníky k respektování pravidel práce v týmu a uv dom ní si, že svými pracovními innostmi ovliv ují kvalitu spole né práce i spolupráci ve skupin vedou ú astníky ke vzájemné pomoci i vzájemné kontrole, podporuje vzájemné hodnocení a sebehodnocení - vytvá í prostor pro vlastní volbu a následné p evzetí následk za vlastní volbu í ú astníky porozum t hodnocení ostatních a u it se hodnotit sami sebe - pomáhá ú astník m vytvá et pozitivní p edstavu o sob samém, podporuje jeho sebed ru a samostatný rozvoj - seznamuje d ti s chováním p i situacích hromadného ohrožení – požár aj. nebezpe í, vyhlášení poplachu, p i dopravní nehod , d ležitá telefonní ísla - napomáhá ú astník m k dosažení pocitu sebeuspokojení a sebeúcty - v rámci možností se podílí spole s ú astníky na organizaci zejména p íležitostné innosti - v rámci možností se podílí spole s ú astníky na organizaci vystoupení a program pro starší a handicapované spoluob any

4. Ob anské kompetence : í se plánovat, organizovat, ídit a hodnotit, odhaduje rizika svých nápad , k úkol m a povinnostem istupuje odpov dn , uv domuje si svá práva i práva druhých, je si v dom svých povinností, respektuje esv ení druhých lidí, váží si jejich vnit ních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, týrání, krádež, zná postihy za takové protiprávní jednání, u í se respektovat, chránit a oce ovat naše tradice a kulturní i historické d dictví, uv domuje si význam ochrany životního prost edí a klaného vztahu k p írod , je si v dom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, je zodpov dný za své chování a iny, podporuje aktivní zapojování do kulturního d ní a sportovních aktivit, uv domuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - nabízejí d tem, žák m a student m dostatek p íležitostí a modelových situací k uplat ování osvojených poznatk a dovedností v ob anském život - vedou ú astníky k vyhodnocení a upozorn ní na nesprávné a protispole enské jednání a chování - vedou ú astníky k tomu, aby si byli v domi svých práv i povinností - podporují smysl pro kulturu a tvo ivost, vedou ú astníky k poznání, že kultura a um ní obohacují život lov ka, rozvíjejí pozitivní vztah k um ní a jeho vnímání - vedou ú astníky k toleranci k minoritním skupinám ( menšinám ) spole nosti a jejich kultu e - vedou ú astníky k respektování názor lidí s jinými duchovními hodnotami 17

- vedou ú astníky k pochopení nutnosti aktivní ochrany životního prost edí a podpo e a ochran zdraví - svým p íkladem je pedagog nositelem hodnot a ur ovatelem mezí tolerance

5. Kompetence k trávení volného asu : Orientuje se v možnostech smysluplného trávení volného asu, umí si vybrat zájmové innosti dle vlastních dispozic, rozvíjí své zájmy v organizovaných skupinových i individuálních innostech, umí íci ne nevhodným nabídkám na využití volného asu. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - nabízejí podn ty k smysluplnému trávení volného asu - respektují názory ú astník , jejich individualitu a podn cují jejich zájem - navozují a motivují innosti tak, aby v nich mohly být p im en úsp šní všichni ú astníci - nabízejí nové, atraktivní, pestré a p im ené innosti - využívají p edevším jiné postupy a nám ty než ty, které ú astníci znají ze školy - výkony ú astník náležit oce ují / pochvala, povzbuzení,…./, ší í pohodu, dobrou náladu - sm ují k vyty enému cíli, na kterém se spole s ú astníky p edem domluví, ale mají na pam ti, že ležitý není jen výsledek, ale i proces

6. Pracovní kompetence: Dokáže používat b žné pracovní nástroje a materiály a vybavení, dodržuje pravidla bezpe nosti, hygieny práce, ochrany zdraví, aktivn se zapojuje do inností a má k nim vytvo ený pozitivní vztah, využívá a rozvíjí tvo ivé vlastnosti a dovednosti, je schopen pracovní vytrvalosti, p istupuje k výsledk m pracovní innosti nejen z hlediska kvality a funk nosti, ale i hospodárnosti, p ispívá k práci skupiny, p evládá snaha dokon it výkon, zažívá uspokojení ze spole ných výsled práce, bere na sebe zodpov dnost, uplat uje vlastní fantazii , prožitek i zkušenost ( ze školy, rodiny, spolku apod. ), organizuje svou vlastní práci, navrhuje další možnosti, postupy. Dodržuje zásady životního prost edí, pracuje podle daného pracovního postupu. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - seznámí a vyžaduje dodržování pravidel bezpe nosti, hygieny práce, ochrany zdraví a zásadami životního prost edí - volí úkoly, které mají pro ú astníky smysl a vycházejí z jejich pot eb a zájm - i provozování innosti pozorují a adekvátn k tomu volí úkoly a cíle tak, aby se rozvíjela celá osobnost astník ( dovednosti, sociální u ení i v domosti ), volí komplexní cestu – srdce, hlava i ruce - umož ují ú astník m podílet se na plánování úkol , postup i cíl - kladou d raz na opravdovou aktivitu a kreativitu ú astník ( b hem inností mohou nastat situace a momenty, které není možné p edvídat a plánovat, proto je nutné p istoupit ke zm nám a improvizaci proti vodnímu plánu, kreativita je zde na míst ) - porovnávají a posuzují výsledky, spole s ú astníky promýšlí další postupy - volí pracovní postupy tak, aby ú astník zvládl pracovní úkon a jeho dokon ení - rozvíjejí estetické cít ní a vnímání prost edí - formou poradenství nabízí ú astníkovi možnosti dalšího/ odborn jšího/ rozvoje zájmu - nabízí astník m dostatek situací k propojení osvojených poznatk a dovedností p i práci v zájmových aktivitách ují v ú astníky a možnosti jejich rozvoje - podporují samostatnost jednotlivc nebo skupin - podporují, povzbuzují a budují sebed ru, sebeúctu, v domí vlastní hodnoty - vytvá í situace, které dávají všem d tem, žák m a student m reálnou možnost dosáhnout úsp chu 18

- volí pro d ti, žáky a studenty p im en obtížné úkoly vzhledem k jejich individuálním možnostem - innosti volí tak, aby v nich mohly být p im en úsp šní všichni ú astníci - všímají si zaujetí ú astník , jejich inorodosti

7. Kompetence ešení problém : Vnímá nejr zn jší problémové situace v zájmové innosti i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, p emýšlí o nesrovnalostech a jejich p inách, promýšlí a plánuje zp sob ešení problému, rozlišuje správná a chybná ešení, chápe že vyhýbání se problém m nevede k cíli, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, iní uvážlivá rozhodnutí, svá rozhodnutí se u í obhájit, p ijímá d sledky svých rozhodnutí, dokáže požádat o radu i ešení problémové situace lidi ze svého okolí, p ijme situaci, která se „nepovedla“. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: - vybízí d ti, žáky a studenty k porovnávání názor , mediálních tvrzení a vlastních zkušeností, k vyhodnocování a vyvozování záv v rovin chování, rozhodování a jednání v r zných životních situacích - nabízí aktivní metody pracující s prožitky a zkušenostmi ú astník - všímá si vztah a komunikace mezi ú astníky a vede ú astníky k uv dom ní si vyhrocené situace, k jejímu p ijetí, uvoln ní a vyjád ení lidskosti ( každý lov k má jakéhosi svého vnit ního hlída e, který nechce ukázat, že ud lal chybu, s jeho pomocí zachra ujeme svou identitu a bráníme se p ed viditelností nedokonalosti, pokud zpozorujeme a p ipustíme své bránící se psychické mechanismy,uvidíme své EGO, p iznáme si skute ný stav v cí nebudeme prožívat úzkost a strach, p jde o p em nu našeho emo ního uspo ádání – je to komplikované, rozporné, bolestivé a energeticky velmi náro né, ale lov k se pak pozastaví, omluví a snad i usm je na druhé ) - vnímá a rozpozná problémové situace, v níž ú astníci sami hledají nejvhodn jší zp sob ešení/ dává prostor pro rozvoj samostatného a kritického myšlení /p im en ke svým možnostem, ípadn je usm uje - pracuje s r znými zdroji informací

8. Kompetence k podpo e zdraví: Poznání vhodné zájmové innosti využívá jako prost edku odpo inku, duševní i fyzické relaxace a regenerace sil, dbá na své osobní zdraví a zdraví druhých, osvojení dovedností a zp sob chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví, chová se odpov dn s ohledem na zdravé a bezpe né prost edí ( p írodní i spole enské), rozeznává zdravotn vhodné a škodlivé vlivy, má vytvo ený názor na užívání návykových látek, má osvojené jednoduché zp soby odmítání škodlivé látky, zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí, zneužívání, šikan , ví o centrech odborné pomoci a umí vyhledat a použít jejich telefonní ísla, p edchází úraz m, uv domuje si význam zdravého životního stylu pro sv j budoucí život, poznání edpoklad i omezení, chápe význam dobrého soužití mezi vrstevníky a leny rodiny. Výchovné a vzd lávací strategie pedagoga Pedagogové: -

vytvá í takové podmínky, aby p edcházel úraz m dbá na dodržování pravidel bezpe nosti práce formuje pozitivní vztah k vlastnímu zdraví podporuje ochranu zdraví a zdravý životní styl usiluje zejména o radost z pohybu, nikoliv o dokonalost využívá vhodné motivace a innosti, které posilují zájem ú astník vkládá do innosti vyvážen pohyb i relaxaci uvoln ní nebo soust ed ní a tím kompenzuje jednostrannou zát ž b hem školního vyu ování 19

-

9.

promýšlí innost tak, aby její výsledek p inesl radost, pou ení i regeneraci sil ú astníka edkládá pravidla a návyky p i trávení volného asu vhodnou nabídkou trávení volného asu p ispívá k prevenci soc. pat. jev informuje ú astníky o centrech odborné pomoci a kontaktech na n vede k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problém spojených s poškozením zdraví preferuje pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy

Obsah výchovn vzd lávací práce – oblasti , formy

DDM zajiš uje podle ú elu, k n muž byl z ízen výchovné, vzd lávací, zájmové, pop ípad

tématické

rekrea ní akce, zajiš ují osv tovou innost pro d ti, žáky, studenty a pedagogické pracovníky, zákonné zástupci nezletilých ú astník , pop ípad i další fyzické osoby Zájmové útvary p edpokládají v kov stejnorodé i r znorodé složení len , záleží na zam ení zájmového vzd lávání. innost DDM se uskute uje ve více oblastech zájmového vzd lávání – technické, estetické, p írodov dné, ekologické, pohybové, turistické, tane ní, spole enskov dní a jiné s možností návaznosti, formy jsou vymezeny vyhláškou o zájmovém vzd lávání. Formy zájmového vzd lávání: 1. P íležitostná výchovn - vzd lávací, zájmová a tématicko rekrea ní innost nespojená s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává innost školského za ízení pro zájmové vzd lávání / akce, sportovní akce, místní sout že, tématické akce, vycházky, výlety, exkurze, prezenta ní a propaga ní akce, krátkodobé kurzy, besedy, ve ejná vystoupení, výstavy, slavnosti, p ednášky, kulturní a divadelní programy, výukové programy, besedy, poznávací vycházky… /. Probíhají celoro , nepravideln ve stanovených termínech. 2. Pravidelná výchovn , vzd lávací a zájmová innost je organizována ve stálých zájmových útvarech – kroužcích, klubech, déletrvajících kurzech konajících se nejmén 1x m sí . Touto inností se rozumí pravideln se opakující innost zájmových útvar d tí, žák , student i dosp lých, rodi s d tmi, které mají stálou lenskou základnu a pravideln se scházejí ke své innosti. Probíhají pravideln , b hem školního roku. -

3. Táborová innost a další innost spojená s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává innost školského za ízení pro zájmové vzd lávání / pobytové tábory, odborná soust ed ní, tématické zájezdy v délce trvání nad 5 dn , do 5 dn se jedná o pobytovou akci /. Jednou z forem táborové innosti jsou i p ím stské tábory. P ím stské tábory probíhají v DDM, nejsou spojeny s pobytem mimo místo, kde právnická osoba vykonává innost školského za ízení, bývají t ídenní až tidenní, probíhají v dob školních prázdnin. Prázdninová innost je p ístupná všem d tem a mládeži bez ohledu na jejich organizovanost i místo bydlišt . Probíhá zejména o jarních a hlavních prázdninách.

20

Pokud to finan ní a personální podmínky dovolí, m že být zájmová innost organizována ješt dalšími formami: 4. Osv tová innost v etn shromaž ování a poskytování informací pro d ti, žáky a studenty, pop ípad i další osoby a vedení k prevenci sociáln patologických jev / poradenská a informa ní innost, osv tová innost, besedy, p ednášky / 5. Individuální práce, zejména vytvá ením podmínek pro rozvoj nadání d tí, žák konzultace, ešení tématických úkol , organizace a garance postupových sout ží

a student

–

6. Nabídka spontánních inností nabídka spontánních inností – p ístupný klub, herna. Organizace realizuje spontánní innost zejména pro ú astníky p ipravené zájmové innosti, umož uje rovn ž spontánní innost nep ihlášeným zájemc m. Ti využívají hernu zejména v zimních m sících. 1. P íležitostná zájmová innost : Je uskute ována prost ednictvím akcí pro ve ejnost - d ti, žáky, rodiny s d tmi, dosp lé. D raz je kladen na propagaci, dobré organiza ní a personální zajišt ní a d sledné vyhodnocování a dokumentaci akcí. V této oblasti nabízíme a p ipravujeme také místní sout že, p edevším výtvarné a sportovní, dopravní. Výukové programy jsou nabízeny školám. Rozvíjí tvo ivost, komunikativní dovednosti, sebed ru, sebeúctu a zodpov dnost, programy jsou p izp sobovány cílovým skupinám / zpravidla ZŠ,SŠ / a konzultovány s vyu ujícími a dopl ují školní výuku. Výukové programy p ispívají nejen k navázání spolupráce, ale i k rozší ení informací o další innosti DDM. íležitostná innost je p ipravována na základ pedagogicko organiza ního zabezpe ení akce. DDM organizuje v pr

ru 50 akcí za rok.

2. Pravidelná innost Organiza ní strukturu DDM tvo í odd lení, ve kterých pracují zájmové kroužky a kluby, p ípadn déle trvající kurzy. Po et zájmových útvar se m ní v závislosti na zájmu ve ejnosti. Podmínkou je pravidelnost, u zájmových útvar je p izp sobena požadavk m ve ejnosti i personálním možnostem organizace – nejvíce 1x týdn , nejmén 1x za m síc v délce trvání 1,0 hod. – 2,0 hod. Pedagog volného asu pracuje s p ihlášenými zájemci do svého kroužku, má za n právní odpov dnost, vede deník zájmového kroužku s p ehledem o p ítomných. V DDM pracuje v pravidelné innosti každoro kolem 550 len . Nabídka zájmových kroužk je každoro

p izp sobována poptávce ve ejnosti.

3. Táborová innost : V období prázdnin, v pr hu školního roku i o hlavních prázdninách zajiš uje DDM Luha ovice pobytové tuzemské a zahrani ní tábory. Nabídka je ur ena len m pravidelných zájmových aktivit a široké ve ejnosti. i plánování táborové innosti je p ihlíženo k pot ebám a poptávce ve ejnosti. ím stské tábory jsou nepobytové a jsou organizovány zejména o jarních a hlavních prázdninách, probíhají na základ plánu p ím stského tábora. Zájemci, zákonní zástupci si volí po et dn podle pot eb i zájmu. 4. Osv tová innost : Do této oblasti pat í organizace besed a p ednášek, poradenská a informa ní innost, pokud je o n zájem. 5. Individuální práce : v DDM se uskute uje vytvá ením podmínek pro rozvoj nadání d tí, žák a student , v rámci zájmového kroužku, klubu nebo kurzu se jedná zejména o podchycení takového dít te, pak uplat ujeme individuální p ístup. Dále konzultace, ešení tématických úkol . 21

Lze uskute ovat i rozší enou výukou a dále mají možnost talent rozvíjet dál v ZUŠ, která sídlí v jedné budov spole s DDM. 6. Spontánní innost : Je to pr žná a jednorázová nabídka aktivit a inností za nep ímého pedagogického p sobení. Hlavním cílem je poskytnout p íjemné prost edí návšt vník m DDM Luha ovice.V tšina aktivit je založena na spontánním zapojení d tí. Je organizována v Klubu K , rozsah je každoro stanoven provozní dobou. Z d vodu p izp sobování innosti výši finan ních prost edk - dotací DDM a personálních zm n realizuje od 1.9. 2007 spontánní innost zejména pro ú astníky zájmové innosti. Umož uje rovn ž spontánní innost nep ihlášeným zájemc m. Ti využívají hernu zejména v zimních m sících.

Poskytujeme metodickou a odbornou pomoc : Získané v domosti a dovednosti z r zných oblastí jsou p edávány ve ejnosti, organizacím a firmám. Poskytujeme metodickou pomoc p evážn svým externím pracovník m, student m pedagogických a sociálních obor , ale také ob anským sdružením a organizacím pracujícím s d tmi a mládeží

10. Materiální, personální, ekonomické, podmínky

hygienické a bezpe nostní podmínky, psychosociální

10.1. Popis materiálních podmínek Historická budova – zámek, ve které se zájmové vzd lávání uskute uje je památkou druhé kategorie. Stále nejsou do ešeny majetkoprávní vztahy. Budova je ve správ m sta. M sto se z d vodu nedo ešených vztah nepouští do náro jších oprav budovy – okna, kotelna, elektroinstalace apod. To má za následek vysoké náklady na energie. Zámek je obklopen zámeckou zahradou a leží v obytné zón . V blízkosti je vlakové i autobusové nádraží. V budov je více uživatel – ZUŠ, Farní ú ad, soukromý byt topi e. Organizace má k dispozici lenité spektrum prostor od jednoduše vybavených k pln funk ním - speciální, víceú elové a univerzální i zájmové klubovny a pracovny, studijní i relaxa ní prostory, prostory pro hromadné setkávání, hygienické a odkládací prostory, 2 kancelá e, 4 sklady, chodby, kuchy ka. Pro klienty i pracovníky je vytvo eno odpovídající pracovní i relaxa ní zázemí, v etn technického vybavení. K organizaci p íležitostné innosti je využívána p ilehlá zámecká zahrada. Chybí sportovišt , venkovní h išt , a proto organizace využívá prostor jiných subjekt na základ smluv a pronájm . Díky dokon eným opravám i rekonstrukcím jsou spln ny hygienické normy a napl ovány požadavky BOZP a PO. Dostatek prostoru, ú elové za ízení – p im ené vybavení odpovídajícím nábytkem a za ízením umož uje snadné udržování po ádku a istoty, spln ní estetických kritérií. Prostory jsou isté a snadno istitelné, s odpovídající teplotou, p im eným osv tlením. íjemné, podn tné a estetické prost edí, víceú elové uspo ádání, zlepšující se vybavenost i materiální podmínky podporují vzd lávání, aktivitu i tvo ivost ú astník . astníci innosti jsou vedeni k šetrnému zacházení. astníci innosti se podílejí na výzdob prostor, výzdoba je obm ována. V rámci prevence i atraktivnosti a konkurenceschopnosti je nutné zachovat r znorodost nabídky i kvalitu zájmového vzd lávání na vysoké úrovni pro všechny bez rozdílu v ku. Nízké dotace a nutnost dofinancovávat jak platy pracovník , tak provozní náklady z vlastních zdroj , má za následek to, že pak zbývá mén prost edk na materiál a u ební pom cky, dofinancování procentuálního 22

podíl p i zapojení organizace do projekt . Stále je po organizaci požadováno zvyšovat úplaty za zájmové vzd lávání a p izp sobovat innosti výši finan ních prost edk . Dotace z izovatele z velké ásti pokrývá náklady na energie./ dále viz. ekonomické podmínky/ Organizace má omezené prostory pro uskladn ní sezónních pom cek. Vybavení zahrady slouží zatím jako odpo inková zóna zejména pro rodi e s d tmi a starší spoluob any, do budoucnosti si p edstavujeme len ní prostoru pro aktivní odpo inek s odpovídajícím vybavením pro všechny v kové skupiny ob an . 10.2. Popis personálních podmínek a DVPP V organizaci je zam stnáno 6 fyzických osob z toho 4 pedagogi tí zam stnanci a 2 provozní zam stnanci, etní a uklize ka. 3 interních pedagogové volného asu pln spl ují pedagogickou zp sobilost pro p ímou pedagogickou innost podle Zákona o pedagogických pracovnících . 563/2004 Sb., 1 pedagog si pedagogické vzd lání dopl uje. Pedagog volného asu je iniciátorem a pr vodcem ú astníka p i volno asových innostech, které p ímo nebo nep ímo ídí, navozuje, motivuje, umož uje a hodnotí. Probouzí v ú astnících zájem o okolí, sociální kontakty, komunikaci, chu dívat se kolem sebe a podn ty vnímat. Podn cuje a rozvíjí p irozenou zvídavost astníka innosti, jeho chu objevovat i odvahu projevit se a ukázat, co všechno zvládne. Tyto žádoucí projevy pak p im en oce uje a chválí. Kompetence pedagogických pracovník vycházejí z pot eby aktivní spoluú asti na p íprav i realizaci všech inností. Pedagogický pracovník DDM je kompetentní k volb metod, forem, postup práce, vedení a spolupráce s externími pracovníky. Pedagogický pracovník má možnost propojovat innosti v rámci oblasti svého p sobení a po dohod i s ostatními odd leními a subjekty. S kompetencemi p ijímá pedagogický pracovník i osobní zodpov dnost za dodržování plánu innosti, ekonomickou rozvahu a bezpe nost, vnit ní ád. innost je také zajiš ována zam stnanci externími, kte í zajiš ují pravidelnou zájmovou innost. Podílí se také na realizaci n které z p íležitostných inností. Jejich po et je zpravidla kolem 20. Pedagogi tí pracovníci si dopl ují a rozši ují odborné znalosti, a to zejména na seminá ích nebo školeních, které jim zajiš uje DDM v rámci dalšího vzd lávání pedagogických pracovník (DVPP). Pedagogický sbor je schopný týmové práci, vst ícné komunikaci a spolupráci. Z provozních zam stnanc plní v tšina kvalifika ní p edpoklady nebo požadavky na obor vzd lání stanovené vnit ním platovým p edpisem. Ú etní organizace se zú ast uje odborných seminá ve svém oboru. Všichni zam stnanci DDM p ispívají a pe ují o vytvá ení kultury a pozitivní klima v organizaci. 10.3. - Popis ekonomických podmínek Ekonomické podmínky pro innost organizace jsou stanoveny a limitovány rozpo tem, který vychází z neinvesti ního p ísp vku poskytovaného Krajským ú adem Zlínského kraje a z izovatelem organizace – stem Luha ovice. Nízké dotace mají za následek dofinancovávání jak plat , tak náklad na provoz. Zbývá pak mén prost edk na materiál a u ební pom cky, dofinancování procentuálních podíl p i zapojení organizace do projekt . Materiální podmínky a vybavení se zam stnanci organizace snaží v pr zapojením do grant a projekt .

hu roku zlepšovat, a to p edevším

Pomáhají sponzorské finan ní dary, ze kterých jsou áste hrazeny náklady na r zné akce pro d ti a mládež, vybavení. Pro organizaci mají velký význam i v cné dary. Tyto zdroje tak zlepšují možnosti organizace. 23

Významná ást náklad na innost je hrazena z vlastních zdroj , které tvo í zejména úplaty za zájmové vzd lávání, startovné a poplatky za akce, tržby za služby. Rozpo et se vztahuje vždy k danému rozpo tovému roku a je vyrovnaný. Finan ní zdroje jsou efektivn využívány.V DDM probíhá finan ní kontrola ú etních operací. Výše úplaty za zájmové vzd lávání je stanovena podle výše provozních náklad za p edchozí ú etní období v DDM takto: a) Pro pravidelnou innost v srpnu až zá í pro následující školní rok. b) Úplata za tábory se upravuje podle výše p edpokládaných náklad - podle sjednaných podmínek pro konání tábora a jsou zve ej ovány vždy p ed konáním tábora. c) Startovného a poplatky za akce jsou kalkulovány podle aktuálních náklad a p ípadného získání grantové podpory a sponzorských dar a jsou zve ej ovány vždy p ed konáním akce. Podle § 11, odst. 3 vyhlášky . 74/2005 Sb. o zájmovém vzd lávání je možné úplatu snížit nebo prominout. 10.4. Popis hygienických podmínek a podmínek bezpe nosti práce a ochrany zdraví Školské za ízení vyhledává, zjiš uje a zhodnocuje možná rizika vyplývající z innosti p i r zných formách zájmového vzd lávání v r zných prost edích a sou asn p ijímá opat ení k prevenci rizik. Seznamuje astníky s nebezpe ím ohrožujícím jejich zdraví a bezpe nost, což je sou ástí výchovy ke zdravému životnímu stylu. Celkov lze konstatovat, že všechny prostory DDM mají zdravé prost edí, prostory užívané pro innost školského za ízení jsou ádn zkolaudovány a spl ují hygienické normy pro realizované innosti. Hygienické vybavení prostor je na odpovídající úrovni – WC, umyvadla a sprchy v každém podlaží. Pitný režim – ú astníci si mohou p inášet vlastní nápoje z domova. P i po ádání táborové innosti je pitný režim zajišt n. Pravideln se provádí úklid, místnosti jsou osv tlené, v tratelné a nábytek odpovídá v ku ú astník . Dlouhodob se zlepšuje kvalita vnit ního vybavení, modernizují se i relaxa ní zóny a prostory ur ené k ekání rodi , šatny. Je dodržován zákaz kou ení, pití alkoholu, používání jiných škodlivých látek. V objektu jsou ozna eny únikové východy, nebezpe né p edm ty a jsou ur ena místa pro poskytnutí první pomoci. Tato místa jsou dostupná v jejich blízkosti jsou kontakty na léka e i jiné speciální služby. Pedagogové volného asu spl ují praktické dovednosti k poskytnutí první pomoci. Prost edky k poskytnutí první pomoci jsou dostupné. Úrazy jsou evidovány v souladu s vyhláškou . 64/ 2005 Sb. Veškeré podmínky bezpe nosti práce a ochrany zdraví jsou pravideln monitorovány a zjišt né nedostatky pr žn odstra ovány. Pravideln jsou provád ny revize. Ochrana ú astník innosti p ed úrazy je zajišt na p edcházením – pou ením ú astník p ed zapo etím innosti. Základy BOZP jsou sou ástí kvalifikace, se kterými jsou interní zam stnanci seznamováni p ed zahájením innosti. Jsou sou ástí vstupního školení interních pracovník p i vstupu do trvalého pracovního pom ru, na zahajovací porad s externími pracovníky DDM a p i každém nástupu nového pracovníka a dále na poradách pedagogického kolektivu p ed konáním letní innosti nebo akcí po ádaných DDM. V DDM provádí proškolování pracovník editel DDM a na základ smlouvy pracovníci na úseku BOZP i PO. Po rozhodnutí editele se lze ú astnit i školení, seminá , která jsou garantována odbornými pracovníky v této oblasti. 24

Provoz a režim se ídí organiza ním a vnit ním ádem DDM a souborem vnit ních norem, které stanoví zásady nejen pro vzd lávací innost, ale i pro oblast BOZP, rozvrhem hodin na daný školní rok. Jsou zpracovány a zve ejn ny provozní ády – odborných pracovních dílen, keramické a výtvarné pracovny, po íta ové klubovny, kuchy ky. 10.5. Popis psychosociálních podmínek Z hlediska psychosociálních podmínek je v DDM vytvá eno zdravé sociální klima - otev enost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému. To p ispívá k napl ování pot eb ú astník inností. Ú astníci jsou rovn ž chrán ni p ed p ípadným násilným chováním, šikanou a dalšími sociáln patologickými jevy školeným personálem. Jsou respektovány pot eby jedince a jeho osobní problémy, innost vychází ze zájmu ú astník a osvojování si toho, co má pro ú astníky praktický smysl, co vede k praktické zkušenosti. Pedagogové reagují na pot eby astník , nenásiln navozují klid a pohodu. Ú astníci inností mají rovnocenné postavení, nikdo není zvýhod ován. Je uplat ován pedagogický styl s nabídkou, který po ítá s aktivní spoluú astí ú astník . Ve vztazích mezi dosp lými a ú astníky se projevuje vzájemná d ra a tolerance, zdvo ilost a vzájemná podpora. etel je brán k v kové p im enosti a motivujícímu hodnocení, respektuje se individualita ú astník , v ková im enost, hodnocení je v souladu s individuálními možnostmi a individuálním pokrokem, poskytuje se dostate ná zp tná vazba. 11. Partnerství , spolupráce, spolupráce s rodi i DDM spolupracuje s odd lením policie R, za ú asti p íslušník policie probíhají besedy pro žáky 4.t íd a jízdy zru nosti s p edáváním pr kaz cyklisty, díky této spolupráci organizujeme spole zájmový kroužek pro d ti a mládež – sebeobranu, spolupracujeme i s M stskou policií zejména p i organizaci íležitostné innosti, spolupracujeme s ÚAMK Zlín - dopravním h išt m, které poskytuje v cné dary k organizaci základního kola cyklistiky, vít zné družstvo pak postupuje do oblastního kola, pokra uje spolupráce s M stskou knihovnou Luha ovice a kynologickým klubem Biskupice, cykloservisem, M KD Elektra zvláš p i po ádání spole ných akcí pro ve ejnost, spolupráce se sociálním odborem M stského ú adu Luha ovice sociálním kurátorem pro mládež a sociální pracovnicí sociáln právní ochrany d tí. Pokra uje spolupráce s místními i okolními základními i mate skými školami, se SOŠ, s organizacemi ve st a ob anským sdružením, Charitou Luha ovice. Pokra uje spolupráce s podnikateli ve m st , s organizacemi ve m st a ob anským sdružením, pokra uje spolupráce s podnikateli ve m st . Spolupráce se Sokolem a Slovanem Luha ovice se osv akcí .

uje zejména p i organizování nepravidelných

i organizaci n kterých akcí úsp šn spolupracujeme také s M stem Luha ovice. m d tí a mládeže je podporován luha ovickou i okolní ve ejností, školami a institucemi v míst i v okolí. Spolupracujeme s rodi i d tí, studenty, mládeží, rodinnými p íslušníky a dobrovolníky a již p i ípravách i organizaci p íležitostných akcí, sout ží a organizování táborové innosti, tak p i opravách i úpravách, modernizaci a st hování nábytku i pom cek. 12. Autoevaluace Vnit ní a vn jší hodnocení DDM ( zhodnocení dosažených výsledk , ov ení kvality, sm ování k cíl m, dosahování cíl ) + opat ení ke zlepšení aktuálního stavu je nutné ke stanovení realizace zájmového vzd lávání, operativních a strategických cíl a další plánování. Hospita ní innost provádí editelka u interních a externích zam stnanc a pedagogové volného asu u externích zam stnanc . O provedené hospitaci je veden hospita ní záznam. 25

DDM zjiš uje hodnocením od ú astník inností - rozhovory, zda jednotlivé formy zájmového vzd lávání odpovídají jejich pot ebám, požadavk m a p áním. Zárove provádí vlastní sebehodnocení a z obou t chto hodnocení vychází p i návrhu plánu innosti na další období. Na konci školního roku probíhá hodnocení formou výro ní zprávy o innosti. Znamená to porovnat skute ný stav, kterého bylo ve školním roce dosaženo, se zám ry a obsahem ŠVP. Sou ástí výro ní zprávy je i vyhodnocení vzd lávacího obsahu, který jsme ve školním roce d tem, mládeži i jejich rodi m nabídli, tzn. vyhodnocení vzd lávacího programu na úrovni jednotlivých forem innosti. Pravidelná innost je po ukon ení bloku hodnocena vedoucí zájmového útvaru - záv re ná evaluace tj. zhodnocení celkového pr hu, zvolených metod a postup , vzd lávací p ínos pro ú astníky zájmových útvar . Následn pak z tohoto hodnocení vyvodí praktické záv ry pro svou další práci - v em pokra ovat, na se íšt zam it, co d lat jinak. Tyto své poznatky si pedagog zaznamenává do svých plán . D ležité je, aby tyto post ehy vedly pedagoga k zamyšlení, jak plánovat, ídit a motivovat další práci. 13.

Záv re ná ustanovení

Školní vzd lávací program byl sestaven a projednám na porad se všemi zam stnanci organizace a vstoupil v platnost dne 3. zá í 2007, byl aktualizován k 1.9.2008. Školní vzd lávací program se bude nadále dopl ovat a aktualizovat na základ platné legislativy pro zájmové vzd lávání, vzd lávacích pot eb a poptávky zájemc . Jeho zn ní je zve ejn no na webových stránkách organizace, p ílohy jsou k dispozici k nahlédnutí v DDM Luha ovice. 14.

Dodatky a p ílohy

íloha . 1 - Globální cíle zájmového vzd lávání íloha . 2 - Plán práce na daný kalendá ní rok íloha . 3 - Vzd lávací cíle pravidelné innosti

v Luha ovicích 1.9.2008

Bc. Eva Tomalová, editelka DDM

26

íloha .1 Globální cíle zájmového vzd lávání Lisabonská strategie vyty ila do r. 2010 velmi náro né cíle – u init EU atraktivním místem pro investice i práci, vytvo it více a lepších pracovních p íležitostí a jako klí ový faktor r stu podporovat rozvoj znalostí, to je podporovat výzkum a vývoj, inovace a vzd lávání základních nezbytností je realizovat celoživotní u ení. Summit v Lisabonu se v noval lidským zdroj m jako klí ovému prvku ekonomického rozvoje a uložil lenským stát m unie, aby p ijala nezbytná opat ení k dosažení t chto cíl : - podstatný každoro ní nár st investic do lidských zdroj - snížení po tu osob ve v ku 18 – 24 let, kte í mají pouze základní vzd lání a nejsou zapojeny do dalšího vzd lávání, na polovinu do roku 2010 em na škol na víceú elová vzd lávací st ediska pro široké spektrum cílových skupin, jejich úplné napojení na internet a t sná vazba na podniky a výzkum - definování nových základních dovedností ( informa ní technologie, cizí jazyky, technologická kultura, podnikatelství a sociální dovednosti ) v evropském rámci a zavedení evropského certifikátu pro základní dovednosti v informa ních technologiích - rozší ení mobility student i u itel co nejlepší využití existujících komunitárních program ( nap . Leonardo, Sokrates a jiné ) a v tší transparentnosti v uznávání kvalifikací a studia - vypracování spole ného evropského formulá e pro curriculum vitae k usnadn ní mobility Z t chto jednání vyplynuly cíle a strategické sm ry ve vzd lávání. Bílá kniha - národní program rozvoje vzd lávání v eské republice, dokument je sou ástí strategického plánování sociáln ekonomického rozvoje eské republiky, v n mž je vzd lávání a rozvoj lidských zdroj považováno za jednu z priorit, pon vadž v souladu s programem vlády rozhodujícím zp sobem ovliv uje lidský a sociální kapitál spole nosti, hodnotovou orientaci lidí, jejich demokratické ob anství i kvalitu jejich každodenního života. 6 základních strategických cíl - celoživotní u ení pro všechny izp sobování vzd lávacích program pot ebám života spole nosti - monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzd lávání - podpora vnit ní prom ny a otev enosti vzd lávacích institucí - prom na role a profesní perspektivity pedagogických a akademických pracovník echod od centralistického ízení k odpov dnému spolurozhodování

Tento dokument doporu uje na str. 54 : Umožnit p ístup ke kvalitnímu zájmovému vzd lávání všem d tem, zvlášt d tem ze sociáln znevýhodn ného prost edí jako prevenci sociáln -patologických jev i podchycení nadaných a talentovaných jedinc s vyhran nými aspiracemi – finan ní podpora státu ve spolupráci resort . elovými nárokovými prost edky, vymezenými v rozpo tu, finan zabezpe it rozší ení innosti škol jako vzd lávacích a kulturn výchovných center obcí a z ídit na t chto školách funkci koordinátora Na fakultách p ipravujících u itele z ídit nebo posílit specializovaný obor Pedagogika volného asu nebo sociální pedagogika Mimo jiné je v dokumentu dále uvedeno: Sí za ízení pro volný as z stává i nadále pot ebná. Proto je t eba v této oblasti doporu it další rozší ení nabídky ( zvlášt aktivit voln p ístupných), zejména v osv eném systému st edisek pro volný as a zlepšení jejich finan ní dostupnosti. Tato za ízení by m la v budoucnu sehrát výraznou koordina ní a metodickou roli a být k tomu ú elu personáln i materiáln vybavena. 27

Pedagog volného asu vykonává obecn innost pedagogickou, sociální a poradenskou a p sobí i jako organizátor a iniciátor aktivit ve volném ase. Koncepce státní politiky pro oblast d tí a mládeže do roku 2007 – návaznost na Bílou knihu. 12 vládních priorit - mládež, vzd lávání, výchova - mládež a trh práce - participace na spole enském a politickém život , informa ní centra - mládež a volný as ( rozvoj SV a ŠK, rozši ování nabídky pro mládež, neformální vzd lávání, neorganizovaná mládež, klubová innost, specifické skupiny, talenty, mobilita, ve ejná h išt a sportovišt …) - mládež a zdraví ( zdravý životní styl ) - mládež a sociáln patologické jevy ( primární prevence ) - mládež a EU ( programy Mládež, Sokrates, Leonardo ) - mládež a životní prost edí ( enviromentální postoje ) - ochrana práv dít te ( osv ta, shromaž ování pot ebných údaj ) Koncepce státní politiky pro oblast d tí a mládeže 2007 – 2013 na stran 13 a 14. Mládež, volný as a životní styl. Cílem státní politiky v této oblasti je: vytvá et dobré spole enské, legislativní a finan ní podmínky pro ú elné trávení volného asu d tí a mladých lidí, které povede k jejich zdravému životnímu stylu. Podporovat rozvoj školských za ízení pro zájmové vzd lávání a jejich prost ednictvím poskytovat širokou nabídku volno asových aktivit. Podporovat innost NNO d tí a mládeže a NNO, které s d tmi a mládeží pracují. Prost ednictvím dota ních program motivovat uvedené subjekty ke kvalitní náplni volno asových aktivit pro d ti a mládež. Resortní cíle: MŠMT:

Metodicky podporovat innost NNO v oblasti d tí a mládeže. Zabezpe it realizaci Program státní podpory innosti NNO v oblasti d tí a mládeže a dalších specializovaných dota ních program . Podporovat opravy a rekonstrukce objekt , které NNO p evzaly ze správy Fondu d tí a mládeže „v likvidaci“. Metodicky podporovat tvorbu, implementaci a inovaci školních vzd lávacích program ve školských za ízeních pro zájmové vzd lávání. Vytvá et podmínky pro rozvoj innosti školských za ízení pro zájmové vzd lávání s cílem rozší it jejich celkový po et, zvýšit kapacitu pro potenciální ú astníky a finan zabezpe it jejich innost. Podporovat otev ené t lovýchovné a sportovní akce, v etn jednorázových kampaní se zam ením ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu. Podporovat innosti NNO, školských za ízení pro zájmové vzd lávání, která budou zam ena na turistické, t lovýchovné a enviromentální aktivity. Prost ednictvím Národního institutu d tí a mládeže MŠMT zabezpe it trvalý monitoring innosti školských za ízení pro zájmové vzd lávání, získávat p ehled o jejich pot ebách a metodicky podporovat jejich innost. Ve spolupráci s kraji vytvá et podmínky pro prohlubování spolupráce školských za ízení a NNO. Úzce spolupracovat s hromadnými sd lovacími prost edky, popularizovat jednotlivé obory tské a mládežnické innosti a zviditel ovat úsp šné d ti a mladé lidi. MK:

28

Vytvo it a ov it v praxi pilotní programy pro komplexní využití volného asu d tí a mládeže v oblasti kultury. MO:

Pro žáky vojenských st edních škol a mladé vojáky pat ící k v kové skupin do 26 let vytvá et podmínky ke zlepšení kvality jejich života, zejména v oblasti nabídek k napln ní jejich volného asu. MŽP:

Zabezpe it nabídku dostupných volno asových aktivit zam ených na vytvá ení vztahu k životnímu prost edí a k osvojení si zdravého životního stylu. Podporovat aktivity NNO. Podporovat enviromentální osv tové akce celorepublikového charakteru, jako je nap . Den Zem , Evropský den bez aut, Den strom .

Dlouhodobý zám r – 1. Kurikulární reforma Vymezit nové cíle vzd lávání Nové pojetí kurikula Vytvo it kurikulární dokumenty RVP a ŠVP Podpo it tvorbu ŠVP metodicky Zajistit informa ní a mediální podporu Podpora masivního DVPP Zm nit vysokoškolskou p ípravu Posílit n které ásti vzd lávání - Jazyky - ICT - Výchova k ob anství a demokracii - Výchova k profesní orientaci - Výchova ke zdravému životnímu stylu - Nová témata 1. osobnostní a sociální výchova 2. environmentální výchova 3. výchova k trvale udržitelnému rozvoji 4. výchova k evropským souvislostem 5. výchova k rovným p íležitostem uplatnit nové formy výuky - mezip edm tové vazby a výuku integrovaných obsah - týmovou spolupráci u itel Dlouhodobý zám r vzd lávání a rozvoje výchovn vzd lávací soustavy R p ijatý vládou v roce 2002 ( dále jen DZ R 2002 ) rozpracoval strategické linie Bílé knihy do strategických sm ešení s konkrétními, prioritními úkoly vedoucími k jejich postupnému napl ování.. Rozvoj byl založen na 8 základních sm rech: 1) reforma a modernizace cíl a obsahu vzd lávání 2) reforma ukon ování st edoškolského studia 3) pé e o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledk vzd lávání 4) rozvoj integrovaného diagnostického, informa ního a poradenského systému v oblasti vzd lávání 5) optimalizace vzd lávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství 6) zkvalitn ní podmínek pedagog. a ídících pracovník škol 7) vznik ve ejných vysokých škol univerzitního typu a rozvoj dalších forem terciálního vzd lávání 8) rozvoj dalšího vzd lávání jako sou ásti celoživotního u ení

29

Výše uvedenými strategickými sm ry byly sice konkretizovány hlavní strategické linie rozvoje Bílé knihy, nebyly ale napln ny všechny jejich díl í ásti. Byly vybrány takové sm ry rozvoje, které bylo nutné ešit prioritn i jejich financování bylo p edpokládáno nad rámec rozpo tu kapitoly –333- MŠMT, což se ukázalo jako ne zcela reálné a ešení n kterých priorit muselo být pozdrženo, hledaly se vnit ní zdroje pro jejich financování zejména p ehodnocením naléhavosti pln ní úkol . V DZ R 2002 str. 51 se píše : Rozší ení možností zájmové innosti a aktivních zp sob trávení volného asu na zákl. a st . školách, ve školních klubech a ŠD významn p ispívá k individuálnímu rozvoji a socializaci d tské osobnosti a k prevenci sociáln negativních a patologických jev . Krom toho ( diskutováno již v rámci tématu „kurikulární reforma“) je t eba zvláštní pozornost v novat i specializovaným ŠZ. V oblasti st edisek pro volný as bylo v DZ R 2002 zejména zapot ebí: a) posílit finan ní, personální a materiální zajišt ní innosti školských za ízení pro zájmové vzd lávání a mimoškolní innost, volný as mládeže, a zajiš ovat jejich dostupnost pro každého, kdo o to projeví zájem, podporovat poskytování služeb všem v kovým kategoriím od d tí p edškolního v ku p es rodi e s d tmi až po dosp lé podle místních pot eb a podmínek a v souladu se zájmy dnešních d tí a mládeže; b) zpracovat koncepci p ípravy pracovník , zabývajících se volným asem d tí a mládeže; podporovat další vzd lávání pedagogických pracovník p sobících v oblasti volného asu d tí a mládeže za azením specializovaných program , zejména specializovanou p ípravu v oboru pedagogika volného asu a sociální pedagogika. V dalším vzd lávání pedagogických pracovník za azovat programy s tematikou k zajišt ní prevence sociáln patologických jev u d tí a mládeže, k výchov d tí a mládeže ke zdravému životnímu stylu; c) vytvo it dostate né podmínky a p edpoklady (zejména finan ní a personální) pro budování st edisek v dalších m stech a obcích s cílem vytvo it jejich ucelenou sí ; d) na základ koncepce innosti st edisek vytvo it na úrovni kraj metodická a koordina ní centra; jejich innost by m la být zam ena nejen na „malá“ st ediska, ale rovn ž na školní družiny a kluby a na sféru nestátních neziskových organizací, p sobící v p edm tné oblasti. Po vyhodnocení DZ R 2002 bylo v DZ R 2005 stanoveno 6 strategických cíl dalšího dlouhodobého rozvoje - 1. zkvalitn ní a modernizace vzd lávání ( kurikulární reforma ) - 2. zajiš ování kvality, monitorování a hodnocení vzd lávání - 3. zajiš ování rovnosti p íležitostí ke vzd lávání - 4. rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství - 5.zvyšování profesionality a spole enského postavení pedagogických pracovník ( jeden z bod – studium v oblasti práce s mládeží ) - 6. podpora dalšího vzd lávání ( jeden ze dvou bod – rozvojová oblast pro SV – akreditace vzd lávacích program ) V dokumentu DZ R 2005 / str. 13 / se píše v souvislosti se zájmovým vzd lávání v kapitole soudržnost spole nosti: Významné jsou však i ostatní prvky vzd lávacího procesu a fungování školy. V první ad to je odpovídající kurikulum, které nejen poskytuje faktické znalosti, ale rozvíjí i ob anské postoje a sociální dovednosti. Nejde ovšem jen o vzd lávací program, ale i o otev ené a rovnoprávné vztahy ke škole, o její klima i její étos. Je to i vysoká nabídka mimoškolních a zájmových inností, které rozši uje výchovnou funkci školy a pomáhá vytvá et p ípadný nedostatek podn s rodiny, a v bec koncept komunitní školy, které slouží rovn ž jako vzd lávací, kulturní a spole enské st edisko obce, p ípadn jako místo dalšího vzd lávání a získávání odborné kvalifikace. 30

Dlouhodobý zám r R 2007 na stran 27. Základní školy speciální, konzervato e, základní um lecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a zájmové vzd lávání Cíl: Dokon it p ípravu RVP a postupn zahájit výuku podle ŠVP Zájmové vzd lávání - st ediska pro volný as d tí a mládeže, školní kluby, školní družiny – byly vydány dokumenty usm ující další rozvoj zájmového vzd lávání (nap . Koncepce státní politiky pro oblast d tí a mládeže do roku 2007). Navrhovaná opat ení: v souladu s p ijatými dokumenty nadále podporovat obsahové zkvalit ování program pro zájmové vzd lávání (pr žn ). Dlouhodobé cíle str. zm n ve vzd lávání byly stanoveny v Národním programu rozvoje vzd lávání a vzd lávací soustavy R ( Bílé knize) z roku 2001 a v DZ R z roku 2002. Tyto základní tendence se nem ní jen nabyly naléhavosti - postupná realizace konceptu celoživotního u ení, která propojuje oblasti vzd lávání, práce i volného asu - poskytnutí co nejvíce vzd lávacích p íležitostí pro rozvoj všech a zajišt ní rovného p ístupu k nim - otev ení vzd lávacího systému spole nosti a zapojení hlavních partner podílejících se na rozvoji lidských zdroj - systematické zvyšování kvality a efektivity vzd lávání - uvoln ní vnit ních zdroj prom ny – využití tv í práce u itel a iniciativy škol Krajské ú ady zpracovaly první dlouhodobé zám ry v roce 2003. Ukázalo se, že p íprava strategického dokumentu na úrovni R, tak kraj se stala ú inným prost edkem harmonizace koncep ních p edstav státu a jednotlivých kraj . Dlouhodobý zám r Krajského ú adu Zlínského kraje rok 2006 – str. 33 Pro zájmové vzd lávání byly stanoveny tyto cíle: Cíl: zvyšovat kvalitu základního um leckého i zájmového vzd lávání 1. rozvíjet zájmovou innost a podporovat vhodné volno asové aktivity 2. zvyšovat kvalitu základního um leckého vzd lávání a pé e o talenty 3. pro napln ní volného asu d tí a mládeže využívat neziskových organizací Ukazatelem bude po et zapojených d tí a mládeže v pravidelných a p íležitostných aktivitách. Dlouhodobý zám r Krajského ú adu Zlínského kraje rok 2008 – pracovní verze k p ipomínkování z ervna 2007 str. 45 - 46 Zájmové vzd lávání a volno asové aktivity Vyhodnocení opat ení – dosažený stav Rozvíjet zájmovou innost a podporovat vhodné volno asové aktivity V Dlouhodobém zám ru KÚ ZK 2008 na stran 40 se píše: 31

Jedním z opat ení DZ ZK 2006 bylo zvyšování kvality zájmového vzd lávání a podpora vhodných volno asových aktivit se zam ením na žáky 2. stupn ZŠ. Za sledované období je možno konstatovat, že se z eteln zvýšila kvalita výchovné i vzd lávací práce ve školních družinách i školních klubech, které vytvá ejí vlastní ŠVP. Bylo nabízeno široké spektrum zájmových kroužk s v tšinou velmi dobrým pedagogickým vedením, což se odráží ve zvýšeném zájmu rodi o umíst ní d tí do ŠD a ŠK. Do konce roku 2006 byl ukon en postupný proces p edávání z izovatelských kompetencí k SV a DDM ze Zlínského kraje obcím. Od 1. 1. 2007 je z izováno obcemi ve Zlínském kraji celkem 21 DDM i SV , v etn í nov vzniklých za ízení, a to DDM Zvonek Vizovice, SV Holešov-Všetuly a DDM Valašské Klobouky. Zlínský kraj prost ednictvím vyhlášeného Podprogramu pro volno asové aktivity d tí a mládeže poskytuje podporu DDM a SV z izovaným obcemi. Cílem podprogramu je rozší ení nabídky mimoškolní innosti, aktivní trávení volného asu d tí a mládeže v t chto školských za ízeních. Podprogram je zam en na spolufinancování akcí pro d ti a mládež realizovaných v rámci pravidelné, p íležitostné, táborové a osv tové innosti, inností zam ených na prevenci sociáln patologických jev a individuální práci s talentovanými tmi a mládeží. V roce 2006 bylo podpo eno 28 projekt 13 p íjemc celkovou ástkou 4 279 000 K . Podprogram na rok 2007 plynule navázal na p edchozí podporu ástkou 3 181 000 K ur enou pro 29 projekt podaných 17 žadateli. Ve školním roce 2005–2006 se do pravidelných aktivit DDM a SV zapojilo celkem 14 894, do p íležitostných aktivit se zapojilo celkem 206 247 ú astník ; táborové a dalších inností spojených s pobytem se zú astnilo 6 973, osv tové innosti 14 551, práce s talenty 1 169, metodické a odborné innosti 13 601 ú astník . Pro školní rok 2006–2007 vykázala statistika následující údaje: pravidelných aktivit se zú astnilo 15 611 klient SV , do p íležitostné innosti se zapojilo 239 864 ú astník , táborové a dalších inností spojených s pobytem se zú astnilo 6 336 ú astník a dalších inností zájmového vzd lávání (osv tová, informa ní, individuální, spontánní a ostatní) 45 738 ú astník . Dle rostoucího po tu ú astník pravidelných aktivit DDM a SV (rok 2006 – 15 611, rok 2005 – 14 894, rok 2004 – 14 881) lze konstatovat, že zájem o innost nabízenou školskými za ízeními pro volný as d tí a mládeže má rostoucí tendenci. Pro napln ní volného asu d tí a mládeže využívat neziskových organizací v kraji Zlínský kraj poskytuje v oblasti volného asu d tí a mládeže podporu nejen školám a školským za ízením, ale rovn ž finan podporuje innost nestátních neziskových organizací, nap íklad prost ednictvím dotací na innost z Programového fondu v oblasti „Prevence sociáln patologických jev “. Jsou podporovány projekty zam ené na práci s cílovou skupinou d tí, mládeže a mladých dosp lých potenciáln ohroženou vznikem a rozvojem sociáln patologického chování. elem je vytvo it sí program schopných oslovit uvedené cílové skupiny, navázat a udržet s nimi kontakt, nabízet aktivity a služby sm ující k rozvoji pozitivních životních alternativ. V roce 2006 bylo dotováno 11 projekt celkovou ástkou 1 696 000 K . Shodný podprogram byl vyhlášen rovn ž v roce 2007, na podporu obdobn zam ených 11 projekt od osmi íjemc byla vy len na ástka ve výši 1 746 000 K . Dalším zdrojem podpory, mimo jiné i neziskových organizací v kraji, je Fond mládeže a sportu Zlínského kraje. Dotace jsou ur eny na podporu akcí v oblasti mládeže, t lovýchovy a sportu zam ených zejména na akce místního, regionálního i nadregionálního charakteru pro právnické nebo fyzické osoby, které aktivn sobí v oblasti mládeže, t lovýchovy a sportu. V roce 2006 byla v rozpo tu Zlínského kraje schválena ástka 3 680 000 K , ze které byla vy erpána ástka 3 568 385 K , dotace byla poskytnuta 189 p íjemc m. Na rok 2007 byla v rozpo tu vyhrazena ástka 3 562 940 , ze které byla vy erpána ástka 3 488 000 K . Cíl: Zam it se na kvalitu zájmového vzd lávání Opat ení: 1. Preferovat vhodné a kvalitní volno asové aktivity a podporovat programy pro zájmové vzd lávání Vzhledem k vytvo ení pom rn stabilní sít školních družin a školních klub p i základních školách, st edisek volného asu, jejichž z izovateli jsou obce, a rovn ž také knihoven, hv zdáren a muzeí, je nutno se zam it zejména na kvalitu nabízených volno asových aktivit a také na odborné vedení zájmových kroužk . 32

Prost ednictvím školských za ízení pro zájmové vzd lávání poskytovat širokou nabídku volno asových aktivit a pomocí dota ních program motivovat uvedené subjekty k realizaci široké škály kvalitních volno asových aktivit pro ú astníky zájmového vzd lávání. Na základ využití evalua ních a autoevalua ních prost edk je žádoucí i nadále dotvá et a zkvalit ovat vlastní ŠVP. V od vodn ných p ípadech podpo it další rozvoj školských za ízení a jejich nabídky zájmového vzd lávání. 2. Pro ú elné využití volného asu d tí a mládeže podporovat innost neziskových organizací v kraji Vzájemnou spoluprací s nestátními neziskovými organizacemi, které pracují s d tmi a mládeží, motivovat a podporovat realizaci kvalitních volno asových aktivit pro d ti a mládež vedoucích k ú elnému trávení volného asu v rámci prevence sociáln patologických jev . Sou asn zam it podporu na nestátní neziskové organizace, které se orientují na práci s handicapovanými osobami v rámci využití volného asu. Krom podpory systémovými a individuálními projekty m že být v kraji prost ednictvím globálních grant podporována aktivita (alokace fi nan ních prost edk viz kapitola 4.3.): • Podpora neformálního vzd lávání a kompetencí v n m získaných, zdokonalování systému vzd lávání pracovník NNO a st edisek volného asu, vytvá ení vzd lávacích modul uznatelných jako sou ást dalšího vzd lávání. Obecné cíle vzd lávací soustavy - ŠZ § 2 odst.2 a) rozvoj osobnosti lov ka, který bude vybaven poznávacími a sociálními zp sobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a ob anský život, výkon povolání nebo pracovní innosti, získávání informací a u ení se v pr hu celého života b) získávání všeobecného vzd lání nebo všeobecného a odborného vzd lání c) pochopení a uplat ování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpov dností a smyslem pro sociální soudržnost d) utvá ení v domí národní a státní p íslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identit každého e) pochopení a uplat ování principu rovnosti žen a muž ve spole nosti f) poznání sv tových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním m ítku g) získání a uplat ování znalostí o životním prost edí a jeho ochran vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpe nosti a ochran zdraví Napl ování t chto cíl je vymezeno konkrétním posláním DDM ve vyhlášce . 74/ 2005 Sb. o zájmovém vzd lávání § 2 Cíle zájmového vzd lávaní a rozsah aktivit organizovaných DDM Luha ovice jsou v souladu s Bílou knihou – národním programem rozvoje vzd lávání v eské republice i dlouhodobými zám ry. Napl ování t chto cíl je vymezeno konkrétním posláním DDM ve vyhlášce . 74/ 2005 Sb. o zájmovém vzd lávání § 2 Volný as je pro jedince i spole nost možností a šancí. V jeho rámci mohou d ti i mladí lidé probouzet a rozvíjet ušlechtilé zájmy, získávat nové poznatky a dovednosti, navozovat sociální kontakty a podílet se na spole ných aktivitách, osvojovat si tvo ivé postoje k sob , svým vrstevník m i ostatním lidem, k blízkému sociálnímu prost edí i celému sv tu. že však být také prost ednictvím nežádoucího, ba vysloven protispole enského jednání. Nejmladší íslušníci spole nosti se sami stávají subjektem nežádoucího jednání v i sob samému, svým vrstevník m, dosp lým i celé spole nosti. P edevším jsou to innosti sebepoškozující – oblíbenost ku áctví, závislosti na alkoholu, na drogách, prostituce, sebevraždy mladých lidí, dále innosti nežádoucí – trestné iny spáchané tmi a mládeží proti jiným osobám a jejich majetku. Mladí lidé se v posledních letech stávají leny pravicov extremistických skupin – uplat ování rasistických a neonacistických postoj .Vznik t chto jev podmi uje složitá škála p in – absence pozitivní 33

soustavy hodnot mladých lidí, obavy ze ztráty pracovních p íležitostí, ideová motivace založená na netoleranci a nenávisti k druhým lidem… iny a d sledky jsou ešitelné pouze spoluprací r zných obor v dy a spole enské praxe, nezastupitelnou roli mezi nimi má dostate široce pojatá, ú inná výchova v etn výchovy ve volném ase a její preventivn výchovná funkce. P itom však nesta í po ítat pouze s tím, že volný as d tí a mládeže bude pouze zapln n tak, aby „nem li as“ na alkohol, drogy, p ed asný sex, asociální jednání. Podíl na p edcházení chto negativních jev si m že vydobýt pouze široká paleta dobrovolných, zvlášt pak zájmových aktivit, které v osobnosti mladého lov ka budou spoluvytvá et ucelený hodnotový systém a na n m založený zdravý zp sob života. V sou asné dob není snadné být mladým – možnosti optimálního rozvoje d tí a mládeže ve volném ase jsou v sou asné dob omezovány objektivními i subjektivními faktory. N které z nich mají globální a výchovným p sobením nezvratitelný charakter; další vznikají v nejbližším sociálním prost edí mladých lidí a jejich ú inky jsou více individualizovány. Pat í mezi n : sledky p írodních a spole enských katastrof – povodn , sucha, války, vyst hovalectví, migrace obyvatelstva - špatné životní podmínky – rozvojový sv t: špatná výživa, hygiena, infekce - zdravotní pé e – evropské zem dosahují lepších výsledk než rozvojový sv t - soudobá rodina – neúplná rodina, výchovn disfunk ní rodina, nezam stnanost rodi a jejich dosp lých d tí,nevhodné bytové podmínky, rostoucí po et d tí z rodin bez uzav ení manželství, neznalost nebo nedbalost rodi a jejich nevhodné p sobení na dít ve volném ase, rodiny pouze s jedním dít tem, vysoká zam stnanost žen – nedostate ná pozornost novaná d tem, silná flustrace nezam stnané dospívající a dosp lé mládeže - násilí, ponižování a týrání d tí a mladých lidí – sexuální zneužívání d tí, rostoucí brutalita Práv proto z stává volný as pro d ti a mládež nezastupitelnou oblastí v níž se mohou realizovat v individuální i spole enské dimenzi. Volný as a jeho za ízení nemohou všechny stresy a nebezpe í odstranit, mohou však p inejmenším áste d sledky omezit, posilovat d ru a orientaci mladých lidí. - mohou zejména svým výchovným vlivem preventivn p sobit, rozvíjet pozitivní stránky osobnosti a zvyšovat obranyschopnost proti vliv m negativním - nabývají na významu tím více, ím více sílí vliv faktor , které znesnad ují plynulý vstup d tí a mládeže do sv ta dosp lých Volný as je sám o sob neutrální, záleží na uživatelích a organizátorech, orgánech státní správy a samosprávy zda a jakým zp sobem a v jaké mí e bude realizován ve prosp ch jedince, jeho kolektivit a celé spole nosti. Není pouhým prostorem pro dobrovolné, více i mén organizované nebo spontánní aktivity, nýbrž komplexn p sobícím prost edím. Mladí lidé v n m na základ dobrovolné volby a participace utvá ejí názory, postoje a vlastnosti nezbytné pro ob anský, pracovní a rodinný život jednotlivce. Pro n ho jsou v sou asnosti charakteristické stále složit jší vazby lov ka k sob samému, k jeho vztažným skupinám i celé spole nosti se všemi jejich vývojovými peripetiemi. Významu nabývá volný as také v celospole enské dimenzi, nebo do svých možností zahrnuje nejen jedince, nýbrž celé sociální a v kové skupiny mladé generace. Rozvíjení, ustálení a všestranná podpora sít a možností za ízení pro volný as umož uje ú inné edcházení problém m a umož uje zdravý vývoj mladé generace v naší zemi. elnému využívání volného asu se každé dít a mladý lov k musí u it. DDM Luha ovice pat í do široké sít výchovn vzd lávacích za ízení, je za azen do Rejst íku škol a školských za ízení, je z ízen za ú elem poskytovat zájmové vzd lávání. Forma dopad – p ísp vek ke kurikulární reform , vliv na volbu povolání, participaci, mobilitu, v tší sociální a profesní flexibilita: 34

-

rekreace ( zotavení a uvoln ní ) kompenzace ( odstra ování zklamání a flustrací ) výchova a další vzd lávání ( u ení o svobod a ve svobod , sociální u ení ) kontemplace ( p i hledání smyslu života a jeho duchovní výstavby ) komunikace ( kontakty, spoluú ast a partnerství ) participace ( angažování se na vývoji spole nosti ) integrace ( pro stabilizaci života rodiny a vr stání do spole enských organism ) enkulturace ( kulturní rozvoj sebe sama, kreativita v um ní, sportu, technických a dalších innostech )

Záv r: Cíle zájmového vzd lávání a rozsah aktivit organizovaných v naší organizaci jsou v souladu se strategickými dokumenty státu i kraje.

35

íloha .2 Plán práce na daný kalendá ní rok

36

íloha . 3 Vzd lávací cíle pravidelné innosti i tvorb vzd lávacího programu – plánu na školní rok - je nutné správn stanovit cíl jako p edpoklad hodnocení výsledk vzd lávání. Hodnocení se vztahuje k hodnocení rozvoje ú astník zájmového vzd lávání, proto je d ležité správn pracovat s cíli. Prvním kokem p ed tvorbou vzd lávacího programu je výchozí analýza vzd lávaných ( to je p ihlášených astník k innosti) a podmínek pro realizaci vzd lávání. Zamýšlíme se nad specifiky v kové kategorie, s níž pracujeme, nad individuálními rozdíly ú astník , a to z hlediska jejich rozvoje, pot eb a zájm . Zajímá nás, které innosti ú astníci preferují, a to se zám rem zvolit reálný cíl a k n mu vhodné prost edky vzd lávání. Opomíjet bychom nem li ani požadavky klient organizace, k nimž pat í nejen ú astníci zájmového vzd lávání, ale i jejich rodi e, zákonní zástupci dít te, komunita. Druhým krokem je stanovení cíl , jež navazují na analýzu skupiny ú astník i jednotlivc a znalost podmínek. Stanovujeme co budeme u ú astník rozvíjet a s jakými o ekávanými výstupy. Pojmenujeme si, eho by m li ú astníci v rámci svých možností dosáhnout. Konkrétn si stanovíme, co chceme prost ednictvím vhodn zvolené vzd lávací nabídky podporovat, abychom dosáhli u ú astník plánovaného ekávaného výstupu. Ke stanoveným vzd lávacím cíl m plánujeme vzd lávací nabídku, jež p edstavuje prost edek k dosažení o ekávaných výstup , které vedou krok za krokem k rozvoji klí ových kompetencí astník . etím krokem je již samostatná realizace plánovaných aktivit, které pomocí metod pedagogické diagnostiky / nap . pozorování, rozhovor, dotazník, rozbor prací apod./ hodnotíme. Získáváme tak zp tnou vazbu, a to, jak již bylo uvedeno výše, ze dvou pohled : 1. První pohled ukazuje, zda byly stanoveny reálné cíle, zda byly použity vhodné prost edky vzd lávání, co je pot eba p íšt ud lat jinak, jak budeme pokra ovat dále. 2. Sou asn získáváme odpov , zda ú astníci dosáhli ve sledované oblasti o ekávaných výstup , zda došlo k pokroku, kde se objevily problémy a pro , s kterými ú astníky se budeme muset k dané oblasti za využití jiných prost edk vracet, zda m žeme danou oblast dále rozvíjet atd. Mají-li cíle ukázat sm r vzd lávání musí dávat odpov na otázku „ jakých konkrétních pokrok ( výsledk ve vzd lávání) má být dosaženo?“, je t eba akceptovat, základní vlastnosti cíl , tj. komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost a p im enost. Komplexnost vzd lávacích cíl znamená, že vzd lávací programy by nem ly obsahovat pouze cíle zam ené na oblast v domostí / kognitivní /, ale také na oblast dovedností / psychomotorickou / a na oblast cíl postojových / afektivních /. Takto komplexn stanovené cíle vedou ke schopnosti ú astník nové poznatky využívat v b žných innostech, dosahují tak rozvoje v oblasti klí ových kompetencí. ekávané výstupy jsou r zn obtížné, nap íklad v n kterých p ípadech jde o pouhou reprodukci, i edvedení ur ité dovednosti podle pokyn , jindy již sledujeme uplatn ní v domostí, dovedností i žádoucího chování v b žných každodenních innostech. Pokud budeme analyzovat stanovený cíl a o ekávaný výstup z hlediska požadavku komplexnosti odpovídáme si na otázky: Jaké v domosti rozvíjí stanovený cíl? - oblast v domostí / kognitivní / Na jaké o ekávané chování se zam uje stanovený cíl? oblast cíl postojových / afektivních / Jaké dovednosti rozvíjí stanovený cíl? - na oblast dovedností / psychomotorickou / Konzistentnost – p edstavuje vnit ní vazbu cíl , pod ízenost nižších cíl cíl m vyšším, což znamená vycházet od cíl nejobecn jších k cíl m konkrétním a opa . To znamená, že spolu musí souviset, na sebe 37

navazovat, ty nižší slouží k napln ní vyšších atd. To mimo jiné také znamená, že prost ednictvím cíl stanovených a dosažených ve vašich zájmových kroužcích, se nám da í napl ovat i cíle ŠVP DDM Luha ovice. Kontrolovatelnost – pokud jsou o ekávané výstupy formulovány do konkrétních v domostí, dovedností i žádoucího chování ú astník inností, tedy do ov itelné podoby, pak je snadné pr žné vyhodnocování výsledk vzd lávání, p izp sobení vzd lávání i kontrola. Jedin tak lze hodnotit, zda o ekávaného výstupu bylo dosaženo a v jaké kvalit . Výstupy, které nelze ov it zp sobují, že hodnocení bude nekonkrétní a nebude nic íkat o pokrocích astník . Bude pouze formální a zbyte né. i hodnocení se zamýšlíme nad hodnocením o ekávaných výstup : 1. ve vztahu k ú astník m – eho dosáhli, jak dále bude ur itá oblast rozvíjena, na co je pot eba se sledn ji zam it, zda u všech nebo jen u n kterých ú astník 2. ve vztahu k pedagogovi volného asu – pedagog se zamýšlí, zda byl vzd lávací cíl reálný, zda byly zvoleny reálné vzd lávací cíle, zda byly zvoleny vhodné metody a prost edky, jak bude postupovat dál apod. im enost – stanovené vzd lávací cíle a o ekávané výstupy si pedagog volného asu stanovuje tak, aby byly sice dosti náro né / pro ú astníky poutavé a nové /, ale sou asn reálné / viz. analýza vzd lávaných /. Je nutné si uv domit, že p íliš snadný cíl nebo naopak velmi náro ný cíl je demotivující. Uvedená skute nost souvisí s dobrou znalostí ú astník nap . pracujeme-li s ú astníky jedné v kové kategorie, víme, že z hlediska vývojových zvláštností vykazují spole né znaky, ale na r zné úrovni rozvoje, jsou rozdílného temperamentu apod., což je t eba p i tvorb vzd lávacího programu brát v úvahu. U student a dosp lých je pot eba zase t, že jejich vstupní dovednosti a znalosti mohou být na r zné úrovni. Proto je žádoucí používat p i své práci r zných organiza ních forem. Pokud pracujeme s ú astníky ve skupinách, m li bychom mít stanovena kritéria len ní ú astník do jednotlivých skupin, zda p jde o skupiny podle pohlaví, podle úrovn znalostí a dovedností ú astník , podle zájmu atd. P i práci s celou skupinou op t diferencuje podle stanovených kritérií tak, aby cíle byly reálné pro všechny ú astníky. Hodnocení vzd lávacího programu nemá být obecné, naopak správn provedené hodnocení: Vypovídá o výsledcích vzd lávání Vztahuje se k o ekávaným výstup m Zabývá se spln ním cíle ze strany pedagoga volného asu – sebehodnocení, tady se pedagog Zamýšlí nad reálností cíl , nad zvolenými vzd lávacími prost edky Zam uje se na v domosti, dovednosti i rozvoj žádoucího chování ú astník Vzd lávací cíle pravidelné innosti jsou zpracovány v ŠVP zájmových útvar dle aktuální nabídky na každý školní rok.

38